Reálná a symbolická topografie v díle Synesia z Kyrény

Reálná a symbolická topografie v díle Synesia z Kyrény

TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
295
Listy filologickÈ CXXXIII, 2010, 3ñ4, pp. 295ñ313
RE¡LN¡ A SYMBOLICK¡ TOPOGRAFIE
V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY *
M A R T I N C . P U T N A (Praha)
Pomeznosti Synesia z KyrÈny
DÌlo Synesia z KyrÈny je pomeznÌ v nÏkolika smyslech slova. Co do
kulturnÌch epoch stojÌ na pomezÌ literatury antickÈ a byzantskÈ, a to nejen vnÏjöÌm faktem doby svÈho vzniku (konec ËtvrtÈho a poË·tek p·tÈho stoletÌ po Kristu): Synesios se coby programov˝ liter·rnÌ klasicista
snaûÌ navazovat na styl autor˘ klasickÈ antiky ñ a byzantötÌ klasicistÈ se
zase snaûÌ navazovat na jeho styl, pokl·dajÌce jeho samÈho za klasika;
ne n·hodou jeho vliv kulminoval v dobÏ palaiologovskÈ renesance.1
Co do tv˘rËÌch obor˘ stojÌ na pomezÌ filozofie a rÈtoriky. Na jednÈ
stranÏ Synesiovy texty odkazujÌ k autorovu filozofickÈmu vzdÏl·nÌ (byl
û·kem alexandrijskÈ novoplatoniËky Hypatie, jÌû pak adresoval ¯adu
sv˝ch list˘) a zab˝vajÌ se filozofick˝mi tÈmaty (filozofickÈ pas·ûe obsahujÌ zejmÈna trakt·ty Chv·la pleöatosti a O snech, ¯eË O vl·dÏ a alegorick· prÛza P¯ÌbÏhy egyptskÈ aneb O proz¯etelnosti, rovnÏû vöak nÏkterÈ listy). Na druhÈ stranÏ vöak Synesios v˝slovnÏ h·jÌ rÈtoriku nejen
coby tv˘rËÌ obor, ale i coby ûivotnÌ postoj, jenû se s filozofiÌ nijak nevyluËuje, ba naopak, dod·v· ûivotnÌ orientaci i text˘m to, co podle jeho
*
Tato studie vznikla v r·mci ¯eöenÌ v˝zkumnÈho z·mÏru Fakulty humanitnÌch studiÌ Univerzity Karlovy v Praze Antropologie komunikace a lidskÈ adaptace (MSM
0021620843).
1
Pro konkrÈtnÌ ˙daje o ÑdruhÈm ûivotÏì SynesiovÏ srov. JACQUES LAMOUREUX, Introduction, in: SYN…SIOS DE CYRÈNE, Opuscules, I, Paris 2004, s. LXXIIñLXXVII.
02putna.pm6
295
19.11.2010, 16:56
296
MARTIN C. PUTNA
soudu ÑËistÈì filozofii sch·zÌ ñ rozmÏr estetick˝. Tato koncepce ÑfilozofujÌcÌ rÈtorikyì je hlavnÌm n·mÏtem trakt·tu DiÛn.2 éivotopis rÈtora,
p˘sobÌcÌho na p¯elomu prvnÌho a druhÈho stoletÌ po Kristu, se st·v· souËasnÏ ÑapologiÌ pro domo suaì, jak naznaËuje i podtitul per˘ t∑q katí
a⁄tŒn diagvg∑q ñ O zp˘sobu ûivota podle jeho vzoru. V˝sledkem tohoto postoje ovöem je, ûe ze zornÈho ˙hlu dÏjin filozofie se Synesios
jevÌ jako zjev spÌöe margin·lnÌ, myölenkovÏ m·lo p¯Ìnosn˝ pro hlavnÌ linii neoplatonismu, v podstatÏ jako filozofujÌcÌ rÈtor.3
Do dÏjin filozofie Synesios vstoupil tedy spÌöe ÑschodiötÏm pro sluûebnictvoì ñ coby û·k a korespondent Hypatiin, jehoû texty slouûÌ jako
prameny pro pozn·nÌ ûivota a n·zor˘ jeho uËitelky a korespondentky.4
NicmÈnÏ z hlavnÌho proudu dobovÈ rÈtoriky se vymyk· zase jinak: jednak nenÌ rÈtorem profesion·lnÌm jako vÏtöina autor˘ ÑdruhÈ sofistikyì,
n˝brû aristokratem, kter˝ rÈtoriku pÏstuje do velkÈ mÌry pro svou osobnÌ z·libu5 a jen ÑdruhotnÏì tuto svou schopnost vkl·d· do sluûeb svÈ
obce (to je zejmÈna p¯Ìpad jeho rÈtorsko-politickÈ mise na konstantinopolskÈm cÌsa¯skÈm dvo¯e). A jednak ñ jeho dÌlo obsahuje vlastnÏ velmi
m·lo ¯eËÌ, rÈtorsk˝ch text˘, v uûöÌm slova smyslu: kromÏ ¯eËi O vl·dÏ
uû jsou to jen dva kr·tkÈ politickÈ projevy z lok·lnÌ scÈny zvanÈ Katastase a dvÏ liturgickÈ homilie.
Co do n·boûenskÈ p¯Ìsluönosti stojÌ na pomezÌ pohanstvÌ6 a k¯esùanstvÌ. Toto pomezÌ je strukturov·no mimo¯·dnÏ sloûitÏ. Na jednu stranu byl Synesios û·kem Hypatie, pokl·danÈ vÏtöinou interpret˘ za pohanku, ba za symbolickÈ ztÏlesnÏnÌ pohanskÈho novoplatonismu. Na
druhou stranu byl obyvateli Pentapole zvolen biskupem. Na jednu stranu zformuloval p¯ed sv˝m svÏcenÌm v listÏ 105 v˝slovnÏ svÈ n·mitky
2
Srov. ALDO BRANCACCI, Seconde sophistique, historiographie et philosophie, in:
Le plaisir de parler. …tudes de sophistique comparÈe, (Èd.) BARBARA CASSIN, Paris
1986, s. 87ñ110.
3
Srov. HENRI-IR…N…E MARROU, Synesius of Cyrene and Alexandrian Neoplatonism,
in: The Conflict between Paganism and Christianity in the Fourth Century, (ed.) ARNALDO MOMIGLIANO, Oxford 1963, s. 126ñ150.
4
Srov. JOHN M. RIST, Hypatia, in: Phoenix 19, 1965, s. 214ñ225; MARIA DZIELSKA,
Hypatia of Alexandria, Cambridge (Mass.) 1995.
5
Srov. ALAN CAMERON, Wandering Poets. A Literary Movement in Byzantine
Egypt, in: Historia 14, 1965, s. 470ñ509.
6
Ad vocem terminologie: pro dobu, kdy je ¯Ìmsk· ¯Ìöe jak form·lnÌmi znaky, tak
vÏtöinovou p¯ÌsluönostÌ obyvatel jiû k¯esùansk·, pokl·d·m pojem ÑpohanstvÌì za legitimnÌ. PouûÌv·m ho jakoûto hodnotovÏ bezp¯Ìznakov˝.
02putna.pm6
296
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
297
proti nÏkter˝m bod˘m k¯esùanskÈ ortodoxie (vÌra ve vzk¯ÌöenÌ tÏla aj.)
i ortopraxe (poûadavek celib·tu pro biskupy).7 Na druhou stranu svÏcenÌ nakonec p¯ijal a, jak naznaËujÌ jeho listy z n·sledujÌcÌch let, vykon·v·nÌ biskupskÈho ˙¯adu se odpovÏdnÏ vÏnoval (Ep. 9, 13, 41, 42, 128
a dalöÌ). Na jednu stranu ve filozoficko-n·boûensk˝ch pas·ûÌch Synesiov˝ch trakt·t˘ a list˘ i v jeho hymnech dominujÌ p¯edstavy a motivy,
odkazujÌcÌ k novoplatÛnskÈmu obrazu svÏta (nemluvÏ o drtivÈ p¯evaze
pohansk˝ch autor˘ mezi tÏmi, kterÈ Synesios cituje, parafr·zuje Ëi p¯ipomÌn·). Na druhou stranu se jen m·lokterÈ z tÏchto p¯edstav a motiv˘
vyslovenÏ p¯ÌËÌ k¯esùanskÈmu obrazu svÏta. Zvl·ötÏ nÏkterÈ jeho hymny
p¯edstavujÌ amalg·m, v nÏmû je Kristus a trojjedin˝ B˘h vz˝v·n za pomoci pojm˘ vlastnÌch novoplatonismu, ba pojm˘ bran˝ch z mystÈriÌ Ëi
z Chaldejsk˝ch vÏöteb.8 Je tudÌû jen z·konitÈ, ûe pr·vÏ tÈto n·boûenskÈ
pojmovÈ oscilaci, tomuto aspektu pomeznosti Synesiova dÌla se dostalo
vydatnÈ badatelskÈ pozornosti ñ a ûe v˝sledky tohoto b·d·nÌ sk˝tajÌ velmi öirokÈ spektrum odpovÏdÌ na ot·zku, jakÈ vlastnÏ p¯esnÏ bylo Synesiovo n·boûenskÈ p¯esvÏdËenÌ, jak˝m v˝vojem proölo a k jakÈmu
v˝sledku dospÏlo.9
KromÏ tÏchto jest vöak jeötÏ jedno pomezÌ, jemuû byla zatÌm v synesiovskÈ literatu¯e vÏnov·na relativnÏ menöÌ pozornost: pomezÌ geografickÈ. Ono fyzickÈ mÌsto, z nÏhoû Synesios poch·zÌ, v nÏmû vytv·¯Ì
vÏtöinu sv˝ch text˘ a z nÏhoû obhlÌûÌ a popisuje svÏt. OnÌm fyzick˝m
mÌstem je oblast Kyrenaika v dneönÌ Libyi, leûÌcÌ v r·mci antickÈ oikumeny hned na dvojÌm pomezÌ: jednak mezi kultivovanou oikumenou
a divok˝m pouötnÌm Ñbarbarikemì, jednak mezi ¯eckojazyËnou a latinskou polovinou ¯Ìöe (sousednÌ provinciÌ smÏrem na z·pad uû je latinsk· Tripolitania).
7
Srov. JOSEPH VOGT, Philosophie und Bischofsamt: Der Neuplatoniker Synesios in
der Entscheidung, in: Grazer Beitr‰ge 4, 1975, s. 295ñ309; ALBRECHT DIHLE, Die
Gewissensentscheidung des Synesios, in: Loyalit‰tskonflikte in der Religionsgeschichte, (Hrsg.) CHRISTOPH ELSAS, W¸rzburg 1990, s. 324ñ329.
8
Srov. WILLY THEILER, Die chald‰ischen Orakel und die Hymnen des Synesios, in:
T›û, Forschungen zum Neuplatonismus, Berlin 1966, s. 252ñ301; SAMUEL VOLLENWEIDER, Neuplatonische und christliche Theologie bei Synesios von Kyrene, Gˆttingen
1985.
9
KromÏ citovan˝ch pracÌ srov. nap¯. CHRISTIAN LACOMBRADE, Synésios de Cyrène
hellène et chrétien, Paris 1951. Lacombrade poslÈze revidoval svÈ teze v ˙vodu
k edici Synesiov˝ch hymn˘, srov. CHRISTIAN LACOMBRADE, Introduction, in: SYN…SIOS
DE CYRÈNE, Hymnes, Paris 2003, s. VñXLIX.
02putna.pm6
297
19.11.2010, 16:56
298
MARTIN C. PUTNA
Geografick· lokalizace mÌsta liter·rnÌ tvorby m˘ûe a nemusÌ b˝t pro
v˝klad tÈto tvorby relevantnÌ. Je z¯etelnÈ, ûe nap¯Ìklad u Synesiov˝ch
(v öiröÌm slova smyslu) souËasnÌk˘, kte¯Ì jsou ÑËist˝miì filozofy, je mÌsto jejich pobytu a psanÌ jen vnÏjöÌ okolnostÌ. Synesios vöak ve sv˝ch
textech reflektuje konkrÈtnÌ, fyzick˝ svÏt, jenû ho obklopuje, a ud·losti
politickÈ i cÌrkevnÌ, vojenskÈ i hospod·¯skÈ. Pro pozn·nÌ kaûdodennosti
pozdnÏ antickÈ Kyrenaiky je tudÌû dokonce klÌËov˝m, ba tÈmϯ jedin˝m
textov˝m zdrojem.10
Jenomûe Synesios nenÌ vÏdom˝m Ñdokumentaristouì. Kaûdodennost
svÏta pronik· do jeho text˘, ale nenÌ sama o sobÏ jejich n·mÏtem. Synesios svÏt nejen popisuje, ale p¯edevöÌm modeluje a interpretuje. Jakoûto
rÈtor, jakoûto klasicista, jakoûto autor pÌöÌcÌ s vÏdomÌm velkÈ liter·rnÌ
tradice za z·dy, nahlÌûÌ fyzick˝ svÏt svÈ doby skrze prisma klasickÈ literatury. Re·ln·, ÑzkuöenostnÌì geografie pozdnÌ antiky, nahlÌûen· z unik·tnÌho fyzickÈho mÌsta, z ÑpomeznÌì Kyrenaiky, se v jeho textech
potk·v· s geografiÌ ÑvyËtenouì, liter·rnÌ, symbolickou, v podstatÏ spoleËnou vöem klasicizujÌcÌm liter·t˘m pozdnÌ antiky.
Zp˘sob a v˝sledek tohoto potk·nÌ dvou geografiÌ a z nÏj vypl˝vajÌcÌ
celkov˝ model Synesiova svÏta (a nikoli filozofickÈ a n·boûenskÈ obsahy Synesiov˝ch text˘) bude tedy vlastnÌm tÈmatem tÈto studie. P¯edmÏtem zkoum·nÌ bude cel˝ korpus Synesiova dÌla, nap¯ÌË vöemi û·nry:
trakt·ty Chv·la pleöatosti (d·le citov·no jako Calv.), O snech (d·le citov·no jako De somniis), DiÛn (d·le citov·no jako Dio), ¯eËi O vl·dÏ
(d·le citov·no jako De regno) a O daru (d·le citov·no jako De dono),
alegorick· prÛza P¯ÌbÏhy egyptskÈ aneb O proz¯etelnosti (d·le citov·no
jako Aegyptiaca), dvÏ Katastase (d·le citov·no jako Katastasis), dvÏ
homilie, devÏt hymn˘ a soubor 146 list˘ (d·le citov·no jako Ep.).11
K rozdÌl˘m v pouûÌv·nÌ geografick˝ch n·zv˘, plynoucÌm z rozdÌlnosti
û·nr˘, bude pochopitelnÏ p¯ihlÌûeno.
10
Srov. DENIS ROQUES, Synésios de Cyrène et la Cyrenaïque du Bas-Empire, Paris
1987. TÌm spÌöe je hodno politov·nÌ, ûe dosud jedin· Ëesk· pr·ce o antickÈ Libyi se
zmiÚuje o Synesiovi jen letmo a na z·kladÏ ˙daj˘ z druhÈ ruky ñ a navÌc p¯ekroucen˝ch; z Hypatie se tak stal Hypatius (sic) ñ Srov. KVÃTA SMOL¡RIKOV¡, Antick· Libye,
Praha 2006, s. 65 (srov. i recenzi VLASTIMILA DRBALA, in: Listy filologickÈ 129, 2006,
s. 405ñ411).
11
Jako pramen slouûÌ nov· kompletnÌ edice synesiovskÈho korpusu, vydan· v nakladatelstvÌ Les belles lettres: SYN…SIOS DE CYRÈNE, Hymnes, texte Ètabli et traduit par
CHRISTIAN LACOMBRADE, Paris 2003; SYN…SIOS DE CYRÈNE, Correspondance, IñII, texte
02putna.pm6
298
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
299
Re·ln· mÌsta Synesiova pobytu a jejich
symbolickÈ hodnoty
Synesios s·m mÏl bezprost¯ednÌ zkuöenost se Ëty¯mi geografick˝mi
mÌsty. V rodnÈ Kyrenaice str·vil vÏtöinu ûivota (narozen asi 370 ve mÏstÏ KyrÈnÈ, zem¯el 413 z¯ejmÏ ve mÏstÏ Ptolemais). V Alexandrii studoval filozofii u Hypatie (z¯ejmÏ mezi lety 390 a 398), zde se takÈ oûenil
(z¯ejmÏ 404) a sem si rovnÏû p¯ijel pro biskupskÈ svÏcenÌ z rukou patriarchy Theofila (p¯elom 411/412). V Konstantinopoli vykon·val misi jakÈhosi vyslance Kyrenaiky u cÌsa¯skÈho dvora (z¯ejmÏ 399ñ402). Cestou do Konstantinopole roku 399 navötÌvil AthÈny.12 KaûdÈ z tÏchto Ëty¯
mÌst je reflektov·no v Synesiov˝ch textech ñ a kaûdÈ nab˝v· urËit˝ch
symbolick˝ch hodnot.
V˘bec nejËastÏji je pochopitelnÏ zmiÚov·na Synesiova vlast, Kyrenaika; v souboru list˘ je nÏkolik set v˝skyt˘. P¯i jejÌm pojmenov·v·nÌ
autor uûÌv· ¯ady v˝raz˘, z nichû plyne pojetÌ vlasti coby soust¯edn˝ch
kruh˘: mÏsto Ptolemais (Ep. 4 a dalöÌ) ñ provincie Pentapolis, jÌû je Ptolemais centrem (Ep. 20 a dalöÌ), neboù Kyrenaika byla od Diocletiana
rozdÏlena na provincie Pentapolis a Such· Libye ñ cel· Kyrenaika ñ
cel· Libye v jeötÏ öiröÌm, p˘vodnÏ HÈrodotovÏ vymezenÌ (tj. celÈ ˙zemÌ
mezi Nilem a Oce·nem;13 Ep. 101). SouËasnÏ vöak Synesios uûÌv· v˝razu KyrÈnÈ, n·zvu onÈ ¯eckÈ kolonie, podle nÌû se cel· oblast p˘vodnÏ
jmenovala, coby synekdochickÈho oznaËenÌ pro celou Kyrenaiku (Ep. 5,
Ep. 103, Ep. 118). Vedle toho jsou jmenov·ny dalöÌ kyrÈnskÈ lokality,
nejËastÏji p¯Ìstav Fyk˙s (Ep. 2 a dalöÌ), d·le mÏsta ErythrÛn a Darnis
v souvislosti se sporem jejich biskup˘ (Ep. 66) a jednotlivÏ i ¯ada jin˝ch
mÌst (viz zejmÈna Ep. 92 a 94).
Mezi tÏmito soust¯edn˝mi kruhy nenÌ hodnotovÈho rozliöov·nÌ. SouËasnÈ hlavnÌ mÏsto, eponymnÌ b˝valÈ hlavnÌ mÏsto (jeû je souËasnÏ autorov˝m rodiötÏm), administrativnÏ vymezen· provincie i cel· historic-
Ètabli par ANTONIO GARZYA, traduit et commentÈ par DENIS ROQUES, Paris 2003; SYN…SIOS DE CYRÈNE, Opuscules, IñIII, texte Ètabli par JACQUES LAMOUREUX, traduit et commentÈ par NOÀL AUJOULAT, Paris 2004ñ2008. »eskÈ p¯eklady Synesiov˝ch cit·t˘ jsou
mÈ vlastnÌ.
12
Chronologie p¯evzata ze studie DENIS ROQUES, Introduction, in: SYN…SIOS DE CYRÈNE, Correspondance, I, Paris 2003, s. XXIII.
13
Srov. H…RODOTOS, Historiae, IV,168ñ198.
02putna.pm6
299
19.11.2010, 16:56
300
MARTIN C. PUTNA
k· oblast ñ to vöe je autorem vnÌm·no jako osudem dan· vlast, s nÌû je
spjat rodov˝mi ko¯eny, p˘sobenÌm ve ve¯ejnÈm ûivotÏ i emocion·lnÌmi
vazbami. SvÏdËÌ o tom v˝razy jako Ñmatka KyrÈnÈì (mµthr Kyrµnh,
Ep. 5,15) Ëi Ñposv·tn· KyrÈnÈì (…er¢ Kyrµnh, Ep. 103,65), pastor·lnÏ
idylick˝ popis kyrÈnskÈ krajiny (Ep. 148), vroucÌ modlitba za vlast
v jednom z hymn˘ (s pouûitÌm v˝raz˘ ÑLibyeì a ÑLibyjciì ñ Hymnus
I,361 a 497) Ëi naopak patetick˝ n·¯ek nad zk·zou vlasti, hrozÌcÌ z vp·d˘ pouötnÌch barbar˘ (Katastasis, II).
KyrÈnsk· vlast ovöem pro Synesia navÌc nab˝v· i specifick˝ch symbolick˝ch hodnot. JejÌ jedineËnost tkvÌ v tom, ûe jejÌ praj·dro, mÏsto
KyrÈnÈ, je star· ¯eck· kulturnÌ obec na pomezÌ oikumeny (jejÌ vznik
z v˘le boh˘ popisuje opÏt jiû HÈrodotos)14 ñ a ûe se do dÏjin ¯eckojazyËnÈ kultury nÏkolikr·te v˝raznÏ zapsala. Synesios konkrÈtnÏ vzpomÌn·
filozof˘ vzeöl˝ch z KyrÈny ñ zakladatele hÈdonistickÈ ökoly Aristippa
i protagonisty NovÈ AkadÈmie Karneada (Ep. 53,20ñ22). Avöak pr·vÏ
tato slavn· kulturnÌ minulost, k nÌû pat¯ily i (Synesiem p¯Ìmo nejmenovanÈ) osobnosti jako Kallimachos, EratosthenÈs Ëi Pindaros, pÌöÌcÌ pro
kyrÈnskÈho kr·le ArkÈsil·a,15 stojÌ v SynesiovÏ vidÏnÌ v ostrÈm protikladu k ˙padkovÈ a netv˘rËÌ p¯Ìtomnosti. V kontextu z·pasu s n·silnick˝m guvernÈrem AndronÌkem a jeho stv˘rami tak nap¯Ìklad Synesios
zalk·: ÑéelÌm slavnÈ p˘dy KyrÈny (tŒ kleinŒn ∞dawoq), na kterÈ kdysi
pob˝vali KarneadovÈ Ëi AristippovÈ, dnes vöak IÛannovÈ a I˙liovÈ.ì
(Ep. 53,20ñ22). Kyrenaick˝ patriotismus nab˝v· tudÌû aspektu Ñpatriotismu navzdoryì: ÑVlast pak je mi drah· jakoûto vlast ñ p¯esto, ûe je tak
nepochopitelnÏ zkornatÏl·, pokud jde o filozofii.ì (Ep. 139,21ñ22)
Na pozadÌ tohoto deklarovanÈho kulturnÌho ˙padku pak stylizuje
Synesios sebe sama coby poslednÌho osamocenÈho vzdÏlance, kter˝
v Kyrenaice v˘bec jeötÏ p˘sobÌ: ÑNeslyöel jsem v Libyi mluvit nikoho o filozofii ñ pokud to nebyla ozvÏna mÈho vlastnÌho hlasu.ì (Ep.
101,30ñ32). K nesenÌ tÈto role ÑposlednÌho vzdÏlance v Libyiì se cÌtÌ
b˝t zvl·ötÏ vyvolen a poûehn·n boûsk˝m ¯·dem: ÑZd· se mi, ûe proto
i hvÏzdy shlÌûejÌ vlÌdnÏ na toho, kter˝ z˘stal na celÈ tÈto pevninÏ jedin˝,
kdo na nÏ vzhlÌûÌ se znalostÌ.ì (Ep. 101,39ñ41). Jestliûe tedy postoj
ÑposlednÌho vzdÏlanceì, ÑposlednÌho ÿekaì Ëi ÑposlednÌho ÿÌmanaì je
jednou z oblÌben˝ch rÈtorick˝ch sebestylizacÌ intelektu·l˘ Ëi politik˘
pozdnÌ antiky (rysy tÈto sebestyliace lze najÌt stejnÏ u I˙liana Apostaty
14
15
02putna.pm6
Srov. H…RODOTOS, Historiae, IV,145ñ164.
Srov. PINDAROS, Pythica, IV a V.
300
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
301
jako v SymmachovÏ kruhu, u BoÎthia Ëi ÿeho¯e VelikÈho), Synesios
z KyrÈny je v tÈto dlouhÈ ¯adÏ ÑposlednÌchì specifick˝ tÌm, ûe zd˘razÚuje svou Ñposlednostì v lok·lnÌm kontextu: ûe se cÌtÌ ÑposlednÌmì na
tÈto starÈ v˝spÏ, na tomto geografickÈm pomezÌ ¯eckÈ kultury.
Vedle v˝chozÌ Kyrenaiky je druh˝m nejËastÏji zp¯ÌtomÚovan˝m geografick˝m bodem Alexandrie. O mÏstÏ jako takovÈm, o jeho dÏjin·ch
minul˝ch i souËasn˝ch, mluvÌ se p¯itom v listech velmi m·lo. V˝znamy
Alexandrie v SynesiovÏ svÏtÏ vyvst·vajÌ jinak.
Jeden v˝znam vyvst·v· skrze tÈmata list˘, jeû souvisejÌ s ˙¯ednÌm
pomÏrem Alexandrie a Kyrenaiky. ÑVelik· Alexandrieì, (meg°lh Alej°ndria, Ep. 21,5) v Synesiov˝ch listech figuruje prvotnÏ jako spr·vnÌ
metropole, jÌû je kyrenaick· provincie pod¯Ìzena a k nÌû smϯuje svÈ
prosby a pot¯eby. V tÈto souvislosti b˝v· zmiÚov·n zejmÈna nositel
˙¯ednÌ hodnosti comes Aegypti (Ep. 142, Ep. 144, Ep. 146). P¯estoûe
Alexandrie a Egypt nejsou totoûnÈ, p¯estoûe Synesios uûÌv· termÌnu
ÑAlexandrie u Egyptaì ( Alej°ndria parí A∆gypton, Katastasis,
II,3,1) ñ na rovinÏ v˝znamu Ñvl·daì slouûÌ jako pojmy v podstatÏ identickÈ. Budiû poznamen·no i to, ûe Synesios je v˘Ëi tÈto vl·dÏ naprosto
loaj·lnÌ. P¯Ìsluönost Kyrenaiky pod egyptskou spr·vu pokl·d· za vÏc
p¯irozenou a z·konnou: ÑProË ... kdyû EgypùanÈ vl·dnou kromÏ svÈ
vlastnÌ zemÏ i vöem okolo, by si mÏli jedinÌ Libyjci vl·dnout sami? MajÌ
jedinÌ Libyjci p¯edv·dÏt tak absolutnÌ odvahu, ûe by se vzep¯eli z·konu?ì (Ep. 73,11ñ15) Tyto zd·nlivÏ hyperloajalistickÈ v˝roky ovöem
Synesios pron·öÌ roku 411, v kontextu ohroûenÌ Kyrenaiky barbarsk˝mi
˙toky, jimû nenÌ schopna Ëelit sama, bez pomoci svÈ metropole.
Ve druhÈm v˝znamu je Alexandrie centrem dÏnÌ intelektu·lnÌho a duchovnÌho. SpojenÌ ÑAlexandrie = duchovnÌ centrumì vyvst·v· skrze
osobnosti t¯Ì adres·t˘, ûijÌcÌch v Alexandrii: Herk˙li·na, Hypatie a patriarchy Theofila. Herk˙li·nos byl Synesiov˝m p¯Ìtelem za alexandrijsk˝ch studentsk˝ch let a podobnÏ jako Synesios se potÈ zaËal vÏnovat
ve¯ejnÈ Ëinnosti. V listech jemu adresovan˝ch se tudÌû mimo jinÈ objevuje tÈma Ñjak setrvat u filozofick˝ch z·sad i v ËinnÈm ûivotÏì (zejmÈna Ep. 137) a probleskujÌ i vzpomÌnky na spoleËnÈ alexandrijskÈ ml·dÌ
(Ep. 139). Se svou d·vnou uËitelkou HypatiÌ Synesios ¯eöÌ intelektu·lnÌ
problÈmy, konzultuje nÏkter· sv· dÌla a v z·vÏru ûivota jÌ adresuje i svÈ
n·¯ky (Ep. 10 a 16). Ba Hypatia je pro nÏj jakousi poloboûskou bytostÌ,
kter· posvÏcuje mÌsta, kde p˘sobÌ. Alexandrie je p¯itom znovu synonymnÌ Egyptu: ÑEgypt p¯ijal Hypatiino sÈmÏ a nech·v· je vzejÌt.ì (Ep.
136,16ñ17). KoneËnÏ na Theofila se Synesios obracÌ tÛnem stejnÏ ucti-
02putna.pm6
301
19.11.2010, 16:56
302
MARTIN C. PUTNA
v˝m jako na Hypatii. CÌrkevnÌ autorita patriarchova je pro nÏj zcela z·vazn·, nijak nezpochybÚovan· a nijak si neproti¯eËÌcÌ s intelektu·lnÌ autoritou Hypatiinou. Na jednom mÌstÏ Synesios p¯ipomÌn· i zdroj tÈto autority ñ apoötolskou posloupnost alexandrijsk˝ch patriarch˘ (Ep.
107,61). Avöak s patriarchou ¯eöÌ p¯ev·ûnÏ praktickÈ ot·zky cÌrkevnÌ
administrace, t˝kajÌcÌ se Kyrenaiky. O sv˝ch osobnÌch tÈmatech intelektu·lnÌch a existenci·lnÌch si s nÌm nepÌöe. Tento zp˘sob vztahov·nÌ
k Theofilovi je tudÌû jaksi na pomezÌ dimenze ˙¯ednÌ a dimenze duchovnÌ. I tÌm se ovöem potvrzuje, ûe Alexandrie je sÌdlem obojÌ autority.
Jestliûe Alexandrie p¯edstavuje intelektu·lnÌ metropoli souËasnou ñ
AthÈny, Ñposv·tnÈ AthÈnyì (…era˘ Au∑nai, Ep. 56,3), jsou v SynesiovÏ vidÏnÌ jiû jen fyzick˝m poz˘statkem po byvöÌm intelektu·lnÌm v˝znamu. ZatÌmco o topografii Alexandrie se Synesios nikdy ani nezmÌnil
ñ AthÈnami proch·zÌ jako pozorn˝ ÑduchovnÌ turistaì, jako nostalgick˝
poutnÌk, vypoËÌt·vaje s pouûitÌm origin·lnÌ metafory konkrÈtnÌ, duchovnÏ mrtvÈ lokality, kterÈ kdysi mÏly co Ëinit s kulturnÌmi dÏjinami (¯eckojazyËnÈho) lidstva: ÑJako po obÏtovanÈm zv̯eti zb˝v· k˘ûe coby
znamenÌ, ûe tu kdysi byla ûiv· bytost ñ tak, potÈ, co byla odtud filozofie
vyhoötÏna, zb˝v· zde leda se proch·zet a obdivovat AkadÈmii a Lykeion a, p¯i Diovi!, PestrÈ sloupo¯adÌ, jeû dalo jmÈno Chr˝sippovÏ filozofii, ale nynÌ uû nenÌ pestrÈ ani sebemÈnÏ.ì (Ep. 137,8ñ14). Synesios se
pohoröuje nad tÏmi, kdo si chtÏjÌ n·rokovat nÏjakou duchovnÌ moudrost
jen dÌky tomu, ûe AthÈny uz¯eli. I proto podnik· svou cestu do AthÈn:
aby se nad nÌm ti, kdo athÈnskou zkuöenost uû majÌ, nemohli vyvyöovat
(Ep. 56). SouËasnÈ AthÈny ho zajÌmajÌ z d˘vod˘ nikoliv intelektu·lnÌch,
ale naopak veskrze ÑsvÏtsk˝chì: jako mÌsto, odkud si lze nechat dovÈzt
mÛdnÌ oöacenÌ (Ep. 54).
»tvrt˝m a poslednÌm mÌstem Synesiova pobytu byla Konstantinopolis. StejnÏ jako Synesios nepopisuje topografii Alexandrie, ne¯Ìk· ani
nic konkrÈtnÌho o Konstantinopoli coby mÏstÏ. Konstantinopolis m·
v SynesiovÏ dÌle jedin˝ a jednoznaËn˝ v˝znam. Je to prostÏ mÌsto, kde
sÌdlÌ cÌsa¯sk˝ dv˘r. StejnÏ jako v˘Ëi Alexandrii vztahuje se Synesios ke
Konstantinopoli Ñ˙¯ednÏì, coby vyslanec rodnÈ provincie. Avöak vztah
k tÈto nejvyööÌ autoritÏ je p¯ekvapivÏ jin˝ neû k autorit·m alexandrijsk˝m. JevÌ se tak alespoÚ z ¯eËi O vl·dÏ, p¯ednesenÈ na cÌsa¯skÈm dvo¯e. Nejde totiû o panegyrik, jak by se v danÈ situaci oËek·valo (Synesios
je p¯ece u dvora proto, ûe od cÌsa¯e û·d· pomoc pro Kyrenaiku!) ñ, ale
spÌöe o protreptikos. ÿeËnÌk nepron·öÌ chv·lu st·vajÌcÌho cÌsa¯e, n˝brû
program ide·lnÌ vl·dy podle pravidel filozofie. Pron·öÌ ji jmÈnem svÈ
02putna.pm6
302
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
303
obce, starÈ ¯eckÈ, kulturnÌ tradicÌ bohatÈ obce KyrÈny: ÑKyrÈna mÏ vysÌl· k tobÏ, aby korunovala zlatem tvou hlavu a filozofiÌ tvou mysl, obec
¯eck·, d·vn· sv˝m jmÈnem (pÕliq Ò Ellhn¯q, palaiŒn –noma), d˘stojnÈ a slavenÈ bezpoËtem pÌsnÌ star˝ch mudrc˘.ì (De regno, 3,1). Vzor
idealizovanÈ starobylosti takÈ implikuje onen program: ide·lnÌ vl·da m·
b˝t prost· a muûn·, jednoduch· a sebeobÏtovn·. Vzhledem k realitÏ
konstantinopolskÈho, co do forem jiû ÑbyzantinizujÌcÌhoì dvora tedy
Ëir· staromilsky intelektu·lnÌ utopie.
»ty¯˙helnÌk re·ln˝ch lokalit a jejich symbolick˝ch v˝znam˘ se tudÌû
skl·d· do jednoduchÈho diagramu:16
AthÈny
univerz·lnÌ intelektu·lnÌ centrum
minulosti
souËasnost v ˙padku
Konstantinopolis
univerz·lnÌ mocenskÈ centrum
souËasnosti
Kyrenaika
vlast
lok·lnÌ intelektu·lnÌ centrum minulosti
souËasnost v ˙padku
Alexandrie
univerz·lnÌ intelektu·lnÌ centrum
souËasnosti
lok·lnÌ mocenskÈ centrum souËasnosti
GeografickÈ pojmy v SynesiovÏ liter·rnÌm svÏtÏ
a jejich symbolickÈ hodnoty
V Synesiov˝ch textech je kromÏ mÌst, kter· znal z autopsie, zmiÚov·na
¯ada dalöÌch lokalit. BuÔ proto, ûe souvisejÌ s adres·ty jeho dopis˘, anebo proto, ûe jsou souË·stÌ jeho vzdÏlanosti a jejich jmenov·nÌ asociuje
urËitÈ kulturnÌ hodnoty.
Z mÌst spojen˝ch se Synesiov˝mi korespondenËnÌmi p¯·teli nab˝v·
symbolickÈ hodnoty zejmÈna mÏsto HÈrakleia v maloasijskÈ provincii
Pontos, odkud poch·zel Synesi˘v p¯Ìtel PylaimenÈs. V cyklu list˘ jemu
urËen˝ch (zejmÈna Ep. 100 aû 103 a Ep. 150 aû 153) vede Synesios opakovanÏ ¯eË o nutnosti pÏstovat filozofii. Vede ji k adres·tovi jednak
16
Tento i n·sledujÌcÌ diagram imitujÌ re·lnÈ rozmÌstÏnÌ p¯Ìsluön˝ch lokalit jen
v m̯e moûnÈho.
02putna.pm6
303
19.11.2010, 16:56
304
MARTIN C. PUTNA
vzhledem k jeho ÑpragmatickÈì, ÑnefilozofickÈì profesi pr·vnÌka ñ
a jednak vzhledem k mÌstu. HÈrakleia je totiû v listech paralelizov·na
s KyrÈnou: obÏ mÌsta jsou v SynesiovÏ interpretaci mÌstem analogickÈho kulturnÌho ˙padku, jemuû heroicky vzdorujÌ pr·vÏ jen oni, vzdÏlanci
osamocenÌ uprost¯ed sv˝ch obcÌ ñ byù jednÌm dechem vyzn·vajÌ, ûe
vÏdÌ, ûe jde o vzdor odsouzen˝ k nezdaru: ÑPokud (...) se nebudeö pokouöet znovu pozvednout HÈrakleiuì (Ep. 134,13ñ14); ÑKdybych ¯ekl,
ûe filozofie sama dostaËuje k oûivenÌ obcÌ ñ KyrÈnÈ by mÏ pop¯ela,
neboù ta padla jeötÏ hloubÏji neû obce v Pontu.ì (Ep. 103,15ñ18).
V r·mci tÏchto jeremi·d Synesios nijak zvl·öù netematizuje, kde p¯esnÏ HÈrakleia leûÌ. P¯esto lze vnÌmat i geografick˝ kontext jeho paralelizace: jeho vlastnÌ Kyrenaika se nach·zÌ na jiûnÌm pob¯eûÌ St¯edozemnÌho mo¯e, na hranici s africk˝mi barbary, na periferii ¯eckojazyËnÈho
kulturnÌho svÏta ñ zatÌmco Pylaimenova HÈrakleia leûÌ na b¯ehu »ernÈho mo¯e, to jest zase na jinÈ periferii ¯eckojazyËnÈ oikumeny. Proklamovan· kulturnÌ osamÏlost obou p¯·tel je tudÌû implicitnÏ posilov·na
paralelismem situovanosti obou obcÌ. ZajistÈ, ve v˝znamu ÑkulturnÏ
upadajÌcÌ ¯eckojazyËn· obec na periferiiì by mohla b˝t HÈrakleia nahrazena mnoha jin˝mi konkrÈtnÌmi lokalitami. V SynesiovÏ svÏtÏ dostala
tuto roli vlastnÏ jen n·hodou ñ jen dÌky okolnosti, ûe pr·vÏ v nÌ ûije
a ve¯ejnÏ p˘sobÌ jeden z jeho korespondenËnÌch p¯·tel.
ZmÌnky o Ëetn˝ch dalöÌch lokalit·ch se ocitly v Synesiov˝ch textech
uû zcela bez vazby na jeho zkuöenost ñ Ñjenì z jeho liter·rnÌ vzdÏlanosti. Tento typ zmÌnek se takÈ pochopitelnÏ objevuje v Synesiov˝ch Ñliter·rnÏjöÌchì textech, spÌöe neû v jeho (jistÏ jen relativnÏ) Ñfaktografick˝chì listech. A opÏt, pochopitelnÏ, nejËastÏji jde o lokality, o kter˝ch
mluvÌ jiû klasick· nebo helÈnistick· literatura a kterÈ jsou spojeny s liter·rnÌmi Ëi n·boûensk˝mi aluzemi. V trakt·tu DiÛn je tak zmiÚov·no
˙dolÌ TempÈ (o nÏmû psal DiÛn z Pr˙sy) Ëi or·kula z Delf a Didymy
(Dio 3,3 a 15,4). V trakt·tu O snech jsou jmenov·ny Delfy, thessalskÈ
hory Ëi Olympie s odkazem na hry (De somniis 10,2, 19,4 a 20,2).
V Chv·le pleöatosti se vyskytuje cel· plej·da Ñliter·rnÌchì lokalit ñ
Thermopyly, Eleusis, athÈnsk· Akropolis, TrÛja, Attika, Chios atd. atd.
(Calv. 3,3; 7,3; 19,3; 21,3; 21,5).V dev·tÈm z Hymn˘ se objevÌ Teos
a Lesbos ñ ovöem jakoûto veskrze liter·rnÌ, metonymickÈ oznaËenÌ pro
Anakreonta a SapfÛ, neboli pro erotickou poezii, kterou pr·vÏ Synesios
ps·t nehodl·. Tato a dalöÌ lok·lnÌ jmÈna znamenajÌ dohromady jen jedinÈ: vzdÏlanost, klasickou tradici a manifestaci autorovy obezn·menosti s nÌ.
02putna.pm6
304
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
305
Jedno Ñliter·rnÌì mÌstnÌ jmÈno z klasickÈho ÿecka hraje ovöem v SynesiovÏ svÏtÏ v˝jimeËnou roli: Sparta. PrvotnÌ d˘vod tÈto v˝luËnosti je
geograficko-genealogick˝: Sparta byla mate¯skou obcÌ, odkud byla
KyrÈna v 6. stoletÌ p¯ed Kristem (p¯es ÑmezistupeÚì ThÈry) zaloûena.
KyrÈna je tudÌû v SynesiovÏ svÏtÏ jakousi Ñnovou Spartouì, Sparta Ñstarou KyrÈnouì. Synesios se opakovanÏ dovol·v· tÈto historickÈ vazby
SpartañKyrÈna. Ta m· v jeho Ëten·¯Ìch vyvol·vat dojem historickÈ
vzneöenosti, ba jistÈ vyvolenosti KyrÈny v r·mci ¯eckojazyËnÈ oikumeny ñ a dojem zvl·ötnÌho posl·nÌ autora samÈho.
Tato teze se oz˝v· v Synesiov˝ch textech bez ohledu na û·nr a kontext. V Hymnech se modlÌ za to, aby byl tÈto tradice hoden: ÑDodej m˝m
slov˘m ˙Ëinnost, / dodej m˝m Ëin˘m sl·vu, / hodnou d·vnÈho vÏhlasu /
KyrÈny a Spartyì (§rxa¯aiq w°maiq / ta¡q Kyr°naq ka˘ Sp°rtaq ñ
Hymnus, III,36ñ39). Ve sporu s guvernÈrem AndronÌkem tak mimo jinÈ
pÌöe, aby posÌlil svou pozici: ÑA pokud jde o mne ñ i kdyby nic jinÈho,
linie mÈho rodu je doloûena ve ve¯ejn˝ch z·znamech, uû od onoho Eurysthena, kter˝ p¯ivedl DÛry do Sparty, aû k mÈmu otci (Ep. 41,240 aû
244).
Nejde vöak jen o samu starobylost kyrÈnskÈ neboli ÑspartskÈì tradice.
Jde i o konkrÈtnÌ hodnoty, jeû s nÌ Synesios spojuje, zejmÈna etickÈ.
ÑSparùanstvÌì, ÑdÛrskostì, pro Synesia znamen· ñ v souladu s obvyklou
tradicÌ ñ Ñmuûnostì, ÑstateËnostì, Ñtvrdostì a ÑstruËnostì. Viz kup¯Ìkladu odvol·nÌ na modelovÈho Sparùana ñ kr·le LeÛnidu: ÑJsem totiû skuteËnÏ Sparùan (L°kvn g¢r •nvu≠n e≈mi) a zn·m dopis, kter˝ ˙¯ednÌci
poslali LeÛnidovi: bojujte tak, jako byste mÏli zahynout ñ a nezahynete.ì
(Ep. 113,17ñ19). ÑSpartsk˝ì postoj ke svÏtu p¯itom nem· b˝t vyhrazen
jen pro aristokraty dÛrskÈho p˘vodu. Dokonce i kdyû Synesios informuje svÈ adres·ty o uprchlÈm otrokovi svÈ nete¯e, zd˘vodÚuje jeho nemravnÈ poËÌn·nÌ tÌm, ûe otrok Ñnevytrval na cestÏ filozofickÈ a spartskÈì (wilÕsowon ka˘ Lakvnik∂n Øpistas¯an o⁄k πnegke, Ep. 145,8ñ9).
S etick˝mi jsou spojeny i hodnoty estetickÈ. DÛrskÈ zpÏvy jsou uû
podle PlatÛnova dÏlenÌ p¯imϯenÈ vzneöenÈmu, muûnÈmu, slavnostnÌmu obsahu,17 a Synesios tudÌû nejenûe pÌöe svÈ Hymny v dÛrskÈm
dialektu, ale navÌc i v Hymnech samotn˝ch reflektuje tuto volbu, Ñpodle
dÛrskÈ harmonieì (Hymnus, VII,1), Ñpro v·ûnÏjöÌ hymny / zapÏj dÛrskou Ûduì (gerar„teroiq Øwí flmnoiq / kel°dei D„rion ôd°n, Hymnus IX,4ñ5).
17
02putna.pm6
Srov. PLAT”N, Politeia, III,399nn.
305
19.11.2010, 16:56
306
MARTIN C. PUTNA
S tÌmto opakovan˝m vz˝v·nÌm ÑspartskÈhoì Ëili ÑdÛrskÈhoì, etickÈho i estetickÈho ide·lu se ovöem ponÏkud zvl·ötnÏ pojÌ Synesi˘v zp˘sob
reakce na krizovÈ ud·losti, jak se z jeho text˘ jevÌ. Je pravdou, ûe je
schopen podnikat r·znÈ akce ñ viz jeho spor s guvernÈrem AndronÌkem
(zejmÈna Ep. 41) nebo jeho organizov·nÌ obrany Kyrenaiky proti barbar˘m (zejmÈna obÏ Katastase). Na druhou stranu vöak doprov·zÌ sv· rozhodnutÌ Ëasto zdlouhav˝m, rÈtorick˝m sebezpytem, lk·nÌm nad sv˝m
tÏûk˝m osudem a nad nutnostÌ takov· rozhodnutÌ v˘bec Ëinit. To se t˝k·
zvl·ötÏ kauzy jeho volby biskupem, jeû mu zp˘sobila tÏûkÈ vnit¯nÌ dilema (viz zejmÈna Ep. 105), ale vposledku i neutuchajÌcÌch a st·le beznadÏjnÏjöÌch boj˘ s barbary (opÏt obÏ Katastase). V obou tÏchto z·leûitostech Synesios sdÏluje, ûe uvaûuje o naprosto ne ÑdÛrskÈmì ¯eöenÌ:
o ˙tÏku. Z hlediska tÈto studie je p¯itom zajÌmavÈ, kam chce utÈci: poprvÈ chce Ñodplout p¯Ìmo do slavnÈho ÿeckaì (e⁄u÷ th`q kleinh`q Ò Ell°doq, Ep. 96,19ñ20), podruhÈ mluvÌ jeötÏ konkrÈtnÏji: ÑBudu ûÌt na
ostrovÏ (...) KythÈra je p¯Ìmo naproti Pentapoli, tam mne snad jiûnÌ vÌtr
doneseì (Katastasis II,4,2).
ÑSlavnÈ ÿeckoì, p¯ÌpadnÏ ÑKythÈraì tak v SynesiovÏ symbolicko-geografickÈm svÏtÏ nab˝vajÌ jeötÏ dalöÌho v˝znamu ñ v˝znamu mÌsta, kam
se d· utÈci p¯ed realitou, mÌsta slavnÈ minulosti (ÿecko), mÌsta klidu
(mal˝ ostrov KythÈra), mÌsta doufanÈho Ñlocus amoenusì. Autor si zjevnÏ nenÌ vÏdom ironie tkvÌcÌ v tom, ûe tato z·chrann· Ñcesta na severì by
ho re·lnÏ vedla do p¯ÌmÈ geografickÈ blÌzkosti onÈ vz˝vanÈ ÑmuûnÈì
Sparty. TÈ Sparty, po jejÌû re·lnÈ n·vötÏvÏ naopak ñ nakolik lze z text˘
soudit ñ nikdy nezatouûil.
Ze vöeho zatÌm zjiötÏnÈho plyne, ûe Synesi˘v geografick˝ a kulturnÌ
obzor, re·ln˝ i liter·rnÌ, je pov˝tce totoûn˝ se svÏtem ¯eckojazyËnÈ oikumeny. I proto je hodno zkoum·nÌ, nakolik si je schopen Ëi ochoten povöimnout toho, co leûÌ mimo tento obzor ñ za hranicemi tÈto oikumeny.
Na severu a jihu je situace jednoznaËn·: tam jsou nep¯·telötÌ barba¯i.
S ÑjiûnÌmiì barbary, tedy s nom·dsk˝mi kmeny, ohroûujÌcÌmi Kyrenaiku, Synesios z·pasÌ doma (Ep. 69, 73, 78, 108, 113, 130 aj., a opÏt Katastase). Analogick˝ z·pas vede i se ÑsevernÌmiì barbary, avöak jinde
a jin˝mi prost¯edky: v dobÏ svÈ misie v Konstantinopoli vede diplomatick˝ a rÈtorick˝ boj s vlivem GÛt˘ na tamnÌ cÌsa¯sk˝ dv˘r. V ¯eËi O vl·dÏ mluvÌ zejmÈna o pot¯ebÏ budovat arm·du na dom·cÌch, nikoliv na
barbarsk˝ch lidsk˝ch sil·ch (De regno 19ñ21). P¯ÌbÏhy egyptskÈ jsou
pak celÈ koncipov·ny jakoûto alegorie o z·pasu ÑvlasteneckÈì a ÑgÛtskÈì strany na konstantinopolskÈm dvo¯e.
02putna.pm6
306
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
307
Jinak je tomu smÏrem na v˝chod. Tam se totiû v SynesiovÏ vidÏnÌ
¯eck· kultura nest¯et·v· prvotnÏ s ohroûujÌcÌ fyzickou mocÌ barbar˘ ñ
ale s jin˝m, Ñbarbarsk˝mì p¯Ìstupem k duchovnÌm vÏcem. Tento st¯et je
tematizov·n zejmÈna v trakt·tu DiÛn. Ñÿeckouì cestou je syntÈza liter·rnÌ kultury s duchovnÌm ˙silÌm ñ kdeûto Ñmudrci barbar˘ì (b°rbaroi
sowo¯, Dio 9,6) postupujÌ k n·boûenskÈ znalosti a zkuöenosti p¯Ìmo,
Ñbez kulturyì. Jako p¯Ìklady tÈto ÑbarbarskÈ moudrostiì jsou uv·dÏni
ÑAm˙s Egypùanì (jehoû identifikace nenÌ jednoznaËn·), Zoroaster,
HermÈs a AntonÌn PoustevnÌk (Dio 10,5) ñ tedy postavy spojenÈ buÔ
s Egyptem, nebo s PersiÌ.
V˝chod tedy znamen· zdroj ÑjinÈì duchovnosti. O jeho p¯esnÏjöÌ
popis Ëi geograficko-duchovnÌ ËlenÏnÌ Synesios neusiluje. Kupodivu
û·dnÈ mÌsto nem· v jeho obzoru Palestina Ëili svat· zemÏ k¯esùanstvÌ;
a to ani potÈ, co se Synesios stane biskupem. Jen jedinkr·t je zmÌnÏna
konkrÈtnÌ palestinsk· lokalita ñ sÌdlo sekty essÈn˘, Ñzcela blaûen· obec
u MrtvÈho Mo¯e, uprost¯ed Palestiny, leûÌcÌ nedaleko od Sodomyì (Dio
3,1). I tuto lokalizaci vöak Synesios prov·dÌ jen dÌky tomu, ûe ho k nÌ
dovedl jeho liter·rnÌ vzor ñ DiÛn, kter˝ûto uû s·m o essÈnech psal. Jinak
se v SynesiovÏ obzoru svat· zemÏ k¯esùanstvÌ ztr·cÌ v nep¯ehlednÈm
a neurËitÈm svÏtÏ v˝chodnÌ ÑbarbarskÈ moudrostiì.
Naopak o vzdÏlanosti latinskÈho Z·padu Synesios nic nevÌ nebo se
alespoÚ tv·¯Ì nevÏdÏt, podobaje se v tom tak mnoha ¯eckojazyËn˝m liter·t˘m ¯ÌmskÈ epochy. Ale nenÌ to tak, ûe by se tv·¯il nevÏdÏt o ÿÌmÏ
a ¯ÌmskÈ ¯Ìöi. Naopak, ¯eË O vl·dÏ, urËen· pro mladÈho cÌsa¯e Arkadia,
je pro nÏj formulov·na jakoûto pro cÌsa¯e ¯ÌmskÈho ñ a podpÌr·na argumenty, bran˝mi z ¯eck˝ch stejnÏ jako ¯Ìmsk˝ch dÏjin. Synesios klade
Arkadiovi p¯ed oËi onu proslavenou prostotu vl·dc˘ d·vnÈho ÿÌma (De
regno 14,2 a 15,3), p¯ipomÌn· i staro¯ÌmskÈ odmÌtnutÌ kr·lovskÈho titulu (De regno 15,3) Ëi Spartakovo povst·nÌ coby p¯Ìklad neblah˝ch d˘sledk˘ povol·v·nÌ cizinc˘, Ne¯Ìman˘, ke zbranÌm (De regno 20,4).
Pr·vÏ i tento poslednÌ p¯Ìklad ukazuje, ûe pro Synesia je ÿÌm jednÌm
(byù z hlediska ¯eckÈho klasicismu ÑnelegitimnÌmì) topem liter·rnÌ
vzdÏlanosti, kdeûto o re·lnÈm ÿÌmÏ a o re·lnÈ topografii latinskÈho Z·padu autor nevÌ tÈmϯ nic. Synesios totiû Spartakovo povst·nÌ klade do
Gallie... To konkrÈtnÌ, co zn· z re·liÌ Z·padu, jsou p¯Ìklady z mÌst, kter·
pat¯Ì historicky a politicky Z·padu, ale kvetla na nich ¯eckojazyËn· kultura: z jihoitalskÈho a sicilskÈho ÑVelkÈho ÿeckaì. TÈto oblasti vÏnuje
Synesios v˝klad v trakt·tu O daru. TamnÌ souznÏnÌ politiky s filozofiÌ
pokl·d· za d˘vod n·zvu ÑVelkÈ ÿeckoì a za p¯ÌËinu rozkvÏtu (¯ÌmskÈ)
02putna.pm6
307
19.11.2010, 16:56
308
MARTIN C. PUTNA
It·lie: ÑV It·lii tehdy byli jedni a titÌû muûovÈ jak û·ky P˝thagorov˝mi,
tak p¯edstaven˝mi mÏst. Proto se jÌ p¯ezdÏlo Velk˝m ÿeckem (Ò Ell¢q
º meg°lh), a to pln˝m pr·vem.ì (De dono 2,1)
Obraz mÌst, o kter˝ch Synesios pÌöe a p¯ikl·d· jim nÏjakÈ v˝znamy ñ
aù jiû je zn· z autopsie Ëi jen z liter·rnÌ vzdÏlanosti ñ, vyhlÌûÌ tedy takto:
severnÌ barba¯i
ÿÌm
univerz·lnÌ
mocenskÈ centrum
minulosti
VelkÈ ÿecko AthÈny
¯eck· minulost univerz·lnÌ
It·lie
intelektu·lnÌ centrum
minulosti
souËasnost v ˙padku
Konstantinopolis
univerz·lnÌ mocenskÈ
centrum souËasnosti
HÈrakleia
¯eck· obec na
severnÌm pomezÌ
Sparta
matka KyrÈny
KythÈra
˙toËiötÏ
Kyrenaika
vlast
lok·lnÌ intelektu·lnÌ
centrum minulosti
souËasnost v ˙padku
Alexandrie
univerz·lnÌ intelektu·lnÌ
centrum souËasnosti
lok·lnÌ mocenskÈ centrum
souËasnosti
dcera Sparty
¯eck· obec na jiûnÌm
pomezÌ
jiûnÌ barba¯i
02putna.pm6
308
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
309
Transpozice geografick˝ch n·zv˘
Obraz Synesiova geografickÈho svÏta vöak musÌ b˝t doplnÏn jeötÏ o jeden typ pouûÌv·nÌ mÌstnÌch n·zv˘: o p¯Ìpady, kdy Synesios pouûÌv· nÏkterÈ konkrÈtnÌ geografickÈ n·zvy, ale mÌnÌ jimi lokality Ëi pojmy jinÈ.
PrvnÌm p¯Ìpadem takovÈto transpozice je pojem ÑÿÌmì. Jak konstatov·no v˝öe, Synesios si uvÏdomuje existenci ÑskuteËnÈhoì, historickÈho,
italskÈho ÿÌma, a m· o nÏm skromnÈ liter·rnÌ znalosti. Avöak souËasnÏ
pouûÌv· pojem ÑÿÌmì v p¯enesenÈm v˝znamu. Na prvnÌ pohled se zd·,
ûe jde pouze o rozö̯enÌ pojmu na vöechny obyvatele ¯Ìöe, latinskÈ stejnÏ jako ¯eckÈ Ë·sti ñ ûe tedy i on s·m se vnÌm· jako ÑÿÌmanì v politickÈm smyslu, ve smyslu in futuro uû ÑbyzantskÈmì (Ò Rvma¡oq). Synesiovy zp˘soby tohoto pouûitÌ vöak nejsou aû tak jednoznaËnÈ. ÿekne-li
nap¯Ìklad o sobÏ, ûe se st·hl z ѯÌmskÈ politikyì (polite¯a Ò Rvma¯vn,
Ep. 100,10), vztahuje to k odchodu od konstantinopolskÈho dvora. Jist˝
˙¯ednÌk je naz˝v·n Ñvelkou nadÏjÌ ÿÌmaì (Ep. 32,17) ñ jedn· se ovöem
opÏt o ˙¯ednÌka na konstantinopolskÈm dvo¯e, nositele titulu comes
Orientis. PodobnÏ mluvÌ o dalöÌm konstantinopolskÈm ˙¯ednÌkovi, ûe je
Ñprefekt ÿÌmaì (Ò Rvma¯vn flparxoq, Ep. 79,68) a ûe m· ÑzvÏtöit moc
ÿÌmaì (Ep. 51,13ñ14), a jeötÏ o jinÈm, ûe spravuje ѯÌmskÈ z·leûitostiì
(Ò Rvma¯vn pr°gmata, Ep. 130,6). SpÌöe se tedy zd·, ûe pojem ѯÌmsk˝ì u nÏj osciluje mezi v˝znamy Ñcelo¯Ìösk˝ì a Ñkonstantinopolsk˝ì.
Pokud pak mluvÌ Synesios o svÈm vlastnÌm pobytu v Konstantinopoli
nebo o p¯·telÌch v Konstantinopoli, buÔ se vyh˝b· p¯ÌmÈmu pojmenov·nÌ, nebo uûÌv· dalöÌ transpozice, totiû metonymickÈho oznaËenÌ
ÑThr·kieì, tedy n·zvu provincie (a historickÈ oblasti), v nÌû se Konstantinopolis nach·zÌ. PÌöe, ûe byl Ñvystaven snÏh˘m Thr·kieì (Ep. 61,6)
nebo ûe mu dopis od p¯Ìtele p¯iöel Ñz Thr·kieì (Ep. 88,1).
KoneËnÏ, v SynesiovÏ dÌle se vyskytuje jeötÏ t¯etÌ geografick· transpozice ñ a do t¯etice se t˝k· Konstantinopole. Tentokr·t jde nikoliv
o margin·lnÌ zmÌnku, roztrouöenou v dopisech nebo v trakt·tech, ale
o systematickou liter·rnÌ strategii v dÌle P¯ÌbÏhy egyptskÈ. Jak p¯ipomenuto v˝öe, toto dÌlo je vybudov·no na sloûitÈm systÈmu öifer, skr˝vajÌcÌch koment·¯ k aktu·lnÌ ¯ÌöskÈ politice. ZatÌmco identifikace jednotliv˝ch postav a historick˝ch ud·lostÌ nenÌ jednoznaËn·,18 geografick·
18
Srov. ALAN CAMERON ñ JACQUELINE LONG, Barbarians and Politics at the Court
of Arcadius, Berkeley ñ Oxford 1993.
02putna.pm6
309
19.11.2010, 16:56
310
MARTIN C. PUTNA
identifikace je naopak nepochybn·. HlavnÌm dÏjiötÏm jsou egyptskÈ
ThÈby, jeû majÌ symbolizovat Konstantinopolis. K jasnosti identifikace
napom·hajÌ pr·vÏ i topografickÈ ˙daje. Zd˘raznÏnÌ, ûe ThÈby se rozkl·dajÌ na obou b¯ezÌch Nilu (Aegyptiaca II,6,1), sugeruje polohu Konstantinopole na obou b¯ezÌch Bosporu. Odkaz na slavnÈ br·ny ThÈb pak
nar·ûÌ na re·ln˝ i symbolick˝ v˝znam hradeb Konstantinopole (Aegyptiaca II,2,8).
Synesios tedy ve svÈm dÌle pouûÌv· celkem t¯i geografickÈ transpozice ñ t¯i r˘znÈ zp˘soby mluvenÌ o Konstantinopoli, aniû by jedinkr·t vy¯kl slovo ÑKonstantinopolisì. ProË takov· d˘slednost, proË takov· vynalÈzavost? Jedno vysvÏtlenÌ plyne z okolnosti, ûe samo pojmenov·nÌ
ÑKonstantinopolisì nebylo v tÈto dobÏ jeötÏ zcela ust·leno a kolÌsalo
mezi ÑÿÌmì, ÑNov˝ ÿÌmì a (vlastnÏ neofici·lnÌm n·zvem) ÑKonstantinopolisì.19 DruhÈ vysvÏtlenÌ plyne ze Synesiova Ñliter·rnÌhoì p¯Ìstupu
k re·lnÈmu svÏtu. Konstantinopolis nepat¯Ì do geografickÈho popisu
svÏta, jak jej normuje klasick· liter·rnÌ vzdÏlanost, do nepsanÈho Ñk·nonuì geografick˝ch n·zv˘. N·zev ÑÿÌmì do ¯eckÈho liter·rnÌho k·nonu takÈ nepat¯il ñ ale dlouh· ¯ada staletÌ, kter· ÿekovÈ proûili s ÿÌmany
a pod ÿÌmany, je p¯imÏla sm̯it se s nÌm. Ne vöak zatÌm s KonstantinopolÌ: na to je p¯Ìliö Ñnov·ì a Ñneliter·rnÌì. A proto Synesios, aË
v Konstantinopoli s·m pob˝val; aË si byl ze svÈ politickÈ praxe dob¯e
vÏdom jejÌho centr·lnÌho v˝znamu; aË bojoval o jejÌ politickou budoucnost; aË mÏl p¯inejmenöÌm nakroËeno k tomu, vnÌmat se jako ÑÿÌmanì,
Ò Rvma¡oq, v (proto)byzantskÈm smyslu ñ p¯ece nikdy nevyslovil jejÌ
jmÈno. Bylo by to lze pokl·dat jen za podivÌnskÈ pedantstvÌ klasicistickÈho liter·ta, kter˝ se obracÌ z·dy k mÏnÌcÌ se realitÏ ñ kdyby ze
Synesiov˝ch text˘ nevypl˝val souËasnÏ obraz ËlovÏka, kter˝ se podle
sv˝ch sil podÌlÌ na pokusech zachraÚovat star˝ antick˝ svÏt, a to slovy
i skutky.
19
Srov. DEMETRIUS JOHN GEORGACAS, The Names of Constantinople, in: Transactions and Proceedings of the American Philological Association 78, 1947, s. 347 aû
367.
02putna.pm6
310
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
311
DefinitivnÌ obraz svÏta Synesia z KyrÈny vyhlÌûÌ tedy takto:
severnÌ barba¯i
ÿÌm
univerz·lnÌ
mocenskÈ centrum
minulosti
(transpozice
Konstantinopole)
Thr·kie
(transpozice Konstantinopole)
VelkÈ ÿecko AthÈny
¯eck· minulost univerz·lnÌ
intelektu·lnÌ centrum
It·lie
minulosti
souËasnost v ˙padku
Konstantinopolis
univerz·lnÌ mocenskÈ
centrum souËasnosti
HÈrakleia
¯eck· obec na
severnÌm pomezÌ
Alexandrie
univerz·lnÌ
intelektu·lnÌ centrum
souËasnosti
lok·lnÌ mocenskÈ
centrum souËasnosti
ThÈby
(transpozice
Konstantinopole)
Sparta
matka KyrÈny
KythÈra
˙toËiötÏ
Kyrenaika
vlast
lok·lnÌ intelektu·lnÌ
centrum minulosti
souËasnost v ˙padku
dcera Sparty
¯eck· obec na jiûnÌm
pomezÌ
jiûnÌ barba¯i
02putna.pm6
311
19.11.2010, 16:56
312
MARTIN C. PUTNA
Z·vÏr
Co takto rekonstruovan˝ obraz Synesiovy re·lnÈ i symbolickÈ geografie
vypovÌd· o jeho osobnosti a dÌle? Kam ji umisùuje na jinÈ geografickÈ
mapÏ, tentokr·t v p¯enesenÈm slova smyslu ñ na duchovnÌ a kulturnÌ
mapÏ svÏta pozdnÌ antiky, na ÑmapÏì osobnostÌ a dÏl jeho doby?
P¯i zkoum·nÌ tÈto geografie se mnohokr·t potvrdilo, ûe Synesios je
obr·cen od re·lnÈho souËasnÈho svÏta ke svÏtu klasickÈ literatury. Uk·zalo se rovnÏû, ûe k¯esùansk·, biblick· geografie ñ a to re·ln· i symbolick· ñ v jeho obrazu svÏta zcela absentuje. P¯itom se vöak k¯esùanstvÌ
postupnÏ vËleÚuje jak do jeho myölenkovÈho svÏta (teologickÈ meditace v jeho Hymnech), tak do jeho praktickÈho ûivota (˙koly plynoucÌ
z biskupskÈ hodnosti). Bylo by spÌöe spekulacÌ t·zat se, zda by i k¯esùanskÈ geografickÈ symboly vstoupily do jeho text˘, kdyby jeho biskupskÈ p˘sobenÌ bylo b˝valo trvalo dÈle.
Synesios je v tomto ohledu jednÌm z ¯ady pozdnÏ antick˝ch liter·t˘,
jejichû textovÈ dÌlo Ñûijeì v z·sadÏ ve svÏtÏ klasickÈ antiky, ale tak, jak
vstupuje k¯esùanstvÌ do jejich re·lnÈho osobnÌho ûivota, vstupuje, Ëi
p¯inejmenöÌm nÏkterÈ jeho prvky vstupujÌ, i do jejich dÌla textovÈho.
Synesiovo mÌsto je tak (mutatis mutandis) po boku liter·t˘, jako je Ausonius, Claudianus Ëi Sidonius Apollinaris. OpaËn˝ model p¯edstavujÌ ti
liter·ti, jejichû textovÈ dÌlo tematizuje prvotnÏ k¯esùanskÈ syûety a/nebo
k¯esùansk· teolog˙mena, ale liter·rnÌ zpracov·nÌ je ovlivnÏno klasick˝m
vzdÏl·nÌm autor˘ ñ Iuvencus a dalöÌ auto¯i ÑbiblickÈho eposuì, GrÈgorios z Nazianzu, Prudentius a mnozÌ jinÌ.
Pr·vÏ proto si Synesiovo dÌlo uchov·v· sv˘j v˝znam a p¯itaûlivost
i pro n·sledujÌcÌ epochy, zejmÈna pro humanistick· a (proto)renesanËnÌ
hnutÌ uvnit¯ st¯edovÏku, v k¯esùanskÈm st¯edovÏku a v renesanci. Je
totiû uchov·v·no, Ëteno a recipov·no jakoûto dÌlo k¯esùanskÈho biskupa, obËas dokonce ctÏnÈho jako svÏtec ñ a p¯itom pod·v· obraz klasickÈho antickÈho svÏta v ÑËistÈì podobÏ. A to vËetnÏ ÑËistÈì antickÈ geografie.
02putna.pm6
312
19.11.2010, 16:56
TOPOGRAFIE V DÕLE SYNESIA Z KYR…NY
313
Summary
THE REAL AND THE SYMBOLIC GEOGRAPHY
IN THE WORK OF SYNESIOS OF CYRENE
Two geographies meet in the textual work of the rhetorician, philosopher and bishop Synesios of Cyrene. First, the real geography of the
world of the late 4th and early 5th century AD, as observed from one particular place, namely an ancient Greek city of Cyrene, Libya. The other,
the ìliteraryî geography, common to Synesios as well as to all other
classicist intellectuals of the Late Antiquity. The real, ìexperiencedî geography of Synesios has four main points: 1) Cyrene = the homeland;
a local intellectual center of the past; at present in decline. 2) Athens =
the universal intellectual center of the past; at present in decline. 3) Alexandria = the universal intellectual center of the present; a local administrative center of the present. 4) Constantinople = the universal administrative center of the present. Other places are introduced into this
system either through the addressees of Synesiosí lettres or through his
literary education. Besides the four points described above, the geography includes: 1) Sparta = ìmother cityî of Cyrene; consequently, the
Cyrene is given the meaning ìthe doughter city of Spartaî. 2) Cythera =
dreamed-off refuge. 3) Heracleia Pontike = another ancient Greek city
on the (northern) edge of Barbarian world; consequently, the Cyrene is
given the meaning ìan ancient Greek city on the southern edge of Barbarian worldî. Both the ìnorthern Barbariansî and the ìsouthern Barbariansî occupy the spaces beyond the borders of the civilised world.
Moreover, Synesios uses several geographical terms in a transposition.
Particularly it is Constantinople which is never named directly. It is described either as ìRomeî, or as ìThraceî, or, in a fiction work Egyptian
Tales, as ìThebesî. This way of avoiding the ìnon-classicalî term represents the ultimate proof of Synesiosí stubborn classicism. Thus, the
Synesiosí literary work, being held in honour as a work of a possibly
saint Christian bishop, reproduced the model of a ìpureî classical geography to the classicistically tuned intellectuals of the Middle Ages.
Keywords: Synesius of Cyrene; Greek Literature of Late Antiquity;
Geography of Late Antiquity; Literary Classicism of Late Antiquity
MARTIN C. PUTNA, Fakulta humanitnÌch studiÌ Univerzity Karlovy, U K¯Ìûe 8, 158 00 Praha 5, [email protected].
02putna.pm6
313
19.11.2010, 16:56