Fyzika biopolymerů
Transkript
Fyzika biopolymerů Elektrostatické interakce ve vakuu Robert Vácha Kamenice 5, A4 2.13 [email protected] Biopolymery Co již znáte: - biopolymery jsou biologické polymery - řetězce kovalentně propojených monomerních jednotek (nukleových kyselin, aminokyselin, sacharidů) - DNA, RNA, proteiny, celuóza, glykogen, chitin, škrob, … - struktura primarní, sekundární, terciální, kvarterní Co se dozvíte: - interakce biopolymerů a v biopolymerech - směsi biopolymerů - změny konformace - modely biopolymerů 2 Interakce V(r) = interakční energie mezi dvěmi částicemi derivací potenciálu je síla jednotky energie F = Interakce: 1. vazebné 2. nevazebné dV (r) dr 1 J = 0.239 cal = 6.242×1018 eV = 2.43×1020 kT (25◦C) 1 kT (25◦C) = 0.529 kcal mol -1 = 2.478 kJ mol -1 1 kT = 4.114×10-21 J (25◦C) = 4.045×10-21 J (20◦C) 1 kcal mol-1 = 4.184 kJ mol-1 (1 cal = 4.184 J) 1 eV = 1.602×10-19 J = 23.06 kcal mol-1 1 cm -1 = 1.986×10-23 J k, kB 1.381 ×10−23 JK−1 Avogadrovo číslo Na 6.022 ×1023 mol−1 Plynová konstanta R=k×Na 8.314 JK−1mol−1 Náboj elektronu Rychlost světla e c 1.602 ×10−19 C 2.998 ×108 ms−1 Boltzmannova konstanta Permitivita vakua ε = 10-7 4πc2 8.854 ×10−12 C2J−1m−1 3 Základní síly/interakce Gravitace (Isaac Newton, 1687) - úměrnost 1/r2 - elementární částice - graviton (hypotetická) Elektromagnetismus (James Clerk Maxwell - 1864) - 1036 krát silnější než gravitace - úměrnost 1/r2 - elementární částice - foton Slabá interakce (Enrico Fermi - 1934; později Glashow, Salem, and Weinberg - 1979) - 1025 krát silnější než gravitace - úměrnost 1/r*exp(-mWZr) - dosah 10-18 m - elementární částice - bosony W a Z Silná interakce (Murray Gell-mann and George Zweig - 1961) - 1038 krát silnější než gravitace - dosah 10-15 m (10x průměr atomového jádra) - elementární částice - gluony 4 Electromagnetické síly - určují (dominují) interakci mezi atomy a molekulami: vazebné síly, nevazebné síly, vodíkové vazby, solné můstky, atd - jsou konzervativní Příklad: Interakce dvou iontů (Na+ Cl-) ve vakuu: Gravitační síla (Newton): FG = G mN a mCl r2 = 6.674 ⇥ 10 11 22.99 = 1.50/r2 ⇥ 10 61 ⇥ 1.66 ⇥ 10 27 ⇥ 35.45 ⇥ 1.66 ⇥ 10 r2 19 ⇥ 1.602 ⇥ 10 r2 27 N m2 N m2 Electromagnetická síla (Coulomb): 1 QN a QCl 4⇡✏ r2 1 1.602 ⇥ 10 = 4⇡ ⇥ 8.854 ⇥ 10 12 2 28 = 2.31/r ⇥ 10 N m2 FC = 19 N m2 5 1. Vazebné interakce - chemická vazba rozsah 1.5 - 3.0 ångström = 10-10 m, změněná distribuce elektronové hustoty mezi atomy 1) kovalentní vazba - 60 - 1000 kJ/mol nepolarní polarní 2) iontová vazba - 300 - 3000 kJ/mol 3) kovová vazba - 80 - 1000 kJ/mol 6 2. Nevazebné interakce Nevazebné elektrostatické interakce seřazené podle velikosti (multipólový rozvoj = série popisující prostorové rozdělení): • náboj - náboj • náboj - dipól • dipól - dipól • náboj - indukovaný dipól • dipól - indukovaný dipól A - Coulombovská interakce (náboj-náboj) Q1 Q2 Síla: FC = r Potenciál: 1 Q1 Q2 4⇡✏ r2 ✏0 = 8.854 ⇥ 10 12 C 2N VC = 1 m 1 Q1 Q2 4⇡✏ r 1 = 10 4⇡✏0 2 7 2 c m/F 7 Příklad Spočítejte interakční energii mezi Na+ a Cl- ve vakuu. Uvažujte vzdálenost mezi ionty 2.8 A. Řešení Pro jednoduchost bylo zavedeno: lB je Bjerrumova délka a 1 1 e 2 z1 z2 z1 z2 V = = lB kT 4⇡✏ kT r r z je valence 8 Chapter 3 • Strong Intermolecular Forces: Covalent and Coulomb Interactions Table 3.2 65 Static Dielectric Constants 3 of Some Common Liquids and Solids at 25! Ca Compound Hydrogen-bonding Methylformamide Formamide Hydrogen fluoride Water Water Formic acid Ethylene glycol Methanol Ethanol n-Propanol Ammonia Acetic acid HCONHCH3 HCONH2 3 Compound 3 182.4 109.5 Polymers Nylon PTFE, Fluorocarbons Polycarbonate Polystyrene Silicone oil 3.7–4.2 2.0, 2.1–3.6 3.0 2.4 2.8 Glasses Fused quartz SiO2 Soda glass Borosilicate glass 3.8 7.0 4.5 Crystalline solids Diamond (carbon) Crystalline quartz SiO2 Micas Sodium chloride NaCl Alumina Al2O3 5.7 4.5 5.4–7.0 6.0 8.5 HF (at 0! C) H2O D2O HCOOH (at 16! C) 84 78.5 77.9 58.5 C2H4(OH)2 CH3OH C2H5OH C3H7OH NH3 CH3COOH 40.7 32.6 24.3 20.2 16.9 6.2 Non-hydrogen-bonding, polar Acetone (CH3)2CO Chloroform CHCl3 Nonpolar Benzene C6H6 Carbon CCl4 tetrachloride Cyclohexane C6H12 Dodecane C12H26 Hexane C6H14 20.7 4.8 2.3 2.2 2.0 2.0 1.9 Miscellaneous Piezoelectric materials Water (liquid at 0! C) Water (ice at 0! C) Paraffin (liquid) Paraffin wax (solid) Liquid helium (2–3 K) Air (dry) »1, up to 104 87.9 91.6 –106.4 2.2 2.2 1.055 1.00054 a The dielectric constant is a measure of the extent of reduction of electric fields and, consequently, of the reduced strengths of electrostatic interactions in a medium. Jacob N. Israelachvili: Intermolecular and Surface Forces 3rd ed. Academic press 2011 p.65 9 and so to obtain agreement with measured solubility and other thermodynamic data, it has been found necessary to “correct” the crystal lattice radii of ions by increasing them by 0.02 to 0.10 nm when the ions are in water. The larger effective sizes of ions in water arise from their solvation or hydration shells (discussed in Chapter 4), although it has also been argued that the lower cutoff (Born) radius a in Eq. (3.13) should naturally be closer to the radius of the centers of the solvent molecules around the ion, not the bare ion radius (Stecki, 1961). Either way, this approach is unsatisfactory for predicting ionic solubilities because the solubility is given by the small difference between two large values so even a small “correction” to one of them results in a large difference in the result. However, it does show, once again, that the effective radii of (monovalent) ions in water are close to their bare ion radii. While both the Coulomb and Born energy approaches usually predict the right B - Dipólové interakce (náboj-dipól, dipól-dipól) -Q Q p = Qd d POZOR: jsou dvě různé definice orientace dipólu: fyzici - od minus k plus + chemici - od plus k minus + - podle autora tedy můžou ve vzorcích vycházet různá znaménka, my = fyzici Electrostatický potenciál dipólu získáme součtem potenciálů od jednotlivých nábojů: pro dipól orientovaný v ose z: VE = pro 2 1 4⇡✏ 2 p 2 Q Q +p d/2)2 x2 + y 2 + (z + d/2)2 x2 + y 2 + (z d << r = x + y + z 2 VE = rozvineme ✓ 1 VE = = zd r2 2 1 4⇡✏ ◆ 1/2 p Q r2 (1 Q +p zd/r2 ) r2 (1 + zd/r2 ) ! a zanedbáníme členy s mocninami d vyššímy než 2 10 ✓ ◆ ✓ Q 1 zd Q 1+ + 1 r 2 r2 r 1 Qzd 1 zp = 4⇡✏ r3 4⇡✏ r3 1 4⇡✏ ! ◆ z z/r ! cos ✓ pro dipól orientovaný v libovolném směru: 1 Qzd = 4⇡✏ r3 VE = 1 zd 2 r2 p ✓ r 1 p cos ✓ 4⇡✏ r2 interakce náboj - dipól 1 Q1 p2 cos ✓ 4⇡✏ r2 V = interakce náboj - rotující dipól pokud dipól může rotovat v rámci tepleného pohybu (energie), pak se jeho interakce zprůměruje všechny úhly ale nemají stejnou pravděpodobnost: pravěpodobnost je dána Boltzmannovým faktorem a délkou kružnice na povrchu jednotkové koule e dP = R ⇡ 0 E(✓)/kT dipól v přítomnosti bodového náboje e dP = R ⇡ 0 11 Q1 1 Q1 p cos ✓ 4⇡✏ kT r 2 e sin ✓d✓ sin ✓d✓ E(✓)/kT e sin ✓d✓ 1 Q1 p cos ✓ 4⇡✏ kT r 2 sin ✓d✓ průměrná velikost dipólu je: < p cos >= p cos dP = 0 0 p cos e 0 e 1 4 1 4 Q1 p cos kT r 2 Q1 p cos kT r 2 sin d sin d pokud interakční energie je menší než teplená energie a dipól tedy může v rámci tepelného pohybu rotovat (<> značí střední hodnotu přes soubor - dostupné konfigurace) 12 Příklad Spočítejte střední hodnotu rotujícího dipólu v přítomnosti jiného náboje. K výpočtu integrálu aproximujte exponencielu Taylorovým rozvojem ex ⇡ 1 + x < p cos >= p cos dP = 0 0 p cos e 0 e 1 4 1 4 Q1 p cos kT r 2 Q1 p cos kT r 2 sin d sin d integrály, které se mohou hodit Z Z ⇡ sin ✓ cos ✓d✓ = 0 0 ⇡ sin ✓ cos2 ✓d✓ = 0 Z 2 3 ⇡ sin3 ✓d✓ = 0 4 3 13 řešením je Langevinova funkce L, kde Taylorovým rozvojem L(x) = coth(x) < p cos >= 1 ex + e = x x e e p cos dP = 0 0 x p cos e 0 e 1 4 1 4 1 3 x ... 45 Q1 p cos kT r 2 Q1 p cos kT r 2 sin d sin d 1 Q1 p2 4 3kT r2 1 Q1 p 4 kT r2 =pL 1 1 = x x 3 x Interakční potenciál náboje a rotujícího dipólu potom je: < V >= = 1 Q1 < p cos > = r2 1 Q1 1 Q1 p2 1 Q21 p2 = 4 2r2 4 3kT r2 (4 )2 6kT r4 4 Energii rotujícího dipólu s jiným dipólem nebo obecněji elektrickým polem, které vytváří v bodě dipólu potenciál Vexternal < p >⇡ p2 Vexternal 3kT 14 Entropická část interakce výše uvedené interakce jsou Helmhotzovy volné energie = polovina celkové vnitřní energie pro rotující dipól <= polovina energie je spotřebována na orientování dipólů z termodynamiky: E = F + TS = F pro rotující dipól(y) ve vakuu: F ⇠ T @F T = F @T E =2F T @F @T 1 dielektrická konstanta obvykle závisí na teplotě pro dva interagující naboje v dielektriku: TS = pro vodu: T @F 1 Q1 Q2 T @✏ T F @✏ = = @T 4⇡✏ r ✏ @T ✏ @T T @✏ = ✏ @T 1.36 Stan J Klimas E = 2.36F 15 Interakce dipól - dipól p1 interakce dvou dipólů může byt jak přitažlivá p2 nebo tak odpudivá p1 obecně pro natočené dipóly: p1 ✓1 p2 1 p~1 · p~2 4⇡✏ r3 V = ✓2 t = 2 cos ✓1 cos ✓2 pro teplotně rotující dipóly: pravděpodobnost stavů P ⇠e nebo p1 p2 p2 3(p~1 · ~r)(p~2 · ~r) r5 sin ✓1 sin ✓2 cos ✓ 1 p1 p2 t = exp 4⇡✏ kT r3 V /kT odtud lze odvodit (složitějším výpočtem): < t >= volná energie teplotně rotujících dipólů: Keesom ◆ p1 p2 r 1 p1 p 2 1 4⇡✏ kT r3 3 1 p21 p22 (4⇡✏)2 3kT r6 < V >= vždy přitažlivá a pro volně rotující dipóly ( T ! inf ) V=0 72 p2 1 p1 p2 t 4⇡✏ r3 = r p1 16 INTERMOLECULAR AND SURFACE FORCES Table 4.1 Dipole Moments of Molecules, Bonds, and Molecular Groups (in Debye Units: 1 D ¼ 3.336 " 10#30 C m)a Molecules 0b 0d 0 0e Alkanes C6H6 (benzene) CCl4 CO2 CO CHCl3 (chloroform) HCl HF 0.11 1.06 1.08 1.91c NH3 CH3Cl NaCl CsCl 1.47 1.87 8.5 10.4 H2O CnH2nþ1OH (alcohols) C6H11OH (cyclohexanol) OMCTSf 1.85c 1.7 1.7 0.42 CH3COOH (acetic acid) C2H4O (ethylene oxide) CH3COCH3 (acetone) HCONH2 (formamide) 1.7 1.9 2.9 3.7c C6H5OH (phenol) C6H5NH2 (aniline) C6H5Cl (chlorobenzene) C6H5NO2 (nitrobenzene) 1.5 1.5 1.8 4.2 Bond Moments CeHþ NeHþ OeHþ FeHþ 0.4 1.31 1.51 1.94 CeþCH3 CeþOH CeþNH2 0.4 1.65 1.2#1.5 CeC C]C CþeN CþeO CþeCl NþeO Cþ]O Nþ]O 0 0 0.22 0.74 1.5#1.7 0.3 2.3#2.7 2.0 Group Moments CeþCOOH CeþOCH3 CþeNO2 1.7 1.3 3.1#3.8 Adenine Thymine Guanine Cytosine ~3 ~4 ~7 ~8 a Data compiled from Wesson (1948), Smyth (1955), Davies (1965), Landolt-Börnstein (1982), and Jasien and Fitzgerald (1990). Depends on conformation (e.g., cyclopropane has a dipole moment). Hydrogen-bonding molecules can have different dipole moments in the gas, liquid, and solid phases, as well as in different solvents. d Benzene has six C#eCHþ dipoles pointing radially out, giving rise to a zero net dipole moment but that also attracts cations to the center of the molecule. e CO2 has two Cþ]O# dipoles pointing in opposite directions, giving rise to a zero net dipole moment. f Octamethyl cyclotetrasiloxane, a quasi-spherical molecule of low polarity that is commonly used as a model solvent or solute in fundamental studies of intermolecular interactions. b c Jacob N. Israelachvili: Intermolecular and Surface Forces 3rd ed. Academic press 2011 p.72 17 which corresponds to two unit charges separated by about 0.2 Å (~0.02 nm). Small polar molecules have moments of the order of 1 D, some of which are listed in Table 4.1. Permanent dipole moments occur only in asymmetric molecules and thus not in single atoms. For isolated molecules, they arise from the asymmetric displacements of electrons along the covalent bonds, and it is therefore not surprising that a characteristic dipole moment can be assigned to each type of covalent bond. Table 4.1 also lists some of these bond moments, which lie parallel to the axis of each bond. These values are approximate but very useful for estimating the dipole moments of molecules and especially of parts of C - Interakce nepolárních částic částice s nulovým nábojem a dipólem se nazývají nepolární (N2, CO2, benzen, …) elektrické pole na nich může indukovat dipól deformací elektronové hustoty indukovaný dipól je v prvním přiblížení přímo úměrný elektrickému poli pindukovaný = ↵E polarizovatelnost ↵ je: - tenzor, který může být neisotropní - přibližně úměrná objemu molekuly - dána především valenčními elektrony - ⇡ elektrony jsou polari zovatelnější než elektrony - interakce kovových nanokrystalů nebo nanotrubiček mohou být silné díky množství volně vázaných elektronů pro malé molekuly lze získat odhad polarizovatelnosti součtem polarizovatelnosti vazeb 18 Chapter 5 • Interactions Involving the Polarization of Molecules Table 5.1 Groupsa 93 Electronic Polarizabilities a0 of Atoms, Molecules, Bonds, and Molecular Atoms and Molecules He H2 H2O O2 Ar CO 0.20 0.81 1.45–1.48 1.60 1.63 1.95 CeC aliphatic CjC aromatic C]C C^C 0.48 1.07 1.65 2.39 CeO–H CeOeC CeNH2 1.3 1.1 2.0 NH3 CH4 HCl CO2 CH3OH Xe 2.3 2.6 2.6 2.9 3.2 4.0 CH2]CH2 C2H6 Cl2 CHCl3 C6H6 CCl4 4.3 4.5 4.6 8.2 10.3 10.5 0.65 0.73 0.60 1.36 CeCl CeF SieSi SieH 2.60 0.73 2.24 1.27 1.84 2.0 2.0 CF3 SieOeSi SieOH 2.4 1.4 1.6 Bond Polarizabilities CeH OeH CeO C]O Molecular Groups eCH2e CH3 eCF2e 3 a Polarizabilities a0 are given in volume units of ð4p30 Þ! A ¼ ð4p30 Þ10#30 m3 ¼ 1:11 % 10#40 C2 m2 J#1 . Note that when molecules are dissolved in a solvent medium, their polarizability can change by up to 10%. Data compiled from CRC Handbook of Chemistry and Physics, 87th Edition (2006–2007), Denbigh (1940), Hirschfelder et al., (1954), and Smyth (1955). Israelachvili: and Surface is simply four times that of theJacob CeH N.bond (i.e., aCHIntermolecular ¼ 4aCeH ). Likewise, the 4 Forces ed. Academic p.93 polarizability of ethylene, CH2]CH given by 4aCeH press þ aC]C2011 . This additivity 2, is 3rd procedure is often accurate to within a few percent, but it can fail for molecules in which the bonds are not independent of each other (delocalized electrons, as in benzene) or when nonbonded lone-pair electrons that also contribute to the polarizability are present, as in H2O and other hydrogen-bonding groups. Under such circumstances it has been found useful to assign polarizabilities to certain molecular groups. Some group polarizabilities are also included in Table 5.1. For example, the polarizability of CH3OH is 3aC#H þ aC#O#H ¼ 4p30 ð3 % 0:65 þ 1:28Þ% 10#30 ¼ 4p30 ð3:23 % 10#30 Þ m3 . 19 5.2 The Polarizability of Polar Molecules In Section 5.1 we considered the polarizability arising solely from the electronic displacements in atoms and molecules. A freely rotating dipolar molecule (whose timeaveraged dipole moment is zero) also=has an orientational or a dipolar polarizability, interakce náboje s indukovaným dipólem interakce náboje a pevného dipólu ve směru pole:arising from the effect of an external field on the Boltzmann-averaged orientations of the 1 ofQan 1 electric field E, these orientations will no rotating dipole. Thus, in the presence V p2 cos ✓ E= longer time-average to zero but will4⇡✏ be weighted along the field. If at any instant the r2 = = 1 Q1 1 Q1 ↵2 4⇡✏ r2 4⇡✏ r2 1 Q21 ↵2 (4⇡✏)2 r4 musíme ovšem odečíst energii spotřebovanou na indukování dipólu volná interakční energie je: V = 1 Q21 ↵2 (4⇡✏)2 2r4 1 Q21 ↵2 (4⇡✏)2 2r4 obdobně interakce indukovaného dipólu v poli fixovaného nebo rotujícího dipólu obecně pro dvě polarizovatelné molekuly s dipóly dostaneme Debyeho interakci: V = 1 p21 ↵2 + p22 ↵1 (4⇡✏)2 r6 20 Přehled elektrostatických interakcí náboj - náboj (Coulomb) Q1 Q2 1 Q1 Q2 4⇡✏ r r Q1 náboj - dipól p2 r Q1 náboj - rotující dipól p2 r ✓ 1 Q1 p2 cos ✓ 4⇡✏ r2 1 Q21 p22 (4⇡✏)2 6kT r4 Dipól může rotovat, pokud velikost interakční energy je menší než kT. Dáno Boltzmanovskou distribucí stavů. náboj - indukovaný dipól Polarizovatelnost ↵ ↵2 Q1 r 1 Q21 ↵2 (4⇡✏)2 2r4 určuje velikost indukovaného dipólu p = ↵E 21 p1 pevný dipól - pevný dipól ✓1 p2 1 p1 p2 t 4⇡✏ r3 ✓2 r t = 2 cos ✓1 cos ✓2 pevný dipól - indukovaný dipól r Interakce sin ✓1 sin ✓2 cos 1 p21 ↵2 (1 + 3 cos2 ✓) (4⇡✏)2 2r6 ✓1 ↵ 2 p1 model V [kJ/mol] příklad Philip J Brucat 22 3. Nevazebné neelektrostatické interakce A - van der Waals van der Waals = Keesom + Debye + London rotující dipól - rotující dipól (Keesom) p1 1 p21 p22 (4⇡✏)2 3kT r6 p2 r rotující dipól - indukovaný dipól (Debye) ↵2 p1 1 p21 ↵2 (4⇡✏)2 r6 r indukovaný dipól - indukovaný dipól (London) ↵1 ↵2 3 Ii Ij ↵ i ↵ j 2(4⇡✏0 )2 Ii + Ij r6 V = r V ⇠ 1 r6 23 B - Repulze elektronové obaly atomů se začnou odpuzovat pokud se atomy k sobě přiblíží na několik ångströmů INTERMOLECULAR AND SURFACE FORCES odpudivá interakce je: Na+ Li+ Monovalent cations Divalent cations r/ je konstanta související s velikostí atomu N(CH3)4+ 0.133 0.148 0.169 Mg2+ Fe2+ Ca2+ Ba2+ 0.065 0.076 0.099 0.068 0.095 Be2+ V ⇠ 0.347 ⇣ ⌘n r van der Waalsova a repulzní interakce se nejčasteji popisuje Lennar-Jonesovým potenciálem 0.031 Al3+ Fe3+, Cr3+ La3+ 0.050 F– 0.064 OH– 0.104 Cl– 134 Br– ⇣ ⌘ ⇣ ⌘6 12 A 4✏ = INTERMOLECULAR r AND SURFACEr FORCES r12 0.135 I– B r6 NO3– efektivní poloměry atomů, molekul a iontů v nm 0.136 Ne 0.176 Ar 0.181 Kr 0.195 Xe 0.216 CH4 Na+ K+ NH4+ Cs+ HCl 0.18 0.068 0.095 0.133 0.148 0.169 Be2+ Mg2+ Fe2+ Ca2+ Ba2+ 0.031 0.065 0.076 0.099 0.135 Exposed radii of atoms covalently bonded in molecules N(CH3)4+ Monovalent cations 0.154 Effective radii of nonspherical molecules and groups (approximate) 0.264 CCl4 Li+ Spherical molecules Covalent bond radii of atoms V ⇠e Cs+ NH4+ pro výpočetní jednoduchost se časteji používá mocnina: Trivalent cations Monovalent anions K+ 0.188 0.201 0.216 0.20 0.275 H2O 0.14 O2 0.18 NH3 0.18 CH3OH 0.21 CH3Cl 0.215 CHCl3 0.255 HBr 0.19 C6H6 Divalent C6H12 cations 0.265 0.285 –CH3 group –CH2– group –NH2 group –OH group 0.20 0.20 0.17 Aromatic ring thickness Trivalent 0.145 cations 0.37 F 0.14 S 0.18 O 0.15 Br 0.19 N C 0.15 Monovalent 0.17 anions P I 0.19 0.20 H 0.11 Cl 0.18 –H 0.03 –C 0.077 –N 0.070 –O 0.066 –F 0.064 =C 0.067 =N 0.062 =O 0.062 –Cl 0.099 C 0.060 N 0.055 –S Spherical 0.104 molecules –P 0.110 –Br 0.114 –Si 0.117 radii Effective of nonspherical molecules and groups RE 7.1 Effective packing radii (in nm) of atoms, molecules, and ions, drawn to scale. (approximate) Exposed radii of atoms covalently bonded in molecules Al3+ 0.347 Fe3+, Cr3+ La3+ 0.050 F– 0.064 OH– 0.104 Cl– Br– I– NO3– 0.136 Ne 0.176 Ar 0.181 Kr 0.195 Xe 0.216 CH4 0.264 CCl4 0.154 0.188 0.201 0.216 0.20 0.275 H2O 0.14 O2 0.18 NH3 0.18 HCl 0.18 HBr 0.19 CH3OH 0.21 CH3Cl 0.215 CHCl3 0.255 C6H6 0.265 C6H12 0.285 –OH group Aromatic ring thickness 0.37 –CH3 group –CH2– group –NH2 group 0.20 0.20 0.17 H 0.11 Cl F 0.14 S O 0.15 Br 0.145 N 0.15 P C 0.17 I Jacob N. Israelachvili: Intermolecular and Surface Forces 3rd ed. Academic press 2011 p.134 24 Příklad Mějme bodový náboj v blízkosti polarizovatelné molekuly. Co se stane když k molekule z druhé strany přiblížíme druhý bodový náboj stejné velikosti a znaménka? Řešení 25 26 Shrnutí některých vztahů termodynamiky energie entalpie dE = Q + W H = E + pV Helmhotzova ve F =E Gibbsova ve G=E TS T S + pV ve=volná energie soubor NV E : dE = T dS pdV + X µi Ni i N pE : dH = T dS + V dp + X µi Ni i NV T : dF = SdT pdV + X µi Ni i N pT : dG = SdT + V dp + X µi Ni i Gibbs-Dunham SdT + V dp = X Ni dµi i vztah mezi změnou entropie a teplem dS = Qrev T 27 Boltzmannova distribuce stavů v kanonickém souboru (NVT) je Helmhotzova volná energie energie E je průměrná hodnota přes soubor E =< E >= dF = dE X T dS = 0 pi E i i pi je pravděpodobnost i-tého stavu s energií Ei derivací dostaneme dE = X (Ei dpi + pi dEi ) = i X Ei dpi i neboť energie stavu závisí na N, V ale ne na S nebo T entropii můžeme spočítat na základě statistické machaniky jako S= dS = k k X i X míra uspořádanosti pi ln pi (1 + ln pi )dpi i dosadíme do počátečního vztahu pro Helmhotzovu volnou energii dF = X [Ei + kT (1 + ln pi )]dpi = 0 i řešením rovnice je pravděpodobnost jednotlivých stavů (po normalizaci) e pi = P Ei kT ie Ei kT = e Ei kT Q 28
Podobné dokumenty
Profilování drog ve forenzní laboratoři
Nitrostyrenová metoda: Al, Li, Hg, Na, Cl, S, Mg, Ni, Pd,
Pt, Cu,
Téma 5 - Excerpta z teoretické chemie
Snad bude účelné připomenout si tři typy systémů: Izolované jsou takové systémy,
které zůstávají neovlivněny vnějšími vlivy.To platí především o nemožnosti výměny energie a
hmotných částic s jinými...
Zpráva spolku Leathers.CZ za rok 2013
Kalendář 2014 jsme tentokrát začali chystat tak, abychom jej měli připravený k prezentaci na
Prague Pride 2013. Přípravu kalendáře jsme opět svěřili fotografovi Robertu Junkovi. Stejně
jako minulý ...
ibuprofen rekrystalizační rozpouštědlo
které vedou k tvorbě dočasných dipólů
dočasné dipóly indukují dipóly v sousedních atomech, což
vede k interakci těchto atomů
tyto interakce se nazývají Londonovy disperzní síly a jsou
přítomny ve v...
CLIL Chemie
Today we are going to talk about ...
Today we will revise...
We can do some quick revision of ...
This is very important to know.
Here are some new words.
Now I am going to tell you / I will tell y...
Elektrický proud v kovech
intenzity magnetického pole
Michael Faraday (1791 – 1867): anglický chemik a fyzik; 1831 objevil elektromagnetickou indukci,
magnetické a elektrické siločáry; je po něm pojmenovaná jednotka el. k...
1.4 VÍCEELEKTRONOVÉ ATOMY
Magnetický moment atomu, který se v atomové fyzice udává obvykle
v násobcích Bohrova magnetonu µB. Ovlivňuje chování atomu v magnetickém
poli. Jeho hodnota závisí na elektronové konfiguraci atomu.
...