Muzeum Frenštát p. R. - Základní škola Tyršova 913, Frenštát pod

Muzeum Frenštát p. R. - Základní škola Tyršova 913, Frenštát pod

OBJEVOVÁNÍ HISTORIE REGIONU FRENŠTÁTSKA
Pracovní text číslo 1
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Počátky muzea ve Frenštátě
Mezi nejvýznamnější frenštátské spolky patřila Občanská beseda (založena v roce 1861), u které se v roce
1893 vytvořil Národopisný odbor. Hlavním cílem jeho činnosti bylo shromáždit exponáty, které by
představily Valašsko na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Hlavním propagátorem této činnosti se
stal ředitel obecné a městské školy dívčí Jiří Felix.
Prvním velkým činem Národopisného odboru bylo uspořádání „Národopisné, průmyslové, umělecké
a školské výstavky“, která se konala v srpnu 1893 ve Frenštátě v budově chlapecké školy. Výstavu navštívilo
více než 4000 návštěvníků
Na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895 bylo z Frenštátu odesláno 435 sbírkových
předmětů. Část se jich potom vrací zpět s tím, že budou vystaveny v novém muzeu ve Frenštátě.
Muzejní sbírky byly pak vystaveny na Krajinské výstavě
moravskoslezského Pobezkydí v červenci a srpnu 1934 ve Frenštátě.
Prostor výstaviště byl vymezen od chlapecké školy (dnešní muzeum)
po ulici Mariánskou a Dráhy. Využito bylo obou školních budov,
kina a sokolovny, ale i přilehlých zahrad, zvláště v místech dnešního
obchodního domu Kyčera. Muzejní sbírky byly vystaveny na radnici
(na náměstí).
V roce 1940 je pro muzeum zakoupen dům na Horní ulici za
175 000 korun (150 000 K věnovala Městská spořitelna). Úpravy
budovy trvaly deset let a 25. prosince 1951 bylo muzeum slavnostně
otevřeno. Sbírkový fond obsahoval skoro 7 000 sbírkových položek.
V roce 1959 se muzeum znovu stěhuje – tentokrát do druhého
poschodí radnice na náměstí. Jsou zde vybudovány tři expozice:
národopisu, výtvarného umění a tkalcovství. V roce 1964 se stalo
Městské muzeum součástí Vlastivědného ústavu (později Okresního
vlastivědného muzea) v Novém Jičíně.
V polovině roku 2002 muzeum opouští prostory radnice a stěhuje se
do bývalé chlapecké školy na Horní ulici. Po celkové rekonstrukci
a instalaci nových expozic je nové muzeum slavnostně otevřeno
16. června 2007 u příležitosti oslav 625. výročí založení města
Frenštátu. Sbírkový fond se mezitím rozrostl na téměř 10 000 sbírkových položek, navíc také obsahuje na
16 000 fotografií a negativů, 1 350 pohlednic a 5 000 svazků ve studijní knihovně.
Expozice Člunek zpívá (Tkalcovství, pletařství a barvířství ve Frenštátě)
Tkalcovství na Frenštátsku přinášelo několik století obživu převážné části obyvatel. Tkalci zpracovávali
domácí lněné nebarvené příze, později také dovážené příze bavlněné.
Už ve druhé polovině 16. století našlo frenštátské plátno své místo na trzích moravských a slezských měst,
prodávalo se třeba i v Krakově. V roce 1598 žádá 19 tkalcovských mistrů o vystavení cechovního privilegia.
Koncem 17. století nastává pro Frenštát období rozvoje. Plátenické výrobky se prodávají i v Uhrách. V roce
1714 je v tkalcovském cechovním seznamu uvedeno 101 mistrů, v roce
1748 už 190 mistrů. Vyrábělo se pro domácí trh, ale také hodně pro
vývoz. Žádaná byla bílá plátna z jemného lnu, ubrusy, záclonoviny
a sukna. V roce 1796 pracovalo i s rodinami a tovaryši okolo 300 mistrů,
tedy skoro 1 500 osob.
Začátkem 19. století se do Evropy dostává levné bavlněné zboží a lněné
výrobky z Ruska a zdejší tkalci jim nedokáží konkurovat. Začínají
vznikat první manufaktury a továrny, které vyrábějí levněji, ale jejich
dělníci dostávají za svou práci méně peněz.
ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, 2008-2010
1
Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků Evropské unie
a státního rozpočtu České republiky.
OBJEVOVÁNÍ HISTORIE REGIONU FRENŠTÁTSKA
Pracovní text číslo 1
Na přelomu 18. a 19. století se začíná rozvíjet pletařský průmysl. Hlavním výrobkem se stávají punčochy,
ale také ponožky, rukavice, čepice a šály. Na rozdíl od předchozího období se v dílnách vyrábí jen část
zboží, většina punčoch vzniká podomácku. Pletací stroje pro domácí výrobu zajišťovala firma. Na začátku
20. století pletařství zaměstnávalo několik tisíc lidí.
S tkalcovstvím úzce souvisí i barvení látek. Nejrozšířenější a nejoblíbenější bylo barvení modrou barvou
(indigem) – tzv. modrotisk. V letech 1840–1949 bylo ve Frenštátě 25 barvířsko-tiskařských živností.
Postupně se přechází na strojovou výrobu.
Tam za mořem (Vystěhovalectví z Frenštátska do Ameriky)
V polovině 19. století pracuje obyvatelstvo vesnic na Frenštátsku v zemědělství nebo arcibiskupských lesích,
obyvatelé měst jsou většinou řemeslníci (hlavně tkalci).
V polovině 40. let 19. století zasáhla Evropu katastrofální neúroda, přicházejí tzv. hladová léta. Neúroda
a špatná strava přinesly v letech 1846–7 mnohé nemoci, např. tyfus
a choleru. Na obyvatelstvo navíc dopadly důsledky prohrané pruskorakouské války z roku 1866 a další epidemie cholery. Na Frenštátsku
končí těžba železné rudy, místo dřeva se používá uhlí a hutě se stěhují
na Ostravsko. O práci přišli kopáči rudy a povozníci. Tkalce zasáhla
občanská válka v Americe, protože je na trhu málo bavlny a navíc je
hodně drahá. Později přichází konkurence mechanických tkalcoven
a tkalcovští mistři a tovaryši zůstali bez práce, neboť nemohli
konkurovat nízkým cenám látek z továren.
Lidé žijí v obtížných podmínkách a často se rozhodli prodat veškerý
svůj chudobný majetek, opustit rodnou obec a vydat se za vidinou šťastného života za oceán. V Americe
končí občanská válka vítězstvím Severu a bývalí otroci z jižních zemědělských oblastí utíkají do měst, aby
našli snadnější obživu. Americká vláda se snaží získat nové pracovní síly a nabízí přistěhovalcům půdu.
První organizovaná skupina vystěhovalců z Frenštátska vyplula 20. srpna 1856 z Brém, do přístavu
Galveston připluli po 71 dnech plavby. Po zavedení parolodí se doba plavby výrazně zkrátila, postupně se
zlepšovalo i pohodlí cestujících.
Kolébka české turistiky (Pohorská jednota Radhošť)
Pohorská jednota Radhošť byla založena v roce 1884 a u jejího zrodu stáli lékárník Štěpán Ježíšek a advokát
Edvard Parma, kteří se za svých studií seznámili s činností a organizací turistického hnutí v Rakousku
a Německu.
14. září 1884 byla svolána zakládající schůzka turistického spolku, byl
domluven název a znak (sedmikvítek v rudém poli a nápisem Pohorská
jednota Radhošť). Spolek začíná budovat na Horečkách dvě vyhlídky
a značí turistické chodníky.
V roce 1886 zakoupila Pohorská jednota pozemek na Pustevnách a staví
první útulnu Pustevně (1891), buduje rozhledny Cyrilka (na Pustevnách)
a Metodějka (na Okrúhlém) a další útulnu Maměnka a jídelnu Libušín.
Na Pustevnách vyrostla také dřevěná zvonice, letní tělocvična a kuželna.
Členové Pohorské jednoty se snaží přilákat návštěvníky hor, pořádají
přednášky, turistické výlety, hrají divadelní představení, prodávají fotografie Valašska a upomínkové
předměty, později vydávají i prospekty, turistické průvodce a mapy.
V roce 1906 se Pohorská jednota podílí na budování nové cesty z Frenštátu na Ráztoku i na jejím
pokračování až na Pustevny (tzv. Knížecí cesta). Na Radhošti byla zakoupena turistická útulna pod kaplí.
V roce 1926 je dokončena stavba horského hotelu Tanečnice. V srpnu 1935 je otevřena turistická chata na
Velkém Javorníku.
Koncem 30. let má Pohorská jednota Radhošť téměř 6 000 členů a síť svých poboček po celé republice.
Významný byl také podíl jednoty na počátcích lyžařského sportu. První lyžaři se na horách objevují kolem
roku 1900, ale organizovaný lyžařský sport začíná po roce 1910. Na Pustevnách probíhají lyžařské kurzy, ve
30. letech jsou budovány sjezdové, slalomové a běžecké tratě, je postaven lyžařský můstek, který v roce
1929 umožňoval skoky o délce 60 metrů.
Pustevny zpřístupnila od roku 1940 turistům a lyžařům lanová dráha z Ráztoky na Pustevny, první
sedačková dráha v Evropě.
ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, 2008-2010
2
Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků Evropské unie
a státního rozpočtu České republiky.
OBJEVOVÁNÍ HISTORIE REGIONU FRENŠTÁTSKA
Pracovní text číslo 1
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Pánbu, všichni svatí a ti druzí (Světci a duchovní kultura Frenštátska)
S každodenním životem a zaměstnáním souviselo mnoho starostí. Lidé věděli, že jen vlastní prací ničeho
nedosáhnou, ale že k úspěchu potřebují i Boží požehnání. Ještě na přelomu 19. a 20. století si mohl hospodář
volbou magických praktik zajistit bohatou úrodu, včasnou sklizeň, zdraví
a vše, co potřeboval. Jeho život vycházel z obyčejů a tradic, které se
dodržovaly po staletí. Tradice provázely člověka celým rokem, ať už to bylo
období předvelikonoční, velikonoční nebo čas adventu a Vánoc.
Mezi nejdůležitější životní situace odjakživa patřilo narození, svatba a smrt.
Náboženské přesvědčení napomáhalo lidem snášet těžký život a dávalo mu
smysl i zdůvodnění. Lidová víra byla součástí obřadů a obyčejů. Naši
předkové spoléhali na své síly, ale také na životní zkušenosti a morální
pravidla, která se předávala z generace na generaci. Velmi důležitý byl pocit
sounáležitosti s rodinou a společností.
Život lidí zde nikdy nebyl snadný a lehký. I přes těžké podmínky dokázali
naši předkové vytvořit jemné výšivky, malované papírové betlémy,
dřevořezby i podmalby na skle. K jejich životu patřily také dovedně
vyřezané sošky svatých, kteří je provázeli životem.
Doteky přírody (Geologie, botanika, zoologie)
Region Frenštátska se nachází v západní části Moravskoslezských Beskyd v povodí Lubiny. Ve druhé
polovině 19. století se v této oblasti těžila železná ruda, těžba byla ukončena koncem 19. století.
Na mnoha místech Beskyd se nacházejí pseudokrasové jeskyně a propasti, které vznikaly postupným
sesouváním a rozestupováním bloků pískovce. Nejznámějším jeskynním
systémem je Kněhyňská jeskyně, která dosahuje délky 280 metrů, jeskyně
Cyrilka dlouhá 370 metrů a jeskyně na Zaryjích.
Zajímavou přírodovědnou lokalitou je Travertinová kaskáda v Tiché.
Významný vliv na přírodu má činnost člověka (zemědělství, výstavba
nových domů, továren, scelování polí a luk). Byla pozměněna druhová
skladba lesů, rozšiřují se sem nepůvodní jehličnaté dřeviny (např. modřín
opadavý, smrk ztepilý).
V oblasti Radhošťských Beskyd roste mnoho druhů chráněných rostlin.
Kromě Chráněné krajinné oblasti Beskydy se zde nacházejí i menší chráněná území, např. přírodní rezervace
Noříčí, národní přírodní rezervace Radhošť.
Paměť města (Historie města do 1. poloviny 19. století)
V době středověké kolonizace se začíná osidlovat okolí hradů Hukvaldy a Šostýn. Území mezi Odrou,
Ostravicí a hřebeny Beskyd daroval král Václav I. Arnoldu z Hückeswagenu, který si vystavěl hrad Starý
Jičín. Jeho vnukové pak vystavěli hrad Hukvaldy (před r. 1285) a Šostýn (před r. 1293). Kdo ale založil
město Frenštát, se neví dodnes.
První písemná zmínka o Frenštátě je až ze 14. března 1382, kdy je v listině
uveden fojt z Frenštátu. Město v té době spravoval fojt (rychtář), který vedl
městskou radu a předsedal městskému soudu. Frenštát byl poddanským
městečkem a původně patřil k šostýnskému panství. Po rozboření hradu
Šostýn (kolem roku 1420) se ve 2. polovině 15. století stal součástí
hukvaldského panství. Majitelé panství udělují městu četná práva (trhové,
rybolovu, osvobodili je od robot). Důležitou událostí pro město bylo
založení hamru v roce 1556. Dalším průmyslovým oborem bylo sklářství
v Kunčicích. Sklárna vyráběla sklenice na pivo a víno, ale i skleněné tabule
k zasklívání oken. Významné bylo také zpracování dřeva – na řece Lubině
pracovalo osm pil.
ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, 2008-2010
3
Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků Evropské unie
a státního rozpočtu České republiky.
OBJEVOVÁNÍ HISTORIE REGIONU FRENŠTÁTSKA
Pracovní text číslo 1
Koncem 15. století se na hukvaldském panství objevili Valaši, kteří se věnovali pastevectví a dokázali využít
i horské louky, od 16. století se na Frenštátsku rozvíjí tkalcovství a soukenictví.
Jitřenka východu (Frenštátská společnost ve 2. polovině 19. století)
Ve druhé polovině 19. století je Frenštát nevelkým městem (v roce 1869 má 6 563 obyvatel a 849 domů).
Většina obyvatel pracuje v textilní výrobě (tkalcovství, barvířství, pletařství).
V roce 1861 vzniká ve Frenštátě spolek Občanská beseda. O její vznik se zasloužil Valentin Kostelník
(průmyslník, starosta města, poslanec zemského sněmu a říšské rady).
Členové Občanské besedy se účastní národních slavností a snaží se
propagovat české vlastenectví. Frenštát je jedním z prvních měst, kde se na
radnici mluví česky. Na Radhošti pořádá v roce 1862 Národní slavnost, které
se účastní desetitisíce lidí. Představitelé spolku jsou také přítomni slavnosti
položení základního kamene k Národnímu divadlu. Občanská beseda udržuje
knihovnu s čítárnou, pořádá přednášky, má vlastní pěvecký sbor. Ve
vlasteneckém prostředí Občanské besedy postupně vzniklo na dvacet dalších
spolků. Velký význam v kulturní historii města patří i divadlu, byla založena
Jednota divadelních ochotníků, která výnos ze svých představení věnuje na školní pomůcky a nákup knih do
knihovny. V roce 1871 byla ve Frenštátě založena Tělocvičná jednota Sokol, která se zabývá nejen
veřejným cvičením, ale i divadlem. V roce 1875 vzniká Společenská knihovna, která měla v roce 1893 již
1452 knih a 110 časopisů. Od roku 1878 zahajuje svou činnost Sbor dobrovolných hasičů.
Na Radhošti byla postavena Cyrilometodějská kaple (1897–8) a jejího vysvěcení se zúčastnilo asi 30 000
poutníků. O kapli se stará Matice radhošťská.
Střelecký spolek ve Frenštátě pod Radhoštěm a jeho terče
Střelecký spolek je nejstarším spolkem ve Frenštátě. Byl založen v roce 1835
frenštátskými měšťany. Jedním z prvních cílů bylo vybudovat střelnici (vznikla poblíž
dnešní restaurace Siberie). Protože počet členů spolku rostl, snaží se postavit novou
střelnici. V letech 1850–1 je vystavěna nová budova střelnice (dnes restaurace
Střelnice), jejíž součástí byla šenkovna, kuchyně, stáj pro koně, taneční sál a v levé
části stavby byla střelnice se střeleckým sálem, nabíjecí místností a střeleckým
areálem. V následujícím roce byla postavena dráha na kuželky. Budovu střelnice
využíval spolek pro střelbu, ale nejvýnosnější byla hospoda. Mezi členy spolku patřili
nejvýznamnější občané města – obchodníci, továrníci, notáři, advokáti, učitelé, účetní.
Hlavní činností spolku byla střelba na terč. Střelci používali své zbraně, teprve v roce
1885 pořídili tři pušky do majetku spolku. Vrcholem střelecké sezóny byla tzv.
Královská střelba, při které byli odměněni tři nejlepší střelci. Terče nechali malovat
speciálně pro střelbu členové spolku, u pozdějších terčů se předpokládá, že je nechali na své náklady malovat
vítězové střeleb – králové.
Pod Radhoštěm domov můj (Výtvarné tradice a přítomnost v regionu)
Frenštátsko – krajina pod horami, formovaná po staletí pasekářskou kolonizací – si dodnes v beskydských
údolích zachovala své osobité kouzlo a je trvalým tvůrčím zdrojem či příležitostnou inspirací pro díla řady
místních umělců.
Mezi umělce, kteří byli ovlivněni zdejší krajinou, patří malíř, grafik a ilustrátor
Antonín Strnadel (narodil se v roce 1910 v Trojanovicích), malíř a grafik
Břetislav Bartoš (narozen 1893 ve Frenštátě). Nejznámějším umělcem se stal
Albín Polášek, který se dokázal prosadit v Americe a do rodného Frenštátu se
rád vracel. Na hoře Radhošť najdeme sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje
(věnováno Matici radhošťské) i sochu pohanského boha Radegasta (věnoval ji
Pohorské jednotě Radhošť). U vchodu do muzea jste prošli kolem sochy Zápas
dobra se zlem.
Ze současných autorů nalezneme v podkroví například díla Vlastislava Holuba, Pavla Strnadla, Karla
Vašuta, Bohumíra Jurka, Jana Hrnčárka a dalších.
ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, 2008-2010
4
Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a financován z prostředků Evropské unie
a státního rozpočtu České republiky.