fyzika elementárních částic
Transkript
Úvod do moderní fyziky lekce 6 – fyzika elementárních částic historie • 30. léta 20. století – zdálo se, že existuje několik málo částic a že struktura hmoty je blízko úplnému popsání (elektrony, protony, neutrony) • později – objevování nových a nových částic (dnes jich je popsáno několik stovek), většinou nestabilních (doba života 10-6 s až 10-23 s), existenci často možné ověřit pouze nepřímými metodami, detekce při srážkách mezi protony (antiprotony) nebo elektrony (pozitrony) na urychlovačích • mnoho z nově objevených nestabilních částic pravděpodobně nemá žádnou úlohu při stavbě hmoty – smysl jejich existence, jejich úloha při vzniku a vývoji vesmíru? • větší energie srážek částic a jader – větší detaily (menší struktury) – produkce těžších částic – vyšší teploty a energie – „vidíme“ rannější období vesmíru rozdělení částic • podle spinu – fermiony (poločíselný spin – e-, p+, n), bosony (celočíselný - foton), pro bosony neplatí Pauliho vylučovací princip, mají snahu všechny zaujímat kvantový stav s nejnižší energií • podle působících sil – hadrony (působí na ně silná jaderná síla, bosony – mezony, fermiony – baryony), leptony (nepůsobí) • částice a antičástice – např. pozitron (1932 – Carl Anderson – objev pozitronu v kosmickém záření), antičástice má stejnou hmotnost, dobu života, izospin, ale opačný náboj a magnetický moment, těžší antičástice vznikají pouze při velmi vysokých energiích anihilace částic a antičástic standardní částicový model • elementární částice (leptony a kvarky) uspořádány do třech rodin, kromě toho existují částice, jejichž výměnou jsou zprostředkovávány síly příklad analýzy částic- anihilace antiprotonu a protonu a vznik dalších lehčích částic stopy – bublinky vytvářené průchodem nabitých částic v komoře naplněné tekutým vodíkem, trajektorie zakřiveny pohybem v magnetickém poli zákony zachování • při reakcích částic vždy platí zákon zachování energie, (spinového) momentu hybnosti, náboje • dále platí zákon zachování leptonového čísla, zákon zachování baryonového čísla leptony • nemají vnitřní strukturu (podle současných znalostí) oscilace neutrin – objevena 1998, přeměna neutrin z jedné formy na druhou, vyřešen tzv. sluneční neutrinový problém (přibližně třetinový naměřený tok neutrin ze Slunce, byl však detekován pouze jeden druh neutrin) kvarkový model • 1964 Murray Gell-Mann, Georg Zweig (teoreticky předpovězeno pro vysvětlení vlastností částic) • 1969 potvrzeno na lineárním urychlovači SLAC ve Stanfordu, UK, při rozptylových experimentech s protony • hadrony jsou složeny z kvarků a antikvarků (mezony – jeden kvark a antikvark, baryony – tři kvarky), např. proton z kvarků u+u+d, neutron z kvarků u+d+d vůně kvarku (flavour) vlastnosti kvarků • kvarky nemohou existovat samostatně (mimo extrémní podmínky – srážky urychlených částic, první okamžiky vesmíru) • jediné elementární částice, které podléhají všem známým základním interakcím • šest typů (vůní) kvarků, pouze dva nejlehčí z nich (up, down) jsou stabilní • vlastnosti vůní: elektrický náboj, hmotnost, spin • barevný náboj (barva): kladná i záporná (většinou „barvy“ červená, zelená, modrá, antičervená, antizelená, antimodrá) • hadrony se skládají ze dvou (mezony) nebo tří tzv. valenčních kvarků (baryony), jiné varianty nebyly pozorovány, jejich celková barva je nulová (vzniká součtem barvy a antibarvy u mezonů nebo součtem červená+zelená+modrá u baryonů) • kromě valenčních kvarků jsou hadrony složeny z gluonů a tzv. virtuálních párů kvark-antikvark (anihilují v gluony) barva kvarků • při pohybu barevného náboje se může vyzářit gluon podobně jako se u elektrického náboje vyzařuje foton, kvark pak mění barvu • gluony nesou směs dvou barev (barvy a antibarvy) silná interakce • teorii silné interakce se zabývá kvantová chromodynamika (QCD), souvisí s barvami kvarků, barevnou neutralitou hadronů, a s působením prostřednictvím gluonů • silná síla navzájem přitahuje nebo odpuzuje kvarky • residuální (zbytková) silná síla představuje (silnou) jadernou sílu působící mezi nukleony v jádru atomu (obdoba van der Waalsovy síly mezi neutrálními atomy - dipóly) slabá interakce • kvark jedné vůně se při slabé interakci přeměňuje na kvark jiné vůně (vyzářením nebo pohlcením W- nebo W+ bosonu, ten se vzápětí rozpadá, doba rozpadu 3×10-25 s) • Z boson zprostředkovávající slabou interakci je spjat s neutrinem, např. neutrina prostřednictvím tohoto bosonu mohou interagovat s elektrony (pružný rozptyl neutrin), Z boson se rozpadá na dvojici leptonů, neutrin nebo kvarků (vždy částici a antičástici), váže slabé neutrální proudy intermediální (zprostředkující) částice • čtyři druhy interakcí (elektromagnetická, slabá, silná, gravitační) slabá interakce – působí na leptony i hadrony, zodpovídá za relativně pomalé rozpady částic (beta rozpad neutronu, rozpad mionu), interakce krátkého dosahu do 10-17 m silná interakce – síla spojující kvarky v mezony a baryony, udržuje pohromadě atomové jádro, dosah do rozměru atomového jádra 10-15 m W, Z - bosony Higgsovy částice – jsou důsledkem nenulové hmotnosti intermediálních částic slabé a silné interakce a jejich konečného dosahu, vysoce nestabilní s velmi krátkou dobou života 10-22 s, potvrzení standardní částicové teorie, ověřeno na LHC v roce 2013 hmotnost • kvarky mají relativně malou hmotnost v porovnání s částicemi, které vytvářejí (např. proton 938 MeV/c2, jednotlivé kvarky v součtu méně než 20 MeV/c2) • většina celkové hmotnosti hadronů je soustředěna do tzv. kvantověchromodynamické vazebné energie • elementární částice nabývají hmotnosti pomocí Higgsova mechanismu (spojeno s Higgsovým polem se kterým bodové částice interagují – ty hmotnější více, nehmotné vůbec -, narušením symetrie projevujícím se existencí Higgsova bosonu) – viz PhD comics • hmotnost (intermediálních) částic lze interpretovat pomocí Heisenbergova principu neurčitosti – hmotnost reprezentuje energii a čas pak dosah interakce podělený rychlostí světla – součin nemůže být menší než h/4π kvark-gluonové plazma • za extrémně vysokých teplot a hustot jsou nukleony roztaveny na své konstituenty – kvarky a gluony • v tomto stavu byla látka asi po dobu 10 ms po vzniku vesmíru a lze ho vytvořit na současných urychlovačích částic • nukleonové plazma – látka je směsicí elektronů, protonů a neutronů (vytvoří se po sloučení kvarků) Cesta za standardní model Supersymetrické teorie Budovány na základě pozorovaných symetrií mezi kvarky a leptony Předpovídají ke každé známé částici partnera (tzv. supersymetrickou částici). Nejlehčí z nich (nebo jejich kombince – smíšený stav) by měla tvořit temnou hmotu ve vesmíru. Ta tvoří 21 % hmoty vesmíru („normální“ hmota – baryonová – jen 4 %) „Přímé“ důkazy o existenci temné hmoty se v současnosti dostávají při vzájemné interakcích galaxií a kup galaxií Pokud se supersymetrické částice nenajdou: 1) Jsou těžší (vyloučí to řadu upersymetrických teorií) 2) Nejsou – neplatí supersymetrické částice, platí technicolor – hledání jim předvídaných částic Cesta k pochopení inflačního stadia našeho vesmíru, pokud souvisí s oddělením slabé nebo silné interakce Strunové a nejen strunové teorie Finální teorie – snaží se o zahrnutí i gravitace Matematicky velmi náročné – zatím se umí spočítat předpovědi jen pro extrémně vysoké energie nebo pro oblasti pokryté standardním modelem Většinou zavádějí další rozměry (strunové teorie celkově 11 rozměrů) Momentálně trochu krize – nejsou předpovědi pro experimentální pozorování – potřebný impuls od experimentu Pozorování nezachování energie (únik energie někam „pryč“) Cesta k pochopení inflačního stadia našeho vesmíru, pokud je spojeno s vydělením gravitační interakce Jediná cesta k pochopení těch nejrannějších stadií <10-35 Různé bránové kosmologické modely Představa strunové teorie v představách malíře
Podobné dokumenty
Inflace fyziků
dospěl Rutheford k umělé transmutaci neradioaktivního jádra – 147 N + 42 He → 178 O + 11 H).
Roku 1932 objevil britský fyzik James
Chadwick (1891-1974) neutron, tj. částici v jádře
atomu, v roce 19...
Kvarková hypotéza - Encyklopedie fyziky
Podle kvarkové teorie jsou tvořeny:
1. mezony M vždy jedním kvarkem Q a jedním antikvarkem
2. baryony B třemi kvarky:
Cesta do mikrosvěta
1930: Pauli předpovídá existenci nové
neutrální částice – neutrina.
Experimentální potvrzení až 19531956: F. Reines (N.p 1995), W. Cowan:
Nová teorie rozpadu neutronu
Produkty nemusí existovat v po...
Neutrina rychlejší než světlo?
antineutrino (-1); zatímco při kladném beta-rozpadu a jaderné fúzi vznikají pozitrony (-1) a s
nimi i neutrina (+1), takže celkové leptonové číslo /0/ je nezměněno. Nebo při detekční
Domů
Jak_nám_vládne_symetrie
Leptony (nereagují silnou interakcí): elektron, neutrino
Kvarky (z nich jsou nukleony)
Hadrony ...složené z kvarků, reagují silnou interakcí
Baryony (tam patří i nukleony): lichý počet kvarků
Ukázka z knihy v PDF
fáze byl nejen čtvrtinový podíl jader helia na veškeré látce ve vesmíru,
ale také vysoké zastoupení jader vodíku. Na syntetizovaná jádra a na
volné protony a neutrony připadal ovšem obrovský počet ...
Prezentace - Jaroslav Reichl
svazující energii s hmotností, …) byly velmi úspěšně
otestovány např. i v CERNu;
pro CERN nejdůležitější je E mc 2 ;
klidová energie elektronu: 0,5 MeV (jaderný fyzik: „klidová
hmotnost je 0,5 Me...
ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E 32 Základní částice 33 Dynamika
q mezonu je tedy právě tak zřetelný, jako smysl existence elektronů, protonů a neutronů, avšak smysl existence
"kolegů" o něco lehčích i mezonů je doposud záhadou. Mohou být jen kladné nebo záporné...
Je to opravdu on, Higgsův boson
spin nula. K těm patří například piony a kaony, které jsou ve standardním modelu vázané stavy kvarku a antikvarku, a spin nula má také Higgsův boson.
Kalibrační bosony standardního modelu mají spi...