Kronika za rok 2009

Kronika městské části Brno-Slatina
rok 2009
Obsah
1
Významné události
1.1
1.2
1.3
2
Osady
4.1
4.2
5
Školství
5.1
5.2
5.3
5.4
1
1
2
4
Hospodaření Městské části Brno-Slatina . . . . . . . . . . . . . . . .
Volby do Evropského parlamentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Všeobecné veřejné události
3.1
3.2
3.3
3.4
3.5
3.6
3.7
3.8
3.9
3.10
4
Oslavy 91. výročí vzniku Československa . . . . . . . . . . . . . . .
Slatinští legionáři v I. světové válce . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pamětní deska legionáři Ondřeji Veselému . . . . . . . . . . . . . .
Z rozhodování zastupitelských orgánů
2.1
2.2
3
1
5
9
10
Stalo se před 20. lety . . . . . . . . . . . . . . . .
AIR PRODUCTS s. r. o. výrobna Brno . . . . . .
Centrum pro seniory . . . . . . . . . . . . . . . .
Sociální péče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Technické služby Slatina . . . . . . . . . . . . . .
Nové dětské hřiště . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bytová výstavba a regenerace panelových domů
Dopravní ruch ve Slatině . . . . . . . . . . . . . .
Trolejbusy oslavily šedesátiny . . . . . . . . . . .
Slatinská kasárna . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
10
12
12
12
13
13
13
14
15
16
Osada pod Stránskou skálou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Osada Malá Slatina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
18
17
19
Základní škola Přemyslovo náměstí 1 . . . . . . . . .
Základní škola Jihomoravské náměstí 2 . . . . . . . .
Mateřská škola Jihomoravské náměstí 5 . . . . . . . .
Integrovaná střední škola polygrafická, Šmahova 110
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
19
20
21
22
6
6.1
6.2
6.3
6.4
6.5
6.6
6.7
6.8
6.9
6.10
7
Sport
9.1
9.2
9.3
9.4
9.5
9.6
10
Závěr
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
23
23
23
24
26
26
26
27
27
31
34
Hasičský záchranný sbor . . . . . . . . . . . . . . . . .
Slatinští občané mistři světa mezi policisty a hasiči . .
Český zahrádkářský svaz . . . . . . . . . . . . . . . .
Dům dětí a mládeže Fantázie . . . . . . . . . . . . . .
Klubíčko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Svaz chovatelů drobného zvířectva – pobočka Slatina
Lucius – historický šerm . . . . . . . . . . . . . . . . .
Životní jubilea
8.1
8.2
8.3
8.4
9
Společenský ples MČ Brno-Slatina . . . . . . . . . . . . .
Divadelní soubor J. K. Tyla . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hody ve Slatině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Knihovna Jiřího Mahena – pobočka ve Slatině . . . . . . .
Kniha mého srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Slatinské kulturní léto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kulinářské hody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Klub seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Římsko-katolická farnost v Líšni – filiální obec ve Slatině
Slatinský historický klub . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zájmová činnost
7.1
7.2
7.3
7.4
7.5
7.6
7.7
8
23
Společenský život
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
34
34
36
37
37
38
38
40
Žijí mezi námi a s námi . . . . . . .
Vlčí bible . . . . . . . . . . . . . . .
Vítání občánků . . . . . . . . . . .
Slatinští jubilanti – nejstarší senioři
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
40
44
45
45
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
47
50
51
51
52
52
47
SK Slatina . . . . . . . . . . . . . .
Pétangue . . . . . . . . . . . . . . .
Česká asociace sportu pro všechny
Slatinský atletický oddíl . . . . . .
Nestlé Life In Line Tour 2009 . . .
Cyklistický výlet do Slavkova . . .
53
1
Významné události
1.1
Oslavy 91. výročí vzniku Československa
V úterý 27. října 2009 pořádala Městská část Brno-Slatina ve spolupráci se ZŠ Přemyslovo náměstí 1, ZŠ Jihomoravské náměstí 2 a Fantázií u příležitosti 91. výročí
založení Československa shromáždění občanů a lampionový průvod dětí a mládeže. Průvod prošel z Přemyslova náměstí od Slunečního dvora ulicemi Tilhonova, Mikulčická, Zlínská, Budínská a Matlachova k pomníku padlým v obou
světových válkách před kostelem Povýšení sv. Kříže. Po slavnostních projevech
si účastníci vyslechli českou i slovenskou státní hymnu. Akce se těší čím dál tím
více oblibě. Když čelo průvodu došlo ke kostelu, konec průvodu procházel stále
ještě ulicí Budínskou. Tolik bylo účastníků.
1.2
Slatinští legionáři v I. světové válce
V pátek 1. října byla zahájena výstava o slatinských legionářích, kterou uspořádali členové Slatinského historického klubu ve spolupráci s Moravským zemským muzeem pod záštitou Městské části Brno-Slatina.
Výstava zahrnovala krátkou charakteristiku všech slatinských legionářů, jejich osudy a účast v bojích na Sibiřské magistrále, ve Francii i Itálii, až po složité návraty zpět do vlasti, v té době již do Československé republiky, na jejímž
vzniku se nemálo podíleli. Byly zde vystaveny unikátní fotografie a dokumenty
z jejich bojů nejen na Sibiři, Francii a Itálii, ale také z jejich návratů domů přes
světové oceány, vlakem přes Kanadu a opět přes moře do různých míst v Evropě
a nakonec odtud vlakem do republiky.
Shromáždit takové velké množství dokumentů a zpracovat je pak do výstavních exponátů připadlo velkou mírou na Lubomíru Krejčím, i když nemůžeme
pominout i spolupráci Ing. Lubomíra Vysočana, Ing. Bohumila Reichstädtera,
CSc., PhDr. Karla Janiše a zázemí, které L. Krejčímu vytvářela jeho manželka paní
Emilie Krejčí a jeho syn Lubomír Krejčí. Pan Ivo Koukola věnoval na zhotovení
nástěnek, které byly následně připevněny na výstavní panely, kartonový papír a
potřebný pomocný materiál.
Na výstavě se uskutečnila i beseda s žáky ZŠ Přemyslovo náměstí 1.
MČ Brno-Slatina financovala instalaci výstavy částkou 4 972 Kč.
1
Účastníci lampionového průvodu k výročí 28. října 1918. Vlevo Jan Čech, vpravo paní
Idesová, maminka místopředsedy naší městské části.
1.3
Pamětní deska legionáři Ondřeji Veselému
V úterý 18. listopadu byla péči Slatinského historického klubu pod záštitou Městské části Brno-Slatina odhalena pamětní deska Ondřeji Veselému na domě, jehož
býval vlastníkem a to na ulici Řípská číslo 8. Ondřej Veselý byl ruským legionářem a po návratu do republiky byl listonošem a nezapomenutelným amatérským
divadelníkem. Na jeho roli v Jízdní hlídce pamětníci vzpomínají dosud. Během
II. světové války zadržoval udavačské dopisy, adresované Gestapu, za což byl internován do koncentračního tábora a tam zahynul. O jeho životě zasvěceně promluvil Ing. Bohumil Reichstädter, CSc.
Pamětní deska je z indické žuly a zhotovil ji kameník pan Jaroslav Zavřel.
MČ Brno-Slatina poskytla na zhotovení desky částku 15 000 Kč.
2
Výstava „Slatinští legionáři“. Zleva: Uniformovaný ruský kozák, Miroslava Buršíková,
uniformovaný ruský legionář, Ing. Bohumil Reichstädter, CSc. a místopředseda městské
části Brno-Líšeň.
Odhalení pamětní desky O. Veselému. Vpravo starosta městské části Brno-Slatina
Ing. Jiří Navrátil.
3
2
Z rozhodování zastupitelských orgánů
• V lednu souhlasila Rada MČ Brno-Slatina s projektem stavby „Brno Slatina
obchvat“ zpracovaným projekcí Silniční projekt a. s. Brno a nebylo žádných
připomínek ke zpracované dokumentaci.
• Rada MČ Brno-Slatina požádala Radu města Brna o zařazení investice „Parkoviště na Přemyslově náměstí“ do závazného plánu investic města Brna na
rok 2009 a vybrala pro zajištění ozvučení a produkce Slatinské kulturní léto
2009 agenturu Václava Michalce a současně stanovila termíny jednotlivých
pořadů na 27. 5., 13. 6., 24. 6., 29. 7., 26. 8., 23. 9. 2009.
• Rada doporučila ředitelkám mateřských škol, aby při přijímání dětí do MŠ
postupovali dle následujících kriterií v tomto pořadí: děti s trvalým bydlištěm alespoň jednoho rodiče ve Slatině, děti 5-6 leté a děti s odloženou školní
docházkou, děti pracujících samoživitelů nebo samoživitelů prokazatelně
nastupujících do zaměstnání, děti obou pracujících rodičů, děti, jejichž sourozenec již navštěvuje stejnou MŠ, děti, jichž jeden z rodičů pobírá rodičovský příspěvek na další dítě, děti starší 4 let, kdy je matka v domácnosti, děti
mladší 4 let na 4 hodiny denně nebo 5 celých dnů v měsíci a nakonec děti
s trvalým bydlištěm v jiných MČ a obcích.
• V měsíci únoru Rada mimo jiné projednala a schválila hospodářské výsledky zařízení školního stravování, obou základních škol včetně přidružené mateřské školy, samostatné Mateřské školy i Technických služeb BrnoSlatina.
• Rada i zastupitelstvo schválili nákup cisternového automobilu v hodnotě
6 200 tis. Kč pro Hasičský záchranný sbor ve Slatině roce 2010 s podmínkou, že bude spolufinancován z dotace Ministerstva vnitra ČR, GŘ HZS ČR
a z dotace města Brna.
• Rada jmenovala pracovní skupinu pro posouzení žádostí o veřejnou finanční
podporu z rozpočtu 2009.
• Rada schválila pro příspěvkovou organizaci TECHNICKÉ SLUŽBY BrnoSlatina na rok 2009 mzdové příspěvky v celkovém objemu 3 280 tis. Kč
a souhlasila se zasláním žádosti na Technické sítě Brno o znovuzapojení
halogenového osvětlení věže místního kostela.
• Rada rozhodla zrušit dětské hřiště na ulici Černozemní – herní prvky neodpovídají bezpečnostním normám, hřiště není oplocené. Hřiště se využívá
hlavně pro hru a soutěže petangue. Maminky s dětmi mají možnost využívat hřiště na ulici Kikerleho (za školou na Přemyslově náměstí).
4
2.1
Hospodaření Městské části Brno-Slatina
Příjmová část
Položka
Částka v tis. Kč
Dotace neinvestiční
29 225
Dotace investiční
17 740
Poplatky, daně
5 222
Z VHČ
14 350
Pronájmy majetku
2 022
Hasiči
212
Kultura, reklamy, knihy, ostatní
266
Dary
127
Sankce
19
Úroky
211
Finanční vypořádání
Příjmy celkem
2 304
71 698
Příjmová část rozpočtu obce (skutečnost)
Komentář
• Neinvestiční dotace jsou státní dotace a dotace z města Brna určené na sociální dávky, státní správu, školství, hasiče, sociálně-právní ochranu dětí,
na úroky k úvěru a na neúčelovou dotaci.
• Investiční dotace obdržela MČ na rekonstrukci kuchyně v MŠ Jihomoravské
náměstí 5 na vytvoření jedné třídy ve výši 1 000 tis. Kč, z fondu bytové
výstavby města Brna na III. etapu regenerací ve výši 12 040 tis. Kč a dotace
z fondu bytové výstavby města Brna na TI Šmahova ve výši 4 700 tis. Kč.
• Poplatky a daně se skládají z místních poplatků a daň z příjmů právnických
osob za obce.
• V části Vedlejší hospodářská činost se jedná o odvody daňových odpisů a
zisku z VHČ. Tyto prostředky se vrací zpět do bytového fondu a část je
určena k dotování sociálního fondu. Příjmy v kapitole Hasiči jsou příjmy
za odborný dozor hasičů při akcích.
• Kultura, reklama, ostatní příjmy – zde jsou příjmy za prodej vstupenek na
ples MČ, inzerci v Aktualitách o Slatině a prodej knížek o Slatině.
• Dary zahrnují sponzorské dary na Slatinské kulturní léto a dary neúčelové.
• Sankce se skládají z pokut, uložených dle stavebního zákona a penále za neuhrazené faktury.
• Úroky jsou z prostředků, které má MČ uloženy u Komerční banky a.s. Finanční vypořádání zahrnuje finanční vypořádání mezi městem Brnem a
MČ vč. financí za odprodané byty a ostatní nemovitosti.
5
Financování
• Dlouhodobé půjčky byly přijaty ve výši 44 319 tis. Kč
• Splátky těchto půjček byly provedeny ve výši 7 437 tis. Kč
• Krátkodobé financování bylo splaceno ve výši 636 tis. Kč
Komentář MČ čerpala úvěr od Komerční banky na III. etapu regenerace panelových domů.
Výdajová část
Položka
Částka v tis. Kč
Investiční výdaje
67 169
Běžné výdaje
40 770
· Komunikace
1 708
· Školství
9 334
· Kultura, Aktuality o Slatině, Klub důchodců
682
· Mládež a tělovýchova
865
· Bytové hospodářství
· Nebytové hospodářství
6 873
477
· Zeleň, odpady
3 704
· Sociální dávky
1 686
· Sociálně-právní ochrana
· Zastupitelé
555
1 947
· Volby
176
· Místní správa
10 544
· CO + PO
630
· Daň z příjmu právnických osob obce
466
· Veřejná finanční podpora nezávislým organizacím
400
· Finanční vypořádání
664
· Ostatní
59
Výdaje celkem
107 939
Výdajová část rozpočtu obce (2009, skutečnost)
6
Komentář
• Investiční výdaje zahrnují III. etapu regenerace panelových domů ve výši
57 951 tis. Kč, při čemž akce bude ukončena v roce 2010, II. etapa regenerace
panelových domů si vyžádala 100 tis. Kč, splátky termostatických ventilů
stály 515 tis. Kč, vybudování infrastruktury na Šmahově ulici si vyžádala
4 700 tis. Kč, rekonstrukce kuchyně na třídu v MŠ Jihomoravské náměstí
5 stála 1 232 tis. Kč, projekt regenerace „dvouletkových domů“ stál 1 337
tis. Kč, projekt přeložek sítí při regeneraci „dvouletek“ stál 111 tis. Kč, doplatek na sociální zařízení v ZŠ Jihomoravské náměstí 2 činil 350 tis. Kč,
zabezpečovací systém v ZŠ Přemyslovo náměstí stál 84 tis. Kč, hrací prvek
do areálu ZŠ Jihomoravské náměstí stál 75 tis. Kč, sociální zařízení k hřišti
na Kikrleho ulici stálo 250 tis. Kč, doplnění topení v objektu Tilhonova 49 si
vyžádalo 42 tis. Kč, za radiostanici pro hasiče se zaplatilo 46 tis. Kč a také
pro hasiče byla pořízena elektrocentrála za 57 tis. Kč a pojízdné zabudované
regály do spisovny ÚMČ vyšly na 321 tis. Kč.
• Komunikace: zde je zahrnuta péče o silnice a chodníky vč. zimní údržby.
• Školství: sem spadají všechna školská zařízení ve Slatině, která jsou příspěvkovými organizacemi městské části a obdržela rozpočtované prostředky.
• Kultura, Aktuality o Slatině, Klub důchodců apod.: zde jsou účtovány náklady spojené s plesem MČ, dnem dětí, dárky seniorům k jubileu, Slatinskými Vánocemi, Slatinským kulturním létem, vítáním malých občánků.
Dále jsou zde náklady spojené s vydáváním měsíčníku Aktuality o Slatině.
Protože vzrostl počet obyvatel ve Slatině, bude v příštím roce zvýšen počet
výtisků z 3 500 na 4 000 výtisků. Klub seniorů se ve spolupráci s MČ stará
o zajímavé trávení volného času slatinských seniorů.
• Mládež a tělovýchova: zde se účtuje příspěvek na provoz Domu dětí a mládeže Fantázie, dále se přispívá sociálně slabším a problematickým dětem,
zejména nabídkou trávení volného času v rámci projektu Všechny děti jsou
naše. V oblasti tělovýchovy jsou opravována a dovybavována dětská hřiště.
Byly opraveny všechny lavičky v sídlišti a vyměněny zdevastované odpadkové koše. V této skupině je zahrnut i příspěvek na správu hřiště na Jihomoravském náměstí a MČ hradí náklady spojené s provozem hřiště.
• Bytové hospodářství: byly uhrazeny úroky ke splátkám termostatických
ventilů instalovaných v bytových domech a úroky za úvěr na regenerace.
Na úroky k 1. etapě dostává MČ dotaci ze státního fondu rozvoje bydlení
v plné výši. Na úroky za úvěr na II. etapu regenerací dostává MČ částečný
příspěvek ze státního fondu rozvoje bydlení. MČ měla požádáno o stejný
příspěvek i na III. etapu regenerace, ale v roce 2009 nebyla přidělena, takže
tyto náklady hradila MČ plně ze svých prostředků. Dále byla převedena
VHČ poměrná část předplaceného nájemného za byty v nástavbách. Dle
smlouvy byly finanční prostředky převedeny na zajišt’ovací účet k úvěru
na II. etapu regenerací.
• Nebytové hospodářství: Zde jsou náklady spojené s pronájmy nebytových
prostor, úhrady ze teplo pro školské objekty na Jihomoravském náměstí a
opravy čerpadla v kotelně K4. Náklady s pronájmy a úhrady ze teplo jsou
průběžně přefakturovávány.
7
• Zeleň, odpady: zde se účtují náklady za svoz komunálního odpadu od budov ve vlastnictví MČ, likvidace černých skládek menšího rozsahu a péče
o vzhled a čistotu MČ, vč. údržby, kácení a výsadby stromů.
• Sociální dávky: jsou hrazeny ze státního rozpočtu a jsou předmětem finančního vypořádání s městem Brnem.
• Sociálně-právní ochrana: zde je financována činnost pracovníků, vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí.
• Civilní ochrana a požární ochrana: MČ má ve správě několik krytů, které
udržuje. Dobrovolní hasiči dovybavují svoji jednotku potřebným oblečením
a dalším vybavením. MČ hradí všechny náklady, spojené s fungováním jednotky.
• Volby: zde figurují náklady, spojené s volbami do EU.
• Zastupitelé: zde jsou náklady spojené s odměnami, školením a jízdným
zejména uvolněných funkcionářů.
• Veřejná finanční podpora: (lidově se přidělování finančních prostředků říká
na všech úrovních státní správy „porcování medvěda“) v roce 2009 bylo
rozděleno mezi nestátní neziskové organizace a fyzické osoby 400 tis. Kč.
• Finanční vypořádání: zde se promítají veškeré převody městu Brnu za předešlý rok.
• Ostatní: v této skupině jsou bankovní poplatky a ostatní finanční operace,
kde figurují platby, které již nemohly být proúčtovány v roce 2008.
8
2.2
Volby do Evropského parlamentu
Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu v Městské části Brno-Slatina
byla 29,07%.
Název strany
Platných hlasů
1. Občanská demokratická strana
639
31,98%
2. Česká strana sociálně demokratická
494
24,72%
3. Komunistická strana Čech a Moravy
233
11,66%
4. Křest’ansko demokratická unie – Česká strana lidová
175
8,75%
5. Suverenita
74
3,70%
6. „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – VAŠE ALTERNATIVA“
52
2,60%
7. Evropská demokratická strana
51
2,55%
8. Věci veřejné
42
2,10%
9. Strana zelených
39
1,95%
10.
SNK Evropští demokraté
33
1,65%
11.
Libertas.cz
24
1,20%
12.
Moravané
23
1,15%
13.
Dělnická strana
20
1,00%
Výsledky voleb do Evropského parlamentu
Ostatní strany a uskupení, které dosáhly méně než 1% hlasů: Volte pravý
blok-www.cibulka.net, Sdružení pro republiku-Republikánská strana Čsl., Česká
strana národně sociální, Národní strana, SDŽ-Strana důstojného života, Humanistická strana, Spojení demokraté-Sdružení nezávislých, Liberálové.cz, Strana
demokracie a svobody, Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do E., Balbínova poetická strana, Koruna česká (monarch. strana), „Strana soukromníků ČR“ a NEZÁVISLÍ. Lidé a Politika nedostali ani jeden hlas.
9
3
Všeobecné veřejné události
3.1
Stalo se před 20. lety
V Praze den 17. listopad 1989 znamenal začátek úplného zlomu v politické orientaci našeho státu. Průvod vysoškoláků a ostatních občanů k 50. výročí smrti
studenta Jana Opletala byl na Národní třídě v Praze násilně ukončen tvrdým až
otřesným zásahem policejních složek. Dalšího dne studenti vyzvali herce ke společné stávce. A již 19. listopadu vzniklo „Občanské forum“ jako otevřené opoziční
seskupení občanů z nezávislých i oficiálních struktur. V dalších dnech následovaly manifestace na Václavském náměstí za účasti kolem 200 000 lidí a na Letné
za účasti kolem půl milionu lidí. Občanské forum požadovalo propuštění politických vězňů, odstoupení zkompromitovaných politiků, rezignaci prezidenta
Husáka, respektování svobody tisku a informací. 24. a 26. 11. rezignovalo vedení
KSČ v čele s M. Jakešem, na jeho místo byl zvolen Karel Urbánek z Brna. Dne
27. 11. proběhla dvouhodinová generální stávka na podporu požadavků OF pod
hesly „Konec vlády jedné strany“ a „Svobodné volby“. Již 27. 11. zrušilo Federální shromáždění ČSSR články ústavy ČSSR o vedoucí úloze KSČ ve společnosti
a v Národní frontě, o marxismu-leninismu jako státní ideologii.
Do Brna již 18. 11. pronikly informace o dění na Národní třídě v Praze a opoziční aktivisté H. Holcnerová, J. Šabata a J. Mezník svolali na 20. listopad na náměstí Svobody demonstraci. Spolu s několika studenty filosofické a pedagogické
fakulty sestavili protestní prohlášení proti zásahu Veřejné bezpečnosti na Národní třídě a výzvu k účasti na demonstraci. Rozbíhala se stávka v divadlech.
Vznikaly koordinační stávkové výbory studentů vysokých škol a stávkový výbor
divadelníků. Odpoledne 20. listopadu se náměstí Svobody a okolní ulice zaplnily asi 30 000 občany, kteří byli seznámeni se vznikem Občanského fóra v Praze
a s jeho požadavky. Od 21. do 28. listopadu pokračovala shromáždění občanů
na náměstí Svobody. Dne 27. 11. stejně jako v Praze proběhla generální stávka
– obrovské průvody ze všech stran města proudily na Moravské náměstí a přes
náměstí Svobody po Masarykově třídě k nádraží ČSD.
Občanská fóra vznikala postupně na úrovni národních výborů – pěti obvodních, města Brna i našeho kraje. Požadavkem byla rekonstrukce rad i kooptace
nových členů do těchto tehdejších orgánů státní moci a správy. Také v Brně se
otevírala nová kapitola v jeho dalším rozvoji i v životě jeho obyvatel.
Již 1. prosince bylo evidováno kolem 900 OF po celé zemi. Nadšení a úsilí
o změnu systému ovládlo velkou většinu národa, s napětím byl sledován vývoj
zejména v Praze – 10. prosince byla jmenována nová vláda s premiérem Mariánem Čalfou jako „vláda národního porozumnění“, mimořádný sjezd KSČ ve
dnech 20.-21. 12. zvolil za předsedu L. Adamce, rehabilitoval vyloučené členy
strany po letech 1968-9, omluvil se všem, kteří byli postiženi represáliemi a schvá10
lil akční program strany. 28. 12. byl A. Dubček zvolen předsedou Federálního
shromáždění ČSSR a 29. 12. byl prezidentem zvolen Václav Havel.
I v Brně probíhalo horečné jednání představitelů OF o zvýšení zástupců nekomunistických stran a bezpartijních v Radě Národního výboru města Brna, OF
pracovala i na jednotlivých pracovištích v továrnách i školách a úřadech, probíhaly demonstrace, budova OV KSČ Brno-venkov na Údolní ulici byla postoupena pro potřeby zdravotnictví. Postupně byla budova MěstV KSČ (všeobecně
zvaná jako „Bílý dům“) na Žerotínově náměstí předána zdravotníkům, budova
OV KSČ Brno-venkov na Údolní je dnes sídlem ombudsmana, budova KV KSČ
na Burešově ulici se stala sídlem rektorátů brněnských vysokých škol a dnes je
sídlem Nejvyššího soudu ČR.
Ve Slatině se ustavující veřejné shromáždění OF uskutečnilo 30. ledna 1990.
Programové prohlášení stanovilo problémy, které je nutno řešit a to:
• ukončit provoz vojenských letounů na letišti
• zavést chemické čištění ve spalovně
• omezit škodliviny ze slévárny Roučka
• zvýšit občanskou vybavenost ve Slatině
• pořádat více kulturních akcí ve Slatině
• obnovit místní národní výbor ve Slatině
• připravit svobodné volby do vyšších zákonodárných sborů a národních výborů všech stupňů, rekonstruovat jejich dosavadní složení
• zrušit stavební uzávěru ve staré zástavbě včetně zrušení plánů na její zbourání.
Členy slatinského občanského fóra ve Slatině byli zejména: Ing. Hana Poušková,
Bc. Ivan Ondřík, RNDr. Libor Mrňa, Ing. Jaroslav Buršík, Ing. Jiří Vojtek a další.
Další veřejné shromáždění OF ve Slatině bylo 1. března 1990. Byl projednán
plán činnosti na nejbližší období, zejména příprava voleb do Federálního shromáždění, které se připravovaly na 30. červen. Volby do místních orgánů se dle
zákona č. 294/1990 Sb. konaly 24. 11. 1990. Termín „národní výbory“ byl nahrazen termínem „zastupitelstva obcí“. Za OF byli zvoleni Bc. Ivan Ondřík, Ing. Jiří
Vojtek, RNDr. Libor Mrňa a Ing. Hana Poušková.
Dne 13. ledna se uskutečnil tzv. hvězdicový protestní pochod na letiště na
podporu ukončení vojenského provozu. Zúčastnilo se jej na 30 000 občanů, kteří
se v průvodech scházeli na plochu letiště ze všech stran z okolních obcí včetně
Slatiny. Z Brna jezdily autobusy ke křižovatce Tuřanka – Řípská a pak lidé s transparenty šli již pěšky na letiště. Rada obrany státu 12. listopadu 1990 požadavku
na zrušení vojenského provozu vyhověla. Na letišti pak probíhal jen civilní provoz. Dne 1.února 1992 bylo letiště Brno-Tuřany už jako civilní zařazeno do právě
založené České správy letišt’ spolu s letišti Praha – Ruzyně, Ostrava – Mošnov a
Karlovy Vary.
Programové prohlášení OF, které shrnulo aktuální problémy ve Slatině, se
stalo směrnicí pro činnost nově zvoleného zastupitelstva.
11
3.2
AIR PRODUCTS s. r. o. výrobna Brno
Starosta Městské části Brno-Slatina (dále jen MČ) pan Ing. Jiří Navrátil odeslal
dopis Odboru životního prostředí Jihomoravského kraje ve věci Bezpečnostního
programu prevence závažné havarie ve firmě Air Product s.r.o. V dopise upozorňuje, že pracovníci Jihomoravského kraje (dále jen JMK) ignorují a přehlížejí Plán
opatření, který vypracoval Hasičský záchranný sbor JMK (dále jen HZS) a byl
předán firmě AP, která jej však neakceptovala. Dále uvádí, že MČ zásadně odmítá rozšíření stávajícího provozu stáčení technických plynů a skladování cca 7,5
tuny toxických látek, protože to ohrožuje životy a zdraví přes tisíc občanů Slatiny
ale i zaměstnanců na Brněnské průmyslové zóně, Černovické terase.
AIR PRODUCTS zpracoval Bezpečnostní program, v němž nejsou zahrnuty
opatření HZS JMK v jeho Plánu opatření, ve grafickém vyznačení zóny ohrožení
téměř zóna nepřesahuje areál AP, dále v BP není uveden počet ohrožených osob,
zatímco v PO od HZS je počet ohrožených přes 700 osob, dále v BP není respektován domino efekt, kdy od jedné láhve či sudu jsou destruovány další nádoby.
Dále pan starosta ve svém dopisu uvádí, že AP nespolupracuje ve věci případné
havarie s patřičnými orgány – policií, MČ, HZS, sousedícími podniky apod., nebere v úvahu, že od doby zahájení provozu AP se průmyslová zóna velice rozšířila a již to nejsou holá pole jako tenkrát.
MČ Brno-Slatina tedy žádá o předložení BP, který bude odpovídat současnému provozu, stáčení, skladování technických plynů a skladování nezanedbatelného množství toxických látek. MČ dovozuje, že AP vede k tvrzení o malé
nebezpečnosti provozu skutečnost, že tak může platit mnohem menší částky pojistného pro případ havárie. Navíc občané Slatiny podepsali petici, že nesouhlasí
se záměry AP. V závěru dopisu je upozornění pro JMK, že v případě umístění
plánovaného skladu toxických látek v závodě AP dojde k masovému ohrožení
jak pracovníků na Brněnské průmyslové zóně, tak i občanů MČ Brno-Slatina.
3.3
Centrum pro seniory
V květnu bylo otevřeno zařízení, poskytující odlehčené služby pro naše seniory.
Zařízení se nachází na ulici Ondřeje Veselého číslo 5 a jeho provozovatelem je
Český červený kříž Brno. Budova je dvoupodlažní objekt a jedná se o adaptaci
rodinného domku na služby, které budou poskytovány starším občanům. Jeho
součástí mimo společenské místnosti, venkovní zahradu a parkoviště pro automobily, jsou pokoje pro cca 15 osob.
Červený kříž tyto služby poskytuje za úhradu a maximální pobyt v tomto zařízení je stanoven na dobu tří měsíců. Tato doba se pochopitelně netýká denních
návštěv seniorů, která je neomezená. Sazba za jeden den pobytu je 530 Kč a zahrnuje nocleh a celodenní stravu.
Z hlediska provozu se jedná o sociální zařízení, které nenahrazuje zdravotnická zařízení. Personál tvoří odborně vyškolení zdravotníci.
3.4
Sociální péče
Po splnění zákonem stanovených podmínek vyplácí odbor sociální péče následující příspěvky v rámci hmotné nouze: příspěvek na živobytí, doplatek na byd12
lení a dávky mimořádné okamžité pomoci vč. výplaty příspěvků na hmotnou
nouzi pro rodiny s dětmi. V rámci státní sociální podpory se vyplácí přídavky
na děti, příspěvek na bydlení, sociální příplatek a rodičovský příspěvek. Občanům se zdravotním postižením je možno přispívat na kompenzační pomůcky
podle druhu zdravotního handicapu. Sociální odbor MČ plní i funkci veřejného
opatrovníka, tj. zabezpečuje péči o nesvépravné občany, kteří byli z části či úplně
zbaveni způsobilosti k právním úkonům a nemají nikoho, kdo by funkci opatrovníka pro ně vykonával. Nejobsáhlejší je péče o děti a mladistvé – sociální odbor
se zaměřuje především na ochranu oprávněných zájmů dítěte, na ochranu jeho
práv na příznivý vývoj a řádnou výchovu. Kurátor dětí a mládeže zajišt’uje péči o
nezletilé do 15 let, kteří se dopustili činu jinak trestného, o mladistvé, proti nimž
bylo zahájeno trestní stíhání či o mladistvé, kteří mají opakované poruchy. Kurátor vede a realizuje dlouhodobý preventivní projekt „Všechny děti jsou naše“
a nový projekt „Volný čas dětí v MČ Brno-Slatina“.
Organizačně náročné jsou akce „Vítání dětí“ a blahopřání starším slatinským
občanům.
3.5
Technické služby Slatina
Technické služby Slatina se starají především o čistotu na ulicích a veřejných
prostranstvích. Od letošního roku jsou obce dle nového zákona (všeobecně známého jako „chodníkový zákon“) povinny zajišt’ovat i úklid chodníků, přilehlých
ku všem nemovitostem a to i v zimě. Tím přibylo Technickým službám více práce,
zejména v zimě, ale i větší finanční zatížení. ÚMČ vyzval občany, aby zejména se
zimním úklidem chodníků u svých nemoviostí pomohli, což především starousedlíci akceptovali.
Technické služby provozují i sběrná střediska odpadu, zajišt’ují blokové čištění komunikací. V jejich péči je i víceúčelové sportoviště na Jihomoravském náměstí. K dizposici jsou zde tři kurty k aktivitám jako je tenis, nohejbal, basketbal
a fotbálek na umělé fotbalové ploše. Zde trénují i žákovské a mládežnické oddíly
SK Slatina.
Ředitelem je Ing. Zdeněk Ondrejech.
3.6
Nové dětské hřiště
Na podzim roku 2008 byla dokončena výstavba dalšího dětského hřiště, a to v zahradě ZŠ Přemyslovo náměstí při ulici Kikerleho. Slavnostní otevření pro veřejnost bylo provedeno až v dubnu 2009. Vedení města Brna poskytlo na vybudování tohoto hřiště 1 milion Kč. Herní prvky a celý komplex splňují současné nejpřísnější normy EU. Maminky s dětmi mají k dispozici hezké prostředí pro volné
chvíle. Hřiště je na noc zamykáno panem školníkem.
3.7
Bytová výstavba a regenerace panelových domů
Od roku 2008 probíhá v lokalitě při ulicích Šmahova a Řípská velká bytová výstavba, a to ve dvou etapách. V první etapě bylo dokončeno celkem 155 bytů
13
Dětské hřiště za školou na Přemyslově náměstí, bývalý Fügnerův sad
různé velikosti, v druhé etapě se počítá s výstavbou 101 bytů. K přízemním bytům náleží také malá zahrádka, nadzemní byty jsou opatřeny balkony, lodžiemi
či terasami. Po obydlení bytů se předpokládá, že Slatina bude mít více než 9000
obyvatel. Celý projekt bude završen výstavbou obchodních a administrativních
objektů, připravovaných pod obchodním názvem Brno Eastgate. Kromě prodejních a administrativních ploch by se zde měl vystavět i moderní hotel.
Developerem obytného souboru je sdružení investorů STAVOS Brno a.s. a
BOUWFONDS ČR bytová výstavba s.r.o.
Probíhala 3. etapa regenerace panelových bytových domů. Začalo se i s přípravou regenerace domů v ulici Tilhonova tak, aby v 2. polovině roku 2010 bylo
možno zahájit vlastní regeneraci domů postavených v 50. letech 20. století.
Dluh na nájmu z obecních bytů činil k 1. 1. 2010 celkem 379 tis. Kč.
3.8
Dopravní ruch ve Slatině
Dopravní zatížení hlavních ulic ve Slatině, zejména ulice Krejčího, Matlachova,
Tuřanka, je už dlouhou dobu neúnosné. Tvoří se dlouhé kolony aut nejen v těchto
ulicích, ale i z bočních ulic se jen obtížně dostávají vozidla na hlavní vozovku.
A stále plánovaný, dosud nerealizovaný, obchvat snad bude řešením jen pro vozidla jedoucí ve a po směru Šlapanice – Líšeň a nájezd na dálnici směr Olomouc,
ale auta jedoucí od kruhového objezdu nad ulicí Bedřichovickou směr jižní Morava a západ (např. Praha) stejně budou projíždět hlavním tahem na dálnici D1,
už také proto, aby se vyhnuly průjezdu přes střed Brna. Takže propočty, jak budou průjezdy Slatinou mnohem méně četnější, se od skutečnosti asi budou lišit.
Slatině by pomohl takový objezd, který by navazoval na dálnici D1 mimo slatinskou aglomeraci, např. kdyby plánovaný objezd nekončil na šlapanické silnici,
ale pokračoval přes polní trat’ Hraničky (nynější polní cesta na Hraničkách, která
je v době sucha řidiči, znalými tuto možnost, s oblibou používána) a navázal na
dálnici D1.
14
Neméně zatíženou ulicí je ulice Řípská – auta nejen z východní části Brna,
ale i z průmyslové zóny Černovická terasa projíždí Řípskou ulicí a najíždějí na
dálnici. Na slib ministra dopravy pana Šimonovského i vládní usnesení, které
bylo kdysi přijato, se jaksi zapomnělo. Na nový nájezd z průmyslové zóny, který
by byl mimo Slatinu, se tedy bud’ zapomnělo nebo snad byla realizace odložena?
Nedobrá je i situace na Přemyslově náměstí. Noví obyvatelé obytných domů
na Slunečním Dvoře nemají zájem využít možnosti placeného garážování v těchto
domech (platí se měsíčně 1 000 Kč za jedno garážové stání), ale parkují na parkovišti před Slunečním Dvorem. Návštěvníci pošty a různých obchodů vč. hostů,
kteří přichází na oběd do restaurací, nemají kde zaparkovat, stojí na úzké silnici
a zavazí při průjezdu ostatních vozidel. Nyní auta stávají i na objezdové silničce
kolem parku na Přemyslově náměstí a majitelé přilehlých domů někdy ani nemohou vyjet z vlastního domu. Tuto situaci ale hodlá MČ Brno-Slatina řešit tak, že
zúží park po celé jeho délce asi o 2 m a vydláždí tuto plochu specielními dlaždicemi, kterými může prorůstat tráva. A zde budou moci auta parkovat a nebudou
překážet průjezdu ostatních vozidel. A má být omezena dobá stání, mají být instalovány parkovací hodiny a během dne se za parkování bude platit.
Neméně tristní je situace na začátku ulice Budínská kolem restaurace Country
House, kde v době obědů parkují vozidla tak, že stojí i na chodníku a procházející
chodci se musí proplétat na vozovce mezi auty.
3.9
Trolejbusy oslavily šedesátiny
V létě uplynulo 60 let od chvíle, kdy do ulic Brna vyjely první trolejbusy. Na linkách od hlavního nádraží do Slatiny, z Moravského náměstí do Králova Pole a
z Komárova do Tuřan jezdilo 15 trolejbusů typu Škoda. Trolejbusy si brzy získaly všeobecnou oblibu, přibývaly nové vozy. V roce 1954 byla prodloužena trat’
ze Slatiny až do Šlapanic. Vznikla tak jedna z mála meziměstských tratí. Na konci
60. let hrozilo zastavení trolejbusové dopravy, ale na štěstí k tomu nedošlo. Dnes
patří trolejbusy k Brnu stejně neodmyslitelně jako tramvaje.
Oslavy 140. let hromadné dopravy v Brně – starý autobus s přívěsem
15
3.10 Slatinská kasárna
Létání v Brně má dlouhou tradici – od montgolfiér v roce 1789 přes balony v roce
1850 a 1862 až po vzducholod’ s plynovým motorem v roce 1872. První letoun
těžší než vzduch vzlétl nad Brnem v roce 1907 s vídeňským pilotem Ing. A. Warchalovskim a první český pilot Eduard Čihák vzlétl v roce 1912. V roce 1920
vznikl Moravský aviatický klub, jehož zakládajícím členem byl prezident T. G. Masaryk. Postupně se měnily i lokality vzletů, teprve až v roce 1926 bylo otevřeno
státní letiště v Brně-Černovicích.
V roce 1929 se začala budovat vojenská část letiště směrem ke Slatině pro detašovanou část leteckého pluku 2 z Olomouce. V roce 1931 byl v Brně zřízen letecký
pluk 5, který byl organizován jako bombardovací a od roku 1935 sem přesídlilo
i jeho velitelství.
V roce 1937 byla vybudována ve Slatině letecká kasárna Dr. Edvarda Beneše.
Hlavní impozantní správní budova při ulici Řípská byla postavena dle návrhu
Ing. Arch.. Jindřicha Kumpošta ve funkcionalistickém stylu. Vojsko kasárna opustilo v 90 letech 20 století a celý areál vč. budov na ploše zhruba 10 hektarů chátral.
Ministerstvo obrany později přenechalo areál Statutárnímu městu Brno a od něj
získala areál a.s. Jižní centrum, jejímž zřizovatelem je město Brno. Jižní centrum
velmi úspěšně revitalizoval areál továrny Vaňkovka, je tedy reálný předpoklad,
že i slatinská kasárna budou přeměněna na hezkou moderní část Slatiny. Bohužel
bude zbourána i správní budova kasáren od Arch. Ing. Kumpošta, protože její rekonstrukce by byla mnohem nákladnější než demolice staré budovy a následná
výstavba nového objektu. Je nesporné, že peníze mají větší váhu než kulturní
dědictví.
Hlavní budova kasáren, postavená dle návrhu architekta Jindřicha Kumpošta
16
4
Osady
4.1
Osada pod Stránskou skálou
Pan starosta Ing. Jiří Navrátil urgoval na MMB nutnost řešení nebezpečí lokálních povodní v Osadě pod Stránskou skálou. V roce 2007 i 2008 došlo zejména na
ulici Podstránské k lokální povodni, a to z důvodu výpadku elektrické energie
a proto při přívalovém dešti nedošlo k otevření nátoku do retenční nádrže. Pan
starosta požadoval zajistit taková opatření, která by zabránila škodám, způsobených přívalovými dešti z katastrálního území Líšeň.
Osadní výbor pokračoval ve spolupráci se správcem chráněného území Stránské skály s CHKO Moravský kras i ÚMČ Brno-Slatina. Na 27. března byla sjednána společná schůzka zodpovědných zástupců. Byla provedena pochůzka po
území Stránské skály, upřesněny hranice CHKO, zhodnocen vandalský zásah,
přislíbeny info panely a položení kamenů jako přírodní zabrana a další opatření. Za MČ se zúčastnil pan Ides – dle jeho prohlášení MČ nemá prostředky
na soustavnou péči, může pomoci při ojedinělých konkrétních akcích. Info panely do konce roku nebyly instalovány, kameny jako zábrany nebyly položeny
v prostoru skály tam, kde je jich zapotřebí. Úklid a průklest byl proveden jen
sporadicky. Skalní sráz zůstal neočištěn, zbytky vyvráceného stromu nebyly odklizeny. Kosení trávy bylo provedeno jednorázově jen na povrchu skály. Balíky
ze shrabaného sena byly odvezeny pozdě a jeden balík, který byl neukázněným
návštěvníkem skutálen dolů, zústal neodvezen.
Problematickým zůstává úklid v osadě, zvláště na zastávkách, specielně na
Stránská skála
17
Panna Maria Bolestná – soška z původního kostelíku Stella Aurea v Malé Slatině, nyní
v kostele v Modřicích
zastávce u Zetoru. Rovněž rekonstrukce spalovny a její zkušební provoz je problematickou záležitostí. Na stavbě je veliký hluk, dodavatel stavby znečišt’uje
chodník do Juliánova. Na znečišt’ování chodníku se podílejí i záhrádkáři z přilehlých zahrádek i provozovatel kontroverzního restauračního zařízení Bocaso.
Obyvatelé osady požadují protihlukovou clonu v prostoru pod spalovnou.
Na pozemku, jehož vlastníkem je DpmB, si občané vybudovali hřišt’átko pro nohejbal. DpmB se tvrdě proti tomu ohradil, prozatím se to řeší. Byla by žádoucí
větší přítomnost policie, množí se drobné přestupky, krádeže, vloupání apod. Byl
otevřen nový obchůdek s potravinami Večerka.
Bylo by žádoucí, aby zástupce Osady byl členem zastupitelstva a komise pro
rozvoj.
Předsedou výboru je Ing. Lubomír Vysočan.
4.2
Osada Malá Slatina
Osada žije poklidným životem. Má nyní dobré dopravní spojení, autobus jede
ve dne každou půlhodinu.
Zemřela nejstarší rodačka Malé Slatiny, paní Věra Veverková, provd. Kučerová, ve věku 85 let. Je to smutné, protože paní Kučerová byla mimořádně hodná
žena a se svým mužem se léta starala o kapličku.
Předsedkyní osadního výboru je paní Rumpíková.
18
5
Školství
(Všechny informace jsou za školní rok 2008 – 2009)
5.1
Základní škola Přemyslovo náměstí 1
• Zřizovatelem školy je Statutární město Brno-MČ Brno-Slatina.
• 1. stupeň má 10 tříd v 5. ročnících, celkem 193 žáků, ve třídě je průměrně
19,3 žáků.
• 2. stupeň má 6 tříd ve 4. ročnících, celkem 144 žáků, ve třídě je průměrně
24 žáků.
• Celkem je 16 tříd v 9. ročnících, žáků je 337, průměrně je ve třídě 21,06 žáků,
kapacita školy 400 žáků.
• Specializace školy: Daltonská škola.
• Školní družina má 4 oddělení s počtem 106 dětí a 5 pracovníků (přepočteno
3,25)
• Na škole působí fyzicky 24 pracovníků (přepočteno 20,5 pracovníků), všichni
mají odbornou kvalifikaci.
• Nepedagogických pracovníků je 6.
• Ve školní jídelně se stravuje 298 žáků, strava se dováží ze školní jídelny
na Jihomoravském náměstí.
• Snížený stupeň z chování „2“ má 1 žák.
• Na střední školy bylo přijato: na gymnazium 13 žáků, na SOŠ 20 žáků a
na SOU 4 žáci.
• Na škole fungovalo 15 kroužků s 211 dětmi.
• Na škole je 1 žák postižený autismem, 5 žáků je dislektiků.
• Školu navštěvuje 15 cizinců.
• Angličtina se učí od 1. třídy, na 2. stupni je navíc nepovinná němčina. Přírodopis, chemii a informatiku škola učí anglicky.
• Zvláštností školy je krásný skleník i s několika exotickými rostlinami.
• Školskou radu tvoří Mgr. Kateřina Procházková, Mgr. Petr Lokaj, Jan Čech.
• Ředitelkou je Mgr. Světlana Brankovská.
19
5.2
Základní škola Jihomoravské náměstí 2
• Zřizovatelem je Statutární město Brno-MČ Brno-Slatina a kromě základní
školy je její součástí i mateřská škola a školní jídelna.
• 1. stupeň má 9 tříd v 5. ročnících, celkem 160 žáků, ve třídě je průměrně 17,7
žáků.
• 2. stupeň má 6 tříd ve 4. ročnících, celkem 130 žáků, ve tříde je průměrně
21,6 žáků.
• Celkem má škola 15 tříd v 9. ročnících, žáků je 290, průměrně je ve třídě
19,3 žáků, kapacita školy 450 žáků.
• Školní družina má 3 oddělení s počtem 90 dětí a 3 vychovatele (přepočteno
2,9)
• Škola má 25 pedagogických pracovníků.
• Nepedagogických pracovníků je 9.
• Snížený stupeň z chování „2“ má 9 žáků, stupeň „3“ mají 2 žáci.
• Na střední školu bylo přijato: na gymnázium 26 žáků, na SOU 10 žáků.
• Na škole funguje 17 kroužků s 184 žáky.
• Do školy chodí 6 žáků s vývojovou poruchou učení, 2 žáci tělesně postižení
a 1 autista.
• Mgr. Olga Bauerová, ředitelka školy, v Aktualitách o Slatině č. 3/2009 zveřejnila zajímavý článek o Janu Amosu Komenském a Dni učitelů. V něm
píše, že zatímco rozhodnutím UNESCO je Mezinárodní den učitelů slaven
5. října až od roku 1994, v českých zemích se po generace Den učitelů slaví
na den narození J. A. Komenského, tedy 28. března. Odkazem velké osobnosti malého národa je vyvíjet úsilí ke zdokonalování sebe sama, k důstojnému lidskému životu. Klíčem k tomu je moudrost a vědění a v neposlední
řadě cílevědomá lidská aktivita, k čemuž se škola snaží žáky vychovávat
i v dnešní době.
• Společnou akcí obou ZŠ a MŠ byl 28. května projekt „Bezpečí se Slatině“.
Děti společně z obou škol pracovaly ve skupinách a vypracovávaly témata,
týkající se alkoholismu, kouření, marihuany a vandalismu a prevence proti
tomu.
• Školskou radu tvoří Ivana Bystřická, PaedDr. Jarmila Balejová a MUDr. Markéta Janíčková.
• Ředitelkou školy je Mgr. Olga Bauerová.
20
Mateřská škola Jihomoravské náměstí 4
• Mateřská škola je organizačně začleněna pod Základní školu Jihomoravské
náměstí 2.
• Má 3 běžné třídy s 72 dětmi ( z toho 30 dívek ) a 1 speciální třídu s 10 dětmi
(z toho 3 dívky). Výchovným jazykem je jazyk český. Speciální třída je určena dětem s vadou řeči – sem je zařazeno 1 dítě z Vietnamu a 9 dětí českých. Do běžných tříd chodí také 1 dítě vietnamské a 71 dětí českých. Celkem do této školky chodí 82 dětí.
5.3
Mateřská škola Jihomoravské náměstí 5
• Zřizovatelem je ÚMČ Brno-Slatina. Škola je členem Asociace daltonských
škol a Klubu Komenský o.s.
• Pracuje podle školního vzdělávacího programu Společně objevujeme svět.
Nadstandardní nabídkou je výuka angličitiny, hra na flétnu, výroba keramiky, plavání a cvičení s míči – zdravá záda.
• Ve škole bylo 8 dětí, které měly odloženou školní docházku, 1 dítě mělo
vývojovou poruchu chování a 1 dítě bylo mentálně postižené.
• 39 dětí se zúčastnilo školy v přírodě. Základní výše úplaty za předškolní
vzdělávání bylo 420 Kč.
• Ve školním roce 2008-9 bylo přijato 66 dětí, nepřijato 63 dětí.
• O děti se stará 10 učitelů se středním vzděláním, 1 učitel vysokoškolsky
vzdělaný se specializací na speciální pedagogiku a l vysoškolsky vzdělaný
manažer.
• Škola má 6 tříd s 156 dětmi. Na jednu třídu připadá průměrně 26 dětí.
• Velkým problémem byl nedostatek míst v mateřských školách. Zastupitelstvo proto rozhodlo přebudovat školní kuchyni v MŠ Jihomoravské náměstí
5 na jednu třídu, čímž vzniklo 25 nových míst. S MMB se podařilo vyjednat
dotaci jeden milion Kč na tuto přestvavbu.
• Kolektiv Mateřské školy Jihomoravské náměstí 5 připravil výstavu s názvem „Slet čarodějnic“, která byla pro veřejnost otevřena od 23. do 30. dubna. Na výstavě bylo možno shlédnout nejen namalované, ale i vyrobené
z různých materiálů, čarodějnice a výstava se konala v duchu veršování:
At’ jste malí nebo velcí, at’ jste mimča nebo starci, at’ jste dívky nebo chlapci,
pochlubte se svojí čarodějnicí.
• MŠ Jihomoravské náměstí 5 pořádala IX. ročník Městské sportovní olympiády, kterého se zúčastnilo 223 dětí ze 14 MŠ města Brna a okolí. Z naší MŠ
obsadily děti v běhu 1. – 3. místa a to Michaela Šmídová, Dominik Winkler
a Tomáš Št’astný. I ty děti, které nevyhrály, odjížděly spokojené.
• Ředitelkou mateřské školy je Mgr. Marcela Havlíčková.
21
5.4
Integrovaná střední škola polygrafická, Šmahova 110
Školu v tomto školním roce navštěvovalo 422 žáků. Tyto obory jsou čtyřleté,
ukončeny maturitní zkouškou. Absolventi všech oborů mají tedy možnost pokračovat ve vysokoškolském studium.
Nabídka studijních oborů
• Polygrafie
• Obalová technika
• Reprodukční grafik pro média
• Tiskař na polygrafických strojích
• Technik dokončovacího zpracování tiskovin
Od školního roku 2007-2008 umožňuje škola zkrácené dvouleté maturitní studium v oborech Reprodukční grafik pro média a Tiskař na polygrafických strojích, které probíhá denní formou a je určeno pro uchazeče s výučním listem.
V září 2008 oslavila škola 20. výročí založení – byl mimo jiné Den otevřených
dveří pro bývalé žáky, pedagogy a přátele školy. V říjnu 2008 se jedna třída spolu
s pedagogy zúčastnila konference Printforum v Praze. V rámci Dne otevřených
dveří se uskutečnila i exkurze do firmy Heidelberg Praha s prohlídkou nejnovějších tiskových strojů. V únoru 2009 žáci oboru Tiskař na polygrafických strojích
přijeli na pozvání do tiskárny KBA-GRAFITEC, s.r.o..
Žáci 3. ročníků se zúčastnili Soutěže dovednosti mladých tiskařů v míchání
barev. V učebnách Stredné odborné školy pro žiakov s telesným postižením, Mokrohajská cesta, Bratislava, se žáci zúčastnili Soutěže zručnosti mladých knihařů.
Slatinští žáci obsadili 1. místo v kategorii A (žáci bez změněné pracovních schopnosti).
V krajském kole středoškolské odborné činnosti žáci obsadili svými pracemi
„Příručka pro začínající animátory“ 5. místo a „Cesty automobilového designu“
3. místo.
Velký zájem návštěvníků v rámci Muzejní noci v květnu 2009 vzbudilo Představení oboru Technik dokončovacího oboru tiskovin, které proběhlo v uličce řemesel v Technickém muzeu.
Družstvo žákyň 4. ročníku bylo celkovým vítězem Soutěže dovednosti mladých grafiků na výstavě Embax-Print v prostorách Brněnských veletrhů a výstav.
Evropská unie spolufinancuje projekt Předtisková příprava a inovace v oblasti tisku. Je zaměřen na zvýšení úrovně odborného vzdělávání a zvýšení uplatnitelnosti absolventů v tomto průmyslu. V rámci projektu dojde ke zvýšení technického vybavení čtyř počítačových učeben a zařízení CtP pro osvit ofsetových
tiskových desek.
V tomto školním roce byl také zahájen projekt Zlepšení podmínek pro využívání ICT ve výuce. Přispívá k posílení kvality a k inovaci vybraných předmětů 1.
a 2. ročníků.
Není možno opomenout zmínku, že ISŠP – jmenovitě pan František Pospíšil –
velmi ochotně zajišt’uje tisk slatinské kroniky a následně i její vazbu. Spolupráci
je možno hodnotit jako excelentní.
Ředitelkou školy je paní Ing. J. Šustrová.
22
6
Společenský život
6.1
Společenský ples MČ Brno-Slatina
Dne 23. ledna 2009 pořádala MČ Brno-Slatina 5. společenský ples. Tentokrát byl
situován do prostor restaurace Las Pegas na Langrově ulici. K tanci a poslechu
hrál TOM SAWYER BAND a Cimbálová muzika z Milotic s primášem Petrem
Šrahulkem. Vstupné činilo 130 Kč.
6.2
Divadelní soubor J. K. Tyla
Divadelní soubor uspořádal v sobotu 17. ledna 2009 Velký maškarní ples pro
děti se soutěžemi pro maškary i soutěž o nejhezčí masky. Vstupné pro děti bylo
ve výši 20 Kč, pro dospělé 30 Kč.
Z divadelních představení byla provedena komedie pro dospělé „Naše bábi
šílí“ a „Ach, ti muži“. Pro děti sehráli divadelníci „Na hradě straší“ a „Dvě Maričky“.
V pohádce „Mrazík“ hrají: Eva Hrdličková, Petra Striegelová, Renata Sedláčková, Petr Čampa, Marie Doležalová, Radek Náměstek, Aleš Nezval, Viktor
Hořata, Vlasta Zdražilová, Marta Kroutilová-Navrátilová, Veronika Kmentová
a další.
Společenská akce Mikulášská nadílka v prosinci se setkala s velkým zájmem
dětí.
Divadelní soubor má v současné době 17 členů, z toho 14 herců. Soubor je rozdělen do dvou skupin – jedna hraje pohádky pro děti a druhá divadelní hry pro
dospělé. Zkoušky probíhají pravidelně dvakrát týdně, a to v pondělí a ve čtvrtek
od 17 do 19 hodin v sále Staré radnice na Přemyslově náměstí 18.
Předsedkyní byla do prosince paní Eva Hrdličková, která mnoho let obětavě
pro divadlo pracovala jako autorka her, režisérka i herečka. Má velké zásluhy za
to, že amatérský divadelní soubor přežil všechny politické i organizační změny a
že jeho činost byla vždy hodnocena jako úspěšná.
V prosinci byl předsedou zvolen pan Martin Krytinář, absolvent divadelní
fakulty Jamu v Brně. M. Krytinář žije ve Slatině a již dlouho pracuje v divadelním
souboru J. K. Tyla.
6.3
Hody ve Slatině
Ve dnech 11. – 13. září se už tradičně pořádaly hody. V pátek to byla Předhodová letní noc, v sobotu hodová zábava, v neděli hodová mše sv. dopoledne,
23
odpoledne průvod stárků Slatinou, následně taneční zábava a večer také taneční
zábava. Hodů se zúčastňuje každý rok stále více krojovaných účastníků a velké
množství krojovaných malých dětí. Je škoda, že se již nenosí tradiční slatinský
kroj, ale kroj kyjovského typu. Počasí bylo krásné, účastníků mnoho a nálada výborná. Je nutno podotknout, že kroje půjčuje těm, co nemají vlastní, paní Růžena
Hodaňová, která svoje kroje udržuje v perfektním stavu – čist’ounké a krásně
nažehlené. Paní Hodaňová kroje se svými pomocnicemi šije a vyšívá i nové kroje.
6.4
Knihovna Jiřího Mahena – pobočka ve Slatině
V knihovně je zapsáno 585 čtenářů, z toho 197 dětí do 15 let. V roce 2009 navštívilo
knihovnu 7 586 návstěvníků. Bylo poskytnuto 451 informací. Hlavní pomůckou
při podávání informací je internet. Ten navštívilo 575 zájemců. Kopírka slouží
veřejnosti.
Knihovna odebírá 15 časopisů a díky dotaci od MČ Brno-Slatina ve výši 30 tis.
Kč z rozpočtu MČ bylo možno nakoupit více nových knih a rozšířit tak knižní
fond knihovny.
V knihovně bylo uspořádáno 12 besed pro žáky základních škol a dvě velké
výstavy pro veřejnost. Častá a oblíbená témata besed jsou zejména Brněnské pověsti, knihy O. Sekory, pohádky pro nejmenší, večerníčky a jiné.
Velký ohlas měla beseda paní MUDr. Markéty Janíčkové na téma prevence
kožních chorob.
Na podzim se uskutečnila velká výstava Slatinští legionáři v I. světové válce.
Uspořádal ji Slatinský historický klub ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. V zimě byly na panelech vystaveny výtvarné práce žáků základních škol.
Celý rok probíhá práce s knihovním fondem – bylo odepsáno 575 knih.
Vedoucí knihovny je paní Jiřina Tomanová ze Šlapanic.
Besedy dětí v Knihovně J. Mahena ve Slatině
24
Hody ve Slatině
25
Kniha mého srdce – dětem recituje starosta Ing. Navrátil
6.5
Kniha mého srdce
V měsíci březnu uspořádala slatinská pobočka Knihovny Jiřího Mahena veřejné
předčítání pro žáky našich základních škol. K předčítání pozvala vedoucí knihovny paní Jiřina Tomanová pana starostu Ing. Jiřího Navrátila, místostarostu
Jiřího Idese, radní paní MUDr. Markétu Janíčkovou a paní Nad’u Křemečkovou
i ředitelku ZŠ Jihomoravské náměstí paní Mgr. Olgu Bauerovou. Akce proběhla
v rámci celostátní akce „Kniha mého srdce“.
6.6
Slatinské kulturní léto
Slatinské kulturní léto zahrnovalo pravidelné koncerty a zábavný program vždy
poslední středu v měsíci na Přemyslově náměstí. V programu postupně vystoupili: Dechový orchestr LUŠ z Boskovic, KOŠÍKBAND – rock-pop z Plzně, KOMPROMIS – moderny country z Brna, POZDNÍ SBĚR – jižanský rock z Brna a SAKRA PES – bluegrass z Brna.
6.7
Kulinářské hody
Velké oblibě se začínají těšit zabíjačkové akce, organizované různými pořadateli
at’ už na Slunečním Dvoře či v areálu SK Slatina pod lípami.
V listopadu pořádalo domácí zabíjačku vedení pivnice na Spartaku. V prosinci pořádal domácí zabíjačku majitel hotelu a restaurace Sluneční dvůr pan Šup.
Předem připravené zabijačkové lahůdky – jitrničky, zabíjačkové prejty, škvarky,
26
Slatinské kulturní léto – vystoupení skupiny Sakra pes
ovarová i černá kroupová polévka, pečené maso, klobásky a jiné pochoutky se
těšily tak velkému zájmu občanů, že řezníci někdy ani nestačili dodávat zboží
na prodejní stoly. Kromě toho v kuchyni hotelu u p. Šupa kuchařky nachystaly
perníkové těsto, děti vykrajovaly malé perníčky a po upečení si je zdobily.
6.8
Klub seniorů
Klub pracuje od roku 1977 a v současné době má 110 členů. Činnost je rozmanitá:
besedy, čaje, zpívání, zájezdy. Zájezdy jsou hlavně poznávací nebo relaxační –
členové jezdí nejraději do termálních lázní Čalovo a mad’arský Mošoň. V Čalově
je provoz omezen, buduje se nový bazén, a tak se jezdí do Mošoně. Vstup je bud’
8 EUR nebo 2 700 forintů. Za šatnu se platí zvlášt’. Klub zakončuje svoji bohatou
a záslužnou činnost společným posezením členů u stromečku a silvestrovskou
oslavou. Činnost klubu umožňuje seniorům se neuzavírat do sebe, ale rozptýlit
se a pobavit se.
Předsedkyní je Jarka Pešová.
6.9
Římsko-katolická farnost v Líšni – filiální obec ve Slatině
Rok ve slatinské obci věřících probíhal bez výrazných akcí.
Začátkem ledna proběhla tradiční Tříkrálová sbírka. Několik skupinek dětí,
převlečených za tři krále, koledovalo po Slatině. I přes nepříznivé lednové počasí
tato sbírka vynesla pro Charitu 13 328 Kč.
27
Zabíjačka na Slunečním Dvoře
V září P. Pavel Hanáček SDB, pověřený péčí o slatinskou filiální obec věřících, odešel do karmelitského kláštera v Kostelním Vydří. A po zkušební době tří
měsíců opustil řady salesiánů a přestoupil do karmelitánského řádu. Po jeho odchodu se snížil počet veřejných aktivit nejen pro věřící, ale i pro slatinské občany,
mimo jiné dušičkový průvod se svíčkami po hřbitově, ale nejvíc je ve Slatině postrádán živý Betlém o Vánocích. Tato akce určitě vyžadovala velké organizační
úsilí a obětavost, ale množství lidí, kteří přišli (a nejen slatiňáci, ale lidé ze Šlapanic, Tuřan a jiných městských částí Brna) muselo být uspokojením, že námaha
nebyla marná. (Subjektivní názor kronikářky – pohled pozorovatele: Nevím, zda
si vedení farnosti uvědomuje, jakou popularitu P. Hanáček získával pro slatinský
kostel. Odchodu P. Hanáčka litují zejména starší věřící občané, ke kterým měl
obzvláště laskavý přístup.)
Od září vede slatinskou filiální obec salesián P. Oldřich Macík SDB, který
mnohé zaváděné tradice zrušil.
V průběhu roku spontánně vznikla „malá scholička“ – společenství několika
mladších maminek a jednoho tatínka a jejich dětí. Ti pravidelně zpívají při čtvrtečních mších svatých, které jsou určeny hlavně dětem. Vrcholem jejich celoroční
činnosti bylo skvělé a radostné zpívání na Štědrý den při odpolední „půlnoční“
pro děti a mládež.
Již tradicí se stalo rozdávání betlémského světla v oratoři slatinského kostela
na Štědrý den odpoledne.
28
Hlavní oltář ve slatinském kostele
Tři vitráže v oknech za oltářem
29
Boční oltář ve slatinském kostele
Celkový pohled na lod’ slatinského kostela
30
6.10 Slatinský historický klub
Klub pracoval o sedmi členech: Ing. Reichstädter, CSc. jako předseda. PhDr. Karel Janiš jako místopředseda, Miroslava Buršíková jako jednatelka a členové Ivo
Koukola, Lubomír Krejčí, Jan Štěpánek a Ing. Lubomír Vysočan.
Činnost členů klubu byla velmi rozmanitá. Snad nejrozsáhlejší rozšíření historického archívu přinesla agenda o slatinských legionářích v I. světové válce.
Díky Úřadu naší městské části, který nám platil jízdenky do Prahy, mohl Lubomír
Krejčí st. několikrát navštívit Vojenský historický archív v Praze, tam ofotografovat všechny dostupné materiály, které tam jsou uloženy o slatinských legionářích,
obětech války, o dobrovolcích a domobrancích období I. světové války, které pak
převedl do papírové formy vč. fotografií z archívu. Ing. Bohumil Reichstädter,
CSc. pak materiály zpracoval do kratších životopisů, které jsou průběžně publikovány v Aktualitách o Slatině. Navíc po dobu tří měsíců probíhala v místní
pobočce Mahenovy knihovny výstava o legionářích. Byla to náročná akce – Lubomír Krejčí pěkně graficky na formát A4 upravil životopisy jednotlivých legionářů
včetně jejich dostupných podobenek i s částečnou pomocí svého syna Lubomíra,
s Ing. Lubomírem Vysočanem a PhDr. Karlem Janišem pak na kartonový papír od
Ivo Koukoly nalepili nejen životopisy, ale i další fotografie z bojišt’ nejen na Rusku
na Sibiři, ale i z Italie a Francie a mapy, které ukazovaly, kde se bojovalo a kudy
se legionáři vraceli domů. Zejména se jednalo o strastiplné cesty ruských legionářů doslova kolem světa domů. Výstava vzbudila velký zájem. Výstava byla
financována z dotace od MČ Brno-Slatina a konečná výše nákladů byla 4 972 Kč.
Připravuje se Třetí knížka o Slatině. Jednotliví členové mají články na různá
témata již zpracované, návrh obsahu má již konečnou podobu, ale nejsou peníze
na vydání knížky.
Byly zpracovány životopisy posledních žijících účastníků II. světové války –
pana Čambaly, pana Majora a pana Pajera.
PhDr. Karel Janiš zveřejňuje v Aktualitách o Slatině rubriku „Připomínáme
si“ a články k aktuálním výročím či akcím. Pravidelně také hovoří na setkáních
občanů k 28. říjnu a v dubnu o osvobození Slatiny v roce 1945.
Ing. Lubomír Vysočan a Lubomír Krejčí zhotovili technickou dokumentaci
včetně fotodokumentace Kapličky na Skalkách. Dle této odborné expertízy technický stav stavby je poměrně dobrý, oprava by nebyla problematická či příliš
nákladná. Ministerstvo kultury vede v evidenci prohlášení stavby za kulturní památku, nejsou však vyřešeny vlastnické vztahy. Původní majitelka paní Anežka
Št’astná, již nežijící, kdysi souhlasila s tím, aby pozemek, na kterém stojí Kaplička,
byl dán do zástavy za úvěr pro jejího vnuka Karla Konečného. K. Konečný však
jako podnikatel zkrachoval, pozemek připadl bance a ta jej dala do dražby. První
dražba proběhla v prosinci 2009, ale nikdo se k dražbě nedostavil. Teprve druhá
dražba v dubnu 2010 byla úspěšná a novým majitelem parcely se za cenu 85 000
Kč stal pan MUDr. Boris Mrázek z Brna – Lesné. Dle našich zákonů se vlastníkem
stavby, která evidentně nemá majitele, stává vlastník pozemku. Po seznámení se
s panem MUDr. Mrázkem jsme přesvědčeni, že Kaplička tím dostala po dlouhé
době majitele, který má zájem o její opravu a zachování.
Další velkou aktivitou klubu bylo odhalení desky legionáři Ondřeji Veselému.
Na desku nám MČ Brno-Slatina přispěla částkou 15 000 Kč. Desku zhotovil kameník pan Jaroslav Zavřel. Je z hnědého indického mramoru, opatřená podobenkou
O. Veselého. Je umístěna na fasádě domu na Řípské ulici č. 8, na domě, v němž
O. Veselý až do zatčení Gestapem žil a který nyní vlastní spolu se svým manže31
Kaplička na Skalkách
lem jeho vnučka Jarmila Nosová, roz. Veselá.
Vzhledem k dotacím od MČ na výstavu legionářů ve výši 5 000 Kč a na pořízení pamětní desky O. Veselému ve výši 15 000 Kč zavedla M. Buršíková účetnictví klubu a následně pak předala Úřadu MČ vyúčtování těchto dotací, které bylo
přijato bez výhrad.
Fotoarchív má již více než 2 000 položek, archivované hmotné a papírové reálie přesahují číslo 1 200. Archív byl rozšířen o sokolské archiválie, které věnoval
Jan Štěpánek, poslední sokolský náčelník ve Slatině.
Ing. Lubomír Vysočan vypracoval obsáhlé, snad první souhrnné pojednání
vůbec o Stránské skále a historii osídlení pod Stránskou skálou a v její blízkosti.
Stránská skála je významná lokalita a je oficielně uznána jako Chráněná krajinná
přírodní oblast. Celý text této práce byl v průběhu roku postupně zveřejňován
v Aktualitách o Slatině.
Vedení MČ Brno-Slatina odkázalo reklamní agenturu „FRC“ na M. Buršíkovou s tím, že chce vydat jako propagační materiál hru „Pexeso“ se slatinskými
motivy. A tak ve spolupráci s L. Krejčím byly vybrány vhodné foto záběry slatinských zákoutí, M. Buršíková k tomu vypracovala stručnou historii Slatiny a
předali materiál zástupci agentury. Nakonec MČ Brno-Slatina pro nedostatek peněz Pexeso nevydala.
Činností členů klubu se podařilo zjistit a mnohdy i zachránit různé památky
a údaje z historie Slatiny, které by určitě zapadly do zapomenutí. A to by byla
škoda.
32
Návrh na PEXESO
Členové Slatinského historického klubu (zleva pánové Reichstädter, Krejčí, Vysočan,
Koukola a Janiš, chybí J. Štěpánek a fotografující M. Buršíková)
33
7
Zájmová činnost
7.1
Hasičský záchranný sbor
Po téměř roční přípravě se družstvo mladých hasičů rozhodlo zapojit do okresní
soutěže v požárním sportu Plamen a měřit tak své síly i s ostatními mladými
hasiči z Brna a okolí. V Chrlicích skončili na 7. místě a v Bohunicích na 6. místě.
Je to pro všechny potěšitelné i povzbuzující.
Koncem září se konal již IV. ročník soutěže hasičské všestrannosti o pohár
městské části Brno-Maloměřice a Obřany, nazvané „Memoriál Josefa Hladila“.
Tato soutěž je jednou z variant TFA (Toughest firefighter alive). Je to náročná
soutěž, která dokonale prověří fyzickou zdatnost, odvahu a všestranost hasiče.
Slatinští hasiči ve všech čtyřech ročnících zvítězili, v roce 2006 zvítězil Pavel Rous
a v dalších třech ročnících zvítězil vždy Tomáš Máca.
Slatinský sbor čítá 24 členů. K dispozici má sbor vůz CAS 25 – Škoda 706
RTHP a dopravní vůz DA 12 Avia 30.
Členové jednotky jsou v pohotovosti 24 hodin denně. Na základě SMS zprávy
z Krajského operačního střediska Brno vyjíždějí k zásahu do 10 minut. Pohotovostní služby při početním stavu 1+4 za rok 2009 si vyžádaly 43 800 hodin.
Jednotka vyjížděla celkem ke 33 zásahům. Bylo provedeno školení a výcvik v
rozsahu 525 hodin. V rámci fyzické přípravy se členové zúčastnili 4 soutěží v požárním sportu a 2 dovednostních soutěží. Členové jednotky se podíleli na údržbě
výzbroje a výstroje a také požární zbrojnice. Této činnosti bylo věnováno 668 hodin. Kondiční jízdy v počtu 23 trvaly 99 hodin. Hasiči se podíleli na přípravě
Slatinského kulturního léta instalací reklamního poutače a dovozem a odvozem
lavic a židlí v rozsahu 56 hodin. Členové jednotky instalovali Vánoční strom na
Přemyslově náměstí a instalovali prodejní stránky pro Vánoční trhy, což si vyžádalo 70 hodin.
Asistenční služba byla zajišt’ována při pálení vánočních stromků a při pálení
čarodějnic na jejich sletu 30. dubna.
V rámci propagace požární ochrany bylo zorganizováno 5 akcí, z toho jedna
ve Šlapanicích a jedna ve Sloupu u Brna.
V rámci sboru pracuje kroužek Mladý hasič – v roce 2009 se uskutečnilo 32
schůzek s průměrnou účastí 7 dětí. Členové kroužku se zúčastnili dvou soutěží
v Brně.
7.2
Slatinští občané mistři světa mezi policisty a hasiči
Dva slatinští profesionální hasiči, Radek Málek a Stanislav Kalvoda, přivezli ze
Světových her policistů a hasičů v kanadském Vancouveru sadu zlatých, stříbr34
Slatinští hasiči na Slunečním dvoře
35
Slatinští zahrádkáři schůzují. Zleva p. Hofstädter, p. Haluza a Ing. Vrána.
ných a bronzových medailí. Radek Málek zvítězil ve dvou disciplínách a dvakrát
byl druhý, Stanislav Kalvoda získal jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile.
Český tým se dostal ziskem medailí na světovou špičku v konkurenci více než
10 000 závodníků.
Radek Málek uspěl v disciplíně bench press (zvedání činky v leže) v silovém
dvojboji, v kulturistice a v páce, Stanislav Kalvoda v atletických disciplínách a
v páce. Tomu odpovídá i zaměření obou hasičů – zatímco Málek se aktivně věnuje
kulturistice, Kalvoda dává přednost atletice.
Oba hasiči trénují v posilovně v hasičské stanici, ale navíc cvičí i v posilovně
Gym Blue Sun na Jihomoravském náměstí.
Je to veliký úspěch.
7.3
Český zahrádkářský svaz
Ve Slatině pracují dvě zahrádkářské organizace, a to jedna v tzv. staré Slatině a
druhá v Osadě pod Stránskou skálou na ulici Podstránská.
Slatina
Organizace má 25 členů a roční příjem z členských příspěvků byl 1 000 Kč. MČ
Brno-Slatina organizaci poskytla 5 000 Kč na činnost.
Pro své členy zajistila od firmy Agrohun hnojivo – granulovaný kravský hnůj.
Na členských schůzích byla 3x degustace ovoce s odbornou přednáškou. Výstava výpěstků nemohla být realizována, protože byla velmi špatná úroda.
Předsedou je pan Oldřich Haluza.
36
Podstránská
Občané hospodaří především na tzv. přídomních zahádkách, mají je oploceny,
avšak vlastníkem půdy je Magistrát města Brna. Dle rozhodnutí MMB nelze pozemek, na němž jsou zahrádky, prodat a MČ Brno-Slatina jako správce majetku
rok od roku zvyšuje nájem. Komplikovaná situace je u zahrádek, které jsou v
nájmu – je obtížné získat souhlas vlastníka pro postavení chatky, jímky, vedení
vodovodní přípojky a pod. Výbor organizace zahrádkářů nemá žádnou možnost
pomoci svým zahrádkářům.
Předsedou je pan Ing. Lubomír Vysočan.
7.4
Dům dětí a mládeže Fantázie
Činnost Fantázie je velmi rozmanitá a určená pro široký okruh zájemců od dětí
přes mládež, rodiče až po prarodiče. Organizuje zábavné pořady, sportovní akce,
pobytové dětské tábory, ekologickou výchovu, kurzy výtvarných technik i jazykové kurzy.
Tábory
Bylo zorganizováno celkem 21 táborů po dobu 133 dnů a to 80 pracovníky, celkem
bylo odrekreováno 631 účastníků,
Z toho: zimních a letních pobytových táborů bylo 11 po dobu 102 dnů, zajišt’ovalo je 55 pracovníků pro 375 účastníků a tzv. příměstských táborů s docházkou
na celý den do Fantázie bylo 9 po dobu 33 dnů a zajišt’ovalo je 22 pracovníků pro
223 účastníků. Dále byl zorganizován 1 pobytový výlet „Ledová Praha“ po dobu
3 dnů, zajišt’ovaný 3. pracovníky pro 33 dětí.
Příležitostné akce
Těchto akcí bylo celkem 90 pro 5 828 účastníků a z toho o sobotách a nedělích
36 akcí pro 2 159 účastníků.
Účastníci na akcích celkem: příležitostné akce 5 828 účastníků, plus 1 603
účastníků na osvětových a informačních akcích, plus 52 účastníků na individuálních akcích a na různých ostatních bylo 903 účastníků, což znamená celkové číslo
8386 účastníků na těchto akcích.
Zájmové kroužky a kurzy
Těchto kurzů a kroužků bylo celkem 83 pro 735 dětí a dospělých. Z toho předškolních dětí bylo 133, žáků ZŠ 444, studentů SŠ a VOŠ 11 a dospělých 147.
7.5
Klubíčko
Ve Slatině již léta pracuje občanské sdružení dětí a dospělých, nazvané Klubíčko.
Připravuje programy pro rodiče s dětmi, a to již děti od jednoho roku. Pro
nejmenší děti (od jednoho roku) s jejich rodiči připravuje cvičení v několika skupinách, které jsou nazvány Myšátka, Myšky, a 4 skupiny Kot’átek. Pro děti od
dvou let je organizováno cvičení a to dvě skupiny se nazývají Blechy a pro děti
37
Dětské odpoledne pořádané Klubíčkem v parku na Přemyslově náměstí
od 4 let jsou tři skupiny, nazvané Clubíčko a jedna skupina pod názvem Clubáci.
Navíc pro děti od čtyř let se provádí výuka angličtiny a v říjnu proběhlo dětské
odpoledne v parku na Přemyslově náměstí.
Dětem se věnují: Lenka Charvátová, Míla Cénková, Renata Suchánková, Vlad’ka Zicháčková, Hanka Vondrová, Jana Kyprá, Jitka Petříková, Marcela Koláčková a Dáša Štěpánová.
7.6
Svaz chovatelů drobného zvířectva – pobočka Slatina
Přímo ve Slatině již spolek nepracuje, slatinští chovatelé se spojili s husovickými
chovateli, i když v názvu zůstala Slatina. Jejich původní vystavovatelský areál
včetně likusové budovy při ulici Řípská, kde probíhaly výstavy, je již zlikvidován
a ustoupil občanské výstavbě
V září zemřel František Kališ (59 let), který byl již třetí generací v chovatelské
rodině Kališů.
Slatinu zastupuje ve výboru Josef Krejčí z ulice Tuřanka, jehož chovatelskou
specialitou jsou králíci – druh Aljaška.
7.7
Lucius – historický šerm
Program vystoupení je velmi bohatý – zejména v létě na hradech a historických
místech a slavnostech předvádí skupina svá vystoupení. Pro Slatinu už tradičně
spolupracuje na Sletu čarodějnic 30. dubna, pořádá zářijové odpoledne, kde si
pozve i další skupiny historického šermu a pro děti připraví různé hry. Večer pak
bývá ohňová show. Poslední vystoupení v roce bývá na Slatinských vánočních
trzích. Vedoucím je pan Zifčák.
38
Dětské odpoledne pořádané Klubíčkem v parku na Přemyslově náměstí
39
8
Životní jubilea
8.1
Žijí mezi námi a s námi
Eva Krejčí (1972)
V rodném listě má jméno Monika. Do školy chodila ve Svitavách. Od roku 1982
žije v Brně, od roku 1997 žije a pracuje ve Slatině. Je vyučená jako chemička pro
prádelny a čistírny, zaučená jako cukrářka. Syn Pavel se narodil v roce 1998, manžel Pavel ve volném čase také maluje. Manžel pochází ze staré slatinské rodiny,
jejíž členové vynikali řemeslnou zručností. Navíc dědeček Josef Krejčí byl výborný divadelník – amatér. Eva Krejčí se věnuje olejomalbě, nejoblíbenější formát
je 30 × 40 cm. Obrazy jsou výsledkem její fantazie, maluje květiny, zvířata, užívá
veselé barvy, někdy spojí dva motivy do jednoho celku. Maluje pro štěstí i kameny či kamínky. V prostorách revitalizované továrny Waniek, nyní obchodní a
společenské centrum Vaňkovka, vystavovala v březnu. Její roztomilé kresby nesly
názvy jako např. Koruny, Pes či Klíč. Je známo, že její tvorba zkrášluje nejeden bytový interiér i ve Slatině.
Paní Eva Krejčí vystavuje pravidelně i v Železném u Tišnova. Jedná se o kolektivní výstavy v rámci tzv. výtvarného léta, které se v této malé vsi pořádalo
již po deváté. Kromě toho vystavuje své obrazy např. v kavárně Anděl, kavárna
Christián, Café Práh, v Tuřanech, Club Arkana. Výstavy mají poetické názvy –
Rozkvetlá zahrada, Barevná energie, Kouzlo přírody, Veselé malování, Barevný
svět či Kouzlo barev.
Marie Plotěná (1946)
Malířka, kreslířka, propagační grafička, ilustrátorka, publicistka u nás i v zahraničí – žije a pracuje ve Slatině. V Brně vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu a absolvovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. Je členkou Sdružení Q, České unie karikaturistů, SURSUM, Unie výtvarných umělců,
Sdružení Bienále Brno a Federace evropských karikaturistů.
V její tvorbě jsou zastoupeny šperky, ale její doménou je kreslený humor a
drásané pastely. Pro ni je příznačná jednoduchá obrysová lineární kresba bez stínování. Humor často zakládá na mnohavýznamovosti slov, na jejich doslovné interpretaci či na absurdních situacích. Drásané pastely vznikají autorčinou vlastní
unikátní technikou, při níž papír je drsněn ostrým hrotem. Od devadesátých let
20. století rozšířila témata své tvorby i o netradičně traktované biblické náměty.
Marie Plotěná byla a je prezentována na celé řadě výstav, jak samostatných,
tak i skupinových. Je uznávanou umělkyní i v zahraničí. Za svou tvorbu získala
Marie Plotěná 23 ocenění, 15 na domácí scéně a 8 v zahraničí.
40
Malířka Eva Krejčí a její obrazy
Pavel Švanda (1936)
Spisovatel, publicista a profesor na Janáčkově akademii muzických umění pochází ze Znojma. Ve Slatině žije již 48 let od svého sňatku se slečnou PhDr. Blankou Štětkovou, nyní paní Švandovou. V Brně vystudoval gymnazium a studoval
na filosofické fakultě Masarykovy univerzity dějiny umění. Již během studií začal publikovat povídky i poezii i filmové recenze v časopisech Film a doba a Host
do domu. V roce 1970 byl časopis zakázán a Pavel Švanda vystřídal řadu dělnických zaměstnání. Svou tvorbu nemohl v té době publikovat a byl odkázán jen na
samizdatové vydávání. Teprve po sametové revoluci se mohl vrátit k profesi novináře. Byl redaktorem časopisu Akord, Lidové demokracie, psal do Moravských
novin. Od roku 1994 vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V posledních 20
letech vydal řadu knih se svými povídkami, eseji a básněmi. Spolupracuje s brněnským rozhlasem.
Pavel Švanda je členem Obce spisovatelů a redaktorem revue Proglas. Bylo
mu uděleno čestné občanství města Brna.
Miloš Vlček (1939)
Miloš Vlček se narodil ve Slatině. Nejprve se vyučil řezbářství a restauraci dřevěných artefaktů v dílně bratří Kotrbů na Petrově u Heřmana Kotrby. Pak vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně a potom Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u Jana Kavana. Jeho umělecký záběr je nesmírně široký
– od drobných dřevěných nástěnných reliéfů přes dřevěné i bronzové sošky s
motivy větru, cesty, ženy až k velkým reliéfům (v areálu Bohunické nemocnice)
a monumentálním sochám, např. obrovská dubová stylizace lodi v Minnesotě v
USA. Jeho díla jsou rozmístěna na mnoha významných místech po celé republice
i po světě. Uspořádal mnoho kolektivních i individuálních výstav. Jeho Ukřižovaného Krista můžeme spatřit na slatinském hřbitově na jejich rodinném hrobě.
41
Malířka profesorka Marie Plotěná a její obrazy
Miloš Vlček nyní žije na tzv. Vránově mlýnu v Mokré Hoře u Brna, ale ke
Slatině si uchovává hluboký vztah.
Petr Šmaha (1945)
Petr Šmaha se narodil ve Slatině. Po studiích na Střední uměleckoprůmyslové
škole v Brně vystudoval Akademii výtvarného umění v Praze u profesora F. Jiroudka, kam byl přijat jako mimořádný talent. Od roku 1999 je členem prestižního Spolku výtvarných umělců Mánes.
Petr Šmaha svými mnohdy abstraktními obrazy, mnohdy velko formátovými,
vyjadřuje nejen svoje vnitřní pocity, ale reaguje i na veřejné dění, např. jej hluboce
zasáhlo nespravedlivé soudní rozhodnutí, kdy budova spolku Mánes v Praze,
kterou Mánesáci zhruba před sto lety vybudovali za své prostředky, byla soudem nedávno přiřknuta sdružení výtvarných umělců, kteří s Mánesem nemají
nic společného. V 50. letech 20. století stát budovu Mánes zestátnil a nyní, místo
aby ji vrátil původním majitelům, ji přiřkl úplně jinému sdružení. Jako umělec
velmi citlivě reaguje na křivdy a dle jeho názoru nespravedlnosti a je ochoten
za ně bojovat vší silou. Uspořádal mnoho kolektivních i individuálních výstav,
42
Miloš Vlček zhotovil náhrobek na rodinný hrob na slatinském hřbitově
43
Slatinská kaplička od malíře Petra Šmahy
mimo jiné i ve Slatině v roce 2003 u příležitosti 300. výročí trvání Kaple sv. Floriána na Přemyslově náměstí.
Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie Praha, Domu umění Ostrava, Galerie v Litoměřicích, Národním památníku v Terezíně a dalších regionálních galeriích a soukromých sbírkách doma i v zahraničí.
Slatina je pro něj místem št’astného dětství a při každé příležitosti připomíná,
že pochází ne z Brna, ale ze Slatiny u Brna.
8.2
Vlčí bible
Slatinský rodák Jaroslav Monte Kvasnica (1953), spisovatel, publicista a scénarista, se celoživotně zabývá studiem šelem psovitých. Po studiu na Masarykově
univerzitě pracoval jako manažer divadel a hudebních skupin, jako dělník při archeologických vykopávkách, jako závozník, horský nosič ve Vysokých Tatrách,
dřevorubec, textař a pracoval jako novinář a reportér v mnoha denících a časopisech. Pracoval jako redaktor, scénarista a režisér v Cablo Plus i jako sportovní
redaktor televize Nova.
V roce 1978 vydal básnickou sbírku Zátiší s hadem, v roce 2002 knihu Běh s
„vlky“ aneb Canicross.
Zúčastnil se řady horolezeckých expedic, procestoval Kavkaz, Pamir, Karpaty,
Alpy, Pyreneje, Sierra Nevadu, Sibiř, Kamčatku atd. Kde to situace dovolovala,
tak jej na cestách provázeli i jeho psi.
Je kmenovým autorem časopisů Pes přítel člověka, Dobrodruh a Svět psů.
Přispívá i do časopisu Fauna, Psí sporty, Dog trail, History revue, Lidé a země,
44
Autdoor, Koktejl, Příroda, ve slovenském Život so psom a americkém Sled Dog
Sport.
Posledních deset let se věnuje především životu vlčích smeček, za kterými putuje s fotografem Filipem Chludilem a svými aljašskými malamuty posledními
evropskými divočinami. Své poznatky z vlčí etologie, výchovy mlád’at, lovu a
vlčí komunikace zúročil ve výpravné dvoudílné publikaci. První díl je „Krajina s
vlky – Rapsodie šedých stínů“ a druhý díl je „Krajina s vlky – Honba za přízrakem Gévaudanu“ a zabývá se chovem vlků v zajetí, charakteristikou dalších psovitých šelem a legendami a především expedicí do francouzského Gévaudanu.
Výpravné publikace jsou doplněny unikátními fotografiemi Filipa Chludila a
ilustracemi legendárního experta na karpatské šelmy Ludvíka Kunce.
Autor Vlčí bible J. M. Kvasnica
8.3
Vítání občánků
V sobotu 16. května byli panem místostarostou Jiřím Idesem v sále Staré radnice
přivítáni naši nejmenší slatinští občánci. Slavnostním obřadem provázela MUDr.
Zuzana Fialová a všichni si vyslechli pěkné vystoupení žáků ZŠ Přemyslovo náměstí pod vedením paní učitelky Zdeňky Palečkové. Do řad slatinských občanů
bylo pozváno 37 nových občánků. Přišlo 32 dětí, z toho 20 děvčátek a 12 chlapečků.
V listopadu bylo pozváno 37 rodičů s dětmi, k vítání se dostavilo 28 dětí,
z toho 12 děvčátek a 16 chlapečků.
8.4
Slatinští jubilanti – nejstarší senioři
Členky sociální komise navštívily v roce 2009 celkem 116 jubilantů. Každému
jubilantu byl předán dárkový balíček a blahopřání, podepsané panem starostou.
45
Vítání malých občánků ve Slatině
Ročník
Ženy Muži
1934 (75 let)
24
20
1929 (80 let)
21
14
1924 (85 let)
17
8
1919 (90 let)
4
2
1918 (91 let)
1
1917 (92 let)
2
1914 (95 let)
1
1912 (97 let)
1
1910 (99 let)
1
Celkem
72
44
Věkové rozložení jubilantů
Z celkového počtu jubilantů bylo 62% žen a 38% mužů. Mezi jubilanty staršími 90 let bylo dest žen a dva muži.
Za celý rok 2009 bylo nakoupeno 120 dárkových balíčků a 25 dárkových balíčků zbylo z roku 2008. Celkem tedy bylo 145 balíčků. Pro rok 2010 zbylo 29
dárkových balíčků. Škoda, že zákon o ochraně osobnosti neumožňuje jmenovat
alespoň ty nejstarší jubilanty, určitě by měli radost.
Předsedkyní sociální komise je Mgr. Věra Mazánková.
46
9
Sport
9.1
SK Slatina
Motto: Sport ano, drogy ne.
Výbor jednoty
Výbor SK Slatina pracuje pravidelně a spolu s předsedy pěti sportovních odddílů zajišt’uje chod celé jednoty. Místo předsedy tenisového oddílu Ing. Jaroslava
Buršíka (vzhledem k častým zahraničním služebním cestám) je členem výboru
jednoty za tenisový oddíl Oldřich Miklík. Schůze výboru se konají každé druhé
úterý v měsíci v zasedací místnosti SK Tuřanka 1. Složení výboru SK Slatina: Ing.
Václav Klajsner – předseda, Miroslav Smutný – tajemník, Jan Čech, Petr Čampa,
Marie Konečná, Oldřich Miklík, Ing. Michal Nos a Radim Pernica – členové.
Fotbalový oddíl
Fotbalový oddíl prováděl začátkem roku nábor mladých fotbalistů do svých mládežnických družstev.
• Trenérem pro mladší přípravku – Jarek Šlagor.
• Trenérem pro starší přípravku – Martin Burian.
• Trenérem pro mladší žáky – Ivan Meluzín.
• Trenérem pro starší žáky – Martin Chalabala.
Pod patronací místní provozovny Bomaso byl uspořádán již 3. ročník Bomaso
halová liga starších žáků. Zápasy se konaly v hale Veterinární a farmaceutické
univerzity Brno, na ulici Palackého 1/3.
Pod patronací oddílu Tatran Bohunice se konal v Brně turnaj nejmenších kluků
– fotbalistů. Jsou to ročníky 2001 a mladší. Chlapci sice nebyli moc úspěšní, ale
byla to jejich první účast v takovém turnaji a je třeba je pochválit. Kdyby pořadatel dodržel předem vyhlášená pravidla, skončili by kluci na 4. místě z šesti
účastníků. Bohužel byli poslední.
Oddíl kopané nabízí široké využití ve svých sedmi mládežnických a třech
dospělých mužstvech. Je největším sportovním oddílem v SK Slatina.
Mladší přípravka zahrnuje ročníky narození 2001, 2002, 2003. starší přípravka
je tvořena z ročníků 2000, 1999, mladší žáci jsou z ročníků narození 1997, 1998,
starší žáci jsou z ročníků narození 1995, 1996, mladší dorost jsou ročníky 1993,
1994, starší dorost jsou ročníky 1990, 1991, 1992 a 1993.
47
Fotbalové utkání žáků ve Slatině
Družstvo
Výsledky za uplynulou sezónu
Muži A
hrají MěFS Brno-II. třída
Muži B
hrají MěFS Brno-III. třída
Dorost A
hraje JmKFS – I. třída, skupina A
Dorost B
hraje MěFS Brno-II. třída
Starší žáci A a mladší žáci A JmFS – I. třída, skupina A
Starší přípravka
MěFS Brno-III. třída, skupina C
Mladší přípravka
MěFS Brno-III. třída, skupina B
Liga starších pánů
MěFS Brno
Předsedou oddílu je Ing. Michal Nos.
48
SK Slatina oddíl stolního tenisu
Družstvo
Výsledky za uplynulou sezónu
A
3. místo
v soutěži DIVIZE
B
7. místo
Krajská I. třídy
C
4. místo
Městský přebor
D
6. místo
Městský přebor
E
3. místo
Městská soutěž I a postup do městského přeboru
F
10. místo
G
6. místo
H
15. místo
Starší žáci
6. místo
Městská soutěž a záchrana v soutěži
Městská soutěž II.
Městská soutěž IV (zde hrají stabilně dorostenci)
v Městském přeboru (velkou nadějí je Václav Klajsner ml.)
Předsedou je Petr Čampa.
SK Slatina oddíl tenisu
K disposici jsou 4 antukové kurty. Na zimu je vždy postavena hala nad dvěma
kurty. Kromě hráčů, kteří hrají v soutěžích, má oddíl ještě rekreační hráče. Takže
v průměru se počet členů oddílu pohybuje kolem 35, a to navíc na kurtech mají
možnost hrát za poplatek i nečlenové oddílu a hosté.
Starosta MČ Brno-Slatina každoročně pořádá tzv. starostenský turnaj, těšící se
oblibě hráčů i mimo Slatinu.
V soutěžích se mužstva uplatnily následovně:
• Mužstvo A hraje krajskou soutěž skupiny CA – III. třída
• Mužstvo B hraje krajskou soutěž skupiny DA – IV. třída
• Dorost hraje v krajské soutěži v základní třídě
Předsedou oddílu je Ing. Jaroslav Buršík.
SK Slatina oddíl kulturistiky
Oddíl čítá poměrně málo členů, pro rok 2010 poskytne MČ dotaci na dovybavení
posilovny o nová nářadí a stroje a nezbytné opravy.
Vedoucí oddílu je Radim Pernica.
SK Slatina klub slatinských lyžníků
Koncem roku byl ustaven nový oddíl v SK Slatina a to Klub slatinských lyžníků.
V programu klubu je nejen lyžování v zimě, ale i běžecké závody v létě.
Vedoucím oddílu je Ivo Koukola.
49
Vlajka klubu SLOPE ve Slatině
9.2
Pétangue
Hřiště na Černozemní ulici používají dva pétaguové odddíly ve Slatině, a to
SLOPE pod vedením Františka Harašty a Brněnští draci pod vedením pana Hejla.
Pétanguová hra je ve Slatině provozována již 14 let a pod hlavičkou Česká
asociace pétangue klubů (ČAPEK) bylo uspořádáno celkem 94 turnajů. Mezi nejvýznamnější zde pořádané turnaje bylo Mistrovství Střední a Východní Evropy.
MČR trojic, jednotlivců a juniorů.
Výsledky SLOPE na Mistrovství republiky – přehled:
• Milan Hašek – MČR jednotlivci: 1. místo – 2000, 2003, 3. místo – 2002, 2004,
MČR mixů: 1. místo – 2000, 2002,2008, 2. místo – 2006, 2007, 3. místo – 2004,
2006, 3. místo – 2003. MČR dvojic: 1. místo – 2001, 2002, 2003, 2007, 3. místo
– 2004, 2006. MČR trojic: 1. místo – 2003, 2005, 2. místo 2002, 2004, 2006.
• Luboš Šlapanský – MČR mixů: 1. místo – 2005, MČR dvojic – 2. místo -2003.
• Eva Haraštová – MČR mixů: 1. místo – 2002, 3. místo – 2003.
• Sylvie Haraštová – MČR žen: 1. místo – 2005.
• František Harašta – MČR 50+ – 1. místo – 2009, MČR dvojic – 2. místo –
2002.
Vedoucím oddílu a trenérem je František Harašta.
50
9.3
Česká asociace sportu pro všechny
Pracovaly zde dva oddíly:
1. žákyně – děvčata předškolního věku až do páté třídy (ve škole) a
2. ženy (lady aerobic) – cvičení pro ženy hlavně středního věku
• Cvičení je vždy po 1 hodině týdně.
• Cvičitelkami žákyň jsou Marie Konečná a Ing. Lenka Konečná – Matyášová.
Ženy cvičí Marie Konečná.
• Organizace měla v roce 2009 celkem 40 členů.
• Úbytek členské základny byl důsledkem toho, že oddíl Rodiče a děti musel být zrušen pro značnou finanční zátěž (velký nájem za hodinu cvičení
v tělocvičně ZŠ Jihomoravské náměstí). Pro tuto věkovou kategorii připravuje program např. Fantázie a Klubíčko, takže zrušení tohoto typu cvičení
nebylo tak bolestivé pro zájemce.
• Se sokolskou skladbou Křížem krážem, podobně jako v roce 2008, vystupovaly slatinské ženy ve Střelicích a Tišnově.
• Zástupkyní od roku 2005 v Metodické radě Regionálního centra v Brně je
Marie Konečná.
• Od roku 2010 začne nácvik hromadné skladby ČASPV, která bude reprezentovat ČR na 14. světové gymnaestrádě ve švýcarském Lausanne – WG
se bude konat v červenci roku 2011.
Předsedkyní je Marie Konečná.
9.4
Slatinský atletický oddíl
Slatinský atletický oddíl byl založen v roce 2006 pod patronátem VSK Univerzita
Brno. Děti se zde připravují na různé druhy atletických závodů pod vedením
zkušeného trenéra Lukáše Plachého. Atleti trénují různé technické prvky včetně
zlepšování fyzičky. Účastní se závodů jak na dráze (na stadionu), tak i krosových
i s mezinárodní účastí. V roce 2008 proběhl již druhý ročník Slatinského krosu na
tzv. Terénkách.
V dubnu proběhl třetí ročník Slatinského krosu. Byly rozšířeny kategorie soutěže. Kromě kategorie dětí od 6 do 15 let přibyly předstarty malých dětí, které
mohly běžet za doprovodu dospělých a také starty dospělých. Tratě jsou vedeny
většinou po travnatém povrchu kromě dospělých, kteří běželi částečně i ulicemi
Slatiny. Zúčastnilo se celkem 124 závodníků, nejmladší měl dva roky a nejstarší
52 let.
Péče Bc. Lukáše Plachého o děti je příkladná, věnuje se mladým talentům a
vede je k dobrým výsledkům.
51
Vzpomínková jízda slatinských cyklistů po trase slavkovského bojiště v roce 1805
9.5
Nestlé Life In Line Tour 2009
Největší středoevropský seriál závodů na in-line bruslích pro veřejnost bez věkových limitů, elitní i výkonnostní sportovce, se již tradičně konal i v Brně. Závod se
tentokrát konal na zajímavém 3300 m dlouhém bezpečném okruhu v Průmyslové
zóně v Brně – Slatině v neděli 14. června. Bylo připraveno pět dětských kategorií,
štafetové závody, Fitness Desítka pro hobby jezdce, Open závod Českého poháru
v půlmaratonu, dlouhém 21 km.
Šéfem organizačního Life In Line Teamu byl Martin Plecitý.
9.6
Cyklistický výlet do Slavkova
Dne 3. října se před kostelem Povýšení sv. Kříže ve Slatině ráno sešli cyklisté ze
Slatiny a vyjeli na okruh po památných místech bitvy u Slavkova v roce 1805.
Naučnou jízdu zorganizoval pan Ivo Koukola (třetí na snímku zprava).
52
10
Závěr
Končím záznamy do kroniky za rok 2009. Přestože jsem určitě nemohla zaznamenat všechny události a osobnosti, věřím že i tyto zápisy dají dostatečný obrázek
o rozvoji naší městské části, pestrém životě jejích obyvatel a mnoha institucí a
organizací, o jejich problémech i úspěších.
Samozřejmě nemohu opomenout poděkovat členům Slatinského historického
klubu za účinnou spolupráci – pánům Ing. B. Reichstädterovi, CSc. a PhDr. K. Janišovi za oponenturu textu kroniky, panu Ing. L. Vysočanovi za článek o Stránské
skále, panu L. Krejčímu za účinnou spolupráci při pořizování fotodokumentace
a panu R. Černochovi, MSc. za provedení grafické úpravy textu kroniky včetně
zakomponování foto snímků do textu kroniky. Oceňuji důvěru vedení městské
části Brno-Slatina, který mně při psaní zápisů do kroniky podporuje a nijak neomezuje.
Miroslava Buršíková
Brno-Slatina, duben 2010.
53