Chrostíci Motýli
Transkript
Chrostíci Motýli
Chrostíci chrostík velký příbuzní motýlů (chloupky na křídlech) dospělci - nepřijímají potravu, popř. nektar larvy - voda - schránky ze zbytků rostlin, písku atd. detrit, rostlinná i živočišná potrava larva chrostíka, imago Motýli 2 páry křídel (pokryta šupinami) dospělci - ústní ústrojí sací (nektar) larvy - housenky - býložravé (listy) a) denní 1) bělásci bělásek zelný - larvy - listy brukvovitých (kapusta, květák, zelí) 2) babočky a) paví oko - larvy - kopřiva b) kopřivová - larvy - kopřiva c) admirál - tažná d) osiková - osiky, vrby, břízy 1 3a housenka 3a 2a 2b 2c 2d 3b 3b housenka 3) otakárci a) fenyklový - larvy na miříkovitých (kmín, fenykl, celer, mrkev) b) ovocný - larvy na trnce, ovocných stromech 5 4 4) perleťovci 5) okáči 6) modrásci modrásek jetelový ♂ modrý, ♀ často hnědá larvy se vyvíjejí v mraveništi 7) vřetenušky při vyrušení upadají do nehybnosti 7 6♂ list 13 6♀ b) noční 1) lišaj smrtihlav náš největší lišaj, kresba lebky, tažný larvy - lilkovité ( brambory ) 2) lišaj svlačcový 3) martináč hrušňový největší, listy ovocných stromů 4) můry 10 zavalité chlupaté tělo 5) přástevník medvědí 6) bourec morušový hedvábí - vlákno ze zámotků ( kokonů ) larev 7) bekyně mniška ožírá jehlice 8 8) mol šatní larva prožírá vlněné tkaniny a kožešiny 9) zavíječ a) paprikový, b) domácí drobný motýlek, larvy v zásobách potravin 10) obaleč jablečný " červivost " jablek - vajíčka na nezralá jablka 1 2 5 9a 3 9b 7 4 Biologická rovnováha Schopnost udržovat rovnováhu je vlastností každého člověkem nepoškozeného 6 přírodního ekosystému. Teplá zima => přemnožení hlodavců (hraboš) => dostatek potravy pro jejich 6 zámotek přirozené nepřátele => přemnožení dravců (káně) => snížení stavu hlodavců => nedostatek potravy pro dravce => snížení stavu dravců. V ekosystémech umělých, člověkem či přírodní katastrofou poškozených jsou narušeny potravní řetězce a další ekologické vazby => nastává zde nerovnováha, která může vést ke zhroucení celého ekosystému. Přirozenou schopnost přírody udržovat biologickou rovnováhu musí potom nahradit člověk zásahem do přírody (např.odstřelem přemnožených zvířat a naopak zvýšenou péčí o vymírající druhy jejich přikrmováním a vytvářením vhodných podmínek k reprodukci - chráněná území). Pojmy škodlivost, užitečnost V přírodě neexistuje škodlivý organismus, každý druh zde má svoje místo! Organismy se vyvíjely vedle sebe miliony let, proto si vytvořily pevné vazby. Oba pojmy vymyslel jediný škůdce - člověk (vytváří v přírodě nevratné změny, nerovnováhu). Nebýt nepřirozených zásahů člověka (změny klimatických podmínek, introdukce živočichů a rostlin, pěstování monokultur smrků či obilí atd.) nemůže získat žádný "škůdce" podmínky pro přemnožení a nemůže tedy ani přírodě škodit.
Podobné dokumenty
zrzavý tvary kovové
20. řád: Chrostíci (Trichoptera) - 8000 druhů
- 1,5 až 40 mm, rozpětí křídel do 60 mm
- zakrnělé a pozměněné kousací ústrojí
- dva páry křídel pokrytých chloupky a štětinkami, někdy i šupinkami.
-...