Bloky pro dolní končetiny
Transkript
Bloky pro horní a dolní končetiny z pohledu fasciálního konceptu Daniel Nalos Úvod Klíčem k regionální anestézii je znalost anatomie. Technický pokrok ve formě ultrazvukové asistence nám umožňuje nahlédnout pod kůži do místa průběhu nervů. Orientačními strukturami se stávají cévy, svaly a jejich fascie. Periferní nerv krytý epineuriem je obklopen jemnou vazivovou tkání tvořenou snadno oddělitelnými vazivovými buňkami dle habitu naplněnými různým množstvím tuku. Lokální anestetikum, nesené vodním roztokem, podané pod standardním tlakem do 15 cm H 2O, má schopnost mezibuněčné vazby odpreparovat a proniknout do bezprostřední blízkosti nervu. Distribuce anestetika je závislá na aplikovaném tlaku, poddajnosti okolních struktur, na celkovém objemu tekutiny a pravděpodobně i na proudu tekutiny z hrotu jehly. Aplikace tekutiny zákonitě dočasně ovlivňuje anatomické poměry a vzájemné vztahy okolních struktur. Právě poddajnost a (ne)propustnost tkání v okolí nervu hraje v distribuci anestetika významnou roli. I relativně malé množství anestetika, pronikající řídkým vazivem mezi tukovými buňkami, se při malé poddajnosti okolí a úzkém prostoru dokáže dostat na značnou vzdálenost. Za příznivých okolností pronikne anestetikum k nervu i z relativně větší vzdálenosti. Zejména pevnější a nepropustnější fasciální a vazivové struktury významně ovlivňují distribuci aplikovaného anestetika v tomto smyslu. Zobrazovací techniky u řady periferních bloků ukazují, že naším primárním cílem mnohdy nemusí být konkrétní nerv nebo pleteň. Optimálním místem aplikace je přesně definovaný anatomický prostor, který zaručí distribuci anestetika okolo nervu. Na řadě cílových míst probíhají nervy velmi intimně mezi fasciálními obaly svalů. Fasciální obaly naléhajících svalů považujeme za významný faktor ovlivňující kvalitu bloku. Anestetikum může proniknout za příznivých tlakových poměrů, daných poddajností svalů, i ke vzdáleným nervům. Bez pochopení úlohy fasciálních prostorů, jejich vzájemných poměrů je současné pojetí blokády spíše koupání nervu v anestetiku podaném za každou cenu co nejblíže nervu, mnohdy ve zbytečně velké dávce. Krční fascie ve vztahu k blokádám brachiálního plexu Fascie krku pokrývají krční svaly a velké cévní struktury. Pro tekutiny představují překážku v závislosti na své mohutnosti. Silné fascie jsou prakticky neprostupné a tvoří přirozené hranice pro šíření lokálních anestetik. Pro regionální anestesii cervikálního a brachiálního plexu mají význam tyto krční fascie: Střední fascie krční je rozprostřena ve variabilní tloušťce po celém obvodu krku. Zaujímá do sebe m. sternocleidomastoideus a m.trapezius, vytváří tak hluboký a povrchní list kolem těchto svalů. Hluboká přední fascie (viscerální fascie) pokrývá hluboké svaly kolem hrtanu a jícnu. Má kaudálně volné pokračování do mediastina. Hluboká zadní krční fascie poskytuje obaly svalům, které se upínají na přední kostní struktury krční páteře. Tato fascie pokrývá m. rectus coli a překrývá truncus sympaticus. Mezi viscerální fascií a přední částí zadní hluboké fascie existuje štěrbinovitý prostor, který pokračuje až do středního mediastina. Skalenická fascie. Skalenické svaly jsou původně svaly mezižeberní. Odstupují postupně od jednotlivých kostálních částí postranních výběžků krční páteře a upínají se na 1. žebro. Jejich fascie má rozhodující vliv na šíření tekutin kolem brachiálního plexu nad klíčkem. V oblasti 103 Bloky pro horní a dolní končetiny krku obepíná skalenické svaly, brachiální plexus a n. phrenicus. Má kuželovitý tvar s vrcholem úponu středního skalenu na příčné výběžky C2. Od příčných výběžků C4 se připojuje s vlákny a obaly přední skalenus. Část skalenické fascie se v oblasti prvního žebra spojuje s vnějším pleurálním listem, část s obaly podklíčkových cév a část s distálními obaly brachiálního plexu. Nervy krčního plexu na rozdíl od nervů brachiálního plexu míjí skalenickou fascii mezi jejími jednotlivými úpony do prostoru ohraničeného vnitřním listem střední fascie a dorsální části hluboké krční fascie kryjící m. levator scapulae. V tomto prostoru vyplněném tukem a mízními cévami a uzlinami se vytváří cervikální plexus. Alární fascie obaluje arterie karotis, vnitřní jugulární žíly a n. vagus. Tato fasciální pochva má vazivové spojky, s hlubokou zadní fascií, tak s viscerální fascii, tak i s vnitřním listem střední fascie. Vazivové spojení mezi zadní hlubokou fascií a alární fascii pravděpodobně slouží jako opora pro sympatickou inervaci cév. Skalenická fascie odděluje poměrně spolehlivě cervikální a brachiální plexus. Tím lze vysvětlit v praxi pozorovanou skutečnost, že při interskalenické blokádě nedochází k blokádě cervikálního plexu a naopak při blokádách cervikálního plexu nedochází k blokádě brachiálního plexu. Výjimku představuje nervus phrenicus, který po svém odstupu z C4 vstupuje pod skalnickou fascii a v oblasti hrudníku prochází dále mediastinem k bránici. V oblasti klíční kosti dochází ke složitému křížení nervů brachiálního plexu. Aplikace anestetika do této oblasti má předpoklady proniknout ke všem nervovým strukturám obsažených v pochvě brachiálního plexu. Nad odstupem m. subclavius je plexus v prostoru s nejmenší poddajností okolí a teoreticky lze použít nízký objem anestetika. V axilární oblasti dochází se vznikem terminálních nervů brachiálního plexu postupně k dělení pochvy brachiálního plexu. V úrovni vrcholu axily popisujeme dvě faciální pochvy. Jedna obsahuje nervy vzniklé z předního a bočního svazku, druhá nervy ze zadního svazku. Tento nález podporuje klinicky ověřenou zkušenost techniky dvou stimulaci (nervus medialis a nervus radialis) pro zvýšení efektivity blokády z axilárního přístupu. Četnost anatomických variant v této oblasti je klinicky významná. Šíření lokálního anestetika v tkáních se musí řídit platnými fyzikálními zákony. Značně složité křížení, spojování a rozpojování nervových kořenů a kmenů a následně svazků brachiálního plexu probíhá v pomyslné přímce označované jako „anesteziologická linie“. Při abdukci paže v úhlu 450 si ji na těle můžeme představit jako čáru vycházející z interskalenického prostoru směrem do axily. Podle tvaru a charakteru okolních struktur se celá pleteň nachází v průběhu této linie různě hluboko pod kůží. Nejblíže kožnímu krytu je brachiální plexus uložen v interskalenickém prostoru (1 - 1,5 cm ) a pak axilárně (zhruba 1 cm od povrchu kůže). Brachiální plexus můžeme při blokádách zasáhnout prakticky kdekoliv podél této anesteziologické linie. Nabízí se celá řada přístupů nad klíčkem i pod klíčkem, přístupů předních i zadních, pod různými úhly a směry. Jen neprůchodné (kost) a zranitelné (cévy, pleura) tkáně nám v praxi brání provést vpich v podstatě odkudkoliv. Důležitým teoretickým předpokladem pro existenci tohoto velkého počtu přístupů (v praxi spolehlivých) je přítomnost pochvy obklopující brachiální plexus. Vybrané přístupy k brachiálnímu plexu pro denní praxi Interskalenický přístup Je vhodný pro blokády horní a laterální části ruky. V poloze na zádech a mírně ukloněnou hlavou na neoperovanou stranu pohmatem identifikujeme interskalenický prostor. Jehlu vedeme kolmo ke kůži zhruba ve výšce prsténcové chrupavky asi do hloubky 1 cm, kde očekáváme odpověď na stimulaci. 104 Bloky pro horní a dolní končetiny S asistencí ultrazvuku (UZ) hledáme obraz „sněhuláka“ tří nervových kmenů. In plane technikou zavedeme jehlu a sledujeme šíření lokálního anestetika (LA). Aplikujeme 7 až 20 ml LA. Supraklavikulární přístup Je vhodná pouze s asistencí UZ. Pro začínající lékaře se doporučuje postupovat jako u interskalenické blokády. Po nelezení sněhuláka postupujeme laterokaudálně až se nám objeví obraz vinného hroznu.(u některých jedinců budeme mít úspěch přesně opačným postupem (to když přiložením sondy nad klíček budeme od hroznu postupovat směrem ke sněhuláku). Aplikujeme 20 ml LA. Axilární přístup Pacient v supinační poloze abdukuje horní končetinu. Orientační strukturou je pulsující tepna. Okolo jejího laterálního okraje se plexus rozpadá na terminální nervy. Snažíme se stimulovat nervus medialis. Aplikujeme 20 až 30 ml LA. Použití UZ nám umožní visualisovat jednotlivé nervy včetně n. musculocutaneus a snížit celkovou dávku LA. Rozvoj ultrazvukové asistence během regionální anestézie a CT resp. MRI metody přinášejí důkazy o významu fasciálních struktur na šíření lokálního anestetika. Bez pochopení úlohy fasciálních prostorů a jejich vzájemných poměrů je současné pojetí blokády spíše koupání nervu v anestetiku podaném za každou cenu co nejblíže nervu, mnohdy ve zbytečně velké dávce. K detailnějšímu studiu doporučuji některou z učebnic regionální anestezie opatřenou bohatou obrázkovou dokumentací. Blokády pro dolní končetiny Fasciální prostory lumbálního plexu mají zcela jiný charakter než fasciální prostory na horní končetině. Nervy lumbálního plexu probíhají několika fasciálními prostory (obrázek): I. Kraniální nervy lumbálního plexu L1 a L2 svým průběhem napodobují průběh hrudních nervů. Po svém vstupu přední kořeny míjí kraniálně úpony m. psoas major i minor a míří šikmo přes m.guadratum lumborum a m. iliacus mezi svaly břišní stěny do třísla a zevních genitálií. II: fasciální interpsoatický prostor n. genitofemoralis probíhá mezi fasciemi m. psoas minor a major. Ve svém průběhu se dělí na femorální větev zásobující senzitivně kůži femorálního trianglu pod lig. inquinale a genitální větev, která u mužů prochází inquinálním kanálem zásobuje m. cremaster a kůži skrota. U žen mons pubis a velká labia. III: třetím prostorem prochází distální část lumbálního plexu tvořená předními provazci z kořenů L3-5. Plexus se vytváří dorsálně za m. psoas major a dává vzniknout n. cutaneus femoris lateralis, n. femoralis a n. obturatorius. Všechny tři nervy leží v jedné fasciální vrstvě. Paravertebrální blokáda (psoas compartment block) je spolehlivější pro blokádu všech tří nervů, než distálnější techniky vpichu. (blok 3 in 1 a fascia iliaca block) Větší šanci na blokádu n. obturatorius z předních přístupů je jen u mladých štíhlých jedinců. 105 Bloky pro horní a dolní končetiny Fascie ve stehně Na zadní části femoru v linea aspera se upínají tři mohutné a nosné fascie, které oddělují tři velké skupiny svalů: flexory, extensory a adduktory stehna. Pokračováním n. femoralis je n. saphenus, probíhá spolu s arterii femoralis mezi fasciemi oddělující adduktory a extensory do Hunterova kanálu. N. ischiadicus si nachází prostor až do svého rozdvojení v podkolenní jamce, v prostoru mezi adduktory a flexory stehna. Fasciální anatomie sakrálního plexu Plexus sacralis je největší nervová pleteň v lidském těle. Je vytvořená po stranách kosti křížové. Vzniká spojením předních větví sakrálních nervů − S1-S5, které vystupují ve foramina sacralia anteriora (pelvica) a z vláken předních větví lumbálních nervů − L4 a L5. Ta se spojují v truncus lumbosacralis, který přistupuje shora. Pleteň obsahuje v nervech S2-S4 také vlákna parasympatická − sakrální parasympatikus. Z plexus sacralis vystupují tyto nervy se senzitivními vlákny. Viz obrázek. 106 Bloky pro horní a dolní končetiny Nervus cutaneus femoris posterior (S1-S3). Je to sensitivní nerv, který po výstupu z pleteně prochází skrze foramen infrapiriforme − mediálně od n. ischiadicus − pod m. gluteus maximus. Dále pokračuje po zadní straně stehna až k fossa poplitea. Nervus ischiadicus (L4−S3) N. ischiadicus (L4-S3) je smíšený nerv a zároveň největší nerv v lidském těle. Po svém sformování prochází skrze foramen infrapiriforme − zevně od n. cutaneus femoris posterior − na zadní stranu pánve pod m. gluteus maximus. Probíhá mezi fasciemi adduktorů a flexorů. Pod dolním okrajem m. gluteus maximus a zevně od tuber ischiadicum je nerv nejblíže kožnímu povrchu.(1 - 2 cm kryt jen fascií). Pomůckou pro jeho identifikaci je představa, že z pohledu ze zadu probíhá v ose stehna. Spojení mezi n. tibialis a n. peroneus je velmi malé, takže lze z praktického pohledu zjednodušeně vnímat n. ischiadicus jako průběh dvou nervů shodným fasciálním a různým epineurálním prostorem. Výběr blokád pro lumbální a sakrální plexus 1. Paravertebrální bloky 1 a. Klasickou paravertebrální technikou v prostoru L1 docílíme analgetickou blokádu pro n. ilioinguinalis a n. iliohypogastricus. 1 b. Paravertebrální blokáda L2 je nejúčinnější pro n. genitofemoralis (paravertebrální blokáda zpravidla způsobí analgezii jeden segment nad místem vpichu a jeden pod místem vpichu). 1 c. Psoascompartment block je v principu parevertebrální blok v úrovni L3-L4. Docílíme blokády n. femoralis, obturatorius, a cutaneus femoris lateralis. 1 d. Lumbosacral Plexus Blockade (Bentsen 2013) vyžaduje ultrazvukovou asistenci a praxi. Tento blok je vhodný pro operace kyčelního kloubu u velmi rizikových pacientů. Zastihne část sakrálního i lumbálního plexu zásobující oblast kyčelního kloubu. 1 e. Parasakrální blok. S nástupem rutinního používání ultrazvukové asistence lze předpokládat renesanci tohoto bloku pro výkony v oblasti kyčelního kloubu. 2. Přístup k nervům dolní končetiny, které lze provést v poloze na zádech Přední přístupy jsou vhodné u pacientů se sníženou mobilitou. 2 a. Blok n. femoralis (3 in1 blok) vhodný pro zákroky na přední části stehna a koleni (UZ vhodný) 2 b. Fascia femoralis block - velmi obdobný rozsah vhodný pro pokračující blokády (UZ doporučen) 2 c. Zadní přístup k n. ischiadicus dle Raja. Snad největší výhodou tohoto přístupu je poloha pacienta. Zůstává totiž v poloze na zádech s anestezovanou končetinou flektovanou v kyčli a koleni o 90°. Končetinu nám zpravidla přidržuje asistence. Vytvoříme spojnici vrcholu velkého trochanteru a hrbolu sedací kosti. Místo vpichu je ve středu této vzdálenosti. Jehlu zavádíme kolmo na kůži ve snaze vyvolat motorickou odpověď podobně jako u Labatova přístupu. Nerv je „natažen a fixován“ flexí kyčle. Je uložen poměrně povrchově a nemá možnost uhnout naší jehle. 2 d. Přední přístup pod tříslem k n. ischiadicus - asistence UZ („břišní sonda“) zlepšuje identifikaci a usnadňuje blok 2 e. Fasciální blok nn. obturatorii ve fasciích m. adduktor magnus, (pouze s asistencí UZ) 2 f. Blok n. sapheni ve fasciích mezi adduktory a extensory stehna. (pouze s asistencí ultrazvuku) 2 g. Distální laterální přístup k n. ischiadicus (UZ asistence doporučena). 107 Bloky pro horní a dolní končetiny 3. Zadní přístup k nervům dolní končetiny (poloha na boku a na břiše) 3 a. Blokády n. ischiadicus dle Labata. Tento přístup popsaný před sto lety Gastonem Labatem představuje klasiku ischiadických blokád. Je poměrně spolehlivý z hlediska blokády obou komponent nervu. U větší části pacientů můžeme očekávat i blokádu n. cutaneus femoris posterior. Nevýhodou se může stát nutnost polohování pacienta na bok. 3 b. Blokády n. ischiadicus v ose průběhu stehna. S asistencí UZ jsou možné v celém průběhu ischiadického nervu mezi stehenními svaly. Literatura Nalos D., Mach D.: Periferní nervové blokády pro klinickou praxi včetně ultrazvukového navádění. Grada 2010. 192 stran. ISBN 978-80-247-3280-0. 108
Podobné dokumenty
Artroskopie - Portál LF MU
- v klinickém obrazu a pseudoparal!za horní
konetiny
Dlení - na parciální a totální ruptury
- podle tvaru (podélné, píné , tvaru)
- podle lokalizace a prbhu.
Nejčastější traumata periferních nervů DK
Kondukční studie : srovnat poraněný a zdravý nerv
Stimulace zpravidla distálně od místa poranění
Axonopatie - nízký CMAP + SNAP n.per + tib
Vlna F n.peroneus + n.tibialis , H reflex m.soleus
Jehlov...
N. femoralis
4. Svaly nohy - musculi pedis
5. Šlachové pochvy svalů bérce a nohy
6. Fascie dolní končetiny
Trauma z visu
Správné používání vhodných osobních ochranných prostředků drtivé většině vážných úrazů
zamezí. Nárůst zaznamenaných případů traumatu z následného visu lze však s počátkem
širšího používání osobních...
Neviditelná síť
citlivými prsty. Ale to vědci samozřejmě nestačilo. Od té doby, co toto umíme vyjádřit kvantitativně,
vstupuje zkoumání fascií triumfálně do mezinárodního výzkumu. A to právem.“8
Stáhnout - Nemocnice ve Frýdku
Ivv
J
JJ stent
K
k.n
KCE
KCl
KCT
KČ
KES
KCHOL
KO
kolono
kolpo
kor.
KP komp.
KPCR
KR
KRBS
KRK
KRKo
KRV
KRV
KS
KSME
KT
KTB
KV aparát
kv.
L
L
Pozvánka na odborný kurz Prohloubení práce s Myofasciální Integrací
dosáhli změn ve strukturách těla. Naučíme se jak tělo manuálně uvolnit od hluboko
usazeného napětí, aby mohlo lépe fungovat. V praktických cvičeních se budeme též
zabývat kinestetickým vědomím - uv...
program - VI. Mezinárodní kongres úrazové chirurgie a soudního
Registrující Vám rádi sdělí Vaše event. dotazy.