Elektronické knihy, čtenáři a knihovny
Transkript
Elektronické knihy, čtenáři a knihovny – jde to dohromady? Daniela Tkačíková * [email protected] Abstrakt: Příspěvek je úvodem do problematiky elektronických knih (e-books). Poskytuje základní informace o jejich vývoji, o technickém a programovém vybavení používaném pro publikování, šíření a čtení elektronických knih. Stručně informuje o přístupu nakladatelů i distributorů k elektronickým knihám. V závěru jsou zmíněny dosavadní zkušenosti některých zahraničních knihoven s využíváním elektronických knih. Klíčová slova: elektronické knihy, elektronické publikování 1 Úvod Bouřlivý rozvoj moderních informačních technologií v posledních desetiletích přinesl mnoho změn, které zasáhly většinu oblastí lidské činnosti a celkem přirozeně ovlivnily také publikování a šíření tradičních dokumentů. Knihovny jsou jedním z článků informačního řetězce, a tak se tyto změny dotýkají i jejich činnosti. Jedním z výsledků technologického rozvoje posledních let jsou elektronické knihy (e-books). Předznamenávají elektronické knihy opravdu zánik tradičních (papírových) knih, časopisů a novin, jak o tom můžeme číst (nejen) v příspěvcích jejich výrobců, vydavatelů, prodejců, propagátorů a nadšených uživatelů? Naplňují současné elektronické knihy a jejich v nejbližších letech očekávaný vývoj dřívější představy autorů vědeckofantastických knih? Ale hlavně: shodují se možnosti současných elektronických knih s představami čtenářů? Jde o jednoduché, přenosné, levné a pro četbu stejně příjemné „zařízení“ jako tradiční papírová kniha? Na poslední otázku lze dnes odpovědět s jistotou, že ne. Zřejmé však je, že jde přinejmenším o životaschopný začátek cesty k jinému způsobu šíření, uchovávání i čtení dokumentů, než na jaký jsme doposud zvyklí. Podle vyjádření vicepresidenta firmy Microsoft Dicka Brasse (který je mj. jedním z největších propagátorů elektronických knih) prý poslední papírové vydání deníku New York Times vyjde v roce 2018. Ten rok je ještě hodně vzdálen (a kdoví, zda je předpověď správná). Změny ve způsobu šíření i čtení knih a dalších dokumentů jsou však neodvratitelné. Významně se projeví společensky i kulturně a jejich vliv změní také práci knihovníků, jistě mnohem výrazněji, než jsme zatím mohli pozorovat v posledních deseti letech. Současné elektronické knihy, způsoby jejich šíření i využívání knihovnami v zahraničí nás na mnohé z očekávaných změn mohou připravit. 2 Co je to elektronická kniha Na začátku bude vhodné vyjasnit určité terminologické zmatky, které jsou s pojmem elektronická kniha – e-book (electronic book, ebook) – spojeny. Je to jakýkoliv elektronický text (dokument uložený v některém z dostupných formátů – vytvořený například v textovém editoru nebo dodatečně digitalizovaný tradiční dokument) nebo je to elektronické zařízení, které umožňuje uchovávat a číst elektronické texty? V literatuře – v tištěné i v textech na Webu – není tento termín používán zcela jednoznačně. Bývají jím totiž označovány elektro* Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ústřední knihovna, 17. listopadu, 708 33 Ostrava-Poruba 1 nické dokumenty nejrůznějšího typu – od nejjednodušších souborů dostupných ve formátu ASCII přes digitalizované historické rukopisy ve formátu TIFF až po bohatě vypravené multimediální encyklopedie. V zásadě by měl být termín elektronická kniha používán pouze pro: a) specializované zařízení určené ke čtení elektronických textů, b) pro elektronický text zpracovaný a zpřístupňovaný prostřednictvím specializovaného programového vybavení. V obou uvedených případech jde o technologii, jejímž cílem je usnadnit čtenářům přístup k rozsáhlým textovým dokumentům (tradičním knihám) v elektronické podobě způsobem, který se snaží co nejvíce napodobit vlastnosti a způsob četby papírových knih. U obou řešení celkem přirozeně ještě navíc s možnostmi, které překračují díky moderním informačním technologiím řadu omezení papírové knihy. Jak u specializovaných čtecích zařízení, tak u specializovaných programů, se můžeme setkat rovněž s termínem e-book reader. V tomto příspěvku bude používán termín elektronická kniha – pro čtecí technické zařízení i pro čtecí software. Vznik elektronické knihy je údajně nejvýznamnějším mezníkem v knižním obchodu od doby, kdy se na scéně objevil „paperback“. Je to možné. Ale zdá se být celkem jisté, že nejde o klíčový „vynález“, který by mohl do budoucna ovlivnit skutečný ústup papíru v oblasti šíření, uchovávání a čtení knih, novin či časopisů. Technologií, která pravděpodobně změní způsob psaní a čtení, bude elektronický papír – tenké, lehké a pružné digitální čtecí zařízení, dostatečně levné (na rozdíl od těch současných), aby je bylo možné prodávat v balíku po stovkách kusů jako kancelářský papír nebo třeba ve formě sešitů či zápisníků. Rozvoj v této oblasti pokročil natolik, že je pravděpodobné, že toto nové čtecí zařízení opravdu ve většině oblastí bude moci za několik málo let nahradit papír. Je přitom celkem jedno, zda tím „správným řešením“ bude některý ze směrů současného vývoje (viz E Ink [7] nebo Gyricon Media [8]) či zda půjde o nové řešení založené na využití jiného vhodného materiálu. Podobně jako Gutenbergův vynález knihtisku umožnilo až rozšíření výroby papíru v Evropě, tak patrně teprve průmyslová výroba elektronického papíru přinese ony zásadní změny vyhlašované dnes v souvislosti s elektronickými knihami. Gutenberg by sotva mohl vytisknout své Bible na pergamenu – proti byly ekonomické i technické nevýhody. Zrovna tak zatím nejsou elektronické knihy (i přes své mnohé nesporné výhody) – ať už jsou to specializovaná čtecí zařízení nebo čtecí programy – adekvátním řešením schopným nahradit všechny osvědčené výhody konvenční tištěné knihy, časopisu či novin. 3 Elektronický papír a elektronický inkoust Výhody papíru jako materiálu pro publikování i pro četbu oproti všem současným elektronickým zařízením jsou zřejmé: je levný, pružný, lehký, skladovatelný, snadno přenosný, nabízí dostatečný kontrast i odrazivost. Položíte-li časopis na polici, najdete ho (pravděpodobně) na stejném místě i za pár let, a co víc – papír nepotřebuje baterie. Na obrazovce počítače sice můžete zobrazovat nejrůznější texty i s obrázky, včetně videa, ale: potřebuje energii, je křehká, špatně se přenáší a na přímém slunci na ní nic nepřečtete. LC displeje notebooků jsou sice lehčí a mají proti běžným obrazovkám řadu dalších výhod, to vše ovšem za vyšší cenu. Odstranit podobné problémy bylo cílem výzkumu v posledních dvou desetiletích. Snahou výzkumných pracovníků bylo vyvinout něco jako elektronický papír, který by poskytoval stejné podmínky pro tisk, distribuci, četbu a případně i uchovávání informací jako papír klasický. Navíc by měl nabízet podmínky pro využívání maximálního množství výhod, které poskytuje elektronické publikování. I když zatím není vývoj zcela dokončen, původní myšlenky 2 už se pomalu mění v reálnou skutečnost. Přinejmenším čtyři společnosti – E Ink ve spolupráci s Lucent Technologies [9], Xerox [10], v jehož laboratořích se elektronický papír před více než 20 lety začal vyvíjet a na jehož půdě vznikla společnost Gyricon Media, a Kent Displays [11] – investují do vývoje elektronického papíru a elektronického inkoustu (resp. elektronického zobrazovacího zařízení kombinujícího výhody elektronických zařízení s výhodami papíru). K vývoji technologie založené na myšlence elektronického inkoustu (viz E Ink) se v únoru roku 2001 připojila také společnost Philips Components [12]. Výsledkem dosavadní činnosti jsou prototypy v různých stadiích vývoje. Na webových stránkách Howstuffworks [13] je možné se podrobněji seznámit prostřednictvím názorných obrázků s principy fungování elektronického inkoustu. Elektronický papír, má-li se stát materiálem pro budoucí publikování a využívání (četbu) dokumentů, tedy musí mít tyto základní vlastnosti: musí být dostatečně reflexní, nesmí vyžadovat žádnou energii poté, co se do/na něj dostanou text a obrázky, musí být vyroben z levného materiálu, musí být lehký a tenký jako běžný papír a samozřejmě také skladovatelný – aby z něj bylo možné vyrobit knihu, například jakýsi „reprogramovatelný paperback“ obsahující celou knihovnu. Na praktické využití a rozšíření takového materiálu pro publikování (nejen) elektronických knih, novin a časopisů si ještě nějaký čas budeme muset počkat. Zatím se musíme spokojit s možnostmi, které nám nabízejí současné technologie. Podívejme se tedy na to, jak dnes vypadají elektronické knihy. 4 Specializovaná čtecí zařízení Elektronické knihy ve smyslu specializovaných čtecích zařízení (angl. e-books dedicated readers) jsou v podstatě jednoúčelová zařízení, bez klávesnice a s dotykovou obrazovkou. Svými rozměry zhruba odpovídají klasickému paperbackovému vydání tištěné knihy. Jsou poměrně lehké, váží 0,5 – 1,5 kg. Např. Rocket eBook váží i s obalem něco přes půl kilogramu, přičemž nejvíce je váha této elektronické knihy ovlivněna zabudovanými bateriemi (ty vydrží provoz až 40 hodin). U dotykových displejů (mohou být monochromatické nebo barevné) elektronických knih lze měnit intenzitu podsvícení (back light), takže je možné je používat při jakémkoliv osvětlení (včetně přímého slunečního světla). Četba textů jejich prostřednictvím je příjemnější než čtení z obrazovky počítače nebo notebooku. Text je navíc na obrazovce dobře čitelný z jakéhokoliv úhlu, podobně jako text vytištěný na papíře. Paměťová kapacita se u jednotlivých typů liší, je možné ji přirovnat k rozsahu textu zhruba 20 tištěných knih. Zpravidla lze také standardní paměť rozšířit dokoupením paměťové karty. Při čtení knih může čtenář vytvářet poznámky, záložky, vyhledávat v dokumentu i ve slovníku apod. Lze rovněž měnit orientaci displeje, velikost fontů, přehrávat zvukové nahrávky, jsou-li součástí dokumentu apod. První elektronickou knihou, jež se objevila na trhu v listopadu 1998, byl produkt firmy NuvoMedia nazvaný Rocket eBook. Cena tohoto zařízení tehdy byla stanovena na 499 $, v roce 2000 však klesla až na 199 $, tj. podle tehdejšího kurzu a včetně DPH a dalších poplatků stála tato kniha na jaře roku 2000 něco přes 10 000 Kč. V současné době se již tento typ elektronické knihy nevyrábí (lze si však stáhnout a na počítači nainstalovat program, který simuluje funkci Rocket eBook [14], viz obr. 1), stejně tak jako jeho tehdejší konkurent SoftBook od firmy SoftBook Press, který se začal prodávat koncem roku 1998. Ukončen byl i vývoj a prodej dalších dvou podobných zařízení EveryBook a Librius, jež vstoupila na trh v roce 1999. Neznamená to ovšem ani zdaleka, že se zastavil vývoj elektronických knih. Nástupci obou prvních úspěšných typů elektronických knih jsou v současnosti nové modely elektronických knih RCA REB1100 (má monochromatický displej) a RCA REB1200 (má 8,2“ VGA barevný displej, viz obr. 2). Sloučením společností SoftBook Press a NuvoMedia 3 vznikla nová společnost Gemstar [15] (součást RCA/Thomson Multimedia [16]), která v započatém vývoji zatím úspěšně pokračuje. Firma samozřejmě stále podporuje uživatele původních modelů elektronických knih, takže ti, kdož si je pořídili, mohou plně využívat všech výhod, která obě zařízení poskytují (viz např. také Rocket eBook Site [17]). Obr. 1 Ukázka elektronické knihy Rocket eBook v simulačním programu Oba nové modely elektronických knih společnosti Gemstar od února roku 2001 na trhu doplňuje jen eBookMan společnosti Franklin [18], což však není jednoúčelové zařízení – spojuje výhody elektronické knihy s funkcemi organizéru a přehrávače zvukových souborů ve formátu MP3 (jeho další výhodou je nízká cena 129,95 $ – 229,95 $ v závislosti na modelu). Nabídka elektronických knih by se však podle slibů jejich výrobců měla už v roce 2001 rozšířit o goReader [19], Cybook z Francie [20], Myfriend z Itálie [21] a také hiebook z Koreje [22]. Prostřednictvím elektronických knih lze tedy získávat, uchovávat a zobrazovat obsah knih, novin a časopisů. Způsob, jakým se do elektronické knihy dostávají texty (elektronické dokumenty), může být různý. U první generace elektronických knih to bylo možné buď prostřednictvím osobního počítače nebo přímo (prostřednictvím zabudovaného modemu) z distribučního zdroje, tedy z privátní sítě výrobce příslušného zařízení (tak tomu bylo u například u produktů SoftBook a EveryBook). U modelů druhé generace, zdá se, zatím vítězí přesun souborů přes počítač připojený k Internetu, s nímž je (u novějších typů přes USB rozhraní) spojena kolébka, do níž se umístí elektronická kniha. To souvisí s rozšiřující se nabídkou titulů elektronických knih, s jejich distribucí a s postupnou standardizací, která vývoj elektronických knih doprovází. Uživatel si tedy může sám zvolit některé z elektronických knihkupectví, jež se prodejem elektronických knih zabývají. Prostřednictvím programového vybavení, které je dodáváno spolu s technickým zařízením a které si musí čtenář/uživatel nainstalovat na počítač, lze na Internetu získat elektro4 nické dokumenty. Ty si na pevném disku svého počítače (případně na externím médiu) může uživatel uchovat a podle potřeby přesunout do elektronické knihy. Dokonce je možné prostřednictvím účtu založeného při aktivaci elektronické knihy znovu získat kopie knih, jež si uživatel zakoupil dříve (a z nějakého důvodu pak ze svého počítače odstranil). Účet je vázán na elektronickou knihu, tu je však možné prostřednictvím kolébky připojit k libovolnému počítači, na kterém ovšem musí být nainstalován zmíněný obslužný program. Druhý distribuční model (z privátní sítě producenta) se tedy zřejmě neosvědčil. Obr. 2 Nejdůležitější funkce elektronické knihy RCA REB1200 představuje virtuální prohlídka Programové vybavení, jehož prostřednictvím se komunikuje s elektronickým knihkupectvím a s elektronickou knihou (např. RocketLibrarian), navíc umožňuje konverzi dokumentů uložených ve formátu TXT nebo konverzi HTML dokumentů (včetně obrázků a hypertextových odkazů) do interního formátu elektronické knihy (u Rocket eBook do formátu RB, konverzi zajišťuje program RocketWriter). Uživatel tedy může toto zařízení používat ke čtení nebo k publikování vlastních dokumentů (na rozdíl od komerčních titulů je pak možné tyto dokumenty přečíst na kterékoliv elektronické knize, která pracuje s formátem RB) či ke čtení informací z webových stránek (s češtinou se ovšem zatím nepočítalo…). 5 Další technická zařízení pro četbu elektronických knih Pomineme-li počítače (včetně přenosných počítačů), které lze samozřejmě pro čtení elektronických knih používat (bude tomu věnována další kapitola), existují ještě další zařízení, na která producenti elektronických knih zaměřují svoji pozornost. Výhodou několika typů podobných elektronických zařízení, jež jsou už mezi uživateli běžně dostupná a používaná, je jejich velikost a některé další přednosti (displej podobný displeji elektronické knihy), srovná- 5 váme-li je s počítači, ať už stolními či přenosnými. Jde hlavně o nejrůznější typy kapesních počítačů a organizérů. Pokud používají operační systém Windows CE, pak mohou být vybaveny programovým vybavením Microsoft Reader (viz dále), jehož prostřednictvím lze číst dokumenty (elektronické knihy) uložené v jeho formátu (LIT). Patří mezi ně například iPaq firmy Compaq [23], kapesní počítače Casio [24] nebo Jornada firmy Hewlett-Packard [25]. Druhý typ představují zařízení typu osobní digitální asistent (PDA) s operačním systémem Palm, tedy produkty společností Palm [26] nebo Handspring Visor [27]. Pro tento typ zařízení je k dispozici poměrně bohatá knihovna elektronických titulů, mj. i díky nakladatelství peanutpress.com [28]. To se specializuje na vydávání elektronických knih, které lze prostřednictvím zařízení s OS Palm získat a zobrazovat (podporuje však i kapesní počítače s OS Windows CE). Pro čtení elektronických knih je nutné mít nainstalováno programové vybavení (např. Palm Reader, Quadis Express Reader [29] nebo MobiPocket [30]). Většina těchto zařízení používá pro stažení elektronických knih z webového sídla distributora počítač a kolébku s USB konektorem. Novou kapitolu víceúčelových zařízení, jež bude možné využívat také pro čtení elektronických knih, představují prototypy hardware, jako jsou například Microsoft Tablet PC [31] nebo Qbe Original [32] společnosti Aqcess Technologies. Obě (multimediální) zařízení jsou určena především k využívání Internetu a čtení elektronických knih. 6 Specializovaný software Vedle vývoje technického vybavení pro čtení elektronických knih se rozvíjí i druhá cesta, jejímž cílem je usnadnění četby elektronických dokumentů na obrazovce počítače prostřednictvím specializovaného programového vybavení. Tyto programy zobrazují elektronické dokumenty způsobem, který napodobuje tradiční papírovou knihu. Umožňují tedy využívat tradiční čtenářské návyky a doplňují je o řadu výhod elektronického publikování – čtenář může vytvářet záložky a poznámky, používat vestavěný slovník, zvětšit či zmenšit velikost fontů, prohledávat text, vytisknout text (je-li to ovšem povoleno autorem, vydavatelem nebo distributorem elektronické knihy) či překopírovat vybranou pasáž textu. Programy zobrazují stránky dokumentu jako celek (jednu nebo dvě podle volby čtenáře) a díky tomu lze vnímat text shodným způsobem, na jaký jsou čtenáři zvyklí u tištěné knihy. Dokumentem je možné také listovat stejně jako v knize. V současnosti existuje více podobných programů (např. program TK3 Reader pro dokumenty ve formátu TK3 společnosti Night Kitchen [33]), nejrozšířenějšími jsou však s řady důvodů dva: Adobe eBook Reader a Microsoft Reader. Adobe eBook Reader [34] (viz obr. 3) je původně programové vybavení firmy Glassbook. Toto softwarové řešení elektronické knihy vzniklo s cílem umožnit četbu elektronického dokumentu bez ohledu na používané technické zařízení. Respektuje tedy snahy vyjádřené prostřednictvím pracovní skupiny Electronic Book Exchange (EBX) Working Group [35], sdružující zástupce distributorských firem, knihkupců, vydavatelů elektronických knih, prodejců zařízení pro četbu elektronických knih, knihoven i uživatelské veřejnosti a jejímž cílem je vypracování standardů pro ochranu autorských práv a distribuci elektronických knih (podobné aktivity vyvíjí také Open eBook Forum [36]). Glassbook Reader byl proto založen na formátu PDF („portable document format“ firmy Adobe), který je dnes de facto standardem v oblasti elektronického publikování. Díky jeho rozšíření není jistě nutné rozebírat důvody, proč si právě tento formát jako základ pro šíření a výměnu elektronických knih firma Glassbook vybrala. Technologii pak převzala a dále rozvíjí 6 firma Adobe pod svým jménem [37]. Volně dostupný program lze samozřejmě použít pro zobrazení jakýchkoliv dokumentů uložených ve formátu PDF. Obr. 3 Takto vypadá rozhraní čtecího programu Adobe eBook Reader Microsoft Reader [38], jak je ostatně již z jeho názvu zřejmé, je volně dostupný programový balík firmy Microsoft. Jeho prostřednictvím je možné získat a číst elektronické texty uložené ve formátu LIT. Rovněž bezplatně je v současnosti nabízen program, který lze doinstalovat do editoru Microsoft Word 2000. Vytvořené makro umožňuje zkonvertovat dokumenty Wordu pro jejich šíření a čtení v programu Microsoft Reader. V programu Microsoft Reader je implementována technologie ClearType, která byla vyvinuta s cílem usnadnit čtení na obrazovce počítače (tak, aby písmo na obrazovce vypadalo jako písmo vytištěné na papíře). Obdobnou technologii vyvíjí i firma Adobe pod názvem Adobe CoolType. Oba čtecí programy podporují nejen komerční vydávání elektronických knih, ale usnadňují osobní či skupinové publikační aktivity způsobem, který umožňuje nejen jednotný vzhled dokumentů, ale především jejich přenositelnost na nejrůznější typy počítačů, příp. dalších čtecích zařízení. Zkušenosti zatím ukazují, že pro práci s elektronickou knihou na obrazovce počítače (a také pro vlastní publikování), je vhodnější využití produktů firmy Adobe. Určitou nevýhodou je, že programové vybavení pro konverzi dokumentů do formátu PDF představuje komerční software Adobe Acrobat. Navíc není k dispozici – na rozdíl od Microsoft Readeru – čtecí program pro kapesní počítače. Firma Microsoft sice nabízí bezplatně Word 2000 Microsoft Reader Add-in: Read in Microsoft Reader pro konverzi do formátu LIT, využít jej však mohou pouze uživatelé Wordu 2000. Tuto nevýhodu odstraňuje volně dostupná služba eBook Express [39] společnosti OverDrive, jejíž software ReaderWorks [40] je používán k publikování elektronických knih určených pro Microsoft Reader. Problémem při konverzi pomocí makra ve Wordu 2000 však 7 je, že uživatel nemá kontrolu nad výsledným formátováním elektronické knihy (na rozdíl od konverze dokumentů do PDF). Naštěstí konečně Microsoft opravil chybné odkazy na svých webových stránkách, takže lze získat informace o tom, jak vytvářet vlastní knihy pro Microsoft Reader (např. v dokumentu Source materials & conversion guide for Microsoft Reader) [41]. 7 Nakladatelé, knihkupci a elektronické publikování Knižní průmysl i prodej knih se s rozvojem moderních informačních technologií opravdu nevratně mění. Poměrně rychle se rozšiřuje okruh čtenářů, kteří si místo návštěvy tradičního kamenného knihkupectví raději text vyhlédnuté knihy stáhnou z Internetu na speciální čtecí zařízení či na svůj osobní počítač. Tomuto trendu se postupně přizpůsobují i tradiční nakladatelé vlastními aktivitami v oblasti elektronického publikování. Neradi by totiž v budoucnosti viděli, jak je elektronické knihy připravují o jejich dosavadní zisk. V České republice to sice ještě z nakladatelských aktivit není moc patrné, ale jistě i zde si dříve či později nakladatelé uvědomí, že je výhodnější vydávat například menšinové žánry elektronicky než tradičním způsobem. Finanční náklady na přípravu jednoho titulu a na tisk v malém nákladu jsou totiž tak vysoké, že zvedají neúměrně prodejní cenu i u relativně tenké knížečky. Ta by se pak stala neprodejnou, ačkoliv by si ji jistě pár set zájemců koupilo. Proto se raději do vydávání podobných titulů nakladatelé nepouštějí. Vydání takovéto knihy (obvykle se jedná o odborná témata) v elektronickém formátu je ovšem mnohem levnější (tisk totiž představuje největší část nákladů, náklady na distribuci tištěné knihy jsou rovněž nezanedbatelnou částí její ceny) a díky tomu by mohla cena poklesnout na snesitelnou částku (jak pro vydavatele, tak pro čtenáře). Zatím u nás existují jen dvě výjimky. Nakladatelství Computer Press prodává některé své (hlavně počítačové) tituly v knihkupectví Vltava [42] v nabídce e-books (ve formátu PDF). Nakladatelství NonLibri provozuje server Neknihy [43]. Zatímco elektronické knihy nakladatelství Computer Press můžeme klidně zařadit do kategorie elektronických knih, jimž je věnován tento příspěvek, elektronické texty z projektu Neknihy zatím kritéria „e-books“ nesplňují (což název projektu nechtěně vyjadřuje). Díky tomu, že současný proces přípravy knižní produkce pro tisk probíhá elektronickou cestou, mají vydavatelé všechny vydávané dokumenty k dispozici v elektronické podobě. Je tedy pravděpodobné, že se rozsah titulů elektronických knih bude rozšiřovat. Určité knihy budou vedle papírových verzí distribuovány také v elektronické podobě, jiné pouze elektronicky. V současnosti je tímto způsobem vydávána beletrie, populárně-naučná literatura i odborné texty, zvláště tituly z oblasti počítačové literatury. Rozšiřuje se také nabídka učebnic, především vysokoškolských. Vznikají nakladatelství, která se specializují výhradně na produkci elektronických knih [viz např. 44]. Zároveň se objevují firmy zaměřené na podporu vydavatelských a distributorských aktivit v oblasti vydávání elektronických knih. Jde o komplexní služby zajišťující technologickou infrastrukturu pro produkci elektronických titulů, jejich šíření i správu autorských práv. Jako příklad je možné uvést společnosti Versaware [45], TechBooks [46] nebo iUniverse [47]. Technologie vyvinutá firmou Versaware je využívána na serveru eBookCity.com [48]. Modelovým příkladem v oblasti vydávání a šíření elektronických knih je spolupráce největších internetových knihkupectví, společností Amazon.com a Barnes and Noble, a významných newyorských nakladatelství Random House, Penguin a Simon and Schuster se společnostmi Gemstar, Adobe a Microsoft. Nakladatelství HarperCollins [49] se jako první z významných nakladatelských domů rozhodlo pustit do vydávání titulů elektronických knih ve všech třech nejvýznamnějších formátech (Gemstar, Adobe Acrobat eBook Reader a Microsoft Reader) pod značkou PerfectBound. 8 Obr. 4 Nabídka elektronických knih v knihkupectví Barnes & Noble Tituly elektronických knih pro specializovaná zařízení firmy Gemstar lze koupit ve vlastním knihkupectví této společnosti [15] nebo v internetových knihkupectvích Barnes & Noble [50] a Powells.com [51]. Barnes & Noble (obr. 4) prodává také knihy ve formátech Microsoft Reader a Adobe Acrobat eBook Reader, zatímco známé knihkupectví Amazon.com [52] v současnosti nabízí pouze tituly pro Microsoft Reader. Zajímavá je i nabídka knihkupectví specializovaného výhradně na elektronické knihy eBooks.com [53]. 8 Výhody a nevýhody elektronických knih Elektronické knihy poskytují řadu výhod, kterými překračují možnosti tradičních tištěných dokumentů: • v jediné knize (čtecím zařízení) lze uchovávat značné množství textů, • jediným dotykem obrazovky (nebo příkazem u čtecího software, tj. poklepáním myší na ikonu) je možné změnit velikost fontů, • k textům je možné doplňovat poznámky a zvýrazňovat vybrané pasáže v textu, • je možné využívat vestavěné slovníky a odkazy na jiné texty či webová sídla (je-li používán čtecí software), • elektronické knihy (texty) je možné doplnit zvukovými nahrávkami a videem, • nakladatelé si mohou dovolit vydávat neznámé autory nebo menšinové tituly, aniž by jim hrozily finanční ztráty spojené s tradičním publikováním a šířením knih, • publikování elektronických knih i jejich distribuce jsou ve srovnání s tiskem papírových knih velmi levné, • elektronické knihy nikdy nejsou vyprodány, 9 • • elektronické knihy jsou, alespoň pokud jde o úspory papíru a přepravu knih, ekologické, elektronické knihy je snadné aktualizovat, včetně možnosti bezprostředního poskytnutí aktualizované verze zákazníkům, kteří si zakoupili verzi původní, • prostřednictvím software lze zajistit autorskoprávní ochranu elektronických knih, • elektronické knihy je možné číst za jakýchkoliv světelných podmínek (používá-li se specializované zařízení), • uchovávání elektronických knih i manipulace s nimi vyžaduje ve srovnání s klasickými knihovnami či knihkupectvími minimální náklady. K nevýhodám elektronických knih patří kromě nejčastěji vyslovovaných výhrad estetických, psychologických a zdravotních především: • elektronické knihy (používá-li se pro jejich čtení počítač) nejsou tak snadno přenosné a příjemné jako knihy papírové, • zobrazovací zařízení, ať už jde o obrazovky počítačů nebo specializovaných elektronických knih, mají zatím velmi daleko k dokonalosti, • současná zařízení pro čtení elektronických knih jsou finančně nákladná, navíc vyžadují energii a tím zatěžují životní prostředí podstatně více než tradiční způsoby publikování, • zatím nejsou jednoznačně vyřešeny všechny otázky spojené s prodejem knih i jejich dalším využíváním čtenáři, včetně využívání v rámci knihovních služeb, • zakoupené knihy nelze půjčovat stejným způsobem jako knihy papírové, • není zajištěna kompatibilita formátů a jejich přenositelnost na jiná zařízení či systémy, • přenos elektronických knih po Internetu není zcela bezproblémový, • není vyřešena otázka dlouhodobého uchovávání a trvalé dostupnosti elektronických knih. Aby došlo k dalšímu rozšíření elektronických knih a hlavně k nárůstu počtu jejich uživatelů/čtenářů, je nezbytné dořešit řadu problémů u technických zařízení pro čtení elektronických knih (displej, paměťová kapacita, doba životnosti baterií apod.), dále je nutné dořešit otázky spojené s využíváním technických zařízení i otázky standardizace používaných technologií, ať už jde o hardware či software (viz zmíněné aktivity Open eBook Forum). Důležité je rovněž řešení správy autorských práv a licenční politiky. Zkušenosti s Napsterem jsou pro knižní průmysl velmi poučné [54, 55]… 9 Možnosti využití elektronických knih v knihovnách I přes řadu problémů spojených s vydáváním elektronických knih a jejich distribucí, stávají se pomalu elektronické knihy součástí nabídky knihoven v rámci služeb uživatelům. Zahraniční knihovny si již vyzkoušely jak půjčovat uživatelům elektronická čtecí zařízení nebo jak zajišťovat přístup k elektronickým knihám, pro jejichž četbu jsou nezbytné počítače. Jednou z nejčastěji využívaných možností, jak uživatelům zpřístupnit elektronické texty literárních děl i nové tituly elektronických knih, je uzavření licenční smlouvy s netLibrary [56]. Partnerem projektu netLibrary (obr. 5) je řada významných nakladatelství, jejichž počet se neustále rozšiřuje [57]. Tento projekt vznikl v roce 1998 s cílem poskytnout nejrůznějším typům knihoven prostředí pro získávání a využívání elektronických knih. Fond netLibrary zahrnuje tituly knih z oblasti ekonomiky a obchodu, společenských a humanitních věd i z oblasti přírodních věd, techniky a medicíny. Také krásnou literaturu a klasické texty (hlavně z volně dostupných zdrojů). 10 Obr. 5 Informace o možnosti stažení vybraného titulu z netLibrary Prostřednictvím netLibrary mohou knihovny získat předplatné na přístup k elektronickým knihám, jež rozšiřují okruh dokumentů dostupných v knihovnách tradičním způsobem. Ty pak mohou svým čtenářům „půjčovat“. Služba využívá prostředí WWW pro přístup k elektronickým knihám dostupným ve formátu HTML (nejde tedy opět o elektronické knihy v pravém smyslu slova), pro práci s elektronickými knihami je k dispozici programové vybavení netLibrary eBook Reader [58]. Součástí marketingové strategie společnosti je i přístup k volně dostupným titulům z okruhu public domain (především z Projektu Gutenberg [59]), takže je možné si funkce netLibrary odzkoušet i bez uzavírání smlouvy. Služba umožňuje uživatelům knihoven, které mají s netLibrary uzavřenu licenční smlouvu, získat přístup – „vypůjčit si“, tj. stáhnout si na pevný disk počítače – na omezenou dobu (např. na 24 hodin) za určitý poplatek elektronické kopie knih. Jakmile uplyne stanovená výpůjční lhůta, kniha je automaticky „vrácena“, tj. vymazána z pevného disku počítače, a uživatel již k danému titulu nemá přístup. Může si ho ovšem znovu vypůjčit. Elektronické texty v netLibrary jsou určeny k četbě, avšak je možné vytisknout za určitých přesně stanovených podmínek vybrané pasáže z textu (to se pochopitelně netýká volně dostupných textů). Jedním z původních cílů společnosti netLibrary bylo zpřístupnění elektronických knih pro kapesní počítače, z tohoto důvodu také po určitou dobu vlastnila společnost peanutpress.com [28], tu však nedávno (březen 2001) prodala společnosti Palm [26]. Velmi užitečným zdrojem podrobných informací o elektronickým knihách obecně, ale hlavně o možnostech jejich využívání v knihovnách, jsou webové stránky s názvem Can e-books improve libraries? [60]. Shrnují dosavadní zkušenosti (především amerických) knihoven s elektronickými knihami. Na webových stránkách Rochester Institute of Technology (RIT) Wallace Library [61] nebo NCSU Libraries [62] lze vypozorovat, jakým způsobem knihovny zpřístupňují elektronické knihy, včetně půjčování čtecích zařízení Rocket eBook a SoftBook, uživatelům. 11 10 Závěr Zatím se může zdát, že potřeba vyrovnat se s novým fenoménem elektronických knih české knihovny v nejbližší době ještě nečeká. Čtenáři mají zájem především o české knihy a těch je zatím v elektronické podobě velmi málo. Specializovaná čtecí zařízení jsou u nás prakticky nedostupná, nejen pro svou vysokou cenu. Vydavatelské aktivity zahraničních nakladatelů odborné literatury však mohou způsobit, že bude i u nás nutné zajistit pro uživatele knihy, které jinak než elektronicky vydány nebudou. Nebude-li možnost získat je například na CDROM, pak nezbude než je koupit nebo vypůjčit některým z možných způsobů na Internetu. I to je jedním z důvodů, proč by se čeští knihovníci měli problematikou elektronických knih a otázkami, které jejich rozvoj i šíření provázejí, zabývat. Podrobné informace poskytuje například portál Planet eBook [63]. Pravidelně aktualizované a doplňované informace věnované problematice elektronických knih mohou zájemci nalézt i na webových stránkách ÚK VŠB-TU Ostrava [64]. Snad jejich prostřednictvím, ale také z informací na odkazovaných webových sídlech, získají odpověď na otázku vyslovenou v názvu tohoto příspěvku. Použitá literatura a WWW odkazy 1. CANNON, Ellen, WATSON, Beth. Taking e-books for a test drive : e-book technology is moving fast ... are you ready to get behind the wheel? Computers in libraries, 2001, vol. 21, č. 3, s. 24-27. 2. CRAWFORD, Gregory P. A bright new page in portable displays. IEEE Spectrum, 2000, vol. 37, č.10 , s. 40-46. 3. DAGANI, Ron. Here comes paper 2.0. Chemical & Engineering News, 2001, vol. 79, č. 3, s. 4043. 4. FARMANFARMAIAN, Roxane. Beyond the e-books glimpses of the future. Publishers weekly, 2001, vol. 248, č. 1, s. 56-57. 5. GANDHI, Subash. E-books – the future of reading and ultimate book publishing. Journal of educational technology systems, 2000-2001, vol. 29, č. 1, s. 49-66. 6. HARRISON, Beverly L. E-books and the future of reading. IEEE Computer Graphics and Applications, 2000, s. 32-39. 7. http://www.eink.com/ 8. http://www.gyriconmedia.com/ 9. http://www.lucent.com/ 10. http://www.parc.xerox.com/dhl/projects/gyricon/ 11. http://www.kentdisplays.com/ 12. http://www.components.philips.com/ 13. http://www.howstuffworks.com/e-ink.htm 14. http://download.cnet.com/ 15. http://www.ebook-gemstar.com/ 16. http://www.rca.com/ 17. http://www.rocket-ebook.com/enter.html 18. http://www.franklin.com/ebookman/default.asp 19. http://www.goreader.com/ 20. http://www.cytale.com/ 21. http://www.ipm-net.com/eng/prodotti/appliances/myfriend/index.htm 22. http://www.ebook21.co.kr/ebook21_eng/product/sub_product_ebookdevice_eng.html 23. http://www.compaq.com/products/handhelds/pocketpc/ 12 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. http://www.casio.com/personalpcs/ http://www.hp.com/jornada/ http://www.palm.com/ http://www.handspring.com/ http://www.peanutpress.com/ http://www.qvadis.com/ http://www.mobipocket.com/en/HomePage/default.asp http://www.microsoft.com/presspass/features/2000/nov00/11-13tabletpc.asp http://www.qbenet.com/productsOriginal.htm http://www.nightkitchen.com/ http://www.adobe.com/epaper/main.html http://www.ebxwg.org/ http://www.openebook.org/ http://www.adobe.com/aboutadobe/pressroom/pressreleases/200008/20000828glassbook.html http://www.microsoft.com/reader/ http://www.ebookexpress.com/default.asp http://www.overdrive.com/readerworks/software/ http://www.microsoft.com/EBOOKS/tools/make_your_own.asp http://www.vltava.cz/ http://www.neknihy.cz/ http://directory.google.com/Top/Business/Industries/Publishing/Publishers/Electronic/E-Books/ http://www.versaware.com/ http://techbooks.com/ http://www.iuniverse.com/ http://www.ebookcity.com/ http://www.harpercollins.com/hc/perfectbound/ http://ebooks.barnesandnoble.com/ http://www.powells.com/ http://www.amazon.com/ http://www.ebooks.com/ http://www.napster.com/ http://www.ebooknet.com/story.jsp?id=2311 http://www.netlibrary.com/ http://www.netlibrary.com/pub_part.asp http://www.netlibrary.com/nL_eBook_Reader.asp http://www.promo.net/pg/ http://skyways.lib.ks.us/central/ebooks/libraries.html http://wally.rit.edu/electronic/ebooks/ebooks.html http://www.lib.ncsu.edu/colmgmt/ebooks/ http://www.planetebook.com/ http://knihovna.vsb.cz/internet/dalzd097.htm 13
Podobné dokumenty
KAP/NMP Nová média v politice
úvodní části kurzu bude představen fenomén "nová média" v obecné rovině. Dále budou
prezentovány počátky transformace od „tradičních“ k elektronickým a digitálním médiím - s
tímto souvisí například...
E-Book. E-Kniha. Elektronická kniha.
je někdo číst? Proč? Jak moc a za jakých podmínek? Jsou-li e-books potřebné, co je
uděláno a co zbývá udělat pro to, aby práce s nimi byla co nejlepší? Na tom bude záviset
i odpověď na otázku, zda ...
MOTOROLA XOOM™ 2
ODSTRANċNÍ ZÁVAD
INFORMACE O BEZPEýNOSTI
A PRÁVNÍCH PěEDPISECH
T E C H N O L O G I E
metodika on-line vzdělávání 2012
1.2 ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ VS. E-LEARNING
Online vzdělávání nemá ustálenou definici. Do online vzdělávání spadají všechny nástroje, které využívají
internetu jako prostředku ke sdělování informací, a t...
Čtenáři a knihy, bakalářská práce Antonín Pavlíček
(2 200 – 1 500 př.n.l.) byl vynalezen papyrus a jeho úprava do svitků – což
umožnilo obecné užívání písma. Na papyrus se psalo rozžvýkaným rákosem a
inkoustem ze sazí. Papyrus pak od Egypťanů převz...
zde - Absolventi VŠE - Vysoká škola ekonomická v Praze
Propojení informačních a komunikačních technologií s klíčovými podnikovými
činnostmi je pro mnoho podniků v současné době nezbytným cílem ke zvýšení
podnikové výkonnosti. Dle myšlenek a názorů Dr. ...
Návod k použití
OLYMPUS: CBUSB1, CG-USB1, CD-USB1, CB-USB-1
KODAK: 8539249, U-4
KONICA-MINOLTA: USB-100
HP: C8452-80001
Sborník K21 2004 - Kniha ve 21. století (2016)
Z hlediska knihy definované charakteristikou „být svazkem“ je to specifikace jistě věcně nepodstatná, protože na svazku samém, ať už je takový, nebo onaký, se nic nezmění, je to však
výraz překroče...
Stáhnout soubor - Kreativní Evropa | Kultura
analyzovalo DPH na knihy v celkem 86 zemích. Z výsledků vyplývá, že v 87 % zemí je DPH na knihy redukovaná nebo dokonce nulová. Ve 48 zemích se uplatňuje maximální možné snížení sazby. Na Slovensku...
Publikování v databázi Ebsco
východní a jihovýchodní Evropu v Praze
• Světový leader poskytující více než 360 plnotextových a
bibliografických databází, 300,000+ e-knih
• Největší poskytovatel prestižních
recenzovaných titulů ...