Ekonomika a financování procesu výroby bioplynu

Ekonomika a financování procesu výroby bioplynu.
Jaime Munoz
Úvod.
Ekonomika jako významný prvek ovlivòující spoleèenské hodnoty velmi podmiòuje èinnost
výrobních faktorù a stává se pro nì až rozhodující.
Vhodné ekonomické výsledky urèitého hodnocení svìdèí o realizovatelnosti návrhu, který má velké
procento úspìšnosti v tržních podmínkách.
V této situaci výroba bioplynu jako alternativního zdroje má velmi pozitivní následky z hlediska
mikro- a makro-ekonomického. Neuniká ekonomické realitì a z tohoto dùvodu se potøebuje èím dál
tím více zdokonalovat, aby poskytla všestranný užitek pro spoleènost a pro vlastní výrobu bioplynu.
Technicko-ekonomické hodnocení.
To je první krok, který se provádí pøi stavbì nebo pøi implementaci programu bioplynu. Toto
hodnocení se provádí prostøednictvím nákladovì-užitkové analýzy (analýza nákladù a užitku
programu) s využitím:
•
makroekonomické analýzy.
Srovnání bioplynového programu s jinými programy a užitek programu pro spoleènost nebo státy.
V této analýze mùžeme uvést zlepšení stavu èistoty životního prostøedí, udržení optimálního stavu
lesa a pøírodních rezervací spolu se snížením úèinku eroze pùdy, zlepšení životní úrovnì
nejchudších vrstev obyvatelstva, tvoøení nových pracovních pøíležitostí a vzdìlání obyvatelstva
venkovského regionu, atd.
•
mikroekonomické analýzy.
Tady pøevládá urèení výnosnosti bioplynové jednotky z hlediska uživatele. Je možné také
poukazovat na výrobu energie za nízkou cenu, zvýšení výnosù zemìdìlských kultur využitím
kvalitního hnojiva vlastní výroby, atd. .
V této otázce je velmi dùležité srovnání výroby bioplynu s dalšími alternativami, ukázání
nejvýhodnìjších možností a také ho uvažovat jako náhradu èásti importu jiných dražších paliv.
69
Obr. è.1: pøehled ekonomických podmínek bioplynové jednotky.
Ekonomické hodnocení bioplynové jednotky.
Pøi provádìní tohoto hodnocení nahlédneme do :
•
vlastního využití vyprodukovaných prostøedkù venkovskou rodinou (bioplyn, hnojivo,atd.),
•
nákladù bioplynové stanice (výrobní, provozní a kapitálové náklady),
•
makroekonomických hodnocení (ekologické a spoleèenské následky, atd.),
•
finanèní a veøejné podpory.
Také je potøeba uvést kladný vliv výroby bioplynu na sociální politiku se zlepšením podmínek
èistoty prostøedí a zdraví obyvatelstva, zlepšení kvality výživy, podporou kulturních a vzdìlávacích
aktivit ve spoleènosti, zlepšení podmínek v zamìstnání, odborné kvalifikace a zásob potravin, zmìn
podmínek na èásti pøíjmù a vlastnických vztahù.
70
Na stranì užitku pro životního prostøedí je nutné zvýraznit úlohu bioplynu pøi ochranì klimatu
a snížení emisí skleníkových plynù.
Analýza užitku pro uživatele bioplynové stanice.
V této èásti je úèinek založen jednak:
•
na substituci jiných energetických zdrojù: využití bioplynu k výrobì tepla nebo elektrické
energie,
•
na substituci anorganických hnojiv využitím biohnojiva: hnojení organickým hnojivem
produkovaným anaerobní digesci,
•
na finanèní úspoøe pøi likvidaci a vlastní digesci substrátu: zpracování odpadní vody
a zemìdìlských odpadù,
•
na úspoøe èasu pøi manipulaci se substrátem: vylouèení sbìru, pøípravy a manipulace s palivem.
Náklady bioplynové stanice.
Hodnocení stavby a provozu bioplynové stanice slouží ke srovnání nákladù alternativních modelù,
k informování uživatelù o dosahu budoucích finanèních nákladù a návrhu na možnosti veøejné
subvence ze strany státu.
Kategorie nákladù.
•
výrobní nebo poøizovací náklady: výdaje a ztráty pøíjmù nutných k vybudování bioplynové
stanice. Faktory urèující tyto typy nákladù jsou náklady na poøizování pùdy, model bioplynové
stanice, velikost jednotky, množství a ceny materiálù, pracovní vstupy a mzdy, stupeò
zúèastnìní uživatelù pøi stavbì jednotky .
Je tøeba øíci, že digestor zahrnuje kolem 35 - 40 % celkových nákladù a že rozdíl ve velikosti
bioplynových stanic je velmi výrazný z hlediska nákladù (velké, støední a malé jednotky). Velké
jednotky jsou výhodnìjší než malé.
•
náklady na opravy a údržbu (provozní náklady): zahrnují 3 - 5 % poøizovacích nákladù. Mezi
hlavními operacemi je pøíjem substrátu, zdroj technologické vody, zásobování a obsluhování
stanice, kontrola, údržba a opravy stanice, skladování a zpracování odpadù, distribuce a využití
bioplynu a koneènì správa bioplynové stanice.
•
kapitálové náklady: to je možnost návratnosti prostøedkù a úrokù na financování stavebních
nákladù (využití roèní dynamické kalkulace nákladù).
•
Životnost zaøízení: doba amortizace nebo vlastní výrobní životnost zaøízení.
71
•
cena konkurujících paliv.
Makro-ekonomické hodnocení.
Je to hodnocení projektu v rámci národního hospodáøství, které mùže vést k regionálním nebo
národním efektùm jako:
•
tvorba ekonomických externalit: pozitivní vliv na uživatele a spoleènost,
•
náhrada fosilních paliv bioplynem,
•
konkurenèní schopnost tržní ceny bioplynu,
•
decentralizace výroby energie,
•
zlepšení životní úrovnì venkova, a
•
možnost využití vlastních zdrojù materiálu ve výstavbì biopl. stanice.
Makro-ekonomické hodnocení ukazuje na užitek v oblasti:
•
Energie a zdroje hnojiva,
•
Životního prostøedí,
•
Zdravotnictví,
•
Zamìstnanosti a zahranièního obchodu.
72
Obr. è.2: Schéma bioplynové stanice.
Finanèní analýza.
Kvantifikace faktorù k urèení vhodnosti stavby bioplynové stanice. Pøevažují tøí hlavní faktory:
•
minimální nákladová analýza,
•
nákladovì-užitková analýza,
•
absolutní a variabilní vhodnost.
73
Analýza pak vìnuje pozornost na hodnocení souèasné valorizace projektu a na investièní kriteria
(èistá souèasná hodnota projektu, návratnost prostøedkù, náklady na jednotku produkce a roèní
amortizace projektu).
Obr. è.3: Ekonomický potenciál bioplynových stanic v ÈR.
Závìr.
Jako nejvhodnìjší zpùsob hodnocení úspìšnost výroby bioplynu je všestranné hodnocení faktorù
ovlivòujících výrobu bioplynu, které budou schopné ukázat na pozitivní externality dosažené tímto
procesem. Dále se ve svìte osvìdèila lepší rentabilita u hybridních systémù energie (dvojitépalivové plynofikaèní systémy) a snížení nákladù ve spojení s výrobou obnovitelných zdrojù
energie.
Literatura:
Producers-gas technology for rural applications, FAO agricultural services bulletin n. 61, 1985,
Anaerobic digestion of animal manure in Eastern Countries, Congres Thermie, September 1994,
Market study,
http://gate.gtz.de/isat/, Biogas digestion, 1999.
Ing. Jaime Munoz
Výzkumný ústav rostlinné výroby
Drnovská 507, 161 06 Praha 6 – Ruzynì
tel.: 02 / 33022354, fax: 02 / 365228
[email protected]
74