vstupte

vstupte
Exkluzivní koncertní nabídka plná
evropských hudebních hvìzd,
tentokrát v podobì Roma Jazzu
Tvorba této formace se vyznacuje propojováním romských a jazzových prvku, propojováním
romských harmonií a latinsko-amerických rytmu se zvukem jazzové kapely. Ida Kelarová tentokrát
prizvala ke spolupráci ty nejlepší ceské a slovenské profesionální hudebníky. V jejich osobách se
spojuje nejlepší tradice romského muzikanství s otevreností a novátorstvem mladých jazzmanu.
Krome osvedcených skladeb z minulých alb a lidových romských písní tvorí repertoár i nové skladby,
kterých autorem je již tradicne zpevák, kytarista a kapelník Desiderius Dužda. Jednotliví muzikanti
dostávají v nové skupine hodne prostoru a tak si mužeme jejich hru, nabitou energií a emocemi,
vychutnat i v nekolika sólech.
Tolik výrazných osobností musí držet pohromade neco silného. Ida Kelarová vás ani na chvíli
nenechá na pochybách, kdo je hlavou této formace. Svojí intuicí a citem vede kapelu od pomalých a
smutných skladeb až k záverecným cardášum. Její schopnost otevrít svoje srdce a vložit všechny
svoje emoce do hlasu je již povestná. Emoce a jejich odkazy jsou schopny oslovit i toho, kdo
nerozumí textum v romštine a podelit se s ním o pocity vlastné každému cloveku.
Ida Kelarová
ZPÌV / ÈESKÁ REPUBLIKA
Ida Kelarová (rozená Bittová) je nepøehlédnutelnou osobností souèasné evropské
hudební scény. Ida pochází z hudební rodiny. Studovala hru na violoncello a klavír na
Janáèkovì konzervatoøi v Brnì. Za svého nejvìtšího uèitele považuje svého otce
Kolomana Bitto, vynikajícího muzikanta, který hudbou žil. Hudbì zasvìtil i výchovu
dvou ze svých tøí dcer - Idy a její neménì slavné sestry Ivy Bittové.
Èást života strávila ve Velké Británii, Dánsku a Norsku, v roce 1995 se však vrátila do
Èeské republiky, aby zde pokraèovala v práci, již zapoèala v Anglii. Výèet jejích aktivit
je skuteènì rozsáhlý. Ida je uznávanou a respektovanou zpìvaèkou, muzikantkou,
sbormistryní, hudební aranžérkou a producentkou. Ve své práci vychází ze znalostí a
zkušeností, jež naèerpala ze své práce v západní Evropì, inspiruje se svými
východními a romskými koøeny. Snad nejznámìjší je její více než dvacetiletá práce s
lidmi a lidským hlasem pod hlavièkou školy ISHV (International School for Human
Voice), kterou sama založila. Své úsilí soustøedí také na pomoc talentovaným
romským dìtem a mládeži.
Idina schopnost otevøít své srdce a vložit všechny emoce do hlasu je už povìstná.
Emoce, jež svým zpìvem v lidech vzbuzuje, oslovují všechny, i ty, kdo romským
textùm nerozumìjí, a odkazují na pocity, které jsou vlastní každému z nás.
je klavírní virtuos, skladatel, hudební aranžér, jeden z nejvýznamnìjších
hudebníkù této doby. Jeho otec Ondrej Krajòák st. byl rovnìž významný
profesionální klavírista, a pro Ondru nejvìtší uèitel - uèil ho lásce k hudbì. Ve
vìku šesti let Ondrej zaèal studovat klavír v Hudební škole v Levicích (SK). Už v
té dobì se oddal klasické hudbì; zúèastnil se nìkolika klavírních soutìží a
získal mnoho ocenìní. Poprvé slyšel jazz - hudbu Oscara Petersona - v rádiu,
když mu bylo 10 let. Tato hudba a styl ho oslovily a inspirovaly na celý život. Otec
ho plnì podporoval a pomáhal mu s pøípravou na jeho první jazzový festival pro
mladé interprety v Žilinì (SK). Vyhrál tehdy cenu "Objev festivalu". Po dokonèení
hudební školy v Levicích zaèal studovat jazzový klavír naplno, na Erkel Ferenc
Music School v Budapešti (HU) ve tøídì profesora Roberta Ratnoyie. Ve svých
osmnácti letech reprezentoval svou školu na Jazzové soutìži v Budapešti, kde
získal cenu "Cena za sólovou hru". Další speciální cenu získal na jazzové
soutìži v Polsku. Po ukonèení studií obdržel stipendium na svìtovì uznávané
Berklee College of Music v Bostonu (USA). Jeho nejsilnìjší hudební inspirací
zùstává hudba Johana Sebastiana Bacha, Bély Bartóka, Frederica Chopina a
Sergeje Pokofjeva, na stranì druhé ho inspirovali umìlci jako Oscar Peterson,
Gonzalo Rubalcaba, Chick Corea a Adam Makowicz.
Ondrej spolupracuje s mnohými hudebními formacemi na celém svìtì.
Spoleènì s Idou Kelarovou založili Jazz fameliji, s níž úspìšnì koncertuje po
celé Èeské i Slovenské republice.
Tomáš “Kaštan” Baroš
KONTRABAS / ÈESKÁ REPUBLIKA
Tomáš patøí k nejmladším talentovaným kontrabasistùm na jazzové hudební
scénì. Jeho životní i hudební inspirací je jeho otec Július Ïuso Baroš, uznávaný
trumpetista. Hru na klasický kontrabas studoval na pražské Konzervatoøi pod
vedením profesora Kvìtoslava Borovièky. V roce 2003 získal na Mezinárodním
Jazz & Blues festivalu v Ústí nad Labem cenu "Sólista roku" v soutìži Junior
Jazz. V roce 2004 obdržel stipendium Berklee College of Music v Bostonu.
Již od 15 let koncertuje s hudebníky jako je Peter Beets, Dennis Rowland, Pavel
Wlosok, Pablo Held, Alex Sipiagin, Igor Buttman, Douglas Sides, Winand
Gabor, Ryan Carnieux, Elsa Valle, Harry Sokal, Uwe Plath, Karen Edwards,
Lubos Sramek, Klaudius Kovac, Jure Pukl, Milo Suchomel, Karel Rùžièka jr.a
sn., Emil Viklický, Marián Ševcik, Ondøej Štveráèek Quartet, Radovan Tariška
Sextet, David Dorùžka, Ïuso Julius Baroš Quintet, Ondrej Krajòák Trio, Olga
Škrancová Band, Bigband Gustava Broma, Bigband Matúša Jakabèice a
spoustou dalších.
Pøed nìkolika mìsíci se stal souèástí projektù Idy Kelarové a Jazz famelija. Na
spoleèném koncertì jazzových standardù sester Idy Kelarové a Ivy Bittové v
pražské Lucernì si zahrál duet s vynikajícím kontrabasistou Georgem Mrazem..
Marián Ševèík
BICÍ / SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Marián patøí mezi významné jazzové hudebníky nejen na Slovensku a v
Èechách, ale i v celé Evropì. Studoval na konzervatoøi v Žilinì (SK) a klasické
konzervatoøi v Bratislavì (SK), obor bicí nástroje.
Vystupoval na jazzových festivalech v Rakousku, Nìmecku, Švédsku, Velké
Británii, Francii, Nizozemí a dalších zemích. Absolvoval nìkolik workshopù
Leroye Lowea, podílel se na projektech Hot House Juraje Bartoše, Peter
Cardarelli Quartet, Ondrej Krajòák Trio, Luboš Šrámek Pìt Dùvodù, Milo
Suchomel Quartet, Tariška-Carniaux Sextet, Matúš Jakabèic Big Band, Pavel
Wlosok a Harry Sokal Quintet. Spolupracoval s vynikajícími hudebníky jako je
Greg Burk (USA), Risk Šiling (USA), Gabor Winand, Harry Sokal, Jure Pukl,
George Mraz (USA), Ryan Carniaux, Alex Sipiagin, Igor Butman, Peter
Cardanelli (USA), Anna Loverrgiac (IT), Olivier Kent (AT), Marek Balela (PL). V
roce 2008 obdržel cenu "Jazzmann roku", jež se udílí na poèest slovenského
jazzmana Ladislava Martoníka.
Již nìkolik let spolupracuje na projektech s Idou Kelarovou - Jazz
Famelija,významnì se podílel na úspìchu spoleèného koncertu jazzových
standardù v podání Idy Kelarové a Ivy Bittové v pražské Lucernì..
Desiderius “Dežo” Dužda
ZPÌV, KYTARA / ÈESKÁ REPUBLIKA
Kytarista, zpìvák, skladatel, jedna z nejvýznamnìjších romských osobností na
poli kultury. Dežo zaèal s hrou na kytaru již ve svých ètyøech let. Jeho nejvìtším
uèitelem a inspirací byl vždy jeho otec Vojtìch Bela Dužda, jeden z
nejznámìjších braèistù. V devadesátých letech se podílel na vzniku hudební
skupiny Kale, která doprovázela zpìvaèku Vìru Bílou. Za 10 000 prodaných CD
pøevzal Zlatou desku. V roce 1997 Dežo zaèal úzce spolupracovat s Idou
Kelarovou, s níž založil skupinu Romano rat (Romská krev) a mezinárodní
pìvecký sbor Apsora (Slzièky). S Idou Kelarovou spolupracuje dodnes.
Dežo je úspìšný hudební skladatel s rozsáhlou tvorbou a jeho písnì zpívají lidé
po svìtì. V hlasové tvorbì se zamìøuje na romské vícehlasy a vokálové
harmonie. Svùj talent a umìlecké zkušenosti pøedává dále: poøádá dílny hry na
kytaru, v nichž se zamìøuje pøedevším na romské harmonické postupy, jimiž je
romská hudba povìstná. Spolu s Idou Kelarovou stojí v èele obèanského
sdružení Miret, jež má za cíl podporovat umìlecky talentovanou romskou
mládež.
Díky své otevøenosti a srdeènosti je Dežo znám nejen jako vynikající umìlec, ale
také jako oblíbený uèitel, který prezentuje romskou kulturu na profesionální
úrovni..
Roman Jánoška
HOUSLE / SLOVENSKÁ REPUBLIKA
Roman je mladý houslista pocházející z velké a uznávané hudební rodiny. Jeho talent
objevili rodièe již v jeho raném dìtství. Na housle Roman hraje od 5ti let; vystudoval
Státní konzervatoø v Bratislavì (SK), poté studoval na soukromé Univerzitì Hudebního
umìní pod vedením mistra Pavla Vernikova. Od dìtství vyhrává soutìže jako napø.
Mezinárodní soutìž Pressburg, Paganniniho mezinárodní soutìž pro mladé houslisty
Dolní Kubín (SK), mezinárodní soutìž Fidelio ve Vídni (Rakousko), mezinárodní soutìž
pro jazzové houslisty v Budapešti.
Je èlenem jazzového kvartetu No Limit, se kterým vyhrál soutìž Straubing v Nìmecku.
Úèastnil se mezinárodního jazzového festivalu Jazz an der Donau v Nìmecku, kde byl
poøízen i zvukový záznam na CD. Tam se setkal s mnoha slavnými umìlci jako B.B.
King, Roy Hargrove, George Benson a další. Roman a jeho kvartet se zúèastnili
festivalu Getxo (ESP), kde vystoupili spoleènì s Johnem Scofieldem a jeho triem.
Mezi další mezinárodní projekty patøí Visegrad 4 Octet v Budapešti (Maïarsko), nebo
Vídeòský filharmonický bál, kde vystoupil s vynikajícím houslistou Roby Lakatošem a
jeho ansámblem. Na italském festivalu Portogruaro vystoupil spoleènì na Koncertì
ètyø houslí s Roby Lakatošem, Alexejem Gudesmanem a Pavlem Vernikovem.
Romanovo mistrovské koncertování a jazzové improvizace fascinují publikum na
celém svìtì. Vystupuje jako klasický a jazzový houslista v koncertních sálech, na
svìtových festivalech, v klubech. Je opravdu obdivuhodné sledovat jeho umìlecký
rùst. Momentálnì vystupuje v trio projektu George Breinschmid (double bass) spolu s
bratrem Františkem Jánoškou, vynikajícím klavíristou a zpìvákem. Od roku 2009 je
èlenem Vienna Art Orchestra. V prosinci 2009 se Roman objeví na koncertním turné u
pøíležitosti vydání CD "Aven bachtale" Idy Kelarové a skupiny Jazz Famelija. Stal se tak
vzácným hostem nejen na jmenovaném CD, ale také na slavnostní koncertní šòùøe.
Yonatan Bar Rashi
PERKUSE / IZRAEL
Narodil se v New York City, ale v Izraeli žije již více než 25 let. V útlém mládí hrál s
rùznými kapelami v NYC, kde mìl možnost osvojit si rùzné hudební styly latinsko-americkou hudbu, funk, jazz, rock 'n roll a blues. V roce 1976 nahrál
album s èleny skupiny The Tokens, kde kromì hry na konga také zpíval.
Následovalo turné po USA s touto formací, zviditelnil se také v celostátní televizi.
Další roky vystupoval se skupinou Deep South (Florida, Georgia). V severní
Floridì zaèal studovat hru na perkuse. Øadu let koncertoval v Karibiku,
nìkolikrát vystoupil na hudebním festivalu Jazz Festivals v Saint Lucia, spolu s
karibskými jazzovými umìlci jako Luther Francois, Emerson Nurse nebo Clive
"Zanda" Alexander. Vystupoval také s mnohými izraelskými umìlci: Avishai
Cohen, Yair Dallal, Eyal Sela, Meir Israel a Shmulik Kraus. Pravidelnì
spolupracuje se svìtovými umìlci v Kostiza Band (Izrael). Již nìkolik let
spolupracuje na rùzných hudebních projektech Idy Kelarové a Desideria
Duždy.
Je vzácným hostem projektu Aven bachtale, kromì nahrávky CD se zúèastnil
také prosincového koncertního turné.
AVEN BACHTALE
Ida Kelarová se stala vášnivou jazzwoman
"Jedním z mých impulsù byla potøeba zmìny, chtìla jsem vnést do zásadních principù
jazzu nové téma, s vlastním prožitkem a vášní, prostì tak "po cikánsku".
Nové písnì pøinášející propojení živelné romské hudby a klasického jazzu natoèené s
jejím partnerem Desideriusem Duždou, za podpory skupiny Jazz Famelija. Na albu Idy
Kelarové jdou emoce ruku v ruce s nakažlivým rytmem. Zpìvaèce Idì Kelarové a
kapele Jazz Famelija se podaøilo na albu Aven Bachtale! bez problému spojit
horkokrevnost a vášnivost se sofistikovaností a technickou vytøíbeností. Zásadním
pilíøem nahrávky je krom již dostateènì vychváleného pìveckého umu Kelarové
pøedevším klavír Ondreje Krajòáka, slovenského muzikanta uznávaného jak v oblasti
jazzu, tak vážné hudby. Krajòák díky precizní znalosti jazzového slovníku dokáže
chápavì následovat všechny nálady, ke kterým ho sólistka ve své "jazzovì-romské"
vizi vede.
Nejvìtším kladem desky a koncertù Aven Bachtale! je fakt, že nezní jen jako
zjazzovaná romská muzika, ani jako jazz s romskými prvky. Nic netrèí. Všechny vlivy
pøirozenì splývají v amalgam, k èemuž pøispívá krom citu muzikantù i pøirozená povaha
romských žánrù, které vždy pøirozenì nasávaly a invenènì pøetavovaly kulturní vlivy
okolí. Aven Bachtale! pøedstavuje soudržnou a originální nahrávku, dalekou jazzovému
i folkloristickému akademismu, která obstojí i v mezinárodním mìøítku.
recenze
JAZZ
aneb hudba - zemì odkud pocházím
JAZZ v podání sester Ivy Bittové a Idy Kelarové to je tìlo a duše.
Zážitek plný zhmotòující se muziky, odvyprávìných pøíbìhù v notách a hlavnì
energie, která by srazila ÈEZ na kolena. Zkrátka vrcholný zážitek. Ida a Iva jsou
uznávané jako hvìzdy èeské alternativní scény. Každá ze svìtovì uznávaných
umìlkyò v muzice vyzkoušely více než dost , ale ani jedna se nevìnovala jazzu.
Vše dopadlo skvìle a díky sestrám a vynikající špièkovým muzikantùm a hostùm
byla velký sál pražské Lucerny vyprodán k prasknutí. Jedním ze zásadních
principù jazzu je zmìna, zpracování známých témat novým zpùsobem. Na tomto
živém záznamu se snoubí úcta k žánru se svébytnou interpretací. Obì hlavní
protagonistky daly nabité Lucernì pocítit, že jsou vyjímeèné umìlkynì.
KONTAKT
o.z. ARTE
Matej Salek
tel.: +421 904 638 298
e-mail: [email protected]
web: www.kelarova.com
YOUTUBE
MYSPACE
FACEBOOK
Na albu Idy Kelarové jdou emoce ruku v ruce
s nakažlivým rytmem
MF Dnes - kultura 4.3.2010 I Vladimír Vlasák
Když splyne romská hudba s jazzem, výsledkem mùže být deska Aven bachtale! neboli Buïte š•astni!, kterou natoèila Ida Kelarová se spøíznìnými muzikanty.
Nové album Aven Bachtale! vznikalo ve Vídni a je projektem støedoevropské sestavy Jazz Famelija, kterou dala Kelarová dohromady s pianistou Ondrejem Krajòákem.
Autorem vìtšiny písní je kytarista a zpìvák Deziderius Dužda. Rozum a emoce jdou na albu Aven bachtale! ruku v ruce. A je pøitom jedno, že skladba Duj džeòora plyne šest minut
pøi jazzovém aranžmá s šustícími "šteteèky" po èinelech a zvolna kráèející basou, zatímco Kelarová zpívá s táhlou šansonovou naléhavostí.
Džava, džava je rytmická, strhující píseò, v níž se kapela drží více pøi sobì a jež se zavlní i latinskoamerickou rytmickou lehkostí, vèetnì sóla na perkuse. Oheò pøeskakuje malými
plamínky a v závìru písnì Džava, džava zahoøí naplno v nástupu Idy Kelarové, jejíž hlas má velkou emocionální sílu.
Podobný zážitek nabízí skladba Bari vera, postavená na rytmu koøenìném harmonikou. Køehký hudební tep navozuje pøímoøskou náladu, ve vokálech se doplòují Kelarová s
Duždou a zpìvaèkou Nicole Nagelovou.
Kapela se na albu poklonila argentinskému skladateli Astoru Piazzollovi, jehož hudbu pøevzala do skladby Kamav tut. Klasické jazzové piano zní v jednom ohnisku s romskou
melodièností.
Kompozice se nachylují k hudební nároènosti, ovšem jde jen o zdání. Zùstávají to pøedevším vášnivé písnì. Vlastnì to není fúze, ale jedna hudba, jejíž koøínky prorùstají generace,
kultury I kontinenty.
Ida Kelarová se stala vášnivou jazzwoman
Deník.cz KULTURA 27.1.2010 I Tomáš Polívka
Praha /EXKLUZIVNÍ RECENZE/
Vytváøejí rozum a cit, duše a tìlo, preciznost a vášeò nesmiøitelné protiklady? Jak kdy. Zpìvaèce Idì Kelarové a kapele Jazz Famelija se podaøilo na albu Aven Bachtale! bez
problému spojit horkokrevnost a vášnivost se sofistikovaností a technickou vytøíbeností.
Jazz „po cikánsku“
Zásadním pilíøem nahrávky je krom již dostateènì vychváleného pìveckého umu Kelarové pøedevším klavír Ondreje Krajòáka, slovenského muzikanta uznávaného jak v oblasti
jazzu tak vážné hudby. Krajòák díky precizní znalosti jazzového slovníku dokáže chápavì následovat všechny nálady, ke kterým ho sólistka ve své „jazzovì-romské“ vizi vede. Ke
zpestøení pøispìla i øada hostù, namátkou izraelský hráè na perkuse Yonatan Bar Rashi èi nìmecká zpìvaèka Nicole Nagel.
Pùvodní repertoár
Kelarová vsadila pøevážnì na pùvodní repertoár z pera svého partnera Desideria Duždy, který sype jazzové harmonie z rukávu, jakoby nikdy nepsal nic jiného. Album doplòuje
smìska romských tradicionálù, která zapadá do jazzového výraziva podobnì snadno jako tøeba èernošské spirituály. Do repertoáru pasují i dvì romsky otextované skladby
latinskoamerických klasikù, Argentince Astora Piazzolly a Brazilce Luize Bonfá.
Obstojí i v zahranièí
Nejvìtším kladem desky Aven Bachtale! je fakt, že nezní jen jako zjazzovaná romská muzika, ani jako jazz s romskými prvky. Nic netrèí. Všechny vlivy pøirozenì splývají v amalgam, k
èemuž pøispívá krom citu muzikantù i pøirozená povaha romských žánrù, které vždy pøirozenì nasávaly a invenènì pøetavovaly kulturní vlivy okolí. Aven Bachtale! pøedstavuje
soudržnou a originální nahrávku, dalekou jazzovému i folkloristickému akademismu, která obstojí i v mezinárodním mìøítku.
Hodnì mì baví tango Barí vera (Velká pøísaha) po francouzsku koøenìné harmonikou dalšího hosta Marko Živadovièe. Èlovìk nemusí být ani moc pozorným posluchaèem, aby
identifikoval v mixu Lakerer kale bara pár romských hitù. A dokonce ani nemusí být odborníkem na jazz, nemusí ujíždìt na romské muzice, aby docenil tuhle desku. Bouøkou Baro
džives poèínaje a baladou Kanmav tut (Miluju tì) se sólem houslí a klavírem konèe. Všechny bolesti i lásky svìta v ní jsou,. Pøekvapení, velké pøekvapení je spoleèné album Idy,
Desideria a Fameliji. A radost, to dá rozum.
Netuším, jestli už tato deska má ve svých žánrech nìjaké nominace. Ale vím, že by je urèitì mít mìla. Skvìlé album, na vítìzství MÁ...
Ida Kelarová, Desiderius Dužda, Jazz Famelija – Aven Bachtale!
Freemusic.cz - 4. 2. 2010 I Evžen Tichošlápek
O „jazzové orientaci“ Idy Kelarové, romské zpìvaèky cigánských písní, už víme. Dost napovìdìl koncert Idy a její sestry Ivy Bittové na DVD Jazz. Zní tu evergreeny i jazzové
standardy, Jazz Famelija si je užívá. Ale Aven Bachtale! je ještì š•avnatìjší.
„Jakoby Ida s Fameljí a Desideriem vytvoøili nový styl...“
Náøez Jazzová jízda. Strhující muzika z neworleánské tanèírny zaèátku minulého století, kam zabloudili romští muzikanti .Bluesový úvod alba, první z šesti skladeb CD z pera
výborného Desideria Deža Duždy (zpìv, kytara), je pøíjemnì natahovaný a zpìvaèkou zemitì prožitý. Ella Fitzgerald s Vlastou Prùchovou by tleskaly, co víc, asi by na parket vlítly,
když se Kelarová a spol. rozjedou. Tolik radosti, energie i citu v jedné písnièce, v úvodní Baro džives (Velký den)...
Ale ono je strhující celé Aven Bachtale!, zpívané jen cigánsky. Èesko-slovenský kvartet Jazz Famelia - s Dežou je v nìm klavírní virtuóz Ondrej Krajnák, kontrabasista Tomas Baros a
bubeník Marián Sevèík - je Idì rovnocenným partnerem; spolu jakoby hráli roky. Odvázat se v Èhaje, èhaje (Dìvèe, dìvèe) umí jako islandské rodinné trio, s nímž zpívá (tehdy ještì
málo známá) Björk na jazzovém albu Gling Gló. Jak bouøka pøijde, tak se i vytratí. Píseò se zklidní jako vulkán o polední pauze, písní Duj džeòora (My dvì) už zní romské blues se vší
tou bolestí, která k nìmu i cigánské muzice patøí. . Radši ani nechci vìdìt, èím si Idini muzikanti prošli.
„Kdy už pøijde ta o Dívce z Ipanemy...“ napadlo mì poprvé pøi Šunes man (Slyšíš mì), v refrénu už ne tolik latinské. Vše zní pøirozenì, je to èistá krása, pohoda, u zmínìné skladby i
díky hostujícímu trumpe•ákovi a pozounistovi.
Hodnì mì baví tango Barí vera (Velká pøísaha) po francouzsku koøenìné harmonikou dalšího hosta Marko Živadovièe. Èlovìk nemusí být ani moc pozorným posluchaèem, aby
identifikoval v mixu Lakerer kale bara pár romských hitù. A dokonce ani nemusí být odborníkem na jazz, nemusí ujíždìt na romské muzice, aby docenil tuhle desku. Bouøkou Baro
džives poèínaje a baladou Kanmav tut (Miluju tì) se sólem houslí a klavírem konèe. Všechny bolesti i lásky svìta v ní jsou,. Pøekvapení, velké pøekvapení je spoleèné album Idy,
Desideria a Fameliji. A radost, to dá rozum.
Netuším, jestli už tato deska má ve svých žánrech nìjaké nominace. Ale vím, že by je urèitì mít mìla. Skvìlé album, na vítìzství MÁ..
Strhující Kelarová nakazila cikánské melodie jazzem
.cz 26.2. 2010 I Stanislav Dvoøák
Ida Kelarová a skupina Jazz Famelija na desce Aven Bachtale! spojily tradièní jazz s cikánskou lidovkou, a to mimoøádnì zkušenì a citlivì.
Kdyby nebyl teprve únor, bylo by na místì mluvit o jedné z desek roku.
Kdo se nepodívá na seznam skladeb, mohl by se domnívat, že jde o peèlivì vybrané lidovky-hity, ale opak je pravdou, jedná se vìtšinou o autorské skladby Desideria Duždy.
Kelarová si pøizvala dlouhou øadu èeských a slovenských muzikantù, se kterými album natoèila ve vídeòském studiu Dukatton. Sama zpívá velmi autenticky, jednou pøekotnì se
strhující energií, jinde zase s procítìním stesku znaveného koèovníka. Ve svém nefalšovaném cikánském blues pøipomíná známou Vìru Bílou nejen kouzelnì zastøeným hlasem.
Narozdíl od ní zní Kelarové Jazz Famelija skuteènì jazzovì. Zbyteèné obavy z „nepøístupného“ jazzu ale nejsou na místì, jde o hodnì pudovou muziku. Sóluje se (a výbornì) na
housle, klavír, kytaru i kontrabas, ale podle pravidel dnešního pop-jazzu sóla netrvají více než 30 vteøin. Na to, abychom poznali, že hrají výteèní instrumentalisté, to úplnì staèí.
Kapela je elegantní v bluesových, swingových i latinoamerických taneènìjších kouscích.
Vùbec nemusíte být jazzovým nadšencem, aby vás Jazz Famelija oslovila a stejnì tak každý intuitivnì porozumí poselství textù psaných výhradnì v romštinì.
Ida Kelarová, Desiderius Dužda a Jazz Famelia - Aven Bachtale
Týden .cz hudební novinky 3.3.2010 I Antonín Kocábek
Ida Kelarová je známou propagátorkou romského folklóru, jehož prvky pochopitelnì nechybí ani na novém albu, nicménì jak už i tìm ménì bystøejším název doprovodného tìlesa
napovídá, dominantní je tentokrát jazzový feeling. Potøeba zmìny i pøirozené hraní pro radost (název znamená „Buïte š•astni") nahrávku nejen motivovaly, ale jsou tu doslova
všudypøítomné. Živelná hudba zpìv se tu potkávají ve vyrovnané symbióze.
Skladby Desideriuse Duždy, které tvoøí páteø alba, jsou plné emocí, a až pøekvapivì vyrovnanì se jim daøí romské koøeny implantovat do hudby, kterou si všichni zvykli spojovat
pøedevším s afroamerièany. Cikánský soul? No a proè vlastnì ne? Ida Kelarová se svými muzikanty aktuálnì absolvuje turné, které zasahuje Èesko, Rakousko i Slovensko a je na
své pestré novince stejnì tak kosmopolitní jako nezapírá koøeny. Vynikající a živoèišná hudba, probouzející spoustu podnìtù, navíc hýøící originalitou a nechávající snadno
zapomenout na skupiny považující za progresi vykrádání svých angloamerických vzorù.