zde
Transkript
zde
Obecná didaktika • vyučujı́cı́ Hana Voňková, katedra školnı́ a sociálnı́ pedagogiky • email [email protected] • konzultace během zimnı́ho semestru úterý 14:15-15:00 v R225 • kód v SISu ON23142004 • povinný kurz prvnı́ ročnı́k magisterského studia oboru pedagogika • rozsah kurzu 2/1 • výuka probı́há v úterý, 15:20 - 17:55 v R208 (je možné, že 16.11. výuka odpadne z důvodu mé účasti na konferenci, nejpozději do 9.11. Vám dám emailem vědět, zda-li tomu tak bude) • webové stránky ke kurzu www.zla − ryba.cz/hanicka/didaktikaObor • struktura přednášek – ke každé přednášce budou k dispozici slajdy a dalšı́ materiály (na tyto materiály bude vždy uveden odkaz ze slajdů) – slajdy a dalšı́ materiály k jednotlivým přednáškám budou dostupné na webu www.zla-ryba.cz/hanicka/didaktikaObor a to nejpozději 2 dny před danou přednáškou – doporučuji, abyste si slajdy a popř. dalšı́ materiály před přednáškou vytiskli, usnadnı́ Vám to orientaci a budeme moci postupovat svižněji 1 – dalšı́ materiály ke přednáškám budou buď naskenované tabulky, články dostupné online či v Národnı́ knihovně Komenského či Národnı́ knihovně v Klementinu či u nás v knihovně na PedF • struktura cvičenı́ – studentské prezentace vybraných didaktických témat • zakončenı́ kurzu: zkouška • požadavky ke zkoušce, forma zkoušky, termı́ny: – veškerá látka probraná na přednáškách, tj. bude se opı́rat o výklad na základě výše uvedených slajdů a výše uvedených dalšı́ch materiálů – zkouška bude pı́semná ve formě didaktického testu s otevřenými, ale i uzavřenými otázkami – termı́ny zkoušky: 11.1. (předtermı́n), 17.1. a 20.1. vždy v 15:00 v Aule (toto je prozatı́m orientačnı́, rezervace Auly je v jednánı́; od 28.1. nebudu v republice, takže pak bychom museli Vaši zkoušku řešit o něco komlikovaněji) • požadavky k zápočtu: – prezentace v Powerpointu či jiném prezentačnı́m softwaru – doporučená témata Vašich prezentacı́: ∗ pedagogické koncepce J. F. Herbarta, J. Deweye ∗ soudobé teorie vzdělávánı́ - akademické, spiritualistické, personalistické, sociálnı́, technologické, kognitivně-psychologické a sociokognitivnı́ teorie Bertrand, Y. Soudobé teorie vzdělávánı́. Praha: Portál, 1998. ∗ školnı́ vzdělávacı́ programy - analýza ŠVP na vybraných školách 2 ∗ ∗ ∗ ∗ Bloomova taxonomie a jejı́ revize výzkum učebnic slovnı́ hodnocenı́ vlastnı́ návrh a ověřenı́ jednoho přı́stupu k vyučovánı́ (viz nı́že, bod 4 a 5 v Outline přednášky) ∗ vlastnı́ návrh a ověřenı́ jednoho modelu vyučovánı́ (viz nı́že, bod 6 a 7 v Outline přednášky) ∗ vlastnı́ téma • Státnı́ závěrečné zkoušky na konci Vašeho celého magisterského studia – na konci Vašeho magisterského studia konáte ”státnice” požadavky jsou v tuto chvı́li dostupné na webových stránkách katedry školnı́ a sociálnı́ pedagogiky (najděte si tam Ped.psych. přı́prava, dále NMgr., dále Státnı́ závěr. zkoušky) – obecné didaktiky se zde týkajı́ okruhy z pedagogické části pod čı́sly 3,5,6,15,16,20 - pozor: tyto okruhy budou pozměněny na základě těchto přednášek a to od ledna 2012 – uvedená změna je ve Váš prospěch, o těchto přednáškách Vás připravı́m k šesti okruhům ke státnicı́m, které bude většina z Vás konat nejdřı́ve v lednu 2012 – pokud budete konat státnice před lednem 2012, pak se budete připravovat sami na v tuto chvı́li existujı́cı́ okruhy • klı́čová literatura, na nı́ž budou založeny přednášky: – Estes, T. H., Mintz, S. L., Gunter, M. A. Instruction: A Model Approach, 6/E. Boston: Allyn&Bacon, 2010. lze objednat přes Amazon.com – Marzano, R. J., Pickering, D. J., Pollock J. E. Classroom Instruction That Works: Research Based Strategies for Increasing Student Achievement. Upper Saddle River, NJ : 3 Pearson Education, 2005. lze objednat přes Amazon.com, – Skalková, J. Obecná didaktika. Praha: Grada, 2007. – odkazy na dalšı́ literaturu budou uváděny během přednášek • některé materiály budou v angličtině • budou diskutovány závěry výzkumů, k jejichž pochopenı́ je nutné znát elementy statistiky • doporučuji, aby ti z Vás, kteřı́ nejsou v kvantitativnı́m výzkumu zcela zběhlı́, na přednášky docházeli (finálnı́ rozhodnutı́, zda-li budete či nebudete docházet však nechávám zcela na Vás) 4 Outline 1. Obecná didaktika, teorie vzdělánı́ a výběr učiva z historického pohledu Vymezenı́ obecné didaktiky, vztah k oborovým didaktikám. Teorie formálnı́ho a materiálnı́ho vzdělánı́. Elementárnı́ a všeobecné vzdělánı́. Odborné a všeobecné vzdělánı́. Výběr učiva - didaktické teorie v 2. polovině 20. stoletı́: překonávánı́ poznatkového encyklopdizmu a poznatkové roztřı́štěnosti (teorie základnı́ho učiva, teorie kategoriálnı́ho vzdělávánı́ a exemplárnı́ho vyučovánı́), modernizace vzdělávacı́ch obsahů (uvedenı́ obsahu školnı́ho vzdělávánı́ do souladu s vědou, struktury pojmů dle J. S. Brunera), kurikulárnı́ teorie. 2. Základnı́ kurikulárnı́ dokumenty Národnı́ vzdělávacı́ program, rámcové vzdělávacı́ programy, školnı́ vzdělávacı́ programy, evaluačnı́ standardy (maturitnı́ zkouška, testovánı́ žáků v průběhu povinné školnı́ docházky), učebnı́ plány, učebnı́ osnovy, dalšı́ dokumenty. 3. Vyčovánı́ - teorie vyučovánı́, cı́le vyučovánı́ Vybrané teorie výkladu vyučovánı́ (Herbartova teorie, herbartizmus, pragmatická koncepce J. Deweye, konstruktivizmus a dalšı́ teorie). Cı́le ve vyučovánı́ - funkce cı́lů, hierarchizace cı́lů, Bloomova taxonomie, Niemierkova taxonomie, podmı́nky přijı́mánı́ cı́le vyučovánı́ u žáka za jeho vlastnı́ cı́le. 4. Efektivnı́ přı́stupy ve vyučovánı́ ověřené pedagogickým výzkumem I Nalézánı́ podobnostı́ a rozdı́lů, vytvářenı́ shrnutı́ a psanı́ poznámek, podpora úsilı́ a poskytovánı́ uznánı́, zadávánı́ domácı́ch úkolů a cvičenı́. Pedagogický výzkum daného přı́stupu, jeho effect size, konkréktnı́ přı́klad jeho využitı́ ve vyučovánı́. 5. Efektivnı́ přı́stupy ve vyučovánı́ ověřené pedagogickým výzkumem II 5 Využı́vánı́ nelingvistických reprezentacı́, kooperativnı́ učenı́ (návazná diskuze o organizačnı́ch formách vyučovánı́ - frontálnı́, skupinové, kooperativnı́ a individualizované), stanovovánı́ cı́lů a poskytovánı́ zpětné vazby, tvořenı́ a testovánı́ hypotéz, využı́vánı́ nápověd, otázek a přı́pravy (advance organizer). Pedagogický výzkum daného přı́stupu, jeho effect size, konkréktnı́ přı́klad jeho využitı́ ve vyučovánı́. 6. Vybrané modely vyučovánı́ I Model přı́mého vyučovánı́ (The Direct Instruction Model), model pochopenı́ pojmu (The Concept Attainment Model), model tvorby pojmu (The Concept Development Model), modely řešenı́ problémové úlohy (Problem-Centered Inquiry Models). Pedagogický výzkum daného modelu, jednotlivé kroky ve vyučovánı́ dle daného modelu, konkrétnı́ přı́klady jeho využitı́ ve výuce. 7. Vybrané modely vyučovánı́ II Model analogie a metafory (The Synectics Model), model přı́činy a následku (The Cause-and-Effect Model), model sokratovského rozhovoru (The Socratic Seminar Model), integračnı́ model (The Integrative Model), model kooperativnı́ho vyučovánı́ (The Cooperative Learning Model). Pedagogický výzkum daného modelu, jednotlivé kroky ve vyučovánı́ dle daného modelu, konkrétnı́ přı́klady jeho využitı́ ve výuce. 6 1 Obecná didaktika, teorie vzdělánı́ a výběr učiva z historického pohledu • následujı́cı́ výklad se opı́rá předevšı́m o knihu Obecná didaktika od J. Skalkové 1.1 Obecná didaktika - vymezenı́, vztah k oborovým didaktikám Vymezenı́ • didaskein = učit, vyučovat, poučovat, jasně vykládat, dokazovat (řecký původ) • v pedagogickém smyslu použı́ván až od 17. stol., kdy se ukazujı́ obtı́že zvládnout veškeré tehdejšı́ věděnı́ • vymezenı́ didaktiky dle různých autorů (uměnı́ vyučovat - Ratke, Komenský; teorie učenı́ - Herbart, herbartovci; teorie vzdělánı́ Willmann, Klafki; teorie učenı́ a vyučovánı́ - Heimann, Schulz) • jedno ze současných vymezenı́ - ,,Didaktiku (obecnou didaktiku) vymezujeme jako teorii vzdělávánı́ a vyučovánı́. Zabývá se problematikou obsahů, které se jakožto výsledky společensko-historické zkušenosti lidstva stávajı́ v procesu vyučovánı́ individuálnı́m majetkem žáků. Zabývá se zároveň procesem, který charakterizuje činnosti učitele a žáků a v němž si žáci tento obsah osvojujı́, tedy vyučovánı́m a učenı́m.” (Skalková, 2007) • terminologický rozdı́l mezi kontinentálnı́ a angloamerickou oblastı́ ⇒ pozor při ,,googlovánı́” literatury v evropské kontinentálnı́ oblasti použı́váno předevšı́m didactics v angloamerické oblasti odpovı́dá našemu slovu didaktika soustava následujı́cı́ch pojmů - curriculum research and development, instruction (and training) research and development, teachinglearning evaluation (Skalková, 2007) 7 theory of instruction, theory of teaching, curriculum theory, instructional science (Průcha, 2005) Vztah k oborovým didaktikám • oborové didaktiky se mohou týkat vyučovacı́ch předmětů nebo předmětných oblastı́ (cizı́ jazyky, počátečnı́ čtenı́) • oborovou didaktiku lze dělat dobře za předpokladu dobrých znalostı́ pedagogiky, psychologie, daného oboru • vztah obecné didaktiky a oborových didaktik nenı́ pouze aplikačnı́ a dedukčnı́ obecná didaktika poskytuje teoretický základ pro oborové didaktiky, řešı́ problémy přesahujı́cı́ jednotlivé oborové didaktiky oborová didaktiky - důležitý pramen výzkumů, obohacuje obecnou didaktiku 1.2 Teorie vzdělánı́ z historického pohledu • z hlediska cı́lů vzdělánı́ se vytvořily dvě teorie - teorie formálnı́ho a materiálnı́ho vzdělánı́ • od konce 18. stol. soupeřı́ o pojetı́ vzdělávacı́ch obsahů Teorie materiálnı́ho vzdělánı́ - představitel - H. Spencer (18201903) • cı́l - poskytnout žákům co největšı́ množstvı́ látky • vyplývala ze společenských požadavků - lidé musı́ disponovat znalostmi reálných předmětů, živých jazyků a užité matematiky • na poč. 19. stol. - sehrál pozitivnı́ roli - nové přı́rodovědné poznatky pronikajı́ do škol • v 2. pol. 19. stol. - ukázaly se jednostrannosti této teorie, v praxi tehdejšı́ch gymnáziı́ se ukazuje encyklopedizmus 8 • vzdělávacı́ scientizmus, objektivizmus - důraz na látku, racionálnı́ momenty osovojovánı́ učiva × přehlı́žı́ osobnosti žáků Teorie formálnı́ho vzdělánı́ - přestavilelé - J. J. Pestalozzi (17461827), Herbart (1776-1841) • cı́l - rozvı́jet různé stránky osobnosti žáka (rozumová schopnost, paměť, schopnost pozorovánı́, pozornost, estetické cı́těnı́ atd.) • nejde se omezit jen na poznatky, ty zastarávajı́ • myšlenı́ rozvı́jeno na libovolném materiálu, vyústilo ve verbalizmus, osovojovánı́ abstraktnı́ch schémat Implikace do současnosti • výběr toho, co se bude ve škole učit; podoba maturitnı́ch zkoušek • zaváděnı́ klı́čových kompetencı́ 1.3 1.3.1 Typy vzdělánı́ z historického pohledu Elementárnı́ a všeobecné vzdělánı́ • typy vzdělánı́ - vedle všeobecného se v 17. stol. začı́ná objevovat i elementárnı́ vzdělánı́, hlavnı́ rozšı́řenı́ v evropských zemı́ch v 18. stol. (Rakousko - tereziánské reformy) Elementárnı́ vzdělánı́ • určeno dětem, které měly pokračovat v práci rodičů; nejnutnějšı́ poznatky - hlavně čtenı́ a psanı́ • na poč. 20. stol. - poskytováno v osmitřı́dnı́ch obecných školách + měšťanských školách (třı́leté školy navazujı́cı́ na pátý ročnı́k obecné školy) • poskytujı́ omezenou úroveň odborného vzdělávánı́, nedávajı́ možnost úplného všeobecného vzdělávánı́ 9 Všeobecné vzdělánı́ • na poč. 20. stol. - poskytováno na střednı́ch školách - gymnáziı́ch, lyceı́ch • přı́prava na vysokoškolské vzdělánı́ • 1928, Čechy - osmiletá obecná škola 6.-8. ročnı́k (42%), měšťanka (52%), nižšı́ stř. školy (6 %) • 1947, Čechy - osmiletá obecná škola 6.-8. ročnı́k (5,6%), měšťanka (84%), nižšı́ stř. školy (11 %) • po druhé světové válce - sbližovánı́ obou typů vzdělávánı́, demokratizace vzdělávánı́, vyššı́ nároky na širokou populaci 1.3.2 Odborné a všeobecné vzdělánı́ Odborné vzdělávánı́ • vyvı́jı́ se na základě elementárnı́ho vzdělánı́ • ve svých počátcı́ch - pojato utilitaristicky (pro potřeby určitého zaměstnánı́), obecně vzdělávacı́ prvky zcela potlačeny, pro fyzicky pracujı́cı́ (sociálnı́ rozměr) • k nejstaršı́m odborným školám u nás patřı́ - montanistická škola v Jáchymově, 1733 • ,, ... systém vědomostı́ a dovednostı́, které jsou nutné pro určité pracovnı́ činnosti” (Skalková, 2007) Všeobecné vzdělávánı́ • ve svých počátcı́ch - prvky praktického využitı́ potlačeny, pro duševně pracujı́cı́, 10 • ,, ... vzdělánı́, které poskytuje určitý systém poznatků, dovednostı́, hodnotovou orientaci. Rozvı́jı́ schopnosti, osobnostnı́ vlastnosti, postoje člověka. Při tom nesměřuje přı́mo k určité profesi.” (Skalková, 2007) sbližovánı́ odborného a všeobecného vzdělánı́ od pol. 20. stol. 1.4 Výběr učiva z historického pohledu • didaktická transformace - obsah věděnı́ se určitým způsobem dostává do školnı́ho vzdělánı́ • otázkou jak vybı́rat učivo se zabývajı́ různé teorie v druhé pol. 20. stol. ⇒ vznikajı́ různé didaktické teorie • v té době - mnoho poznatků, rozvoj vědy, Coombs - ,,krize vzdělánı́” 1.4.1 Překonávánı́ poznatkového encyklopdizmu a poznatkové roztřı́štěnosti Teorie základnı́ho učiva • představitel O. Chlup (1875-1965) • chtěl překonat přetěžovánı́ žáků výběrem základnı́ho učiva, chtěl překonat formalizmus • důraz na mezipředmětové souvislosti, aktivnı́ účast žáka, vhled do předmětu Teorie kategoriálnı́ho vzdělávánı́ a exemplárnı́ho vyučovánı́ • představitel - W. Klafki (1927- ) • ,,kategoriálnı́ vzdělánı́” - kategoriálnı́=reprezentativnı́, obecné, jednota obsahových i formativnı́ch stránek, • obecné se odhaluje pomocı́ konkrétnı́ho - např. samostatná činnost, důležitý prvek zodpovědnosti 11 • teorie exemplárnı́ho vyučovánı́ - princip výběru učiva tedy na základě vztahu obecného a zvláštnı́ho • historik H. Heimpel - vyučovánı́ o středověku je prezentováno ve dvanácti krocı́ch reprezentovaných historickou osobou limitace teorie základnı́ho učiva + exemplárnı́ho vyučovánı́ výběr z již existujı́cı́ho učiva, chybı́ přidávánı́ nových vědeckých poznatků 1.4.2 Modernizace vzdělávacı́ch obsahů Uvedenı́ obsahu školnı́ho vzdělávánı́ do souladu s vědou • cı́l - uvést školnı́ vzdělávánı́ do souladu s novými vědeckými poznatky • důraz na přechod od statického přı́stupu (člověk si vystačı́ s poznatky ze školy celý život) k dynamickému přı́stupu (člověk se musı́ během života dále vzdělávat) • důraz na teoretičtějšı́ přı́stupy, deduktivnı́ metody, obecné pojmy, syntéza poznánı́ Struktury pojmů dle J. S. Brunera (1915- ) • důraz na strukturu předmětu, pochopenı́ systému základnı́ch pojmů a vztahů mezi věcmi • nejprve učit nejobecnějšı́ principy a při učenı́ se konkrétnı́mu zasazovat do struktury • důraz na vlastnı́ objevovánı́, pozorovánı́, srovnánı́, abstrakci • kritika na základě implementace do běžné praxe - přı́lišná abstraktnost, nepřiměřenost, jednostranný racionalizmus 12 1.4.3 Kurikulárnı́ teorie • kurikulum většinou definováno jako ,,celek učebnı́ho plánu a sled předmětů, specifické obsahy látky, souhrn zkušenostı́, které zı́skávajı́ žáci, vyučovacı́ metody, prostředky a pomůcky, které odpovı́dajı́ daným obsahům, adekvátnı́ přı́prava učitelů” • iniciativy se chopili vědci a vědecké instituce • důraz na efektivnı́ plánovánı́ kurikula • tvorba kurikula v následujı́cı́ch etapách – podrobné rozpracovánı́ cı́lů vyučovánı́ – konstrukce učebnı́ho materiálu – implementace = uváděnı́ látky do vyučovánı́ – evaluace = hodnocenı́ výsledků • limitace - nebyly řešeny otázky obecných cı́lů vzdělávánı́, nebrán zřetel k psychologickým aspektům • 70. léta - ekonomická recese, krize školnı́ho vzdělávánı́, nebezpečı́ jednostranného přı́klonu k vědě (technokratizmu) ⇒ do centra se vı́ce dostává člověk • reakce na kritiku školy - zakládánı́ alternativnı́ch škol (svobodné školy, odškolněnı́ společnosti) Doporučená literatura • Kasper, T., Kasperová, D. Dějiny pedagogiky. Praha: Grada, 2008. • Průcha, J. Česko-anglický pedagogický slovnı́k. Praha: ARSCI, 2005. • Průcha, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, s.r.o., 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2. 13 • Uljens, M. School didactics and Learning. UK, East Sussex: Psychology Press Ltd, 1997. 2 Základnı́ kurikulárnı́ dokumenty • zásadnı́ reforma kurikula vycházı́ z dokumentu Národnı́ program rozvoje vzdělávánı́ v České republice, Bı́lá kniha (kodifikován ve školském zákoně z roku 2004) • Bı́lá kniha formuluje myšlenková východiska, obecné záměry a požadavky na vzdělánı́ ve střednědobém horizontu • základnı́ východiska - decentralizovat školský systém a posı́lit pedagogickou autonomii učitelů • způsob realizace - vytvořenı́ dvouúrovňového participativnı́ho modelu národnı́ho kurikula • Rámcové vzdělávacı́ programy formulujı́ závazné rámce vzdělávánı́ pro jeho jednotlivé etapy a konkretizujı́ požadavky státu na cı́le, obsahy a očekávané výstupy preprimárnı́ho, primárnı́ho a sekundárnı́ho vzdělávánı́ • Školnı́ vzdělávacı́ programy tvořı́ druhý stupeň kurikulárnı́ch dokumentů, zpracovávajı́ ho učitelé na dané škole, je závazný pro danou školu, specifikuje cı́le, obsahy a očekávané výstupy vzdělávánı́ 14 2.1 Národnı́ program rozvoje vzdělávánı́ v České republice - Bı́lá kniha • připravena MŠMT • povinný materiál ke zkoušce: na stránkách MŠMT si najděte Bı́lou knihu a prostudujute ji s důrazem na doporučenı́, která jsou uváděna u jednotlivých částı́ (ke staženı́ zde ) 2.2 Rámcové vzdělávacı́ programy • respektujı́ čtyři mezinárodně přijaté pilı́ře vzdělávánı́ pro společnost věděnı́ 21. stoletı́: učit se poznávat, jednat, žı́t společně a učit se být (Delors, 1996) • zohledňován princip individualizace vzdělánı́, který respektuje osobnostnı́ a vývojové zvláštnosti žáka a jeho potřeby • jeden z klı́čových pojmů použı́vaných v RVP jsou klı́čové kompetence = souhrn vědomostı́, dovednostı́, schopnostı́, postojů a 15 hodnot důležitých pro osobnı́ rozvoj a uplatněnı́ každého člena společnosti • klı́čové kompetence v základnı́m vzdělávánı́: kompetence k učenı́; kompetence k řešenı́ problémů; kompetence komunikativnı́; kompetence sociálnı́ a personálnı́; kompetence občanské; kompetence pracovnı́ • obsahové jádro = šı́řeji pojaté vzdělávacı́ oblasti, které majı́ nahradit izolované vyučovacı́ předměty; podpora integrovaných učebnı́ch celků realizovatelné v projektech, nově vzniklých předmětech atd. • Vzdělávacı́ obsah je v RVP ZV orientačně rozdělen do devı́ti vzdělávacı́ch oblastı́, které jsou tvořeny jednı́m vzdělávacı́m oborem nebo vı́ce obsahově blı́zkými vzdělávacı́mi obory: – Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizı́ jazyk) – Matematika a jejı́ aplikace (Matematika a jejı́ aplikace) – Informačnı́ a komunikačnı́ technologie (Informačnı́ a komunikačnı́ technologie) – Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) – Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanstvı́) – Člověk a přı́roda (Fyzika, Chemie, Přı́rodopis, Zeměpis) – Uměnı́ a kultura (Hudebnı́ výchova, Výtvarná výchova) – Člověk a zdravı́ (Výchova ke zdravı́, Tělesná výchova) – Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) • každá vzdělávacı́ oblast je uvedena svou charakteristikou, cı́lovým zaměřenı́m, vzdělávacı́ obsah (témata učiva, očekávané výstupy) • syntéza a mezioborové souvislousti jsou zdůrazněny v tzv. průřezových tématech 16 • V RVP ZV jsou vymezena tato průřezová témata: – Osobnostnı́ a sociálnı́ výchova – Výchova demokratického občana – Výchova k myšlenı́ v evropských a globálnı́ch souvislostech – Multikulturnı́ výchova – Environmentálnı́ výchova – Mediálnı́ výchova • v rámcovém učebnı́m plánu - závazně stanovené začleněnı́ vzdělávacı́ch oblastı́, oborů a průřezových témat • uvádı́ zásady pro tvorbu školnı́ho vzdělávacı́ho programu Rámcový vzdělávacı́ program pro základnı́ vzdělávánı́ Rámcový vzdělávacı́ program pro gymnázia • připraveny Výzkumným ústavem pedagogickým (zkr. VÚP) • povinný materiál ke zkoušce: na webových stránkách VÚP si najděte Rámcový vzdělávacı́ program pro základnı́ vzdělávánı́ a Rámcový vzdělávacı́ program pro gymnázia a důkladně tyto dva programy prostudujte (ke staženı́ zde) Rámcové vzdělávacı́ programy pro odborné školy • připravovány Národnı́m ústavem odborného vzdělávánı́ • na domovských webových stránkách Národnı́ho ústavu odborného vzdělávánı́ je link na tyto programy - (ke staženı́ zde ) • povinný materiál ke zkoušce: na těchto stránkách si vyberte dva RV programy (lze vybrat RVP pro SOŠ, SOU, konzervatoře, nástavbové studium i praktické školy) a podrobně si je prostudujte 17 • na přednášce bude představen jeden Rámcový vzdělávacı́ program - z 3. vlny, obor kategorie L a M, obor 75-31-M/01, Předškolnı́ a mimoškolnı́ pedagogika (ke staženı́ zde) 2.3 Školnı́ vzdělávacı́ programy • povinný materiál ke zkoušce: vyberte si nějakou školu a prostudujte jejı́ školnı́ vzdělávacı́ program • na přednášce bude představen školnı́ vzdělávacı́ program základnı́ školy v Londýnské, Praha 2 (ke staženı́ zde) • Metodika tvorby školnı́ch vzdělávacı́ch programů SOŠ a SOU lze najı́t zde 2.4 Evaluačnı́ standardy Maturitnı́ zkouška • informace o nové formě maturitnı́ zkoušky lze najı́t na webových stránkách organizace CERMAT (Centrum pro zjišťovánı́ výsledků vzdělávánı́) navazujı́cı́ na činnost organizace Centra pro reformu maturitnı́ zkoušky • tato organizace je řı́zena MŠMT Prostudujte si tyto webové stránky (odkaz na stránky je zde) s důrazem na • maturitnı́ model (ke staženı́ zde, přehledně je model zachycen na obrázku Maturitnı́ model - grafické znázorněnı́ ve formátu PDF na uvedené webové stránce) – části maturitnı́ zkoušky (společná a profilová část) – povinné a nepovinné zkoušky v rámci jednotlivých částı́ – role ředitele školy 18 – plánovaný průběh maturitnı́ zkoušky v roce 2011 a 2012 – provázanost s Rámcovými vzdělávacı́mi programy • Komplexnı́ zkoušky z českého jazyka a literatury a cizı́ch jazyků (ke staženı́ zde) – části této komplexnı́ zkoušky – porovnánı́ formy zkoušky z jazyků s ostanı́mi zkušebnı́mi předměty – provázanost s Rámcovými vzdělávacı́mi programy – prostudovánı́ Katalogu požadavků pro český jazyk a literaturu – vyššı́ úroveň obtı́žnosti (ke staženı́ zde) - na přednášce budou diskutovány vybrané úlohy z této zkoušky – orientačnı́ prostudovánı́ Katalogu požadavků pro anglický jazyk - vyššı́ úroveň (ke staženı́ zde) - na přednášce budou diskutovány vybrané úlohy z této zkoušky • Maturitnı́ kalendář v roce 2011 (ke staženı́ zde) • Jednotlivá zkouška, M-zkouška (ke staženı́ zde • Maturitnı́ generálka (ke staženı́ zde - na přednášce proběhne návazná diskuze o článcı́ch zveřejněných v dennı́m tisku Testovánı́ žáků v průběhu povinné školnı́ docházky • Testovánı́ žáků v 9. ročnı́ku (ke staženı́ zde) - obsah a cı́le projektu Kvalita I • Testovánı́ žáků v 5. ročnı́ku (ke staženı́ zde) 19 2.5 Učebnı́ plány a učebnı́ osnovy Učebnı́ plány • Učebnı́ plán je ,,školnı́ dokument, který uspořádává učivo do určitých celků, obsahuje jejich sled a jejich časovou dotaci” (Skalková, 2007, s. 85) Základnı́ typy uspořádánı́ učiva v učebnı́ch plánech • Předmětové uspořádánı́ učiva – spojuje jednotlivé předměty s přı́slušnými vědami, technickými a uměleckými obory nebo s určitými oblastmi praktické činnosti – obsahuje nebezpečı́ poznatkové roztřı́štěnosti (rozvı́jenı́ ideı́ proti poznatkové roztřı́štěnosti - viz teorie mezipředmětových souvislostı́ O. Chlupa a teorie struktur J.S. Brunera) – empiricky ověřované způsoby podporujı́cı́ vztahy mezi předměty: koordinace učiva jednotlivých předmětů zařazovánı́ předmětů syntetizujı́cı́ho významu (např. prvouka a filozofie), předmětů syntetických (např. nauka o společnosti) spolupráce učitelů formou týmového vyučovánı́ interdisciplinárnı́ programy a integrované dny (hranice mezi předměty zcela odstraněny) – RVP významně podporuje vztahy mezi předměty - zavádı́ vzdělávacı́ oblastı́ (může obsahovat vı́ce vzdělávacı́ch oborů), průřezová témata, možnostı́ vytvářet integrované předměty • Projektové uspořádánı́ učiva – zpracováno na poč. 20. stol. americkou pragmatickou pedagogikou (představitelka: H. Parkhurstová) – vycházı́ z empiricky stanovených hlavnı́ch sfér společenského života (sociálnı́ vztahy, životnı́ prostředı́, trávenı́ volného 20 času), spojuje obsah vzdělánı́ s různými oblastmi praktických činnostı́ (⇒ blı́zkost reálnému životu) – meze: ztrácı́ se teoretický systém • Modulové uspořádánı́ učiva – moduly vytvářı́ určitou stavebnici, z nı́ž se konstruuje učebnı́ plán – podporuje integraci učiva, snažı́ se překonávat nedostatky předmětového a projetkového uspořádánı́ – v této formě je často organizována i přı́prava učitelů – existujı́ dva základnı́ modely v přı́pravě učitelů: paralernı́ - aprobačnı́ předměty probı́hajı́ zároveň s kurzy pedagogické přı́pravy, typické pro přı́pravu učitelů pro primárnı́ stupeň konsekutivnı́ - nejprve probı́há přı́prava v aprobačnı́ch předmětech, poté následujı́ pedagogické a psychologické kurzy, typické pro přı́pravu učitelů pro sekundárnı́ stupeň Učebnı́ osnovy • ,,Učebnı́ osnovy jsou školnı́m dokumentem, který charakterizuje obecný cı́l a pojetı́ vyučovánı́ danému předmětu, vymezuje obsah a rozsah učiva, jeho funkci” (Skalková, 2007, s. 92) Základnı́ koncepce uspořádánı́ látky a jejı́ho rozvı́jenı́ s ohledem na věk a úroveň rozvoje žáka: • lineárnı́ uspořádánı́ – učivo se neopakuje, ročnı́k od ročnı́ku se postupuje dále – přı́klad - matematika • cyklické uspořádánı́ 21 – učivo je rozvrženo do cyklů, které se postupně opakujı́ a rozvı́jejı́ – přı́klad - literatura, historie • spirálové uspořádánı́ – syntéza předchozı́ch • při vytvářenı́ osnov uplatňujeme mnoho hledisek - společenskohistorická, epistemologická, axiologická, sociologická atd. Vnitřnı́ pojetı́ osnov na základě hledisek epistemologických a psychologických • epizodická (elementárnı́, globálnı́) rovina osnovovánı́ – založena na zkušenosti žáků – vycházı́ z praktického života, emocionálnı́ch prožitků, konkrétnı́ch činnostı́ – hlavně v nejnižšı́ch ročnı́cı́ch základnı́ školy • systematická rovina – epizodická přecházı́ k systematické rovině – uplatněnı́ analytických zřetelů, systematického uspořádánı́ atd. – epizoda je prostoupena systémem – hlavně ve vyššı́ ročnı́cı́ch základnı́ školy 3 Vyučovánı́ - teorie vyučovánı́, cı́le vyučovánı́ 3.1 3.1.1 Vybrané teorie výkladu vyučovánı́ Herbartova teorie, herbartizmus • opı́rá se o asociačnı́ psychologii - základnı́ prvek psychiky = představy 22 • úkol vyučovánı́ - obohacovánı́ představ, vytvářenı́ vztahů mezi představami • děje se to prostřednictvı́m slova a názornosti • cesta poznávánı́ ve vyučovánı́ vyjadřuje následujı́cı́m postupem - tzv. formálnı́ stupně poznánı́ 1. jasnost - žák se zahloubá do látky, soustřeďuje pozornost, rozkládá předmět na jeho části; učitel vykládá, užı́vá názornosti 2. asociace - nové představy se sdružujı́ s již zı́skanými představami; učitel vyvolává u žáků staré představy a spojuje je s novými 3. systém - představy se uvádı́ ve vztah, vybı́rajı́ se hlavnı́ souvislosti, formulujı́ se závěry, představy se řadı́ do vědecké soustavy 4. metoda - jde o aplikaci, řešı́ se praktické úkoly • činnost učitele a žáků je systematická, předpokládá vnitřnı́ souvislosti • Herbartův trojúhelnı́k s vrcholy učitel, učivo, žák - tı́mto též zdůraznil propojenı́ činnostı́ učitele a žáka • herbartovci zjednodušovali původnı́ Herbartova učenı́ • docházelo k mechanickému aplikovánı́ uvedeného postupu bez ohledu na obsah, žáka atd. • do popředı́ vstupuje učitel, žák byl pouze jako přijı́majı́cı́ (poslouchá slovo učitele, vidı́ názorné ukázky učitele), aktivně ale nejedná • převaha pamětnı́ho učenı́, encyklopedické pojetı́ vyučovánı́, intelektualismus jako hra představ 23 3.1.2 Pragmatická koncepce J. Deweye (1859-1952) • kritizoval herbartovskou školu - jednostranný intelektualismus, pasivitu žáků • v dı́le Demokracie a výchova kladl důraz na školu spojenou se životem • vyučovánı́ prostřednictvı́m konánı́, důraz na aktivnı́ činnost žáků • průběh vyučovánı́ chápe jako postupné řešenı́ problémů – počátek tvořı́ pocit obtı́žı́, potřeba problém řešit – žáci činı́ problém jasnějšı́m, vymezujı́ jeho hranice – přechod od daného problému k tomu, co ještě nenı́ - představa o možném řešenı́, třı́da navrhuje řešenı́ – žáci rozvı́jejı́ hypotézy, prověřujı́ hypotézy – dalšı́ pozorovánı́, uznánı́ či odmı́tnutı́ hypotézy • v praxi šel do popředı́ jednostranný prakticizmus, vedlo ke snı́ženı́ úrovně vzdělánı́ 3.1.3 Konstruktivizmus • současná významná didaktická teorie • důraz na aktivitu subjektu, poznánı́ je strukturováno předevšı́m subjektem • prekoncept = vysvětlenı́ a pojmy, která jsou subjektu vlastnı́, může jı́t i o nesprávná vysvětlenı́ • žáci transformujı́, rozvı́jejı́ a rekonstruujı́ své dřı́vějšı́ pojmy, nový poznatek se zasazuje do struktury • z prekonceptů přecházejı́ k vědeckým pojmům, vysvětlenı́m 24 3.2 Cı́le ve vyučovánı́ • nejdůležitějšı́ komponenty vyučovacı́ho procesu: cı́le procesu vyučovánı́, obsah (učivo), součinnost učitele a žáků, metody, organizačnı́ formy a didaktické prostředky, podmı́nky • modelové komponenty vyučovacı́ho procesu je třeba mı́t na paměti např. při rozboru problémů, jež se mohou vyskytnout ve vyučovánı́ 3.3 Funkce cı́lů, hierarchizace cı́lů • cı́l vyučovánı́ = zamýšlený a očekávaný výsledek, k němuž učitel společně se žáky směřuje • tento výsledek je vyjádřen ve změnách, kterých se dosahuje ve vědomostech, dovednostech a vlastnostech žáků prostřednictvı́m vyučovánı́ • cı́le vyučovánı́ nechápat odděleně od celé hierarchie cı́lů různé obecnosti • nejobecnějšı́ cı́le: vyplývajı́ z potřeb společnosti, spjaty s kulturou • při konkretizaci cı́lů uplatňujeme zřetel k obsahu učiva, žákovi • konkrétnějšı́ cı́le souvisejı́cı́ s obsahem učiva a žákem jsou vyjádřeny v kurikulárnı́ch dokumentech - Bı́lá kniha, RVP, ŠVP • hierarchizace cı́lů (od cı́lů školy po vyučovacı́ hodinu): cı́le školy, cı́le předmětu, cı́le ročnı́ku, cı́le tématického celku, cı́le tématu, cı́le vyučovacı́ hodiny (cı́le se navzájem ovlivňujı́) • konkretizace cı́lů souvisı́ s kognitivnı́mi, afektivnı́mi i psychomotorickými stránkami osobnosti 25 3.4 Taxonomie cı́lů • teorie programovaného vyučovánı́ a teorie kurikula přispěly v druhé pol. 20. stoletı́ k rozpracovánı́ kategorie cı́le tı́m, že nastolily otázku operacionalizace cı́le • B. S. Bloom, D. R. Krathwohl a dalšı́ rozpracovali taxonomie cı́lů a to tak, aby se daly vyjádřit pojmech chovánı́ a byly objektivně zjistitelné 3.4.1 Bloomova taxonomie • jedná se o taxonomii v oblasti poznávacı́ch procesů • skládá se ze šesti kategoriı́ cı́lů, ty se dále členı́, jsou uspořádány podle úrovně náročnosti • taxonomie uvedená v knize Skalková (2007) je ke staženı́ zde 3.4.2 Niemierkova taxonomie • jedná se o taxonomii v oblasti afektivnı́ • B. Niemierko rozvı́jel taxonomii D. R. Krathwohla • D. R. Krathwohl představil následujı́cı́ taxonomii: – vnı́mánı́ podnětů – reagovánı́ na ně – jejich hodnocenı́ – systematizace hodnocenı́ – zvnitřňovánı́ hodnot • B. Niemierko kriticky hodnotil jednostrannou koncepci internalizace výše uvedené taxonomie (přizpůsobenı́ jako nejvyššı́ úroveň) a nekladenı́ důrazu na tvůrčı́ činnost 26 • taxonomie B. Niemierka vyjádřená v kategoriı́ch motivačnı́ch výsledků výchovy: – účast v činnosti: vykonávánı́ činnosti, ale bez zvláštnı́ vlastnı́ iniciativy – samostatné pokusy o činnost – pozitivnı́ vztah k činnosti: na základě trvalé vnitřnı́ potřeby, ale bez širšı́ho zobecněnı́ – systém činnostı́: uvědomělé a systematicky uspořádané činnosti, subjekt se s činnostmi ztotožňuje, činnost nabývá osobitého vztahu 3.5 Motivačnı́ význam cı́le v učenı́ žáků • výzkumy: velké efektivity vyučovánı́ dosáhneme tı́m, že žáci přesně znajı́ cı́l jejich činnosti, to, co si majı́ osvojit • žák pak může plánovat svoji činnost sám • zásadnı́ je motivačnı́ složka - žák přijı́má cı́l za vlastnı́, cı́l má určitou subjektivnı́ složku • podmı́nky pro přijı́mánı́ cı́le vyučovánı́ u žáka za jeho vlastnı́ cı́le: – dostupnost cı́le - ta je pro žáky přitažlivá, nenı́ to jen to, co od nich žádá učitel (nelze zcela zjednodušovat - žák se někdy musı́ učit i to, co ho nezajı́má) – konkrétnı́ formulace cı́le - formulovat ho může učitel, ale i samotnı́ žáci (učitel má pouze regulativnı́ roli); – vnı́mánı́ cı́le žákem jako přirozeného problému, který je součástı́ zajı́mavé situace • v praxi se často vyskytuje pouze snaha o dobrou známku bez ohledu na obsah ⇒ motiv vedoucı́ k cı́li a obsah nemajı́ nic společného, rozpadá se tı́m celek pedagogického procesu 27 • Otázky: Znajı́ žáci hlavnı́ cı́le jejich učenı́? A jejich učenı́ v jednotlivých předmětech? Je v cı́lı́ch přı́hlı́ženo k jejich životnı́m zkušenostem a zájmům? Jsou cı́le v souladu s možnostmi žáků? Jsou vytvořeny podmı́nky pro to, aby se žáci rádi učili? Podněcujı́ cı́le žáka k samostudiu, samostatnému kladenı́ cı́lů, hledánı́ jejich realizace? 4 Research based strategies for increasing student achievement Efektivnı́ přı́stupy ve vyučovánı́ ověřené pedagogickým výzkumem • ”art” teaching is becoming ”science” of teaching • in the 1970s - researchers began to look at the effects of instruction on student learning • before - “Coleman report”, 1966 - quality of schooling students receive accounts for only about 10 percent of the variance in student achievement ⇒ school makes a little difference • the other 90 percent = students natural ability or aptitude, socioeconomic status, home environment • but it is not that bad - why? – other researchers (Rosenthal, R., Hunter, J., Schimdt, F.) translated the 10 percent into percentile gain of about 23 points (a student attending a good school will have a score 23 percentile points higher than a student attending a bad school) – from the 1970s - an individual teacher has a powerful effect on students’ achievement although the school does not ⇒ the fact that a teacher does not have an effect on students’ achievement has been refuted 28 – it has been shown that an effective teacher is effective with students of all achievement levels a heterogenous classroom • selected instructional strategies will be introduced • the research technique metaanalysis is used to evaluate instructional strategies based on many previous findings • when using metaanalysis we translate the result of a given study into effect size = a measurement unit expressing the increase or decrease in achievement of the experimental group in standard deviation units • example - an effect size = 1.0, this means that the average student (student at the 50th percentile) in the experimental group is 1.0 standard deviation higher than a student in the control group • see the figure (Figure 1.2 in Classroom instruction that works, p. 6) • an effect size can be translated to a percentile gain under the assumption of normal distribution (bell curve) • recap the distribution of IQ scores 29 • example: effect size = 1 means percentile gain = 34 (percentile) points • see the figure above with an example of higher-level questionning (14 studies used, Redfield and Rousseau (1981)), ES=0.73, by other words percentile gain=27 points • we can use tables for the translation of percentile gain to ES and the other way around (one-to-one translation) • the aim was to identify such instructional strategies that enhance students’ achievement (in all subjects, at all grade levels) with a high probability - see the following figure with the effective strategies (Figure 1.3 in Classroom instruction that works, p. 7) 30 • average size effect = average of the different studies size effects • expected range of effect sizes for a given category is (average size effect minus 3 standard deviation , average size effect plus 3 standard deviation ) • if the range includes negative numbers then the probability that experimental group is worse than control group is not negligible • for each strategy we will dicuss theory, empirical research, percentil gain, effect size, examples • what would be worthy to study? - is an instructional strategy (IS) more effective in certain subjects? at certain grade levels? with students from different background? with student of different aptitude? • here we concentrate on IS, but do not forget other elements of instruction like management techniques, curriculum design 4.1 Identifying similarities and differences (ISD)Nalézánı́ podobnostı́ a rozdı́lů • mental operation basic to the human thought • example: an experiment of Gick and Holyoak (1980) - (presented only on our lecture) 4.1.1 Generalizations from the research and theory • the following helps to enhance students’ understanding and ability to use knowledge – presenting students with explicit guidance in ISD – asking students to independently idendtify ISD 31 – representing similarities and differences in graphic of symbolic form – ISD can be accomplished in many ways - comparing, classifying, creating metaphors, creating analogies 4.1.2 Comparing • process of ISD between or among things and ideas • teacher-directed comparison tasks = teacher identifies for students both Items they will compare and the Characteristics on base which they will compare the things • student-directed comparison tasks - a) only one of the following is given to students - Characteristics or Items students (example only on our lecture) students chooses both Characteristics and Items • graphic organizers for comparison - venn diagram, comparison matrix 4.1.3 Classifying • involves organizing elements into groups based on their similarities • important for classifying: identifying rules that govern category membership • think about teacher-directed and student-directed classifying tasks • graphic organizers for classifying - “boxed table” (appropriate when all categories are similar in terms of level of generality) and “bubble chart” (some categories are more general than others) 32 4.1.4 Creating metaphors • important for creating metaphors: realize that two items are connected by an abstract (or nonliteral) relationship • example: love is a rose - task: define the literal and abstract relationship • think about teacher-directed and student-directed creating metaphors • graphic organizers for methapors – not that common as in the previous two ways – three columns table - based on the idea that two things share something common (middle column of table) and have something different (side columns of table) 4.1.5 Creating analogies • how seemingly dissimilar things are similar, relationship bewteen relationships • typically in the form: “A is to B as C is to D” • example: hot is to cold as day to night (opposites) • think about teacher-directed and student-directed creating analogies (in the latter - students provide more elements, for example both C and D) • graphic organizers for methapors - two upper boxes (A,B) and two lower boxes (C,D), a middle line between the boxes (a described relationship) 33 4.2 Summarizing and note taking - Vytvářenı́ shrnutı́ a psanı́ poznámek • both strategies require to distill information into a parsimonious and synthetized form Summarizing - generalizations 1. to effectively summarize, students must delete some information, substitute some information and keep some information example about the photography process will be shown on the lecture 2. to effectively delete, substitute, and keep information, students must analyze the information at a fairly deep levels 3. being aware of the explicit structure of information is an aid to summarizing information example - reading an article in scientific journal, before reading it you are aware of a common structure of such articles, it helps you to summarize the information in the article Classroom Practice in Summarizing 1. The “rule-based” strategy follows the following rules • delete trivial material that is unnecessary for understanding • delete redundant material • substitute superordinate terms for lists • select a topic sentence, or invent one if it is missing • these four rules are a mirror to generaliation 1 • saying students what to do is not the same as showing them how to do it - it is recommended to demonstrate this strategy to students in a class 2. Summary frames - applications of generalization 3 34 (a) The Narrative Frame • commonly found in fiction • has the following parts - characters, setting, initial event, internal response, goal, consequence, resolution • formulate questions for each parts - Who are the main characters and what distinguish them from others? etc. • use the mentioned parts during your class when working with a story and then let the students write a summary of the presented story based on their answers to the frame questions (b) The Topic-Restriction-Illustration Frame • consists of three parts - topic (general statement or topic), restriction (limits the information in some way), illustration (exemplifies the topic or restriction) • formulate questions for each part • example about interdependence of trade among nations will be disscussed during the lecture (c) The Definition Frame • consists of four parts - term, set (general category to which the term belongs), gross characteristics (what separates the term form other elements in the set), minute differences (different types or classes of the term being defined) (d) The Argumentation Frame • consits of four parts - evidence (information that leads to claim), claim, support (examples of or explanations for the claim), qualifier (restriction on the claim or evidence for the claim) • example about literature will be discussed during our lecture (e) The Problem Solving Frame 35 • introduces a problem and identify one of more solutions to the problem • consists of problem, solution 1, solution 2, ..., the solution of the greatest chance of success (f) The Conversation Frame • consists of four parts - greeting, inquiry (a question about some general of specific topic), discussion (commonly includes statement, requests, promises, demands, threats, congratulations), conclusion 3. Reciprocal teaching • application of generalization 2 • consists of summarizing, questionning, clarifying, predicting • general example will be discussed during our lecture Note taking - generalizations 1. verbatim note taking is, perhaps, the least effective way to take notes 2. notes should be considered a work in progress - students should add new notes and revise the existing notes as their understanding deepens 3. notes should be used as study guides for tests 4. the more notes, the better - Nye et al. (1984) shows that relationship between the amount of information taken in notes and students’ achievement is strong; in general, it does not hold that the notes should be brief Classroom practice 1. teacher-prepared notes 2. formats for notes 36 • there is no correct way how to take notes • possible to use informal outline (major ideas and details) or webbing (size of circles in a nest are relative to the importance of the concept; advantage - visual representation, disadvantage - verbiage) • examples of both will be discussed during our lecture 3. combination notes • use informal outline, webbing and summary statement • notes are taken three times ⇒ deeper understanding, reguires more time • an example will be discussed during our lecture 4.3 Reinforcing effort and providing recognition Reinforcing effort - generalizations 1. not all students realize the importance of believing in effort • teacher should explain and exemplify the effort belief to students 2. students can learn to change their beliefs to an emphasis on effort Classroom practice 1. teaching about effort • explicitaly exemplify and teach the connection between effort and achievement • share personal stories, stories about athletes, educators etc. • point out that you should continue in the task even when the success does not appear immediately 2. keeping a track of effort and achievement 37 • some students need to see the connection between their effort and their achievement • use the effort and achievement rubrics - an example will be discussed during our lecture Providing recognition - generalizations • includes both praise and rewards • there was some doubt about the effectivness of this strategy • Deci (1979) - “The person is engaged in some activity for reasons of intrinsic motivation and if he begins to receive the external reward, money, for performing the activity, the degree to which he is intrinsically motivated to perform the activity decreases” 1. rewards do not necessarily have a negative effect on intrisic motivation • depends how the intrinsic motivation is measured - free time activity (negative effect -0.04), attitudes (positive effect 0.14), performance (positive effect 0.34) 2. reward is most effective when it is contingent on the attainment of some standard performance • it pays off and inhances intrinsic motivation 3. abstract symbolic recognition is more effective than tangible rewards • effect sizes - verbal on attitude (0.42), verbal on free time (0.45), tangible on attitude (0.04), tangible on free time (0.20) guidelines for effective praise • delivered contingently 38 • specifies the particulars • shows attentation to students • rewards the specified performance (not only the participation) • provides information about competence of the given student • uses prior accomplishments of the given student • gives recognition of noteworthy effort at difficult (for student) tasks • implication that similar success can be expected in the future • fosters endogenous attributions • focuses attention of the given student to his/her own task-relevant behavior Classroom practice 1. personalizing recognition - students at all achievement levels should be helped 2. pause, prompt, praise • appropriate for a demanding task 3. concrete symbols of recognition • they do not necessarily diminish the intrinsic motivation • example: an example on our lecture 39 4.4 Homework and practice • common argument for homework - it extends learning opportunities beyond the school Homework - generalizations 1. the amount of homework assigned to students should be different for different age of students • effect sizes - elementary school (0.15), high school (0.64) • but it is recommended for small children as well - homework develops study habits, shows that learning takes works at home as well • right amount of homework - primary school (studies differ, 10-30 minutes is found as optimum), high school (studies differ, 60-180 minutes is found as optimum) 2. parent involvement in homework should be kept to a minimum • inform parents about the assigned homework • but parents should not solve the homework 3. the purpose of homework should be identified and articlulated • two common purposes of homework - practice and preparation • concerning practice, students should be fairly familiar with the skill 4. if homework is assigned, it should be commented on • effect sizes - homework with teacher’s feedback (0.83), graded homework (0.78), assigned homework but not graded or commented on (0.28) Practice - generaliations 40 1. mastering a skill requires a fair amount of focused practice • see concave shape of learning curve 2. while practicing, students should adpat and shape what they have learned • in this phase do not press students to perform the skill with significant speed Classroom practice 1. charting accuracy and speed - keep track of accuracy and speed 2. designing practice assignments that focus on specific elements of a complex skill - for example train students how to write conclusion when teaching them how to write an article 3. planning time for students to increase their conceptual understand of skills - teach students to understand how a skill works 4.5 Nonlinguistic representations • the more we use both systems of representation - linguistic and nonlinguistic - the better we are able to think about and recall knowledge • common practice in classroom is not effective: the way how we present the knowledge to students is mainly linguistic, students usually generate nonlinguistic representations themselves • the aim of our teaching should also be to produce nonlinguistic representations of knowledge in the minds of students Generalizations 1. A variety of activities produce nonlinguistic representations: 41 • creating graphic representations • making physical models • generating mental pictures • drawing pictures and pictographs • engaging in kinesthetic activity 2. nonlinguistic representations should elaborate on knowledge Classroom practice 1. creating graphic representations • most common way to hep students to organize their knowledge • six graphic organizers corresponding to six common patterns into which most information can be organized: descriptive patterns, time-sequence patterns, process/causeeffect patterns, episode patterns (consisting of setting, specific people, specific duration, specific sequence of events and cause and effect), generalization/principle patterns and concept patterns • examples of the organizers will be shown on the lecture) 2. making physical models • a concrete representation establihes an image of the knowledge in students’ minds • example: representing different phases of the moon, use a lamp for the sun, students represent the Earth, and hold balls representing the Moon 3. generating mental pictures • constructing mental pictures for the abstract content might be highly symbolic 42 • example: mental picuture for the equation from physics F = (M1rM2 2 )G (F force, M1 , M2 masses of two objects, r distance between two objects, G a constant), students are told: imagine two large globes in space with you in the middle trying to hold them apart • example in history class: imagine you are travelling by horseback through old town, you can see ... 4. drawing pictures and pictographs • examples of pictures: skeletal system, solar system etc. • pictographs = drawing that uses symbols or symbolic pictures to represent information, example of a pictograph: seasons on the nothern hemishere 5. engaging in kinesthetic activity • involves physical movement • example: teaching angles, childern can show it using their arms 4.6 Cooperative learning • this topic together with other “grouping” strategies will be discussed during the next lecture 4.7 Setting objectives and providing feedback • settings of goals has already been discussed in previous lectures, here are some generalizations from research Generalizations - setting objectives 1. instructional goals narrow that students focus on 43 • setting goals has a negative effect (-0.2 in Wallberg (1999)) on “unintended outcomes” (incidental outcomes) • explanation: students focuses on the goal and ignore other information 2. instructional goals should not be too specific • general goals produce higher effect size than specific goals 3. students should be encouraged to personalize the teacher’s goals • a positive effect of students’ setting goals in a “contractual” context - students not only identify goals, but also contract for the grade they will get if they meet the goals Generalizations - providing feedback 1. feedback should be “corrective” in nature • it provides students with an explanation of what they are doing that is or is not correct • effect sizes differ by type of feedback - right/wrong answer (-0.08), correct answer (0.22), repeat until correct = repeat wording until success appears (0.53), explanation (0.53) 2. feedback should be timely • effect sizes of timing feedback - immediately after item (0.19), immediately after test (0.72), delayed after test (0.56) 3. feedback should be specific to a criterion • it should reference to a specific level of skill or knowledge • feedback should be criterion-referenced (stands relative to targets) and not norm-referenced (which informs students where they are relative to other students) 44 4. students can effectively provide some of their own feedback • keeping track of their performance, self-evaluation, students give feedback to other students 4.8 Generating and testing hypotheses Generalizations 1. hypothesis generation and testing can be approached in a more inductive of deductive manner • deductive thinking = process of using a general rule to make a prediction about a future action or event • inductive thinking = process of drawing new conclusions based on information we know or are presented with • thinking in real life is probably never purely inductive or deductive, it is often messy • effect size for deductive approach to generating hypothesis is higher (0.60) than inductive approach (0.39) • inductive strategies require students’ experience, in the absence of experiences it is better to present principles direcly 2. teachers should ask students to clearly explain their hypotheses and their conclusions • the explanation should be preferably done in writing form Classroom practice • systems analysis (ecosystems, systems of government etc) - predict what would happen if some aspect of a system was changed • problem solving 45 • historical investigation - students can construct plausible scenarios for events for the past, about which there is no general agreement • invention - example: basen on general understanding of mascular system can students invent a new exercise • experimental inquiry - example: effect of specific literary devices on their own writing 4.9 Cues, questions, and advance organizers • cues (hints) and questions help students use what they already know Generalizations 1. cues and questions should focus on what is important as opposed to what is unusual • teachers structure questions around what is unusual or what they perceive interesting and then they think that it will increase students’ interest • but what mainly incereases students’ interest is the topic they know a lot of about 2. “higher level” questions (asking to analyze information) produce deeper learning than “lower level” questions (asking to recall information) 3. “waiting” briefly before accepting responses from students has the effect of inscreasing the depth of students’ answers 4. questions are effective learning tools even when asked before a learning experience Advance organizers 46 • advance organizer was first popularized by David Ausubel (1968) • he defined it as inclusive introductory materials ... introduced in advance of learning ... designed to bridge the gap between that the learner knows about and what he needs to know before he can successfully learn the task • example: skimming as a form of advance organizer - trip to the Planetarium, before the trip the teacher give students to skim (“scan”) two pages from the Atlas 5 Kooperativnı́ vyučovánı́ a přehled organizačnı́ch forem vyučovánı́ 5.1 Cooperative learning Five defining elements of cooperative learning 1. positive interdependence (a sense of sink or swim togehter) 2. face-to-face promotive interaction - helping each other learn, applauding success and effort 3. individual and group accountability - each of us has to contribute to the group achieving its goals 4. interpersonal and small group skills - communication, trust, leadership, decision making 5. group processing - reflecting on how well the team is functioning and how to function even better Contrast of cooperative learning with other related techniques cooperative versus intergroup competition (effect size - 0.00), cooperative versus individual competition (0.78), cooperative versus individual student tasks without competing with other students (0.78) Generalizations 47 1. organizing groups based on ability levels should be done sparingly • homogenous grouping (organized by ability levels) seems to have a positive effect on student achievement when compared with no grouping at all • comparision of heterogenous and homogenous grouping when compared to heterogenous grouping, homogenous grouping has a big negative effect on low-ability students (effect size -0.60), but it has a positive effect on medium-ability students (0.51) and high-ability students (0.09) 2. cooperative groups should be kept rather small in size • recommended size - 3-4 students in a group (but of course it depends on goals etc.) 3. cooperative learning should be applied consistently and systematically, but not overused • grouping strategies are most effective when applied at least one a week • but they should not be misused (cooperative groups are not well structured) or overused (there must be time to practice independently skills and processes) Classroom practice 1. Using a variety of criteria for grouping students • students can be grouped according to their interest, alphabetically or even randomly • teacher should keep control over group formation, but also respect what students want 2. informal, formal and base groups 48 • informal groups - ad hoc groups that last from a few minutes to a class period; help, for example, to focus students’ attention; e.g. pair-share, turn-to-your-neighbor • formal groups - ensure that students have enough time to thoroughly complete and academic achievement, may last for several days or even weeks • base groups - long-term groups (e.g. for the semester or year) 3. managing group size • students may have problems to work competently in a large groups • rule of thumb - the smaller the better 4. combining cooperative learning with other classroom structures • any strategy, in fact, can be overused and lose its effectivness 5.2 Organizačnı́ formy vyučovánı́ Základnı́ proudy v organizačnı́ch formách vyučovánı́ • frontálnı́ vyučovánı́ v systému vyučovacı́ch hodin • skupinové a kooperativnı́ vyučovánı́ • individualizované a diferencované vyučovánı́ • systém různých organizačnı́ch forem uplatňovaných např. při realizaci projektů a integrovaných učebnı́ch celků • domácı́ učebnı́ práce žáků učitel volı́ organizačnı́ formu v závislosti na • cı́li své práce 49 • charakteru látky • potřebách a připravenosti žáků • možnostech školy Frontálnı́ (hromadné) vyučovánı́ • Vymezenı́ - učitel pracuje s vymezenou skupinou žáků (třı́dou) plánovitě, soustavně a v určeném čase Formy organizace procesu učenı́ žáků ve vyučovacı́ hodině • běžná délka hodiny - 45 minut, v nižšı́ch třı́dách i kratšı́ sekvence po 20 minutách, ve vyššı́ch třı́dách lze využı́t i zdvojených hodin (slohovky atd.) • typologie vyučovacı́ch hodin dle procesu učenı́ žáků - hodiny motivačnı́, hodiny osvojovánı́ nových vědomostı́ a dovednostı́, hodiny opakovacı́ a procvičovacı́, hodiny použı́vánı́ vědomostı́ a dovednostı́ v praktických činnostech, hodiny zkoušenı́ a hodnocenı́ osvojených vědomostı́ a dovednostı́, hodiny smı́šené (kombinuje předchozı́) • nejčastěji použı́vané smı́šené hodiny probı́hajı́ v následujı́cı́ch etapách – zahájenı́ - organizace, cı́l hodiny, motivace žáků – opakovánı́ dřı́ve probraného učiva, často spojeno s kontrolou domácı́ho úkolu, hodnocenı́m vědomostı́ – probı́ránı́ nového učiva – opakovánı́ a procvičovánı́ nového učiva – kontrola a diagnóza stavu rozvoje vědomostı́ a dovednostı́, zadávánı́ DÚ • meze této organizačnı́ formy 50 – jejı́ absolutizace a mechanické použı́vánı́ často navozujı́ jednotvárnost, která ubı́jı́ zájem žáků – učitel se často orientuje k průměru, jeho pozornosti unikajı́ žáci podprůměrnı́ a nadprůměrnı́ – množstvı́ žáků ve třı́dě vede k omezenı́ času, který může být věnován jednotlivci – postavenı́ žáka ve třı́dě je postavenı́ učı́cı́ho se jednotlivce, kontakty se realizujı́ ve vztahu učitel-žák; ve skutečnosti jsou ale mezi žáky složité sociálnı́ vztahy Skupinové a kooperativnı́ vyučovánı́ • vymezenı́ - skupinovým vyučovánı́m chápeme takovou organizačnı́ formu, kdy se vytvářejı́ malé skupiny žáků (3-5členné), které spolupracujı́ při řešenı́ společného úkolu • přispı́vá k rozvı́jenı́ ochoty ke spolupráci, odpovědnosti, kritičnosti, toleranci k mı́něnı́ druhých, vlastnı́ iniciativy žáků • je třeba uspořádat prostor pro skupinové vyučovánı́ • vhodné pro složitějšı́ úkoly nebo problémy a nikoli pro naučenı́ se prostých faktů • etapy - formulace otázky (úkoly pro skupiny se mohou lišit), činnost žáků přı́mo ve skupinách (analýza problémové situace, vlastnı́ názory, konfrontace názorů, podněty k dalšı́mu hledánı́, pokusy o logické zdůvodňovánı́), výsledky práce skupin se stávajı́ předmětem spolupráce celé třı́dy • hodnocenı́ - velmi často slovnı́ hodnocenı́, formy - hodnocenı́ jednotlivých členů skupiny, hodnocenı́ společných zápisů celé skupiny, porovnávánı́ práce skupin, hodnocenı́ účasti skupin jako celku i jejich jednotlivých členů na společné diskuzi 51 • pro aktivaci členů je učinné - výsledky práce celé skupiny prezentuje náhodně vybraný člen vybraný vyučujı́cı́m • pro vytvořenı́ skupin hrajı́ roli i sociálnı́ projevy žáků - např. autokratické řı́zenı́ vyvolává apatii ve skupině • v kooperativnı́m vyučovánı́ je sociálnı́ dimenze specificky zdůrazněna - viz výše • kooperativnı́ učenı́ výrazně snižuje rasismus v etnicky rozmanitě složené skupině Individualizace a diferenciace ve vyučovánı́ • vymezenı́ - princip individualizace spočı́vá v tom, že práce je přizpůsobena každému žáku na základě poznánı́ jeho možnostı́ • s tı́m je spojena diferenciace žáků - každému umožnı́ nalézt optimálnı́ možnosti pro vlastnı́ učenı́ • princip individualizace je spjat s reformnı́mi snahami na začátku 20. stol. - důležitou roli hrály daltonský plán a winnetská soustava • daltonský plán – pracovnı́ metoda, při nı́ž žák zvládá samostatně a svým způsobem takové množstvı́ učiva, jež je určeno učebnı́m plánem – pro každý stupeň je zpracováno 10 kontratků (odpovı́dá 10 měsı́cům), kontrakt má učit žáka odpovědnosti – třı́dy jsou laboratořemi, jsou určené pro určitý předmět, v každé je odborný učitel, který pomáhá, ale nevyučuje – celý den se žák může věnovat třeba jen matematice – každý den 30-40minutové společné setkánı́, kde se hovořı́ o výsledcı́ch práce žáků 52 – vypracován přı́sný systém hodnocenı́ - nejprve si žáci zkoušı́ testy, pak je zadává učitel, výsledky se zaznamenávajı́ na zvláštnı́ kartu – některé předměty se vyučovali hromadně - např. tělesná výchova • winnetská soustava – cı́lem také bylo poskytnout možnost k plnému rozvoji jedince – vypracovány autodidaktické testy, experimentálně ověřeny, umožňovaly širokou sebekontrolu – nadprůměrnı́ žáci si osvojili učivo za kratšı́ dobu – ukázalo se, že zhruba v padesáti procentech nemohou děti pracovat samy ⇒ hromadné vyučovánı́, kolektivnı́ činnost • mastery learning (Bloom, 1968, 1976) - předpokládá, že existujı́ žáci, kteřı́ se učı́ rychleji a kteřı́ pomaleji; pomalejšı́ žáci potřebujı́ častěji pomoc a zpětnou vazbu, aby dosáhli dobrých výsledků Otevřené vyučovánı́ jako cesta k pružnému systému organizačnı́ch forem a metod vyučovánı́ • třı́da se nechápe jen jako mı́sto, kde se děti učı́, ale i kde žijı́ Charakteristické prvky 1. společná činnost v kruhu - předevšı́m na počátku a na konci 2. svobodná (svobodně volená) práce - žáci si vyberou z nabı́dky učitele, co budou činit; postupujı́ dle vlastnı́ho tempa; na začátku 1-2 hodiny, později 2-3 hodiny; učitel činnost neřı́dı́, pouze ji pomáhá připravovat; individuálnı́ či skupinové činnosti 3. týdennı́ plánovánı́ - obsahuje přehled toho, co je povinné pro všechny a co si lze zvolit, společný plán je vyvěšen ve třı́dě 53 4. zařazenı́ projektů - oproti svobodné práci předpokládá společné plánovánı́ a řešenı́ úkolů ve skupině 5. fáze, kterou vede přı́mo učitel • krajnı́ formy téměř nevyužı́vajı́ frontálnı́ práce • otevřené vyučovánı́ má velký efekt (většı́ než tradičnı́ vyučovánı́) na postoje žáků ke škole, učiteli, schopnost spolupracovat, tvořit, nezávislost; tradičnı́ vyučovánı́ má většı́ efekt v oblastech vyžadujı́cı́ výkon 6 Instruction - A Models Approach • different models provide a solid repertoire for the beginning teacher 6.1 The Direct Instruction Model: Teaching Skills, Facts and Knowledge • students must clearly understand what they are expected to learn, the steps they will follow in that learning, and how the new learning connects to what has been learned previously Six steps of this model identified by Barak Rosenshine: 1. step: review previously learned material • examples: yesteraday we grouped words according to the first letter; today we are going to order these stacks according to the second letter; first review the names of the first letters in each of the stack ... • may include homework, questioning or testing • good instruction also demands diagnostic assessment - it determines where students are in relation to the goals 54 • the assessment can be informal (discussions) or formal (pretest) 2. step: state objectives for the lesson • objectives should be stated clearly and in terms that students understand (see previous Subsection 4.7 Setting objectives) • we can use advance organizers (see previous Subsection 4.9) 3. step: present new material • it is not sufficient to know the content but you must be able to teach it • good presentations: clear and detailed, include instructions and explanations, questions and feedback, focus learners on the material, allow for the systematic evaluation of students understanding • presenting a few significant points with many examples and questions is generally more effective than covering many points 4. step: guide practice, assess preformance and provide corrective feedback • practice (guided and independent) are essential part of this model (see previous Subsection 4.4) • teacher should prepare questions s/he will use during this part ahead (see previous Subsection 4.9) • if the same students answer most of questions, teacher should determine if the rest of the class is comprehending the material as well • guided practice questions: correct, quick and firm (teacher should ask a new question to keep the pace of the lesson moving); correct but hesitant (usually at the beginning 55 stage of learning, teacher should provide some encouragement), incorrect but careless (simply correct and move on); incorrect and lacking knowledge of facts or process (provide hints, ask simple questions, reteach etc.) 5. assign indenpendent practice, assess performance, and provide corrective feedback • before independent work, students must spend sufficient time in guided practice; observation during guided practice will indicate when students are ready to move to independent practice • check that no student is repeating a mistake or is actually practicing error • the goal of this step is to help students “own” the new information or skill by moving from the guided practice to automaticity (they are able to work quickly without thinking about each step of the process) • prossible independent practice products: creating and solving problems, designing demonstration, poster, game; writing a story, poem; doing a role play; drawing a map, picture, cartoon ... (can be done at classroom, or at home as homework) 6. step: review periodically, offering corrective feedback if necessary • if the students have not understood the material do not go on the next step, reteach the material, analyze the reasons for failure • test for retention at the beginning of a new school year Benefits of the model • provides opportunity for students to learn clearly defined skills and knowledge 56 • the model is generative - can be used as a frame for number of instructional models • the critical point of the model is not how the material is presented • essential - the links to background knowledge, guided and independent practice, all with corrective feedback 6.2 The Concept Attainment Model: Defining Concepts Inductively • this model is based on the research of Jerome Bruner, Jacqueline Goodnow, and George Austin - reported in work A Study of Thinking (1986) • main focus of this research - how people categorize data and attain concepts • categorizing reduces the world’s complexity, allowing us to label the objects of the world • all concepts have 1) a name and definition 2) examples of items that are included in the concept class 3) critical attributes that define the concept • concepts are different from facts (outcome of observation, have no predictive value) and generalizations (statements that show relationship between two or more concepts) • concrete concepts (maps, bicycles etc.; have a few criterial characteristics) are easier to learn than abstract concepts (freedom, honesty etc.; have numerous fuzzy essential characteristics) • the model serves both to teach a meaning of a chosen concept and to teach students how the thinking process occurs • before teaching the concept teacher must know the following: 57 – the name of the concept – the concept definition or rule – conceptual attributes – examples – relationship to other concepts Steps in the Model 1. step: select and define a concept through the concept’s essential characteristics • the concept attainment model is and inductive model, the previous direct instruction model is deductive • the concept attainment model is most appropriate for teaching concepts that have clear criterial attributes ⇒ students can observe what all of the concept examples have in common and think logically about the definition • concept hierarchy - helps teacher to think about examples and nonexamples • you need to construct a definition that includes the superordinate concept and all of the essential features • example - rectangles may be the concept, definining attributes - four-sided, all right angles, the opposite sides are parallel and equal; definition of the rectangle(concept name) - is a geometric figure (superordinate concept) that is foursided, contains all right angles and has opposite sides that are parallel and equal (criterial attributes) • the aim is not to give the definition of the concepts to students; the aim is to give students a chance to come up with their own definition, to create their own understanding 2. step: develop positive and negative examples 58 • create as many examples as possible • each positive example must contain all the essential attributes of the concept (example - rectangles - draw squares and rectangles with different side length) • negative examples do not contain all attributes (draw trapeze, triangle etc.) 3. step: review the concept attainment process with the class • explain to student that the goal of the activity is to define the concept by finding out what all of the examples have in common that the nonexamples do not have • put three columns on the board - column 1 with examples, column 2 with nonexamples, column 3 - with hypotheses 4. step: present the examples • with the sequence of your examples you can control the difficulty of generating and accurate hypothesis 5. step: generate hypotheses and continue example/hypotheses cycle • hypotheses include all of the positive examples • during the process teachers must explicitaly ask students to explain why the hypthesis is still supported given the new information or why it needs to be crossed out 6. step: develop a concept label and definition • after a reasonable list of hypotheses has been generated teacher can ask the students to develop a label and definition of the concept • sometimes students can come up with the definition, but not with the label 59 • major objective of the model is not only to come up with the defintion of the concept, but also to teach them the process of defining and forming concepts 7. step: provide test examples to solidify the definition • after the development of the definition show students more positive and negative examples 8. step: discuss the process with the class • ensure that students understand how they reached the definition and are able to link the process to their own thinking • this model mirrors the way that we learn concepts in the real world • the model is structured around two academic skills - identifying similarities and differences (see Subsection 4.1) and generating and testing hypotheses (see Subsection 4.8) • students develop conceptual flexibility, inductive reasoning skills, tolerance for ambiguity 6.3 The Concept Development Model: Analyzing the Relationships between Parts of a Concept • developed by Hilda Taba (2009) - her ideas are congruent with A Study of Thinking • both The Concept Attainment Model and The Concept Development Model are in line with the constructivist theory - students must make the connections between the prior knowledge and new information • the model is a mirror to a process when people organize their thoughts, seek out new relationships and new meanings 60 • model may be used to explore concepts capitalism, velocity (mathematics), relativity (physics), evolution, interdependence (science), character (language) etc. Steps in the Model 1. step: list as many items as possible that are associated with the subject • items must be specific, otherwise the next step - grouping will be confusing • if students are familiar with the concept, this step is similar to brainstorming (=rapid, noncritical, noncensored listing of any and all ideas or associations; students share ideas and are encouraged to build on the ideas of others) • encourage students to list other items even if they seem to be out of information; the ideas are then typically from greater insight and more thought 2. step: group the items because they are alike in some way • first groups may be put together for more obvious reasons, the groups followed after these groups are typically put together for more unusual reason 3. step: label the groups by defining the reasons for grouping • the sofistication of the labels (and items as well) depends on the age of childern (example: biology, older - habitat, younger kids - place where animals live) • students should explain the reasons for the choice of the labels, explanations are usually surprising (even if the reason for grouping may seem obvious, ask students to articulate the reason) • this step help students learn how to generalize 61 4. step: regroup or subsume individual items • Are there items now in one group that you could put in another one? , Are there whole groups that could be put udner one of the other labels ? Why? • one item may be viewed from several points of view so it may appear under more labels (we all tend to put constraints if A is B, it cannot be C; but - it can) • any new concept may be added 5. step: synthetise the information by summarizing the data and forming generalization • students consider all the groups and labels, and try to make a general statement about the topic in one sentence Benefits • students generate original ideas, become more creative (listing, brainstorming, grouping, labeling, and generalizing) and willing to share • it extends and refines students’ knowledge 6.4 Problem-Centered Inquiry Models • the inquiry model is grounded in the theory of problem-based learning (PBL) • in the inquiry model, strategies used by scientists for solving problems are presented as a systematic mode for processing data and learning to approach a puzzling situations • in PBL, the teacher serves as subject matter expert, consultant, but not as information transmitter 62 • Jerome Bruner described four benefits of learning through the process of discovering answers to problems: – an increase in intellectual potency - student learns how to solve problem and the fundamentals of “task of learning”, recognize constraints in hypothesizing solutions, connect previously obtained (“old”) information to new information, develop persistence in sticking to a problem until it is satisfactorily resolved – the shift from extrinsic to intrinsic rewards - students achieve rewards from solving problems rather than from rewards gained primarily from giving back the right answers – learning the heuristics of discovery - learning how to pose the problem in a way that can be worked on and solved – aid to memory processing - what is figured out by the learner is more readily available to memory than that stored on demand, student who is a good problem solver also discovers techniques for remembering information 6.4.1 Problem-Centered Model One - The Suchman Inquiry Model 1. step: Select a problem and conduct a research • it may be a scientific problem, puzzling event, a scene from a play etc. • it is required that students can find a logical and reasonable solution • for students accustomed to the process of inquiry, the best and most realistic problems are those where more than one answer can be determined (there are more solutions) • think how much information should be provided to the students at the beginning of the inquiry process and what additional materials you can use 63 2. step: Introduce the process and present the problem • teacher is the main source of data, will answer to questions with yes or no answers and may add information or quide questioning • present basic rules to students: a students may ask a question only when called on, students talk with each other only during a group discussion, questions must have yes or no answers, student may continue asking when s/he receives a positive answer 3. step: Gather data • teacher may add information or expand the problem at any time • it is important, however, to let the students experience some frustration as they question - there is a temptation for the teacher to rephrase the question etc. • record the data, for example, on the board 4. step: Develop a theory and verify • write the theory, for example, on the board on some special place and relate the collected data to the theory (gathered data must be in line with the theory) • teacher may also direct students to other sources - library, textbooks etc. • if the theory is verified go to the next step 5. step: Explain the theory and state rules associated with it • students must determine how the theory could be tested • they think whether the rules associated with their theory can be generalized to other fields 64 • sometimes you must go back to previous steps - gather new data etc. 6. step: Analyze the process • how they could have formed a more effective questioning process etc. 7. Evaluate • test whether students understand the theory and generalize the rules to other theories • let students state their own puzzling situation - find the most interesting problems 6.4.2 Problem-Centered Model Two - The WebQuest Model of Inquiry • the WebQuest model is a special form of inquiry teaching that takes advantage of the Web as a primary source of information • originated by Bernie Dodge of San Diego State University 1. step: The teacher selects a problem and conducts preliminary research • the teacher finds the most useful links for students 2. step: Present the problem in the WebQuest Template • the WebQuest template is organized as follows: – Introduction - introduce the activity, grab students’ attention: Why can’t we do anything about the weather? etc. – The task - description of that the end result of the learners’ activity will be 65 – The process - enumerate steps that learners should go through to accomplish the task, how students should organize and use information they gather, how they will organize themselves (will they work in groups? etc.) – Evaluation - how the students’ output will be evaluated, included characteristics of the product you expect and different levels of quality of the product – Conclusion - brief summary of what students will be learned – Credits and references - list sources 3. Students gather data and information to solve the problem • students must solve the problem alone or in groups, teacher’s role is to answer technical questions or guide the students to the tools they need to creat the product 4. Students develop and verify their solutions • students present their product to the rest of the class • there is not a single solution of WebQuest problem (it is open-ended), every solution is subject to revision 6.4.3 Problem-Centered Model Three - Problem Based Inquiry Model • motto of PBL - “Tell me, I forget. Show me, I remember. Involve me, I understand.” Some principles of PBL • the presented problem is - ill-structured, is met as a messy situation, often changes with the addition of new information, is not solved easily, does not always result in one right answer • students = problem-solvers, teachers = tutors and coaches 66 • information is shared, but knowledge is a personal construction of learner • thinking is fully articulated Steps 1. step: Explore the problem 2. step: Use the inquiry chart to map learning • James Hoffman (1992) proposed a structure for guiding students’ critical thinking in a way that supports the development and refinement of higher-order thinking skills • the adapted idea for inquiry model will be presented on the lecture - table with rows: hypotheses, text source 1, text source 2, primary sources, other sources, summary; and with columns : Question, question, question, new question • brainstorm with students to formulate some questions (put it in the Inquiry chart), students then create hypotheses based on their previously obtained knowledge (include it in the Chart), these hypotheses will be subject to correction in the Inquiry process, students can come up with new questions (include them in the Chart) 3. step: Share different solutions • when the I-Chart is finished students formulate their solutions • different sources may provide different solutuions 4. step: Take action • poster sessions, presentations etc. 67 6.5 The Cause-and-Effect Model • this model leads students through an investigation of a situation • students use the process of inference to hypothesize about causes and effects, prior causes and subsequent effects and drawing conclusions and generalizations • teacher asks questions • once a student has performed this model in a group several times, he/she can perform it alone - it can become a metacognitive tool for problem solving, generating ideas, analyzing data, making decisions etc. Steps 1. step: Choose the Data, or Topic, Action, or Problem to be Analyzed • it can be a (historical) story, natural event, application of a model on a real situation, introducing a new political decisions into practice etc. 2. step: Ask for causes and support fro those causes 3. step: Ask for effects and support 4. step: Ask for prior causes and support • prior causes = causes of a cause (causes) 5. step: Ask for subsequent effects and support • subsequent effects = effects of an effect (effects) 6. step: ask for conclusions • conlusions are statements we infer about the behavior of the persons in the situations 68 • conclusions can explicitaly refer to the previous steps (just read, for example, a cause and its effect(s)) 7. step: ask for generalizations • generalizations are conlusions experessed in general terms, i.e. terms not specific to the topic - generalizations are aplicable to broader area than the area secificaly discussed in the topic You can use the following table in this model together with your students 4 2 Prior Causes Causes 1 Topic 6. Conclusions 7. Generalizations 69 3 Effects 5 Later Effects 7 Zkouškový test - struktura • již od začátku semestru jsou na stránce 2 uvedeny požadavky ke zkoušce, forma zkoušky a termı́ny - toto platı́, prostudujte si to • o přednáškách jsme pokryly 6 celých bodů a jeden model z 7. bodu (The-Cause-and-Effect Model) Outlinu přednášky (viz stránka 4 a 5, i tento Outline byl k dispozici od začátku semestru) • z předchozı́ho vyplývá, že zkouška bude pokrývat 6 celých bodů a jeden model z 7. bodu Outlinu přednášky • nı́že je uvedena struktura a přı́klady otázek, které se mohou (ale nemusı́) objevit v testu • upozorňuji, že se jedná jen o přı́klady otázek, sloužı́ to k Vašı́ orientaci; v testu budou i jiné otázky, vždy však budou vycházet z obsahu přednášek 1. Obecná didaktika, teorie vzdělánı́ a výběr učiva z historického pohledu • Vymezte vztah mezi obecnou didaktikou a oborovými didaktikami? • Na počátku 19. stoletı́ sehrává tato teorie pozitivnı́ roli, dı́ky nı́ pronikajı́ do škol nové přı́rodovědné poznatky. Jejı́m cı́lem je poskytnout žákům velké množstvı́ látky. Později se však ukazujı́ nedostatky této teorie - často vyúsťuje v encyklopedismus. Jejı́m představitelem byl H. Spencer. Jak se tato teorie nazývá? (tato otázka může mı́t formu otevřené otázky se stručnou odpovědı́, tj. odpověď doplnı́te, či uzavřené otázky, tj. bude existovat určitá nabı́dka možnostı́: a) teorie kategoriálnı́ho vyučovánı́, b) teorie základnı́ho učiva, c) teorie formálnı́ho vzdělánı́, d) teorie materiálnı́ho vzdělánı́.) • Jaké jsou výhody a limitace teorie examplárnı́ho vyučovánı́? 70 2. Základnı́ kurikulárnı́ dokumenty • Uveďte některá doporučenı́ uvedená v Bı́lé knize a diskutujte, jak byla (či budou či nebudou) tato doporučenı́ v praxi realizována. • Jak byste u žáků mohli rozvı́jet klı́čovou komptenci k učenı́ uvedenou v RVP ZV? Stručně popište vyučovacı́ hodinu, v nı́ž se explicitně zaměřujete na rozvı́jenı́ této komptence. • Vyberte si jedno průřezové téma uvedené v RVP ZV, charakterizujte ho a uveďte přı́klad jeho zavedenı́ do školnı́ praxe. • V roce 2011 se má poprvé uskutečnit státnı́ maturita v ČR. Popište model maturitnı́ zkoušky, který je v současné době zveřejněn na stránkách CERMAT (zaměřte se na uvedenı́ částı́ maturitnı́ zkoušky; předměty, z nichž se bude skládat povinná zkouška; úrovně zkoušek). • Z jakého důvodu chce CERMAT zavést tzv. M-zkoušku? • Popište konsekutivnı́ model v přı́pravě učitelů? 3. Vyučovánı́ - teorie vyučovánı́, cı́le vyučovánı́ • Jaké negativnı́ prvky shledával J. Dewey na herbartovské škole? • Vyjmenujte cı́lové kategorie Bloomovy taxonomie. U každé z nich uveďte alespoň jedno typické sloveso. Následně si vyberte dvě cı́lové kategorie a u každé z nich uveďte přı́klad otázky, které byste v rámci Vámi vybraného učebnı́ho celku mohli klást žákům. 4. Efektivnı́ přı́stupy ve vyučovánı́ ověřené pedagogickým výzkumem • Výukové strategie byly ověřovány v mnoha experimentech. Výuková strategie vytvářenı́ shrnutı́ a psanı́ poznámek (“Summarizing and note taking”) má průměrnou velikost efektu 71 (average effect size) 1. Co to znamená zhlediska srovnánı́ experimentálnı́ a kontrolnı́ skupiny? • Jaké grafické organizátory lze využı́t při klasifikovánı́ (classifying) určitých prvků atd. Uveďte konkrétnı́ přı́klad využitı́ jednoho grafického organizátoru ve Vámi vybraném učebnı́m celku. • Uveďte zobecněnı́ (generalizations) vyplývajı́cı́ z výzkumu vytvářenı́ shrnutı́ (summarazing). • Předchozı́ otázka být aplikována na dalšı́ výukové přı́stupy probı́rané o přednáškách. (Uveďte zobecněnı́ (generalizations) vyplývajı́cı́ z výzkumu vytvářenı́ shrnutı́ a psanı́ poznámek, podpora úsilı́ a poskytovánı́ uznánı́ atd.) • Uveďte alespoň tři pravidla pro efektivnı́ udělovánı́ pochvaly (effective praise). • Popište křivku učenı́ (learning curve). • Mezi využitı́ nelingvistických reprezentacı́ (nonlinguistic representations) ve vyučovánı́ patřı́ generovánı́ mentálnı́ch obrazů (generating mental pictures). Uveďte konkrétnı́ přı́klad generovánı́ mentálnı́ch obrazů ve Vámi vybraném učebnı́m celku. • Jeden ze zobecňujı́cı́ch závěrů výzkumu vztahujı́cı́ho se poskytovánı́ zpětné vazby (providing feedback) se týká jeho “načasovánı́” (timing), tj. s jakým časovým odstupem je vhodné poskytnout studentům zpětnou vazbu. Dle velikosti efektu (effect size) seřaďte následujı́cı́ tři časové odstupy (a to od nejeffektivnějšı́ho po nejméně efektivnı́): a) s velkým časovým odstupem od testu (with big delay after test), b) ihned po testu (immediately after test), c) ihned po každé položce v testu (immediately after each test item). • Uveďte alespoň tři charakteristické prvky kooperativnı́ho učenı́. 5. Vybrané modely vyučovánı́ 72 • Ke zkoušce stačı́ prostudovat tři modely z těch, co jsou podrobně diskutované v poslednı́ části slajdů ( tj. Model přı́mého vyučovánı́ (The Direct Instruction Model), model pochopenı́ pojmu (The Concept Attainment Model), model tvorby pojmu (The Concept Development Model), modely řešenı́ problémové úlohy (Problem-Centered Inquiry Models), model přı́činy a následku (The Cause-and-Effect Model)) • u Vámi vybraných modelů byste měli být schopni detailně analyzovat jednotlivé kroky modelu a uvést možnosti využitı́ těchto modelů ve vyučovánı́ 73
Podobné dokumenty
Obecná didaktika
si sepište a probereme je na prvnı́m setkánı́
– třetı́ část kurzu se opı́rá o nı́že uvedenou cizojazyčnou literaturu (Estes et al. (2010) a Marzano et al. (2005)), látka z
těchto knih bud...