Journal_2012_03 - Topigs Norsvin

TOPIGS
Firemní informace pro partnery a zákazníky
Journal
03/2012
Úvodní slovo
U příležitosti blížících se svátků srdečně zdravím všechny chovatele prasat v České i Slovenské republice. Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Gyula Simon (čti Ďula
Šimon), je mi 53 let a jsem diplomovaný zemědělský inženýr - zootechnik. Od ukončení vysoké školy pracuji v oboru
produkce vepřového masa a posledních 20 let se zabývám uváděním a adaptací nejnovějších poznatků v oblasti
genetiky do každodenní praxe chovatelů prasat. Řídím
společnost TOPIGS Danubia Kft. (s.r.o.), která zajišťuje
TOPIGS systém chovu a distribuuje TOPIGS genetiku, obojí na území Maďarska, Rakouska, Rumunska a států bývalé
Jugoslávie.
Vzledem k personálním změnám v TOPIGS CZ s.r.o, jsme se
společně s majiteli TOPIGSu dohodli, že od prosince 2012
osobně převezmu řízení společnosti TOPIGS CZ s.r.o.
Naším cílem je za použití TOPIGS genetiky zajistit pro české a slovenské chovatele vepřového masa možnost ještě
účinnější produkce vepřového masa. Pro dosažení tohoto
cíle nadále počítáme se společností TOPIGS CZ s.r.o. a s ní
spolupracujícími chovatelskými organizacemi a specialisty
v Česku i na Slovensku.
Nadále se budeme snažit také o co možná nejlepší spolupráci s odborníky společností TOPIGS International a TOPIGS
Danubia. Moderní genetika a s ní spojené služby mohou
spolehlivě fungovat v rámci regionu hlavně tehdy, pokud
má místní šlechtitelská organizace odpovídající početní stav
prasnic. Co největší regionální stádo nejenom že zefektivní
chovatelskou práci, ale také umožní zajistit pro producenty
vyšší úroveň souvisejících služeb.
V uplynulých deseti letech společnosti TOPIGS CZ s.r.o.
a TOPIGS Danubia Kft. úspěšně spolupracovaly na školeních, při výměně zkušeností a při nákupu chovných prasniček a spermatu. Do mnoha maďarských a chorvatských
InGene středisek jsme dodali vysoce kvalitní SPF prasničky
(G)GP z TOPIGS A-linie. V návaznosti na společnou práci
v minulém období bychom naše společné snažení chtěli
nadále rozvíjet.
Různé země, různí lidé, odlišné tržní podmínky, ale
vždy mají jedno společné: přežijí ti výrobci vepřového
masa, kteří dokáží nejfektivnějším možným způsobem
dodávat vepřové maso, odpovídající požadavkům trhu.
Našimi nejdůležitějšími cíly do budoucna je zvýšit počet odstavených selat na prasnici a rok, snížit ztráty
a zlepšit konverzi krmiva. Nejdůležitějším úkolem společnosti TOPIGS CZ s.r.o. je podpora jejich partnerů na cestě
za tímto cílem.
Dovolte, abych touto cestou popřál všem českým
a slovenským chovatelům prasat pokojné a šťastné Vánoce
a připil na nový rok plný úspěchů.
Ing. Gyula Simon
jednatel společnosti
TOPIGS CZ s.r.o.
TOPIGS
03/2012
Journal
www.TOPIGS.cz
Poruchy reprodukce
prasnic neinfekční povahy
Abstrakt. Předmětem studie jsou neinfekční poruchy reprodukce
u prasnic. Práce je konkrétně zaměřena na faktory ovlivňující nástup
říje po odstavu, přebíhání, odumření plodů a porod mrtvých plodů/selat.
Údaje jsou čerpány z vlastních zkušeností autora a z uvedené literatury.
Abstract. Some non infectious reproductive disorders in sows represent object of the study. Attention is focused to factors influencing return to estrus after weaning, repeat breeding, fetal death and delivery
of death fetuses/piglets. Data are gathered from author experience as
well as from listed literature.
Úvod
Reprodukční parametry stáda patří k hlavním ukazatelům ekonomické profitability farmy. Zvláště ukazatel počtu odchovaných selat na prasnici za
rok je pro všechny zainteresované v tomto oboru jasným a srozumitelným
signálem úrovně konkrétního chovu. V posledních letech bylo dosaženo
hybridizací a selekcí značného genetického pokroku - hovoříme o tzv. hyperprolifických prasnicích. Tyto prasnice jsou schopny při průměru 2,5 vrhu
za rok, rychlém nástupu říje a vysokém procentu zabřezávání odchovat 30
a více selat za rok. K tomu, aby byl tento vysoký genetický potenciál správně využitý, je třeba zajistit optimální kontrolu zdraví,managementu,výživy
a zoohygienických podmínek. To vše plně při respektování fyziologických
potřeb plemenic a dodržování stále se zpřísňujících pravidel welfare.
Reprodukce je komplexní proces, na kterém se podílejí různé biologické
funkce ovlivňované velkým množstvím vnitřních a vnějších vlivů v různých
interakcích. Pro zjednodušení lze příčiny poruch reprodukce rozdělit do
dvou základních skupin – infekční a neinfekční. Hranice však mezi nimi
není jednoznačná, poněvadž se infekční a neinfekční faktory navzájem
ovlivňují. Hlavní neinfekční faktory ovlivňující reprodukci jsou organizace
a řízení chovu, výživa a podmínky ustájení.
V článku se na základě svých zkušeností, poznatků a údajů z uvedených
literárních pramenů zabývám vybranými neinfekčními faktory, které v jednotlivých stádiích reprodukčního cyklu zabraňují dosáhnout výše uvedené
cíle intenzivní reprodukce. Konkrétně se zaměřuji na nástup říje po odstavu, přebíhání, odumření plodů a zmetání a nakonec na porod mrtvých
selat.
Nástup říje po odstavu
Odstav selat a ukončení laktace umožňuje uvolnění FSH a LH a nástup říje
obvykle během 4-7 dnů. Cílem je, aby říje u prasnic nastupovaly co nejdříve po odstavu a variabilita nástupu u skupiny odstavených prasnic byla co
nejnižší. Příznaky říje pak mají být co nejzřetelnější. Pokud se interval prodlouží ze 4-7 dnů na 9-12, dochází k poklesu zabřezávání z 88 % na 59 %
a velikost vrhu se zmenšuje z 11,7 na 10,6 selat.1 Tento pokles je
provázen zkrácenou délkou trvání říje a rovněž kratším intervalem od
inseminace do ovulace2. Důvod poklesu reprodukčních parametrů je v ne-
správném načasování inseminace vzhledem k ovulaci. Největší vliv na nástup a výraznost říje má délka laktace, výživa a kondice zvířete, roční období
a způsob a řízení chovu (dále management).
Délka laktace
V rámci Evropské unie je minimální délka laktace 3 týdny dána legislativně (Commission Directive
2001/93/EC z 9. listopadu 2001). Prasnice s kratší
délkou laktace než 21dní mají větší riziko přebíhání
a reprodukčních poruch. Rovněž tak nadměrně prodloužená doba laktace může negativně ovlivnit reprodukční ukazatele v důsledku katabolismu a ztráty tělesné kondice.3 Zhoršená kondice zvířete může
negativně ovlivnit plodnost sníženou kvalitou preovulačních folikulů i velikost vrhu sníženým počtem
ovulací. Tento jev je dobře znám a popsán u primipar
jako tzv. syndrom druhého vrhu.
Výživa a tělesná kondice
Neodpovídající výživa a příjem energie během laktace má za následek prodloužený interval od odstavu
do říje, menší počet prasnic v říji do sedmého dne po
odstavu, snížené procento zabřezávání a nižší přežitelnost embryí.4 Primipary potřebují navíc živiny
pro svůj růst a přitom vykazují nižší příjem krmiva
a mají nižší rezervy tuků a proteinů. Výsledkem je,
že více hubnou během laktace a jsou více náchylné
ke zhoršené reprodukční výkonnosti.5 Tento problém
se vyskytuje v mnoha chovech (již zmíněný syndrom
druhého vrhu) a vede ke značné brakaci těchto ple-
Obr. 1 semeno Durmanu obecného
foto Ing. Libor Kostka
menic. Řada studií se shoduje na tom, že výrazná ztráta hmotnosti během laktace snižuje počet ovulací a kvalitu oocytů i embryií
a vede tak k přebíhání a méně početným vrhům. Kvalita krmné
dávky a technika krmení
během laktace by tedy
měly minimalizovat tělesné ztráty a udržovat plemenice v dobré kondici,
což kromě reprodukční
výkonnosti má i příznivý
vliv na dlouhověkost a
welfare zvířat.6 Důležitý
je přístup k chutnému krmivu několikrát denně a
snadná dostupnost dostaObr. 2 vypuzený embryonální
tečného množství kvalitní
váček 25.den březosti
vody. Krmná křivka stafoto Jana Boháčková
novuje množství krmiva
v závislosti na stadiu laktace a počtu selat ve vrhu,důležitá je restrikce před porodem jako prevence PPDS(postpartální syndrom
dysgalakcie-dříve MMA). Při odstavu by se měl důsledně dodržovat tzv. flushing (krátkodobá hyperalimentace), kdy v době
od odstavu do inseminace mají být prasnice krmeny adlibitně.
Rovněž u prasniček se asi deset dní před plánovaným obdobím
připouštění doporučuje „flushing“. Dostatek kvalitního krmiva s
vysokým obsahem energie zlepšuje metabolický a energetický
status organismu. Dieta, která zvyšuje sekreci inzulinu, zvláště
během laktace a po odstavu, je velmi důležitým faktorem. Inzulin
příznivě ovlivňuje sekreci FSH a LH a vývoj folikulů a po ovulaci
dále produkci progesteronu, který stimuluje tvorbu proteinů nezbytných pro ranou březost. Tyto dělohou vylučované sekreční
proteiny (angl. USP’s - uterine secretory proteins) jsou významné
pro časný vývoj embryí.7
Roční období
V našich podmínkách se v letním období setkáváme s nadměrně vysokými teplotami na porodnách i jalovárnách. Tyto teploty
mnohdy překračují i 30 °C, což vede k těžším porodům, většímu
počtu mrtvě narozených selat, zvýšenému zalehávání selat, nižšímu příjmu krmiva a vyšší mortalitě prasnic,dále k pozdějším nástupům říjí po odstavu,nevýrazným říjím či anestru, přebíhání a vyšší
embryonální mortalitě. Ztráta kondice a celkové oslabení organismu z tohoto období se pak kromě jiných faktorů projeví později na
podzim vyšším přebíháním a větším počtem abortů. Pozdní léto
a začátek podzimu je tak období, kdy reprodukční parametry bývají na nejnižší úrovni.8 Divoká prasata mají obvykle jeden vrh ročně - brzy na jaře, kdy je pro potomstvo nejlepší doba pro přežití.
Naopak zabřeznutí brzy na podzim by vedlo k oprašení uprostřed
zimy v nejtěžších podmínkách. Tendence respektování přírodních
podmínek přetrvává i u domácích prasat, u kterých až 70 % abortů
(syndrom podzimních abortů), vyšší embryonální mortalita a přebíhání spadá právě do období časného podzimu. Prasnice zapuštěné v tomto období mívají i menší počty selat ve vrhu.
Management
V rámci způsobu a organizace chovu nástup říje příznivě ovlivňuje přiměřené klima a dostatek světla a pravidelný kontakt s plnohodnotným kancem. V zajištění přiměřeného klimatu jde 
Společnosti Norsvin
a TOPIGS podepsaly
vzájemnou strategickou dohodu
Firmy TOPIGS a Norsvin podepsaly strategickou
dohodu, která zahajuje dlouhodobou spolupráci
těchto dvou chovatelských organizací. Na základě uzavřené dohody může firma Norsvin na území
Norska, Švédska, Finska a Islandu využívat plemenný materiál TOPIGS Z-linie k produkci užitkových prasniček. Kromě toho získávají obě společnosti i přístup k novým produktům a technologiím.
Na strategické úrovni mají firmy TOPIGS a Norsvin mnoho společného, neboť obě jsou vlastněny farmáři a obě také hodně investují do výzkumu
a vývoje.
SPF plemenný materiál (tj. zvířata prostá specifických patogenních zárodků) a dávky kančího
spermatu, budou do Norska importovány jak z Nizozemska, tak také z některých jiných zdravotně
certifikovaných zdrojů společnosti TOPIGS a v Norsku jich pak bude použito k vybudování populace
plemenných zvířat TOPIGS Z-linie. Aby byl dodržen co nejvyšší zdravotní status těchto importů,
bude dovoz plemenného materiálu firmy TOPIGS
do Norska realizován v souladu s nejpřísnějšími
hygienickými předpisy. Tento import taktéž umožní, aby firma Norsvin uvedla na skandiávský trh
užitkové prasničky s geny TOPIGS Z-linie již na počátku roku 2013.
Další část této dohody se týká spolupráce firem
TOPIGS a Norsvin v oblasti výzkumu a vývoje. Norsvin a TOPIGS se již dříve dohodly na spolupráci
v souvislosti se specifickými výzkumnými a vývojovými projekty. V rámci nové strategické smlouvy se obě firmy dohodly i na tom, že budou hledat možnosti další spolupráce v oblasti genetiky
prasat.
Norsvin je norská plemenářská organizace, která
je vůdčí firmou na skandinávském trhu. Norsvin
operuje také v Pobaltských státech a v Severní
Americe. Norsvin je jedinou společností na světě, která při testování všech plemenných kanců
používá metodu počítačové tomografie (CT scanning), a to
jak u mateřských, tak
i u otcovských linií.
TOPIGS
03/2012
Journal
www.TOPIGS.cz

především o dostatečné chlazení v horkém období (zástin,
větráky, zvlažování atd.). Dostatek světla se často zajišťuje umělým přisvětlováním u prasnic po odstavu. Pro dostatečnou stimulaci nástupu říje kancem je nezbytný dostatečně dlouhý (nicméně
časově omezený) pobyt pohlavně dospělého kance v bezprostřední blízkosti prasniček a prasnic. Vyšší účinnost detekce říje
i vyšší procento zabřezávání bývá při využívání více kanců. Důležitý je rovněž způsob ustájení po odstavu-individuální versus skupinové,někteří chovatelé upřednostňují individuální ustájení hned
po odstavu.Pokud se tvoří skupiny po inseminaci,je třeba je vytvořit 2 až 4 dni po připuštění,aby skupina byla v kritickém období
12. až 14. den březosti (implantace) již dostatečně stabilizována.
Přebíhání
Pravidelné přebíhání
Za pravidelné přebíhání se považuje opětovný nástup říje 18 až
24 dní po inseminaci. V těchto případech je třeba se zaměřit zejména na kvalitu inseminační dávky a provedení inseminace.9
Zejména načasování inseminace vzhledem k době ovulace je kritické. Délka říje může být velice různá (od 24 do 96 h) a termín
ovulace je závislý právě na délce říje.10 Prasnice ovulují přibližně
ve dvou třetinách doby říje a ideální inseminace je 0-24 hodin
před ovulací. Procento zabřeznutí v tomto případě může být vyšší
než 90 %.11 Pokud k inseminaci dojde dříve či později, výsledky
jsou podstatně horší. Pozdní inseminace, zvláště pokud nejsou
dodržovány hygienické podmínky, značně zvyšují riziko endometritidy s následným výtokem z vulvy.9 Délka říje je ovlivňována
faktory jako je parita, stres, přítomnost kance a délka intervalu
od odstavu.12 I když průměrná délka říje může být pro danou farmu konstantní v průběhu roku, obvykle se liší mezi prasničkami
a prasnicemi a mezi první říjí a opakovanou říjí (přebíhání). Prasničky a přebíhalky mají v průměru kratší délku říje než prasnice, které se říjí po odstavu poprvé. Variabilita v délce říje mezi
farmami je vysvětlována rozdíly v plemenné příslušnosti zvířat,
přítomnosti stresových
faktorů, ve vlivu individuality
kanců-prubířů nebo ve výživě
prasniček a prasnic.9
Na základě zkušenosti
a statistických údajů
lze předvídat délku říje
a provádět optimální
načasování inseminace
a reinseminace v konkrétním chovu.
Další rizikové faktory,
které mohou negativně ovlivnit zabřezávání
a tak zapříčinit praviObr. 3 mumifikované plody
delné přebíhání jsou
foto Jiří Malášek
inseminace
prasniček
a primipar, inseminace za vysokých teplot, krátká délka laktace,
nízký příjem krmiva během laktace, špatné hygienické podmínky
(průvan, nedostatek světla, stress během prvních 12 hodin po
inseminaci atd).13
Nepravidelné přebíhání.
Plemenice, které se přeběhly za více jak 24 dní pravděpodobně
zabřezly, ale po implantaci a před osifikací (do 35. dne březosti) došlo k odumření embryí. V závislosti na postupu rozkladu
a vstřebání embryí se opožďuje luteolýza a tím i nástup nového
říjového cyklu. I když odumření embryí a následné nepravidelné
přebíhání mohou vyvolat faktory uvedené u pravidelných přeběhnutí, daleko pravděpodobnější příčiny představují různá onemocnění plemenice (např. nemoci končetin, záněty urogenitálního
traktu a nejrůznější subklinické patologické stavy), ovariální cysty
nebo krmivo obsahující estrogenní mykotoxin-zearalenon.9 Rovněž rostlinné jedy mohou být příčinou nepravidelného přebíhání.
Z vlastních zkušeností mohu uvést konkrétní případ. V chovu se
400 prasnicemi asi půl roku docházelo ke značnému nepravidelnému přebíhání po 40 dnech. Po vyloučení různých neinfekčních i
infekčních příčin se zjistilo, že krmivo obsahuje semínka durmanu
obecného (Datura stramonium-obr.1). Všechny části této rostliny
obsahují jedovaté alkaloidy, zejména atropin, skopolamin, belladonin a nikotin. Po „vyčištění“ krmiva došlo k postupnému zlepšení a dnes již farma tyto problémy nemá. Semena durmanu byla
tedy pravděpodobnou příčinou uvedeného problému.
Faktory zapříčiňující přebíhání lze seřadit v pořadí významnosti
následovně: kanec/semeno, management, délka laktace, délka
intervalu od odstavu, parita, onemocnění u pravidelného přebíhání, dále onemocnění, management, prostředí, sezónní vlivy, mykotoxiny a ovariální cysty u nepravidelného přebíhání.9,15 V průměru se udává,že přibližně dvě třetiny přebíhání jsou pravidelné
a jedna třetina nepravidelné.14
Ve své praxi jsem se rovněž setkal na jedné farmě s ranou embryonální mortalitou, kdy kolem 25. dne březosti docházelo k odúmrtí
a vypuzení embryí z dělohy (obr. 2) s nástupem další říje již do
5. dne od vypuzení embryí. Úroveň zabřezávání po inseminacích
v těchto říjích byla srovnatelná s průměrem farmy. Riziková byla
především druhá březost. U několika prasnic došlo i k opakování
vypuzení embryí. Nicméně dosud se nám nepodařilo zjistit příčiny
tohoto problému. Otázkou zůstává, za jakých podmínek ve stejném termínu dochází k vstřebávání nebo vypuzení embryí.
Odumření plodu a zmetání
Přibližně 35. den březosti končí embryonální fáze a začíná fetální
období. Od tohoto dne pak začíná osifikace kostí plodu. To znamená, že pokud plod
uhyne, není již absorbován, ale je vypuzen
(zmetání) nebo zůstává v děloze a podléhá
rozkladu (mumifikace,
macerace, příp. emfyzém). V případě velkých vrhů plod může
uhynout v důsledku
nedostatku místa v děloze. Proto mumifikoObr. 4 mrtvě narozená selata
vané plody se běžně
typ I, předčasný porod,
vyskytují ve více popravděpodobná příčina PRRSV
četných vrzích (obr. 3).
Například ve vrhu o 14 selatech, která jsou normální a zdravá,
jeden mumifikovaný plod není průkazem patologického stavu.15
V případě většího počtu mumifikovaných plodů a postižení více
zvířat je však nezbytné vyloučit infekční příčinu (např. PPV, PCV2, PEV). Abort představuje předčasné vypuzení mrtvých či neživotných selat mezi 35. a 109. dnem březosti. Selata před 109.
dnem nemohou přežít z důvodu nevyvinutých plic.9 Neinfekční
příčiny abortů jsou zejména extrémně vysoké či nízké teploty,
sezonní vlivy (syndrom podzimních abortů), stres, nedostatky ve
výživě, mykotoxiny a jiné toxické vlivy. Vysoké hladiny CO (oxid
uhelnatý) ve špatně větraných stájích jako následek nedokonalého spalování paliv mohou rovněž způsobit odumření plodů. Prasnice bývají normální, protože fetální hemoglobin má vyšší afinitu
k CO než hemoglobin prasnice9. Krmivo kontaminované mykotoxiny (námelové alkaloidy, T2-toxin, zearalenon) mohou také
vyvolávat aborty a porody slabých nebo mrtvých selat v různých
stádiích rozkladu.16
Porod mrtvých selat.
Souběžně se selekcí na větší vrhy roste počet mrtvě narozených selat, čímž se částečně snižuje celkový efekt selekce. Literární údaje uvádějí běžné procento mrtvě narozených selat
ve vrhu od 3 do 8 %.17 Mrtvě narozená selata můžeme rozdělit do dvou základních
typů, i když hranice
mezi nimi nemusí být
vždy jednoznačná. Typ I
představuje prenatálně
uhynulé, mumifikované
nebo macerované plody
v různém stadiu rozkladu, černé či hnědé barvy. V tomto případě plody odumírají mezi 35.
a 109. dnem březosti
Obr. 5 mrtvě narozená selata
a příčinou jsou obvykle
typ II, foto Jiří Malášek
specifické infekce (např.
porcinní parvovirus PPV, PRRSV, PCV-2) (obr. 4). Typ II představuje intranatálně
uhynulé plody bez známek rozkladu, nažloutlé či načervenalé
barvy, případně vzhledu normálních selat. V tomto případě selata hynou krátce před porodem, během porodu (největší část,
asi dvě třetiny z typu II), případně bezprostředně po porodu
(obr. 5). Tyto intranatální ztráty jsou více přisuzovány neinfekčním příčinám18. Hlavní příčinou intranatálních ztrát je asfyxie19.V literatuře se uvádí značné množství faktorů ovlivňujících
výskyt mrtvých selat - plemeno, velikost vrhu, parita, kondice prasnic, délka březosti, délka porodu,20 dále délka intervalu
mezi rodícími se selaty, pořadí selat, hemoglobin selat, porodní
hmotnost, fyzikální charakteristika těla selete (např. disproporcionálně dlouhá a tenká selata jsou potenciálně více riziková)21
(obr. 6). Tato a malá selata jsou pravděpodobně důsledkem nedostatečné funkce placenty. Pro tyto případy se používá termín
zpomalený intrauterinní růst (angl. IUGR - intrauterine growth
retardation). K dalším faktorům ovlivňujícím počet mrtvě narozených selat patří management, výživa (krmivo během březosti deficitní na vitamin A, měď, jod nebo obsahující mykotoxiny
zvyšuje výskyt mrtvě narozených selat9) a podmínky ustájení.
Vzhledem k intranatálnímu odumření selat na základě vlastní
zkušenosti mohu potvrdit rizikovou délku porodu nad pět 
Genomická selekce
je nyní používána
i u mateřských linií
TOPIGS prasat
Na začátku června zahájila firma TOPIGS používání genomické selekce i v mateřských chovných
liniích. Znamená to tedy, že plemenní kanci jsou
nyní částečně selektováni i na základě informací získaných pomocí genomické selekce prasnic. Tento krok následoval po zavedení metody
genomické selekce plemenných TOPIGS kanců,
která se začala používat koncem minulého roku.
V rámci koncepce NADOR® se genomická selekce
využívá k výběru těch plemenných kanců, kteří
na své potomstvo přenášejí méně kančího pachu.
Využitím informací získaných v rámci genomické
selekce mateřských chovných linií lze dosáhnout
lepšího a rychlejšího genetického pokroku např.
u takových ukazatelů jako je velikost vrhu, porodní hmotnost selat, vitalita a mateřské vlastnosti
prasniček. Rychlejší genetický pokrok může být
v mateřských liniích dosažen také v oblasti genetického zlepšování znaků u výkrmových prasat
a u znaků kvality jatečných těl. Pomocí genomické selekce lze genetický pokrok zvýšit o 30 %.
Firma TOPIGS může v této souvislosti rovněž využít svůj největší trumf, kterým je to, že získané
fenotypické infomace pocházejí ze souboru zahrnujícího téměř 25 milionů prasat. Takovéto údaje
pak zvyšují možnost využití genomické selekce
i na základě hodnocení vazeb existujících mezi
fenotypickými projevy a genetickou informací.
Pomocí genomické selekce lze získat jasný přehled o genetických dispozicích týkajících se těch
užitkových znaků, které jsou zjistitelné a měřitelné až v pozdějších fázích života prasat, které
jsou vázány na pohlaví anebo které se vyznačují
nízkou mírou dědičnosti. Genomická selekce tím
umožňuje zaměřit se na dosažení některých velmi specifických cílů plemenářské práce.
TOPIGS
03/2012
Journal
www.TOPIGS.cz

hodin,každý ztížený porod pak samozřejmě přináší riziko pro selata i matku.
Nejvíce mrtvě narozených je na konci porodu a snad nejvíce rizikový faktor je vysoká teplota prostředí v letních měsících,
kdy se občas setkáváme i s celými mrtvými vrhy (obr. 7). Menší pravděpodobnost
na přežití mají selata vypuzená v placentě
(obr. 8), kdy je nutná pomoc ošetřovatele
a selata žlutě zbarvená (obr. 9), u kterých
vlivem asfyxie došlo k vyloučení mekonia
a potřísnění kůže. V rámci vlivu managementu samozřejmě zastává významnou
roli lidský faktor. Dobrý personál na porodně, ale i všude jinde, je významným
předpokladem úspěšné reprodukce.Snahy
šetřit na lidech a to jak na počtu i kvalitě tak často vedou k neúspěchu. Rizikové
jsou nedostatečně odborné cílené zásahy
jako například nesprávné použití oxytocinu nebo špatně načasovaná indukce porodu pomocí prostaglandinu F2α. Na celkový
počet odchovaných selat mají dále vliv
ztráty na porodně od narození do odstavu,toto je však rozsáhlé téma na samostatný článek.
Obr. 6 mrtvě narozené sele
typ II, foto Jiří Malášek
Obr. 7 Všechna selata
ve vrhu mrtvě narozena,
foto Jiří Malášek
Závěr
Obr. 8 Sele v placentě
foto Jiří Malášek
Poruchy reprodukce představují problém
v řadě chovů, kde znemožňují využití vysokého genetického potenciálu současných
linií vysoce plodných prasnic. Mohou se
vyskytovat v různých fázích reprodukčního
cyklu a někdy i současně ve více obdobích.
Existuje velké množství rizikových faktorů,
které často působí současně. Proto je třeba
k diagnostice přistupovat velice komplexně na základě zhodnocení všech možných
neinfekčních i infekčních příčin. Velmi důležitou roli zde hrají přesná evidence reprodukčních ukazatelů a jejich pravidelné
a správné hodnocení. Poněvadž se jedná
o složitý biologický proces, je tato oblast
výzvou a příležitostí pro uplatnění veterinárních lékařů specialistů na zdravotní problematiku prasat.
Adresa autora:
MVDr.Jiří Malášek, Ve Vilách 15,
594 01 Velké Meziříčí
E-mail: [email protected]
Obr. 9 Sele potřísněné
mekoniem, foto Jiří Malášek
Poděkování
Děkuji doc. MVDr. Radovanu Doleželovi, CSc. za
cenné připomínky.
Citovaná literatura
1. Steverink D., Soede N., Groenland G.., van Schie F., Noordhuizen J., Kemp B.,
1999. Duration of estrus in relation to reproduction results in pigs on commercial farms. J Anim Sci 77, 801-809.
2. Kemp B., Soede N., 1996. Weaning to estrus interval in relation to timing of
ovulation and fertilization results in sows. J Anim Sci 74, 944-949.
3. Clowes E., Aherne F., Foxcroft G., Baracos V., 2003. Selective protein loss in
lactating sows is associated with reduced litter growth and ovarian function.
J Anim Sci 81, 753-764.
4. Quesnel H., Pasquier A., Mounier A., Prunier A., 1998. Influence of feed restriction during lactation on gonadotropic hormones and ovarian development
in primiparous sows. J Anim Sci 76, 856-863.
5. ten Napel J., Kemp B., Luiting P., de Vries A., 1995. A biological approach to
examine genetic variation in weaning to oestrus interval in first litter sows.
Livest Prod Sci 41, 81-93.
6. Whittemore C., 1996. Review: Nutrition reproduction interactions in primiparous sows. Livest Prod Sci 46, 65-83
7. Close WH,Cole DJA,Nutrition of Sows and Boars,Nottingham University
press,Nottinghan2009:4
8. Peltoniemi O., Love R., Heinonen M., Tuovinen V., Saloniemi H., 1999. Seasonal and management effects on fertility of the sow: a descriptive study. Anim
Reprod Sci 55, 47-61.
9. Maes D. ,NON-INFECTIOUS REPRODUCTIVE PROBLEMS IN THE SOW:an overwiew.In Proceedings 1st ESPHM,Copenhagen,,ECPHM,2009:14-21
10. Soede N., Wetzels C., Zondag W., Hazeleger W., Kemp B., 1995b. Effects of
second insemination after ovulation on fertilization rate and accessory sperm
count in sows. J Reprod Fertil 105, 135-140.
11. Nissen A., Soede N., Hyttel P., Schmidt M., D‘Hoore D., 1997. The influence
of time of insemination relative to time of ovulation on farrwoing frequency
and litter size in sows, as investigated by ultrasonography. Theriogenology
47, 1571-1582.
12. Kemp B., Soede N., 1996. Weaning to estrus interval in relation to timing of
ovulation and fertilization results in sows. J Anim Sci 74, 944-949.
13. Nissen A., Soede N., Hyttel P., Schmidt M., D‘Hoore D., 1997. The influence
of time of insemination relative to time of ovulation on farrwoing frequency
and litter size in sows, as investigated by ultrasonography. Theriogenology
47, 1571-1582.
14. Koketsu Y., Dial G., King V., 1997. Returns to service after mating and removal
of sows for reproductive reasons from commercial swine farms. Theriogenology 47, 1347-1363.
15. Muirhead MR,Alexandr TJ, A pocket guide to recognising and treating pig
infertility, 5M Enterprise Ltd.2000:72
16. Osweiler G.., 2006. Occurrence of mycotoxins in grains and feeds. In: B. Straw,
J. Zimmerman, S. D’Allaire, D. Taylor (Eds). Diseases of Swine, 9th Edition,
Blackwell Publishing, Ames Iowa, USA, 915-929.
17. Cutler R., Fahy V., Cronin G., Spicer E., 2006. Preweaning mortality. In: Straw
B. E., Zimmerman J. J., D’Allaire S.D., Taylor D.J. (Eds.), Diseases of Swine, ninth ed. Blackwell Publishing Ltd., pp. 993-1010
18. Alonso-Spilsbury M., Mota R., Trujillo O., Martínez-Burnes J., Arch T., LópezMayagoitia A., Ramírez-Necoechea R., Olmos H., 2004. Use of oxytocin in
penned sows and its effect on fetal intra-partum asphyxia. Anim Reprod Sci
84, 157–167
19. Van Dijk A., 2008. Aetiological and pharmacological approaches to perinatal
asphyxia in the pig. PhD thesis, Utrecht University, The Netherlands
20. Vanderhaeghe C., Dewulf J., Ribbens S., de Kruif A., Maes D., 2009. A crosssectional study to collect risk factors associated with stillbirths in pig herds.
Anim Reprod Sci, in press.
21. Canario L., Cantoni E., Le Bihan E., Caritez JC., Billon Y., Bidanel JP., Fouley
J., 2006. Between-breed variability of stillbirth and its relationship with sow
and piglet characteristics. J Anim Sci 84, 3185-3196
U prasnic hybridní
kombinace TOPIGS
bylo v Nizozemí
dosaženo rekordního
nárůstu v počtu
odstavených slelat
V roce 2011 bylo v Nizozemí u prasat s genotypem
TOPIGS odstaveno v průměru 28,8 selat na prasnici a rok.
V 10 % špičkových farem činil odstav selat od jedné prasnice v průměru dokonce 31,6 selat ročně. Tato skutečnost
byla zjištěna při technickém hodnocení výsledků 678 nizozemských farem s celkovým počtem téměř 3.320.000
prasnic.
V minulém roce se u TOPIGS prasnic zvýšila průměrná
roční produkce o 0,7 selete na jednu prasnici.
Tento nárůst byl větší
než v předcházejících
letech, kdy dosahované zvýšení činilo pouze 0,5 selete za rok.
I přes tuto zvýšenou produkci však hodnoty úhynu selat zůstaly na přibližně stejné úrovni jako
v letech předcházejících.
Procento obnovy prasnic se přesto nezvýšilo.
Všechny tyto ukazatele
svědčí o tom, že se vyvážené šlechtění vyplácí.
Vynikajících výsledků bylo dosaženo také v Belgii, kdy nejlepší z chovatelů odstavil 34,9 selete na prasnici a rok.
Celkově v roce 2011 vyprodukovaly v Belgii prasnice s genotypem TOPIGS v půměru 28.9 odstavených selat za rok,
což představuje zvýšení o 0,7 selete.
U 10 % nejlepších farem činila dosažená produkce 32,3
odstavených selat na prasnici a rok.
Aktualizace
doporučení pro
krmení TOPIGS
zvířat ve výkrmu
Firma TOPIGS aktualizovala doporučení pro krmení
TOPIGS zvířat ve výkrmu. Toto doporučení je určené
pro potomky kanců Tempo, Talent a Top Pi. Doporučení je založené na živinových požadavcích jednotlivých genotypů a je určené pro využití maximálního
genetického potenciálu. Vydané manuály jsou vhodné pro všechny světové trhy.
TOPIGS zvyšuje efektivitu produkce vepřového masa
společně s ostatními pozitivními znaky jednotlivých
linií. Trvalý pokrok v oblasti genetiky si vyžaduje pravidelné přehodnocování živinových požadavků našich genotypů.
K tomu, aby chovatelé dosáhli u genetického materiálu TOPIGS co nejvyšší možné užitkovosti, vypracovala firma TOPIGS také on-line poradenský nástroj,
který se nazývá TOPIGS Feed Monitor. Tento nástroj
umožňuje specialistům na výživu porovnávat
krmivářský program používaný
na chovu s doporučením
na krmení TOPIGS
zvířat.
TOPIGS
03/2012
Journal
www.TOPIGS.cz
TOPIGS
Aktuální informace pro partnery a zákazníky
TOPIGS CZ s.r.o.
03/2012
Datum vydání: 17. prosince 2012
Vydává: TOPIGS CZ s.r.o., Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno
Redakce: Jana Krupicová, tel.: 545 539 126, [email protected]
Journal
ROK POTÉ
www.TOPIGS.cz
na farmu Sobáčov, která patří podniku ZD Haňovice a 19.
a 20. září se ze stejné farmy naskladnilo 380 ks i na farmu
v Zahnašovicích. Agropodnik Znojmo měl na svou farmu ve
Strachoticích požadavek na 1.950 ks prasniček TOPIGS 20,
V září uplynul rok od repopulace tří chovů na Moravě. Chtěli
a tak se z kapacitních důvodů musela repopulace provést
bychom Vás seznámit s tím, jak to vypadá v těchto chovech
návozem prasniček z Německa. Na všechny farmy byly do-
dnes a jakých výsledků dosahují.
dány i prasničky čistokrevné A-linie pro vlastní obměnu stá-
Ale jak to vlastně začalo a jak to probíhalo? V zimě 2010
da. První prasničky se začaly na všech farmách zapouštět
se rozhodly zemědělské podniky Doubrava Zahnašovice,
10. října 2012.
ZD Haňovice a Agropodnik Znojmo provést na svých farmách repopulaci. Proto přestali zapouštět a začali jednat
A jak vypadají výsledky na těchto farmách?
o možnostech a nabídkách různých genetických firem, které na našem malém trhu působí.
PRVNÍ VRHY
Výběr všech tří podniků byl nakonec jednotný
a pro ně určitě správný. U těchto zemědělských podniků zvítězila nabídka genetiky
TOPIGS, kterou prezentovali společně firmy
% oprašení
nar. všech
nar. živě
odstaveno
Farma 1
87,4
12,6
11,8
10,8
Farma 2
81,9
12,3
10,9
10,2
Farma 3
81,3
12,0
11,6
10,4
% oprašení
nar. všech
nar. živě
odstaveno
TOPIGS CZ s.r.o. a PLEBO CZ s.r.o.
DRUHÉ VRHY
Po vyskladnění farem se podniky pustily do
Farma 1
88,8
12,7
12,2
11,1
důkladné očisty a dezinfekce všech techno-
Farma 2
88,7
13,8
12,5
11,3
logií a všech prostor. Tato očista byla oprav-
Farma 3
92,2
12,5
12,2
11,3
du důkladná. Všechny podroštové prostory,
všechny rošty i technologie vypadaly jako by zde proběhla
Jak můžeme vidět na těchto výsledcích, ozdravení chovu
rekonstrukce a nejen důkladná očista.
spolu s kvalitní genetikou a poradenskou službou přinášejí
Práce začala i pro pracovníky firem PLEBO CZ s.r.o.
opravdu kvalitní výsledky a v dnešní době také lepší ekono-
a TOPIGS CZ s.r.o., kteří začali s poradenskou činností
miku celého chovu. Důležitou součástí udržení SPF zdraví na
a všichni pracovníci na těchto farmách byli důkladně pro-
těchto chovech je striktní dodržování černo-bílého provozu,
školeni od začlenění a zapouštění prasniček až po práci na
který je nedílnou součástí všech těchto opatření. Všechny
porodně. Pracovníci obou firem seznámili pracovníky s no-
tyto chovy mají i po roce status SPF farmy a přejeme jim,
vými pracovními postupy, které jim práci nejen usnadní, ale
aby si ho udržely co nejdéle.
hlavně pomůžou k lepším výsledkům, jež jsou společným
cílem všech zúčastněných.
Za PLEBOCZ s.r.o.
17. a 18. září 2011 se z farmy Slavíkov naskladnilo 350
Zdeněk Luskač
ks prasniček TOPIGS 40, ve stáří od tří do sedmi měsíců
poradce chovu
TOPIGS
03/2012
Journal
www.TOPIGS.cz