Vladimir V. Nabokov – Lolita

Vladimir V. Nabokov – Lolita
AUTOR
Vladimir Vladimirovič Nabokov (1899 - 1977) patří mezi typické představitele intelektuální
prózy. Díla tohoto stylistického a jazykového virtuoze však nikdy neměla ráž čistě
formálního experimentu. Narodil se v Petrohradě do aristokratické rodiny, která však za
občanské války prchla před bolševiky z vlasti a emigrovala na Západ. Nabokov dostudoval
v Anglii (Cambridge) a nějaký čas pobýval v Německu, odkud na konci třicátých let z
obavy před nacismem odešel do Francie. Od r. 1940 žil v USA, kde přednášel literaturu,
psal literární studie a překládal. Posledních sedmnáct let života strávil ve Švýcarsku. Tento
ruský literát vynikal jazykovými schopnostmi, inteligencí i šíří zájmů (byl erudovaným
znalcem motýlů). Zpočátku psal rusky (pod pseudonymem Sirin), avšak po odchodu do
Ameriky si za literární jazyk zvolil angličtinu. Publikovat také začíná pod svým pravým
jménem. Pro Nabokovovy knihy je příznačná suverenita, s níž jsem rozvíjeny nejrůznější
umělecké hry, např. jazykové. Na rozdíl od řady modernistů se nevzdal ani tradičních
vyprávěcích prvků, jako je výrazný příběh či postava. K jeho významným dílům patří
LUŽINOVA OBRANA (1930), POZVÁNÍ NA POPRAVU (1938), SKUTEČNÝ ŽIVOT
SEBASTIANA KNIGHTA (1941), PNIN (1957) a v neposlední řadě také LOLITA (1955).
DĚJ
Kniha je vystavěna jako Humbertova autentická zpověď z vězení. Vypráví nám nejprve o
své první lásce Annabelle, která stojí za jeho touhou a posedlostí po tzv. nymfičkách.
Když se Humbert Humbert přesídlí z Francie do Ameriky nachází podnájem u "staré
herky" Charlotty Hazeové. Charlotta se do profesora Humberta zamiluje, ale Humbert u ní
zůstává pouze kvůli její dvanáctileté dceři Lolitě. Neustále vymýšlí jak ji být nablízku.
Charlotta však svou dceru nesnáší, a proto ji posílá na tábor. Maluje si svou budoucnost
po boku Humberta, zatímco Lolita bude na internátní škole.
Od Humberta to vyžaduje rychlé řešení, neboť nymfické roky jeho Lolity by pak byly
nenávratně pryč. Prozatím se ožení s Charlottou. Charlotta však najde jeho deník. Při
následném hysterickém záchvatu ji přejede auto. Vše nahrává Humbertovi. Odváží Lolitu z
tábora a tak začíná jejich pouť napříč Amerikou. Humbert cítí k Lolitě hlubokou lásku a
něhu, avšak Lolita tuto lásku nesdílí. Jejich milostný vztah bere s dětskou zvědavostí, ale
skutečnou lásku k Humbertovi necítí. Proto se Humbertovi zdá krutá a cynická, přestože
po nocích pláče. Lolita však už nemá nikoho kromě Humberta, který se ji nehodlá vzdát.
Lolita vzplane milostným obdivem k staršímu rodinnému příteli Quiltymu. Quilty je na jejich
cestě tajně pronásleduje, ale Humbert se domnívá, že Quilty je detektiv. Až když Lolita
nadobro zmizí, dojde mu, že utekla s někým podobným jako on. Dlouho dvojici
pronásleduje. Zdá se však, že jeho sok je prohnanější něž on a tak nakonec
pronásledování vzdá.
Po několika letech mu přijde dopis od Lolity - žádá ho o peníze pro svou rodinu. Humbert ji
navštíví - těhotnou s manželem, který o ničem nemá tušení. Když se dozví, s kým mu
utekla, vyhledá Quiltyho a zastřelí ho.
JAZYKOVÁ KOMPOZICE
Vyprávěno retrospektivně formou zpovědi, proto je kniha celá psána v ich-formě z
Humbertova pohledu. Převládající slohový postup je vyprávěcí, úvahový a popisný. Právě
popisy vypravěčových pocitů zde hrají hlavní roli. Otevřenost, humor a lehká ironie, s
kterými nám autor příběh překládá, jen dokreslují danou atmosféru. Nabokov byl mistr
jazyka. Slovní hříčky, přesmyčky, narážky na nejrůznější literáty i jiné, se v knize najdou
takřka na každé stránce. Jazyk je převážně spisovný, místy knižní a jinde naopak
prokládaný vulgarismy. Často jsou zde francouzská slova či věty.
Lolita je postmoderním dílem - román je napsán tak, aby si jej mohl přečíst náročný i méně
náročný čtenář. Méně vzdělaného čtenáře upoutá příběh, literárně vzdělaný čtenář objeví
rozličné citace z jiných děl, které jsou součástí uměleckého textu. Prostřednictvím těchto
citací se Nabokovův text stává parodií jiných textů. Tento ironický postoj ke stávajícím
literárním dílům je pro postmodernismus typický.
PŘIJETÍ
Lolita byla dokončena roku 1953, žádné americké nakladatelství ji ale kvůli jejímu obsahu
nebylo ochotno vydat. Se spoluprácí souhlasilo až roku 1955 pařížské nakladatelství
Olympia Press. Britské ministerstvo vnitra příkaz všechny kopie Nabokovovi knihy na
hranicích zabavit. V prosinci 1956 byla Lolita na základě soudního procesu na dva roky
zakázána také ve Francii.Dnes je Lolita považována za jeden z nejlepších románů
dvacátého století.
ADAPTACE
Román byl dvakrát zfilmován, poprvé v roce 1962 , režisérem Stanley Kubrickem.
Hlavního hrdinu hrál James Mason. Druhý film byl natočen v roce 1997, režíroval jej
Adrian Lyne a hlavního hrdinu ztvárnil Jeremy Irons.
Existuje i zpracování coby muzikál či opera.
LITERÁRNÍ KONTEXT
Lolita položila základ postmoderny v literatuře. Dalšími významnými autory jsou:
Umberto Eco – Jméno růže (1980)
Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí (1984)
Woody Allen – např. film Láska a smrt (1975)
Dalším ruským exulantem byl Ivan Alexejevič Bunin (22. října 1870, Voroněž - 8. listopadu
1953, Paříž) – Míťova láska, novela o prvním citovém vzplanutí mladého muže, o jeho
žárlivosti a sebevraždě vyvolané rozchodem s milovanou ženou.