fakta o druhu - Pole to Pole campaign
Transkript
fakta o druhu | úvod | Běžný název: mrož lední Vědecký název: Odobenus rosmarus Mrož je jediným představitelem čeledi Odobenidae, pro které má řečtina ve volném překladu označení “zubochodci”. Anglické označení “walrus” pochází z dánského “hvalros”, což znamená “mořský kůň” či “mořská kráva”. Známe tři poddruhy: Odobenus rosmarus divergens (mrož pacifický), Odobenus rosmarus rosmarus (mrož atlantský) and Odobenus rosmarus laptevi (mrož sibiřský). Přibližné rozšíření poddruhů mrože ledního: mrož atlantský (1), mrož pacifický (2) a mrož sibiřský (3). (upraveno podle ACQUARONE, 2004; FAY, 1985; V: BORN, ET AL., 1995) Externí anatomie mrože atlantského (Odobenus rosmarus rosmarus). (upraveno podle: Kuehl, n.d.) | stav ve volné přírodě | Podle Červené knihy IUCN chybí o populaci mrože údaje, nebo jednoduše řečeno neznáme jeho stav z hlediska ochrany. Mrož je charismatický a důležitý zástupce fauny Arktidy, což odůvodňuje jeho zachování. Hlavními hrozbami pro mroží populaci jsou změny pokryvu zamrzlého moře v důsledku klimatických změn a lov domorodým obyvatelstvem. Vzhledem k plánovanému zpřístupnění přepravní trasy podél severního pobřeží Kanady se předpokládá ještě rozsáhlejší využití Beringovy úžiny, tedy hlavní oblasti, kde žije většina mrožů) . Důvodem je klimaticky vyvolané snížení plochy zamrzlého moře, což bude znamenat větší rušení námořní dopravou a možné znečištění v důsledku těžby zásob ropy a zemního plynu v Arktidě. | rozmnožování | Mrož je největším ploutvonožcem Arktidy. Samice mohou dosáhnout hmotnosti 1 000 kg, samci mohou mít hmotnost až 1 800 kg. Mroži jsou živočichové s největší penisovou kostí. Mrož s mládětem, Dolfinarium Harderwijk Období páření mrože je od ledna do března. Březost se v počátečním stadiu zastaví na dobu několika měsíců (opožděná implantace), aby se mláďata rodila na jaře, kdy je hojnost potravy. Období březosti trvá 15 až 16 měsíců. Mroži mají jediné mládě a samice jsou velmi starostlivé a mládě extrémně bránící matky. Mládě s matkou zůstává dva roky až do odstavu. Samečci občas zůstávají dva – tři roky déle, než se připojí k samčí skupině. Mroží samice pohlavně dospívá mezi šesti a osmi lety. Mroží samci dospívají ve věku asi osmi let, nemají však možnost reprodukce kvůli konkurenci ze strany plně vzrostlého samce, dokud jim není 15 let. Obecný popis životního cyklu mrože pacifického : k páření dochází hlavně v polovině zimě od ledna do března, mláďata se rodí od poloviny dubna do poloviny června, během migrace na sever, zatímco k migraci na jih dochází na podzim. Cyklus v centru odráží ¨cyklus implantace (Krupnik a Ray, 2007, převzato od Fay, 1981) | prostředí výskytu | Pro možnost vytvářet dýchací otvory se mroži vyskytují v oblastech nekonsolidovaného ledu, v ledových průrvách a na tenkém jednoletém ledě (Fay, 1982, Richard, 1990;. Barber, et al, 1991). Proto se vyhýbají oblastem s vysokou koncentrací tlustého ledu nebo rozsáhlého neporušeného ledu (Burns et al, 1980, 1981; Fay, 1982; Richard, 1990; Barber et al, 1991). Předpokládá se, že oblasti těžkého ledového příkrovu hrají omezující roli v rozšíření mrože a vytvářejí bariéry mezi různými populacemi (Fay, 1982; Dyke, et al, 1999, Harington, 2008.). Zamrzlé moře a pevninská stanoviště jsou pro mrože důležité k odpočinku (Fay, 1982; Miller et al, 2011). Stádo mrožů odpočívající na pozemním stanovišti u aljašského pobřeží Čukotského moře. (Madison, 2011) Výběr vhodného pevninského stanoviště je údajně ovlivněn těmito faktory: blízkost zdrojů potravy, bezpečí před predátory a jinými typy rušení (např. lidmi), sociální faktory a ochrana před větrem a příbojem (Richard, 1990). Podklad se na těchto stanovištích velmi liší, a to od písku až po balvanitý povrch. „Nejčastěji se jedná o izolované ostrovy, ostrohy, mysy a výběžky.“ (Miller, et al., 2011) Samci mrože využívají pozemní stanoviště častěji než samice s mláďaty, což vede k širšímu rozprostření samčí části populace v období bez ledu (Miller, et al., 2011). V létě dospělí samci vylézají na břeh na více než 30 pozemních místech (Estes a Goltsev, 1984) poblíž vhodných krmišť (Laidre, et al., 2008). U samic je tendence z vody příliš nevylézat, jejich potomstvo je totiž náchylnější k pošlapání (Fay a Kelly, 1980;. Ovsjanikov, et al, 1994; Kochnev, 2004;. Kavry, et al, 2008;. Fischbach, et al, 2009), nebo predaci (Kochnev 2004,. Ovsjanikov, et al, 2007; Kavry, et al, 2008). Dalším důvodem může být, že samice narážejí na větší obtíže při shánění potravy směrem od břehu, doprovází–li je mládě (Cooper et al, 2006;. Jay a Fischbach, 2008). | potrava | Mroži se živí hlavně mlži, většinou škeblemi, ale také hlemýždi (Gastropoda) a mnohoštětinatci. Příležitostně loví i jinou kořist, například tuleně. Velikost organismů sloužících jako potrava může být různá, od druhů s hmotností nižší než 0,1 g (1,54 gránu) až po ploutvonožce o hmotnosti vyšší než 200 kg (Fay, 1985). Mroži polykají pouze masité části mlžů a plžů, tedy kromě schránky (Fay, 1982, 1985). Požírají malé korýše, např. kraby (Majidae), a to obvykle ve fázi s měkkým krunýřem (Lowry a Fay, 1984). Všechny ostatní organismy požírají celé, s výjimkou tuleňů (Fay, 1985). Ty polykají roztrhané na pásy a kousky kůže, tuku, vnitřností a svalů (Lowry a Fay, 1984). Mroži byli také pozorováni při požírání mrtvých kytovců, zejména jejich tuku a kůže (Fay, 1985). Dospělí samci mrožů příliš potravy nespotřebují a mají tendenci držet během období rozmnožování v zimě hladovku, zato to však kompenzují zvýšeným příjmem potravy po celé léto a na podzim (Fay, 1982, Fay, 1985; Ray et al, 2006.). Méně potravy přijímají v průběhu jara, kdy mroži migrují na sever (Fay, 1982). Během období pelichání se mrož přesouvá na pevninu a potravu nepřijímá (Pederson, 1962), nebo se příjem potravy výrazně sníží (Kastelein, et al., 2000). Mroži k lokalizaci potravy i k rytí v sedimentu dna používají hmatové vousy a čenich (Fay, 1982, Miller et al, 2011.). Kly k vyhrabávání kořisti ze dna neslouží. Vedle rytí čenichem mroži k získávání kořisti využívají proud ze své tlamy (Oliver et al., 1983). Kastelein a Mosterd (1989) popsali způsob vybírání měkkýšů u mrože pacifického. Mrož je schopen vytvořit svou tlamou silný podtlak a tak pravděpodobně vysává těla měkkýšů z jejich lastury. . Schematický přehled způsobu vybírání měkkýšů mrožem: rytí ve spodním sedimentu (1), pulzující proud vody (2), zpracování měkkýšů (3). (Vyňato z: Kastelein & Mosterd, 1989) | faktory ohrožení | Změna klimatu Hrozbami pro zachování mrože pacifického je oteplování a redukce stanovišť zamrzlého moře v Arktidě (Jay, et al., 2011). Vyčíslení druhově specifických účinků změny klimatu je však obtížné kvůli citlivosti a odlišnosti reakce arktických mořských savců na změny životního prostředí a složitosti arktických ekosystémů (Laidre, et al., 2008). Redukce zamrzlé plochy v létě na kontinentálním šelfu v Čukotském moři za poslední desetiletí má za následek zvýšené využívání pozemních stanovišť dospělých samic mrože a jejich mláďat v průběhu období bez ledu (Jay a Fischbach, 2008; Kavry, et al, 2008 ). Vzhledem k tomu, že mroži jsou náchylnější k rušení a predaci na pevnině, povede nárůst využívání pozemských stanovišť k větší míře pošlapávání a úhynů (Kavry, et al, 2008;.. Kochnev, et al, 2008; Fischbach, et al ., 2009). V arktických mořských ekosystémech může redukce biotopu zamrzlého moře vést ke zmenšené produkci benthosu a nárůstu pelagické spotřeby, ačkoli predikce důsledků této redukce je obtížná a závisí i na regionálních podmínkách ovlivňujících produktivitu (Piepenburg, 2005; Grebmeier, et al., 2006a,b; Lalande, et al., 2007; Rausch, et al., 2007; Bluhm a Gradinger, 2008; Jay, et al., 2011). Jay, et al. (2011) vyvinuli model bayesiánské sítě „s cílem začlenit možné účinky měnících se environmentálních podmínek a antropogenních stresorů na stav populace mrože pacifického v budoucnosti ve čtyřech obdobích 21. století.” Tato studie došla k závěru, že budoucí osud tohoto živočicha bude ovlivněn hlavně biotopem zamrzlého moře (zejména v letním období) a mírou lovu. Mrož pacifický je od roku 1972 loven původními obyvateli Aljašky pro účely obživy v rámci výjimky stanovené v zákoně o ochraně mořských savců (IUCN, 2008, Jay, et al, 2010.). Mrože pro obživu již lovili i ruští domorodci (Jay, et al., 2010). V minulosti lovili mrože pro maso, kůži a slonovinu z klů obyvatelé Norska, Ruska, Velké Británie, Grónska, Kanady a USA. Domorodé arktické národy v USA, Kanadě, Grónsku a Rusku mrože loví stále, protože lov je důležitou součástí jejich kultury a tradic. Tito lidé je loví pro jejich maso, kůže, kly a jiné části těla (Seaworld, 2005). Míra lovu Odhady ročního objemu lovu mrože za období 47 let (1960–2007) sahají od 3 184 po 16 127 jedinců ročně (průměr je 6 713) (U.S. Fish and Wildlife Service, 2010). Tento odhad zahrnuje jak dospělé jedince, tak mláďata (Fay a Bowlby, 1994). Nedávné objemy jsou nižší, než je průměr za výše uvedený dlouhodobý horizont: v pětiletém období (2003–2007) byl odhad objemu lovu 4 960 až 5 457 zvířat za rok. | ochrana | Hrozbou pro zachování mrože je změna klimatu. Je potřeba snížení emisí našich moderních společností, a to zejména oxidu uhličitého a metanu. Je třeba provádět intenzivnější monitoring populací mrože a také studie o vlivu klimatických změn. Míru lovu je třeba přizpůsobit pravděpodobným změnám v početnosti populací mrože a zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně prostředí se zásadním významem – zejména místa odpočívání na pevnině. Předpokládá se zvýšené využívání Beringova moře v době, kdy v létě taje polární led a severozápadní průjezd nad Kanadou se otevře pro lodní dopravu i pro těžbu zemního plynu a ropy v této oblasti. To pro přirozené prostředí mrože znamená zvýšený tlak a hrozby. Vzhledem k tomu, že mrož se v budoucnu může zařadit mezi kriticky ohrožená zvířata, je důležité, aby se v zoo udržovala jeho populace. Zoologické zahrady by měly provádět výzkum s cílem zajistit úspěšnou reprodukci a budovat dlouhodobě udržitelnou populaci. Tato populace v zoo může poskytnout příležitosti pro výzkum, které jsou vysoce nutné pro zvýšení důležitých znalostí pro zachování tohoto druhu ve volné přírodě. | kde zjistit víc | Zájemcům z okruhu široké veřejnosti hledajícím snadno srozumitelné informace doporučujeme zejména webovské stránky parku SeaWorld (pro podrobnosti viz přiložený seznam). Nejúplnější dostupný přehled znalostí o mrožích je uveden v knize od autora Fay (1982: Ecology and biology of the Pacific walrus, Odobenus rosmarus divergens. Illiger, vol 74. Washington D.C.: U.S. Department of the Interior, Fish and Wildlife Service). Rozsáhlý přehled literatury s dalšími informacemi o mrožích je k dispozici v přiloženém seznamu. | informační list připravil Niels van Elk, Dolfinarium Harderwijk, Nizozemí | Pro více informací navštivte www.poletopolecampaign.org nebo pošlete e-mail na [email protected]
Podobné dokumenty
06_Factsheet-medved ledni
schopna lovit až mnohem později. Během této doby však matku pozorují a pokoušejí se, i
když poměrně neefektivně, lovit také. Tato zkušenost však mláďatům pomůže, aby se
naučila hledat potravu sama,...
Dopady klimatických změn na arktickou faunu
čtverečních km v září. Ale od roku 1979 do roku 2006 se
plocha ročního mořského ledu snižovala přibližně o
3,2% za desetiletí. Pokles byl větší v létě než v zimě a v
míře poklesu existovaly mezi j...
Výsledky dle dosažených bodů
1000 pts base time / Čas na 1000 bodů : [S1] 00:03:03.75 [S2] 00:02:27.13
[S10] 00:00:54.10 [S11] 00:01:01.09 [S12] 00:00:54.42 [S13] 00:00:54.47
Studie JUPITER
fatálních i nefatálních kardiovaskulárních příhod na podkladě arteriální trombózy prokázala,
že užívání statinu (rosuvastatin) může snížit i výskyt žilní tromboembolické nemoci (TEN).
Výsledky podp...
fakta o druhu - Pole to Pole campaign
Jeho potravou jsou především pižmoň, zajíc bělák, sob, tuleni, stejně jako všichni
ostatní vlci však příležitostně konzumuje všechny ostatní druhy obratlovců, které
jsou k dispozici.
fakta o druhu - Pole to Pole campaign
velkou, nízko posazenou hlavou a dlouhou, hrubou tmavě hnědou srstí, která se rozprostírá
okolo kolen. Napohled se podobají bizonům, i když jsou mnohem menší. Obě pohlaví mají
krémově zbarvené rohy...
Bobr evropský (Castor fiber)
Nízký počet mláďat ve vrhu, dlouhá doba dospívání a vysoký věk poukazuje na tzv. K-strategii bobrů. Tuto hypotézu podporuje stabilita početnosti, která je ve srovnání s ostatními hlodavci vysoká. O...