Významné objevy 20. století - Základní Škola Nová Bystřice

Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice, Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice
Významné objevy 20. století
Absolventská práce z historie 20. století
Vypracovala : Erika Pospíchalová, 9. A
Vedoucí práce : Mgr. Eva Krátká
Školní rok 2010/2011
Významné objevy 20. století
Prohlášení
Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským
dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem
čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Nové Bytřici dne: 15. 3. 2011
Jméno autorky: Erika Pospíchalová
Významné objevy 20.století
Poděkování
Chtěla bych poděkovat Mgr. Evě Krátké za odborné vedení, za pomoc a rady při
zpracování této práce.
Významné objevy 20. století
Anotace
Tato práce s názvem Významné objevy 20. století byla zpracována jako
absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bytsřice.
Práce je zaměrěna na významné objevy 20. století, na vysvětlení a porozumnění
principů, na kterých tyto objevy pracují. Dále se tato práce zabývá využitím těchto objevů
v praxi.
Významné objevy 20.století
OBSAH
Úvod …........................................................................................................................... 5
1 Objevy a vynálezy v lékařství a přírodě. ….............................................................. 6
1.1
Alexander Fleming …................................................................................... 6
1.1.1.
Penicilín …........................................................................................ 6
1.2. Frederick Griffiths ........................................................................................ 8
1.2.1.
DNA ….............................................................................................. 8
1.3. Carl Djeressi …............................................................................................. 10
1.3.1.
Antikoncepční pilulka …................................................................... 10
2 Technické objevy …................................................................................................. 12
2.1. Guglielmo Marchese Marconi ….................................................................. 12
2.1.1.
Radiotelegrafie ….............................................................................. 12
2.2. Wilbur a Orvill Wrightové …........................................................................ 14
2.2.1.
Motorové letadlo …........................................................................... 14
2.3. Motorola ........................................................................................................ 16
2.3.1.
Mobil …............................................................................................. 16
3 Vynálezy v oblasti počítačové techiky ….................................................................. 18
3.1. Konrád Zuse ….............................................................................................. 18
3.1.1.
Počítač …............................................................................................ 18
3.2.
Tim Berners- Lee …...................................................................................... 20
3.2.1.
Internet …........................................................................................... 20
3.3.
Microsoft ….................................................................................................. 22
3.3.1.
Windows …........................................................................................ 22
4 Závěr …..................................................................................................................... 25
Seznam literatury …........................................................................................................ 26
Přílohy …......................................................................................................................... 27
Významné objevy 20. století
Úvod
Absolventskou práci na téma Významné objevy 20. století jsem si zvolila proto,
že o objevech této doby nikdo nic moc nevíme. Často slýcháváme, co kdo objevil v dávné
minulosti, např. hrobky faraónů, parní stroj, Archimédův zákon, Pythagorova věta. Ale
které vynálezy byly objeveny ve 20. století?
20. století bylo poznamenáno dvěma světovými válkami, i přesto nebo právě proto,
lze v tomto období vyhledat řadu významných objevů a vynálezů. Některé z nich jsem
zařadila do této absolventské práce.
-5-
Významné objevy 20. století
1 Objevy a vynálezy v lékařství a přírodě
1.1. Alexander Fleming
1.1.1.
Penicilin
K tomu, že byl vynalezen penicilin došlo úplnou náhodou. Alexander Fleming si
pokaždé, co dokončil výzkum, vzal vzorky svých výzkumů do své laboratoře, kde je
ponechal i několik týdnů. To proto, aby mohl sledovat, jestli se s nimi nestane něco
neobvyklého. Díky tomuto zvyku zjistil, po dvou a půl týdnech, že plíseň Penicilinum
notatum, zanesená do Petriho misky otevřeným oknem v laboratoři, s bakteriemi stafyloka
vytváří látky, které dokáží zabíjet některé druhy bakterií. Později tuto látku podával
zvířatům a nemocným lidem. Těm to nic neudělalo a z toho usoudil, že tato látka není
škodlivá pro lidi a zvířata. Nechal tento výzkum zvěřejnit v roce 1928, ale nikdo o tento
objev neměl zájem. Alexander Fleming však pevně věřil, že penicilin bude mít význam v
lékařství. Avšak nedokázal vyvinout techniku, jak získat čistý penicilin, a tak se tento
skvělý lék dalších deset let nevyužíval.
Později se o penicilin začali zajímat dva lékaři z Británie. Ti si ověřili Flemingův
výzkum a rozhodli se v něm pokračovat. Podařilo se jim získat čistý penicilin, což se
Flemingovi nepodařilo. Ze začátku neměli hned tolik odvahy, aby si tento lék vyzkoušeli
na lidech. Proto raději napřed zvolili laboratorní krysy. Těm se nic nestalo, a tak to v roce
1941 vyzkoušeli i na nemocných lidech. Jejich pokusy jasně ukázali, že se jim podařilo
objevit úžasný lék.
-6-
Významné objevy 20. století
Nemocní lidé, který tento lék požili, se jako zázrakem začali uzdravovat. Americká a
britská vláda dali povolení k hromadnému vyrábění tohoto léku. Nejprve byl vyhrazen
pouze vojákům a obětem 2. světové války. Celý svět byl po skončení války tímto objevem
ohromen. Poté, co se dozvěděl téměr celý svět, že penicilin dokáže uzdravovat lidi, se
začaly objevovat názory, aby lék mohl používat každý.
A od roku 1945 se tak stalo. Objev penicilinu značně podnítil pátrání po dalších
antibiotikách. Z tohoto výzkumu vzešlo objevení mnoha jiných léků.
Jedním z důvodů, proč je jeho užívání stále tak rozšířené, je jeho účinnost proti
velkému množství různých škodlivých mikroorganismů. Úspěšně léčí syfi-lis, kapavku,
zánět průdušek, zánět mozkových blan, otravu krve, kostní infekce, zápal plic, sněť a další
různé nemoci.
-7-
Významné objevy 20. století
1.2. Friedrich Miescher
1.2.1
DNA
Molekula DNA byla jako taková objevena v roce 1869, když se švýcarskému lékaři
Mischerovi podařilovo izolovat DNA z bílých krvinek, obsažených v hnisu. Nepodařilo se
mu však vytvořit tak čistý vzorek na to, aby DNA mohla být lépe zkoumána. O funkci
DNA toho dlouho nikdo moc nevěděl. Ve dvacátých letech pak Frederick Griffith dokázal,
pneumokoky jednoho typu přeměnit v jiný typ. Potvrdil, že tato změna je trvalá a dědičná.
První důkaz o roli DNA v přenesu genetické informace přinesl v roce 1943 slavný
Averyho-MacLeodův-McCartyho experiment. Sérií pokusů rovněž s transformací
pneumokoků bylo zjištěno, že DNA je genetickým materiálem buněk. Další experiment
prokázal, že u virů není podstatou dědičnosti protein, ale DNA.
DNA je biologická, vláknitá molekula, uložená u člověka v chomozómech a v
jádře většiny buněk. Je to nukleonová kyselina, která je nositelkou genetické informace
všech organismů, kromě těch nebuněčných. DNA je pro život nezbytnou látkou, která ve
své struktuře kóduje a buňkám zadává jejich program a tím předurčuje vývoj a vlastnosti
celého oraganismu. DNA je hlavní složkou tzv. chomatinu, směsi nukleonových kyselin a
proteinů. U eukaryotických organismů ( rostliny, životčichové ) je DNA uložena zejména
-8-
Významné objevy 20. století
uvnitř bunečného jádra, zatímco u prokargot ( bakterie ) se nachází volně v cytoplazmě.
Strukturu DNA se podařilo objevit až v roce 1953.
-9-
Významné objevy 20. století
1.3.
Carl Djerassim
1.3.1. Antikoncepční pilulka
5. 10. 1951 se podařilo americkému chemikovi Carlu Djerassimu vyrobit
syntetickou cestou hormon norethisteron, krerý se stal základem antikoncepční pilulky.
Pilulky, která podle sociologů významně ovlivnila životní styl společnosti a podle jiných
byla největším objevem medicíny ve dvacátém století.
Progesteron byl poprvé izolovám a zkoumám ve třicátých letech dvacátého století. Za
dva roky práce ve společnosti Syntex, se Djerassimu podařilo vytvořit derivát progesteronu
nazvaný norethisteron. Tento syntetocký derivát zaslal do USA na testy doktorce Elvě
Shipleyové. Ta prokázala při testech na zvířatech vysokou účinnost objevené látky.
Počátkem šedesátých let po zkončení výzkumu byl tento objev připraven i pro lidstvo. V
roce 1960 se objevili pilulky v USA a později i ve Velké Británii. Mohli je ovšem používat
jenom vdané ženy a byly jim vydány pouze na předpis od lékaře. Teprve v roce 1967 ji
mohly používat všechny ženy. Reakce na tento objev byly z počátku smíšené. Pro mládež
to bylo jako dar z nebes. Začala éra volné lásky.
-10-
Významné objevy 20. století
Byla o to vítanější a nezbytnější, protože potraty byly v té době ve většině zemích
ilegální. Dá se říci, že teprve ve dvacátem století se výrazně změnilo postavení ženy a to
práve díky antikoncepčním pilulkám.
-11-
Významné objevy 20. století
2
Technické objevy
2.1.
Guglielmo Marchese Marconi
2.1.1.
Radiotelegrafie
Je to telekomunikační metoda umožňující přenést obsah textových zpráv na velké
vzdálenosti. Za počátky telegrafie lze považovat dopravování velmi jednoduchých zpráv za
pomocí bubnů, kouřových signálu atd.. Radiotelegrafii v praxi ve větším měřítku poprvé
zavedl koncem 19. století Guglielmo Marconi. Do té doby byly lodě na moři prakticky
izolovány od pobřeží a dalších lodí. Loď se mohla na širém moři ztratit, a nikdo by nic
netušil do doby, než by se objevila v některém přístavu. Marconi, který neměl možnost
prorazit v konkurenci pozemní radiotelegrafie, si velice dobře uvědomoval, jaký význam
by mohla mít komunikace s lodí na širém moři. Lodě, vybavené jeho systémem bezdrátové
telegrafie by již nebyly izolované, a díky rychlému nasazení byl vlastně jediný, kdo obstál
v tvrdém boji a získal monopol na tyto služby.
-12-
Významné objevy 20. století
K prvému použití nouzové bezdrátové komunikace došlo v březnu 1899. Majáková
loď East Goodwin, označující jihovýchodní pobřeží Anglie se srazila v ranní mlze s lodí
SS R.F. Matthews. Jejich volání o pomoc zachytila pobřežní stanice na South Foreland a
okamžitě vyslala pomoc. Do roku 1904 byly již téměř všechny britské lodě
transatlantických společností vybaveny bezdrátovou telegrafií. Radiotelegrafisté nejprve
pocházeli z řad poštovních a železničních telegrafistů, takže byli naučeni na v té době v
Anglii používané volání CQ, které předcházelo časové signály a zvláštní oznámení. Volání
CQ bylo všeobecně převzato všemi telegrafními a kabelovými stanicemi po celém světě, a
přirozeně pokračovalo i v námořní komunikaci mezi loděmi a mezi lodí a pobřežními
stanicemi. V roce 1904 však Marconiho společnost zavedla pro své stanice použití písmen
CQD, jako signál v nouzi.Všeobecně byl tento signál vykládán jako "došlo k nebezpečné
situaci", ale dle Marconiho společnosti znamenal CQ – tedy všeobecné volání,
následovaný D – nebezpečí. Znamenalo by to tedy "Volám všechny stanice – jsem v
nebezpečí". Předmět nouzových signálů byl znova otevřen na druhé radiotelegrafické
konferenci 3. listopadu 1906 v Berlíně. Zde byl jako nouzový signál doporučen SOS,
americký návrh nouzového signálu NC pro "volám pomoc bez prodlení" nebyl přijat,
ačkoliv se používá dodnes jako mezinárodní symbol pro nebezpečí. Signál SOS byl
odvozen z německého volání SOE, které bylo používáno jako hlavní dotazové volání.
Námitky byly hlavně z důvodu možného přeslechnutí písmene E v nepříznivých
podmínkách. Proto bylo místo E navrženo písmeno S, aby nemohlo dojít k omylu.
-13-
Významné objevy 20. století
2.2.
Wilbur a Orvill Wrightové
2.2.1.
Motorové letadlo
První funkční motorové letadlo na světě sestrojili v roce 1903 Američané, bratři Wilbur
a Orvill Wrightové. Jejich první letalo bylo postaveno ze dřeva a látky, vyztužené dráty a
vybaveno dvěma tlačnými vrtulemi, které roztáčel dvanáctikoňový motor vlastní výroby
( vodou chlazený řadový čtyřválec ). Letoun řídil ležící pilot, který levou rukou ovládal
výškové kormidlo a pravou rukou řídící páku, kterou se pomocí táhel uchycených na
spodních křídlech natáčely konce křídel a tím bylo dosaženo pohybu letadla do stran.
Současně se pohybem páky ovládalo i nátáčení směrového kormidla.
První motorový letoun měl samozřejmě i své slabiny. Patrně tou největší chybou byla
absence pevného podvozku. Letadlo totiž dokázalo vzlétnout jen z pevné kolejnice, po níž
popojížděl startovací vozík s letadlem. Bez tohoto startovacího zařízení by se letadlo
nedokázalo odlepit od země. Po prvním neúspěchu to bratři Wrightové zkoušeli od znova.
Pokaždé, když se jim to nepovedlo, se poučili ze svých chyb a na dalším modelu letadla to
vylepšili. A 17. prosince se jim jejich trpělivost vyplatila. Tentokrát jejich let trval dvanáct
vteřin a stroj ve třímetrové výšce uletěl třiapadesát metrů. První motorem poháněné letadlo
-14-
Významné objevy 20. století
težší než vzduch bylo na světě. Každý rok tento pokus opakovali a měli úspěch. 26.
ledna na dvaceti metrových kolejích vyvinulo letadlo takovou rychlost, že dokázalo uletět
18 kilometrů. Později 39 kilometrů a o osm dní později dokonce 45 kilometrů. Jejich
největší úspěch s letadlem se jim podařil v roce 1909, kdy Orvill zůstal ve vzduchu se
spolucestujím osmdesát minut a uletěl za hodinu 45 kilometrů. Dohromady tedy uletěl za
celých osmdesát minut 106 kilometrů.
-15-
Významné objevy 20. století
2.3.
Motorola
2.3.1.
Mobilní telefon
Vývoj mobilních telefonů sahá až do dob rozvoje radiotelefoních technologií v 50.
letech 20. století. A sahá až do dnešní doby. První mobilní telefon na světě vynalezla v roce
1983 společnost Motorola. Byla to Motorola DynaTac 8000X. První prototyp mobilního
telefonu byl vynalezen už v roce 1972. Ten ale nefungoval a tak ho museli opravit a
předělat. To jim trvalo jedenáct let. Proto první funkční mobilní telefon byl pro veřejnost k
dostání až v roce 1983. Nebyl to mobil, jaký známe dnes. Tento měl tzv. vysílací vež.
Tento mobilní telefon vážil 793 gramů, ale některé mobily až 2 kilogrami s výškou
25 centimetrů. Tím pádem se jeho rozměry velmi podobaly stavební cihle. Baterie tohoto
mobilu vydržela nanejvýš půl hodiny.
U nás v České Republice stál přibližně 100 000 tisíc Kč. A začal se prodávat od
roku 1986. Vážil devět kilogramů, a proto mohl být pouze zabudován v autě, aby vůbec
mohl fungovat. Tento mobil připomínal spíše vysílačku s anténou než mobil.
-16-
Významné objevy 20. století
Od roku 1996 se začaly teprve přibližně podobat mobilům, jaké známe dnes. Bez antény
se mobily začaly vyrábět až od roku 2002. Protože byly mobilní telefony do roku 1996
moc drahé, tak si ho nemohl koupit jen tak někdo. K popularitě se tedy dostal až po roce
1996. Mobily nebyly už tak velké, ani težké a hlavně se snížila jejich cena. Začíná o ně být
enormí zájem a jejich prodejnost celosvětově stoupla. Dnes už mobilní telefon vlastní
téměř každý člověk i v rozvojových zemích.
-17-
Významné objevy 20. století
3
Vynálezy v oblasti počítačové techniky
3.1.
Konrád Zuse
3.1.1.
Počítač
První počítače byly vyrobeny ve 30. letech 20. století. Jako první vynálezce
počítačů se označuje Charles Babbage, který vynalezl základní principy fungování stroje
pro řešení složitých výpočtů. Ale uznává se až Konrád Zuse, který použil Babbageho
vynález a dal ho dohromady s vlastním vynálezem. První zařízení, později nazvané
počítač, bylo velmi jednoduché a založené na mechanických principech. Mezi předchůdce
počítačů se řadí: - Abakus – byl vynalezen před 5000 lety v Babylónii, usnadňoval počítání
s čísly
- Logaritmické tabulky – v roce 1614, John Napier, sčítání, odčítání, dělení,
násobení
- Mechanické kalkulátory – vynalezl je Wilhelm Schikard v roce 1623, jde o
dnešní kalkulačky
Tohle všechno dokázal Konrád Zuse využít a sestavit z toho prototyp počítače.
-18-
Významné objevy 20. století
V roce 1934 začal Zuse pracovat na výrobě prvního počítače. Návrh prototypu byl
hotov již v roce 1936, ovšem počítač byl nefunkční. Přes počáteční neúspěch se mu
podařilo v roce 1938 sestavit první fungující počítač označený Z1, následovaly vezre Z2 a
Z3.
V roce 1943 sestavili Angličani nový prototyp, sloužil k rozluštění neměckých
tajných šifer během 2. světové války, nesl název Colossus.
John Atanasoff sestrojil roku 1944 počítač ABC k řešení lineárních rovnic z oblasti
fyziky.
Po těchto prototypech následoval Mark I a Mark II. Oba tyto prototypy měly
úspěch od roku 1947 je začalo používat americké námořnictvo. U nás se počítače začaly
objevovat až po roce 1957.
Tyto počítače byly velmi neefektivní, velmi drahé, velmi často se porouchaly a
měly malou výkonnost. Proto u nás v ČR nebyly moc populární. K popularitě se dostaly až
po roce 1995.
-19-
Významné objevy 20. století
3.2.
Tim Berners-Lee
3.2.1.
Internet
První výzkum internetu spadá do poloviny šedesátých let. Tehdy se americká
armáda snažila najít způsob, jak zajistit, aby spolu mohly všechny armádní počítače
rozmístěné po celém USA bezproblémově komunikovat. Tímto úkolem pověřila americká
armáda vládou založenou organizaci Advanced Research Projects Agency. Taky se této
oraganizaci zkráceně říká ARPA. Díky finančním prostředkům od americké armády se
společnosti ARPA v roce 1969 podařilo vybudovat experimentální síť ARPANET. Tato síť
byla především určena jenom pro vládní a armádní účely, ale později se k síťi připojily i
university. Později tato síť byla nabídnuta k užívání i různým podnikatelům, ale ti o
ARPANET nestáli, nevěděli totiž, jak by měli tuto síť využít. Proto po celém světě v roce
1984 bylo k internetu připojeno pouhých necelých 1000 počítačů.
-20-
Významné objevy 20. století
V roce 1989 se Tim Berners-Lee vrátil k myšlence celosvětové komunikace. Začal
pracovat na myšlence hypertextových zpráv, což mělo usnadnit sdílení informací mezi
výzkumníky. Texty, které obsahují odkazy a další dokumenty, které mohou být umístěny na
jiném počítači, třeba i na druhém konci světa. Takto zněla jeho myšlenka. V roce 1989
měla společnost CERN největší internetový server v Evropě. Už v listopadu roku 1990
předvedl Tim Berners-Lee první prototyp WWW serveru, jenž pojmenoval Httpd a 6. srpna
1991 na adrese http://info.cern.ch/ spustil první webové stránky. Zanedlouho byly k
dokumentům připojeny i obrázky. Vzhled dokumentů byl přirozenější a umožnil lepší
komunikaci. Právě existence WWW spolu s masovým rozšířením osobních počítačů
přilákala na Internet milióny nových uživatelů. A to už se o Internet začali zajímat i
podnikatelé. Provoz Internetu se datuje od roku 1992. Tehdy se o Internet starala
společnost National Science Foundation. Nastává moderní doba, doba internetová. V roce
1999 bylo k internetu připojeno už přes 300 miliónů uživatelů.
-21-
Významné objevy 20. století
3.3.
Microsoft
3.3.1.
Windows
Samostatná historie Windows sahá až do roku 1985. Ale jako úplně první se uznává
ten z roku 1981. První Windows na světě byl představen v roce 1981. Byl to Windows MSDOS, sestaven pro firmu IBM. Byl poměrně pro uživatele nepřívětivý a dost omezený.
MS-DOS totiž pracoval pouze v textovém režimu. Na obrazovku tedy vypisuje jen textové
informace a ovládání probíhá taky pouze za pomoci textu. Uživatel tak musel znát
speciální ovládací příkazy. Později vznikla celá řada nástrojů pro usdnadnění práce s
ovládáním. Ty se však nemohly vůbec rovnat s těmi, co známe dnes, např. mohlo být
spuštěné jenom jedno okno, které prakticky zabíralo celou obrazovku.
Jekoliž Windows MS-DOS vůbec nevyhovoval, začala společnost Microsoft
pracovat na dalším, lepším vydání Windowsu. Ten se jim povedlo dokončit a představit
světu v roce 1985. Byl to Windows 1.0, který se také dodnes uznává jako základ
Windowsu. Někteří vědci dokonce tvrdili, že Windows MS-DOS byl zcela zbytečný. Ale to
jim později vyvrátil fakt, že ten uživatel, který neměl na počítači nainstalovaný Windows
MS-DOS, si nemohl do počítače nainstalovat Windows 1.0.
-22-
Významné objevy 20. století
Ten totiž navazoval na první Windows. Uživatel tudíž musel mít v počítači
MS-DOS nainstalován, teprve potom mohl doinstalovat Windows 1.0, který v běžícím
systému MS-DOS podstatně usnadňoval práci. Díky grafickému rozhraní nabídl
uživatelům větší komfort. Systém využívá konceptu oken, ve kterých různé aplikace běží.
Nevýhodou bylo, že se okna nemohla překrývat, namísto toho se poskládala do mřížky
jedno vedle druhého. Vedle sebe jste si tak mohli spustit třeba správce souborů, textový
editor a nějakou jednoduchou hru. V případě DOSu by jste museli nejprve jednu aplikaci
vypnout a potom sputit tu druhou. I přes to, že Windows 1.0 nabízel textový dokument
Write, kalendář, hodiny, ovládací panely, malování, kopírování a vkládání textu, si velkou
popularitu nezískal.
Roku 1987 Microsoft vydal vylepšenou verzi Windows 1.0. Nazýval se Windows
2.0 a umožňoval lepší práci s okny, umožnil jejich překrývání, objevyly se termíny jako
minimalizace a maximalizace. Tento Windows už si zajistil daleko větší popularitu. Nejen
díky překrývání oken, ale i díky zajímavějším aplikacím jako jsou např. textový dokument
Word a Excel. Ale pořád nedosahoval takové popularity, jakou si společnost Microsoft
představovala.
-23-
Významné objevy 20. století
Proto následoval Windows 3.0. Ten konečně udělal díru do světa roku 1992..
Microsoft výrazně zlepšil grafické rozhraní systému a umožnil překrývání oken a to tak, že
v každém okně mohla běžet jedna aplikace.
Konečně byla společnost Microsoft spokojená. Během dvou let se totiž prodalo přes
deset miliónů
kopií. Podíl na popularitě měla i dobrá podpora hardwaru a fakt, že
Windows 3.0 byl dodáván předinstalovaný v nových počítačích.
-24-
Významné objevy 20. století
4
Závěr
A konečně závěr. To znamená konec vyhledávání a čtení všech textů. Už nemusím
číst, číst a číst nekonečně dlouhé texty o různých vynálezích a jejich objevitelích.
Nemusím hodiny sedět nad nejakým článkem a snažit se o zběžné shrnutí a přiblížení,
daného objevu.
A co dodat na závěr této absolventské práce? To popravdě netuším. Asi jenom to, že
vůbec nelituji toho času, co jsem nad touto prací strávila. Právě naopak. Jsem ráda, že jsem
se dozvěděla něco víc o různých objevech. Vždyť skoro všechny, co jsem vybrala do této
práce, používáme v našem běžném životě. Používáme je denně, např. mobil nebo počítač.
Ale málokdo ví, proč a díku komu existují.
-25-
Významné objevy 20. století
Seznam literatury
Soumar, J. Velká ilustrovaná dětská encyklopedie. Praha: Svojtka & Co, 2002.
http://www.21stoleti.cz/php=2005021809
http://www.odmaturuj.cz/fyzika/alexander-fleming-1881-1955/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Penicilin
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Fleming
http://cs.wikipedia.org/wiki/DNA
http://www.esence.ic.cz/STR/Antikoncepce-historie-pilulky.htm
http://cs.wikipedia.rg/wiki/Guglielmo_Marconi
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/sos_sqd-htm
http://archiv.nevitelnypes.lidovky.cz/clanky/2001/12/17775.htm
http://bratri-wrightove.navajo.cz/
http://www.topzine.cz/mobilni-telefony-strucna-historie/
http://www.mobnito.estranky.cz/clanky/historie-telefonu-htm
http://owebu.bloger.cz/Internet/Historie-vzniku-internetu
http://www.webdesign.paysoft.cz/clanky/2006/historie-internetu/
http://extrawindows.cnews.cz/historie-windows-1-od-ms-po-wondows-30
http://www.emag.cz/historie-windows/
Významné objevy 20. století
Přílohy
Seznam.příloh:
Příloha I
Alexander Fleming ( 1881 – 1955 )
Příloha II
Frederick Grifiiths ( 1879 – 1941 )
Příloha III
Carl Djerassim ( 1923 )
Příloha IV
Guglielmo Marchcese Marconi ( 1874 – 1937 )
Příloha V
Wilbur Wright ( 1867 – 1912 )
Orvill Wright ( 1871 – 1948 )
Příloha VI
Konrád Zuse ( 1910 – 1995 )
Příloha VII
Tim Berners-Lee ( 1955 )
Příloha VIII
Dotazník
Významné objevy 20. století
Příloha I
Příloha I
Alexander Fleming ( 1881 – 1955 )
Život
Sir Alexander Fleming byl skotský lékař známý objevem baktericidních účinků
lyzosomu, ale hlavně získáním penicilínu z plísně Penicillium notatum.
Celé dětství prožil na statku. Ve dvanácti letech ho rodiče poslali studovat čtyři míle
od jejich bydliště. Roku 1893 nastoupil na akademii v Kilmarnocku v hrabství Ayrshir. Zde
Alexander Fleming studoval přírodní vědy, mezi které patří anoraganická chemie,
magnetismus, elektřina, teplo, světlo, zvuk a fyziologii. Ve čtrnácti letech odjel do
Londýna studovat obchod. Když roku 1899 vypukla válka, přihlásil se Alexander Fleming
jako dobrovolník do armády, tam ho ale nevzali. Ve dvaceti letech zdědil 250 liber po svém
strýci a rozhodl se je investovat do studia medicíny. Po vystudování úspěšně složil
chirurgickou zkoušku, ale nikdy se chirurgem nestal. Začal se totiž věnovat bakteriologii.
Roku 1906 si ho vybral profesor Freeman jako pomocníka do laboratoře. O dva
roky později úspěšně složil závěrečné lékařské zkoušky. Napsal pojednání O akutních
bakteriálních onemocněních. Zde psal o různých chorobách a o jejich způsobu léčení.
Významné objevy 20. století
Příloha I
Téhož roku na sobě provedl pokus. Fleming před tím, než si do těla vpravil
škodlivou látku, vyslovil teorii, že účinnost je v tomto případě otázkou aplikace. Jeho
teorie se později potvrdila. Za první světové války pomáhal raněným vojákům, kterým dal
injekci proti bakteriím. Tam v nemocnici, kde pomáhal vojákům, poznal svojí budoucí
manželku. Po první světové válce se opět vrátil do své laboratoře, aby mohl pokračovat ve
svých výzkumech.
Jednou na Petriho misce našel plíseň usazenou na agaru. Tato plíseň vylučovala
látku, která hubila mikrobi kolem. Alexandra Fleminga tento jev zaujal, a tak se rozhodl to
zkoumat podrobněji. Ale jelikož se mu nepodařilo izolovat penicilin, nechal toho.
Alexander Fleming zemřel v klidu doma. Je pohřebený v katedrále svatého Pavla v
Londýně.
Významné objevy 20. století
Příloha II
Příloha II
Frederick Griffiths ( 1879 – 1941 )
Frederick Griffiths byl britský vědec se zaměřením na mikrobiologii. To on objevil
DNA. O jeho životě není mnoho zmínek. To proto, že se stal slavným, až po své smrti. Po
celý život to byl tichý a uzavřený člověk.
Narodil se roku 1879 v britském městě Hale na jihu Anglie. Později studoval
Universitu v Liverpoolu, kde studoval i jeho starší bratr. Zde studoval genetiku. Po
dokončení studia v roce 1901 začal Griffiths pracovat pro vládu. Dnes je tato jeho práce
známá pod názvem „Ministerstvo zdravotnictví“. Během první světové války Griffiths
převzal jednu z mnoha laboratoří. V této laboratoři studoval pneumokoky. Později, byl
vládou poslán, aby získal vzorky pneumokoků od lidí po celém světě. Celou tuto jeho cestu
kolem světa financovala vláda. Mezitím, co byl na cestě kolem světa, mu vláda rozšířila
laboratoř.
Roku 1928 publikoval časopis hygieny. Kde psal o ukázkách bakteriální
transformace, kdy bakteri mohou změnit svou formu nebo funkci.
Frederick Griffiths byl zabit v roce 1941 během bombardování Londýna, když
bomba vybuchla na budově, v níž pracoval.
Významné objevy 20. století
Příloha III
Příloha III
Carl Djerassi (1923 )
Carl Djerassi je rakousko-americký chemik, prozaik a dramatik. Známý pro přínos
k rozvoji první antikoncepční pilulky.
Narodil se roku 1923 v židovské rodině. Po rozvodu rodičů se odstěhoval s matkou
do Vídně, kde studoval do svých čtrnácti let. Každé léto však jezdil za otcem do Bulharska.
Poté, co začala druhá světová válka, ho matka poslala za otcem, kde měl být do té doby,
než válka skončí. Jeho otec byl lékař, který léčil bohaté lidi, jejich léčba trvala několil let.
Za několik let odjel s matkou do USA. Tam si ale museli vystačit jen s dvaceti dolary.
Všechny svoje peníze totiž utratili za rychlý odjezd z Evropy. Proto si Djerassiho matka
musela majít práci v New Yorku. V roce 1949 přijel do USA i jeho otec, ten se však usadil
v San Francisku.
Djerassi vystudoval mnoho různých škol, například vysokou školu Tarkio, chemii
na vysoké škole Kenyon. Získal dokrorát na Universitě ve Wisconsinu. V roce 1949 začal
Djerassi pracoval pro firmu Syntex jako náměstek ředitele v Mexiko City.
V roce 1959 se stal Djerassi profesorem chemie na Standforské universitě a
prezidentem společnosti Syntex, ke které připojil i společnost Palo Alto.
Významné objevy 20. století
Spojení těchto dvou firem udělalo z Carla Djerassiho velmi bohatého muže.
Koupil si velkou plochu půdy u města Woodside, v Kalifornii. Založil si dobytčí
ranč a začal budovat velkou sbírku umění. Založil také novou společnost Zoecon, kde se
zaměřil na boj proti škůdcům. V Roce 1978 věnoval velkou část své sbírky museum
moderního umění. Zavřel dobytčí ranč a pověsil laboratorní plášť na hřebík.
V roce 1992 mu byla udělena cena medaile Priestley. Rakousko má i poštovní
známku s obrázkem Djerassiho. V roce 1999 získal Kříž cti za umění a vědu.
Významné objevy 20. století
Příloha IV
Příloha IV
Guglielmo Marchese Marconi ( 1874 – 1937 )
Byl to italský vynálezce, fyzik, podnikatel a elektroinženýr známý pro vývoj
radiotelegrafního systému. Později povýšen do šlechtického stavu jako Marchese Marconi.
Marconi se narodil 27. dubna 1874. Studoval soukromě u Bologny. Už jako malý
chlapec projevoval velký zájem o fyzické a elektrické vědy. Studoval různá díla např.
Maxwella, Hertze, Righiho a mnoho dalších.
V roce 1895 začal experimentovat na otcově pozemcích. Zde se mu podařilo
odeslat bezdrátové signály na vzdálenost jednoho a půl kilometrů. O rok se jeho aparát
dostal do Anglie, kde později dostal patent na první bezdrátový telegraf. V Londýně
úspěšně demonstroval za jeho prosazení ve světě. V červenci 1897 založil společnost
Telegraph & Company Limited.
Po roce 1899 založil bezdrátovou síť mezi Francií a Velkou Británií pře kanál La
Manche. V prosinci roku 1901 se Marconi rozhodl celému světu dokázat, že bezdrátové
vlny nejsou ovlivněné zakřivením země. Proto se rozhodl pro první velký přenos
bezdrátových signálů. Ty měli vést přes Atlantický oceán, teda pře 2100 kolimetrů. Tento
bezdátový přenos krátkých zpráv používaly především zaoceánské lodě. Roku 1914 byl
pověřen do italské armády, nejprve jako poručník později jako kapitán.
Významné objevy 20. století
Roku 1916 byl povýšen až na velitele. Později byla Marconimu udělena vojenská medaile
jako uznání jeho služby během války.
Během svého života se stihl dvakrát oženit. S první manželkou měl jednoho syna a
dvě dcery. S druhou manželkou pouze jednu dceru.
Guglielmo Marchese Marconi zemřel v Římě roku 1937.
Významné objevy 20. století
Příloha V
Příloha V
Wilbur Wright ( 1867 – 1912 )
Orvill Wright ( 1871 – 1948 )
Bratři Wrightové byli tvůrci první letadla težšího než vzduch.
Oba bratři byli nerozluční, už když byli malí kluci. Oba se krásně doplňují. Wilbur
byl zralejší, vyspělejší a více tvůtčí. Zato Orvill byl plný nadšení a nápadů. Oba bratři
úspěšně dokončili střední školu. Ani jeden z nich všek nepokračoval ve studiu dál. Wilbur
sice měl předpoklady k dalšímu studii, ale kvůli zranění při hraní hokeje, nemohl na
vysokou školu nastoupit.
Když byli malí často pomáhali otci s časopisem. Později si sami založili časopis
West Side News. Jelikož už měli praxi díky otci, neměli s vedením časopisu žádné
problémy. Poté si otevřeli opravnu kol, design a výrobní podnik. Všechno toto pracovní
úsilí používali jako prostředky k financování jejich rostoucí zálibě o létání. Oba byli zaujatí
prací jiných vynálezců, kteří se pokusili o první lety. Proto jednoho dne Wilbur napsal
Smithsonianovi s prosbou, jestli by mu mohl napsat informace a publikace o aeronautice,
potřebné k sestojení letadla. Ten Wiburovi s nadšením pomohl. Bratři rozšíříli technologii
letu tím, že zdůrazňovali kontrolu nad letadlem místo zvíšené moci. Vyvíjeli tři konroly
osy, základní pravidlo letectví, které platí dodnes.
Významné objevy 20. století
Během všech výzkumů Wrightové vždy pracovali spolu a jejich příspěvky k vývoji
letadla jsou neoddělitelné. Občas jim na různých výzkumech pomáhal jejich asistent
Charlie Taylor. Wrightové sami dělali všechny teoretické práce a i většinu z praktické
stavby. Po mnoha neúspěších se bratrům konečně podařilo sestavit fungující letadlo.
V červenci roku 1909 dostali oba bratři ocenění, za první létající letadlo vůbec, od
samotného prezidenta USA. Nebylo jediného člověka v USA, který by nevěděl o bratrech
Wrightovích.
V roce 1912 zemřel Wilbur Wright na nákazu břišním tifusem. Jeho bratr Orvill
zemřel roku 1948. Příčina smrti dodnes není známá.
Významné objevy 20. století
Příloha V
Příloha V
Konrád Zuse ( 1910 – 1995 )
Konrád Zuse byl německý inženýr a průkopník počítače. Jeho největší úspěch byl
sestavení prvního fungujícího počítače.
Celý život prožil v Německu. Jako malí navštěvoval gymnázium v Braunsbergu. V
roce 1927 začal chodit na kurzy stavebnictví. To byly tyto studie v oblasti strojírenství,
které vedly Zuse k zájmu na rozvoji mechanického zařízení pro výpočty roku 1927.
Roku 1934 Zuse postavil první počítač na světě. Postavil ho doma rodičům v
obývacím pokoji. Tento počítač nesl označení Z1. Později sestavil ještě počítače Z2 a Z3.
Ale jako první doopravdy fungující mu byl uznán až počítat Z3.
U vynalezení počítače Z2 se Zuse na delší dobu pozastavil. Byl totiž poslán na
bitevní pole v druhé světové válce. Nicméně se mu podařilo německou armádu přemluvit,
aby se mohl vrátit do budovy počítačů. Několik počítačů bylo zničeno, při bombardování
města. Všechny tyto bomby, ale Zuse přežil. Později roku 1942 sestavil Zuse Z4. Tento
počítač však zabavila Rudá armáda. Ta ho poslala do Švýcarska, kde měl být v bezpečí.
Roku 1967 Zuse vyrábí 251 počítačů, pro svou společnost Siemens.
Významné objevy 20. století
Tato jeho společnost byla později prodána, kvůli finančním potížím. Zmizí i jméno Zuse.
Zuse si nasbíral několik ocenění. Ke konci svého života se věnomal malování.
Zuse zemřel roku 1995 doma v Hünfeldu.
Výzmné objevy 20. století
Příloha VI
Příloha VI
Tim Berners-Lee ( 1955 )
Sir Tim Berners- Lee je vynálezce World Wide webu a ředitel konsorcia W3C
( World Wide Web Consortium ), které dohlíží na pokračující vývoj webu.
Narodil se ve Spojeném Království. Jeho rodiče, oba matematici, byli společně
zaměstnáni v týmu, který proslavil Mark I, jeden z prvních počítačů. Rodiče ho učili
matematiku pořád, kde mohli, dokonce i u večeře. Berners- Lee navštěvoval Sheen Mount
obecnou školu. Potom se stal absolventem vysoké školy. Vystudoval Oxford University. Na
Oxfordu, Tima a jeho přítele, chytili při hackerství a oba dva měli do konce studia na škole
zakázaný používat školní počítač.
V roce 1976 začal pracovat jako programátor pro společnost Plessey
telekomunikace. O dva roky později napsal sázecí software a operační systém.
V roce 1989 přišel Tim Berners- Lee s projektem vytvoření distibuovaného
hypertextového systému a tím byl zahájen projekt WWW. Krátce nato napsal první
webový prohlížeč World Wide Web.
V roce 2007 dostal od Alžběty II. Řád za zásluhy.
Významné objevy 20. století
Příloha VIII
Příloha VIII
Dotazník
Dotazník, jehož znění je přiloženo, jsem zadala žákům 9. A, 9. B, 8. A, 8. B a 6. B
třídy. Dotázaných žáků celkem bylo 75.
Na otázku první odpověděli všichni žáci, což se dalo předpokládat, že ano.
1)
Máš svůj vlastní mobil?
Ano …...... 75 žáků, což je 100%
Na druhou otázku „ Pokud ano, od kolika let? “ mě odpovědi docela překvapili.
Typovala jsem si, že většina žáků dostalo mobil kolem deseti let, jako já, ale mýlila jsem.
Našli se i tací co dostali mobil k šestým narozeninám.
2)
Pokud ano, od kolika let?
Od 6 – 7 let …............ 15 žáků, což je 20%
Od 8 – 9 let …............ 30 žáků, což je 40%
Od 10 – 12 let …........ 29 žáků, což je 39%
Od 13 let a víc …....... 1 žák, což je 1%
U otázky číslo tři se zněním „ Máš doma počítač s přístupem na internet? “ jsem si
říkal, že je to kravina, protože počítač s internet mají doma všichni. Ale po vyhodnocení
dotazníků jsem zjistila, jak hodně jsem se mílila.
3)
Máš doma počítač s přístupem na internet?
Ano …................. 66 žáků, což je 88%
Ne …................... 9 žáků, což je 12%
Na otázku číslo čtyři se zněním „ Kolik přibližně platíš měsíčně za mobil? “ jsem
si netroufala typnout výsledek. Jelikož já měsíčně platím za mobil 300 – 400 Kč, tak jsem
si myslela, že to ostatní budou mít podobně maximálně s odchylkou 100 Kč. Tento
dotazník mi ale znova dokázal, jak moc se mýlím.
Významné objevy 20. století
4)
Kolik přibližně platíš měsíčně za mobil?
100 – 200 Kč ….............. 29 žáků, což jě 39 %
200 – 300 Kč ….............. 27 žáků, což je 36%
300 – 400 Kč ….............. 5 žáků, což je 7%
400 – 500 Kč ….............. 7 žáků, což je 9%
500 Kč a víc …............... 7 žáků, což je 9%
Na otázku číslo čtyři se zněním „ Kolik hodin trávíš denně na počítači? “ jsem už
raději ani netypovala. Tuto otázku jsem sem zařadili čistě pro mojí zvědavost. Já totiž u
počítače jsem denně. Proto mě velmi zajímalo, jak na tom jsou ostatní. Na tuto otázmi mi
tří žáci vůbec neodpověděli. Na tuto otázku, tudíž odpovědělo jenom 72 žáků.
Netráví čas na počítači, protože nemá počítač …......................... 5 žáků, což je 7%
Kolem 3 hodin ….................. 34 žáků, což je 47%
Kolem 5 hodin ….................. 18 žáků, což je 24%
Kolem 8 hodin ….................. 15 žáků, což je 20%