Návrh technické směrnice MŽP s kritérii pro udělení ochranné
Transkript
Návrh technické směrnice MŽP s kritérii pro udělení ochranné
České vysoké učení technické v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov Třinecká 1024 273 43 Buštěhrad www.uceeb.cz Návrh technické směrnice MŽP s kritérii pro udělení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek pro tepelně izolační materiály 1. etapa: Předběžná zpráva Autoři: Ing. Antonín Lupíšek, Ph.D. Ing. Julie Železná, Ph.D. Verze 1.2 3.11.2015 2 Zpracovatel studie Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze Třinecká 1024 273 43 Buštěhrad IČ: 68407700 DIČ CZ68407700 bankovní spojení: 107-4413090217/0100 Zadavatel studie CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 IČ: 452 49 130 DIČ: CZ45249130 (není plátcem DPH) bankovní spojení: 35-7182130237/0100 3 OBSAH (1) ÚVOD (1.1) 4 Účelacílepředběžnézprávy 4 (2) DEFINICE 4 (2.1) Tepelnáizolace 4 (2.2) Definiceproduktovéskupiny 4 (2.2.1) Kategorievýrobků,kteréjsoupředmětemtétosměrnice 4 Typickéfázeživotníhocyklu 5 (2.3) (3) VÝCHOZÍSITUACENAZÁKLADĚTECHNOLOGICKÉHOPOKROKU, LEGISLATIVNÍCHZMĚNAZKUŠENOSTÍSAPLIKACÍSTÁVAJÍCÍCH MATERIÁLŮATECHNOLOGIÍ (3.1) Normyalegislativasouvisejícísenvironmentálnímiukazateli (3.2) Nástrojeenvironmentálníhoznačeníacertifikacevýrobkůsouvisející sproduktovoukategoriítepelnýchizolací 14 (3.2.1) Environmentálníznačení 14 (3.2.2) Environmentálníprohlášeníoproduktu(EPD) 15 (3.2.3) Certifikacevýrobkůnabázidřeva–PEFCaFSC 17 (4) KLÍČOVÉPARAMETRYAUKAZATELETEPELNÝCHIZOLACÍ (4.1) 6 17 Technickéukazateleproduktovéskupinytepelnýchizolací 18 (4.1.1) Materiálovéukazatele 18 (4.1.2) Technickéukazatelekonstrukcístepelnouizolací 18 (4.1.3) Úsporyvefáziužívání 21 (4.2) Spotřebazdrojůaenvironmentálnídopadyvýroby 21 (4.3) Recyklovanýobsah 23 (4.4) Obaly 23 (4.5) Konecživotníhocyklu 24 (4.6) Zdravotnínezávadnostmateriálů 24 (4.7) Poskytovanéinformaceovýrobcích 25 (5) ZÁVĚR 25 (5.1) Kvalifikačníkritéria 25 (5.2) Kvantifikovanákritéria 25 (5.2.1) Funkčníjednotka 26 (5.2.2) Indikátory 26 POUŽITÉZDROJE 6 27 4 (1) Úvod (1.1) Účelacílepředběžnézprávy Předběžnázprávashrnujevýchozísituacinazákladětechnologickéhopokroku,legislativních změnazkušenostísaplikacístávajícíchmateriálůatechnologií,kterábudeobsahovatdefinici produktové skupiny a výčet relevantních ukazatelů a parametrů dané produktové skupiny, kterébudouurčujícíprovývojkritérií.Tatopředběžnázprávabudevýchozímdokumentem pro tvorbu návrhu technické směrnice. Bude vzájemně odsouhlasena oběma smluvními stranamiaprojdeprocesempřipomínkovánízájmovýmiskupinami. (2) Definice (2.1) Tepelnáizolace Tepelný izolant je látka, která má nízkou tepelnou vodivost. Tepelná vodivost materiálu se obecně vyjadřuje pomocí součinitele tepelné vodivosti (čím nižší hodnota, tím méně daná látkavedeteplo). (2.2) Definiceproduktovéskupiny Předmětem této technické směrnice jsou tepelné izolace používané ve stavebnictví vobálkách budov pro snížení úniku tepla zbudovy vzimním období a pro zamezení pronikánítepladobudovyvletnímobdobía/nebotepelnéizolacepoužívanéprozabránění přestupu tepla mezi prostředími srozdílnou teplotou, jejichž fungování je založeno na tepelných izolantech. Předmětem této směrnice nejsou tepelné izolace, jejichž fungování je založeno především na snížení ztrát přestupem (například foliové izolace sodrazivými povrchy apod.), neboť není dostupná jednoznačná metodika měření jejich fyzikálních vlastností.Předmětemtétosměrnicedálenejsoutepelnéizolaceurčenéproizolacipotrubíči jinýchrozvodůmédiíavýplněstavebníchotvorů(okna,dveře,lehkéobvodovépláště),neboť sejednáospecifickoukategoriivýrobků. (2.2.1) Kategorievýrobků,kteréjsoupředmětemtétosměrnice Anorganickévláknitémateriály ▪ Minerálnívlny ▪ Skelnévlny ▪ Struskovévlny Anorganicképórovitémateriály ▪ Pěnováskla ▪ Expandovanéjíly ▪ Vermikulity ▪ Struskovávlna 5 ▪ Anorganickéaerogely Organickémateriálynabázifosilníchsurovin ▪ Polyuretanovépěny(PUR) ▪ Polyisokianurátovépěny(PIR) ▪ Fenolicképěny ▪ Expandovanýpolystyren(EPS) ▪ Extrudovanýpolystyren(XPS) ▪ Organickéaerogely Organickémateriályrostlinnéhoaživočišnéhopůvodu ▪ Celulóza ▪ Korek ▪ Dřevovláknitéizolace ▪ Konopnávlákna ▪ Slaměnéizolace ▪ Lněnéizolace ▪ Rákosovéizolace ▪ Ovčívlna Vakuovéizolace ▪ Vakuovéizolačnípanely (2.3) Typickéfázeživotníhocyklu TypickéfázeživotníhocyklubylyzanalyzoványvpodkladovémdokumentuEvropskékomise keGPPzroku2010.Reportjepopisujetakto: Životnícyklustepelnýchizolacísestávázněkolikafází,kteréssebounesouenvironmentální dopady.Tytofázejsoupopsánytakto: ▪ Těžbaazpracovánísurovin o Důlníaktivityačištěnírudprovýrobníprocesy ▪ nebo o Pěstováníasklizeňrostlin,případněchovzvířatazískávánísrsti ▪ Výrobatepelnýchizolací ▪ Balení ▪ Dopravanastaveniště ▪ Zabudování ▪ (Užívání–fázebezpřímýchdopadůspojenýchsmateriálem) ▪ Konecživotníhocyklu 6 (3) Výchozísituacenazákladětechnologického pokroku,legislativníchzměnazkušenostísaplikací stávajícíchmateriálůatechnologií (3.1) Normyalegislativasouvisejícísenvironmentálnímiukazateli Problematika environmentálních dopadů ve stavebnictví se začala řešit již vdevadesátých letech. Postupně vyplynula nutnost určité normalizace vtéto oblasti, aby byly výsledky různýchanalýzporovnatelnéapoužitelnéspolečně. Prvnímezinárodnínormyzabývajícíseenvironmentálnímidopadyaposuzovánímživotního cyklu (LCA) byly ČSN EN ISO 14040 Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Zásady a osnova a ČSN EN ISO 14044 Environmentální management – Posuzování životního cyklu – Požadavky a směrnice. Tyto normy ovšem poskytují pouze určitý obecný společnýrámecprovytvářeníLCA.DálevzniklanormaČSNENISO14025Environmentální značkyaprohlášení–EnvironmentálníprohlášenítypuIII–Zásadyapostupy(1),zaměřená naenvironmentálníprohlášeníoproduktu. Naléhavost snižování a posuzování environmentálních dopadů staveb vyústila vposledních letech ve vývoj dalších mezinárodních norem zřady ISO 21930 Udržitelnost ve výstavbě a především nového souboru evropských norem ČSN EN 15643 Udržitelnost staveb – Posuzováníudržitelnostibudov.Stímsouvisívznikdalšíchspecifičtějšíchnorempopisujících konkrétněji metodiku výpočtu nejen environmentálních parametrů stavebních produktů, kvalitudatavytvářeníjednotnédokumentacezLCAčiEPDatd. Následujícíobrázkyukazujístrukturusouborůevropskýchamezinárodníchnoremtýkajících seudržitelnostistavebajejichenvironmentálníchdopadů. 7 Obr. 1: Přehled evropských norem zpracovaných evropskou normalizační komisí CEN/TC 350Udržitelnoststaveb 8 Obr. 2: Přehled mezinárodních norem zpracovaných mezinárodní normalizační komisí ISO/TC59Výstavbabudovainženýrskýchstaveb,subkomisíSC17Udržitelnostvevýstavbě budovainženýrskýchstaveb Následujícítabulkaobsahujeseznamnorem,vyhlášekasměrnicvýznamnýchproposuzování environmentálních dopadů stavebních výrobků, budov a jiných staveb, týkajících se i tepelných izolací. Nejedná se pouze o dokumenty zabývající se environmentálními dopady stavebníchvýrobků,aleitytýkajícísecelkovéenergetickénáročnostibudov,kterájezásadně ovlivněnaprávěvolboutepelnéizolace. Tab. 3: Přehled norem, vyhlášek a směrnic významných pro posuzování environmentálních dopadůstavebníchvýrobků,budovajinýchstaveb,týkajícíchseitepelnýchizolací. Označení dokumentu Názevdokumentu Obsahdokumentu Cp SNENISO 14040:2006 Environmentálnímanagement– Posuzováníživotníhocyklu– Zásadyaosnova Normastanovujezásadyaosnovuprozpracování studiíLCA-Posuzováníživotníhocyklu.Zaměřujese naenvironmentálníaspektyamožné environmentálnídopadyvprůběhuživotaproduktu, odzískávánísurovinpřesvýrobu,užívání,úpravupo skončeníživotnosti,recyklaciaodstraňování(tzn.od kolébkypohrob).Zahrnuječtyřifázeposuzování životníhocyklu:a)fázistanovenícílearozsahub) fáziinventarizačníanalýzyc)fáziposuzovánídopadu d)interpretačnífázi. Normařešídvatypystudií.Studiiposuzování životníhocyklu(studiiLCA)astudiiinventarizace životníhocyklu(studiiLCI).StudieLCIseodstudie LCAlišípouzetím,ženezahrnujefáziposuzování dopadů.Tatomezinárodnínormaneníurčenapro regulativníúčelyneboproregistraciacertifikaci. Cp SNENISO 14044:2006 Environmentálnímanagement– Posuzováníživotníhocyklu– Požadavkyasměrnice Tatomezinárodnínormaspecifikujepožadavkya poskytujepodrobnéinformaceproposuzování životníhocykluvnásledujícíchbodech: a)definicecílearozsahuLCA b)fázeinventarizačníanalýzyživotníhocyklu(LCI) c)fázeposuzovánídopaduživotníhocyklu(LCIA) d)fázeinterpretaceživotníhocyklu e)podávánízprávakriticképřezkoumáníLCA f)omezeníLCA g)vztahmezifázemiLCA h)podmínkypropoužitívýběrůhodnotavolitelných prvků. ZamýšlenépoužitívýsledkůLCAaLCIjezvažovánov průběhudefinovánícílearozsahu,alesamotná aplikacestojímimorozsahtétomezinárodnínormy. ČSNENISO14025 Mezinárodnínormastanovujícízásadyapostupypro vytvářeníprogramůenvironmentálníchprohlášení typuIIIarovněžtakprovytvářenísamotnýchEPD. JednáseonormunavazujícínaČSNISO14020 Environmentálníznačkyaprohlášení–Obecné zásady. Normavytvářízákladnírámec,jakýmzpůsobemmá býtprogramenvironmentálníhoznačenítypuIII organizován,komujeurčenacomábýtjehocílem. 9 Normapředpokládá,žeEPDobsahujíkvantifikované informaceoenvironmentálníchsouvislostechcelých životníchcyklůdanýchproduktůumožňující vzájemnéporovnávánívýrobkůplnícíchstejnou spotřebitelskoufunkci. Cp SNEN156431 Udržitelnoststaveb–Posuzování udržitelnostibudov–Část1: Obecnýrámec Jednáseozákladnírámcovounormuprooblast udržitelnévýstavby.Jepoužitelnáprovšechnytypy budov,jaknových(proposuzováníceléhoživotního cyklu),takiexistujících(proposouzenízbývající životnosti).Normakladedůraznapoužívání důvěryhodných,transparentníchasystematických metodposuzováníscílemdosáhnoutověřitelnosti, transparentnostiaporovnatelnostivýsledků. Hlavnímicíliposuzováníjsoupředevšímstanovení dopadůaaspektůbudovyajejíhopozemku,a umožněníprojektantovinebojinémuúčastníkovi výstavbyprovádětrozhodnutí,kterápovedouke zlepšeníudržitelnostibudovy. Cílemnormyjeposkytnoutrámecprincipů, požadavkůapravidelproposuzováníudržitelnosti budov,kterémusízahrnovatvšechnytřipilíře udržitelnosti-environmentálních,sociálnícha ekonomickýchvlastnostíbudov.Obsahujetaké rozsáhlouterminologickoučást,kterábysjednotit jazykpoužívanývdanéoblasti. Cp SNEN156432 Udržitelnoststaveb–Posuzování udržitelnostibudov–Část2: Rámecproposuzování environmentálníchvlastností Normaposkytujeobecnéprincipyapožadavkyna metodyposuzováníenvironmentálníchvlastností budov.TojezaloženonametoděLCAbudovy (prováděnévsouladusISO14044).Kromětoho popisujenormataképožadavkynakvalituapotřebu ověřovánípoužitýchdat.přiřazovánídatdotzv. „informačníchmodulů“,kterénaplňujíjednotlivé fázeživotníhocyklubudovyneboproduktuaobecné požadavkynavýpočtovémetodyaenvironmentální indikátory,kteréumožníposuzování environmentálníchvlastnostíbudov. Cp SNEN15978 UdržitelnoststavebPosuzování environmentálníchvlastností budovVýpočtovámetoda Normaposkytujevýpočtovoumetodupro posuzováníenvironmentálníchvlastnostínovýcha existujícíchbudov,atonazákladěLCAadalších potřebnýchenvironmentálníchinformacích. Popisujetakézpůsob,jakýmsemajíjednotně vytvářethodnotícízprávyasdělovatvýsledky posuzování. Postupposuzováníbudovyzahrnujevšechnyfáze životníhocyklu(tj.všechnystavebnívýrobky, procesyaslužby,souvisejícísbudovou,apoužitév průběhuživotníhocyklubudovy)ajezaloženna datechzískanýchzEPD Cp SNEN15804 Udrž itelnoststaveb– Environmentá lnı́prohlá š enı́o produktu–Zá kladnı́pravidlapro produktovoukategoriistavebnı́ch vý robků Normajezákladnímevropskýmdokumentem podporujícímzpracováváníenvironmentálních prohlášeníostavebníchvýrobcích(EPD)vzemích Evropskéunie.PoskytujenávodprovytvářeníEPD dle„základníchpravidelproduktovýchkategorií“ PCR),kterátvoříjakýsirámecprovytváření specifickýchPCRnanárodníúrovniaprorůzné skupinystavebníchvýrobků(např.tepelnéizolace, zdicíprvkyapod.).Dokumentposkytujejejich jednotnoustrukturuazajišťuje,žebudouvšechna 10 EPDprostavebnívýrobkyzískávána,ověřovánaa prezentovánajednotným,harmonizovaným způsobem. EPDzpracovanápodletétonormyposkytujíkromě environmentálníchindikátorůtakéinformaceo emisíchdovnitřníhoovzduší,půdyavody, souvisejícísezdravím,kteréseobjevívprůběhufáze užíváníbudovy. TNICEN/TR15941 Udržitelnoststaveb- Environmentálníprohlášenío produktu-Metodologievýběrua použitígenerickýchdat Normaposkytujenávodprovýběrapoužitírůzných typůtzv.generickýchdat,tj.náhradníchdat,kteráse používajívpřípadě,žespecifickádatakonkrétního produktunejsoudostupná.Generickádatajsouk dispozicizpracovatelůmaověřovatelůmzapojeným dopřípravyEPDdleČSNEN15804,kteráse následněpoužívajípřiposuzovánípodleČSNEN 15978.TNIuvádítypyamožnézdrojeexistujících dat,poskytujenávodproposouzeníjejichvýběrua stanovujepožadavkynajejichkvalitu,závisející předevšímnačasovém,technologickéma geografickémrozsahuplatnostidat,adálenajejich věrohodnosti,úplnosti,konzistenciavěrohodnosti zdroje. Cp SNISO15392 Udržitelnostvevýstavbě– Obecnéprincipy Tatomezinárodnínormapopisujeobecnéprincipy udržitelnostispojenésbudovamiaostatními stavbamiajesoučástísouborumezinárodníchISO noremzřady„Udržitelnostvevýstavbě“(ISO21930, ISO/TS21931,ISO/TR21932).Dalobyseříci,že poskytujeinformacenaúrovnirámcovéČSNEN 15643-1. Cp SN7305402 (2011)+Z1(2012) Tepelnáochranabudov–Část2: Požadavky Normastanovujetepelnětechnicképožadavkypro navrhováníaověřováníbudovspožadovaným stavemvnitřníhoprostředípřijejichužívání,které zajišťujíplněnízákladníchpožadavkůnastavby, zejménahospodárnésplněnízákladníhopožadavku naúsporuenergieatepelnouochranazajištění ochranyzdraví,zdravýchživotníchpodmíneka životníhoprostředí.Platípronovébudovyapro stavebníúpravy,udržovacípráce,změnyvužívání budovajinézměnydokončenýchbudov. Energetickánáročnostbudov Metodyprovyjádřeníenergetické náročnostiaproenergetickou certifikacibudov Tatonormaposkytujemetodyprovyjádření energetickénáročnostibudov: Cp SNEN15217 -kvytvořenípředpisůtýkajícíchseenergetické náročnostibudov; -kpodpořeprojektantů,majitelů,provozovatelůa uživatelůbudovpřizlepšováníenergetické náročnostibudov. Normastanovuje: -různéobecnémožnostiukazatelekvyjádření energetickénáročnosticelýchbudov,včetněsoustav vytápění,větrání,klimatizace,přípravyteplévodya osvětlení; -způsobyvyjádřeníenergetickýchpožadavkůpro návrhynovýchbudovnebozměnystávajícíchbudov; -postupykurčeníreferenčníchhodnot; -možnénávrhypostupůenergetickécertifikace budov. 11 Cp SNEN15603 Energetickánáročnostbudov– Celkovápotřebaenergiea definiceenergetickýchhodnocení Tatonormadefinujezajišťovanéenergetickéfunkce, kterésemajízohlednitpřistanoveníenergetické náročnostipronavrhovanéaexistujícíbudovya poskytujenato: výpočtovoumetodunormalizovanéhovýpočtového energetickéhohodnocení,kdenormovápotřeba energienezávisínachováníuživatelů,skutečných klimatickýchpodmínkáchajinýchskutečných podmínkách(okolníchavnitřníchprostředí); metodukurčeníměřenéhoenergetického hodnocenízaloženéhonadodanéavydanéenergii; metodikukezlepšeníspolehlivostivýpočtového modelubudovyporovnánímseskutečnouspotřebou energie; metodukurčeníenergetickéefektivnostimožných zlepšení. Směrnice 2010/31/EU SměrniceEvropskéhoparlamentu aRady2010/31/EUo energetickénáročnostibudov NovásměrniceEPBDstanovujezákladníprincipya požadavkyprodosaženípodstatnéhosnížení energetickénáročnostibudov.Konkrétnípostupya legislativajsoupakvkompetencijednotlivých členskýchzemíEU. SměrnicenajednotlivéstátyEUkladetyto požadavky: •navytvořeníprůkazůoenergetickénáročnosti budov(PENB), •navytvořenísystémukontrolprootopnésoustavy aklimatizačnísystémy, •nanZEB, •nastanoveníminimálníchpožadavkůna energetickounáročnostnovýchstavebnebopro většírenovaceavýměnustavebníchprvků, •zeměEUmajísestavitseznamfinančníchopatření kezvýšeníenergetickéúčinnostibudov. Zá konč .318/2012 Sb. ohospodařeníenergií Zákonstanovujepovinnostzpracovávatprůkaz energetickénáročnostibudov(PENB).Stanovuje metodikuvýpočtuapodobuPENB.Vtomtozákoně jsoutaképopsánypožadavkynapostupnésnižování energetickénáročnostibudov(vsouladusesměrnicí EU). 78/2013Sb. oenergetickénáročnostibudov Tatovyhláškastanovuje: a)nákladověoptimálníúroveňpožadavkůna energetickounáročnostbudovypronovébudovy, většízměnydokončenýchbudov,jinénežvětší změnydokončenýchbudovaprobudovystéměř nulovouspotřebouenergie, b)metoduvýpočtuenergetickénáročnostibudovy, c)vzorposouzenítechnické,ekonomickéa ekologicképroveditelnostialternativníchsystémů dodávekenergie, d)vzorstanovenídoporučenýchopatřenípro sníženíenergetickénáročnostibudovy, e)vzoraobsahprůkazuazpůsobjehozpracování a f)umístěníprůkazuvbudově. 12 Vyhlá š kač . 480/2012Sb. oenergetickémauditua energetickémposudku Tatovyhláškastanovuje a)rozsahenergetickéhoaudituaenergetického posudku, b)obsahenergetickéhoaudituazpůsobjeho zpracovánía c)obsahenergetickéhoposudkuazpůsobjeho zpracování. Nařízení č.305/2011 NařízeníEvropskéhoparlamentu aRadyEUč.305/2011zedne9. března2011,kterýmsestanoví harmonizovanépodmínkypro uváděnístavebníchvýrobkůna trhakterýmsezrušujesměrnice Rady89/106/EHS. Součástítohotonařízeníjetzv.7.požadavekna udržitelnévyužívánípřírodníchzdrojů,který stanovujenásledující: "Stavbamusíbýtnavržena,provedenaazbourána takovýmzpůsobem,abybylozajištěnoudržitelné použitípřírodníchzdrojůa: a)recyklovatelnoststaveb,použitýchmateriálůa částípozbourání; b)trvanlivoststaveb; c)použitísurovinadruhotnýchmateriálůšetrnýchk životnímuprostředípřistavbě.“ Tentopožadaveknařizujezásadnízměnu současnéhopřístupukvyužívánístavebních materiálů,kterýsedoposudvůbecnezabývaljejich environmentálnímidopady.Jednímznástrojů,jak prokazovatsouladstavbystímtonařízením,je metodaposuzováníživotníhocykluLCA NařízeníCLP(ES) 1272/2008 Nařízenízedne16.prosince2008 oklasifikaci,označováníabalení látekasměsí NařízeníCLP(classification,labellingand packaging).Nařízenístanovísystémklasifikace, označováníabaleníchemickýchlátekasměsí zhlediskanebezpečnostizrůznýchhledisek (fyzikálně-chemická,nebezpečnostprozdraví, nebezpečnostproživotníprostředí,nebezpečnost proozonovouvrstvu) Nařízení(ES) 1907/2006 oregistraci,hodnocení, povolováníaomezování chemickýchlátek(REACH) REACHjezkratkaprochemickoupolitikuEvropské unie,kterávycházízjehoobsahu-registrace, evaluace(hodnocení),autorizace(povolování)a omezováníchemickýchlátek.SměrniceREACH stanovípovinnostposkytovatspotřebitelům informaceovýskytunebezpečnějšíchlátek zařazenýchnakandidátnílistinu(„látekvzbuzujících mimořádnéobavy“).Jdeolátkykarcinogenní, mutagenní,reprotoxické,perzistentní, bioakumulativníatoxické.Spotřebitelétedymohou odprosince2008požadovatinformaceoobsahu látekvzbuzujícíchmimořádnéobavyapřinákupuse pakvyhnoutzbožísněkterounebezpečnýchlátek. REACHvstoupilvplatnost1.června2007nazákladě atýkáselátekvyráběnýchvEUnebodoní dováženýchvmnožstvívětšímnež1tunaročně, kterémusíbýtběhem11letpostupněregistrovány. Zaregistracilátekjsouzodpovědnívýrobcia dovozci.Textněkolikrátnovelizován,posledníznění jez5.5.2011. Montrealský protokol olátkách,kterépoškozují ozonovouvrstvu Montrealskýprotokololátkáchpoškozujících ozonovouvrstvuZeměbylpřijat16.září1987v Montrealu.JeprováděcímprotokolemVídeňské úmluvyoochraněozónovévrstvy,kterábyla podepsána22.března1985veVídni.K Montrealskémuprotokolupřistoupilopřes190států 13 světaajehohlavnímcílemjevyloučenívýrobya spotřebyregulovanýchlátek(96chemickýchlátek), kterépodlevědeckýchdůkazůpoškozujíozonovou vrstvu. Nařízení(ES) 1005/2009 olátkách,kterépoškozují ozonovouvrstvu Legislativnínástrojkimplementacipožadavků VídeňskésmlouvyaMontrealskéhoprotokoluo látkách,kterépoškozujíozonovouvrstvu.Vplatnosti jetakédoplňujícínárodníprávníúprava,zajišťovaná zákonemč.73/2012Sb.olátkách,kterépoškozují ozonovouvrstvu,aofluorovanýchskleníkových plynechavyhláškouč.257/2012Sb.,opředcházení emisímlátek,kterépoškozujíozonovouvrstvu,a fluorovanýchskleníkovýchplynů. Směrnice94/62/ES oobalechaobalovýchodpadech, novelizovánasměrnicí 2004/12/ES Cı́lemsmě rniceoobalechjeharmonizovat vnitrostá tnı́opatř enı́tak,abysezabrá nilodopadů m ́ obalů aobalový chodpadů naž ivotnı́prostř edı́nebo abysetytodopadyomezilyaabysezabezpečilo fungovanívnitřníhotrhu.Obsahujeustanovenı́o př edchá zenı́vznikuobalové hoodpadu,jehovyuž itı́a recyklaciaoopětnémpouž itı́obalů .Smě rnice stanovícílevoblastirecyklaceavyuž itı́,uklá dá členskýmstátůmpovinnostzavéstsystémysběru obalovýchodpadůastanovíminimálnípožadavky, kterémusívšechnyobalysplňovat,nežmohoubýt uvedenynatrhSpolečenství. RozhodnutíKomise 97/129/ESzedne 28.ledna1997 kterýmsezavádíidentifikační systémproobalovémateriály podlesměrniceEvropského parlamentuaRady94/62/ESo obalechaobalovýchodpadech Řešíoznačováníobalůzhlediskapoužitého materiálu.VČRnavazujetechnickánormaCp SN77 0052-2. Směrnice 91/689/ES onebezpečnýchodpadech Tatosměrnicestanovípřesnouajednotnoudefinici nebezpeč ný chodpadů ajejı́mcı́lemjezajistit naklá dá nı́stı́mtotokemodpadů způ sobemš etrný m kž ivotnı́muprostř edı́.Vedleopatř enı́stanovený ch rámcovousměrnicı́oodpadechjsoupronaklá dá nı́s nebezpeč ný miodpadystanovenaně která kontrolnı́ opatř enı́vč etně pož adavků nasledovatelnost,zá kazu smě šová nı́nebezpeč ný chodpadů sjiný miodpady, povinnostiinformovatKomisioodpadech vykazujícíchnebezpečnévlastnosti,aleneuvedených vpříslušnýchseznamech. Rámcovásměrnice 2008/98/ES oodpadech Nahrazujesměrnici2006/12/EHS,kteráupravovala základnípravidlaprohospodařenísodpadem.Tato novásměrnicejepodrobnějšíapřinášído odpadovéhohospodářstvíněkolikzměn.Bylapřijata zejménascílemupřesnitklíčovépojmy,jakojsou definiceodpadu,využitíaodstraňování,posílit opatření,kterájenutnopřijmoutvzájmu předchá zenı́vznikuodpadů ,zavé stpř ıś tup,který zohledňujecelý ž ivotnı́cyklusvý robků amateriá lů a scílemzaměřitsenasniž ová nı́vlivuvznikuodpadů anakládánísniminaživotníprostředí. Vyhláškač. 381/2001MŽP, kterousestanovíKatalogodpadů Seznamnebezpečnýchodpadůaseznamyodpadůa státůproúčelyvývozu,dovozuatranzituodpadůa postuppřiudělovánísouhlasukvývozu,dovozua tranzituodpadů(Katalogodpadů).Českýkatalog odpadůvycházízEvropskéhokataloguodpadů(EWC -EuropeanWasteCatalogue). 14 Směrnice 1999/31/ES oskládkáchodpadů,změněno nařízením(ES)č.1882/2003a (ES)č.1137/2008 Záměremsměrniceosklá dká chjepř edchá zenı́ negativnímúčinkůmskládkováníodpadů naž ivotnı́ prostř edı́,zejmé nanapovrchové vody,podzemnı́ vody,pů du,ovzduš ı́ alidské zdravı́,nebojejich omezenı́.Stanovı́př ıś né technické pož adavkyna skládkyodpadů ,zvlá š tnı́pož adavkypropř ijı́má nı́ odpadů nasklá dkyastanovı́kategoriesklá dekpodle druhů odpadů ,které nanichmajı́bý tulož eny. (3.2) Nástrojeenvironmentálníhoznačeníacertifikacevýrobků souvisejícísproduktovoukategoriítepelnýchizolací (3.2.1) Environmentálníznačení Vsoučasnédobějedostupnýchdevětekoznačeksesouborykritériíprotepelnéizolace: • Norma Dobrá ekologická volba Austrálie (Good Environmental Choice Australia - GECA):Tepelněizolačnímateriályvestavebnictví • Kanadský ekologický program Ekologická volba (Canada’s Environmental Choice): Tepelněizolačnímateriály • Značka Ekologická volba na Novém Zélandu (Environmental Choice New Zealand): Tepelnéizolanty(odporovéhotypu)vestavebnictví • TaiwanskáznačkaGreenMark:Tepelněizolačnímateriályvestavebnictví • Korejskáekoznačka:EL243Izolačnímateriály • HongKongGreenLabelScheme:Environmentálníkritériaprotepelnouizolacibudov. • NěmeckáznačkaBlueAngel:Stavebnímateriályvyrobenézodpadníhoskla;stavební materiályvyrobenézodpadníhopapíru;tepelnéizolaceazavěšenépodhledy. • Britská značka Doporučená úspora energie (Energy Saving Recommended - ESR): Izolace(různédruhy) • AmerickýprogramENERGYSTAR:Izolacevdomácnosti Všechny uvedené ekoznačky řeší celou řadu dopadů životního cyklu, jak je uvedeno vnásledující kapitole. Nicméně britská a americká značka berou v úvahu pouze spotřebu energie. Ekoznačka EU v současné době nemá zpracovaná kritéria pro tepelné izolace, ale izolace je uvedena jako prioritní produkt pro budoucí vývoj. Úkol vytvořit kritéria pro ekoznačku tepelných izolací byl Evropskou komisí zadán na počátku devadesátých let zadán dánské vládě.Prácebylazastavena,protožeseukázalo,žeenvironmentálnípřínospoužitíizolačních produktůznačněpřevyšujedopadyjejichvýroby. Norma pro australskou ekoznačku GECA je dobrovolný program zahájený v roce 2007. Značka je platná po dobu tří let a vztahuje se izolačních materiály vyjma foliových izolací a izolací potrubí. Norma se nevztahuje na instalaci materiálů, protože ta není pod kontrolou výrobce, a nespecifikuje hodnoty tepelného odporu ani tepelné vodivosti, které jsou již uvedeny v rámci místních stavebních předpisů. Pouze požaduje prokázání faktu, že byl produkt testován a hodnoty tepelného odporu lze definovat. Všechny výrobky musí pro 15 udělení certifikace GECA splňovat příslušné australské normy (AS4859.1:2006 v případě izolace). KritériaproekoznačkuNovéhoZélandubylavydánavroce2004.Značkajeplatnápodobu5 let. Stanovuje environmentální a produktová kritéria, která musí výrobek splnit, a také specifikuje požadavky na testování. Všechny výrobky musí prokázat základní dodržování právních předpisů v podobě dopisu od generálního ředitele společnosti před tím, než lze certifikaciudělit.Součástíprocesucertifikacejeipřístupkvýrobnímzáznamůmazařízením, umožňující kontrolu dodržování kritérií. Podobně jako GECA zahrnuje novozélandská ekoznačkavšechnyklasickéizolačnímateriályanetýkásefoliovýchizolacíaizolacípotrubí. Kanadský ekologický program Ekologická volba poprvé vydal kritéria pro tepelné izolace vroce 1997. Poslední verze byla vydána vroce 2008. Kritéria se týkají tepelných izolací deskového typu, stříkaných izolací a měkkých vláknitých izolací. Výrobky musí splňovat veškerévládníaprůmyslovébezpečnostníavýkonnostnínormyvčetnělegislativytýkajícíse odpadů zvýrobního procesu. Podobně jako novozélandská certifikace vyžaduje přístup ke kontrolekvalityavýrobnímzáznamůmapřístupdovýrobníchzávodů. TaiwanskáznačkaGreenMarkbylazavedenavroce1992anynípokrývá104výrobkůvčetně tepelněizolačních materiálů. Je méně detailní než ostatní certifikace, nicméně poskytuje požadavkynatepelnouvodivost,zakázanélátkyapokynytýkajícíseobalů. Korejskáekoznačkafungujetakéodroku1992.Jednáseodobrovolnounormupodzáštitou ministerstva životního prostředí. Od roku 1995 jsou korejské veřejné služby povinny nakupovat výrobky stouto ekoznačkou. Kritéria zahrnují požadavky na obsah odpadních složekvizolačnímvýrobku,omezenítýkajícísemateriálovéhosloženíaspecifikacekvality. PožadavkyněmeckéhoModréhoandělasetýkajíjaklátekamateriálůpoužitýchpřivýrobním procesu, tak fáze užívání produktů a otázek nakládání s obaly a se zbytky produktů. Stejně důležité je zde i správné zpracování produktů. Ekoznačka se může udělit výrobkům, které jsouvyráběnézapoužitíméněškodlivýchlátekamateriálů,zezdravotníhohlediskanemají negativnídopadynaprostředí,vekterémsežije,aneobsahujížádnénebezpečnélátky,které bymohlyzabraňovatodstraněníodpadu. Hongkongská certifikace je nezávislá dobrovolná certifikace pod vedením Hongkongské Zelené rady (Green Council). Certifikace se zaměřuje na posouzení dopadů celého životního cyklu tepelných izolací a okenních výplní (včetně těžby, výroby, balení, konce životního cyklu). Podporuje využívání recyklovaných materiálů, zakazuje používání nebezpečných látek, zajišťuje, aby byly tepelné izolace environmentálně co nejšetrnější, a prosazuje energetickouefektivitupřivytápěníachlazeníbudov. (3.2.2) Environmentálníprohlášeníoproduktu(EPD) Environmentální parametry výrobků zjištěné analýzou LCA jsou ve většině případů velice komplexní a jejich využití v praxi je z toho důvodu omezené. Navíc jsou často z důvodu vnášení subjektivních postupů, různě zvolených hranic systému, funkční jednotky a dalších odlišných výpočtových pravidel neporovnatelné. Proto se postupem času objevila snaha metodiku LCA „sjednotit“ a vytvořit jednotný rámec a pravidla pro posuzování podobných výrobků,abybylaumožněnajejichporovnatelnost.ZatímtoúčelemvznikloEnvironmentální prohlášeníoproduktu. Environmentální prohlášení o produktu (z anglického Environmental Product Declaration, dálejenEPD)jeenvironmentálníprohlášenítypuIII,zpracovávanévsouladusmezinárodní normou ČSN ISO 14025 na základě analýzy LCA. Nově se EPD pro specifickou skupinu stavebníchproduktůzpracovávajívsouladusČSNEN15804. 16 EPD jednotnou a zjednodušenou formou sděluje výrobci nebo spotřebiteli hodnoty normou stanovenýchenvironmentálníchparametrůdanýchvýrobkůneboslužeb.Tytoinformacejsou zjištěny při LCA a mohou být ještě doplněny různými dalšími údaji, jež jsou považovány za podstatné.DokumentEPDstěmitoúdajimusíbýtveřejněpřístupnýaúdajevněmobsažené musí být ověřitelné. V podstatě tedy jde o jakýsi "průkaz" produktu o jeho vlivu na životní prostředí. Jedůležitésiuvědomit,žezískáníštítkuEPDneznamená,žejedanývýrobektzv."ekologický" nebo "zelený". EPD pouze udává celkové hodnoty vybraných environmentálních parametrů. Ty lze v případě stejné funkční jednotky výrobku a za shodných okrajových podmínek navzájem porovnávat a při výběru volit šetrnější výrobek. EPD stavebních výrobků jsou napříkladvzahraničíčastovyžadovánainvestorypřivýstavběbudov.Tentotrendsevblízké budoucnostipředpokládáivČeskérepublice. CíleaprincipyEPD Cílem EPD je pomoci podnikům prezentovat důvěryhodným a srozumitelným způsobem environmentální vlastnosti svých produktů (výrobků i služeb) a vyhledávat možnosti ke snižování environmentálních dopadů zjejich výroby. Hlavními principy jsou objektivita, důvěryhodnost, neutralita, porovnatelnost, univerzálnost, zaměření na vliv na životní prostředí. VýhodyapřínosyEPD Pro konečné zákazníky a spotřebitele je EPD důvěryhodným dokumentem, který jim umožňuje výběr nejvhodnějšího produktu. Protože je vypracován podle jednotné mezinárodní metodiky, parametry produktů stejného druhu z různých částí světa jsou při splnění jednotných zásad výpočtu porovnatelné. Z toho vyplývá i výhoda pro výrobce a vydavateleEPD,protožeprohlášeníojejichvýrobcíchjsoupřijímánanacelémsvětě(CENIA). StrukturaEPD EPDjedokument,kterýurčenýmzpůsobemshrnujevýsledkyzprovedenéanalýzyživotního cyklu daného výrobku nebo skupiny výrobků a uvádí i různé důležité související technické informace.ZákladníčleněníEPD: 1. Obecné informace o dokumentaci – výrobce, výrobek, deklarovaná/funkční jednotka,rozsahposouzení 2. Informace o výrobku – popis, využití, technické charakteristiky, materiálové složení, výrobní proces, popis instalace, balení, podmínky využití, životnost, speciální vlastnosti (např. protipožární apod.), možnost opětovného využití, řešeníodpaduadalšívýznamnéinformace 3. Popis pravidel výpočtu LCA – deklarovaná jednotka, hranice systému, cut-off kritéria,kvalitadatatd. 4. Scénáře a doplňující technické informace potřebné pro LCA – mohou obsahovat výpočtyprofázeA4–Dživotníhocyklu 5. VýsledkyLCA 6. InterpretacevýsledkůLCA–vysvětlujícípopisvýslednýchhodnot,grafy 7. Nutnáprohlášení–oobsahunebezpečnýchlátek,oověřeníEPD,porovnatelnosti EPDadobějehoplatnosti 8. Reference 17 (3.2.3) Certifikacevýrobkůnabázidřeva–PEFCaFSC V oblasti dobrovolných certifikačních nástrojů pro stavební materiály existuje i specifická skupina týkající se výrobků na bázi dřeva. Tyto certifikační systémy se zabývají především optimálním managementem lesů. Jedná se buď o český systém PEFC – Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes (PEFC Česká republika) a nebo o známější světovýsystémFSC–ForestStewardshipCouncil(FSCForestStewardshipCouncil,A.C.). PEFC je nezávislá nevládní nezisková organizace, která podporuje trvale udržitelné hospodařenívlesíchprostřednictvímcertifikacelesůprováděnétřetínezávisloustranou.Je to globální zastřešující organizace pro posuzování a vzájemné uznávání nezávislých národníchcertifikačníchsystémů.VČeskérepublicejeprováděnacertifikaceprostřednictvím Českéhosystémucertifikacelesů(CFCS–CzechForestCertificationScheme),cožjenárodní nezávislý systém platný na území České republiky. Správu CFCS, to znamená schvalování a revizi standardů, prezentaci a propagaci systému, zajišťuje PEFC Česká republika. Pomocí PEFC lze certifikovat konkrétní les či celý zpracovatelský řetězec (C-o-C, chain of custody). VýsledkemcertifikačníhoprocesujevydánícertifikátuPEFC. Certifikace FSC představuje důvěryhodný systém 1. lesní certifikace a 2. certifikace spotřebitelského řetězce s celosvětovou působností. Díky své transparentnosti, otevřenosti všem zájmovým skupinám a díky striktním sociálním a ekologickým standardům má FSC podporunejvětšíchenvironmentálníchorganizacíjakoWWF(WorldWildlifeFund),Friends of the Earth nebo Greenpeace. Výsledkem certifikačního procesu je vydání certifikátu FSC. LesnícertifikacísystémemFSCserozumíproceskontrolykonkrétníholesazaúčelemzjištění, zdalijeobhospodařovánvsouladusestandardemFSC.Jestližetomutakje,mávlastníklesa právo používat pro dřevo ze svého lesa logo, které na trhu jeho dřevo odliší od dřeva nejasného původu. Prostřednictvím certifikace zpracovatelského (spotřebitelského) řetězce jemožnozaručit,žekonečnývýrobekpocházízlesůscertifikátemFSC.Vpraxitoznamená, žekaždýzpracovatelvezpracovatelskémřetězciodlesakzákazníkovimusízískatcertifikát FSC.Todávázákazníkovijistotu,žekupujevýrobekzšetrněobhospodařovanýchlesů. (4) Klíčovéparametryaukazateletepelnýchizolací V průběhu životního cyklu tepelné izolace jsou klíčovými dopady na životní prostředí produkce emisí při výrobě a obsah nebezpečných látek, zejména s ohledem na chemické složení pěnicích činidel. Tyto dopady mohou ovlivnit dlouhodobou i krátkodobou kvalitu ovzduší nebo vody a také lidské zdraví. U mnoha z těchto látek byly zjištěny karcinogenní činky nebo dráždivé působení na osoby s dýchacími potížemi. Kvůli nebezpečnosti těchto látek výrobky často nesmí být ukládány na skládky, které nejsou určeny pro nebezpečný odpad.Některésevšakmohourecyklovat,atímsejejichnegativnídopadnaživotníprostředí snižuje(GPP,2010). Dalšímklíčovýmdopademjespotřebaenergie,zejménapřivýroběapřepravě.Avšaksnížení spotřeby energie v budovách díky volbě vysoce účinné izolace s vynikajícím tepelným odporem je zásadně důležité a musí být v úvahách na prvním místě. Izolace sníží spotřebu energie ve fázi používání budovy, tím se omezí potřeba paliva pro vytápění prostoru a energiezabudovanávizolačnímmateriálujetímtosníženímznačněpřevážena(GPP,2010). Vnásledujícím textu jsou shrnuty všechny klíčové ukazatele pro produktovou skupinu tepelnýchizolací. 18 (4.1) Technickéukazateleproduktovéskupinytepelnýchizolací (4.1.1) Materiálovéukazatele Hlavním technickým ukazatelem sledovaným u tepelných izolací je součinitel tepelné vodivostiλ,kterýseudávávewattechnametrakelvin(W/mK).Čímnižšíhodnota,tímméně materiálvedeteplo,ajetedylepšítepelnouizolací. Utepelnýchizolacísetentoparametrvsoučasnostipohybujevrozmezíod0,07(hodnotapro balíky slámy, může být i nižší) do 0,007 W/mK (vakuové izolační panely, dlouhodobá hodnota). Dalším sledovaným parametrem je objemová hmotnost, od které se odvíjí zatížení konstrukce při použití určité tloušťky konstrukce. Objemové hmotnosti tepelných izolací se pohybujípřibližněvrozmezí10-200kg/m3. (4.1.2) Technickéukazatelekonstrukcístepelnouizolací UkonstrukcíobálkybudovysesledujesoučinitelprostuputeplakonstrukceU,jehožhodnota se udává ve wattech na metr čtvereční a kelvin (W/m2K). Hodnota U kromě vlastností použitých materiálů zohledňuje i odpory při přestupu tepla na vnitřním a vnějším povrchu konstrukce. Požadované a doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla pro stavební konstrukceudávánormaČSNEN730540.Hodnotyproneprůsvitnékonstrukceobálkynové budovysepohybujíod0,45do0,12W/m2K,prostavebnívýplněsehodnotypohybujímezi 1,2až0,6W/m2K(čímnižší,tímvícetepelněizoluje). Projednoduchévyjádřenítepelně-izolačnívlastnostíkonstrukcesepoužívátepelnýodporR, který se udává vjednotkách (m2K/W). Čím vyšší hodnota, tím více izoluje. Součiniteli prostupu tepla U=0,45 W/m2K přibližně odpovídá konstrukce o tepelném odporu R=2,2 m2K/W (což představuje například železobetonovou zeď o tloušťce 200 mm stepelnou izolací pěnovým polystyrenem 70 mm). Součiniteli prostupu tepla U=0,12 W/m2K přibližně odpovídá konstrukce o tepelném odporu R=8,2 m2K/W (což představuje například železobetonovouzeďotloušťce200mmstepelnouizolacípěnovýmpolystyrenem300mm). Obvyklou hodnotou pro zdi zateplené 140 mm tepelné izolace je U=0,25 W/m2K, což přibližněodpovídáR=4m2K/W. Pronastaveníkritériíprotepelnéizolacesejakovhodnávztažná(funkční)jednotkanejlépe vyjadřující zateplovací funkci vkonstrukcích jeví 1 m2 vrstvy tepelné izolace o jednotném tepelném odporu R=4 m2K/W, což přibližně odpovídá desce polystyrenu nebo minerální izolaceotloušťce160mm. Nutnost vztažení ukazatelů na jednotnou funkční jednotku je vysvětlena na následujícím příkladu porovnání environmentálních dopadů tepelně-izolačních materiálů a kompletních konstrukcísaplikovanoutepelnouizolací. Příklad Vpříkladu je ukázáno, jak zásadně se od sebe můžou lišit environmentální parametry 1 kg tepelnéizolacea1m2tepelnéizolacesplňujícíurčitouhodnotusoučiniteleprostuputeplaU. Případová studie se zabývá porovnáním environmentálních vlastností jednotlivých druhů tepelných izolací pro stěnovou konstrukci. Studie zahrnuje expandovaný polystyren, kamennouvlnu,skelnouvlnu,pěnovésklo,dřevěnouvlnu,celulózu,ovčívlnuaslámu.Data jsoupřevzatazrakouskédatabázeIBO. 19 Aby byly výsledky porovnatelné, je nutné stanovit funkční jednotku, která bude reprezentovat požadovanou funkci materiálu. Pokud by byl jednotkou pro porovnávání zvolen klasický 1 kg materiálu (tj. deklarovaná jednotka), pro který se často vyčíslují jednotkovéhodnotyenvironmentálníchindikátorůvLCAdatabázích(PEI,GWP,AP,…),pak by výsledky nebyly porovnatelné, jelikož pro splnění určité požadované funkce (např. 1 m2 materiálu se stanoveným součinitelem prostupu tepla U, neprůzvučností Rw, aj.) je vždy potřeba rozdílné množství (hmotnost) materiálu, závislé na jeho fyzikálních charakteristikách(tepelnévodivosti,objemovéhmotnosti,únosnosti,apod.). Pro porovnávání materiálů s uvažováním jejich hlavní funkce – tepelné izolace, byla proto stanovena následující funkční jednotka: 1 m2 materiálu pro stěnové konstrukce, splňující součinitelprostuputeplaU=0,25W/m2K.VýsledkyvybranýchindikátorůPEI[MJ/m2],GWP [kgCO2,ekv/m2]aAP[kgSO2,ekv/m2]jsouzobrazenyvgrafech. Porovnáníjekorektnízapředpokladu,žekonstrukce,nakteréjsoutepelnéizolacepoužity,se navzájem materiálově ani konstrukčně neliší (např. jedná se o zděnou stěnu zvápenopískovýchcihel). Následující tabulka udává jednotkové hodnoty zvolených environmentálních parametrů pro deklarovanoujednotku1kg. Tab. 1: Environmentální parametry materiálů tepelných izolací vztažené na deklarovanou jednotku1kg Materiál Zkratka PEI [MJ/kg] GWP [kgCO2/kg] AP [kgSO2/kg] expandovanýpolystyren EPS 102,00 3,45 0,02230 kamennávlna KV 23,30 1,64 0,01050 skelnávlna SV 49,80 2,26 0,01600 pěnovésklo PS 15,70 0,94 0,00227 dřevěnávlna DV 1,90 -1,44 0,00148 celulóza CL 7,03 -0,91 0,00341 ovčívlna OV 14,70 0,04 0,00266 sláma SL 0,85 -1,25 0,00087 tepelnéizolace Následující tabulka udává hodnoty stejných environmentálních parametrů vypočtené pro funkční jednotku tepelné izolace, kterou byl vtomto případě zvolen 1m2 materiálu splňujícíhosoučinitelprostuputeplaU=0,25W/m2K(proshodnýtypkonstrukce). Tab. 2: Environmentální parametry materiálů tepelných izolací vztažené na funkční jednotku 1m2splňujícípožadovanéU=0,25W/m2K Materiáltepelné izolace Zkr. Hustota λ U dpož Plošná PEI GWP AP [kg/m3] [W/mK] [W/m2K] [m] hmotnost [MJ/m2] [kgCO2/m2] [kgSO2/m2] [kg/m2] expandovaný polystyren EPS 25 0,036 kamennávlna KV 0,036 60 0,14 3,6 367,20 12,42 0,08028 0,14 8,64 201,31 14,17 0,09072 20 skelnávlna SV 20 120 0,04 0,16 3,2 159,36 7,23 0,05120 0,18 21,6 339,12 20,30 0,04903 pěnovésklo PS dřevěnávlna DV 75 0,043 0,17 12,9 24,51 -18,58 0,01909 celulóza CL 55 0,04 0,16 8,8 61,86 -8,01 0,03001 ovčívlna OV 30 0,04 0,16 4,8 70,56 0,19 0,01277 sláma SL 0,064 0,26 38,4 32,64 -48,00 0,03341 150 0,045 0,25 Na následujících grafech je zobrazeno porovnání environmentálního parametru spotřeby primární energie PEI vMJ/kg a MJ/m2. Lze pozorovat významné rozdíly mezi posouzením tepelných izolací na deklarovanou nebo funkční jednotku. Největší poměrové rozdíly se vyskytujívpřípaděpěnovéhosklaakamennévlny. SpotřebaprimárníenergiePEIna1kgtepelnéizolace 120 expandovanýpolystyren PEI[MJ/kg] 100 kamennávlna 80 skelnávlna 60 pěnovésklo dřevěnávlna 40 celulóza 20 0 ovčívlna Materiáltepelnéizolace sláma 21 SpotřebaprimárníenergiePEIna1m2 tepelnéizolacesplňující U=0,25[W/m2K] expandovanýpolystyren 400 kamennávlna 350 skelnávlna PEI[MJ/m2] 300 pěnovésklo 250 dřevěnávlna 200 150 celulóza 100 ovčívlna sláma 50 0 Materiáltepelnéizolace Připohledunaporovnánímateriálůsdeklarovanouafunkčníjednotkoujsouvidětvýznamné rozdíly ve výsledcích porovnávání. Materiály s vyšší objemovou hmotností mohou mít sice příznivější environmentální parametry na 1 kg materiálu, nicméně z důvodu jejich vyššího potřebného množství nutného pro splnění požadovaného prostupu tepla, a související vyšší hmotností, jsou jejich výsledné parametry horší. Právě tyto rozdíly vysvětlují nutnost používánívhodnýchfunkčníchjednotekpřijakémkolivporovnávání. (4.1.3) Úsporyvefáziužívání Jak bylo řečeno vúvodu této kapitoly, potenciál tepelné izolace šetřit provozní energii a snižovattaksouvisejícíemisejezásadníproenergetickouúčinnostbudov.Množstvíušetřené provozní energie je závislé na mnoha parametrech. Některé znich umíme surčitou (ne)přesností popsat (tvar budovy, vlastnosti konstrukcí, nakládání stepelnými zisky, technologiebudovy),některéznichpřesněpopsatneumíme(uživatelskéchování,předpověď reálného provozu budovy včase, okrajové klimatické podmínky). Je proto doporučeno nevztahovat kritéria EŠV na energii ušetřenou během provozu budovy, ale zvolit funkční jednotku a její parametry tak, aby provoz budovy svyužitím libovolné tepelné izolace o danýchparametrechbylpokudmožnonezávislýnakonkrétnímtypuvýrobku. (4.2) Spotřebazdrojůaenvironmentálnídopadyvýroby Primární funkcí tepelné izolace je šetřit energii. Všechny typy izolací vtéto produktové skupiněpřipředpokládanémpoužitíušetříběhemsvéhoživotavíceenergieaemisí,nežkolik bylo vynaloženo na její výrobu. Nicméně svázaná energie (spotřeba primární energie) nebo svázané emise (Potenciál globálního oteplování, Potenciál acidifikace, Potenciál eutrofizace atd.,viz.kapitolaoEPD),mohoubýtpoužityproodlišováníjednotlivýchvýrobků. Spotřeba energie nebo emise se velmi liší dle typu izolace. Bohužel porovnávání izolačních výrobků není tak jednoduché jako porovnávání hodnot energií a emisí, jelikož velmi zásadnímfaktoremjekoncovévyužitíizolačníhomateriálu.Napříkladprodosaženístejného tepelnéhoodporumohoubýtvyžadoványrůznéhmotnostirůznýchizolačníchmateriálů,jak užbylonapsánovýše. 22 Základní environmentální dopady stavebních výrobků jsou popsány vČSN EN 15 804 – viz následujícítabulku. Tab.4:Parametrypopisujícíenvironmentálnídopady(ČSNEN15804) Kategoriedopadu Parametr Jednotka (vyjádřenáprofunkčnínebo deklarovanoujednotku) Úbytekzdrojůsurovin– prvky Potenciálúbytkusurovin(ADP-prvky)pro nefosilnízdrojea kgSbekv. Úbytekzdrojůsurovin– fosilnípaliva Potenciálúbytkusurovin(ADP-fosilnípaliva)pro fosilnízdrojea MJ,výhřevnost Acidifikacepůdyavody Potenciálacidifikacepůdyavody(AP) kgSO2ekv. Úbytekozonu Potenciálúbytkustratosférickéozonovévrstvy (ODP) kgCFC11ekv. Globálníoteplování Potenciálglobálníhooteplování(GWP) kgCO2ekv. Eutrofizace Potenciáleutrofizace(EP) kg(PO4)3–ekv. Tvorbafotochemického ozonu Potenciáltvorbypřízemníhoozonu(POCP) kgEtheneekv. aPotenciálúbytkusurovinjepočítánadeklarovánprodvarozdílnéindikátory: ADP-prvky:zahrnujívšechnyneobnovitelné,surovinovémateriálovézdroje(tj.kroměfosilníchzdrojů); ADP-fosilnípaliva:zahrnujívšechnyfosilnízdroje. Tab.5:Parametrypopisujícíspotřebuzdrojů(ČSNEN15804) Parametr Spotřebaobnovitelnéprimárníenergiesvýjimkouzdrojůenergie využitýchjakosuroviny Jednotka (vyjádřenáprofunkčnínebo deklarovanoujednotku) MJ,výhřevnost Spotřebaobnovitelnýchzdrojůprimárníenergievyužitýchjakosuroviny MJ,výhřevnost Celkováspotřebaobnovitelnýchzdrojůprimárníenergie(primární energieazdrojeprimárníenergievyužitéjakosuroviny) MJ,výhřevnost Spotřebaneobnovitelnéprimárníenergiesvýjimkouzdrojůenergie využitýchjakosuroviny MJ,výhřevnost Spotřebaneobnovitelnýchzdrojůprimárníenergievyužitýchjako suroviny MJ,výhřevnost Celkováspotřebaneobnovitelnýchzdrojůprimárníenergie(primární energieazdrojeprimárníenergievyužitéjakosuroviny) MJ,výhřevnost Spotřebadruhotnýchsurovin kg Spotřebaobnovitelnýchdruhotnýchpaliv MJ,výhřevnost Spotřebaneobnovitelnýchdruhotnýchpaliv MJ,výhřevnost Čistáspotřebapitnévody m3 23 Tab.6:Dalšíenvironmentálníinformacepopisujícírůznékategorieodpaduavýstupnítoky Parametr Jednotka (vyjádřenáprofunkčnínebodeklarovanoujednotku) Odstraněnýnebezpečnýodpad kg Odstraněnýostatníodpad kg Odstraněnýradioaktivníodpad kg Stavebníprvkykopětovnémupoužití kg Materiálykrecyklaci kg Materiálykenergetickémuvyužití kg Exportovanáenergie MJnaenergonositele (4.3) Recyklovanýobsah Recyklovaný obsah vtepelných izolacích je významným faktorem ovlivňujícím spotřebu primárníchsurovinaúsporuenergiípřivýroběproduktůztěchtoprimárníchsurovin.Podíl recyklovatelné složky je nutné do kritérií zahrnout. ISO 14021 definuje recyklovaný obsah jako:hmotnostnípodílrecyklovanéhomateriáluvevýrobkuneboobalu. Současnécertifikaceselišívpřístupukrecyklovanésložce.Některépouzeobecnědeklarují, že je potřeba zahrnovat recyklované složky vnejvyšší možné míře (Nový Zéland). Korea, Austrálie a Velká Británie ve svých metodikách stanovují minimální podíly recyklovaného obsahu pro jednotlivé druhy stavebních izolací. Podrobnosti jsou shrnuty vdokumentu EuropeanCommission,DGEnvironment–G2:GreenPublicProcurement–ThermalInsulation TechnicalBackgroundReportzroku2010. Pro účely EŠV doporučujeme uvádět podíl recyklované složky jako povinnou informaci o výrobku. (4.4) Obaly Dlečlánku3směrnice94/62/ESoobalechaobalovýchodpadechlzedefinicishrnouttakto: Obaly se rozumí veškeré výrobky zhotovené z jakéhokoli materiálu jakékoli povahy, které majíbýtpoužitykochraně,manipulaci,dodávceaprezentacizboží,odsurovinažpohotové výrobky, od výrobce až po uživatele nebo spotřebitele. Nevratné předměty používané pro stejnýúčelmusíbýtrovněžpovažoványzaobaly. Opětovné využívání a recyklování obalů je hlavním zájmem směrnice. Další směrnice 2004/12/ECuvádícíletýkajícíseobalovéhohospodářství: ▪ 60%hmotnostiobalovéhoodpaduopětovněvyužitanebospálenazaúčelem energetickéhovyužití; ▪ minimálně55%amaximálně80%hmotnostíobalovéhoodpadubuderecyklováno; ▪ cíleprorecyklacimateriálůobsaženýchvobalech: ▪ 60%hmotnostiskla; ▪ 60%hmotnostipapíruakartonu; ▪ 50%hmotnostikovů; ▪ 22,5%hmotnostiplastů; ▪ 15%hmotnostidřeva. Stavební izolace jsou většinou baleny do papírových obalů nebo plastových fólií, které jsou zpravidlaplněrecyklovatelné,ataknepředstavujízhlediskaodpadůzásadníproblém. 24 (4.5) Konecživotníhocyklu Většinuizolačníchmateriálůjemožnérecyklovat,ikdyžsemůžejednatosložitýanákladný proces.Vmnohapřípadechserecyklaceupřednostňujezdůvoduvysokécenyzaskládkování azenvironmentálníchdůvodů–napříkladpřísadyvplastechsemohouvsáknoutdopůdya podzemníchvod,coždělázrecyklaceatraktivnířešení.Separovatelnosttepelnýchizolacípři demolici a obsah retardátorů hoření hrají také významnou roli při jejich využití po dožití. Recyklací kontaktních zateplovacích systémů se zabýval Franuhoferův Institut pro Stavební Fyziku (Fraunhofer IBP). Koncem životního cyklu tepelných izolací se momentálně zabývá projektMPOřešenýfirmouEcotrend. Podleaktuálníchinformacísezdá,žekonecživotníhocyklu,respektiverecyklacemateriálů, není pro většinu nejčastěji používaných teplených izolací dosud uspokojivě systémově vyřešena. Nicméně navrhujeme, aby byla výrobcem povinně poskytována informace o doporučenémnakládánísizolačnímimateriály. (4.6) Zdravotnínezávadnostmateriálů Jedním zhlavních problému spojených sdopady izolačních materiálů je spojeno sobsahem různýchdruhůzdravíškodlivýchlátekasvyužívánímnebezpečnýchlátekpřijejichvýrobě. Při výrobě se jedná především o nadouvadla využívaní pro přípravu pěnových izolačních produktů – CFC (chlorofluorovodíky), zakázané Montrealským protokolem a HCFC (Hydrochlorofluorouhlovodíky). Dále existuje vizolačních materiálech řada dalších látek, které se označují za toxické vůči životnímu prostředí a lidskému zdraví. Mnoho znich uvádí legislativa REACH, která se aplikujenalátkyvyráběnénebodováženédoEU. Do nebezpečných látek patří především látky toxické, reprotoxické, mutagenní a karcinogenní.DálesempatříVOC,formaldehyd,retardátoryhoření,změkčovadla,těžkékovy abiocidy. Vsouladu sGPP se doporučuje definovat seznam nebezpečných látek. Produktový list pro zadávánízelenýchveřejnýchzakázeknabízítutodefinici: a)Lá tkyregulované́ vEUnař ıź enı́m842/2006/ESofluorovaný chplynech. b)Nesmı́seuvolň ovatzvadné lá tkynebopř ıp ́ ravky,které jsoupodlesmě rnice1999/45/ESa 67/548/EHS klasifikované jako karcinogennı́ (R40, R45, R49), š kodlivé pro reprodukč nı́ systé m(R60,R61,R62,R63),mutagennı́ (R46,R68),toxické (R23,R24,R25,R26,R27,R28, R51), alergizujı́cı́́ př i vdechovanı́ (R42), vyvolá vajı́cı́ poš kozenı́ dě dič ný ch vlastnostı́ (R46), př edstavujı́cı́ nebezpeč ı́ vá ž né ho poš kozenı́ zdravı́ př i dlouhodobé expozici (R48) nebo mož né nebezpeč ı́ nevratný ch ú č inků (R68), zdravı́ š kodlivé př i vdechovanı́́ (R20) a zdravı́ š kodlivé př istykusků ž ı́ (R21). c)Nesmíseuvolňovatžádné lá tkynebopř ıp ́ ravky,které jsoupodlesmě rnice(ES)1272/2008 oklasifikaci,označ ová nı́ abalenı́ lá tekklasifikované jakokarcinogennı́ (H350–351),škodlivé pro reprodukční systém (H360–361), mutagenní (H340–341), toxické (H300–H301, H310– H311, H330–H331, H411), alergizujı́cı́ př i vdechovanı́ (H334), vyvolá vajı́cı́ poš kozenı́ dě dič ný ch vlastnostı́ (H340), př edstavujı́cı́ nebezpeč ı́ vá ž né ho poš kozenı́ zdravı́ př i dlouhodobéexpozici(H372–373)nebomožnénebezpečínevratnýchúčinků(H371). 25 (4.7) Poskytovanéinformaceovýrobcích Minimálníinformaceovýrobkuposkytovanézákazníkůmbymělyobsahovatminimálnětyto položky: ▪ Identifikacevýrobce ▪ Datumvýroby/číslošarže ▪ Instrukcekeskladování ▪ Datumspotřeby ▪ Součiniteltepelnévodivosti ▪ Objemováhmotnostvýrobku ▪ Složení ▪ Přesnérozměryvýrobku(pokudjsourelevantní) ▪ Podílrecyklovanésložky ▪ Instrukcekdopravě ▪ Instrukcekzabudování ▪ Ochranazdravípřiprácismateriálem ▪ Doba,zakteroumateriálnabudenominálníhoobjemu(pokudjerelevantní) ▪ Informaceodélceposkytovanézárukynavýrobek Pokud není místo pro uvedení těchto informací přímo na výrobku, měly by být volně dostupně ve zvláštním dokumentu poskytovaném dodavatelům, distributorům a koncovým zákazníkůmanawebovéstráncevýrobcevjazycekoncovéhozákazníka. (5) Závěr Navrhujemeprováděthodnocenívýrobkůvedvoukrocích: ▪ Kvalifikačníkritéria ▪ Kvantifikovanákritéria Kvalifikační kritéria musí být vždy splněna. Kvantifikovaná kritéria budou vyhodnocena, a pokudvyhovídanýmhodnotám,výrobekzískáznačkuEŠV.Podkladykestanoveníkonkrétní prahovéhodnotybudouzpracoványvdalšíetapě. (5.1) Kvalifikačníkritéria Navrhujemetato3kvalifikačníkritéria: a)Musíbýtpovinněposkytnutyinformaceovýrobkudlekapitoly4.7 b)Výrobeknesmíobsahovatnebezpečnélátkydefinovanévbodě4.6a)-c) c) Musí být popsán konec životního cyklu – jaké je doporučené nakládání s materiálem po skončeníživotnosti (5.2) Kvantifikovanákritéria Pro kvantifikovaná kritéria se určí funkční jednotka, pro kterou se vyčíslí hodnoty environmentálních indikátorů. Ty se budou za pomocí konverzních faktorů agregovat do jednéhodnoty.Stanoveníhodnotysoučinitelůbudepředmětemdalšíetapy. 26 (5.2.1) Funkčníjednotka Jako funkční jednotku doporučujeme použít 1 m2 vrstvy tepelné izolace o tepelném odporu R=4m2K/W. (5.2.2) Indikátory Pro 1 funkční jednotku dané tepelné izolace se vyčíslí tyto základní environmentální indikátory Indikátor Jednotka (vyjádřenáprofunkční jednotku) Potenciálúbytkusurovin(ADP-prvky)pro nefosilnízdrojea kgSbekv. Potenciálúbytkusurovin(ADP-fosilnípaliva)pro fosilnízdrojea MJ,výhřevnost Potenciálacidifikacepůdyavody(AP) kgSO2ekv. Potenciálúbytkustratosférickéozonovévrstvy (ODP) kgCFC11ekv. Potenciálglobálníhooteplování(GWP) kgCO2ekv. Potenciáleutrofizace(EP) kg(PO4)3–ekv. Potenciáltvorbypřízemníhoozonu(POCP) kgEtheneekv. Zakolektivautorů VBuštěhradudne3.11.2015 ......................................................................... Ing.AntonínLupíšek,Ph.D. 27 Použitézdroje Kroměnoremalegislativyuvedenýchvkapitole3.1tatoanalýzavycházípředevšímzestudie zpracované pro Evropskou Komisi GreenPublicProcurement-ThermalInsulation,Technical Background Report, Report for the European Commission – DG Environment by AEA, Harwell, June2010. Dálebylypoužitytytozdroje: ▪ BundesministeriumfürLand-undForstwirtschaft,UmweltundWasserwirtschaft: Umwelteigenschaften„MineralischeWärmedämmstoffe“(RichtlinieUZ45),2015. Dostupnéz http://www.umweltzeichen.at/richtlinien/Uz45_R5a_mineralische_Daemmstoffe_Ric htlinie_2015.pdf ▪ DerBlaueEngel.Dostupnézhttp://www.blauer-engel.de/ ▪ ECEurope,ListofexistingEUandInternationalEco-labels ▪ ECEurope,ThermalInsulation–GreenPublicProcurementProductSheet ▪ EnergySavingTrust:Productperformance(2014).Dostupnéz http://www.energysavingtrust.org.uk/businesses/product-performance ▪ EnergyStar:SealandInsulatewithENERGYSTAR.Dostupnéz http://www.energystar.gov/index.cfm?c=home_sealing.hm_improvement_seal_insula te ▪ EnvironmentalChoiceNewZealandLabel:Thermal(resistive-type)–Building Insulants.Dostupnézhttp://www.enviro-choice.org.nz/ ▪ EnvironmentalProtectionAdministrationGovernmentoftheRepublicofChina (Taiwan):GreenLivingInformationPlatform–TheGreenMarkPrograminChinese Taipei(2010).Dostupnézhttp://greenliving.epa.gov.tw/GreenLife/eng/EGreenMark.aspx ▪ EuropeanCommission,JointResearchCentreInstituteforEnvironmentand Sustainability,NormalisationmethodanddataforEnvironmentalFootprints,2014 ▪ GreenCouncil:HongKongGreenLabelSchemeProductEnvironmentalCriteriafor ThermalBuildingInsulation(GL-008-012),2012. ▪ GuidancefortheimplementationoftheEUPEFduringtheEFpilotphase-Version4.0 ▪ FSCČeskárepublika:LesnícertifikaceFSC,2009.Dostupnézhttp://www.czechfsc.cz ▪ IBO-ÖsterreichischesInstitutfürBauenundÖkologieGmbH:Produktprüfung. Dostupnézhttp://www.ibo.at/de/produktpruefung/index.htm ▪ InstitutBauenundUmwelte.V.:IBUEPD–Overview.Dostupnézhttp://constructionenvironment.com/hp11212/EPDOverview.htm?ITServ=CY744a0150X150b2efd30fXYaf6 ▪ KoreaEcolabel:EL243.LaggingandInsulatingMaterial(EL243-1993/9/2015-5) (2015).Dostupnézhttp://el.keiti.re.kr/enservice/enpage.do?mMenu=2&sMenu=1 ▪ Papadopoulos A.M.(2005)Stateoftheartinthermalinsulationmaterialsandaims forfuturedevelopments.EnergyandBuildings37(2005)77–86 ▪ PEFCČeskárepublika:PEFC.Dostupnéz:http://www.pefc.cz ▪ RALDeutschesInstitutfürGütesicherungundKennzeichnunge.V.:RALGütezeichen. Dostupnézhttp://www.ral-guetezeichen.de ▪ SchwitallaC.:Rückbau,RecyclingundVerwertungvonWDVS.FraunhoferIBP,Valley, 2014. ▪ StandardNo:GECA33-2007:TheAustralianEcolabelProgram–GoodEnvironmental ChoiceAustraliaStandard:ThermalBuildingInsulationMaterials,2007.
Podobné dokumenty
roční zpráva 2014 - CENIA, česká informační agentura životního
V oblasti ekoznačení byly vystaveny tři nové certifikáty opravňujících výrobky a služby k užívání
ekoznačky (3× EŠV). K těmto certifikátům byly vypracovány licenční smlouvy. Byly provedeny
revize š...
chemie i hranice - Střední škola logistiky a chemie
destilovaná (demineralizovaná) – nejčistší voda, bez obsahu jakýchkoli solí
pitná – střední obsah minerálů, nesmí obsahovat mikroorganismy
užitková – střední obsah minerálů, může obsahovat mikroorg...