ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

Projekt:
ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ
Úloha:
2. ZÁKLADY RUČNÍHO ZPRACOVÁNÍ KOVŮ
2.4 TÉMA: PILOVÁNÍ
Obor:
Mechanik seřizovač
Ročník:
I.
Zpracoval(a): Miroslav Zajíček
Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín, 2010
OBSAH
1. VÝZNAM PILOVÁNÍ
2. PILNÍKY
• Zuby pilníku
• Volba druhu pilníku
• Příklady použití pilníků
3. UPÍNÁNÍ MATERIÁLŮ PŘI PILOVÁNÍ
4. DRŽENÍ PILNÍKU A POSTOJ PŘI PILOVÁNÍ
5. PILOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH
• Směr pilování
• Hrubování a hlazení
• Kontrola pilované plochy
6. PILOVÁNÍ PLOCH SVÍRAJÍCÍ ÚHEL
7. ÚDRŽBA PILNÍKU
8. STROJNÍ PILOVÁNÍ
• Pilovací stroje
• Strojní odjehlování a úprava součástek
9. KONTROLNÍ OTÁZKY
10. ZADÁNÍ K PROCVIČENÍ PILOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH
11. POUŽITÁ LITERATURA
VÝZNAM PILOVÁNÍ
Pilování je třískové obrábění mnohabřitovým nástrojem – pilníkem. Podstatou pilování je dát
obráběnému materiálu požadovaný tvar součásti, s předepsanými rozměry a jakostí povrchu.
Produktivita této práce je nízká. Používá se zejména tam, kde upínání na stroj by bylo příliš
nehospodárné a pracné, při dokončovacích pracích, při ruční úpravě obráběné součásti,
v opravárenství. Dokonalé zvládnutí techniky a technologie při pilování je základem všech
kovodělných řemesel. Ke zvládnutí kvalitního pilování je nutné, aby pracovník měl potřebné
vlastnosti (zručnost, pracovitost, přesnost, vytrvalost a jiné) nebo je postupně získal.
1. PILNÍKY
Při pilování oddělujeme drobné třísky klínovitými zuby pilníku, při pohybu směrem dopředu.
Pilníky jsou vyrobeny z nástrojové uhlíkové oceli, pracovní část je zakalena a stopka
popuštěna. Na stopce je naražena rukojeť z tvrdého dřeva nebo z plastické hmoty.
Čelo pilníku •
-
Pracovní část
Stopka s rukojetí Zuby pilníku
jsou vytvořeny vysekáváním za studena, vytlačováním nebo frézováním
se šikmým uspořádáním (postupně řežou a odvádějí třísky)
sek mají jednoduchý (k obrábění měkčích kovů a plastů) nebo křížový (tvořené horní a
spodní řadou zubů, tím se ostří přerušuje a odebírané třísky jsou krátké)
- hustota seku pilníku se udává počtem zubů na 10 mm délky a hrubost s označením 0 až 8
• Volba druhu pilníku
Při volbě pilníku se řídíme zásadami
-
tvarem pilované plochy
velikostí pilované plochy
množstvím přebytečného materiálu, které máme odebrat pilováním
podle předepsaného opracování (drsnosti povrchu) pilované plochy
Volba podle hustoty seku pilníku a velikostí přídavku
- Uběrací pilníky tzv. uběráky. Mají velmi hrubou rozteč zubů a používáme je pro pilování
na hrubo a hrubování.
- Hrubovací pilníky mají hrubou rozteč zubů a používáme je pro pilování nahrubo
(+ 0,8 mm )
- Polohrubé pilníky používáme pro pilování nahrubo (+ 0,5 mm).
- Polojemné pilníky používáme na dokončovací pilování (+ 0,2 mm).
- Velmi jemné pilníky používáme na dokončovací práce, hlazení a obtahování.
- Jehlové pilníky používáme pro velmi přesné opracování. Drží se přímo za válcovou stopku.
Mohou se při větším tlaku na pilník snadno zlomit.
- Rašple se struhákovým sekem se používají při obrábění nejměkčích kovů (olovo,
cín,hliník),plastů a dřeva
Volba průřezu pilníku podle tvaru obráběné plochy
obdélníkový
čtvercový
jazýčkový
trojúhelníkový
mečovitý
kulatý
nožovitý
půlkulatý
• Příklady použití pilníků
a) obdélníkový těžký, b) obdélníkový lehký, c) obdélníkový uběrací zúžený,
d) trojúhelníkový na pily, e) úsečový, f) nožovitý
g) trojúhelníkový, h) mečovitý, i) čtvercový, j) jazýčkový, k) kruhový,
l) trojúhelníkový
2. UPÍNÁNÍ MATERIÁLŮ PŘI PILOVÁNÍ
Menší obrobky se při pilování upínají do svěráku tak, aby vyčnívaly z čelistí co nejméně (5 až
10 mm) a nepružily. Obrobek se upíná pokud možno do osy svěráku. Chceme-li, aby se
povrch obrobku při upnutí nepoškodil – neotlačil, nasazují se na čelisti svěráku vložky
z měkkých materiálů. Čelisti svěráku mají být v takové výši, aby dosahovaly 5 až 8 cm po
loket ohnuté ruky stojícího pracovníka. K upnutí válcových obrobků se vkládají mezi čelisti
svěráku tvarované vložky se zářezy. Při pilování zešikmených nebo zaoblených ploch se
může použít speciální šikmá svěrka.
Vhodná výška svěráku
Zámečnický svěrák
Upnutí obrobku mezi měkké vložky
Upnutí pomocí vložky se zářezy, pro
válcové obrobky
Vložka Alu
s magnetem
Stavitelný zámečnický svěrák
Vložka Alu
s gumovým potahem
Tvarové vložky
Upnutí materiálu do šikmé svěrky
Zámečnická svěrka
Svěrka tvaru C
3. DRŽENÍ PILNÍKU A POSTOJ PŘI PILOVÁNÍ
Při základním držení pilníku držíme rukojeť v dlani pravé ruky a levou rukou na konci činné
části vyvažujeme. Pouze malé pilníčky držíme jednou rukou.
Při pilování se stavíme šikmo (bokem) ke svěráku, s levou nohou nakročenou mírně vpřed. Při
práci se snažíme využívat celou délku pilníku. Při zpětném pohybu musíme pilník odlehčit,
protože zuby neodebírají materiál a otupují se. Tlak na pilník přesouváme tak, aby byl
rovnoměrný po celé obráběné ploše.
Při práci dochází vlastně ke škrábání materiálu s většími nároky na přítlačnou i řeznou sílu.
Pohyb pracovníka při pilování s přenášením váhy těla z nohy na nohu
4. PILOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH
• Směr pilování
Při pilování rovinných ploch měníme postupně směr pilování (při hrubování kolmo, dále
šikmo jedním směrem a opačným směrem), abychom neustále viděli, kde pilník zabírá. Při
hlazení pilujeme rovnoběžně s delší hranou obrobku. Čelo profilového materiálu pilujeme tak,
že postupně měníme směr pilníku. Při záběru směrem dopředu, pohybujeme pilníkem
přímočaře.
Postup při pilování-hrubování větších rovinných
profilových ploch v pořadí 1, 2 a 3
Postup při pilování čela
materiálů v pořadí 1,2,3, a 4
• Hrubování a hlazení
Podle množství materiálu, který máme pilováním odebrat, a podle předepsané drsnosti
povrchu, dělíme postup práce na hrubování a hlazení.
Při hrubování (odpilování vrstvy větší než 0,5 mm) pilujeme pravidelně dlouhými zdvihy a na
pilník silně tlačíme. Úměrně se vzrůstajícím požadavkem na přesnost volíme jemnější pilníky,
na pilníky méně tlačíme a zkracujeme také délku zdvihu.
Při hlazení používáme pilníky s jemným sekem. Ze součástky odstraňujeme i nepatrné
nerovnosti a dosahujeme zvláště hladkého povrchu.
Při konečné úpravě odjehlíme (otupíme) hrany obrobku.
Síly na pilník při záběru a při zpětné pohybu
Průběžná změna velikosti síly, pro
přímočarý pohyb pilníku do záběru
Držení a pohyb pilníku při obtahování
• Kontrola pilované plochy
Rovinnost pilovaných ploch kontrolujeme na začátku, průběžně a na konci pilování. K tomu
použijeme obyčejné nebo nožové pravítko, které se přikládá ke kontrolované ploše v několika
různých směrech (podél, napříč i úhlopříčně). Velikost průsvitu udává odchylku od ideální
roviny.
Kontrola úhelníkem
Kontrola rovinnosti vlasovým pravítkem
5. PILOVÁNÍ PLOCH SVÍRAJÍCÍ ÚHEL
Máme-li pilovat dvě plochy, které spolu svírají určitý úhel, obrobíme nejdříve jednu z těchto
ploch (základnu) a druhou této ploše za stálého měření úhlu a rovinnosti přizpůsobujeme.
S přibývající přesností úhlu pilujeme opatrněji a častěji měříme.
Několikanásobným uplatněním tohoto postupu pilujeme i plochy, které mají být spolu
rovnoběžné a zároveň mají svírat s jinou plochou předepsaný úhel. Postup pilování ploch
kvádru je zřejmý z obrázku.
Postup při pilování kvádru v pořadí 1, 2, 3 ,4, 5 a 6
6. ÚDRŽBA PILNÍKŮ
Pilníky se odkládají jak do skříněk s nářadím, tak i na pracovním stole vedle sebe, aby
nedocházelo k jejím otupěním. Na pracovním stole po pravé straně svěráku na měkkou
podložku, odděleně od ostatního nářadí. Dbáme, aby pilník nepřečníval přes okraj stolu.
Zanesené zuby se čistí páskem plechu (mosazný, měděný, hliníkový), kterým posouváme ve
směru horního seku. Potom se zuby pročistí drátěným kartáčem taktéž ve směru horního seku.
Hladicí pilník se potírá křídou, do které se natlačí jemné třísky, které by jinak pilovanou
plochu poškrábaly. Mastnotu na pilníku odstraňujeme odmašťovačem. Prasklé násady
vyměňujeme. Novou násadu nejdříve stupňovitě vyvrtáme, potom opatrně narazíme na stopku
pilníku tak, aby nepraskla.
Čistění zanesených zubů pilníku plátkem z měkkého plechu a ocelovým kartáčem
Vyražení násady z pilníku
Stupňovité odvrtání díry
pro stopku pilníku
Narazení násady na
pilník
7. STROJNÍ PILOVÁNÍ
• Pilovací stroje
Strojní pilování je mnohem produktivnější než pilování ruční, uplatňuje se zejména při výrobě
nástrojů, zápustek, forem a šablon. Pilovací stroje pracují buď s přímočaře se pohybujícím
pilníkem, nebo s otáčivými pilníky. Starší pilovací stroje s přímočarým pohybem pilníku se
postupně nahrazují lehkými elektrickými nebo pneumatickými nástroji.
Stopkové rotační pilníky různých tvarů se upínají do sklíčidel spojeného s elektromotorem
ohebným hřídelem.
Pilovací stroj s přímočarým vratným pohybem
Rotační pilník kotoučový
Mechanické rotační pilníky
• Strojní odjehlování a úprava součástek
Odjehlování hran pilníkem v hromadné výrobě je zdlouhavé, proto se, pokud je to možné,
nahrazuje např. omíláním v bubnech. Omílání odlitků nebo obrobků ve vibračním bubnu
naplněném keramickými nebo plastovými abrazivy podobu od pěti minut po jednotky hodin.
Cílem omílání bývá nejčastěji:
Odstranění hrotů po předcházejícím obrábění
Odstranění otřepů u tlakových odlitků z hliníku, zinku nebo hořčíku
Zaoblování hran a vyhlazení povrchu
Dosažení povrchu vhodného pro následné galvanické procesy
Odmašťování a antikorozní ochrana
Broušení, leštění, kuličkování
Strojní zařízení používaná při omílání se dělí:
Vibrační zařízení
Odstředivá omílací zařízení
Zařízení pro vlečné broušení
Omílací bubny a zvony
Sušičky
Recyklační odstředivky pro procesní kapalinu
Vibrační omílání a leštění
Omílání ve vibračním bubnu
Příklady součástek po omílání a usušení
8. KONTROLNÍ OTÁZKY
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
K čemu slouží pilování?
Jaké druhy pilníků znáte (z hlediska průřezu, tvaru a hustoty zubů)?
Na čem závisí volba pilníku?
Jakou vrstvu ocelového materiálu ubíráme pilníkem: uběracím (uběrákem), hrubovacím,
polohrubým, polojemným a velmi jemným?
Jak upínáme materiál při pilování?
Jakým způsobem pilujeme rovinné plochy?
Jaký je rozdíl mezi hrubováním a hlazením?
Jak a čím kontrolujeme obrobek?
Popiš postup pilování kvádru.
Jak udržujeme pilník a postup při výměně násady?
Čím se provádí odjehlování vyrobených součástek při kusové a hromadné výrobě?
9. ZADÁNÍ K PROCVIČENÍ PILOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH
Proveďte zhotovení součástky pilováním z čtyřhranné oceli o rozměru 32x22x27, dle výkresu
MS-01-017.
Měřítko
2:1
Kusů
1
Materiál
Kreslil
Název
Jan Ordelt
11 370
Kvádr
Polotovar
Schválil
Číslo výkresu
Jiří Žalmánek
32x22x27
MS-01-017
Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín
Datum
18.7.09
Změna
11. POUŽITÁ LITERATURA
ŠVAGR, J., VOJTÍK, J. Technologie ručního zpracování kovů. Praha. Institut výchovy a
vzdělávání ministerstva zemědělství ČR 2000
Jiří Knourek . Učební texty - Přípravy na učební téma- Ruční zpracování kovů. Metodické
středisko na přípravu mládeže pro dělnická povolání FMVS, Brno 1983
INTERNETOVÉ ZDROJE :
http://www.obrobna.cz/
http://www.obrobna.cz/trvalizace.php
http://www.wheelabratorgroup.cz/Omilaci_technika.htm
http://www.obrobna.cz/
http://www.avskovo.cz/