ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní

Transkript

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
A HODNOCENÍ KRAJINY
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
pro správní obvod ORP IVANČICE
2. úplná aktualizace 2012
ZADAVATEL:
ZPRACOVATEL:
MĚSTO IVANČICE
EKOTOXA s.r.o.
VE SPOLUPRÁCI S
MÚ IVANČICE
LISTOPAD 2012
VERZE 01
© EKOTOXA s.r.o.
Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole
tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]
AUTORSKÝ KOLEKTIV
EKOTOXA s.r.o.
Ing. Jiří Hon
koordinace projektu,
metodika, kompletace zprávy, komunikace se zákazníkem
Mgr. Zdeněk Frélich
koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní
režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský
půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy
Mgr. Pavel Pracný
horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny
Ing. Jana Fichnová
vodní režim
Bc. Veronika Frélichová
hygiena životního prostředí
Eva Krásenská
zemědělský půdní fond a PUPFL
Mgr. Miroslava Baranová
hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů
Jana Vaňková
GIS podpora pro témata
Lucie Rašovská
problémy, střety, výkresová dokumentace, problémový výkres
Gabriela Hřivnáčová
servisní práce, korektury
Mgr. Pavla Škarková
kompletace zprávy
Mgr. Hana Trávníčková
dotazníkové šetření, urbanistické, dopravní a hygienické závady,
komunikace se zákazníkem
Ing. Eva Brhelová
urbanistické, dopravní a hygienické závady
Daniel Bartoň
zpracování problémů pro jednotlivé obce SO ORP z dodaných podkladů
Ing. arch. Petr Malý
územní plánování
Mgr. Ivo Dostál
veřejná dopravní a technická infrastruktura
Mgr. Jiří Dužár
bydlení
Mgr. Vladan Hruška
sociodemografické podmínky, rekreace
Městský úřad Ivančice
Ing. Pavel Červený
zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky,
komunikace se zpracovatelem
Starostové všech obcí ORP Ivančice (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků
EKOTOXA s.r.o.
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Ivančice 2012 - aktualizace
OBSAH
1
ÚVOD ................................................................................................................................................... 9
1.1 Základní informace ............................................................................................................................. 9
1.2 Podklady pro rurú – údaje o území ................................................................................................... 10
1.3 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v so orp ivančice ............ 10
1.4 Použitá metodika rurú ....................................................................................................................... 11
1.4.1 Výchozí informace – právní stav............................................................................................ 11
1.4.2 Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP Ivančice ........ 12
2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................... 14
2.1 Základní údaje řešeného území – SO ORP Ivančice ........................................................................ 14
3
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ..................... 15
3.1 Horninové prostředí a geologie ........................................................................................................ 16
3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území ......................................................................... 16
3.1.2 Těžba nerostných surovin ....................................................................................................... 19
3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území ............................................................................................... 19
3.1.4 Indikátory ............................................................................................................................... 21
3.1.5 SWOT analýza ....................................................................................................................... 22
3.1.6 Problémy k řešení ................................................................................................................... 23
3.2 Vodní režim ...................................................................................................................................... 24
3.2.1 Sklonitá orná půda .................................................................................................................. 25
3.2.2 Povodňová charakteristika ..................................................................................................... 27
3.2.3 Stav povrchových a podzemních vod ..................................................................................... 29
3.2.4 Indikátory ............................................................................................................................... 32
3.2.5 SWOT analýza ....................................................................................................................... 35
3.3 Hygiena životního prostředí ............................................................................................................. 37
3.3.1 Ovzduší................................................................................................................................... 37
3.3.2 Staré ekologické zátěže .......................................................................................................... 40
3.3.3 Hlukové znečištění ................................................................................................................. 40
3.3.4 Indikátory ............................................................................................................................... 40
3.3.5 SWOT analýza ....................................................................................................................... 43
3.4 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................................. 44
3.4.1 Chráněná území ...................................................................................................................... 44
3.4.2 Významné krajinné prvky ...................................................................................................... 47
3.4.3 Územní systém ekologické stability ....................................................................................... 48
3.4.4 Koeficient ekologické stability krajiny .................................................................................. 49
3.4.5 Indikátory ............................................................................................................................... 49
3.4.6 SWOT analýza ....................................................................................................................... 51
3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................................................... 52
3.5.1 Zemědělský půdní fond .......................................................................................................... 52
3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ..................................................................................... 54
3.5.3 Indikátory ............................................................................................................................... 55
3.5.4 SWOT analýza ....................................................................................................................... 58
3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ..................................................................................... 59
3.6.1 Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje ......... 59
3
EKOTOXA s.r.o.
3.6.2
3.6.3
3.6.4
3.6.5
3.6.6
Dopravní infrastruktura .......................................................................................................... 60
Technická infrastruktura......................................................................................................... 69
Indikátory ............................................................................................................................... 75
SWOT analýza ....................................................................................................................... 79
Problémy k řešení ................................................................................................................... 80
3.7 Sociodemografické podmínky .......................................................................................................... 81
3.7.1 Populační vývoj ...................................................................................................................... 81
3.7.2 Věková struktura obyvatelstva ............................................................................................... 84
3.7.3 Vzdělanostní struktura obyvatelstva....................................................................................... 85
3.7.4 Naděje dožití........................................................................................................................... 87
3.7.5 Školy a školská zařízení ......................................................................................................... 87
3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče ....................................................................... 88
3.7.7 Indikátory ............................................................................................................................... 90
3.7.8 SWOT analýza pro územní plánování .................................................................................... 94
3.8 Bydlení.............................................................................................................................................. 96
3.8.1 Základní údaje o domech a bytech ......................................................................................... 96
3.8.2 Domovní fond......................................................................................................................... 97
3.8.3 Bytový fond ............................................................................................................................ 99
3.8.4 Indikátory ............................................................................................................................. 101
3.8.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 105
3.8.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování .................................................................. 106
3.9 Rekreace ......................................................................................................................................... 107
3.9.1 Turistická atraktivita............................................................................................................. 107
3.9.2 Ubytovací kapacity ............................................................................................................... 113
3.9.3 Turisticko-rekreační zařízení ................................................................................................ 115
3.9.4 Indikátory ............................................................................................................................. 116
3.9.5 SWOT analýza pro územní plánování .................................................................................. 120
3.9.6 Problémy k řešení ................................................................................................................. 120
3.10 Hospodářské podmínky .................................................................................................................. 122
3.10.1 Daňová výtěžnost ................................................................................................................. 122
3.10.2 Nezaměstnanost .................................................................................................................... 122
3.10.3 Podnikatelská struktura ........................................................................................................ 125
3.10.4 Indikátory ............................................................................................................................. 129
3.10.5 SWOT analýza ..................................................................................................................... 132
3.10.6 Problémy k řešení ................................................................................................................. 132
4
VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................. 133
4.1 Vyhodnocení vyváženosti pilířů ..................................................................................................... 133
4.1.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře ................................................................................ 135
4.1.2 Vyhodnocení ekonomického pilíře....................................................................................... 137
4.1.3 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ............................................................................ 139
4.1.4 Celkové hodnocení obcí ....................................................................................................... 141
5
ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 145
5.1 Hodnocení metodiky RURÚ........................................................................................................... 145
6
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI ............... 146
6.1 Závady a ohrožení v území ............................................................................................................. 146
6.1.1 Dopravní a hygienické závady v území................................................................................ 146
6.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území .................................................................... 149
6.2 Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích................................................................................. 151
7
LITERATURA ................................................................................................................................ 169
4
EKOTOXA s.r.o.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1
Grafická příloha
Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2012 (pouze v digi podobě)
Problémový výkres (v měřítku 1:25 000)
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Ivančice .............................................................. 18
Obrázek č. 3.1.2: Důlní činnost, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice ................................ 20
Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik - sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice ....... 22
Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Ivančice ........................................................ 24
Obrázek č. 3.2.2: Vodní režim ve SO ORP Ivančice .................................................................................. 25
Obrázek č. 3.2.3: Záplavové území Q100 na území SO ORP Ivančice ........................................................ 28
Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost povrchových vod ............................................................................. 30
Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost podzemních vod .............................................................................. 31
Obrázek č. 3.2.6: Zranitelné oblasti ve SO ORP Ivančice .......................................................................... 32
Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy........................................................... 34
Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100 ................................................................. 34
Obrázek č. 3.3.1: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z r. 2010 ...................................... 39
Obrázek č. 3.3.2: Hodnocení indikátoru kvality ovzduší ............................................................................ 42
Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Ivančice v r. 2012 .............................................................. 46
Obrázek č. 3.4.2: VKP v SO ORP Ivančice ................................................................................................ 47
Obrázek č. 3.4.3: ÚSES SO ORP Ivančice ................................................................................................. 48
Obrázek č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Ivančice v roce 2012 ...................... 50
Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany ................................................................................................ 53
Obrázek č. 3.5.2:Kategorie lesa .................................................................................................................. 55
Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 ............................................... 57
Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Ivančice .................................................................................... 61
Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti v území SO ORP Ivančice .......................................... 62
Obrázek č. 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti ve městě Ivančice ....................................................... 63
Obrázek č. 3.6.4: Železniční tratě ve SO ORP Ivančice ............................................................................. 66
Obrázek č. 3.6.5: IDS JmK ve SO ORP Ivančice a systém integrovaných linek veřejné dopravy ............. 68
Obrázek č. 3.6.6: Rozvod a zásobování plynem v SO ORP Ivančice ......................................................... 71
Obrázek č. 3.6.7: Zásobování vodou v SO ORP Ivančice .......................................................................... 72
Obrázek č. 3.6.8: Odvádění a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích .............................................. 74
Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Ivančice 78
Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Ivančice ... 78
Obrázek č. 3.7.1: Změna počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 v obcích SO ORP Ivančice (v procentech)
............................................................................................................................................................ 92
Obrázek č. 3.7.2: Index stáří pro obce SO ORP Ivančice ........................................................................... 92
Obrázek č. 3.7.3: Podíl osob se vzděláním maturitním a vyšším na osobách ve věku 15 a více let v obcích
SO ORP Ivančice (v procentech) ........................................................................................................ 93
Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ........................................... 104
Obrázek č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2007-20011 .......................................................................... 104
Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody SO ORP Ivančice .................................................................. 110
Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Ivančice. .................. 118
Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch na rozloze obcí v SO ORP Ivančice. ............... 118
Obrázek č. 3.9.4: Počet rekreačních a turistických lůžek na km2. ............................................................ 119
Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Ivančice v období 2007 až 2011 ................ 124
Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2011................................................ 130
Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce 2011..................................... 130
Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011 ..................................................... 131
Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř ........... 136
Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř .................. 138
5
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř ....... 140
Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Ivančice .................... 142
Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení ............... 143
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Ivančice ............................................................ 14
Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ivančice ............................................................ 19
Tabulka č. 3.1.2: Indikátory geologických rizik ......................................................................................... 21
Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonité orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Ivančice ................. 26
Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí .......................................... 27
Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny záplavových území ve SO ORP Ivančice.................................................. 28
Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů ..................................... 33
Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 ... 38
Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže v roce 2012 ............................................................................... 40
Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO
ORP dle dat z roku 2010 ..................................................................................................................... 41
Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice ...................... 50
Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2012 .................................................................... 52
Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí .................................................................. 54
Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF .................................................................................................. 55
Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 .............................. 56
Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Ivančice využívané pro osobní dopravu ....... 65
Tabulka č. 3.6.2: Vybavenost jednotlivých obcí technickou infrastrukturou ............................................. 69
Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Ivančice dle typu a instalovaného výkonu v MW
............................................................................................................................................................ 70
Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den) ..................................................... 75
Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou ............................ 76
Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti ..................................................................................... 76
Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury .............................................................. 77
Tabulka č. 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu SO ORP Ivančice ....................................... 81
Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2001 – 2011............ 83
Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2006 –
2011 .................................................................................................................................................... 84
Tabulka č. 3.7.4: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Ivančice k 31.12.2011
............................................................................................................................................................ 85
Tabulka č. 3.7.5: Struktura obyvatelstva obcí SO ORP Ivančice patnáctiletého a staršího podle nejvyššího
ukončeného vzdělání v roce 2011 ....................................................................................................... 86
Tabulka č. 3.7.6: Naděje dožití mužů a žen v SO ORP Jihomoravského kraje mezi roky 2005 - 2009 ..... 87
Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011 .............................................. 88
Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011.................................................. 89
Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů...................................................................................................... 91
Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Ivančice .................. 96
Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2001......................................... 97
Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2011......................................... 98
Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Ivančice ............................... 99
Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání ............ 100
Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2005–2011 .......................................................................... 101
Tabulka č. 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011 ......................... 102
Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období 2005–2009 a 2007–
2011 .................................................................................................................................................. 103
Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP
Ivančice ............................................................................................................................................. 108
Tabulka č. 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity ..................... 112
Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Ivančice ........... 113
6
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.9.4: Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Ivančice v roce 2012......................................... 114
Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Ivančice ............................................... 115
Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálu rekreační plochy a
indikátoru turisticko-rekreačních zařízení ........................................................................................ 117
Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč) ....................................................................................... 122
Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011 ............................ 123
Tabulka č. 3.10.3: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo ................................................. 124
Tabulka č. 3.10.4: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2011) ................................................... 125
Tabulka č. 3.10.5: Počet subjektů podle NACE (31.12.2011) .................................................................. 126
Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.) .............................................................. 128
Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry
podnikatelské aktivity ....................................................................................................................... 129
Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů ............................ 133
Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 134
Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Ivančice ............................. 134
Tabulka č. 4.1.4: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty............................ 141
Tabulka č. 4.1.5: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů .......... 144
SEZNAM ZKRATEK:
AOT40
BPEJ
BRKO
ČHMÚ
ČOV
ČSÚ
ČÚZK
DPS
DV
EKO
ENV
EU
EVL
GIS
HEIS VÚV T.G.M.
HP1
CHKO
CHLÚ
KES
KO
KPÚ
Ldvn
MMR
Mze
MZCHÚ
MŽP
NATURA 2000
NP
NR
expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi
hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a
hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období
květen-červenec, průměr za 5 let.
bonitovaná půdně-ekologická jednotka
biologicky rozložitelný komunální odpad
Český hydrometeorologický ústav
čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
Český úřad zeměměřičský a katastrální
dům s pečovatelskou službou
daňová výtěžnost
ekonomický pilíř
environmentální pilíř
Evropská unie
evropsky významná lokalita
geografický informační systém.
Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
hlavní parametr 1
chráněná krajinná oblast
chráněné ložiskové území
koeficient ekologické stability krajiny
komunální odpad
komplexní pozemkové úpravy
hladina hluku celodenní
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo zemědělství
maloplošně zvláště chráněná území
Ministerstvo životního prostředí
Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu
národní park
nadregionální
7
EKOTOXA s.r.o.
OKEČ
ORP
OZKO
PLO
PP
PUPFL
PÚR
Q
Q100
R
RBC
RURÚ
SEZ
SFŽP
SKO
SLDB
SO
SO ORP
SOC
SWOT
ÚAP
ÚP
ÚPD
ÚSES
ÚTP
VKP
ZPF
ZÚR
ŽP
odvětvová klasifikace ekonomických činností
obec s rozšířenou působností
oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
přírodní lesní oblast
přírodní památka
pozemky určené k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje
vydatnost zdroje (vodního)
průtok při stoleté vodě
regionální
regionální biocentrum
Rozbor udržitelného rozvoje území
stará ekologická zátěž
Státní fond životního prostředí
směsný komunální odpad
Sčítání lidu, domů a bytů
správní obvod
správní obvod obce s rozšířenou působností
sociodemografický pilíř
Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a
ohrožení)
územně analytické podklady
územní plán
územně plánovací dokumentace
územní systém ekologické stability krajiny
územně technický podklad
významný krajinný prvek
zemědělský půdní fond
zásady územního rozvoje
životní prostředí
ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ
As
BaP, B(a)P
Cd
Cl
CO2
N2O
NO
NO2
NO3 NOx
NH4 +
O3
PM10
SO2
SOx
TZL
arsen
benzo(a)pyren
kadmium
chlor
oxid uhličitý
oxid dusný
oxid dusnatý
oxid dusičitý
dusičnany
oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý)
amonné ionty
přízemní (troposférický) ozon
pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um
oxid siřičitý
oxidy síry
tuhé znečišťující látky
8
EKOTOXA s.r.o.
1
ÚVOD
1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE
Tento dokument navazuje na „Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Ivančice“
zpracovaný v roce 2008 a 2010.
Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Ivančice ze dne
26.3.2012. Konečným zákazníkem celého projektu je Městský úřad Ivančice. Jedná se o verzi 01, která již
obsahuje zapracované připomínky k verzi 01 (spojená témata) a k problémovému výkresu.
Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Ivančice
postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů.
Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené
vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální
(přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel).
Při zpracování bylo přihlédnuto i k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území
v ÚAP obcí“, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a
především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně
byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP.
Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější
informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy:
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1
Grafická příloha
Přehled informací z dotazníkového šetření v roce 2012
podobě
Problémový výkres (v měřítku 1:25 000)
9
- pouze v digitální
EKOTOXA s.r.o.
1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ
Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž
seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz příloha č. 1. – část „A“ a část
„B“.


Část A – Územně analytické podklady obcí – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území
(119 jevů)
Část B – Územně analytické podklady kraje – podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území
(37 jevů)
Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo
konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj.
Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území
Jihomoravského kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze
Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu,
kterým je město Ivančice (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené
v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006
Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem.
1.3 POŽADAVKY NA
ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH
UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP IVANČICE
PODMÍNEK
Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn.
Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších
územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby
jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností.
Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007 a jeho prováděcí vyhlášky.
Účel územního plánování
Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro
příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.
Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky
v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské
podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky
života generací budoucích.
Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY
VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom jsou ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE,
zpracované vždy pro území kraje.
Poznámka: Jistou specifikou pro celý Jihomoravský kraj je skutečnost, že v době zpracování poslední
aktualizace RURÚ kraj nemá právně platnou ZÚR, jako základní územně plánovací dokument.
Předpoklad obnovení právního stavu v této oblasti se předpokládá v průběhu roku 2013.
10
EKOTOXA s.r.o.
1.4 POUŽITÁ METODIKA RURÚ
1.4.1
Výchozí informace – právní stav
Územně analytické podklady se od 1.1.2007 staly novým nástrojem územního plánování v souladu se
zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č.
500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují:
1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje.
2. Rozbor udržitelného rozvoje.
Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje
území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická
část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území.
Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje
vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení
vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj.
environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost
společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je
problémový výkres.
Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování
podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ.
Poznámka : nová aktualizace stavebního zákona183/2006 (350/2012) uvedená v Částce 130/2012 nabývá
účinnost od 1.1.2013 a současně mění 14 dalších zákonů: 183/2006 Sb.; 133/1985 Sb.; 44/1988 Sb.;
114/1992 Sb.; 338/1992 Sb.; 360/1992 Sb.; 200/1994 Sb.; 18/1997 Sb.; 151/1997 Sb.; 131/2000 Sb.;
458/2000 Sb.; 100/2001 Sb.; 254/2001 Sb.; 634/2004 Sb.
Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 573/0
Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost
mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok 2020.
11
EKOTOXA s.r.o.
1.4.2
Metodika RURÚ uplatněná pro aktualizaci RURÚ v roce 2012 pro SO ORP
Ivančice
Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil
k dané problematice následovně.
1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla
použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené
škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity
danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného
imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda
vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých
případech také s hodnotou indikátoru celé ČR.
2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené
v roce 2008 a 2010. Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo
v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení
stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí
sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou
přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě
stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO
ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny (téma č. 1), respektive účelově změněny
(téma č. 2), aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální.
3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou
problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových
zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na
zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných
témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat
v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území.
Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným
účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání
rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum
s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky
odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Je
nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly
odkázány na SLDB v roce 2011. Statistické vyhodnocení dat nebylo ještě ukončeno a mnohá data
jsou v období 2. pololetí roku 2012 na stránkách ČSÚ pouze v předběžném stavu nebo nejsou
k dispozici vůbec (dojížďky do škol a zaměstnání).
4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení
vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že
všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých
zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy
jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost
však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů)
i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá
zpracovaná témata). Součástí hodnocení „vyváženosti“ je tabulka všech hodnocených indikátorů
pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2
do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci
celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto
k „Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP“ MMR
z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti.
5. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky RURÚ, její klady i zápory a v další části jsou uvedeny
problémy k řešení v ÚPD za celé území SO ORP po jednotlivých obcích strukturované v souladu
s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v druhém pololetí roku
2012. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a
střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně
s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně
12
EKOTOXA s.r.o.
generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány
oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků
z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta,
místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní
problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby.
6. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném
měřítku 1:25 000 včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve
zprávě.
7. Výsledky dotazníkových šetření – zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí,
který byl zaměřen na zjištění přítomnosti infrastruktury a další vybavenosti i na problémy
v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů.
Zjištěné odpovědi mohou odpovídat statistickým datům stejně tak, jako se mohou lišit (viz výše).
13
EKOTOXA s.r.o.
2
ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ – SO ORP IVANČICE
Tabulka č. 2.1.1: Základní údaje správního obvodu ORP Ivančice
Obec
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
SO ORP Ivančice
Počet obyvatel
Rozloha (km2)
189
438
2 454
316
9 555
616
267
495
988
323
905
782
709
4 662
574
413
351
24 037
5,82
8,20
8,97
8,34
47,61
9,55
3,33
7,43
8,16
4,59
5,77
11,53
6,23
18,71
2,93
9,59
5,53
172,26
Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k 31. 12. 2011
14
Hustota
(počet obyvatel/km2)
32
53
274
38
201
65
80
67
121
70
157
68
114
249
196
43
63
EKOTOXA s.r.o.
3
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ
ROZBORY
V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně
plánovací činnosti. Součástí každého tématu je vyhodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy
k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat
identifikovány.
Zpracovaná témata
 Horninové prostředí a geologie,
 Vodní režim,
 Hygiena životního prostředí,
 Ochrana přírody a krajiny,
 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL),
 Veřejná dopravní a technická infrastruktura,
 Sociodemografické podmínky,
 Bydlení,
 Rekreace,
 Hospodářské podmínky.
Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Ivančice jsou
zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni
správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou
v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:


Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Ivančice,
ostatní SO ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP
15
EKOTOXA s.r.o.
3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
3.1.1
Geologický a geomorfologický profil území
Na území SO ORP Ivančice se nachází geomorfologické celky Křižanovská vrchovina (jejíž součástí je
Bítešská vrchovina), Jevišovská pahorkatina (Znojemská pahorkatina), Boskovická brázda (jejíž součástí
je v dané lokalitě Oslavanská brázda), která společně s Bobravskou vrchovinou (Lipovská pahorkatina a
Leskounská vrchovina) tvoří největší plochu území. Na území SO ORP se naházejí dva přírodní parky –
Střední Pojihlaví a Bobrava, jejichž účelem je především chránit estetický ráz krajiny.
Boskovická brázda přestavuje významný geomorfologický celek v Brněnské vrchovině (s nejvyšším
místem Nad Amerikou – 553 m n. m), je 4-6 km širokou asymetrickou příkopovou propadlinou SSV –
JJZ směru situovanou na východním okraji Českého masivu. Probíhá od Moravského Krumlova, přes
Ivančice, Rosice, Boskovice k Jevíčku. Pánev původně zasahovala směrem k SZ až do okolí Náměště nad
Oslavou. Na JV hraničí s brněnským masivem, na SZ sousedí s horninami moravika.
Boskovická brázda byla založena již v prekambriu. Nejvýznamnější pohyby probíhaly na zlomech
boskovické brázdy v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu.
S uvedenými pohyby souviselo postupné zahlubování brázdy, a to zejména v úseku rosicko-oslavanském
a letovickém, které jsou v současnosti navzájem odděleny tzv. tišnovským prahem. Od poorlického
permu je boskovická brázda oddělena na severu tzv. malonínskou elevací. Synsedimentační a
postsedimentační pohyby způsobily částečný přesmyk brněnského masivu přes východní okraj pánve.
Podloží boskovické brázdy tvoří geologické jednotky moldanubika, moravika a brunovistulika případně
jejich sedimentární pokryv (např. kulmský flyš).
Geologický profil v Oslavanech se nachází při západním okraji boskovické brázdy. Podloží západního
úseku sedimentační pánve budují krystalinické horniny moravské svorové zóny vystupující na řadě
odkryvů JZ. od Oslavan. V nich jsou zastoupeny zejména svory a kvarcity, lokálně jsou přítomny
granátové svory, šedé krystalické vápence a tmavě šedozelené amfibolity. Svorový komplex bývá
pronikán biotitovými rulami, dvojslídnými rulami a pegmatity. Ve větších hloubkách jsou horniny
moravské svorové zóny vystřídány horninami olešnické skupiny (fylity, grafitové fylity, kvarcity a
krystalické vápence). Ve východní polovině brázdy se předpokládá částečné překrytí uvedených
podložních jednotek kulmskými sedimenty, které v minulosti vytvářely pokryv brněnského masivu a
západomoravského krystalinika.
Paleozoická sedimentace je v boskovické brázdě představována nepřerušeným ukládáním jezerních a
říčních sedimentů o mocnosti přes 2000 m. Bazální sedimentace vyrovnala členitý reliéf starších
podložních jednotek a projevila se uložením až 300 m mocného spodního červeného souvrství
rozšířeného zejména v západní části sedimentační pánve. Jedním z litologicky nejnápadnějších členů
bazálního souvrství jsou balinské slepence. Jde o petromiktní slepence s typicky červeným zbarvením
tmelu. Na složení valounového materiálu se podílejí horniny podložního moldanubika a moravika (fylity,
krystalické vápence, pararuly, serpentinity, bítešské ortoruly, kvarcity, kulmské droby, břidlice a červeně
zbarvené pískovce). Mineralogicky zajímavý je výskyt malachitu tvořícího součást tmelu balinských
slepenců. Směrem do nadloží přechází slepencový vývoj bazálního souvrství do červených pískovců
tvořených silně porušeným a nevytříděným materiálem.
Bazální sedimenty jsou výraznou, ostrou hranicí odděleny od spodního šedého pásma vystupujícího
v jejich nadloží. Jde o šedé jemnozrnné křemenné pískovce a prachovce, lokálně se nacházejí i tufitické
jílovce a šedé drobnozrnné slepence tvořené valouny kulmských drob, kvarcitů, fylitů, svorů a bítešských
ortorul. Mocnost slepencových poloh se snižuje směrem k S za současného úbytku kulmských drob ve
valounovém materiálu. Sedimenty charakterizuje výrazná vrstevnatost. Křemenné pískovce spodního
šedého pásma byly historicky využívány jako stavební materiál oslavanského zámku, kláštera, některých
objektů v Ivančicích a jejich okolí.
Součástí spodního šedého pásma je hlavní uhlonosný slojový vývoj rosicko-oslavanského souvrství
s bohatými fytopaleontologickými nálezy a syngenetickým pyritovým zrudněním. Ze svrchních poloh
spodního šedého souvrství vychází odvodňovací Dědičná štola jako historický doklad bývalé těžby
černého uhlí.
Rosicko-oslavanské uhlonosné souvrství je překryto středním červeným souvrstvím, které statigraficky
odpovídá tzv. padochovskému souvrství. Je tvořeno jílovci, prachovci a pískovci, které se střídají ve
16
EKOTOXA s.r.o.
dvoufázových cyklech. Červené zbarvení souvisí s přítomností jemných zrn hematitu. Červená souvrství
se ukládala v období střídání humidních period s delšími periodami aridními. Svrchní šedé pásmo
vystupující v nadloží středního červeného souvrství je tvořeno řadou horninových typů (šedé pískovce,
šedé prachovce, šedé jílovce s vložkami vápenců a slínovců, bituminózní slínovce). Na pestrosti
litofaciálního vývoje se uplatnila členitá strukturní stavba podložních jednotek a oživení starších
tektonických směrů v období variské tektogeneze. V průběhu sedimentace docházelo ke zdvihu a
nasunování východní okrajové jednotky – Brněnského masivu a jeho pokryvu tvořeného devonskými
vápenci a spodnokarbonskými drobami.
Nadloží svrchního šedého pásma představuje souvrství arkózových pískovců, arkóz a slepenců oslavské
facie. Arkózové pískovce a arkózy sloužily v minulosti jako významný zdroj stavebního kamene. Těženy
byly v lomech v Řeznovicích, Hrubšicích, Oslavanech, Padochově a Zbýšově. Tyto sedimenty byly
využity při výstavbě historicky významných sakrálních objektů v oblasti západní Moravy (bazilika sv.
Prokopa v Třebíči, kostel v Řeznovicích), městských a zámeckých objektů v Ivančicích, Rosicích,
Moravském Krumlově, Hrubšicích a báňských staveb v samotné rosicko-oslavanské pánvi. Široké využití
zaznamenal tento stavební kámen také na objektech budovaných v 19. stol. v Brně.
Nejvyšším místem Jevišovské pahorkatiny je Zadní hora, která má výšku 633 m n.m. Jevišovická
pahorkatina je členitá pahorkatina z krystalických břidlic a žul, rozčleněná hlubokým údolím Dyje a jejích
přítoků. Člení se na Bítovskou pahorkatinu (mimo území SO ORP), Jaroměřickou kotlinu (mimo území
SO ORP) a Znojemskou pahorkatinu. Geologické podloží tvoří horniny krystalinika – biotitické ortoluly,
cordieritické ruly, granity a syenity, často na povrchu pokryté mocnými zvětralinami. Místy se
ostrůvkovitě vyskytují vložky amfibolitů, krystalických vápenců a serpentinitů.
Bobravská vrchovina je geomorfologický celek v Brněnské vrchovině. Nejvyšší je Lipová hora s 478 m
n.m. Je to členitá vrchovina tvořena hlubinnými vyvřelinami brněnského masivu – granodiority, diority a
diabasy. Člení se na podcelky: Leskounská a Lipovská vrchovina a Řečkovickokuřímský prolom (mimo
území SO ORP).
Křižanovská vrchovina spadá k Českomoravské vrchovině, jedná se o plochou vrchovinu z
krystalických břidlic moldanubika, s typickými zalesněnými hřbety. Člení se na Bítešskou a Brtnickou
vrchovinu a Dačickou kotlinu. Nejvyšší horou je Harusův kopec (741 m n.m.)
17
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Ivančice
Zdroj: www.geoportal.cenia.cz (2008)
Legenda
granitoidy assyntské (zuly, granodiority)
-
-
tercierní horniny (písky, jíly)
-
kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)
-
-
permokarbonské horniny (pískovce, slepence,
jílovce)
-
-
ultrabazity v moldanubiku a proterozoiku
18
diority a gabra,assyntské a variské
proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s
různě
silným
variským
přepracováním
(břidlice,fylity,svory až pararuly)
ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v
moldanubiku a proterozoiku
jednotvarná série moldanubika (svorové ruly,
pararuly až migmatity)
EKOTOXA s.r.o.
3.1.2
Těžba nerostných surovin
Na území SO ORP Ivančice a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Jedná se
o štěrkopísky, stavební kámen (granodiorit a diorit) a bentonit. Tři z těchto ložisek jsou plošně
významnější (Bratčice, Ivančice – Němčice a Neslovice) a mají pro ochranu budoucí těžby vymezeno
chráněné ložiskové území.
Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ivančice
Název
Obec
Subregistr
Těžba
Surovina
ložiska
Němčičky Bratčice B - bilancovaná 3 štěrkopísky
ložiska
současná
(výhradní)
povrchová
Dolní
Dolní
B - bilancovaná 3 stavební
Kounice Kounice ložiska
současná kámen
(výhradní)
povrchová
Ivančice
Ivančice- B - bilancovaná C štěrkopísky
Němčice ložiska
dřívější
(výhradní)
povrchová
Ivančice
Ivančice- B - bilancovaná C bentonit
Réna
ložiska
dřívější
(výhradní)
povrchová
Neslovice Neslovice B - bilancovaná 6 - dosud cihlářská
ložiska
netěženo surovina
(výhradní)
Nerost
písek, štěrk, živec
Plocha
CHLÚ
(ha)
113,7 Ano
granodiorit, diorit
14,1
Ne
písek, štěrkopísek,
živec
149,5
Ano
bentonit, jíl
5,27
Ne
hlína, jíl,
prachovec,
sprašová hlína,
spraš
56,9
Ano
Zdroj: Data ÚAP (2012)
Na území SO ORP Ivančice je evidován jeden dobývací prostor těžený (Medlov), který zahrnuje většinu
ložiska Bratčice a zasahuje sem z území vedlejšího SO ORP Židlochovice.
3.1.3
Sesuvná a poddolovaná území
Poddolované a sesuvné území může představovat omezení pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na
území SO ORP Ivančice se nachází několik poddolovaných území plošně většího rozsahu. Jsou
lokalizovány nejvíce do obcí Čučice (celkem 77,1 ha), Oslavany (475 ha), Nová Ves (79,2 ha) a Ivančice
(9,2 ha). Obec Padochov je situována v poddolovaném území. Velká část města Oslavany leží na
poddolovaném území (oblast je na západě omezena linií ul. Novoveská – nám. Republiky – stadion a na
východě linií ul. Letkovská – bývalá elektrárna). Na poddolovaném území je situována také většina obce
Čučice – s výjimkou severozápadní (okolí hlavní ulice od domu čp. 102 směrem z obce) a
severovýchodní části (okolí hlavní silnice směrem z obce za domem čp. 124). Jedná se zejména o zbytky
po těžbě paliv (uhlí) a rud.
Z hlediska sesuvů je území ORP Ivančice geologicky stabilní, sesuvy jsou rozmístěny nepravidelně.
Většina sesuvů je malého nebo bodového rozsahu, největší se nachází v k. ú. obce Ivančice a má rozlohu
4,5 ha. Do zástavby zasahují sesuvy v Oslavanech – v ulici 1. máje (zdroj: data ÚAP), v ulici Havířská
(zvětralá skála zajištěná opatřením), V Gruntech (není třeba opatření; zdroj: dotazník 2012). Na katastru
města Dolní Kounice se nachází tři místa, kde hrozí svahové pohyby (zvětralé skály). Nejkritičtější
lokalita je na ulici Rybárna, která je v současné době stabilizována ochranou sítí s kotvami (dotazníky).
Další dvě jsou na ulici Ivančická (skála a svah na parcele č 1358) a Skalní (skalní stěna na parcele č
1314), pro zhodnocení je potřeba provést minimálně statický posudek (zdroj: dotazník 2012). Podle
dotazníkového šetření (2012) jsou sesuvné plochy také v Moravských Bránicích na parcelách 850/1,
850/4, 1054/30, 852. Do bezprostřední blízkosti zástavby zasahuje sesuv ve svahu nad říčkou Rokytná
v obci Ivančice – část Budkovice (zdroj: data ÚAP).
19
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.1.2: Důlní činnost, sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice
Zdroj: Data ÚAP (2012)
20
EKOTOXA s.r.o.
3.1.4
Indikátory
Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor
zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto
území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru
v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce.
Hodnocení indikátoru:
+2
na území obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované území.
+1
v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území.
0
v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují
však riziko nebo omezení pro rozvoj obce.
-1
v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující
omezení pro rozvoj obce.
-2
v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující
potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace).
Tabulka č. 3.1.2: Indikátory geologických rizik
Obec
Plocha obce (km2)
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
21
Indikátor
5.82
8.20
8.97
8.34
47.61
9.55
3.33
7.43
8.16
4.59
5.77
11.53
6.23
18.71
2.93
9.59
5.53
2
-2
-2
2
0
2
2
2
-1
1
2
0
2
-2
2
2
2
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.1.3: Indikátor geologických rizik - sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Ivančice
Zdroj: EKOTOXA, 2012
3.1.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Nízký výskyt sesuvných území – malé omezení Vysoká míra poddolovaných území a výskyt
pro rozvoj obcí.
sesuvných území na katastrálním území obcí
Oslavany, Čučice, Moravské Bránice, Dolní
Kounice, Nová Ves a Ivančice může omezovat
rozvoj obcí. Na území obcí Oslavany a Čučice
zasahují poddolovaná území pod současnou
zástavbu. U obce Nová Ves pak do bezprostřední
blízkosti zástavby.
Ochrana hlavních ložisek nerostných surovin Ložiska surovin se mohou dostat do střetu s jinými
zajištěna stanovením CHLÚ.
zájmy na využití území.
Výskyt sesuvných území v blízkosti zástavby na
území obcí Oslavany, Dolní Kounice, Moravské
Bránice, Ivančice - Budkovice.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Využití prostředků z dotačních programů na
obnovu území dotčeného těžbou.
22
EKOTOXA s.r.o.
3.1.6


Problémy k řešení
Přesná lokalizace sesuvných a poddolovaných území, jejich posouzení a zjištění míry omezení využití
území (všechny obce).
Určení vhodného využití území nevhodného pro zástavbu (Oslavany, Ivančice, Čučice, Nová Ves).
23
EKOTOXA s.r.o.
3.2 VODNÍ REŽIM
Vodní zdroje v území SO ORP Ivančice zasahují do povodí Dyje. Na území SO ORP je 7 hydrologických
povodí 3. řádu – Šatava, Jihlava, Bobrava, Balinka, Oslava, Chvojnice a Rokytná. Hlavními toky pro
území SO ORP jsou Jihlava (délka 180,8 km; rozloha povodí 2996,5 km2) a Oslava (délka 99,24 km;
rozloha povodí 867,03 km2). Jihlava je pravostranný přítok Svratky a jejím největším přítokem
(levostranným) je Oslava, která se do Jihlavy vlévá u Němčic. Největším přítokem Oslavy je Balinka
(31,1 km).
Na území SO ORP se nevyskytují významné vodní plochy, největší jsou vodní plochy v okolí Ivančic.
Obrázek č. 3.2.1: Hydrologické povodí 3. řádu ve SO ORP Ivančice
Zdroj: Data ÚAP, 2012
Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Čučice,
která zasahuje do území obcí Čučice, Ketkovice, Senorady a Nová Ves.
Významné podzemní zdroje představuje také niva řeky Jihlavy (Ivančice, Moravské Bránice).
V obcích Čučice, Ivančice, Ketkovice, Kupařovice, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves,
Nové Bránice, Oslavany a Senorady jsou vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů.
S kvalitou pitné vody mají podle dotazníkového průzkumu v obci Dolní Kounice (dusičnany) a Oslavany
(mělo by být vyřešeno do konce roku 2012). V Ivančicích je problém s kvantitou pitné vody.
24
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.2.2: Vodní režim ve SO ORP Ivančice
Území povodí Dyje zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek
České republiky – Českého masivu, který zaujímá západní, severní a střední část, i Západních Karpat na
jihovýchodě území. Mezi zvláštní geologické znaky z hlediska hydrogeologie lze řadit přítomnost
krasových terénů se specifickým vodním režimem a relativně mohutné nánosy pleistocenních toků a
jezer. Většina území povodí náleží k oblastem chudým na podzemní vody. Oblast Českomoravské
vrchoviny je převážně tvořena krystalickými horninami, které jsou pro vytváření zásob podzemní vody
krajně nepříznivé. Roční úhrny srážek v této oblasti přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech. Oběh
podzemních vod je velmi mělký, vázaný na nepříliš hlubokou puklinovou zónu, zvětralinový plášť a sutě.
Hodnoty specifického odtoku se pohybují v mezích od 3 do 5 l.s-1.km-2 a místy klesají i pod 3 l.s-1.km-2.
Hustota říční sítě v západní části Dyjskosvrateckého úvalu je jedna z nejnižších v celé ČR. Důležitou roli
hrají rašeliniště a rašelinné louky v desítkách lokalit podél vrcholové rozvodnicové čáry hlavního
evropského rozvodí. Jejich celková plocha je asi 850 ha. Retenční význam mají i vodní nádrže budované
na většině řek stékajících z Českomoravské vrchoviny (Dyje, Jihlava, Oslava, Svratka).
3.2.1
Sklonitá orná půda
Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost
krajiny výrazně snižujeme především velkovýrobními způsoby hospodaření, pro něž jsou charakteristické
některé projevy: vysoký podíl orné půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu
v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Tyto negativní
projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní.
Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém
území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován
z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury
a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené
riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.
25
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonité orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Ivančice
Obec
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
SO ORP Ivančice
Plocha orné půdy
(ha)
Plocha sklonité orné
půdy (ha)
215,7
138,1
102,7
112,4
1784,7
368,7
257,1
649,8
235,2
291,7
280,0
686,0
353,2
598,9
77,0
445,6
421,5
7018,4
22,9
11,4
5,0
34,7
216,9
13,5
0,0
41,8
64,7
7,7
24,3
52,1
48,0
68,8
0,2
10,4
9,6
631,7
Podíl sklonité orné půdy na
veškeré orné půdě (%)
10,6
8,3
4,9
30,8
12,2
3,7
0,0
6,4
27,5
2,6
8,7
7,6
13,6
11,5
0,2
2,3
2,3
9,0
Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Ivančice a to 216,9
ha. Toto množství činí 12 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území
obcí Oslavany (68,8 ha) a Moravské Bránice (64,7 ha). V těchto obcích by mělo být prioritou
identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí
vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tak nebezpečí vzniku lokální povodně.
Pouze v případě obcí Pravlov a Kupařovice lze konstatovat, že v těchto územích je dosaženo přijatelného
stavu z hlediska množství sklonitých orných pozemků.
Vodní erozí jsou dle dotazníkového průzkumu ohrožováni v obcích Biskoupky (v okolí potoka
Doubravka), Kupařovice (u řeky v severní části obce).
Přívalové srážky dle dotazníkového průzkumu ohrožují v obcích Biskoupky (v okolí potoka Doubravka),
Ivančice (Mřenkový potok), Ketkovice, Kupařovice (výjimečně od SZ, od Krumlovského lesa kvůli
ucpané propusti pod cestou), Mělčany (nejvíce v lokalitě Veselá hora, dále nad ZD ze severovýchodu),
Nové Bránice, Oslavany.
Podle dotazníkového průzkumu jsou dokončeny KPÚ v Dolních Kounicích a Pravlově, zahájeny měly být
v Trboušanech (doposud není vybrána firma) a v Nových Bránicích. Žádat o KPÚ budou v Moravských
Bránicích (po schválení ÚP).
26
EKOTOXA s.r.o.
3.2.2
Povodňová charakteristika
Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů
jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být
při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce
vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a
předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně
zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace,
případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku
aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
Na území SO ORP Ivančice zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Jihlavy, Oslavy a Rokytné.
Záplavové území Jihlavy zasahuje do území obcí Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice,
Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Pravlov. Záplavové území Oslavy
zasahuje do území obcí Čučice, Ivančice, Ketkovice, Nová Ves, Oslavany a Senorady. Záplavové území
Rokytné zasahuje pouze do území obce Ivančice. Ve všech zmíněných obcích, vyjma Nové Vsi, zasahuje
záplavové území do zastavěného území obcí. Na Jihlavě a Rokytné je stanovena také aktivní zóna
záplavového území, na Oslavě zatím aktivní zóna vyhlášena není.
Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že povodněmi jsou ohrožováni v obcích Biskoupky (v okolí potoka
Doubravka), Kupařovice, Oslavany, Pravlov a Trboušany (po zimě, od Krumlovských lesů).
Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí
zaplavená plocha při % zaplavené plochy
Zaplavená
Vodní tok
Q100 v ZÚ
při Q100
Obec
plocha při Q100
(Q100)
(ha)
v ZÚ z celkového
(ha)
ZÚ
Biskoupky
Jihlava
18,1
2,8
14,5
Čučice
Oslava
24,0
0,001
0,004
Dolní Kounice
Jihlava
41,3
6,4
7,3
Hlína
Jihlava
330,9
73,4
15,9
Ivančice
Oslava
64,2
6,9
1,5
Rokytná
56,0
0,7
0,2
Ketkovice
Oslava
9,7
0,2
0,3
Kupařovice
Jihlava
102,0
2,2
12,9
Mělčany
Moravské Bránice
Jihlava
82,8
2,2
3,0
Němčičky
Jihlava
122,4
1,9
3,5
Neslovice
Jihlava
5,8
Nová Ves
Oslava
20,1
Nové Bránice
Jihlava
44,5
1,4
3,8
Jihlava
18,5
0,3
0,2
Oslavany
Oslava
89,4
36,3
17,1
Pravlov
Jihlava
69,4
10,2
27,5
Senorady
Oslava
26,8
0,08
0,2
Trboušany
27
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.2.3: Aktivní zóny záplavových území ve SO ORP Ivančice
plocha aktivní zóny
Obec
v ZÚ (ha)
(ha)
Biskoupky
Dolní Kounice
Ivančice
Kupařovice
Moravské Bránice
Němčičky
Nová Ves
Nové Bránice
Pravlov
15,7
35,0
192,2
50,4
47,2
110,8
5,3
19,9
34,1
0,9
2,3
7,9
1,5
0,9
0,3
2,2
v ZÚ z celkové
plochy ZÚ (%)
5,7
6,6
4,1
3,1
0,8
1,6
6,3
Obrázek č. 3.2.3: Záplavové území Q100 na území SO ORP Ivančice
V posledních letech dochází často k povodním, a proto je kladen důraz na řešení protipovodňových
opatření. Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Dyje 2010 - 2015 (prosinec 2009). Ve
SO ORP Ivančice nejsou v tomto plánovacím období navrhována žádná opatření.
Podle dotazníkového průzkumu je v Kupařovicích plánována výstavba protipovodňového valu v SZ části
obce a v Nových Bránicích je v záměru poldr (jižně od obce). V Pravlově je vydáno stavební povolení na
protipovodňové hráze.
28
EKOTOXA s.r.o.
Ve 14 obcích je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem – Biskoupky, Čučice, Dolní
Kounice, Ivančice, Ketkovice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice,
Oslavany, Pravlov, Senorady a Trboušany. Jedná se o vodní díla Mostiště a Dalešice
3.2.3
Stav povrchových a podzemních vod
Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje
živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů.
Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodlivin v některé ze součástí životního
prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými
kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace –
znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně.
Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její
dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let
stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Ivančice není výjimkou, stav povrchových a
podzemních vod není uspokojivý.
Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že v obcích Ketkovice, Senorady, Čučice, Neslovice a
Oslavany jsou všechny útvary povrchových vod rizikové, v obcích Nová Ves a Ivančice jsou některé
útvary povrchových vod rizikové a některé potencionálně rizikové, v ostatních obcích jsou všechny
útvary povrchových vod potencionálně rizikové. V celém SO ORP jsou vodní útvary podzemních vod
klasifikovány jako nevyhovující (viz následující obrázky).
Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy
opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako
vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové).
Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně
ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav
útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti
prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů
povrchových a podzemních vod a chráněných území.
Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v „Metodických postupech státních podniků Povodí
pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického
potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v
prvních plánech oblastí povodí“. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení
jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů.
Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla:
 Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací
o vlivu užívání vod na stav vod).

Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka
stavu je klasifikována jako nevyhovující

Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení.
29
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.2.4: Celková rizikovost povrchových vod
30
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.2.5: Celková rizikovost podzemních vod
Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Ivančice nachází zranitelné oblasti (viz
následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují:
 povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž
koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,

nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů
dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice,
Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice.
31
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.2.6: Zranitelné oblasti ve SO ORP Ivančice
Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2012
3.2.4
3.2.4.1
Indikátory
Plocha sklonité půdy
Celkem se v SO ORP Ivančice nachází 631,7 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové
výměry orné půdy v SO ORP Ivančice (7 018 ha) tyto „nevhodné“ pozemky činí 9 %. Pouze ve dvou
obcích – Kupařovice a Pravlov – je nulové nebo nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou,
že lze tyto území označit za cílový stav pro ostatní katastry na území SO ORP. Tím je dosaženo
z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích ideálního stavu a přiblížení přirozenému
vodnímu režimu v krajině – tzn. snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích.
Opačná situace panuje v obcích Ivančice, Oslavany, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice a
Mělčany, kde se vyskytuje nadměrné množství těchto „rizikových pozemků“, a je potřeba tento
neuspokojivý stav řešit.
Hodnocení indikátoru plochy sklonité půdy:
-2
na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy
-1
na území obce se nachází 40 – 60 ha sklonité orné půdy
0
na území obce se nachází 20 – 39,99 ha sklonité orné půdy
1
na území obce se nachází 1 – 19,99 ha sklonité orné půdy
2
na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy
32
EKOTOXA s.r.o.
3.2.4.2
Záplavové území Q100
Na území SO ORP je stanoveno záplavové území Q100 v obcích Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice,
Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice,
Ketkovice a Senorady. Ve všech zmíněných obcích, vyjma Nové Vsi, zasahuje záplavové území do
zastavěného území obcí.
Hodnocení indikátoru záplavové území Q100:
-2
více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce
-1
10 – 24,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce
0
5 – 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q
100 na území obce není stanoveno
1
0 - 4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce
2
záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce
Tabulka č. 3.2.4: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů
Sklonité orné pozemky
Obec
hodnoty [ha]
hodnocení
hodnoty [%]
hodnocení
Biskoupky
14,5
0
22,9
-1
Čučice
0,004
1
11,4
1
Dolní Kounice
7,3
1
5,0
0
Hlína
0
34,7
0
Ivančice
-2
216,9
17,6
-1
Ketkovice
0,3
1
13,5
1
Kupařovice
12,9
2
0,0
-1
Mělčany
-1
41,8
0
Moravské Bránice
3,0
-2
64,7
1
Němčičky
3,5
1
7,7
1
Neslovice
0
24,3
0
Nová Ves
mimo ZÚ
-1
52,1
2
Nové Bránice
3,8
-1
48,0
1
Oslavany
17,3
-2
68,8
-1
Pravlov
2
0,2
27,5
-2
Senorady
0,2
1
10,4
1
Trboušany
1
9,6
0
Zdroj:EKOTOXA s.r.o., 2012
33
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.2.7: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy
Zdroj: EKOTOXA s.r .o., 2012
Obrázek č. 3.2.8: Hodnocení obcí dle záplavového území Q100
34
EKOTOXA s.r.o.
3.2.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní
eroze na minimum v obcích s nulovým či
nepatrným (Kupařovice a Pravlov) výskytem
sklonité orné půdy.
PŘÍLEŽITOSTI
Podpora modernizace a rekonstrukce stávající
kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na
veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.
Realizace komplexního systému protipovodňových
opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně
zastavěného území obcí.
SLABÉ STRÁNKY
Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině
v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých
pozemcích – velké množství orné půdy na
sklonitých pozemcích především na území obcí
Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové
Bránice, Mělčany a Oslavany.
V obcích Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice,
Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová
Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice,
Ketkovice a Senorady je stanoveno záplavové
území Q100. Záplavové území ve všech těchto
obcích zasahuje do zastavěného území – kromě
Nové Vsi.
Nepřijatelný stav povrchových vod na území obcí
Ketkovice,
Senorady,
Čučice,
Neslovice,
Oslavany, Ivančice a Nová Ves a nepřijatelný stav
podzemních vod na území všech obcí SO ORP.
Vyhlášené zranitelné oblasti v obcích Ketkovice,
Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice,
Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky a
Kupařovice.
HROZBY
Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou
erozí půdy v územích s velkým podílem sklonité
orné půdy – především na území obcí Ivančice,
Moravské Bránice, Nová Ves, Nové Bránice,
Mělčany a Oslavany.
Narušení vodních zdrojů či ochranných pásem
v obcích Ivančice, Moravské Bránice, Čučice,
Ketkovice, Senorady, Nová Ves, Kupařovice,
Mělčany, Neslovice, Nové Bránice a Oslavany.
Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou
erozní ohrožeností (vysoký podíl sklonité orné
půdy).
35
EKOTOXA s.r.o.
3.2.6





V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a
navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní
opatření, retenční nádrž, ...). Jedná se především o obce Ivančice, Moravské Bránice, Nová Ves, Nové
Bránice, Mělčany a Oslavany.
V obcích, kde hladina Q100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku
státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším
investicím do nových nákladných protipovodňových opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy
se problém přenese níže po toku) - Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské
Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany, Pravlov, Čučice, Ketkovice, a Senorady.
Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních
zdrojů vody - Ivančice, Moravské Bránice, Čučice, Ketkovice, Senorady, Nová Ves, Kupařovice,
Mělčany, Neslovice, Nové Bránice a Oslavany.
Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a
dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech –
území obcí SO ORP, ve kterých ještě nebyla tato opatření realizována.
Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku
zemědělské a průmyslové činnosti - Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany,
Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice (stanovené zranitelné oblasti pro koncentrace
dusičnanů).
36
EKOTOXA s.r.o.
3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
3.3.1
Ovzduší
Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě.
Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících
ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek
znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo
také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem
chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit
strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat
okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů).
Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady
zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.:
lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené
ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů).
Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a
imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou
negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů
tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na
větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území
v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí, projevit na témže území (zvláště
v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).
3.3.1.1
Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu
zdraví lidí v daném roce
Překročení imisních limitů je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: SO 2, PM10, NO2, benzen.
Překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší:
As, Cd, benzo(a)pyren, O3.
Pro SO ORP Ivančice byly v roce 2006 z důvodu překračování imisních limitů určeny jako problematické
suspendované částice velikostní frakce PM10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při hodnocení dat za
rok 2008 již nebylo (kromě troposférického ozonu) překročení imisních limitů zjištěno. Jedná o
dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na
jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky,
nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). V roce 2010 byly imisní limity
opět překročeny. Konkrétně byl překročen imisní limit pro 24hodinové imisní koncentrace
suspendovaných částic frakce PM10 na 6 % území SO ORP, cílový imisní limit pro polycyklické
aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren na 4,1 % území So ORP a cílový imisní limit pro
troposférický ozón na území obce Ketkovice. Zde je nutno dodat, že se jedná o data zjištěná pomocí
rozptylového modelu a je nutno je chápat jako modelové.
Jak již bylo řečeno, při hodnocení dat za rok 2008 bylo zjištěno zlepšení imisní situace. V roce 2010 byla
situace naopak oproti roku 2008 horší, stále však lepší než v roce 2006. V případě PM10 bylo v roce 2006
pozorováno překročení 24h imisního limitu na 67 % území SO ORP, v letech 2008 zjištěno nebylo, v
roce 2010 zde překročení bylo zjištěno 6 % území. Roční imisní limit pro PM 10 nebyl překročen ani
v letech 2006, 2008 ani 2010. V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního
limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisního limitu pro benzen.
V případě BaP došlo v roce 2006 k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro
polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 7 % území SO ORP, v letech
2008 imisní limit překročen nebyl, v roce 2010 došlo k překročení na 5 % území.
37
EKOTOXA s.r.o.
Na celém území SO ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro
ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. V roce 2010 byly překročeny pouze na území obce
Ketkovice.
Nebyly překročeny cílové imisní limity pro arsen a kadmium.
Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010
SO ORP Ivančice
Obec
% území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví
Imisní limit
Cílový imisní limit
Souhrnně OZKO
Imisní limit
Cílový imisní
limit bez O3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
11,8
0,0
11,8
11,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Ivančice
8,4
8,4
0,0
8,4
8,4
Ketkovice
0,0
0,0
5,0
0,0
0,0
Kupařovice
49,3
0,0
0,0
49,3
0,0
Mělčany
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Moravské Bránice
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Němčičky
16,8
0,0
0,0
16,8
0,0
Neslovice
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Nová Ves
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Nové Bránice
15,2
15,2
0,0
15,2
15,2
Oslavany
5,4
5,4
0,0
5,4
5,7
Pravlov
28,3
0,0
0,0
28,3
0,0
Senorady
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Trboušany
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
SO ORP Ivančice
6,0
4,1
0,3
6,0
4,1
PM10 (24h)
B(a)P
Biskoupky
0,0
0,0
Čučice
0,0
0,0
Dolní Kounice
11,8
Hlína
O3_8h
Zdroj dat: ČHMÚ, 2012
38
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.3.1: Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z r. 2010
3.3.1.2
Plocha území s překročenými imisními limity a cílovými imisními limity pro ochranu
ekosystémů a vegetace
Na území všech obcí, tj. na 100 % území ORP došlo v letech 2006 i 2008 k překročení hodnot cílového
imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). V roce 2010
k překročení došlo na 98,8 % území. Imisní limity pro SO2 a NOx nebyly v hodnocených letech na území
SO ORP prakticky překročeny, v roce 2010 došlo k překročení imisního limitu pro Nox na území města
Ivančice.
3.3.1.3
Hodnocení kvality ovzduší v rámci dotazníkového šetření
Kvalita ovzduší byla řešena také v rámci dotazníkového šetření. Ovzduší není nikde považováno za
výrazně znečištěné, v obcích Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nová
Ves, Nové Bránice, Oslavany, Senorady a Trboušany je uváděno jako mírně znečištěné. Jako zdroj
znečištění jsou zde všude uváděny domácnosti, v obcích Ivančice, Mělčany, Moravské Bránice, Nové
Bránice a Oslavany je jako další zdroj uváděna doprava, v Moravské Bránici také ze zemědělské výroby.
V některých obcích je uváděno také pachové znečištění. Jedná se o obce Ivančice (Ekotex), Ketkovice
(lokální topeniště), Moravské Bránice – zemědělská výroba (močůvka) a Pravlov (chov prasat).
39
EKOTOXA s.r.o.
3.3.2
Staré ekologické zátěže
V rámci dat ÚAP je na území SO ORP Ivančice uváděno 11 starých ekologických zátěží. V převážné
většině se jedná o skládky odpadů. Jedná se o tyto:
Tabulka č. 3.3.2: Staré ekologické zátěže v roce 2012
Obec
Biskoupky
Stará ekologická zátěž
skládka Biskoupky
Obec
Stará ekologická zátěž
Moravské Bránice skládka M. Bránice (prům. o. )
Čučice
skládka Čučice I.
Neslovice
skládka TKO Neslovice
Ivančice
skládka TKO Ivančice
Nová Ves
skládka NováVes
Ivančice
skládka Hrubšice
Oslavany
Oslavany - bývalé Dehtochema
Ketkovice
skládka Ketkovice II.
Oslavany
Palivo Trans s.r.o. – areál
Moravské Bránice
M. Bránice - U nádraží
Zdroj dat: Data ÚAP, 2012
V rámci dotazníkového šetření byly uváděny další menší ekologické zátěže, a to v Trboušanech, kde se
nachází skládka na suť v prostoru bývalé cihelny.
3.3.3
Hlukové znečištění
V rámci dotazníkového šetření bylo řešeno také hlukové znečištění. To bylo uváděno v obcích Dolní
Kounice (ze silnice II. třídy a lomu), Ivančice (z dopravy), Moravské Bránice (nákladní doprava), Pravlov
(z dopravy a z lomu) a Senorady (z dopravy).
3.3.4
3.3.4.1
Indikátory
Kvalita ovzduší
Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za
účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní
indikátory:


HP1 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních
limitů pro ochranu zdraví lidí,
HP2 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu
ekosystémů a vegetace
Tyto indikátory byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy
ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla
stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů
pro ochranu ekosystémů a vegetace.
40
EKOTOXA s.r.o.
Hodnocení indikátoru kvality ovzduší:
-2
na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro
ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav
indikátoru.
-1
na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro
ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) – není plněn cílový stav indikátoru.
0
neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena.
1
na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro
ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu – cílový stav indikátoru není plněn,
ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně.
2
na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro
ochranu ekosystémů a vegetace – je naplněn cílový stav indikátoru.
Tabulka č. 3.3.3: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území
SO ORP dle dat z roku 2010
Obec
Počet látek s překročením imisních limitů nebo
cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a
ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím
ozonu
HP1 (zdraví)
HP2 (ekosystémy)
Hodnocení
indikátoru
Biskoupky
0
1
1
Čučice
0
1
1
Dolní Kounice
2
1
-2
Hlína
0
1
1
Ivančice
2
2
-2
Ketkovice
1
1
1
Kupařovice
1
1
-1
Mělčany
0
1
1
Moravské Bránice
0
1
1
Němčičky
1
1
-1
Neslovice
0
1
1
Nová Ves
0
1
1
Nové Bránice
2
1
-2
Oslavany
2
1
-2
Pravlov
1
1
-1
Senorady
0
1
1
Trboušany
0
1
1
Zdroj dat: Data ÚAP, 2012
41
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.3.2: Hodnocení indikátoru kvality ovzduší
42
EKOTOXA s.r.o.
3.3.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny
hodnoty imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro
SO2, NO2, benzen, kadmium, arzen a prakticky
významněji ani imisní limity pro ochranu
ekosystémů pro SO2 a NOx.
SLABÉ STRÁNKY
Na území všech obcí byl v letech 2006, 2008 i
2010 překročen cílový imisní limit pro ochranu
zdraví lidí pro troposférický ozon.
V roce 2010 byly překročeny imisní limity pro
suspendované částice frakce PM10 a benzo(a)pyren
na cca 5 % území So ORP.
V obcích Biskoupky, Čučice, Ivančice, Ketkovice,
Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves a
Oslavany se nachází staré ekologické zátěže.
Mírně znečištěné ovzduší v obcích Čučice, Dolní
Kounice, Hlína, Ivančice, Mělčany, Moravské
Bránice, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany,
Senorady a Trboušany (především z domácností a
dopravy).
Pachové znečištění v obcích Ketkovice (lokální
topeniště), Moravské Bránice – zemědělská výroba
(močůvka) a Pravlov (chov prasat).
Hlukové znečištění v obcích Dolní Kounice (ze
silnice II. třídy a lomu), Ivančice (doprava),
Moravské Bránice (nákladní doprava), Pravlově (z
dopravy a z lomu) a Senoradech (z dopravy).
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Využívání nejlepších dostupných technologií Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění
v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné domácností) v důsledku používání nešetrných
uplatňování zásad správné zemědělské praxe a technologií
spalování
a
spoluspalování
využívání obnovitelných zdrojů energie.
komunálního odpadu.
Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových
areálů pro zachytávání prašného znečištění.
3.3.6




Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel
především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající
z výstavby a provozu dopravní infrastruktury. (Dolní Kounice, Ivančice, Moravské Bránice, Pravlov,
Senorady).
Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace), především pro obce s trvale
nepříznivými rozptylovými podmínkami.
Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně (např. zeleně podél
komunikací a na návětrných stranách obcí) za účelem zachycení a snížení prašnosti.
Identifikovat staré ekologické zátěže a najít pro dané plochy vhodné využití.
43
EKOTOXA s.r.o.
3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
3.4.1
Chráněná území
Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů
rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní
dědictví, jež je nutné zachovat pro další generace.
Podle současné české legislativy je obecně chráněna veškerá volná krajina (zákon 114/1992 Sb.,
v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP ( jevy č.
22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30).
Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošné zvláště chráněné oblasti
patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA
2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají
do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality (EVL).
Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní
rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky.
Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi
významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy
považovat především území se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazené např. do červených
seznamů či spadající pod NATURA 2000. Kromě nich se na těchto územích často nalézá řada
„obecných“ druhů, které však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany přírody by měla zvláště
chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z
tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy nenacházely příliš daleko od sebe, nebo
aby nebyla zmenšena pod kritickou mez jejich rozloha.
3.4.1.1
Chráněná území v SO ORP Ivančice
Na území se nevyskytují kategorie chráněných území typu národní park, chráněná krajinná oblast ani
NATURA 2000 – ptačí oblast.
Mezi maloplošně zvláště chráněná území patří tyto:









PR Údolí Oslavy a Chvojnice - Kaňonovitá údolí dvou toků se skalnatými svahy a teplomilnými
porosty. Rozloha 2309,87 ha, katastrální území Čučice, Ketkovice.
PR Biskoupský kopec - Lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 7,6 ha, katastrální území
Biskoupky na Moravě.
PR Velká skála - Zachovalé reliktní bory, teplomilné doubravy a doprovodná xerotermní
společenstva, prudce se střídající se společenstvy stinných skalních roklí. Bohatý výskyt
vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozloha 60,43 ha, katastrální území Biskoupky
na Moravě.
PR Nad řekami - Hadcové skály s typickými společenstvy. Rozloha 6,6 ha, katastrální území
Hrubšice.
PP Biskoupská hadcová step - Skalnatá stepní stráň se vzácným rostlinstvem. Rozloha 2,2 ha,
katastrální území Biskoupky na Moravě.
PP Bouchal - Ostrůvek teplomilných společenstev. Rozloha 2,6 ha, katastrální území Letkovice.
PP Pekárka - Skalnatá stráňka s teplomilnou květenou. Rozloha 9,5 ha, katastrální území
Alexovice.
PP Rybičková skála - Paleontologická lokalita (otisky ryb). Rozloha 0,19 ha, katastrální území
Padochov.
PP Patočkova hora - Zbytek stepní vegetace, především koniklece velkokvětého. Rozloha 1,2
ha, katastrální území Neslovice.
44
EKOTOXA s.r.o.

PP V olších - Zbytek lužního porostu s bohatou avifaunou. Rozloha 2,1 ha, katastrální území
Trboušany.
V rámci dat ÚAP je zde dále uváděn návrh maloplošně zvláště chráněného území přírodní památky
Červené stráně na území obce Nové Bránice. Vyskytuje se zde populace kriticky ohroženého hvozdíku
moravského a biotop této vzácné rostliny, reprezentovaný vegetací silikátových skal a drolin svazu
Asplenion septentrionalis.
Mezi evropsky významné lokality patří tyto, které se částečně překrývají s maloplošně zvláště
chráněnými územími










EVL Biskoupský kopec - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 8,2 ha, katastrální území
Biskoupky na Moravě. Plošně téměř odpovídá PR stejného názvu.
EVL Červené stráně - lokalita hvozdíku moravského. Rozloha 6,2 ha, katastrální území Nové
Bránice.
EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy - subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky,
nížinné až horské vodní toky s vegetací, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých
podložích. Rozloha 12,3 ha, katastrální území Biskoupky na Moravě, Hrubšice. Plošně téměř
odpovídá PR Nad řekami.
EVL Krumlovsko-Rokytenské slepence - kontinentální opadavé křoviny, vápnité nebo bazické
skalní trávníky, subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, lokalita chráněných
druhů rostlin a živočichů. Celková rozloha činí 99,3 ha, v SO ORP Ivančice 12,1 ha. Katastrální
území Budkovice.
EVL Krumlovský les - panonské dubohabřiny, eurosibiřské stepní doubravy, bezkolencové
louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, dubohabřiny asociace GalioCarpinetum, lokalita čolka velkého. Celková rozloha činí 1945,5 ha, v SO ORP Ivančice 234,3
ha. Katastrální území Budkovice.
EVL Pekárka - lokalita hvozdíku moravského, koniklece velkokvětého. Rozloha 12,8 ha,
katastrální území Alexovice. Plošně se kryje s PP Pekárka.
EVL Řeka Rokytná - lokalita hrouzka běloploutvého, velevruba tupého. Celková rozloha činí
123,7 ha, v SO ORP Ivančice 15,1 ha, katastrální území Budkovice, Kounické Předměstí,
Němčice u Ivančic.
EVL Hadcové stráně v údolí Jihlavy – nově zařazeno nařízením vlády č. 371/2009 z 3.11.2009.
Subpanonské stepní trávníky, panonské skalní trávníky, nížinné až horské vodní toky s vegetací,
polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. Celková rozloha činí 12,3
ha, katastrální území Biskoupky na Moravě, Hrubšice.
EVL Údolí Oslavy a Chvojnice - lokalita přástevníka kostivalového, dvouhrotce zeleného,
jazýčku jaderského, koniklece velkokvětého a kovaříka. Původní rozloha byla 2183,5 ha, v SO
ORP Ivančice 518,0 ha. Rozloha byla změněna nařízením vlády č. 371/2009 z 3.11.2009 (2339,1
ha). Katastrální území Čučice, Ketkovice. Plošně se kryje s přírodní rezervací stejného názvu.
EVL Žebětín - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 1,45 ha, katastrální území Dolní
Kounice.
45
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území v SO ORP Ivančice v r. 2012
3.4.1.2
Přírodní parky
Na území SO ORP Ivančice se nacházejí 4 přírodní parky – Bobrava, Niva Jihlavy, Oslava a Střední
Pojihlaví.




Přírodní park Bobrava – zasahuje do východní části k.ú. Neslovice a Hlína u Ivančic. Přírodní
park byl vyhlášen v roce 1982 a má rozlohu 3100 ha. Park má zachované luční porosty a zbytky
přirozených lesů, které se rozprostírají na svazích v celé oblasti. V údolí stojí do dnešní doby
několik starých větrných mlýnů.
Přírodní park Niva Jihlavy – zasahuje do části k.ú. Pravlov, Němčičky a Kupařovice. Rozkládá
se v široké údolní nivě Jihlavy, která je jedinečnou ukázkou toku větší nížinné řeky volně
meandrující říčními nánosy. Typickými krajinotvornými prvky jsou drobné mozaiky lužního lesa,
rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer s bohatým výskytem vodních a
mokřadních organismů. Tyto biotopy patří spolu s vlastním neregulovaným tokem řeky k
nejcennějším lokalitám tohoto přírodního parku.
Přírodní park Oslava – zabírá velkou část k.ú. Ketkovice, Čučice, Nová Ves u Oslavan a menší
část k.ú. Oslavany. Přírodní park byl vyhlášen v roce 1997. Rozkládá se mezi Náměští nad
Oslavou na severozápadní straně a Oslavanami na jihovýchodní straně. Území o rozloze téměř
2 200 ha je tvořeno členitou pahorkatinou a náleží k nejzajímavějším územím na okraji Českého
masivu po geomorfologické i geologické stránce. Osou celého území jsou hluboké údolí řek
Chvojnice a Oslavy.
Přírodní park Střední Pojihlaví - zabírá celé k.ú. Biskoupky, velkou část k.ú. Nová Ves u
Oslavan, Hrubšice a malou část k.ú. Řeznovice. Přírodní park je ukázkou vývoje středních toků
46
EKOTOXA s.r.o.
moravských řek. Rozkládá se na území Třebíčska, Znojemska a Brněnska a zaujímá poslední
nezatopený úsek středního kaňonovitého toku řeky Jihlavy mezi Mohelnem a Ivančicemi. V
lesnaté krajině s pestrým výčtem chráněných rostlin se nacházejí nejsevernější místa výskytu
teplomilné vegetace jižní Evropy. Bukové, habrové, javorové a lipové porosty doplňují až 150
metrů vysoké skály.
3.4.2
Významné krajinné prvky
Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Dále jimi mohou být jiné části krajiny jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky,
remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary,
výchozy a odkryvy, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody. Mohou jimi být i cenné plochy
porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významný krajinný prvek je ekologicky,
geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled a přispívá k
udržení její stability.
Ve správním území SO ORP Ivančice je vymezena řada registrovaných významných krajinných prvků –
viz mapa.
Obrázek č. 3.4.2: VKP v SO ORP Ivančice
47
EKOTOXA s.r.o.
3.4.3
Územní systém ekologické stability
Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je
trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí.
Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne
26. 2. 1992 (s účinností od 1. 6. 1992), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových
předpisech.
Pro formulování celkové koncepce funkčního využití území je aplikován nadregionální a regionální
stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhož se odvíjejí detailní ÚSES místní
úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní
hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně
propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují
přírodní rovnováhu.
Obrázek č. 3.4.3: ÚSES SO ORP Ivančice
Na území SO ORP Ivančice se nachází celkem 12 regionálních biocenter a k nim jsou zde další navržené.
Největší z nich je navržené RBC Ketkovice v severozápadní části území. Na ně navazují regionální a
lokální biokoridory. Regionální systém ÚSES je doplněn systémem lokálního ÚSES.
48
EKOTOXA s.r.o.
3.4.4
Koeficient ekologické stability krajiny
Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem
ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing.
Igorem Míchalem.
Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat
rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání
změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k
normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální
využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci.
Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je
vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o
stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují.
Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních
krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.
plocha ekologicky stabilních ploch
KES = —————————————————
plocha ekologicky nestabilních ploch
Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní
plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy.
Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy.
Klasifikace území na základě hodnoty KES dle Míchala:
Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem
KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur
KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním
agroindustriálních prvků.
Krajinný typ B - krajina intermediální
KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním
souladu s charakterem relativně přírodních prvků
Krajinný typ C - krajina relativně přírodní
KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze
relativně přírodních prvků
KES nad 6,2: území relativně přírodní.
3.4.5
Indikátory
Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za
téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala.
Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií.
Hodnocení indikátoru KES – vlastní klasifikace:
-2……KES pod 0,4
území nestabilní
-1……KES 0,4 – 0,89
území málo stabilní
0……KES 0,9 – 2,99
území mírně stabilní
1……KES 3,0 – 6,2
území stabilní
2……KES nad 6,2
území relativně přírodní
49
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.4.1: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Ivančice
KES
Hodnocení
indikátoru
Biskoupky
1,06
0
Čučice
1,97
Dolní Kounice
Obce
Obce
KES
Hodnocení
indikátoru
Němčičky
0,20
-2
0
Neslovice
0,35
-2
1,31
0
Nová Ves
0,55
-1
Hlína
3,76
1
Nové Bránice
0,53
-1
Ivančice
0,80
-1
Oslavany
1,10
0
Ketkovice
1,18
0
Pravlov
1,11
0
Kupařovice
0,05
-2
Senorady
0,93
0
Mělčany
0,12
-2
Trboušany
0,09
-2
Moravské Bránice
1,12
0
SO ORP Ivančice
0,80
-1
V ORP Ivančice se nachází 17 obcí. Polovina z nich spadá do území ekologicky málo stabilního, další
polovina má území ekologicky mírně stabilní. Celkově z hlediska ekologické stability lze tedy považovat
území za málo stabilní.
Vysoký stupeň indikátoru ekologické stability se nachází v obci Hlína (KES = 3,76). Je to způsobeno
vysokým podílem lesů z celkové plochy obce (76,7%).
V rámci ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Němčičky a
Trboušany. Vůbec nejnižší KES je v obci Kupařovice (KES = 0,05). Je zde vysoké procento zemědělské
půdy z celkové rozlohy (88,9%) a z ní je téměř všechna orná, navíc malý podíl lesů.
Obrázek č. 3.4.4: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Ivančice v roce 2012
Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012
50
EKOTOXA s.r.o.
3.4.6
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Ekologicky stabilní území v katastru obce Hlína.
SLABÉ STRÁNKY
Ekologická stabilita území je malá (polovina území
ekologicky málo stabilního, polovina ekologicky
mírně stabilní).
Vymezení významných krajinných prvků na celém Nízká ekologická stabilita v obcích Kupařovice,
území SO ORP.
Mělčany a Trboušany.
Dobré pokrytí SO ORP prvky ÚSES.
Relativně zachovalý stav přírody a krajiny a velké
množství chráněných území dle zákona o ochraně
přírody a krajiny.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Kvalitní péče o chráněná území - kvalitní evidence, Urbanizace volné krajiny. Fragmentace krajiny
nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a především liniovými dopravními stavbami.
databáze ochrany přírody.
Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v
Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro oblasti zemědělství.
realizaci krajinotvorných programů a ÚSES.
Využití územního plánování a komplexních Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje
pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro
všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných
území.
opatření.
3.4.7





Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES.
Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do
volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny.
Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a
související fragmentace území. V rámci územního plánování respektovat migračně významná území a
migrační koridory a v místech střetů s rozvojovými záměry vymezit opatření, která zajistí prostupnost
území i do budoucna (podchody, přechody, úpravu mostků...).
U záměrů, které zasahují do MZCHÚ nebo ÚSES provést v rámci hodnocení EIA biologické
hodnocení a zajistit co nejmenší negativní dopad na dané lokality.
Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené
zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření.
51
EKOTOXA s.r.o.
3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ
LESA
3.5.1
Zemědělský půdní fond
Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro
vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu
zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území.
V oblasti Ivančicka má zemědělství díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám bohatou tradici.
Obhospodařuje zde dle údajů ČSÚ k 30. 6. 2012 plochu 9351,8 ha zemědělské půdy, což představuje 54
% z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur je na zemědělské půdě nejvíce zastoupena orná půda
s 7740,1 ha (82,7 %), což je výrazně vyšší než republikový průměr. Trvalé travní porosty s výměrou
526,8 ha zaujímají pouze 5,6 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem k charakteru území představuje
významnou část zemědělské výroby vinohradnictví. Vinice zaujímají plochu 492,8 ha (5,4 %) a
představují i významný krajinotvorný prvek. I když ovocné sady zabírají pouze 179,8 ha, jsou tradiční
kulturou a jsou významné rovněž z hlediska krajinného rázu.
Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30.6.2012
Název obce
Celková
výměra
(ha)
Orná
půda
(ha)
Zahrady Ovocné
(ha)
sady
(ha)
Vinice
(ha)
TTP
(ha)
Zemědělská Podíl ZP na
půda (ha)
celkové
výměře (%)
Biskoupky
580,5
216
-
5
4
38
262
45,1
Čučice
819,2
228
-
10
10
42
290
35,4
Dolní Kounice
897,1
212
206
88
98
17
621
69,2
Hlína
834,0
138
-
9
4
6
158
18,9
4757,0
2059
28
117
22
191
2418
50,8
Ketkovice
955,1
379
-
21
2
12
414
43,3
Kupařovice
330,7
292
-
1
-
1
294
88,9
Mělčany
742,5
617
37
10
-
2
665
89,6
Moravské Bránice
818,1
280
53
26
6
26
391
47,8
Němčičky
457,6
281
35
4
-
7
326
71,3
Neslovice
582,9
380
-
8
-
5
393
67,5
Nová Ves
1155,0
662
-
17
9
35
723
62,6
621,3
360
16
11
-
1
389
62,6
1868,3
639
-
53
22
62
776
41,5
Pravlov
291,7
79
108
14
1
6
209
71,7
Senorady
967,7
442
-
11
1
75
528
54,6
Trboušany
SO ORP Ivančice
554,9
476
10
7
2
1
496
89,4
17233,9
7740,8
492,8
411,6
179,8
526,8
9351,8
54
Ivančice
Nové Bránice
Oslavany
Zdroj: ČSÚ, 2012
3.5.1.1
Ochrana zemědělského půdního fondu
Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují
některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.
52
EKOTOXA s.r.o.
Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo
úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy
EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek.
Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější
plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně
narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť.
Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů
mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat
nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách
stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud
možno pozemky ve 3. – 5. třídě ochrany.
1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých
klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na
záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu.
2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých
klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy
vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen
podmíněně zastavitelné.
Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce
hodnotná půda se nachází v jižní části území v obcích Trboušany, Mělčany a Kupařovice, ve střední části
v obcích Nová Ves, Senorady a Ivančice.
Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany
Zdroj: ÚAP, 2012
53
EKOTOXA s.r.o.
3.5.2
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
3.5.2.1
Plochy lesa
ORP Ivančice je průměrně lesnatým územím – lesnatost dosahuje 33,6 %. Lesnatost je nižší v jižní a
střední části, v SO ORP jsou z velké části lesy zvláštního určení. Nejvíce lesnatou obcí je Hlína (76,7 %),
což je vzhledem k uvedenému průměru Jihomoravského kraje velmi vysoký údaj, dále Čučice (57,1 %),
Ketkovice (49,9 %) a Oslavany (43,1 %). Nejméně lesnatou částí je obec Kupařovice (2,4 %) a
Trboušany (4,5 %).
Tabulka č. 3.5.2: Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí
Obec
Celková výměra (ha)
Plocha lesa (ha)
Lesnatost (%)
Biskoupky
581
241
41,5
Čučice
819
467
57,1
Dolní Kounice
897
75
8,4
Hlína
834
640
76,7
4757
1658
34,8
Ketkovice
955
476
49,9
Kupařovice
331
8
2,4
Mělčany
743
28
3,8
Moravské Bránice
818
302
36,9
Němčičky
458
26
5,6
Neslovice
583
137
23,5
Nová Ves
1155
330
28,6
621
187
30,1
1868
805
43,1
Pravlov
292
16
5,5
Senorady
968
366
37,8
Trboušany
SO ORP Ivančice
555
25
4,5
17234
5785
33,6
Ivančice
Nové Bránice
Oslavany
Zdroj: ČSÚ, 2012
3.5.2.2
Přírodní lesní oblasti
Lesy na území SO ORP Ivančice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995
Sb. §23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení
hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 35 – Předhoří Českomoravské vysočiny
a PLO 33- Jihomoravské Úvaly).
PLO 35 - Předhoří Českomoravské vrchoviny.
Do této PLO patří jihovýchodní část území, zejména obce Mělčany, Němčičky, Kupařovice, Trboušany,
Pravlov a část Dolních Kounic.
V této PLO se smrk nachází jen ve velmi malém množství, je zastoupen jen 0,5 %, převažuje borovice,
modřín, dub. Jsou zde problémy s přirozenou obnovou dubu z důvodu rozšíření semenožravého hmyzu.
54
EKOTOXA s.r.o.
PLO 33 - Jihomoravské úvaly.
Do této PLO patří cca 75 % území, v podstatě všechny obce nejmenované v PLO 35. V SO ORP Ivančice
se nachází několik větších lesních komplexů (Ivančice, Hlína, Oslavany, Nová Ves), ale převažují spíše
drobné lesíky. Limitujícím faktorem jsou biotičtí činitelé, námraza, vítr, v poslední době sucho a zvěř.
Z důvodu rozšíření smrku na nepůvodních stanovištích hrozí potenciální nebezpečí druhotných škůdců
v období horka. I přes vysoké zastoupení listnatých stromů není skladba dřevin příliš pozitivní, je zde
vysoký podíl akátu. Blízkost města Brna zdůrazňuje rekreační funkci těchto porostů.
Ke střetům zájmů dochází mezi lesními hospodáři a intenzivním chovem zvěře, ochranou přírody
(zejména v oblasti nepůvodních dřevin) a zájmy rekreačními (vysoký počet jezdeckých klubů, narůstající
podíl cykloturistů).
Obrázek č. 3.5.2:Kategorie lesa
3.5.3
Indikátory
Změna výměry zemědělské půdy v čase (2005 – 2012)
Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích
v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31. 12) a 2012 (30. 6.). Změna výměry ve
sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP.
Tabulka č. 3.5.3: Nastavení indikátoru PF
Oblast
Rozloha ZP k 31.12.2005 (ha)
R
SO ORP Ivančice
Rozloha ZP k 30.6.2012 (ha)
Úbytek ZP (%)
4259000
4 238 975
-0,9
9438
9351,8
-0,9
Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2005, 2012
55
EKOTOXA s.r.o.
Hodnocení indikátoru změny výměry zemědělské půdy mezi léty 2005 a 2012:
-2
úbytek půdy nad 2 %
-1
úbytek půdy 0,7 – 2 %
0
úbytek půdy 0,2 - 0,6 %
1
úbytek půdy do 0 - 0,1 %
2
nárůst výměry půdy
Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni SO ORP i celorepublikové. To může
být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním,
především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Ivančice je relativní úbytek ZPF
stejný jako je průměr České republiky (0,9 %).
Tabulka č. 3.5.4: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012
Obec
Výměra ZPF v roce
2005 (ha)
Výměra ZPF v
roce 2012 (ha)
Změna výměry
(%)
Hodnocení
Biskoupky
262
262
-0,1
1
Čučice
290
290
-0,1
1
Dolní Kounice
621
621
-0,1
1
Hlína
158
158
-0,2
0
2421
2418
-0,1
1
Ketkovice
414
414
-0,1
1
Kupařovice
294
294
0,0
2
Mělčany
665
665
0,0
2
Moravské Bránice
392
391
-0,1
1
Němčičky
326
326
0,0
2
Neslovice
394
393
-0,1
1
Nová Ves
783
723
-7,7
-2
Nové Bránice
389
389
-0,1
1
Oslavany
776
776
0,0
1
Pravlov
228
209
-8,3
-2
Senorady
531
528
-0,5
0
Trboušany
SO ORP Ivančice
494
496
0,4
2
9438
9351,8
-0,9
-1
Ivančice
Zdroj: ČSÚ 2012, podklady pro ÚAP 2012
Nejvyšší relativní úbytek ZPF byl zaznamenán v obcích Pravlov (8,3 %) a Nová Ves (7,7 %). Ve
zbývajících obcích je úbytek půdy nulový nebo maximálně 0,2 %, s výjimkou Senorad (úbytek 0,5 %).
56
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.5.3: Změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012
Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012
57
EKOTOXA s.r.o.
3.5.4
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Příznivé půdní a klimatické podmínky pro Významný úbytek zemědělské půdy (zejména
zemědělskou výrobu.
v obcích Nová Ves, Neslovice – 6 ha a Pravlov –
17 ha)
Vysoký podíl kultury orná půda a vyšší u trvalých Půdy ohrožené větrnou a vodní erozí kvůli
kultur (vinice, ovocné sady).
intenzivnímu zemědělství a nízkému podílu
trvalých travních porostů.
Vysoce nadprůměrná lesnatost v obcích Hlína,
Oslavany a Biskoupky.
Vysoký podíl zemědělské půdy zařazené do I. a II.
třídy ochrany v jižní a západní části SO ORP.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Rozvoj ekologického zemědělství zejména Zábory zemědělské půdy.
v chráněných územích, rekultivace půdy.
Certifikace lesů FCE.
Střety mezi lesními hospodáři a ochranou přírody a
intenzivním chovem zvěře.
Potenciální ohrožení lesa druhotnými škůdci.
3.5.5




Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana
půdního fondu patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací
dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy
s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou.
Je vhodné využívat především stávající plochy, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního
fondu a rovněž navracet půdu po rekultivacích zpět do ZPF.
Sladit zájmy ochrany přírody a lesními hospodáři a zájmy rekreace
V obcích s nízkou lesnatostí (Kupařovice, Mělčany, Trboušany, Pravlov, Němčičky, Dolní Kounice),
zvýšit podíl lesa, zejména výsadbou remízků, popřípadě využít obecní cesty k osázení liniovou zelení,
využít neobhospodařované zemědělské plochy. Avšak není vhodné zvyšovat podíl lesa za každou
cenu, aby nedošlo ke změně historického charakteru krajiny.
58
EKOTOXA s.r.o.
3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
3.6.1
Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního
rozvoje
V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to
Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále
zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky.
Politika územního rozvoje ČR (PÚR)
Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů.
Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním
kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na
udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní
prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.
Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR)
Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy,
které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou
zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však
často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří
prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím.
Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni
ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění
území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR
by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do
území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry – koridory určené pro dopravní
stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím.
Územní plány měst a obcí
Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv,
stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené
ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje.
Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a
územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni
EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to
z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území,
kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti.
Regulační plán
Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na
životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho
podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit
územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení
EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních
komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro
zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými
domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního
zatížení.
Významné dokumenty platné pro řešené území
Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje infrastruktury na územní správního obvodu ORP Ivančice byla
využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR (2008),
Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006), Generel krajských silnic JmK (aktualizace 2008),
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012), Územně energetická koncepce (2008), Plán rozvoje
59
EKOTOXA s.r.o.
vodovodů a kanalizací JmK (2004, aktualizace 2012). Platnost Zásad územního rozvoje JmK (2011) byla
v červnu 2012 zrušena soudem, kraj tak nemá v současnosti platnou územně-plánovací dokumentaci. Při
zpracování tohoto dokumentu však bylo k obsahu těchto ZÚR přihlíženo, neboť záměry umístěné do
řešeného území nebyly předmětem soudního sporu.
3.6.2
3.6.2.1
Dopravní infrastruktura
Silniční doprava
V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.) dělí pozemní
komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III.
třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení
zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a
silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří
příslušnému kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace
nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.
Z pohledu celostátní silniční sítě tvoří SO ORP Ivančice marginální oblast. Na tomto území se
nenacházejí žádné silnice ve správě ŘSD, silniční síť je tedy tvořena pouze komunikacemi II. a nižších
tříd. Konfigurace silniční sítě je značně ovlivněna orografickými charakteristikami terénu. Kvůli nim
chybí v celé západní oblasti jakékoliv tangenciální spoje mezi obcemi. Toto omezení přináší problémy
zejména v případě nehod či oprav komunikací, neboť není možné silnici úplně uzavřít z důvodu
nemožnosti stanovit objízdnou trasu. Jako další regiony ležící v širším zázemí města Brna vykazuje i
Ivančicko dostřednost silniční sítě a většiny přepravních vazeb směrem k Brnu.
Základ silniční sítě tvoří silnice II. třídy:
II/152 Nová Bystřice – Dukovany – Ivančice – Moravské Bránice – Brno-Slatina,
II/393 Ivančice – Oslavany – Ketkovice – Rapotice,
II/395 Velká Bíteš – Neslovice – Dolní Kounice – Kupařovice – Pohořelice,
II/394 Ivančice – Neslovice – Rosice.
Vymezení silničních tahů nadmístního významu (dle Generelu krajských silnic JmK)
K25 Moravský Krumlov (II/413) – Ivančice – Rosice (I/23) tvořený II/152 Moravský Krumlov (II/413) –
Ivančice a II/394 Ivančice – Rosice (I/23)
- Tah umožňuje mezioblastní spojení prostorů Brno-venkov a Znojemsko, páteřní
propojení sídel vyššího významu s napojením na nadřazenou silniční síť a napojení
průmyslových oblastí (Moravský Krumlov, Ivančice).
K27 Ivančice (II/394) – Moravské Bránice (II/395) – Dolní Kounice – Pohořelice tvořený II/152 Ivančice
(II/394) – Moravské Bránice (II/395) a II/395 Moravské Bránice (II/395) – Dolní Kounice –
Pohořelice
- Zajišťuje propojení oblastí Brno-venkov a Břeclavsko a páteřní obsluhu sídel vyššího
významu.
K28 Moravské Bránice – Silůvky – Ořechov – Modřice (I/52, jižní tangenta, D2) – Brno, Chrlice (II/380)
Tvořený: II/152 Moravské Bránice – Silůvky – Ořechov – Modřice (I/52, jižní tangenta, D2) –
Brno, Chrlice (II/380) a III/152 82 Modřice
- Napojuje průmyslové oblasti Ivančice, Modřice a Moravany.
Shodně lze konstatovat, že silniční síť je ve špatném stavu a nedostatečná. Zásadním nedostatkem většiny
silnic je jejich nedostatečná šíře, stavební uspořádání bez krajnic a vedení silnic středem jednotlivých obcí
bez existence obchvatů. Tím silniční doprava negativně ovlivňuje životní prostředí v mnoha obcích, jimiž
více zatížené silnice procházejí. Těžká nákladní doprava je vedena přes obce společně s ostatní dopravou
a vytváří tlak na další zhoršování dopravní situace.
60
EKOTOXA s.r.o.
Nehodová místa na silniční síti
V regionu se nenacházejí významné dopravní tahy, případný výskyt nehodových lokalit vychází nejčastěji
z nedostatečné šíře a vysoké deviatility regionálních silnic. Z výsledků projektu Informační systém pro
podporu rozhodování v oblasti bezpečnosti silničního provozu (INFOBESI) vyplývá, že se v regionu
nenachází žádná lokalita, která by byla opakovaně vyhodnocena jako nehodové místo s těžkými nebo
dokonce smrtelnými zraněními. Nicméně v následujících lokalitách dochází k dopravním nehodám
opakovaně, byť s méně závažnými následky:
- křižovatka silnic II/394 a III/39410 jižně od Neslovic – v letech 2008 až 2010 zde došlo k celkem
8 nehodám, přičemž 3x bylo lehké zranění
- křižovatka silnic III/3938 a III/3939 u Letkovic – ve sledovaném období celkem 5 nehod, z toho
4x se zraněním
- silnice III/3935 mezi Senorady a odbočkou do Biskoupek – v roce 2009 3x nehoda s lehkým
zraněním
Obrázek č. 3.6.1: Silniční síť ve SO ORP Ivančice
Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní
61
EKOTOXA s.r.o.
Intenzita dopravy na silniční síti
Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce 2005.
Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v tis./den. Na území
SO ORP Ivančice dosáhla nejvyšších stanovených intenzit silnice II/394 na průtahu Ivančicemi (RDPI
přes 9 tis. vozidel / 24 h), z extravilánových úseků je nejzatíženější trasa mezi Ivančicemi a Neslovicemi
(6,1 tis. voz / 24 hod) a její pokračování severním směrem do Tetčic (SO ORP Rosice), kde dosáhla
intenzita více než 7 tis. vozidel / 24 hod. Nižší, avšak na silnice regionálního charakteru stále ještě
poměrně vysoké, intenzity jsou dosahovány na II/152 mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem (4,3 tis.
vozidel / 24 hod) a Ivančicemi a Moravskými Bránicemi (3,4 tis. vozidel / 24 hod) a na silnici II/393 mezi
Ivančicemi a Oslavany (3,5 tis. vozidel / 24 hod). Na ostatních sledovaných silnicích je dopravní zatížení
ještě nižší a nepřesahuje 2,5 tis. vozidel / 24 hod. Vzhledem k očekávanému dalšímu nárůstu přepravy je
výhledově nezbytné řešit průtahové úseky těchto komunikací skrze obytná sídla, v případě překročení
limitních hodnot zátěže obyvatelstva je vhodné odvedení tranzitní dopravy mimo zastavěné území formou
silničních obchvatů.
Obrázek č. 3.6.2: Intenzita dopravy na silniční síti v území SO ORP Ivančice
Zdroj: Sčítání dopravy 2010 (http://scitani2010.rsd.cz), upraveno; legenda shodná s následujícím
obrázkem
62
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.6.3: Intenzita dopravy na silniční síti ve městě Ivančice
Zdroj: Sčítání dopravy 2010 (http://scitani2010.rsd.cz), upraveno
63
EKOTOXA s.r.o.
Předpokládaný další rozvoj silniční sítě
V rámci zvyšování kvality vymezených silničních tahů nadmístního významu, doporučuje Generel
krajských silnic JmK ve vztahu k řešenému území:
- K25: výhledové prověření podmínek a potřeb případné přeložky silnic II/152, II/394 s
obchvaty sídel Ivančice, Neslovice.
- K27: Generel doporučuje výhledové prověření podmínek a potřeb případné přeložky
silnice II/152 v Moravské Bránici.
- K28: Navrhované záměry na silnici II/152 nezasahují do SO ORP Ivančice
3.6.2.2
Doprava v klidu
Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také
v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva.
Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů
do vybraných oblastí – např. centra města. Na území SO ORP Ivančice se tento problém týká především
samotného města Ivančice, kde parkování doposud nebylo řešeno, a nebyla zavedena ani zóna placeného
stání v centru města. V ostatních obcích převažuje venkovský charakter zástavby, problémy s parkováním
se v nich proto neprojevují tak vážně a parkování je řešeno převážně na soukromých pozemcích.
3.6.2.3
Cyklistická doprava
Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální
automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní
(zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na
nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení
do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro
cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel – nejde tedy jen o prosté
„osazení“ stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale
o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na komunikacích s velmi nízkou intenzitou dopravy
v obytných zónách lze řešit bezpečnou komunikaci pro cyklisty formou vodorovného dopravního značení.
Dalším nezbytným předpokladem pro rozvoj cyklistiky je zajistit v místech cílů cest možnost bezpečného
uložení jízdního kola a to i ve vazbě na integrovaný systém veřejné dopravy (princip Bike and Ride).
Každodenní využití cyklistiky pro běžnou dojížďku za prací nebo volnočasovými aktivitami komplikuje
na Ivančicku v některých lokalitách především členitý terén. Přesto Program rozvoje sítě cyklistických
komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v JmK uvádí Ivančice na 6. místě ze všech
měst kraje s 15% podílem cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce. Uvedený dokument navrhuje
také mezinárodní a krajské cyklokoridory, z nichž se území SO ORP Ivančice dotýkají dva krajské:
 Tišnov – Rosice – Zbýšov – Oslavany – Ivančice – Moravské Bránice – Dolní Kounice –
Pohořelice – Ivaň
 Brno, Pisárky – Anenský mlýn – Moravské Bránice – Ivančice – Moravský Krumlov – Znojmo
V úvahu (dle doporučení výše zmíněného programu pro širší využití v rámci každodenní dojížďky) tak
z hlediska vhodných terénů připadá zejména výstavba cyklostezky k propojení Oslavan s Ivančicemi jako
dvou největších měst regionu, neboť stávající silnice II/393 intenzitou automobilové a kamionové
dopravy, ani stavebním uspořádáním není vhodná pro bezpečnou jízdu na kole. Dále lze uvažovat i
s dalším pokračováním této cyklostezky podél řeky Jihlavy údolím na Moravské Bránice a Dolní
Kounice. Jižně od Dolních Kounic mohou cyklisté pokračovat po nepříliš zatížené silnici III. třídy nebo
po opravených místních komunikacích či polních cestách. Úsek je možné vyprojektovat i tak, aby byl
vhodný i pro děti, vozíčkáře a in-line bruslaře. Dále je doporučeno vybudovat zázemí pro cyklistickou
dopravu ve vybraných uzlových bodech – železniční stanice v Ivančicích a náměstí v Oslavanech.
V současnosti se na SO ORP Ivančice nachází systém značených cyklotras, z nichž některé byly pro
zvýšení atraktivity doznačeny jako tématické okruhové cyklotrasy Energetická, Templářská, Pivovarská
a Hornická.
64
EKOTOXA s.r.o.
3.6.2.4
Železniční doprava
Železniční dopravu reprezentují dvě železniční trati shodně zařazené do traťového oddílu č. 244. Hlavní
trať vede v délce 9,7 km přes území SO ORP Ivančice severojižním směrem v trase Střelice – Moravské
Bránice – Moravský Krumlov a dále do Hrušovan nad Jevišovkou. Byla vystavěna Společností státní
dráhy v roce 1870 jako její hlavní trať spojující Brno s Vídní (z Hrušovan dále přes Hevlín a Laa a.d.
Thaya). I když byla provozována jako jednokolejná, velká část zemních prací byla dimenzována pro
uvažované zdvojkolejnění. V současnosti význam této trati poklesl a byla převedena mezi dráhy
regionální. V obdobné kategorii je zařazena také odbočná trať Moravské Bránice – Ivančice – Oslavany
v délce 9,2 km zprovozněná roku 1912. V současnosti je vlastníkem a od 1. 7. 2008 i provozovatelem
obou drah SŽDC, s.o. Obě dráhy jsou jednokolejné a neelektrifikované s řízením drážní dopravy dle
předpisu D2 s výjimkou úseku Ivančice – Oslavany, kde platí předpis pro zjednodušené řízení dopravy
D3.
Vzhledem k nepříliš vysoké hustotě železničních tratí jsou železnicí přímo obslouženy pouze tři obce. Na
území města Ivančic se nacházejí hned čtyři zastávky. Vedle tří zmíněných v tabulce níže také zastávka
Budkovice v mezistaničním úseku Moravské Bránice – Moravský Krumlov, která však pro svou značnou
odlehlost již není dlouhodobě obsluhována. V tabulce není hodnocena poloha zastávky Ivančice
letovisko, neboť ta se nachází v extravilánu obce a slouží zejména k rekreačním účelům. Všechny
hodnocené zastávky jsou situovány na kraji zástavby obce v příznivé vzdálenosti od středu obce
s výjimkou Oslavan, kde kvůli protáhlému tvaru obce je zastávka vzdálena cca 1,5 km z centra města.
Tabulka č. 3.6.1: Dopravny na síti drah SŽDC ve SO ORP Ivančice využívané pro osobní dopravu
Pěší vzdálenost
Pěší vzdálenost do
Trať
Název
Druh
k okraji zástavby
středu obce (km)
(km)
244
žst
0,8
0,1
Moravské Bránice
244
z
nehodn.
nehodn.
Ivančice letovisko
244
z
0,5
0,0
Ivančice město
244
žst
0,7
0,0
Ivančice
244
d3
1,5
0,1
Oslavany
Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka; d3 = dopravna na trati se zjednodušeným řízením provozu
Zdroj: SŽDC, mapové podklady
65
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.6.4: Železniční tratě ve SO ORP Ivančice
Zdroj: podklady ÚAP 2012, zpracování vlastní
Hlavní trať i odbočka z Moravských Bránic do Ivančic jsou v současnosti pevně zakotveny v systému
linkového vedení IDS JmK. Intenzita spojů v osobní dopravě je poměrně vysoká.
Nevýhodou železnice je nízká cestovní rychlost na odbočce do Oslavan (50/30 km/h) a tím i delší jízdní
doba oproti souběžnému autobusu. S delší cestovní dobou pak souvisí i další negativa jako vyšší náklady
na personál nebo pomalejší oběh motorových vozů. Problémem pro případnou rekonstrukci trati je
svažitý terén v klíčovém úseku Moravské Bránice – Ivančice se špatnou dostupností tělesa trati jinak než
po kolejích. Rekonstrukce by napomohla rovněž racionalizaci provozu formou dálkového řízení dopravy.
Od GVD 2010/11 došlo k zásadnímu omezení nabídky vlaků mezi Ivančicemi a Oslavany pouze na 5
párů sezónních vlaků o víkendech. Nákladní doprava je velmi nízká: zahrnuje pouze svoz a rozvoz místní
zátěže a průběžné nákladní vlaky zaváděné pouze dle potřeby. V Plánu rozvoje infrastruktury SŽDC
(příloha Prohlášení o dráze) se pro nejbližší období na trati 244 nepočítá s žádnou investicí.
66
EKOTOXA s.r.o.
3.6.2.5
Letecká a vodní doprava
Přímo na území SO ORP Ivančice se nenachází žádné letiště ani vodní cesty a přírodní ani
socioekonomické podmínky nedávají předpoklad pro jejich realizaci v budoucnosti.
Do SO ORP zasahují tato ochranná pásma Ministerstvem obrany – VUSS:
- ochranné pásmo letiště Náměšť nad Oslavou (zasahuje do k.ú. Ketkovice, Senorady,
Biskoupky na Moravě, Hrubšice a Řeznovice)
- OP radaru Náměšť nad Oslavou (všechna k.ú. s výjimkou k.ú.Němčičky)
- OP radaru Brno zabírající celou východní část SO ORP (k.ú. Alexovice, Padochov,
Němčice u Ivančic, Pravlov, Kupařovice, Letkovice, Němčičky, Trboušany, Neslovice,
Nové Bránice, Mělčany u Ivančic, Kounické Předměstí, Moravské Bránice, Hlína u
Ivančic, Dolní Kounice, Ivančice, Budkovice, Oslavany).
- OP RLP – ochranné pásmo radiolokačního zařízení
Pozn.
Ochranná pásma letiště je nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví. V tomto území
(dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní
rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Z
důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné projednat rovněž výstavbu vodních ploch, vysílačů, venkovního
vedení VN a výsadbu vzrostlých dřevin.
Ochranná pásma radarů jsou zájmovým územím radiolokačních a radionavigačních prostředků MO ČR (dle
ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). V tomto vymezeném
území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR
zastoupeného VUSS Brno. Jedná se o výstavbu větrných elektráren, výstavbu souvislých ocelových konstrukcí a
objektů s plechovými krytinami, stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem a stavby, které jsou zdrojem
elektromagnetického záření.
3.6.2.6
Veřejná doprava
Systém veřejné dopravy v řešeném území je plně zaintegrován do IDS JmK. V současnosti již IDS
pokrývá celé území Jihomoravského kraje a to jak autobusové, tak i vlakové spoje. Příchod IDS znamenal
zásadní změnu ve struktuře dopravní obslužnosti obcí. Bylo stanoveno úplně nové linkové vedení
autobusové dopravy a zaveden taktový jízdní řád. Systém však přinesl menší počet linkových tras a tudíž
větší potřebu přestupů. Ty jsou obvykle garantovány a jízdní řád souvisejících linek sladěn v přestupních
bodech. Z toho důvodu je v indikátoru „Dopravní obslužnost“ uvažováno nejen s přímými spoji do centra
SO ORP, ale jsou započítány také spojení v rámci IDS, kde je možný tzv. „ostrý“ přestup s odjezdem
návazného spoje do 10 min.
Poloha SO ORP Ivančice v zázemí města Brna a nepříliš silná pozice Ivančic jakožto centra
zaměstnanosti a služeb se projevuje také na dostupnosti veřejnou dopravou. Ve většině obcí je
zaznamenána lepší dostupnost Brna jakožto krajského města než Ivančic jakožto obce s rozšířenou
působností. Zejména v pracovní dny mají všechny obce bez výjimky špičkové propojení na Brno
(nejmenší počet zjištěných spojů byl 11). Markantní je tento rozdíl zejména u obcí ležících ve východní
části území ORP z nichž nemá dobré dopravní spojení do Ivančic skoro žádná, zejména o víkendech.
U některých obcí nebylo dokonce nalezeno vůbec žádné spojení odpovídající zadaným parametrům.
Obecně lze hodnotit dopravu v průběhu pracovních dní jako výbornou, situace o víkendech a ve
večerních hodinách pracovních dní je horší, ve srovnání s mnohými jinými regiony ČR však stále na
velmi dobré úrovni. Podrobné hodnocení dopravní dostupnosti je uvedeno v podkapitole indikátorů.
Provozované linky jsou v západní části území SO ORP Ivančice až na jednu výjimku (linka 422 Hlína –
Neslovice – Zastávka u Brna) vedeny do Ivančic, takže v úseku mezi Oslavany a Ivančicemi dochází
k častému souběhu několika autobusových linek i vlaku. Vlaková doprava mezi Oslavany a Ivančicemi
byla od prosince 2010 omezena pouze na sezónní dopravu o víkendech a obsluhu této relace zajišťují
pouze autobusy. Uzlem autobusových linek je náměstí v Ivančicích, zatímco vlakové spoje jsou ukončeny
na železniční stanici Ivančice vzdálené cca 600 metrů. Pro zkvalitnění spojení by bylo žádoucí vybudovat
67
EKOTOXA s.r.o.
nový terminál v blízkosti nádraží (dnes je zde pouze zastávka pro linky směřující z Ivančic na jih) na
který by byly prodlouženy všechny linky.
Obrázek č. 3.6.5: IDS JmK ve SO ORP Ivančice a systém integrovaných linek veřejné dopravy
Zdroj: KORDIS JmK, upraveno
68
EKOTOXA s.r.o.
3.6.3
Technická infrastruktura
Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez
dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména
u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi
technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň
vodovodních sítí a kanalizace, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace,
zejména s ohledem na kvalitu ovzduší.
Tabulka č. 3.6.2: Vybavenost jednotlivých obcí technickou infrastrukturou
Obec
vodovod
plyn
kanalizace
ČOV
Biskoupky
ne
ano
ano
Ano
Čučice
ano
ne
ne
Ne
Dolní Kounice
ano
ano
ano
Ano
Hlína
ano
ne
ano
Ne
Ivančice
ano
ano
ano
Ano
Ketkovice
ano
ano
ne
Ne
Kupařovice
ano
ano
ne
Ne
Mělčany
ano
ano
ne
Ne
Moravské Bránice
ano
ano
ano
Ano
Němčičky
ano
ano
ne
Ne
Neslovice
ano
ano
ne
Ne
Nová Ves
ano
ano
ano
Ne
Nové Bránice
ano
ano
ano
Ano
Oslavany
ano
ano
ano
Ano
Pravlov
ano
ano
ne
Ne
Senorady
ano
ano
ano
Ne
Trboušany
ano
ano
ne
Ne
Celkem
16
15
9
6
Zdroj: dotazníky, ÚAP, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JmK, 2004 (vč. aktualizací), webové stránky
obcí
Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají
napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující
hodnota.
3.6.3.1
Elektřina
Přenosová soustava ČR je tvořena zejména vedením ZVN 400 kV, kterou provozuje ČEPS, a.s. Řešeným
územím prochází linka venkovního dvojitého vedení na napětí 400 kV z rozvodny 400/110 kV Slavětice
(do níž jsou vyvedeny zdroje EDU (elektrárna Dukovany) a EDA (elektrárna Dalešice)) vedoucí do
rozvodny 400/220/110 kV Sokolnice a jednoduché vedení (linka č. 434) do rozvodny 400/110kV
Čebín.
Rozvodnou soustavu na území Jihomoravském kraji provozuje Jihomoravská energetika, a.s. Společnost
výhradně vlastní a provozuje zařízení rozvodu elektrické energie na napěťové úrovni 110 kV a nižší.
Samotné území SO ORP Ivančice je zásobováno z rozvodny 110/35 kV umístěné u Oslavan o
instalovaném výkonu 105,0 MVA, který plně dostačuje potřebám regionu. Sítě pro distribuci elektrické
energie v rámci regionu jsou tvořeny okružním venkovním vedením napájeným v okrajových územích
vzdušnými linkami 22 kV. V centrech měst a obcí jsou vybudována kabelová vedení 22 kV.
69
EKOTOXA s.r.o.
Po uzavření tepelné elektrárny Oslavany v roce 1993 se v řešeném území nenacházely žádné významné
zdroje elektrické energie až do prosince 2010. Tehdy byla v Oslavanech zprovozněna obrovská
fotovoltaická elektrárna, která má instalovaný výkon 8 MW a zabrala pozemky o rozloze více než 12 ha.
Zbylý výkon v oblasti fotovoltaiky (0,58 MW) připadá na menší zdroje, povětšinou malé domovní
instalace. Z obnovitelných druhů energie lze mínit ještě trojici malých vodních elektráren na řece Jihlavě
v Ivančicích. Posledním zdrojem elektrické energie je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie
v teplárenském zdroji fy TI Energo.
Z dotazníků vyplněných zástupci jednotlivých obcí vyplývá, že v některých obcích se využívají i tepelná
čerpadla. To uvedli zástupci následujících obcí (v závorce počet): Čučice (1), Ketkovice (3), Nová Ves
(1), Senorady (1) a Ivančice (20). V obci Dolní Kounice již několik let soukromník připravuje výstavbu
malé vodní elektrárny.
Zemědělský a přírodní charakter regionu dává příznivé podmínky pro rozvoj využívání biomasy jakožto
energetického zdroje. Dále lze jako alternativního zdroje využít také odpady ze zemědělské výroby a
z ČOV.
Tabulka č. 3.6.3: Zdroje elektrické energie ve SO ORP Ivančice dle typu a instalovaného výkonu v MW
Typ energie
Obec
Celkem
sluneční
kogenerace
vodní
Biskoupky
0,015
Čučice
0,009
Dolní Kounice
0,017
Ivančice
0,263
0,954
Ketkovice
0,006
Mělčany
0,015
Moravské Bránice
0,068
Nová Ves
0,023
Oslavany
8,027
Pravlov
0,105
Senorady
0,033
Celkový součet
8,581
0,954
Zdroj: Přehled udělených licencí ERÚ (http://licence.eru.cz)
0,490
0,490
0,015
0,009
0,017
1,707
0,006
0,015
0,068
0,023
8,027
0,105
0,033
10,025
V tabulce jsou započítány všechny zdroje elektrické energie určené pro připojení do veřejné rozvodné sítě s platnou
licencí ke dni 20. 9. 2012. U každého zdroje je uváděn instalovaný výkon, což však nevypovídá o celkovém
množství dodávané energie, neboť ne všechny druhy zdrojů dodávají proud nepřetržitě (fotovoltaika, větrné apod.).
3.6.3.2
Zásobování plynem a CZT
Význam zásobování plynem v rámci technické infrastruktury spočívá v odbourání neekologického
lokálního topení tuhými palivy, které zejména v zimním období vyvolává značnou emisní zátěž ovzduší
v obcích. Stav zásobování jednotlivých obcí plynem je na území SO ORP Ivančice poměrně dobrý.
V současnosti zůstávají bez zásobování plynem pouze obce Čučice a Hlína.
V Ivančicích je vytápění části objektů zajištěno systémem centrálního vytápění. Společnost TEPLO
IVANČICE s.r.o. zabezpečuje teplo a teplou užitkovou vodu pro bytovou a nebytovou zástavbu města
Ivančic. Tepelný systém se skládá z nového centrálního tepelného zdroje na ul. mjr. Nováka a plynové
kotelny na ul. V lánech. Rozvody jsou zčásti nové (dvoutrubkový, bezkanálový systém) a zčásti
rekonstruované (čtyřtrubkové, uložené v topných kanálech) zakončené domovními předávacími
stanicemi. Výstavba tepelného hospodářství proběhla v roce 1996. Vznik nových systémů CZT lze
předpokládat pouze v omezené míře, v případě využívání alternativních zdrojů vytápění, zejména
70
EKOTOXA s.r.o.
biomasy. Přes řešené území je do budoucna navrženo dálkové vedení pro dodávku tepla z jaderné
elektrárny Dukovany do Brna, jehož projekt se v současnosti nachází ve fázi posuzování vlivů na životní
prostředí.
Obrázek č. 3.6.6: Rozvod a zásobování plynem v SO ORP Ivančice
Zdroj: data ÚAP, zpracování vlastní
71
EKOTOXA s.r.o.
3.6.3.3
Vodovody
Situace v sektoru zásobování obyvatelstva pitnou vodou je v SO ORP Ivančice velmi dobrá, neboť
všechny obce až na Biskoupky jsou veřejným vodovodem vybaveny. Z velké části je zásobování
prováděno skupinovými vodovody, z nichž největší je Skupinový vodovod Ivančice – Rosice. Samostatný
obecní vodovod zásobuje obyvatele v obci Čučice.
Skupinový vodovod Ivančice – Rosice
Zajišťuje zásobování obcí Biskoupky, Hlína, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Neslovice, Nová
Ves, Nové Bránice, a Oslavany. V obci Nové Bránice došlo k výstavbě vodovodu v roce 2008
v souvislosti s výstavbou kanalizace. Ve stejném období došlo k výstavbě vodovodu v obci Biskoupky.
V letech 2008-9 byl zbudován nový vodovod také v Ketkovicích, které však nejsou napojeny na
ivančickou větev vodovodu, nýbrž jejich zásobení probíhá z území SO ORP Rosice (obec Lukovany).
SV má diverzifikované zdroje vody, mezi něž patří zejména ÚV Rosice a ÚV Ivančice, prameniště u
Moravských Bránic a podzemní akumulace vod řeky Bobravy a Bílé vody. Ačkoliv jsou zdroje SV
diverzifikované, projevuje se pro jeho další rozvoj kapacitní problém, který by mělo vyřešit až propojení
SV Rosice-Ivančice na vodárenskou soustavu Březová II, Vírský oblastní vodovod (VOV) výstavbou tzv.
západní větve.
Obrázek č. 3.6.7: Zásobování vodou v SO ORP Ivančice
Zdroj: data ÚAP, zpracování vlastní
Pozn.: chybí velká část vodovodu Dolní Kounice – Mělčany, vodovod Biskoupky doposud není vystavěný
(v ÚAP je přitom uvedený už od počátku v r. 2008 – v obrázku zohledněno výběrovým dotazem nad daty)
72
EKOTOXA s.r.o.
Skupinový vodovod Dolní Kounice
Zajišťuje zásobení vodou obcí Dolní Kounice a Mělčany. Zdrojem pro SV je zdroj podzemní vody - vrt
HV8 o celkové vydatnosti Q = 10,0 l/s. Starý zdroj – studna je mimo provoz z důvodu nedostatečné
kvality.
Skupinový vodovod Pravlov-Kupařovice-Trboušany-Němčičky
Poměrně nedávno, v roce 2005 vystavěný vodovod, který zajišťuje zásobení čtyř obcí uvedených v jeho
názvu. Zdroje vody leží v jímacím území Trboušany.
Skupinový vodovod Třebíč
Obec Senorady až do roku 2005 byla součástí kraje Vysočina, z čehož vyplývá, že i její zásobení vodou je
řešeno z vodárenské soustavy tohoto kraje. Je napojena zásobovacím řadem na rozvodnou síť Mohelno
(kraj Vysočina). Voda je do obce dopravována gravitačně z nového vodojemu Senorady (100 m3).
3.6.3.4
Kanalizace
Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o
čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000
ekvivalentních obyvatel mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění
pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. Na základě výše
uvedené Směrnice byl ČR vytvořen tzv. „Konkrétní seznam aglomerací České republiky (podle Směrnice
Rady č. 91/271/EHS)“, v němž jsou města Ivančice a Oslavany uvedena jako dvě největší „nevyřešené“
aglomerace v Jihomoravském kraji. Nepříznivou situaci má zvrátit velký projekt „Zlepšení kvality vod v
řekách Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny“. Jde o projekt výstavby a rekonstrukce kanalizace,
rekonstrukce a intenzifikace ČOV Ivančice a vodovodních řadů, jehož celkové investiční náklady
přesahují 730 mil. Kč a příjemcem je Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice. Projekt zahrnuje výstavbu
nové oddílné kanalizace v délce přes 17,5 km, rekonstrukci kanalizace v délce 8,8 km a rekonstrukci 11
km vodovodních řadů. V Ivančicích bude realizována rekonstrukce a intenzifikace ČOV Ivančice (s
navrhovanou kapacitou 19 303 EO). S ohledem na rekonstrukci a intenzifikaci ČOV Ivančice bude
zrušena nevyhovující ČOV Oslavany, místo které je navržena čerpací stanice Oslavany, včetně
výtlačného řadu z Oslavan do Ivančic. Na rekonstruovanou a intenzifikovanou ČOV Ivančice pak budou
po realizaci odváděny odpadní vody z měst Ivančice, Oslavany a z přilehlých obcí Moravské Bránice a
Nové Bránice. Realizací Projektu bude připojeno na rekonstruovanou ČOV Ivančice 2 064 nových
obyvatel z Oslavan a Ivančic. Dle harmonogramu se předpokládá uvedení Projektu do provozu na
počátku roku 2013.
Výše uvedenou směrnici původně nenaplňovalo také město Dolní Kounice, které nemělo systém
odvádění a čištění odpadních vod zaveden vůbec. V letech 2006-8 zde byla realizována stavba ČOV i
kanalizace s kapacitou 2600 EO.
Samostatně řešenou kanalizaci vč. ČOV má obec Biskoupky. Ve většině obcí však není vybudována
kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto
místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních
objektů je obvykle řešeno provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Tento stav dnes již není
v souladu s legislativou a proto je žádoucí řešit odkanalizování individuálních objektů formou malých
domovních ČOV, příp. bezodtokých jímek.
V závislosti na dostupnosti finančních prostředků svazku obcí bude společně řešeno odkanalizování obcí
Trboušany, Pravlov, Kupařovice a Němčičky na společnou ČOV. Do roku 2015 není plánována výstavba
souvislé kanalizace s napojením na ČOV v následujících obcích: Ketkovice, Senorady, Čučice, Hlína,
Nová Ves, Mělčany.
73
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.6.8: Odvádění a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích
Zdroj: podklady ÚAP, PRVK, zpracování vlastní
Pozn. Data ÚAP nereflektují v r. 2012 dokončené propojení kanalizační sítě Ivančic a Oslavan a
odstavení ČOV Oslavany z provozu; chybí zákres kanalizace na Hlíně, v Nové Vsi a v Senoradech,
z připravovaných záměrů není v ÚAP zanesen společný záměr obcí Trboušany-Kupařovice-Pravlov a
Němčičky
Odpadové hospodářství
Na území města Ivančic je v provozu „Odpadní dvůr“, další je v provozu v Dolních Kounicích a
v Oslavanech. Některé školy organizují sběr papíru a PET lahví. Zařízení k využívání odpadů jsou
provozována pouze u dvou průmyslových podniků v Oslavanech. Několik firem v Ivančicích se zabývá
výkupem druhotných surovin.
Telekomunikace
V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nezbytná
přímá viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní
dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem
procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m,
které mají za úkol zabránit jejich stínění a rušení.
Signál mobilních operátorů GSM/GPRS dosahuje horší kvality pouze v údolích řek Jihlavy a Oslavy.
Vysokorychlostní internetové mobilní připojení (3G) je k dispozici v Ivančicích (O2, T-mobile,
Vodafone) a okolí Moravských a Nových Bránic (O2); případně Internet ADSL na celém řešeném území.
74
EKOTOXA s.r.o.
3.6.4
Indikátory
Dopravní obslužnost
Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj
venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit
soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně
nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to
zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude
nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené.
Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den
(označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce/ORP (Ivančice) a krajského
města (Brno). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální
čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně např. nuceného pěšího
přesunu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Na trase z obce do pověřené obce/ORP jsou uvažována
i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min.
Pravidla
 hodnotí se každá obec samostatně
 hodnotí se všechny spoje veřejné dopravy bez ohledu na druh dopravy
 hodnotí se pouze spoje zastavující v docházkové vzdálenosti (do cca 20 min) od centra obce
 centrum obce představuje ta část obce, kde se nachází obecní úřad
 spoje jedoucí v intervalu menším než 15 minut se počítají pouze jako jeden spoj
 přestup je možný v relacích: 1x pov. obec-krajské město a sídlo ORP – krajské město. Dále pak
nejvýše 2x v relaci obec-kraj; max délka trasy nesmí být větší než o 66 % nejkratšího možného
spojení
 max. doba na přestup je 20 min. vč. event. pěšího přesunu mezi zastávkami
Tabulka č. 3.6.4: Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (spojů / den)
Spojení do
pověřené obce / ORP (Ivančice)
X
+
Biskoupky
13
4
Čučice
11
2
Dolní Kounice
14
3
Hlína
11
0
Ivančice
Ketkovice
11
2
Kupařovice
7
0
Mělčany
8
1
Moravské Bránice
30
17
Němčičky
9
0
Neslovice
35
5
Nová Ves
14
4
Nové Bránice
12
3
Oslavany
48
17
Pravlov
10
0
Senorady
14
4
Trboušany
8
0
krajského města (Brno)
X
+
13
4
21
6
24
9
12
1
37
19
22
6
11
4
22
9
21
17
18
5
37
9
14
4
28
9
37
14
22
8
16
4
26
8
X ... běžný pracovní den + ... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli)
Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, říjen 2012
75
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.6.5: Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou
z
do
den
-2
-1
0
1
2
X
méně než 4 4, 5
6, 7
8, 9
10 a více
pov. obec
+
méně než 2
2
3
4
5 a více
obec
X
méně
než
2
2,
3
4,
5
6,
7
8 a více
sídlo ORP nebo
krajské město
+
méně než 1
1
2
3
4 a více
X
méně než 8 8 - 11 12 - 15 16 - 19 20 a více
pov. obec nebo
sídlo ORP nebo
sídlo ORP
krajské město
+
méně než 4 4, 5
6, 7
8, 9
10 a více
Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky:
-2
-1,5 a méně
-1
-1,49 až -0,5
0
-0,49 až 0,49
1
0,5 až 1,49
2
1,5 a více
Tabulka č. 3.6.6: Hodnocení dopravní obslužnosti
Spojení do
pověř. obce (Ivančice) kraj. města (Brno)
Spojení z obce
+
X
+
X
Biskoupky
2
1
2
2
Čučice
2
-1
2
2
Dolní Kounice
2
0
2
2
Hlína
2
-2
2
-1
Ivančice
2
2
Ketkovice
2
-1
2
2
Kupařovice
0
-2
2
2
Mělčany
1
-2
2
2
Moravské Bránice
2
2
2
2
Němčičky
1
-2
2
2
Neslovice
2
2
2
2
Nová Ves
2
1
2
2
Nové Bránice
2
0
2
2
Oslavany
2
2
2
2
Pravlov
2
-2
2
2
Senorady
2
1
2
2
Trboušany
1
-2
2
2
Nejhorší
známka
1
-1
0
-2
2
-1
-2
-2
2
-2
2
1
0
2
-2
1
-2
Průměr. Celkové
známka hodnocení
1,75
1,25
1,50
0,25
2,00
1,25
0,50
0,75
2,00
0,75
2,00
1,75
1,50
2,00
1,00
1,75
0,75
2
1
2
0
2
1
1
1
2
1
2
2
2
2
1
2
1
Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky:
-2
-1,5 a méně
-1
-1,49 až -0,5
0
-0,49 až 0,49
1
0,5 až 1,49
2
1,5 a více
Oproti výsledkům z roku 2010 zůstalo hodnocení dopravní obslužnosti u většiny obcí shodné, celková
známka se o jeden stupeň změnila směrem nahoru u Dolních Kounic a Nových Bránic a také u Kupařovic
(u této obce dokonce opakovaně i ve srovnání s lety 2008/2010). Tyto drobné změny jsou způsobeny
především zlepšením přestupních vazeb mezi jednotlivými linkami IDS JmK v oblasti Moravských
Bránic, které zlepšily dostupnost Ivančic z východní části řešeného území a to zejména v nepracovní dny.
Celkově i nadále platí, že obecně obce v regionu mají ve srovnání s většinou jiných oblastí ČR
nadprůměrně kvalitní dopravní dostupnost veřejnou dopravou.
76
EKOTOXA s.r.o.
Hodnocení indikátoru technické infrastruktury:
2
obec má kanalizaci s ČOV, plyn
1
obec má kanalizaci s ČOV, nemá plyn
0
obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn
-1
obec má jenom vodovod
-2
obec nemá ani vodovod
Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do
vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav
životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení
kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má
zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat
nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí
přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny
zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj
plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie
– výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji
obce i regionu víc než plynofikace.
Tabulka č. 3.6.7: Hodnocení indikátoru technické infrastruktury
Obec
vodovod
plyn
kanalizace
Biskoupky
ne
ano
ano
Čučice
ano
ne
ne
Dolní Kounice
ano
ano
ano
Hlína
ano
ne
ano
Ivančice
ano
ano
ano
Ketkovice
ano
ano
ne
Kupařovice
ano
ano
ne
Mělčany
ano
ano
ne
Moravské Bránice
ano
ano
ano
Němčičky
ano
ano
ne
Neslovice
ano
ano
ne
Nová Ves
ano
ano
ano
Nové Bránice
ano
ano
ano
Oslavany
ano
ano
ano
Pravlov
ano
ano
ne
Senorady
ano
ano
ano
Trboušany
ano
ano
ne
Celkem
16
15
9
77
ČOV
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ne
6
Hodnocení
1
-1
2
0
2
0
0
0
2
0
0
1
2
2
0
1
0
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.6.9: Hodnocení indikátoru dopravní obslužnosti hromadnou dopravou v SO ORP Ivančice
Zdroj: Platné jízdní řády, EKOTOXA s.r.o.2012
Obrázek č. 3.6.10: Hodnocení indikátoru Vybavenost technickou infrastrukturou v SO ORP Ivančice
Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO ORP Ivančice, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Jihomoravského, 2004 (vč. aktualizací), webové stránky obcí. EKOTOXA s.r.o. 2012
78
EKOTOXA s.r.o.
3.6.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Poloha v zázemí města Brna, které slouží jako Slabá role Ivančic jako centra zaměstnanosti,
centrum vzdělanosti, zaměstnanosti i zábavy.
obchodních aktivit a možností trávení volného
času.
Integrace vlakové i autobusové dopravy do IDS Špatné silniční napojení na páteřní trasy vedoucí
JmK.
do Brna (západ regionu k I/23 a východ regionu
k R52)
Nízký podíl tranzitní silniční dopravy.
Neexistující tangenciální propojení obcí v západní
části ORP silniční sítí, neexistence objízdných tras
Skoro všechny obce vybaveny vodovodem, Zanedbaná silniční síť s nevhodnými šířkovými
většina také plynovodem
parametry
Atraktivita regionu pro cykloturisty i pěší turistiku Chybějící integrace terminálu autobusové a
vlakové dopravy v Ivančicích
Nízká traťová rychlost vlaků na trati Moravské
Bránice – Oslavany.
Neexistence cyklostezek v regionu i ve městě
Ivančice
Velmi špatný stav čí dokonce neexistence
kanalizační sítě ve většině obcí.
Průjezd tranzitní dopravy téměř středem města;
směry Brno-Mor.Krumlov,Dukovany a OslavanyD.Kounice
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Modernizace železniční trati Mor. Bránice – Zhoršování systému veřejné dopravy – zejména
Oslavany a racionalizace řízení provozu.
odkládáním výstavby společného terminálu IDS
v Ivančicích pro vlaky a autobusy
Využití příznivého terénu v údolí řeky Jihlavy Zanedbávání údržby silniční sítě a železničních
k propojení nejvýznamnějších obcí pomocí tratí. – zvýšení marginalizace regionu
cyklostezky.
Zavádění alternativních zdrojů energie, zejména Oddalování
výstavby
či
rekonstrukce
zpracování biomasy.
inženýrských sítí.
Dokončit napojení okolních obcí na ČOV Ivančice Oddálení napojení skupinového vodovodu
a ČOV Dolní Kounice a výstavba kanalizace a Ivančice-Rosice na VOV, což způsobí nedostatek
ČOV v menších obcích.
kvalitní vody v soustavě SV v důsledku zvýšeného
rozvoje regionu
Řádné dokončení projektu „Zlepšení kvality vod v Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by
řekách Jihlava a Svratka nad nádrží Nové Mlýny“, mohly být využity pro čerpání podpor z fondů EU.
který zlepší stav v odvádění a čištění odpadních
vod
Možnost využívání dotačních titulů evropských
fondů zaměřených na rozvoj venkova a
ekonomicky slabších regionů.
Zlepšení kvality silniční sítě jakožto evakuační a
zásahové trasy pro řešení krizových stavů
v Jaderné elektrárně Dukovany.
79
EKOTOXA s.r.o.
3.6.6
3.6.6.1
-
-
-
-
Doprava
zlepšit směrové vedení a provést homogenizaci šířkového uspořádání hlavních silničních tahů
(silnice II. třídy), zejména propojení směrem k páteřní silniční síti České republiky (k silnici I/23 a
k R 52)
prověřit možnosti a účelnost vybudování obchvatů jednotlivých sídel na hlavních silničních tazích,
zejména západního obchvatu Ivančic
podpořit integraci železniční a autobusové dopravy vybudováním terminálu Ivančice
zlepšit dopravní dostupnost Ivančic ze sídel ve východní části řešeného území
posoudit dostatečnost možností parkování vozidel v centrech měst, v blízkosti turistických cílů a v
lokalitách hromadného bydlení, navrhnout dodatečné plochy tam, kde jich je nedostatek
využít údolí řeky Jihlavy a Oslavy k vybudování samostatné cyklostezky pro rekreaci i každodenní
dopravu protínající celý region (cca v trase Oslavany – Ivančice – Nové Bránice – Dolní Kounice Pravlov)
v místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je
nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol
v blízkosti železničních stanic Ivančice a Moravské Bránice vyčlenit plochy pro P+R a B+R
3.6.6.2
-
zajistit řádné odvádění a čištění odpadních vod ve všech obcích – většinou formou soustavné
kanalizace zakončené na ČOV, v případě odlehlých osad a samot lze využít domovních
mikročistíren nebo akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách, které budou pravidelně
vyváženy na nejbližší ČOV
zvážit možnost plynofikace obcí, kde doposud není zavedený plynovod (Čučice, Hlína), případně
využití alternativních způsobů vytápění (využívání biomasy a odpadů ze zemědělství)
rozšíření a ochrana možných zdrojů vody pro Skupinový vodovod Rosice-Ivančice trpící jejich
nízkou vydatností, příp. jeho napojení na Vírský oblastní vodovod
80
EKOTOXA s.r.o.
3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Správní obvod obce s rozšířenou působností Ivančice tvoří celkem 17 obcí s celkovou rozlohou 172 km2 a
celkovým počtem 24 037 obyvatel (k 31.12.2011). Statut města mají tři obce: Ivančice, Oslavany a Dolní
Kounice. Pouze jediná obec má do 199 obyvatel, sedm obcí má populaci v intervalu od 200 do 499, šest
obcí v rozmezí 500 a 999 obyvatel. Zbývající tři obce se statutem města mají více jak 2000 obyvatel. Více
jak dvě třetiny obyvatelstva Ivančicka tak žijí ve městech, správní obvod tvoří populačně velké obce,
zhruba 90 % populace regionu žije v obcích nad 500 obyvatel. Hustota zalidnění je nad průměrem České
republiky.
Tabulka č. 3.7.1: Základní charakteristiky správního obvodu SO ORP Ivančice
Počet obyvatel k
Rozloha
Obec
31. 12. 2011
(km2)
189
Biskoupky
Čučice
438
Dolní Kounice
2 454
316
Hlína
Ivančice
9 555
616
Ketkovice
Kupařovice
267
Mělčany
495
988
Moravské Bránice
Němčičky
323
905
Neslovice
Nová Ves
782
709
Nové Bránice
Oslavany
4 662
Pravlov
574
413
Senorady
351
Trboušany
SO ORP Ivančice
24 037
9 555
Jádro
14 482
Zázemí
Zdroj: ČSÚ – běžná evidence obyvatelstva, 2012; vlastní výpočty
3.7.1
5,82
8,2
8,97
8,34
47,61
9,55
3,33
7,43
8,16
4,59
5,77
11,53
6,23
18,71
2,93
9,59
5,53
172,26
47,61
124,68
Hustota zalidnění
(obyv./km2)
32
53
274
38
201
65
80
67
121
70
157
68
114
249
196
43
63
140
201
116
Populační vývoj
Počet obyvatel od roku 2001 zpravidla mírně narůstal, s výjimkou několika roků, kdy došlo k poklesu.
K tomu nejvyššímu poklesu došlo v roce 2006. Abychom zjistili skutečné příčiny takového vývoje, je
třeba vývoj počtu obyvatel analyzovat rozdělením do dvou složek – přirozeného růstu (poklesu) a
migračního růstu (poklesu).
81
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Ivančice mezi lety 2001 – 2011
24200
počet obyvatel
24000
23800
23600
23400
23200
23000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
rok
Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012
Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší
variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny,
vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i
vzdělanostní strukturu obyvatel obcí.
Obrázek č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Ivančice v letech 2001 - 2011
20,00
hmcp
hmpp
hmms
promile
10,00
0,00
-10,00
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
rok
Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2012; vlastní výpočty
Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENÍ - ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního
salda hmms = (PŘISTĚHOVANÍ - VYSTĚHOVANÍ) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp +
hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k 31.12. daného roku.
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2001 - 2011 lze charakterizovat záporným přirozeným přírůstkem až do
roku 2004, od roku 2005 až do roku 2010 lze zaznamenat kladné byť minimální hodnoty přirozeného
přírůstku. Tento pozitivní vývoj je souvisí se sekundárním populačním růstem, způsobeným vysokou
porodností silných ročníku ze 70. let. Zdá se, že v současné době je populační růst přirozenou měnou
ukončen.
Migrační vývoj obyvatelstva Ivančicka byl po většinu sledovaného období kladný, jen v letech 2005,
2006 a 2010 vykazoval záporné hodnoty. Extrémních hodnot dosáhl v letech 2006 (nejnižší míra
82
EKOTOXA s.r.o.
migračního salda) a hned vzápětí v roce 2007 (nejvyšší míra migračního salda). Vzhledem k nízkým
hodnotám přirozeného vývoje obyvatelstva to bylo právě migrační saldo, které ovlivňovalo počet
obyvatel Ivančicka.
V následující tabulce se dostáváme k řádovostní úrovni obcí. Největší zisk v počtu obyvatel mezi lety
2001 a 2011 má ve správním obvodě ORP Ivančice v relativních číslech obec Hlína, kde se za uvedené
období počet obyvatel zvedl o více než čtvrtinu. V absolutních číslech činí zisk 83 obyvatel. Výrazný
populační zisk zaznamenaly i obce Němčičky, Senorady, Neslovice a Mělčany. Nejvýraznější ztrátu pak
zaznamenala obec Trboušany, která ztratila téměř 17 % obyvatel. Celkově SO ORP Ivančice ztratilo 4 %
obyvatelstva, přičemž ztrátou více zasažené bylo zázemí SO ORP než samotné jádro - Ivančice.
Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2001 – 2011
Rok
Rozdíl
Název obce
2001
2011
Absolutně
Relativně 2011/2001 (%)
Biskoupky
177
189
12
6,3
Čučice
428
438
10
2,3
Dolní Kounice
2 306
2 454
148
6,0
Hlína
233
316
83
26,3
Ivančice
9 350
9 555
205
2,1
Ketkovice
619
616
-3
-0,5
Kupařovice
282
267
-15
-5,6
Mělčany
430
495
65
13,1
Moravské Bránice
913
988
75
7,6
Němčičky
276
323
47
14,6
Neslovice
780
905
125
13,8
Nová Ves
706
782
76
9,7
Nové Bránice
660
709
49
6,9
Oslavany
4 544
4 662
118
2,5
Pravlov
525
574
49
8,5
Senorady
355
413
58
14,0
Trboušany
410
351
-59
-16,8
SO ORP Ivančice
24995
24 037
-958
-4,0
Jádro
9350
9 555
205
2,1
Zázemí
15645
14482
-1163
-8,0
Co je příčinou daného populačního vývoje v obcích v posledních letech – zda zvýšený přirozený přírůstek
obyvatel či zvýšená imigrace obyvatelstva do území – odhalí následující tabulka.
83
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.7.3: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v obcích SO ORP Ivančice mezi lety 2006 –
2011
Přirozený přírůstek
Migrační přírůstek
Počet obyvatel
2006-2008
2009-2011
2006-2008
2009-2011
Obec
rok
rok
rok
rok
abs.
rel.
abs.
rel.
abs.
rel.
abs.
rel.
2008
2011
(%)
(%)
(%)
(%)
Biskoupky
181
189
5 0,92
-2 -0,35
-2
-0,37
13
2,29
Čučice
408
438
-11 -0,90
3
0,23
12
0,98
13
0,99
Dolní Kounice
2 304
2 454
44 0,64
-4 -0,05 -253
-3,66
-42
-0,57
Hlína
446
316
-3 -0,22
5
0,53 153
11,43 -121 -12,76
Ivančice
9 347
9 555
17 0,06
-5 -0,02
-7
-0,02
22
0,08
Ketkovice
620
616
-5 -0,27
-2 -0,11
10
0,54
5
0,27
Kupařovice
246
267
-1 -0,14
-3 -0,37
0
0,00
14
1,75
Mělčany
437
495
-1 -0,08
6
0,40 -27
-2,06
11
0,74
Moravské
933
988
1 0,04
17
0,57
26
0,93
30
1,01
Bránice
Němčičky
341
323
5 0,49
5
0,52
45
4,40
-10
-1,03
Neslovice
866
905
6 0,23
6
0,22
20
0,77
33
1,22
Nová Ves
767
782
8 0,35
6
0,26
12
0,52
3
0,13
Nové Bránice
965
709
9 0,31
3
0,14 161
5,56
-30
-1,41
Oslavany
4 617
4 662
-13 -0,09
-11 -0,08
95
0,69
17
0,12
Pravlov
554
574
4 0,24
4
0,23
25
1,50
29
1,68
Senorady
396
413
5 0,42
7
0,56
-5
-0,42
2
0,16
Trboušany
333
351
0 0,00
-4 -0,38
-8
-0,80
25
2,37
SO ORP
23 761
24 037
70 0,10
31
0,04
Ivančice
Jádro
9 347
9 555
17 0,06
-5 -0,02
Zázemí
14 414
14482
53 0,12
36
0,08
Z tabulky výše je patrné, že se přirozený přírůstek obyvatelstva SO ORP Ivančice mezi lety 2009 – 2011
snížil. Nejvyšší přirozený úbytek za druhé sledované období zaznamenala obec Trboušany (ztráta
průměrně -0,38 % průměrně za rok). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl v obci Moravské Bránice
(0,57 %). Co se týče migračního salda za poslední sledované období, jen 4 obce zaznamenaly úbytek
obyvatelstva migrací – nejvíce ztrátová byla obec Hlína (-12,76 %), naopak nejvyššího přírůstku migrací
dosáhla obec Trboušany (2,37 %).
3.7.2
Věková struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatel odráží do značné míry vývoj v minulosti (posledních cca 20-30 letech) a
současně determinuje možnosti budoucího vývoje, především změny počtu obyvatel přirozenou měnou
(počet narozených a zemřelých). Údaje o věkové struktuře obyvatel jsou podobně jako jiné demografické
údaje poměrně dobře dostupné až na úroveň jednotlivých obcí. Tyto údaje jsou uvedeny v následující
tabulce. Podrobnější údaje s ohledem na územní členění (za základní sídelní jednotky) jsou dostupné ze
sčítání lidu, domů a bytů, tj. cca v desetileté periodě. Struktura obyvatelstva podle věku představuje jednu
ze základních charakteristik hodnotících retrospektivně demografický vývoj a naznačujících možné
sociální problémy do budoucna.
Analýza věkového složení obyvatelstva podle základních věkových skupin poskytuje dostatečný přehled
o populaci regionu a možných hrozbách. Jako hlavní indikátor byl zvolen index stáří, který vyjadřuje
podíl poproduktivní složky obyvatelstva, tj. ve věku 65 a více let, na složce předproduktivní, tj.
obyvatelstvo do 15 let. Jako doplňující indikátor byl zvolen průměrný věk. Z následující tabulky jsou
84
EKOTOXA s.r.o.
patrné poměrně značné rozdíly ve věkové struktuře obyvatel jednotlivých obcí. Především u menších obcí
je však nutno pamatovat, že podíl věkových skupin může být významně ovlivněn lokalizací zařízení,
např. domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců apod. sloužící i širšímu regionu.
Tabulka č. 3.7.4: Základní charakteristiky věkového složení obyvatel obcí SO ORP Ivančice k 31.12.2011
Obec
Věková skupina
15 - 64
<= 14
let
65 +
Průměrný Index stáří Index stáří
2011
2009
věk
Biskoupky
13,2
70,4
16,4
Čučice
15,1
66,2
18,7
Dolní Kounice
14,6
71,8
13,6
Hlína
12,3
73,7
13,9
Ivančice
14,8
68,4
16,8
Ketkovice
13,1
69,5
17,4
Kupařovice
15,7
76,4
7,9
Mělčany
14,5
69,5
16,0
Moravské Bránice
15,3
70,5
14,2
Němčičky
15,2
76,5
8,4
Neslovice
14,0
72,2
13,8
Nová Ves
15,5
70,5
14,1
Nové Bránice
14,5
70,1
15,4
Oslavany
14,5
68,7
16,8
Pravlov
16,4
70,2
13,4
Senorady
13,1
66,8
20,1
Trboušany
14,8
69,8
15,4
SO ORP Ivančice
14,7
69,5
15,8
42,7
41,5
39,6
41,0
41,4
42,0
36,2
40,9
40,8
38,0
39,3
39,3
40,3
40,6
39,2
42,9
40,2
40,4
124,0
124,2
93,0
112,8
113,5
132,1
50,0
109,7
92,7
55,1
98,4
90,9
105,8
115,5
81,9
153,7
103,8
108,1
126,1
116,4
80,4
112,5
113,1
133,3
52,6
105,8
87,0
41,1
90,4
90,6
85,5
114,0
78,1
197,6
144,7
104,8
Hodnoty indexu stáří v obcích Ivančicka dosahují značné variability. Nejvyšší hodnoty indexu stáří
dosahuje obec Senorady – 153,7 %, která je dle průměrného věku zároveň nejstarší obcí na Ivančicku,
naopak nejnižší index stáří vykazují Kupařovice - 50 %. Hodnota indexu stáří za Ivančicko jako celek je
108,1, v roce 2009 však byla hodnota indexu stáří o 3,3 % nižší. Jak již bylo zmíněno výše, v souladu
s demografickými trendy v prakticky v téměř celé Evropě poroste i poproduktivní složka populace české,
což bude do budoucna klást nárok na sociální služby pro lidi v důchodovém věku. Právě obce s nejvyšším
indexem stáří by měly tento problém začít řešit co nejdříve.
3.7.3
Vzdělanostní struktura obyvatelstva
Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost
obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj
obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská
společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak
její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná.
Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání v tzv. střediskových
sídlech, kam byly v plánovaném hospodářství přednostně koncentrovány omezené finanční zdroje na
ekonomický rozvoj. V posledních letech dochází k přesměrování mobility těchto osob do atraktivních
příměstských a rekreačních sídel, které socialistická modernizace zasáhla v menší míře. Procesy
suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí způsobují difúzi lidského kapitálu i do oblastí,
které v předchozím období byly vnímané jako neperspektivní. Nicméně i nadále nejnižší vzdělanostní
úroveň obyvatelstva přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách
velkých neatraktivních sídlišť.
85
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.7.5: Struktura obyvatelstva obcí SO ORP Ivančice patnáctiletého a staršího podle nejvyššího
ukončeného vzdělání v roce 2011
Bez vzdělání,
Vyučení Úplné střední
nezjištěné,
Střední
a střední s maturitou a
VysokoNázev obce
neukončené
s maturitou a
bez
vyšší odborné
školské
základní,
VŠ
maturity a nástavbové
základní
Biskoupky
21,7
47,8
24,8
5,6
30,4
Čučice
24,5
36,5
25,5
7,4
33,0
Dolní Kounice
27,8
33,2
25,9
7,6
33,5
Hlína
30,8
28,3
28,3
9,3
37,6
Ivančice
21,4
31,7
31,3
10,1
41,4
Ketkovice
20,4
36,1
28,4
9,8
38,2
Kupařovice
30,7
43,8
16,9
0,9
17,7
Mělčany
26,0
36,2
27,4
4,5
31,9
Moravské Bránice
20,0
31,6
31,7
11,1
42,9
Němčičky
39,5
31,9
17,0
5,4
22,5
Neslovice
26,4
32,0
27,7
8,9
36,7
Nová Ves
24,3
40,3
21,5
6,8
28,4
Nové Bránice
19,4
35,3
29,5
9,5
39,1
Oslavany
23,5
36,7
27,1
6,4
33,5
Pravlov
26,3
39,7
22,2
3,7
25,9
Senorady
28,4
38,7
23,2
4,4
27,6
Trboušany
22,6
36,7
25,4
9,8
35,2
SO ORP Ivančice
23,5
34,0
28,3
8,4
36,7
Jihomoravský kraj
22,7
27,7
30,7
14,3
45,0
43,3
ČR
23,9
32,8
30,9
12,4
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – předběžné výsledky
I SO ORP Ivančice dokládá výše nastíněné trendy. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo
k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet
obyvatel v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní
vzdělání a vyučení a střední bez maturity) – z celkových 70,5 % na současných 63,3 % - a opačně byla
posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním.
Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v Moravských Bránicích (11,1 %)
a až poté v Ivančicích (zatímco ještě v roce 2001 Ivančice docela výrazně dominovaly v počtu
vysokoškoláků, v roce 2011 mnoho jiných venkovských obcí vykazuje hodnoty blízké té v Ivančicích).
Při pohledu na podíl obyvatelstva s vyšší kvalifikací (maturitní, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání)
– v tomto ohledu je variabilita vzdělanostních poměrů rovněž vysoká od nejhorších Kupařovic (17,7 %)
po Moravské Bránice (42,9 %).
Obecně je úroveň vzdělanosti v obcích SO ORP Ivančice, co se týče vysokoškolsky vzdělaného
obyvatelstva výrazně nižší než průměr Jihomoravského kraje i celé ČR, což je dáno relativně periferním
postavením SO ORP Ivančice, které však je na druhou stranu ovlivňováno suburbanizačními trendy města
Brna, což se pozitivně projevuje na růstu nejen počtu obyvatel, ale také zlepšování vzdělanostní struktury.
86
EKOTOXA s.r.o.
3.7.4
Naděje dožití
Jako jeden z ukazatelů kvality života bývá používána naděje dožití při narození, která vyjadřuje počet
roků, který prožije osoba narozená v určitém regionu. Při srovnání SO ORP Jihomoravského kraje
v tabulce níže zaujímá SO ORP Ivančice v kategorii naděje dožití mužů 9. pozici z 21, v kategorii žen pak
8. až 10. pozici, pohybuje se tak přibližně kolem průměrných hodnot za Jihomoravský kraj.
Tabulka č. 3.7.6: Naděje dožití mužů a žen v SO ORP Jihomoravského kraje mezi roky 2005 - 2009
Muži ve věku
Ženy ve věku
SO ORP
0 roků
45 let
65 let
0 roků
45 let
65 let
Blansko
74,3
31,3
15,6
80,2
36,4
18,9
Boskovice
73,0
30,0
14,4
79,6
35,7
17,8
Brno
74,8
31,7
15,9
80,5
36,5
18,7
Břeclav
72,1
29,3
14,1
80,1
35,8
17,8
Bučovice
74,6
31,0
15,8
80,6
36,3
18,5
Hodonín
72,5
29,9
14,5
80,1
36,0
17,9
Hustopeče
73,5
30,3
14,9
81,1
37,1
19,0
Ivančice
73,7
30,7
15,3
80,5
36,3
18,4
Kuřim
76,4
32,9
16,7
80,9
37,5
19,5
Kyjov
72,3
30,0
14,3
80,3
36,5
18,4
Mikulov
70,8
28,7
13,5
80,5
36,8
18,9
Moravský Krumlov
72,9
30,2
14,8
80,6
36,3
18,2
Pohořelice
71,8
29,5
14,0
79,4
35,6
18,1
Rosice
73,9
30,6
14,2
79,6
35,6
18,1
Slavkov u Brna
73,9
30,8
14,7
81,0
36,8
18,4
Šlapanice
75,2
32,0
15,6
81,0
36,8
18,7
Tišnov
74,0
31,2
15,4
80,1
36,1
18,4
Veselí nad Moravou
72,5
29,9
14,5
79,9
35,8
17,9
Vyškov
73,5
30,3
14,7
80,2
36,0
18,0
Znojmo
73,0
29,8
14,3
80,1
36,0
18,3
Židlochovice
73,1
29,7
14,2
80,7
36,4
18,3
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2010
3.7.5
Školy a školská zařízení
V SO ORP Ivančice jen šest obcí nemá mateřskou školu, v každé z těchto obcí se nachází jedna mateřská
škola, pouze Ivančice mají pět mateřských škol. Základní školu má devět obcí (město Ivančice má pět
základních škol a jednu základní uměleckou školu), avšak pouze čtyři obce mají 1. - 9. ročník. Za
středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Ivančic, popřípadě do dalších větších měst
Jihomoravského kraje (především do Brna).
Obsazenost mateřských a základních škol (kapacita/počet žáků v roce 2012):
 Čučice – MŠ 25/21,
 Dolní Kounice – MŠ 70/70 (existuje záměr na rozšíření kapacity o 20 míst), ZŠ 1. – 5. roč –
100/50, ZŠ – 1. – 9. roč. 500/500,
 Ivančice – 5 MŠ 326/318, 4 ZŠ 1 170/878
 Ketkovice – MŠ 25/25, ZŠ 150/24,
 Mělčany – MŠ 28/28,
 Moravské Bránice – MŠ 35/35,
 Němčičky – MŠ 26/26,
 Nová Ves – MŠ 28/28, ZŠ – 240/60,
 Nové Bránice – MŠ 30/30,
 Oslavany – 175/173, ZŠ 1. – 5. roč – 360/227, ZŠ – 1. – 9. roč. 290/193,
87
EKOTOXA s.r.o.


Pravlov – ZŠ 60/40,
Trboušany – MŠ 25/25.
Z výše nastíněných dat vyplývá, že zatímco mateřské školy v SO ORP mají zcela využitou kapacitu,
kapacity základních škol naopak dostatečně využité nejsou. Vzhledem k tomu, že populační boom je
pravděpodobně u konce, je nutné kapacity mateřských škol rozšiřovat velice rozvážně a zároveň
uvažovat, jaké budou mít nově vzniklé kapacity využití po snížení počtu dětí v mateřských školách. U
základních škol je v souvislosti s tímto vývojem možné očekávat zlepšení jejich zaplněnosti, avšak ani
tento trend nepovede k jejich plnému obsazení, do budoucna je proto třeba uvažovat o optimalizaci jejich
kapacit.
Tabulka č. 3.7.7: Školy a školská zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011
základní školy
střední školy
mateřské
obory SOŠ,
Obec
1. - 5.
1. - 9.
obory
školy
ZUŠ
SOU vč.
ročník ročník
gymnázií
nástavbového
Biskoupky
0
0
0
0
0
0
Čučice
1
0
0
0
0
0
Dolní Kounice
1
0
1
0
0
0
Hlína
0
0
0
0
0
0
Ivančice
5
2
3
1
2
1
Ketkovice
0
0
1
0
0
0
Kupařovice
0
0
0
0
0
0
Mělčany
1
0
0
0
0
0
Moravské Bránice
1
1
0
0
0
0
Němčičky
0
0
0
0
0
0
Neslovice
1
1
0
0
0
0
Nová Ves
1
1
0
0
0
0
Nové Bránice
1
1
0
0
0
0
Oslavany
1
0
1
1
0
0
Pravlov
1
1
0
0
0
0
Senorady
0
0
0
0
0
0
Trboušany
1
0
0
0
0
0
SO ORP Ivančice
15
7
6
2
2
1
Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2012
3.7.6
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče
Jedním z hlavních faktorů determinujících míru úmrtnosti a naději dožití obyvatel je kvalita a dostupnost
zdravotní péče. Přímo ve městě Ivančice se nachází nemocnice s porodnicí s nadregionálním významem.
Nemocnice zajišťuje akutní lůžkovou péči v šesti oborech, následnou lůžkovou péči, ambulantní péči,
služby komplementu a lékárenské služby. Kromě lékařských odborností souvisejících s lůžkovou částí
zajišťuje i jiná specializovaná vyšetření externími lékaři. Nemocnice smluvně zajišťuje lékařské služby
první pomoci pro spádovou oblast Ivančic a Rosic. Tuto službu hojně využívají i obyvatelé spádové
oblasti Moravského Krumlova.
Kromě nemocnice je na Ivančicku několik ordinací praktických lékařů, stomatologů a gynekologů, které
jsou soustředěny pouze do dalších dvou měst - Dolních Kounic a Oslavan.
88
EKOTOXA s.r.o.
lékárenská péče
domy s peč.
službou
domov pro seniory
0
0
1
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
4
lékaře
specialisty
0
0
2
0
4
0
0
0
0
0
0
0
0
3
0
0
0
9
gynekologa
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
stomatologa
Biskoupky
0
Čučice
0
Dolní Kounice
0
Hlína
0
Ivančice
1
Ketkovice
0
Kupařovice
0
Mělčany
0
Moravské Bránice
0
Němčičky
0
Neslovice
0
Nová Ves
0
Nové Bránice
0
Oslavany
0
Pravlov
0
Senorady
0
Trboušany
0
SO ORP Ivančice
1
Zdroj: ČSÚ - Městská a obecní statistika, 2012
pro dospělé
pro děti a
dorost
zdravotnické
středisko
Obec
ambulance
Tabulka č. 3.7.8: Zdravotnická zařízení v SO ORP Ivančice v roce 2011
Ordinace praktického lékaře
0
0
2
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
1
0
13
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14
0
0
1
0
3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Střediskem poskytování sociálních služeb je město Ivančice. Ve městě se nachází pečovatelská služba,
denní stacionář a Středisko volného času pro děti a mládež. V Oslavanech existuje záměr na výstavbu
domu s pečovatelskou službou, avšak obec nemá dostatečné finanční zdroje. Problematika sociálních
služeb na Ivančicku je řešena v rámci komunitního plánování. SO ORP má strategii rozvoje sociálních
služeb v podobě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb SO ORP Ivančice. Strategie je však
z roku 2008, avšak v současné době prochází aktualizací. Nicméně od roku 2008 stále přetrvávají tyto
problémy:
 Podpora setkávání seniorů,
 Rozšíření kapacit pečovatelské služby v Ivančicích,
 Vznik bydlení pro sociálně slabé.
 Výstavba domů s pečovatelskou službou.
89
EKOTOXA s.r.o.
3.7.7
Indikátory
Pro zhodnocení vývoje obyvatelstva byl zvolen jako indikátor index změny počtu obyvatel v letech
2001 – 2011. Časové rozmezí bylo oproti minulému období změněno, neboť počet obyvatel v roce 2011
byl určen dle SLDB 2011, zatímco počet obyvatel v ostatních letech (mimo 2001) byl určen běžnou
evidencí obyvatelstva. Právě z tohoto důvodu bylo nutné porovnávat metodicky stejné údaje. Pro analýzu
struktury obyvatelstva byl použit index stáří, který reflektuje zastoupení obyvatelstva ve věku 65 a více
let ale také ve věku do 15 let; při studiu úrovně vzdělanosti byl hlavním indikátorem podíl osob s
nejméně středoškolským vzděláním s maturitou na celkovém počtu osob starších 15 let.
Hodnocení indikátoru indexu obyvatelstva 2011/2001:
-2
méně než 90 %
-1
90,0 – 97,4 %
0
97,5 – 102,4 %
1
102,5 – 109,9 %
2
110 a více %
Hodnocení indikátoru indexu stáří:
-2
více než 125,0
-1
105,0 – 124,9
0
90,0 – 104,9
1
75,0 – 89,9
2
méně než 75,0
Hodnocení indikátoru podílu osob se vzděláním maturitním a vyšším na obyvatelstvu ve věku 15 a více
let:
-2
méně než 20,0 %
-1
20,0 – 24,9 %
0
25,0 – 29,9 %
1
30,0 – 34,9 %
2
35,0 % a více
90
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.7.9: Hodnocení indikátorů
Osoby
nejméně
Hodnocení
Obec
s maturitou indikátoru
(%)
Biskoupky
106,8
124,0
30,4
-1
1
1
Čučice
102,3
124,2
33,0
0
-1
1
Dolní Kounice
106,4
93,0
33,5
0
1
1
Hlína
135,6
112,8
37,6
-1
2
2
Ivančice
102,2
113,5
41,4
-1
0
2
Ketkovice
99,5
132,1
38,2
-2
0
2
Kupařovice
94,7
50,0
17,7
-1
2
-2
Mělčany
115,1
109,7
31,9
-1
2
1
Moravské Bránice
108,2
92,7
42,9
0
1
2
Němčičky
117,0
55,1
22,5
2
2
-1
Neslovice
116,0
98,4
36,7
0
2
2
Nová Ves
110,8
90,9
28,4
0
2
0
Nové Bránice
107,4
105,8
39,1
-1
1
2
Oslavany
102,6
115,5
33,5
1
-1
1
Pravlov
109,3
81,9
25,9
1
1
0
Senorady
116,3
153,7
27,6
-2
2
0
Trboušany
85,6
103,8
35,2
0
-2
2
SO ORP Ivančice
96,2
-1
108,1
-1
36,7
2
Zdroj: ČSÚ – běžná evidence obyvatelstva, 2012; SLDB 2011 – předběžné výsledky; vlastní výpočty
Index 2011/
2001 (%)
Hodnocení
indikátoru
Index
stáří
Hodnocení
indikátoru
V indexu změny počtu obyvatel došlo k metodické změně oproti minulé aktualizaci. Index stáří se obecně
za celé SO ORP zvýšil, avšak v rámci SO ORP je mnoho obcí, u kterých se index v období 2009-2011
snížil. Podobně se vzdělanostní struktura obcí výrazně zlepšila.
91
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.7.1: Změna počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 v obcích SO ORP Ivančice (v procentech)
Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o., 2012
Obrázek č. 3.7.2: Index stáří pro obce SO ORP Ivančice
Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o., 2012
92
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.7.3: Podíl osob se vzděláním maturitním a vyšším na osobách ve věku 15 a více let v obcích
SO ORP Ivančice (v procentech)
Zdroj: SLDB 2012 – předběžné výsledky, EKOTOXA s.r.o., 2012
93
EKOTOXA s.r.o.
3.7.8
SWOT analýza pro územní plánování
SILNÉ STRÁNKY
Růst počtu obyvatel prostřednictvím vyšší
imigrace do regionu vyvolává poptávku po
místních nemovitostech.
Zlepšení vzdělanostní struktury obyvatelstva může
přinést rozvojové impulsy s územním dopadem.
Dobré pokrytí SO ORP mateřskými školami.
Efektivní využívání kapacit mateřských škol.
SLABÉ STRÁNKY
Chybějící bydlení pro sociálně slabé (mladé rodiny
s dětmi).
Zvýšení indexu stáří obyvatelstva SO ORP
Ivančice vyvolává tlak na zajištění sociálních
služeb pro seniory.
Nedostatečná nabídka služeb pro seniory, kapacita
lůžkových zařízení nestačí poptávce; terénní
služby pro seniory nepokrývají celý region.
Plná kapacita mateřských škol.
Kvalitní zdravotnická péče (Nemocnice Ivančice Nevyužitá kapacita základních škol v SO ORP
vyhodnocena pacienty jako nejlepší nemocnice Ivančice.
roku 2007 v Jihomoravském kraji); spádová oblast
přesahuje hranice správního obvodu.
Volnočasové aktivity a další služby pro děti a
mládež koncentruje pouze jediný subjekt v centru
správního obvodu v Ivančicích.
Malý počet bezbariérových vstupů do institucí,
úřadů či ordinací.
Slabé využití strukturálních fondů pro doplnění
sociální infrastruktury.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Suburbánní tlaky krajského města Brna mohou Marginalizace obcí v neatraktivních lokalitách pro
zvýšit imigraci do SO ORP Ivančice.
bydlení, zatímco obce v blízkosti Ivančic nebo
významných dopravních cest budou růst.
Získání dotací ze strukturálních fondů pro rozvoj
komunitní infrastruktury.
Zpracování aktualizace komunitního plánu a
identifikace nových potřeb pro zařízení sociální
péče.
3.7.9
Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Ivančice mezi lety 2010
- 2012
Mezi roky 2008 - 2011 se populace Ivančicka zvýšila o 68 osob, což zdánlivě ukazuje na stabilní
socioekonomickou situaci v SO ORP Ivančice. Růst počtu obyvatel je dán spíše kladným migračním
saldem, než růstem přirozenou měnou obyvatelstva. Celkový růst však nadále již nebude ovlivňován
pozitivním přirozeným přírůstkem, protože populační boom silných ročníků ze 70. a počátku 80. let je již
pravděpodobně u konce.
Ani tento pozitivní vývoj nezastavil proces stárnutí populace Ivančicka, kdy se oproti roku 2009 index
stáří zvýšil o 3,3 procentní body. Obce tedy musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst
obyvatelstva v postproduktivním věku zajištěním určitého spektra služeb pro lidi v tomto věku. To se
zatím příliš nedaří, jelikož na Ivančicku chybí vybrané zařízení sociálních služeb pro seniory. Tento
problém je jednoznačně nutné řešit, neboť poptávka po sociálních službách pro seniory zůstává stále
vysoká a v budoucnosti v souvislosti s nastíněným populačním trendem bude i nadále růst.
94
EKOTOXA s.r.o.
Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již
naplněné. Vzhledem k tomu, že analýza demografického vývoje indikuje konec populačního boomu,
nebylo by vhodné významně rozšiřovat kapacity mateřských škol. Pakliže by k tomu došlo, je nutné mít
zajištěné využití nových (a vzápětí uvolněných) prostor v budoucnu. Současný populační boom za pár let
pozitivně ovlivní i obsazenost základních škol, která je v současné době nízká.
Aby bylo zabráněno postupnému snižování populace Ivančicka, je nutný celý komplex opatření v oblasti
ekonomické i sociální, aby byla zvýšena spokojenost obyvatelstva se životem zde. Proto je třeba také
posilovat komunitní infrastrukturu za účelem vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj občanského a
společenského života v obci, a tedy i za účelem přilákání nových obyvatel do obce a udržení stávajících.
Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Ivančicka, nicméně i přes tento pozitivní
vývoj je index vzdělanosti pod průměrnou hodnotou za Jihomoravský kraj či celou Českou republiku.
Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry ve venkovské obci Moravské Bránice, které tak předstihly
dokonce střediskové město Ivančice. Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst
na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké
dojížďkové proudy do měst. Vzhledem k tomu, že nejprogresivnější typ služeb (služby pro podniky,
finančnictví, poradenské služby apod.) se koncentruje do hierarchicky výše postavených středisek, než
jsou Ivančice, proto je, pro malou velikost tohoto města a jeho podřízenost především Brnu, růst
vzdělanosti obyvatelstva pomalejší v porovnání s ostatními městy.
Obce se za účelem zajištění těch nejlepších podmínek pro život svého obyvatelstva v letech 2010 - 2012 i
nadále snažili vylepšit komunitní infrastrukturu, avšak jejich omezené finanční možnosti nedovolili
teoretickou realizaci všech projektů, které by vedly k trvalé udržitelnosti v rámci sociodemografického
pilíře. Jistou možnost však lze spatřovat ve strukturálních fondech a Programu rozvoje venkova
financovaných z Evropské unie. Nicméně v daném období nebyl z ROP Jihovýchod realizován žádný
projekt na podporu komunitní infrastruktury.
Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život
obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na
prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Rovněž je třeba opatrně zvažovat rozšiřování
kapacit mateřských škol, pakliže k tomu dojde, je třeba mít připraven plán na další využití nových prostor
poté, co počet dětí v daném věku začne opět významně klesat. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál
strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude
přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj Ivančicka, což by měly územně plánovací koncepce
jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a
rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje.
Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a
životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány
územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený
(udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky
obcí a problémy s nimi spojené:
 Doplnit chybějící sociální infrastrukturu v návaznosti na aktualizovaný komunitní plán
Ivančicka.
 Výstavba domu s pečovatelskou službou v Oslavanech.
 Posoudit přiměřenost nabídky nových ploch, zejména pro bydlení.
 Optimalizovat kapacity mateřských a základních škol s ohledem na krátkodobost zvýšeného
počtu dětí v současném období.
95
EKOTOXA s.r.o.
3.8 BYDLENÍ
Statistiku související s ukazateli bydlení je nutné považovat za velmi důležitou, protože odráží
ekonomickou a sociodemografickou situaci ve sledovaném regionu a do jisté míry reflektuje i
charakteristiky environmentální. Tato kapitola se zabývá posledním vývojem a aktuální situací v oblasti
bydlení, a to na základě nejnovějších dostupných dat, jejichž hlavním zdrojem je Český statistický úřad
(ČSÚ), konkrétně Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Poslední sčítání proběhlo v roce 2011 a v současné
době jsou z něho prozatímně k dispozici pouze předběžné výsledky k údajům o obydlených a
neobydlených domech a bytech. Pro práci s níže uvedenými údaji musí čtenář či uživatel počítat s tím, že
nejsou k dispozici veškerá relevantní aktuální data popisující situaci bydlení do úrovně obcí v regionu SO
ORP Ivančice.
3.8.1
Základní údaje o domech a bytech
Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k
trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty
(TOB). Ve SO ORP Ivančice je možné sledovat mezi lety 2001 a 2011 jak nárůst TOD a TOB (Ivančice,
Hlína, Neslovice, Senorady), tak pokles obou ukazatelů (Ketkovice a Trboušany). K největším
absolutním přírůstkům TOD a TOB došlo v Ivančicích a Oslavanech; v Senoradech během sledovaného
období došlo k 28 % nárůstu TOD a 27 % nárůstu TOB. Naopak velmi zásadním poklesem v počtu domů
a bytů prošla obec Trboušany (pokles TOD o 28 % a pokles TOB o 24 %).
Tabulka č. 3.8.1: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Ivančice
obec, SO ORP
Biskoupky
Trvale obydlené domy
2001
Trvale obydlené byty
2011
2001
2011
56
57
57
49
Čučice
125
128
138
129
Dolní Kounice
610
647
788
799
84
96
85
97
1 930
2 038
3 291
3 426
Ketkovice
170
169
223
221
Kupařovice
58
60
70
70
Mělčany
141
147
145
138
Moravské Bránice
279
290
309
308
Němčičky
71
73
78
77
Neslovice
211
229
250
270
Nová Ves
197
213
235
230
Nové Bránice
180
192
212
214
1 127
1 167
1 606
1 641
147
153
165
158
Senorady
96
123
104
132
Trboušany
120
98
136
104
5 602
5 880
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky)
7 892
8 063
Hlína
Ivančice
Oslavany
Pravlov
SO ORP Ivančice
96
EKOTOXA s.r.o.
3.8.2
Domovní fond
V roce 2011 se v SO ORP Ivančice nacházelo celkem 6 887 domů, což odpovídá zhruba pětiprocentnímu
nárůstu oproti roku 2001. Z celkového počtu domů bylo 85,4 % klasifikováno jako trvale obydlených.
Nejvyšší podíl neobydlených domů v roce 2011 měly obce Ketkovice (24,2 %) Senorady (23,1 %) a
Hlína (22,6 %). Nízký podíl obydlenosti v těchto případech souvisí s faktem, že neobydlené domy
využívají jejich vlastníci často k rekreaci. Celkově se podíl domů využívaných k rekreaci v SO ORP
Ivančice mezi lety 2001 a 2011 snížil o šest desetin procenta na současných 5 %. Největší nárůst
v domovním fondu zaznamenaly bytové domy (10 %), a to zejména ve dvou největších městech regionu –
v Ivančicích (9 %) a Oslavanech (10 %), avšak důvodem takto zvýšeného nárůstu je celkově malé
procento bytových domů z celkového počtu domů (cca 6 %) – region je převážně venkovského
charakteru, a tak zde převažuje individuální bydlení.
Tabulka č. 3.8.2: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2001
obec, SO ORP
Domy
celkem
Biskoupky
Rodinné
Bytové
Celkem
domy
domy
Neobydlené domy
Celkem
Podíl (%)
Slouží
k rekreaci
69
56
55
0
13
18,8
4
Čučice
147
125
124
0
22
15,0
17
Dolní Kounice
750
610
585
20
140
18,7
39
Hlína
120
84
84
0
36
30,0
19
2 206
1 930
1 759
144
276
12,5
102
Ketkovice
218
170
159
9
48
22,0
34
Kupařovice
61
58
54
4
3
4,9
2
Mělčany
156
141
141
0
15
9,6
3
Moravské Bránice
330
279
274
2
51
15,5
16
Němčičky
76
71
70
1
5
6,6
1
Neslovice
261
211
205
6
50
19,2
21
Nová Ves
236
197
194
3
39
16,5
11
Nové Bránice
211
180
178
0
31
14,7
16
1 281
1 127
1 023
96
154
12,0
58
Pravlov
162
147
146
1
15
9,3
1
Senorady
117
96
95
1
21
17,9
7
Trboušany
156
120
120
0
36
23,1
23
6 557
5 602
5 266
287
955
14,6
374
Ivančice
Oslavany
SO ORP Ivančice
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
97
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.8.3: Domovní fond na území obcí SO ORP Ivančice v roce 2011
obec, SO ORP
Biskoupky
Domy
celkem
Rodinné
Bytové
Celkem
domy
domy
Neobydlené domy
Celkem
Podíl (%)
Slouží
k rekreaci
71
57
56
0
14
19,7
9
Čučice
157
128
124
0
29
18,5
20
Dolní Kounice
784
647
625
20
137
17,5
22
Hlína
124
96
96
0
28
22,6
18
2 352
2 038
1 856
159
314
13,4
107
Ketkovice
223
169
158
9
54
24,2
44
Kupařovice
65
60
54
5
5
7,7
0
Mělčany
163
147
146
0
16
9,8
1
Moravské Bránice
350
290
285
1
60
17,1
9
Němčičky
82
73
69
1
9
11,0
0
Neslovice
270
229
220
7
41
15,2
9
Nová Ves
251
213
205
5
38
15,1
16
Nové Bránice
215
192
188
0
23
10,7
9
1 318
1 167
1 056
105
151
11,5
54
Pravlov
178
153
151
1
25
14,0
5
Senorady
160
123
122
1
37
23,1
28
Trboušany
124
98
96
2
26
21,0
0
6 887
5 880
5 507
316
1 007
14,6
351
Ivančice
Oslavany
SO ORP Ivančice
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky)
Hrubou představu o kvalitě domů můžeme získat z jejich stáří. V tomto případě je vodícím údajem podíl
domů postavených před druhou světovou válkou na celkovém počtu domů. Za SO ORP Ivančice
dosahuje podíl 28,9 %, což odpovídá hodnotě o 1,8 procentního bodu nižší, než je průměr za celou
republiku. Hodnoty ve zkoumaném regionu nejsou rozkolísané a můžeme pozorovat pouze poměrně
nevelké odchylky od průměru – v obci Kupařovice je podíl domů postavených před válkou 42,4 % a
v obci Hlína 37,6 %. Naopak modernější výstavba se nachází v obci Nové Bránice (21,8 %), Trboušany
(24,5 %) a Ivančice (26,3 %). Nejdynamičtějším rozvojem výstavby pak prochází obec Ketkovice, kde od
roku 1981 bylo postaveno v poslední dekádě nejvíce domů, avšak počty nově postavených domů jsou
stále menší v porovnání se stavebním boomem prvorepublikových a 70. Let minulého století. Jako
stavebně nejklidnější období se dají považovat devadesátá léta – tzv. transformační období, avšak tento
útlum například v Němčičkách, Kupařovicích či Senoradech trvá dodnes. V regionu SO ORP Ivančice tak
výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nikdy nepřekročila hodnoty předrevolučních a
předválečných let.
98
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.8.4: Trvale obydlené domy podle období výstavby v SO ORP Ivančice
Období výstavby domů
obec, SO ORP,
kraj, ČR
1919 a
dříve
Biskoupky
1920–
1945
1946–
1960
1961–
1970
1971–
1980
1981–
1990
1991–
2000
Podíl domů
postavených před r.
2001– 1945 na celkovém
2011
počtu domů (%)
9
13
5
6
9
6
2
6
39,3
15
21
19
13
23
15
13
6
28,8
114
104
53
57
103
75
64
70
34,1
14
21
7
4
9
17
14
7
37,6
229
302
175
255
362
239
223
232
26,3
Ketkovice
21
30
19
24
31
16
8
18
30,5
Kupařovice
15
10
0
5
8
9
9
3
42,4
Mělčany
26
13
10
20
12
24
19
20
27,1
Moravské Bránice
30
67
30
17
37
46
27
32
33,9
Němčičky
7
13
6
6
10
14
14
2
27,8
Neslovice
24
48
21
26
34
31
25
19
31,6
Nová Ves
26
34
21
25
33
31
19
22
28,4
Nové Bránice
14
27
14
18
40
36
22
17
21,8
141
191
196
150
173
121
91
95
28,7
Pravlov
23
18
10
14
29
20
24
12
27,3
Senorady
19
19
11
12
25
24
4
7
31,4
Trboušany
17
7
4
16
14
17
16
7
24,5
744
938
601
668
952
741
594
575
28,9
21 889
36 076
20 634
24 329
35 906
28 706
25 053
25 617
26,6
231 285 302 691 533 976 146 020 176 593 269 441 213 106 193 292
30,7
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Oslavany
SO ORP Ivančice
Jihomoravský kraj
Česká republika
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky)
3.8.3
Bytový fond
Celkový počet trvale obydlených bytů (TOB) činil v SO ORP Ivančice 8 063, což odpovídá 2% nárůstu
oproti roku 2001. Vyšší relativní nárůst lze pozorovat v obcích Hlína (14 %) a Senorady (27 %), avšak
městem s nejvyšším přírůstkem v absolutních číslech jsou Ivančice, kde se za sledované období zvýšil
počet trvale obydlených bytů o 135. V regionu jsou také obce, kde naopak počet TOB klesl –
v Biskoupkách o 14 % a Trboušanech dokonce o 24 % na současných 104 TOB. Z celkového počtu TOB
se jich v roce 2011 nejvíce nacházelo v Ivančicích (42,49 %), což odpovídá nárůstu o 0,79 procentního
bodu v porovnání s rokem 2001, kdy podíl dosahoval 41,70 %.
V poslední dekádě došlo ke změnám ve struktuře právní formy bydlení zejména díky privatizaci.
V porovnání s předchozím sčítáním klesla forma užívání bytu ve vlastním domě o 4,5 %, avšak je zde
významný nárůst užívání bytů v osobním vlastnictví (o 1048 bytů v roce 2011). Klesající trend se
projevuje u nájemních bytů (o 156 bytů) a bytů členů bytových družstev (o 434 bytů). Tyto změny jsou
výsledkem vývoje v bytové politice, kde byly zejména městské a obecní byty intenzivně rozprodávány do
soukromého vlastnictví. Ve většině okolních obcí se počet bytů v osobním vlastnictví také razantně
zvyšuje. Celkem ve 12 ze 17 zkoumaných obcí nebyly ještě v roce 2001 žádné byty v osobním vlastnictví
a v roce 2011 jich bylo dohromady už 167.
99
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.8.5: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání
obec, SO ORP,
kraj
2001
Biskoupky
Právní forma užívání trvale obydlených bytů
Počet trvale
obydlených
ve vlastním
domě
2011
2001
2011
v osobním
vlastnictví
2001
nájemní
2011
2001
Družstevní
2011
2001
2011
57
49
54
43
0
2
1
1
0
0
Čučice
138
129
130
106
0
9
1
0
0
0
Dolní Kounice
788
799
569
526
41
78
71
47
45
79
85
97
76
79
0
4
2
2
0
0
3 291
3426
1 739
1723
465
1062
227
254
557
109
Ketkovice
223
221
150
147
0
37
27
4
5
1
Kupařovice
70
70
50
45
0
12
0
0
16
11
Mělčany
145
138
131
121
0
6
1
1
0
0
Moravské Bránice
309
308
262
248
0
19
8
11
0
0
Němčičky
78
77
64
61
0
11
1
1
5
0
Neslovice
250
270
202
206
0
27
17
16
8
5
Nová Ves
235
230
198
175
4
16
1
9
8
7
Nové Bránice
212
214
191
188
0
10
2
4
0
0
1 606
1641
976
942
105
336
343
198
41
39
Pravlov
165
158
144
125
0
14
4
1
4
4
Senorady
104
132
95
93
0
16
0
2
4
0
Trboušany
136
104
119
90
1
5
1
0
0
4
7 892
8063
5 150
4918
616
1664
707
551
693
259
Hlína
Ivančice
Oslavany
SO ORP Ivančice
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky)
Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity
sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení a
tím logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2005 a
2011 na třech úrovních – SO ORP Ivančice, Jihomoravského kraje a České republiky. Trend počtu
dokončených bytů je poměrně rozkolísaný s viditelným vrcholem v roce 2007, který je nejmarkantnější
na nejnižší územní jednotce SO ORP Ivančice. Tento vývoj se odvíjí od aktuálních podmínek pro
výstavbu v dané lokalitě – zejména v otázkách makroekonomických ukazatelů jako je růst a výše
průměrné mzdy, nezaměstnanost atd. Údaje na všech třech řádovostních úrovních mají společný rys, a
sice propad objemu dokončených bytů po roce 2007, který se v případě SO ORP Ivančice snížil na pětinu
v roce 2008. Po bližší analýze dat je však patrné, že celková výstavba za vždy následujících pět let je
poměrně vyrovnaná a naopak v posledním intervalu let 2007 až 2011 mírně stoupá.
100
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.8.6: Dokončené byty v období 2005–2011
Obec, SO ORP,
kraj, ČR
Dokončené byty v letech
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2005–
2009
2011
Celkem
2006–
2010
2007–
2011
Biskoupky
0
1
0
1
0
1
0
2
3
2
Čučice
2
0
3
1
0
1
1
6
5
6
Dolní Kounice
6
3
8
1
4
5
2
22
21
20
Hlína
1
0
1
0
0
1
2
2
2
4
14
11
74
17
35
17
17
151
154
160
Ketkovice
0
0
1
4
4
2
2
9
11
13
Kupařovice
0
1
0
0
2
0
0
3
3
2
Mělčany
3
0
3
0
1
0
1
7
4
5
Moravské Bránice
4
1
1
2
6
4
4
14
14
17
Němčičky
0
0
0
0
0
1
0
0
1
1
Neslovice
1
1
0
0
1
0
3
3
2
4
Nová Ves
1
3
2
1
2
1
0
9
9
6
Nové Bránice
5
1
3
0
0
1
4
9
5
8
Oslavany
1
1
54
3
6
4
3
65
68
70
Pravlov
0
1
2
0
0
2
5
3
5
9
Senorady
1
0
0
0
0
1
2
1
1
3
Trboušany
0
1
0
1
1
1
1
3
4
4
39
25
152
31
62
42
47
309
312
334
3 816
3 985
6 013
4 553
4 928
4 454
3 608
23 295
23 933
23 556
32 863
30 190
41 649
38 380
38 526
36 442
Ivančice
SO ORP Ivančice
Jihomoravský
kraj
Česká republika
28 630 181 608 185 187 183 627
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012)
3.8.4
Indikátory
Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující:
 Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011
 Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel
První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Druhý indikátor
vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů
v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu. Indikátor je sledován ve dvou pětiletých obdobích 2005–
2009 a 2007–2011, protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor
nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a
konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností.

Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011
Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a
současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Nárůst počtu trvale
obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení, ale také postupný růst
kvality bydlení.
101
EKOTOXA s.r.o.
-2
84,9 % a méně
-1
85,0 – 94,9 %
0
95,0 – 104,9 %
1
105,0 – 114,9 %
2
115,0 % a více
Tabulka č. 3.8.7: Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011
obce, SO ORP, kraj, ČR
2001
Biskoupky
Změna počtu obydlených bytů
v letech 2001–2011
abs.
%
Trvale obydlené byty
2011
Hodnocení
indikátoru
57
49
-8
86,0
-1
Čučice
138
129
-9
93,5
-1
Dolní Kounice
788
799
11
101,4
0
85
97
12
114,1
1
3 291
3 426
135
104,1
0
Ketkovice
223
221
-2
99,1
0
Kupařovice
70
70
0
100,0
0
Mělčany
145
138
-7
95,2
0
Moravské Bránice
309
308
-1
99,7
0
Němčičky
78
77
-1
98,7
0
Neslovice
250
270
20
108,0
1
Nová Ves
235
230
-5
97,9
0
Nové Bránice
212
214
2
100,9
0
1 606
1 641
35
102,2
0
Pravlov
165
158
-7
95,8
0
Senorady
104
132
28
126,9
2
Trboušany
136
104
-32
76,5
-2
7 892
8 063
171
102,2
0
404 876
423 451
18 575
104,6
0
101,7
0
Hlína
Ivančice
Oslavany
SO ORP Ivančice
Jihomoravský kraj
Česká republika
3 827 678
3 894 210
66 532
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky), vlastní výpočet
Ve SO ORP Ivančice můžeme sledovat podobný vývojový trend jako v České republice či
Jihomoravském kraji. Počet trvale obydlených bytů mírně roste – o 2,2 % od roku 2011 v případě SO
ORP Ivančice. I přes poměrně dobrou dojezdovou vzdálenost do Brna, bydlení tolik netáhne a region ve
změně počtu obydlených domů zaostává o 2,4 procentních bodů za Jihomoravským krajem. Tři obce
s negativním indikátorem – Biskoupky (-14 %), Trboušany (-23,5 %) a Čučice (-6,5 %) se nacházejí na
okraji administrativních hranic SO ORP Ivančice ve směru dále od Brna. Můžeme tak usuzovat, že právě
kombinace nevýhodné polohy a poměrně malé velikosti těchto vesnic do značné míry rozhoduje u
obyvatel hledajících nové bydlení.
102
EKOTOXA s.r.o.
Průměrný roční počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel
V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně
uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v České republice s tempem 40 000 bytů ročně, tj. intenzitou
asi 3 až 4 bytů na 1 000 obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení
indikátoru.
-2
menší než 0,9
-1
1,0 – 1,9
0
2.0 – 2,9
1
3,0 – 3,9
2
4,0 a více
Tabulka č. 3.8.8: Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v období 2005–2009 a 2007–
2011
Obec, SO ORP,
kraj, ČR
Dokončené byty
2005–
2009
Průměrný roční
počet dokončených
bytů na 1000 obyv.
2005–
2007–
2009
2011
Roční průměr
2007–
2011
2005–
2009
2007–
2011
Hodnocení
indikátoru
2005–
2009
2007–
2011
Biskoupky
2
2
0,4
0,4
2,2
3,3
0
1
Čučice
6
6
1,2
1,2
2,9
2,4
0
0
22
20
4,4
4
1,9
1,8
-1
-1
2
4
0,4
0,8
1,1
1,0
-1
-1
151
160
30,2
32
3,2
3,3
1
1
Ketkovice
9
13
1,8
2,6
2,9
3,6
0
1
Kupařovice
3
2
0,6
0,4
2,4
2,4
0
0
Mělčany
7
5
1,4
1
3,1
1,8
1
-1
14
17
2,8
3,4
3,0
2,9
1
0
Němčičky
0
1
0
0,2
0,0
0,6
-2
-2
Neslovice
3
4
0,6
0,8
0,7
0,4
-2
-2
Nová Ves
9
6
1,8
1,2
2,4
2,3
0
0
Nové Bránice
9
8
1,8
1,6
2,0
1,1
0
-1
65
70
13
14
2,8
2,9
0
0
Pravlov
3
9
0,6
1,8
1,1
1,8
-1
-1
Senorady
1
3
0,2
0,6
0,5
0,5
-2
-2
Trboušany
3
4
0,6
0,8
1,8
2,4
-1
0
309
334
61,8
66,8
2,6
2,6
0
0
23 295
23 556
4 659,0
4 711,2
4,1
4,2
2
2
181 608
183 627
36 321,6
36 725,4
3,5
3,5
1
1
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Moravské Bránice
Oslavany
SO ORP Ivančice
Jihomoravský kraj
Česká republika
Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012), vlastní výpočet
V období 2005–2009 a 2007–2011 se v SO ORP Ivančice v průměru postavilo shodně 2,6 bytu na
1 000 obyvatel ročně. Souhrnné výsledky za celý SO ORP Ivančice tak nejsou příznivé a zaostávají za
celorepublikovými i krajskými údaji. Z údajů dále vyplývá, že počet dokončených bytů se za jednotlivé
obce poměrně mění. Mezi obce s nejprogresivnější výstavbou patří Ivančice, Ketkovice, Moravské
Bránice a Oslavany (zhruba 3 byty na 1 000 obyvatel ročně). Na opačné straně pomyslného žebříčku jsou
pak Němčičky, Senorady a Neslovice, kde došlo k výstavbě zhruba jednoho bytu na 1 000 obyvatel za 2
roky.
103
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.8.1: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 2001–2011
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty
Obrázek č. 3.8.2: Dokončené byty v letech 2007-20011
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty
104
EKOTOXA s.r.o.
3.8.5
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Výhodná poloha v blízkosti města Brna s přímým
dopravním spojením Ivančice – Brno a dojezd do 60
minut
Velké množství individuálního bydlení – rodinných
domů
SLABÉ STRÁNKY
Odlehlost některých obcí a s tím spojený nezájem o
bydlení v těchto lokalitách (Trboušany, Čučice,
Ketkovice, Senorady)
Zastaralý bytový fond (Kupařovice, Biskoupky,
Hlína)
Proběhlá či probíhající privatizace obecních bytů
Klesající počet trvale obydlených bytů a domů
(Biskoupky, Čučice, Trboušany)
Rostoucí bytová výstavba zejména v Ivančicích,
Ketkovicích, Moravských Bránicích a Oslavanech
Absence místních pracovních příležitostí snižující
atraktivitu území k trvalému pobytu
Nutnost dojíždět za prací zejména do Brna a tím
oslabený potenciál nalákání nových obyvatel
PŘÍLEŽITOSTI
Rozvoj rekreačního cestovního ruchu u Přírodní
rezervace Údolí Oslavy a Chvojince a zvýšit tak i
atraktivitu pro trvalé bydlení
Využití evropských i národních dotačních programů
pro zlepšení kvality bytového fondu a technické
infrastruktury obcí
Úprava územního plánu pro rozvoj ekonomických
aktivit a vymezení ploch pro výstavbu nových bytů
v územně plánovací dokumentaci obcí
Větší propagace kulturních a volnočasových
atraktivit
105
HROZBY
Pokračující úbytek trvale obydlených bytů a domů
(Biskoupky, Čučice, Trboušany)
Nízká intenzita bytové výstavby vedoucí ke
zpomalení rozvoje regionu a ztráty šance přilákat
mladé rodiny
Snižující se podpora státních orgánů na rozvoj
bydlení
EKOTOXA s.r.o.
3.8.6








Problémy k řešení v rámci územního plánování
Vymezení ploch v ÚP k nalákání investorů a zvýšit lokální zaměstnanost v regionu.
Napojení Trboušan, Senorad a Nové Vsi na čistírnu odpadních vod.
Výstavba kanalizace v Kupařovicích.
Uvolnění pozemků pro další výstavbu v katastrech obcí Biskoupky a Moravské Bránice a
podpořit tak další rozvoj těchto obcí.
Modernizování bytového fondu zejména v obcích Kupařovice, Biskoupky a Hlína s ohledem na
potřeby moderního bydlení.
Zvýšit úroveň společenského a kulturního života a vybavenost obcí a využít tak potenciál zázemí
Brna jako klidného a přírodě blízkého místa pro život a přirozené suburbanizační zóny.
Užší spolupráce se zemědělci při volbě výsadby plodin a zamezit tak ohrožení obcí zatopením
vody z polí.
Dokončení privatizace obecních a městských bytů a získané prostředky investovat zpět k nalákání
nových obyvatel například formou již zmiňované zvýšené úrovně společenského a kulturního
života a sportovního vyžití.
106
EKOTOXA s.r.o.
3.9 REKREACE
V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus.
 rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště
nevyžadující přenocování,
 cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo
bydliště spojená s jedním či více přenocováními.
Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se
do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny.
V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a
obslužných kapacit.
Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na
druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné
vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské
prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích
existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či
ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého
a dosud prosperujícího“ odvětví.
Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních
předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální).
Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení
podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých
zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů.
Podmínky rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje řeší zejména Program
rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013, obsahující i vyhodnocení koncepce
– SEA.
3.9.1
Turistická atraktivita
Většina území SO ORP Ivančice je dle Atlasu cestovního ruchu ČR (2006) považováno za venkovskou
krajinu s příznivými předpoklady pro cestovní ruch. Jen menší území v jihovýchodní části území je
označováno za venkovskou krajinu s minimálními předpoklady pro cestovní ruch. Z krajinného hlediska
se správní obvod SO ORP Ivančice vyznačuje hluboce zaříznutými údolími vodních toků, místy až
kaňonovitého charakteru. Rozvodnice jsou ploché s charakteristickými výchozy skalních hornin. Údolní
nivy jsou většinou bezlesé, skalnaté údolní svahy jsou částečně porostlé polopřirozenými až přirozenými
lesy. Na jižně exponovaných svazích se výjimečně vyskytují vzácné stepní ekosystémy. Na plochých
rozvodích pak převažují bloky orné půdy, které jsou zpestřeny menšími plochami sekundárních lesních
porostů (více ke geomorfologii území v tématu č. 1).
Pro hodnocení přírodního potenciálu pro rekreaci a cestovního ruchu je možno použít hodnocení tzv.
potenciálních rekreačních ploch (PRP). Tento ukazatel zobecňuje vliv celkových přírodních podmínek
na současný stav a intenzitu funkčně prostorového využití území a podává pohled na souhrnný přírodní
potenciál území pro jeho rekreační využití. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně
využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Za
rekreačně využitelné plochy jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad,
sadů, vinic a dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody).
107
EKOTOXA s.r.o.
Podle Atlasu cestovního ruchu České republiky se dají obce na Ivančicku rozdělit na základě podílu PRP
na obce spadající do:
 Podíl PRP do 20,0 - zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní
ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky (čtyři obce – Kupařovice, Mělčany,
Němčičky a Trboušany),
 Podíl PRP 20,0 – 37,9 - většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a
pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky (tři obce –
Neslovice, Nová Ves, Nové Bránice),
 Podíl PRP 38,0 – 56,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní
ruch a rekreaci (celé SO ORP Ivančice a osm jeho obcí - Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice,
Ketkovice, Moravské Bránice, Oslavany, Pravlov a Senorady),
 Podíl PRP 57,0 – 74,9 - podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními
podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci (obec Čučice),
 Podíl PRP 75,0 a více - povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami
(obec Hlína).
Tabulka č. 3.9.1: Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO
Ivančice
Obec
Podíl potenciálních rekreačních ploch [%]
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
SO ORP Ivančice
Zdroj: ČSÚ 2012
ORP
51,5
66,3
56,7
79,0
44,4
54,2
4,9
10,7
52,9
16,4
25,9
35,4
34,8
52,5
52,5
48,2
8,2
44,5
Celou třetinu (33,6 %, stejně jako v roce 2011) území Ivančicka pokrývají lesy. Z větší části patří do
obecně chráněných území, do přírodních parků, které do sledovaného území zasahují – přírodní parky
Oslava, Střední Pojihlaví, Bobrava a Niva Jihlavy. Maloplošná zvláště chráněná území (viz téma č. 4)
se nachází převážně v krajinářsky cenném údolí tří řek (1 národní přírodní rezervace, 6 přírodních
památek, 4 přírodní rezervace). Nechybí ani evropsky významné lokality Natura 2000, které se v 21
segmentech vyskytují v 8 oblastech. Nejrozsáhlejší z nich jsou Údolí Oslavy a Chvojnice a Krumlovský
les. Přírodní turistické atraktivity jsou vázány především na fenomén hlubokých říčních údolí, které
vytvářejí výrazné krajinné kontrasty. Zároveň je většina těchto atraktivit určitým způsobem chráněna.
Jedním z významných turistických „magnetů“ jsou fragmenty hadcových stepí, které se nacházejí pouze
v několika málo lokalitách v České republice. Největším stepním útvarem je Mohelenská hadcová step,
která se však nachází mimo území Ivančicka, avšak menší území stejného charakteru se rozkládají podél
toku řeky Jihlavy i na Ivančicku (Biskoupská hadcová step, Hadcové stráně v údolí Jihlavy). Díky
geologickému podloží, tvořenému horninou hadcem (serpentinitem) s vysokým obsahem hořčíku a
108
EKOTOXA s.r.o.
značnou propustností vody, a vhodné poloze stepi nad meandrem řeky Jihlavy jsou zde vytvořeny
specifické podmínky pro život mnoha vzácných suchomilných rostlin a živočichů. Některé z rostlin, jako
například hadí mor rakouský se zde nacházejí na severní hranici svého výskytu. Přírodní podmínky daly
vzniknout zakrslým formám některých rostlin v doslova trpasličím vzrůstu (tzv. nanismy).
Dalším pozoruhodným útvarem jsou Krumlovsko-rokytenské slepence tvořící komplex lesních porostů
s vtroušenými plochami stepní, lesostepní a skalní vegetace na slepenci permského stáří. Místy jsou
permské sedimenty překryty sedimenty kvartéru, časté jsou mladé říční sedimenty Rokytné. Na vnějších
stranách meandrů jsou vyvinuty říční terasy.
Území spadá do Rokytenské pahorkatiny. Jedná se o pahorkatinu prořezanou hlubokým údolím
Rokytné se zaklesnutými meandry. Reliéf je velice členitý. Řeka Rokytná vytváří v těchto místech
několik meandrů. Největší z jejích meandrů jsou v Moravském Krumlově a kolem obce Rokytná, kde
díky členitosti a sklonitosti vytvářejí efekt přirozených skalních amfiteátrů. V území je možné nalézt
svahy nejrůznější orientace a sklonu, četné skalní výchozy a kolmé skalní stěny, což v kombinaci s
různým chemismem půdy vytváří podmínky pro vznik řady odlišných rostlinných společenstev na
poměrně malém prostoru.
Na jihu území SO ORP Ivančice se nachází přírodní rezervace Krumlovský les, která z větší části již
nepatří na Ivančicko. Krumlovský les je jednou z největších těžebních oblastí evropského pravěku. Jedná
se o unikátní lokalitu s nálezy mnohobarevné rohovcových brekcií - tzv. brekciového rohovce. Tato
surovina sloužila pro výrobu kamenných nástrojů, využití této suroviny je doloženo již ve starém a
středním paleolitu, ale k nárůstu významu těžby došlo až v období neolitu a eneolitu a pozdějších období,
kdy je kamenná industrie z rohovce typu Krumlovský les doložena na všech okolních sídlištích.
V současnosti době lze v lokalitě nalézt 9 těžebních revírů s patrnými povrchovými stopami po pravěkém
dolování (kruhové či podlouhlé zahloubené deprese) a nápadné žulové balvany, sloužící jako "sedátka"
pravěkých štípačů. Krumlovský les je zatím jediným místem v ČR, kde je zachycen pozůstatek pravěké
krajiny se stopami těžby a dalších aktivit s ní spojených. Všechny tyto přírodní zajímavosti jsou dostupné
po turistických trasách. Pro ilustraci je zde znovu uvedena mapa chráněných území správního obvodu
ORP Ivančice, jež je součástí dokumentace tématu č. 4.
109
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.9.1: Chráněná území přírody SO ORP Ivančice
Zdroj: vrstvy ÚAP SO ORP Ivančice, 2012
Území Ivančicka bylo průběžně osídlováno od neolitu, což dokazují četná archeologická naleziště, která
se rozprostírají poměrně rovnoměrně po celém sledovaném území – zejména u obcí Neslovice,
Trboušany, Ketkovice, Oslavany a Nová Ves.
V obcích SO ORP se nachází celkem 114 objektů (dle evidence Národního památkového ústavu
MonumNet), které byly zařazeny mezi nemovité kulturní památky. Největší množství jich lze nalézt
v katastrech obcí Ivančice a Dolní Kounice, kde se nacházejí rovněž dva zámky. K nejstarším a
nejvýznamnějším památkám Ivančicka patří:
Dolní Kounice:
 zřícenina bývalého premonstrátského kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích,
 zámek-bývalý klášterní hrad v Dolních Kounicích,
 kaple sv. Antonína se souborem křížové cesty v Dolních Kounicích,
 synagoga a židovský hřbitov v Dolních Kounicích.
Ivančice:
 románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 12. století v Ivančicích (v místní části Řeznovice),
 bratrský sbor v Ivančicích,
 zámek Hrubšice – veřejnosti nepřístupný, v rekonstrukci pro komerční využití,
 renesanční budova radnice v Ivančicích,
 kaple sv. Jakuba nad městem Ivančice a křížová cesta Nové hory,
 synagoga v Ivančicích,
 židovský hřbitov v Ivančicích (třetí nejstarší v České republice).
110
EKOTOXA s.r.o.
Kupařovice:
 veřejnosti nepřístupný barokní zámek.
Ketkovice:
 zřícenina středověkého hradu Levnova u Ketkovic.
Moravské Bránice:
 Ivančický viadukt přes řeku Jihlavu z roku 1870 - z toho jen jedno pole mostovky.
Oslavany:
 bývalý ženský cisterciácký klášter v Oslavanech, později přestavěný na zámek (veřejnosti otevřen
pouze několikrát do roka).
Senorady:
 zachovalé a přehledné tvrziště severně od obce Senorady.
Z významných kulturních událostí je nutné určitě jmenovat květnové Slavnosti chřestu konající se
v Ivančičích. Ivančice jsou známé také jako rodiště malíře Alfonse Muchy, herce Vladimíra Menšíka,
k jehož odkazu se celý region otevřeně hlásí (viz Rozhledna Vladimíra Menšíka). V Biskoupkách se pro
změnu narodil básník Vítězslav Nezval. Známé jsou také Oslavanské historické slavnosti. V Ivančicích,
Dolních Kounicích a Oslavanech slouží pro turisty informační centra.
Přírodní i kulturně-historické cíle, které Ivančicko potenciálním turistům nabízí, spojuje síť turistických
stezek a cyklostezek. Turistické stezky jsou koncentrovány především do údolí řek Jihlavy a Oslavy a
jejich východiskem jsou Ivančice. V jihovýchodní části SO ORP značené turistické trasy zcela chybí.
V Oslavanech se podél řeky Oslavy vine naučná stezka Permokarbonem Boskovické brázdy.
Hlavní cyklostezkou této oblasti je Vinařská stezka Brněnská v několika větvích o celkové délce 136 km
– tzv. jižní úsek, který spojuje obce Pravlov, Dolní Kounice, Nové Bránice, Moravské Bránice a Novou
Ves. Na území Mikroregionu Ivančicko (zahrnuje osm obcí a tři města: Čučice, Dolní Kounice, Hlínu,
Ivančice, Ketkovice, Mělčany, Moravské Bránice, Neslovice, Novou Ves, Nové Bránice a Oslavany) se
nachází 4 tématické cyklostezky:
 Energetická
o trasa: zámek Oslavany, Nová Ves, Senorady, Mohelno, přehradní hráz Mohelenské
přehrady, Mohelenská hadcová step, Dukovany, IC Elektrárny Dukovany, hráz Dalešické
přehrady, IC PVE Dalešice, Kramolín, rozhledna Babylon, Mohelno, Oslavany,
o délka 48 km.
 Templářská
o Oslavany, Ketkovice, Senorady, Biskoupky , Templštýn , Hrubšice, Řeznovice, Ivančice,
Alexovice - Ivančice, Letkovice, Oslavany,
o délka 39 km.
 Pivovarská
o Oslavany, Čučice, U Jána, Ketkovský mlýn (údolí Oslavy pod zříceninou Ketkovského
hradu Levnova), Senorady, Mohelno, rozhledna Babylon, Kramolín, hráz přehrady
Dalešice, pivovar Dalešice, kolem zříceniny hradu Rabštejn - přehrada Mohelno,
Mohelenská hadcová step, Mohelno, Lhánice, Biskupský kopec – Biskoupky, Nová Ves,
Oslavany,
o délka 60 km.
 Hornická
o zámek Oslavany, Zbýšov, Babice, Zastávka, Mariánské údolí, Okrouhlík, Říčky, Javůrek,
Domašov, Rudka, Litostrov, Zbraslav, Příbram, Vysoké Popovice, Dukovany, Ketkovice,
Oslavany,
o délka 50 km.
111
EKOTOXA s.r.o.
Celková turistická atraktivita byla hodnocena na základě pěti ukazatelů:
 přírodní turistické atraktivity (přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní park, CHKO, NP),
 nemovitosti pod památkovou ochranou,
 kulturně-historické turistické atraktivity – tento ukazatel slouží pro zdůraznění kvality
jednotlivých památek, nikoli jejich kvantity, tak jak tomu je u ukazatele nemovitosti pod
památkovou ochranou. Zahrnuty jsou tedy pouze nemovité kulturní památky s vyšším než
místním významem (památky s místním významem jsou akcentovány právě u ukazatele
nemovitosti pod památkovou ochranou) – hrady, zámky, významné kostely, kláštery, technické
památky ale i památky mimo památkovou ochranu – zoo, významná muzea aj.,
 sportovně-turistické atraktivity liniové – cyklostezky, turistické stezky (každá trasa je hodnocena
zvlášť),
 bodové – krytá a nekrytá koupaliště; lyžařské vleky (každé koupaliště či vlek jsou hodnoceny a
zaznamenány zvlášť).
Těmto ukazatelům byl přidělen příslušný počet bodů podle tabulky níže. Jejich výsledný počet je uveden
v další tabulce. Celkový součet bodů za jednotlivé ukazatele představuje celkovou turistickou atraktivitu
jednotlivých obcí.
Tabulka č. 3.9.2: Bodování jednotlivých ukazatelů pro vyhodnocení turistické atraktivity
Kategorie ukazatelů
Počet bodů
Kritérium
0
Nevyskytuje se
Přírodní atraktivita
1
Plocha menší než polovina katastru obce
2
Plocha větší než polovina katastru obce
0
Počet objektů nižší než 4
Počet
nemovitostí
pod
1
Počet objektů nižší než 7
památkovou ochranou
2
Počet objektů 7 a více
1
Regionálního významu.
Kulturně-historické atraktivity
3
Národního významu.
5
Evropského/globálního významu.
0
Nevyskytuje se
Sportovně-turistické atraktivity
liniové (cyklostezky, turistické
1
Prochází extravilánem obce či její místní části
trasy)
2
Prochází intravilánem obce či její místní části
Sportovně turistické atraktivity
0
Nevyskytuje se
bodové (krytá či nekrytá
1
Vyskytuje se, lokální význam
koupaliště, lyžařské vleky)
2
Vyskytuje se, regionální význam
112
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.9.3: Průběžné hodnocení turistické atraktivity jednotlivých obcí SO ORP Ivančice
Obec
Přírodní
atraktivita
Počet
nemovitostí
pod
památkovou
ochranou
Kulturněhistorická
atraktivita
Sportovněturistické
atraktivity
liniové
Sportovněturistické
atraktivity
bodové
Celková
turistická
atraktivita
Biskoupky
3
0
0
5
0
8
Čučice
2
0
0
5
0
7
Dolní Kounice
2
2
1
6
0
11
Hlína
2
0
0
4
0
6
Ivančice
4
2
1
10
0
17
Ketkovice
4
0
0
9
0
13
Kupařovice
0
0
0
1
0
1
Mělčany
0
0
0
4
0
4
Moravské Bránice
2
0
0
5
0
7
Němčičky
0
0
0
2
0
2
Neslovice
0
1
0
2
0
3
Nová Ves
4
2
0
3
1
10
Nové Bránice
2
0
0
6
0
8
Oslavany
4
2
0
12
0
18
Pravlov
0
1
0
2
0
3
Senorady
4
0
0
8
0
12
Trboušany
0
0
0
2
0
2
Zdroj: Data ÚAP, Ekotoxa s.r.o., 2012, Národní památkový ústav (http://monumnet.npu.cz, 2012), vlastní
výpočty
Z hodnocení jasně vyplývá, že nejvíce atraktivní z pohledu rekreace a cestovního ruchu jsou Oslavany a
Ivančice. Za nimi pak následují Ketkovice, Senorady a dolní Kounice.
3.9.2
Ubytovací kapacity
Ubytovací zařízení můžeme rozdělit na dva základní typy – na hromadná ubytovací zařízení a objekty
individuální rekreace. Sledování jejich kapacity je však v obou případech velice náročné, protože
neexistují konzistentní databáze o ubytovacích zařízeních. Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho
realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména
vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích
kapacit.
Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) lépe vystihují atraktivitu území pro turismus a rekreaci. Jejich
rozložení v území je více variabilní a více koncentrované do nejatraktivnějších turistických oblastí, z
důvodu vyššího tlaku na jejich rentabilní provoz v porovnání s objekty individuální rekreace.
Objekty individuální rekreace (OIR) jsou dvojího druhu – jednak jde o chalupy (jejich původní funkcí
byla funkce rekreační, až vlivem rozsáhlé migrace do měst a následného opouštění tohoto domovního
fondu byla jejich funkce transformována na rekreační) a o chaty (jejich původní funkcí byla již od
počátku funkce rekreační). V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení (OIR) odhadován na
20–25 % domácností. Rozsah tohoto historicky a hodnotově vzniklého fenoménu je mimořádný i
v mezinárodním srovnání. Druhé a rekreační bydlení je tak přirozeným projevem preferencí obyvatel
podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu
bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin) je tak v případě
samotného předkládaného hodnocení vnímáno pozitivně.
Následující tabulka udává počet lůžek jak v HUZ (zdrojem byl turistický portál www.jizni-morava.cz),
tak i v objektech individuální rekreace – avšak jen za chalupy resp. dle definice ČSÚ rodinné domy
113
EKOTOXA s.r.o.
sloužící k rekreaci (dle předběžných výsledků SLDB 2011). Je předpokládáno, že v rámci této kategorie
jsou zahrnuty také nejrůznější ubytovací zařízení, které mají název apartmány, ubytování v soukromí či
dokonce penziony (jejichž součástí však není stravovací zařízení). Nejrůznější chaty, zahradní chaty,
hospodářské budovy pro uskladnění výpěstků, včelínů apod. tak nejsou do tabulky níže zahrnuty.
Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence objektů individuální rekreace. Tyto
bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti
potřeby ploch pro novou výstavbu.
Tabulka č. 3.9.4: Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Ivančice v roce 2012
Hotely
Penziony
Ubytovny
Kempy
Chalupy,
apartmány
*
lůžek
celkem
lůžek
celkem
lůžek
celkem
lůžek
celkem
lůžek
celkem
Obec
HUZ
celkem
Lůžka
v HUZ
celkem
Počet
lůžek
celkem
Biskoupky
0
0
0
0
0
0
0
0
9
54
0
0
54
Čučice
0
0
0
0
0
0
0
0
20 120
0
0
120
Dolní
Kounice
2 60
0
0
0
0
0
0
22 132
2
60
192
Hlína
0
0
0
0
0
0
0
0
18 108
0
0
108
Ivančice
1 45
4 115
1
40 2** 200 107 642
8
400
1042
Ketkovice
0
0
0
0
0
0
0
0
44 264
0
0
264
Kupařovice
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Mělčany
0
0
0
0
0
0
0
0
1
6
0
0
6
Moravské
Bránice
0
0
0
0
0
0
0
0
9
54
0
0
54
Němčičky
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Neslovice
0
0
0
0
0
0
0
0
9
54
0
0
54
Nová Ves
0
0
0
0
0
0
0
0
16
96
0
0
96
Nové Bránice
0
0
0
0
0
0
0
0
9
54
0
0
54
Oslavany
0
0
0
0
1
50
0
0
54 324
1
50
374
Pravlov
0
0
0
0
0
0
0
0
5
30
0
0
30
Senorady
1 16
0
0
0
0
0
0
28 168
1
16
184
Trboušany
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
SO
ORP
Ivančice
4 121
4 115
2
90
2 200 351 2106
12
526
2632
*počet zařízení v této kategorii je určen na základě předběžných výsledků SLDB 2011(rodinné domy
sloužící k rekreaci), expertním odhadem byl průměrný počet lůžek na jeden apartmán, chalupu apod.
stanoven jako 6
**v tom Rekreační středisko pod Templštýnem a kemp v rámci ubytovacího zařízení Czech Heaven
Zdroj: Portál Jižní Moravy, http://www.jizni-morava.cz, 2012; SLDB 2011 – předběžné výsledky
Na Ivančicku se dle Portálu Jižní Moravy (www.jizni-morava.cz) nachází v nejrůznější hromadných
ubytovacích zařízené nejrůznější kvality 526 lůžek. Největší ubytovací kapacitu poskytuje město
Ivančice, kde se nachází jeden hotel, čtyři penziony, ubytovna a jedno rekreační středisko a kemp. Při
pohledu na bližší strukturu lůžek HUZ v SO ORP Ivančice je však patrné, že velká část z nich (290) se
nachází v HUZ nižší kvality (ubytovny a kempy). Další HUZ se pak nachází ještě v Dolních Kounicích,
Oslavanech a Senoradech.
114
EKOTOXA s.r.o.
V každé obci (kromě Kupařovic, Němčiček a Trboušan) se pak nachází několik domů k rekreaci, které
jsou využívané většinou k soukromým účelům, jen omezeně pak ke komerční rekreaci (jako ubytování
k soukromí, nejrůznější apartmány, chalupy apod.). Nejvyšší počet těchto domů se nachází v Ivančicích.
3.9.3
Turisticko-rekreační zařízení
Dalším podstatným ukazatelem je turisticko-rekreační zatížení území, které vyjadřuje počet rekreačních a
turistických lůžek na km2. Významné turisticko-rekreační zatížení vykazují pouze Ketkovice, Ivančice a
Oslavany, rozvojové zatížení pak Senorady, Čučice, Hlína a Pravlov. Zbytek obcí pak vykazuje malé
zatížení turismem a rekreací. Z tohoto pohledu tak lze tvrdit, že limity udržitelnosti cestovního ruchu na
Ivančicku zdaleka nebyly překročeny a je zde tedy prostor pro další rozvoj rekreace a turismu.
Tabulka č. 3.9.5: Turisticko-rekreační zatížení obcí v SO ORP Ivančice
Počet rekreačních
Turisticko-rekreační
Obec
a turistických lůžek na km2
zatížení
Biskoupky
9,3
Malé
Čučice
14,6
Rozvojové
Dolní Kounice
21,4
Významné
Hlína
12,9
Rozvojové
Ivančice
21,9
Významné
Ketkovice
27,6
Významné
Kupařovice
0,0
Malé
Mělčany
0,8
Malé
Moravské Bránice
6,6
Malé
Němčičky
0,0
Malé
Neslovice
9,3
Malé
Nová Ves
8,3
Malé
Nové Bránice
8,7
Malé
Oslavany
20,0
Významné
Pravlov
10,3
Rozvojové
Senorady
19,0
Rozvojové
Trboušany
0,0
Malé
Rozvojové
SO ORP Ivančice
15,3
Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006
115
EKOTOXA s.r.o.
3.9.4
Indikátory
Jedním z hlavních indikátorů hodnotící celkový turisticko-rekreační potenciál zkoumaného území bylo
zvoleno bodové hodnocení celkové turistické atraktivity, syntetizující v sobě atraktivity přírodní,
kulturně-historické a sportovně-turistické. Indikátor reflektuje rozličné atraktivity a spolu s ukazatelem
podílu potenciálních rekreačních ploch, který uvádí zastoupení ploch využitelných k rekreaci na celkové
výměře katastru obce, hodnotí souhrnně rekreační potenciál Ivančicka. Kvalitu turistické infrastruktury
vystihuje počet lůžek v turistických a rekreačních zařízeních v přepočtu na jednotku plochy.
Hodnocení indikátoru turistické atraktivity:
-2
méně než 4
-1
4–6
0
7–9
1
10 – 12
2
13 a více
Hodnocení indikátoru potenciálu rekreační plochy (PRP):
-2
méně než 20,0
-1
20,0 – 34,9
0
35,0 – 49,9
1
50,0 – 64,9
2
65,0 a více
Hodnocení indikátoru turisticko-rekreačních zařízení:
-2
méně než 10,0
-1
10,0 – 14,9
0
15,0 – 19,9
1
20,0 – 24,9
2
25,0 a více
116
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.9.6: Hodnocení indikátorů turistické atraktivity, podílu potenciálu rekreační plochy a
indikátoru turisticko-rekreačních zařízení
Turistická
Počet
atraktivita
Hodnocení
PRP
Hodnocení
Hodnocení
Obec
lůžek na
jednotlivých indikátoru
(v %)
indikátoru
indikátoru
2
km
obcí
Biskoupky
8
51,5
9,3
0
1
-2
Čučice
7
66,3
14,6
0
2
-1
Dolní Kounice
11
56,7
21,4
1
1
1
Hlína
6
79,0
12,9
-1
2
-1
Ivančice
17
44,4
21,9
2
0
1
Ketkovice
13
54,2
27,6
2
1
2
Kupařovice
1
4,9
0,0
-2
-2
-2
Mělčany
4
10,7
0,8
-1
-2
-2
Moravské Bránice
7
52,9
6,6
0
1
-2
Němčičky
2
16,4
0,0
-2
-2
-2
Neslovice
3
25,9
9,3
-2
-1
-2
Nová Ves
10
35,4
8,3
1
0
-2
Nové Bránice
8
34,8
8,7
0
0
-2
Oslavany
18
52,5
20,0
2
1
1
Pravlov
3
52,5
10,3
-2
1
-1
Senorady
12
48,2
19,0
1
0
0
Trboušany
2
8,2
0,0
-2
-2
-2
Zdroj: Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006; ČSÚ; Ekotoxa
s.r.o., 2012
Celková turistická atraktivita jednotlivých obcí SO ORP Ivančice se příliš nezměnila, jen oproti minulé
aktualizaci došlo ke změně metodiky v tomto hodnocení). Podíl potenciálních rekreačních ploch u
jednotlivých obcí oproti hodnotám z roku 2009 osciloval jen v řádech několika málo desetin procent,
nedošlo tedy k žádné výrazné změně v tomto indikátoru. Počet lůžek na km2 se změnil, avšak důsledkem
chybějících dat za OIR – chaty.
117
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.9.2: Turistická atraktivita území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Ivančice.
Zdroj: vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2012
Obrázek č. 3.9.3: Podíl potenciálních rekreačních ploch na rozloze obcí v SO ORP Ivančice.
Zdroj: ČSÚ, 2012; vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2012
118
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.9.4: Počet rekreačních a turistických lůžek na km2.
Zdroj: vlastní zpracování, EKOTOXA, s.r.o. 2010
119
EKOTOXA s.r.o.
3.9.5
SWOT analýza pro územní plánování
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Různorodá krajina a kvalitní přírodní hodnoty Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit
území vytvářejí potřebný potenciál rozvoje (západní část území vykazuje výrazně vyšší
cestovního ruchu.
přírodní atraktivitu, východní část pak historickokulturní atraktivitu).
Velká plocha chráněných území v SO ORP.
Veřejnosti nepřístupné či jen omezeně přístupné
zámky v Ivančicích, Kupařovicích a Oslvanech.
Historická města Ivančice a Dolní Kounice Kvalitativně nedostatečná nabídka turistických
s četnými nemovitými památkami vysokého služeb
především
v oblasti
ubytování,
historického významu.
cykloturistiky a návazných podnikatelských
aktivit.
Ivančicko je rodištěm významných osobností – A. Nízký podíl rekreačních ploch v obcích
Muchy, V. Menšíka, V. Nezvala, na kterých je Kupařovice, Mělčany, Trboušany a Němčičky.
nutné budovat a posilovat regionální identitu
Ivančicka.
Vinařská tradice ve východní části území řadí
území k širšímu vinařskému regionu jižní Moravy.
Stávající
turistická
infrastruktura
alespoň
kvantitativně vyhovuje současným potřebám
(informační centra, ubytovací kapacity).
Únosná kapacita není v oblasti dosud překročena.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů na Konkurence jiných turistických oblastí
investiční projekty cestovního ruchu.
Moravy – Vranovsko a vinařské oblasti.
Blízká vzdálenost od města Brna a dobrá
dostupnost různými druhy dopravy umožňuje
široké využití potenciálu cestovního ruchu
především z hlediska jednodenních aktivit.
3.9.6
jižní
Kvantitativní a kvalitativní změny rekreace v SO ORP Ivančice mezi lety 2010 - 2012
Mezi roky 2010 a 2012 nedošlo k výrazným změnám v intenzitě cestovního ruchu na Ivančicku.
Charakter přírodního prostředí se výrazně nezměnil (o čemž svědčí i ukazatel potenciál rekreačních
ploch) a počet objektů pod památkovou ochranou se mírně zmenšil, což však nemohlo mít podstatný vliv
na intenzitu cestovního ruchu. Síť turistických a cyklistických tras se rovněž nezměnila.
Celková turistická atraktivita tak zůstává víceméně stejná, tedy na úrovni, která zcela jistě nepřinese
rozvoj masového turismu, protože pro ten nemá krajina Ivančicka předpoklady. Přesto však není vhodné
zanevřít na rozvoj cestovního ruchu na Ivančicku, protože různorodá krajina Ivančicka a množství
kulturních památek vytváří potřebný lokalizační předpoklad pro rozvoj turismu a rekreace. Za tohoto
předpokladu je však nutné zvýšit nabídku kulturních akcí, posílit destinační management oblasti a
následovně (nebo i před tím) pak i posílit kvalitu poskytovaných stravovacích a především ubytovacích
služeb.
V oblasti posílení infrastruktury pro cestovní ruch je možno vidět příležitost v evropských dotačních
zdrojích – obce a podnikatelé Ivančicka mohou v rámci opatření na podporu cestovního ruchu čerpat
z evropských dotačních zdrojů – z Programu rozvoje venkova či Regionálního operačního programu
Jihovýchod. Ve sledovaném období však z tohoto programu nebyl podpořen žádný projekt se zaměřením
na rekreaci a turismus.
120
EKOTOXA s.r.o.
Základním předpokladem pro další rozvoj rekreace a zvýšení kvality a kvantity nabízených služeb je
nutná aktivizace místního obyvatelstva. Jen za tohoto předpokladu dojde k využití turistického a
rekreačního potenciálu Ivančicka. Místní úřady by pak měly místnímu obyvatelstvu vycházet vstříc
v podobě již zvýšené propagace území, podpory rekonstrukce ubytovacích kapacit, výstavbě cyklostezek
a jiné základní infrastruktury pro cestovní ruch. Při rozvíjení potenciálu cestovního ruchu je nutné
využívat místní zdroje – tedy stavět na lokální identitě – lokální potraviny, významní rodáci, kulturní akce
apod. Kapacity pro rozvoj turismu zde ještě existují, proto není třeba se obávat překročení limitů
ekologické udržitelnosti.
Možné strategické rozvojové záměry pro SO ORP Ivančice:





Rekonstrukce zámků v Ivančicích, Kupařovicích a Oslavanech a jejich využití pro účely turismu.
Zkvalitnění sítě cyklostezek.
Vymezení ploch vhodných pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury.
Zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb.
Využití turistického potenciálu v souvislosti s významnými rodáky a chřestem.
121
EKOTOXA s.r.o.
3.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
3.10.1 Daňová výtěžnost
Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých
daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů.
Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daně
z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.
Ve správním obvodu Ivančice daňová výtěžnost vzrostla z 8,16 tis. Kč na obyvatele (rok 2009) na 8,39
tis. Kč na obyvatele (rok 2011). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Nové Bránice (9,89
tis. Kč/obyv.), Ivančice (9,37 tis. Kč/obyv.) a Trboušany (9,23 tis. Kč/obyv.). Naopak nejnižší daňovou
výtěžnost vykazují Pravlov, Moravské Bránice a Oslavany. Ve většině obcí došlo ke zvýšení daňových
příjmů.
Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost (v tis. Kč)
Název obce
Daňový příjem
celkem 2011
Daňová výtěžnost
Daňová výtěžnost
na 1 obyvatele 2011 na 1 obyvatele 2009
Biskoupky
1650,76
Čučice
3281,09
Dolní Kounice
18246,85
Hlína
2658,95
Ivančice
89532,05
Ketkovice
4949,70
Kupařovice
2104,56
Mělčany
4089,28
Moravské Bránice
7030,24
Němčičky
2855,04
Neslovice
6713,94
Nová Ves
6631,19
Nové Bránice
7011,83
Oslavany
34280,12
Pravlov
4029,26
Senorady
3322,87
Trboušany
3240,93
SO ORP Ivančice
201628,66
Zdroj: Centrální systém účetních informací státu
8,73
7,49
7,44
8,41
9,37
8,04
7,88
8,26
7,12
8,84
7,42
8,48
9,89
7,35
7,02
8,05
9,23
8,39
8,67
6,92
8,27
7,54
8,97
7,74
7,40
9,80
6,85
8,21
7,15
8,55
6,82
7,29
6,64
7,92
10,21
8,16
Změna
2009,
2011
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
3.10.2 Nezaměstnanost
Data k výpočtu průměrné roční míry nezaměstnanosti a průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní
místo byla čerpána z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Průměrné roční hodnoty v tabulkách
jsou vypočítány z údajů za každý měsíc daného roku. Takto vypočítané hodnoty mají daleko větší
vypovídací schopnost než data k nezaměstnanosti uváděná na ČSÚ, jež se vztahují vždy jen k měsíci
prosinci.
122
EKOTOXA s.r.o.
Míra nezaměstnanosti
Průměrná roční míra nezaměstnanosti správního obvodu je za období 2007 až 2011 9 %. Nejvyšší míru
nezaměstnanosti v pětiletém období vykazují obce Nová Ves (13,2 %), Pravlov a Biskoupky (10,7 %),
nejnižší pak Němčičky, Nové Bránice a Kupařovice (pod 7 %).
Jak ukazuje následující graf, docházelo nejdříve ve správním obvodu k pozvolnému poklesu
nezaměstnanosti (r. 2007, 2008), po kterém následoval v důsledku ekonomické krize prudký nárůst až do
začátku roku 2010. Od té doby míra nezaměstnanosti klesá, avšak s výraznými výkyvy v zimním období,
kde se projevuje velmi vysoká nezaměstnanost.
Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až 2011
Průměrná roční míra nezaměstnanosti
Obec
2007
2008
2009
2010
2011
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
SO ORP Ivančice
Zdroj: MPSV
8,02
5,54
7,30
7,03
6,14
7,73
4,51
6,95
5,57
3,23
7,07
8,88
4,50
8,11
10,76
8,01
5,30
6,81
5,76
4,91
6,36
6,74
5,37
7,35
2,74
7,54
4,93
1,88
6,12
10,51
3,15
7,46
9,16
5,51
4,89
6,05
9,77
8,51
11,02
8,91
8,66
10,27
6,45
9,76
8,75
5,48
9,95
15,90
5,81
11,77
11,78
9,68
6,74
9,71
123
14,20
10,63
13,88
12,97
10,68
9,43
8,56
14,30
10,58
6,29
12,74
16,28
7,33
13,32
11,17
10,13
10,08
11,62
15,64
10,50
11,56
11,38
10,28
10,41
10,79
12,12
10,00
9,14
12,70
14,22
6,86
11,65
10,57
7,27
8,54
10,76
Průměr
2007-2011
10,68
8,02
10,02
9,41
8,23
9,04
6,61
10,13
7,97
5,20
9,72
13,16
5,53
10,46
10,69
8,12
7,11
8,99
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Ivančice v období 2007 až 2011
míra nezaměstnanosti (%)
13
12
11
10
9
8
7
6
10-2011
07-2011
04-2011
01-2011
10-2010
07-2010
04-2010
01-2010
10-2009
07-2009
04-2009
01-2009
10-2008
07-2008
04-2008
01-2008
10-2007
07-2007
04-2007
01-2007
5
Zdroj: MPSV
Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
Od roku 2007 došlo k nárůstu počtu uchazečů na jedno VPM ze 3 na 10 v roce 2011. To bylo způsobeno
výrazným úbytkem volných pracovních míst z 284 (průměr v r. 2007) na 114 (průměr v r. 2011), ale také
přírůstkem uchazečů o zaměstnání z 754 na 1191.
Ve správním obvodu se vyskytují obce, ve kterých ve všech letech sledovaného období nebylo evidováno
žádné volné pracovní místo: Biskoupky, Kupařovice a Senorady. Jedná se o menší obce s počtem
obyvatel do 500. Z obcí, které v roce 2011 vytvořily alespoň jedno pracovní místo, připadá nejvyšší počet
uchazečů na volné místo v obcích Pravlov a Neslovice (více než 100).
Tabulka č. 3.10.3: Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
Obec
2007
2008
2009
2010
2011
Biskoupky
Čučice
2,56
2,53
10,50
18,15
12,94
Dolní Kounice
1,84
1,42
4,20
52,06
82,16
Hlína
0,65
0,15
0,21
3,51
39,25
Ivančice
8,57
7,13
70,18
74,51
18,52
Ketkovice
3,77
7,73
14,83
13,63
90,25
Kupařovice
Mělčany
8,38
15,92
20,58
30,17
25,58
Moravské Bránice
0,70
1,23
36,85
289,50
Němčičky
1,28
0,16
Neslovice
1,69
3,25
4,49
57,50
286,50
Nová Ves
20,19
31,83
48,17
45,54
43,08
1,14
Nové Bránice
0,18
0,05
0,46
0,30
Oslavany
5,19
6,43
15,88
17,78
24,16
Pravlov
19,82
95,67
29,17
331,00
Senorady
Trboušany
0,86
1,58
20,75
SO ORP Ivančice
2,65
1,61
6,90
22,53
10,48
Zdroj: MPSV
Pozn.: Prázdná buňka znamená, že nebylo evidováno žádné volné pracovní místo.
124
EKOTOXA s.r.o.
Poznámka:
Pro výpočet průměrného počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo byla stažena ke každé obci potřebná data
(dosažitelní uchazeči, volná místa) ke každému měsíci sledovaných let 2007-2011. Tzn., že pro každou obec bylo
získáno za každý rok 12 údajů o dosažitelných uchazečích, 12 údajů o volných místech. Tyto hodnoty byly
zprůměrovány, aby pro každou obec a pro každý rok byla získána 1 hodnota o dosažitelných uchazečích a 1 hodnota
u volných míst. Pak bylo dosazeno do vzorce:
Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo = (průměr z dosažitelných uchazečů) / (průměr z volných míst)
V případě, že v dané obci během roku v některých měsících nebylo žádné evidované pracovní místo, mohlo se stát,
že se dělilo číslem menším než 1 a to znamená, že počet uchazečů na 1 pracovní místo opravdu významně roste (čím
menším číslem dělíme, tím větší hodnotu získáme).
3.10.3 Podnikatelská struktura
Na území SO ORP Ivančice působí celkem 4794 firem, což je o 297 firem více než v roce 2009. Z firem,
jež uvádějí počet svých zaměstnanců, je 1915 firem bez zaměstnanců, 331 firem zaměstnává 1–5 osob, 46
firem zaměstnává 6–9 osob a dalších 55 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců
počet firem rychle klesá.
Tabulka č. 3.10.4: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2011)
Počet zaměstnanců
Bez zaměstnanců
1 - 5 zaměstnanců
6 - 9 zaměstnanců
10 - 19 zaměstnanců
20 - 24 zaměstnanci
Neuvedeno
Ekonomické subjekty celkem
Zdroj: ČSÚ
Počet firem
1 915
331
46
55
5
35
8
4
2
2 393
4 794
Následující tabulka ukazuje celkový počet registrovaných subjektů ve správním obvodu a u kolika z nich
byla zjištěna aktivita. Podle CZ-NACE1 je možné zařadit největší počet firem (563) do oblasti
specializované stavební činnosti, dále pak do oblasti velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (468
firem) a maloobchodu (kromě motorových vozidel) (437 firem). Firem, u nichž byla zjištěna aktivita, je
však výrazně méně. Z celkového počtu registrovaných subjektů 4794 byla zjištěna aktivita jen u 2911. Od
roku 2009 se mírně zvyšuje celkový počet ekonomických subjektů, přičemž největší nárůst zaznamenal
velkoobchod.
1
Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností
(OKEČ) s účinností od 1. ledna 2008. Nová klasifikace CZ-NACE má zohlednit technologický rozvoj a strukturální
změny hospodářství za posledních patnáct let, a tedy být relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu, jako i lépe
srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, protože je součástí systému statistických klasifikací, které
vznikly pod záštitou Statistické divize OSN.
125
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 3.10.5: Počet subjektů podle NACE (31.12.2011)
NACE
Specializované stavební činnosti
Velkoobchod, kromě motorových vozidel
Maloobchod, kromě motorových vozidel
Výstavba budov
Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti
Stravování a pohostinství
Poskytování ostatních osobních služeb
Právní a účetnické činnosti
Pozemní a potrubní doprava
Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů
Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel
Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků,
kromě nábytku
Činnosti v oblasti nemovitostí
Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti
Sportovní, zábavní a rekreační činnosti
Výroba oděvů
Výroba elektrických zařízení
Vzdělávání
Ostatní finanční činnosti
Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení
Opravy a instalace strojů a zařízení
Výroba nábytku
Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
Zdravotní péče
Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy
Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití
Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
Činnosti v oblasti informačních technologií
Reklama a průzkum trhu
Lesnictví a těžba dřeva
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
Výroba potravinářských výrobků
Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování
Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
Ostatní zpracovatelský průmysl
Vydavatelské činnosti
Výroba strojů a zařízení j. n.
Skladování a vedlejší činnosti v dopravě
Tisk a rozmnožování nahraných nosičů
Bezpečnostní a pátrací činnosti
Ubytování
Výroba pryžových a plastových výrobků
Výroba nápojů
Výroba textilií
Informační činnosti
126
Registr. subjekty
zjištěná
celkem
aktivita
563
365
468
239
437
170
333
216
279
170
247
195
163
110
151
102
148
103
133
89
120
46
114
86
109
102
93
92
84
79
79
67
56
55
53
51
47
46
38
32
29
26
24
23
22
22
22
20
18
18
16
16
15
12
10
9
8
7
7
72
43
52
39
37
61
58
48
30
40
38
35
44
33
24
30
23
19
11
18
17
19
14
9
10
15
11
10
12
6
8
7
6
5
7
EKOTOXA s.r.o.
NACE
Činnosti v oblasti pronájmu a operativního leasingu
Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti
Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů
Inženýrské stavitelství
Veterinární činnosti
Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství
Výroba usní a souvisejících výrobků
Výroba chemických látek a chemických přípravků
Shromažďování, úprava a rozvod vody
Ostatní těžba a dobývání
Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
Činnosti související se zaměstnáním
Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání
Pobytové služby sociální péče
Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení
Rybolov a akvakultura
Podpůrné činnosti při těžbě
Výroba papíru a výrobků z papíru
Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování
zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti
Tvorba programů a vysílání
Ambulantní nebo terénní sociální služby
Nezařazeno
Ekonomické subjekty celkem
Zdroj: ČSÚ
Registr. subjekty
zjištěná
celkem
aktivita
7
6
7
4
6
5
6
5
6
6
5
3
3 3
3
3
2
2
1
2
1
2
2
2
2
2 2
2
2 1
1
1
1
1
1
1
1
1 165
4 794
1
1
62
2 911
Závěry vyplývající z dotazníků:
- lidé nacházejí uplatnění zejména ve službách, obchodě, stavební výrobě, dřevovýrobě a průmyslové
výrobě
- lidé dojíždějí do zaměstnání zejména do Brna, Ivančic a Oslavan
Doplňující informace z publikací ČSÚ týkající se celého Jihomoravského kraje:
- Hrubá mzda Jihomoravského kraje za 1. čtvrtletí roku 2012 (23 086 Kč) je 3. nejvyšší v ČR – po Hl.
městě Praze a Středočeském kraji.
- V roce 2011 bylo nejvíc zaměstnaných ve službách (61,2 %), následoval průmysl (36 %) a jen
minimum zaměstnanců našlo uplatnění v zemědělství.
127
EKOTOXA s.r.o.
Míra podnikatelské aktivity
Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel.
Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější.
Od roku 2009 se ve správním obvodu zvýšil počet fyzických osob a to hlavně podnikajících dle
živnostenského zákona nezapsaných v OR. Nyní připadá 161 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru
podnikatelské aktivity vykazují obce Senorady (186), Trboušany (179) a Ivančice (176). Obcemi
s nejnižší mírou podnikatelské aktivity jsou Čučice (96) a Biskoupky (106).
Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity (údaje k 31.12.)
Obec
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
SO ORP Ivančice
Zdroj: ČSÚ
Celkem
fyzických osob
2011
20
42
401
49
1681
80
46
70
162
40
152
118
120
642
100
77
63
3863
128
Míra podnikatelské aktivity
2009
122,9
102,2
173,0
91,8
173,2
116,5
172,5
141,6
154,7
104,7
163,9
129,8
121,7
134,1
141,6
203,5
165,7
154,6
2011
105,8
95,9
163,4
155,1
175,9
129,9
172,3
141,4
164,0
123,8
168,0
150,9
169,3
137,7
174,2
186,4
179,5
160,7
změna
2009, 2011
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
EKOTOXA s.r.o.
3.10.4 Indikátory
Hodnocení indikátoru daňová výtěžnost na obyvatele:
-2
méně než 7,0 tis. Kč
-1
7,0 – 7,49 tis. Kč
0
7,5 – 7,99 tis. Kč
1
8,0 – 8,49 tis. Kč
2
8,5 tis. Kč a více
Hodnocení indikátoru prům. roční míra nezaměstnanosti:
-2
8 % a více
-1
7,0 – 7,99 %
0
6,0 – 6,99 %
1
5,0 – 5,99 %
2
méně než 5,0 %
Hodnocení indikátoru míra podnikatelské aktivity:
-2
méně než 120,0
-1
120,0 – 139,9
0
140,0 – 159,9
1
160,0 – 179,9
2
180 a více
Tabulka č. 3.10.7: Hodnocení indikátorů daňové výtěžnosti, průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry
podnikatelské aktivity
Název obce
DV/ obyv.
(tis. Kč)
2011
Hodnocení
indikátoru
Prům. roční
Míra
Hodnocení
Hodnocení
MN (%)
podnikatelské
indikátoru
indikátoru
2011
aktivity 2011
Biskoupky
8,73
15,64
2
Čučice
7,49
10,50
-1
Dolní Kounice
7,44
11,56
-1
Hlína
8,41
11,38
1
Ivančice
9,37
10,28
2
Ketkovice
8,04
10,41
1
Kupařovice
7,88
10,79
0
Mělčany
8,26
12,12
1
Mor. Bránice
7,12
10,00
-1
Němčičky
8,84
9,14
2
Neslovice
7,42
12,70
-1
Nová Ves
8,48
14,22
1
Nové Bránice
9,89
6,86
2
Oslavany
7,35
11,65
-1
Pravlov
7,02
10,57
-1
Senorady
8,05
7,27
1
Trboušany
9,23
8,54
2
SO Ivančice
8,39
1
10,76
Zdroj: Centrální systém účetních informací státu, MPSV, ČSÚ
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
0
-2
-2
-1
-2
-2
105,8
95,9
163,4
155,1
175,9
129,9
172,3
141,4
164,0
123,8
168,0
150,9
169,3
137,7
174,2
186,4
179,5
160,7
-2
-2
1
0
1
-1
1
0
1
-1
1
0
1
-1
1
2
1
1
Pozn.: Škála pro hodnocení indikátorů byla použita stejná jako v roce 2010, aby bylo možné sledovat změnu obcí ke
zlepšení/zhoršení.
129
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.10.2: Indikátor daňová výtěžnost na obyvatele v roce 2011
Zdroj: Centrální systém účetních informací státu
Obrázek č. 3.10.3: Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce 2011
Zdroj: MPSV
130
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 3.10.4: Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce 2011
Zdroj: ČSÚ
131
EKOTOXA s.r.o.
3.10.5 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Daňová výtěžnost vzrostla u většiny obcí
správního obvodu.
Příhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
(hezká příroda, historické památky, vinařství).
SLABÉ STRÁNKY
Vysoká míra nezaměstnanosti (u většiny obcí nad
10 %).
Nízká míra podnikatelské aktivity (nejmenší
v obcích Čučice, Biskoupky, Němčičky a
Ketkovice).
Nedostatek pracovních příležitostí (Biskoupky,
Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ketkovice,
Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nová Ves,
Oslavany,
Pravlov,
Senorady,
Trboušany,
Ivančice).
Nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem
v majetku obce (Biskoupky, Hlína, Nové Bránice,
Ivančice).
PŘÍLEŽITOSTI
Zlepšení dopravní obslužnosti usnadňující
dojížďku do zaměstnání (Biskoupky, Čučice,
Kupařovice, Nová Ves, Trboušany, Ivančice).
Zkvalitnění dopravní dostupnosti - rekonstrukce a
modernizace dopravní sítě (Biskoupky, Dolní
Kounice, Moravské Bránice, Nová Ves,
Trboušany, Ivančice).
Plánované rozvojové plochy pro podnikání
v Dolních Kounicích (bývalá cihelna, 4,5 ha),
Hlíně a Nové Vsi, které dosud nejsou v ÚP.
HROZBY
3.10.6 Problémy k řešení
-
Nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem v majetku obce – Biskoupky, Hlína, Nové Bránice,
Ivančice
Nedostatek pracovních příležitostí – Biskoupky, Čučice, Dolní Kounice, Hlína, Ketkovice,
Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Nová Ves, Oslavany, Pravlov, Senorady, Trboušany, Ivančice
Rozvoj cestovního ruchu - Dolní Kounice, Hlína, Oslavany
Existence brownfields:
1. Dolní Kounice – Škrobárna, Dokov
2. Ketkovice – bývalá kasárna
3. Kupařovice – zámek
4. Mělčany – ZD (vlastní Agro Ořechov)
5. Moravské Bránice – Lachema, bývalé JZD
6. Oslavany – bývalá tepelná elektrárna
7. Ivančice – bývalé průmyslové a zemědělské areály (Ekotex, Lanatex, ZD Letkovice, ZD
Klas)
132
EKOTOXA s.r.o.
4
VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
4.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ
Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů:
1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů;
2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů;
3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.
Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody
stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci
zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj
území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí,
které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území (dle doporučené
metodiky MMR z 05/2010 – klíčové faktory). Následující tabulka ukazuje, jak byla témata (resp.
indikátory daných témat) rozdělena do jednotlivých pilířů za účelem vyhodnocení jejich vyváženosti.
Témata, která není možné jednoznačně zařadit do jednoho pilíře, jsou zahrnuta ve více pilířích.
Tabulka č. 4.1.1: Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů
Environmentální pilíř
Ekonomický pilíř
Sociodemografický pilíř





horninové prostředí a geologie
vodní režim
hygiena životního prostředí
ochrana přírody a krajiny
ZPF a PUPFL




hospodářské podmínky
veřejná dopravní a
technická infrastruktura
bydlení
rekreace
 veřejná dopravní a
technická infrastruktura
 sociodemografické
podmínky
 bydlení
 rekreace
Zdroj: Metodika MMR, 2010
Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito 5-bodového systému, kdy každý indikátor
pro dané území obce obdržel buď záporný bod (–2 nebo –1) (hodnocený jev/proces je negativní), 0 bodů
(neutrální) nebo kladný bod (1 nebo 2) (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného
pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře,
neboť v každém pilíři je v principu možno pro vyhodnocení použít různého počtu indikátorů.
Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu
použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla
nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného
koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat. Přepočtový koeficient
pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro
výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři
přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A
váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný
celkový počet indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další
dva pilíře udržitelného rozvoje.
Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová
hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Na základě
kladného nebo záporného znaménka u této bodové hodnoty byly obce zařazeny do jedné z osmi skupin
(viz následující tabulka). U neutrálního hodnocení pilíře (0 bodů) byla obec ohodnocena subjektivně.
133
EKOTOXA s.r.o.
Tabulka č. 4.1.2: Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů
Zařazení obce
Environmentální pilíř
Ekonomický pilíř
Sociodemografický pilíř
do skupiny
1
+
+
+
2a
+
+
2b
+
+
2c
+
+
3a
+
3b
+
3c
+
4
Zdroj: Metodika MMR, 2010
Pozn.: + pozitivní hodnocení, - negativní hodnocení
Zvlášť se vyhodnotily jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a dále se rozlišily jednotlivé obce podle
celkového bodového zisku za všechny tři pilíře od nejhůře hodnoceného území s největšími problémy a
nedostatky po území nejlépe hodnocené.
Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný
požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se projevila ve vyhodnocení území jednotlivých obcí.
Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých
pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech).
Tabulka č. 4.1.3: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Ivančice
Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota
Zařazení
Obec
Celkem
obce
ENV
EKO
SOC
ENV
EKO
SOC
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
Přepočtový koeficient
SO ORP Ivančice
3
2
-2
4
-5
6
2
2
0
2
2
-1
0
-6
-1
5
4
8,3
0
-5
4
-1
9
5
-6
-6
1
-8
-6
1
4
4
-4
6
-6
5,0
3
0
8
3
9
7
-6
-3
6
-4
0
4
3
9
0
4
-7
5,0
25,0
16,7
-16,7
33,3
-41,7
50,0
16,7
16,7
0,0
16,7
16,7
-8,3
0,0
-50,0
-8,3
41,7
33,3
0
-25
20
-5
45
25
-30
-30
5
-40
-30
5
20
20
-20
30
-30
15
0
40
15
45
35
-30
-15
30
-20
0
20
15
45
0
20
-35
141,7
-40,0
180,0
40,0
-8,3
43,3
43,3
48,3
110,0
-43,3
-28,3
35,0
-43,3
-13,3
16,7
35,0
15,0
-28,3
91,7
-31,7
2b
3a
2c
2b
2c
1
3a
3a
2c
3a
2b
2c
1
2c
4
1
3a
Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř
Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy
v rozmezí od -300 až +300 bodů.
134
EKOTOXA s.r.o.
4.1.1
Vyhodnocení environmentálního pilíře
V environmentálním pilíři získaly obce bodové ohodnocení v rozpětí od -50 po 50 bodů. Z posuzovaných
17 obcí bylo 5 obcí hodnoceno záporně, 2 obce neutrálně, zbývajících 10 obcí obdrželo kladné
hodnocení.
Nejlepší hodnocení získaly obce Ketkovice (50 bodů) a Senorady (41,7 bodů). Za nimi následují
Trboušany, Hlína (shodně 33,3 bodů) a Biskoupky (25 bodů). Zbývající kladně hodnocené obce s 16,7
body jsou Neslovice, Němčičky, Mělčany, Kupařovice a Čučice. Nejhůře jsou hodnoceny Oslavany (-50
bodů) a Ivančice (-41,7 bodů). Mezi obce se záporným hodnocením patří ještě Dolní Kounice (-16,7
bodů), Nová Ves a Pravlov (shodně -8,3 bodů).
Moravské Bránice a Nové Bránice dosáhly neutrálního hodnocení. Aby bylo možné zařadit tyto obce do
skupiny dle MMR, u obce Moravské Bránice jsme se přiklonili k zápornému hodnocení a u obce Nové
Bránice ke kladnému hodnocení, a to na základě dalších indikátory nehodnocených kritérií: Podzemní
vody jsou v obou obcích klasifikovány jako nevyhovující (stejně jako ve všech obcích správního obvodu)
a povrchové vody jsou potencionálně rizikové (v žádné obci však nejsou hodnoceny lépe). V Nových
Bránicích se neprojevil žádný další významnější problém, jedná se o obec lesnatou (30,1 %), nachází se
zde EVL Červené stráně a významné krajinné prvky. Přestože Moravské Bránice jsou obcí rovněž
lesnatou s významnými krajinnými prvky, objevily se zde staré ekologické zátěže a v dotazníkovém
šetření bylo zjištěno hlukové zatížení obce nákladní dopravou.
Mezi slabší stránky obcí v environmentální oblasti patří zejména nízký stupeň ekologické stability
krajiny. Za ekologicky málo stabilní nebo nestabilní (ve které jsou porušeny přírodní struktury) je ve
správním obvodu považována krajina osmi obcí. V sedmi obcích je špatná kvalita ovzduší – jsou
překročeny (cílové) imisní hodnoty pro PM10(24h), AOT40 a v některých problematických obcích také
B(a)P. Cílový imisní limit pro ozon (AOT40) je však plošně překračován na území celé ČR. Dalším
problémem přibližně třetiny obcí je vyšší procento zaplavené plochy při Q100, jež zasahuje do zastavěného
území a velké množství nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou, jež představují značné riziko
vzniku lokálních povodní. Ve čtyřech obcích se v zastavěném/zastavitelném území nacházejí sesuvná
nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce nebo dokonce potenciální riziko. Na
druhou stranu je pozitivně hodnocena změna výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012. Větší
úbytek byl zaznamenán pouze ve dvou obcích (Nová Ves a Pravlov).
Přehled problémových oblastí environmentálního pilíře
Obec
Biskoupky
Čučice
Dolní Kounice
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Mor. Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nadměrně
Riziková
sklonité
Záplavové
sesuvná nebo
pozemky s
území
poddolovaná
ornou půdou Q100 (%)
území
(ha)
14,5
x
x
216,9
12,9
x
41,8
64,7
PM10(24h) - 11,8, B(a)P 11,8, AOT40
PM10(24h) - 8,4, B(a)P 8,4, NOx, AOT40
0,8
PM10(24h) - 49,3, AOT40 0,05
0,12
0,2
0,35
0,55
PM10(24h) - 15,2, B(a)P - 0,53
15,2, AOT40
PM10(24h) - 5,4, B(a)P 5,4, AOT40
PM10(24h) - 16,8, AOT40
52,1
Nové Bránice
Oslavany
17,6
Překročení imisních
limitů (% území)
Úbytek
zem.
KES
půdy
(%)
48
x
68,8
17,3
135
-7,7
EKOTOXA s.r.o.
Obec
Pravlov
Trboušany
Nadměrně
Riziková
Úbytek
sklonité
Záplavové
sesuvná nebo
Překročení imisních
zem.
pozemky s
území
KES
poddolovaná
limitů (% území)
půdy
ornou půdou Q100 (%)
území
(%)
(ha)
27,5
PM10(24h) - 28,3, AOT40
-8,3
0,09
Pozn.: černé písmo – hodnocení -1 bod, červené písmo – hodnocení -2 body
Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – environmentální pilíř
Zdroj: EKOTOXA s.r.o., vlastní zpracování, 2012
136
EKOTOXA s.r.o.
4.1.2
Vyhodnocení ekonomického pilíře
Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -40 po 45
bodů. 8 obcí se umístilo v kladných číslech, 1 obce je hodnocena neutrálně a zbývajících 8 obcí záporně.
Nejlepšího výsledku dosáhly obce Ivančice (45 bodů), Senorady (30 bodů) a Ketkovice (25 bodů).
Ostatní kladně hodnocené obce jsou Oslavany, Nové Bránice, Dolní Kounice, Nová Ves a Moravské
Bránice. Na posledním místě se umístily Němčičky (-40 bodů), za nimi s -30-ti body následují
Kupařovice, Mělčany, Neslovice a Trboušany. Zbývajícími záporně hodnocenými obcemi jsou Čučice,
Pravlov a Hlína.
Biskoupky získaly neutrální hodnocení. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme se však přiklonili
k zápornému hodnocení, jelikož ze zpracovaných dat a dotazníkového šetření vyplynuly další problémy,
jež nejsou zahrnuty v indikátorech: zejména nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem (jsou
v soukromém vlastnictví), nedostatek pracovních příležitostí (v letech 2007-2011 nebylo zaznamenáno
žádné volné pracovní místo) a zastaralý bytový fond.
Pozitivně (popř. neutrálně) byla ve správním obvodu hodnocena dopravní a technická infrastruktura.
Indikátory poukazují na dostatečnou dopravní obslužnost i technickou vybavenost obcí. Pouze v obci
Čučice je menší než 50% pokrytí území plynem a kanalizací a chybí ČOV.
Na druhou stranu se však obce (s výjimkou Nových Bránic) vyznačují velmi vysokou průměrnou roční
mírou nezaměstnanosti. 12 obcí je charakteristických menší vybaveností turistickou infrastrukturou
(počtem lůžek v turistických a rekreačních zařízeních) a na základě hodnocených kritérií je území 7 obcí
považováno za méně turisticky atraktivní. Další problém představuje nízká intenzita bytové výstavby,
která v 8 obcích nedosahuje ani hodnoty 2 byty/1000 obyvatel ročně. Za ideální intenzitu výstavby jsou
přitom považovány 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. Nižší daňová výtěžnost (pod 7,5 tis. Kč/obyv.) se
vyskytla u šesti obcí. Další sledované problémy se vyskytly u pěti nebo méně obcí.
1,8
1
6
1
4
1,8
2
3
0,6
0,4
12,9
4,9
10,7
16,4
25,9
1,1
3
1,8
0,5
76,5
2
7,49
7,44
0
0,8
6,6
0
9,3
8,3
8,7
10,3
8,2
0
7,12
7,42
7,35
7,02
Nízká míra
podnikatelské aktivity
9,3
14,6
Nízká DV/obyv.
(tis. Kč)
Nízká vybavenost
turistickou
infrastrukturou
(počet lůžek na km2)
Nízký podíl PRP (%)
Nízká turistická
atraktivita
(získané body)
Nízká intenzita bytové
výstavby (dok. byty/
1000 obyvatel/rok)
86
93,5
Vysoká prům. roční
MN (%)
Biskoupky
Čučice
P, K, ČOV
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
Nové Bránice
Oslavany
Pravlov
Senorady
Trboušany
Úbytek TOB
(změna v %)
Obec
Menší než 50%
pokrytí technickou
infrastrukturou
Přehled problémových oblastí ekonomického pilíře
15,64
10,5
11,56
11,38
10,28
10,41
10,79
12,12
10
9,14
12,7
14,22
105,8
95,9
11,65
10,57
7,27
8,54
137,7
Pozn.: černé písmo – hodnocení -1 bod, červené písmo – hodnocení -2 body, P – plyn, K – kanalizace
137
129,9
123,8
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – ekonomický pilíř
138
EKOTOXA s.r.o.
4.1.3
Vyhodnocení sociodemografického pilíře
Jelikož se dle požadavku MMR zařazují témata 6, 8 a 9 do ekonomického pilíře (navíc zahrnuje téma 10)
i sociodemografického pilíře (navíc zahrnuje téma 7) za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů, je i
hodnocení těchto pilířů velmi obdobné.
Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybuje v rozmezí hodnot od -35 po
45 bodů. Většina obcí (10) je ohodnocena kladně, 3 neutrálně a 4 obce získaly záporné hodnocení.
Nejlepšího výsledku dosáhly Oslavany a Ivančice (45 bodů). Další místa obsadily Dolní Kounice (40),
Ketkovice (35) a Moravské Bránice (30). Obce Senorady, Nová Ves, Nové Bránice, Hlína a Biskoupky
jsou rovněž hodnoceny kladně. Nejhorší obcí v sociodemografickém pilíři jsou Trboušany (-35 bodů), za
nimi následují Kupařovice (-30), Němčičky (-20) a Mělčany (-15).
Neutrální hodnocení získaly Čučice, Neslovice a Pravlov. Pro zařazení do skupiny dle MMR jsme se u
Neslovic přiklonili k pozitivnímu hodnocení. Problémovou oblastí zde byla zejména rekreace. A jelikož
se nejedná o turisticky atraktivní obec (je zde minimum přírodních krás, památek, sportovišť i ploch
využitelných k rekreaci), nepředpokládáme, že je potřeba mít k dispozici vysoké ubytovací kapacity,
které byly hodnoceny -2 body. Tomuto indikátoru v případě Neslovic dáváme malou váhu. V případě
Čučic jsme se přiklonili k negativnímu hodnocení pro její minimální veřejnou vybavenost (1 mateřská
škola, žádná základní a střední škola, žádné zdravotnické zařízení, žádné sociální služby). Přestože se
jedná o malou obec, u které se neočekává vybavenost jako u velkých měst, pro občany obce představuje
dojížďka za službami a za prací jisté omezení. Rovněž se jedná o odlehlou obec a s tím je spojen i menší
zájem o bydlení v ní. Taky obci Pravlov jsme udělili záporné hodnocení pro jeho malou veřejnou
vybavenost (žádná mateřská škola, 1 základní škola, žádná střední škola, žádné zdravotnické zařízení ani
sociální služby) a s tím související dojížďku. Hluk z dopravy na hodně frekventovaných silnicích a
z lomu představuje další nepříjemnost pro život v této obci.
Problémové indikátory z témat 6, 8 a 9 již byly popsány v předchozí kapitolce „vyhodnocení
ekonomického pilíře“, zde už se tedy zaměříme jen na indikátory tématu 7. Změna počtu obyvatel mezi
lety 2001 a 2011 a stejně tak dosažené vzdělání bylo hodnoceno s výjimkou dvou obcí pozitivně. U 9 obcí
však byl zaznamenán vysoký index stáří. Stárnutí obyvatelstva je však bohužel celorepublikovým
trendem.
Přehled problémových oblastí sociodemografického pilíře (téma 7)
Obec
Biskoupky
Čučice
Hlína
Ivančice
Ketkovice
Kupařovice
Mělčany
Němčičky
Nové Bránice
Oslavany
Senorady
Trboušany
Úbytek obyvatelstva (%) Vysoký index stáří Podíl osob nejméně s maturitou (%)
124
124,2
112,8
113,5
132,1
5,3
17,7
109,7
22,5
105,8
115,5
153,7
14,4
Pozn.: černé písmo – hodnocení -1 bod, červené písmo – hodnocení -2 body
139
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – sociodemografický pilíř
140
EKOTOXA s.r.o.
4.1.4
Celkové hodnocení obcí
Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz tabulka níže) lze vyhodnotit celkové
umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP Ivančice. Každá obec mohla získat bodové ohodnocení
v rozmezí od -300 až po +300 bodů. V nejhorším případě je v SO ORP Ivančice dosaženo záporného
hodnocení -43,3 bodů, v nejlepším případě 110 bodů. 7 obcí ze 17 získalo v celkovém hodnocení záporné
body, ostatní obce jsou hodnoceny kladně.
Nejvyššího hodnocení za všechny tři pilíře, a to s výrazným náskokem před ostatními obcemi, dosáhly
Ketkovice (110 bodů) a Senorady (91,7 bodů). Za nimi následují Ivančice (48,3 bodů), Hlína a Dolní
Kounice (shodně 43,3 bodů). Nejnižší celkový počet bodů získaly Kupařovice a Němčičky (-43,3 bodů).
Pouze Ketkovice, Senorady a Nové Bránice jsou ve všech třech pilířích hodnoceny pozitivně (zařazení
obce do skupiny 1), 8 obcí má kladné hodnocení ve dvou pilířích (skupina 2) – Ivančice, Hlína, Dolní
Kounice, Biskoupky, Moravské Bránice, Nová Ves, Oslavany a Neslovice, dalších 5 obcí dosáhlo
kladného výsledku pouze v jednom pilíři (skupina 3) – Čučice, Mělčany, Trboušany, Němčičky a
Kupařovice. Pravlov je ve všech pilířích hodnocen negativně. Z tabulkového přehledu s bodovým ziskem
obcí je rovněž patrné, že přestože jsou některé obce zařazeny do lepší skupiny (na základě metodiky
MMR), dle celkového počtu bodů jsou umístěny na horším místě.
Tabulka č. 4.1.4: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty
Počet dosažených bodů Přepočtená bodová hodnota
Zařazení
Obec
Celkem
obce
ENV
EKO
SOC
ENV
EKO
SOC
Kupařovice
Němčičky
Trboušany
Pravlov
Mělčany
Neslovice
Čučice
Oslavany
Nová Ves
Moravské Bránice
Nové Bránice
Biskoupky
Dolní Kounice
Hlína
Ivančice
Senorady
Ketkovice
Přepočtový koeficient
SO ORP Ivančice
2
2
4
-1
2
2
2
-6
-1
0
0
3
-2
4
-5
5
6
8,3
-6
-8
-6
-4
-6
-6
-5
4
1
1
4
0
4
-1
9
6
5
5,0
-6
-4
-7
0
-3
0
0
9
4
6
3
3
8
3
9
4
7
5,0
16,7
16,7
33,3
-8,3
16,7
16,7
16,7
-50,0
-8,3
0,0
0,0
25,0
-16,7
33,3
-41,7
41,7
50,0
-30
-40
-30
-20
-30
-30
-25
20
5
5
20
0
20
-5
45
30
25
-30
-20
-35
0
-15
0
0
45
20
30
15
15
40
15
45
20
35
141,7
-40,0
180,0
141
-43,3
-43,3
-31,7
-28,3
-28,3
-13,3
-8,3
15,0
16,7
35,0
35,0
40,0
43,3
43,3
48,3
91,7
110,0
3a
3a
3a
4
3a
2b
3a
2c
2c
2c
1
2b
2c
2b
2c
1
1
EKOTOXA s.r.o.
Za celý SO ORP Ivančice se jako nejslabší, při daném způsobu hodnocení, jeví pilíř ekonomický (-40
bodů). Uprostřed hodnocení se nachází environmentální pilíř (141,7 bodů). Jako nejlepší se jeví
sociodemografický pilíř (180 bodů). Zvoleným způsobem hodnocení udržitelnosti je možné celkově
konstatovat, že pilíře jsou v rovnováze. V počtech získaných bodů za každý pilíř není vzhledem
k maximálnímu/minimální možnému počtu dosažených bodů výrazný rozdíl. Environmentální a
sociodemografický pilíř jsou si velmi blízké, dosáhly 8,3 a 10,6 % možného maximálního počtu bodů.
Nicméně je třeba znovu připomenout, že uvedeného hodnocení dosáhly pilíře při dané volbě indikátorů,
která nepostihuje všechny oblasti jednotlivých pilířů a při dané škále hodnocení indikátorů.
počet získaných bodů v rámci jednoho pilíře
Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Ivančice
1800
1700
1600
1400
1200
1000
800
600
400
180,0
141,7
200
0
-40,0
-200
maximum
environmentální pilíř
ekonomický pilíř
sociodemografický pilíř
Pozn.: Obrázek znázorňuje pouze maximum získaných bodů v rámci jednoho pilíře (1700 bodů). Je zřejmé, že
minimum je -1700 bodů.
142
EKOTOXA s.r.o.
Obrázek č. 4.1.5: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje – celkové hodnocení
143
EKOTOXA s.r.o.
Mělčany
Mor. Bránice
Němčičky
Neslovice
Nová Ves
0
-2
-1
-2
-1
1
-5
2
2
0
1
2
0
1
2
-2
1
9
2
2
0
-1
2
0
1
2
0
1
9
2
1
1
1
0
1
6
1
0
0
1
2
1
2
1
-2
-1
5
1
0
0
-2
2
0
1
2
1
2
7
2
2
-1
-1
-2
2
2
1
0
0
0
-2
-2
-2
0
-2
1
-6
1
0
-1
2
-2
0
0
-2
-2
-2
-6
2
-1
0
1
-2
2
2
1
0
0
-1
-1
-2
-2
1
-2
0
-6
1
0
2
-1
1
0
-1
-1
-2
-2
-3
-1
-2
1
1
0
1
0
2
2
0
0
0
1
-2
-1
-2
1
1
2
2
1
0
2
0
0
0
1
-2
6
1
1
1
-1
-2
2
2
1
0
0
-2
-2
-2
-2
2
-2
-1
-8
1
0
2
2
-1
0
-2
-2
-2
-2
-4
2
0
0
1
-2
1
2
2
0
1
-2
-2
-1
-2
-1
-2
1
-6
2
0
2
0
2
1
-2
-2
-1
-2
0
0
-1
2
1
-1
-2
-1
2
1
0
0
1
0
-2
1
-2
0
1
2
1
2
0
0
0
0
1
0
-2
4
144
2
-1
1
-2
-1
1
0
2
2
0
-1
0
0
-2
2
0
1
4
2
2
1
-1
2
0
-1
0
0
-2
3
Trboušany
Kupařovice
2
0
0
1
1
0
4
0
0
1
-1
-1
2
-1
1
-2
0
-1
0
0
2
-1
2
1
-1
-1
2
-1
3
Senorady
Ketkovice
-2
1
0
-2
0
1
-2
2
2
0
-1
1
1
1
-1
-2
1
4
2
2
1
0
1
0
-1
1
1
1
8
Pravlov
Ivančice
-2
1
1
1
0
1
2
1
-1
-1
0
0
2
-1
-1
-2
-2
-5
1
-1
0
-1
1
-1
0
0
2
-1
0
Oslavany
Hlína
2
0
-1
1
0
1
3
2
1
-1
1
0
1
-2
2
-2
-2
0
2
1
1
-1
1
-1
1
0
1
-2
3
Nové
Bránice
D. Kounice
sociodemografikcý
ekonomický
environmentální
Indikátory geologických rizik
Sklonité orné pozemky
2
3
Kvalita ovzduší 2010
4
Koeficient ekologické stability 2012
5
Změna výměry zemědělské půdy 2005 - 2012
ENV celkem
Hodnocení dopravní obslužnosti 2012
6
8
Dokončené byty/1000 obyvatel/rok (2007 - 2011)
9
Podíl potenciálních rekreačních ploch
Daňová výtěžnost na obyvatele 2011
10 Prům. roční míra nezaměstnanosti 2011
Míra podnikatelské aktivity 2011
EKO celkem
Hodnocení dopravní obslužnosti 2012
6
Změna počtu obyvatel mezi lety 2001–2011
7
Index stáří k 31.12. 2011
Podíl osob s nejméně středoškolským vzděláním s maturitou 2011
8
Dokončené byty/1000 obyvatel/rok (2007 - 2011)
9
Podíl potenciálních rekreačních ploch
SOC celkem
1
Čučice
Indikátor
Biskoupky
Téma
Pilíř
Tabulka č. 4.1.5: Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů
-2
-2
-1
-2
0
1
-6
2
2
0
0
2
1
1
-1
-2
-1
4
2
2
1
-1
1
0
0
2
1
1
9
2
2
-2
-1
0
-2
-1
1
0
0
-1
-2
1
-1
-1
-2
1
-4
1
0
1
1
0
0
-1
-2
1
-1
0
2
1
1
1
0
0
5
2
1
2
-2
1
0
0
1
-1
2
6
2
1
2
-2
0
2
-2
1
0
0
4
2
1
0
1
-2
2
4
1
0
-2
0
-2
-2
-2
2
-2
1
-6
1
0
-2
0
2
-2
0
-2
-2
-2
-7
EKOTOXA.s.r.o.
5
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Ivančice - aktualizace 2012
ZÁVĚR
Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné a
slabé stránky, příležitosti a hrozby.
Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí, z nichž některé jsou určeny pro řešení
v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Nově byly v aktualizaci
RURU tabulkově zpracovány problémy po obcích a jejich číselné propojení s problémovým
výkresem.
5.1 HODNOCENÍ METODIKY RURÚ
Hodnocení stavu/vývoje jednotlivých indikátorů a témat vychází z dat různě „starých“. Některá data
jsou zjišťována a tedy i k dispozici relativně často (s frekvencí i několikrát za rok, např. data o
nezaměstnanosti). Jiná data jsou zjišťována a zejména na odborných pracovištích verifikována i
s dvouletým zpožděním (imisní data o znečištění atmosféry a následně vyhlašování oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší). Další data jsou poměrně konstantní a neměnná (poddolovaná území)
nebo se jedná o data získaná při speciálních šetřeních ČSÚ (1x/10 let) a získat tato data v novější,
aktuální verzi platné k danému roku 2011 není v podstatě možné (vyjížďky a dojížďky do škol a
zaměstnání). Nebo lze získat jen předběžné výsledky SLBD 2011 (např. počty obydlených a
neobydlených bytů, druhé bydlení…). Pro hodnocení byla použita nejaktuálnější dostupná data pro
danou oblast v době zpracování daných témat.
Je logické, že informace v každém písemném materiálu zastarávají (vypracované strategie a koncepce
daných území) vzhledem k měnícím se podmínkám (zejména ekonomickým – např. nezaměstnanost).
Navržené, zpracované a vyhodnocené indikátory nemohou a ani se nesnaží popsat komplexně reálný
stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch
hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Na
základě (nejen) těchto indikátorů byly v řešených tématech identifikovány především problematické
oblasti. Použití metodiky indikátorů navíc umožňuje porovnat jednotlivé obce správního obvodu mezi
sebou a v určitých případech i s hodnotou pro vyšší územní celek.
Je možno i nadále diskutovat o vhodnosti a případně i účelnosti jednotlivých indikátorů, stejně jako o
metodě hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území, je však vhodné a nezbytné si
uvědomit, že se jedná teprve o třetí vyhodnocení RURÚ (druhá úplná aktualizace) a je možno na něj
v budoucnu navázat buď opětovným vyhodnocením všech již zpracovaných indikátorů, případně
indikátorů nově navržených (nebo patřičně upravených), které mohou lépe vystihovat potřeby
územního plánování (např. indikátor sesuvné a poddolované území navržený v roce 2008 (vztažen na
plochu celé obce) byl v roce 2010 vypuštěn a v roce 2012 byl zpracován a vyhodnocen nový indikátor
vztažený na zastavěné území obce).
Tento materiál nemůže nahradit speciální a relativně nákladné strategické a koncepční materiály
vypracované pro dané oblasti rozvoje (ať už na úrovni kraje, mikroregionů nebo obcí) a stejně tak
nemůže nahradit průzkumy a rozbory daného území jednotlivých obcí při zadání a zejména při
zpracování územních plánů obcí. Je to jen jeden z podkladů pro zadání a vypracování územních plánů
obcí.
Předložený dokument naopak přináší celkový pohled na území v širokém spektru jeho specifik a
vlastností napříč mnoha obory. Snaží se o analýzu a syntézu informací vedoucí k posouzení
udržitelného rozvoje daného území a vykreslení průmětu zjištěných jevů a problémů v území do
procesu územního plánování včetně návrhu námětů pro územní plánování a územní politiku.
Zařazeny jsou zde také takové jevy a problémy, jejichž sledování a řešení je v zájmu
udržitelného rozvoje území a s územním plánováním souvisejí jen sekundárně.
145
EKOTOXA.s.r.o.
6
URČENÍ PROBLÉMŮ
DOKUMENTACI
K ŘEŠENÍ
V ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ
6.1 ZÁVADY A OHROŽENÍ V ÚZEMÍ
Okruh problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb. V rámci
řešení RURÚ SO ORP Ivančice je takto členěn i problémový výkres. Podkladem pro problémový
výkres jsou údaje a informace o jevech v území, které vstupují jako předmět nebo součást závad nebo
střetů v území do vyhodnocení nebo popisu problémového výkresu. Jejich součástí jsou i záměry,
které vstupují a zasahují do stávající struktury limitů a hodnot.
Příklady GIS vrstev použitých v problémovém výkrese SO ORP Ivančice:
 skládka
 stará zátěž území nebo kontaminovaná plocha
 silnice 1. a 2. třídy
 navrhované komunikace
 železnice
 ÚSES
 chráněné ložiskové území
 poddolované území
 sesuvné území
 záplavové území Q100
Problémy zobrazené v problémovém výkresu jsou dále doplněny dalšími závadami a omezeními,
které vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území :
6.1.1 Dopravní a hygienické závady v území
Mezi hlavní dopravní závady patří množství silnic 1. a 2. tř. v území, které procházejí zastavěnými
územími obcí, intenzita a dostupnost veřejné dopravy atd.
Hlavním zdrojem hygienických závad jsou imise, hluk, staré ekologické zátěže, znečištění vodních
toků v území. Hygienické závady dále spočívají také v nedostatečné technické infrastruktuře obcí,
především v absenci kanalizační sítě a čistírny odpadních vod.
1.1.1.1



Dopravní závady v území
Z pohledu celostátní silniční sítě tvoří SO ORP Ivančice marginální oblast. Na tomto území se
nenacházejí žádné silnice ve správě ŘSD, silniční síť je tvořena pouze komunikacemi II. a
nižších tříd.
Konfigurace silnic je značně ovlivněna orografickými charakteristikami terénu. Kvůli nim
chybí v celé západní oblasti jakékoliv tangenciální spoje mezi obcemi. Toto omezení přináší
problémy zejména v případě nehod či oprav komunikací, neboť není možné silnici uzavřít
z důvodu nemožnosti stanovit objízdnou trasu.
Silniční síť je ve špatném stavu a nedostatečná. Zásadním nedostatkem většiny silnic je jejich
nedostatečná šíře, stavební uspořádání bez krajnic a vedení silnic středem jednotlivých obcí
bez existence obchvatů. Tím silniční doprava negativně ovlivňuje životní prostředí v mnoha
obcích, jimiž více zatížené silnice procházejí. Těžká nákladní doprava je vedena přes obce
společně s ostatní dopravou a vytváří tlak na další zhoršování dopravní situace.
146
EKOTOXA.s.r.o.








v následujících lokalitách dochází k dopravním nehodám opakovaně, byť s méně závažnými
následky: křižovatka silnic II/394 a III/39410 jižně od Neslovic (v letech 2008 až 2010 zde
došlo k celkem 8 nehodám, přičemž 3x bylo lehké zranění), křižovatka silnic III/3938 a
III/3939 u Letkovic (ve sledovaném období celkem 5 nehod, z toho 4x se zraněním), silnice
III/3935 mezi Senorady a odbočkou do Biskoupek-v roce 2009 3x nehoda s lehkým zraněním.
Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy v
roce 2005. Čísla v následující mapce udávají celoroční průměrné hodnoty počtu vozidel v
tis./den. Na území SO ORP Ivančice dosáhla nejvyšších stanovených intenzit silnice II/394 na
průtahu Ivančicemi (RDPI přes 9 tis. vozidel / 24 h), z extravilánových úseků je nejzatíženější
trasa mezi Ivančicemi a Neslovicemi (6,1 tis. voz / 24 hod) a její pokračování severním
směrem do Tetčic (SO ORP Rosice), kde dosáhla intenzita více než 7 tis. vozidel / 24 hod.
Nižší, avšak na silnice regionálního charakteru stále ještě poměrně vysoké, intenzity jsou
dosahovány na II/152 mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem (4,3 tis. vozidel / 24 hod) a
Ivančicemi a Moravskými Bránicemi (3,4 tis. vozidel / 24 hod) a na silnici II/393 mezi
Ivančicemi a Oslavany (3,5 tis. vozidel / 24 hod). Na ostatních sledovaných silnicích je
dopravní zatížení ještě nižší a nepřesahuje 2,5 tis. vozidel / 24 hod.
Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na
silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou
koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační
opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí – např. centra města. Na
území SO ORP Ivančice se tento problém týká především samotného města Ivančice, kde
parkování doposud nebylo řešeno, a nebyla zavedena ani zóna placeného stání v centru města.
Každodenní využití cyklistiky pro běžnou dojížďku za prací nebo volnočasovými aktivitami
komplikuje na Ivančicku v některých lokalitách především členitý terén. Dle doporučení
Programu rozvoje sítě cyklistických komunikací v JmK připadá v úvahu výstavba cyklostezky
k propojení Oslavan s Ivančicemi jako dvou největších měst regionu, neboť stávající silnice
II/393 intenzitou automobilové a kamionové dopravy, ani stavebním uspořádáním není
vhodná pro bezpečnou jízdu na kole.
Vzhledem k nepříliš vysoké hustotě železničních tratí jsou železnicí přímo obslouženy pouze
tři obce – Ivančice, Oslavany a Moravské Bránice.
Nevýhodou železnice je nízká cestovní rychlost na odbočce do Oslavan (50/30 km/h) a tím i
delší jízdní doba oproti souběžnému autobusu. S delší cestovní dobou pak souvisí i další
negativa jako vyšší náklady na personál nebo pomalejší oběh motorových vozů. Problémem
pro případnou rekonstrukci trati je svažitý terén v klíčovém úseku Moravské Bránice –
Ivančice se špatnou dostupností tělesa trati jinak než po kolejích. Od roku 2011 došlo
k zásadnímu omezení nabídky vlaků mezi Ivančicemi a Oslavany pouze na 5 párů sezónních
vlaků o víkendech.
Nákladní železniční doprava je velmi nízká: zahrnuje pouze svoz a rozvoz místní zátěže a
průběžné nákladní vlaky zaváděné pouze dle potřeby. V Plánu rozvoje infrastruktury SŽDC
(příloha Prohlášení o dráze) se pro nejbližší období na trati 244 nepočítá s žádnou investicí.
Nepříliš silná pozice Ivančic jakožto centra zaměstnanosti se projevuje na dostupnosti
veřejnou dopravou. Ve většině obcí je zaznamenána lepší dostupnost Brna jakožto krajského
města než Ivančic jakožto obce s rozšířenou působností. Zejména v pracovní dny mají
všechny obce bez výjimky špičkové propojení na Brno (nejmenší počet zjištěných spojů byl
11). Markantní je tento rozdíl zejména u obcí ležících ve východní části území ORP z nichž
nemá dobré dopravní spojení do Ivančic skoro žádná, zejména o víkendech.
V rámci ÚPD jednotlivých obcí respektovat vymezené silniční tahy nadmístního významu v souladu
s generelem dopravy, specifikovat a navrhovat opatření na přestavbu silniční sítě. V rámci
vypracování ÚPD jednotlivých obcí na průjezdných silnicích navrhnout obchvat v souladu
s oborovými dokumenty a zapracovat návrhy řešení k odstranění bodových závad a omezení
negativních vlivů dopravy.
147
EKOTOXA.s.r.o.
1.1.1.2






1.1.1.3

Překračování imisních limitů
Na 98,8 % území SO ORP došlo k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro
ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40).
V případě PM10 bylo v roce 2010 pozorováno překročení 24h imisního limitu na 6 % území
SO ORP, roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen..
V roce 2010 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické
aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 5 % území SO ORP.
V roce 2010 byly překročeny hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro
troposférický ozon. na území obce Ketkovice.
V roce 2010 došlo k překročení imisního limitu pro NOx na území města Ivančice.
V některých obcích je dle dotazníku uváděno také pachové znečištění ovzduší. Jedná se o obce
Ivančice (Ekotex), Ketkovice (lokální topeniště), Moravské Bránice – zemědělská výroba
(močůvka) a Pravlov (chov prasat).
Hlukové znečištění
V rámci dotazníkového šetření bylo řešeno také hlukové znečištění. To bylo uváděno v obcích
Dolní Kounice (ze silnice II. třídy a lomu), Ivančice (z dopravy), Moravské Bránice (nákladní
doprava), Pravlov (z dopravy a z lomu) a Senorady (z dopravy).
Pro snížení prašnosti a hluku je vhodné zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu
účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných
stranách obcí. Citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zvážit, zda povolit výstavbu
nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní
potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní
nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu
dopravní infrastruktury. Zajistit plochy a koridory technické infrastruktury (plynofikace).
1.1.1.4


1.1.1.5



Staré ekologické zátěže
V obcích Biskoupky, Čučice, Ivančice, Ketkovice, Moravské Bránice, Neslovice, Nová Ves a
Oslavany se nachází staré ekologické zátěže. V převážné většině se jedná o skládky odpadů.
V rámci dotazníkového šetření byly uváděny další menší ekologické zátěže, a to
v Trboušanech, kde se nachází skládka na suť v prostoru bývalé cihelny.
Stav vodních útvarů
Nepřijatelný stav podzemních vod na území všech obcí SO ORP.
Nepřijatelný stav povrchových vod na území obcí Ketkovice, Senorady, Čučice, Neslovice,
Oslavany, Ivančice a Nová Ves
Dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Ivančice nachází zranitelné oblasti
v obcích Ketkovice, Neslovice, Hlína, Ivančice, Dolní Kounice, Mělčany, Trboušany, Pravlov,
Němčičky a Kupařovice.
V rámci územního plánování podporovat vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění
odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace
místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování
povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.
148
EKOTOXA.s.r.o.
1.1.1.6






V současnosti zůstávají bez zásobování plynem pouze obce Čučice a Hlína.
Veřejný vodovod není v obci Biskoupky.
Ve většině obcí však není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění
dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi
špatném technickém stavu.
Napojení kanalizace na ČOV nemá 11 obcí (z celkem 17) - Trboušany, Pravlov, Kupařovice,
Němčičky, Neslovice, Ketkovice, Senorady, Čučice, Hlína, Nová Ves a Mělčany.
Zařízení k využívání odpadů jsou provozována pouze u dvou průmyslových podniků
v Oslavanech.
Signál mobilních operátorů GSM/GPRS dosahuje horší kvality v údolích řek Jihlavy a Oslavy.
6.1.2 Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území
Uvádíme výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu
k jeho dalšímu možnému využití, např. ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními
jevy. Uvedeny jsou také jevy, které mohou být omezující pro další rozvoj obcí.

Sesuvná a poddolovaná území – Poddolované a sesuvné území může představovat omezení
pro rozvoj obcí, například pro výstavbu. Na území SO ORP Ivančice se nachází několik
poddolovaných území plošně většího rozsahu. Jsou lokalizovány nejvíce do obcí Čučice
(celkem 77,1 ha), Oslavany (475 ha), Nová Ves (79,2 ha) a Ivančice (9,2 ha). Obec Padochov
je situována v poddolovaném území. Z hlediska sesuvů je území ORP Ivančice geologicky
stabilní, sesuvy jsou rozmístěny nepravidelně. Většina sesuvů je malého nebo bodového
rozsahu, největší se nachází v k. ú. obce Ivančice a má rozlohu 4,5 ha.

Orná půda na svažitých pozemcích (sklonitost více jak 7 stupňů) – údaj, který souvisí
s potencionálním nebezpečím půdních erozí v intenzivně obdělávaných oblastech. Absolutně
největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Ivančice a to 216,9
ha. Toto množství činí 12 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je
na území obcí Oslavany (68,8 ha) a Moravské Bránice (64,7 ha). Zde by mělo být prioritou
identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) vedoucí
k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční
nádrž ...).

Zastavěné území v zátopové zóně Q100 – Na území SO ORP Ivančice zasahují záplavové
území Q100 tří vodních toků – Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Záplavové území Jihlavy zasahuje
do území obcí Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice,
Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Pravlov. Záplavové území Oslavy zasahuje
do území obcí Čučice, Ivančice, Ketkovice, Nová Ves, Oslavany a Senorady. Záplavové
území Rokytné zasahuje pouze do území obce Ivančice. Ve všech zmíněných obcích, vyjma
Nové Vsi, zasahuje záplavové území do zastavěného území obcí. Ve všech obcích se
stanoveným záplavovým územím Q100 je stanovena také aktivní zóna. Aktivní zóny
nezasahují do zastavěného území v obcích Kupařovice a Nová Ves.
Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že povodněmi jsou ohrožováni v obcích Biskoupky (v
okolí potoka Doubravka), Kupařovice, Oslavany, Pravlov a Trboušany (po zimě, od
Krumlovských lesů).


Nízká ekologická stabilita území – V rámci ORP mají nejnižší ekologickou stabilitu obce
Kupařovice, Mělčany, Neslovice, Němčičky a Trboušany. Vůbec nejnižší KES je v obci
Kupařovice (KES = 0,05). Je zde vysoké procento zemědělské půdy z celkové rozlohy
149
EKOTOXA.s.r.o.
(88,9%) a z ní je téměř všechna orná, navíc malý podíl lesů. Především v těchto obcích
umísťovat záměry mimo ekologicky nejstabilnější plochy, zajistit ochranu VKP, lesních
porostů a rozvoj ÚSES. Využit ÚP a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
civilizačních a kulturních hodnot území.
150
EKOTOXA.s.r.o.
6.2 TABULKY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD PO OBCÍCH
Následující tabulky jednotlivých obcí uvádějí problémy k řešení v ÚPD za celé jejich území
strukturované v souladu s požadavky MMR z jejich pracovních seminářů s pracovníky SO ORP v
druhém pololetí roku 2012. V jedné tabulce se tedy objeví problémy a střety v území z čerstvě
zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním
zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i
dat dalších) a z dotazníků. Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola RURÚ
zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný
dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy
jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby.
Jednoznačná provázanost mezi těmito tabulkami problémů po obcích daného SO ORP je dána
vzestupným číslováním problémů v rámci nejen ORP, ale i v rámci jednotlivých obcí v abecedním
pořádku, s tím, že např. urbanistické závady jsou vzestupně číslovány (v obci Biskoupky začíná
číslování na ZU 1 a v abecedě následující obci Čučice pokračují označením ZU 2). Stejný postup je
uplatněn i v číslování dopravních a hygienických závad, stejně jako ohrožení, střetů. V závadách,
ohroženích a jiných problémech se však objevují i problémy neočíslované, protože nemají
jednoznačné bodové průměty do území. Často jsou tyto problémy také neřešitelné nástroji územního
plánování.
V kolonce „Téma v RURÚ“ je uvedeno číslo tématu, v rámci kterého byly tyto problémy
identifikovány. Stejné nebo obdobné problémy mohly být identifikovány v některých překrývajících
se tématech, proto jsou uvedena čísla těchto témat.
Kolonka „Úroveň problematiky“ je dělena na místní (M), nadmístní (N) a celorepublikovou, která se
ale v obcích SO ORP Ivančice nenachází. Z úrovně řešené problematiky současně vyplývá její
řešitelnost v ÚPD (zde v ÚP, ZÚR a PÚR).
„Původ problému“ je rozdělen podle jejich charakteru na vyplývající z podkladových dat ÚAP,
z dotazníku nebo z dalších zjištění v rámci RURÚ).
„Doba trvání“ problému je sice často nevyplněna, ale tam, kde je, byla snaha o jeho časové zařazení
k prvnímu zpracování ÚAP-RURÚ v roce 2008 nebo k jejich první aktualizaci v roce 2010. Jako nové
jsou zařazeny problémy, které se vyskytly, nebo byly poprvé uvedeny v ÚAP-RURÚ v roce 2012. Je
pochopitelné, že pokud je uveden problém, že obec nemá vodovod a doba trvání není uvedena, jedná
se o problém, kde není ani potřeba/smysl vznik daného problému datovat.
Poznámka: vzhledem k potřebě mít problémy celé obce na jedné straně, byla tabulka vykopírována
z podkladového XLS souboru bez možnosti ji v prostředí DOC souboru dále upravovat. V případě, že
by se chtělo provést doplnění nebo jiný zásah v těchto tabulkách, je nezbytné to provést vždy v tomto
XLS souboru a následně danou tabulku opět nakopírovat do tohoto dokumentu.
151
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Biskoupky
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Biskoupky
ZÁVADY
OZN.
URBANISTICKÉ
ZU1
8
nedostatek pozemků pro
výstavbu
DOPRAVNÍ
ZD1
6
HYGIENICKÉ
ZH1
6
2
OHROŽENÍ
OZN.
O1
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
ŘEŠITELNOST V ÚPD (ÚP,
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
(místní - M, nadmístní N, republiková - R)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
plynoucí ze zjištění
RURÚ)
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
(přetrvávající (od
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
nehodová lokalita - silnice
III/3935 mezi Senorady a
odbočkou do Biskoupek
N
ÚP
dotazník
přetrvávající
obec nemá vodovod
nevyhovující celkový stav
podzemních vod
M
M
ÚP
dotazník
RURÚ
přetrvávající
přetrvávající
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
data ÚAP
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
omezený rozvoj rekreace - N
ÚP
stavební uzávěra v ÚP
nedostatek pracovních
N
ÚP
příležitostí
nedostatek ploch pro
M
ÚP
výstavbu domů nebo firem
v majetku obce
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
dotazník
přetrvávající
dotazník
přetrvávající
2
ohrožení přívalovými dešti,
vodní erozí a záplavami okolí potoka Doubravka
2
stávající zástavba v
M
záplavovém území, v aktivní
zóně záplavového území
Jihlavy
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
nejsou
JINÉ PROBLÉMY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
8
10
10
ÚP
NÁZEV (POPIS)
152
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Čučice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Čučice
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
URBANISTICKÉ
ZU2
8
klesající počet trvale
obydlených bytů
DOPRAVNÍ
ZD2
6
malý počet spojů IDS do
Ivančic v nepracovní dny
HYGIENICKÉ
ZH2
6
obec nemá kanalizaci a
M
ČOV
M
povrchových a podzemních
vod
mírné znečištění ovzduší z M
vytápění domácností
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
1
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
NÁZEV (POPIS)
NÁZEV (POPIS)
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
zastavitelné plochy v
poddolovaném území
OZN.
TÉMA v
RURÚ
2
7
8, 10
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
RURÚ
DOBA TRVÁNÍ
(přetrvávající (od 2008/10,
nový - 2012)
N
RURÚ
nový
dotazník, RURU
přetrvávající
RURÚ
přetrvávající
dotazník
přetrvávající
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
data ÚAP
přetrvávající
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
dotazník
dotazník
nový
přetrvávající
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
zástavba v poddolovaném
území (celá obec s
výjimkou okolí hlavní ulice
od domu čp. 102 směrem z
obce a okolí hlavní ulice od
domu čp. 124 směrem z
obce)
M
záplavovém území Oslavy
(pouze chaty)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
JINÉ PROBLÉMY
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
nový
přetrvávající
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
možné narušení vodního
zdroje a ochranného pásma
vodního zdroje
úbytek počtu obyvatel
R
N
příležitostí
ÚP
ÚP
153
nový
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Dolní Kounice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Dolní Kounice
ZÁVADY
OZN.
URBANISTICKÉ
ZU3
ZU4
10
10
brownfields - Škrobárna
brownfields - Dokov
DOPRAVNÍ
ZD3
6
ZD4
ZH3
ZH4
HYGIENICKÉ
TÉMA v
RURÚ
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
M
M
ZÚR, PÚR)
chybí cyklostezka směr
Moravské Bránice
M+N
6
malý počet spojů IDS do
N
3
6
hluk z kamenolomu
hluk z dopravy - silnice II.
třídy
podzemních vod
nevyhovující stav
povrchových a podzemích
vod z hlediska koncentrací
dusičnanů
problémy s kvalitou pitné
vody (dusičnany)
mírné znečištění ovzduší z
překročení imisních limitů
pro PM10 a B(a)P
N
M
NÁZEV (POPIS)
2
2
2, 6
3
3
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
O2
1
O3
1
O4
1
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
ÚP
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
dotazník
ÚP
RURÚ
nový
RURÚ
nový
RURÚ
dotazník
přetrvávající
přetrvávající
M
RURÚ
přetrvávající
M
RURÚ
nový
M
dotazník
nový
M
dotazník
přetrvávající
R
data ÚAP
nový
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
ÚP
dotazník
nový
ÚP
dotazník
nový
data ÚAP
přetrvávající
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
ÚP
ÚP
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
dotazník
dotazník
ÚP
ÚP
dotazník
dotazník
přetrvávající
přetrvávající
ÚP
ÚP
sesuvná území v obci ulice Rybárna
sesuvná území v obci M
ulice Ivančická
sesuvná území v obci M
ulice Skalní
M
Jihlavy
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
záplavovém území
ÚP
NÁZEV (POPIS)
ZÚR, PÚR)
JINÉ PROBLÉMY
TÉMA v
RURÚ
7,9
7,9
8
8
10
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
naplněná kapacita ZŠ
M
naplněná kapacita MŠ
M
málo stavebních míst přímo M
ve městě
úbytek počtu obyvatel
M
N
příležitostí
154
přetrvávající
přetrvávající
nový
přetrvávající
přetrvávající
přetrvávající
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Hlína
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Hlína
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
URBANISTICKÉ
ZU5
8
vysoký podíl neobydlených
domů
DOPRAVNÍ
ZD5
6
neexistuje spojení veřejnou N
dopravou do Ivančic a do
Brna v nepracovní dny
HYGIENICKÉ
ZH5
6
2
není vybudována ČOV
podzemních vod
nevyhovující stav
dusičnanů
M
M
2
3
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
RURÚ
DOBA TRVÁNÍ (přetrvávající
(od 2008/10, nový - 2012)
nový
RURÚ
dotazník, RURU
RURÚ
přetrvávající
M
RURÚ
nový
M
dotazník
přetrvávající
ÚP
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
(od 2008/10, nový - 2012)
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
(od 2008/10, nový - 2012)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
(od 2008/10, nový - 2012)
M
RURÚ
nový
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
nejsou
JINÉ PROBLÉMY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
8
8
10
10
NÁZEV (POPIS)
pozemky pouze ve
vlastnictví soukromých
osob
velký podíl domů
postavených před 2.sv.
válkou
příležitostí
v majetku obce
přetrvávající
N
ÚP
dotazník
přetrvávající
M
ÚP
dotazník
přetrvávající
155
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Ivančice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Město Ivančice
ZÁVADY
OZN.
URBANISTICKÉ
ZU6
10
ZU7
DOPRAVNÍ
HYGIENICKÉ
TÉMA v
RURÚ
ÚROVEŇ
ŘEŠITELNOST V ÚPD
PROBLEMATIKY
(ÚP, ZÚR, PÚR)
nevyužívané objekty - bývalý M
ÚP
průmyslový areál Ekotex
PŮVOD (data ÚAP, dotazník,
problém plynoucí ze zjištění
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
dotazník
přetrvávající
10
průmyslový areál Lanatex
ÚP
dotazník
přetrvávající
ZU8
10
ÚP
dotazník
přetrvávající
ZU9
10
zemědělský areál ZD
Letkovice
zemědělský areál ZD Klas
ÚP
dotazník
přetrvávající
ZU10
8
M
výstavbu domů nebo firem v
majetku obce
ÚP
dotazník
přetrvávající
ZD6
6
ÚP, ZÚR
RURÚ
přetrvávající
6
RURÚ
přetrvávající
ZD8
6
ZD9
6
ZD10
6
průtah silnic II. třídy středem
města
chybějící rekonstrukce
železniční trati 244
Oslavany a Mor. Bránice
chybí společný terminál
integrované dopravy pro
vlaky i autobusy a zřídit
stanici B+R
nehodové místo - křižovatka
silnic III/3938 a III/3939 u
Letkovic
N
ZD7
ZH6
ZH7
ZH8
3
3
2
hluk z dopravy
občasný zápach z Ekotexu
problém s kvantitou pitné
vody
pro PM10 a B(a)P
vod
nevyhovující stav
dusičnanů
vytápění domácností a
dopravy
nízká vydatnost zdrojů pitné
vody pro Skupinový
vodovod Rosice - Ivančice
3
2
2
3
6
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
O5
1
O6
1
O7
1
O8
2
2
2
STŘETY
OZN.
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
SZ1
TÉMA v
RURÚ
OZN.
N
M+N
ÚP
RURÚ
nový
M+N
ÚP, ZÚR
RURÚ
přetrvávající
N
ÚP
RURÚ
nový
N
M
M
ÚP, ZÚR
ÚP
dotazník
dotazník
dotazník
přetrvávající
přetrvávající
nový
R
ÚP, ZÚR
data ÚAP
nový
M
RURÚ
přetrvávající
M
RURÚ
nový
M
dotazník
přetrvávající
N
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
(ÚP, ZÚR, PÚR)
zástavba v CHLÚ (letiště u M
ÚP
Budkovic)
sesuv v blízkosti zástavby M
ÚP
(svah nad říčkou Rokytná)
zástavba v CHLÚ
M
ÚP
(zahrádkářská kolonie v lok.
Réna)
ohrožení přívalovými
M
ÚP
srážkami
orná půda ohrožená erozí M
ÚP
M
záplavovém území (v aktivní
zóně záplavového území)
Jihlavy, Rokytné a Oslavy
NÁZEV (POPIS)
2
7,9
4
10
NÁZEV (POPIS)
RURU, dotazník
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
data ÚAP
přetrvávající
data ÚAP
přetrvávající
data ÚAP
přetrvávající
dotazník
nový
data ÚAP
data ÚAP
přetrvávající
přetrvávající
ÚROVEŇ
ŘEŠITELNOST V ÚPD PŮVOD (data ÚAP, dotazník,
PROBLEMATIKY
(ÚP, ZÚR, PÚR)
RURÚ)
ÚP
střet navrhované silnice II.tř.
a ZPF I. a II.tř.
TÉMA v
RURÚ
ÚP
NÁZEV (POPIS)
střet navrhované silnice
II/394 a navrhovaného RBC
STŘETY ZÁMĚRŮ S SZL3-SZL7
LIMITY
JINÉ PROBLÉMY
NÁZEV (POPIS)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
ÚP
ÚP
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
(ÚP, ZÚR, PÚR)
M
vodního zdroje
nevyužitá kapacita ZŠ
M
nízká ekologická stabilita
N
území
N
příležitostí
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
data ÚAP
nový
ÚP
dotazník
data ÚAP
přetrvávající
přetrvávající
ÚP
dotazník
přetrvávající
156
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Ketkovice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Ketkovice
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
URBANISTICKÉ
ZU11
3, 10
ZU12
8
DOPRAVNÍ
ZD11
HYGIENICKÉ
ZH9
brownfields - bývalá
kasárna
vysoký podíl neobydlených
domů
M
M
6
velmi špatné spojení
veřejnou dopravou do
N
6
2
není kanalizace
vod
nevyhovující stav
dusičnanů
M
M
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
O9
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
2, 8
2
TÉMA v
RURÚ
přetrvávající
ÚP
RURÚ
nový
RURÚ
RURÚ
nový
M
dotazník
přetrvávající
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
erozně ohrožené pozemky M
ÚP
M
(pouze chaty)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazníky
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
M
N
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
dotazník
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
NÁZEV (POPIS)
nejsou
7,9
7,9
10
dotazník
M
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
TÉMA v
RURÚ
ÚP
přetrvávající
nejsou
OZN.
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
dotazník
RURÚ
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
JINÉ PROBLÉMY
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
NÁZEV (POPIS)
příležitostí
157
nový
přetrvávající
přetrvávající
přetrvávající
přetrvávající
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Kupařovice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Kupařovice
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
URBANISTICKÉ
ZU13
10
brownfields - zámek
ZH10
6
není dořešena výstavba
kanalizace a ČOV
podzemních vod
nevyhovující stav
dusičnanů
pro PM10
M
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
M
M
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
přetrvávající
DOPRAVNÍ
HYGIENICKÉ
2
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
O10
O11
O12
TÉMA v
RURÚ
2
2
2
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
JINÉ PROBLÉMY
TÉMA v
RURÚ
2
4
8
8
10
ÚP
RURÚ
přetrvávající
M
RURÚ
nový
R
data ÚAP
nový
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
dotazník
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
data ÚAP
přetrvávající
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
data ÚAP
přetrvávající
RURÚ
nový
ÚP
RURÚ
přetrvávající
ÚP
dotazník
přetrvávající
ZÚR, PÚR)
ohrožení povodněmi
ohrožení vodní erozí
srážkami
M
Jihlavy
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
nejsou
ÚP
ÚP
ÚP
ÚP
NÁZEV (POPIS)
ZÚR, PÚR)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
možné narušení
ochranného pásma vodního
zdroje
N
území
velký podíl domů
M
postavených před 2. sv
válkou
malá výstavba domů a bytů M
příležitostí
dotazník, RURU
M
N
158
nový
nový
nový
nový
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Mělčany
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Mělčany
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v RURÚ
URBANISTICKÉ
ZU14
10
nevyužívané objekty ZD
(vlastní Agro Ořechov)
DOPRAVNÍ
ZD12
6
HYGIENICKÉ
ZH11
6
2
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
O13
TÉMA v RURÚ
2
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
velmi špatné spojení
veřejnou dopravou do
N
RURÚ
znečištění ovzduší ze
silniční dopravy
podzemních vod
nevyhovující stav
dusičnanů
dopravy
NÁZEV (POPIS)
M
srážkami
orná půda ohrožená erozí
NÁZEV (POPIS)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
nejsou
JINÉ PROBLÉMY
TÉMA v RURÚ
2
4
7,9
8, 10
8
8
NÁZEV (POPIS)
možné narušení
zdroje
území
příležitostí
úbytek trvale obydlených
bytů
malý počet nově
postavených domů
ÚP
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
přetrvávající
dotazník
M
RURÚ
přetrvávající
M
RURÚ
nový
M
dotazník
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
data ÚAP
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
nový - 2012)
N
ÚP
M
nový
nový
data ÚAP
přetrvávající
M
N
ÚP
ÚP
dotazník
dotazník
přetrvávající
přetrvávající
M
ÚP
RURÚ
nový
M
ÚP
RURÚ
nový
159
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Moravské Bránice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Moravské Bránice
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
URBANISTICKÉ
ZU15
ZU16
ZU17
10
10
8
brownfields - Lachema
brownfields - bývalé ZD
výstavbu
DOPRAVNÍ
ZD13
6
ZD14
6
ZD15
6
6
HYGIENICKÉ
ZH12
3
ZH13
3, 6
2
3
3
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
2
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
M
M
N
ZÚR, PÚR)
ÚP
ÚP
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
dotazník
dotazník
nehodové místo - zatáčka
nad hřbitovem
chybějící rekonstrukce
železniční trati 244
Dolní Kounice, Ivančice
není rekonstrukce průtahu
obcí, změna směrového
vedení
M
ÚP
dotazník
stará ekologická zátěž
(skládka)
znečištění ovzduší a hluk ze
silniční dopravy
podzemních vod
vytápění domácností,
dopravy a zemědělské
výroby
zápach ze zemědělské
výroby
M
NÁZEV (POPIS)
orná půda ohrožená erozí
Jihlavy
NÁZEV (POPIS)
N+M
ÚP
RURÚ
N
ÚP
dotazník, RURU
data ÚAP
ÚP
M
RURÚ
přetrvávající
dotazník
přetrvávající
M
ÚP
dotazník
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
dotazník
přetrvávající
a VKP Bránická niva
a ZPF I. a II.tř.
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
M
vodního zdroje
M
7,9
dotazník
ÚP
STŘETY ZÁMĚRŮ S SZL1
LIMITY
SZL2
2
přetrvávající
M
M
nejsou
TÉMA v
RURÚ
přetrvávající
přetrvávající
přetrvávající
RURÚ
N
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
JINÉ PROBLÉMY
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový - 2012)
160
přetrvávající
přetrvávající
ÚP
ÚP
ÚP
ZÚR, PÚR)
ÚP
nový
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Němčičky
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Němčičky
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
URBANISTICKÉ
ZU18
8
výstavbu
DOPRAVNÍ
ZD16
6
dopravou do Ivančic v
nepracovní dny
HYGIENICKÉ
ZH14
6
ZH15
6
občasné problémy s
M
dodávkou vody v SV části
obce
chybí kanalizace a společná M
ČOV s okolními obcemi
2
2
3
3
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
přetrvávající
ÚP
dotazník
nový
ÚP
dotazník, RURU
přetrvávající
RURÚ
přetrvávající
RURÚ
nový
M
dotazník
přetrvávající
R
data ÚAP
nový
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
dotazník
RURÚ
přetrvávající
nový
Jihlavy
NÁZEV (POPIS)
4
RURÚ
M
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
7,9
8
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
M
nejsou
TÉMA v
RURÚ
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
podzemních vod
nevyhovující stav
dusičnanů
pro PM10
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
JINÉ PROBLÉMY
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
NÁZEV (POPIS)
území
malý počet dokončených
bytů ročně
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
N
ÚP
ÚP
M
M
161
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Neslovice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Neslovice
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
chybí obchvat na silnici
II/394
nehodová lokalita křižovatka silnic II/394 a
III/39410 jižně od Neslovic
N
ÚP
RURÚ
N
ÚP
RURÚ
obec nemá kanalizaci s
M
ČOV
M
vod
nevyhovující stav
M
dusičnanů
ÚP
RURU
(od 2008/10, nový - 2012)
URBANISTICKÉ
DOPRAVNÍ
HYGIENICKÉ
ZD17
6
ZD18
6
ZH16
6
2
2
OHROŽENÍ
OZN.
O14
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
5
TÉMA v
RURÚ
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
JINÉ PROBLÉMY
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
úbytek zemědělské půdy 1. M
ÚP
a 2. stupně ochrany, cca 6
ha
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
nejsou
RURÚ
přetrvávající
RURÚ
nový
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
(od 2008/10, nový - 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
(od 2008/10, nový - 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
(od 2008/10, nový - 2012)
data ÚAP
přetrvávající
RURÚ
přetrvávající
nový
nejsou
TÉMA v
RURÚ
2
4
10
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
možné narušení
zdroje
N
území
N
příležitostí
poznámka: za obec nebyl
odevzdán vyplněný
dotazník
ÚP
162
nový
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Nová Ves
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Nová Ves
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
znečištění ovzduší z
dopravy
problémy v zásobování
pitnou vodou
chybí napojení na ČOV
vod
dopravy
M
ÚP
dotazník
M
ÚP
dotazník
přetrvávající
M
M
ÚP
dotazník
RURÚ
přetrvávající
přetrvávající
dotazník
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
ÚP
a 2. stupně ochrany, 60 ha
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
data ÚAP
přetrvávající
NÁZEV (POPIS)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
dotazník
dotazník
dotazník
přetrvávající
přetrvávající
přetrvávající
URBANISTICKÉ
DOPRAVNÍ
HYGIENICKÉ
ZH17
6
ZH18
8
ZH19
6
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
O15
TÉMA v
RURÚ
5
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
JINÉ PROBLÉMY
TÉMA v
RURÚ
2
7,9
7,9
10
M
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
vodního zdroje
M
M
N
příležitostí
ÚP
ÚP
ÚP
163
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Nové Bránice
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Nové Bránice
ZÁVADY
OZN.
URBANISTICKÉ
ZU19
TÉMA v
RURÚ
8
HYGIENICKÉ
3
2
OHROŽENÍ
OZN.
O16
TÉMA v
RURÚ
2
2
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
výstavbu
pro PM10 a B(a)P
podzemních vod
NÁZEV (POPIS)
NÁZEV (POPIS)
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
TÉMA v
RURÚ
2
7,9
7,9
10
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
M
dotazník
přetrvávající
R
data ÚAP
nový
M
RURÚ
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazníky
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
data ÚAP
data ÚAP
přetrvávající
přetrvávající
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
dotazník
dotazník
dotazník
přetrvávající
přetrvávající
přetrvávající
srážkami
M
Jihlavy
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
JINÉ PROBLÉMY
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
NÁZEV (POPIS)
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
možné narušení
zdroje
M
rekonstrukce návsi
M
M
v majetku obce
ÚP
ÚP
ÚP
164
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Oslavany
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Oslavany
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
URBANISTICKÉ
ZU20
10
nevyužívané objekty bývalá tepelná elektrárna
DOPRAVNÍ
ZD19
6
není samostatná
cyklostezka směr Ivančice
M+N
ÚP
RURÚ
HYGIENICKÉ
ZH20
ZH21
2
6
M
M
ÚP
ÚP
dotazník
dotazník
ZH22
6
špatná kvalita pitné vody
znečištění ovzduší z
dopravy
špatná kvalita pitné vody v
oblasti býv. dolu Kukla
dokončit výstavbu jednotné
kanalizace
vod
dopravy
pro PM10 a B(a)P
M
ÚP
dotazník
M
ÚP
dotazník
NÁZEV (POPIS)
6
2
3
3
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
O17
1
O18
2
O19
2
O20
2
1
6
2
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
záplavovém území (malá
část)
NÁZEV (POPIS)
TÉMA v
RURÚ
2
7
7
9
10
nový
přetrvávající
M
dotazník
přetrvávající
R
data ÚAP
nový
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP, dotazník
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
ÚP
dotazníky
nový
ÚP
dotazníky
nový
ÚP
dotazníky
nový
ÚP
data ÚAP
přetrvávající
ÚP
RURÚ
ÚP
data ÚAP
data ÚAP
přetrvávající
přetrvávající
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
ÚP
dotazník
dotazník
přetrvávající
přetrvávající
ÚP
dotazník
přetrvávající
dotazník
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
ÚP
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
možné narušení
zdroje
M
chybí dům s pečovatelskou M
službou
nejsou příhodné podmínky M
pro rozvoj rekreace
příležitostí
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
RURÚ
velký zábor zemědělské
M
půdy v důsledku vybudování
fotovoltaické elektrárny (8
ha)
M
záplavovém území (v aktivní
zóně záplavového území)
Jihlavy a Oslavy
NÁZEV (POPIS)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
M
ohrožení zástavby
sesuvným územím (ul. 1.
máje, ul. Havířská, ul. V
Gruntech)
M
srážkami a povodněmi ulice Padochovská čp. 577
M
srážkami a povodněmi ulice Na Stříbře čp.632
M
srážkami a povodněmi ulice Ve žlíbku čp.23
zástavba na poddolovaném M
území v obci Oslavany
(oblast mezi linií ul.
Novoveská – nám.
Republiky – stadion a linií ul.
Letkovská – bývalá
elektrárna) a obci Oslavany Padochov (celá obec)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
JINÉ PROBLÉMY
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
N
165
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Pravlov
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Pravlov
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
URBANISTICKÉ
DOPRAVNÍ
ZD20
6
dopravou do Ivančic v
nepracovní dny
HYGIENICKÉ
ZH23
ZH24
3
6
hluk z dopravy
není kanalizace a společná
ČOV s okolními obcemi
zápach z chovu prasat
podzemních vod
nevyhovující stav
dusičnanů
pro PM10
N
M
ÚP
ÚP
dotazník
dotazník, RURÚ
přetrvávající
M
M
ÚP
dotazník
RURÚ
nový
přetrvávající
M
RURÚ
nový
R
data ÚAP
nový
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazníky
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
přetrvávající
data ÚAP
nový
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazník
RURÚ
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
nový
dotazník
přetrvávající
3
2
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
O21
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
2
2
ohrožení povodněmi
Jihlavy
5
a 2. stupně ochrany, cca 17
ha
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
JINÉ PROBLÉMY
TÉMA v
RURÚ
7
8
10
NÁZEV (POPIS)
pokles počtu trvale
obydlených bytů
příležitostí
RURÚ
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
ÚP
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
M
ÚP
ÚP
N
166
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Senorady
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Senorady
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
ZH25
3, 6
ZH26
6
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
hluk z dopravy podél
průtahu obcí
chybí dobudování
kanalizace a ČOV
vod
M
M
ÚP
dotazník
přetrvávající
ÚP
dotazník, RURÚ
přetrvávající
M
RURÚ
přetrvávající
M
dotazník
přetrvávající
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
ÚP
RURÚ
nový
ÚP
dotazník
přetrvávající
URBANISTICKÉ
DOPRAVNÍ
HYGIENICKÉ
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
TÉMA v
RURÚ
2
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
(pouze chaty)
NÁZEV (POPIS)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
nejsou
JINÉ PROBLÉMY
TÉMA v
RURÚ
2
8
10
NÁZEV (POPIS)
vodního zdroje
vysoký podíl neobydlených M
domů
N
příležitostí
167
EKOTOXA.s.r.o.
Obec Trboušany
KRAJ JIHOMORAVSKÝ - ORP Ivančice - Obec Trboušany
ZÁVADY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
NÁZEV (POPIS)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
obec nemá kanalizaci s
napojením na ČOV
skládka na suť na místě
bývalé cihelny
podzemních vod
nevyhovující stav
dusičnanů
M
NÁZEV (POPIS)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
URBANISTICKÉ
DOPRAVNÍ
HYGIENICKÉ
ZH27
6
3
2
2
3
OHROŽENÍ
OZN.
O22
STŘETY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
2
TÉMA v
RURÚ
ohrožení povodněmi po
zimě
NÁZEV (POPIS)
STŘETY ZÁMĚRŮ
VZÁJEMNĚ
nejsou
STŘETY ZÁMĚRŮ S
LIMITY
nejsou
JINÉ PROBLÉMY
OZN.
TÉMA v
RURÚ
4
7,9
8
10
NÁZEV (POPIS)
území
pokles trvale obydlených
domů a bytů
příležitostí
ÚP
RURÚ
M
dotazník
přetrvávající
M
RURÚ
přetrvávající
M
RURÚ
nový
M
dotazník
přetrvávající
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
M
ÚP
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
dotazníky
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
nový
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
ÚROVEŇ
PROBLEMATIKY
ZÚR, PÚR)
N
PŮVOD (data ÚAP,
dotazník, problém
RURÚ)
data ÚAP
DOBA TRVÁNÍ
2008/10, nový 2012)
přetrvávající
M
M
ÚP
ÚP
dotazník
RURÚ
přetrvávající
nový
N
ÚP
dotazník
přetrvávající
168
EKOTOXA.s.r.o.
7
LITERATURA
Data UAP a dotazníková šetření na obcích ORP Ivančice.
Další odkazy jsou uvedeny pro každé povinné téma RURU zvlášť:
Horninové prostředí a geologie





Registr svahových nestabilit ČGS
http://maps.geology.cz/svahove_nestability/
www.mapy.cz
Národní geoportál INSPIRE
http://geoportal.gov.cz
Vodní režim






HEIS VÚV T.G.M.
Plány oblasti povodí
http://www.dibavod.cz/
http://heis.vuv.cz
Veřejný registr půdy – LPIS
http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/
Hygiena životního prostředí







Český hydrometeorologický ústav
www.chmi.cz
http://kontaminace.cenia.cz
Integrovaný registr znečištění
www.irz.cz
Data o intenzitě dopravy
www.rsd.cz
Ochrana přírody a krajiny












Natura 2000
www.natura2000.cz
Chráněná území
www.nature.cz
Koeficient ekologické stability
www.czso.cz
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR:
www.nature.cz
ÚSOP (ústřední seznam ochrany přírody)
http://drusop.nature.cz
Český statistický úřad:
www.czso.cz
169
EKOTOXA.s.r.o.
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa








www.czso.cz
Český úřad zeměměřičský a katastrální
http://www.cuzk.cz/
Výměry zemědělské půdy a lesa
www.czso.cz
Přírodní lesní oblasti
www.mezistromy.cz
Veřejná dopravní a technická infrastruktura































Jízdní řády ČD a autobusových dopravců, září 2012
Internetové stránky obcí
Sčítání dopravy 2010
http://www.scitani2010.rsd.cz
http://www.czso.cz
Přehled udělených licencí ERU
http://licence.eru.cz
KORDIS JmK
http://www.idsjmk.cz
Politika územního rozvoje ČR (2008)
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012)
Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 (2010)
Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006)
Generel krajských silnic JmK (aktualizace 2008)
Ministerstvo dopravy ČR
http://www.mdcr.cz
Ředitelsví silnic a dálnic ČR.
http://www.rsd.cz
Správa železniční dopravní cesty, s. o.
http://www.szdc.cz
Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem smotorovou
dopravou v Jihomoravském kraji (2007)
Aktualizovaná Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje (2008)
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (2004, aktualizovaná verze
v aktuálním znění)
Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (2010)
O2 mapa pokrytí
http://www.o2.cz/osobni/199436-mapa_pokryti_a_prodejen/
T-Mobile – mapa pokrytí
http://www.t-mobile.cz/web/cz/podpora/mapa-pokryti
Síť Vodafonu
http://www.vodafone.cz/mapa-pokryti/
170
EKOTOXA.s.r.o.
Sociodemografické podmínky












Český statistický úřad: www.czso.cz
o Běžná evidence obyvatelstva,
o Městská a obecní statistika,
o Sčítání lidu, domů a bytů 2001,
o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky,
o Veřejná databáze ČSÚ,
Jihomoravský kraj
http://www.kr-jihomoravsky.cz/
Město Dolní Kounice
http://www.dolnikounice.cz/
Město Ivančice
http://www.ivancice.cz/
Regionální rada Jihovýchod
http://www.jihovychod.cz/
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb SO ORP Ivančice, 2008.
http://www.dolnikounice.cz/,
Bydlení














www.czso.cz
Binek, J., Svobodová, H., Holeček, J. et al. (2009): Synergie ve venkovském prostoru –
Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP, 33 s.
Brestičová, Z. (2008): Analýza suburbanizace v zázemí Brna s důrazem na kvalitu života.
Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, 56 s.
ČSÚ (2012): Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997–2010. Praha: Český
statistický úřad, 107 s.
ČSÚ (2012): Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Jihomoravský kraj. Brno:
Krajská správa Českého statistického úřadu, 50 s.
ČSÚ (2012): Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje
Jihomoravského kraje v roce 2011. Brno: Krajská správa Českého statistického úřadu, 64 s.
Kolínková, A. (2011): Populační vývoj venkovských oblastí: problémy a možnosti řešení.
Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 50 s.
MMR ČR (2011): Koncepce bydlení ČR do roku 2020. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj
ČR, 115 s.
MMR ČR (2012): Vybrané údaje o bydlení 2011. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
146 s.
Poledník, M. – Hadlač, M. (2011): Prognózování celkové potřeby bytů v současných
podmínkách ekonomické recese. Brno: Institut regionálních informací, 59 s.
Ouředníček, M. (2002): Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu. In: Suburbanizace a
její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku. s. 39-54.
Sýkora, L. (2004): Mezi státem a trhem: obecní samospráva a bydlení v České republice. In:
Bytová politika: koniec alebo nový začiatok. Bratislava: Institut bývania a Local Government
and Public Service Reform Initiative, s. 43-86.
Temelová, J. – Novák, J. – Ouředníček, M. – Puldová, P. (2011): Housing Estates in the
Czech Republic after Socialism: Various Trajectories and Inner Differentiation. Urban Studies
48 (9). 1811-1834 pp.
171
EKOTOXA.s.r.o.
Rekreace















Turistická mapa KČT 1:50 000
Program rozvoje cestovního ruchu JMK pro roky 2007-2013
Atlas cestovního ruchu České republiky (2006)
http://www.czso.cz/,
o Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – předběžné výsledky,
http://www.dolnikounice.cz/
Město Ivančice
http://www.ivancice.cz/,
Národní památkový ústav
http://monumnet.npu.cz/,
Národní geoportál INSPIRE
http://geoportal.gov.cz/
Portál Jižní Moravy
http://www.jizni-morava.cz/,
Hospodářské podmínky






Ministerstvo financí ČR
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/
Ministerstvo práce a sociálních věcí
www.mpsv.cz
www.czso.cz
172

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní

Transkript

Podobné dokumenty

Územní plán Pec pod Sněžkou

Textová část - Územní plán obce Grygov

Základy technických znalostí ve vodním hospodářství

Změna č. 1 ÚP - textová část

ÚP Benecko koncept SEA

Strategický plán rozvoje obce

Sborník referátů účastníků projektu

analytická část

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území - GIS

Dražební vyhláška