9. Hadův týden

24.2.2002
26.2.2002 - !!!!! Nove informace o planetˇ X - Nibiru!!!!! (viz "ty
den" ze 17.2.02) Na tomto
odkazu http://www.rumormillnews.net/cgi-bin/config.pl?read=17678 najdete nove snımky
Planety X, ktere jsou v podstatˇ prvnımi snımky zıskany
mi "verejnostı". Pochazejı z observatore
Haute Provence. Nove shrnutı poznatku o Planetˇ -X najdete ve velice prehledne formˇ na
http://www.yowusa.com/Archive/February2002/xkbo4/xkbo4.htm. Omlouvam se ze jsem
stranky neprelozil, ale jsou velice srozumitelnˇ napsane a jestˇ se k nim urcitˇ vratım. Musım
konstatovat, ze pokud oficialnı mısta o proble mu vˇdı, je to konspirace ktera nema v lidsky
ch
dˇjinach obdoby. V prıpadˇ ze by se jednalo o velikou mystifikaci pak autoru m jistˇ vsichni radi
odpustıme, ze? Nicme nˇ se mi zda, ze nenı skutecnˇ vhodne celyproble m podcenovat, ci
zesmˇsnovat...
Vıtam vas v novem ty dnu. Nevım jaky ty den jste mˇ li vy ale muj ty den byl natolik prıserny , ze to radˇ ji
ani nebudu komentovat... Radˇ ji, abych zlepsil naladu sobˇ i vam, nabızım tento neuvˇ ritelny text, ktery
mi zaslala Fizi (dııık:-))) )
V prı
pade, ze potrebujete dalsıdu kaz, ze lidska rasa je dı
ky svč blbosti odsouzena k za hube, tady jsou
nekterč skutecnč instrukce nalepenč na konzumnı
ch produktech:
1. Na pokryvce z Taiwanu
NEPOUZIVEJTE JAKO OCHRANU PROTI TORNA DU
2. Na zrca tku primontovančm k helme pouzı
vanč americkymi
cyklisty
PAMATUJTE, PREDMETY V ZRCADLE JSOU VE SKUTECNOSTI ZA VA MI
3. Na Tchajwanskčm samponu
POUZIVEJTE OPAKOVANE
4. Na zavı
ratku anglickčho ochucenčho mlčka
PO OTEVRENI NEOBRACEJTE LA HEV VZHURU NOHAMA
5. Na novozčlandskčm spreji proti hmyzu
TENTO PRIPRAVEK NEBYL TESTOVA N NA ZVIRATECH
6. Na americkych pokynech k sestavenınovčho pocı
tace
ABYSTE PREDES LI VYTVORENI SRAZENÝ PA RY, POCKEJTE S OTEVRENIM
KRABICE, DOKUD SE NEZAHREJE NA POKOJOVOU TEPLOTU.
(Rozumnč, ale ty instrukce jsou UVNITR krabice)
7. V nekterych zemı
ch na dnech lahvıs Coca-Colou
OTEVIREJTE DRUHOU RUKOU
8. Na balı
cku rozinek
PROC JE NEROZHODIT PO VAS ICH OBLIBENY CH OBILOVAM K SNIDANI?
9. Na fenu znacky Sears
NEPOUZIVEJTE VE SPA NKU
10. balı
cku mrazenych hranolek
MUZETE BY T VITEZ ANIZ BYSTE COKOLIV KUPOVALI! PODROBNOSTI
UVNITR!
11. Na balenıova lnčho mydla
POKYNY - POUZIVEJTE JAKO OBYCEJNÝ MY DLO
(A to ma byt jak?)
12. Na desertu zvany Tiramisu z Tesca (vytisteno zespodu na
krabici)
NEOTACEJTE VZHURU NOHAMA!
(Prı
lis pozde - uz se stalo?)
13. Na chlebovčm pudinku od Marks & Spencer
PO ZAHRA TI BUDE PRODUKT HORKY
(Urcite? Radeji to vyzkousı
me, co vy na to?)
14. Na korejskčm kuchynskčm nozi
VAROVA NI - UDRZUJTE Z DETI
(Hej, kdo si myslı
te, ze jste, abyste mi rı
kali, co ma m a co
nema m delat se svejma deckama??)
15. Na snu re od cı
nskych va nocnı
ch svetel
POUZE PRO POUZITI VENKU NEBO UVNITR
(Takze pouzı
vat se to nesmıkde??)
16. Na japonskčm stroji ke zpracova nıpotravy
NEPOUZIVEJTE K JINY M UCELUM
(Zacı
na m byt fakticky zvedavy?)
17. Na arası
dech od Sainsburys
VAROVA NI - VY ROBEK OBSAHUJE ORECHY
(Va zne? Arası
dy obsahujıorechy?)
18. Na balı
cku orı
sku od American Airlines
INSTRUKCE - OTEVRETE BALICEK, SNEZTE ORIS KY
(Ah, jsem tak sĎastny, ze na m to tak hezky objasnili.)
19. Na svčdskč retezovč pı
le
NEPOKOUS EJTE SE ZASTAVIT PILU SVY MA RUKAMA NEBO SVY MI
GENITA LIEMI
(Jaky druh telefona tu od za kaznı
ka mohl zaprı
cinit tenhle
na pis?!)
20. Na detskčm kostymu Supermana
ANI S TIMTO KOSTY MEM NEMUZETE LÝTAT
(Spra vnč, jen znicte universa lnıdetsky sen!)
21. Na nekterych mrazenych jı
dlech
NA VRH NA SERVIROVA NI: ODMRAZIT
22. Na krabici s hotelovou koupacıcepici
POUZE NA JEDNU HLAVU
23. Na balı
cku zehlicky znacky Rowenta
NEZEHLETE OBLECENI NA TELE
24. Na detskč medicı
ne proti kasli od Boot's
NERIDTE AUTO ANI STROJE
25. Na obalu Nytolu - pra sku na spanı
VAROVA NI - MUZE ZPUSOBIT OSPALOST
27.2.
Zacına polovina runoveho mˇ sıce Tyr. Runa Tyr znamena sebekazen a schopnost sebeobˇ tovanı.
1.2.
Dnes je rımska slavnost Matronalia, vˇ novana bohyni Juno Lucina, je to den zen.
2.1.
Dnesek je zasvˇ ceny Ceaddovi keltskemu bohu lecivy ch a svaty ch pramenu, byl oznacovan symbolem
Crann Bethadh - strom zivota.
3.2.
Toto je den germanskeho boha more Aegira. Jeho manzelka se starala o utopenenamornıky z
Toto je den germanskeho boha more Aegira. Jeho manzelka se starala o utopenenamornıky z
potopeny ch lodı.
Labe, Alpy a elfove
Ve chvıli, kdy se Pan prstenu stava kasovnım trhakem, bychom se snad mohli rozhlednout i po elfech kolem nas. Vıte, jak tyto
bytosti souvisejı s nası nejvˇ tsı rekou (Labe) a s nejvyssım evropsky m pohorım (Alpy)?
V prıpadˇ Labe se klıc k resenı skry va jestˇ v latinskem nazvu teto reky - Albis. Slovo albis samozrejmˇ souvisı s bılou barvou (viz i
v cestinˇ pouzıvaneoznacenı "albın"). Labe je tedy nˇ co na zpusob bılereky. Vodnı toky jsou v okolnı krajinˇ obecnˇ cımsi svˇ tly m,
v nˇ ktery ch skandinavsky ch jazycıch je dokonce "elfr" obecneslovo pro reku. Alpy jsou pak sice horami elfımi, soucasnˇ vsak
horami bıly mi, na jejich vrcholcıch prostˇ lezı snıh.
Elfovejsou podobnˇ jako voda bytostmi svˇ tly mi. Slovo se vsak posleze stalo rovnˇ z synonymem nocnı mury (v nˇ mcinˇ ),
vyskytuje se v nˇ ktery ch stredovˇ ky ch oznacenıch pro choroby typu urknutı, v anglictinˇ "elfish" znamena zlomyslny . Tento
vy znamovy posun ze svˇ tleho na temnesouvisı predevsım se systematickou pracı stredovˇ kecırkve, ktera se pohanske
nadprirozenebytosti snazila prezentovat jako demony.
Nazvy rek a hor si pritom zachovavajı archaicka jmena mnohem castˇ ji nez jmena zemı a mˇ st. Jednou z prıcin tohoto jevu je
zrejmˇ skutecnost, ze az do prumysloverevoluce se jednalo o objekty stabilnı a nehybne.
Naproti tomu mˇ sta neustale zanikala, vznikala, spojovala se, by vala doby vana, prejmenovavana po svem aktualnım vladci apod. U
nˇ ktery ch byla jmena dana i kralovsky m narızenım, prostˇ prevzetım nˇ jakeho jmena cizıho - tak treba nas Brandy s je potomkem
italskeho Brindisi, Beroun se zase zrodil z Verony (ci mozna z Bernu).
Dvˇ etymologickeperlicky na zavˇ r:
Lysolaje (prazska ctvrú): mısto, kde lajı (=vyjı) lisky, prenesenˇ mısto, kde davajı dobrou noc
Olomouc: z podstatneho jmena ol (pivo, viz anglicke"ale") a slovesa mŠtit neboli hlucet. Zda se tedy, ze se i v tomto dnes
vinarskem kraji lze setkat s prıznivci pˇ niveho moku.
Zdroj informacı:
Kolektiv autoru: Puvod zemˇ pisny ch jmen, Mlada fronta, Praha, 1976
Ivan Lutterer, Rudolf S ramek: Zemˇ pisna jmena v Cechach, na Moravˇ a ve Slezsku, Praha, Tobias, 1997
Claude Lecoutex: Trpaslıci a elfoveve stredovˇ ku, Volvox Globator, Praha, 1998
18.2.2002: Vnitrnı cast Mˇ sıce je roztavena
Novˇ urcena tzv. Loveho cısla naznacujı, ze uvnitr Mˇ sıce je kolem jeho pevneho jadra vrstva materialu svojı strukturou
pripomınajıcı roztavenou brecku. Potvrzujı se tak domnˇ nky z obdobı vy prav Apollo na Mˇ sıc. Mˇ renı umˇ ly ch "mˇ sıcotresenı" tehdy
ukazala, ze seizmickevlny ztracı svoji energii v hloubkach kolem 1000 km pod povrchem, z cehoz vyply vala pravˇ existence
roztavenevrstvy v tˇ chto hloubkach. Novevy pocty vychazejı z laserovy ch mˇ renı, ktera vyuzıvajı odrazecu zanechany ch na Mˇ sıci
pred triceti lety americky mi i rusky mi vy pravami. Tato mˇ renı umoznujı s presnostı na 2 centimetry urcit vzdalenost obou tˇ les.
Ukazuje se, ze tvar povrchu Mˇ sıce se vlivem gravitacnıho pusobenı Zemˇ a Slunce mˇ nı az o deset centimetru v prubˇ hu 27 dnu.
Pro srovnanı - v prıpadˇ nası planety to je az o pul metru bˇ hem jednoho dne. Zmınˇ na Loveho cısla obecnˇ ukazujı jak moc se
povrch a vnitrek planet a mˇ sıcu pohybuje v zavislosti na gravitacnım vlivu okolnıch tˇ les. Jsou pojmenovana podle Augusta E.H.
Loveho, matematika, ktery pusobil v Oxfordu a vˇ noval se matematicky m teoriım o elasticitˇ a vlnˇ nı.
Zdroj: Astronomickenoviny
PRAHA 21. Šnora (CTK) - Kdyz pred pˇ ti lety vˇ dci ve skotskem Edinburghu predstavili svˇ tu prvnıho savce naklonovaneho z
dospˇ leho jedince - ovci Dolly, spustila se lavina dalsıch vasnivy ch diskusı o eticky ch hranicıch v genetice. Vy roba totozny ch jedincu
s predem dany mi vlastnostmi, jak je popsal naprıklad Aldous Huxley v knize Konec civilizace, vsak stale zustava v rovinˇ sci-fi.
Ackoliv se klonovanı zvırat stejnou metodou jako v prıpadˇ Dolly (spojenım dospˇ letˇ lesnebunky s neoplodnˇ ny m vajıckem jine
ovce, z nˇ hoz bylo predtım odebrano jadro) provadı cım dal castˇ ji, jeho Šspˇ snost je stale velmi nızka. Z velkeho mnozstvı vajıcek
se ujme v dˇ lohach nahradnıch matek jen minimum. V prıpadˇ Dolly vˇ dci pod vedenım profesora Iana Wilmuta z edinburskeho
Roslinova Šstavu nechali splynout 277 paru bunˇ k, z nichz se uspokojivˇ vyvıjelo jen 29 embryı. Ta implantovali do dˇ loh 13 ovcı,
narodilo se vsak jen jedno jehnˇ - Dolly.
Dodnes prichazejı klonovana zvırata na svˇ t s vrozeny mi vadami, naprıklad az dvojnasobnou hmotnostı, s malo vyvinuty mi organy
ci se snızenou nebo nulovou imunitou. Casto nastava predcasnestarnutı organismu; i Dolly dnes trpı artritidou, ale nenı zatım
prokazano, zda je to dusledek klonovanı. Takova zvırata takevˇ tsinou brzy umırajı a jen zrıdka porodı potomka, jak se to pred
necely mi ctyrmi roky povedlo nejslavnˇ jsı ovci.
Narodı-li se klonovanezvıre defektnı, vˇ dci ho zabijı. Co by ale udˇ lali s postizeny m lidsky m jedincem? Pokusy s klonovanım
lidsky ch embryı se v poslednıch letech pomˇ rnˇ rozsırily, i kdyz ve vˇ tsinˇ zemı to zakony v podstatˇ nedovolujı. Naprıklad podle
zatım jedinemezinarodnı dohody o klonovanı, protokolu Rady Evropy (platneho od lonskeho brezna), jsou zakazany vsechny
cinnosti, jejichz cılem je vytvorit clovˇ ka geneticky identickeho s jiny m zivy m nebo mrtvy m clovˇ kem.
Vˇ dci vsak zatım pokusy provadˇ jı tajnˇ nebo vyuzıvajı mezer v zakonˇ . Jak se to chysta provest i kontroverznı italsky lekar
Severino Antinori, ktery loni v breznu poprveoznamil zamˇ r privest na svˇ t klonovanedıtˇ . Podle nˇ j je metoda, kterou vznikla
Dolly, legalnı i u lidı, neboú bunˇ cnejadro oplodnˇ nevajıckem vlozenedo jineho jadra nelze povazovat za embryo.
Prvnı transnuklearnı klonovanı (prenosem bunˇ cneho jadra) s lidsky mi vajıcky provedli jiz v roce 1993 Jerry Hall a Robert Stillman
ve Washingtonu. Jimi naklonovana lidska embrya se vyvıjela - ovsem do urciteho stadia. A zde spocıva jadro vˇ ci. Mˇ rıtkem
Šspˇ snosti je totiz pravˇ to, kolik vy vojovy ch stadiı zarodek prezije (nˇ kdy: kolik je mu zakonem dovoleno prezıt).
Prulomovy m se podle prvnıch bombasticky ch zprav ve vˇ tsinˇ mediı zdalo loni v prosinci oznamenı spolecnosti ACT z americkeho
Worcestru o Šspˇ snem naklonovanı lidskeho embrya, kterese vsak v okamziku zaniku skladalo jen ze sesti bunˇ k ve vy vojovem
stadiu, ve kterem by jich mˇ lo mıt asi 60. Proto je obtızneodhadnout, zda tento zarodek obsahoval pouzitelnekmenovebunky.
Pravˇ tyto univerzalnı bunky, kterejsou schopnese dale diferencovat na kterekoli bunky v tˇ le, stojı ve stredu vˇ deckeho badanı.
Kromˇ reproduktivnıho klonovanı, pri nˇ mz se clovˇ k pasuje do role Stvoritele a vytvarı fyzicky (nikoli povahovˇ ) totoznejedince,
totiz existuje i terapeutickeklonovanı, jehoz cılem jsou nahradnı lidsketkanˇ , ktereby imunitnı system pacienta neodvrhl jako cizı.
Zacatek je v obou prıpadech stejny : z odebranetkanˇ , ktera se v laboratori namnozı, se izolujı bunˇ cna jadra, ktera se vkladajı do
vajıcek, z nichz byla odstranˇ na jadra (nositelegenetickeinformace).
Tak vznikne embryo geneticky totoznes darcem, kterese buó vlozı do dˇ lohy matky nebo se necha vyvıjet v laboratornıch
podmınkach. Ve druhem prıpadˇ se pak vyberou kmenovebunky, jez vˇ dci pomocı rustovy ch faktoru prinutı zmˇ nit se v bunku
organu, ktery je potreba. Tato metoda, jez dava nadˇ ji mimo jinenemocny m Parkinsonovou ci Alzheimerovou chorobou, je ovˇ rena
jen u zvırat.
Kromˇ transnuklearnıho existuje pomˇ rnˇ rozsıreneklonovanı embryonalnı (dˇ lenı oplodnˇ neho vajıcka) a klonovanı molekularnı,
pri nˇ mz genetici kopırujı kousky retˇ zu DNA (deoxyribonukleovekyseliny), vcetnˇ cely ch genu. Od pradavna se klonuje sama
prıroda - mˇ navky ci jednovajecna dvojcata. Clovˇ k klonuje jiz od pocatku 19. stoletı - roubovanım rostlin.
Gustave le Bon, PSYCHOLOGIE DAVU. Revoluce, parlament i reklama a soudci ocima roku 1895
Bernard de Launay mˇ l spatny den. Kopance a rany pˇ stı uz ani nepocıtal. Kdyz jste velitel Bastily a stojıte beze zbranˇ uprostred
davu cerstvˇ vysinuty ch obcanu, na drobnostech vam nesejde. Hlavnı je prezıt.
Nepovedlo se.
Mozna stacil jeden obratny recnık. Mozna stacilo vykricet: "Nejsme jako oni.". Nebo: "Aú vyda seznam spolupracovnıku, zabijeme ho
potom!"
Nikdo takovy tam ale tehdy nebyl.
"Mˇ li bysme ho povˇ sit," tvrdı jeden revolucionar. "Nenene, privazeme ho za konˇ a uvlacıme v ulicıch," to jsou ti, co majı radi
legraci. Konzervativci radı urıznout hlavu.
Launay se pochopitelnˇ snazı utect. A jak se tak snazı, nakopne jednoho z tvurcu novopecenerepubliky. To ovsem nemˇ l dˇ lat.
Kdosi hned navrhuje, aby mu postizeny usekl hlavu. Ma na to svatepravo, Launay ho preci uhodil. Davy jsou spravedlive, a proto je
navrh nadsenˇ prijat.
Nezamˇ stnany kuchar sel sice puvodnˇ k Bastile jenom zevlovat, ale....
Nahle je presvˇ dcen, ze ho osud vyvolil pro vlastenecky cin. Zabıt pohunka zrudneho rezimu je vyznamenanı. S avlı, kterou mu
nˇ kdo ochotnˇ pujcil, seka do obnazenesıje. Protoze je ale tupa, vytahne z kapsy maly nuz s cernou rukojetı. Jako kuchar preci
dovede s masem pracovat.
Zlocin? Ani nahodou. Zasluha.
Obecnevlastnosti davu
Vˇ tsı pocet psychologicky ch vlastnostı je spolecny davum i osamoceny m jedincum.
Nejnapadnˇ jsı ale je, ze aú jsou jedinci, ze ktery ch se sklada, jakkoliv ohlednˇ inteligence, vzdˇ lanı nebo povahy odlisnı, naby va dav
jakesi kolektivnı duse s narodnımi rysy. V seskupenı tvorıcım dav nedochazı pouze k souctu a prumˇ ru prvku, ny brz k utvorenı
novy ch vlastnostı. Jevy neuvˇ domˇ lemajı v kolektivnı dusi prevahu. Co to je?
Nase vˇ domeciny vychazejı z neuvˇ domˇ leho podkladu, ktery nese nescetnestopy dˇ dicnosti rasy nebo naroda. Pravˇ tˇ mi jsou si
vsichni jedinci teze rasy podobnı. To, cım se lisı, jsou prvky vˇ domea jsou vy sledkem vy chovy. Lidevelmi rozdılneinteligence majı
totoznepudy, vasnˇ a city. Ve vsem, co je predmˇ tem citu - nabozenstvı, politika, mravnost, naklonnosti, antipatie - nenı velky
rozdıl mezi sevcem a matematikem.
Jedinec v davu zıskava pocit moci. Skutecnost, ze je soucastı vˇ tsıho poctu lidı, mu dovoluje povolit pudum, ktereby osamocen
nezbytnˇ potlacil. Druhou prıcinou chovanı davu je dusevnı nakaza. Je to snadno zjistitelny jev, ale co je jeho podstatou, dosud
unika. Kazdopadnˇ v davu je kazdy cin zvy senˇ nakazlivy . Do temıry, ze jedinec casto obˇ tuje svuj osobnı zajem, zajmum
kolektivnım. Davy jsou totiz casto mravnea nekradou. Jen vrazdı.
Nejdulezitˇ jsı je sugestibilita. Vˇ doma osobnost mizı a vuli a Šsudek nahradı impulsy. City a myslenky jsou zamˇ rovany jakoby
hypnotizerem. Odolnı jedinci v davu jsou strzeni proudem. Pokud ho chtˇ jı ovladat, nesmı nikdy bojovat rozumem. To nejhorsı
moznejsou logickeargumenty. Nanejvy se mohou zkusit odvracenı proudu jinou sugescı.
Kolik davu se nechalo hrdinnˇ pobıt pro vıry a ideje, ktery m stˇ zı rozumˇ ly?
Zarijovı vrazi
Bylo jich asi 300 a predstavovali dokonaly typ ruznorodeho davu Francouzskerevoluce. Kromˇ maleho mnozstvı remeslny ch zlocinc
skladal se hlavnˇ z kramaru, sevcu, zamecnıku, zednıku, posluhu a podobnˇ .
Mˇ li dvojı Šlohu: soudcu a katu. Kdo vlastnˇ vydal pokyn vyprazdnit vˇ znice pobitım vˇ znu nenı dosud dobre znamo. Provedeno to
bylo rychle, mravnˇ a cestnˇ . Konali vlasteneckou povinnost.
Nejdrıve vytvorili soudnı tribunal. Ten zjisúuje, ze obzalovany ch je mnoho. Proto se hned z pocatku usnası, ze slechtice, knˇ zı,
dustojnıky a kralovskeslouzıcı povrazdı bez zvlastnıho rozhodovanı. Ti co zbudou, budou souzeni podle vzezrenı a povˇ sti.
Dav nepostrada dobrosrdecnost parızskeho dˇ lnıka. Kdyz se jeden z narodnıch gardistu dozvˇ dˇ l, ze vˇ znovenedostali 26 hodin
vodu, chtˇ l zabıt nedbaleho dozorce. Od Šmyslu ho odvratily prosby samotny ch vˇ znu. Co na to ocity svˇ dek?
"Kdyz je nˇ jaky zajatec tribunalem prohlasen za nevinneho, straze i vrahove, vsichni ho objımajı a nadsenˇ mu tleskajı. Pak se
vracejı k zabıjenı ostatnıch. Po celou dobu panuje dobra nalada. Tancı a zpıvajı kolem mrtvol a rozestavujı lavice pro damy, aby lepe
vidˇ ly na zabıjenı aristokratu.
Nˇ kdo si stˇ zoval, ze damy vzadu spatnˇ vidı a ze aristokraty smı mlatit jen Šzky krouzek vyvoleny ch. Vsichni uznali opravnˇ nost
teto stıznosti. Rozhodli, aby obˇ ti byly pomalu vodˇ ny mezi dvˇ ma radami katu. Ti je budou bıt jen tupou stranou savle, aby se
mucenı prodlouzilo. V La Force vyvedli ven zcela naheobˇ ti, asi pul hodiny je mucili a kdyz se dost vynadıvali, dorazili je
rozparanım bricha.
Vy sledek? 1500,- kusu nepratel naroda je bradou vzhuru. Za ziva mluvili takefrancouzsky.
Nova cista spolecnost
Je lepe problemum predchazet a pozabıjet pokud mozno i nepratele budoucı. Kdyz dosla slechta a jejı pomahaci, kdosi davu
nakukal, ze ostatnı vˇ znice obsahujı zebraky, tulaky a mladevˇ znˇ - zbytecnejedlıky. Bude lepsı se jich zbavit. Urcitˇ jsou mezi
nimi i nepratelelidu. Mezi nimi i panı Dalaruova, vdova po jednom travici. Zurı, protoze sedı a kdyby mohla, vypalila by za to Parız.
Ona to snad dokonce rekla, ne ona to rekla!
Dukaz se zda jasny . Obsah dalsıho vˇ zenı je vyvrazdˇ n. Vcetnˇ asi pul stovky dvanacti az sedmnactilety ch dˇ tı - jako budoucıch
mozny ch nepratel naroda. Nenı nad prevenci.
Ty den takhle pracovali do Špadu, trpˇ livˇ . Cennosti odevzdavali do spolecnepokladny. Hluboce presvˇ dceni, ze se zaslouzili o vlast,
zadali na prıslusny ch mıstech odmˇ nu. Nejhorlivˇ jsı si dˇ lali narok na vyznamenanı.
Vzdycky "to" ma strukturu
Myslenı 19.stoletı vychazelo z presvˇ dcenı, ze vse je pochopitelne. K pochopenı i velmi slozity ch jevu je zapotrebı jen poznat
strukturu a mˇ rit, mˇ rit, mˇ rit. Tak tedy mˇ rme:
A. Davy ruznorode: 1/ Anonymnı ( naprıklad poulicnı,)
2/ Neanonymnı (shromazdˇ nı poslancu, porotcu) B. Davy stejnorode: 1/ Sekty (sekty politicke)
2/ Kasty (soudci, vojaci)
3/ Trıda (mˇ súanska, selska, dˇ lnicka* ).
*v tedobˇ razeni ke kastˇ .
Jejich vudcovepouzıvajı vzdy totez: tvrzenı a opakovanı, fakta budou pozdˇ ji. Vudce davu musı by t sam ideou pohlcen. Jen tak je v
realnem case schopen reagovat na jejı vy voj. Platı i pro parlament. Uskupenı lidı na malem prostoru sleduje svedva nebo tri
vy raznevudce.
Pokusy socialistu sjednotit na velky ch kongresech predstavitele dˇ lnictva z ruzny ch zemı skoncily vzdy prudky mi spory.
Davy zemı latinskeho prava, ac revolucnı, jsou vzdy centralisticke. Vzdy zadajı k uskutecnˇ nı svy ch zamˇ ru zakrok nebo zmˇ nu
statu.
Anglicky nebo americky dav si statu nevsıma a dovolava se jen soukromeiniciativy.
Jina slova, stejny vy znam
Co je to kral? Jak cıtıme to slovo dnes? Dulezity je pocit, pri vyslovenem pojmu. Na starezprofanovaneslovo horoucı pocit
nevyvolate. Co takhle prezident?
Kazdy novy rezim zacına proto vytvaret vlastnı pojmologii. System totiz musı fungovat a starepojmy vytvarejı nenavidˇ ne
predstavy stareho rezimu. Statnıci tedy oznacujı popularnımi nebo alespon neutralnımi vy razy vˇ ci, kterese davum zprotivily.
Bernˇ se stala pozemkovou danı. Ze spotrebnı danˇ je dan neprıma. Dan cechovnı a mistrovska se stala danı zivnostenskou.
Hura na parlament
Jsme v Britsky ch listech a tedy zadna orezavatka. Muzeme a mame tedy povinnost odhalit puvodce neutˇ seneho stavu naseho
statu. Je jım dav parlamentnıch nul sesazeny v lavicıch a pod dohledem nˇ kolika vudcu. Ti sedı samozrejmˇ na vyvy senem mıstˇ .
Ovladajı svevˇ rnesugescı. Ovsem pouze ve vseobecny ch otazkach. Zda se to zvlastnı? Odpovˇ dı je diktat spolecensky ch potreb.
O vsech mıstnıch otazkach majı poslanci hotovy nazor. Ani nadanı Demosthenovo je nezvikla v otazkach privilegiı vinopalnıku nebo
ochranny ch cel, jez predstavujı potreby vlivny ch volicu. Casem se ustalily a staly se nezmˇ nitelny mi.
Ve vseobecny ch otazkach, treba zavedenı nˇ jakedanˇ nebo i noveho ministerstva je situace jina. Tady se dav poslancu spoleha na
vudce. Kazda strana je ma. Nˇ kdy majı i stejny vliv. Poslanec se pak ocitne mezi protichudny mi vlivy a stane se nevyhnutelnˇ velmi
nerozhodny m.
Proto casto o ctvrt hodiny pozdˇ ji hlasuje opacny m zpusobem nebo pripojuje k zakonu dodatek, ktery ho zcela znehodnotı.
Naprıklad v nası dobˇ tak prosel zakon o mimosoudnıch drazbach majetku dluznıku. Tenty z den byl znehodnocen dodatkem o
nutnem souhlasu vˇ ritele.
Potrebnost vudcu je zrejma, protoze je jako predsedy stran nalezame ve vsech evropsky ch zemıch. Pusobı velmi malo svy mi
Švahami a velmi mnoho svojı prestizı. Ztratı-li prestiz, zmizı i vliv.
Stale totez
Na stranˇ 147. muzeme cıst
1/ "Navrhne-li nˇ ktery clen shromazdˇ nı zakon, ktery zdanlivˇ odpovıda demokraticky m idejım, treba vseobecneduchodove
pojistˇ nı pro dˇ lnıky nebo zvy senı platu cestarum a ucitelum, ostatnı poslanci se neodvazı z obav pred volici navrh zamıtnout,
ackoliv vˇ dı, ze to vyvola potrebu novy ch danı."
2/ "Zavazku souhlasit se vsemi mıstnımi vy daji se poslanec nemuze vyhnout. Protoze pro svuj okres a sveznovuzvolenı zıska
prostredky jen tehdy, vyhovı-li pozadavkum svy ch kolegu-poslancu. Za pouhy rok 1895 bylo odhlasovano 90 milionu franku na
zeleznice mıstnı dulezitosti.
Zakon o dˇ lnickem duchodovem pojistˇ nı bude brzy podle ministerstva financı stat rocnˇ minimalnˇ 165 milionu franku. Neustaly
rust takovy ch vy daju zavinı nezbytnˇ Špadek statnıch financı. Portugalsko, Recko, S panˇ lsko, Turecko, jiz k nˇ mu dospˇ ly.
Nenı vsak treba se o to starat. Nahradıme penıze kupony. Verejnost vzdy postupnˇ bez velkeho odporu prijala snızenı hodnoty az o
4/5, pri jejich vyplacenı.
Tyto dumyslneŠpadky privadˇ jı system rychle do rovnovahy.
Konec koncu
Postupneomezovanı svobod novy mi a novy mi zakony se projevuje v kazdezemi. Stale vˇ tsı verejnevy daje a mıstnı davky
odnımajı penıze jednotlivci a je s nimi nalozeno podle Švahy verejny ch cinitelu.
Vznik neprehledny ch rad zakonity ch opatrenı vede nutnˇ k rozmnozenı poctu, moci a vlivu Šrednıku, kterı je majı provadˇ t. Ti se
takto stavajı skutecny mi pany civilizovany ch zemı.
La Psychologie des Foules
Gustave le Bon (*1841, +1931)
Vydano 1895, cesky 1. 1897, 2. 1947, 3. 1994
Revize prekladu L.K. Hofmana a Z. Ulrycha provedl P. Turek
1994 nakladatelstvı KRA
A jak tento ty den ?
Diagram ukazuje situaci ve stredu 27.2.2002 .
Jak vypadajı jednotlive aspekty, ktere nas budou provazet prıstı ty
den ?
Slunce
stojı ve znamenı Ryb. V tomto znamenı je Slunce pochodnı ktera dokaze osvˇ tlovat skrytevˇ ci.
Preje v tomto znamenı detektivnım, policejnım a romanopisecky m cinnostem. Preje duchovnım
oblastem, dokaze upevnovat vıru a zvysuje soucıtˇ nı s ostatnımi.
Konjunkce Slunce s Venusı bude zvysovat pritazlivost druheho pohlavı v nasich ocıch, preje
umˇ leckeinspiraci predevsım v oblasti poezie, hudby a divadla. Konjunkce napomaha hledanı a
nachazenı milostneho idealu.
Trigon Slunce s Jupiterem se vzajemnˇ rusı s kvadraturou Slunce - Saturn.
V patek jiz bude pusobit pouze tato kvadratura, ktera prinası rozpor mezi vulı a realizacı, dava
prohry a protichudnetouhy. Tento aspekt de facto zabranuje Šspˇ chu a nase vule jakoby narazela
na zeó. Aspekt velice neblaze pusobı na politiku a politiky...
Lilith
- Cerna Luna, ktera ovlivnuje pudovou sexualitu, se nachazı ve znamenı Ryb. V tomto znamenı
lidskepudy tryskajı z nevˇ domı, sexualnı zivot nenı vnıman na vˇ domeŠrovni. U nˇ koho to muze
znamenat utajovanı smyslnosti u jiny ch zvy seny sklon k nevˇ ram. Konjunkce s Venusı silnˇ zvy sı
jejı pusobenı.
Merkur
stojı ve znamenı Vodnare. Preje intuici a rozvıjı tvorivost, originalitu. Planeta v tomto znamenı preje
rozvoji novy ch vˇ dnıch oboru a i astrologii a esoterice. Preje korespondenci a korespondencnım
pratelstvım.
Konjunkce Merkuru s Neptunem pomaha zlepsenı predstavivosti, zvysuje vnımavost a umoznuje
pomˇ rnˇ lehce sledovat svevlastnı idealy. Aspekt preje spisovatelum dobrodruzneliteratury.
Trigon se Saturnem zvysuje hloubku myslenı, zlepsuje schopnost soustredˇ nı a prozıravost, ale bude
pusobit pouze do Štery .
Ve ctvrtek zacne pusobit konjunkce Merkuru s Uranem ktera preje intelektualnı nezavislosti,
literature, informatice a elektronice. Preje cestovanı a automobilismu.
V sobotu se jestˇ prida sextil s Plutem, ktery pomaha osvˇ tlovanı zahad a intrik. Preje soudcum,
kriminalistum, psychologum a astrologum.
Venuse
stojı ve znamenı Ryb. V tomto znamenı preje nalezenı velky ch osudovy ch lasek a takovei rozvıjı.
Preje i laskam "na dalku". V tomto znamenı planeta zlepsuje i "paranormalnı" schopnosti nadany ch
jedincu, dava soucit, laskavost, preje vsem kdo se zaby vajı hudbou.
Od pondˇ lı do stredy bude pusobit kvadratura Venuse s Plutem. Tento aspekt preje pouze S-M
parum, jinak prinası milostneproblemy a zapletence. Rozhodnˇ si davejte pozor na pomluvy a
citovou nestabilitu.
Mars
stojı ve do patku ve znamenı Skopce. Planeta je zde v domicilu (vlastnım znamenı). Bude nam
dodavat energii a sılu, kterou vsichni myslım v tomto rocnım obdobı potrebujeme. Obdobı bude
vhodnek uskutecnovanı nasich planu a predstav.
Od soboty jiz planeta stojı ve znamenı By ka. V tomto znamenı je planeta vzdy poskozena. Snizuje
citlivost a soucıtˇ nı s druhy mi. Lidemajı pod jeho vlivem tendence klast prılis silny duraz na
materialismus a vˇ novat svojı energii predevsım honbˇ za penˇ zi.
Tento ty den ovsem planeta zustava bez aspektace a jejı vliv nebude az tak silny .
Jupiter
stojı ve znamenı Raka. V tomto znamenı je planeta vzdy dobre postavena. Dava Šspˇ ch
dlouhodoby m planum, preje obchodu, bankovnictvı ale posiluje i duchovnı rust, protoze umoznuje
propojenı materialnıho a duchovnıho svˇ ta do harmonickeho celku.
Saturn
stojı v Blızencıch. Preje presnosti, premy slivosti a opatrnosti. Je mozneze po dobu kdy se bude
planeta pohybovat v tomto znamenı lze ocekavat moznost nˇ jakeho vy znamneho objevu z oblasti
fyziky, ci matematiky.
Trigon Saturnu s Neptunem preje magii a okultismu a pomaha prosazovanı novy ch neotrely ch
myslenek.
Uran
ve Vodnari je v domicilu a tudız dobre umıstˇ n. Podporuje prospˇ snezmˇ ny a je naklonˇ n bojum za
moralnı cıle.
Neptun
ve znamenı Vodnare preje idealum a idealistum.
Pluto
stale ve znamenı Strelce. Do stredy je poskozen a muze zpusobovat pocity odcizenı a chlad. Od
druhepoloviny ty dne zlepsı svepusobenı - v tomto znamenı pomaha bojum za novy ideal,
podporuje novefilosofickesmˇ ry, ci novou mystiku.
Pokud ctete tyto stra nky pravidelne jiste vı
te, ze poloha poslednı
ch trıplanet je vzdy dlouhodoba a
symbolizuje smer kterym se doba ubı
ra z dlouhodobčho hlediska.
Sıla planet je tento ty den velmi vyrovnana. Dıky celkovemu vlivu planet bude ty den podstatnˇ menˇ
citovy nez ty dva minulea nelze cekat ze bude prılis rozvıjet mezilidskevztahy. Stredecnı Šplnˇ k
provazeny kvadraturou Luny s Plutem nikomu z nas prılis nedoda, davejte si tento den vıce pozor nez kdy
jindy.
Hade, 24.2.2002