Modelování erozního ohrožení ve velkých
Transkript
Modelování erozního ohrožení ve velkých územních celcích Zden k Kliment, Jakub Langhammer P írodov decká fakulta UK, katedra fyzické geografie a geoekologie, 128 43 Praha 2 [email protected], [email protected] P i hodnocení p írodních rizik hraje stále významn jší úlohu matematické modelování využívající prost edí geografických informa ních systém (GIS). Výjimku nep edstavuje ani oblast hodnocení erozních proces . Pro odhad erozního zatížení území a transportu plavenin z povodí existuje v sou asnosti velké množství postup . Výpo etní metody a modely lze rozd lit podle r zných kritérií (koncepce výpo tu, velikost zájmového území, dostupnost datových podklad , ú el výzkumu). Podle koncepce výpo tu je modely možné d lit na empirické a fyzikáln založené (simula ní). Empirické modely jsou založeny na vyhodnocení velkého množství experimentáln nam ených dat, zahrnují zpravidla omezený po et vstupních parametr obvykle p evedených do podoby koeficient . Jejich výhodou je jednoduchost, rychlost a pr hlednost výpo tu. Známým a rozší eným modelem je klasická rovnice USLE (Universal Soil Loss Equation) a její modifikace (nap íklad RUSLE). Podstatou fyzikáln založených model je matematického vyjád ení probíhajících jev . Podle délky simulovaného období se d lí na epizodní a kontinuální. Krom hlavních výstup (ztráta p dy, transport sedimentu) poskytují i údaje o povrchovém odtoku vody. Fyzikáln založené modely jsou velmi náro né na vstupní data a výpo etní techniku. P íkladem jsou modely SMODERP, EROSION 3D, EUROSEM. Kombinaci empirického a fyzikáln založeného p ístupu nalezneme nap íklad u modelu AGNPS (viz. tab.1). Tab. 1 Modelování erozních proces podle prostorového m ítka prostorová úrove velikost hodnoceného území zájmové území asové m ítko hodnocení metody hodnocení oblast využití nároky na objem vstupních dat charakter modelu makroúrove stovky až tisíce km2 velká uzav ená povodí regionálního významu delší ucelená období zjednodušené metody odhadu rizika eroze látkového odnosu a výpo tu bilan ních hodnot vymezení oblastí erozního rizika, bilan ní hodnoty látkového odnosu nízké až st ední regresní modely bilan ní modely mezoúrove desítky až stovky km2 povodí menší a st ední velikosti delší období sezóna empirické vyjád ení proces USLE a její modifikace (AGNPS) výpo et st edn dobého odnosu látek z díl ích povodí a zem d lské p dy st ední až vysoké empirické modely mikroúrove nejvýše jednotky až desítky km2 malá povodí jejich díl í ásti jednotlivé svahy kontinuální simulace jednotlivých událostí fyzikáln založené hodnocení, dynamická kontinuální simulace EROSION 3D, SMODERP výpo et srážkoodtokového procesu, p esného množství erodovaných a transportovaných látek v jednotlivých fázích procesu vysoké fyzikáln založené modely V tšina model pro výpo et a odhad erozní zatíženosti území je limitována prostorovou omezeností na malá povodí a vysokou náro ností na množství a podrobnost vstupních údaj . Bilan ní a regresní modely používané ve velkých územních celcích zpravidla neumož ují prostorov adresné vyjád ení míry erozního ohrožení. Hlavním cílem studie bylo vytvo it nový model erozní ohroženosti povodí založený na multikriteriálním hodnocení hlavních erozních faktor v podob gridového pole v prost edí GIS (MapInfo Professional/Vertical Mapper). Model umož uje vyjád it prostorov rozložení rizika eroze v územích st ední a velké rozlohy o ploše stovek až tisíc km2, vymezit rizikové oblasti a specifikovat faktory, které jsou pro pr b h erozních proces v dané oblasti rozhodující. Výzkum byl aplikován ve ty ech modelových povodích v eské republice: povodí Blšanky, povodí Lužické Nisy, povodí Lou ky a povodí Olšavy. Povodí byla vybrána tak, aby p i srovnatelné ploše povodí (cca 400 km2) reprezentovala odlišné podmínky pro zapojení erozních proces a byly zde k dispozici údaje z víceletého monitoringu transportu plavenin použitelné ke kalibraci model a vzájemnému porovnání výsledk . Pro modelování erozní náchylnosti byly vybrány ty i hlavní faktory: reliéf zemského povrchu, geologické podloží, p dní pom ry a faktor využití území. Klimatické pom ry (deš ové srážky) byly do metody bodového hodnocení zahrnuty samostatn jako variantní vstup, zejména pro nedostatek informací o intenzit srážek na celé ploše povodí. Jednotlivé faktory odvozené z digitálních podklad byly p evedeny do jednotného gridu o velikosti 100x100 m. Faktor m byly p isouzeny ur ité míry náchylnosti k erozi podle 6-ti bodové stupnice. Ta byla zvolena tak, aby vedle základní p tistup ové škály zahrnovala i kategorii extrémního ohrožení (viz. tab.2). Tab. 2 Bodování erozního ohrožení Body 1 2 3 4 5 6 Stupe erozního ohrožení Ohrožení žádné až nepatrné Ohrožení nízké Ohrožení st ední Ohrožení silné Ohrožení velmi silné Ohrožení extrémní Reliéf zemského povrchu: Zapojení i pr b h erozních proces výrazn ovliv uje reliéf. Jednou z rozhodujících vlastností je sklon svahu, nemén d ležitými parametry jsou nep erušená délka a tvar svahu. V rámci mapování erozí ohrožených p d byla v tšinou použita sklonitostní hranice 50. Terénní výzkumy prokázaly, že k eroznímu procesu dochází i p i menších sklonech. K vyjád ení sklonitosti území bylo použito vrstevnicových podklad získaných z digitálního modelu území v m ítku 1:25 000 (DMÚ 25, VTOPÚ Dobruška). P i stanovení interval bylo uplatn no krajinn -ekologické hledisko: do 120 orná p da (nad 50 s aplikací protierozních opat ení), nad 12 0 zatravn ní a nad 170 zalesn ní. Tab. 3 Bodování faktoru reliéfu Body 1 2 3 4 5 6 Sklonitost terénu 0-2° 2-5° 5-8° 8-12° 12-17° nad 17° Vhodné využití území orná p da orná p da orná p da ! orná p da !! (zatravn ní) zatravn ní zalesn ní Geologické podloží: P sobení geologického podkladu na vznik a pr b h erozního procesu m že být p ímé nebo nep ímé prost ednictvím p dního substrátu. P ímý vliv se projevuje v místech, kde hornina vystupuje k povrchu. Ve snadno zv trávajících horninách dochází asto ke vzniku erozních rýh. P i posuzování vlivu geologického faktoru na erozní proces jsou uvažována nej ast ji hlediska propustnosti a zv trávání horninového podkladu (nap . Stehlík, 1970). V metodice bodového hodnocení up ednostn na tzv. geomorfologická hodnota horniny, nebo-li schopnost horniny odolávat zv trávacím a erozním proces m. Klí k hodnocení geologického podloží byl áste n p evzat z prací Lore, Magaldi (1994) pro oblasti St edomo í. Pro prozatímní nedostatek podrobn jších digitalizovaných mapových geologických podklad (nap . 1 : 50 000) byl jako základní datový zdroj použit obsah p ehledné geologické mapy SSR v m ítku 1 : 200 000 dopln ný o vrstvu kvartéru. Tab. 4 Bodování faktoru geologického podloží Body 1 2 3 4 5 6 Typy geologického podloží Vyv elé a siln metamorfované horniny (ruly), k emence, karbonáty St edn metamorfované horniny (svory, fylity), pevn stmelené pískovce Hrubozrné rozpadavé horniny (vybrané pískovce, slepence, arkózy, pyroklastika) Jemnozrné rozpadavé horniny (jílovité pískovce, jílovce, jílovité b idlice, slínovce) Nezpevn né písky, jíly, hlíny (fluviální, proluviální a deluviální, glacifluviální sedimenty) Spraše P dní pom ry: P dní pom ry jsou souhrnem jednotlivých vlastností p dy. Odolnost p dy (erodibilita) je asto posuzována p edevším z hlediska textury, která je dávána do souvislosti s infiltra ní schopností p dy. Z dalších vlastností ovliv ují erozní proces zejména p dní struktura, obsah humusu, vlhkost p dy, hloubka a zvrstvení p dního profilu. Do metody bodového hodnocení byl zahrnut tzv. faktor erodovatelnosti p d odvozený VÚMOP v Praze koncem 80. let pro naše p dy podle nomogramu Wishmeiera, Johnsona a Grosse (1971) a který nachází uplatn ní zejména p i aplikaci USLE. Výsledná hodnota koeficientu v sob zahrnuje 4 p dní parametry: texturu, zastoupení organické hmoty, strukturu ornice a propustnost p dního profilu. Za základní zdroj byla vzata digitalizovaná databáze BPEJ. Tab. 5 Bodování faktoru erodibility p d Body 1 2 3 4 5 6 Faktor erodibility (podle Jane ka, 1992) 0,16-0,24 0,25-0,32 0,33-0,41 0,42-0,49 0,50-0,57 0,58-0,66 Typy p d – p íklady kambizem (pís itá), regozem kambizem, kambizem eutrická (pís itá/hlinitá) kambizem, kambizem eutrická pseudoglejová, fluvizem ernozem, rendzina, kambizem pseudoglejová (hlinitá) hn dozem, pseudoglej luvizem, hn dozem luvizemní, ernozem luvická Pozn. Faktor erodibility se týká pouze zem d lsky obhospoda ovaných ploch. Lesní p dy byly proto jako celek ohodnoceny 2 body (nízké erozní ohrožení). Využití území: Intenzitu a pr b h erozních proces ovliv uje významn prostorové uspo ádání a funk ní využití krajiny. Nesporný je p íznivý vliv vegetace, která ochra uje povrch p ed mechanickou destrukcí deš ových kapek, zpomaluje povrchový odtok a zlepšuje p dní vlastnosti. Nejlepší ú innost má dob e udržovaný les, stejn tak kvalitní travní porost. V tším problémem je zem d lsky využívaná p da pro v tší pestrost p stovaných kultur a osevních postup . Nedostatek údaj o p stování zem d lských plodin a asová prom nlivost osevních postup vede k tomu, že bývá zpravidla jako celek vyjád ena orná p da bez podrobn jší strukturalizace. V metod bodového hodnocení bylo využito digitální databáze CORINE Land Cover, která reprezentuje stav využití krajiny ze za átku 90. let 20. století. Jednotlivým t ídám byly p i azeny body na základ zkušeností z odborné literatury (Morgan, 1986, Šúri a kol,. 2002) a též odhadem ochranného vlivu jednotlivých kategorií. Tab. 6 Bodování faktoru využití území Body T ídy CORINE Land Cover Typy využití území 1 111, 112, 121, 122, 124, 512 2 311, 312, 313, 231, 321, 324, 142 3 222, 243 4 241, 242 5 6 211, 131 221, 444 m stská zástavba, pr myslové zóny, silni ní a železni ní sí , letišt , vodní plochy listnaté lesy, jehli naté lesy, smíšené lesy, louky, trávníky a p irozené pastviny, st ídající se lesy a k oviny, za ízení pro sport a rekreaci ovocné sady a ke e, území p evážn zem d lské s p ím sí p irozené vegetace ro ní kultury p idané ke stálým kulturám, komplexní systémy kultur a parcel orná p da mimo zavlažovaných ploch, t žba hornin vinice, chmelnice Deš ové srážky: Jako podklad pro tvorbu vstupní vrstvy zohled ující faktor klimatu byl zvolen interpolovaný grid pr m rných dlouhodobých srážkových úhrn za hydrologický rok. Rozp tí hodnot bylo p evedeno do šestibodové stupnice analogické s p edchozími vrstvami, tak aby výsledné hodnoty byly s ostatními faktory slu itelné. Hlavním výsledkem modelování je vytvo ení syntetické mapy erozní ohrožení území, p i emž míra náchylnosti k vodní erozi je vyjád ena po tem bod . Výsledné bodování vzniklo prostorovým sou tem bod v použitých gridových vrstvách. Nízké hodnoty zna í nízkou náchylnost k erozi, vysoké bodové hodnoty potom odpovídají vysoké náchylnosti k erozi. Gridové vrstvy umož ují vytvá et i libovolné kombinace faktor (nap . reliéf x využití území). Pro hodnocení erozních podmínek byly použity r zné varianty model : Model A = georeliéf(S) + geologické podloží(G) + p dní pom ry(P) + využití území(L) Model B = georeliéf(S) + geologické podloží(G) + p dní pom ry(P) + využití území(L) + deš ové srážky(H) Výsledné rozložení erozního ohrožení modelových povodí (viz. obr.1a tab.7) odráží prostorové uspo ádání jednotlivých p í inných faktor . Nejvyšší hodnoty pr m rné i absolutní sklonitosti svah nacházíme v povodí Olšavy a Lužické Nisy. Geologické podloží ukazuje na vysokou erozní predispozici pro povodí Olšavy a také Blšanky, ve kterých m žeme sledovat i významné zastoupení stržové eroze. P dní erodibilita vykazuje vyrovnan jší hodnoty jak ve srovnání mezi jednotlivými povodími, tak v jejich vnit ní distribuci, nejvýrazn ji se uplat uje v povodí Olšavy. Faktor využití území p edstavuje u všech povodí s výjimkou Lužické Nisy dominantní initel ovliv ující výsledné hodnoty erozní ohroženosti, nejvíce u Lou ky. Tab.7 Výsledky výpo tu model erozního ohrožení povodí Blšanka Lou ka Lužická Nisa Olšava sklon 89 492 96 221 123 580 127 273 geologie 117 344 40 758 52 118 167 358 p dy 87 847 99 007 88 030 117 075 landuse 143 655 152 122 100 923 134 512 model A S+G+P+L 438 323 387 261 364 921 545 089 model B S+G+P+L+H model A S+G+P+2L 492 329 440 794 508 453 658 826 581 996 540 231 465 845 680 732 Pozn. Hodnoty p edstavují sou ty bod v gridovém poli v daných povodích Základní varianta modelu A ukazuje, že nejvíce náchylné k erozi, výrazn vystupující nad ostatní studovaná povodí, je povodí Olšavy. V povodí se 20 % plochy orné p dy nachází na sklonech v tších než 80. Vysoké erozní riziko je v n m rovnom rn rozloženo na celém území i vzhledem k p ítomnosti málo odolného flyšového podloží. Následuje povodí Blšanky, kde vedle sprašové oblasti v dolní ásti povodí jsou ohrožené plochy koncentrovány na zem d lsky obd lávané údolní svahy podél hlavního toku a pravostranných p ítok a na okrajové svahy Doupovských hor. Nep ízniv se zde projevují rozsáhlé plochy chmelnic, p edstavující v systému klasifikace nejvyšší možný stupe erozní ohroženosti. Zcela heterogenn p sobí povodí Lužické Nisy, ve kterém je významné erozní riziko soust ed no na dolní ást povodí, naopak na srážky bohatá zalesn nému horní ást povodí je charakterizována žádným až nepatrným erozním ohrožením. Povodí Lou ky s nep íliš lenitým reliéfem a nejv tším zastoupením orné p dy (60 % ) p sobí celkov nižším stupn m erozního ohrožení, které je však rovnom rn zastoupeno na celé ploše povodí. Predispozice tohoto modelového povodí k vodní erozi p dy vyniknou pokud zv tšíme váhu faktoru využití území na dvojnásobek. Zohledn ním srážkových úhrn v modelu B došlo k nár stu erozního rizika v srážkov bohatších oblastech (zejména v povodí Lužické Nisy) na rozdíl od srážkov chudého povodí Blšanky. Výsledky model erozní ohroženosti byly porovnány s hodnotami transportu plavenin ve sledovaných povodích (viz. tab.8). Zjišt ná míra erozního ohrožení dob e koresponduje s hodnotami pr m rné kalnosti vody c(mg/l). Celkové odte ené množství plavenin je do zna né míry ovlivn no hydrologickou bilancí jednotlivých povodí. Nejvyšší odtok plavenin vykazuje shodn nejvíce ohrožené povodí Olšavy. Vysoký erozní potenciál povodí Blšanky je zakryt velmi nízkými hodnotami povrchového odtoku, na rozdíl od povodí Lužické Nisy, kde je relativn nízké celkové erozní riziko znásobeno velkou vodností povodí. Odlišná míra erozního ohrožení je p í inou podstatných rozdíl v odnosu plavenin v pr tokov srovnatelných povodích Lou ky a Olšavy. Tab. 8 Srážkové, pr tokové a plaveninové údaje pro modelová povodí povodí hydr.období Olšava Blšanka Lou ka Luž.Nisa 1985-2000 1995-2000 1985-2000 1985-1997 Qr (m3/s) 2,08 0,67 2,08 5,52 c (mg/l) 64,5 61,3 44,3 38,5 G (t/rok) qpl (t/rok/km2) 18572,7 46,3 2840,1 7,6 8283,4 21,5 8058,2 22,7 Hp(mm) 713 517 655 897 Pozn. Údaje jsou uvedeny pro uzáv rové profily Blšanka-Holede (vlastní m ení), Lužická Nisa-Hrádek n.N., Lou kaDolní Lou ky a Olšava-Uherský Brod (profily HMÚ). Míru erozního rizika ve sledovaných povodích dokumentuje i vztah mezi ro ními hodnotami kalnosti a pr toku vody (viz. obr.2) Z grafu je z ejmé, že povodí Blšanky i p es nejmenší pr tok dosahuje ve vodných letech vysoké pr m rné hodnoty kalnosti. Závislost obou veli in je pom rn t sná p i velkém sklonu sm rnice. Podobn je tomu u povodí Olšavy, kde je již v tší rozptyl hodnot. Naprostou nezávislost a celkov velmi nízké hodnoty kalnosti i p i vysokých vodních stavech vykazuje povodí Lužické Nisy. Obr. 2 Vztah mezi pr m rnými ro ními hodnotami kalnosti a pr toku vody. 120 c (m g/l) 100 Blšanka 80 Lou ka 60 Luž.Nisa Olšava 40 20 0 0 2 4 Q (m 3/s) 6 8 Model erozního ohrožení založený na multikriteriálním bodovém hodnocení hlavních faktor , realizovaný v podob gridového modelu je vhodným nástrojem pro vyjád ení rizika vodní eroze ve v tších územních celcích. Umožnil na základ b žn dostupných databází vzájemn porovnat potenciál pro transport plavenin ve sledovaných povodích a vymezit hlavní rizikové oblasti. Jako nejvhodn jší varianta nejlépe odpovídající skute nosti se ukázal model A, ve kterém byla zdvojnásobena váha faktoru využití území. Výzkum byl podpo en Grantovou agenturou UK a Výzkumným zám rem geografické sekce P F UK Praha. Literatura: Jane ek J. a kol. (1992): Ochrana zem d lské p dy p ed erozí. Metodiky pro zavád ní výsledk výzkumu do zem d lské praxe, 5, ÚVTIZ, Praha, 110 s. Kliment Z., Langhammer J., Jur ák P. (2003): Dynamika plošného odnosu látek z povodí v geograficky odlišných podmínkách eské republiky. ZZ grantu GAUK .178/2000/B-GEO/P F, Praha, 98 s. Kliment Z. (v tisku): Transport of suspended sediments in various regions of the Czech Republic. Sborník 5. esko-slovensko-polského seminá e. 8.-12.6.2003, Prachatice. Kliment Z. (2000): Bilance, režim a chemismus plavenin í ky Blšanky. Geografie-Sborník GS, 105, .3, s. 255-265. Lore A., Magaldi D. (1994): A method for assessing soil erosion hazard on regional scale. IGU Regional Conference „Environment and Quality of Life in Central Europe“, Praha. Morgan R.P.C. (1986): Soil erosion and conservation. Longman scientific and technical. London, 256 s. Šúri M. a kol. (2002): Soil erosion assesment of Slovakia at a regional scale usány GIS. Ekológia, 4:404-422. Bratislava Summary Modelling of the erosion risk in large areas In evaluation of natural risks, mathematical modelling using the environment of geographical information systems (GIS) plays an increasingly important role. However, application of models used for the calculation or estimation of the territory erosion load is limited by the spatial limitation of the evaluation to small partial river basins of the size of units of sq. km, accompanied moreover by the high demands for the amount and detailed nature of input data. The authors created a new model of erosion risk distribution in the large area of hundreds up to thousands sq. km based on the multi-criteria evaluation of main factors affecting erosion processes. Four main factors were used for modelling of the erosion risk: the inclination, the geological subsoil, the soil erodibility, and the land cover. Annual precipitation were added as an individual variant input to the four factors. Digital data were transformed into a uniform grid of the size 100 x 100 m. The basic variant of the model represented a simple sum of points from the four main layers. The overall situation in the river basins was better characterized by a model in which the region cover factor weight was doubled. The model was applied to four river basin of a comparable area (350-400 sq. km), which at the same time represent environments of the Czech Republic mutually different from the geographic point of view (see Fig. 1). The results of models were compared with suspended sediments transport. The differences in sediments transport represent not only a manifestation of different soil erosion conditions, but also different rainfall-runoff balance of individual river basins. The highest sediment transport values were found in the case of the Olšava river basin most exposed to erosion. The Blšanka river basin, in spite of the high erosion risk, showed the lowest sediment transport. The Lužická Nisa river basin manifested independence between turbidity and the water flow (see Fig. 2). Obr. 1 Model A erozního ohrožení pro vybraná povodí Povodí Lou ky Povodí Blšanky Model 2L+G+P+S 5 10 15 20 25 30 Povodí Lužické Nisy Povodí Olšavy 0 5 10 km
Podobné dokumenty
Zpráva o činnosti - Plzeňská teplárenská
the new K7 boiler. This event should also include the establishment
of a biomass handling and storage area, which strictly speaking occurred
with the concreting of an entire half of the “B” fuel st...
The Best of Musical s herci Městského divadla Brno
Slováckým divadlem na inscenaci Na tý louce zelený (reţ. I. Stránský), Slaměný
klobouk (reţ. L. Pešek) a Cyrano de Bergerac (reţ. I. Stránský). Následovala úţasná
spolupráce se Zuzanou Lapčíkovou n...
36. číslo časopisu Informátor - Česká společnost pro výzkum a
sedimentace“) p ekra uje pr m rnou rychlost
p irozených proces o 4 ády. Kvalitativní zm ny
horninového prost edí mají desítky podob. Jejich
výzkum je v po átcích.
Recentní Fe-minerály na zv trávají...
Způsoby likvidace domovních odpadních vod
odkaz , kde se uvádí pr m rná ú innost septik okolo 30%. Zárove se tam lze do íst, že tato
ú innost je dosahována p i dimenzování doby zdržení min 5 dní. Pro rodinný domek s p ti obyvateli a
b žnou...
OPAVA - KYLEŠOVSKÝ KOPEC - GUDRICHOVA 4 EXKLUZIVNÍ
GYPSTREND, s.r.o. Kobe ice, 747 27 ( www.gypstrend.cz )
2. Remitence a jejich rozvojový dopad
p"icházející ze zahrani#í považovány za nadstandardní a v tšinou domácností
jsou ukládány (p"edevším do bank, které je dále investují v rámci ekonomiky),
na rozdíl od tuzemských p"evod!, které jsou...
7. návrh protierozních opatření
povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody.
Za hlavní příčinu vodní eroze lze označit přívalové srážky, které se vyznačují krátkou dobou trvání
a vysokou intenzitou. ...
Třetí zpráva o plnění „Akčního programu Labe“ v letech 2000
Vcelku lze konstatovat, že v letech 2000 - 2002 bylo v povodí Labe vybudováno 12 nových komunálních čistíren odpadních vod s kapacitou nad 20 000 EO, resp. byly rozšířeny
jejich kapacity, z toho 2 ...
Zpráva o činnosti
fyzický počet zaměstnanců činil 264,75. K 31. 12. 2011 zaměstnávala společnost
celkem 262 zaměstnanců, z toho 93 THP a 169 dělníků.
Odměňování zaměstnanců bylo prováděno v souladu s kolektivní smlo...