katalog - Grapheion

Helena Hankeová
PdF JČU
„Industrial & příroda“
„Industrial & Nature“
Martin Sebastian Špička
PdF UHK Hradec králové
„Vězeňská kniha roku 2012“
„Jail Book Year 2012“
Martin Gabriel
RAFA Hague
„Hák“
„The Hook“
Magda Kadlecová
ÚUD ZČU Plzeň
„Terry Pratchett – Kobercové“
„Terry Pratchett – The Carpet People“
Michael Pavliš
FSI VUT Brno
„Útisk posiluje“
„Oppression Makes Stronger“
The Jury consisting of Mgr. Pavel Brabec, Ak. mal. Pavel Luffer and Mgr. Bedřich Vémola
agreed on appraising the works submitted to the 15th annual volume of the International
students‘ contest „The Book Phenomenon“ as follows:
Category book illustration, typhography
Appreciation:
Iva Krupicová, FU OU Ostrava – „Pig-Killing“
Adéla Režná, VŠVU Bratislava – „Advent“
Zuzana Mašková-Hustáková, VŠUP Praha – „Iron Boys“
Barbora Staňková, FMK UTB Zlín – „21 x i“
Honorable mention:
Hana Mičková, FU OU Ostrava – „Victima“
Michaela Brábníková, FUD UJEP Ústí nad Labem – „Hill“
Category Book-Object
Appreciation:
Marek Franz, FU OU Ostrava – „George Orwell: 1984“
Romana Srbová, PdF MU Brno – „Visitors‘ Book“
Honorable mention:
Lenka Štukhejlová, FUD UJEP Ústí nad Labem – „Transcription“
Michal Pláteník
PdF MU Brno
„Kniha – verze 1.0.4“
„Book – Version 1.0.4“
Category Free Creation
Appreciation:
Lenka Fukasová, PdF UMB Banská Bystrica – „L. F.“
Honorable mention:
Students of Institut für Kunstpädagogik, Leipzig – „Fahrenheit 451“
Romana Srbová
PdF MU Brno
„Návštěvní kniha“
„Visitors‘ Book“
1 3
Julia Haase
IfK Leipzig
„Fahrenheit 451“
„Fahrenheit 451“
— We are living in an era that is grandly but vaguely called the Information Age. For nearly
half a century there have been voices warning of the era’s inflationary, alienating and destructive character. I believe that Max Picard, a major Swiss thinker, whose analysis of the
information media called Hitler in Our Selves was published shortly after World War II, was
one of the first to express such concerns. — It is not easy to identify information of true
meaning and importance among the worthless masses of rumours and news which aid the
breakdown of our personal integrity. This information often includes mere hoaxes or scaremongering designed to confuse, tire and manipulate us. Its purpose may also be to divert
attention from anything important and crucial for our existence, lull us into dreams and illusions. As the current financial and socio-economic crisis is also caused by information pollution, i.e. the excess of information, the need for a new field of information ecology seems to
be more pressing. Albert Gore, an American politician and known environmentalist, speaks
of “exformation”, waste produced in critical amounts by information explosion. Overload of
information networks and their chaotic nature makes it impossible for people to make sensible decisions at critical moments. — Certain technological devices were originally designed
to enhance our senses. Nevertheless, according to Marshall McLuhan’s aesthetic theory,
their effect is numbing, stupefying and irreversibly negative due to the seemingly charming
and boundless comfort they offer. Mental horizons of civilised populations are flooded by
torrents of banal simulacra, imitations that lack the qualities of the original. — The French
philosopher Jean Baudrillard shares the ideas of Walter Benjamin and presents a radical
concept of a new reality developing in the age of digital reproducibility, so called hyperreality.
It disquises the true reality and replaces it by a relationless simulation of virtual nature described as the fourth-order reality. Thus we are constantly tempted and lured into the ocean
of the trivial, banal and absurd. — The American philosopher Neil Postman is concerned
with the basic premise – the means of communication (the medium) and its influence on the
content. Postman demonstrates that the prevailing means of communication has some bearing on the way we think. He distinguishes three phases of development in the history of the
Euro-American civilisation: 1. the age of the spoken word, 2. the age of the written word, and
3. the age of the image. These epochs are not strictly separate although the invention of the
printing press in Europe changed the situation drammatically. — In The Hunchback of NotreDame Victor Hugo depicts the grudge of the representatives of monastic scriptoria, where
priceless original manuscripts were written, copied and illuminated on parchment to be read
only by a small elite, towards the desctructive competition of the printing press, which made
it possible to produce large volumes of cheap copies of the mirror matrix “original”. This is the
beginning of Benjamin’s “reproducibility”. It is not yet a photographic, but a fairly true graphic reproduction of a real template, a carved or engraved matrix made of wood or metal which
depicts an event, a story, a mural, or architectural features. — The revolutionary invention of
the printing press made it possible to trasmit and distribute information, whether text or
image, or even caricatures, to democratise it and to influence public opinion effectively. The
price of bound books was still very high, but the contrast with the past was striking. — Printing is of course an inseparable part of the reformation and of the beginnings of modern science. — The shift from verbal to more conveying visual information includes inventions of
the telegraph, the telephone, photography, cinematography, radio and television broadcast.
So as the inventions that changed transportation: the train, the automobile, the plane. Along
with the reproductive, cheap printing technology they play a crucial role in transmission of
„read“ images, much more tempting and straightforward to consume entertainment. Our
modern life and culture where visuality is dominant is a stupefying process, undermining our
intellect, barbarizing our intelligence. — Apparently, this portrait of evolution is very pessimistic. From the perspective of Popper’s or Baudrillard’s philosophy which includes creative
manipulation of images, verifiable forgery, illusive construcs, hoaxes and various falsa and
simulacra the picture might seem less gloomy. — However, methods of efficient deception
may also be purely verbal, not including any images. So why not leave books in the dusty
shelves of the past and grab our magic boards: notebooks, iPods, iPhones, smart phones and
other technological wonders so that we can surf in the virtual dimensions behind the mirror
of reality. Imaginary books by Borghese or Eco will definitely fit in along with the extraordinary books from the exhibition Phenomenon: the Book. As some of the books displayed here,
or rather their copies, will sooner or later appear in the chaotic mass on the Internet. Although I can’t help feeling that it is much more enriching to see them in their original form
and this exhibition is a great opportunity to do so. The Internet may be a sort of non-linear
Bible of today but the real wonders of human hands are hidden in books as they are closely
related to non-virtual creativity and the magic of traditional paper. — The past should not be
forgotten in the name of the future. As we are constantly faced with the risk of culture and art
falling into virtual banality in the labyrinth with no escape. Social disenchantment of the
world, as predicted by the father of sociology Max Weber at the beginning of the twentieth
century, has turned into the natural world sliding into the dark magic of the virtual disinformative nightmare of the third millenium.
Jiří Havlíček
(Translated by Jana Kopecká)
0
Enchanting Wisdom of Books
information. The time needed to transmit information globally these days is incomparable to
the time a traveller needed in order to transmit information on foot, horse, or by ship. — As
a consequence, the value of information decreases as enormous quantities of information
may be transmitted instantaneously, with no selection whatsoever. The speed of transmission is more important than the information itself. Masses of worthless information
may be transmitted in an instant with no respect to the recipient’s needs. However, there are
also beneficial aspects; such as the constant flow of news from all over the world that the
press brings. Such news used to be spread at a very slow speed. While only the most important news of wars or catastrophies actually reached the most remote destinations. — The
last technological change Postman writes about is the television, as he never lived to see the
boom of computers, not speaking of global interactive communication via electronic media
and the Internet. — Since the times when information was distorted during the long process
of transmission, the majority of news transmitted today has degraded to a valueless mass in
which it is barely possible to find information of true importance. — Redundance, or information excess, as Norbert Wiener, the father of cybernetics, sees it is a cryptophony of
“energetic noise” transmitted by traditional telephones. It is a devaluation of a message to an
energy field noise subliminally percieved as monotone incomprehensible buzz in the background. Quantity and speed are more important than quality. A universal image rather than
the sound of words has become the prevailing means of communication. — As a result, it
is more important what a person looks like (image, personal charm, charisma) than what
they are trying to convey. From an ethical perspective, the final result is that information is
reduced to entertainment, as opposed to news of real informative and educational value
(Postman, N.: Amusing Ourselves to Death). — Manipulation with emotions is of crucial importance. Advertisement influences consumers, sport motivates fans to vent their emotions,
political advertisement offers false solutions, daily news inform of violence, crime, and sensations. Mass culture produces musical, sport and social celebrities, brutality and kitsch, quiz
shows and contests, never-ending soap operas – i.e. showbusiness in general. — The final
reduction to silly entertainment is supposed to capture consumers’ attention for good, which
Postman demonstrates on the development of American society in the 20th century. — Let
us come back to Postman’s division into the three phases (the spoken and written word, and
the image). — Medieval people were different (not less worthy in their thoughts) because
they lived in the age of the spoken word (understand the word spread from the pulpits)
which influenced their opinion of the world. This situation persisted into the baroque, the
17th and 18th century. Therefore medieval thinking is different from the thinking of the generations that followed. Children were percieved as miniatures of adults. The attitude to children as persons yet to be formed emerged only in the modern times. The shift was motivated
by the need to structure cognition of the world into stages. First, one had to learn to read, and
only later read more complex texts. The process goes along with the introduction of compulsory education (e.g. Theresian reforms in Central Europe). — However, we are interested in
the major differences between the three types of communication mentioned above. —
Postman’s criticism of the age of the image is conservative. For instance the fact that people
tend to read written or printed texts less, or they may read them but they find it difficult to
use them actively in communication. This leads to a gradual deterioration of mental flexibility, which is based on the ability to convert the written code into mental concepts and
contexts, to a degradation of intelligence combinatorics, which is supported mainly by active reading and writing rather than discourse, by the brilliant skill to manipulate the language as the primary code in relation to secondary images. Their function is subordinate and
illustrating: pictures, photographs, charts etc. Postman understands such loss of analytical
skills as an all in all negative transformation of human thinking. In contrast, it much easier to
2
Phenomenon: the book 2013
Iveta Buchtová
FaVU VUT Brno
„Marvin“
„Marvin“
Kateřina Kodrasová Ñ
PdF MU Brno
„Dějiny (PoŘádku)“
„History along Lines“
Nele Jäger
FAU Nürnberg
„Černobílé kombinace“
„Black-White Combinations“
Fenomén kniha 2013
Kouzelná moudrost knih
Barbora Staňková
FMK UTB Zlín
„21 x i“
„21 x i“
— Nalézáme se ve zvláštní době označované nadneseně, avšak mlhavě jako informační epocha. Již takřka více nežli půl století je však předjímán mnohými mysliteli její
inflační – pro lidskou bytost odcizující a znehodnocující charakter. Za jeden z prvních
varovných hlasů považuji analýzu informačních médií švýcarského myslitele Maxe
Picarda, autora závažné varovné knihy „Hitler v nás“, jež vyšla krátce po druhé světové válce. — Masy zvěstí, sdělení a zpráv jsou pouhou bezcennou hlušinou tříštící naši
osobní integritu, v níž je nesnadné objevit ty pro nás závažné a smysluplné. Mnohdy
jde o pouhé hoaxy, řetězce poplašných informací, jež nás mají za účel zmást, vytěžovat
a manipulovat, jiné mají cíleně odvracet naši pozornost od všeho důležitého a podstatného pro lidské bytí a přirozenou existenci, ukolébat nás v zábavných bohaprázdných snech a iluzích. Dnes se objevují i myšlenky o nutnosti nového oboru informační
ekologie, neboť soudobá finanční, ekonomicko-společenská krize je zapříčiněna
mimo jiné informačním znečištěním tj. přesycením informacemi. Například americký
politik a známý ekolog Albert Gore hovoří o „exformacích“, formě odpadu produkovaného v kritickém množství informační explozí. Přetížení informačních sítí a jejich
chaotický charakter znemožňuje lidem smysluplné rozhodování právě v kritických
a krizových momentech. — Některé technologické vymoženosti, které by měly být
extenzemi (rozšířením) našich přirozených smyslů v intencích estetické teorie Marshalla McLuhana, nás spíše otupují, ohlupují a nevratně negativně ovlivňují zdánlivě kouzelným a bezbřehým komfortem. Tak se projevují v mentálním horizontu populace civilizovaného a kulturního světa i přívaly banálních simulaker, kopií od nichž
nikdy neexistoval žádný původní originál. Francouzský filosof Jean Baudrillard myšlenkově navazuje na Waltera Benjamina: radikálním tvrzením o vznikání nového
řádu reality ve věku digitální reprodukovatelnosti tzv. hyperreality, maskující zpočátku
skutečnou realitu a posléze ji naplno nahrazující ryzí bezvztahovou simulací virtuálního charakteru – označovanou jako„realita“ čtvrtého řádu.Tak jsme vystaveni stálému
pokušení a svádění do hlubin oceánu nicotností, banalit a absurdit. — Americký filosof Neil Postman se zabývá základní premisou – způsobem použité komunikace
(médiem) ovlivňujícím obsah komunikace. Dokládá, jak převládající způsob komunikace ovlivňuje náš způsob myšlení, přičemž rozlišuje tři vývojové fáze v historii euroamerické civilizace: 1. věk slova 2. věk písma a 3. věk obrazu. — Tyto tři fáze do sebe
volně navzájem přecházejí, nejsou ostře časově odděleny, i když například zejména
objev knihtisku v Evropě situaci dramaticky mění. — Vzpomeňme, jak v proslulém
Lenka Fukasová
PdF UMB Banská Bystrica
„L. F.“
„L. F.“
Michaela Brábníková
PdF UJEP Ústí nad Labem
„Kopec“
„Hill“
Adéla Režná
VŠVU Bratislava
„Advent“
„Advent“
románu Victora Huga„Zvoník od Matky Boží“ je barvitě popisována zášť provozovatelů klášterních skriptorií, – kde jsou originální rukopisy, velice finančně nákladné,
zdlouhavě ručně sepisovány či přepisovány a iluminovány na ušlechtilém pergamenu
pro potřeby velmi omezené movité elity, – vůči destruktivní konkurenci nové technologie knihtiskařských lisů, které mohou chrlit desítky i stovky kopií z „originálu“ zrcadlové matrice, levných tištěných listů na papíru z jedné desky či sazby. Tu je kořen
Benjaminova fenoménu „reprodukovatelnosti“. Ne ještě fotografickou cestou, ale co
nejvěrnější grafickou reprodukcí reálné předlohy na řezané či ryté matrici ze dřeva
nebo kovu – znázorňující známou aktuální událost, příběh, nástěnnou malbu, architektonický interiér či exteriér atd. — To otevírá revoluční možnosti přenosu a šíření
textových i obrazových informací, třebas karikatur, jejich demokratizaci, možnost
údernou letákovou formou rychle ovlivňovat veřejnost. Vázané knihy jsou samozřejmě stále poměrně nákladné, ale rozdíl oproti minulosti je nesmírný. — Tisk samozřejmě je nedílným průvodním jevem revolučního procesu církevní reformace a počátků novověké vědy. — Cesta od verbálních ke sdělnějším vizuálním informacím
vede přes objevy telegrafu, telefonu, fotografie, kinematografie, rozhlasu, až k rané
televizi. O vlivu rozvoje dopravních prostředků nemluvě: vlak, automobil, letadlo, se
s rozvojem reprodukčních a levných tiskařských technik spolupodílejí na pokroku informačního přenosu. — Rychlost cesty informace, možnost jejího okamžitého přenosu v planetárním měřítku, se opět dramaticky liší od pomalého pohybu cestovatele minulosti, kdy přenos zpráv závisel na rychlosti cestovatele a použitého
historického prostředku cestování – pěšky, koňmo, lodí atp. — Důsledkem je postupná devalvace hodnoty informace ve smyslu možnosti přenášet okamžitě obrovská kvanta informací a to bez výběru, z čehož vyplývá, že rychlost přenosu informace získává dominaci nad jejím obsahem. V mžiku lze přenášet nehodnotné a
bezobsažné informace a opomíjet jejich skutečnou hodnotu pro příjemce. Výhodou je
ovšem možnost, například tiskových médií tj. novin, přinášet bez ustání denně nové
a nové zprávy ze všech koutů světa. Ty se dříve šířily velice pomalu a vlastně do nejzazších končin, na velké vzdálenosti, doputovaly jen ty nejdůležitější, to znamená
zprávy vysoké důležitosti o válkách, pohromách atp. — Tento výčet technologických
proměn Postman končí přenosovým médiem televize: od telegrafu k televizi, jelikož
se nedožil rozmachu počítačové éry, o interaktivní komunikaci prostřednictvím elektronických médií – počítače, internetová celoplanetární síť – nemluvě. — Lze dodat,
že od oněch časů, kdy informace byly zdlouhavým procesem ústního podání deformovány, se většina současných komunikovaných informací procesem degradace důležitosti a komercionalizací – stala „vatou“ či pověstnou kupkou sena, kde ukrytou
jehlu zásadního významu je takřka nemožné nalézt. — Redundance, informační
nadbytečnost, posuzována z pohledu teorie Norberta Wienera, otce kybernetiky,
dnes přejmenované na informatiku, je vlastně kryptofonií „nosného energetického
šumu“ v klasických telefonech, devalvací jakéhokoliv sdělení na nosný zvuk energetického pole, podprahově vnímatelného jako monotónní nesrozumitelný bzukot na
pozadí přenosu. Primární je kvantita a rychlost před kvalitou a převládajícím přenosovým médiem se nakonec stává místo zvuků slov univerzálnější obraz. — Z tohoto procesu konečně například vyplývá, že podstatné je jak člověk vypadá (image,
kouzlo osobnosti, charisma) nežli to, co vlastně sděluje. — Do toho vstupuje i etické
hodnocení, neboť v konečném efektu – hodnota informace se redukuje na zábavu
oproti například informacím poučného charakteru (publikace N. Postmana „ Ubavit se
k smrti“). — Důležitá je manipulace lidských emocí: reklamou ovlivňující konzu-
Helena Cuřínová
FA ČVUT Praha
„Abeceda“
„Alphabet“
Lenka Štukhejlová
FUD UJEP Ústí nad Labem
„Přepis“
„Transcription“
Marek Franz
FU OU Ostrava
„George Orwell: 1984“
„George Orwell: 1984“
menty obrazy umělých spotřebitelských rájů, sportem podněcujícím pasivní vybíjení
emocí fanoušků, politikou nabízející formou reklamy lživá řešení, denním zpravodajstvím informujícím o násilí, zločinech a obecně senzacích a masovou kulturou, končící ve stupidních kultech zpěváckých, sportovních hvězd a společenských celebrit,
brutalitou a kýčem, kvizy a soutěžemi, nekonečnými seriály, – tedy showbusinessem
obecně. — Finální redukce na stupidní zábavu má nadobro uchvátit pozornost konzumentů a Postman svá tvrzení ilustruje vývojem americké společnosti ve dvacátém
století. — Uveďme ještě jiný příklad, jak chápat Postmanovo dělení na věk slova,
písma a obrazu: Středověký člověk byl jiný (nikoliv méně hodnotný ve svém myšlení), protože převážně žil ve věku slova (doplňme – slova živě šířeného z kazatelen),
které formovalo jeho způsob nahlížení světa. — Tato situace obecně trvala až hluboko do doby barokní – sedmnáctého a osmnáctého století. — „Středověké“ myšlení
je proto odlišné od způsobu uvažování následujících generací. — Děti byly vnímány
jako zmenšení dospělí lidé. Specifický vztah k dětem, jako k dosud nezformovaným
bytostem se vyvíjí až v novověku, kdy byl vyvolán potřebou strukturovat lidské poznávání světa do přesně po sobě jdoucích fází, v souvislosti se schopností naučit se
číst a potom postupně porozumět stále složitějším textům. Tento proces jde ruku
v ruce se zavedením povinné školní docházky, vzpomeňme ve střední Evropě v habsburské monarchii známé tereziánské reformy. — Nás však zajímá jaký je podstatný
rozdíl mezi výše zmíněnými třemi způsoby komunikace? — Postman kritizuje věk
obrazu z „konzervativních“ pozic. — Například si lidé postupně odvykají číst psaný
či tištěný text, nebo jej sice přečtou, ale mají potíže jej sami aktivně v komunikaci
používat. Z toho plyne postupná ztráta myšlenkové pružnosti, založené na schopnosti převádění písmového kódu do myšlenkových pojmů a souvislostí, degradace
inteligenční kombinatoriky založené dominantně na aktivním čtení a psaní textu,
nikoliv tedy na řeči jako promluvě, nýbrž na brilantní schopnosti manipulace s jazykem jako informačním kódem primárním vůči druhotným obrazům. — Ty mají pouze podřízenou funkci, sloužící jen ke zvýšení názornosti – ilustrace, fotodokumentace, tabulky atp. — Postman ztrátu analytických schopností v populaci vnímá jako
celkově negativní proměnu lidského myšlení. Oproti tomu „číst“ obrazy je snadné,
sledovat zábavu ještě svůdnější a snadnější… — Takže náš současný život a kultura,
nesená ve jménu dominace vizuality je vlastně postupným otupováním a usmrcováním intelektu, pustnutím a barbarizací lidské inteligence. — To je samozřejmě velmi
pesimistický obraz evoluce, který si můžeme odlehčit a zpochybnit ve jménu kreativní manipulace s obrazovými informacemi, vytvářet verifikovatelné falzifikace, iluzívní
konstrukty, hoaxy a nejrozmanitější falza a simulakra ve smyslu filozofie Popperovy
či Baudrillardovy. — Avšak může nás uklidnit, že efektivně se dá klamat i ryze verbálními metodami bez obrazů… — Proto zanechme drahé tištěné knihy v zaprášených regálech minulosti a bez obav se chopme svých kouzelných tabulek – notebooků, iPodů, i Phonů, chytrých mobilů a všelijakých jiných technických zázraků
a vydejme se surfovat do virtuálních dimenzí kdesi za zrcadlem přirozené skutečnosti. — Imaginární knihovna Borghesova či Ecova se nám tam určitě vejde a s ní i pozoruhodné autorské knihy z výstavy Fenomén kniha. — Je pravdou, že jejich výběr
časem najdeme i v chaotické kupě sena na internetové síti v podobě fotografické, ale
nemohu se zbavit pocitu, že prohlédnout si je ve skutečné reálné podobě je mnohem
užitečnější a důležitější, alespoň prostřednictvím expozice letošního ročníku Fenoménu kniha. Internet je sice jakousi nelineární univerzální biblí dneška, ale skutečné
zázraky lidských rukou jsou skryty v podobě knižních objektů, vztahujících se ke sku-
tečné nevirtuální kreativitě a magii tradiční papírové materie. — Nezapomínejme ve jménu
budoucnosti na včerejšek, neboť jsme ustavičně vystaveni nebezpečí pádu kultury a umění do
virtuální banality v labyrintu, jenž je bez východu. — Sociální odkouzlení světa, zvěstované
otcem sociologie – Maxem Weberem na prahu dvacátého století, proměňuje se v sesouvání
přirozeného světa do temné magie virtualizované dezinformační noční můry třetího milénia…
Jiří Havlíček
Porota ve složení Mgr. Pavel Brabec, Ak. mal. Pavel Luffer a Mgr. Bedřich Vémola se shodla
na vyhodnocení 15. ročníku Mezinárodní studentské soutěže „Fenomén kniha“ takto:
Zuzana Mašková-Hustáková
VŠUP Praha
„Obrazová hra – Kluci ze železa“
„Iron Boys“
Iva Krupicová
FU OU Ostrava
„Zabijačka“
„Pig-Killing“
Kategorie knižní ilustrace, typografie
Cena:
Iva Krupicová, FU OU Ostrava – „Zabijačka“
Adéla Režná, VŠVU Bratislava – „Advent“
Zuzana Mašková-Hustáková, VŠUP Praha – „Obrazová hra – Kluci ze železa“
Barbora Staňková, FMK UTB Zlín – „21 x i“
Čestné uznání:
Hana Mičková, FU OU Ostrava – „Victima“
Michaela Brábníková, PdF UJEP Ústí nad Labem – „Kopec“
Kategorie kniha-objekt
Cena:
Marek Franz, FU OU Ostrava – „George Orwell: 1984“
Romana Srbová, PdF MU Brno – „Návštěvní kniha“
Čestné uznání:
Lenka Štukhejlová, FUD UJEP Ústí nad Labem – „Přepis“
Kategorie volná tvorba
Cena:
Lenka Fukasová, PdF UMB Banská Bystrica – „L. F.“
Čestné uznání:
Studenti, Institut für Kunstpädagogik, Leipzig – „Fahrenheit 451“
Zúčastněné univerzity:
výstavy
15. ročníku
15th annual
exhibitions
7 . 5. – 2. 6. 2013
Křížová chodba Mendelova
muzea, Brno
Cloister of Mendel’s Museum,
Brno
1. 10. – 31. 10. 2013
Knihovna Jiřího Mahena, Brno
Jiří Mahen Library,
Brno
Koninklijke Academie van Beeldende Kunsten, Den Haag
Akademie výtvarných umění v Praze
Fakulta architektury Českého vysokého učení technického, Praha
Friedrich-Alexander-Universität, Nürnberg
Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického, Brno
Fakulta umění Ostravské univerzity v Ostravě
Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Institut für Kunstpädagogik der Universität Leipzig
Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Pedagogická fakulta Univerzity Mateja Béla, Banská Bystrica
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
Ústav umění a designu, Západočeská univerzita, Plzeň
Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Praha
Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického, Brno
Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava
Participating Universities:
Eva Nekvapilová
PdF MU Brno
„Hoď a vyprávěj!“
„Throw and Tell!“
redakce: Blanka Růžičková
foto: Zbyněk Růžička
překlad: Iva Tůmová
Jana Kopecká
úprava: Pavel Brabec
kurátoři výstav: Blanka Růžičková
Petr Kovář
tisk: ?
náklad: 300 kusů
Royal Academy of Fine Arts, The Hague
Academy of Fine Arts in Prague
Faculty of Architecture, CTU in Prague
Friedrich-Alexander-University, Nürnberg
Faculty of Mechanical Engineering, Brno University of Technology
Faculty of Fine Arts, University of Ostrava
Faculty of Art and Design, Jan Evangelista Purkyně University in Ústí nad Labem
Institut für Kunstpädagogik der Universität Leipzig
Faculty of Education, University in Hradec Králové
Faculty of Education, University of South Bohemia, České Budějovice
Faculty of Education, Masaryk University, Brno
Pedagogic Faculty, Matej Bel University, Banská Bystrica
Faculty of Education, Palacký University Olomouc
Institut of Art and Design, University of West Bohemia, Plzeň
Academy of Arts, Architecture and Design in Prague
Academy of Fine Arts and Design in Bratislava
Faculty of Fine Arts, Brno University of Technology
Faculty of Multimedia Communications, Tomas Bata Univerzity in Zlín
Realizace byla podpořena z projektu Meziprostory MUNI/A/ 0737/2012