hvězdárna a planetárium hlavního města prahy

Transkript

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
příspěvková organizace
Zřizovatel: hlavní město Praha
VÝROČNÍ ZPRÁVA
ROZBOR HOSPODAŘENÍ
ZA ROK 2004
ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
PLANETÁRIUM PRAHA
HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
PETŘÍN 205, 118 46 PRAHA 1
KRÁLOVSKÁ OBORA 233, 170 21 PRAHA 7
POD HVĚZDÁRNOU 768,
TEL. 257320540
TEL. 233376452
182 00 PRAHA 8
IČO
064441
FAX
FAX
TEL. 283910644
DIČ
CZ00064441
245 005 519
E-mail
[email protected]
233376434
E-mail
[email protected]
E-mail
[email protected]
I. ZPRÁVA O ČINNOSTI
1. Ú V O D
1.1 HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HL. M. PRAHY V ROCE 2004
Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací
přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla
Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Od té doby se stala organickou
složkou pražské kultury a po sloučení s Planetáriem je největší institucí svého druhu v ČR.
Jejím posláním je seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a
technickými vědami a dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího
působení.
V r. 2004 činnost rovnoměrně pokrývala všechny oblasti, stanovené zřizovací listinou.
Podařilo se úspěšně plnit úkoly, stanovené zřizovatelem a to nejen v oblasti programové,
nýbrž i v oblasti technické údržby a rozvoje. Hospodaření organizace bylo vyrovnané, celý
neinvestiční příspěvek byl efektivně vyčerpán a souhrnný hospodářský výsledek vykazuje
zisk 53 tisíc Kč.
1)
Naše tři střediska – Štefánikovu hvězdárnu, Planetárium Praha a Hvězdárnu
v Ďáblicích – roku 2004 navštívilo přes 150 tisíc osob. Celková návštěvnost i podíl
jednotlivých středisek na ní (viz graf 1) odpovídají standardu posledních let. V současných
konkurenčních podmínkách se tuto úroveň daří udržet jen za cenu maximálního pracovního
úsilí.
ŠH
23%
HĎ
3%
PL
74%
Graf 1: Zastoupení jednotlivých středisek v celkové návštěvnosti v roce 2004
2)
Hlavní pozornost byla věnována programové nabídce tak, aby její spektrum bylo
pestré, pokrývalo většinu věkových a zájmových kategorií, odpovídalo aktuálnímu zájmu
veřejnosti i potřebám školní výuky a v maximální míře využívalo systémů, modernizovaných
v minulých dvou letech, tj. zejm. rekonstruovaného sálu Starvid v Planetáriu a
přednáškového sálu Štefánikovy hvězdárny.
3)
Významnou složkou aktivity zůstává vydavatelská činnost, jejíž pojetí vychází z úsilí
umožnit návštěvníkům získání dalších informací o vesmíru. V současné době se dlouhodobě
orientujeme na produkci rychle prodejných odborných publikací a pomůcek, určených
zejména pro děti a mládež. Díky pochopení zřizovatele bylo r. 2004 možné odepsat
2
neprodejné zásoby z 90. let (zejm. mapy a atlas oblohy, vydané předchozím vedením);
většina publikací mohla být ještě využita dle pokynů MHMP (distribuce odborem školství a
PIS).
4)
Údržba, rekonstrukce, modernizace a technický rozvoj vycházely z dlouhodobé
strategie organizace s cílem zachovat a příp. zvýšit naši konkurenceschopnost. Od r. 2003
se vedení zaměřilo prioritně na středisko Štefánikova hvězdárna, pro které byl vypracován
dlouhodobý plán rekonstrukce v letech 2003-2006, předložený Odboru kultury MHMP. V
souladu s ním byla r. 2004 provedena obnova prostor v západní části 1. patra (vč. nutné
rekonstrukce elektrických rozvodů), rekonstrukce vstupního prostoru s pokladnou a
rekonstrukce kotelny. Navíc jsme museli uskutečnit dvě havarijní akce: opravu rozpadající se
střechy a opravu vodovodní přípojky. Pozornost byla věnována rovněž pokračování rozvoje
audiovizuálních systémů prezentační techniky, modifikacím softwarového vybavení a
upgrade výpočetní techniky. V Planetáriu se uskutečnila mj. výměna zobrazovacích systémů
na výstavě ve foyeru a výměna výpočetní techniky, rekonstrukce provozních prostor ve
foyeru, oprava měděné střechy a další drobné technické modernizace.
5)
Důraz byl kladen rovněž na zvýšení bezpečnosti, ochranu majetku, odstranění
potenciálních rizik a nebezpečí. Uskutečnila se výměna vstupních bočních dveří objektu
Planetária, pokračovalo se v kvalifikované údržbě krytů CO tak, aby byly v provozuschopném
stavu podle požadavků Odboru krizového řízení MHMP a podařilo se realizovat instalaci
náhradního elektrického zdroje pro Planetárium.
6)
V tradičních oblastech, v nichž HaP v minulosti získala mezinárodní uznání,
pokračovala odborná a vědecká činnost – šlo zejména o výzkum prachových částic v
meziplanetárním prostoru (vč. zpracovávání výsledků kosmických experimentů).
7)
Jak je uvedeno v podrobném ekonomickém rozboru (část II. této zprávy), hospodaření
naší instituce bylo maximálně úsporné a předpokládaná ztráta v hlavní činnosti byla plně
kryta ziskem v doplňkové činnosti, takže HaP vykazuje souhrnný hospodářský výsledek
+52,7 tis. Kč. Ve srovnání s upraveným rozpočtem byla celkové výnosy překročeny o 20% a
dosáhly výše 6 024,3 tis. Kč, což je přibližně tolik, jako v předchozím roce, avšak s vyšším
podílem tržeb ze vstupného. Výkony let 2003 a 2004 tak patří mezi nejúspěšnější v historii.
Proti plánu (z vlastní iniciativy zvýšenému) byly překročeny tržby jak za vstupné (o více než
21%), tak za prodej publikací (o 15%).
1.2 HLAVNÍ ÚKOLY ROKU 2004 V PROGRAMOVÉ OBLASTI
Hlavním cílem veškerých aktivit organizace v programové oblasti je vytvořit
dostatečně pestrou nabídku kvalitních pořadů i dalších akcí, které by byly atraktivní pro
širokou veřejnost a plně uspokojovaly návštěvníky všech věkových kategorií. V tomto
dlouhodobém záměru jsme pokračovali i v roce 2004 a výsledky návštěvnosti nasvědčují, že
jsme postupovali správným směrem.
Došlo ke komplexní obnově dalších výukových a vzdělávacích pořadů pro hromadné
návštěvy škol i uvedením nových kvalitních programů pro veřejnost. Umožnilo to i technické
vybavení, průběžně modernizované.
Nové i reprízované programy a jednorázově připravené přednášky pokrývaly všechny
základní oblasti výzkumu vesmíru a kosmonautiky, avšak byly zaměřeny i na geografii a
ekologii. Z tématického hlediska jsme se soustředili na popularizaci významnějších
astronomických jevů, které r. 2004 nastaly, mj. historicky vzácného přechodu Venuše přes
sluneční disk, který do té doby žádný žijící pozemšťan neviděl. Správně jsme však
předpokládali, že atraktivnost tohoto jevu pro veřejnost (na rozdíl od astronomů - amatérů)
bude jen mírně nadprůměrná. O něco vyšší byl zájem o podzimní zatmění Měsíce. Pro však
hvězdárny byla nejúspěšnější kampaní akce " Pět planet", u které jsme zájem veřejnosti do
značné míry sami vyvolali. Pro Planetárium byla velmi úspěšná série akcí k přistání
výzkumných vozidel na Marsu, výrazně podpořená možností vystavit ve foyeru unikátní
3
funkční model vozidla MER ve skutečné velikosti. V letní "okurkové sezoně" se podařila série
akcí k 35. výročí přistání prvních lidí na Měsíci, probíhající souběžně jak na Štefánikově
hvězdárně, tak v Planetáriu. Na podzim jsme se zaměřili na výsledky sondy Cassini, která se
stala první umělou družicí Saturnu (na jednom z experimentů této americké sondy se naše
organizace přímo podílí).
Velmi efektivně se při tom projevila spolupráce se sdělovacími prostředky, které v
těchto souvislostech výrazně pomohly informovat veřejnost o naší instituci.
Novinkou je rozšíření externí činnosti astrobusu: výjezdy se již neomezují pouze na
letní prázdniny, ale byly rozšířeny o výjezdy na školy v přírodě během školního roku. Díky
zvýšené aktivitě zaměstnanců hvězdárny v této oblasti došlo k výraznému nárůstu tržeb
z astrobusu.
Programová tvorba je garantována programovými odděleními obou hlavních
středisek, avšak na její koncepci, přípravě i podpoře se výrazně podílejí rovněž obě
technicko-provozní oddělení, na konkrétní programové činnosti se rovněž podílejí ředitel
organizace a další vedoucí pracovníci. Současná organizační struktura HaP, fungující od r.
2003 umožnila, aby se výše uvedených kampaní koordinovaně zúčastnila všechna střediska
organizace.
4
2. P L A N E T Á R I U M P R A H A
Planetárium Praha nabízelo pro návštěvníky pořady v sálech Cosmorama, Starvid a
v učebně. Kromě pořadů měli návštěvníci možnost shlédnout astronomickou výstavu ve
foyeru, uvidět krátkodobé příležitostné výstavy, podívat se do malého planetária nebo do
experimentální zahrady. Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků pro školní skupiny a
pro veřejnost.
starvid
16%
učebna
3%
výstava
5%
cosmorama
76%
Graf 2: Poměrná návštěvnost jednotlivých sálů Planetária Praha v roce 2004
V sále Cosmorama probíhala výuková i
populárně naučná představení pod hvězdnou
oblohou. Právě projekce hvězd na největší projekční
plochu v České republice a jednu z největších
v Evropě dělá Planetárium unikátním. Samozřejmě,
že projekce hvězd musí být doplněna dalšími efekty:
laserovou
projekcí,
celooblohovou
nebo
panoramatickou projekcí nebo videoprojekcí.
Ve Starvidu byly promítány pořady
s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou
tématikou. Pokračovaly také tradiční cykly přednášek
(Kosmonautická kronika, cestopisné besedy).
V učebně
byly
nabízeny
speciální
přednášky
doplňující
učivo
především
pro
základní a střední školy.
Na stálé astronomické výstavě byly kompletně
modernizovány zobrazovací systémy a byly průběžně
aktualizovány některé panely. Podařilo se zajistit bezplatnou zápůjčku pohyblivého modelu
Mars Exploration Rover v plné velikosti, který se stal velkým lákadlem pro návštěvníky
zejména v první části roku.
Celková návštěvnost Planetária v roce 2004 proti roku předchozímu mírně vzrostla a
o 5% přesáhla dlouhodobý průměr.
5
115000
110000
105000
100000
95000
90000
85000
80000
2000
2001
2002
2003
2004
Graf 3: Vývoj návštěvnosti Planetária Praha v letech 2000 – 2004
2.1 VÝUKOVÁ A POPULARIZAČNÍ ČINNOST
2.1.1 Programy pro školy
Nabídka školních pořadů je rozesílána téměř čtyř tisícům škol (mateřských školek,
základních škol a středních škol). Jedná se především o školy pražské a středočeské; do
dalších krajů je nabídka zasílána pouze tehdy, jestliže konkrétní škola navštívila Planetárium
v předchozích letech a nebo o to sama projeví zájem. V roce 2004 byla nabídka rozeslána
na 270 základních a 216 středních škol v Praze a 524 základních a 172 středních škol ve
středočeském kraji. V rámci celé České republiky byly naše programy nabídnuty 1114
mateřským školám, 1979 základním školám a 982 středním školám.
V roce 2004 bylo dosaženo celkové návštěvnosti školních výprav, která odpovídá
dlouhodobému průměru. V měsících březnu, listopadu a prosinci byla návštěvnost dokonce
nejvyšší za poslední tři roky. Roční návštěvnost školních exkurzí pravděpodobně nelze
výrazně zvýšit – je to dáno tím, že školy mají zájem především o dopolední termíny a ty jsou
zcela zaplněny. V sále Cosmorama je přestávka mezi pořady 15 minut, a to je na hranici
technické a provozní únosnosti.
14000
12000
10000
r. 2002
r. 2003
8000
6000
r. 2004
4000
2000
lis
to
pa
d
pr
os
in
ec
n
be
du
le
de
n
0
Graf 4: Rozložení návštěvnosti školních představení v průběhu roku (vývoj v letech 2002-2004)
6
2.1.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy
Pořady v sále Cosmorama jsou školními
výpravami nejžádanější. Je to díky unikátní
projekční aparatuře, umožňující názorně vysvětlit a
ukázat základní zákonitosti vesmírného okolí.
V programové nabídce je kladen důraz na pokrytí
probíraného učiva všech věkových kategorií od
mateřských škol po školy střední.
Odpolední termíny školy využívají pouze
tehdy, když není k dispozici dopolední termín nebo
v případech celodenních školních zájezdů či
návštěvy školní družiny, z toho vyplývá i nižší
průměrná návštěvnost jednotlivých odpoledních představení.
Pořady nabízené školním skupinám v astronomickém sále je možné rozdělit podle
typů do 3 základních skupin:
∗
∗
∗
pohádkové příběhy, které nenásilnou formou seznamují mladší děti se základními
poznatky o vesmíru
pořady vázané na tématické bloky ve výuce jednotlivých ročníků
programy, které rozšiřují školní výuku
2.1.1.1.A. Mateřské školy
Pro mateřské školy jsou určeny vybrané
pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pro
tyto nejmenší děti je připraveno první nenásilné
seznámení s některými astronomickými pojmy
formou pohádek s astronomickým námětem, který
ale stále zůstává pohádkovým.
Během několika posledních let se osvědčilo
pevné stanovení termínů pouze pro mateřské školky,
jednak je zajištěn nejvýhodnější termín z hlediska
denního rozvrhu těchto zařízení (začátek představení
v 10:15 hod), jednak je možné respektovat jejich pedagogická a další specifika. Proběhlo
celkem 61 představení, které navštívilo 7117 dětí.
Tab. 1: Pohádkové příběhy pro mateřské školy
Název pořadu
Anička a Nebešťánek – zimní příběh
Anička a Nebešťánek – jarní příběh
Anička a Nebešťánek – letní příběh
Anička a Nebešťánek – podzimní příběh
Australská pohádka
O rozpůlené hvězdě
O zvědavé kometě
Počet představení
12
10
13
8
3
6
9
Celková návštěvnost
1224
1254
1490
1158
247
746
998
7
2.1.1.1.B. Základní školy
Pro základní školy jsou nabízeny 3 základní typy pořadů v sále Cosmorama:
∗ pohádkové příběhy s astronomickou tématikou (1. – 4. ročníky).
∗ živé přednášky vedené lektorem (1. – 4. ročníky).
∗ automatizované pořady pokrývající a rozšiřující probíranou látku (3. – 9. ročníky)
V roce 2004 navštívilo 70 pohádkových příběhů 5574 dětí. 310 pořadů k výuce 42028
dětí. Jednoznačně nejnavštěvovanějším pořadem jsou „Pohyby Země“ určené pro 5. a 6.
ročníky, velmi žádaným je také „Vesmír kolem nás“ pro 3 a 4. ročníky.
Tab. 2: Pohádkové příběhy pro I. stupeň základních škol
Název pořadu
Australská pohádka
Král ChuFu a sluneční loď
Lakemova dobrodružství
O rozpůlené hvězdě
O zvědavé kometě
Souhvězdí hajného Vonáska
11
9
8
10
5
3
2
5
12
5
1152
666
792
704
429
292
103
417
745
274
109
37
28
30
75
44
16935
4260
3290
3053
9792
5610
Tab. 3: Pořady k výuce pro základní školy
Název pořadu
Pohyby Země
Povídání o Sluníčku, Měsíčku a hvězdičkách
Raketou do vesmíru
Vesmír blízký a vzdálený
Vesmír kolem nás
Vesmírný ostrov Země
2.1.1.1.C. Střední školy
Tab. 4: Pořady k výuce pro střední školy
Název pořadu
Počet představení Celková návštěvnost
Architektura vesmíru
18
2175
Astrofyzika
20
1726
K hranicím vesmíru
6
527
Tři základní výukové pořady byly uvedeny v roce 2004 44krát pro 4428 studentů.
2.1.1.1.D. Vybrané programy, původně určené pro veřejnost
Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého
stupně základních škol a studenty středních škol. Nejžádanějším pořadem byl, stejně jako
v loňském roce, pořad „Noční obloha“ poskytující základní seznámení se souhvězdími a
objekty, 4krát uváděný také v anglické verzi. Z populárně naučných pořadů byly nejžádanější
8
„Bohové, faraóni a hvězdy“, „Čeká nás osud dinosaurů?“ a „Astrologie a alchymie na dvoře
Rudolfa II.“. Celkem navštívilo 99 představení 8170 osob.
2.1.1.2 Programy v sále Starvid pro školy
Od února roku 2003 běží provoz pro školy v sále
Starvid s novou programovou nabídkou. Výukové pořady
z astronomie, „Výprava za zajatci Slunce“, shrnující
základní znalosti o sluneční soustavě pro žáky 5. – 6. tříd
ZŠ a „Vesmír a světlo“ pro žáky 7. - 9. tříd ZŠ a pro
studenty SŠ. Jako doplňující
pořad je nabízen program
„Sedm divů vesmíru“ pro 2.
stupeň ZŠ a SŠ.
Zeměpisný pořad „Evropa“ pro 6. - 9. třídy ZŠ je
zaměřený vedle geografických poznatků na aktuální otázky o
Evropské unii. Jako doplňující pořady pro výuku zeměpisu a
dějepisu jsou uváděny tyto pořady: „Borneo-Gunung Mulu“,
„Tajemný svět andských civilizací“, „Kouzlo východu“, „Bretaňdcera oceánu“ a „Skotsko“.
2.1.1.2.A Výukové pořady
V sále Starvid bylo uvedeno 179 pořadů pro 10852 osob. Jak počet uváděných
pořadů, tak návštěvnost byly nejvyšší za poslední čtyři roky. Jednotlivé pořady byly do
programové nabídky přidávány postupně, tak jak byly připravovány jejich verze pro novou
projekci.
Tab. 5: Pořady k výuce
Název pořadu
Evropa
Vesmír a světlo
Výprava za zajatci Slunce
43
56
68
2554
3094
4153
2.1.1.2.B. Doplňující programy
V sále Starvid bylo v roce 2004 uvedeno pro školy 52 doplňujících pořadů pro 2546
osob. Nejžádanější pořady zobrazuje tabulka.
Tab. 6: Pořady doplňující
Název pořadu
Kouzlo východu
Sedm divů vesmíru
Tajemný svět andských civilizací
11
19
14
575
880
799
2.1.1.3 Pořady v učebně pro školy
Celkem bylo uvedeno 104 přednášek pro 2867 osob. Přednáška „Naší přírodou“ je
uváděna ve dvou verzích – pro první a pro druhý stupeň základních škol.
9
Tab. 7: Pořady k výuce
Název pořadu
Astronomie od Stonehenge… (7.-9. roč. ZŠ)
Energie ze Slunce (6. - 9. roč. ZŠ, SŠ)
Gravitace (3. roč. SŠ)
Na veverčí stezce (1.-4.roč ZŠ)
Naší přírodou (4.-5. roč. ZŠ a 6.-9. roč. ZŠ))
8
3
10
9
74
175
64
331
243
2054
2.1.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost
V roce 2004 bylo Planetárium přístupno celoročně s výjimkou dvou krátkých
přestávek nutných pro údržbu aparatury. Během roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost
ve večerních hodinách, o víkendech pak 5-7 pořadů denně a během prázdnin 3-4 pořady
denně.
4500
4000
3500
3000
r.2002
r. 2003
r.2004
2500
2000
1500
1000
500
zá
ří
říj
e
lis n
to
p
pr ad
os
in
ec
le
de
n
ún
o
bř r
ez
en
du
be
n
kv
ět
en
če
rv
če en
rv
en
ec
sr
pe
n
0
Graf 5: Návštěvnost představení pro veřejnost v průběhu roku (vývoj v letech 2002-2004)
Programová tvorba představovala především přípravu pořadů pro sál Starvid i
Cosmoramu. V lednu - únoru 2004 probíhala rozsáhlá akce Invaze na Mars při příležitosti
přistání dvou robotů Spirit a Oportunity na Marsu, pro kterou byly připraveny nové aktuální
programy pro oba sály, přednášky v rámci cyklu Kosmonautická kronika a aktuální výstava i
prezentace ve foyeru Planetária.
2.1.2.1 Programy v sále Cosmorama
2.1.2.1.A. Programy pro děti
Programy pro děti jsou uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak
v průběhu celého týdne dle programu. Výjimkou jsou jarní prázdniny, kdy je zachován režim
z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol.
Pro děti byly připravovány pořady „Obloha pro zvídavé děti“, ve kterých se mohou
jednou za měsíc seznámit se základními údaji o vesmíru a také o aktuálním dění na obloze i
10
v kosmickém výzkumu. V roce 2004 se konalo 10
přednášek pro celkem 864 návštěvníků. Zájem o tyto
živé přednášky je stále poměrně velký.
V ostatních termínech jsou uváděny pohádky
s astronomickou tématikou. V roce 2004 bylo
nabízeno 7 pohádek, konalo se celkem 112
představení pro 4323 osob.
Tab. 8: Pohádkové příběhy
Název pořadu
Král ChuFu a sluneční loď
O zvědavé kometě
Souhvězdí hajného Vonáska
23
12
33
17
9
7
11
797
554
752
707
206
588
719
2.1.2.1.B. Programy pro mládež a dospělé
Stávající audiovizuální pořady jsou rozděleny
do dvou skupin: pořady o souhvězdích a objektech
viditelných během roku (Noční obloha a Krásy oblohy
- 4 díly) a pořady popularizující poznatky astronomie a
kosmonautiky.
V roce 2004 byly pro sál Cosmorama
připraveny dva audiovizuální programy pro veřejnost.
Program „Mars“ byl věnován aktuální problematice
průzkumu Marsu a byl připraven při příležitosti přistání
robotů Spirit a Oportunity na Marsu. Během 33 repríz
pořad navštívilo 3158 osob.
Program „Poslové života nebo smrti“ se
zabýval kometami, jejich průzkumem i možností ohrožení Země těmito tělesy.
V roce 2004 proběhlo 253 představení pro 9589 návštěvníků.
Tab. 9: Audivizuální programy pro mládež a dospělé
Název pořadu
Alchymie a astrologie na dvoře Rudolfa II.
Krásy jarní oblohy
Krásy letní oblohy
Krásy podzimní oblohy
Krásy zimní oblohy
Mars
Noční obloha
Poslové života nebo smrti?
Století astronomie
Ve vesmíru (ne)jsme sami
Za tajemstvím betlémské hvězdy
37
14
12
13
11
33
77
27
2
19
8
378
394
255
405
362
3158
3074
427
40
731
365
11
2.1.2.1.C. Literárně-hudební a laserové programy
Celkem bylo uvedeno 267 představení pro 3122 návštěvníků. Od července bylo
zařazeno představení „Baroko-vášeň mezi nebem a zemí“, od října staženo „Zrození světla“
a nahrazeno „Noční oblohou“.
Tab. 10: Literárně-hudební programy a laserové programy
Název pořadu
Baroko – vášeň mezi nebem a zemí
Měsíční sen
Noční obloha
Virtuální vesmír
Zrození světla
22
78
9
95
63
120
861
186
1292
663
2.1.2.1.D. Speciální přednášky v sále Cosmorama
V sále Cosmorama byly uspořádány 4 speciální přednášky s celkovou účastí 131
osob. Na začátku roku se konala již tradiční přednáška „Obloha v roce 2004“ pořádaná ve
spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS. Další přednášky se konaly pro studenty UK.
2.1.2.2 Programy v sále Starvid
2.1.2.2.A. Audiovizuální programy
V sále Starvid bylo uvedeno 251 představení pro 3618 návštěvníků.
Většina pořadů byla vytvořena pracovníky Planetária. Ve spolupráci s externisty byl
uváděn hudebně-literární pořad „Bretaň – dcera oceánu“, nově programy „Albánie“.
Planetárium umožnilo prezentaci práce dětí z občanského sdružení Koniklec v pořadu
„Záhadný tunguzský meteorit“. V pořadu „Dávné mexické civilizace v řeči hvězd“ byly
prezentovány výsledky expedice pracovníků AU ČAV. V první polovině roku dobíhal
společný projekt „Planeta Země“ s firmou Dupont.
V rámci akce Invaze na Mars! byl připraven pořad „Roboti na Marsu – průběžná
zpráva“, který byl reportáží o činností robotů Spirit a Oportunity a byl aktualizován v průběhu
uvádění.
V červenci byl uváděn pořad „Apollo z archívu" - archivní autentické filmové záběry
z jednotlivých výprav projektu Apollo. Většina návštěvníků přijala možnost shlédnout unikátní
historické materiály velmi kladně, i když jejich technická kvalita je na dnešní dobu nízká;
avšak u některých návštěvníků se akce právě z tohoto důvodu nesetkala s pochopením.
Tab. 11: Audiovizuální programy
Název pořadu
Albánie
Apollo z archívu
Borneo – Gunung Mulu
Bretaň – dcera oceánu
Dávné mexické civilizace v řeči hvězd
Kouzlo Východu
O Slunci a zatměních
Planeta Země
Roboti na Marsu-průběžná zpráva
Sedm divů vesmíru
Skotsko
6
21
9
10
18
2
9
11
25
64
9
47
189
47
125
195
78
36
180
150
1285
56
12
Název pořadu
Tajemný svět Andských civilizací
Výprava za zajatci Slunce
Záhadný tunguzský meteorit
7
10
9
130
180
181
*pokračování tabulky 11
2.1.2.2.B. Zeměpisné a cestopisné přednášky
Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května a od října do prosince
vždy v pondělí od 18 hodin.
Celkem bylo uspořádáno 31 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed,
připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 624 osob.
2.1.2.2.C. Přednáškové cykly a speciální přednášky z kosmonautiky a
astronomie
V roce 2004 se konalo 8 přednášek o zajímavostech z kosmického výzkumu v rámci
„Kosmonautické kroniky“, které navštívilo 388 osob. Zvýšená návštěvnost byla oproti
minulým letům způsobena zejména vyšším zájmem veřejnosti o dění na Marsu.
V rámci 35. výročí přistání člověka na Měsíci se konala speciální přednáška O
projektu Apollo a o Měsíci.
V listopadu se konala přednáška „Znali Mayové kompas?“
Celkem 11 realizovaných přednášek navštívilo 427 zájemců o astronomii a
kosmonautiku.
Tab. 12: Přednáškové cykly a speciální přednášky
Název pořadu
Kosmonautická kronika
Přednášky
8
3
338
89
2.1.3 Speciální akce pro veřejnost
V roce 2004 byly realizovány tři rozsáhlé akce, kterých se zúčastnila všechna
střediska HaP.
Při příležitosti přistání dvou robotů Spirit a Oportunity na Marsu v lednu - únoru 2004
probíhala rozsáhlá akce Invaze na Mars, pro kterou byly připraveny nové aktuální programy
pro oba sály, přednášky v rámci cyklu Kosmonautická kronika a aktuální výstava i
prezentace ve foyeru Planetária. Návštěvníci měli příležitost prohlédnout si ve foyeru
Planetária model marsovského robota MER ve skutečné velikosti.
Při přechodu Venuše přes Slunce (8. června od 8.30 do 13.30 h) byla zajištěna
projekce tohoto vzácného astronomického úkazu ve foyeru Planetaria prostřednictvím
aparatury slunečního dalekohledu a radioteleskopu na terase Planetária.
V rámci oslav 35. výročí přistání člověka na Měsíci se
konala akce “Dětský den – cesta na Měsíc“, 15. července od
13 hodin. Ve foyeru byly pro děti připraveny různé úkoly a za
splnění všech úkolů na jednotlivých stanovištích celého okruhu
byly děti odměněny.
Pro astronomickou výstavu ve foyeru byla připravena a
průběžně aktualizována tematická velkoplošná projekce
„Cíl:Mars“, která byla koncem roku nahrazena projekcí „Cíl:Saturn“..
13
2.1.4 Kursy a kroužky
2.1.4.1 Kurs astronomie
V průběhu roku 2004 proběhl závěrečný jarní semestr prvního ročníku
astronomického kursu 2003/2004, na který bylo přihlášeno 62 posluchačů. Kurz úspěšně
ukončilo 28 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu
do 2. ročníku na Štefánkově hvězdárně. Na podzim byl podzimním semestrem otevřen
ročník 2004/2005 pro 51 posluchačů..
Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama, sále Starvid a
v učebně, v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem
proběhlo 25 lekcí.
2.2 ODBORNÉ SEKCE A ZÁJMOVÁ ČINNOST
2.2.1 Studentská skupina pro kosmonautiku
Vzhledem ke generační obměně členů se zájmová činnost středoškolských studentů,
kteří v minulých letech získala řadu významných mezinárodních uznání v r. 2004 prakticky
nekonala. Pokud se podaří získat dostatek zájemců, předpokládáme obnovení činnosti v
následujícím roce.
2.2.2 Skupina pro kosmickou filatelii (Svaz českých filatelistů)
Přidružená zájmová skupina, jejíž jádro tvoří nyní 15 stálých členů, se scházela
pravidelně každý měsíc s výjimkou prázdnin. Hlavní činností byla vzájemná výměna postálií
a vydávání interního členského věstníku. Její členové získali na mezinárodních
filatelistických akcích opět několik ocenění.
2.3 VÝSTAVA VE FOYERU
Na výstavě byly v roce 2004 modernizovány zobrazovací systémy (viz 2.5.1.2.), což
přispělo k zatraktivnění celé výstavy.
Prohlídka výstavních prostor byla součástí návštěvy pořadů uváděných v Planetáriu,
kromě toho bylo možné navštívit výstavu samostatně. Pouze výstavní prostory navštívilo
5251 osob.
2.3.1 Stálá expozice
Světelné panely i informace na počítačových monitorech stálé výstavy z astronomie a
kosmonautiky byly průběžně aktualizovány.
Během roku došlo k několika zajímavým astronomickým úkazům, o nichž byli
návštěvníci informováni v rámci velkoplošných projekcí.
V prostoru experimentální zahrady byly
vedle samotného pěstování okrasných i
užitkových
rostlin
při umělém
osvětlení
(simulujícím mj. podmínky kosmické lodi)
doplňovány informační panely. V závěru roku
byly informace o experimentální zahradě
(obecné charakteristiky, výsledky pěstování i
naměřené charakteristiky prostředí zahrady)
uveřejněny
na
internetových
stránkách
Planetária.
Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici
obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných
disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária.
14
Největším magnetem pro návštěvníky výstavy byl od ledna
po většinu roku mimořádný exponát, zapůjčený zdarma firmou
Ing. Jan Šifner, vývoj, výroba a servis mikroprocesorových řídících
systémů. Tento unikátní, velmi věrný model amerického
výzkumného vozidla, které v lednu 2004 přistálo na Marsu. Byl
vyroben v měřítku 1:1, tj. ve skutečné velikosti a byl částečně
funkční, tj. jezdil po foyeru a jeho TV kamera snímala své okolí.
Předvádění
modelu
vozidla
médiím
umožnilo
jejich
prostřednictvím seznámit veřejnost s našimi vlastními program.
aktivitami.
2.3.2 Malé planetárium
Expozice optiky byla volně přístupná všem návštěvníkům Planetária. Na konci roku
se podařilo najít prostředky na výměnu dosluhujících SSL modulů (viz 2.5.1.8.).
Automatizovaný pořad „Malá procházka noční oblohou“ využívající malého planetária,
k němu instalovaného laserového ukazovátka a systému několika diaprojektorů byl
návštěvníkům předváděn na vyžádání.
V první polovině školního roku 2004/2005 byl pořad zařazen do nabídky školám, jako
součást přednášek v učebně.
2.3.3 Krátkodobé výstavy
V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy byly v roce 2004 instalovány tyto
tématické expozice, volně vázané na aktuální programovou nabídku nebo astronomické a
kosmonautické zajímavosti:
„Tunguzska“ – fotografie z expedice do míst dopadu Tunguzského
meteoritu
„Děti a Mars“ – výstava soutěžních kreseb a modelů dětí na téma Cesta
na Mars
„Praha a její stromy“ - ve spolupráci s Odborem městské zeleně MHMP a
společností Quercus – Michal Toul
„Vzpomínka na měsíc stínů“ - zajímavé úkazy na obloze v uplynulém roce
„APOLLO“ – k 35. výročí prvního přistání člověka na Měsíci
„Kamarádíme se Sluncem“ – dětské kresby
„Dávné mexické civilizace v řeči hvězd“ – výstava ke stejnojmennému
programu
„Albánie“ - výstava ke stejnojmennému programu
2.4 KNIHOVNA
Lístková kartotéka knihovny Planetária byla převedena do počítačového knihovního
programu ISIS. V tomto systému lze vyhledávat knihovní jednotky podle autora nebo názvu –
i přibližného (pro potřeby výpůjček) a podle přírůstkových čísel (pro knihovnické práce). Je
možné vyhledávat také podle věcných hesel, která však jsou zatím zadána jen u malého
procenta knihovních jednotek, ale jsou průběžně doplňována.
Knihovní fond příruční odborné knihovny Planetária, slouží především pracovníkům
HaP (pro veřejnost je určena knihovna ŠH) a byl stejně jako v předchozích letech průběžně
doplňován.
15
2.5 TECHNICKÝ ROZVOJ, REKONSTRUKCE, MODERNIZACE A ÚDRŽBA
2.5.1 Hlavní akce v roce 2004
V roce 2004 byly ve středisku Planetárium realizovány zásadní projekty jako
například instalace záložního zdroje pro napájení objektu elektřinou nebo výměna
zobrazovacích systémů na výstavě ve foyeru. V této části jsou chronologicky uvedeny
nejvýznamnější akce, které zajišťovalo technické oddělení Planetária v roce 2004.
2.5.1.1 Oprava vnějších bočních dveří Planetária
REMO: 224 826,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 224 826,-Kč
Na začátku roku 2004 byla provedena výměna vnějších
bočních dveří. Dveře jsou pohledově shodné s původními (objekt
je umístěn v památkové zóně) včetně kovových prvků. Kromě
větší odolnosti mají také výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti.
Výměnou dveří byl naplněn jeden z požadavků energetického
auditu budovy z roku 2003.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Snížení tepelných ztrát, zvýšení
bezpečnosti objektu.
2.5.1.2 Výměna zobrazovacích systémů na výstavě ve foyeru
INVESTICE: 605 877,-Kč
Výstava ve foyeru byla instalována v letech 1996-1999,
z té doby pocházelo také 13 počítačů a monitorů, které na výstavě
sloužily jako interaktivní exponáty. Vzhledem k tomu, že většina
stanic byla v provozu více než 6 let dvanáct hodin denně, bylo
nutné vyměnit monitory. Původní CRT monitory byly vyměněny za
LCD, čímž bylo dosaženo kvalitního zobrazení při nižší spotřebě.
Současně s monitory byly vyměňovány počítače a ovládací
prvky (touchpady). Výměna počítačů zvýšila spolehlivost systému
a zrychlila odezvu systému. Ovládací prvky byly značně
zdevastovány a bylo nutné je vyměnit. Byla zvažována možnost
použití trackballů v tzv. „antivandal“ provedení. Nakonec se ale
ukázalo, že nevýhody (nutnost úpravy výstavních panelů a zakázková výroba montážních
desek) převážily nad uvažovanými výhodami (větší odolnost). Proto byly zakoupeny
rozměrově shodné (byť modernější) glidepointy. Předpokládaná životnost je stejná nebo
vyšší než u původních, tedy minimálně 7 let.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Lepší zobrazení, rychlejší odezva a nižší spotřeba.
2.5.1.3 Oprava kanceláří 122-124
REMO: 162 750,-Kč
Kanceláře 122-124 ve východní části planetária byly posledním nerekonstruovaným
větším celkem. Byly provedeny opravy elektrických rozvodů (osvětlení), instalován nový
stropní podhled a na podlahu položena dlažba. Současně byly odstraněny skleněné dělící
příčky instalované v osmdesátých letech minulého století. Vznikl tak jeden větší univerzální
prostor, který je využíván pro provozní potřeby planetária. Do budoucna se zde počítá
s instalací další části výstavy.
16
HLAVNÍ PŘÍNOS: Modernizace prostor, vytvoření předpokladů pro další rozšiřování
výstavy.
2.5.1.4 Výměna výpočetní techniky
V polovině roku 2004 byla provedena výměna výpočetní techniky na většině
odborných pracovišť. Starší, ale dostatečně výkonné počítače byly použity na dalších
pracovištích. V konečném důsledku to umožnilo celkovou modernizaci výpočetní techniky a
vyřazení zastaralé a poruchové techniky. Mimo jiné byl vyřazen jeden PC s procesorem 286
a tři s procesorem 386. Celkem bylo odbornou firmou zlikvidováno 22 počítačů a 28 monitorů
(včetně vyřazené techniky z 2.5.1.2)
HLAVNÍ PŘÍNOS: Celková modernizace výpočetní techniky.
2.5.1.4 Náhradní zdroj pro Planetárium
INVESTICE: 1 425 739,-Kč
CELKOVÉ NÁKLADY: 1 425 739,-Kč
Jako jedno z hlavních opatření pro
ochranu majetku po povodních z roku 2002 byl
požadavek na instalaci záložního zdroje pro
napájení systémů planetária. Kromě toho většina
velkých planetárií je záložními zdroji vybavena,
což jim například umožňuje dokončit při výpadku
proudu představení. V planetáriu byl instalován
záložní zdroj Broadcrown BCJD250P s výkonem
250kVA. Tento výkon je dostatečný pro pokrytí
veškeré energetické spotřeby objektu. Při plné
nádrži může agregát pracovat přes 20 hodin na plný výkon, při poloviční zátěži může
pracovat nepřetržitě přes 36 hodin.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Zajištění náhradního zásobování objektu elektrickou energií.
2.5.1.5 Úpravy elektrických systémů Planetária v souvislosti s instalací
záložního zdroje
INVESTICE 103 451,-Kč, REMO: 170 000,-Kč
V souvislosti s instalací náhradního zdroje bylo nutné provést některé úpravy
v zapojení elektrických systémů Planetária. Zejména proto, že náhradní zdroj těchto
parametrů není schopen dodávat elektřinu ihned po výpadku veřejné sítě. I když je spuštění
plně automatické, trvá asi 30s než se nastartuje motor a agregát dosáhne plného výkonu. Po
tuto dobu je objekt bez proudu. Proto bylo nutné instalovat do Sálu Cosmorama a Starvid
velkokapacitní UPS, které překlenou tyto krátkodobé výpadky. Vzhledem k instalovaným
výkonům je zálohována pouze nejnutnější část systémů. Proto bylo nutné vytvořit nové
zálohované okruhy, oddělené od stávajících (zejména v sále Cosmorama). K plné obnovení
činnosti sálu Starvid dojde ihned po nastartování náhradního zdroje, v sále Cosmorama je
nutné obnovit činnost sálu ručně, protože administrativní omezení neumožňují nákup
softwaru pro automatické obnovení.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Omezení následků výpadku proudu, možnost pokračovat
v představení i při výpadku proudu je zvláště významná v případě školních představení (5
představení za dopoledne, časový posun vyloučen).
17
2.5.1.6 Oprava vnitřních bočních dveří Planetária
REMO: 268 751,-Kč
Před koncem roku 2004 byla dokončena výměna
vstupních dveří objektu výměnou
vnitřních bočních dveří. Dveře jsou
pohledově shodné s původními včetně
kovových prvků. Kromě větší odolnosti
mají také výrazně lepší tepelně
izolační
vlastnosti.
Současně
s výměnou
vnitřních
dveří
byl
sjednocen klíčový systém pro vstupní
dveře.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Snížení
tepelných ztrát, zvýšení bezpečnosti
objektu.
2.5.1.7 Oprava střechy Planetária, obnovení nátěrů kovových konstrukcí
střechy
REMO: 130 160,-Kč
Při pravidelném čištění okapových svodů a inspekci střechy v listopadu 2004 byly
zjištěny trhliny v měděném plášti střechy a závady v pájených spojích. Aby se zabránilo
dalším škodám způsobeným zatékáním do střechy, bylo nutné celou střechu (více než
900m2) zkontrolovat a poškozená místa opravit. Byla také opravena ozdobné koule s hrotem
na vrcholu střechy, která byla v minulosti poškozena bleskem. Současně s tím byl proveden
nátěr kovových konstrukcí (žebříku a úchytů) a obnoven zlatý nátěr ozdoby na vrcholu
střechy.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Běžná údržba.
2.5.1.8 Výměna laserů v sekci optiky na
výstavě ve foyeru planetária
REMO: 126 087,-Kč
Vzhledem k výsledkům hospodaření bylo
možné na konci roku vyměnit SSL moduly na
výstavě optiky v malém planetáriu. Tyto laserové
moduly jsou nutné pro činnost některých
exponátů (hologram, polarizace, difrakce).
Stávající moduly byly v provozu od roku 2000,
byly opotřebovány dlouhodobým používáním a neměly dostatečný výkon, proto byly
nahrazeny novými moduly. Celkem byly instalovány čtyři SSL moduly.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Obnovení funkčnosti výstavy.
2.5.1.9 Modernizace pokladního systému ve „hřibu“ ve foyeru
Vzhledem k výsledkům hospodaření bylo možné na konci roku modernizovat
pokladní systém v prodejně astronomických publikací a předmětů (tzv. hřibu“) ve foyeru
planetária. Modernizaci předcházel pečlivý výběr, protože na systém jsou kladeny specifické
18
požadavky: například musí být schopen obsloužit až 200 dětí během zhruba 15ti minut po
skončení pořadu. Podle prvních zkušeností se zdá, že systém splňuje veškeré požadavky.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Modernizace systému.
2.5.2 Další činnosti technického charakteru
2.5.2.1 Technická podpora při přípravě pořadů
V roce 2004 technické oddělení připravilo nové pořady pro sál Cosmorama – „Mars“ a
„Poslové života nebo smrti“. Program „Mars“ byl součástí kampaně k přistání robotů Spirit a
Opportunity na Marsu na začátku roku 2004, program „Poslovové života nebo smrti“ byl
věnován kometám. Pro sál Starvid připravili pracovníci technického oddělení pořad „Roboti
na Marsu – Průběžná zpráva“, který přinášel aktuální informace o obou robotech na Marsu.
Dále se pracovníci oddělení podíleli na adaptaci
pořadu „Albánie“ pro podmínky sálu Starvid.
Pracovníci TO se dále aktivně podíleli na
kampani k přistání robortů Spirit a Opportunity na
Marsu na začátku roku 2004 a to zejména
předváděním pohyblivého modelu robota MER ve
foyeru planetária.
Vybraní pracovníci TO živě přednášeli v sále
Cosmorama a učebně.
Pro astronomickou výstavu ve foyeru byla
aktualizována tematická velkoplošná projekce Cíl:
Mars a v závěru roku připravena velkoplošná projekce Saturn. Kromě toho oddělení
spolupracovalo na přípravě krátkodobých tematických výstav.
2.5.2.2 Příprava propagačních materiálů a dalších tiskovin
Grafické studio připravovalo pravidelné propagační materiály (měsíční letáky, plakáty
a informace do tramvají). Podle potřeby připravovalo neperiodické propagační materiály a
připravovalo tiskoviny vydávané HaP.
2.5.2.3 Technické služby v sále Cosmorama
Pracovníci technického oddělení během celého roku zajišťovali technické služby
v astronomickém sále a to po celou dobu provozu sálu Cosmorama.
2.5.2.4 Běžná údržba
Technické oddělení zajišťovalo provozuschopnost budovy a jejích systémů v rámci
běžné údržby.
2.5.2.4a výměna IRC snímačů na planetáriu Cosmorama
Od roku 2003 se stupňovaly problémy s IRC snímači na hlavních osách projekčního
planetária Cosmorama. Tyto snímače jsou nutné pro přesné řízení jeho pohybů. Problémy
vznikaly především se světelným zdrojem (podžhavená žárovka) uvnitř snímače, jehož
životnost je poměrně malá. Oprava snímače není možná, respektive není ekonomická.
Výrobce nabízel dodání nových snímačů stejné konstrukce. Vzhledem k vysoké ceně a
faktu, že se jednalo o snímače vyrobené ještě v bývalé NDR byla tato nabídka odmítnuta.
Nakonec byly vybrány a po malých úpravách instalovány IRC snímače tuzemského výrobce
LARM s.r.o.. U těchto snímačů lze očekávat vyšší životnost vzhledem k tomu, že jako zdroj
světla využívají LED.
19
2.5.2.4b generální oprava projektorů Jupiteru a Saturnu na planetáriu
Cosmorama
Další větší akcí byla generální oprava projektorů Saturnu a Jupiteru. V důsledku
chybné technologie při instalaci došlo k ulámání přívodních vodičů a poškození sběračů a
elektroniky. Kabeláž byla z větší části vyměněna, přepájena a poškozené systémy opraveny.
2.5.2.4c oprava kartáčů planetária ZGP
Planetárium ZGP (původní stroj instalovaný
v Planetáriu v roce 1960) slouží na výstavě ve
foyeru jako interaktivní exponát. Dlouhým
provozem došlo k opotřebování a poškození
kartáčů, které přenášejí elektrické signály na
pohyblivé části stroje. Poškozené kartáče bylo
nutné odstranit, protože způsobovaly zkraty
v elektrických systémech stroje a některé musely
být nahrazeny novými, aby byla zachována
potřebná funkčnost stroje.
2.5.2.4d oprava Teluria
Během roku 2004 bylo provedeno několik zásadních zákroků na Teluriu (v provozu
od sedmdesátých let minulého století). Bohužel se přes veškeré úsilí a výměnu některých
částí nepodařilo exponát uvést do provozuschopného stavu. Vzhledem k tomu, že exponát
byl vyroben z dílů armádního elektromechanického protiletadlového zaměřovače
z padesátých let, zřejmě nebude ho možné efektivně opravit a bude nutné zakoupit Telurium
nové.
2.5.2.6 Údržba výpočetní techniky
Technické oddělení zajišťovalo provozuschopnost počítačů (HW/SW) v Planetáriu,
dále zajišťovalo provoz dvou síťových serverů, internet serveru a dalších speciálních
systémů.
2.5.2.6a Doplnění licencí softwaru
Byly doplněny softwarové licence, tak aby jejich počet odpovídal aktuálnímu počtu
instalovaných a používaných programů.
2.5.2.6b Přechod na připojení 1Mbit/s v pásmu 26GHZ
V polovině roku přešlo planetárium z pevného připojení
256kbit/s (Český Telecom) na bezdrátové připojení v pásmu
26GHz – 1Mbit/s (Český Bezdrát). Důvodem k přechodu byl
jednak požadavek na rychlejší připojení a jednak vysoké ceny
za služby Českého Telecomu. Současně s přechodem na
rychlejší připojení bylo řešeno i lepší zabezpečení počítačové
sítě vzhledem k množícím se útokům zvenčí.
2.5.2.6c Výměna výpočetní techniky
V souvislosti s výměnou výpočetní techniky HaP zajišťovalo technické oddělení
instalaci software a zálohování dat. Celkem bylo v srpnu 2004 nově instalováno více než 20
počítačů.
20
3. Š T E F Á N I K O V A H V Ě Z D Á R N A
V roce 2004 se činnost hvězdárny zaměřila především na pokračující úsilí o obnovení
zájmu veřejnosti a zvýšení návštěvnosti, která během let 2000 – 2002 výrazně opadla, a jejíž
propad se podařilo zastavit až po reorganizaci v roce 2003. Došlo k částečné obměně a
rozšíření kolektivu pracovníků, což výrazně napomohlo jeho výkonnosti a pružnému
zajišťování provozu a programu hvězdárny. Přestože je návštěvnost hvězdárny do značné
míry závislá na počasí a na množství astronomických úkazů v daném roce (rok 2004 byl co
do počtu atraktivních astronomických úkazů víceméně průměrný), podařilo se novému týmu
realizovat několik akcí, které vzbudily značný zájem veřejnosti o hvězdárnu.
Hvězdárna využila nově získaných kontaktů ve sdělovacích prostředcích k masivní
propagaci svého programu. Kampaň „Pět planet“ v souvislosti s mimořádnou možností
pozorovat na obloze všech pět okem pozorovatelných planet současně se díky prezentaci
v celoplošných médích stala dokonce základem celostátní kampaně.
V roce 2004 byla také zásadním způsobem obměněna podoba webových stránek
hvězdárny. Jejich graficky přitažlivá podoba spolu s pravidelně aktualizovaným a
doplňovaným obsahem a s uveřejňováním astronomických aktualit má významný podíl na
výrazném nárůstu počtu jejich uživatelů, který ke konci roku vzrostl na 150 unikátních
návštěv denně.
Pokračovaly práce na rekonstrukci a modernizaci hvězdárny podle záměru
schváleného v roce 2003. Úkoly plánované pro rok 2004 se podařilo splnit z větší části, což
lze vzhledem k administrativním komplikacím (objekt hvězdárny je nemovitou kulturní
památkou zapsanou v seznamu UNESCO) považovat za úspěch. Kromě plánovaných prací
se podařilo zajistit i havarijní opravy vodovodní přípojky a střechy hvězdárny. Práce byly
koordinovány tak, aby nedocházelo k narušování provozu. Hvězdárna musela být pro
veřejnost uzavřena pouze na pět dnů na konci roku, kdy probíhaly práce ve vstupní části.
V té době (27. – 30.12.) je však návštěvnost hvězdárny dlouhodobě velmi nízká a
ekonomický dopad omezení provozu byl proto zanedbatelný.
3.1 POPULARIZAČNÍ A VÝUKOVÁ ČINNOST
V roce 2004 byl zaznamenán mírný, zhruba osmiprocentní pokles návštěvnosti oproti
roku 2003, v delším časovém měřítku byl však počet návštěvníků hvězdárny nadprůměrný.
Návštěvnost pořadů pro školy zaznamenala významný nárůst o cca 20 %, takže z tohoto
hlediska byl minulý rok nejúspěšnějším za uplynulých 10 let.
Tab. 13: Přehled návštěvnosti Štefánikovy hvězdárny v roce 2004
Čtvrtletí
I.
II.
III.
IV.
Celkem
dospělí
2999
4374
5278
1355
14006
děti
2246
2908
3535
703
9392
šk.výpravy
1754
4853
933
3293
10833
slevy
38
154
58
13
263
Celkem
7037
12289
9804
5364
34494
21
40000
35000
30000
25000
Školy
Děti
Dospělí
20000
15000
10000
5000
0
2000
2001
2002
2003
2004
Graf 6: Srovnání návštěvnosti Štefánikovy hvězdárny v letech 2000 – 2004
3.1.1 Programy pro školy
Pokračující výrazné zvyšování návštěvnosti školních pořadů ukazuje, že modernizace
přednáškového sálu a přechod na nový projekční systém spojený s přepracováním všech
nabízených pořadů do nové podoby, ke kterému došlo v průběhu roku 2003, byly velmi
výhodnou investicí. Atraktivita prostředí a formy podávání informací vzrostla natolik, že ve
druhém čtvrtletí byly termíny školních programů naplněny na hranici provozní kapacity.
Všechny programy jsou průběžně doplňovány novým obrazovým materiálem a
animacemi tak, aby odrážely aktuální informace z oboru a splňovaly současné požadavky na
multimediální pořady. Dosavadní koncepce kombinující komponované pásmo s živou
besedou a za jasného počasí pozorováním dalekohledy hvězdárny se dlouhodobě osvědčila,
takže programy pro školy budou nadále připravovány tímto způsobem.
V průběhu roku 2004 bylo do školní nabídky nově zařazeno pásmo „Povídání o
Měsíčku“ pro děti 1. – 2. třídy základních škol a pořad „Vesmír a světlo“ pro žáky 7. třídy
základních škol. V nabídce školních programů jsou nyní tyto pořady:
Povídání o Sluníčku – 1. ročník ZŠ - Proč se střídá den a noc? Co je to vlastně
Slunce a jak je doopravdy velké? To se děti dovědí v krátkém pásmu, uváděném přístupnou
formou, odpovídající dané věkové kategorii.
Povídání o Měsíčku – 3. a 4. ročník ZŠ - To vám byl jednou krejčí Jehlička, který měl
za úkol pro Měsíček ušít šaty. A jak to dopadlo, když Měsíc vypadá jednou jako rohlíček a
jindy je kulatý jako míček? To všechno se děti dozvědí v pásmu současně s tím, jakým
způsobem vznikají fáze, co to jsou krátery a jak to vypadalo, když po Měsíci chodili lidé.
Na výlet do vesmíru – 3. a 4. ročník ZŠ - Dětem při vesmírné hře pomáhá veselý
kosmický cestovatel, který jim také poskytuje základní informace o sluneční soustavě,
hvězdách, hvězdokupách, mlhovinách i vzdálených galaxiích.
Země jako planeta – 5. ročník ZŠ - Proč je Země kulatá? Co je to gravitace? Jaký je
rozdíl mezi hvězdami a planetami? Jak vypadá sluneční soustava? Nejen na tyto otázky
odpoví pořad, který je koncipován podle zkušeností s výukou dětí této věkové kategorie.
Lety ke hvězdám – 6. a 7. ročník ZŠ – Fantastický vesmírný výlet začíná na planetě
Zemi, odkud bude startovat kosmická raketa, ve které děti navštíví nejen všechny planety
sluneční soustavy, ale i objekty vzdáleného vesmíru, hvězdokupy, mlhoviny a cizí galaxie.
Při zpáteční cestě se dozví něco o vzniku vesmíru.
22
Vesmír a světlo – 7. ročník ZŠ – Základní informace o světle, jeho vlastnostech a
hlavním zdroji - Slunci - to je náplň pořadu, který žáky seznámí i s některými optickými
přístroji a optickými zákony. Vysvětlí též fáze Měsíce a příčiny vzniku zatmění. Stručně se
zmíní i o historických pozorovacích přístrojích.
Do nitra vesmíru – 8. a 9. ročník ZŠ – Formou multimediální hry s původními
animacemi se pořad zamýšlí nad postavením člověka ve vesmíru a shrnuje základní
vědomosti o planetách, hvězdách, galaxiích i o stavbě celého vesmíru. Vše je podané
formou příhodnou pro danou věkovou kategorii.
Do blízkého a vzdáleného vesmíru – 1. až 4. ročník SŠ, dospělí - Přehledový pořad
shrnuje soudobé poznatky o sluneční soustavě a seznámí studenty s hvězdami,
hvězdokupami i mlhovinami, jež se nacházejí v naší Galaxii. Zavede je i do miliardy
světelných let vzdáleného vesmíru a dozví se o jeho vzniku.
Přehled školních výprav na Štefánikovu
hvězdárnu v letech 2000 - 2004
10833
12000
8752
10000
8000
9029
7437
5620
6000
4000
2000
0
2000
2001
2002
2003
2004
Graf 7: Přehled školních výprav na Štefánikovu hvězdárnu v letech 2000 – 2004
Tab. 14: Přehled školních výprav na Štefánikovu hvězdárnu v roce 2004
Čtvrtletí
počet
účast
I.
II.
III.
IV.
Celkem
75
146
23
102
346
1754
4853
933
3293
10833
3.1.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost
V roce 2004 byly připraveny dva nové pořady pro veřejnost: „Pět planet“ a „Měsíc“,
oba v souvislosti s akcemi, které Štefánikova hvězdárna v roce 2004 pořádala. Zejména
pořad „Pět planet“ měl u veřejnosti značný ohlas a vzbudil nebývalý zájem. Tento pořad je
svým pojetím v podmínkách hvězdárny zcela nový, neboť komponuje namluvené slovo
s hraným živým dialogem astronomů v kostýmech. Tento pořad byl prezentován i na
pracovním setkání Sdružení hvězdáren a planetárií, kde měl nečekaný úspěch.
23
Návštěvnost přednášek a pořadů pro veřejnost potvrdila, že rozhodnutí omezit počet
astronomických přednášek a nahradit je klasickými programy resp. komponovanými pořady,
učiněné roku 2003, bylo správné, což dokazuje zvýšený počet návštěvníků těchto akcí.
Astronomické přednášky se proto konaly jednou za dva měsíce, audiovizuální pásma
pro děti i dospělé jsou pravidelnou součástí sobotní a nedělní programové nabídky. Počet
jednotlivých představení se oproti roku 2003 zdvojnásobil, návštěvnost těchto pořadů
vzrostla o 35 %. V období letních prázdnin se přednášková činnost přesouvá do pravidelných
akcí jako je Astrobus, Prázdniny pod hvězdami a Dovolená s dalekohledem. V období
školního roku se konaly též dvě přednášky měsíčně pro spolupracovníky hvězdárny v rámci
tzv. večerů pro spolupracovníky.
Tab. 15: Návštěvnost astronomických přednášek a pořadů pro děti a dospělé v roce 2004
Čtvrtletí
počet
Účast
I.
II.
III.
IV.
Celkem
62
55
39
49
205
1172
622
590
335
2719
3.1.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě
pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo otevírací hodiny. Několikrát byla
hvězdárna díky mimořádným astronomickým úkazům otevřena pro veřejnost i mimo otevírací
dobu. Jednalo se zejména o akci „Pět planet“ (16.3. – 11.4.), dále přechod Venuše přes
sluneční disk (8.6.) a zatmění Měsíce (28.10.). V mimořádné otevírací době navštívilo
hvězdárnu přes 2000 návštěvníků.
Tab. 16: Přehled využití pozorovací techniky
stanoviště
domeček
východní kopule
hlavní kopule
západní kopule
Celkem
školy
veřejná
pozorování
odborná
pozorování
zácvik
demonstrátorů
údržba
0
1
64
50
115
7
1
197
242
447
2
11
22
4
39
11
1
10
5
27
8
6
68
33
115
3.1.4 Další příležitostné akce
3.1.4.1 Pět planet
„Pět planet“ byl název akce, kterou hvězdárna
pořádala u příležitosti mimořádného úkazu –
viditelnosti všech pěti planet, pozorovatelných na
obloze pouhým okem. Díky masivní mediální kampani
vzbudila akce mimořádný zájem laické veřejnosti. Na
hvězdárně proto musela být prodloužena otevírací
doba a posíleny služby demonstrátorů. Návštěvnost
24
hvězdárny v období úkazu převyšovala dlouhodobý průměr o více než 250%. Speciálně pro
tuto akci byl připraven nový pořad „Pět planet“, který kombinuje klasické audiovizuální pásmo
s živým dialogem dvou astronomů. Návštěvnost hvězdárny během této akce mírně přesáhla
maximum současné kapacity a byly tak odhaleny některé slabiny provozu v extrémních
podmínkách. Na základě získaných zkušeností byl zpracován materiál, který by měl
v budoucnu při podobných akcích zlepšit kvalitu návštěvy hvězdárny.
3.1.4.2 Den dětí
Dne 5.6.2004 se na Štefánikové hvězdárně
konal dětský den. Pro děti byl připraven kromě běžné
prohlídky i speciální program. Na stanovištích
v prostorách hvězdárny a na přilehlých pozemcích
nejmenší návštěvníci odpovídali na astronomické otázky
a plnili praktické úkoly. Průchod všemi stanovišti měl
formu studia na fiktivní hvězdářské univerzitě, po jejímž
úspěšném absolvování obdržel absolvent diplom a
drobné upomínkové předměty. Celý program byl
doplněn zvláštními projekcemi pořadů pro děti. Akce se zúčastnilo přibližně 120 dětí.
3.1.4.3 Tajemství měsíčních meteoritů
Na prázdninové měsíce připravila hvězdárna u
příležitosti 35. výročí přistání člověka na Měsíci akci
s názvem „Tajemství měsíčních meteoritů“. Těžištěm
celé akce byla expozice v dolním sále, na které si mohli
návštěvníci kromě informačních panelů o Měsíci
prohlédnout i dva velmi vzácné vzorky meteoritů, které
pocházejí z našeho Měsíce. Jednalo se o vůbec první
příležitost v historii, kdy byly tyto vzácné meteority
veřejně vystavovány v České republice. Návštěvníci
měli zároveň možnost prohlédnout si vzorek měsíční horniny ve speciálním geologickém
polarizačním mikroskopu. Jako doplněk k výstavě připravila hvězdárna pořad „Měsíc – sen a
skutečnost“, který je prvním multimediálním programem s automatickou aktualizací
promítaných dat.
3.1.5 Kroužky a kursy
3.1.5.1 Astronomický kroužek mládeže
V červnu byly ukončeny oba běhy AKM ročníku 03/04 a na podzim byly zahájeny na
ně navazující běhy ročníku 04/05. I nadále byly při výuce využívány audiovizuální prostředky
– simulace astronomických dějů na PC a práce s multimediálními astronomickými tituly.
Přitom byl zachován poměrně vysoký podíl praktických lekcí, věnovaných práci
s dalekohledy a pozorování oblohy. Oba kroužky navštěvovalo 27 frekventantů. Za rok 2004
proběhlo v každém kroužku 34 lekcí.
3.1.5.2 Astronomický kurs II. ročník
V květnu 2004 byl ukončen další běh II. ročníku dvouletého Astronomického kursu
03/04, po kterém následovaly zkoušky pro uchazeče o činnost demonstrátorů na Štefánikově
hvězdárně. V říjnu byl pak zahájen běh II. ročníku 04/05. Pokračovala přeměna kursu tak,
aby II. ročník nebyl pouhým doplňkem ročníku I., ale aby připravil jeho absolventy na další
spolupráci se Štefánikovou hvězdárnou, a to jak pro demonstrátorskou, tak i pozorovatelskou
činnost. Z minulého roku se osvědčilo rozdělení kursu do dvou semestrů, přičemž první se
zaměřil na prohloubení znalostí získaných v I. ročníku a druhý semestr byl zaměřen více na
praktickou pozorovatelskou a demonstrátorskou činnost. Další osvědčenou aktivitou jsou
25
praktika, která v roce 2004 probíhala po každé lekci. V nich si frekventanti osvojují zacházení
s přístroji, výklad k demonstrovaným objektům a zásady bezpečnosti práce se speciální
pozorovací technikou. Absolvování určitého množství praktik je nezbytnou podmínkou pro
úspěšné absolvování kursu. V lekcích, které to umožňují, je užíváno v maximální míře
audiovizuální a výpočetní techniky. Astronomický kurs navštěvuje 24 frekventantů.
3.1.6 Letní akce mimo Prahu
3.1.6.1 Astrobus
V roce 2004 byl poprvé nabídnut program
Astrobusu i v neprázdninových měsících školám
v přírodě. Ze strany škol byl o tuto akci velký zájem,
takže v průběhu května a června se konalo celkem 18
výjezdů Astrobusu do škol v přírodě pro celkem 792
dětí. Ukazuje se, že výjezdy na školy v přírodě mohou
být stejně efektivní jako výjezdy na letní dětské tábory, i
když vzhledem k faktu, že se uskutečňují v provozně
nejexponovanějších měsících, kladou zvýšené nároky
především na organizační zabezpečení.
V letních měsících navštívil Astrobus 25 táborů, na kterých se přednášek a
pozorování zúčastnilo 1154 dětí. Celkem bylo najeto 4598 km. V rámci astrobusu probíhal
také prodej publikací z nabídky HaP.
Tab. 17: Rozbor nákladů a výnosů Astrobusu
Počet
výjezdů
Náklady na
cestovné
Náklady
na PHM
Náklady
na jeden
výjezd
Příjmy
z plateb
za výjezdy
Příjmy
z prodeje
publikací
Příjmy
z jednoho
výjezdu
Školy v přírodě
18
5 475
11 237
928
47 800
17 500
3 628
Letní tábory
25
8 050
11 495
781
42 500
37 826
3 213
Celkem
43
13 525
22 732
-
90 300
55 326
-
3.1.6.2 Prázdniny pod hvězdami
Letní soustředění absolventů 1. a 2. ročníku
Astronomického kroužku mládeže ve věku od 11 do 16
let proběhlo tradičně na hvězdárně v Rokycanech
v době od 17. do 24. července. Těžiště programu
spočívalo v nočním pozorování oblohy, která je světelně
podstatně méně znečištěna než v Praze, takže je
vhodná k vyhledávání a pozorování slabých objektů.
Kromě orientace na obloze si absolventi kroužku osvojili
základy práce s pozorovací technikou a vyslechli řadu přednášek na astronomické téma.
Akce se zúčastnilo celkem 14 absolventů.
3.1.6.3 Dovolená s dalekohledem
15. ročník Dovolené s dalekohledem se konal v rekreačním středisku OAZA v osadě
Pivoň v západních Čechách nedaleko Domažlic v termínu od 14. do 22. 8. Místo bylo
vybráno kvůli mimořádně příznivým klimatickým podmínkám tohoto místa.
V letošním roce se DsD zúčastnilo 96 účastníků na celý týden a 10 hostů na jeden až
tři dny. Letošní zaměření Dovolené s dalekohledem, bylo dáno skutečností, že po delší době
proběhla akce za astronomicky mimořádně příznivých podmínek, kdy noční pozorování
26
prakticky vůbec nerušil svým svitem Měsíc. V rámci dovolené s dalekohledem proběhlo 13
přednášek, tombola, astronomická burza, táborák, celodenní výlet a bohatý dětský program.
Celá akce proběhla bez komplikací a mimořádných událostí.
3.1.6.4 Astronomická expedice
Letošní 24. ročník Mobilní astronomické
expedice proběhl v termínu 7. - 14. srpna na tradičním
tábořišti nad obcí Zachotín. Akce se zúčastnilo celkem
31 účastníků, z toho 4 pracovníci HaP. Letošní ročník
MAE se setkal s nebývalou přízní počasí, takže z
celkového počtu 7 nocí bylo 6 pozorovacích.
Z
pozorovacích programů probíhalo především vizuální
pozorování meteorů, teleskopických meteorů a po delší
době i pozorování zákrytů hvězd Měsícem, které mělo
proto spíše charakter demonstrativní a zaškolovací.
V průběhu expedice se podařilo vizuálně potvrdit maximum meteorického roje
Perseid, které nastalo 12.8. 2004 v 1:00. Fotografická sekce MAE pracovala letos jak s
klasickou fototechnikou (mechanické zrcadlovky + kinofilm) tak s CCD kamerou SBIG ST-10
a digitální zrcadlovkou Nikon D100. Z tréningových programů (APO, APM) byl kladen důraz
především na pozorování Měsíce. Znalost jeho povrchu je z hlediska demonstrátorské praxe
velice užitečná a k jejímu oživení nebyla na předchozích ročnících MAE příležitost.
Výsledky pozorování ve formě protokolů byly v případě zákrytů hvězd Měsícem a
pozorování meteorů odeslány k archivaci a dalšímu zpracování mezinárodním centrálám pro
sběr dat. V průběhu expedice se také po dlouhé době opět uskutečnily přednášky pro
účastníky coby teoretická příprava k probíhajícím pozorováním.
Protože přínos této akce pro HaP byl v minulých letech diskutabilní, letošní ročník
expedice se koncepčním pojetím od minulých výrazně odlišoval. Došlo ke změně pracovníka
odpovědného za celou akci a byl kladen důraz na důkladnou teoretickou přípravu účastníků
expedice tak, aby jimi získané znalostí a praktické zkušenosti mohly být využity v provozu
Štefánikovy hvězdárny.
3.2 STÁLÁ VÝSTAVNÍ EXPOZICE
V průběhu roku byl průběžně doplňován obsah interaktivního informačního stojanu
tak, aby odrážel současné aktuality z oblasti astronomie a zároveň splňoval dnešní
požadavky na formy multimediální prezentace.
Výstava v dolním sále, který byl zrekonstruován roku 2003, byla v průběhu roku
dvakrát tématicky obměněna. Jednalo se o instalaci informačních panelů k akci „Pět planet“
a dále o instalaci vitríny se vzorky lunárních meteoritů, které byly pro akci „Tajemství
měsíčních meteoritů“ bezplatně zapůjčeny ze soukromé sbírky. V termínu od 20. do 30. 5.
se v dolním sále ve spolupráci s Vyslanectvím paraguayské republiky konala výstava obrazů
současného paraguayského malíře Jorge von Horoch.
V závěru roku byla v souvislosti s pokračující rekonstrukcí prostor hvězdárny
demontována část původní výstavní expozice ve vstupním prostoru a v chodbě před západní
kopulí. Během roku 2005 by měla být do těchto a dalších prostor instalována nová výstavní
expozice.
3.3 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY
V roce 2004 byla knihovna otevřena pro veřejnost 119 výpůjčních dnů. Knihovních
služeb využilo 591 čtenářů, čtenářská obec se rozšířila o 7 nových členů. Knihovna poskytla
svým návštěvníkům 211 absenčních výpůjček a 687 výpůjček prezenčních, celkově tedy 898
výpůjček. Absenční výpůjčky tvoří publikace z části fondu, kde je zastoupena populárně-
27
naučná literatura z astronomie, kosmonautiky a příbuzných věd a dále sci-fi literatura. Pro
prezenční studium jsou poskytovány výpůjčky z časopiseckého fondu, který představuje
české i zahraniční časopisy z astronomie, kosmonautiky a příbuzných oborů, a dále z části
knižního fondu určeného pro pokročilé zájemce, kde jsou uloženy publikace týkající se
historie i současnosti astronomie a souvisejících oborů.
V průběhu roku byla věnována pozornost analýze provozu knihovny. Bylo zjištěno, že
provoz knihovny je neefektivní a způsob evidence výpůjček a registrace knihovního fondu
jsou zastaralé.
3.4 ODBORNÉ POZOROVACÍ PROJEKTY
Tyto projekty, resp. účast na nich, umožňují zaměstnancům a demonstrátorům HaP,
případně externím kvalifikovaným zájemcům o astronomii, používání pozorovací a
přístrojové techniky. Současně ale zachovávají plnou kontrolu organizace nad těmito
aktivitami. Pozorovací projekty jsou přesně vymezené a jednotlivé projekty garantují odborní
pracovníci HaP.
3.4.1 Hledání extrasolárních planet
V letošním roce pokračovaly přípravné fáze dvou hlavních pozorovacích projektů,
jejichž cílem je pozorování extrasolárních planet. Oba projekty čekají na zprovoznění
robotického dalekohledu. V průběhu roku 2004 byly učiněny první pokusy o sledování
možných kandidátů metodou tranzitní fotografie, ale vzhledem k podmínkám s negativním
výsledkem. Cílem bylo zejména získání dostatečného množství dat pro statistickou analýzu
šumu, která je nezbytným předpokladem úspěšné detekce. V průběhu roku 2004 bylo možné
definitivně umístit spektrograf, získaný v minulém roce. Při rekonstrukci prostor byly
připraveny výstupy datových rozvodů potřebné pro jeho činnost. Zároveň byla položena první
část trasy budoucího optického kabelu.
3.4.2 Pozorování zákrytů
3.4.2.1 Zákryty hvězd Měsícem
V roce 2004 naměřila stanice SZ 103 (Štefánikova hvězdárna) okolo 110
použitelných zákrytů, které byly odeslány do národního centra ve Valašském Meziříčí. Oproti
roku 2003 je to zhruba poloviční pokles, který byl způsoben hlavně nepříznivým počasím a
faktem, že se na měření zákrytů podíleli pouze 2 pozorovatelé
3.4.3. Sluneční sekce
3.4.3.1 Zakreslování sluneční fotosféry
Na ŠH probíhají tato pozorování s menšími přestávkami od roku 1929, a tvoří tak
unikátní řadu, kterou je žádoucí zachovat. Pozorování probíhala v hlavní kopuli ŠH, celkem
bylo pořízeno 165 kreseb ve 163 dnech. Na zakreslování se podílelo 18 pozorovatelů.
Oproti loňskému roku byl zaznamenán mírný nárůst počtu pořízených kreseb. Napozorované
kresby byly ihned zpracovávány pomocí programu Sun. U všech kreseb bylo určeno relativní
číslo, vypočteny heliografické souřadnice všech skupin skvrn a jednotlivé skupiny byly
oklasifikovány McIntoshovou klasifikací. Nově se začalo s určováním IS-indexu v rámci
projektu Inter-Sol, který sleduje sluneční aktivitu z hlediska jiných ukazatelů, než je relativní
číslo. Napozorovaná data byla zasílána jednak do SIDC v Bruselu (relativní číslo a
související ukazatele) a Volkssternwarte v Padderbornu (IS-index a související ukazatele).
Aktuální kresby slunce s komentářem byly vystavovány ve vitríně na výstavě v prostorách
ŠH.
3.4.3.2 Fotografování protuberancí
V prvním pololetí 2004 bylo zahájeno digitální fotografování slunečních protuberancí
přístrojem Nikon D100 v kombinaci s chromosférickým dalekohledem v hlavní kopuli ŠH.
Bylo nafotografováno několik sérií snímků, z nichž jedna byla mj. použita v audiovizuálním
28
pořadu na ŠH. Dále byly série odborně zpracovávány s cílem získat 2D model rychlostního
pole protuberancí. Softwarová podpora pro toto zpracování je ve vývoji, ke kterému se
využívají dosud získaná data. V současné době se z důvodu zvýšení efektivity využití
fotoaparátu používá fotoaparát také k fotografování noční oblohy a prvotnímu seznámení
pozorovatelů s technikou fotografování před proškolením v práci s CCD kamerou. Tato
využití jsou ovšem pouze doplňková a fotografování protuberancí má před těmito
pozorováními přednost.
3.4.3.3 Synoptické mapy
Byl připraven návod na tvorbu synoptických map sluneční fotosféry klasickou
metodou. Dále byl připraven doplňkový počítačový program, který umožňuje vytvářet
synoptické mapy z dat uložených pomocí programu Sun.
3.5. TECHNICKÝ ROZVOJ, REKONSTRUKCE, MODERNIZACE A ÚDRŽBA
V roce 2004 pokračovala postupná obnova objektu a jednotlivých systémů
hvězdárny, zahájená v minulém roce. Vzhledem ke skutečnosti, že je budova hvězdárny
nemovitou kulturní památkou zapsanou na seznamu UNESCO, jedná se o administrativně a
organizačně nesmírně složitou akci. Práce musejí být navíc koordinovány tak, aby
nenarušovaly provoz hvězdárny.
3.5.1 Údržba budovy
3.5.1.1 Obnova prostor v západní části prvního patra
DHM: 83 000,-Kč
V prostorách byla prováděna rekonstrukce
elektrických rozvodů, které byly v některých částech
provedeny ještě hliníkovými vodiči. Byl vyměněn
rozvaděč pro západní část prvního patra hvězdárny.
Byly modernizovány telefonní a datové rozvody a byla
připravena první
část trasy pro
optické vlákno pro
spektrograf.
Bývalá
zasedací místnost byla rozdělena lehkou SDK
konstrukcí. Vznikly tak dvě nové kanceláře, které budou
použity místo kanceláří uvolněných v souvislosti
s novou výstavou. Dále byl upraven prostor před
západní kopulí a vyměněny dveře do západní kopule.
V závěru roku byly kanceláře vybaveny novým nábytkem.
HLAVNÍ PŘÍNOS: rekonstrukce objektu, příprava na instalaci nové výstavy
3.5.1.2 Rekonstrukce pokladny, vstupní haly a přilehlých prostor
V prostorách byla prováděna rekonstrukce elektrických
rozvodů, které byly v některých částech provedeny ještě
hliníkovými vodiči. Byl vyměněn hlavní rozvaděč a rozvaděč
pro západní část přízemí hvězdárny. Byly modernizovány
telefonní a datové rozvody.
29
Se souhlasem OPP MHMP byly odstraněny příčky, které komplikovaly dispoziční
řešení. Po získání souhlasu hygienika bylo kompletně rekonstruováno sociální zázemí pro
zaměstnance včetně WC a sprchy. V rekonstruovaných prostorách byly vyměněny radiátory.
Nové dispoziční uspořádání umožnilo zjednodušit kanalizační napojení v podzemní kotelně a
byla provedena jeho celková oprava.
Vstupní hala byla vybavena novým osvětlením a byly instalovány nové celoskleněné
vitríny.
HLAVNÍ PŘÍNOS: rekonstrukce objektu, příprava na instalaci nové výstavy
3.5.1.3 Rekonstrukce kotelny Štefánikovy hvězdárny
Elektrokotelna na Štefánikově hvězdárně byla
v provozu od počátku 90tých let, původně byla navržena
jako akumulační, ale většinu doby byla používána jako
přímotopná (v akumulačním režimu nikdy neměla
dostatečnou kapacitu pro vytápění objektu). Velká
tepelná kapacita akumulačních nádrží komplikovala
regulaci systému. Řídící systém byl zastaralý a
nekompatibilní se současnými prvky MAR. Proto bylo
rozhodnuto nahradit systém novým, který umožní lepší
regulaci a tedy i ekonomičtější provoz a současně do
budoucna umožní připojení tepelného čerpadla jako dalšího možného zdroje úspor.
HLAVNÍ PŘÍNOS: modernizace systému, provozní úspory
3.5.1.4 Havarijní oprava střechy Štefánikovy hvězdárny
REMO: 314 800,-Kč
V roce 2003 bylo zjištěno rozpadání střešní
krytiny na Štefánikově hvězdárně, v roce 2004 toto
rozpadání dosáhlo takových rozměrů, že mohlo docházet
k zatékání a poškozování konstrukce střechy a tepelné
izolace. Proto bylo nutné urychleně střechu opravit.
Protože měděná část střechy je v dobrém stavu, byla
vyměněna pouze tašková krytina a laťování pod ní.
Současně byly opraveny některé drobné klempířské
prvky a z vodorovné části střechy odstraněna stará
expanzní nádrž, která se nepoužívala od roku 1990.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Oprava objektu, zabránění možným škodám vzniklým zatékáním
do objektu
3.5.1.5 Havarijní oprava vodovodní přípojky
REMO: 494 305,-Kč
V souvislosti se změnou správce zahradního
rozvodu na Petříně vyvstala nutnost urychlené opravy
původní vodovodní přípojky (objekt byl v minulosti
provizorně napojen na zahradní rozvod). Celá oprava
byla velmi komplikovaná, protože bylo nutné vyměnit
celé potrubí , které prochází prudkým svahem. Kromě
30
toho se jedná o zvláště chráněné územím „Petřínské skalky“, a navíc potrubí prochází
ochranným pásmem Hladové zdí a objekty zapsanými v seznamu Unesco.
Při provádění prací se ukázalo, že napojení na vodovodní řad z roku 1880
neodpovídá požadavkům správce, proto bylo nutné část potrubí vyměnit a napojení udělat
celé nové.
Přípojka byla napojena dvěma přívody na stávající vodovodní rozvod v objektu a
napojení na zahradní rozvod bylo zrušeno.
HLAVNÍ PŘÍNOS: Oprava přípojky, napojení na veřejnou vodovodní síť a vyřešení
majetkoprávních vztahů.
3.5.2 Pozorovací a přístrojová technika
3.5.2.1 Pozorovací technika
V průběhu roku byl připraven pro použití v rámci akce Astrobus a na Astronomické
expedici mobilní dalekohled Celestron NexStar pro s počítačovým řízením a GPS.
Dalekohled byl doplněn příslušenstvím, především okulárovou hlavicí s okuláry a
transportním boxem, který jej chrání proti poškození při transportu a povětrnostním vlivům.
Počátkem roku byl zrestaurován objektiv 18cm dalekohledu v hlavní kopuli. Vyčištění,
korekci ploch a nanesení ochranných vrstev provedly Optické dílny AV ČR Turnov.
3.5.2.2 Audiovizuální technika
Multimediální projekční systém v přednáškovém sále byl rozšířen o další možnosti
prezentace. V souvislosti s uvedením komponovaného pořadu „5 planet“ bylo zprovozněno
bezdrátové dálkové ovládání chodu pořadu lektorem v sále. Realizované uspořádání
dovoluje nejen přerušovat a znova spouštět běžící pořad (tak jak bylo použito ve
zmiňovaném pořadu), ale nabízí i možnost plně interaktivního ovládání projekce na
širokoúhlém plátně. Tím otevírají další možnosti použití projekce v rámci přednášek a
prezentací.
Na výjezdní akcích, zejména na Astrobusu byla nahrazena projekce videa z VHS
projekcí digitální. To umožnilo integraci videa přímo do stávajících prezentací a tím i
zjednodušení obsluhy a zlepšení celkového dojmu z přednášek.
3.5.2.3 Výpočetní technika
Na výpočetní technice ŠH byla prováděna běžná údržba a opravy. V průběhu roku
byly v souvislosti se vzrůstem počtu pracovníků využívajících PC pořízeny tři nové pracovní
stanice.
3.5.2.4 Komunikace, přenos dat
V polovině roku 2004 byl změněn poskytovatel telekomunikačních služeb. Výběr
operátora byl do značné míry dostupností signálu v lokalitě Štefánikovy hvězdárny. Rychlost
připojení vzrostla z původních 64kbit/s na 512kbit/s. Současně se zvýšila spolehlivost,
protože jsou instalovány dva nezávislé bezdrátové spoje používajících odlišnou technologii a
frekvenční pásmo (2,4 a 10,5 GHz). V rámci dodávaného balíčku služeb nabídl operátor
přepojení telefonního linek na technologii Voice-over-IP, přes kterou středisko nyní
uskutečňuje veškeré odchozí hovory. Kompletní přepojení zatím není možné z důvodu
nepřenositelnosti telefonních čísel, takže pro příchozí hovory jsou nadále udržovány i 2 linky
Českého Telecomu se stávajícími čísly. Přepojení na jinou technologii a operátora
telefonního spojení přináší především výraznou úsporu nákladů na telefonní spojení.
3.5.3 Vozový park
U obou automobilů VW Transporter a Škoda Felicia byly provedeny pravidelné roční
prohlídky, které byly zaznamenány v servisních knížkách. Během roku byly prováděny
drobné opravy, způsobené běžným opotřebením. U vozu Škoda Felicia byly zaznamenány
stupňující se problémy s motorem, který je velmi hlučný, má malý výkon a zejména vysokou
spotřebu pohonných hmot. U vozu VW Transporter bylo vyměněno poškozené čelní sklo,
31
výměna byla řešena v rámci smluveného pojištění.
Oba automobily používají standardní zimní výbavu, která je nutná zejména pro
výjezdy na společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti.
3.5.6 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti
Pracoviště je využíváno zejména pro účely
odborných pozorování a zácvik demonstrátorů, protože
má jedny z nejlepších pozorovacích podmínek v České
republice.
Celkem se uskutečnilo 12 pozorovacích a jeden
servisní výjezd. Při pozorovacích výjezdech byla
převážně využívána CCD kamera, některé výjezdy byly
věnovány zácviku demonstrátorů. Celkem strávili
pozorovatelé na Kleti 103 přepočtených pozorovacích
dní.
Servisní výjezd se uskutečnil na podzim, byla provedena běžná údržba dalekohledu a
provedena celková oprava pohonu hodinového stroje. V příštím roce bude potřeba provést
generální opravu montáže dalekohledu.
Na pracoviště byl dopraven jeden počítač, který tam bude trvale umístěn pro potřeby
práce s CCD kamerou.
32
4. H V Ě Z D Á R N A Ď Á B L I C E
4.1 VÝUKOVÁ A POPULARIZAČNÍ ČINNOST
V roce 2004 došlo opět ke zvýšení tržeb, avšak už
nikoliv k dalšímu nárůstu návštěvnosti, protože se
nekonalo tolik mimořádných pozorování jako v předchozím
roce (pouze "5 planet na obloze" a "přechod Venuše přes
sluneční disk").
Hvězdárnu navštívilo celkem 4816 návštěvníků
(veřejnost: 1828, školy: 2988).
4.1.1 Přednášky pro školy
V rámci provozu pro školy navštívilo hvězdárnu celkem 87 výprav nejen z Prahy, ale i
mimopražských.
Tab. 18: Školní výpravy
Název pořadu
Sluneční soustava
Zatmění Slunce a Měsíce
Hvězdárna,dalekohledy,pozorování
Měsíc u krejčího
Planeta Země
Podzimní obloha
Jarní obloha
23
10
2
23
25
1
3
673
338
73
882
820
16
90
4.1.2 Pořady pro veřejnost
V r. 2004 bylo uspořádáno celkem 19 přednášek s astronomickou, kosmonautickou a
přírodovědně cestopisnou tématikou. Dále se uskutečnilo 18 filmových večerů s podobnou
náplní. Průměrná návštěvnost byla 11 osob.
4.1.3 Astronomická pozorování pro veřejnost
Pozorování oblohy se konalo podle plánu vždy ve čtvrtek večer, 2x za měsíc i v pátek
večer a každou neděli odpoledne. Dále se konala mimořádná pozorování u příležitosti výše
zmíněných úkazů. Celkem se uskutečnilo, vzhledem k počasí, 86 pozorování.
4.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ
V roce 2004 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy
Sluneční soustavy.Výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí a do IOTA/ES
kvůli vyhodnocení evropské soutěže pozorovatelů YICOM. O výsledcích referoval pracovník
hvězdárny na Evropském sympoziu o zákrytových projektech v Paříži, Francie.
Hvězdárna se zapojila i do mezinárodní pozorovací kampaně u příležitosti vzácného
přechodu Venuše přes Slunce. V průběhu úkazu byly změřeny časové okamžiky kontaktů
Venuše se slunečním diskem, výsledky odeslány do IMCCE v Paříži, kde na jejich základě
vypočítali astronomickou jednotku tj. vzdálenost Země-Slunce. V našem případě byla
průměrná chyba 0,075%.
33
4.3. TECHNICKÝ ROZVOJ A ÚDRŽBA
4.3.1 Údržba a rozvoj přístrojového vybavení
V rámci běžné údržby zajišťovali techničtí pracovníci střediska po celý rok
provozuschopnost budovy a jejích systémů, zejm. dalekohledů.
V roce 2004 byly pořízeny sluneční filtry na další dalekohledy u příležitosti pozorování
vzácného úkazu přechodu planety Venuše přes Slunce, aby se rozšířily možnosti pozorování
pro veřejnost a zároveň zůstal prostor i pro současně probíhající výše zmíněnou odbornou
činnost.
Od května 2004 byl, ve spolupráci s firmou VEGACOM, zřízen přístup na Internet
(bezplatný, časově neomezený).
4.3.2 Úprava okolí hvězdárny
Ve spolupráci s Místním úřadem Ďáblice pokračovali pracovníci střediska průběžně v
péči o okolí hvězdárny, odstraňování náletových křovin a výsadbě ušlechtilejších dřevin.
34
5. D A L Š Í A K T I V I T Y
5.1 VĚDECKÁ ČINNOST
5.1.1 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel: RNDr. J. Švestka, CSc)
Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy prostřednictvím řešitele již od roku 1985
spolupracuje s ústavem Maxe-Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu v SRN. Tak se
rovněž podílí na experimentu umístěném na kosmické sondě Cassini, která dorazila v létě k
Saturnu a stala se jeho první umělou družicí; ČR se tím poprvé v historii oficiálně účastní
projektu NASA. Jako jediný odborník z ČR se podílí na koncepci mezinárodního projektu
DUNE (Dust near Earth) pro studium prachových částic kolem Země; zapojil se též do
projektu Europlanet (European Planetary Network), kterého se má zúčastnit 39 institucí ze
17 evropských zemí (z ČR jen naše organizace a Ústav fyz. chemie J. Heyrovského AV ČR).
Protože výzkum kosmického prachu je dlouhodobou záležitostí, pokračovalo stejně
jako loňského roku prioritní vyhodnocování a interpretace výsledků měření detektory
prachových částic na sondách Cassini, Galileo a Ulysses; pozornost byla věnována studiu
dynamiky mezihvězdných prachových částic ve sluneční soustavě. Teoretický výzkum byl
zaměřen zejm. na výpočty elektrického náboje prachových částic v okolí Země, počítačové
simulace jejich nabíjení a studium vlivu jejich nesféricity na chování v různém kosmickém
prostředí; náš pracovník se tímto problémem začal systematicky zabývat jako jeden z
prvních na světě. Pro pokračování jeho vědecké práce byla velmi cenná návštěva USA (viz
5.4.3).
5.1.2 Výzkum přírodních skel (řešitel: I. Větvička)
V oblasti výzkumu přírodních impaktových skel se pokračovalo v analýze
impaktových skel, která byla řešitelem nasbírána přímo v meteoritovém kráteru Žamanšin
(Kazachstán); zveřejněné dosavadní výsledky začínají vzbuzovat značnou pozornost
renomovaných světových kapacit.
5.1.3 Práce na speciálních mapách (řešitelé: RNDr. O. Hlad, Ing. A. Rükl)
V oblasti speciálního mapování (řešitelé Rükl, Hlad) bylo pokračováno na původním
mapování vybraných částí povrchu Měsíce a k tisku byla připravena nová mapa Měsíce,
vydaná letos naší organizací. Byl vypracován další podrobný popis map a atlasu hvězdné
oblohy a dopracován základní text s obrazovými podklady zamýšleného nového programu o
historii mapování oblohy a těles sluneční soustavy pro sál Cosmorama Planetária.
5.1.4 Práce v oblasti historických studií (řešitelé: Najser, Hlad)
Pro veřejnost i odborníky byly připraveny nové informační webové stránky
Štefánikovy hvězdárny s tématikou "objevitelé nebes", což je cca 50 původních portrétů
nejvýznamnějších osobností dějin astronomie od doby antiky do poloviny 19. století. Rovněž
výsledky originální studie o díle Ch. Messiera (275. výročí narození) byly publikovány formou
přednášek. Pokračovaly práce na třídění a archivaci obrazů i dalších dokumentů, které se
vážou k historii vzniku a odborné činnosti Štefánikovy hvězdárny od r. 1917 dodnes.
5.1.5 Vlastní odborná astronomická pozorování a měření
V obou pražských hvězdárnách i společném pracovišti v Koperníkově kopuli na Kleti
probíhala odborná astronomická pozorování a měření (viz kap. 3 a 4) v rámci možností.
Novým impulsem pro tato pozorování bylo vypsání odborných pozorovacích projektů, na
nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny.
Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd
Měsícem, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery.
35
5.2 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2004
V roce 2004 byly vydány následující vlastní publikace a materiály:
název publikace
náklad
vydání
specifikace
kalendář - malý stolní 2004
2000
nový titul
kalendář
otočná mapka oblohy
5040
dotisk
pomůcka
kotouč - sl. soustava
8000
dotisk
pomůcka
brýle pro pozorování Slunce
6000
dotisk
pomůcka
puzzle malé
1000
dotisk
hra
pexeso - Kosmonautika
1000
dotisk
hra
pexeso - Souhvězdí
1000
dotisk
hra
Hvězdářská ročenka 2005
2000
nový titul
kniha
puzzle - astronaut
1000
dotisk
hra
Nová mapa Měsíce
5000
nový titul
mapa
Vesmír 2005
500
nový titul
kniha
a 11 různých pohlednic v celkovém počtu 11 500 kusů.
Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na kvalitní, avšak rychle
prodejné publikace, snadno dostupné i dětem a mládeži (viz ekonomická část).
5.3 KONFERENCE, SEMINÁŘE A DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY
5.3.1 Odborné semináře
Ve spolupráci s českým sci-fi fandomem, zejm. klubem Julese Vernea jsme v
listopadu uspořádali velmi úspěšné celodenní setkání "Minicon 2004", věnované letům do
vesmíru v zrcadle vědecko-fantastické literatury, na kterém přednášeli mj. i naši odborní
pracovníci.
5.3.2 Akce jiných institucí
Tradice setkání pracovníků většiny hvězdáren a planetárií "Vítejte v ...", započatá r.
2003 u nás pokračovala r. 2004 pracovní konferencí v Brně. Program byl rozdělen do
několika tématických bloků, na většině jsme se aktivně podíleli – mj. předvedením programu
Štefánikovy hvězdárny, vedením odborných panelových diskusí a dalšími příspěvky.
Odborní a vědečtí pracovníci se dle svého zaměření individuálně zúčastňovali
specializovaných tuzemských akcí, obvykle regionálního charakteru, pořádaných jinými
institucemi, kde obvykle též přednášeli. Mj. šlo o letní astronomickou expedici v Úpici,
Astronomický víkend v Ostravě, kosmonautický seminář ve Valašském Meziříčí, Dny s
Astropisem aj.
5.4 SPOLUPRÁCE S JINÝMI ODBORNÝMI INSTITUCEMI
5.4.1 Spolupráce s institucemi v ČR
Také v roce 2004 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s ostatními
hvězdárnami a planetárii v ČR.
Dva vedoucí pracovníci zastupovali naši instituci v radě Sdružení hvězdáren a
planetárií, která je reprezentativním orgánem institucí našeho typu vůči MK ČR a podíleli se
aktivně na činnosti tohoto sdružení.
Několik pracovníků působilo v řídicích orgánech České astronomické společnosti,
jejímž kolektivním členem naše organizace je.
36
Velmi dobré pracovní kontakty byly rozvíjeny rovněž s příslušnými odbory vrcholových
orgánů státní správy, jmenovitě MŠMT, MK a MŽP.
Trvale kvalitní jsou též pracovní vztahy s pracovišti Astronomického ústavu AV ČR,
Akademií J. A. Komenského, MFF UK, Masarykovou univerzitou v Brně, Gymnáziem Ch.
Dopplera v Praze a nově založenou Českou kosmickou kanceláří o.p.s.
5.4.2 Spolupráce se zahraničními institucemi
Rozvoj další spolupráce s ostatními velkými světovými Planetárii nebylo možné
realizovat plně podle našich potřeb vzhledem k tomu, že z úsporných důvodů bylo nutno
výrazně omezit zahraniční služební cesty. Pokračovaly však kontakty s nimi, zejména
s celosvětovou Mezinárodní společností Planetárií (IPS). J. Šifner působil jako předseda
Technické komise IPS.
V rámci dlouhodobé vědecké spolupráce při výzkumu kosmického prachu (která
začala již roku 1985) se rovněž pokračovalo v externích pracovních kontaktech s Institutem
M. Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu, SRN (viz kapitola 5.1.1). J. Švestka při své
návštěvě USA potvrdil, že patří mezi přední světové specialisty v oblasti výzkumu
kosmického prachu.
J. Mánek působil jako vicepresident IOTA (Mezinárodní časové a zákrytové asociace)
pro planetkové zákryty.
Z uvedeného je zřejmé, že naše organizace si i v roce 2004 zachovala dobré
mezinárodní renomé, avšak v příštích rocích bude nutno zvýšit objem uvolněných prostředků
na zahraniční cesty.
5.4.3 Zahraniční služební cesty
5.4.3.1. Sympozium ESOP XXIII – Paříž, Francie
Václav Přibáň se aktivně zúčastnil 23. konference ESOP (European Sympozium on
Occultations Projects), věnované zákrytům, zatměním a přechodu
Venuše přes sluneční disk (mj. referát našeho pracovníka o
výsledcích pozorování na Hvězdárně v Ďáblicích). Konala se v Ústavu
astrofyziky a na historické Pařížské hvězdárně. Referáty byly
zaměřeny též na technický vývoj, výsledky i perspektivy pozorování a
mezinárodní spolupráci.
5.4.3.2. Mezinárodní konference o přírodních sklech, Nitra, Slovensko
Ivan Větvička se zúčastnil mezinárodní konference o
přírodních sklech (tektitech) a křemitých hmotách a dále
sympozia o kultuře jako prostoru interdisciplinárního myšlení
v Nitře. Na obou akcích přednesl původní referáty o svém
výzkumu meteoritového kráteru Žamanšin v Kazachstánu,
které byly přijaty se značným zájmem.
5.4.3.3. Výzkumné ústavy ve Švýcarsku, na Floridě a v Kalifornii, USA,
konference Europlanet v Paříži
Jiří Švestka uskutečnil studijní návštěvy na špičkových světových pracovištích,
zabývajících se studiem kosmického prachu: Gainesville (University of Florida), Boulder
(University of Colorado v USA), La Jolla (University of California). Na všech měl možnost
37
diskutovat výsledky své práce a přednést o nich referáty, specificky zaměřené na různé
aspekty výzkumu (mj. výsledky měření na amerických sondách Ulysses a Galileo a první
výsledky ze sondy Cassini, na jejímž experimentu se přímo podílel). O svých výsledcích
hovořil rovněž na workshopu v Bernu a na prestižní 36. konferenci Americké astronomické
společnosti v Louisville. Závěrem cesty se v Paříži zúčastnil jednání o projektu Europlanet,
do kterého máme šanci se – jako jedna ze dvou institucí v ČR – zapojit.
Veškeré náklady na konferenční poplatky, ubytování i část cestovného hradily
zahraniční hostitelské instituce, což umožnilo naše výdaje snížit na pouhou třetinu (prakticky
pouze diety).
Tab. 19: Zahraniční cesty v r. 2004
Pracovníci
Přibáň
Větvička
Švestka
Stát
Francie
Slovensko
Termín
27.8.-31.8.
15.9.-22.9.
USA, Švýcarsko,
Francie
1.11.-24.12.
Cíl cesty
23. ESOP, Paříž
Mez. konference o přírodních sklech,
Nitra
návštěva zahr. pracovišť
s přednáškami, konference Europlanet
5.5 VNĚJŠÍ PREZENTACE ORGANIZACE
5.5.1 Vlastní informační a propagační materiály
Obě hlavní střediska – Planetárium a Štefánikova hvězdárna – vydávala každý měsíc
černobílý leták, informující o aktuální programové nabídce, ve kterých byla uváděna též
Hvězdárna Ďáblice.
Jako velmi efektivní způsob informování veřejnosti se osvědčily plakáty, umisťované
ve vozech tramvají MHD.
Informace o programech všech středisek HaP byly rovněž publikovány v periodicky
vydávaném kulturním přehledu „Přehled kulturních pořadů v Praze“. Placené inzerce jsme
prakticky nevyužívali s ohledem na rozpočet organizace; významnou neplacenou reklamou
organizace jsou osobní prezentace v médiích (viz 5.5.5.)
Naše informační materiály jsou k dispozici v síti Adjust Art v Praze i Středočeském
kraji a zdarma (protislužbou) v některých pražských kulturních institucích (PIS, Městská
knihovna, Inf. stř. Prahy 7, Správa Pražského hradu, ZOO Praha). Kromě toho jsou (vesměs
v elektronické formě) zasílány sdělovacím prostředkům a dalším institucím.
Obě hlavní střediska začátkem školního roku nově zpracovala a na základní i střední
školy odděleně rozeslala základní programovou nabídku výukových a vzdělávacích pořadů.
V průběhu roku pak bylo na školy rozesláno několik upřesňujících a aktualizujících
pozvánek, což zvýšilo účinnost této nabídky.
V prostoru vstupu do areálu Stromovky byl umístěn prototyp nového, moderního
poutače, který byl pravidelně osazován aktuálními plakáty.
38
5.5.2 Další propagační akce
U příležitosti mimořádných akcí HaP byly uspořádány tiskové konference pro novináře
a sdělovací prostředky, na nichž se nám mj. úspěšně podařilo informovat o našich
programech; všechny měly velmi dobrý ohlas: Spirit na Marsu (vozítko u nás, nový program),
5 planet (nový program, pozorování dalekohledy), 25. výročí prvního přistání na Měsíci
(měsíční kameny, dětský den, přednášky).
5.5.3 Webová prezentace
Značná pozornost byla věnována webové prezentaci na síti internetu, zpracovávané
vlastními silami jak obsahově, tak graficky a umístěné na vlastních serverech. Pro veřejnost
jsou určeny stránky na adresách:
Planetárium Praha - http://www.planetarium.cz
Štefánikova hvězdárna - http://www.observatory.cz
Je zajišťována pravidelná aktualizace (programy všech středisek, kalendář úkazů na
obloze, přehled astronomických výročí a zajímavostí a seznamy publikací HaP, které je
možné objednat přes internet). Stránky Planetária byly doplněny o unikátní kalendář
každodeních aktualit z kosmonautiky (jediný svého druhu v ČR); standardně jsou hodnoceny
velmi pozitivně. Dále se zlepšila též úroveň stránek Štefánikovy hvězdárny (design a vnitřní
struktura stránek byly zcela modifikovány). Při rozšiřování webové prezentace byl kladen
důraz na snadnou přístupnost a orientaci tak, aby dobře plnila roli informační i reklamní.
Sledovanost je poměrně vysoká – např. na stránku Planetária se měsíčně připojuje přes
3000 uživatelů, což je proti předchozím rokům nárůst o nejméně 20%.
5.5.4 Odborné informace, konzultace a poradenská činnost
V průběhu celého roku 2004 poskytovali odborní pracovníci zájemcům i organizacím
informace z astronomie, kosmonautiky, geografie a věd příbuzných – jak v písemné, tak
především v telefonické a elektronické formě. Pracovníci technických oddělení poskytovali
konzultace zejména k problematice konstrukce a stavby astronomických přístrojů.
5.5.5 Další formy prezentace
V roce 2004 vystupoval v mnoha rozhlasových a televizních relacích s nejrůznější
astronomickou a kosmonautickou tématikou poměrně široký okruh našich odborných
pracovníků (vč. ředitele), vždy s uvedením naší organizace. Za r. 2004 poskytli přes 250
rozhlasových rozhovorů, řadu interview do novin a časopisů a uskutečnili asi 60 televizních
vystoupení ve všech hlavních televizních programech.
Kromě toho odborní pracovníci publikovali popularizační i odborné články na základní
i aktuální témata v denním tisku, populárně-vědeckých i společenských časopisech,
odborných periodikách a internetových astronomických novinách, vždy s uvedením naší
instituce.
Všestranná a cílená spolupráce se sdělovacími prostředky vede nejen ke zlepšení
informovanosti veřejnosti o naší instituci a to zcela zdarma (placená reklama tohoto rozsahu
by stála několik milionů Kč a nebyla by tak dobře vnímána), ale též k atraktivnímu a vysoce
účinnému působení našeho zařízení na vzdělávání široké veřejnosti v celoplošném měřítku.
39
6. V N I T Ř N Í Z Á L E Ž I T O S T I O R G A N I Z A C E
6.1 STRUKTURA ORGANIZACE
Modifikace organizační struktury HaP, realizovaná v průběhu r. 2003 měla pozitivní
dopad na činnost naší instituce, jak potvrzuje mj. objem a kvalita prací v provozní a technické
oblasti, což ve svém důsledku vedlo ke zlepšení programové činnosti pro veřejnost. Rovněž
zlepšení výkonových ukazatelů a hospodářské výsledky naznačují, že šlo o krok správným
směrem.
Střediska Štefánikova hvězdárna i Planetárium Praha mají shodně po dvou
odděleních: programovém a technicko-provozním; přímo v působnosti ředitele jsou vědeckometodické odd. a ekonomické odd. Pro jednotlivé oblasti činnosti, tj. programovou a
vědeckou činnost, pro techniku a provoz a pro věci ekonomické jsou z řad vedoucích
specializovaných oddělení jmenováni zástupci ředitele. Obdobně jsou jmenováni vedoucí
středisek.
Modifikovaná organizační struktura se plně osvědčila a spolu se zlepšenou dělbou
práce umožnila snížit v roce 2005 limit počtu zaměstnanců na 48, aniž by došlo ke snížení
objemu činnosti HaP. V příštím období se vedení zaměří na detailní analýzu efektivnosti
práce v jednotlivých oblastech s cílem dosáhnout jejího dalšího zvýšení a současně
přizpůsobit pracovní náplně některých pozic změněným požadavkům vývojových trendů.
6.2 PERSONÁLNÍ OTÁZKY
Dlouhodobý problém zajištění kvalitních odborných pracovníků s ochotou vysokého
pracovního nasazení při průměrné mzdě nižší než je pražský průměr se bohužel ani s
přechodem na nový platový systém tak, jak mohl být realizován, nezměnil.
Nicméně se podařilo odborná oddělení doplnit tak, aby byla zajištěna
provozuschopnost středisek a optimalizovat konkrétní obsazení všech vedoucích funkcí.
Pozitivně se projevila dlouhodobá práce s mládeží, protože většina nově přijatých odborných
pracovníků prošla našimi vlastními vzdělávacími kursy; pozornost byla věnována i dalšímu
vzdělávání dosavadních zaměstnanců.
Zařazení zaměstnanců do nových platových tříd proběhlo v souladu s nařízením
vlády. S využitím přímých konsultací s tvůrci znění zákonného předpisu byli pracovníci
rozděleni na okruh "odborných zaměstnanců" (tarifní tabulka č.2) a "ostatních" (tarifní tabulka
č.1) podle zásady, že za odborné zaměstnance nelze pro tento účel považovat zaměstnance
zajišťující ekonomické, provozní a administrativní práce. V průběhu 1. čtvrtletí provedl SKIA
OMK MHMP v naší organizaci kontrolu zařazení zaměstnanců do platových tříd, platných od
1.1.2004; shledal je zcela bez závad a v souladu s platnými právními předpisy.
Platové úpravy bylo nutno provést postupně tak, jak se vyvíjela celostátní situace s
výší 13. a 14. platu a v souladu s navýšením limitu objemu mzdových prostředků. Vzhledem
k tomu, že navýšení o 315 tisíc Kč, poskytnuté ve 2. čtvrtletí nepokrývalo naše potřeby, bylo
k přechodu na nový platový systém na základě přípisu Odboru rozpočtu MHMP rovněž plně
využito plánované (a nevyplácené) částky na 13. a 14. plat. Tímto krokem ovšem byla
vyčerpána příp. reserva pro další zvyšování platů r. 2005.
6.3 VNITŘNÍ KONTROLNÍ SYSTÉM
Vnitřní systém finančních kontrol v organizaci byl poč. 2004 optimalizován tak, aby
účinně zabezpečil hospodárné působení jak při sestavení a čerpání rozpočtu, tak v obl.
správy a evidence majetku a jeho efektivního využívání; jeho nastavení zároveň neomezuje
operativnost hospodaření organizace. Základem je samostatná interní směrnice s návazností
na související směrnice, vnitropodnikové prováděcí předpisy a příkazy ředitele.
40
Systém vnitropodnikových dokumentů je průběžně aktualizován, zejm. v souvislosti se
změnami právních předpisů nebo na základě vlastních zkušeností; podle potřeb je rovněž
doplňován. R. 2004 byly mj. vytvořeny směrnice o veřejných zakázkách, o zakázkách do 2
mil. Kč, o zařazení odborných pracovníků; během roku bylo vydáno 15 příkazů ředitele: k
zabezpečení fungování vnitřního kontrolního mechanismu; o postupu při zadávání veř.
zakázek; k racionálnímu postupu při drobných nákupech; k efektivnímu využívání fondu
pracovní doby; k nerovnoměrně rozvržené prac. době u vybraného okruhu zaměstnanců; k
registraci pracovní doby; o čerpání dovolených; k dodržování vnitřních předpisů; k
dodržování zákonu 513/1991 Sb. o účetnictví v pl. znění, rozpracovaného v příslušné vnitřní
směrnici; k inventarizaci majetku organizace aj.
Finanční kontrole podléhají veškeré finanční prostředky, se kterými naše organizace
hospodaří. Jedná se o výnosy a náklady vlastního rozpočtu v činnosti hlavní i doplňkové,
příspěvek a dotace z rozpočtu hl. m. Prahy, ev. další zdroje, náklady na materiál, energii,
služby, cestovné, mzdové náklady, investiční náklady, náklady na opravy a udržování,
odpisy dlouhodobého majetku atd.; rovněž sem patří kontrola nakládání s majetkem
svěřeným organizaci (např. správného zařazení majetku do jednotlivých druhů majetku podle
účtové osnovy, správné stanovení pořizovací hodnoty, správné financování majetku v
případě rekonstrukcí a přestaveb, zaúčtování technického zhodnocení majetku, kontrola
peněžních prostředků, cenin, sbírek apod.). Důležitou činností na úseku kontroly
hospodaření s majetkem je jeho inventarizace. Součástí finanční kontroly je rovněž kontrola
plnění finančních závazků, vyplývajících z povinností organizace coby zaměstnavatele (např.
odvod sociálního a zdravotního pojištění).
Řídicí kontrola je v organizaci prováděna při přípravě finančních operací před jejich
schválením (předběžná řídící kontrola), při průběžném sledování uskutečňovaných operací
až do jejich konečného vypořádání (průběžná řídící kontrola) a po vyúčtování a při
následném prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a
správnosti hospodaření (následná řídící kontrola). Kontrolní činnosti jsou vykonávány
průkazně a je o nich veden písemný záznam.
Zaměstnanci, kteří plní v organizaci kontrolní funkce na úseku řídící kontroly jsou:
příkazci operací (vedoucí zaměstnanci kromě ved. ekonomického odd.), správce rozpočtu
(není příkazcem) a hlavní účetní (není příkazcem). Další vzájemnou kontrolu vytváří odlišný
okruh pracovníků, vybavených podpisovým právem pro bankovní styk.
Čerpání neinvestičního příspěvku zřizovatele bylo r. 2004 účelné a hospodárné, v
některých položkách rozpočtu došlo k úsporám (Viz část II.). Čerpání vyšší příjmové položky
bylo využito maximálně efektivně – krytí zvýšených provozních nákladů zejm. na údržbu,
pořízení potřebného přístrojového a provozního technického vybavení, s předchozím
souhlasem odboru kultury též krytí zvýšených odpisů. Úspěšné hospodaření bylo mj.
podmíněno pracovní iniciativou většiny zaměstnanců a podpořeno vnitřním kontrolním
systémem vč. průběžného sledování řešených problémů vedoucími pracovníky.
Vnitřní kontrolní systém naší organizace nezjistil žádné nedostatky, které by nepříznivě
ovlivnily činnost organizace; výsledky hospodaření tomu odpovídají.
Při řídicích kontrolách v rámci vnitřního kontrolního systému nebyly zjištěny za r. 2004
žádná manka a škody; inventarizace hmotného a nehmotného majetku, zásob a materiálu k
31.12.2004 proběhla ve smyslu zákona o účetnictví podle příkazu ředitele 10/2004/11 a
porovnáním fyzického stavu s účetním stavem nebyly shledány žádné rozdíly.
Další vlastní finanční kontrolní aktivity HaP se řídily především požadavky vnějších
kontrolních skupin níže uvedených. Dále byly provedeny mj. kontrola přehledu o platbách
pojistného, kontrola živnostenských listů zaměstnanců, kontrola zařazení zaměstnanců do
nových platových tříd od 1.1.2004, série kontrol na úseku BOZP a PO a zabezpečení
hmotného majetku apod.
Žádná kontrolní zjištění nebyla předána k dalšímu řízení podle zvláštních právních
předpisů.
V průběhu roku 2004 proběhly v naší organizaci následující vnější kontroly:
41
KUL MHMP. Poč. roku obdržela organizace zápis z provedené finanční kontroly
odboru kultury MHMP na úseku dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek č.
199/1994 Sb. v pl. znění, zadávaných fyzickým osobám – zaměstnancům organizace a
kontroly uzavírání vedlejších prac. poměrů v naší organizaci. Na základě zjištění bylo řediteli
organizace uloženo realizovat soubor nápravných opatření. O zvoleném způsobu odstranění
vytčených nedostatků byl odbor kultury informován v daném termínu. Rozsáhlý komplex
opatření byl neprodleně realizován; jeho součástí byla mj. požadovaná interní podrobná
analýza některých závad. Na základě dohledaných dokladů a posudku soudního znalce se
organizaci podařilo prokázat, že při nich k porušení zákonů ani k příp. finančním škodám
nedošlo. Všechna uložená nápravná opatření byla beze zbytku splněna a k žádnému druhu
vytčených nedostatků již principiálně nemůže docházet. Kontrolní orgán byl průběžně
informován a dílčí i závěrečné zprávy akceptoval.
SKIA OMK MHMP - Odbor stížností a mimořádných kontrol následně provedl v naší
organizaci během 1. čtvrtletí 2004 Finanční kontrolu vybraných úseků hospodaření. Jejím
cílem bylo objektivně posoudit úroveň vybraných úseků hospodaření organizace a v případě
zjištění nedostatků analyzovat jejich příčiny a současně pomoci zjednat nápravu. V závěrech
je mj. uvedeno, že organizace vede účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví, účtování
testovaných dokladů v hlavních účetních knihách bylo provedeno v souladu s platnou
účtovou osnovou, nebyly zjištěny nedostatky při hospodaření s finančními prostředky na
bankovních účtech, při zadávání veřejných zakázek firmám fyzických osob - zaměstnanců ve
zkoumaném období nebylo zjištěno porušení zákona o zadávání veř. zakázek ani
nehospodárné vynaložení rozpočtových prostředků, dohody o provedení práce i o pracovní
činnosti jsou uzavírány v souladu se ZP, druh práce byl odlišný od druhu práce v pracovních
smlouvách zaměstnanců; vytčené závady měly především formální charakter.
Po konsultaci s OMK byl vypracován soubor opatření k nápravě zjištěných nedostatků
s doporučeným využitím opatření k odstranění nedostatků zjištěných KUL MHMP. Přijatý
soubor byl neprodleně realizován; o splnění byla ve stanoveném termínu zaslána OMK
podrobná zpráva, která byla akceptována.
SKIA OMK MHMP - Odbor stížností a mimořádných kontrol provedl v naší organizaci v
únoru 2004 Metodickou dohlídku na prověření přiměřenosti a účinnosti systému finanční
kontroly; nedostatky shledány nebyly.
PRAŽSKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ - Plánovaná kontrola pojistného,
provádění nemocenského pojištění a plnění úkolů v důchodovém pojištění. Vzhledem k
tomu, že za období 2002-2004 nebyla zjištěna žádná nesrovnalost nebo pochybení, nebyla
uložena žádná nápravná opatření.
6.4 SOUDNÍ SPORY O POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY
Ve věci pohledávek naší organizace na základě smluv o dodávce zboží a služeb za
dlužníky bylo při vnitřních řídicích kontrolách konstatováno, že dvě pohledávky v úhrnném
objemu 593 462,-Kč stále ještě nebyly uspokojeny. Vznikly v letech 1998 a 1999
neseriózností obchodních partnerů bývalého vedení organizace a r. 2000 jsme přikročili k
vymáhání soudní cestou prostřednictvím advokátní kanceláře Hráský-Hráská-partner,
Ostrovského 911/30, Praha 5. V obou causách soudy všech instancí jednoznačně potvrdily
naše nároky.
Proti firmě ETC-Publishing s.r.o. bylo vymáhání zálohy na nedodanou publikaci
v celkové výši 295 000,-Kč zahájeno v říjnu 2000. Žalovanému byla uložena povinnost
zaplatit naší organizaci celou dlužnou částku s 16% úrokem z prodlení od 1.1.2000, avšak,
jak se při dalších jednáních ukázalo, šance na získání dlužné částky není reálná.
Proti firmě Ing. Pavel Svoboda – RATES byla v červnu 2001 podána žaloba o
zaplacení částky 298 462,50Kč s příslušenstvím. Poté, co Vrchní soud v Praze potvrdil pův.
rozsudek zaplatit v náš prospěch částku 300 000,-Kč s 10% úrokem z prodlení od 1.1.2000,
nechali jsme přikročit k exekučnímu řízení. To sice v letech 2003–4 proběhlo, avšak bez
pozitivního efektu.
42
Vedení organizace se domnívá, že již byly podniknuty všechny reálné zákonné kroky
a je připraveno r. 2005 celou záležitost definitivně uzavřít.
6.5 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Vedení HaP věnovalo této oblasti zvýšenou pozornost i během roku 2004. Byly
provedeny všechny zákonem stanovené revize a prohlídky; zjištěné (vesměs jen drobné)
závady byly průběžně odstraňovány. Uskutečnila se rovněž veškerá potřebná periodická
školení na tomto úseku.
Realizovalo se několik cvičných požárních poplachů s nácvikem evakuace budovy;
z toho jeden v provozních podmínkách vč. návštěvníků Planetária (školní mládež). Byla
rovněž provedena tématická kontrola důstojníkem HZS, při níž nebyly zjištěny žádné závady.
Celoročně byla efektivně využívána smlouva o poskytování závodní zdravotní
preventivní péče, uzavřená již r. 2001 s praktickou lékařkou MUDr. P. Šullovou. Lékařka je
seznámena s pracovišti HaP a zúčastňuje se osobně akcí, souvisejících s ochranou zdraví
zaměstnanců. Všichni nově přijímaní pracovníci procházejí vstupními prohlídkami a
v průběhu r. 2004 proběhly rovněž preventivní prohlídky většiny stávajících zaměstnanců,
především s ohledem na jejich pracovní zařazení.
Během roku 2004 nedošlo k žádným pracovním úrazům ani mimořádným událostem.
43
II. ROZBOR HOSPODAŘENÍ V ROCE 2004
1. H L A V N Í Č I N N O S T V R O C E 2004
Hospodářský výsledek
HV s neinv.příspěvkem
Souhrnný HV
–23 407 400,-Kč
–193 480,-Kč
+52 708,-Kč
Zřizovatelem MHMP byl naší organizaci poskytnout neinvestiční příspěvek ve výši
21 928 tis. Kč, který byl v průběhu roku upraven o 1 425 tis. Kč na 23 407 tis. Kč. Celý
neinvestiční příspěvek byl organizací vyčerpán. V hlavní činnosti dosáhla HaP po započítání
neinvestičního příspěvku ztrátu ve výši 193 tis. Kč, která byla plně kryta ziskem z doplňkové
činnosti.
Hospodaření naší organizace bylo zejména v posledním čtvrtletí analyzováno v rámci
vnitřního systému řídicí kontroly tak, aby nedošlo k celkové ztrátě (v součtu HV z hlavní a
doplňkové činnosti po zdanění). Jednotlivé výdaje byly proto schvalovány až po přihlédnutí
k vývoji ostatních nákladových položek a také výnosů (s ohledem na mimořádné výnosy).
Tento postup umožnil naší organizaci realizovat některé opravy a nákupy, které byly již
dlouho odkládány. Po započtení hospodářského výsledku v doplňkové činnosti vykazuje
naše organizace zisk ve výši 52 708,-Kč (příděl do rezervního fondu).
1.1 VÝNOSY HAP V ROCE 2004
Celkové výnosy 6 024 315,-Kč
TRŽBY celkem
6500
6000
5500
5000
4500
4000
2000
2001
2002
2003
2004
Graf 8: Vývoj objemu tržeb v letech 2000 až 2001
44
Tab. 20: Struktura výnosů HaP v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 a 2002 (v tis. Kč)
celkem
vstupné
prodej publikací
astrobus
kurzovné
aktivace služeb
úroky
poštovné+balné
HR 2005-jiné výnosy
ostatní výnosy
zaúčtování pohledávky
prodej vozidla
zeměpisné exkurse
úroky
rok 2002
5 793
3 104
1 464
44
10
70
30
29
22
60
890
70
33
rok 2003
6 035
3 981
1 718
52
54
24
9
61
99
37
0
0
0
pošta+balné
rok 2004
6 024
4 008
1 670
98
25
45
10
35
98
35
0
0
0
HR 2005-jiné
výnosy
aktivace služeb
kurzovné
ostatní výnosy
astrobus
prodej publikací
vstupné
Graf 9: Struktura výnosů Hvězdárny a planetária hl.m.Prahy v roce 2004
Ve srovnání s upraveným rozpočtem byly celkové výnosy překročeny o 20%. Rok
2004 byl výnosově srovnatelný s rokem 2003. Došlo jen k mírnému poklesů výnosů cca o
11 tis. Kč. Tento pokles je způsoben především menšími výnosy za prodej publikací, jež se
snížily o 48 tis. Kč, zejména vlivem poklesu prodeje publikací poštou na dobírku. Nižší
prodej je zapříčiněn zdražením poštovného a tím i mírným poklesem zájmu o tuto službu. I
přes pokles výnosů z prodeje publikací oproti roku 2003 byl stanovený plán v prodeji
publikací překročen o 15% (220 tis. Kč). Naopak výnosy ze vstupného byly vyšší cca o
27 tis. Kč než v roce 2003 a plán byl překročen o více než 21% (708 tis. Kč). Výjezdy
astrobusu se již neomezují pouze na letní prázdniny, ale byly rozšířeny o výjezdy na školy
45
v přírodě v době školního roku. Díky zvýšené aktivitě zaměstnanců hvězdárny v této oblasti
došlo k výraznému nárůstu tržeb z astrobusu a to až o 88%( 46 tis. Kč).
vstupné
prodej publikací
4200
3700
3200
2700
2200
1700
1200
2000
2001
2002
2003
2004
Graf 10: Dlouhodobý vývoj objemu tržeb ze vstupného a z prodeje publikací (2000 – 2004)
Na výnosech se podílela všechna tři střediska organizace úměrně svému charakteru,
technicko-provozním a personálním možnostem. V tržbách za vstupné je podíl Štefánikovy
hvězdárny 22,1%, Planetária Praha 76,3% a Hvězdárny Ďáblice 1,6%. Na výnosech
z prodeje publikací se Štefánikova hvězdárna podílí 23,8%, Planetárium Praha (kde je
realizován i zásilkový prodej na dobírku) 72,6% a Hvězdárna Ďáblice 3,6%.
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
ŠH (1408tis.kč)
PL (4477tis. Kč)
vstupné
prodej zboží o
Ďáblice (139tis. Kč)
ostatní
Graf 11: Procentuální podíl tržeb ze vstupného, prodeje publikací a ostatních výnosů
v jednotlivých střediscích v roce 2004. Údaj v závorce u jednotlivých středisek udává
výnosy v absolutních číslech pro jednotlivá střediska.
1.1.1. Výkonové ukazatele
Celkový počet návštěvníků v roce 2004 dosáhl počtu 150503 osob, což je o 25803
osob (20,7%) víc, než bylo naplánováno. Na tomto výsledku se podílí zejména Planetárium
46
(zvýšení o 19555 osob, tj. o 21,35% víc, než určoval plán střediska), dále Štefánikova
hvězdárna (6394 osob, tj. o 22,74% víc oproti plánu střediska).
Vyšší než stanovil plán byly rovněž tržby, na nichž se podílí Planetárium částkou
3 060 tis. Kč (76,3%), Štefánikova hvězdárna 886 tis. Kč (tj. 22,1%) a Hvězdárna Ďáblice
62 tis. Kč (1,6%).
Mezi hlavní důvody zlepšení všech výkonových ukazatelů patří plné využití sálů
Planetária téměř po celý rok, zvýšení počtu školních výprav na Štefánikovu hvězdárnu díky
modernizovanému sálu a atraktivní nabídce pořadů, vyžití všech možností pro propagaci
HaP a mimořádné pracovní nasazení a aktivita většiny programových a technických
pracovníků. Díky pečlivé přípravě a reakci na očekávané významné události v kosmonautice
a jevy na obloze, tvorbou nových aktuálních pořadů a novými akcemi se podařilo vzbudit
zájem veřejnosti a zvýšit tak návštěvnost našich středisek.
1.2. NÁKLADY HAP V ROCE 2003
Celkové náklady
29 625 195,-Kč
NÁKLADY celkem
35000
30000
25000
20000
15000
10000
5000
0
2000
2001
2002
2003
2004
Graf 12: Vývoj nákladů od roku 2000 do roku 2004
V porovnání s upraveným rozpočtem byly náklady překročeny o 4,3% (absolutně o
1 218 tis. Kč). Celková výše nákladů byla cíleně koordinována v souladu s vývojem tržeb
v hlavní činnosti a zisku v doplňkové činnosti. Nárůst nákladů oproti předchozímu roku 2003
byl způsoben především nárůstem DPH, což se velmi výrazně projevilo na čerpání našeho
rozpočtu. Další zvýšení nákladů si vyžádala nutná údržba. Náklady na tyto akce byly kryty
především z vyšších výnosů, než byly původně očekávány.
47
Odpisy
Spotřeb.
nákupy
Ostatní náklady
Služby
Osobní náklady
Graf 13: Struktura nákladů HaP v roce 2004
1.2.1. Spotřebované nákupy
Spotřebované nákupy byly reálně o 593 tis. Kč vyšší než r. 2003 (tj. o 15%).
V porovnání s upraveným rozpočtem však byly překročeny pouze o 5,5%. Na tomto
překročení se nejvíce podílely:
–
–
–
–
Položka spotřební materiál o 337 tis. Kč více než bylo původně plánováno.
Nárůst spotřeby materiálu je výrazný oproti roku 2003 (o 264 tis. Kč), kdy tyto
náklady zřejmě dosáhly svého minima. Není již tak výrazný vzhledem k roku 2002
(více o 90 tis. Kč) a náklady v této kategorii jsou nižší než v roce 2001 a dřívějších
letech. V roce 2004 jsme uskutečnili nutné nákupy spotřebního zboží potřebného
pro projekci ve všech našich střediscích, které nebyly z úsporných důvodů
realizovány v předchozím roce. V roce 2004 bylo nutné vzhledem k jejich
životnosti zakoupit nové projekční lampy do datových projektorů pořízených
v letech 2002/2003 (100 tis. Kč), to se negativně projevilo na bilanci spotřebního
materiálu.
Položka spotřeba energie je vyšší než činil plán o 37 tis. Kč. I přes úsporná
opatření se nepodařilo dodržet plánované náklady a to zejména kvůli zdražování
cen energií v průběhu roku .
Aby nedošlo k ještě výraznějšímu nárůstu nákladů v oblasti spotřeby, přistoupilo
vedení HaP k omezení výdajů za drobný hmotný majetek na skutečně nejnutnější
nákupy. Podařilo se tak v této položce ušetřit oproti plánu 116 tis. Kč.
Výrazný nárůst v položce prodej zboží oproti předchozím rokům v sobě skrývá
prostředky poskytnuté MHMP na odepsání nevyužitelných skladových zásob.
Byly odepsány zásoby neprodejného zboží v hodnotě cca 1 000 tis. Kč. Část
těchto zásob (mapy Prahy, atlasy COELI) byla v souladu s pokyny bezúplatně
postoupena jiným organizacím MHMP (odbor školství, PIS), kde mohou být tyto
produkty dodatečně využity. Zbylé, dále již nepoužitelné zásoby, jsou určené
k likvidaci.
Pro objektivní porovnávání nákladů na prodej zboží s předchozími lety, je však
nutno brát v úvahu skutečné náklady na pořízení zboží a tedy mimořádně
poskytnutých 1 000 tis. Kč do srovnání nezahrnovat.
48
1.2.2. Služby
V položce služby se významně projevil nárůst sazeb DPH, jehož důsledkem je
překročení při čerpání prostředků určených na tuto položku celkem o 629 tis. Kč (10,9%).
Nárůst sazby DPH činil 14%, nárůst nákladů jen cca 11%, lze tedy konstatovat, že v oblasti
služeb došlo k poklesu reálných nákladů.
– Jen samotné náklady na úklid vzrostly vlivem DPH o 64 tis. Kč, náklady na
pořadatelskou službu o více než 150 tis. Kč. Rovněž u ostatních služeb,
potřebných pro zajištění provozu, se zvýšení sazeb DPH výrazně podílelo na
zvýšení nákladů, takže celkové náklady v oblasti ostatní služby byly překročeny o
310 tis. Kč (15,5%).
– V položce výkony spojů došlo také k překročení výdajů o 144 tis. Kč (22,5%) což
zhruba odpovídá zvýšení sazeb DPH (od ledna do dubna 22% poté 19%), na
které nebyl brán zřetel při tvorbě rozpočtu na rok 2004.
– Schválený i upravený rozpočet na opravu a údržbu ve výši 1 700 tis. Kč jsme
překročili o 280 tis. Kč (16%). Kromě běžné a plánované údržby potřebné pro
zachování provozu bylo nutno provést neplánovanou opravu střechy ŠH
vzhledem k jejímu havarijnímu stavu. Okamžitou opravou se podařilo zabránit
rozsáhlým následným škodám. Vyšší výnosy v posledním čtvrtletí roku umožnily
provést opravu vodovodní přípojky na ŠH, která byla též v havarijním stavu.
– Úspory na cestovném byly dosaženy omezením počtu služebních výjezdů.
1.2.3. Osobní náklady
Na 101% byly splněny celkové osobní náklady, které byly překročeny o 144 tis. Kč.
Mírný nárůst v položce ostatních osobních nákladů o 44 tis. Kč (9%) se projevil také
v položce zákonné soc. pojištění, což je způsobeno mj. tím, že v upraveném rozpočtu není
brán zřetel na zákonné odvody i z ostatních osobních nákladů. Položka ostatní byla
překročena o 29 tis. Kč (12%) neboť se nám nepodařilo zaměstnat více než jednu invalidní
pracovnici a objem zboží objednávaného u firem, které zaměstnávají pracovníky se ZPS,
nepostačil k vykrytí zákonného požadavku na zaměstnávání ZPS. Celkově však přípustný
limit hlavně v položce mzdové náklady organizace nepřekročila.
Počet pracovníků byl splněn na 100%, i přes potíže se získáváním vhodných
kvalifikovaných zaměstnanců. Vzhledem k těmto problémům se organizace rozhodla snížit
do budoucnosti limit počtu zaměstnanců na 48. Předpokládáme, že toto snížení bude
eliminováno určitou reorganizací a zvýšenou pracovní iniciativou a aktivitou zaměstnanců.
1.2.4. Ostatní náklady
Ostatní náklady dosáhly výše 230 tis. Kč a byly tak čerpány jen z necelých 96% proti
upravenému rozpočtu.
1.2.5. Odpisy
Pětiprocentní navýšení odpisů oproti upravenému rozpočtu bylo po předcházející
žádosti schváleno MHMP. K nárůstu o 224 tis. Kč (5%) došlo zařazením investic do užívání
v průběhu roku 2004.
49
2. D O P L Ň K O V Á Č I N N O S T V R O C E 2004
Hospodářský výsledek před zdaněním
Hospodářský výsledek po zdanění
+246 118,-Kč
+246 118,-Kč
Doplňková činnost naší organizace spočívala stejně jako v předchozích letech i
v roce 2004 zejména v pořádání mimořádných společenských akcí, včetně služeb,
poskytovaných jiným právnickým subjektům. Tato činnost je pro organizaci finančně
výhodná, využívá dalšího potenciálu organizace. Konání a organizování akcí je ovšem
omezeno tak, aby v žádném případě nemělo negativní dopad na působení v oblasti hlavní
činnosti.
V roce 2004 dosáhly celkové výnosy z této činnosti 445 tis. Kč, náklady na ni pak
199 tis. Kč. Při účtování nákladů byl použit koeficient pro stanovení podílu nákladů
realizovaných v doplňkové činnosti dle vnitropodnikové směrnice „Zajištění doplňkové
činnosti" z 3.10.2001. Výnosy z doplňkové činnosti jsou nižší, než jsme si stanovili v plánu na
rok 2004. Nelze však dopředu odhadnout zájem firem o uspořádání společenských akcí
firem a jejich prezentací. Přes nižší výnosy je ovšem celkový hospodářský výsledek
z doplňkové činnosti lepší než plánovaný o 32 tis. Kč a to díky nižším nákladům. Do
doplňkové činnosti se poprvé výraznějším způsobem zapojila i Štefánikova hvězdárna což
bylo umožněno zejm. modernizací vybavení střediska od r. 2003.
3. K A P I T Á L O V É V Ý D A J E V R O C E 2004
Celkové investice 4 169 171,-Kč
V roce 2004 byly realizovány následující akce, finančně kryté vlastními zdroji
v rámci investičního fondu.
– Náhradní zdroj el. energie pro Planetárium
– 1 425 739,-Kč
– Investice související s instalací náhradního zdroje
– 103 451,-Kč
Celkové prostředky použité na obě investiční akce z FRM činily 1 529 190,-Kč.
Investiční akce realizované s finanční podporou MHMP:
– Nová výstava ŠH 1.etapa
- 810 090,-Kč
číslo akce – 7668
–
–
- 605 877,-Kč
(KV – 603 tis. Kč)
ukončena v roce 2004
HaP výpočetní technika
–
Modernizace výstavy PL
(KV – 800 tis. Kč)
- 561 757,-Kč
(KV – 550 tis. Kč)
Modernizace říd. sys. kotelny
- 402 000,-Kč
(KV – 400 tis. Kč)
číslo akce – 7667 ukončena v roce 2004
–
Sedadla učebny PL
- 260 256,-Kč
(KV – 260 tis. Kč)
Celkem MHMP poskytl na investiční akce 2 613 000,-Kč. Částky převyšující
schválené a poskytnuté finanční prostředky MHMP byly hrazeny z vlastního
investičního fondu.
Celkově bylo z fondu reprodukce majetku použito na investice 1 556 171,-Kč.
Celková hodnota investičních akcí realizovaných v roce 2004 je 4 169 171,-Kč.
50
OBSAH
I. ZPRÁVA O ČINNOSTI ............................................................................................ 2
1. Úvod ................................................................................................................................................................... 2
1.1 Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2004...................................................................................... 2
1.2 Hlavní úkoly roku 2004 v programové oblasti ............................................................................................. 3
2. Planetárium Praha............................................................................................................................................ 5
2.1 Výuková a popularizační činnost.................................................................................................................. 6
2.1.1 Programy pro školy .............................................................................................................................. 6
2.1.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost........................................................................... 10
2.1.3 Speciální akce pro veřejnost............................................................................................................... 13
2.1.4 Kursy a kroužky ................................................................................................................................. 14
2.2 Odborné sekce a zájmová činnost.............................................................................................................. 14
2.2.1 Studentská skupina pro kosmonautiku ............................................................................................... 14
2.2.2 Skupina pro kosmickou filatelii (Svaz českých filatelistů) ................................................................ 14
2.3 Výstava ve foyeru ....................................................................................................................................... 14
2.3.1 Stálá expozice..................................................................................................................................... 14
2.3.2 Malé planetárium................................................................................................................................ 15
2.3.3 Krátkodobé výstavy............................................................................................................................ 15
2.4 Knihovna ................................................................................................................................................... 15
2.5 Technický rozvoj, rekonstrukce, modernizace a údržba ............................................................................ 16
2.5.1 Hlavní akce v roce 2004 ..................................................................................................................... 16
2.5.2 Další činnosti technického charakteru................................................................................................. 19
3. Štefánikova hvězdárna.................................................................................................................................... 21
3.1 Popularizační a výuková činnost ................................................................................................................ 21
3.1.1 Programy pro školy ............................................................................................................................. 22
3.1.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost .......................................................... 23
3.1.3 Astronomická pozorování pro veřejnost.............................................................................................. 24
3.1.4 Další příležitostné akce ....................................................................................................................... 24
3.1.5 Kroužky a kursy .................................................................................................................................. 25
3.1.6 Letní akce mimo Prahu........................................................................................................................ 26
3.2 Stálá výstavní expozice............................................................................................................................... 27
3.3 Knihovna Štefánikovy hvězdárny............................................................................................................... 27
3.4 Odborné pozorovací projekty ..................................................................................................................... 28
3.4.1 Hledání extrasolárních planet .............................................................................................................. 28
3.4.2 Pozorování zákrytů.............................................................................................................................. 28
3.4.3. Sluneční sekce .................................................................................................................................... 28
3.5. Technický rozvoj, rekonstrukce, modernizace a údržba ............................................................................ 29
3.5.1 Údržba budovy .................................................................................................................................... 29
3.5.2 Pozorovací a přístrojová technika........................................................................................................ 31
3.5.3 Vozový park ........................................................................................................................................ 31
3.5.6 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti ........................................................................... 32
4. Hvězdárna Ďáblice .......................................................................................................................................... 33
4.1 Výuková a popularizační činnost................................................................................................................ 33
4.1.1 Přednášky pro školy ............................................................................................................................ 33
4.1.2 Pořady pro veřejnost............................................................................................................................ 33
4.1.3 Astronomická pozorování pro veřejnost.............................................................................................. 33
4.2 Odborná pozorování ................................................................................................................................... 33
4.3. Technický rozvoj a údržba......................................................................................................................... 34
4.3.1 Údržba a rozvoj přístrojového vybavení ............................................................................................. 34
4.3.2 Úprava okolí hvězdárny ...................................................................................................................... 34
5. Další Aktivity ................................................................................................................................................... 35
51
5.1 Vědecká činnost.......................................................................................................................................... 35
5.1.1 Výzkum částic kosmického prachu (řešitel: RNDr. J. Švestka, CSc) ................................................ 35
5.1.2 Výzkum přírodních skel (řešitel: I. Větvička) ..................................................................................... 35
5.1.3 Práce na speciálních mapách (řešitelé: RNDr. O. Hlad, Ing. A. Rükl)................................................ 35
5.1.4 Práce v oblasti historických studií (řešitelé: Najser, Hlad).................................................................. 35
5.1.5 Vlastní odborná astronomická pozorování a měření ........................................................................... 35
5.2 Ediční činnost HaP v roce 2004.................................................................................................................. 36
5.3 Konference, semináře a další vzdělávací aktivity ....................................................................................... 36
5.3.1 Odborné semináře................................................................................................................................ 36
5.3.2 Akce jiných institucí............................................................................................................................ 36
5.4 Spolupráce s jinými odbornými institucemi .............................................................................................. 36
5.4.1 Spolupráce s institucemi v ČR ............................................................................................................ 36
5.4.2 Spolupráce se zahraničními institucemi .............................................................................................. 37
5.4.3 Zahraniční služební cesty .................................................................................................................... 37
5.5 Vnější prezentace organizace...................................................................................................................... 38
5.5.1 Vlastní informační a propagační materiály.......................................................................................... 38
5.5.2 Další propagační akce ......................................................................................................................... 39
5.5.3 Webová prezentace.............................................................................................................................. 39
5.5.4 Odborné informace, konzultace a poradenská činnost ........................................................................ 39
5.5.5 Další formy prezentace........................................................................................................................ 39
6. Vnitřní záležitosti organizace......................................................................................................................... 40
6.1 Struktura organizace ................................................................................................................................... 40
6.2 Personální otázky........................................................................................................................................ 40
6.3 Vnitřní kontrolní systém ............................................................................................................................. 40
6.4 Soudní spory o pohledávky za dlužníky ..................................................................................................... 42
6.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ........................................................................................................ 43
II. ROZBOR HOSPODAŘENÍ V ROCE 2004........................................................... 44
1. Hlavní činnost v roce 2004.............................................................................................................................. 44
1.1 Výnosy HaP v roce 2004 ............................................................................................................................ 44
1.1.1. Výkonové ukazatele ........................................................................................................................... 46
1.2. Náklady HaP v roce 2003 ......................................................................................................................... 47
1.2.1. Spotřebované nákupy ......................................................................................................................... 48
1.2.2. Služby................................................................................................................................................. 49
1.2.3. Osobní náklady................................................................................................................................... 49
1.2.4. Ostatní náklady................................................................................................................................... 49
1.2.5. Odpisy ................................................................................................................................................ 49
2. Doplňková činnost v roce 2004....................................................................................................................... 50
3. Kapitálové výdaje v roce 2004........................................................................................................................ 50
52

hvězdárna a planetárium hlavního města prahy

Transkript

Podobné dokumenty

Napoleon a zdravotnictví Stanislav Tůma Bitva u Chlumce po

SIBYLA KRÁLOVNA ZE SÁBY

06g výroční zpráva 2014

Zpravodaj č. 02-03

výroční zpráva - Planetárium Praha