1. dílčí zpráva botanických průzkumů

Transkript

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
A HODNOCENÍ KRAJINY
„Vytvoření komplexního monitorovacího
systému přírodního prostředí
Moravskoslezského kraje“
„Část 1 – Botanické průzkumy“
„1. Etapa – Dílčí zpráva o realizaci jednotlivých průzkumů“
ZADAVATEL:
ZPRACOVAL:
KRAJSKÝ ÚŘAD MSK
EKOTOXA s.r.o.
LEDEN 2010
© EKOTOXA s.r.o.
Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice
tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]
1
Obsah
ÚVOD ................................................................................................................................................................ 3 2.1 LESNICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PP POD HUKVALDSKOU OBOROU ...................................................... 4 2.2 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PP SEDLNICKÉ SNĚŽENKY .......................................................... 12 2.3 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PP DOMORAZSKÉ LOUKY .......................................................... 29 2.4 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR PUSTÁ RUDNÁ ..................................................................... 36 2.5 TVORBA DATABÁZE FLORISTICKÝCH DAT NA ÚZEMÍ CHKO BESKYDY ........................................................... 44 2.6 MONITORING VYBRANÝCH DRUHŮ FLÓRY V CHKO BESKYDY – SALIX DAPHNOIDES, S. ELAEAGNOS, RIBES PETRAEUM, R. ALPINUM, CALAMAGROSTIS PSEUDOPHRAGMITES, BETULA OBSCURA ...................................... 51 2.7 MONITORING HOŘEČKU ŽLUTAVÉHO (GENTIANELLA LUTESCENS) NA ÚZEMÍ CHKO BESKYDY ...................... 64 2.8 MYKOLOGICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH CHKO JESENÍKY .......................... 73 2.9 BRYOLOGICKÝ PRŮZKUM VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH CHKO JESENÍKY ...................................................... 78 2.10 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM VYBRANÝCH LUČNÍCH KOMPLEXŮ V CHKO JESENÍKY ................. 100 2.11 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PP HRANIČNÍ MEANDRY ODRY ............................................... 108 2.12 LESNICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PR LES NA ROZDÍLNÉ .................................................................... 115 2.13 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR RYBNÍKY ........................................................................... 123 2.14 LESNICKÝ A BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PP HRADNÍ VRCH HUKVALDY ............................... 132 2.15 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR PALKOVICKÉ HŮRKY .......................................................... 157 2.16 BOTANICKÝ A MYKOLOGICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR SKALKA .................................................. 163 2.17 MYKOLOGICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR SUCHÁ DORA ............................................................... 174 2.18 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR KOUTSKÉ A ZÁBŘEŽSKÉ LOUKY .......................................... 180 2.19 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR ŠTĚPÁN ............................................................................. 190 2.20 BOTANICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR SKUČÁK ............................................................................ 200 2.21 MYKOLOGICKÝ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM V PR KARLOVICE ‐ SEVER ...................................................... 205 2
Úvod
V níže uvedené zprávě týkající se projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního
prostředí Moravskoslezského kraje - Části 1 – Botanické průzkumy“ jsou dle požadavků zadavatele
zpracovány dílčí zprávy o realizaci jednotlivých dílčích průzkumů.
Vzhledem k termínu uzavření smlouvy (prosinec 2009) nemohly být na většině lokalit provedeny
konkrétní průzkumy, jednotlivé zprávy jsou proto zaměřeny především na rešerši stávajících dostupných
podkladů (Plány péče, historické průzkumy, zpracování geografických dat apod.), obecnější informace
týkající se jednotlivých lokalit, metodické záležitosti apod. V některých případech naopak projekt navazuje
na některé z dřívějších výzkumů, které je zde možno uvést.
Na zpracování jednotlivých průzkumů se podílelo více autorů, proto je i forma zpracování dílčích zpráv
rozdílná dle typu průzkumu a autora. V některých případech se na dílčích průzkumech podílí více
specialistů (např. 2.14 – Lesník a botanik, 2.16. Botanik a mykolog), proto jsou dílčí zprávy k těmto
průzkumům rozděleny na více částí.
Hlavní část terénních prací bude prováděna v průběhu vegetačního období roku 2010, proto bude možno
konkrétní výsledky předložit ve druhé a především třetí etapě projektu.
3
2.1 Lesnický inventarizační průzkum PP Pod hukvaldskou
oborou
4
Lesnický inventarizační průzkum PP Pod hukvaldskou
oborou
Dílčí zpráva o realizaci
(průběžná zpráva – 1. etapa)
k zpracování botanických průzkumů v rámci projektu „Vytvoření komplexního
monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“
Ing. Jiří Stanovský Ph.D., 2009
5
1. Úvod
Dílčí zpráva o realizaci projektu (1. etapa) obsahuje výsledky vyhledávání dostupných zdrojů a
historických dat o předmětném chráněném území - Přírodní památky Pod hukvaldskou oborou. Proběhla
analýza a rámcové zpracování vyhledaných lesnických podkladů k MZCHÚ, zejména oblastního plánu
rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 39-Podbeskydská pahorkatina, lesního hospodářského plánu pro
LHC Frenštát pod Radhoštěm, a plánu péče pro PP Pod hukvaldskou oborou.
V následující zprávě zahrnující druhou etapu budou detailněji rozpracována vyhledaná data o
managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením dosavadních navrhovaných a realizovaných
lesnických opatřeních na území PR včetně fotodokumentace.
2. Název průzkumu
Lesnický inventarizační průzkum v PP Les Pod hukvaldskou oborou (kód 2.1.)
3. Předmět ochrany
PP Pod Hukvaldskou oborou byla vyhlášena vyhláškou okresního národního výboru ve Frýdku-Místku ze
dne 15.3.1990. V čl.1, bod 1. Je uvedeno: Chráněný přírodní výtvor se určuje k ochraně chráněných a
mizejících druhů rostlin.
4. Cíl průzkumu
Zpracování lesnického průzkumu a inventarizace dřevin v přírodní památce Pod hukvaldskou oborou,
zhodnocení současného stavu území z hlediska lesnického a návrh vhodného managementu přírodní
rezervace.
V rámci těchto cílů dojde k inventarizaci dřevin a zhodnocení dosavadního stavu a výhledu využití území
z hlediska lesnického a k doporučení vhodných opatření při údržbě přírodní rezervace.
5. Použitá metodika
Zpracování inventarizačního lesnického průzkumu vychází rámcově z Metodiky inventarizačních
průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), mapové a tabulkové výstupy průzkumu budou vyhotoveny
v souladu s Osnovou plánu péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní
památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma (MŽP 2009). Hodnocení lesních porostů bude
provedeno dle metodiky Vrška, Hort (2003) s použitím vyhl. 60/2008.
V rámci přípravných prací byly shromážděny a prostudovány všechny dostupné podklady, zvláště:
• Plán péče pro PP Pod hukvaldskou oborou pro období 2004-2013
• oblastní plán rozvoje lesů - LO 39 Pobeskydská pahorkatina
• výpis z Lesního hospodářského plánu pro LHC Frenštát p. R. 2004-2013
Terénní průzkum bude prováděn v roce 2010. Během venkovních pochůzek bude sledován výskyt a
rozmístění jednotlivých dřevin v terénu, jejich dimenze, vitalita, zdravotní stav, výskyt přirozeného
zmlazení a výskyt škodlivých činitelů. Bude pořízena fotodokumentace všech porostních typů
vyskytujících se na území PR, která bude přiložena k závěrečné zprávě.
Na základě venkovního šetření budou lesní porost na území PP posouzen z hlediska jeho ovlivnění
lidskou činností (mapová příloha - Stupně přirozenosti lesních porostů) a rozmístění hlavních dřevin bude
zakresleno do lesnické obrysové mapy 1:5000.
Současný stav a perspektiva PP bude konfrontována s navrhovanými i realizovanými opatřeními dle
platného plánu péče a lesního hospodářského plánu. Navrženy budou managementové opatření sledující
uchování současných kvalit území s ohledem na hlavní předmět ochrany (výskyt pérovníku pštrosího).
6
6. Výsledky
6.1 Přírodní památka Pod hukvaldskou oborou
Přírodní památka Pod hukvaldskou oborou o výměře 0,42 hektarů se nachází v katastrálním území obce
Kozlovice, v okrese Frýdek-Místek. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1990. Nadmořská výška
území se pohybuje od 340 do 353 m. n m. Předmětem ochrany je lužní porost na levém břehu Kozlovické
Ondřejnice na úpatí lesního komplexu Kazničov.
Weismannová et al.(2004) uvádí, že se jedná o kontaktní zónu lužního lesa a společenstev suťových lesů
s hojným pérovníkem pštrosím (Matteucia struthiopteris).
6.2. Základní údaje o lesích
Přírodní lesní oblast
Lesní hospodářský celek
Výměra ZCHÚ
Období platnosti LHP
Organizace lesního hospodářství
Nižší organizační jednotka
39-Pobeskydská pahorkatina
Frenštát p. R.
0,42 ha
1.1.2004 – 31.12.2013
LS Frenštát p. R.
Revír 6
Dle lesního hospodářského plánu zpracovaného pro LS Frenštát pod Radhoštěm se nachází přírodní
památka Pod hukvaldskou oborou v oddělení 645, v dílci 645 H (Viz mapová příloha-porostní mapa
obrysová-1:5000).
Popis porostních skupin dle LHP uvádí následující tabulka.
Porostní
skupina
645 H 5
Etáž
Věk
Zakmenění
Dřevina
Zastoupení
d 1,3
H
5
45
7
JS
LP
90
10
20
20
23
21
6.3. Historický průzkum
Podrobný historický průzkumu lesů na bývalém lesním závodě Frenštát pod Radhoštěm, pro potřebu
obnovy lesních hospodářských plánů dlouhodobě zpracovával Ing. Žaloudík (Lesprojekt 1965, 1975,
1984) a je deponován na pobočce ÚHUL Brandýs nad Labem ve Frýdku-Místku, o území PP Pod
hukvaldskou oborou nebyly zjištěny žádné konkrétní historické skutečnosti.
7. Typologie lesa
Z hlediska typologického je území PP celkově homogenní. Zastoupení LT na území PP v ploše a
procentech uvádí následující tabulka, charakteristiky lesních typů dle OPRL jsou uvedeny v příloze.
LT
plocha (ha)
%
3L1
4B4
0,32
0,12
72
28
7
8. Seznam příloh
Porostní mapa obrysová 1 : 5 000
Porostní mapa typologická 1 : 5 000
Mapa dřevinné skladby – bude zpracována po venkovním šetření
Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů (dle Vrška, Hort, 2003) - bude zpracována po venkovním
šetření
Charakteristiky zastoupených lesních typů dle OPRL
9. Seznam použitých informačních zdrojů
Míchal I., Petříček V.(1999): Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva, AOPK Praha
MŽP (2004): Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní
památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Věstník MŽP XIV, částka 12.
Plíva K., Žlábek I.(1986): Přírodní lesní oblasti ČSR, SZN Praha.
Průša E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech
Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení přirozenosti lesních porostů, AOPK
Brno.
Weissmannová, H., a kol. : 2004 Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR,
svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno.
Žaloudík V. (1965, 1975, 1984) : Elaborát historického průzkumu lesů, msc. dep. in ÚHUL Brandýs nad
Labem, pob. Frýdek-Místek.
Lesní hospodářský plán pro LHC Kabrda, 2004-2013.
Oblastní plán rozvoje lesů PLO 39 – Podbeskydská pahorkatina, ÚHUL Brandýs nad Labem.
Osnova plánu péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní
památky a jejich ochranná pásma (MŽP 2009).
Bajer.,V. a kol.: Plán péče pro PP Pod hukvaldskou oborou 2003-2012. Deponováno - AOPK ČR
Ostrava, rezervační kniha.
Vyhláška MŽP ČR 60/2008 o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve
znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území)
8
Příloha č. 1: Porostní mapa obrysová
9
Příloha č. 2: Porostní mapa typologická
10
Příloha č. 3: Charakteristiky zastoupených lesních typů dle OPRL
3L
lesní
typ
3L1
4B
4B4
SLT
název lesního typu
(souboru lesních typů)
Jasanová olšina
potoční
Bohatá bučina javorová
AVB
/BONITA/
OL 24-30
SM 30-32
SM 26-34
BK 26-32
11
přirozená druhová
skladba
oll,ols)7 js3 tpc os
BK8 JD2 DB LP
cílový hospodářský
soubor
29 - Olšová stanoviště na
podmáčených půdách
45 - Živná stanoviště
středních poloh
2.2 Botanický inventarizační průzkum v PP Sedlnické
sněženky
12
Botanický inventarizační průzkum v PP Sedlnické sněženky
I. etapa
Dílčí zpráva o realizaci jednotlivých botanických inventarizačních
průzkumů z vybraných území monitoringu Moravskoslezského kraje
Mgr. Adrián Czernik, 2009
13
Přírodní památka Sedlnické sněženky
1. Úvod
Na základě požadavku pro I. etapu projektu byla provedena základní rešerše botanických podkladů j
lokality (kód) 2.2 PP Sedlnické sněženky.
2. Cíl
Cílem této etapy bylo zpracování a shromáždění základní literatury vztahující se k botanické části území.
Získané podklady budou využity pro další etapu II. a komplexní a finální zpracování botanických
inventarizačních průzkumú etapy III.
3. Metodika a materiál
(Pozn.: Tato část textu se týká průzkumů č. 2.2, 2.4, 2.13, 2.14, 2.15 a 2.19, kde již není uváděna).
Metodika pro I. etapu projektu spočívala s ohledem na termín zadání práce na shromáždění,
prostudování a celkovou rešerši co největšího množství relevantní literatury k jednotlivým lokalitám.
Botanická data byla u dílčích lokalit přejata bez větších úprav dle zápisu příslušných autorů. S ohledem
na autentičnost byly ponechány všechny původní taxonomické názvy (synonyma) rostlin. Nomenklatura
taxonů je tedy různá a koresponduje s obdobím, pro které byla platná.
U jednotlivých zájmových lokalit je uvedena stručná charakteristika lokality (popis území, geologie,
pedologie, klima, spolu se stručným botanickým popisem území.
Cílem předložených dat pro tuto etapu bylo zpracování co největšího množství základní literatury
(rešerše) související s předmětnými lokalitami a jejich nejbližšímu okolí. Důraz byl kladen jak na aktuální
průzkumy, a také historické údaje. Pro získání přesnějších dat bylo provedeno několik návštěv depozitářů
spojených se studiem příslušných rezervačních knih (AOPK ČR Ostrava, Krajský úřad
Moravskoslezského kraje) a knihoven s odbornou literaturou. Na základě dostupných materiálů byl u
každé lokality zpracován seznam zvláště chráněných druhů rostlin podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. v platném znění. Kategorie ochrany jsou uvedeny dle vyhlášky
č. 395/1992: kriticky ohrožený druh – KO, silně ohrožený druh – SO, ohrožený druh – O. U těchto zvláště
chráněných druhů bylo dle povahy dat zpracováno kvantitativní a kvalitativní zhodnocení včetně
lokalizace. Dále byly vybrány druhy podle Červeného seznamu České republiky (Procházka 2001), kde
jsou vymezeny následující kategorie: A1 – vyhynulé taxony, A2 – nezvěstné taxony, A3 – nejasné
případy, C1 – kriticky ohrožené, C2 – silně ohrožené, C3 – ohrožené, C4 – vzácnější taxony vyžadující
další pozornost, C4a – vzácnější vyžaující pozornost – méně ohrožené, C4b – vzácnější vyžadující
pozornost – nedostatečně prostudované.
V dalších etapách bude provedena rekognoskace území se zaměřením na zvláště chráněné a ohrožené
druhy, včetně jejich kvantifikace co do počtu nebo plochy podle příslušných metodik. Také bude
provedena kompletní inventarizace všech ostatních druhů rostlin včetně porovnání s předchozími
průzkumy. V území bude provedeno porovnání současné vrstvy mapování biotopů (VMB) AOPK ČR a
vymapování biotopů území podle metodiky – Chytrý et al. (2001). Pro vypracování samotného
inventarizačního průzkumu bude nadále postupováno dle schválených modifikovaných metodik AOPK
ČR autorů Čech, Kočí & Prausová (2005).
4. Základní údaje o území
Katastrální území: Sedlnice, Skotnice, Prchalov, Příbor
Výměra: 16,0024 ha
Nadmořská výška: 246 – 268 m
Vyhlášeno: 1988
Přehlášeno: 1. 11. 2006
Předmět ochrany: Nejbohatší naleziště sněženky podsněžník (Galanthus nivalis) v povodí řeky Odry,
fragmenty dubohabřin, jasanovo – olšových lužních lesů a střídavě vlhkých bezkolencových luk
navazujících na vodní tok Sedlnice, s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
(drusop.nature.cz, 1.2010).
14
5. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
PR Sedlnické sněženky se rozkládá v nivě a na svazích terasového stupně podél toku říčky Sedlnice
v katastru obce Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 246 až
268 metrů. Geologickým podkladem jsou vápnité pískovce svrchní až spodní křídy Karpat kryté
fluviálními, převážně písčitohlinitými sedimenty, deluviálními ronovými sedimenty a sprašovými hlínami.
Podle fytogeografického členění je lokalita zařazována k podokresu 76a Moravská brána vlastní. Území
se nachází v klimatické oblasti MT10 – mírně teplá 10. Upraveno podle Kvita & Žárník (2005).
6. Stručná charakteristika vegetace území
Rozptýlené louky a fragmenty lužních porostů v široké nivě říčky Sedlnice, propojené víceméně
souvislými břehovými porostyse stanovištně odpovídající druhovou skladbou. Porosty převážně patří do
společenstev úvalových luhů svazu Alno-Ulmion. V bylinném patře jsou zastoupeny druhy jako bažanka
vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), dymnivka dutá (Corydalis cava),
dymnivka plná (Corydalis solida) a sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), prvosenka vyšší
(Primula elatior). Objevují se submontánní až montánní druhy jako jarmanka větší (Astrantia major)
aa karpatské prvky jako hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). Významná je bohatá populace
sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). Z dalších zvláště chráněných druhů se zde vyskytuje lilie
zlatohlávek (Lilium martagon). Upraveno podle Weissmannová et al. (2004).
7. Výskyt ochranářsky významných druhů rostlin
V následujícím seznamu je uveden seznam druhů rostlin, kategorie ohrožení je doplněna podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb. a podle Červeného seznamu České republiky (Procházka 2001). U chráněných druhů je
uveden krátký komentář.
V území je znám výskyt dvou zvláště chráněných druhů rostlin: sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
a lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Dle Červeného seznamu (Procházka 2001) je z území znám výskyt
následujících druhů: lýkovec jedovaty (Daphne mezereum) – C4a, pryšec mandloňovitý (Euphorbia
amygdaloides) – C4a, sněženka podsněžník – C3, lilie zlatohlavá – C4a, srpice barvířská – C4a, árón
východní (Arum cylindraceum) – C4a, zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) – C4a, hvězdnatec
zubatý (Hacquetia epipactis) – C4a.
Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
Porosty sněženek v katastrálním území obcí Sedlnice, Skotnice, Prchalov a Příbor představují jedno
z nejbohatších nalezišť tohoto druhu v povodí Odry. To bylo také hlavním důvodem pro vyhlášení
chráněného území. MZCHÚ je rozčleněno do několika samostatných území, kde se vyskytují populace
tisíců až desetitisíců rostlin. Protože část ploch se nachází a nacházelo v intravilánu, došlo ke zničení
celé řady mikroploch a následnému přehlašování hranic území. S ohledem na tisícové počty rostlin
nebyly nikdy v území zaznamenávány a udávány jejich numerické počty, které by byly vztaženy
k jednotlivým plochám (parcelám).
Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)
Tento druh je v území svým výskytem vázán na lesní části chráněného území. Z dostupných údajů se
zde nachází desítky sterilních i fertilních jedinců.
8. Přehled bibliografických údajů
V následujícím textu jsou uvedeny vybrané publikované literární údaje a údaje z rezervačních knih
vztahující se k území PP Sedlnické sněženky a jeho blízkému okolí.
Anonymus (3.5.1958), Sedlnice, háj na již. svahu Pekliska jjv obce, E3 Quercus robur, Tilia cordata,
Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Carpinus betulus, Abies alba, E1 Carex sylvatica, Carex digitalis,
Luzula pilosa, Hacquetia epipactis, Hepatica nobilis, Pulmonaria obscura, Polygonatum multiflorum,
Oxalis acetosella, Asarum europaeum, Viola silvatica, Primula elatior, Anemone nemorosa, Symphytum
tuberosum, Colchicum autumnale, Lamium galeobdolon, Fragaria vesca, Astrantia major, Sedlnice – háj
již. Pekliska nad potokem, E3 Quercus robur, Tilia cordata,E1 Hacquetia epipactis, Allium ursinum,
Lilium martagon, Galium schultesii, Asarum europaeum, Polygonatum multiflorum, Anemone nemorosa,
15
Primula elatior, Viola silvatica, Pulmonaria obscura, Aegopodium podagraria, Astrantia major. V obci
podél potoka hojně Galanthus nivalis, Allium ursinum, Primula elatior, Anemone nemorosa.
Tomanová & Sobek (13-14.3.1993) Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Aegopodium podagraria,
Allium ursinum, Alnus glutinosa, Anemone ranunculoides, Anemonoides nemorosa, Arum sp.,Asarum
europaeum, Betula verrucosa, Caltha palustris, Carpinus betulus, Corydalis cava, Corylus avellana,
Ficaria bulbifera, Fraxinus excelsior, Gagea lutea, Galanthus nivalis, Galium sp., Glechoma hederacea,
Lathraea squamaria, Petasites officinalis, Primula elatior, Quercus robur, Rubus sp., Salix alba, Salix
caprea, Sambucus nigra, Stellaria media, Symphytum tuberosum, Tilia cordata, Viola odorata.
Duda (15.3.1994), Allium ursinum, Asarum europaeum, Belllis perennis, Corydalis cava, Gagea lutea
(ojediněle), Galanthus nivalis, Hacquetia epipactis (zámecký park zřídka), Hedera helix, Petasites
hybridus, Primula elatior, Viburnum opulus.
Sobotíková (24.3.1994), louky Alchemilla sp., Anemonoides nemorosa, Cardamine pratensis, Ficaria
bulbifera, Gagea lutea, Galanthus nivalis, Primula elatior, Ranunculus acris, Taraxacum sect. Ruderalia,
les Aegopodium podagraria, Allium ursinum, Anemonoides nemorosa, Arum orientalis, Corydalis cava,
Ficaria bulbifera, Gagea lutea, Galeobdelon luteum, Lathraea squamaria, Petasites hybrid,us Primula
elatior, Pulmonaria obscura.
Tab. č. 1 – Grulich (2003), Sedláčková (1977)
Lokalita
Druh
Sedlnice: jižní okraj lesa Peklisko na levém břehu říčky
Acer pseudoplatanus
Sedlnice
Sedlnice: slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
Acer pseudoplatanus
levém břehu říčky Sedlnice
Sedlnice: rákosina nad levým břehem říčky Sedlnice na jižním
Acer pseudoplatanus
okraji lesa Peklisko
Aegopodium
Sedlnice
podagraria
Aegopodium
podagraria
Agrostis capillaris
Agrostis gigantea
Sedlnice: pole a meze nad pravým břehem říčky Sedlnice
Agrostis gigantea
jihojihozápadně od lesa Peklisko
Sedlnice-Borovec: louka pod zatáčkou silnice k Prchalovu ca
Achillea millefolium
200 m severně od mostu
Achillea millefolium
Ajuga reptans
Sedlnice
Alchemilla monticola
Alchemilla xanthochlora Sedlnice: rákosina nad levým břehem říčky Sedlnice na jižním
Alliaria petiolata
Allium ursinum
Sedlnice
Allium vineale
Angelica sylvestris
Sedlnice
Anthriscus nitida
Apera spica-venti
16
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Lokalita
Asarum europaeum
Sedlnice
Asarum europaeum
Astragalus cicer
Astrantia major
Sedlnice
Astrantia major
Betonica officinalis
Betonica officinalis
Brachypodium
pinnatum
Brachypodium
Sedlnice
sylvaticum
Calamagrostis epigejos Sedlnice: slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
Sedlnice: pravý břeh říčky Sedlnice na jižním okraji lesa
Calystegia sepium
Peklisko
Campanula patula
Peklisko
Campanula trachelium Sedlnice: slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
Capsella bursa-pastoris Sedlnice: pole a meze nad pravým břehem říčky Sedlnice
Carduus crispus
Carduus crispus
Carduus crispus
Peklisko
Carduus crispus
Sedlnice: častý ve vlhkých dubohrabových lesích a podél
Carex brizoides
potůčků ve smíšených lesích
Carex digitata
Sedlnice
Carex hirta
Carex panicea
Carex sylvatica
Sedlnice
Carex sylvatica
Carex tomentosa
Carex tomentosa
Centaurea jacea subsp. Sedlnice: rákosina nad levým břehem říčky Sedlnice na jižním
oxylepis
Centaurea jacea subsp.
oxylepis
x
C. Sedlnice: rákosina nad levým břehem říčky Sedlnice na jižním
pseudophrygia
Druh
Armoracia rusticana
17
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Sedláčková
(1977)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Lokalita
Sedlnice
Chaerophyllum
aromaticum
Chenopodium album
Chenopodium album
Peklisko
Chenopodium album
Chenopodium
Sedlnice
polyspermum
Chenopodium
Peklisko
polyspermum
Chenopodium
polyspermum
Cirsium arvense
Sedlnice
Cirsium arvense
Cirsium canum
Cirsium canum
Cirsium canum
Cirsium canum x C. Sedlnice-Borovec: louka pod zatáčkou silnice k Prchalovu ca
oleraceum
Cirsium canum x C. Sedlnice: slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
oleraceum
Cirsium canum x C. Sedlnice: rákosina nad levým břehem říčky Sedlnice na jižním
oleraceum
Cirsium oleraceum
Cirsium oleraceum
Cirsium oleraceum
Cirsium oleraceum
Peklisko
Colchicum autumnale
Sedlnice: 0,5 km J obce, Skotnický les, Alnetum
Colchicum autumnale
Colchicum autumnale
Cornus sanguinea
Sedlnice
Cornus sanguinea
Cornus sanguinea
Druh
Centaurea
pseudophrygia
Centaurea
pseudophrygia
Centaurea
pseudophrygia
Centaurea
pseudophrygia
Centaurium erythraea
18
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Sedláčková
(1977)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Lokalita
Cornus sanguinea
Peklisko
Corylus avellana
Sedlnice
Sedlnice:
slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
Corylus avellana
Corylus avellana
Crataegus laevigata
Dactylis glomerata
Sedlnice
Dactylis glomerata
Dactylis glomerata
Peklisko
Dactylis polygama
Sedlnice
Daucus carota
Deschampsia cespitosa Sedlnice-Borovec: louka pod zatáčkou silnice k Prchalovu ca
Deschampsia cespitosa Sedlnice: slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
Deschampsia cespitosa Sedlnice: rákosina nad levým břehem říčky Sedlnice na jižním
Echinochloa crus-galli
Elytrigia repens
Equisetum arvense
Equisetum arvense
Peklisko
Equisetum arvense
Euonymus europaea
Euonymus europaea
Peklisko
Eupatorium
cannabinum
Eupatorium
cannabinum
Eupatorium
Peklisko
cannabinum
Euphorbia dulcis
Sedlnice
Euphorbia dulcis
Euphorbia stricta
Festuca gigantea
Sedlnice
Festuca gigantea
Filipendula vulgaris
Druh
19
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Lokalita
Sedlnice
Peklisko
Sedlnice
Zdroj
Grulich (2003)
Galinsoga quadriradiata Sedlnice: pravý břeh říčky Sedlnice na jižním okraji lesa
Peklisko
Galinsoga quadriradiata Sedlnice: pole a meze nad pravým břehem říčky Sedlnice
Galium album
Galium aparine
Sedlnice
Galium aparine
Galium aparine
Galium schultesii
Sedlnice
Galium schultesii
Galium schultesii
Peklisko
Galium verum
Galium verum
Galium verum
Genista tinctoria
Geum urbanum
Sedlnice
Geum urbanum
Geum urbanum
Peklisko
Heracleum
sphondylium
Hieracium sabaudum
Sedlnice
Humulus lupulus
Hypericum perforatum Sedlnice: pravý břeh říčky Sedlnice na jižním okraji lesa
Peklisko
Inula britannica
Inula britannica x I. Sedlnice: slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
salicina
Inula salicina
Inula salicina
Grulich (2003)
Druh
Filipendula vulgaris
Fraxinus excelsior
Fraxinus excelsior
Fraxinus excelsior
Galeobdolon luteum
20
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Druh
Inula salicina
Inula salicina
Juncus inflexus
Juncus inflexus
Juncus inflexus
Juncus tenuis
Lamium maculatum
Lamium maculatum
Lamium maculatum
Lamium maculatum
Lamium purpureum
Lapsana communis
Laserpitium latifolium
Lathyrus pratensis
Lathyrus sylvestris
Lathyrus sylvestris
Lathyrus tuberosus
Leucanthemum vulgare
Lilium martagon
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Lychnis flos-cuculi
Lychnis flos-cuculi
Lysimachia nummularia
Matricaria reticuta
Matricaria suaveolens
Medicago sativa
Melampyrum
Lokalita
Peklisko
Peklisko
Peklisko
Sedlnice
Peklisko
Sedlnice
Sedlnice
Sedlnice
21
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Druh
nemorosum
Melampyrum
nemorosum
Melica nutans
Mentha arvensis
Mentha longifolia
Milium effusum
Milium effusum
Molinia arundinacea
Molinia caerulea
Molinia caerulea
Mycelis muralis
Myosotis arvensis
Ononis arvensis
Persicaria hydropiper
Petasites hybridus
Petasites hybridus
Phalaris arundinacea
Phragmites australis
Picea abies
Plantago lanceolata
Plantago uliginosa
Poa annua
Poa nemoralis
Poa trivialis
Polygonatum
multiflorum,
Potentilla anserina
Potentilla erecta
Potentilla reptans
Primula elatior
Lokalita
Sedlnice
Sedlnice
Peklisko
Peklisko
Sedlnice
Sedlnice
Peklisko
Peklisko
Peklisko
Sedlnice
Sedlnice
22
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Lokalita
Prunella vulgaris
Prunus cerasus
Sedlnice
Prunus padus subsp. Sedlnice: jižní okraj lesa Peklisko na levém břehu říčky
Sedlnice
padus
Prunus padus subsp. Sedlnice: slatinná louka 50-100m jižně od lesa Peklisko na
padus
Prunus spinosa
Quercusd robur
Sedlnice
Quercusd robur
Quercusd robur
Ranunculus repens
Ranunculus repens
Peklisko
Rubus caesius
Rubus caesius
Peklisko
Rubus caesius
Rubus orthostachys
Sedlnice
Rumex obtusifolius
Rumex obtusifolius
Rumex obtusifolius
Peklisko
Rumex obtusifolius
Salix caprea
Salix fragilis
Peklisko
Salix purpurea
Salix triandra
Salix viminalis
Salix viminalis
Peklisko
Salix viminalis
Sedlnice
Sambucus nigra
Sambucus nigra
Peklisko
Sambucus nigra
Sanguisorba officinalis Sedlnice-Borovec: louka pod zatáčkou silnice k Prchalovu ca
Druh
Primula elatior
23
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Lokalita
Sanguisorba officinalis okraji lesa Peklisko
Securigera varia
Senecio sf. germanicus okraji lesa Peklisko
Sedlnice
Senecio ovatus
Senecio ovatus
Peklisko
Senecio ovatus
Serratula tinctoria
Serratula tinctoria
Serratula tinctoria
Peklisko
Sinapis arvensis
Sinapis arvensis
Solidago canadensis
Sedlnice
Solidago gigantea
Solidago gigantea
Sonchus asper
Sonchus asper
Stachys alpina
Stachys alpina
Sedlnice
Stachys alpina
Stachys palustris
Stachys sylvatica
Stachys sylvatica
Stellaria holostea
Symphoricarpos albus okraji lesa Peklisko
Symphytum officinale
Peklisko
Symphytum tuberosum Sedlnice
Symphytum tuberosum levém břehu říčky Sedlnice
Peklisko
Tanacetum vulgare
Druh
24
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Druh
Thlaspi arvense
Veronica chamaedrys
Viburnum opulus
Vicia dumetorum
Vicia dumetorum
Vincetoxium
hirundinaria
Vincetoxium
hirundinaria
Viola arvensis
Viola hirta
Viola reichenbachiana
Lokalita
Sedlnice
Peklisko
Sedlnice
Sedlnice
Zdroj
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Grulich (2003)
Hrabovský (2004), Acer platanoides, Acer pseudoplatanus ,Aegopodium podagraria, Agrostis capillaris,
Achillea millefolium subsp. millefolium, Ajuga reptans, Alchemilla glabra, Alchemilla vulgaris, Alchemilla
xantochlora, Alliaria petiolata, Allium ursinum, Alnus glutinosa, Anemone nemorosa, Anemone
ranunculoides, Angelica sylvestris subsp. sylvestris, Anthriscus nitida, Anthriscus sylvestris, Arctium
lappa, Arrhenatherum elatius, Artemisia vulgaris, Arum cylindraceum, Asarum europaeum, Astrantia
major, Athyrium filix-femina, Barbarea vulgaris subsp. vulgaris, Bellis perennis, Betula pendula, Bidens
tripartita, Brachypodium sylvaticum, Calamagrostis epigejos, Caltha palustris subsp. palustris, Calystegia
sepium, Campanula patula, Campanula rapunculoides, Campanula trachelium, Capsella bursa-pastoris,
Cardamine amara subsp. amara, Cardamine pratensis, Carex brizoides, Carex digitata, Carex sylvatica,
Carpinus betulus, Centaurea jacea, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Cichorium intybus, Circaea
lutetiana, Circaea x intermedia, Cirsium arvense, Cirsium oleraceum, Convallaria majalis, Convolvulus
arvensis, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Corydalis cava, Corydalis solida, Corylus avellana
,Crataegus laevigata, Crepis biennis, Cruciata glabra, Cruciata laevipes, Cynosurus cristatus, Dactylis
glomerata, Daphne mezereum, Daucus carota subsp. carota, Deschampsia cespitosa subsp. cespitosa,
Echium vulgare, Elytrigia repens, Equisetum arvense, Equisetum sylvaticum, Euonymus europaea,
Euphorbia amygdaloides, Euphorbia cyparissias, Euphorbia dulcis, Festuca rubra subsp. rubra, Festuca
sp., Ficaria verna subsp. bulbifera, Filipendula ulmaria subsp. ulmaria, Fragaria moschata, Fragaria
vesca, Fraxinus excelsior, Gagea lutea, Galanthus nivalis, Galeobdolon montanum, Galeopsis tetrahit,
Galinsoga parviflora, Galium aparine, Galium odoratum, Galium schultesii, Geranium pratense, Geranium
robertianum, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Hedera helix, Heracleum sphondylium subsp.
sphondylium, Hieracium murorum, Holcus lanatus, Humulus lupulus, Hypericum maculatum,
Chaerophyllum aromaticum, Chaerophyllum hirsutum, Chelidonium majus, Chrysosplenium alternifolium,
Impatiens glandulifera, Impatiens noli-tangere, Impatiens parviflora, Isopyrum thalictroides, Juncus
articulatus, Juncus effusus, Lactuca serriola, Lamium album, Lamium maculatum, Lapsana communis,
Lathraea squamaria subsp. squamaria, Lathyrus pratensis, Lathyrus vernus, Leontodon hispidus subsp.
hispidus, Leucanthemum ircutianum, Leucanthemum vulgare subsp. vulgare, Lilium martagon, Lolium
perenne, Lonicera xylosteum, Lotus corniculatus, Luzula campestris, Luzula luzuloides, Luzula pilosa,
Lycopus europaeus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Medicago lupulina, Melilotus officinalis,
Mercurialis perennis, Myosotis palustris, Orobanche flava, Oxalis acetosella, Pastinaca sativa subsp.
sativa, Petasites hybridus, Picea abies, Pimpinella major, Pinus sylvestris, Plantago lanceolata, Plantago
major subsp. major, Poa annua subsp. annua, Poa nemoralis subsp. nemoralis, Poa palustris subsp.
palustris, Poa trivialis, Polygonatum multiflorum, Populus tremula, Potentilla anserina, Potentilla erecta,
Potentilla reptans, Primula elatior, Prunella vulgaris, Prunus avium, Prunus padus subsp. padus,
Pulmonaria obscura, Pulmonaria officinalis, Quercus robur, Ranunculus acris subsp. acris, Ranunculus
lanuginosus, Ranunculus repens, Ranunculus sceleratus, Rosa canina, Rubus caesius, Rubus idaeus,
Rubus laciniatus, Rumex acetosa, Rumex crispus, Rumex obtusifolius, Salix alba, Salix caprea, Salix
fragilis, Sambucus nigra, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Senecio
25
ovatus, Solanum dulcamara, Sorbus aucuparia, Stachys sylvatica, Stellaria graminea, Stellaria holostea,
Stellaria media, Stellaria nemorum, Symphytum officinale, Symphytum tuberosum, Tanacetum vulgare,
Taraxacum sect. Ruderalia, Thlaspi arvense, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Trifolium hybridum, Trifolium
pratense subsp. pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Tussilago farfara, Ulmus glabra, Urtica
dioica, Vaccinium myrtillus, Veronica beccabunga, Veronica chamaedrys, Viburnum opulus, Vicia cracca,
Vicia sepium, Viola hirta, Viola odorata, Viola reichenbachiana, Viscum album subsp. album.
9. Základní literatura – PP Sedlnické sněženky
Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, © AOPK ČR 2009.
Anonymus (1958): Botanický průzkum, N. Jičín – Sedlnice. -_ Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava,
rezervační kniha].
Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Botanické inventarizační
průzkumy. - AOPK ČR, Praha
Duda J. (1994): Přírodní památka „Sedlnické sněženky“, předjarní aspekt, cévnaté rostliny, stav
k 15.3.1994. - Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha].
Grulich V. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Novém Jičíně (4.-10.
července 1999).- Zpr. Čs. Bot. Společ, Příloha 2003/2:89-174.
Hrabovský S. (2004): PP Sedlnické sněženky – Inventarizační botanický průzkum. – Ms. [Depon. in:
AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha].
Hrabovský S. (2004): PP Sedlnické sněženky – Návrh na úpravu hranic. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje]
Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. - AOPK ČR, Praha.
Kvita D. & Žárník M. (2005): Plán péče o přírodní památku Sedlnické sněženky na období 2006-2013. Občanské sdružení Hájenka, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha].
Leidolf R. (1937): Sedlnitzer Schneeglöckchen. - Natur u. Heimat 8:18-19.
Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce
2000). - Příroda, Praha.
Sedláčková M. (1977): Rozšíření některých druhů rostlin v okrese Nový Jičín 3. – Zpr. Čs. Bot. Společ.
12/2:129-139.
Sedláčková M. (1987): Příspěvek k poznání lužních lesů podhůří Moravskoslezských Beskyd. - Čas.
Slez. Muz., řada (A), 36:27-34..
Sobotíková R. (1994): Zpráva k mikromapování populací sněženky Galanthus nivalis L. v PP
Sedlnické sněženky - Ms.. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Sobotíková R. & Toman V. (1994?): Plán péče PP Sedlnické sněženky na období 1995 – 2004. - Ms.
[Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje]
Štursová H. (2001): Orientační Geobotanický průzkum – „Peklisko“ Sedlnice. – Ms. [Depon. in: Krajský
úřad Moravskoslezského kraje]
Štursová H. (2002): Jarní aspekt – „Peklisko“ Sedlnice. – Ms. [Depon. in: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje]
Štursová H. (2002): Sedlnice – Geobotanický průzkum v k.ú. Sedlnice, Příbor v úseku od Závišic
k mostu přes Sedlnici. – Ms. [Depon. in: Městský úřad Nový Jičín]
Tomanová & Sobek (1993): Protokol – prověrka zvláště chráněného území PP Sedlnické sněženky.Ms. [Depon. in AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha].
Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. - In: Mackovčin P. & Sedláček M. [eds], Chráněná území
ČR. Svazek X. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
Rezervační kniha PP Sedlnické sněženky. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje].
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady
č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Vyhláška kterou se určuje chráněný přírodní výtvor "Sedlnické sněženky", Okresní národní výbor Nový
Jičín (15.06.1988).
Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2006 ze dne 1. 11. 2006, o zřízení Přírodní památky Sedlnické
sněženky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Ostrava (1.11.2006).
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
URL:
http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=10058&cacheid=126398
0767715 (1.2010)
URL:http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/pamatky/sedlnicke_snezenky_ofmapa.jpg (12.2009).
26
URL:http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/pamatky/sedlnicke_snezenky_mapa.gif (12.2009).
10.
Základní mapy území – PP Sedlnické sněženky
Obr. č. 1 – Ortofoto mapa území PP Sedlnické sněženky (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
27
Obr. č. 2 – Mapa území PP Sedlnické sněženky (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
28
2.3 Botanický inventarizační průzkum v PP Domorazské
louky
29
Botanický inventarizační průzkum v PP Domorazské louky
Ing. Petra Kutílková, 2009
30
1. Úvod
historických dat o předmětném chráněném území - Přírodní památce Domorazské louky, o předmětných
chráněných druzích rostlin vyskytujících se na území a dosavadní péči o území. Proběhla analýza a
rámcové zpracování vyhledaných dat.
V této dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky k 18. prosinci 2009. Vzhledem k pozdnímu zadání práce nebyly
zatím realizovány průzkumy v terénu s ohledem na to, že skončila vegetační doba nejen ochranářsky
význmaných rostlinných druhů. Data uvedená v tabulce nebyla zatím z organizačních důvodů přenesena
do databáze NDOP.
V následující zprávě zahrnující druhou etapu budou detailněji rozpracována vyhledaná data, bude
proveden terénní průzkum území, část floristické inventarizace a inventarizace rostlinných společenstev
se zhodnocením výskytu druhů z čeledi vstavačovité.
2. Název průzkumu
Botanický inventarizační průzkum v PP Domorazské louky (kód 2.3)
3. Cíl průzkumu
Zpracování floristického průzkumu a inventarizace rostlinných společenstev v Přírodní památce
Domorazské louky, zmapování ochranářsky významných druhů rostlin: mečík střechovitý (Gladiolus
imbricatus), trličník brvitý (Gentianopsis ciliata), vstavač mužský (Orchis mascula) a prstnatec májový
(Dactylorhiza majalis) a návrh vhodného managementu přírodní památky.
V rámci těchto cílů dojde k inventarizaci cévnatých rostlin a rostlinných společenstev s důrazem na
zmíněné významné druhy, k vytvoření databáze zjištěných dat a srovnání aktuálního stavu s předchozími
daty a k doporučení vhodných opatření při údržbě přírodní památky.
Proběhla první anylýza dat o PP Domorazské louky a výskytu sledovaných druhů vzácných rostlin.
Hlavními zdroji byly odborné dokumentace o chráněném území, a to Plán péče pro PP Domorazské
louky na období 2005 – 2014, Inventarizační botanický průzkum z roku 2004 a z roku 1993. Dále byly
vyhledány literární zdroje týkající se zájmového území. Byla zjišťována péče o lokalitu v minulosti a péče
o lokalitu v posledních třech letech.
Samotný průzkum v dalších zprávách bude probíhat podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ
(AOPK ČR, 2005), podkap. 1.1 Floristická inventarizace a podkap. 1.2 Inventarizace rostlinných
společenstev, dle Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001). Území bude rozděleno do dílčích ploch, bude
vytvořen přehled o druhovém složení území (cévnaté rostliny), zmapovány ochranářsky významné a
invazní druhy a rozlišena rostlinná společenstva zastoupena na území.
Terénní pochůzky budou plánovány především do doby květu ochranářsky významných druhů rostlin, pro
možnost počítání jedinců. Při terénních průzkumech bude pořízena fotodokumentace a zjištěné údaje
budou zakresleny do mapy (v měřítku 1: 5000), případně zaznamenány pomocí GPS.
5. Výsledky
5.1 Přírodní památka Domorazské louky
Přírodní památka Domorazské louky s výměrou 7, 2 hektarů se nachází v katastrálním území
Hostašovice, v okrese Nový Jičín. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1989. Nadmořská výška
území se pohybuje od 360 do 390 m n. m. Územím protéká Srní potok.
31
Jak stanovuje vyhláška pro toto chráněné území z roku 1989: „Chráněný přírodní výtvor se určuje k
ochraně jedinečného naleziště chráněných druhů rostlin (zejména vstavačovitých).“
Přírodní památka reprezentuje ustupující luční společenstva na rozhraní fytogeografických okresů
Moravská brána a Veřovické vrchy, představující jedinečnou genofondovou plochu prstnatce májového
(Dactylorhiza majalis). Z dalších ohrožených a vzácných druhů se vyskytují prstnatec fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii), vstavač mužský (Orchis mascula), karpatský endemit kozlík celolistý (Valeriana
simplicifolia), hladýš pruský (Laserpitium pruthenicum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), trličník
brvitý (Gentianopsis ciliata) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Zajímavá je taky různorodost rostlinných
společenstev v závislosti na střídajících se ekotopech.
Chráněné území leží mezi železniční tratí a silnicí. K negativním vlivům patří zarůstání okrajových částí
luk a šíření třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a ostružiníků (Rubus sp.). (Sobotíková 2004).
Pro toto území byly vyhotoveny zatím dva plány péče. Ten aktuální je platný od roku 2005 do roku 2014.
K chráněnému území existují botanické inventarizační průzkumy z roku 1993 a 2004 a entomologický
průzkum z roku 2004.
5.1.1 Hospodaření v PP Domorazské louky
Jak uvádí Sobotíková (2004) v plánu péče, území přírodní památky bylo v minulosti využíváno jako jedno
až dvojsečná louka. Pastva zde zřejmě probíhala pouze extenzivně. Po vyhlášení území za přírodní
památku se louky kosily 1x ročně v pozdních měsících (září, říjen). Kosením se omezuje trend
k vysokobylinným zárostům a šíření synantropních rostlin z přilehlé silnice a železnice a prospívá
populacím chráněných druhů (Weissmannová a kol 2004). Kvůli šíření třtiny křovištní (Calamagrostis
epigejos) se přešlo ke kosení ohrožených míst 2x ročně a tato údržba je nadále v aktuálním plánu péče
doporučována.
Chráněné území je podle plánu péče v závislosti na odlišnosti rostlinných společenstev rozděleno do pěti
typů ploch: Mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion, vlhké pcháčové louky podsvazu Calthenion,
společenstva svazu Bromion erecti, porosty mokřadních vrbin a plochy s rozšiřováním druhů jako třtina
křovištní (Calamagrostis epigejos) a ostružiník (Rubus sp.) (Sobotíková 2004).
Pro každou plochu jsou doporučeny specifické zásahy. Jedná se především o ruční kosení (sekačkou či
křovinořezem) zamokřených ploch jedenkrát až dvakrát ročně a kosení ostatních ploch lehkou
mechanizací dvakrát ročně (červen, srpen) (Konupka 2009).
V pravidelné údržbě území spočívá hlavní pozitivní vliv lidské činnosti, který měl a má za následek
zachování stávajících rostlinných společenstev a v nich se vyskytujících ohrožených a vzácných taxonů
rostlin. Prioritním zájmem ochrany přírody by mělo být zachování luk v celém prostoru chráněného území
bez zásahů do vodního režimu. (Sobotíková 2004). Péče o toto území je ve správě AOPK ČR, střediska
Ostrava. Od roku 2007 jej smluvně obhospodařuje ČSOP Salamandr.
5.1.2 Sledované významné druhy rostlin
Detailnější botanické údaje o Přírodní památce Domorazské louky pocházejí z roku 1987, kdy byl poprvé
registrován mimořádně bohatý výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a byly zde zaznamenány
také vzácné druhy rostlin jako mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) nebo prstnatec fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii) (Sedláčková 1993).
Sobotíková (2004) pak v inventarizačním průzkumu zmiňuje kromě níže zmíněných také další ohrožené
druhy jako hladýš pruský (Laserpitium pruthenicum), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) a bradáček
vejčitý (Listera ovata).
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) roste na vlhkých až podmáčených loukách, slatinách,
vrchovištích a prameništích, na jílovitých, středně až silně humózních půdách. Doba květu je květen až
červen (www.kvetenacr.cz). Patří mezi druhy ohrožené a je zařazen do červeného seznamu cévnatých
rostlin. PP Domorazské louky hostí bohatou populaci tohoto druhu. V prvním botanickém inventarizačním
průzkumu bylo zapsáno přes 1700 exemplářů tohoto druhu s širokou variabilitou morfologické stavby i
barvy květů (Sedláčková 1993).
32
Vstavač mužský (Orchis mascula) má variabilní stanoviště výskytu od chudých luk po světlé lesy. Kvete
od dubna do června (Teltscherová 2000). Na území přírodní památky byl evidován v inventarizačním
průzkumu z roku 1993 a z roku 2004 bez bližší specifikace početnosti. Tato orchidej je silně ohrožena a
je zařazena do červeného seznamu cévnatých rostlin.
Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) roste na vlhkých loukách a ve vlhkých lesních světlinách. Doba
květu je červenec až srpen (www.kvetenacr.cz). Patří mezi druhy silně ohrožené a je zařazen do
červeného seznamu cévnatých rostlin. V roce 1989 zde bylo prvně nalezeno několik exemplářů.
Trličník brvitý (Gentianopsis ciliata) se vyskytuje v xerotermních a semixerotermních trávnících, lesních
světlinách, na vápníkem bohatších půdách. Doba květu je srpen až říjen. (Kirschner, Kirschnerová 2000).
Druh byl poprvé evidován v inventarizačním průzkumu z roku 2004. Je ohrožený a zařazen do červeného
seznamu cévnatých rostlin.
Další údaje k vybraným druhům jsou uvedeny v přiložené tabulce „Sledované vzácné druhy v PP
Domorazské louky“. Databáze významných druhů s povinnými parametry bude po přidělení hesla zadána
do prostředí NDOP.
6. Bibliografické údaje k zájmovému území
Kočárek, P., 2004: Entomologický inventarizační průzkum Přírodní památky Domorazské louky. AOPK
ČR, Středisko Ostrava. Dep: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Sedláčková, M., 1993: Přírodní památka Domorazské louky, Inventarizační průzkum botanický dle
metodiky SÚPPOP 1987. Dep: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Sedláčková M., Hrabovský S. et Sobotíková R., 1994: Přírodní památka Domorazské louky. Plán péče na
období 1994 – 2004. Dep: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Sedláčková, M., 1988: Zajímavá lokalita na Domorazu. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín. sv. 42, s.
62-63.
Sobotíková, R., 2004: PP Domorazské louky, Inventarizační botanický průzkum. Dep: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Sobotíková, R., 2004: Plán péče pro PP Domorazské louky na období 2005–2014. Dep: Krajský
úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Tomanová, D., 2000: Zvláště chráněná území okresu Nový Jičín, Nový Jičín: OkÚ.
Weissmannová, H., a kol.: 2004 Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR,
Sapetza, J., 1865 : Die Flora von Neutitsechien. Naturforsch. Ges., Görlitz sv. 12, s.1- 56.
Biolib. PP Domorazské louky. ©1999-2009. [online]. [cit.2009-12-07]. Dostupné na
<http://www.biolib.cz/cz/locality/id2418/>
Květena ČR. Domorazské louky. ©2003-2009. [online ]. [cit. 2009-12-03]. Dostupné na
<http://www.kvetenacr.cz/chranenauz/nj/domorazskelouky.asp>
Turistika.cz. Domorazské louky. ©2007-2009. [online]. [cit.2009-12-07]. Dostupné na
<http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/domorazske-louky>
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. ©1999-2008. [online ]. [cit. 2009-12-01]. Dostupné
na <http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1175>
Valašská krajina. Markéta Radová, Domorazské louky lákají na vzácné druhy orchidejí. ©2004-2006.
[online ]. [cit. 2009-12-07]. Dostupné na <http://www.valasskakrajina.cz/strana/chko-chranenauzemi/#c1391>
7. Další údaje uvedené v bližší specifikaci konkrétního průzkumu
Na území se vyskytuje 129 druhů hmyzu. Nejvýznamnější je výskyt populace modráska bahenního. Tato
lokalita splňuje jeho nároky na živnou rostlinu - krvavec toten a výskyt rodu mravenců hostících housenky
modráska (Kočárek 2004). Detailní průzkum dalších živočichů nebyl proveden, vyskytují se zde například
vlhkomilní měkkýši, hmyz, užovka obojková a obojživelníci (Weissmannová a kol 2004).
33
Chytrý et al., 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha. 304 s.
Kirschner, J., Kirschnerová, L.,: 2000: Gentianopsis In Slavík, B. (ed.),: Květena ČR 6, s. 80 – 82,
Academia, Praha.
Kočárek, P., 2004: Entomologický inventarizační průzkum Přírodní památky Domorazské louky. AOPK
ČR, Středisko Ostrava. Dep: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Kolektiv autorů, 2005: Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území,
AOPK ČR, Praha.
Konupka, M., 2009: Management v PP Domorazské louky v letech 2007 – 2009. In verb.
Procházka, F., (ed.), 2002: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Příroda,
Praha. 166 s.
Sedláčková, M., 1993: Přírodní památka Domorazské louky, Inventarizační průzkum botanický dle
metodiky SÚPPOP 1987. Dep: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Sobotíková, R., 2004: PP Domorazské louky, Inventarizační botanický průzkum. Dep: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Sobotíková, R., 2004: Plán péče pro PP Domorazské louky na období 2005 – 2014. Dep: Krajský
úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava.
Teltscherová, L., 2000: Orchideje: planě rostoucí druhy a podruhy Evropy Přední Asie a severní Afriky.
IKAR, Praha. 287 s.
Vyhláška MŽP ČR č.395/ 1992 Sb., Příloha č. 2- Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a
živočichů.
Weissmannová, H., a kol. : 2004 Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území
ČR, svazek X. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
Květena ČR. Prstnatec májový. ©2003-2009. [online ]. [cit. 2009-12-15]. Dostupné na
<http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=74>
Květena ČR. Mečík střechovitý. ©2003-2009. [online ]. [cit. 2009-12-15]. Dostupné na
<http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=124>
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. ©1999-2008. [online ]. [cit. 2009-12-01]. Dostupné
na
http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1175
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). Vyhláška kterou se určuje chráněný přírodní výtvor
„Domorazské louky“, ONV v Novém Jičíně, 1989. AOPK ČR. ©1999-2008. [online ]. [cit. 201002-02]. Dostupné na
<http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=1115&cach
eid=1265096607552>
34
Příloha č. 1: Sledované vzácné druhy v PP Domorazské louky
název
druhu
(čes.)
prstnatec
májový
vstavač
mužský
název druhu
(lat.)
Dactylorhiza
majalis
Orchis
mascula
mečík
Gladiolus
střechovitý imbricatus
trličník
brvitý
Gentianopsis
ciliata
rok
zdroj informace
početnost
(kvetoucí
jedinci)
botanický 1756
poznámky
1987
Inventarizační
průzkum
(Sedláčková 1993)
1993
Inventarizační
průzkum
2004
Inventarizační
botanický
(Sobotíková 2004)
2004
Plán péče pro PP Domorazské louky na až 2000
období 2005-2014 (Sobotíková, 2004)
1993
Inventarizační
průzkum
2004
Inventarizační
botanický
(Sobotíková 2004)
2004
Plán péče pro PP Domorazské louky na období 2005-2014 (Sobotíková, 2004)
1989
Inventarizační
průzkum
botanický několik
1993
Inventarizační
průzkum
botanický 65
2004
Inventarizační
botanický
(Sobotíková 2004)
průzkum -
zmínka
2004
zmínka
2004
Inventarizační
botanický
(Sobotíková 2004)
průzkum -
zmínka
2004
zmínka
35
mimořádně
výskyt
bohatý
botanický 775
průzkum -
botanický vzácně
průzkum -
zmínka
mimořádně
široká
variabilita v barvě a
tvarech květů
uveden pouze ve
floristickém přehledu
druhů
zmínka
zmínka
2.4 Botanický inventarizační průzkum v PR Pustá Rudná
36
Botanický inventarizační průzkum v PR Pustá Rudná
I. etapa
37
Přírodní rezervace Pustá Rudná
Katastrální území: Andělská Hora ve Slezsku
Výměra: 1,92 ha
Vyhlášeno: 1989
Předmět ochrany: Posláním Přírodní rezervace Pustá Rudná je ochrana ohrožených a mizejících druhů
rostlin/ zejména lilie cibulkonosné Lilium bulbiferum/.(drusop.nature.cz, 1.2010).
Chráněné území se nachází na okraji Hrubého Jeseníku, resp. na hranicích geomorfologického okrsku
Vrbenská vrchovina a Světlohorská vrchovina, která náleží již k Nízkému Jeseníku. Nadmořská výška
ZCHÚ se pohybuje od 700 do 735 m n. m. Lokalita se nachází na severozápadním úbočí oblého hřbetu
Kamenné hůrky (778,8m) v horní části údolí Uhlířského potoka.
Převládajícími horninami na ploše ZCHÚ jsou fylitické břidlice andělskohorských vrstev středního devonu.
Tato snadno větrající metamorfika poskytují půdní poměry odpovídající oligotrofním hnědým půdám.
Půdní sondy při průzkumech (Bureš et Burešová 1987) potvrdily mělkou hnědou půdu s humusovým
horizontem do 15 –20 cm a s hnědozemním horizontem silně kamenitým, tvořeným světle hnědou hlinitojílovitou zeminou.
Klimaticky toto území spadá do chladné oblasti CH7, průměrná teplota vzduchu (1901-1950) v Bruntále je
6,20C, průměrný roční úhrn srážek (1901-1950) v Bruntále je 678 mm.
Podle rekonstrukce potenciální přírodní vegetace v mapách malého měřítka (Neuhäuslová et Moravec
1997) převládají v širším okolí lokality květnaté bučiny (Dentario eneaphylli-Fagetum a Festuco altissimiFagetum), na temenech hřbetů a v horních částech svahů jsou časté acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum).
Při rekonstrukci ve větším měřítku mapy přibývají další typy primární vegetace: smrkové, klenové a
jasanové olšiny v nivách potoků, azonální podmáčené jedlosmrčiny a kyselé bučiny as. Calamagrostio
villosae-Fagetum na chladných plošinách a chudé třtinové bučiny as. Calamagrostio arundinaceaeFagetum na příkrých a kamenitých svazích.
Rekonstruovaná potenciální přírodní vegetace daného území PR Pustá Rudná by pravděpodobně téměř
na celé ploše odpovídala právě acidofilním bučinám, v nejnižších částech pak přechodům k jasanovým
potočním olšinám.
Aktuální vegetace se v daném území od přirozených fytocenóz značně liší, což je dáno dlouhodobými
antropickými vlivy. Větší plochy byly již před staletími odlesněny a přeměněny na zemědělskou půdu, na
ponechané lesní půdě v posledních generacích lesa převládá smrk, často je zde vysazován i modřín.
V současnosti je většina zemědělské půdy využívána k travaření a k extenzívní pastvě skotu. Větší část
současných lučních porostů byla však ještě před 15-20 lety intenzivně obhospodařována jako pole (stav
k roku 2004). Dlouhodobě stabilizovaných a nepřeorávaných luk bylo i v této části podhůří Hrubého
Jeseníku velmi málo, je pravděpodobné, že jednou z takovýchto ploch „starých květnatých luk“ byla právě
část svahové louky na parcele 956 a v horní (jihovýchodní) části parcely 945. Nasvědčuje tomu struktura
aktuální vegetace – luční porosty na těchto částech dlouhodobě nepřeoraných luk lze fytocenologicky
hodnotit jako as. Trifolio-Festucetum rubrae. Na otevřené a pravděpodobně i nepravidelně disturbované
fytocenózy tohoto typu je zde vázána populace lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum). Upraveno podle
Bureš (2004).
V přírodní rezervaci se nachází čtyři typy biocenóz: sušší mezofilní louky v horních částech
severozápadního svahu patří do svazu Arrhenatherion, louky na svahových deluviích do svazů PolygonoTrisetion a Calthion. Třetím typem vegetace jsou porosty autochtonních dřevin na kamenitých mezích
a čtvrtým z náletu vzniklý výběžek smrčiny na prudkém severním svahu.
Populace lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum), která patří mezi silně ohrožené druhy, je v současnosti
vázána především na okraje dřevinami zarostlých mezí. Na nepravidelně kosených okrajích luk lze nalézt
i ohroženou pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea) a ohrožený vemeník dvoulistý (Platanthera
bifolia).
Na zarostlých kamenicích rostou bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), topol
osika (Populus tremula) a vrba jíva (Salix caprea), místy hloh obecný (Crataegus laevigata) a růže
šípková (Rosa canina), ojediněle lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a růže převislá (Rosa pendulina).
38
V bylinném podrostu se vyskytují charakteristické druhy bučin, např. bažanka vytrvalá (Mercurialis
perennis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Podle
Weissmannová et al. (2004).
V následujícím seznamu jsou okomentovány vzácné a ohrožené druhy rostlin, kategorie ohrožení je
převzata podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a podle Červeného seznamu České republiky (Procházka
2001). U jednotlivých druhů je uveden celkový počet zjištěných jedinců, managementové plochy kopírují
plán péče, na kterých se taxon vyskytuje a doplněna je také stručná poznámka k charakteru výskytu nebo
stavu biotopu. S ohledem na různorodé označování jednotlivých ploch s výskytem rostlin byly dle
možností převedeny všechny dřívější záznamy (níže uvedených autorů) do definovaných ploch dle
Duhonského (1991), členění na podrobnější plochy (1a, 1b, 2a, 2b atd.) je převzato z aktuálního plánu
péče (Bureš 2004). Pokud nebylo možno určit přesné místo výskytu, byla data přiřazena k nejbližší
známé nebo pravděpodobné ploše v území přírodní rezervace Pustá Rudná. V území je znám výskyt
několika zvláště chráněných druhů rostlin: lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), prstnatec májový pravý
(Dactylorhiza majalis subsp. majalis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia comopsea), vemeník dvoulistý
(Platanthera bifolia).
Dle Červeného seznamu (Procházka 2001) je z území znám výskyt následujících druhů, z nichž většina
je řazena také mezi výše uvedené chráněné druhy: lilie cibulkonosná – C2, prstnatec májový pravý – C3,
pětiprstka žežulník – C3, vemeník dvoulistý – C3, lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) – C4a, chrpa
parukářka (Jacea phrygia) – C4a.
Lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum)
Lilie cibulkonosná byla hlavním důvodem pro vyhlášení chráněného území Pustá Rudná. Na lokalitě se
vyskytují různě početné populace kvetoucích i sterilních rostlin. Počty rostlin se v rámci jednotlivých let
výrazně mění. Protože v předchozích letech nebylo prováděno přesné sčítání, jsou tyto odhady pouze
přibližné. Počty rostlin se mění také podle načasování návštěv a provádění managementu podle plánu
péče. Součet rostlin tvoří vždy nejvyšší udávané číslo, popř. slovní kvantifikace, pokud není uvedeno
jinak.
Tab. č. 2 Lilium bulbiferum – lilie cibulkonosná, počty rostlin dle jednotlivých autorů a roků
Bureš &
Duhonský
Duda
Bureš
Plocha
Bureš 2004 Czernik
Slámová &
Burešová
1991
1993
č.
1995
2008
Kneblová
1987
2009
Liliová
nejpočetněj
100*
a
několik
několik
8*
+
2**
4*+1**
1a
louka ší populace několik set kvetoucích
sterilních
14*
hojná
sterilních
+ desítky
rostlin
populace,
sterilních
1b
24* + 400**
kvetoucí i
minimum
desítky
14*
2a
sterilní
kvetoucích a
90*
rostliny
2b
sterilních
rostlin
-?
-?
2c
-?
-?
2d
několik
několik
kvetoucích
pokoseno
sterilních
3*+45**
a sterilních
rostlin
rostlin
3
ojediněle
několik
60**
1*
kvetoucí
-?
kvetoucích
rostliny
a sterilních
rostlin
4
-?
několik
130**
5a
kvetoucích
-?
2*
2*+160**
1*+9**
na okraji
lesa
5b
-?
100*
12*+27**
6
?
100* +
2*+ 10tky 628(231*/ 479(42*/437**)
Celkem
?
10tky
?
rostlin**
397**)
39
Plocha
č.
Bureš &
Burešová
1987
Duhonský
1991
Duda
1993
Bureš
1995
Bureš 2004
Czernik
2008
Slámová &
Kneblová
2009
rostlin**
*- počet kvetoucích rostlin, ** - počet zaznamenaných sterilních rostlin, ? - neznámý údaj, -? – nejistý
údaj, - bez údaje.
Pětiprstka žežulník (Gymnadenia comopsea)
V území PR Pustá Rudná je druh znám z několika mikropopulací na lučních plochách.
Tab. č. 3 Gymnadenia comopsea – pětiprstka žežulník, počty dle jednotlivých autorů a roků
Bureš &
Duhonský
Duda
Bureš
Bureš 2004
Czernik Slámová &
Plocha č. Burešová
1991
1993
1995
2008
Kneblová
1987
2009
Liliová
louka
80*
21*
několik
rostlin
14*
1a
–
poměrně
několik rostlin
17*
1b
častá
2a
32*
2b
-?
několik rostlin
25*
2c
-?
2d
- pokoseno
3
hojně
-?
4
-?
5a
-?
5b
-?
6
?
?
80*+?
21*
několik
rostlin
39*
49*
Celkem
Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
Historicky z území znám z plochy č. 4 z míst, kde došlo k nepovolené výsadbě ca 200 ks smrku ztepilého
(Picea abies). To vedlo k úplnému zapojení porostu a likvidaci nejen vemeníků, ale také ostatních
chráněných druhů rostlin a lučních společenstev. V roce 2008 a 2009 proběhlo dle plánu péče kompletní
odstranění dřevin z této plochy. V roce 2008 byl na sousední ploše č. 3 zaznamenán jeden kvetoucí
exemplář a celkem 3 kvetoucí rostliny v PR (Czernik in litt. 2008).
Tab. č. 4 Platanthera bifolia – vemeník dvoulistý, počty dle jednotlivých autorů a roků
Bureš &
Duhonský
Duda
Bureš
Bureš
Czernik
Slámová &
Plocha č.
Burešová
1991
1993
1995
2004
2008
Kneblová 2009
1987
1a
1b
2a
2*
2b
2c
2d
1*
3
několik rostlin několik rostlin
nenalezen
4
5a
5b
6
?
?
3*
Celkem
Prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis)
Z území rezervace poprvé uváděn Duhonským (1991). Druh je od roku 1991 zaznamenáván v území
pouze na dílčí ploše č. 3. V roce 2008 bylo nalezeno 20 kvetoucích rostlin (Czernik in litt. 2008).
40
Vzhledem k charakteru výskytu nelze vyloučit přítomnost dalších sterilních rostlin na ploše č. 3, neboť
orchideje jsou typické svými kolísavými populačními cykly.
Tab. č. 5 Dactylorhiza majalis - prstnatec májový, počty dle jednotlivých autorů a roků
Bureš 2004 Czernik
Slámová &
Duda
Bureš
Bureš & Duhonský
2008
Kneblová 2009
1993
1995
1991
Plocha č. Burešová
1987
3
několik
20*+0**
exemplářů
3
3
?
20*
Celkem
V následujícím textu jsou uvedeny vybrané publikované literární údaje a údaje z rezervační knihy
vztahující se k území PR Pustá Rudná a jejímu blízkému okolí.
Bureš & Burešová (1987, 1995), Duda (1993)
Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Acetosa pratensis, Achillea millefolium subsp. millefolium,
Actaea spicata, Aegopodium podagraria, Agropyron caninum, Agrostis capillaris, Agrostis stolonifera
subsp. stolonifera, Ajuga genevensis, Alchemilla monticola, Alchemilla xanthochlora, Alopecurus
pratensis, Angelica sylvestris subsp. sylvestris, Anthemis arvensis, Anthoxanthum odoratum, Anthriscus
sylvestris, Anthyllis vulneraria, Arrhenatherum elatius, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Betula
pendula, Briza media, Campanula patula, Campanula persicifolia, Campanula rapunculoides, Campanula
rotundifolia, Cardamine pratensis, Carlina acaulis, Carum carvi, Cerastium arvense, Cerastium
holosteoides subsp. triviale, Chaerophyllum aromaticum, Chrysaspis spadicea, Cirsium arvense, Cirsium
palustre, Cirsium rivulare, Clinopodium vulgare, Crataegus x macrocarpa, Galeobdolon luteum,
Galeobdolon montanum, Galeopsis pubescens, Galeopsis tetrahit, Galium album, Galium mollugo,
Galium pumilum, Geranium robertianum, Glechoma hederacea, Glyceria plicata, Grossularia uva-crispa
subsp. uva-crispa, Gymnadenia conopsea, Heracleum sphondylium, Hieracium lachenalii, Hieracium
laevigatum, Hieracium murorum, Holcus lanatus, Holcus mollis, Hypericum maculatum, Hypericum
perforatum, Impatiens noli-tangere, Jacea phrygia, Juncus articulatus subsp. articulatus, Juncus effusus,
Knautia arvensis, Larix decidua, Lathyrus pratensis, Poa nemoralis, Poa pratensis, Polygonatum
multiflorum, Populus tremula, Potentilla erecta, Pulmonaria obscura, Ranunculus acris, Ranunculus
repens, Rhinanthus minor, Rosa canina, Rosa pendulina, Rubus idaeus, Rumex obtusifolius, Salix aurita,
Salix caprea, Salix fragilis, Salix silesiaca, Salix x subcaprea, Scirpus sylvaticus, Scorzoneroides
autumnalis, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus, Sorbus aucuparia, Stachys sylvatica, Stellaria
graminea, Taraxacum officinale agg., Thalictrum aquilegifolium, Thymus pulegioides, Trifolium hybridum,
Trifolium pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Turritis glabra, Urtica dioica, Vaccinium
myrtillus, Verbascum nigrum, Verbascum thapsus, Veronica beccabunga, Veronica chamaedrys,
Veronica officinalis.
6. Základní literatura - PR Pustá Rudná
Bureš L. & Burešová Z. (1987): Chráněné naleziště Pustá Rudná, Geobotanické zhodnocení. - Ms.
[Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Bureš L. (1995): Přírodní památka Pustá Rudná, revize ochranářských záměrů a plán péče na období
1995 – 2000. - Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Bureš L. (2004): Přírodní rezervace Pustá Rudná. Plán péče na období 2005 - 2014. Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Czernik A. (2008): Terénní šetření.[ Management v PR Pustá Rudná, MAS-23a/OS/08, mapa ze dne
26.6.2008].-, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Čech L. Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Botanické
inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha.
Duda J. (1993): SPR Pustá Rudná, Rostliny cévnaté, revize k 28.6.1993. - Ms. [Depon. in: AOPK ČR
Ostrava, rezervační kniha]
Duhonský D. (1991): Plán komplexní péče o chráněné území Pustá Rudná. - Ms. [Depon. in: AOPK ČR
41
Slámová Š. & Kneblová I. (2009): Terénní šetření. [Management v PR Pustá Rudná]. - Ms. [Depon. in:
AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. [eds] (2001): Katalog biotopů České republiky.-, AOPK ČR, Praha.
Rezervační kniha PR Pustá Rudná. [Deponovaná. in: AOPK ČR Ostrava]
Vyhláška kterou se určuje chráněný přírodní výtvor „Pustá rudná“, Okresní národní výbor Bruntál
(25.10.1989).
URL:
63749 (1.2010)
URL:http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/rezervace/pusta_rudna_ofmapa.jpg (12.2009)
7. Základní mapy území – PR Pustá Rudná
Obr. č. 3 – Ortofoto mapa území PR Pustá Rudná (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
(Pozn.: Jedná se o orientační zákres vymezení území, neboť hranice byla upravena. V závěrečné zprávě
bude uvedeno již aktuální vymezení hranic)
42
Obr. č. 4 – Mapa území PR Pustá Rudná (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
(Pozn.: Jedná se o orientační zákres vymezení území, neboť hranice byla upravena. V závěrečné zprávě
bude uvedeno již aktuální vymezení hranic)
43
2.5 Tvorba databáze floristických dat na území CHKO
Beskydy
44
(průběžná zpráva - 1. etapa)
Tvorba databáze floristických dat na území CHKO Beskydy
v rámci
zpracování botanických průzkumů v rámci projektu „Vytvoření komplexního
Zpracoval: Ing. Petr Konupka
45
Úvod
Tato dílčí zpráva o realizaci (průběžná zpráva – 1. etapa) charakterizuje dosavadní vývoj prací na tvorbě
databáze floristických dat na území CHKO Beskydy k datu 18.12.2009. Pozdní zadání opozdilo i aktivity
spojené s přípravou a realizací souvisejících prací. Rovněž nebylo možné získat podklady od dalších
zpracovatelů dílčích průzkumů, protože zde je situace obdobná. Proto se do uvedeného data soustředila
veškerá činnost výhradně na shromažďování informací o dostupné regionální literatuře obsahující
floristická data na území CHKO Beskydy a rovněž zajišťování informací o floristických datech
z herbářových zdrojů.
Do termínu odevzdání další dílčí zprávy o realizaci (2. etapa) budou nashromážděny další literární a
herbářové zdroje a bude probíhat samotná tvorba databáze.
Název průzkumu
Tvorba databáze floristických dat na území CHKO Beskydy (kód 2.5)
Cíle průzkumu
• Rešerše regionální historické literatury obsahující floristická data a herbářových dat z muzeí v ČR
• Zpracování databáze historických dat z literárních a herbářových zdrojů, s důrazem na vzácné a
ohrožené druhy rostlin.
Konkrétně dojde ke shromáždění a zpracování literárních a herbářových floristických dat z prostoru
CHKO Beskydy, k vytvoření databáze historických (literárních, herbářových) floristických dat z CHKO
Beskydy. Průzkum navazuje na výsledky projektu „Zachování biodiverzity trvalých travních porostů
v oblasti Karpat v ČR“ (2006-2008).
Použitá metodika
Shromažďování informací o dostupné literatuře probíhá již od konce listopadu za pomocí internetové sítě,
knihoven i odborné literatury. Náležitosti o literatuře jsou přenášeny do prostředí MS Excel a obsahují typ
publikace a úplnou citaci publikace (autor, rok vydání, název práce, vydavatelství, počet stran). Ne vždy
jsou náležitosti u konkrétní publikace kompletní a to především v případech, kdy publikace nebyla fyzicky
k dispozici a chybějící údaje nebylo možné dohledat. I nadále se bude usilovat o doplnění chybějících
údajů.
S pomocí odborné literatury, internetové sítě i na základě doporučení od odborníků jsou shromažďovány
historické literární zdroje, které dokumentují výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin v CHKO
Beskydy. Tyto zdroje budou přezkoumány a vybrané relevantní údaje budou následně zaneseny do
databáze NDOP. Budou obsahovat název druhu, zdroj informace, lokalizaci údaje, početnost, poznámky
(např. stav populace, biotopu z hlediska ochrany přírody).
Nedostatek času zapříčinil, že tvorbu databáze v prostředí MS Excel herbářových dat z muzeí v ČR (s
důrazem na moravská muzea) o výskytu rostlin z území CHKO Beskydy s důrazem na ohrožené a
vzácné druhy rostlin nebylo možné příliš rozpracovat. Zde proběhlo pouze vytipování několika
herbářových sbírek, které by mohly být navštíveny. Budou Navštívena především moravská muzea a
budou zaznamenány položky pocházející z území CHKO Beskydy obsahující údaje o místě uložení
herbářové položky a úplnou citaci schedy (název druhu, autor, rok, popis lokality, popř. biotop aj.).
Vytipované herbářové sbírky: Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně (VMM), Muzeum jihovýchodní
Moravy (ZL), PřF UP Olomouc (OL), Vlastivědné muzeum v Olomouci (OLM), PřFMU v Brně (BRNU),
Moravské zemské muzeum v Brně (BRNM), Muzeum Novojičínska (NJM), Ostravské muzeum (OSM),
PřF Ostravské univerzity (OSU), Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku (FMM), Muzeum Těšínska (CESK),
Slezské zemské muzeum v Opavě (OP).
Výsledky
Do dnešního dne se podařilo prozatím nashromáždit základní údaje o celkem 44 publikacích. Jedná se o
výsledek prvotního vyhledávání a tak nejsou u všech nalezených publikací k dispozici veškeré údaje.
46
Tyto budou dále hledány. Kromě knih se jedná také o údaje ze sborníků či zpravodajů apod., které
souvisejí s územím CHKO Beskydy. Kompletní seznam doposud vyhledaných publikací je možné
prohlédnout v příloze 1.
Literárních zdrojů, které se zabývají vzácnými a ohroženými druhy rostlin, bylo prozatím nalezeno celkem
27. Opět se jedná o knihy, sborníky, zpravodaje apod. Jelikož absence času nedovolila konkrétnější
průzkum těchto prací, jedná se pouze o orientační přehled, který spíše reprezentuje dosavadní vývoj
prací na dané aktivitě. Hlavní činnost se rozběhne až po předání hesla do databáze NDOP. Kompletní
seznam doposud vyhledaných publikací je možné prohlédnout v příloze 2.
Databáze herbářových dat z muzeí v ČR o výskytu rostlin z území CHKO Beskydy s důrazem na
ohrožené a vzácné druhy rostlin, nebyla z nedostatku času detailněji rozpracována. Navíc není
k dispozici heslo do databáze NDOP a formulář Software 602, což jsou v tomto případě základní potřeby
pro úspěšnou realizaci díla.
47
Příloha č. 1: Bibliografie regionální literatury
1
Kniha
2
Kniha
3
4
5
6
Kniha
Kniha
Kniha
Sborník
7
Věstník
8
9
10
11
Kniha
Kniha
Kniha
Kniha
12
Sborník
13
Sborník
14
15
Časopis
Zpravodaj
16
Zpravodaj
17
18
Časopis
Zpravodaj
19
Zpráva
20
Zpráva
21
Sborník
22
Sborník
23
Sborník
24
Sborník
25
Kniha
26
Časopis
27
28
29
30
Kniha
Kniha
Kniha
Dipl. práce
31
Dipl. práce
32
Dipl. práce
33
Dipl. práce
34
Dipl. práce
35
Dipl. práce
PAVELKA J., TREZNER J. (eds.), 2001:Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců
přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 504 s. + 64 s. bar. přílohy.
BUBELA J., 1879: Rostlinstvo květeny Vsetínské. Ms. Dep. in. OVM Vsetín, pracoviště Valašské
Meziříčí
DOSTÁL J., 1987: Nová květena ČSSR, Vol. 1., 2. Academia, Praha, 1548 s.
FORMÁNEK E., 1887: Květena Moravy a rakouského Slezka, Vol. 1. Brno.
FORMÁNEK E., 1892: Květena Moravy a rakouského Slezka, Vol. 2. Brno.
GIBL J., 1949: Orchideae (vstavačovité) v Beskydách. Přírod. Sborn.Oytrav. Kraje, Opava, 10:
1666 - 167
GOGELA F., 1902: Z květeny pahorkatiny podkarpatské na Moravě východní. Věst. Klubu Přírod.
V Prostějově, 6: 107 - 112.
HEJNÝ S., SLAVÍK B. (eds.), 1988: Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha.
HEJNÝ S., SLAVÍK B. (eds.), 1990: Květena České republiky 2. Academia, Praha.
HEJNÝ S., SLAVÍK B. (eds.), 1990: Květena České republiky 3. Academia, Praha.
JATIOVÁ M., ŠMITÁK J., 1996: Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezku. ArcaJiMfa,
Třebíč, 539 s.
JEDLIČKA J., 1942: Příspěvek ku poznání květeny Moravských Karpat I. Sborn. Klubu přírodov.,
Brno, 24: 31 - 51
JEDLIČKA J., 1951: Příspěvek ku poznání květeny Moravských Karpat II. Sborn. Klubu přírodov.,
Brno, 29: 39 - 51
JURČÁK J., 1977: Chráněné druhy vstavačovitých rostlin ve Vsetínských vrších. Živa, 3: 94 - 95
JURČÁK J., 1987: Poznámky o výskytu chráněných drudů čeledi Orchideaceae na Vsetínsku.
Zpravodaj OVM Vsetín: 24 - 31.
KAŠPAROVÁ M., 1972: K výskytu vstavačovitých rostlin v okolí Valašského Meziříčí a Vsetína.
Práce VÚ Vsetín: 46 - 48
KRIST V., 1934: Šafrány Československé republiky. Příroda, 27: 206, 231 - 233
NEUHÄUSL R., NEUHÄUSLOVÁ - NOVOTNÁ Z., 1969: Floristický materiál ke květeně Moravy II,
III. Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 4: 29 - 47, 86 - 105.
PAVELKA J., 1990 - 1995: Zprávy z průzkumů vstavačovitých rostlin v okrese Vsetín za jednotlivé
roky 1988 až 1995. Ms, 35 s. Dep. in: OkÚ Vsetín, RŽP.
PAVELKA JAN, PAVELKA JIŘÍ, VAŠÁT A., KŘENEK D., ŠULGAN M., 1996 - 2001: Zprávy z
průzkumu orchidejí na Valašsku za jednotlivé roky 1996 až 2001. Ms, 40 s. ZO ČSOP 76/06
Orchidea.
ŘÍČAN G., 1927: Květena Makyty v Mor. Kapratech. Sborn. Klubu. přírod. v Brně za rok 1926,
Brno, 9: 34 - 44.
ŘÍČAN G., 1928: Orchideové louky u Vsetína v Mor. Karpatech. Sborn. Klubu. přírod. v Brně za
rok 1927, Brno, 10: 36 - 51.
ŘÍČAN G., 1932: Pastviny okresu vsetínského v moravských Karpatech. Sborn. přírod. Společ.
Mor. Ostrava, 7: 25 - 89.
ŘÍČAN G., 1933: Květena Javorníků v Mor. Karpatech. Sborn. Klubu přírod. v Brně za rok 1932,
Brno, 15: 20 - 43.
ŘÍČAN G., 1936: Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. Ms. Dep. in: knih. OVM
Vsetín, pracoviště Valašské Meziříčí.
SEDLÁČKOVÁ M., 1995: K výskytu některých dřevin v regionu sv. Moravy a Slezka. Čas. Slez.
Muz. Opava (A), 43: 175 - 184
SLAVÍK B. (ed.), 1995: Květena České republiky 4. Academia, Praha.
DANČÁK M., 1997: Květena severozápadního Vsetínska z hlediska ochrany přírody. Ms.
Diplomová práce. Dep. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. UP, Olomouc.
DERKOVÁ M., 2001: Mokřadní vegetace Vsetínských vrchů. Ms, 129 s. + 13 s. příloh. Diplomová
práce. Dep. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno.
LOSOVÁ H., 2000: Floristické poměry jihozápadní části Vsetínských vrchů (Taxonomicko chorologický rozbor vybraných druhů). Ms, 265 s. Diplomová práce. Dep. in: Kat. bot. Přír. Fak.
UK, Praha.
NOVOSADOVÁ J., 1999: Vegetace lesních pramenišť Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a
Javorníků. Ms. Diplomová práce. Dep. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno.
PODMANICKÁ V., 1993: Květena území severozápadně od Zašové (okres Vsetín). Ms, 135 s.
Diplomová práce. Dep. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno.
TRÁVNÍČEK J., 1984: Floristická studie jižní části Veřovických vrchů. Ms., 157 s. Diplomová
práce. Dep. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno.
48
36
37
38
39
40
41
42
43
44
Dipl. práce
VONDRÁKOVÁ B., 1974: Floristické poměry pramenné oblasti Rožnovské (Dolní) Bečvy. Ms, 140
s. Diplomová práce. Dep. in: Knih Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno.
Práce SOČ ŠULGAN M., 2000: Orchideje Rožnova a blízkého okolí. Ms, 100 s. Soutěžní SOČ. Gymnázium
Rožnov p. R. Dep. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.
Rigor. práce NEUSCHLOVÁ Š., 1980: Rozšíření chráněných a ohrožených druhů v Javorníkách . Ms.
Rigorózní práce. Dep. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno.
Sborník
DUDA J., 1950: Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66-92.
Zpravodaj
DUDA J., 1979: Rašelinné louky Kudlačena (Horní Bečva, okres Vsetín). Zpr. Vlastiv. Úst.
Olomouc, p. 201: 14-20.
Časopis
TKAČÍKOVÁ J., TKAČÍK J., 2005: Ústup jedle v maloplošných chráněných územích na Valašsku
na příkladu PR Kutaný. - In: Valašsko - Vlastivědná revue 15: 24-25.
Kniha
WEISSMANNOVÁ H. a kol., 2004: Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná
území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 346.
Kniha
TOMANOVÁ D., 2000: Zvláště chráněná území okresu Nový Jičín. Okresní úřad Nový Jičín.
Zpráva
PUCHMAJEROVÁ M., 1945: Rašeliniště moravsko-slezských Beskyd. Rozpr. Čes. Akad. Věd
Um., tř. 2, 54: (1944)/18: 1-29.
49
Příloha č. 2: Literární zdroje s důrazem na vzácné a ohrožené druhy rostlin
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
Studie
JONGEPIEROVÁ, I., KRUPA, M., POPELÁŘOVÁ, M., 2008: Hořeček žlutavý – vymírající druh
moravských Karpat, p.37-41 in Piro Z. et Wolfová J. (eds.), 2008: Zachování biodiverzity
karpatských luk. FOA, nadační fond pro ekologické zemědělství, Praha, 108 s. ISBN 978-80254-2795-8.
Sborník
KRIST, V, 1933: Hořce Československé republiky. Sborník Klubu přírodovědeckého XVI.
Brno.
Sborník
KRIST, V, 1937(?1935): Hořce Československé republiky (doplňky
I.)
Studie
KRUPA M., JŮZOVÁ B., 2007: Opylovači hořečků Gentianella lutescens
(ssp. lutescens, carpatica) a Gentianella ciliata se zaměřením na čmeláky. Zpráva za rok 2007 v
rámci projektu Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v
České republice prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie
(UNDP-GEF 2255/1705), 24p.
Studie
JŮZOVÁ B., KRUPA M., 2008: Opylovači hořečků Gentianella lutescens
(ssp. lutescens, carpatica). Zpráva za rok 2008 v rámci projektu Zachování biologické
rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím
cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie (UNDP-GEF 2255/1705), 12p.
Zpráva
KIRSCHNER, J., KIRSCHNEROVÁ, L., 2002: Změny v rozšíření Gentianella lutescens subsp.
lutescens a subsp. carpatica v České republice. Zprávy České Botanické Společnosti, Praha,
18p.
Zpráva
DUDA J., 1949: Rozšíření Luzula luzulina D. Torre na Moravě. Čs. Bot. Listy, 1: 65
Časopis
JURČÁK J., 1975: Lokality prhy arniky ve Vsetínských vrších. Ochranářský průzkum 4/1975:
13. Příloha časopisu Ochrana přírody.
Časopis
JURČÁK J., 1976: Lokalita střevičníku pantoflíček v Javorníkách a její ochrana. Živa, 4: 134 135.
Zpravodaj JURČÁK J., PAVELKA JAN, 1991: Vstavač osmahlý (Orchis ustulata L.) na Vsetínsku.
Časopis
KAŠPAROVÁ M., 2000: Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata L.). Valašsko, 1: 50.
Zpravodaj KUČÍREK L., 1989: K výskytu chráněné prhy arniky (Arnica montana L.) ve Vsetínských vrších.
Zpravodaj KYSLINGROVÁ D., 1989: Neobvyklá stanoviště lilie zlatohlávku. Zpravodaj OVM Vsetín: 47.
Časopis
PAVELKA J., 1993: Vstavač osmahlý na
Vsetínsku. Živa, 4: 166.
Časopis
PAVELKA J., 1993: Bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum) ve Vsetínských vrších. Zpravodaj
OVM Vsetín: 53 - 55.
Časopis
PAVELKA J., 1995: Vstavač nachový na
Vsetínsku. Živa, 1: 14.
Zpravodaj PAVELKA J., 1995: Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) na Vsetínsku. Zpravodaj OVM Vsetín:
27 - 28.
Zpravodaj PAVELKA j., ŠKROTT M., 1993: Nález vzácného taxonu pětiprstky (Gymnadenia conopsea
densiflora). Zpravodaj OVM Vsetín: 15 - 16.
Časopis
ŘÍČAN G., 1925: Chrpa javornická a její naleziště na Moravě (Centaurera mollius Wald. et Kit.).
Věda Přír., Praha, 6: 80 - 82.
Časopis
ŘÍČAN G., 1926: Cirsium acaule na Moravě. Věda Přír., Praha, 7:
294 - 299.
Sborník
ŘÍČAN G., 1929: Rozšíření Aremonia agrimonoides v Moravských Karpatech. Sborn. Klubu
přírod. v Brně, 11 (1928): 52 - 61.
Časopis
SEDLÁČKOVÁ M., 1994: Rozšíření Orchis pallens na severní Moravě a ve Slezku. Čas. Slez.
Muz., Opava (A), 43: 219 - 223.
Časopis
SEDLÁČKOVÁ M., 1996: Orchis pallens v lesích severovýchodní Moravy. Čas. Slez. Muz.,
Opava, A, 45: 279 - 283.
Časopis
TRÁVNÍČEK B., CHYTIL P., LUSTYK P., 1994: Poznámky k rozšíření Petasites kablikianus
Tausch ex Berchtold v Moravskoslezských Beskydech, Podbeskydské pahorkatině a
slovenských Karpatech. Čas. Slez. Muz., Opava, 43: 205 - 210.
Časopis
VELÍSEK V., 1962: Nová lokalita prhy arniky (Arnica montana L.) na Moravě. Čas. Slez. Muz.,
Opava, A, 11: 127 - 132.
Dipl. práce LUXOVÁ K., 1999: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) v Beskydech – současný
stav a dynamika populací a návrhy managementu. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.
Časopis
KRIST V., 1934: Šafrány Československé republiky. Příroda, 27: 206, 231 - 233.
50
2.6 Monitoring vybraných druhů flóry v CHKO Beskydy –
Salix daphnoides, S. elaeagnos, Ribes petraeum, R. alpinum,
Calamagrostis pseudophragmites, Betula obscura
51
(průběžná zpráva - 1. etapa)
Monitoring vybraných druhů flóry v CHKO Beskydy
– Salix daphnoides, S. elaeagnos, Ribes petraeum, R. alpinum,
Calamagrostis pseudophragmites, Betula obscura
v rámci
Zpracoval: kolektiv autorů
52
Část A
– Salix daphnoides, S. elaeagnos, Ribes ssp.
Zpracoval: RNDr. Radim J. Vašut, Ph.D.
53
1. ÚVOD
Předkládaná dílčí zprávy o realizaci (průběžné zprávy – 1. etapa) shrnuje poznatky získané
k datu 18.12.2009. Vzhledem k tomu, že zadání práce proběhlo na konci vegetační sezóny, nemohl být
realizován terénní průzkum. Studie proto mohla být zaměřena pouze na analýzu historického rozšíření a
na přípravné práce pro následující vegetační sezónu v příštím roce.
Další dílčí zpráva o realizaci bude rozšířena další literární zdroje s novějšími údaji, z nich budou
vytipovány možné recentní lokality a budou zahájeny práce v terénu.
2. CÍLE PRŮZKUMU:
• Zjištění historického a recentního výskytu ohrožených druhů dřevin na území CHKO Beskydy.
Konkrétně se jedná o shromáždění a zpracování historických a recentních floristických dat o ohrožených
druzích dřevin v CHKO Beskydy; terénní revize historicky udávaných lokalit s výskytem studovaných
druhů, nalezení případných nových lokalit výskytu; vytvoření aktuální databáze výskytu druhu
s doplňkovým komentářem. Průzkum bude mít návaznost na výsledky projektu „Zachování biodiverzity
trvalých travních porostů v oblasti Karpat v ČR“ (2006-2008). Studovány budou následující taxony:
o Salix daphnoides
o Salix elaeagnos
o Ribes petraeum a R. alpinum.
• Pochopení vztahů těchto ohrožených druhů mezi a uvnitř populací na genetické úrovni.
3. POUŽITÁ METODIKA
Pro vytvoření historické databáze výskytu ohrožených druhů dřevin v CHKO Beskydy byly zpracovány
dostupné literární zdroje, především pak regionální práce, kterých je ale omezený počet. Dále potom byly
studovány veřejné herbářové sbírky všech nejvýznamnějších českých a všech severomoravských
regionálních herbářových sbírek. Konkrétně, zatím byly studovány tyto herbářové sbírky: Frýdek-Místek,
Nový Jičín, Zlín, Český Těšín, Olomouc, Brno (MZM), Brno (MU), Roztoky, Jihlava, Litoměřice,
Pardubice, Hradec Králové, Liberec, Plzeň, České Budějovice a Ostrava. V první fázi projektu byla
rešerše zaměřena na revizi historického rozšíření vrb. Studium rozšíření ohrožených druhů rybízů
v CHKO Beskydy bude pokračovat příští rok, metodika bude součástí další dílčí části (2. etapy). Data
budou v dalších fázích projektu převedeny do prostředí NDOP, obsahující následující údaje: datum
nálezu, název druhu, zdroj informace, lokalizace údaje, početnost, poznámky (např. stav populace,
biotopu z hlediska ochrany přírody).
4. VÝSLEDKY
4.1 Salix daphnoides
Primárně je druh vázán na štěrkové náplavy podhorských říček Moravsko-slezských Beskyd. Kromě
těchto biotopů, druh roste i na jiných typech mokřadních stanovišť. Cílem je zhodnocení stavu rozšíření
druhu v Moravsko-slezských Beskydech a zjištění, co je původní rozšíření a co je pravděpodobně
antropicky podmíněné rozšíření.
K 18.12.2009 byly dosaženy následující výsledky:
•
•
•
•
Revize herbářových sbírek poukázala především na výskyt v typických biotopech. Jen ojedinělé
sběry pocházejí z jiných stanovišť. Obecně, jen velmi malý počet herbářových dokladů týkající se
Moravskoslezských Beskyd se ve studovaných herbářích nacházelo.
Nalezení herbářových dokladů z ČR dosud neuváděných kříženců (cf. Chmelař et Koblížek 1992,
Koblížek 2002).
Testování a výběr nejvhodnější metody izolace DNA (modifikace CTAB extrakce, cf. Rogstad
1992)
Testování prvních 3 primerových kombinací SSR markerů pro pozdější použití (viz. Stamati et al.
2003, Barker et al. 2003).
54
4.1 Salix elaeagnos
Primárně je druh vázán na štěrkové náplavy podhorských říček Moravsko-slezských Beskyd, stejně jako
druh předchozí. Na rozdíl od něj však neroste na jiných biotopech, proto je zdánlivě ohroženější. Cílem je
zhodnocení stavu rozšíření druhu v Moravsko-slezských Beskydech a zjištění, jaká je genetická struktura
populací, zda-li dochází k obnově populací a jaká je stabilita a výhled populací do budoucnosti.
•
Revize zatím studovaných herbářových sbírek poukázala na velmi omezený počet sběrů SV Moravy.
Většina zatím studovaných dokladů náleží kultivované Salix elaeagnos cv. Angustifolia. Pro terénní
výzkum je proto nutné vycházet i z dalších zdrojů.
•
Nalezení herbářových dokladů z ČR dosud neuváděných kříženců (cf. Chmelař et Koblížek 1992,
Koblížek 2002).
•
Testování a výběr nejvhodnější metody izolace DNA (modifikace CTAB extrakce, cf. Rogstad 1992)
•
Testování prvních 3 primerových kombinací SSR markerů pro pozdější použití (viz. Stamati et al.
2003, Barker et al. 2003).
4.1 Ribes spp.
Rybíz skalní představuje reliktní a extrémně vzácný druh pro květenu Moravskoslezských Beskyd. Cílem
studie je především zjistit populační strukturu tohoto druhu a jeho vztahy k jiným středoevropským
populacím. Dalším cílem je revize rozšíření dalšího vzácnějšího druhu, rybízu skalního (Ribes alpinum).
• Revize menší části herbářových sbírek přinesla údaje především o R. alpinum. Doklady R. petraeum
z Moravskoslezských Beskyd jsou velmi omezené.
• Testování metod izolace DNA zatím neprováděná, scházel rostlinný materiál, který díky vzácnosti
rostlin a pozdnímu zadání projektu nemohl zatím být realizován.
Seznam použitých informačních zdrojů
Barker J. H. A., Pahlich A., Trybush S., Edwards K. J. et Karps A. (2003): Microsatellite markers for
diverse Salix species. – Mol. Ecol. Notes 3: 4–6.
Chmelař J. et Koblížek J. (1990): 65: Salicaceae Mirbel – vrbovité. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.]:
Květena ČR 2, pp. 458–495.
Koblížek J. (2002): 60. Salicaceae Mirbel – vrbovité. – In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z.,
Kirschner J. & Štěpánek J. [eds. ] (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech
Republic. ] – 928 p., Academia, Praha.
Rogstad, S.H. (1992) Saturated Nacl-Ctab Solution as a Means of Field Preservation of Leaves for DNA
Analyses. Taxon 41, 701-708.
Stamati K.. Blackie S., Brown W. S. et Russell J. (2003): A set of polymorphic SSR loci for subarctic
willow (Salix lanata, S. lapponum and S. herbacea). – Mol. Ecol. Notes 3: 208-282.
55
Část B
– Ribes petraeum, R. alpinum, Betula obscura
Zpracoval: Ing. Vojtěch Bajer
56
1. Úvod
Tato dílčí zpráva o realizaci (průběžná zpráva 1. etapy) obsahuje popis dosavadního postupu řešení
průzkumu a také výsledky k datu 18.12.2009. S hledem na termín zadání práce na konci listopadu nebylo
možné provést monitoring v terénu, proto jsou současným výstupem pouze zpracovány část historických
údajů. Protože zamím nedošlo k předání přístupového hesla do databáze NDOP, jsou prozatím
zpracovány pouze v tabelárním přehledu.
V období do následující průběžné zprávy (2. etapa) zčásti již proběhne terénní monitoring.
2. Název průzkumu
Monitoring vybraných druhů flóry v CHKO Beskydy – Salix daphnoides, S. elaeagnos, Ribes petraeum,
R.. alpinum, Calamagrostis pseudophragmites, Betula obscura (kód 2.7)
- Část Ribes petraeum, R.. alpinum, Betula obscura
3. Cíle průzkumu:
•
•
Zjištění genetické struktury populací vybraných ohrožených druhů rostlin v CHKO Beskydy (Ribes
petraeum) - studium genetické variability
Zjištění recentního výskytu Ribes petraeum, R. alpinum, Betula obscura) a revize jejich historických
lokalit výskytu v CHKO Beskydy
Fakticky jde zejména o shromáždění a zpracování historických floristických dat o výskytu uvedených
druhů, o shromáždění a zpracování informací o genetické variabilitě Ribes petraeum; dále terénní revize
historicky udávaných lokalit s výskytem studovaných druhů a nalezení případných nových lokalit výskytu.
V rámci zpracování historického rozšíření sledovaných druhů proběhlo studium a zpracování informací z
části dostupných literárních údajů, z průzkumů i z ústních sdělení odborníků, kteří se podíleli na
mapování flory v oblasti. Tyto údaje byly zpracovány do tabelárních přehledů.
Tato část průzkumu bude v další etapě alespoň z části převedena do prostředí NDOP, obsahující
následující údaje: datum nálezu, název druhu, zdroj informace, lokalizace údaje, početnost, poznámky
(např. stav populace, biotopu z hlediska ochrany přírody). Historická databáze sloužit také jako podklad
pro ověření historických údajů o výskytu druhu v terénu.
5. Výsledky
5.1 Ribes alpinum
Druh je uváděn jako častý až roztroušený v územích termofytika a mezofytika s výskytem tvrdých hornin,
zaříznutých údolí a skalnatých svahů. V oreofytiku se vyskytuje zřídka roztroušeně, častěji, častěji
v územích, kde jeho výskyt souvisí s migracíze sousedních oblastí. Mezi takováto území náleží právě
oblast Moravskoslezských Beskyd (Kirschner 1990). Dosavadní nálezy z území CHKO Beskydy jsou
omezeny právě na oblast Moravskoslezských Beskyd (Radhošť, Čertův mlýn, Lysá hora), ve Vsetínských
vrších a v Javorníkách dosud není udáván. Po provedení dílčího výzkumu historických údajů bylo
prozatím zjištěno 11 lokalit, z toho 2 v rámci Radhošťských Beskyd a 9 na Lysé hoře.
5.2 Ribes petraeum
Druh omezený na subalpínské (vzácně supramontánní) a karové polohy. Vyskytuje se na skalkách a
vlhkých, často skalnatých, balvanitých a suťový svazích. Kirschner (1990) uvádí, že se u nás přirozeně
vyskytuje pouze v Krkonoších, Kralické Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. Jediný historický údaj o výskytu
R. petraeum v Moravskoslezských Beskydech na Smrku (Gogela, 1898) hodnotí jako málo věrohodný a
přirozený výskyt v Beskydech jako celkově nepravděpodobný. Až výzkumy z konce 90. let 20. století
přítomnost R. petraeum v území ověřily. Nejprve byl nalezen na úbočí Čertova mlýna (Velička 1996) a
později byla potvrzena také lokalita na Smrku (Velička 2001). V rámci mapování Natura 2000 došlo
57
v roce 2002 také k nálezu druhu na severním svahu Lysé hory (Albín in verb.), údaj byl v následujícím
roce ověřen (Plášek, Cimalová 2003, Bajer 2003). Aktuálně jsou tedy ve sledovaném území známy 3
lokality výskytu, otázka původnosti je však zatím nevyřešena.
5.3 Betula obscura
Vzhledem k tomu, že bříza tmavá byla na úroveň druhu zařazena poměrně nedávno (Kříž, 1990),
prakticky neexistují relevantní informace o výskytu druhu na mapovaném území. V Květeně ČR (Kříž
1990) je udáván jako areál rozšíření severovýchodní Morava ve stupni suprakolinním až montánním,
mezi oblastmi výskytu jsou uvedeny také Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. Obě pohoří uvádí také
Úradníček et al. (2009). Velička (2001) uvádí výskyt v ČR na celkem 11 lokalitách, přičemž uvádí, že se
druh vyskytuje zejména na Vsetínsku, v Podbeskydské pahorkatině a na Opavsku. Dančák (2001) udává
břízu tmavou mezi taxony, které se na území okresu Vsetín vyskytují na 2 – 5 lokalitách.
Konkrétnější informace z území CHKO Beskydy přinesla mapování provedená v posledních letech.
Několik lokalit bylo zjištěno v rámci mapování Natura 2000, další při provádění jiných botanických
průzkumů. Z dostupných pramenů i ústních údajů bylo dosud v CHKO Beskydy zjištěno celkem 15 lokalit.
Z toho je v okresu Frýdek-Místek 4 lokality, v okresu Nový Jičín 1 lokalita a v okresu Vsetín 10 lokalit.
Celkový přehled lokalit jednotlivých druhů je se spolu s údaji o lokalitách uveden v příloze. Po obdržení
přihlašovacích údajů budou tyto údaje částečně převedeny do databáze NDOP.
Bajer, V., 2003a: Mapování břízy tmavé (Betula obscura) v okrese Vsetín – závěrečná zpráva projektu,
13 pp. Depon in ČSOP Salamandr, Rožnov p.R.
Bajer, V., 2003b: Mapování a sběr reprodukčního materiálu ohrožených druhů lesních dřevin v oblasti
severních svahů Lysé hory – závěrečná zpráva prjektu, 11 pp. Depon in ČSOP Salamandr, Rožnov p.R.
Cimalová, Š., Plášek, V., 2003: Botanické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami
k managementu území. In: Bajer, V. et al., 2003: Plán péče o přírodní rezervaci Malenovický kotel, 13 pp.
Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p.R.
Dančák, M., 2001: Rostliny. In: Pavelka, J., Trezner, J. (eds.), Příroda Valašska, pp. 91 - 152, ČSOP ZO
76/06 Orchidea, Vsetín.
Kirschner, J., 1990: Grossulariaceae DC. In Hejný, S., Slavík, B. (eds.), Květena ČR 2, pp. 358 – 371,
Academia, Praha.
Kříž, Z., 1990: Betula L.In Hejný, S., Slavík, B. (eds.), Květena ČR 2, pp. 36 – 46, Academia, Praha.
Úradníček, L., Maděra, P., Tichá, S., Koblížek, J., 2009: Dřeviny České republiky, Lesnická práce, Praha.
Velička, M., 1996: Ochrana genofondu ohrožených druhů dřevin na severní Moravě. pp. 169 – 182. In:
Příroda 6, AOPK ČR Praha.
Velička, M., 2001: Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. Práce a studie Muzea
Beskyd, 11, pp. 155 – 172, Frýdek-Místek.
Vašut, R., 2002: Vysoká (T0082BE), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura
2000 a Smaragd. Ms., 15 pp. Depon. in AOPK ČR, Praha.
Albín, R., in verb.
Chytil, P., in verb.
Janeček, J., in verb.
Klečková, Z., in verb
Kočí, M., in verb.
Popelářová, M., in verb.
Škrot, M., in verb.
Wolf, P., in verb.
58
Část C
– Calamagrostis pseudophragmites
Zpracoval: Ing. Štěpánka Kalousová
59
1. Úvod
Předkládaná dílčí zpráva o realizaci (průběžná zpráva – 1. etapa) popisuje postup řešení průzkumu a
výsledky k datu 18. 12. 2009. Vzhledem k pozdnímu zadání práce, tedy z pohledu rostlin již ukončené
vegetační sezóně, nemohly být realizovány terénní práce. Byly tedy vytipovány hlavní herbáře ČR, jako
možné zdroje informací o výskytu této kriticky ohrožené rostliny a hledány údaje v dostupných zdrojích
(literární prameny, internet). Vzhledem k tomu, že nebyla předána přístupová hesla do databáze NDOP,
nebylo možné zadat do této databáze žádné údaje.
Další dílčí zpráva o realizaci bude rozšířena o dosud známé údaje, zejména z herbářových položek
uložených v hlavních herbářích ČR. S ohledem na biotop třtiny pobřežní (Calamagrostis
pseudophragmites) budou vytipovány možné recentní lokality a zahájeny práce v terénu. Rovněž
předpokládám, že přístup do databáze NDOP bude v té době již možný.
2. Název průzkumu
Monitoring (Salix daphnoides, S. elaeagnos, Ribes petraeum, R. alpinum, Calamagrostis
pseudophragmites, Betula obscura) a revize jejich historických lokalit výskytu v CHKO Beskydy - Část:
Monitoring třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) na území CHKO Beskydy (kód 2.6)
3. Cíle průzkumu
Zjištění recentního výskytu vybraných druhů rostlin (Salix daphnoides, S. elaeagnos, Ribes petraeum, R.
alpinum, Calamagrostis pseudophragmites, Betula obscura) a revize jejich historických lokalit výskytu
v CHKO Beskydy.
Mapování recentního výskytu Calamagrostis pseudophragmites:
- budou ověřeny historické údaje o výskytu druhu v terénu
- budou zmapovány lokality možného výskytu druhu (vhodný biotop)
- zjištěné údaje o výskytu rostlin budou zaneseny do prostředí NDOP
Rešerše historického rozšíření studovaných druhů rodů Salix, Betula a Calamagrostis:
- proběhne studium rozšíření druhů z literárních údajů a revizí herbářových dokladů uložených v hlavních
herbářích ČR
- zjištěné údaje budou zaneseny do databáze NDOP
Mapování recentního výskytu Calamagrostis pseudophragmites v CHKO Beskydy dosud nebylo
zahájeno, terénní práce budou probíhat ve vegetačním období, metodika bude součástí další dílčí zprávy
(2. etapy).
Pro rešerše historického rozšíření druhu Calamagrostis pseudophragmites v CHKO Beskydy jsou
využívány všechny dostupné prameny (literární a internetové údaje, ústní informace (Správa CHKO
Beskydy), herbářové položky). Z prozatímní zkušenosti vyplývá, že dostupných údajů o druhu
Calamagrostis pseudophragmites je velmi málo. Drtivá většina atlasů a botanických publikací tento druh
vůbec neuvádí.
Sesbírané údaje budou po předání přístupových hesel převedeny do prostředí NDOP s uvedením
následujících údajů: datum nálezu, název druhu, zdroj informace, lokalizace údaje, početnost, poznámky
(např. stav populace, biotopu z hlediska ochrany přírody, antropogenní ohrožení lokalit, doporučení
z hlediska ochrany přírody).
5. Výsledky
5.1. Rod Calamagrostis
Rod Calamagrostis patří do třídy jednoděložných rostlin (Liliopsida), rodu Lipnicotvarých (Poales) a čeledi
lipnicovitých (Poaceae). Rod Calamagrostis zahrnuje vytrvalé, středně vzrostlé až statné byliny osidlující
nejrůznější biotopy. Uvádí se, že v rámci tohoto rodu rozeznáváme celkem 230 druhů, z čehož v Evropě
najdeme 14 druhů. (Fischer M. A., Oswald K., Adler W. 2008)
60
V České republice roste 8 druhů tohoto rodu. Některé z nich jako například třtina křovištní (Calamagrostis
epigejos) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) patří mezi silně expanzivní druhy. Jiné druhy rodu
Calamagrostis například třtina nachová (Calamagostis phragmitoides), třtina přehlížená neboli tuhá
(Calamagrostis stricta), třtina pestrá (Calamagrostis varia) jsou naopak ohrožené. (Anonymus 2009d)
Mezi kriticky ohrožené druhy C1 patří i třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) monitorovaná
v rámci tohoto projektu.
5.2. Druh Calamagrostis pseudophragmites
5.2.1. Popis druhu
Calamagrostis pseudophragmites je vytrvalá bylina, se vzpřímeným 20 až 150 cm vysokým stéblem, s
listy sivě zelenými, plevy jsou šídlovitě kopinaté, nápadně nestejné. Její květy jsou uspořádány
v kláscích, které tvoří latu bez listenů dlouhou 4 – 40 cm. Prašníky fialové barvy vyrůstají na dlouhých
nitkách. Stéblo má 4-6 kolének, pod latou je hladké, vřeteno laty je chabé a křivolaké. Plodem je obilka.
(Anonymus 2009a; Clayton, W. D., Harman, K. T. and Williamson, H. 2006 onwards; Kubát K. 2002).
Jedná se o kriticky ohrožený druh C1, chráněný v kategorii silně ohrožených druhů dle vyhlášky
Sb.359/1992.
5.2.2. Biotop
Calamagrostis pseudophragmites osidluje pouze štěrkové náplavy podhorských toků a divočících řek.
Biotop Calamagrostis pseudophragmites patří mezi ohrožené a chráněné biotopy dle Směrnice Rady
92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jedná se o
Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) M4.3.
Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní můžeme popsat jako zapojené, druhově chudé porosty s dominantní
třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), dosahující výšky až 150 cm. V bylinném patře se
mohou s větší pokryvností uplatňovat i devětsil lékařský (Petasites hybridus) a devětsil Kablíkové
(Petasites kablikianus), v nižších polohách bývá zastoupena jako dominanta také chrastice rákosovitá
(Phalaris arundinacea). V řídkém a nepravidelně vyvinutém keřovém patře je nejčastějším druhem vrba
nachová (Salix purpurea). Tyto štěrkové náplavy s vhodnými podmínkami pro sedimentaci unášeného
materiálu, vznikaly především při výtoku řek z úzkých údolí s velkým spádem do otevřenější krajiny.
Typicky vyvinuté porosty se obvykle nacházejí na vlhkých písčitých okrajích náplavů položených nízko
nad vodní hladinou. Při pravidelných jarních záplavách dochází často k destrukci porostů přeplavováním
a přemísťováním štěrku. Porosty ustupují při výraznějším zastínění.
Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní jsou ohroženy zejména díky regulacím vodních toků vedoucí ke
změnám v sedimentačním režimu, protipovodňovými opatřeními spojenými s úpravou břehů a koryt toků,
úpravami koryt po povodních, eutrofizací vod.
V rámci České republiky je výskyt tohoto biotopu známý z horního toku Labe, z Divoké Orlice a řek
Morávky a Ostravice v Moravskoslezských Beskydech. (Anonymus 2009b)
Jak židoviník, tak třtina pobřežní jsou kriticky ohrožené druhy a vegetace s jejich přítomností se vzácně
vyskytuje především v beskydském regionu, zejména jsou to řeky Morávka, Bečva a Lomná, porosty s
chrasticí (Phalaris arundinacea) a případně i třtinou jsou také na horním Labi, Jizeře a Orlici.(Rybka V.
2004)
5.3.
Rešerše
historického
rozšíření
pseudophragmites na území CHKO Beskydy
druhu
Calamagrostis
Monitoring třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) úzce souvisí s monitoringem jejího biotopu,
tedy štěrkových náplavů. Tyto náplavy najdeme na území CHKO Beskydy zejména na řekách Morávka
(NPP Skalická Morávka), Ostravice a jejich přítocích. Konkrétní bibliografické údaje k zájmovému území
začaly být dohledávány, budou sesbírány v průběhu následujících měsíců.
Z dostupných ústních informací vyplývá, že porosty Calamagrostis pseudophragmites byly pozorovány na
štěrkových náplavech v povodí řeky Morávky v NPP Skalická Morávka v k.ú. Vyšní Lhoty a na náplavech
říčky Lomná v k.ú. Dolní Lomná (Popelářová in verb.). V letošním roce byla Calamagrostis
pseudophragmites nalezena v údolí potoka Smradlavá, který je přítokem Bílé Ostravice. (Dvořák in lit.)
Zmínka o ojedinělém výskytu tohoto druhu je rovněž na webových stránkách popisující PP Rákosina ve
Stříteži. (Anonymus 2009c). Další z nemnoha historických údajů o Calamagrostis pseudophragmites
61
popisuje její výskyt na pravém břehu řeky Ostravice v úseku Frýdek-Místek – Lískovec. (Čížek, 1975)
Tyto údaje budou ve vegetační sezóně ověřeny.
Dalším možným zdrojem informací o výskytu tohoto druhu jsou herbářové položky uložené v hlavních
herbářích ČR. Pro revizi těchto položek byly vytipovány následující herbáře ČR: Moravské zemské
muzeum v Brně, Botanický ústav Masarykovy univerzity v Brně, Botanický ústav Mendelovy zemědělské
a lesnické univerzity v Brně, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Slezské zemské muzeum v Opavě,
Muzeum Komenského v Přerově, Botanický ústav Karlovy univerzity v Praze, Muzeum Beskyd FrýdekMístek, Muzeum Novojičínska Nový Jičín, Muzeum Těšínska Český Těšín, herbářové sbírky botanického
ústavu AVČR, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně. Informace ze jmenovaných herbářů budou
získávány a zpracovávány v následujících měsících.
5.4. Další údaje uvedené v bližší specifikaci konkrétního průzkumu
Databáze údajů o výskytu Calamagrostis pseudophragmites na území CHKO Beskydy s doplňkovým
komentářem, zadaná v prostředí NDOP s udáním následujících (povinných) parametrů: datum nálezu,
název druhu, zdroj informace, lokalizace údaje, početnost, poznámky (např. stav populace, biotopu
z hlediska ochrany přírody) nebyla z důvodu nepředání přístupového hesla tvořena, stejně jako nebylo
zahájeno mapování v terénu a není tedy k dispozici fotodokumentace ani mapové přílohy recentního
výskytu.
Anonymus 2009a dostupné z http://botany.upol.cz/prezentace/smidova/Poaceae3.pdf [accessed 11. 12.
2009]
Anonymus 2009b dostupné z http://www.biomonitoring.cz/biotopy.php?stanovisteID=7&biotopID=81
www.biomonitoring.cz [accessed 11. 12. 2009]
Anonymus 2009c dostupné z http://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Rakosina.htm [accessed 18. 12. 2009]
Anonymus 2009d dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99tina [accessed 15. 12. 2009]
Clayton, W. D., Harman, K. T. and Williamson, H. (2006 onwards). GrassBase - The Online World
Grass Flora, dostupné z http://www.kew.org/data/grasses-db.html. [accessed 21. 12. 2009]
Čížek K. 1975 dostupné z http://www.mzm.cz/Botanika/multi/CS/multi.html (herbářová databáze
Moravského zemského muzea) [accessed 17. 12. 2009]
Dvořák V. in lit. nepublikované, 2009
Fischer M. A., Oswald K., Adler W. 2008: Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol.
Dritte Auflage, Land Oberösterreich, Biologiezentrum der OÖ Landesmuseen, Linz 2008 dostupné z
http://de.wikipedia.org/wiki/Reitgr%C3%A4ser#cite_note-Fischer-1[accessed 21. 12. 2009]
Kubát K., (ed.) et al., 2002: Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha
Popelářová M. in verb., 2009
Rybka V.,ročník XII 8/2004 in Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, zásady péče
o biotopy M1.4 Říční rákosiny, M1.5 Pobřežní vegetace potoků, M4 Štěrkové říční náplavy, M5
Devětsilové lemy horských potoků, M6 Bahnité říční náplavy, M7 Bylinné lemy nížinných řek: Ministerstvo
životního
prostředí
v edici
Planeta
2004,
Praha,
dostupné
z
is.mendelu.cz/eknihovna/download.pl?objekt=7438;ulozit=1 [accessed 15.12 2009]
Ostatní zdroje použité pro vyhledávání a doplnění informací:
Chytrý, M., Kučera, T. & Kočí, M. (eds.) 2001: Katalog biotopů České republiky, Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR:, Praha, dostupné z http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=1951
[accessed 21.12 2009]
Pavelka J., Trezner J. et kol., 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín), ČSOP ZO 76/06 Orchidea, Vsetín
www.biolib.cz
www.botany.cz
http://botany.upol.cz/atlasy/spolecenstva/index.html#_Toc90619940
http://www.sci.muni.cz/botany/chytry
www.google.com
www.kvetenacr.cz
www.nature.cz
http://slovnik.seznam.cz/
www.wikipedia.org
62
Příloha č. 1: Přehled lokalit – Ribes alpinum, Ribes petraeum a Betula obscura
Ribes alpinum
lokalita
č.
katastrální
území
název lokality
zdroj
1
2
3
4
5
6
7
8
Čeladná
Ostravice
Malenovice
Malenovice
Malenovice
Malenovice
Malenovice
Malenovice
NPR Kněhyně-Čertův mlýn
NPR Mazák
PR Malenovický kotel 1
9
Krásná
pod PR Zimný potok
Lysou horou
Prostřední
Bečva
Dolní Bečva
Havraní
Velička 2001
Velička 2001
Bajer 2003
Bajer 2003
Bajer 2003
Bajer 2003
Bajer 2003
Cimalová, Plášek
2003
Cimalová, Plášek
2003
Kočí in verb.
10
11
poznámka
také Cimalová, Plášek 2003
Janeček in verb.
Ribes petraeum
lokalita
č.
1
2
3
katastrální
území
Prostřední
Bečva
Staré Hamry II
Malenovice
název lokality
zdroj
poznámka
Velička 2001
NPR Mazák
PR Malenovický kotel
Velička 2001
Albín in verb.
katastrální
území
Dolní Bečva
název lokality
zdroj
poznámka
Horní Rozpití
Kříž 1990
Horní Bečva
Vigantice
HutiskoSolanec
Velké Karlovice
Velké Karlovice
HutiskoSolanec
Huslenky
Valašská
Bystřice
Vidče
Trojanovice
Malenovice
Vyšní Lhoty
Košařiska
Milíkov
Grapa
Stoklásky
Adámky
Vašut 2002
Chytil in verb.
Wolf in verb.
pravděpodobně
Kamenné
ověřeno: Bajer 2003
Soláň 1
Soláň 2
Kání
Kočí in verb.
Bajer 2003
Bajer nepubl.
U Martinců
Na Říkách
Bajer 2003
Klečková in verb.
Hlaváčky
Střelnice
Pod Lukšincem
I. zóna
Popelářová in verb.
Škrot in verb.
Chytil in verb.
Chytil in verb.
Chytil in verb.
Chytil in verb.
ověřeno:
2003
Cimalová,
Plášek
Betula obscura
lokalita
č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
U Smeka
63
vrchol
2.7 Monitoring hořečku žlutavého (Gentianella lutescens) na
území CHKO Beskydy
64
(průběžné zpráva - 1. etapa)
Monitoring hořečku žlutavého (Gentianella lutescens) na
území CHKO Beskydy
v rámci
Zpracoval: Ing. Martin Krupa
65
Úvod
Předkládaná dílčí zprávy o realizaci (průběžné zprávy – 1.etapa) popisuje postup řešení
průzkumu a výsledky k datu 18.12.2009. Vzhledem k pozdnímu zadání práce, tedy z pohledu rostlin již
ukončené vegetační sezóně, nemohly být realizovány terénní práce, a proto jsou zde zpracovány pouze
historické údaje (do roku 1969) z dostupných herbářových a literárních zdrojů. Vzhledem k tomu, že
nebyly předány přístupové hesla do databáze NDOP, jsou uvedeny pouze v tabulce.
Další dílčí zpráva o realizaci bude rozšířena další herbářové a literární zdroje s novějšími údaji,
z nich budou vytipovány možné recentní lokality a budou zahájeny práce v terénu, týkající se poddruhu
hořeček žlutavý žlutavý (Gentianella lutescens lutescens), jež kvete na přelomu června a července.
1 Název průzkumu
Monitoring hořečku žlutavého (Gentianella lutescens) na území CHKO Beskydy (kód 2.7)
2 Cíle průzkumu
Zjištění historického a recentního výskytu hořečku žlutavého (Gentianella lutescens) na území CHKO
Beskydy
Konkrétně se jedná o shromáždění a zpracování historických floristických dat o výskytu hořečku
žlutavého v CHKO Beskydy; terénní revize historicky udávaných lokalit s výskytem studovaných druhů,
nalezení případných nových lokalit výskytu; vytvoření aktuální databáze výskytu druhu s doplňkovým
komentářem. Průzkum bude mít návaznost na výsledky projektu „Zachování biodiverzity trvalých travních
porostů v oblasti Karpat v ČR“ (2006-2008)
3 Použitá metodika
Pro vytvoření historické databáze výskytu Gentianella lutescens v CHKO Beskydy byly zpracovány
dostupné literární zdroje (zejména významné regionální práce) a rešerše herbářových položek z muzeí
do tabulkové podoby. Následně budou převedeny do prostředí NDOP, obsahující následující údaje:
datum nálezu, název druhu, zdroj informace, lokalizace údaje, početnost, poznámky (např. stav populace,
biotopu z hlediska ochrany přírody)
Mapování výskytu Gentianella lutescens v CHKO Beskydy nebylo zahájeno, metodika bude součástí
další dílčí části (2. etapy).
4 Výsledky
4.1 Rod Gentianella
Tento rod zahrnuje jedno až dvouleté druhy, endomykorrhitické, vázané na stabilně disturbovaná bezlesí,
kompetičně slabé, což souvisí s vysokými nároky na světlo a požadavkem na půdy chudé dusíkem.
Roste na pastvinách a krátkostébelných loukách, na mezích, v pásmu od pahorkatin do hor (BRABEC
2003).
Optimálním managementem je pastva domácími zvířaty (nejlépe ovcemi), přijatelnou náhradou je kosení.
Ale ani relativně ideální management nemusí vést ke stabilitě populace. Příčinou jejich ubývání je
většinou změna v obhospodařování travních porostů (intenzivní pastva skotu, hnojení, přesetí travní
směsí, sukcese), nicméně ubývají i v místech, kde se radikální změny neodehrály (ZAHRADNÍKOVÁ
1999, REITSCHLAGER 2000, BRABEC 2003).
U hořečků je velmi časté meziroční kolísání počtu kvetoucích rostlin, proto nelze v současné době malé
populace považovat za neperspektivní. To souvisí s existencí semenné banky, kde si semena uchovávají
klíčivost určitě 7 let (BRABEC 2003), možná až 10 let (REITSCHLAGER 2000).
66
Pro hořečky je důležitý je proces opýlení, neboť nemá schopnost vegetativního rozmnožování. Zatímco
hořeček Gentianella lutescens lutescens je opylován především včelami z rodu ploskočelek
(Lasioglossum), hořeček Gentianella lutescens carpatica je opylován zvláště čmeláky (rod Megabombus)
a včelou medonosnou (Apis mellifera). U Gentianella lutescens lutescens lze předpokládat větší podíl
nahodilého opýlení (JŮZOVÁ et KRUPA 2008).
Rod Gentianella Moech – hořeček [syn. Gentiana subg. Gentianella (Moech) Kusnezow] zahrnuje
v České republice 6 druhů o 12 poddruzích, z nichž však již 1 druh a 5 poddruhů jsou nezvěstné nebo
vyhynulé.
Na území CHKO Beskydy existují údaje pouze o Gentianella amarella (Rožnov – stráně „Vápenky“ u
vesn. Zubří, Frýdek – Čupek u Metylovic, KRIST 1933) a Gentianella lutescens, která je předmětem této
práce a je uvedena níže.
4.2 Druh Gentianella lutescens
Dvouletá bylina, 3 - 40 cm vysoká, lodyha přímá, jednoduchá nebo jen nahoře větvená, listy úzce vejčité,
horní listy lysé, stejně jako kalich, kališní cípy kratší nebo stejně dlouhé jako kališní trubka, zářezy mezi
kališními cípy ve tvaru úzkého U nebo téměř V, květní obaly 5-ti četné, koruna modrá až modrofialová.
Subsp. lutescens kvete od června do července, subsp. carpatica od srpna do září (října). Plodem je
tobolka.
Při dohledávání historických údajů, je třeba mít na zřeteli, že starší autoři používali názvy Gentianella
praecox var. praecox (dnešní Gentianella lutescens ssp. lutescens) a Gentianella praecox var. carpatica
(dnešní Gentianella lutescens ssp. carpatica). Tedy dříve hořec karpatský (varietas praecox a carpatica),
zatímco dnes hořeček žlutavý (poddruh žlutavý a karpatský). Naopak pro dnešní Gentianella praecox
(hořeček mnohotvarý) používali Gentianella austriaca.
Obvykle se v rámci druhu hořečku rozeznávají 2 poddruhy – letní (aestivální, 3-5 lodyžních článků,
z nichž druhý je nápadně delší) a podzimní (autumnální, lodyha s více než 5 články). U letního
Gentianella lutescens jsou však pozorovány pozvolné přechody, takže v rámci poddruhu lutescens
(praecox) jsou ještě někdy rozlišovány 2 formy - typica (tupé listy lodyžní, dlouhé články, kvete do
července) a serotina (přiostřené listy lodyžní, četnější a kratší internodia, kvete do srpna), která pak tvoří
přechod k poddruhu carpatica.
4.3 Historický výskyt na území CHKO Beskydy (a nejbližšího okolí)
Do roku 1969 bylo nalezeno celkem 84 záznamů, z čehož 49 záznamů patří Gentianella lutescens ssp.
lutescens a 35 záznamů Gentianella lutescens ssp. carpatica. Vůbec první záznam je z roku 1824 a týká
se Gentianella lutescens ssp. lutescens. Jednotlivé nálezy ukazují tabulky v příloze, které budou
následně zadány do databáze NDOP.
5 Bibliografické údaje k zájmovému území
BUBELA, J., 1879: Rostlinstvo květeny Vsetínské. Ms. Dep. in: Muzeum regionu Valašsko Vsetín.
DUDA, J., 1950: Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborník Ostrav. Kraje, 11: 66-92.
GOGELA, F., 1902: Z květeny pahorkatiny podkarpatské na Moravě východní. Věst. Klubu Přírod.
v Prostějově, 6: 107-112.
JONGEPIEROVÁ, I., KRUPA, M., POPELÁŘOVÁ, M., 2008: Hořeček žlutavý – vymírající druh
moravských Karpat, p.37-41 in Piro Z. et Wolfová J. (eds.), 2008: Zachování biodiverzity karpatských luk.
FOA, nadační fond pro ekologické zemědělství, Praha, 108 s. ISBN 978-80-254-2795-8.
JŮZOVÁ B., KRUPA M., 2008: Opylovači hořečků Gentianella lutescens
(ssp. lutescens, carpatica). Zpráva za rok 2008 v rámci projektu Zachování biologické rozmanitosti
trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití nových
zdrojů financování Evropské unie (UNDP-GEF 2255/1705), 12p.
KIRSCHNER, J., KIRSCHNEROVÁ, L., 2002: Změny v rozšíření Gentianella lutescens subsp. lutescens
a subsp. carpatica v České republice. Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 18p.
KRIST, V, 1933: Hořce Československé republiky. Sborník Klubu přírodovědeckého XVI. Brno.
KRIST, V, 1937(?1935): Hořce Československé republiky (doplňky I.)
67
KRUPA M., JŮZOVÁ B., 2007: Opylovači hořečků Gentianella lutescens (ssp. lutescens, carpatica) a
Gentianella ciliata se zaměřením na čmeláky. Zpráva za rok 2007 v rámci projektu Zachování biologické
rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice prostřednictvím cíleného využití
nových zdrojů financování Evropské unie (UNDP-GEF 2255/1705), 24p.
ŘÍČAN, G., 1936: Květena okresu Vsetínského a Valašskomezříčského. Ms. Dep. In: Knih. Muzeum
regionu Valašsko Vsetín.
6 Další údaje uvedené v bližší specifikaci konkrétního průzkumu
Databáze údajů o historickém výskytu Gentianella lutescens na území CHKO Beskydy s doplňkovým
komentářem, zadaná v prostředí NDOP s udáním následujících (povinných) parametrů: datum nálezu,
název druhu, zdroj informace, lokalizace údaje, početnost, poznámky (např. stav populace, biotopu
z hlediska ochrany přírody) nebyla z důvodu nepředání přístupového hesla tvořena, stejně jako nebylo
zahájeno mapování v terénu a není tedy k dispozici fotodokumentace ani mapové přílohy recentního
výskytu.
7 Další informační zdroje k problematice
BRABEC, J., 2003: Studie hořečku mnohotvárného českého (Gentianella praecox ssp.bohemica) jako
podklad pro záchranný program taxomů rodu Gentianella v ČR. 13/18 ZO ČSOP Silvatica, 79pp.
KLAUDISOVÁ, M., 2003: Studium vybraných fází životního cyklu Gentianella praecox
subsp.bohemica a G. amarella subsp. amarella. Diplomová práce, Katedra botaniky Přírodovědecké
fakulty uiverzity Karlovy, Praha, 86p.
KUBÁT, K., (ed.) et al., 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.
REITSCHLAGER, J.P., 2000: Ekologické vazby a opylovací strategie ohroženého druhu Gentianella
bohemica (hořeček český). Diplomová práce, Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice,
42p.
ZAHRADNÍKOVÁ, J., 1999: Hořečky v Krkonoších – současný stav a péče o lokality. Ročenka správy
KRNAP: 42 - 43.
68
Příloha č. 1: Historické údaje o Gentianella lutescens lutescens do roku 1969
Číslo
1
2
Datum
Druh
Mapovatel Herbář
1824 G.
l. Rohrer
lutescens
4.8.1864 G.
l. Makowsky
lutescens
Zdroj
Lokalizace
Počet
Javorníky
KRIST 1937
forma typica
BRNU
KRIST 1933; KIR., Frýdlant, údolí Ostravice
KIRSCHNEROVÁ
/ nad obcí Frýdlant nad
2002
Ostravicí
Vsetín, Hošťálková
forma typica
Javorníky u Halenkova
forma
serotina
3
5.7.1884 G.
l. Bubela
lutescens
BRNU
4
sine dato G.
l. Bubela
lutescens
sine dato G.
l. Bubela
lutescens
x.7.1890 G.
l. Kadlečák
lutescens
PKU
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1937
PKU
KRIST 1937
ROZ
7
6.8.1902 G.
l. Macháček
lutescens
BRNU
KIRSCHNER,
záp. Lysé hory
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1933; KIR., u Rouštky / Růžďka,
KIRSCHNEROVÁ
louka za Klenovem
2002
8
2.7.1909 G.
l. Macháček
lutescens
BRNU
9
sine dato G.
l. Životský
lutescens
4.7.1924 G.
l. Říčan
lutescens
PKU
11
x.9.1924 G.
l. Petrak
lutescens
BRNU
12
1924 G.
l. Říčan
lutescens
5
6
10
BRNU
OLM
13
x.7.1925 G.
l. Švanda
lutescens
BRNU
14
sine dato G.
l. Švanda
lutescens
BRNU
15
x.7.1925 G.
l. nečitelný
lutescens
BRNU
16
x.7.1925 G.
l. Říčan
lutescens
PR
17
x.6.1926 G.
l. Říčan
lutescens
BRNU
18
1926 G.
l. Říčan
lutescens
OLM
19 27.6.1927 G.
l. Říčan
lutescens
BRNU
20
GM
1.7.1927 G.
l. Říčan
lutescens
Poznámky
PKU
21 26.7.1927 G.
l. Říčan
lutescens
BRNU
22 22.7.1928 G.
l. Říčan
lutescens
BRNU
23 30.6.1931 G.
l. Říčan
lutescens
GM
KRIST 1933; KIR.,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1937
u obce Hošťálková
u
forma typica
obce
podobné
carpatica
(?forma
serotina)
nenalezená
lokalita
mezi
Javorníkem
a
Minaříkem
/
Velký
Javorník, 1071 m n.m.
Vsetín, na Javorníkách /
Javorníky u Vsetína
forma typica
Hovězí, Lány
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1933; KIR.,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1933; KIR.,
KIRSCHNEROVÁ
2002
na vrchu Javorník a kóta
1056
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
Vsetín, Cábské louky
69
podobné
carpatica
(?forma
serotina)
forma typica
Vsetín, u Pržna na
Lukách / u obce Pržno
blíže Vsetína
na
Javorníkách
u
Halenkova
Růžďka,
louka
za
Klenovem
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1933; KIR., vrch Dušna
KIRSCHNEROVÁ
Vsetín
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1933; KIR.,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1933
podobné
carpatica
(?forma
serotina)
Javorníky, kóta 1008
na Hrachovci,
n.m.
778
malokvěté
rostliny
(forma
depaupera) a
rostliny bílé
(forma alba)
hojně
m
Huslenky
Hovězí,
louky
Na
Hrachovci
/
Vsetín,
Hovězí, Hrachovec
Vsetín, Cábské louky
forma typica,
cca 500 m
Vsetínsko, louky u Pržna
/ u obce Pržno blíže
Vsetína
forma
serotina
podobné
carpatica
Velké
Karlovice,
Kasárni
Na
/
Číslo
24
Datum
Druh
Mapovatel Herbář
Zdroj
Říčan
BRNU
KRIST 1933
Říčan
BRNU
KRIST 1933
Říčan
BRNU
KRIST 1933
Říčan
BRNU
28
sine dato G.
l. Říčan
lutescens
BRNU
29
sine dato G.
l. Říčan
lutescens
BRNU
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KRIST 1933
25
26
27
sine dato G.
l.
lutescens
sine dato G.
l.
lutescens
sine dato G.
l.
lutescens
sine dato G.
l.
lutescens
30 26.7.1931 G.
l. Podpěra
lutescens
BRNU
31
x.7.1932 G.
l. Říčan
lutescens
BRNU
1932 G.
l. Krist
lutescens
33 20.7.1937 G.
l. Zavřel
lutescens
BRNU
34 29.6.1939 G.
l. Zavřel
lutescens
OP
35 15.7.1941 G.
l. Skřivánek
lutescens
BRNM
36
1943 G.
l. Kurka
lutescens
Kurka
37
1943 G.
l. Kurka
lutescens
Kurka
38
1943 G.
l. Kurka
lutescens
Kurka
39
1943 G.
l. Kurka
lutescens
Kurka
32
PR, OP
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ
2002
70
Lokalizace
Hovězí,
louky
Kobylovem
Zděchov
na
Javorníkách
Vel.Karlovic
Hovězí, nad Žárcem
Počet
nad
u
Poznámky
forma
serotina
forma
serotina
forma
serotina
500 m n.m.
na Javorníku / Velké Karlovice, forma typica
kóta 1071
Velké
Karlovice,
Javornické louky
Rožnov pod Radhoštěm,
vrch Bečvice
Nový
Borevská
Hrozenkov,
Vsetínsko, na Cábu
na lukách na Beneškách
?Borovská
forma
serotina
Radhošťské
Beskydy
na úbočí Vsackého Cábu
na lukách na Beneškách
Radhošťské
Beskydy
mezi Cábem a Vysokou
Tanečnicí
?Stolový vrch
Kohutec
?Kohútka
pod Stolečným
?Stolový vrch
u Bystřičky, Dušná (Brdo)
700m
Příloha č. 2: Historické údaje o Gentianella lutescens carpatica do roku 1969
Čís
lo
1
2
Datum
Druh
sine G. l. carpatica
dato
sine G. l. carpatica
dato
Mapovate Herbá
Zdroj
l
ř
Bubela
PKU
KRIST 1937
Bubela
PKU
KRIST 1937
29.8.19 G. l. carpatica
01
1903 G. l. carpatica
Macháček BRNU
Weeber
BRNU
5
X.9.191 G. l. carpatica
0
Petrak
6
0
Říčan
8
1
Říčan
BRNM KRIST
1933;
KIR.,
,
KIRSCHNEROVÁ 2002
BRNU
OLM
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
OLM
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
BRNU KRIST
1933;
KIR.,
KIRSCHNEROVÁ 2002
9
Servít
10
Servít
11
Říčan
3
4
7
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Ráliš
Lokalizace
Počet
nost
Vsetín, na vrších nad
hutí
Vsetín, holé vrchy
nad
potůčky
k
Lípovému
Růžďka, Páleniska
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
KRIST
1933;
KIR., na
Kotouči
KIRSCHNEROVÁ 2002 Štramberka
u
cca 1884
cca 1884
možný, ale
těžko
ověřitelný
výskyt
Vsetín, Bobrky
Hovězí, pastviny nad
Lány
Masarykova chata
X.8.192
6
1.9.192
6
5.9.192
6
1926
G. l. carpatica
Říčan
G. l. carpatica
Říčan
G. l. carpatica
Říčan
G. l. carpatica
Otruba
X.8.192
7
sine
dato
sine
dato
sine
dato
1941
G. l. carpatica
Říčan
G. l. carpatica
Říčan
G. l. carpatica
Podpěra
G. l. carpatica
Úlehla
Vsetín,
Hovězí,
Lány, Na Slepcově /
Hovězí, Lány
BRNU KRIST
1933;
KIR., Valašské Meziříčí u
KIRSCHNEROVÁ 2002 Babince
BRNU KIRSCHNER,
Valašské
Meziříčí,
KIRSCHNEROVÁ 2002 Palečkův palouk
OLM
KIRSCHNER,
Hovězí, Lány
KIRSCHNEROVÁ 2002
BRNM KIRSCHNER,
Zděchov,
pastviny
KIRSCHNEROVÁ 2002 nad obcí, 700 m n.m.
BRNU KIRSCHNER,
Hovězí, Lány
KIRSCHNEROVÁ 2002
BRNM KIRSCHNER,
Velké Karlovice, vrch
KIRSCHNEROVÁ 2002 Velký Javorník
OLM
KIRSCHNER,
hřeben vrchu Beskyd
KIRSCHNEROVÁ 2002
BRNU KIRSCHNER,
Hovězí, pastviny na
KIRSCHNEROVÁ 2002 vrchu Kobylov
HB
KRIST 1933
Pulčiny u Valašských
Klobouk
HB
KRIST 1933
kolem Rajnochovic
na loukách
PKU
KRIST 1937
u Vsetína
G. l. carpatica
Horák
MP
25.8.19
44
18.9.19
54
18.9.19
54
21.9.19
54
25.9.19
54
G. l. carpatica
Jedlička
GM
G. l. carpatica
Pospíšil
OLM
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
SCHKOB
G. l. carpatica
Pospíšil
OLM
SCHKOB
G. l. carpatica
Pospíšil
OLM
SCHKOB
G. l. carpatica
Pospíšil
OLM
SCHKOB
54
Pospíšil
OLM
SCHKOB
Pospíšil
6
Pokluda
BRNM KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
BRNM KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
71
Poznámky
S
svah
Beskydu
nenalezená
lokalita
nenalezená
lokalita
nenalezená
lokalita
nenalezená
lokalita
nenalezená
lokalita
1056
m
n.m.
nad
obcí
Bílá
na Gruni, 800 m n.m.
Zděchov,
pastviny
nad obcí, 700 m n.m.
Zděchov,
pastvina
Matúšky
Pulčín, pastvina u
skal
Vsetín,
Hrbová,
pastvina
Valašské
Meziříčí,
Malá Lhotka
Valašská Senice, na
úpatí Žárného
Zděchov,
pastviny
nad obcí, 700 m n.m.
Střelná u Horní Lidče
u
znač.
cesty
k
nádraží
Bystřička
na
pastvisku,
Čís
lo
Datum
29
X.9.195
6
28.8.19
57
24.9.19
58
sine
dato
30
31
32
33
34
35
Druh
Mapovate
l
Herbá
ř
G. l. carpatica
Kilián
OP
G. l. carpatica
Kilián
OP
G. l. carpatica
Deyl
PR
G. l. carpatica
Ressel
OVM
VS
62
63
Duda
OP
Kilián
OP,
MP
PR
Dostál
Zdroj
Lokalizace
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
SCHKOB
na
hřebenu
od
Beskydu na Bobek
na
hřebenu
od
Beskydu na Bobek
mezi obcemi Horní
Lideč a Střelná
Vsetín, Jasénka
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
KIRSCHNER,
KIRSCHNEROVÁ 2002
72
Počet
nost
Poznámky
600 m n.m.
nad
obcí
Bílá
nad
obcí
Bílá
svažitá
louka
lesa
u
vrch Konečná
hřeben vrchu Beskyd
Pulčínské
Lidečka
skály
u
nad
obcí
Bílá
680 m n.m.
2.8 Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných
lokalitách CHKO Jeseníky
73
Mykologický inventarizační průzkum ve vybraných lokalitách CHKO
Jeseníky
I. etapa
Mgr. Zdeněk Frélich
74
1. Cíle průzkumu
Zpracování mykologického inventarizačního průzkumu v lokalitách Velké Jezerné a Vřesníku včetně PR
Bučina pod Františkovou myslivnou.
2. Specifikace lokality
Jedná se o lokality v oblasti Velká Jezerná, Vřesník, PR Bučina pod Františkovou myslivnou. Celková
plocha území je cca 700ha. Lokalita je součástí CHKO Jeseníky, a to I., II. i II. zóny CHKO. V převážné
většině se jednáté lesní porosty.
Katastrální území: Vernířovice u Sobotína, Kouty nad Desnou – obec Loučná nad Desnou
Výměra: cca 700 ha
Nadmořská výška: Cca 1100 – 1342 (Vřesník) m n.m.
Část zájmového území se nachází v přírodní rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou. Předmětem
ochrany v této rezervaci je zbytek původního bukového pralesovitého porostu s javorem a smrkem na
suťovém terénu ve východní části údolí Divoké Desné.
3. Historie mykologických průzkumů v území
V dané lokalitě nebyl doposud prováděn žádný systematičtější mykologický průzkum.
4. Popis předpokládané metodiky průzkumů
Cílem průzkumu je dle zadání zpracování první mykologické inventarizace v daném území a navržení
doporučených managementových opatření. Na základě průzkumů bude vytvořena nálezová databáze
dat. Průzkum bude prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005),
podkap. 2 Mykologická inventarizace. Zvláštní zřetel bude dán na výskyt ochranářsky významných druhů
rostlin (zvláště chráněné druhy, druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt bude zaznamenán pomocí
GPS s min. přesností měření 10 m. Zjištěná data budou převedena do prostředí NDOP.
U zjištěných druhů hub budou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářsko-ekologický
komentář. Výsledky budou zpracovány tabelárně a budou zde uvedeny (pokud nebude dohodnuto
s objednatelem nebo AOPK jinak) datum nálezu, lokalizace, nálezce, zdroj informace, název projektu,
název taxonu, typ záznamu (počítáno), relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, metoda sběru,
popis biotopu, kvadrát výskytu, poznámka (antropogenní ohrožení lokalit, doporučení z hlediska ochrany
přírody). Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) budou uvedeny
na podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3.
Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu není možno
naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum nebo pro
ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita bude v průběhu roku navštívena několikrát,
od jara do podzimu. V případě nálezu obtížně určitelných a jinak zajímavých druhů bude provedena
fotodokumentace těchto druhů a v případě potřeby zajištěn také dokladový materiál. Fotodokumentace
bude pořízena také u dalších významných druhů hub.
5. Stávající výsledky
Vzhledem k termínu uzavření smlouvy nebyly v roce 2009 prováděny žádné průzkumy. Tyto budou
realizovány v průběhu roku 2010 (tj. nejdříve od května).
6. Základní literatura
75
Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Mykologické
inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha
76
7. Základní mapa území
Obr. č. 1 Lokalizace zájmové oblasti průzkumů (www.mapy.cz)
Obr. č. 2 Ortofotomapa zájmové oblasti (www.mapy.cz)
77
2.9 BRYOLOGICKÝ PRŮZKUM VE VYBRANÝCH
LOKALITÁCH CHKO JESENÍKY
78
BRYOLOGICKÝ PRŮZKUM VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH CHKO
JESENÍKY
Zpracování bryologického průzkumu v pásmu Orlíku v rámci projektu
„Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“
Kód průzkumu: 2.9.
(průběžná zpráva, 1. etapa)
RNDr. Magda Zmrhalová, 2009
79
Úvod
V první dílčí zprávě o realizaci bryologického průzkumu ve vybraných lokalitách CHKO Jeseníky
jsou uvedeny výsledky bryofloristického průzkumu uskutečněném v pásmu Orlíku v roce 2009. Součástí
této dílčí zprávy je stručná charakteristika přírodních poměrů studovaného území, použitá metodika,
předběžný seznam zjištěných druhů mechorostů na všech dosud navštívených lokalitách, poznámky o
historických údajích o výskytu mechorostů v území, seznam použitých informačních zdrojů, fotopříloha a
mapové zákresy.
Cílem bryologického průzkumu v pásmu Orlíku bylo získat ucelené informace o bryoflóře dosud
bryologicky nejméně probádaného území CHKO Jeseníky.
Vymezení studovaného území
Bryologický průzkum, realizovaný v rámci projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému
přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“, probíhá v severovýchodní části CHKO Jeseníky, v tz.
pásmu Orlíku. Studovaná oblast leží na území bývalého okresu Jeseník v Medvědské hornatině. Severní
hranici území tvoří silice Jeseník – Rejvíz, tok Vrchovištního potoka a jižní hranice NPR Rejvíz, východní
hranici tvoří silnice ze Starého Rejvízu údolím Černé Opavy do Vrbna p. Pradědem, jižní hranice je dána
tokem Střední Opavy mezi Vrbnem p. Pradědem a osadou Vidly a z jihozápadu a západu je území
ohraničeno tokem Bělé a dále silnicí Bělá p. Pradědem – Jeseník. Studované území lze tedy vymezit
spojnicí: jižní hranice NPR Rejvíz – silnice Starý Rejvíz – Vrbno p. Prad. – Vidly – Videlské sedlo – Bělá
p. Prad. – Adolfovice – Bukovice – Dětřichov – Rejvíz. Území NPR Rejvíz již leží mimo studovanou oblast
a není součástí tohoto bryologického průzkumu.
Podle sítě středoevropského mapování (viz. Pruner & Míka 1996) se studované území rozkládá ve
čtvercích č. 5769, 5770, 5869 a 5870.
80
Mapa č. 1. Vymezení studovaného území (zdroj mapy: http://www.mapy.cz/)
Mapa č. 2. Vyznačení studovaného území ve čtvercích středoevropského síťového mapování (zdroj
mapy: http://www.biolib.cz/)
Charakteristika přírodních poměrů studovaného území
Geomorfololgie
Podle geomorfologického členění je vymezené území součástí Jesenické oblasti, celku Hrubý
Jeseník, podcelku Medvědská hornatina. Popis vyšších geomorfologických celků je uveden podle
publikace Vyšší geomorfologické jednotky ČR (Boháč & Kolář 1996), členění na podcelky dle Demka
(Demek et al. 1987).
Tab. č. 1. Geomorfologické začlenění studovaného území
Systém
Subsystém
Provincie
Subprovincie
Oblast
Celek
Podcelek
HERCYNSKÝ
Hercynská
pohoří
I Česká vysočina
I4 Krkonošskojesenická
subprovincie
I4C Jesenická oblast
I4C-7 Hrubý Jeseník
I4C-7B
Medvědská
hornatina
Pásmo Orlíku, pojmenované podle vrchu Orlík (1204 m), leží v severní části Medvědské hornatiny,
která je nejnižším podcelkem Hrubého Jeseníku. Nejvyšším vrcholem Medvědské hornatiny je Medvědí
vrch (1216,2 m n.m.). Střední nadmořská výška činí 815 m n.m. a výšková členitost se pohybuje v
rozmezí 300 - 600 m. Celkem 22 vrcholů zde dosahuje nadmořské výšky přes 1000 m.
Hlavní hřbet Medvědské hornatiny se zvedá z Videlského sedla (930,1 m) a pokračuje
severovýchodním směrem přes Osikový vrch (1076,3 m), Lysý vrch (1128,0 m), Děrnou (1099,2 m),
Jelení loučky (1205,3 m), Ostruhu (1021,9 m), Orlík (1203,6 m), Žár (1151 m), Slídový vrch (1058 m) k
Zámeckému vrchu (933,6 m). Jižně od Orlíka leží Medvědí vrch (1216,2 m) a další dvě kóty, dosahující
nadmořské výšky přes 1000 m: Pytlák (1040,4 m) a Loupežník (1020 m). Západně od hlavního hřbetu
Medvědské pahorkatiny jsou nejvyššími kótami Velké Bradlo (1049,7 m), Malé Bradlo (1043,6 m), Srnčí
vrch (1026,5 m) a Zaječí hora (1011,5 m).
Geologie
Geologicky je Hrubý Jeseník součástí moravsko-slezské zóny Českého masívu. Jako pásemné
pohoří je Hrubý Jeseník budován dvěma základními prvky: krystalinickým jádrem a jeho obalem. Jádro je
vyvinuto ve dvou klenbách, které tvoří centrální část Hrubého Jeseníku: starší, složitá klenba desenská a
mladší klenba keprnická. Jádro keprnické klenby je tvořeno převážně sedimentárními horninami, které
81
jsou přeměněny v pararuly, kvarcity, erlány a migmatity. Obdobnou skladbu má i klenba desenská ve
východní části Hrubého Jeseníku, kde leží studované území. V jejím jádru však jsou převládajícími
horninami migmatity a pararuly.
Mapa č. 3. Geologická stavba studovaného území (zdroj mapy: http://mapy.geology.cz/)
Ortoruly
Amfibolity
Hydrologické poměry
Největší část Medvědské hornatiny patří do povodí Černé Opavy. Je to jedna ze zdrojnic Opavy,
pramení na západním svahu Orlíku ve výšce 1030 m a po 17,9 km se ve Vrbně pod Pradědem spojuje se
Střední Opavou. Průměrný průtok u ústí činí 0,83 m3/s (Vlček al. 1984). Odvádí vodu z blízkých rašelinišť
na Rejvízu a celá protéká rozsáhlými lesy Medvědské hornatiny. Severozápadní část odvodňuje řeka
Bělá a její přítoky Šumný, Borový a Zaječí potok. Šumný potok pramení v sedle mezi Orlíkem a
Medvědím vrchem ve výši 1120 m. Na horním toku teče hlubokým údolím s příkrými svahy, tvoří četné
kaskády a peřeje. Do Bělé se vlévá po 9,4 km toku. Severozápad hornatiny tedy patří do povodí Kladské
Nisy, zbytek území do povodí Opavy.
Komplexní fyzickogeografickou charakteristiku povodí Černé Opavy zpracovala Válková (2007).
82
Klimatické poměry
Převážná část zájmového území leží v chladné klimatické oblasti CH7. Vyšší části nad 900 m
v oblasti CH6 a hřbety nad 1200 m v oblasti CH4, která je v ČR nejchladnější (Quitt 1971). Má nejnižší
počet letních dnů a nejvyšší počet dnů se sněhovou pokrývkou.
Tab. č. 2. Klimatické charakteristiky jednotlivých jednotek podle Quitta (1971):
Oblast
Klimatické charakteristiky
CH7
CH6
CH4
10 - 30
10 - 30
0 - 20
počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více
120 - 140
120 - 140
80 - 120
počet mrazových dnů
140 - 160
140 - 160
160 - 180
počet ledových dnů
50 - 60
60 - 70
60 - 70
průměrná teplota v lednu (°C)
-3 - -4
-4 - -5
-6 - -7
průměrná teplota v červenci (°C)
15 - 16
14 - 15
12 - 14
průměrná teplota v dubnu (°C)
4-6
2-4
2-4
průměrná teplota v říjnu (°C)
6-7
5-6
4-5
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
120 - 130
140 - 160
120 - 140
srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)
500 - 600
600 - 700
600 - 700
srážkový úhrn v zimním období (mm)
350 - 400
400 - 500
400 - 500
počet dnů se sněhovou pokrývkou
100 - 120
120 - 140
140 - 160
počet dnů zamračených
150 - 160
150 - 160
130 - 150
40 - 50
40 - 50
30 - 40
počet letních dnů
počet dnů jasných
Základní meteorologické charakteristiky území jsou k dispozici v meteorologických stanicích
v Heřmanovicích, Vrbně pod Pradědem a na Rejvízu. Žádná z těchto stanic neudává průměrnou četnost
směru větru a průměrné trvání slunečního svitu. Meteorologická stanice Vrbno pod Pradědem měří pouze
roční chod srážek, údaje o průměrném počtu dnů se sněhovou pokrývkou udává pouze meteorologická
stanice Heřmanovice.
Průměrný roční úhrn srážek ve Vrbně pod Pradědem činí 822 mm (http://www.pod.cz/).
Geobotanická charakteristika
Podle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová & al. 1998) byly
původními rostlinnými společenstvy severní části Medvědské hornatiny v okolí Vrchovištního potoka a
podél jižní hranice NPR Rejvíz podmáčené rohozcové smrčiny (Mastigobryo-Piceetum). Vrcholové části
hlavního hřbetu Medvědské hornatiny porůstaly třtinové smrčiny (Calamagrostio villosae-Piceetum), na
něž v nižších polohách na západních svazích, východních a jihovýchodních svazích hlavního hřbetu a
v pramenné oblasti Černé Opavy navazovaly smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). V okolí
toku Černé Opavy se vyskytovaly Bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum).
V současné době je zájmové území lesní krajinou s lesními porosty, jejichž dřevinná skladba je
značně změněná. Převládají smrkové porosty, pouze ve zbytcích se zachovaly přirozené a přírodě blízké
smíšené porosty buku, jedle a smrku.
Fytocenologická charakteristika
Podle fytogeografického členění (Skalický 1988) leží zájmové území ve fytogeografické oblasti
horské květeny oreofytikum, fytogeografickém okresu Hrubý Jeseník. Pro tento okres je typické
zastoupení jak některých rostlin mezofytika, tak i bohatý výskyt oreofytních druhů rostlin montánního,
supramontánního, částečně i submotánního a subalpínského vegetačního stupně.
K významnějším druhům cévnatých rostlin, které se ve sledovaném území vyskytují, patří Moneses
uniflora, v České republice řazený ke kriticky ohroženým druhům (C1). V roce 2009 byl nalezen na dvou
83
lokalitách. Jeho výskyt v Medvědské hornatině je publikován z mapových čtverců 5769, 5869 a 5870
(Slavík 1990).
Moneses uniflora, foto Š. Koval
Metodika, použitá nomenklatura
Bryologický průzkum v pásmu Orlíku je prováděn podle nejaktuálnější metodiky pro bryologické
inventarizační průzkumy (E. Holá, AOPK Praha, http://www.ochranaprirody.cz/) a vlastní metodiky
bryologického průzkumu (Zmrhalová, Buryová, Kučera, Plášek & Váňa 2003), realizovaného v letech
2001 – 2003 v rámci projektu GAČR/206/01/0411 (Syntéza bryologických dat z vybraných center
biodiverzity dvou pohoří Vysokých Sudet (Krkonoše, Hrubý Jeseník).
Výsledky vlastního bryologického průzkumu jsou doplněny o dostupná historická data o výskytu
mechorostů v pásmu Orlíku a je vytvořena aktuální databáze výskytu jednotlivých druhů v jednotlivých
lokalitách. Do práce jsou také zahrnuty výsledky bryologického průzkumu, který autorka v zájmové oblasti
realizovala v letech 1989 a 2001. U vybraných zvlášť významných druhů je uveden doplňkový komentář a
zpracovány mapové zákresy výskytu těchto druhů.
Za účelem detailního terénního průzkumu je území rozděleno na dílčí plochy – samostatné lokality
podle přirozených geomorfologických útvarů (většinou údolí toků, lesní komplexy, vrcholové partie,
hřbety). U všech sběrů jsou zaznamenávány zeměpisné souřadnice pomocí GPS přístroje a uloženy do
databáze v zeměpisném zobrazovacím systému WGS 84.
U zjištěných druhů jsou na jednotlivých lokalitách zaznamenány následující ekologické parametry:
charakteristika substrátu, reliéfu, orientace a sklonu, semikvantitativní údaje o přítomnosti humusu,
vlhkosti a zástinu (podle tříčlenné stupnice 0 – 1 – 2), klasifikace biotopu z hlediska dlouhodobé
přítomnosti sněhové pokrývky, hodnocení fertility a schopnosti vegetativního rozmnožování populací,
zaznamenání relativní abundance každého zaznamenaného taxonu. U vybraných, potenciálně
ohrožených nebo fytogeograficky významných taxonů jsou kromě autekologických dat zaznamenávány a
měřeny populačně-ekologické charakteristiky (velikost populace, počet individuí na plochu, hustota
lodyžek, počet sporofytů, plocha potenciálně vhodného substrátu a jeho aktuální osídlenost) a
zapisovány fytocenologické snímky.
Pro názvy mechorostů je použita nomenklatura podle práce Seznam a červený seznam
mechorostů České republiky (2005) (Kučera & Váňa 2005). Za názvy jednotlivých druhů jsou uvedeny
kategorie jejich ohrožení podle nových kritérií IUCN (kromě katogire LC, neohrožené taxony):
84
-
CR: kriticky ohrožené,
EN: ohrožené,
VU: zranitelné,
LR-nt: blízké ohrožení,
DD: nedostatečně známé,
LC-att: neohrožené druhy, vyžadující pozornost,
LC: neohrožené.
Játrovky a mechy – samostatná oddělení mechorostů – jsou v seznamu zjištěných taxonů
uvedeny samostatně a jednotlivé druhy jsou řazeny abecedně. Druhy, které byly z území historicky
publikovány, jsou v seznamu druhů psány tučně a je u nich uvedena citace historického pramene. Pak
následuje výčet zjištěných lokalit jednotlivých druhů. Jednotlivé lokality jsou označeny čísly a jejich
lokalizace je uvedena v kapitole 5.2. Přehled navštívených lokalit. Lokality jsou řazeny podle dat
pracovních návštěv. K ohroženým druhům je uveden samostatný komentář (kategorie EN, VU).
Herbářové doklady ke zjištěným druhům byly odebírány v nezbytně nutné míře pro potřeby následné
determinace a z důvodu dokumentace lokality. Jsou uloženy ve sbírkovém fondu Vlastivědného muzea
v Šumperku (SUM).
Informace o výskytu druhů a jejich ekologických nárocích byly mj. čerpány také z online klíče
”Mechorosty České republiky” (http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/index.php).
Harmonogram terénního průzkumu v roce 2009
Do studované oblasti bylo uskutečněno celkem 7 pracovních návštěv během června a července a
navštíveno bylo celkem 18 lokalit.
Harmonogram terénního průzkumu v roce 2010
V roce 2010 je plánována hlavní část terénního průzkumu, který bude probíhat od dubna do
listopadu (v závislosti na délce trvání sněhové pokrývky). Území bude rozděleno na další dílčí plochy tak,
aby během vegetačního období roku 2010 bylo bryologicky probádáno celé zájmové území.
Výsledky bryologického průzkumu
Historie bryologického výzkumu
Bryologický výzkum v Hrubém Jeseníku probíhá od první poloviny 19. století do současnosti, což
má za následek relativně dobrou prozkoumanost alespoň nejatraktivnějších oblastí pohoří. V historických
publikovaných materiálech však byly převážně uváděny soupisy nejzajímavějších taxonů, většinou bez
uvedení bližší lokalizace jejich výskytu, bez bližší charakteristiky jejich ekologických nároků, chyběly
údaje o stavu populací zjištěných druhů. Pásmo Orlíku nebylo bryologicky tolik atraktivní, tudíž nebylo tak
často navštěvováno bryology a ve srovnání s centrální částí Hrubého Jeseníku odtud existuje jen málo
historických údajů o výskytu mechorostů.
Zdrojem nejstarších publikovaných údajů o výskytu mechů v Hrubém Jeseníku je Sendtnerova
práce z roku 1840 (Sendtner 1840). Autor v ní uvádí celkem 160 druhů mechů z území Hrubého
Jeseníku. V padesátých a šedesátých letech 19. století věnoval mechům Hrubého Jeseníku největší
pozornost Milde (např. Milde 1869; blíže viz Zmrhalová 1993). V druhé polovině 19. století přispělo
mnoho dalších autorů k poznání bryoflóry Hrubého Jeseníku (např. Reichardt 1858, Kalmus 1867,
Limpricht 1876, 1890, 1895, 1904). Mnohé lokality mechů jsou publikovány také v příspěvcích
Matouschka (Matouschek 1901, 1902, 1904, 1910), který mimo jiné uvádí i nálezy dvou, pro Hrubý
Jeseník významných sběratelů: F. Schenka a J. Paula.
Nejdůkladnější bryologický výzkum Hrubého Jeseníku na začátku 20. století uskutečnil v letech
1904 a 1905 Podpěra. Výsledky svého výzkumu shrnul v práci ”Mechy Vysokého Jeseníku” (Podpěra
1906). Po druhé světové válce přispěl k poznání bryoflóry Duda, který zkoumal např. okolí Vrbna pod
Pradědem, Malé Morávky aj. (Duda 1949, 1950, 1951) a jiní ( např. Smejkal & Vicherek 1955, Coufalová
1956, Neuhäusl 1960).
Z historických pramenů dosud nejsystematičtější průzkum bryoflóry Hrubého Jeseníku realizoval
Šmarda v polovině 20. století. Ve studii ” Květena Hrubého Jeseníku, část sociologická” (Šmarda 1950)
zachycuje rostlinná společenstva tohoto pohoří včetně mechorostů. V nejzávažnější práci ”Mechy
Hrubého Jeseníku” (Šmarda 1952) kriticky shrnuje – uvádí i seznam problematických druhů – údaje
85
svých předchůdců z Hrubého Jeseníku, srovnává výskyt montánních druhů mechorostů v Hrubém
Jeseníku, Krkonoších a Tatrách. Pro Hrubý Jeseník zjistil nově 22 taxonů.
V současné době se výzkumu bryoflóry Hrubého Jeseníku věnuje autorka předkládaného
bryologického průzkumu a jiní současní bryologové, např. Z. Hradílek. V letech 2001 – 2003 probíhal
intenzivní bryologický výzkum Velké a Malé kotliny, Sněžných strží a několika dalších lokalit, který byl
podporován Grantovou agenturou ČR. Výsledky výzkumu lokalit v Hrubém Jeseníku jsou publikovány
v pracích Kučera, Buryová, Plášek, Váňa & Zmrhalová (2004) a Kučera, Zmrhalová, Buryová, Košnar,
Plášek & Váňa (2009).
Historicky publikované druhy mechorostů ze studované oblasti
Přehled historicky známých druhů mechorostů z pásma Orlíku bude doplněn v dílčí zprávě č. 2 po
dokončení excerpce literárních údajů.
Játrovky:
Anastrepta orcadensis – na Fochtersbergu a Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Anastrophyllum minutum – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Lophozia attenuata – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Lophozia hatcheri – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Lophozia floerkei – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Lophozia lycopodioides – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Marsupella emarginata – Vidly (Neissl 1870), (Šmarda 1952)
Mechy:
Amphidium mougeotii – Bärenfangkoppe, Räubersteine u Vrbna (Šmarda 1952)
Blindia acuta – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Brachythecium reflexum – v lese u Vrbna (Šmarda 1952)
Brachythecium rutabulum – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Cynodontium polycarpon – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Ditrichum heteromallum – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Grimmia hartmanii – na skalách nad Železnou u Vrbna, (Šmarda 1952)
Grimmia ovalis – na skalách nad Železnou u Vrbna, (Šmarda 1952)
Heterocladium heteropterum – na skalách nad Železnou u Vrbna, (Šmarda 1952)
Hylocomium umbratum – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Isothecium myosuroides – Bärenfangkoppe u Vrbna (Šmarda 1952)
Mnium stellare – Vidly (Šmarda 1952)
Pohlia elongata – Železná u Vrbna (Šmarda 1952)
Polytrichastrum pallidisetum – u Železné poblíž Vrbna (Šmarda 1952)
Rhabdoweisa crispata – Räubersteine u Vrbna (Šmarda 1952)
Rhytidiadelphus loreus – Vrbno, Železná (Šmarda 1952)
Thuidium philibertii – poblíž Vrbna (Kern), (Šmarda 1952)
Ulota coarctata – Fagus sylvatica haud procul a loci Jelení loučky, 1912 leg. F. Schenk, BRNM; opp.
Vrbno pod Pradědem, in monte „Zwillingsfelsen“, ca 850 m s. m., inter Ulota crispa ad Sorbus aucuparia,
7. 1949 leg J. Duda, det. M. Vondráček, BRNM (Vondráček 1994).
Ulota crispa – pag. Domášov, in clivo occid. montis Malé Bradlo, Fagus, 8. 1949 leg. J. Duda ut Ulota
crispula, BRNM; mons Děrná, Acer pseud. ad ripam rivi Děrný, ca 800 m s. m., 7. 1947 leg. J. Šmarda –
BRNM; pag. Vrbno, Sorbus aucup., in monte „Zwilingsfelsen“, 850 m s. m., 7. 1949 leg. J. Duda ut U.
crispula, BRNM (Vondráček 1994).
Přehled navštívených lokalit
U každé navštívené lokality je uvedeno datum terénního průzkumu a GPS body zeměpisných
souřadnic jednotlivých sběrů.
• 1. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na jz. svazích Pytláku (tzv. Solná cesta) od
rozcestí Hutě k Rabenštejnu, zelená tur. značka, 650 – 700 m n. m., 17. 6. 09, 844 – 858.
• 2. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na z. svazích Pytláku (tzv. Solná cesta) okolí
Rabenštejnu, zelená tur. značka, 860 – 880 m n. m., 17. 6. 09, 859 – 865.
• 3. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na jjv. svazích Medvědího vrchu (tzv. Solná
cesta) okolí Solné chaty, zelená tur. značka, 900 – 920 m n. m., 17. 6. 09, 866 – 872.
86
• 4. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na zsz. svazích Medvědího vrchu (tzv. Solná
cesta) jz. svahy lesní cesty na pravém břehu Bílého potoka, zelená tur. značka nad Solnou chatou k
rozcestí Pásmo Orlíku, 1050 m. n. m., 17. 6. 09, 873 – 875.
• 5. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, z. svahy kóty Jelení loučky, střední zdrojnice Skalního
potoka pod prameništěm, 1030 – 1040 m n. m., 18. 6. 09, 877 – 888.
• 6. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, vsv. svahy kóty Lysý vrch, Skalní potok, kraj lesní cesty a
břeh toku pod Lysým vrchem, 950 – 960 m n. m., 18. 6. 09, 889 – 899.
• 7. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, PR Skalní potok, levý břeh lesní cesty, kulturní smrčina, 860
– 880 m n. m., 18. 6. 09, 900 – 903.
• 8. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, okolí toku Suchého potoka pod j. hranicí PR Suchý vrch
poblíž rozcestí u seníku pod Suchým vrchem, 780 – 820 m n. m., 19. 6. 09, 904 – 910.
• 9. Kristovo loučení, rozcestí, prameniště od rozcestím, Z svah, okolí Kristova loučení (= 876, 979), 19.
6. 09, 911 - 917, 876, 979.
• 10. Rejvíz, horní tok Černé Opavy pod rozcestím Kristovo loučení, 980 – 1000 m n. m., 19. 6. 09, 918
- 920, 978.
• 11. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn), 730 – 740 m
n. m., 9. 7. 09, 944 – 952.
• 12. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn), levý
bezejmenný přítok Bílého potoka pod Pustým hradem, bučina, 700 m n. m., 10. 7. 09, 953 - 961.
• 13. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, okolí Bílého potoka mezi Dykovou a Ztracenou chatou nad
Pustým hradem, 900 – 920 m, 11. 7. 09, 964 – 971.
• 14. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na zsz. svazích Medvědího vrchu, manipulační
plošina n kraji lesní cesty a lesní úvoz směrem k vrcholu Medvědí hory, 970 – 980 m n. m., 11. 7. 09,
972 – 974.
• 15. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, lesní cesta na zs. svazích Medvědího vrchu, 1100 – 1120
n. m., 11. 7. 09, 975 – 977.
• 16. Vrbno p. Pradědem, osada Bílý Potok, podél lesní cesty mezi kótami Děrná a Ostruha, okolí
zdrojnice Šumného potoka, pramenící pod Děrnou, 980 m n. m., 12. 7. 09, 980 – 984.
• 17. Jeseník, Adolfovice, lesní cesta na j. svazích kóty Malé Bradlo, okolí zdrojnice Šumného potoka,
1010 m n. m., 12. 7. 09, 985 – 988.
• 18. Jeseník, Adolfovice, lesní porost na zjz. svazích kóty Malé Bradlo, nad skalními útvary v údolí
Šumného potoka, 960 – 970 m n. m., 12. 7. 09, 989 – 990.
Mapa č. 4. Přehled navštívených lokalit (zdroj mapy: http://www.mapy.cz/)
87
Přehled zjištěných druhů mechorostů
Tab. č. 3. Seznam zjištěných druhů mechorostů
kategorie
1
ohrožení
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18
Játrovky:
x
Aneura pinguis
x
Bazzania trilobata
x
Blasia pusilla
x
Blepharostoma trichophyllum
x
Calypogeia azurea
x
Cephalozia bicuspidata
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Cephaloziella divaricata
Conocephalum conicum
x
x
x
Diplophyllum obtusifolium
Frullania sp.
x
Chiloscyphus profundus
x
Lejeunea cavifolia
x
x
x
x
x
Lepidozia reptans
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Lophozia attenuata
Lophozia hatcheri
x
x
x
Lophozia incisa
Lophozia lycopodioides
x
x
Marchantia polymorpha subsp. ruderalis
Metzgeria furcata
x
x
x
x
Nardia scalaris
x
Pellia neesiana
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ptilidium pulcherrimum
Radula sp.
x
x
Plagiochila asplenioides
Plagiochila porelloides
x
x
x
Riccardia cf. palmata, latifrons
x
x
x
Riccia sorocarpa
x
Scapania irrigua
x
Scapania umbrosa
x
Scapania undulata
x
x
Tritomaria exsecta
x
x
Mechy:
Amblystegium serpens
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Barbula unguiculata
Brachythecium albicans
x
x
Andreaea rupestris
Atrichum undulatum
x
x
88
x
x
x
x
Brachythecium populeum
Brachythecium reflexum
x
x
x
x
x
Brachythecium rivulare
Brachythecium salebrosum
x
x
x
Brachythecium velutinum
x
x
x
x
Bryum argenteum
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Bryum moravicum
x
Bryum pseudotriquetrum
LC-att
Bryum weigelii
Buxbaumia aphylla
VU
Buxbaumia viridis
EN
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Calliergonella cuspidata
x
x
Calliergonella lindbergii
VU
Campylophyllum sommerfeltii
x
x
Ceratodon purpureus
x
x
x
Cirriphyllum piliferum
x
x
x
x
x
Ctenidium molluscum
Cynodontium polycarpon
x
x
Cynodontium strumiferum
x
Dichodontium palustre
x
Dicranella heteromalla
Dicranodontium denudatum
Dicranum montanum
x
x
Dicranum scoparium
x
x
Diphyscium foliosum
x
x
x
x
x
x
x
x
x
v
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LC-att
x
x
Eurhynchium angustirete
x
x
x
Fontinalis antipyretica
x
Funaria hygrometrica
Grimmia hartmannii
x
x
x
x
Grimmia pulvinata
Hedwigia ciliata
x
Herzogiella seligeri
x
Heterocladium heteropterum
x
x
x
x
x
Hygrohypnum cf. luridum
LC-att
x
Hylocomium umbratum
x
x
x
x
LC-att
subsp.
x
x
x
Hylocomium splendens
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Mnium hornum
Mnium spinulosum
x
x
Ditrichum pusillum
Isothecium alopecuroides
x
x
Ditrichum heteromallum
Hypnum
cupressiforme
cupressiforme
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
89
x
x
x
x
Mnium stellare
x
Neckera besseri
x
Neckera complanata
x
Neckera crispa
x
x
x
Oligotrichum hercynicum
x
x
x
Orthotrichum sp.
x
Paraleucobryum longifolium
x
x
x
Plagiomnium affine
x
x
x
x
x
x
x
x
Plagiomnium cuspidatum
Plagiomnium undulatum
x
x
Plagiothecium curvifolium
x
x
Plagiothecium laetum
x
Plagiothecium platyphyllum
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Pleurozium schreberi
x
Pogonatum aloides
Pogonatum urnigerum
Pohlia nutans subsp. nutans
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Polytrichastrum formosum
LC-att
x
x
x
x
Polytrichum juniperinum
x
x
x
x
Polytrichum commune
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Polytrichum piliferum
x
x
Pseudotaxiphyllum elegans
x
Pterigynandrum filiforme
x
x
x
Ptilium crista-castrensis
x
Racomitrium aciculare
x
Racomitrium sudeticum
x
LC-att
x
x
Rhizomnium punctatum
x
x
x
Rhytidiadelphus squarrosus
Rhytidiadelphus subpinnatus
x
x
Pohlia wahlenbergii
Rhizomnium magnifolium
x
x
x
Platyhypnidium riparioides
x
x
x
Plagiothecium undulatum
Polytrichastrum pallidisetum
x
x
x
LC-att
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Sanionia uncinata
x
x
x
Schistostega pennata
x
Sphagnum girgensohnii
x
x
Sphagnum squarrosum
Tetraphis pellucida
x
Thamnobryum alopecuroides
x
x
x
x
x
Thuidium tamariscinum
x
x
x
x
x
x
Ulota bruchii
x
Ulota crispa
x
90
x
Shrnutí výsledků bryologického průzkumu v pásmu Orlíku za rok 2009
Během bryologického průzkumu, realizovaného v pásmu Orlíku v roce 2009, bylo zaznamenáno 122
druhů mechorostů, z toho 32 játrovek a 90 mechů, což představuje celkem 14,2% druhů české bryoflóry.
Skutečný počet zjištěných druhů je však vyšší, neboť některé taxony ještě nebyly determinovány a budou
prezentovány spolu s dalšími výsledky v dílčí zprávě č. 2 (červenec 2010).
Z nalezených druhů jsou dva řazeny ke zranitelným mechům (Buxbaumia aphylla, Campylophyllum
sommerfeltii) a jeden do kategorie ohrožených druhů (Buxbaumia viridis). Mech Campylophyllum
sommerfeltii dosud z území Hrubého Jeseníku nebyl udáván. Je to epifyt rostoucí převážně na kůře buků
a smrků. Rozšíření mechu Buxbaumia viridis je sledováno v rámci systému Natura 2000 v celé České
republice. V pásmu Orlíku jeho výskyt dosud nebyl znám. Tento mech roste epixylicky na vlhkém
ztrouchnivělém dřevě převážně smrků, méně často listnáčů a za určitých podmínek rostě vzácně i na
vlhké hlíně. Komentáře k ohroženým taxonům blíže viz kapitola 5.5.
K významnějším druhům mechorostů pásma Orlíku patří mech Ptilium crista-castrensis, přestože
v České republice není ohroženým taxonem. Z Hrubého Jeseníku byl historicky udáván jako běžný lesní
mech (Šmarda 1952), avšak recentně je v tomto pohoří znám pouze asi ze 4 lokalit.
Ve studovaném území převažují druhy horských a podhorských lesů, mezi nimiž za zmínku stojí
např. mechy Hylocomium umbratum a Rhytidiadelphus subpinnatus. První z nich roste ve vlhkých,
stinných, převážně horských lesích, na zemi nebo na humusem pokrytých skalách, někdy vystupuje i do
výšek okolo horní hranice lesa. Druhý z nich je vlhkomilnější, je vázán na vlhká až bažinatá místa
zejména v horských lesích, kde roste nejčastěji mezi trávou, na lesní půdě, humusu, na březích potoků.
Může růst i subalpínských polohách, vzácněji také v nižších nadmořských výškách v inverzních polohách,
hlavně na člověkem nenarušených stanovištích.
Druhovou pestrost bryoflóry území obohacují některé bazifilní druhy, které většinou upřednostňují
vápencové substráty, ale vzácněji mohou růst i na jiných horninách. Zde se vyskytují na bazích kyselých
hornin a skalních bloků, vyskytujících se často podél toků severozápadně od Vrbna pod Pradědem.
K takovým druhům patří např. játrovka Metzgeria conjugata či mechy Neckera besseri, Neckera
complanata a Neckera crispa.
Další významnou skupinou mechorostů jsou epifyté, tj. druhy rostoucí na kůře stromů. V pásmu
Orlíku obsazují zejména javory (Acer platanoides, Acer pseudoplatanus), jasany a buky. Z obligátních
epifytů se v území vyskytují některé druhy rodu Orthotrichum, vzácněji Ulota crispa a Ulota bruchii.
Posledně jmenovaný druh nebyl dosud ze studované oblasti uváděn. Od Vrbna pod Pradědem a z kóty
Jelení loučky je historicky doložen vzácný epifyt Ulota coarctata (viz kapitola 5.2.), v ČR řazený mezi
kriticky ohrožené druhy.
Komentář k ohroženým taxonům
Buxbaumia aphylla (VU)
Mezofytický až xerofytický druh rostoucí terestricky na suchém humusu a humusem bohatých půdách,
s oblibou na březích lesních cest. Oba naše druhy rodu Buxbaumia jsou mechy s velmi redukovaným
gametofytem, v terénu tedy pouhým okem viditelné jen ve stadiu vyvinutého sporofytu, tj. s vyvinutým
štětem a tobolkou. V ČR se mech B. aphylla vyskytuje velmi roztroušeně, nejčastěji v nižších a středních
polohách, zřídka zasahuje i do horského stupně. V pásmu Orlíku byl v roce 2009 nalezen na třech
lokalitách:
1. Lesní cesta na zsz. svazích Medvědího vrchu (tzv. Solná cesta), zjz. exponovaný břeh lesní cesty na
pravém břehu Bílého potoka, zelená tur. značka nad Solnou chatou k rozcestí Pásmo Orlíku [WGS 84:
50°9'40.524"N, 17°18'3.863"E], 1050 m. n. m., 17. 6. 2009 (lokalita č. 4). V úseku 11 m dlouhém a 1,5
širokém bylo celkem nalezeno 109 sporogonů a 148 štětů.
2. Údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn) [WGS 84: 50°8'28.17"N, 17°19'9.719"E], 730 – 740 m n.
m., j. exponovaný svah, naplavená hlína na kameni a skále, 9.7.2009 (lokalita č. 11), celkem bylo
nalezeno 23 sporogonů a 44 štětů.
3. Údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Vejsenštejn), levý přítok bezejmenný přítok Bílého potoka pod
Pustým hradem, bučina [WGS 84: 50°8'28.049"N, 17°19'4.271"E], 700 m n. m., 10. 7. 2009 (lokalita č.
12), nalezeno 6 sporogonů v doprovodu druhů Buxbaumia viridis, Rhizomnium punctatum, Lepidozia
reptans a Dicranella heteromalla.
91
Buxbaumia viridis (EN)
Hygrofytický až mezofytický, epixylicky rostoucí druh ztrouchnivělých padlých kmenů, větví a pařezů
nejčastěji smrků, ale i některých listnáčů. Za určitých podmínek může vzácně růst také na zemi. V České
republice se vyskytuje roztroušeně převážně v horách a pahorkatinách, nejvíce lokalit je známo
z Hrubého Jeseníku, Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Z pásma Orlíku nebyl dosud
znám, v roce 2009 byl nalezen na čtyřech lokalitách:
1. Údolí Suchého Potoka, levý břeh toku pod JZ hranicí PR Suchý vrch [WGS-84: 50°9'9.983"N,
17°20'53.802"E, kv. 5869d], 775 m, JJV exponovaný ztrouchnivělý kořenový náběh smrkového pařezu,
19. 6. 2009 (lokalita č. 8)
2. Údolí Bílého potoka, Pustý hrad (Veisenštejn) [WGS-84: 50°8'28.025"N, 17°19'7.145"E, kv. 5869d ],
720 m, ztrouchnivělý pařez a ztrouchnivělý kmen na svahu, 9. 7. 2009 (lokalita č. 11).
3. Levý břeh Bílého potoka pod Pustým hradem [WGS-84: 50°8'28.049"N, 17°19'4.271"E, kv. 5869d ],
720 m, drobné ztrouchnivělé úlomky dřeva, 10. 7. 2009 (lokalita č. 12).
4. Údolí Bílého potoka ca 1,4 km JV kóty Ostruha (1021) [WGS-84: 50°9'15.492"N, 17°17'0.011"E, kv.
5869b ], 910 m, ztrouchnivělý pahýl kmene, 11. 7. 2009 (lokalita č. 13).
Campylophyllum sommerfeltii (VU)
Epifyticky i epixylicky mech rostoucí na kůře stromů i trouchnivějících padlých kmenech (nejčastěji buk,
smrk). Z území Hrubého Jeseníku nebyl dosud udávaný, v poslední době byl nalezen nejblíže v oblasti
Králického Sněžníku, Rychlebskýh hor (Holá, Košnar & Zmrhalová 2004) a Orlických hor (Kučera,
Zmrhalová & Shaw 2006). V pásmu Orlíku byl v roce 2009 nalezen na jediné lokalitě:
Údolí Bílého potoka, levý bezejmenný přítok Bílého potoka, poblíž Pustého hradu
[WGS-84: 50°8'15.431"N, 17°19'13.385"E, kv. 5869d], 670 m, bučina na SZ svahu, ssv. exponovaná
baze buku, společně s Dicranum montanum, 10. 7. 2009 (lokalita č. 12).
Závěr
V roce 2009 byla realizována první etapa bryologického průzkumu pásma Orlíku, řešeného v rámci
projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“.
Bylo navštíveno celkem 18 lokalit v jižní části zájmového území. V roce 2010 bude dokončen terénní
průzkum a excerpce literárních zdrojů. Další výsledky budou prezentovány v dílčí zprávě č. 2, v níž budou
doplněny také druhy nalezené v roce 2009, jejichž determinace nebyla v termínu odevzdání první dílčí
zprávy dokončena. Další dílčí zpráva bude také doplněna o mapové zákresy vybraných druhů
mechorostů.
Seznam použitých informačních zdrojů
Literatura
Boháč P. & Kolář J. (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a
katastrální, Praha, 55 s.
Demek J. & al. (1987): Zeměpisný lexikon. Hory a nížiny. Nakl. Čs. Akad. Věd, Praha.
Holá E, Košnar J. & Zmrhalová M. (2004): Campylophyllum sommerfeltii. In: In: Kučera J. [ed.], Bryonora
34, s. 22-29.
Kučera J., Buryová B., Plášek V., Váňa J. & Zmrhalová M. (2004): Bryophytes of the glacial cirques in the
Giant Mountains and Hrubý Jeseník Mts (the Czech Republic). – In: Štursa J. & al., eds., Geoekologické
problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera Corcontica 41: 170184.
Kučera J. & Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). – Příroda
23: 1-104.
Kučera J., Zmrhalová M. & Shaw B. (2006): Campylophyllum sommerfeltii. In: Kučera J. [ed.], Bryonora
38, s. 47-52.
92
Kučera J., Zmrhalová M., Buryová B., Košnar J., Plášek V. & Váňa J. (2009): Bryoflora of the selected
localities of the Hrubý Jeseník Mts. – Čas. Slez. Muz. Opava, 58: 115-167.
Neuhäuslová Z. & al. (1998): Mapa přirozené potenciální vegetace České republiky. Nakl. Čs. Akad. Věd,
Praha.
Pruner L. & Míka P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové
mapování fauny. – Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1–175.
Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1. vyd., ČAV - GÚ, Brno, 73 s.
Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B.: Květena České
socialistické republiky 1, 103-121, Nakl. Čs. Akad. Věd, Praha.
Slavík B. (1990): Fytokartografické syntézy ĆR. – Botanický ústav ĆSAV, Průhonice.
Šmarda J. (1952): Mechorosty Hrubého Jeseníku. – Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 13: 447-488.
Válková O. (2007): Komplexní fyzickogeografická charakteristika povodí Černé Opavy. – MS. [Bakalář.
pr., http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2007-geo/2007_Valkova.pdf]
Vlček V. & al. (1984): Zeměpisný lexikon. Vodní toky a nádrže. Nakl. Čs. Akad. Věd, Praha, 315 s.
Vondráček M. (1994): Revize a rozšíření druhů rodu Ulota Brid. a Zygodon Hook. et Tayl. v České a
Slovenské republice (Orthotrichaceae – Musci). – Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 89:1-26.
Zmrhalová, M., Buryová, B., Kučera, J., Plášek, V. & Váňa, J. (2003): Metodika bryologického výzkumu.
– Poster, prezentováno na bilaterální konferenci Geoekologiczne problemy Karkonoszy - Geoekologické
problémy Krkonoš 5.- 7. 11. 2003, Szklarska Poreba.
Ostatní informační zdroje
http://www.biolib.cz/cz/toolKFME/
http://www.mapy.cz/
http://mapy.geology.cz/
http://www.ochranaprirody.cz/
http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/index.php
93
Fotografická příloha
Skalní útvary v okolí Rabenštejnu, foto M. Zmrhalová
Okolí toku Suchého potoka pod j. hranicí PR Suchý vrch, foto M. Zmrhalová
94
Stanoviště výskytu mechu Buxbaumia viridis, levý břeh Suchého potoka pod j. hranicí PR Suchý vrch,
foto M. Zmrhalová
Stanoviště výskytu mechu Buxbaumia viridis, levý břeh Suchého potoka pod j. hranicí PR Suchý vrch,
foto M. Zmrhalová
95
Buxbaumia viridis, foto Š. Koval
96
Diphyscium foliosum, foto Š. Koval
Neckera crispa, foto Š. Koval
97
Ulota bruchii, foto Š. Koval
Ulota crispa, foto Š. Koval
98
Detail výskytu mechu Ulota crispa, údolí Bílého potoka, okolí Pustého hradu (lokalita č. 12), foto Š. Koval
99
2.10 Botanický inventarizační průzkum vybraných lučních
komplexů v CHKO Jeseníky
100
Botanický inventarizační průzkum vybraných lučních komplexů
v CHKO Jeseníky
realizovaný v rámci projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí
Moravskoslezského kraje“
Dílčí zpráva I
prosinec 2009
Vypracoval:
Mgr. Martin Kočí Ph.D.
Karlovice 279
793 23
101
1. Název průzkumu
Botanický inventarizační průzkum ve vybraných lučních komplexech CHKO Jeseníky (kód 2.10)
2. Úvod
Jeseníky se svojí lesnatostí řadí na první místo mezi velkoplošnými chráněnými územími u nás (Šafář et
al. 2003). Louky zde sice nejsou exotickou zvláštností, ale kromě okolí obcí se jinde v krajině prakticky
nevyskytují. Těžiště jejich rozšíření je v rozmezí nadmořských výšek 500-800 m, výše se vyskytují jen
výjimečně. Z přírodovědného pohledu jsou navíc většinou negativně poznamenány nevhodným
způsobem hospodaření v minulosti, zejména v době intenzivního socialistického zemědělství. Hnojení,
meliorace, rozorávání mezí a velkochovy dobytka udělaly z řady jesenických luk uniformní, druhově
chudé trávníky s jedinou, produkční funkcí.
Přesto, že systém zemědělských dotací dnes vede zemědělce k tomu, aby luční porosty byly sečeny,
děje se tak zpravidla opět jen s ohledem na výši dotace, nikoli s ohledem na vhodnost pro biologickou
diverzitu luční vegetace. Dnešní hospodaření má tak paradoxně často podobný účinek jako socialistická
péče.
3. Cíle výzkumu
a) Zpracování floristického průzkumu a základní inventarizace rostlinných společenstev ve vybraných
lučních lokalitách CHKO Jeseníky (Obr. 1). Jedná se o tyto luční komplexy: Alojzovské louky, louky nad
Novými Losinami, louky nad Horním Údolím, Bělskou stráň nad Domášovem a louky nad Maršíkovem.
Celková rozloha lučních komplexů je cca 670 ha.
b) Zhodnocení aktuálního stavu (zachovalosti) rostlinných společenstev, vhodnosti současného
obhospodařování území ve vztahu k jeho flóře, návrh doporučení pro budoucí management území, tj.
posouzení vhodnosti nastavených agro-environmentálních programů.
4. Metodika
V této fázi projektu bylo možné provést pouze standardní rešerši dostupné botanické literatury a
základních popisných údajů o zájmových lokalitách. Dále byly z České národní fytocenologické databáze
(Chytrý et Rafajová 2003) excerpovány fytocenologické snímky týkající se území Hrubého Jeseníku.
Srovnáním literárních zdrojů a analýzou existujícího fytocenologického materiálu byly stanoveny
předpokládané vegetační jednotky na úrovni asociací, které je možné očekávat při mapování aktuální
vegetace v zájmových lokalitách. Vzhledem k tomu, že žádný z literárních údajů ani existujících zápisů se
nevztahuje přímo k některému ze zájmových lučních komplexů, je možné, že se výsledky terénního
průzkumu se od teoretických předpokladů budou mírně lišit.
Údaje o způsobu obhospodařování v jednotlivých lučních komplexech byly získány z databáze
ministerstva zemědělství LPIS.
5. Výsledky
5.1 Historie výzkumu luk v CHKO Jeseníky
Mezofilní luční vegetace, která je i převažující vegetací zájmových území, byla v minulosti na území
Hrubého Jeseníku věnována spíše okrajová pozornost, těžiště zájmu se vždy soustředilo na vegetaci
horskou. V případě luk pak byla větší pozornost věnována spíše vegetaci vlhkých a rašelinných luk
(Rybníček et al. 1984).
V sedmdesátých letech se mezofilní luční vegetaci severovýchodní části území věnovala Blažková (1973)
a okrajově Šeda (1972). V osmdesátých letech studovala v oblasti Hrubého Jeseníku vegetaci vlhkých
luk Balátová-Tuláčková (2000), výzkum se okrajově týkal také některých mezofilních luk (BalátováTuláčková (1985). Větší pozornost byla mezofilním loukám věnována ještě na počátku let devadesátých
102
(Bureš et al. 1990a, b, Bureš et Burešová 1991a, b). Celkové zhodnocení vegetace luk v rámci celého
území ČR zpracoval Chytrý et al. (2007).
O tom, že mezofilní vegetace patří v CHKO Jeseníky k opomíjeným vegetačním typům, svědčí i to, že
tento typ luk je zde chráněn pouze v jednom maloplošném chráněném území, PP Chebzí, na rozloze
necelých tří ha.
5.2. Charakteristika zájmových území
5.2.1 Alojzovské louky
Zkoumané území představuje komplex cca 130 ha luk ležících cca 1 km jihovýchodně od obce Branná.
Jedná se o převážně západně (SZ-JZ) orientované svahy rozkládající se v rozmezí nadmořských výšek
600-850 m n.m. Svahy dosahují různých sklonů, převažují mírné sklony od 10 do 15°. Luční vegetaci
v území tvoří především mezofilní louky a pastviny, případně přepásané louky, v území se maloplošně
mohou vyskytovat také jiné typy luční vegetace. V současnosti je většina (cca 90%) porostů využívána
pro pastvu dobytka, část porostů v nejvyšších polohách je jen sečena.
5.1.2 Louky nad Novými Losinami
Zkoumané území představuje komplex cca 250 ha luk na svazích údolí Novolosinského potoka,
v katastru obce Nové Losiny, jedná se převážně o luční komplex ležící severně od obce. Převažují v něm
jihozápadně až západně orientované svahy, malá část svahů má orientaci severní. Svahy dosahují
sklonů od 7 do 15°. Území se rozkládá v rozmezí nadmořských výšek 500-800 m. Luční vegetaci v území
je tvořena především pastvinami a přepásanými mezofilními loukami. V území se maloplošně vyskytují
také vlhké louky, které jsou vázány na aluviální polohy na dně údolí. V současnosti je většina (cca 90%)
porostů využívána jako pastviny, část porostů v nejvyšších polohách a vlhké louky jsou sečeny.
5.1.3 Horní Údolí
Luční komplex v katastru obce Horní Údolí (cca 80 ha) v závěru údolí Olešnice se rozkládá na severních
a severovýchodních svazích nad obcí (Obr. 2). Převážně svažité území dosahuje sklonů od 5 do 15°.
Území leží v rozmezí nadmořských výšek od 550 do 750 m. Luční vegetaci v území je tvořena pasenými
a sečenými mezofilními loukami, ostatní typy luční vegetace se vyskytují jen okrajově a maloplošně.
V současnosti je cca 80% porostů využíváno jako pastviny, zbývající část porostů ve vyšších polohách
území je pouze sečena.
5.1.4 Bělská stráň
Luční komplex v katastru obce Domašov u Jeseníka o rozloze cca 100 ha. Rozkládá se převážně na
západně orientovaných svazích nad údolím Bělé, cca 0.5 km JJV od obce Horní Domášov. Svahy
dosahují sklonu okolo 15° až 20°. Území se leží v rozpětí nadmořských výšek od 550 do 750 m. Luční
vegetace v území je tvořena pasenými a sečenými mezofilními loukami, ostatní typy luční vegetace se
vyskytují jen okrajově. V současnosti je cca 50% porostů využíváno jako pastviny, zbývající část porostů
ve vyšších, hůře přístupných polohách a je pouze sečena.
5.1.5 Louky nad Maršíkovem
Luční komplex o rozloze cca 110 ha leží v katastru obce Maršíkov na převážně jižně až západně
orientovaných svazích (Obr. 3), východně od obce. Svahy dosahují sklonu od 10 do 20°. Území se
rozkládá v rozmezí nadmořských výšek od 440 do 640 m. Luční vegetaci v území je tvořena pastvinami a
sečenými mezofilními loukami, ostatní typy luční vegetace se vyskytují jen okrajově a maloplošně.
V současnosti je cca 70% porostů využíváno jako sečené louky a příležitostné pastviny, zbývající část
porostů slouží jako pastviny.
103
5.2 Vegetační jednotky zájmových území
V následujícím textu jsou stručně komentovány ty jednotky luční vegetace, které se v území díky
stanovištním podmínkám a způsobu hospodaření mohou s velkou pravděpodobností vyskytovat. Jedná
se o vegetaci, která se vyskytuje i v dalších částech Hrubého Jeseníku.
Svaz Arrhenatherion elatioris Luquet 1926 – mezofilní ovsíkové a kostřavové louky
Asociace: Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris Passarge 1964 – eutrofní ovsíkové louky
Eutrofní ovsíkové louky s dominantními vysokostébelnými travami, především ovsíkem vyvýšeným
(Arrhenatherum elatius), srhou laločnatou (Dactylis glomerata), trojštětem žlutavým (Trisetum
flavescens), psárkou luční (Alopecurus pratensis), lipnicí luční (Poa pratensis) a statnými bylinami, např.
Achillea millefolium, Galium album, Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Leucanthemum
ircutianum, Rumex acetosa, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium pratense apod.
Tuto jednotku lze vzácně očekávat v nejníže položených oblastech Hrubého Jeseníku na rovinách až
mírných svazích v nadmořských výškách okolo 600 m, především na bázích svahů na sušších
humózních půdách dobře zásobených živinami, výše jen výjimečně na svazích jižní orientace.
Asociace: Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957 – podhorské kostřavovo-trojštětové
louky
Nejrozšířenějším typem luční vegetace ve studovaných územích jsou mezofilní květnaté louky a
extenzivní pastviny, tj. příležitostně přepásané louky, s dominantními travami kostřavou červenou
(Festuca rubra agg.), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), psinečkem obecným (Agrostis
capillaris) a trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens). Vedle trav se pravidelně vyskytuje velké množství
bylin nižšího vzrůstu, např. Achillea millefolium, Campanula patula, Cerastium holosteoides, Dianthus
deltoides, Hypericum maculatum, Lathyrus pratensis, Leontodon hispidus, Lotus corniculatus, Plantago
lanceolata, Thymus pulegioides, Trifolium pratense, Veronica chamaedrys apod. V zachovalých
porostech bývají hojné některé druhy čeledi Orchideaceae.
Tato jednotka je typická pro podhorské oblasti v nadmořských výškách od 600 do 800 m. Osídluje
nejčastěji oligotrofní kamenité půdy na minerálně chudších horninách.
Svaz Polygono bistortae-Trisetion flavescentis Br.-Bl. et Tüxen ex Marschall 1947– horské trojštětové
louky
Asociace: Geranio sylvatici-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957 – horské trojštětové louky
s kakostem lesním
Středně vysoké luční porosty, v nichž dominují trávy kostřava červená (Festuca rubra agg.) a psineček
obecný (Agrostis capillaris), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Vedle nich se vyskytují některé druhy
horských širokolistých bylin a trav, častěji např. Bistorta major, Crepis mollis, Geranium sylvaticum,
Phyteuma spicatum, Poa chaixii. Spolu s nimi jsou časté druhy smilkových trávníků i druhy mezofilních
kostřavových luk. Horské louky rostou především na živinami relativně bohatých středně vlhkých půdách
ve vyšších polohách od 600 do 900 m. V Hrubém Jeseníku jsou velmi vzácné, ve studovaných územích
vy se mohly maloplošně vyskytovat, především v jejich výše položených částech.
Svaz Cynosurion cristati Tüxen 1947 – poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky
Asociace: Lolio perennis-Cynosuretum cristati Tüxen 1937 – jílkové pastviny
Krátkostébelné až středně vysoké porosty. V nichž rostou především druhy dobře snášející pravidelný
okus a sešlap, např. jetel plazivý (Trifolium repens), máchelka podzimní (Leontodon autumnalis), jitrocel
větší (Plantago major) a pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia). Z trav se typicky uplatňují druhy
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) a jílek vytrvalý (Lolium perenne), dominantami jsou často
kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris) nebo kostřava luční (Festuca
pratensis).
Tato vegetace je hojná všude tam, kde se pravidelně a dlouhodobě pase. Porosty této asociace mohou
vzniknout i při extenzivním vypásání mezofilních luk. Přeměna je však pomalá a po mnoho let se
projevuje jen změnami v pokryvnosti druhů než výraznou změnou druhového složení.
104
Je pravděpodobné, že vedle výše komentovaných jednotek se v území mohou maloplošně vyskytovat
také některé další typy luční vegetace.
Z vlhkých luk svazu Calthion palustris Tüxen 1937 je na území Hrubého Jeseníku častější vegetace luk
s dominantním pcháčem potočním (Cirsium rivulare) asociace Cirsietum rivularis Nowiński 1927, vlhkých
luk s pcháčem bahenním (Cirsium palustre) asociace Angelico sylvestris- Cirsietum palustris Darimont ex
Balátová-Tuláčková 1973, horských tužebníkových lad s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum)
asociace Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum ulmariae Niemann et al. 1973 a vegetace vlhkých luk se
skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) asociace Scirpetum sylvatici Ralski 1931. Maloplošným typem
vázanými především na svahová prameniště jsou vlhké louky s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum
hirsutum) asociace Chaerophyllo hirsuti-Calthetum palustris Balátová-Tuláčková 1985.
Maloplošně, především na živinami chudých stanovištích, např. v ochuzovaných částech reliéfu, jako jsou
vyvýšeniny nebo horní části svahů, se může vyskytovat vegetace podhorských a horských smilkových
trávníků svazu Violion caninae Schwickerath 1944. V širší oblasti Hrubého Jeseníku se vyskytuje
vegetace mezofilních smilkových trávníků asociací Festuco capillatae-Nardetum strictae Klika et Šmarda
1944 vázaná na chladnější a vlhčí místa v lučních komplexech a asociace Campanulo rotundifoliaeDianthetum deltoidis Balátová-Tuláčková 1980 vyskytující se maloplošně na sušších pastvinách a
loukách na prudších svazích.
6. Literatura
Balátová-Tuláčková E. (1985): Louky třídy Molinio-Arrhenatheretea Tüxen 1937 v okolí Rejvízu (Hrubý
Jeseník). – Čas. Slez. Muz., Opava, Ser A, 34: 175-190.
Blažková D. (1973): Louky severního a východního okraje Hrubého Jeseníku. – Campanula, Ostrava, 4:
125-141.
Bureš L. et al. (1990b): Záchrana lučních ekosystémů Hrubého Jeseníku. - Msc., Ekoservis Jeseníky.
/text 12 p./
Bureš L. et Burešová Z. (1991a): CHPV Filipovické louky: geobotanické zhodnocení. – Msc., Správa
CHKOJ, ČÚOP Praha. / text 15 p., mapa/
Bureš L. et Burešová Z. (1991b): Hodnocení experimentálních biotechnických zásahů v lučních
ekosystémech CHKO Jeseníky. - Msc., Správa CHKOJ, ČÚOP Praha. /text 36 p., 3 mapy/
Bureš L., Burešová Z. et Hrouda L. (1990a): Genofondová plocha Mnichovské louky: geobotanické
zhodnocení. – Msc., Správa CHKOJ, ONV Bruntál. /text 17 p., mapa/
Chytrý M. /ed./ et al. (2007): Vegetace České republiky. 1 Travinná a keříčková vegetace. – Academia,
Praha.
Rybníček K., Balátová-Tuláčková E. et Neuhäusl R. (1984): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a
mokřadních luk Československa. - Studie ČSAV, Praha, 1984/8: 1-124.
Šafář J. et al. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek
VI. AOPK ČR, Ekocentrum Brno, Praha, 456 pp.
Veřejný registr půdy. LPIS. MZe ČR. © 2006. [online]. [cit. 28. 12. 2009]. Dostupné na:
<https://farmar.mze.cz/plpis/>.
105
Příloha č. 1: Obrazová dokumentace
Obrázek 1: Lokalizace lučních komplexů na území CHKO Jeseníky
106
Obrázek 2: Louky nad Horním údolím v údolí Černé Opavy
Obrázek 3: Louky nad Maršíkovem
107
2.11 Botanický inventarizační průzkum v PP Hraniční
meandry Odry
108
Botanický inventarizační průzkum v PP Hraniční meandry Odry
Mgr. Šárka Cimalová, Ph.D., 2009
109
1. Úvod
Dílčí zpráva o realizaci projektu (1. etapa) obsahuje výsledky rešerše dostupných zdrojů a historických
dat o předmětném chráněném území - přírodní památce Hraniční meandry Odry. Zpráva přináší základní
charakteristiky PP a rámcové zpracování dat o chráněných druzích rostlin zaznamenaných na území a o
dosavadní péči o území.
V této dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky rešeršních prací ke dni 20. prosince 2009. Vlastní terénní
průzkumy proběhnou v následující vegetační sezóně.
V následující zprávě zahrnující druhou etapu budou detailněji rozpracována vyhledaná data o chráněných
druzích a managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením výskytu konkrétních druhů.
2. Název průzkumu
Botanický inventarizační průzkum v PP Hraniční meandry Odry (kód 2.11)
3. Cíl průzkumu
Zpracování floristického průzkumu a inventarizace rostlinných společenstev v přírodní památce Hraniční
meandry Odry, návrh opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětů ochrany PP.
V rámci těchto cílů dojde k floristické inventarizaci cévnatých rostlin a rostlinných společenstev, k
započetí sledování iniciálních stádií sukcese odtrženého meandru; k vytvoření nálezové databáze
zjištěných dat s doplňkovými údaji a ke srovnání aktuálního stavu s daty předchozích mapování a
inventarizačních průzkumů na území PP a k doporučení vhodných opatření při údržbě přírodní památky.
Dílčí zpráva pracuje s metodikou literární rešerše s cílem vyhledání a zpracování potenciálních
historických floristických dat z území PP (zejména práci s rezervační knihou).
Následující etapy budou zaměřeny na zpracování botanického průzkumu dle Metodiky inventarizačních
průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.1 Floristická inventarizace, jejíž hlavní náplní
bude aktuální floristická inventarizace území se zvláštním zřetelem na podchycení výskytu výše
uvedených druhů, ostatních ochranářsky významných druhů rostlin (zvláště chráněné druhy, druhy
Červeného seznamu) a zavlečených druhů (Pyšek et al. 2002). Vzhledem k typu stanovišť v lokalitě bude
pozornost zaměřena na podchycení výskytu invazních druhů rostlin, zejména křídlatku (r. Reynoutria),
hojně se vyskytující v širší zájmové oblasti.; při mapování bude využit přístroj GPS s min. přesností
měření 10 m.
Výzkum související s inventarizací rostlinných společenstev proběhne dle Metodiky inventarizačních
průzkumů MZCHÚ AOPK ČR (Čech et al., 2005), podkap. 1.2 Inventarizace rostlinných společenstev.
Jeho náplní bude inventarizace rostlinných společenstev vymezených podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý
et al. 2001), dále případné (nepovinné) provedení fytocenologických snímků v jednotlivých
společenstvech a převedení zjištěných dat do prostředí NDOP a vytvoření ostatních požadovaných
výstupů.
Nomenklatura taxonů cévnatých rostlin je sjednocena podle práce Kubát et al. (2002). Syntaxony jsou
sjednoceny podle práce Chytrý et al. (2001).
5. Výsledky
5.1 Přírodní památka Hraniční meandry Odry
Přírodní rezervace Hraniční meandry Odry s výměrou 126,36 hektarů se nachází v katastrálním území
Kopytov, Nový Bohumín, Starý Bohumín. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 2006. Nadmořská
výška území se pohybuje od 193 - 198 m. n m.
110
Předmět ochrany dle zřizovací vyhlášky z roku 2006:
a) úsek meandrujícího toku Odry na česko-polské hranici od soutoku s Olší po Starý Bohumín,
b) lužní porosty navazující na vodní tok a stálé i periodické vodní plochy,
c) evropsky významná lokalita Meandry Dolní Odry.
Pro toto území byl vyhotoven plán péče (Kočárek et Koutecká 2006). Je platný od roku 2006 do roku
2017. Koutecká věnovala území ve snaze zajistit ochranu meandrujícímu toku Odry několik prací
(Koutecká 1998, 2007; Koutecká et al. 1998).
5.1.1 Hospodaření v PP Hraniční meandry Odry
Konkrétními předměty ochrany této lokality jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperární a
boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (Kočárek et Koutecká 2006). Z dalších
společenstev se vyskytují Batrachion fluitantis, Batrachion aquatilis, Parvopotamion, Oenanthion
aquaticae, Phalaridion arundinaceae, Salicion triandrae a v rámci svazu Salicion albae asociace SaliciPopuletum. Potenciální přirozenou vegetaci zájmového území představují lužní lesy svazu Alnion
incanae, asociace Querco-Ulmetum (Neuhäuslová 1998).
Hlavním a dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny v přírodní památce Hraniční meandry Odry je
zachování přirozeného vývoje vodního toku a přírodních stanovišť vázaných na tok. Souvisejícím zájmem
je zachování a podpora populací významných a chráněných druhů rostlin a živočichů, zvláště pak těch,
které tvoří předmět ochrany (Kočárek et Koutecká 2006).
Nejcennější ekosystémy přírodní památky jsou přímo závislé na dynamických změnách koryta,
podmiňovaných přirozenými procesy. mezi určující náleží v první řadě povodně.
Častými záplavami ale bývají do území vnášeny kromě domácích druhů také diaspory nepůvodních
taxonů rostlin. Jejich rychlým začleňováním do vegetace a rychle rostoucí biomasou dochází ke změně
druhového spektra vedoucí k následnému ochuzování bylinného a keřového patra.
Nejobtížnějšími invazními rostlinami, potlačujícími původní druhovou skladbu, jsou křídlatky (Reynoutria
sp. div.) – dominantní je křídlatka česká (Reynoutria x bohemica) a také netýkavka žláznatá (Impatiens
glandulifera). Vytrvalé křídlatky pronikají do lesů, kde jejich zapojené porosty znemožňují růst původní
vegetace. Jednoleté netýkavky se vyskytují v lesích místy také jako dominantní druh bylinného patra, ale
rozvoji původní vegetace konkurují v omezenější míře než křídlatky.
V území se vyskytuje 7 taxonů neofytů, které lze označit jako „invazní“. Novodobě šíří z kultury např.
štětinec laločnatý (Echinocystris lobata). Používá se např. na popínání plotů. V okolí Odry začíná vážně
konkurovat bylinám břehů a štěrkových náplavů. Z dřevin se šíří nepůvodní javor jasanolistý (Acer
negundo).
Péče o lesní porosty spočívá v kombinaci umělé a přirozené obnovy (Kočárek et Koutecká 2006). Další
zásahy spočívají ve vyžínání, ochraně proti zvěři, likvidaci náletů včetně výmlatků náletů invazního Acer
negundo. Přibližování při zámrazu nebo poklesu hladiny podzemní vody, nejlépe koňmi event. lehkou
mechanizací.
Péče o nelesní pozemky je prováděna kosením trvale travních ploch 1-2x ročně lehkou mechanizací,
likvidace křídlatky je prováděna 2-3x ročně před odkvětem herbicidy na bázi glyfosátů. První aplikaci
postřiku je nutno provést nejdříve až v druhé dekádě VIII. měsíce. Postřik je třeba provádět na vzrostlé
rostliny před jejich rozkvětem, čímž se může první aplikace posunout až na počátek IX. měsíce. Druhý
postřik je nutno opakovat po sedmi až 14 dnech od první aplikace. Třetí postřik se provádí rovněž
v intervalu sedmi až 14 dnů. Po posledním postřiku je vhodné uschlou biomasu křídlatky pokosit tak, aby
v následujících letech byla zlepšena průchodnost terénu při následné likvidaci zbylých jedinců tohoto
druhu. V dalších následujících dvou letech je nutno repelent opět opakovaně aplikovat na zbylé rostliny
při stejném postupu, jak je uvedeno výše až do úplného vymizení křídlatky. Důležitý je také monitoring
těchto ploch, neboť semena křídlatky mají velmi dobrou přeléhavost semen (až 20 let) jejichž klíčivost se
s věkem zvyšuje. Rovněž je však nutné systematicky postupovat u rostlin v okolí tohoto ZCHÚ, nejlépe již
od pramenné části povodí (Kočárek et Koutecká 2006).
V rámci péče o rostliny není pro terestrické ekosystémy navržen speciální management, vyjma likvidace
křídlatky u skupiny Senecio sarracenicus v rameni u Šulce; vodní ekosystémy – viz příslušná stanoviště
(Odra, Malý Kališčok). Dále je doporučen management geograficky nepůvodních druhů (křídlatka, javor
jasanolistý).
111
V případě pohybu (posunutí) koryta Odry v rámci vývoje meandrů bude dána přednost vodnímu toku před
dalšími předměty ochrany (např. lužními lesy). Jedná se o přirozenou dynamiku meandrujícího toku, kdy
na jedné straně meandru dochází k boční erozi a na druhé straně je materiál ukládán. Postupnou sukcesí
se utváří na náplavech nový lužní les jako klimaxové stádium vývoje společenstev navazujících částí nivy
řeky.
5.1.2 Významné druhy rostlin
Z vzácných druhů byly v území zaznamenány: kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bělostný
(Nymphaea candida), řečanka menší (Najas minor), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), starček
poříční (Senecio sarracenicus).
Podrobnější údaje k vybraným druhům budou doplněny do Databáze významných druhů s povinnými
parametry v prostředí NDOP.
KOČÁREK, P. & KOUTECKÁ, V. Plán péče o přírodní památku Hraniční meandry Odry na období 2006 –
2017. Ms., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí, 2006.
KOUTECKÁ, V. Návrh významných krajinných prvků na pověřeném území MěÚ Bohumín. In: Koutecká, V.,
Kotík, J. et Kotíková, Š. Návrh VKP okresu Karviná. Ms., depon. in: Městský úřad Bohumín, odbor
životního prostředí a komunálních služeb (část pro Bohumín), 1995.
KOUTECKÁ, V. Vývoj meandrů Odry při povodni v červenci roku 1997. Živa, Praha, 6/1998, s. 263-264..
KOUTECKÁ, V. Závěrečná zpráva podrobného mapování biotopů soustavy NATURA 2000 lokality T0059 –
Hraniční meandry Odry. Ms., depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2002.
KOUTECKÁ, V. Změny druhové skladby rostlin v protrženém meandru Odry u bohumína. Zprávy Čes. Bot.
Společ., Praha, 42. 2007, Sv. 22. s. 139-147.
KOUTECKÁ, V. et al. Příroda okresu Karviná. Okresní úřad Karviná, referát životního prostředí. 1998.
KOUTECKÁ, V., FORAL, M. & TÍŽKOVÁ, V. Odra – Bohumín (Chalupki) km 1,458–3,248 (20,8–21,7). Hraniční
znaky 5/8–7/3 „R“ PŠ. Varianta II – průpich. Biologické hodnocení. Ms., depon. in: GHE, a. s., Ostrava,
2001.
RAST, G., OBRDLÍK, P. & NIEZNANSKI, P. [eds.] Atlas niv Odry. WWF, Deutschland, 2000.
ŠUHAJ, J. Hraniční meandry Odry/ Graniczne meandry Odry. WAW, Racibórz, 2009.
Starší lužní porosty jsou biotopem vzácných brouků (lesáka rumělkového a páchníka hnědého). Zvodnělá
místa, trvalé a periodické tůně jsou biotopem např. kuňky žlutobřiché, kuňky obecné, čolka obecného,
rosničky obecné, skokana zeleného a skokana skřehotavého. Ve stojatých vodách podél řeky Odry
a v protrženém meandru žije ryba hořavka duhová, která se zde rozmnožuje díky silné populaci škeble
říční. Na náplavech hnízdí kulík říční a pisík obecný. Ve svislých stěnách ledňáček obecný a břehule
obecná. Na území hnízdí také orel mořský. Ze savců zde žije netopýr velký, bobr evropský a vydra říční
(ISŽP 2008).
112
ČECH, L., KOČÍ, M. & PRAUSOVÁ, R. Botanické inventarizační průzkumy (floristika, rostl. společenstva,
biotopy). In: JANÁČKOVÁ, H. ET ŠTORKÁNOVÁ, A. [eds.] Metodika inventarizačních průzkumů zvláště
chráněných území. AOPK ČR. 2005.
CHYTRÝ, M., KUČERA, T. & KOČÍ, M. [eds] Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR, 2001, s. 105-108.
Informační systém životního prostředí (ISŽP). Moravskoslezský kraj. © 2008 [online]. [cit. 2009-12-25].
Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/pamatky/hranicni-meandryodry-111/
KOČÁREK, P. & KOUTECKÁ, V. Plán péče o přírodní památku Hraniční meandry Odry na období 2006 –
2017. Ms., depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí, 2006.
KOUTECKÁ, V. Vývoj meandrů Odry při povodni v červenci roku 1997. Živa, Praha, 6/1998, s. 263-264.
KOUTECKÁ, V. Změny druhové skladby rostlin v protrženém meandru Odry u bohumína. Zprávy Čes. Bot.
Společ., Praha, 42. 2007, Sv. 22. s. 139-147.
KOUTECKÁ, V. et al. Příroda okresu Karviná. Okresní úřad Karviná, referát životního prostředí. 1998.
KOUTECKÁ, V., FORAL, M. & TÍŽKOVÁ, V. Odra – Bohumín (Chalupki) km 1,458–3,248 (20,8–21,7). Hraniční
znaky 5/8–7/3 „R“ PŠ. Varianta II – průpich. Biologické hodnocení. Ms., depon. in: GHE, a. s., Ostrava,
2001.
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER, J., & ŠTĚPÁNEK, J. Klíč ke květeně České
republiky. Praha: Academia, 2002.
NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 1998.
PYŠEK, P., SÁDLO, J., & MANDÁK, B. Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, 2002, č. 74,
s. 97–186.
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. ©1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné
na http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=12486
113
9. Mapová dokumentace
Obr.
1.
Hranice
území
PP
Hraniční
meandry
Odry
(zdroj:
http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/pamatky/hranicni_meandry_odry_mapa.gif)
Obr.
2.
Ortofotomapa
PP
Hraniční
meandry
Odry
(zdroj:
http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/pamatky/hranicni_meandry_odry_ofmapa.jpg)
114
2.12 Lesnický inventarizační průzkum PR Les Na Rozdílné
115
Lesnický inventarizační průzkum PR Les Na Rozdílné
116
1. Úvod
historických dat o předmětném chráněném území - Přírodní rezervace Les Na rozdílné. Proběhla analýza
a rámcové zpracování vyhledaných lesnických podkladů k MZCHÚ, zejména oblastního plánu rozvoje
lesů pro přírodní lesní oblast 39 - Podbeskydská pahorkatina, lesního hospodářského plánu pro LHC
Kabrda, a plánu péče pro PR Les Na Rozdílné.
lesnických opatřeních na území PR včetně fotodokumentace.
2. Název průzkumu
Lesnický inventarizační průzkum v PR Les Na Rozdílné (kód 2.12.)
PR Les Na Rozdílné byla vyhlášena Nařízením Okresního úřadu ve Frýdku-Místku ze dne 21.6.2000.
V čl.1, bod 2. je uvedeno: Předmětem ochrany je v regionálním měřítku významný ekosystém přírodě
blízkých smíšených lesních porostů s genofondem autochtonních dřevin a biotopem ohrožených druhů
živočichů.
4. Cíl průzkumu
Zpracování lesnického průzkumu a inventarizace dřevin v přírodní rezervaci Les Na Rozdílné,
rezervace.
z hlediska lesnického a k doporučení vhodných opatření při údržbě přírodní rezervace.
V rámci přípravných prací byly shromážděny a prostudovány všechny dostupné podklady, zvláště:
•
•
•
Plán péče pro PR Les Na Rozdílné pro období 2004-2013
oblastní plán rozvoje lesů - LO 39 Pobeskydská pahorkatina
výpis z Lesního hospodářského plánu pro soukromý LHC Kabrda na léta 2004-2013,
Terénní průzkum bude prováděn v roce 2010. Během venkovních pochůzek bude sledován výskyt a
rozmístění jednotlivých dřevin v terénu, jejich dimenze, vitalita, zdravotní stav, výskyt přirozeného
zmlazení a výskyt škodlivých činitelů. Bude pořízena fotodokumentace všech porostních typů
vyskytujících se na území PR, která bude přiložena k závěrečné zprávě.
Na základě venkovního šetření budou lesní porost na území PP posouzen z hlediska jeho ovlivnění
lidskou činností (mapová příloha - Stupně přirozenosti lesních porostů) a rozmístění hlavních dřevin bude
zakresleno do lesnické obrysové mapy 1:5000.
uchování současných kvalit území.
117
6. Výsledky
6.1 Přírodní rezervace Les Na Rozdílné
Přírodní rezervace Les Na Rozdílné s výměrou 5,55 hektarů se nachází v katastrálním území Kunčice
pod Ondřejníkem, v okrese Frýdek - Místek. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 2000.
Nadmořská výška území se pohybuje od 462 do 488 m. n m. Předmětem ochrany je smíšený porost
v jihozápadní části lesního komplexu Rakovec cca 2 km východně od Frenštátu pod Radhoštěm.
Weismannová et al.(2004) uvádí, že se jedná o jednotlivě i skupinovitě smíšenou kmenovinu ve stáří více
než 100 let. Z dřevin je udán výskyt Abies alba, Fagus sylvatica, Quercus robur a Tilia cordata.
Výměra ZCHÚ
Kabrda
5,55 ha
1.1.2004 – 31.12.2013
Kabrda
--
Dle lesního hospodářského plánu zpracovaného pro soukromý LHC Kabrda se nachází přírodní
rezervace Les Na Rozdílné v oddělení 1, v dílci 1C (Viz mapová příloha - porostní mapa obrysová 1:5000).
Porostní
skupina
Etáž
Věk
Zakmenění
12
111
6
3
22
4
Dřevina
Zastoupení
d 1,3
H
SM
MD
JD
DB
BO
LP
BK
KL
JR
LP
BR
DB
BK
KL
50
25
13
3
3
3
2
1
50
35
5
4
3
3
38
44
38
36
46
38
46
40
12
15
15
15
12
12
30
29
27
20
24
26
23
19
12
13
13
13
11
11
1C 12/3
obnovy lesních hospodářských plánů dlouhodobě zpracovával ing.Žaloudík (Lesprojekt 1965, 1975, 984)
je deponován na pobočce ÚHUL Brandýs nad Labem ve Frýdku-Místku, o území PR Les Na Rozdílné
nebyly zjištěny žádné konkrétní historické skutečnosti.
118
7. Typologie lesa
Z hlediska typologického je území PR celkově homogenní. Zastoupení LT na území PR v ploše a
procentech uvádí následující tabulka, charakteristiky lesních typů dle OPRL jsou uvedeny v příloze.
LT
PLOCHA (ha)
%
4S1
4B1
3U1
2,01
3,07
0,47
5,55
36,22
55,32
8,47
100
8. Seznam příloh
Porostní mapa obrysová 1 : 5 000
šetření
Míchal I., Petříček V.(1999): Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva, AOPK Praha
MŽP (2004): Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní
památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Věstník MŽP XIV, částka 12.
Brno.
Žaloudík V. (1965, 1975, 1984): Elaborát historického průzkumu lesů, msc. dep. in ÚHUL Brandýs nad
Lesní hospodářský plán pro LHC Kabrda, 2004-2013.
Bartošová, D. a kol.: Plán péče pro PR Les Na rozdílné 2003-2012, Deponováno - AOPK ČR Ostrava,
rezervační kniha.
119
120
121
SLT
3U
4S
4B
plocha
lesních
porostů
857,85
(3,3%)
931,19
3,6%
4920,24
19,0%
lesní
typ
3U1
4S1
4B1
název lesního
typu (souboru
lesních typů)
Javorová
jasenina
bršlicová
Svěží bučina
šťavelová
Bohatá bučina
mařinková
AVB
/BONITA/
skladba
soubor
SM 28-34
DB 26-32
JS4
BK3
JD2-1
(JV,KL)1-2 LP DB
19 - Lužní stanoviště
SM 26-34 BK
24-32
SM 26-36
BK 26-32
BK8 JD2
středních poloh
středních poloh
122
BK8 JD2 DB LP
2.13 Botanický inventarizační průzkum v PR Rybníky
123
Botanický inventarizační průzkum v PR Rybníky
I. etapa
124
Přírodní rezervace Rybníky
Katastrální území: Kozlovice
Výměra: 7,32 ha
Vyhlášeno: 1990
Předmět ochrany: Chráněný přírodní výtvor se určuje k ochraně přirozených lesních porostů s prameništi
a rašelinných luk s četnými chráněnými a mizejícími druhy rostlin (drusop.nature.cz, 12.2009).
Geologie: Stratigraficky lokalita náleží ke slezské jednotce (slezskému příkrovu), ve vývoji godulském a je
tvořena hradišťskými vrstvami náležejícími k těšínsko-hradišťskému souvrství (druhohory, spodní křída).
Vyvřeliny těšínitové formace, které také patří do těšínsko-hradišťského souvrství, vystupují v těsném S a
Z okolí zájmového území.
V těšínsko-hradišťském souvrství je většina kdysi těžených rud - pelosideritů, které se vyskytují i v území
rezervace.
Hlíny a hradišťské vrstvy představují v rovinatém terénu pro vodní srážky špatně propustný podklad. V
terénu o úklonu nad cca 5° dochází u tohoto typu hornin snadno k sesuvům. Drobné bažiny a prameny
vytékající z těšínsko-hradišťského souvrství obsahuji vyšší podíly Ca a vyšší podíly oxidu Fe.
Klima: Zájmové území leží v klimatické mírně teplé oblasti MT 9 (Quitt 1971), kde je dlouhé léto, teplé,
suché až mírně suché přechodné krátké období s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým
podzimem, zima je krátká, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Upraveno podle Hájková (1995).
Fytogeograficky (Skalický 1988) spadá území do Karpatského mezofytika (okres 84., Podbeskydská
pahorkatina, podokres 84a. Beskydské podhůří). Přirozenou potenciální vegetaci (Neuhauslová 1998) je
zde acidofilní biková doubrava (svazu Genisto germanicae-Quercion, as. Luzulo albidae-Quercetum
petreae, resp. Abieti-Quercetum) v mozaice s karpatskou a lipovou dubohabřinou (svaz Carpinion, as.
Carici pilosae-Carpinetum, Tilio cordatae-Carpinetum).
Současná lesní vegetace PR je tvořena převážně silně přeměněnými smíšenými porosty (cf. Hájková et
iolektiv 1995). Ve složení stromového patra se uplatňuje hlavně dub letní a červený, bříza bělokorá,
borovice lesní, smrk ztepilý, méně jsou zastoupeny jasan, klen a habr. Keřové patro je bohatě vyvinuto s
převažující krušinou olšovou a bezem černým. Bylinné patro je tvořeno prevážně nenáročnými acidofyty
a kapradinami.
Nejvýznamnějším předmětem ochrany je však nelesní vegetace, především rašelinná louka v severní
časti území. Jedná se o mírně svažitou louku na mělké rašelinné půdě. Vyvinula se zde vegetace typická
pro přechodová rašeliniště. Bohatě vyvinuté mechové patro je tvořeno především rašeliníky. Duda (1992)
uvádí z rašelinné louky 8 druhů mechorostů, z toho 4 druhy rašeliníků (Sphagnum palustre L., Sphagnum
flexuosum Dozy et Molk., Sphagnum squarrosum Crome, Sphagnum subnitens Russ). Fytocenologicky
náleží tato vegetace ke svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. V mozaice přechází především na
vyvýšených místech, kde dochazí krátkodobě k vysýchání, k vegetaci krátkostébelných podhorských
smilkových trávníků svazu Violion caninae.
Na části území se vyskytuje poměrně zachovalá luční vegetace mezofilních ovsíkových luk svazu
Arrhenatherion (upraveno podle Kočí in Bajer 2002).
V následujícím textu je uveden seznam druhů rostlin, kategorie ohrožení je převzata podle vyhlášky č.
395/1992 Sb. a podle Červeného seznamu České republiky (Procházka 2001). U chráněných druhů je
uveden krátký komentář.
V území je znám výskyt několika zvláště chráněných druhů rostlin: tučnice obecná (Pinguicula vulgaris),
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii).
Dle Červeného seznamu (Procházka 2001) je z území znám výskyt následujících druhů: tučnice obecná
(Pinguicula vulgaris) – C2, rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) – C3, prstnatec Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii) – C3, ostřice skloněná (Carex demissa) – C4a, lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum) – C4a.
125
Tučnice obecná (Pinguicula vulgaris)
Tato rostlina byla v území poprvé zaznamenána v roce 2002 na otevřeném místě v mokřadní vegetaci
plochy A (Kočí in Bajer et al. 2002). Dle autora se jedná o patrně vysazený druh, protože v předešlých
botanických průzkumech (např. Hájková 1996) tento druh nebyl udáván a jeho přehlédnutí je v těchto
místech (plocha A) velmi nepravděpodobné.
Tab. č. 6 Pinguicula vulgaris - tučnice obecná, počty dle jednotlivých autorů a roků
Neuschlová et al.
Duda 1992
Hájková
Kočí 2002
Plocha
1989
1995
A
B
C
-
-
-
10**
10**
Celkem
*- počet kvetoucích rostlin, ** - počet sterilních rostlin, ? - neznámý údaj, -? – nejistý údaj, - bez údaje.
Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
Rosnatka je v území svým výskytem vázána na nelesní části chráněného území a to na plochu A.
Z dostupných údajů není zřejmé, kolik exemplářů se na této ploše nachází.
Tab. č. 7 Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá, počty dle jednotlivých autorů a roků
Neuschlová et al.
Duda 1992
Hájková
Kočí 2002
Plocha
1989
1995
-
10tky rostlin?
A
jedna
mikropopulace
(10tky rostlin?)
10tky rostlin?
tři mikropopulace
(10tky rostlin?)
10tky rostlin?
10tky rostlin?
Celkem
Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)
Z území rezervace poprvé uváděn Dudou (1992). Duda poprvé uvádí výskyt tohoto druhu na západním
okraji bez upřesnění lokalizace (plochy). Pravděpodobně se jedná o plochu A, vzhledem k tomu, že je
prstnatec zaznamenán spolu s rosnatkou okrouhlolistou na zákresu v příslušném průzkumu. Kočí (2002)
označuje populaci prstnatce Fuchsova jako zvětšující se, bohatou, vitální, kvetoucí a plodící populaci.
Tab. č. 8 Dactylorhiza fuchsii - prstnatec Fuchsův, počty dle jednotlivých autorů a roků
Neuschlová et al.
Duda 1992
Hájková
Kočí 2002
1989
1995
Plocha
A
B
C
-
porůznu na
západním okraji
porůznu?
70*
více jak 100*
70*
100*
Celkem
vztahující se k území PR Rybníky a jeho blízkému okolí. Uvedený přehled údajů představuje pouze
orientační a stručné průzkumy, které tito autoři zaznamenali.
Neuschlová et al (21.6.1989) - les
Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Alnus glutinosa, Anemonoides nemorosa, Angelica sylvestris,
Asperula odorata, Athyrium filix-femina, Betula verrucosa, Caltha palustris, Carpinus betulus, Cerasus
avium, Circaea lutetiana, Cirsium palustre, Cirsium rivulare, Cornus sanquinea, Corylus avellana,
Crataegus monogyna, Deschampsia caespitosa, Dryopteris spinulosa, Equisetum sylvaticum, Festuca
126
sylvatica, Fragaria viridis, Frangula alnus, Galeobdelon luteum, Geum urbanum, Glechoma hederacea,
Hieracium sylvaticum, Hypericum maculatum, Larix decidua, Luzula campestris, Lycopus europaeus,
Lysimachia nemorum, Moehringia trinervia, Mycelis muralis, Myosotis sylvatica, Oxalis acetosella, Picea
excelsa, Pinus sylvestris, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum, Populus tremula, Prenanthes
purpurea, Pyrola rotundifolia, Quercus robur juv., Ranunculus repens, Sambucus nigra, Scrophularia
scopolii, Senecio fuchsii, Sorbus aucuparia, Tilia cordata, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Veronica
officinalis,Viburnum opulus, Viola riviniana.
Duda (3.8.1992)
Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Betula pendula, Calluna vulgaris,
Carex nigra, Carex fusca, Carex panicea, Carex rostrata, Cirsium palustre, Dactylorhiza fuchsii, Drosera
rotundifolia, Epilobium palustre, Equisetum palustre, Equisetum sylvaticum, Eriophorum angustifolium,
Frangula alnus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Nardus
stricta, Pinus sylvestris, Poa pratensis, Potentilla erecta, Salix cinerea, Sieglingia decumbens, Sorbus
aucuparia, Succisa pratensis, Vignea echinata.
Hájková (1995)
Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Aegopodium podagraria, Agrostis capillaris, Ajuga reptans, Alnus
glutinosa, Anemone nemorosa, Anthoxanthum odoratum, Anthriscus nitida, Angelica sylvestris,
Arrhenatherum elatius, Athyrium filix-femina, Betula pendula, Brachypodium sylvaticum, Briza media,
Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Caltha palustris, Campanula patula, Campanula
trachelium, Carex echinata, Carex ovalis, Carex pallescens, Carex panicea, Carex pilulifera, Carex nigra,
Carex rostrata, Carex sylvatica, Carpinus betulus, Chaerophyllum aromaticum, Chamaerion
angustifolium, Cerasus avium, Circaea lutetiana, Cirsium oleraceum, Cirsium palustre, Cirsium rivulare,
Corylus avellana, Crataegus monogyna, Crepis paludosa, Dactylis glomerata, Dactylorhiza fuchsii subsp.
fuchsii, Daphne mezereum, Deschampsia caespitosa, Deschampsia flexuosa, Drosera rotundifolia,
Dryopteris carthusiana, Epilobium palustre, Equisetum fluviatile, Equisetum sylvaticum, Eriophorum
angustifolium, Festuca altissima, Frangula alnus, Fragaria vesca, Fragaria viridis, Galium aparine, Galium
mollugo, Galium odoratum, Galium palustre, Galeobdolon luteum, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum,
Glechoma hederacea, Heracleum sphondylium, Hieracium laevigatum, Hieracium murorum, Hypericum
maculatum, Juncus effusus, Juncus conglomeratus, Larix decidua, Linaria vulgaris, Lotus uliginosus,
Luzula campestris, Luzula luzuloides, Lycopus europaeus, Lysimachia nemorum, Lysimachia vulgaris,
Lythrum salicaria, Maianthemum bifolium, Moehringia trinervia, Mycelis muralis, Myosotis sylvatica,
Nardus stricta, Oxalis acetosella, Padus avium, Poa annua, Poa nemoralis, Poa pratensis, Phegopteris
connectilis, Polygonatum multiflorum, Potentilla erecta, Prenanthes purpurea, Prunus spinosa, Picea
abies, Pinus sylvestris, Populus tremula, Quercus petraea, Quercus robur, Quercus rubra, Ranunculus
repens, Rosa sp., Rubus caesius, Rubus fruticossus agg., Rumex crispus, Salix aurita, Salix caprea,
Salix cinerea, Sambucus nigra, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Senecio fuchsii, Sieglingia
decumbens, Sorbus aucuparia, Sparganium erectum, Stellaria graminea, Stellaria media, Succisa
pratensis, Swida sanquinea, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Taraxacum officinale agg., Urtica dioica,
Vaccinium myrtillus, Veronica officinalis, Viburnum opulus, Viola palustris, Viola riviniana.
Kočí in Bajer et al. (2002)
Agrostis canina, Aulacomnium palustre, Carex demissa, Carex echinata, Carex echinata, Carex nigra,
Carex nigra, Nardus stricta, Carex panicea, Carex panicea, Carex rostrata, Cirsium palustre, Dactylorhiza
fuchsii subsp. fuchsii, Drosera rotundifolia, Epilobium palustre, Eriophorum angustifolium, Festuca rubra,
Frangula alnus, Galium palustre, Juncus bulbosus, Lotus pedunculatus, Lysimachia vulgaris, Nardus
stricta, Pinquicula vulgaris, Potentilla erecta, Quercus petraea, Ranunculus flammula, Salix cinerea, Viola
palustris.
Tab. č. 9 – Grulich (2003)
Druh
Alnus incana
Armoracia rusticana
Asarum europaeum
Batrachium circinatum
Caltha palustris
Lokalita
Kozlovice: rašeliniště a navazující lesík 50m od
silnice v polovině cesty mezi Tichou a Kozlovicemi
127
Zdroj
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Druh
Carex acuta
Carex demissa
Carex echinata
Carex nigra
Carex pallescens
Carex panicea
Carex pilulifera
Ceratophyllum demersum
Cirsium oleraceum
Cirsium rivulare
Colchicum autumnale
Crataegus laevigata
Dactylorhiza fuchsii
Epilobium hirsutum
Epilobium palustre
Equisetum aplustre
Equisetum sylvaticum
Eriophorum angustifolium
Festuca rubra
Filipendula ulmaria
Galium odoratum
Galium palustre
Geum rivale
Glyceria maxima
Hieracium laevigatum
Humulus lupulus
Hypericum tetrapterum
Impatiens parviflora
Iris pseudacorus
Lokalita
Tichá: louky a lesíky na svahu pod silnicí do
Kozlovic 0,4 km od okraje Tiché
128
Zdroj
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Lokalita
Juncus effusus
Lemna minor
Lemna trisulca
Lotus uliginosus
Luzula multiflora
Lythrum salicaria
Mercurialis perennis
Pinguicula vulgaris
Polygonatum multiflorum
Potamogeton crispus
Potamogeton trichoides
Potentilla erecta
Prunus padus subsp. padus Kozlovice: rašeliniště a navazující lesík 50m od
Salix cinerea
Salix viminalis
Salvinia natans
Sparganium erectum
Succisa pratensis
Druh
Juncus articulatus
Zdroj
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
Grulich V. (2003)
6. Základní literatura - PR Rybníky
Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů. - © AOPK ČR 2009.
Bajer V., Bartošová D., Horsák M., Kočí M., Myslikovjan T., Petřvalský J. & Wolfová J. (2002):
PR Rybníky. Plán péče na období 2003 - 2012. - Actea – společnost pro přírodu a krajinu,
Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Neuschlová Š, Kosňovský & Balhar (1989): Zápis z terénní pochůzky územím návrhu CHPV Rybníky,
k.ú. Kozlovice, okr. Frýdek-Místek, dne 21.6.1989. - Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Botanický
inventarizační průzkum. - AOPK ČR, Praha.
Duda J. (1992): Inventarizační výzkum SPR Rybníky, cévnaté rostliny a mechorosty, stav k 3.8.1992. Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Grulich V. [ed.] (2003): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti v Novém Jičíně (4.-10.
července 1999). – Zpr. Čes. Bot. Společ. 38, Příloha 2003/2: 89-174.
Hájková A. (1995): Botanicky inventarizační průzkum přirodni rezervace Rybníky. - In: Kolektiv:
Inventarizační průzkum (botanicky, lesnicky, entomologicky a ornitologicky) přírodni rezervace Rybníky
1995. - Ms. [Depon. in: Muzeum Beskyd, Frydek-Mistek].
Hájková A. (1996): Botanický průzkum přírodní rezervace Rybníky (1995). Práce a Stud. 10:3-12.
129
Rezervační kniha PR Rybníky. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava]
URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1336
(12.2009)
URL:
http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/rybniky_ofmapa.jpg
(12.2009).
URL: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/rybniky_mapa.gif
(12.2009).
7. Základní mapy území – PR Rybníky
Obr. č. 5 – Ortofoto mapa území PR Rybníky (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
130
Obr. č. 6 – Mapa území PR Rybníky (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
131
2.14 Lesnický a botanický inventarizační průzkum v PP
Hradní vrch Hukvaldy
132
Botanický inventarizační průzkum v PP Hradní vrch Hukvaldy
I. etapa
133
Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy
Katastrální území: Sklenov
Výměra: 70 ha
Vyhlášeno: 1999
Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je zachování komplexu bukových porostů a přírodně
krajinářské kompozice historické obory založené kolem středověkého hradu Hukvaldy. Jedná se o území
s vysokou hodnotou ekologickou (součást nadregionálního biocentra ekologické stability), lesnickou
(genová základna buku), mysliveckou (obora dančí a mufloní zvěře) a společensko-kulturní (rodiště
Leoše Janáčka). Podle drusop.nature.cz (12.2009).
Území patří do fytogeografické oblasti mezofytika, přesněji do fytogeografického obvodu karpatského
mezofytika, do fytogeografického okresu 84. Podbeskydská pahorkatina a podokresu 84a. Beskydské
podhuří (Skalický 1988).
Klima: území leží v klimatické mírně teplé oblasti MT 9 (Quitt 1971).
Česky masív, který je hluboko pod zemským povrchem (krystalinikum, devon, karbon a neogen), je na
území překryt nasunutou Karpatskou soustavou (druhohory a třetihory). Širší okolí, včetně přírodní
památky, se skládá ze Slezské jednotky v bašském vývoji se sedimentárními horninami druhohorního
spodně- a středně- křídového staří. Ve stratigrafickém sledu zdola nahoru to jsou vrstvy chlebovické,
bašské a pálkovické.
Pro území je charakteristická přítomnost hnědých nasycených půd vyskytujících se na mírněji
ukloněných úpatích svahu. Na svazích jsou půdy mělké, v nejstrmějších partiích zcela chybí a je zde
přítomna jen mladá vrstva humusu.
Převažující jednotkou současné vegetace jsou květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion – strdivková
bučina (Melico-Fagetum) s dominantní strdivkou jednokvětou (Melica uniflora), bučina s kyčelnicí
žláznatou (Dentario glandulosae-Fagetum) a ostřicová bučina s dominantní ostřicí třeslicovitou (Carex
brizoides). V důsledku hromadění nerozloženého bukového listí se vytvářejí tzv. nahé bučiny (Fagetum
nudum), kde zvláště v jarním aspektu najdeme např. áron karpatský (Arum alpinum), kyčelnici
cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), křivatec žlutý (Gagea lutea) a orsej jarní (Ficaria verna).
Z ohrožených a chráněných rostlin rostou v přírodní památce okrotice dlouholistá (Cephalanthera
longifolia), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kruštík širolistý (E. helleborine), lýkovec jedovatý
(Daphne mezereum) a blín černý (Hyoscyamus niger). Na zdivu hukvaldského hradu lze nalézt mochnu
jarní (Potentilla tabernaemontani), huseník chlupatý (Arabis hirsuta), huseník lysý (Arabis glabra),
bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum), sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) a sleziník
červený (Asplenium trichomanes). Podle Weissmannová et al. (2004).
převzata podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a podle Červeného seznamu České republiky (Procházka
2001). V území je znám výskyt několika zvláště chráněných druhů rostlin: okrotice dlouholistá
(Cephalanthera longifolia) a kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) – data podle Hájková (2001).
Dle Červeného seznamu (Procházka 2001) je z území znám výskyt následujících druhů, z nichž část je
uvedena mezi zvláště chráněnými druhy (viz výše): okrotice dlouholistá – C3, kruštík modrofialový – C3,
lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) – C4a, kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) – C3, kyčelnice
devítilistá (Dentaria enneaphyllos) – C4a, kruštík širolistý (Epipactis helleborine) – C4a, bradáček vejčitý
(Listera ovata) – C4a, blín černý (Hyoscyamus niger) – C3, árón karpatský (Arum alpinum) – C4a.
Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia)
Okrotice dlouholistá je lesním druhem rozšířeným v bučinách. Na severní Moravě je častým druhem
v Javoříčském krasu, na Olomoucku a roztroušeně v Podbeskydské pahorkatině (podle Hájková 2001).
134
Počet kvetoucích nebo sterilních rostlin ani jejich přesnější lokalizace není v podkladech uvedena. Druh
se vyskytuje v území na dvou místech. První lokalita se nachází na rozhraní ploch A a B, na SZ okraji
hradu Hukvaldy. Druhá lokalita se nachází na ploše F. Počet jednotlivých kvetoucích nebo sterilních
rostlin nebyl v dostupné literatuře uveden. Upraveno podle Hájkové (2001).
Kruštík modrofialový (Epipactis purpurata)
Kruštík širolistý je stínomilný druh habrových a bukových porostů, kde vyhledává místa s vyšší vlhkostí,
zpravidla v submontanním pásmu do 900 m. Je mykotrofní s částečnou ztrátou chlorofylu. Ve čtverci
6375 je jeho výskyt doložen z roku 1869 (Jatiová & Šmiták 1996). V roce 1995 byl doložen z Pálkovic
(Hájková Iegit., coll. Muzeum Beskyd) a v roce 2000 z Hukvald. V rámcí PR byl druh lokalizován na
východním okraji plochy B. Počet jednotlivých kvetoucích nebo sterilních rostlin nebyl v dostupné
literatuře uveden. Upraveno podle Hájkové (2001).
V následujícím textu jsou uvedeny vybrané publikované literární údaje vztahující se k území PP Hradní
vrch Hukvaldy a jeho blízkému okolí a údaje z rezervační knihy. V případě botanických údajů Skalický &
al. (1978), Sedláčková (1977, 1978), Vicherek J. (1957) jsou uvedeny i velmi cenné údaje o lokalizaci
jednotlivých druhů.
Weeber (1901-1903) in Hájková (2001)
Arabis hirsuta, Arum maculatum, Geum rivale, Hacquetia epipactis, Melica uniflora, Lathyrus niger aj.
Gogela (1903) in Hájková (2001)
Širší okolí Hukvald – Botrychium lunaria, Botrychium multifidum, Gentiana asclepiadea, Lycopodium
complanatum, Malaxis monophyllos, Orchis sambucina.
Gogela (1905) in Hájková (2001)
Okolí Hukvald – Adoxa moschatelina, Arum maculatum, Cephalanthera damasonium, Cephalanthera
longifolia, Lonicera nigra, Lycopodium annotinum, Oreopteris limbosperma. Na zdivu hukvaldského
hradu – Phegopteris robertianum, Sempervivum soboliferum, Sisymbrium strictissimum. Okolí hradu –
Hyoscyamus niger.
Neuhäusl & Neuhäuslová (1968, 1969) in Hájková (2001)
Lokalita „vrch Kazničov u Hukvald“ – Astragalus glycyphyllos, Campanula trachelium,Carex sylvatica,
Cephalanthera longifolia, Galium rotundifolium, Galium schultesii, Euphorbia amygdaloides, Hedera helix,
Lamium galeobdolon, Lathyrus vernus, Luzula albida, Melica uniflora, Prenanthes purpurea, Salvia
glutinosa, Trifolium montanum, Sanicula europaea, Mercurialis perennis, Polygonatum multiflorum aj.
Sedláčková (1990) in Hájková (2001)
Adoxa moschatelina, Arum alpinum, Isopyrum thalictroides – úpatí Kazničova.
Tab. č. 10 Skalický et al. (1978), Sedláčková (1977, 1978), Vicherek J. (1957)
Lokalita
Druh
Hukvaldy: zeď obory na okraji obce
Acinos arvensis
Hukvaldy: areál zříceniny hradu
Acinos arvensis
Hukvaldy: podél silnice na L břehu Ondřejnice 0,8
km V zříceniny hradu Hukvaldy
Aconitum variegatum
Actaea spicata
Aegopodium podagraria
Hukvaldy: lužní les na L břehu Ondřejnice 0,6 km
VJV zříceniny hradu nad mostem silnice do Kozlovic
Agrostis stolonifera
Ajuga reptans
Hukvaldy: u silnice 0,4 km SSV zříceniny hradu
Hukvaldy
Alchemilla crinita
Alliaria petiolata
Hukvaldy
Allium scordoprassum
Alnus incana
135
Zdroj
Skalický et al. (1978)
Druh
Anagallis arvensis
Angelica sylvestris
Anthriscus nitida
Anthriscus nitida
Anthriscus nitida
Anthrisus sylvestris
Aphanes arvensis
Aquilegia vulgaris
Arabidopsis thaliana
Arabis glabra
Arabis hirsuta
Arabis hirsuta
Arenaria serpyllifolia
Artemisia vulgaris
Arum cylindraceum
Arum cylindraceum
Asarum europaeum
Asplenium ruta-muraria
Asplenium trichomanes
Astragalus glycyphyllos
Astragalus glycyphyllos
Atropa bella-donna
Atropa bella-donna
Barbarea vulgaris
Bellis perennis
Brachypodium pinnatum
Brachypodium pinnatum
Brachypodium sylvaticum
Bromus rectus
Bromus sterilis
Calamagrostis epigejos
Campanula patula
Lokalita
Hukvaldy
Hukvaldy: 0,5 km JV obce, Zámecký vrch
Hukvaldy: lipový porost na SZ svahu pod zříceninou
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
hradu Hukvaldy
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
hradu Hukvaldy
hradu Hukvaldy
v hukvaldské oboře na J svazích
hradu Hukvaldy
hradu Hukvaldy
136
Zdroj
Sedláčková (1977)
Vicherek (1957)
Lokalita
hradu Hukvaldy
Campanula trachelium
Hukvaldy: bučina na JJV svazích Zámeckého vrchu
Cardamine flexuosa
Cardamine flexuosa
Carduus acanthoides
Hukvaldy
Carduus crispus
Carduus personata
Carex brizoides
hradu Hukvaldy
Carex contigua
Carex contigua
hradu Hukvaldy
Carex remota
Carex remota
Hukvaldy: 0,5 km V obce, Zámecký vrch,
Carpinetum
Carex sylvatica
hradu Hukvaldy
Carex sylvatica
Centaurea jacea subsp. Hukvaldy: podél silnice na L břehu Ondřejnice 0,8
oxylepis
Cerastium glomeratum
Cerastium holosteoides
Hukvaldy
Cichorium intybus
Circaea intermedia
Carpinetum
Circaea lutetiana
hradu Hukvaldy
Circaea lutetiana
Circaea lutetiana
Hukvaldy
Cirsium arvense
Hukvaldy
Cirsium oleraceum
hradu Hukvaldy
Clinopodium vulgare
Clinopodium vulgare
Hukvaldy
Clinopodium vulgare
Hukvaldy: opuštěný kamenolom proti mostu přes
Ondřejnici (P břeh) 1 km JV zřícenin hradu Hukvaldy
Clinopodium vulgare
Conyza canadensis
Cornus sanguinea
Cornus australis
Hukvaldy
Crataegus laevigata
Crataegus x macrocarpa Hukvaldy: areál zříceniny hradu
Druh
Campanula persicifolia
137
Zdroj
Druh
Crepis biennis
Cystopteris fragilis
Daphne mezereum
Daphne mezereum
Daphne mezereum
Daucus carota
Daucus carota
Deschampsia cespitosa
Deschampsia cespitosa
Dianthus deltoides
Dipsacus fullonum
Dipsacus fullonum
Echium vulgare
Elymus caninus
Epilobium angustifolium
Epilobium collinum
Epilobium collinum
Epilobium dodonei
Epilobium montanum
Epilobium palustre
Epilobium parviflorum
Epilobium roseum
Epilobium roseum
Epilobium tetragonum
Erigeron acris
Euonymus europaea
Eupatorium cannabinum
Eupatorium cannabinum
Euphorbia amygdaloides
Euphorbia amygdaloides
Euphorbia cyparissias
Euphorbia cyparissias
Euphorbia stricta
Euphorbia stricta
Fallopia convolvulus
Lokalita
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
hradu Hukvaldy
Hukvaldy: na zdi obory u silnice do Kozlovic 0,8 km
od zříceniny hradu Hukvaldy
Hukvaldy
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Carpinetum
hradu Hukvaldy
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy: říční náplavy L břehu Ondřejnice
Hukvaldy
138
Zdroj
Druh
Festuca gigantea
Festuca rubra
Filipendula ulmaria
Fragaria moschata
Fragaria vesca
Galeopsis tetrahit
Galium album
Galium aparine
Gallium molugo
Galium odoratum
Galium odoratum
Galium palustre
Galium schultesii
Geranium columbinum
Geranium columbinum
Geranium columbinum
Geranium phaeum
Geranium pratense
Geranium pussilum
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Gnaphalium sylvaticum
Gymnocarpium
robertianum
Hedera helix
Hedera helix
Hedera helix
Heracleum sphondylium
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium piloselloides
Hieracium sabaudum
Humulus lupulus
Hypericum hirsutum
Hypericum perforatum
Hypericum perforatum
Chaerophyllum
aromaticum
Chaerophyllum hirsutum
Lokalita
hradu Hukvaldy
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy: 0,5 km V obce, Zámecký vrch
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
hradu Hukvaldy
139
Zdroj
Druh
Chaerophyllum hirsutum
Chelidonium majus
Impatiens noli-tangere
Impatiens parviflora
Juncus effusus
Lamium album
Lamium maculatum
Lapsana communis
Lathyrus pratensis
Lathyrus sylvestris
Leonurus cardiaca
Lepidium campestre
Leucanthemum
ircutianum
Linum catharticum
Lotus corniculatus
Lysimachia nemorum
Lysimachia vulgaris
Lythrum salicaria
Malva moschata
Malva sylvestris
Marrubium vulgare
Medicago falcata
Medicago lupulina
Melica uniflora
Melica uniflora
Melilotus albus
Melilotus albus
Melilotus officinalis
Melilotus officinalis
Mentha longifolia
Microrrhinum minus
Moehringia trinervia
Mycelis muralis
Lokalita
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
v hukvaldské oboře na J svazích
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy: říční náplavy L břehu Ondřejnice
hradu Hukvaldy
140
Zdroj
Vicherek (1957)
Druh
Mycelis muralis
Myosotis arvensis
Nepeta cataria
Origanum vulgare
Oxalis acetosella
Papaver rhoeas
Petasites hybridus
Petasites hybridus
Pimpinella saxifraga
Plantago major
Plantago media
Poa compressa
Poa compressa
Poa nemoralis
Potentilla argentea
Potentilla erecta
Potentilla
tabernaemontani
Primula elatior
Primula elatior
Prunella vulgaris
Pteridium aquilinum
Pteridium aquilinum
Puccinelia distans
Pyrethrum parthenium
Ranunculus arvensis
Ranunculus lanuginosus
Rhinanthus minor
Rosa canina
Rubus caesius
Rumex conglomeratus
Rumex sanguineus
Salix caprea
Salvia glutinosa
Salvia pratensis
Salvia verticillata
Salvia verticillata
Salvia verticillata
Lokalita
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy: na zdi obory u silnice do Kozlovic 0,8 km
od zříceniny hradu Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy
hradu Hukvaldy
Hukvaldy
Hukvaldy: 0,5 km V obce, Zámecký vrch, stráně
Hukvaldy
141
Zdroj
Lokalita
Hukvaldy: 0,5 km V obce, Zámecký vrch, skalky
v areálu zříceniny
Sanguisorba minor
Sanguisorba minor
Hukvaldy
Sanguisorba minor
Sanguisorba minor
Scrophularia nodosa
Hukvaldy
Scrophularia nodosa
Securigera varia
Hukvaldy
Securigera varia
Sedum acre
Sedum sexangulare
Senecio jacobea
Senecio ovatus
Silene latifolia subsp. alba Hukvaldy
Hukvaldy
Silene noctiflora
Hukvaldy
Silene vulgaris
Sisymbrium strictissimum Hukvaldy: areál zříceniny hradu
Sisymbrium strictissimum Hukvaldy
Solanum dulcamara
Hukvaldy
Solidago virgaurea
Solidago virgaurea
Hukvaldy
Sonchus arvensis
Sonchus arvensis
Stachys alpina
Stachys sylvatica
Hukvaldy
Tanacetum vulgare
Hukvaldy:
areál zříceniny hradu
Thymus pulgioides
Torilis japonica
Hukvaldy
Trifolium medium
Trifolium montanum
Trifolium montanum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Hukvaldy
Tussilago farfara
Tussilago farfara
Druh
Sambucus ebulus
142
Zdroj
Lokalita
Hukvaldy
Urtica dioica
Valeriana officinalis
Veratrum album subsp. Hukvaldy: lužní les na L břehu Ondřejnice 0,6 km
lobelianum
Veratrum xbrockmeulleri
Veronica arvensis
Veronica beccabunga
Veronica chamaedrys
Veronica montana
Veronica officinalis
Hukvaldy
Viburnum opulus
Hukvaldy
Vicia cracca
Hukvaldy
Vicia sepium
Vicia tetrasperma
hradu Hukvaldy
Druh
Zdroj
Hajková (2001)
Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Arum alpinum, Asarum europaeum, Acinos arvensis, Asplenium
ruta-muraria, Actaea spicata, Asplenium trichomanes, Aegopodium podagraria, Athyrium filix-femina,
Aesculus hippocastanum, Atropa bella-donna, Agrostis stolonifera, Alchenzilla acutiloba, Ajuga reptans,
Alliaria officinalis, Allium oleraceum, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Angelica sylvestris,
Anthoxanthum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arabis hirsuta, Arenaria serpyllifolia, Artemisia vulgaris,
Arum alpinum, Bellis perennis, Betula pendula, Brachypodium pinnatum, Brachypodium sylvaticum,
Bromus erectus, Calamagrostits arundinacea, Calamagrostis epigejos, Campanula patula, Campanula
persicifolia, Campanula trachelium, Capsella bursa-pastoris, Cardamine amara, Cardamine flexuosa,
Cardamine impatiens, Carex brizoides, Carex digitata, Carex echinata, Carex hirta, Carex leporina, Carex
muricata, Carex pallescens, Carex remota, Carex sylvatica, Carlina acaulis, Carpinus betulus,
Cephalanthera longifolia, Cerastium arvense, Cerastium holosteoides, Circaea alpina. Circaea lutetiana,
Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Clinopodium vulgare, Colchicum autumnale, Cornus sanguinea,
Coronilla varia, Crataegus curvisepala, Crataegus x media, Cruciata glabra, Cruciata laevipes,
Cystopteris fragilis, Dactylis glomerata, Daphne mezereum, Dentarie bulbifera, Dentaria enneaphyllos,
Dentaria glandulosa, Deschampsia caespitosa, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix-mas, Echium
vulgare, Epilobium tetragonum, Epilobium collinum, Epipactis purpurata, Equisetum palustre, Eupatorium
cannabinum, Euphorbia amygdaloides, Euphorbia cyparissias, Fagus sylvatica, Festuca gigantea,
Festuca pratensis, Ficaria verna, Fragaria vesca, Fraxinus excelsior, Gagea lutea, Galeobdolon lutem,
Galium aparine, Galium mollugo, Galium odoratum, Galium palustre, Galium rotundifolium, Galium
schultesii, Geranium robertianum, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Glyceria fluitans, Gnaphalium
sylvaticum, Grossularia uva-crispa, Gymnocarpium dryopteris, Gymnocarpium robertianum, Hedera helix,
Herniaria glabra, Hieracium lachenalii, Hieracium murorum, Hieracium pilosella, Holcus lanatus, Humulus
lupulus, Hyoscyamus niger, Hypericum maculatum, Hypericum perforatum, Dactylis glomerata,
Chaerophyllum aromaticum, Chaerophyllum hirsutum, Chaerophyllum temulum, Chamaerion officinale,
Chamaerion angustifolium, Chamaerion dodonaei, Chelidonium majus, Chrysanthemum leucanthemum,
Chrysosplenium alternifolium, Impatiens noli-tangere, Impatiens parviflora, Juncus effusus, Juncus
inflexus, Juncus tenuis, Lactuca serriola, Lamium album, Lamium maculatum, Lapsana communis,
Lathraea squamaria, Lathyrus pratensis, Leontodon autumnalis, Linaria vulgaris, Linum catharticum,
Listera ovata, Luzula campestris, Lysimachia nemorum, Lysimachia nummularia, Lathyrus pratensis,
Malva sylvestris, Maianthemum bifolium, Medicago falcata, Medicago lupulina, Melica uniflora, Melilotus
143
albus, Melilotus officinalis, Mentha longifolia, Mercurialis perennis, Moehringia trinervia, Mycelis muralis,
Myosotis arvensis, Myosotis palustris subsp. laxiflora, Oxalis acetosella, Oxalis stricta, Petasites albus,
Phegopteris connectilis, Philadelphus coronarius, Phleum pratense, Pimpinella major, Pimpinella
saxifraga, Pinus strobus, Plantago lanceolata, Plantago media, Poa annua, Poa nemoralis, Poa
pratensis, Polygala vulgaris, Polygonum hydropiper, Polypodium vulgare, Potentilla erecta, Potentilla
neumanniana, Primula elatior, Prunella vulgaris, Prunus spinosa, Pteridium aquilinum, Pulmonaria
obscura, Pyrethrum parthenium, Quercus robur, Quercus rubra, Ranunculus acer, Ranunculus flammula,
Ranunculus repens, Roegneria canina, Rosa canina, Rubus idaeus, Rumex obtusifolius, Salvia
verticillata, Sambucus ebulus, Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Sanquisorba minor, Scrophularia
nodosa, Senecio fuchsii, Sisymbrium strictissimum, Solanum dulcamara, Solidago virgaurea, Stellaria
graminea, Stellaria media, Taraxacum officinale, Thymus pulegioides, Tilia cordata, Tilia platyphyllos,
Torilis japonica, Trifolium dubium, Trifolium medium, Trifolium pratense, Trifolium repens, Turritis glabra,
Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Verbascum nigrum, Verbascum thapsus, Veronica beccabunga,
Veronica chamaedrys, Veronica montana, Veronica officinalis, Vicia sativa, Vicia sepium, Viola
reichenbachiana, Viola sylvatica.
6. Základní literatura – PP Hradní vrch Hukvaldy
Anonymus (1999): Plán péče přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy. - Okresní úřad Frýdek-místek,
referát životního prostředí, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů- - © AOPK ČR 2009.
Myslikovjan T. (2002): Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy, plán péče na období 2004 – 2013,
lesnická část jako podklad pro tvorbu LHP. - Actaea, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační
kniha]
Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Botanické
inventarizačních průzkumů. - AOPK ČR, Praha.
Hájková A. (2001): Zajímavé floristické nálezy. - Práce a Studie, Muzeum Beskyd, 11:179-180.
Hájková A. (2001): Výsledky botanického průzkumu Přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy,
Podbeskydská pahorkatina. - Práce a Studie, Muzeum Beskyd 11:137-153.
Skalický V., Hájková A., Neuschlová Š., Sedláčková M. & Švendová K. (1978): Materiály ke květeně
Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské pahorkatiny a okrajové části Ostravské pánve. Výsledky
floristického kursu ČSBS ČSAV ve Frýdku-Místku 4.-13.7.1975. - Práce a studie. Okresní vlastivědné
muzeum, Frýdek-Místek 3:1-246.
Sedláčková M. (1977): Rozšíření některých druhů rostlin v okrese Nový Jičín. 3. – Zpr. Čes. Bot. Společ.
12/2:129-139.
Sedláčková M. (1978): Rozšíření některých druhů rostlin v okrese Nový Jičín. 5. – Zpr. Čes. Bot. Společ.
13/1:37-58
Vicherek J. (1957): Kamenná u Staříče, významná lokalita teplobytné květeny v severovýchodní Moravě.
– Přírod. Sborn. Ostrav. kraje 18:169-182.
Rezervační kniha PP Hradní vrch Hukvaldy. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava]
Nařízení Okresního úřadu Frýdek-Místek o vyhlášení přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy (8.9.1999).
URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2080 (12.2009)
URL:
http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/pamatky/hradni_vrch_hukvaldy_ofmapa.jpg (12.2009).
URL:
http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/pamatky/hradni_vrch_hukvaldy_mapa.gif (12.2009).
144
7. Základní mapy území – PP Hradní vrch Hukvaldy
Obr. č. 7 – Ortofoto mapa území PPHradní vrch Hukvaldy (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
Obr. č. 8 – Mapa území PP Hradní vrch Hukvaldy (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
145
Lesnický inventarizační průzkum PP Hradní vrch Hukvaldy
146
1. Úvod
historických dat o předmětném chráněném území- Přírodní památce Hradní vrch Hukvaldy. Proběhla
analýza a rámcové zpracování vyhledaných lesnických podkladů k MZCHÚ, zejména oblastního plánu
rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 39-Podbeskydská pahorkatina, lesního hospodářského plánu pro
LHC Frenštát pod Radhoštěm, historického průzkumu lesů pro LS Frenštát pod Radhoštěm (Žaloudík,
1965, 1975, 1984) a plánu péče pro PP Hradní vrch Hukvaldy.
lesnických opatřeních na území PP včetně fotodokumentace.
2. Název průzkumu
Lesnický inventarizační průzkum v PP Hradní vrch Hukvaldy (kód 2.14.)
PP Hradní vrch Hukvaldy byla vyhlášena Nařízením Okresního úřadu ve Frýdku-Místku ze dne 8. 9.
1999. V čl.1, bod 2. je uvedeno: „Posláním přírodní památky je zachování unikátního komplexu bukových
porostů a přírodně krajinářské kompozice historické obory, založené u středověkého hradu Hukvaldy.
Jedná se o území s vysokou hodnotou ekologickou (součást neregionálního biocentra ekologické
stability), lesnickou (genová základna buku), mysliveckou (obora daňčí a mufloní zvěře) a společenskokulturní (rodiště Leoše Janáčka)“.
4. Cíl průzkumu
Zpracování lesnického průzkumu a inventarizace dřevin v Přírodní památce Hradní vrch Hukvaldy,
památky.
z hlediska lesnického, zvláště s ohledem na ostatní funkce území (turistika, rekreace, myslivost) a jejich
vlivu na lesní společenstva v MZCHÚ a k doporučení vhodných opatření při údržbě přírodní památky.
uchování současných kvalit území.
• Plán péče pro PP Hradní vrch Hukvaldy pro období 2004-2013
• oblastní plán rozvoje lesů-LO 39 Pobeskydská pahorkatina
• výpis z Lesního hospodářského plánu pro LS Frenštát pod Radhoštěm pro období 2004-2013, (data
použita se svolením vedení LČR-LS Frenštát pod Radhoštěm).
• historický průzkum lesů pro území LS Frenštát pod Radhoštěm (Žaloudík, 1965, 1975, 1984, ÚHUL
Brandýs nad Labem).
147
Terénní průzkum bude prováděn v roce 2010. Během venkovních pochůzek bude sledován
výskyt a rozmístění jednotlivých dřevin v terénu, jejich dimenze, vitalita, zdravotní stav, výskyt
přirozeného zmlazení a výskyt škodlivých činitelů. Bude pořízena fotodokumentace všech porostních typů
vyskytujících se na území PP, která bude přiložena k závěrečné zprávě. Zvláštní pozornost bude
věnována studiu ovlivnění území PP myslivostí a rekreačním využitím území.
Na základě venkovního šetření budou lesní porost na území PP posouzen z hlediska jeho
ovlivnění lidskou činností (mapová příloha - Stupně přirozenosti lesních porostů) a rozmístění hlavních
dřevin bude zakresleno do lesnické obrysové mapy 1:5000.
6. Výsledky
6.1. Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy
Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy s výměrou 70 hektarů se nachází v katastrálním území obce
Sklenov, v okrese Frýdek-Místek. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1999. Nadmořská výška
území se pohybuje od 303 do 481 m. n m. Předmětem ochrany je unikátní komplex bukových porostů
s přírodně krajinářskou kompozicí historické obory založené u středověkého hradu Hukvaldy.
Dle Weismannové et al.(2004) se jedná o celistvý komplex lesních porostů s převahou starých bučin.
Území je od středověku formováno lidskou činností. Na skalnatém ostrohu nad řekou Ondřejnicí byl ve
13, století postaven gotický výšinný hrad. Tehdy pravděpodobně došlo k totálnímu odlesnění hradního
vrchu. Obnova porostů mohla nastat poté, obranný význam hradu pominul. V hladových letech 17301736 dali hukvaldští páni postavit kamennou oborní zeď, obepínající oboru dodnes. Tehdy také osázeli
nezalesněný hradní vrch, ohradili asi 200 ha okolního lesa a zavedli chov daňků a muflonů. V areálu
hradu je několik pozoruhodných solitérů jilmu horského a dalších dřevin. Po obou stranách páteřní cesty
vedoucí oborou se nacházejí aleje, převážně lipové a na loukách mohutné lípy nebo jejich rozpadlá torza.
Pro toto území byl vyhotoven plán péče. Pro léta 2004-2013.
Výměra ZCHÚ
Frenštát pod Radhoštěm
70.00 ha
1.1.2004 – 31.12.2013
LČR-Lesní správa Frenštát p. R.
Revír 6
Území přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy je začleněno do ÚSES jako součást nadregionálního
biocentra Hukvaldy, je součástí genové základny. Dle lesního hospodářského plánu zpracovaného pro
LČR - Lesní správu Frenštát pod Radhoštěm se nachází PP Hradní vrch Hukvaldy v oddělení 646,
v dílcích 646A-F (Viz mapová příloha-porostní mapa obrysová-1:10 000).
Porostní
skupina
Etáž
646 A17/4/2
Věk
Zakmenění
LP
BK
DB
HB
KS
JS
KL
BK
HB
JS
KL
230
17
3
35
Dřevina
4
4
148
Zastoupení
30
40
5
15
5
2
3
66
25
4
5
d 1,3
H
60
65
50
46
48
50
50
14
12
14
14
27
30
26
19
20
28
27
18
14
18
18
Porostní
skupina
Etáž
Věk
Zakmenění
2
15
2
17a
230
3
28
1
1
10
1
35
7
17
200
5
4
35
3
2
18
2
17a
1
200
10
2
8
646C4
35
10
646 C5
646 C8
45
72
10
8
646 C5
646C10
45
100
10
8
HB
BK
JS
HB
KS
BK
LP
DB
JS
HB
BK
JLH
BK
HB
BK
JS
HB
DBC
KS
BR
OL
BK
LP
DB
JS
KL
KS
BK
JS
KL
HB
BK
HB
BK
BK
HB
HB
BK
BK
BK
HB
KL
OL
BR
BK
JS
DB
KL
BK
KS
DBC
6
646 A17a/3/1
646 B4a
646 B17/4/2
646B17a/1
Dřevina
149
Zastoupení
65
30
5
20
25
50
3
1
1
50
45
5
70
30
40
5
5
20
10
15
5
60
30
3
3
2
2
90
5
2
3
95
5
100
90
10
95
5
100
75
20
2
1
2
100
60
5
8
12
8
5
d 1,3
H
0
0
0
48
54
65
56
50
52
0
0
0
0
0
16
16
10
20
24
18
16
60
65
65
54
54
54
12
14
14
10
0
0
56
0
0
0
10
22
28
22
28
20
22
22
46
42
38
46
44
60
5
6
7
20
21
27
25
24
27
4
5
4
1
1
17
17
14
13
14
12
12
35
30
30
35
30
26
16
16
15
12
5
3
36
3
2
4
14
17
25
20
23
22
22
17
28
27
25
26
24
26
Porostní
skupina
Etáž
Věk
Zakmenění
17
122
122
200
6
7
6
1
8
1
646D4
646D4a
646D8
31
31
71
7
7
10
646D8a
71
9
200
25
5
200
6
5
1
1
1
4
646 E2
14
10
646 E13
130
9
17
249
7
1
5
1
15
150
2
3
25
1
646 C13
646C13a
646C17/1
646D17/3/1a
646D17a/1
646E17/1
646 F15/3
17
3
1a
17a
1
Dřevina
HB
KS
HB
BK
HB
DB
KS
KL
BK
HB
KL
OL
OL
BK
HB
JS
KL
DB
DB
KL
BK
BK
BK
BK
BK
DB
BK
DB
KS
JS
KL
JS
KL
DB
LP
KS
BK
KL
DB
LP
HB
KS
BK
HB
DB
HB
LP
KS
JS
JV
DB
150
Zastoupení
2
100
100
95
2
1
1
1
95
3
2
100
100
75
10
5
5
5
79
21
100
100
100
100
98
2
90
7
1
1
1
40
30
10
15
5
95
1
1
1
1
1
70
30
35
25
20
13
5
2
25
d 1,3
H
38
54
46
66
50
48
50
58
0
0
0
18
16
24
22
26
26
28
26
28
58
10
0
58
0
0
0
0
0
0
0
40
42
40
42
24
60
58
48
56
32
48
0
0
56
38
60
42
60
42
28
23
23
19
36
22
26
24
30
1
1
1
16
18
26
21
28
26
26
26
27
38
12
1
36
1
0
1
5
4
2
2
28
28
26
26
22
35
33
30
30
23
26
1
1
27
17
27
20
28
27
18
Porostní
skupina
Etáž
Věk
Zakmenění
646F15a
150
5
646F15b
150
5
646F17
174
7
Dřevina
Zastoupení
JS
DBC
KS
LP
LJS
JV
DB
BK
KS
LP
JS
BK
5
15
55
70
2
6
10
8
4
90
10
100
d 1,3
H
14
20
12
90
50
46
90
80
38
99
99
50
12
16
10
27
28
26
27
27
22
28
28
30
V historických pramenech lze nalézt více údajů vztahujících se k širšímu okolí Hukvald, týkajících se
především hospodaření v tehdejších arcibiskupských lesích, tyto údaje lze však jen přibližně vztáhnout
k území dnešní hukvaldské obory, respektive území PP Hradní vrch Hukvaldy. V pramenech uváděným
revírem Obora se zřejmš rozumí i území lesů k dnešní oboře přiléhajících.
obnovy lesních hospodářských plánů dlouhodobě zpracovával Ing. Žaloudík (Lesprojekt 1965, 1975,
1984) a je deponován na pobočce ÚHUL Brandýs nad Labem ve Frýdku-Místku. Porostní poměry
v širším okolí hukvaldském studoval rovněž Jančík (1955).
Pro snazší pochopení celkové situace vývoje lesního hospodaření v lesích širší oblasti současného
LHC Frenštát p. R. je potřeba zmínit, že lesy tohoto LHC jsou rozděleny do řady větších a menších
izolovaných komplexů, které historicky prodělaly namnoze odlišný vývoj.
Co se týká lesů v oblasti PP Hradní vrch Hukvaldy, ty byly až do roku 1947 součástí Hukvaldského
panství, jež náleželo do olomoucké arcibiskupské državy.
U samotného hradního vrchu se předpokládá jeho odlesnění již v 13. století a postupné zalesnění po
odeznění obranné funkce hradu.
Co se týká dřevinné skladby okolních porostů, v roce 1796 se v revíru Hukvaldy a Obora uvádí
v mýtných porostech JD s BK, v mladých porostech bylo dřevin více, mezi nimi i DB a LP. V polovině 19.
století po nástupu holosečného hospodaření s následující umělou obnovou se jeho důsledky v oboře
projevily celkem málo. V severní části revíru Hukvaldy však už dochází v mladých porostech k nástupu
umělým způsobem zavedeného smrku a k němu přimíseného modřínu. Jedle s příměsí buku si však
nadále udržuje své dominantní zastoupení.
V LHP z r. 1930, jehož autorem byl ing. Rudolf Zajíc je vylišena už pouze hospodářská skupina
kmenoviny s obmýtím 100 let a vztahuje se na výměru mezi tím zmenšenou pozemkovou reformou na
1.051 ha. Hukvaldská obora je zde uvažována mimo jako les ve volném hospodářství. U výnosového lesa
se předepisuje roční etát 4.879 plm v těžbě mýtní a 796 plm v těžbě předmýtní, t.j. celkem na 5,40
plm/ha/rok. V hukvaldské oboře, kde bylo 120 ha kmenoviny se předepisuje roční etát v mýtní těžbě 278
a v nahodilé 277 plm, t.j. celkem na 1 ha/rok 5,45 plm. Kromě toho bylo v oboře i 64 ha pořeziny, kde se
při obmýtí 25 let předepisoval etát plošný ročně 2,56 ha. I pro účely této hospodářské úpravy byly
vypracovány nové hospodářské mapy.
V roce 1930 se uvádí na zbytku hukvaldského revíru (zmenšeného provedením 1. pozemkové
reformy) o výměře 1.051 ha toto zastoupení dřevin:
smrk
jedle
borovice
modřín
Celkem jehličnany
55 %
17%
5%
2%
79 %
buk
dub
javor
ostatní listnáče
Celkem listnáče
18 %
1%
1%
1%
21 %
V oblasti Hukvald byl stav lesa ovlivněn skutečností, že řada tamních komplexů, sloužila již od 16.
století v první řadě k mysliveckému hospodářství, jemuž se ostatní lesnická činnost musela podřizovat.
Značný důraz na myslivecké hospodářství se tu kladl až do 19. století. Při tom však současně byly lesy
151
dodavatelem paliva pro četné vesnice a podniky rozsáhlé vrchnostenské režie, takže tu zejména
v okrajových porostech došlo poměrně brzy k intenzivním těžbám.
Již k roku 1568 byla u Hukvald založena obora pro jelení a daňčí, i černou zvěř o výměře 384 ha
(původně v jiném místě než současná hukvaldská obora). Pro ní byl ustanoven zvláštní myslivecký
personál a pro ten byly vydány zvláštní hospodářské instrukce jak o oborní zvěř pečovat (první vydána
v r. 1870). V období od roku 1846 do roku 1939 bylo stříleno v oboře průměrně ročně 50 kusů daňčí
zvěře. V době jejího rozkvětu se tu chovalo daňčí zvěře 467 kusů. Jen v menším množství se v oboře
chovala jelení a černá zvěř a v roce 1931 bylo do ní vypuštěno též 9 kusů zvěře mufloní. Obora byla
udržována až do konce arcibiskupské držby. Po převzetí arcibiskupských lesů státem byla hukvaldská
obora udržována více jen ze setrvačnosti a nedostatečně a zvěř také unikala nedostatečně udržovanými
ploty.
7. Typologie lesa
Z hlediska typologického je území PP poměrně pestré. Zastoupení LT na území PP v ploše a procentech
uvádí následující tabulka, charakteristiky lesních typů dle OPRL jsou uvedeny v příloze.
LT
3L1
4A3
4B1
4B4
4B9
4D1
4S4
4V1
BEZLESÍ
celkem
plocha (ha)
0,29
14,78
5,32
16,52
19,48
2,16
2,23
0,14
9,08
70
%
0,41
21,11
7,60
23,60
27,83
3,09
3,19
0,20
12,97
100,00
8. Seznam příloh
Porostní mapa obrysová 1 : 10000
šetření
9. Seznam hlavních informačních zdrojů
Čabart, J., Vodička, F. (1955): Z dějin myslivosti a lesů oblasti Hukvald v Beskydech.
Hájková, A. (2001): Výsledky botanického průzkumu Přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy
(Podbeskydská pahorkatina). Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha.
Jančík, A. (1955): Porostní vývoj lesů panství hukvaldského.
Míchal I., Petříček V. (1999): Péče o chráněná území, II. Lesní společenstva, AOPK Praha
Brno.
Žaloudík V. (1965, 1975, 1984): Elaborát historického průzkumu lesů, msc. dep. in ÚHUL Brandýs nad
Lesní hospodářský plán pro LHC Frenštát pod Radhoštěm, 2004-2013.
152
Myslikovjan, T.: Plán péče pro PP Hradní vrch Hukvaldy pro období 2004-2013. Deponováno - AOPK ČR
153
154
155
SLT
3L
plocha
lesních
porostů
561,92
(2,2%)
lesní
typ
3L1
název lesního
typu (souboru
lesních typů)
Jasanová
olšina
potoční
AVB
/BONITA/
skladba
soubor
OL 24-30
SM 30-32
(oll,ols)7 js3 tpc os
29 - Olšová stanoviště na
podmáčených půdách
BK 28
LP 28
bk6 lp2 (jv,kl)1 jd1 jlh
41
Exponovaná
stanoviště
středních
poloh
středních poloh
4A
242,28
(0,9%)
4A3
4B
4920,24
(19,0%)
4B1
Bohatá bučina
mařinková
SM 26-36
BK 26-32
BK8 JD2 DB LP
4B4
javorová
BK8 JD2 DB LP
4B9
svahová
SM 26-34
BK 26-32
SM 26-34
BK 26-32
4D
4D1
4S4
SM 30-34
BK 30-34
LP 30-34
SM 26-34
BK6
JD1
4S
Obohacená
bučina
mařinková
Svěží
bučina
biková
s
mařinkou
Vlhká
bučina
netýkavková
BK8 JD2
středních poloh
SM 28-34
BK4 JD4 DB1 JV1
47 - Oglejená stanoviště
středních poloh
4V
82,12
0,3%
4V1
156
BK7 JD2 (LP,JV)1 DB
LP2
(JV,KL)1
středních poloh
41
Exponovaná
stanoviště
středních
poloh
středních poloh
2.15 Botanický inventarizační průzkum v PR Palkovické
hůrky
157
Botanický inventarizační průzkum v PR Palkovické hůrky
I. etapa
158
Přírodní rezervace Palkovické hůrky
Katastrální území: Sklenov, Rychaltice
Výměra: 34,93 ha
Vyhlášeno: 1969
Předmět ochrany: Posláním rezervace je ochrana přirozených lesních porostů, typických pro severní
předhůří Moravskoslezských Beskyd. Podle drusop.nature.cz (1.2010).
Fytogeograficky patří území do karpatského mezofytika, okresu 84. Podbeskydská pahorkatina.
Geologické podloží tvoří převážně druhohorní pískovce tmavošedé barvy, jemně až středně zrnité, které
v některých místech vycházejí na povrch ve formě balvanů nebo tvoří sutě. Pomístně tvoří podloží
polymyktní slepenec, složený především z valounů a valounků vápence a pískovce, vzniklý v období
druhohor. V sutích tyto slepence tvoří příměs a ojediněle lze nalézt výchoz slepencových balvanů na
povrch. Vápenec tvoří hlavní část vyskytujících se slepenců.
Lokalita patří di klimatické oblasti mírně teplé MT 9 (Quitt 1975). Upraveno podle (Holuša 2000).
Převládající přirozenou potenciální vegetací (Neuhauzlova 1998) v území přírodní rezervace jsou
květnaté bučiny s ostřicí pilovitou (podsvaz Eu-Fagenion Oberdorfer 1957 em. Tuxen in Oberdorfer et
Tuxen 1958, ass. Carici pilosae-Fagetum Oberdorfer 1957) a kyselé bikové bučiny (svaz Luzulo-Fagion
Lohmeyer et Tuxen in Tuxen 1954, ass. Luzulo-Fagetum Muesel 1937).
Území je i v součcasnosti celé lesnaté. Aktualní lesní vegetace PR je tvořena převážně přírodě blízkými
porosty květnatých bučin svazu Fagion Luquet 1926. Převládají bučiny podsvazu Eu-Fagenion
Oberdorfer 1957 em. Tuxen in Oberdorfer et Tuxen 1958. Na svazích větší části území, pod i nad dolní
cestou, jsou to květnaté bučiny náležející do asociace Dentario enneaphylli-Fagetum Oberdorfer ex W. et
A. Matuszkiewicz 1960 se zastoupením Dentaria bulbifera, Galium odoratum, Galeobdolon montanum,
Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Gymnocarpium dryopteris, Milium effusum a dalších druhů
mezofilních lesů v bylinném patře. Místy tyto porosty inklinuji k asociaci Dentario glandulosae-Fagetum
Matuszkiewicz ex Guzikova et Kornas (cf. Hajkova 1984). Tuto asociaci charakterizuje především výskyt
druhu s karpatským rozšířením, např. Euphorbia amygdaloides, Dentaria glandulosa a Salvia glutinosa. V
jihozápadním cípu území na plošinatém reliéfu a mírných podvrcholových svazích bočního vrcholu Babí
hory se v mozaice s kyselými bučinami asociace Luzulo-Fagetum Lohmeyer et Tuxen in Tuxen 1954
vyskytuji druhově chudé bučiny s dominantní Melica uniflora v bylinném patře náležející do asociace
Melico-Fagetum Seibert 1954. Fragmentárně jsou v území vyvinuty, zejména na konvexních tvarech
reliéfu na svazích pod horní cestou, také druhově chudé květnaté bučiny s dominantní Festuca altissima
v bylinném patře, tyto porosty inklinuji k asociaci Festuco altissimae-Fagetum Schluter in Gruneberg et
Schluter 1957.
Kysele bučiny svazu Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tuxen in Tuxen 1954 se vyskytují v horních částech
svahu a v podvrcholové části Babí hory v severním cípu území. Jedná se o druhově chudé, stejnověké
bučiny. V bylinném patře dominuji acidofyty Luzula luzuloides, Avenella Flexuosa, Vaccinium myrtillus a
Hieracium lachenalii. Mezi květnatými a kyselými bučinami existuji v území četné přechody.
Na prudších svazích s vystupujícím podložím ve formě suti v jihozápadní části území se maloplošně
vyskytují eutrofní sut'ové lesy svazu Tilio-Acerion Klika 1955 náležející k asociaci Mercuriali-Fraxinetum
(Klika 1942) Husova 1982. Ve stromovém patře se vedle Fagus sylvatica hojne vyskytuje Tilia cordata,
Acer pseudoplatanus a Fraxinus excelsior. V bylinném patře jsou četné druhy snášející růst v nestabilním
substrátu, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Geranium robertianum, Polystichum aculeatum,
hojně jsou druhy květnatých bučin. Na úpatí svahu lze hojně nalézt Arum alpinum.
Na několika místech v okolí potoka při jižním okraji území se nacházejí fragmenty prameništních jasenin
podsvazu Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953. Jedna se o porosty s hojným Fraxinus excelsior a
Acer pseudoplatanus a hojnými vlhkomilnými druhy v bylinném patře. Běžně se vyskytují Carex remota,
Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, Petasites albus, Primula elatior. Tyto porosty náleží do
asociace Carici remotae-Fraxinetum Koch ex Faber 1936.
159
Cele území bylo v minulosti ovlivněno lesním hospodařením, především ve směru věkově a prostorově
struktury porostu, které jsou většinou tvořený jedinci stejného staří i vzrůstu. Tato homogenizace jistě
také částečně negativně ovlivnila jejich floristické složení. Podle Kočí in Myslikovjan 2002.
převzata podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., a podle Červeného seznamu České republiky (Procházka
2001). V území je znám výskyt několika zvláště chráněných druhů rostlin: vemeník dvoulistý (Platanthera
bifolia). Dle Červeného seznamu (Procházka 2001) je z území znám výskyt následujících druhů, z nichž
část je řazena také mezi výše uvedené chráněné druhy: jedle bělokorá (Abies alba) – C4a, ostřice
převislá (Carex pendula) – C4a, zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) – C4a, lýkovec jedovatý
(Daphne mezereum) – C4a, kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) – C3, kyčelnice devítilistá (Dentaria
enneaphyllos) – C4a, bradáček vejčitý (Listera ovata) – C4a, áron východní (Arum cylindraceum) – C4a.
Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
Počet jednotlivých sterilních nebo fertilních rostlin ani jejich umístění není v příslušné literatuře uveden –
Hájková (1984).
vztahující se k území PR Palkovické hůrky a jeho blízkému okolí.
Duda (13.9.1993)
Fagus sylvatica, Abies alba, Picea abies, Tillia sp., Acer pseudoplatanus, Salvia glutinosa, Melica
uniflora, Arum orientale, Polystichum aculateum.
Hájková (1984)
Abies alba, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Actaea spicata, Aegopodium podagraria, Ajuga
reptans, Alnus sp., Alliaria petiolata, Anemone nemorosa, Anthriscus nitida, Arctium lappa, Asarum
europaeum, Athyrium filix-femina, Atropa bella-donna, Bellis perennis, Brachypodium sylvaticum, Bromus
benekenii, Campanula trachelium, Caltha palustris agg., Cardamine amara, Cardamine impatiens, Carex
brizoides, Carex pendula, Carex remota, Carex sylvatica, Carpinus betulus, Chelidonium majus,
Chrysosplenium alternifolium, Circaea intermedia, Circaea lutetiana, Cirsium oleraceum, Colchium
autumnale, Corydalis cava, Dactylis glomerata, Daphne mezereum, Dentaria bulbifera, Dentaria
enneaphyllos, Dentaria glandulosa, Deschampsia caespitosa, Dryopteris carthusiana, Dryopteris dilatata,
Dryopteris filix-mas, Epilobium montanum, Equisetum arvense, Eupatorium cannabinum, Euphorbia
amygdaloides, Euphorbia dulcis, Fagus sylvatica, Festuca altissima, Festuca gigantea, Fragaria vesca,
Fragaria viridis, Fraxinus excelsior, Galium odoratum, Galeobdolon luteum, Galeobdolon montanum,
Geranium robertianum, Glechoma hederacea, Gymnocarpium dryopteris, Hedera helix, Heracleum
sphondylium, Hieracium sylvaticum, Hieracium racemosum, Hypericum perforatum, Impatiens nolitangere, Isopyrum thalictroides, Juncus effusus, Juncus inflexus, Lamium maculatum, Lapsana
communis, Leontodon autumnalis, Listera ovata, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Lychnis flos-cuculi,
Lysimachia nemorum, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Maianthemum bifolium, Melica
uniflora, Mentha longifolia, Mercurialis perennis, Milium effusum, Moehringia trinervia, Myosoton
aquaticum, Mycelis muralis, Myosotis nemorosa, Myosotis sylvatica, Oxalis acetosella, Paris quadrifolia,
Petasis albus, Picea abies, Platanthera bifolia, Poa annua, Poa nemoralis, Polypodium vulgare,
Polystichum aculeatum, Polygonatum multiflorum, Prenanthes purpurea, Primula elatior, Prunella
vulgaris, Pulmonaria officinalis, Ranunculus ficaria ssp. ficaria, Ranunculus lanuginosus, Ranunculus
repens, Rubus idaeus, Rubus fruticosus agg., Rumex obtusifolius, Salvia glutinosa, Sambucus ebulus,
Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Sanicula europaea, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa,
Senecio fuchsii, Senecio dioica, Solidago virgaurea, Sorbus aucuparia, Stachys sylvatica, Symphytum
tuberosum, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Tussilago farfara, Ulmus glabra, Urtica dioica, Vaccinium
myrtillus, Veronica beccabunga, Veronica chamaedrys, Veronica montana, Viola reichenbachiana.
160
6. Základní literatura – PR Palkovické hůrky
Myslikovjan, T., [ed.], 2002:Plán péče pro Přírodní rezervaci Palkovické hůrky na období 2004 – 2013,
Actea, Mscp. depon. in AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha, Ostrava.
Čech L., Kočí M. & Prausová L., (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Botanické
inventarizačních průzkumů, AOPK ČR, Praha, 110 pp.
Duda, J., (1993): Přírodní rezervace Palkovické hůrky, inventarizace mechorostů, stav k 13.9.1993,
Mscp. depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, rezervační kniha, Ostrava.
Hájková, A.., (1984): Příspěvek k vegetaci státní přírodní rezervace Palkovické hůrky, Práce a studie
OVM FM, 5/1984.
Holuša O., (2000): Lesní geobiocenózy Přírodní rezervace Palkovické hůrky (podbeskydský bioregion,
Česká republika), Sborník přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, 2000, 5:82-109.
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M (eds.) 2001: Katalog biotopů České republiky, Agentura ochrany přírody
a krajiny České republiky, Praha, 304p.
Procházka, F. (ed.), 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce
2000). Příroda, Praha.
Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko in Mackovčin P. a Sedláček M. (eds) Chráněná území ČR,
svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
Rezervační kniha PR Palkovické hůrky deponovaná na AOPK ČR Ostrava.
Zřízení státní přírodní rezervace Pálkovické hůrly kat. )zemí Sklenov a Rychaltice, okres Frýdek-Místek,
kraj Severomoravský, (výnos ze dne 20.11.1969, čj. 9.295/69 – II/2.)
Vyhláška Okresního úřadu Frýdek-Místek ze dne 18.10.1993 o zřízení přírodní rezervace Palkovické
hůrky a jejího ochranného pásma (18.10.1993).
URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=297 (1.2010)
URL:http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/rezervace/palkovicke_hurky_ofmapa.jpg (12.2009)
URL:http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/rezervace/palkovicke_hurky_mapa.gif (12.2009).
161
7. Základní mapy území – PR Palkovické hůrky
Obr. č. 9 – Ortofoto mapa území PP Palkovické hůrky (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
Obr. č. 10 – Mapa území PP Palkovické hůrky (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
162
2.16 Botanický a mykologický inventarizační průzkum v PR
Skalka
163
Botanický inventarizační průzkum v PR Skalka
164
1. Úvod
dat o předmětném chráněném území - přírodní rezervaci Skalka. Zpráva přináší základní charakteristiky
PP a rámcové zpracování dat o chráněných druzích rostlin zaznamenaných na území a o dosavadní péči
o území.
2. Název průzkumu
Botanický inventarizační průzkum v PR Skalka (kód 2.16)
3. Cíl průzkumu
Zpracování aktuálního floristického průzkumu, provedení inventarizace rostlinných společenstev v
přírodní rezervaci Skalka a vypracování návrhu opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu
předmětů ochrany PP.
V rámci těchto cílů bude provedena floristická inventarizace cévnatých rostlin a rostlinných společenstev,
dojde k vytvoření nálezové databáze zjištěných dat s doplňkovými údaji a ke srovnání aktuálního stavu s
daty předchozích mapování a inventarizačních průzkumů na studovaném území a k doporučení
vhodných opatření při údržbě přírodní rezervace.
Dílčí zpráva pracuje s metodikou literární rešerše s cílem vyhledání a zpracování potenciálních
historických floristických dat z území PR (zejména práci s rezervační knihou).
Červeného seznamu) a zavlečených druhů (Pyšek et al. 2002). Při mapování bude využit přístroj GPS
s min. přesností měření 10 m.
výstupů.
5. Výsledky
5.1 Přírodní rezervace Skalka
Přírodní rezervace Skalka s výměrou 35,44 hektarů se nachází na katastrálním území Kunčice pod
Ondřejníkem. Leží v nadmořské výšce 747-964 m. n m. Toto chráněné území bylo vyhlášeno v roce
1977.
Ochrana přirozené staré jedlobučiny s příměsí jeřábu a smrku v západní části Beskyd.
165
Jedná se o lesní porost jedlových a klenových bučin místy pralesovitého charakteru na západním svahu
vrchu Skalka (964,2 m n m.) v jižní části horského masívu Ondřejníku (Weissmannová et al. 2004).
Pro toto území není k dispozici zpracovaný komplexní botanický inventarizační průzkum. Byl proveden
pouze inventarizační průzkum lesnický (Vykopal 1982). K dispozici jsou dílčí seznamy cévnatých rostlin
(Hájková 1974, Duda 1994) a seminární práce na téma Botanický průzkum ve státní PR Skalka
(Goluchová 1978-79), ve které jsou zapsány i vegetační snímky studovaného území. Z publikovaných
prací ve svém příspěvku Velička (2001) komentuje některé zajímavé nálezy taxonů z tohoto území.
Výsledky mapování biotopů podle projektu NATURA 2000 budou k dispozici v další etapě výzkumu.
5.1.1 Hospodaření v PR Skalka
Jádrové území tvoří bučina ve věku 180 let. Jedná se o porosty jedlových bučin a obohacené klenové
bučiny svazu Eu-Fagenion s příměsí smrku a klenu. Hojně zmlazuje javor, jasan i buk, který je ovšem
jako jediný v nárostech patrný. Jedle, dříve hojná, se nachází ve dvou větších ohniscích. Zmlazuje
úspěšně pouze na zvěři nepřístupných místech. Keřové i bylinné patro je slabě vyvinuto, nejhojnější jsou
kopytník evropský (Asarum europaeum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý
(Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), borůvka černá (Vaccinium myrtillus)
a pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ojediněle se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum).
Vzhledem ke stejnověkosti porostu a jeho zapojenosti je vhodné napomoci přirozené obnově a
diferenciaci pomocí kotlíkové těžby. Jedli je vhodné dosazovat uměle a zajistit oplocenkou
(Weissmannová et al. 2004). Platný plán péče, který řeší konkrétní zásahy managementu pro různé typy
porostů, bude zapracován v další fázi výstupu, jelikož nebyl aktuálně dostupný.
5.1.2 Významné druhy rostlin
K zajímavým druhům území patří Gentiana asclepiadea C4a, Daphne mezereum C4a, Paris quadrifolia a
Polygonatum verticillatum.
DUDA, J. Přírodní rezervace Skalka. Cévnaté rostliny, stav k 27.6.1994. Ms., depon. in: AOPK ČR,
středisko Ostrava, 1994.
GOLUCHOVÁ, K. Botanický průzkum ve státní přírodní rezervaci Skalka. Seminární práce z biologie. Ms
Gymnázium Frýdlant n. Ostravicí. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava,1978-79.
HÁJKOVÁ, A. Státní přírodní rezervace Skalka. Pochůzka dne 31.července 1974. Ms., depon. in: AOPK
ČR, středisko Ostrava, 1974.
Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/skalka-129/
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. ©1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na
VELIČKA, M. Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. Práce a Stud. Muz. Beskyd. sv.
11. 2001, s. 155-172.
VYKOPAL, V. Inventarizační průzkum lesnický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1982.
WEISSMANNOVÁ, H. et al. Ostravsko. In: MACKOVČIN P. a SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR,
svazek X., Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2004.
Přírodní rezervace Skalka je jednou z mála lokalit jasoně dymnivkového v ČR. Žijí zde různé druhy plazů
(ještěrka živorodá, slepýš křehký, zmije obecná a užovka obojková) a hnízdí silně ohrožené druhy ptáků
(sýc rousný, holub doupňák, strakapoud bělohřbetý, krahujec obecný a další). Z drobných zemních savců
najdeme populace myšivky horské a rejska horského. Byl zaznamenán i rys ostrovid (Weissmannová et
al. 2004).
ČECH, L. et al. Botanické inventarizační průzkumy (floristika, rostl. společenstva, biotopy). In: JANÁČKOVÁ,
166
H. ET ŠTORKÁNOVÁ, A. [eds.] Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK ČR.
2005.
DUDA, J. Přírodní rezervace Skalka. Cévnaté rostliny, stav k 27.6.1994. Ms., depon. in: AOPK ČR,
středisko Ostrava, 1994.
GOLUCHOVÁ, K. Botanický průzkum ve státní přírodní rezervaci Skalka. Seminární práce z biologie. Ms
Gymnázium Frýdlant n. Ostravicí. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava,1978-79.
HÁJKOVÁ, A. Státní přírodní rezervace Skalka. Pochůzka dne 31.července 1974. Ms., depon. in: AOPK
ČR, středisko Ostrava, 1974.
CHYTRÝ, M., KUČERA T. & KOČÍ, M. [eds] Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany
Dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/skalka-129/
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. ©1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné na
VELIČKA, M. Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. Práce a Stud. Muz. Beskyd. sv.
11. 2001, s. 155-172.
VYKOPAL, V. Inventarizační průzkum lesnický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1982.
9. Mapové přílohy
Obr. 1. Hranice území PR Skalka (zdroj: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranenauzemi/rezervace/skalka_mapa.gif)
167
Obr.
2.
Ortofotomapa
území
PR
Skalka
(zdroj:
moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/skalka_ofmapa.jpg)
168
http://iszp.kr-
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka
I. etapa
Mgr. Zdeněk Frélich, Ing. Jiří Lazebníček
169
Přírodní rezervace Skalka
Katastrální území: Kunčice pod Ondřejníkem
Výměra: 35,44 ha
Nadmořská výška: 747 – 964 m n.m.
Vyhlášeno: 1994
Předmět ochrany: Posláním rezervace je dle vyhlášky okresního úřadu ve Frýdku-Místku ze dne
18.10.1993 ochrana přirozených starých jedlobučin na suťovém západním svahu horského masívu
Ondřejníku.
V plánu péče pro přírodní rezervaci Skalka na období let 2004 – 2013 jsou mmj. uváděny tyto další
významnější přírodní hodnoty v území:
•
•
•
•
•
•
•
•
Významná geologická lokalita – tvary zvětrávání a odnosu pískovců vzniklé kryogenními pochody
Komplex starých smíšených porostů s přirozenou dominancí buku
Neobyčejná stanovištní pestrost
Lokální výrazný výskyt jedle bělokoré ve starých smíšených porostech
Výskyt přirozených či přírodě blízkých lesů s původními dřevinami
Mykoflóra s řadou vzácných, zejména saprofytických a parazitických dřevních druhů hub
Z malakozoologického hlediska společenstva suťových listnatých lesů s převahou tzv.
ušlechtilých listnáčů s výskytem několika citlivých až ohrožených epigeických druhů
Fauna typická pro karpatský úsek zóny listnatých lesů
Území přírodní rezervace se nachází v katastru obce Kunčice pod Ondřejníkem, přibližně 1 km severně
od obce. Z geomorfologického hlediska je součástí geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina,
podcelku Štramberská vrchovina a okrsku Ondřejník. Ondřejník je charakterizován jako členitá vrchovina
budovaná flyšovými pískovci, jílovci a jílovými břidlicemi. Z půd převládají hnědé silně kyselé půdy,
štěrkovité až kamenité. Z klimatického hlediska náleží lokalita do území mírně teplé klimatické oblasti
MT2, která¨se vyznačuje vlhčím létem, kratším přechodovým obdobím a vyšším množstvím srážek. Díky
tomu, že se jedná o jižní svah, je lokalita vystavena intenzívnějšímu slunečnímu záření. Území je
převážně zalesněné kromě startovací dráhy pro paragliding o celkové výměře cca 0,3 ha.
Rezervace se nachází na v západní, jižní a jihovýchodní části Skalky, tj. na jeho vrcholu a svazích. Na
celém území přírodní rezervace převládají bohaté až svěží jedlové bučiny a obohacené klenové bučiny
svazu Eu-Fagion s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Dříve
hojná jedle bělokorá (Abies alba) z porostu z větší části vymizela. Keřové i bylinné patro je slabě
vyvinuto, nejhojnější jsou kopytník evropský (Asarum europaeum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella),
pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), borůvka černá
(Vaccinium myrtillus) a pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ojediněle se vyskytuje lýkovec
jedovatý (Daphne mezereum).
Přírodní rezervace Skalka je jednou z mála lokalit kriticky ohroženého jasoně dymnivkového (Parnassius
mnemosyne) v ČR. V území žije také řada druhů plazů, např. ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš
křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí tu řada silně ohrožených druhů ptáků –
sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), pěnice
vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), krahujec obecný (Accipiter
nisus). Z drobných zemních savců žijí na území přírodní rezervace populace myšivky horské (Sicista
betulina) a rejska horského (Sorex alpinus).
Z mykologického hlediska se zde vyskytuje o mykoflóra s řadou vzácných, zejména saprofytických a
parazitických dřevních hub, vázaných svou existencí především na porosty starších jedlobučin a
acidofilních bučin. Dle údajů z mykofloristického inventarizačního průzkumu z roku 2002 (Wolfová, 2002)
převládají saprofytické druhy hub, které se vyskytují jednak v listovém opadu, jednak na dřevě
odumřelých stromů, především v porostech starších jedlobučin a acidofilních bučin.
170
Dle rezervační knihy a Plánu péče o Skalka proběhlo na území přírodní rezervace v minulosti několik
mykologických průzkumů. Jedná se o tyto:
•
•
Orientační mykofloristický průzkum v PR Skalka – Mgr. Jitka Wolfová, 2002
Zpráva o mykologickém průzkumu v PR Skalka – Ing. Kuthan Jan, 1975
Zpráva Ing. Kuthana podává výčet pouze zajímavějších druhů hub, zpráva Mgr. Wolfové podává
komplexní informaci o stavu lokality z mykologického hlediska. Výsledky z obou průzkumů budou do
inventarizačního průzkumu zahrnuty.
Cílem průzkumu je dle zadání zpracování aktuální mykologické inventarizace v PR a navržení
doporučených managementových opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR.
Na základě průzkumů bude vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na území rezervace proběhla
dva dílčí jednorázové mykologické průzkumy, proto je možné srovnávat aktuální stav s minulými nálezy
pouze zčásti. Průzkum bude prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR,
2005), podkap. 2 Mykologická inventarizace. Zvláštní zřetel bude dán na výskyt ochranářsky významných
druhů rostlin (zvláště chráněné druhy, druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt bude zaznamenán
pomocí GPS s min. přesností měření 10 m. Zjištěná data budou převedena do prostředí NDOP.
5. Zjištěné druhy hub zjištěné při terénním průzkumu v listopadu 2009
První průzkum na lokalitě proběhl dne 27. listopadu 2010 a jeho cílem byla především rekognoskace
terénu. Počasí před a během průzkumu bylo slunečné, avšak vzhledem k termínu průzkumu a nízkým
teplotám bylo množství nalezených hub nízké.
Během průzkumu byly nalezeny tyto druhy hub:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum) – na smrkové větvi
Vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum) – hlenka, hnědá na pařezu smrku
Bělochoroš hořký (Postia stiptica) – bílá na pařezu
Korovitka terčovitá (Diatrype disciformis) - na bukové větvi
Dřevnatka červená (Hypoxylon fragiforme) – na větvi buku
Krásnorůžek lepkavý (Calocera viscosa) – na pařezu smrku
Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum) – pařez pod vrcholem v bučině, začínající
Hlíva pozdní (Pleurotus serotinus) – na větvi buku
Spálenka skořepatá (Kretzschmaria deusta) – na mrtvém pařezu buku
Pevník korkovitý (Stereum rugosum) – kmen buku
Zelenitka měděnková (Chlorociboria aeruginascens) – na větvi buku
Václavka smrková (Armillaria ostoyae) – na uschlém pařezu
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) – 3ks na pahýlu buku, a plošně na ostatních místech
v rezervaci
14. Penízovka kuželovitá (Collybia asema) – zemní, v listí
15. Smolokorka buková (Ischnoderma resinosum) – na pařezu, menší věrohodnost (starý kus)
171
16.
17.
18.
19.
Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) – na pařezu smrku
Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) – na mrtvém pahýlu smrku
Choroš měnlivý (Polyporus varius) – na buku
Outkovka pestrá (Trametes versicolor)
Další inventarizační pochůzky na lokalitě proběhnou v průběhu roku 2010.
ACTAEA (2002): Plán péče pro přírodní rezervaci Skalka na období 2004 – 2013. Deponováno - AOPK
ČR Ostrava, rezervační kniha.
Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha.
Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu v SPR Skalka. Deponováno - AOPK ČR Ostrava,
rezervační kniha.
Vyhláška Okresního úřadu Frýdek-Místek ze dne 18.10.1993 o zřízení přírodní rezervace Skalka a jejího
ochranného pásma. URL:
079510 (1/2010)
Wolfová, J. (2002): Orientační mykofloristický inventarizační průzkum PR Skalka, Příloha č. 6 Plánu
péče pro PR Skalka na období 2004 – 2013. Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha.
172
7. Základní mapy území
Obr. č. 1 Ortofoto mapa území PR Skalka
Obr. č. 2 Mapa území PR Skalka (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1.2010).
173
2.17 Mykologický inventarizační průzkum v PR Suchá Dora
174
Mykologický inventarizační průzkum v PR Suchá Dora
I. etapa
175
Přírodní rezervace Suchá Dora
Katastrální území: Jakubčovice nad Odrou, Dobešov
Výměra: 17,6 ha
Nadmořská výška: 356 – 524 m n.m.
Vyhlášeno: 1969
Předmět ochrany: Přírodní rezervace dle výnosu Ministerstva kultury ČSR ze dne 10.2.1969 slouží
k ochraně zbytku přirozeného porostu, typického pro Oderské vrchy.
Plánu péče uvádí, že na balvanitém severním svahu se skalními výchozy se zachovala přirozená lesní
společenstva květnatých bučin asociace Melico-Fagetum a Tilio-Fagetum s přechody k suťovým lesům
s jilmem horským (Ulmus glabra) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus).
Rezervace se nachází na příkrém skalnatém a balvanitém severním a severovýchodním svahu údolí
potoka Suchá v katastrálním území Dobešov a Jakubčovice nad Odrou. Geologickým substrátem jsou
zde kulmské břidlice a droby, které v prostoru rezervace tvoří četné skalní výchozy (mrazové sruby) a
balvanité svahoviny. Z půd převažují hnědé půdy a hnědé rankery na kamenitých až balvanitých sutích.
Vyskytují se zde květnaté svahové bučiny s příměsí jilmu drsného (Ulmus glabra), javoru klenu (Acer
psedoplatanus), lípy malolisté (Tilia cordata) a habru obecného (Carpinus betulus), které jsou
charakteristické pro oblast Nízkého Jeseníku a mají mimořádný lesnický význam. Až 150 let staré porosty
jsou ponechány přirozenému zmlazení, dochází k postupné věkové i prostorové diferenciaci. Četné
vývraty umožňují především zmlazení buku. Současně je zachováno keřové patro s lískou obecnou
(Corylus avellana), bezem černým (Sambucus nigra), zimolezem obecným (Lonicera xylosteum),
lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum), zmlazujícími buky lesními (Fagus sylvatica), javory kleny (Acer
pseudoplatanus) a lípami (Tilia spp.).
Bylinný podrost tvoří převážně druhy bučin jako je bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonný
(Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), strdivka nící
(Melica nutans), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos),
pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a další.
Zdejší bučina je jednou z lokalit jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) a žijí tu i další vzácní
motýli – bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), hnědásek květelový (Melitaea didyma) a okáč
černohnědý (Erebia ligea). V rezervaci hojně hnízdí lesní ptáci, zejména dutinoví hnízdiči. Dlouhodobě je
pozorováno hnízdění čápa černého (Ciconia nigra).
Dle rezervační knihy a Plánu péče o PR Suchá Dora neproběhly na území přírodní rezervace v minulosti
žádné systematické mykologické průzkumy.
4. Popis předpokládané metodiky průzkumu
Na základě průzkumů bude vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na území rezervace žádné
mykologické průzkumy neprobíhaly, proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy
v minulosti. Průzkum bude prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005),
176
První mykologická návštěva lokality proběhla dne 11. listopadu 2009 v klimaticky poměrně nepříznivém
období – za deště, po delším bezdeštném období a po prvních podzimních mrazech. Průzkum sloužil
především pro základní rekognoskaci území.
Většina uvedených nalezených dřevních druhů patří mezi běžné druhy. Všechny uvedené druhy byly
nalezeny jako saprofyti, v jednom případě byl nalezen troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) jako
parazit – na kmeni živého buku lesního.
Relativně vzácnější jsou z uvedených druhů jen hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans) – byla však
nalezena jen jedna malá plodnice) a zejména smolokorka buková (Ischnoderma benzoinum) nalezená
v počtu 14 plodnic na ležícím a tlejícím kmeni buku.
Všechny nalezené druhy hub patří do pozdně podzimního aspektu, mezi těmito druhy není žádný
vzácnější nález.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Rážovka rumělková (Nectria cinnabarina) - na bukové větvi
Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) - na suchém kmeni jeřábu, na pařezu buku
Outkovka pestrá (Trametes versicolor) - na mrtvém dřevě na cestě a několik a mrtvých větvích
buku
Penízovka kuželovitá (Collybia asema) - na zemi, jednotlivě a v malých skupinách v listovém
opadu
Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum) – několik větších plodnic na smrkovém pařezu
Svraštělka javorová (Rhytisma acerinum) - na opadaných listech javoru, charakterizuje čisté
ovzduší
Voskovička citrónová (Bisporella citrina) – na ležící mrtvé bukové větvi
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) - na mrtvém buku, pahýlu buku i živém kmeni
Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa) – v opadu bukového listí
Lošák zprohýbaný (Hydnum repandum) - jednotlivé plodnice v listovém opadu.
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) - na zemi v opadu listnáčů
Šupinovka gumovitá (Pholiota gummosa) - na rozkládajícím se dřevě buku
Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) - na větvi stromu ležící na zemi, na mrtvé větvi
buku
Smolokorka pryskyřičnatá (Ischnoderma benzoinum) - vzácná, na bukovém mrtvém dřevě
Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) – na mrtvém dřevě buku
Helmovka ředkvičkovitá (Mycena pura)
Lesklokorka ploská (Ganoderma lipsiense) - choroš, na mrtvém stromě (6 větších plodnic – o
průměru 28 - 48 cm na pahýlu buku)
Špička žíněná (Marasmius androsaceus) - na tenkých větvičkách a na jehličí v opadu
Pevník chlupatý (Stereum hirsutum) - dosti hojně na větvích buku
Strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) - v podrostu, několik jednotlivě rostoucích plodnic
Štěrbinatka dubová (Colpoma quercinum) – na mrtvé větvi dubu
Pýchavka hruškovitá (Lycoperdon pyriforme) – na rozkládajícím se pařezu buku
Hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans) – začínající, na tlejícím dřevě buku, poměrně vzácná
Kalichovka zvonečková (Xeromphalia campanella) – začínající růst na pařezu smrku
Vláknice bílá (Inocybe argillacea) – v listovém opadu
Čechratka podvinutá (Paxillus involutus) – jednotlivě v listovém opadu
Klanolístka obecná (Schizophyllum commune) - mladé plodnice na pařízku buku
Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) - na tlejících pařízcích habru, jívy, dubu a buku
177
•
•
•
•
Dřevomor červený (Hypoxylon fragiforme) - na mrtvých kmenech buků
Kropilka rosolovitá (Dacrymyces stillatus) - na mrtvém ležícím kmeni smrku
Korovitka terčovitá (Diatrype disciformis (Hoffm.) fr.) - na mrtvé větvi buku
Lošákovec ďubkatý (Hydnellum scrobiculatum) – na suchém kmínku habru
Vykopal,V.(2006): Plán péče o PR Suchá Dora na období 2005 – 2022. Deponováno - AOPK ČR
Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 10.2.1969 o zřízení Státní přírodní rezervace Suchá Dora. URL:
470931 (1/2010)
178
Obr. č. 1 Ortofoto mapa území PR Suchá Dora
Obr. č. 2 Mapa území PR Suchá Dora (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1.2010).
179
2.18 Botanický inventarizační průzkum v PR Koutské a
Zábřežské louky
180
Botanický inventarizační průzkum v PR Koutské a Zábřežské louky
ke zpracování botanických průzkumů v rámci projektu „Vytvoření komplexního
181
1. Úvod
dat o předmětném chráněném území - přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky. Zpráva přináší
základní charakteristiky PR a rámcové zpracování dat o chráněných druzích rostlin zaznamenaných na
území a o dosavadní péči o území.
2. Název průzkumu
Botanický inventarizační průzkum v PR Koutské a Zábřežské louky (kód 2.18)
3. Cíl průzkumu
Zpracování floristického průzkumu a inventarizace rostlinných společenstev na území PR, zmapování
současného stavu populací ochranářsky významných druhů na území ZCHÚ s důrazem na podchycení
výskytu následujících druhů: starček poříční (Senecio sarracenicus), vachta trojlistá (Menyanthes
trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), hadilka
obecná (Ophioglossum vulgatum), kruštík polabský (Epipactis albensis), vrbina kytkokvětá (Lysimachia
thyrsiflora), žebratka bahenní (Hottonia palustris) a návrh opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu
předmětů ochrany přírodní rezervace.
V rámci těchto cílů dojde k aktuální inventarizaci cévnatých rostlin a rostlinných společenstev s důrazem
na zmíněné významné druhy, k vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji a ke srovnání
aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů na území PR. Budou
doporučena vhodná opatření managementu při údržbě přírodní rezervace v souladu se zásadami
ochrany přírody.
Dílčí zpráva využívá především metodiku literární rešerše s cílem vyhledání a zpracování potenciálních
historických floristických dat z území PR (zejména práci s rezervační knihou) s důrazem na údaje o
výskytu Senecio sarracenicus, Menyanthes trifoliata, Dactylorhiza majalis, Salix rosmarinifolia,
Ophioglossum vulgatum, Epipactis albensis, Lysimachia thyrsiflora, Hottonia palustris.
Červeného seznamu) a zavlečených druhů (Pyšek et al. 2002).
K zaměření populací, popř. samotných rostlin bude využit přístroj GPS s min. přesností měření 6 m. U
vyjmenovaných druhů budou sečteni všichni jedinci, v případě vachty trojlisté a žebratky bahenní
v kompaktním porostu bude velikost populace vyjádřena v plošné jednotce (m2).
výstupů.
182
5. Výsledky
5.1 Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky
Přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky s výměrou 375,70 hektarů bylo vyhlášeno v roce 1997
na katastrálních územích Kravaře ve Slezsku a Zábřeh u Hlučína. V roce 2007 byla s platností od
1.1.2008 rezervace vyhlášena nově, přičemž západní část původní rezervace nebyla již do chráněného
území zahrnuta. Současná výměra území tedy činí 202,9 ha. Nadmořská výška území se pohybuje od
225 do 234 m. n m.
a) ucelený komplex mokřadních luk, rozptýlené zeleně a luhů se zbytky mrtvých ramen a periodicky
zaplavovaných tůní v nivě řeky Opavy,
b) mokřadní ekosystémy svýskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin,
c) hnízdiště ptačích druhů
Jedná se o mokřadní ekosystém situovaný jižně od silnice Zábřeh u Hlučína-Kravaře, jihozápadně od
obce Zábřeh u Hlučína (Waismannová et al. 2004). Rozlehlou nivu kolem obou toků tvoří hlinitý fluviální
podklad doplněný organickou hmotou s pozůstatky slepých meandrů a ramen řeky. Podklad luk tvoří
štěrkovo-písčité sedimenty (Turistik 2000-2009).
Pro toto území aktuálně platí plán péče, který je zpracován na léta 2008 – 2018. K chráněnému území
existují nepublikované botanické inventarizační záznamy z let 1984 (Neuschlová 1984), 1995 (Janáčková
et al. 1995) a zpráva z kontrolní návštěvy chráněného území (Niklová 1994). Komplexní botanický
průzkum zpracovala Sedláčková (1994). Na tomto území také prováděl mmj. v letech 1992 a 1995
detailnější průzkum rodu Taraxacum Trávníček (1995).
Území bylo již v minulosti studováno také z pohledu výskytu rostlinných společenstev, což dokládá práce,
kterou publikovala Balátová-Tuláčková & Zapletal (1959). Na tyto výzkumy navazují výsledky projektu
NATURA 2000, které budou rozpracovány v další etapě výzkumu.
5.1.1 Hospodaření v PR Koutské a Zábřežské louky
Na území PR se vyskytují společenstva pcháčových a ostřicových luk, tužebníková lada a louky na
nivních půdách. Další biotopy zastupují břehové porosty, část území pokrývá mimolesní a roztroušená
zeleň a rozorané louky. V současnosti jsou na území rozlišována společenstva Oenanthion aquaticae,
Phragmition communis, Magnopotamion popř. Hydrocharition, Littorelletea uniflorae, IsoëtoNanojunceatea, Nanocyperion flavescentis, Alopecurion pratensis, Calthenion palustris, Filipendulenion,
Caricion gracilis, Magnocaricion elatae (Czernik & Kneblová 2008).
Území je pravidelně obhospodařováno od roku 1997. Management, který v tomto období prováděl ZO
ČSOP Levrekův ostrov spočíval v obnově luk pravidelným, převážně ručním kosením. Výřezem
náletových dřevin byly rozšířeny a propojeny plochy luční vegetace. Souběžně byl prováděn
experimentální dosev ochuzených luk semeny a pohrabky z vhodných lokalit Hlučínska (Cimalová
nedat.).
Současný plán péče (Czernik & Kneblová 2008) stanoví podmínky fázového managementu zejména
lučních společenstev tak, aby docházelo k dozrávání semen pro přirozenou obnovu vlastním genofondem
a k zachování nekosených pásů pro zoocenózy.
Nejcennější typy vegetace, zejména pcháčové a ostřicové louky, jsou dle plánu péče (Czernik &
Kneblová 2008) koseny 1-2x ročně v kombinaci s výřezy náletových dřevin. Přechodný typ vzniklý
nekosením z pcháčových luk představují tužebníkové louky (lada). V zájmu území je převést část
tužebníkových lad intenzivnějším managementem na pcháčové louky zejména tam, kde se ještě
počátkem 90. let vyskytovaly prstnatce májové.
Louky na nivních půdách jsou rovněž 2x ročně koseny popřípadě spásány.
Mimolesní a roztroušená zeleň, stejně jako břehové porosty řeky Opavy, jsou náchylnější na výskyt
invazních druhů rostlin, které je nutno průběžně likvidovat.
Na orných plochách určených k převodu na louky je doporučen dosev regionální směsí semen.
Pro management je obecně doporučena lehká mechanizace v podzimních a zimních měsících a
v sezóně zejména ruční kosení, popřípadě spásání, které je v plánu péče konkretizováno časově i
lokálně (Czernik & Kneblová 2008). Nezbytnou součástí je včasné odstraňování pokosené, popř. spálené
biomasy z území.
183
Co se týká vodních poměrů, které umožnily vznik mokřadních společenstev, došlo V 70. letech (Cimalová
nedat.) k vybudování melioračních kanálů, které negativně ovlivňují vodní režim území. Doporučené
asanační a regulační zásahy zahrnující chemické analýzy a případné odbagrování sedimentů + vytvoření
regulačního systému hrázek pro regulaci spodní hladiny vody (Czernik & Kneblová 2008) by měly snížit
jejich vlivy.
5.1.2 Sledované významné druhy rostlin a jejich management
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) je taxon sušších až bažinatých luk, slatin a rašelinišť. Roste od
nížin po horské polohy. Jeho doba kvetení se pohybuje od května do července (Procházka 2002a). Jedná
se o ohrožený druh ČR v kategorii C3 (Procházka et al. 2002).
Plochy s výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) je možno v rezervaci kosit při druhém
kosení, kdy je již pravděpodobné, že došlo k uzrání a vysemenění (Czernik & Kneblová 2008).
Kruštík polabský (Epipactis albensis) se vyskytuje ve stinných, často lužních lesních společenstvech nížin
až pahorkatin (Procházka 2002b). Kruštík polabský je v ČR silně ohroženým druhem (C2) (Procházka et
al. 2002), v Červeném seznamu Moravskoslezského kraje (Sedláčková et Plášek 2005) je zařazen mezi
ohrožené druhy (C3).
Žebratka bahenní (Hottonia palustris) je v rámci ČR ohrožený druh v kategorii C3 (Procházka et al. 2002).
Roste v mezotrofních mělkých tůních, vzácně až dystrofních vodách, slepých ramenech a odvodňovacích
příkopech rašelinišť. Preferuje písčité substráty s nízkým obsahem vápníku. Je diagnostickým druhem
svazu Nymphaeion albae (Kovanda 1992).
Populaci žebratky lze v PR podpořit prořezáním stínících větví a části křovin zakrývající vodní kanály
především v lesním komplexu, ale také na kanálech a slepých ramenech v rámci celého ZCHÚ v říjnu až
březnu (Czernik & Kneblová 2008). Ořezané větve a části křovin je možno ponechat v podrostu mimo
kanál nebo je odstranit mimo ZCHÚ. Opakování zásahu je nutno provádět dle potřeby při přílišném
zapojení a zastínění kanálů a při úbytku početnosti žebratky. Žebratku je možno rovněž přenést do
některých tůní.
Vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) roste v tůních a slepých ramenech řek, v rákosinách stojatých
vod, bažinách, na rašelinných loukách a přechodových rašeliništích, popř. v mokřadních olšinách.
Vyžaduje světlé stanoviště, mokré a neprovzdušněné půdy s vysokou hladinou spodní vody nebo
dočasně zaplavované. Roste na kyselých až neutrálních půdách s nižším obsahem dusíku. Ohrožena je
eutrofizací, zarůstáním a melioračními zásahy, úpravou břehů hnojením a splachy pesticidů. Tento taxon
patří v rámci ČR k ohroženým druhům zařazeným do kategorie C3 (Procházka et al. 2002). Je
diagnostickým druhem společenstev svazů Caricion rostratae a Magnocaricion elatae, ale roste i ve
svazích Caricion lasiocarpae, Rhynchosporion albae, Eriophorion gracilis a Oenanthion aquatilis. Roste
od planárního do submontánního stupně, dříve v rybničních oblastech a podél říčních toků (Skalický
1992).
Ohrožený druh (C3) (Procházka et al. 2002) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) roste na rašelinných a
mokrých loukách, prameništích, vodních příkopech, okrajích tůní, zazemněných březích rybníků a ve
světlých bažinných vrbových křovinách. Půdy bývají rašelinné, přeplavené nebo zbahnělé, chudé
živinami s různým, častěji kyselým pH. Klíčení semen prospívá 1 leté období klidu a stratifikace. Roste ve
společenstvech svazů Salicion cinereae, ale také ve svazech Calthion, popř. ve třídě ScheuchzerioCaricetea fuscae a ve společenstvech vysokých ostřic řádu Magnocaricetalia (Slavík 2000).
V PR tento taxon vyžaduje záchranný transfer a udržovací management, popřípadě ořez dřevin 1x za
období plánu péče až dle potřeby (Czernik & Kneblová 2008). Přestože se jedná u vachty pouze o
ohrožený druh, početnost těchto rostlin klesla v území v minulosti z tisíců rostlin na pár přeživších
jednotlivců vlivem odvodnění a zarůstání stromy. Transfer by měl být proveden do udržovaných okrajů
mokřadů nebo odstíněných periodicky zvodnělých sníženin s vysokou hladinou spodní vody. Transfer je
nutno provést citlivě tak, aby nedošlo k ohrožení stávající populace jako celku. Nutno konzultovat
s botanikem, či odborným pracovníkem AOPK ČR střediska Ostrava.
Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) je druh vlhkých až zamokřených luk, pastvin, světlých lesů a
vzácně rákosin. Vyžaduje různé typy podkladů, humózních až jílovitých půd zásadité až neutrální reakce.
Nejčastěji se vyskytuje ve společenstvech svazů Molinion a Alno-Ulmion. Převládá v planárním až
supramontánním, popř. subalpínském stupni (Chrtková 1988). Patří k silně ohroženým taxonům ČR
kategorie C2 (Procházka et al. 2002).
184
Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) roste na slatinných až rašelinných loukách a v rašelinných
březinách. Preferuje silikátový podklad. Najdeme ji především ve společenstvech svazů Molinion,
Sphagno warnstorfiani-Tomenthyphnion, Salicion cinereae a Betulion pubescentis. Těžiště rozšíření je
v mezofytiku, vzácně v nížinách až v montánním stupni. Zanikla mnohdy v souvislosti s melioracemi luk
(Chmelař & Koblížek), takže v současnosti patří k ohroženým C3 druhům (Procházka et al. 2002).
Na území PR vyžaduje pouze udržovací management (Czernik & Kneblová 2008). Jednotlivé rostliny
musí být v rámci každého kosení obkoseny a ponechány. Přestože druh je tolerantní k
občasnému pokosení, dlouhodobé kosení samotných rostlin může znamenat jeho likvidaci a ústup
z lokality, jak k tomu došlo na jedné z luk. Plán péče doporučuje pokosení části porostů vrby
rozmarýnolisté 1x za 5 let pouze v případě, že dochází k prorůstání olšemi či jinými vrbami. Při tomto
zásahu je nutno ponechat cca 1/3 porostu vrb nepokosenou.
Starček poříční (Senecio sarracenicus) se vyskytuje na okrajích rákosin, v pláštích a lemech lužních lesů,
také na mokřadních loukách a na okrajích pasek lužních poloh. Roste na světlých stanovištích na těžších
vlhkých nebo periodicky vysýchavých půdách dobře zásobených živinami (Grulich 2004). V ČR je druhem
silně ohroženým v kategorii C2 (Procházka et al. 2002).
V PR roste na plochách s managementem regulačního kosení (Czernik & Kneblová 2008). Kosení plochy
s výskytem rostlin se provádí dle potřeby, rostliny je nutno obkosit. Biomasu je potřeba shrabat a
odstranit do 14 dnů od pokosení, možno deponovat na okraji ploch. Redukce dřevin se provádí dle
potřeby tak, aby nedošlo k zarostení ploch se starčkem. V území jsou známy 2 mikroplochy s tímto
druhem, přičemž pouze jedna se nachází v ZCHÚ (parcela č. 3962). Ta byla z velké části přeorána a
přeměněna na zvěřní políčko myslivců. Políčko je doporučeno zrušit a po konzultacích s botanikem a
AOPK ČR střediskem Ostrava ponechat k samovolné sukcesi a samovolné podpoře tohoto druhu.
Z plochy je také potřeba odstranit vysázené smrky. Druhá lokalita se nachází těsně při JV okraji mimo
ZCHÚ na parcele č. 512. Lokality je nutno sledovat a při zarůstání ploch náletem dřevin (vrby, topoly, olše
aj.) provést jejich redukci. Přestože je monitorovaný druh konkurenčně silný, je doporučeno přenést
několik trsů rostlin do příhodných biotopů, které představují polostinné okraje lesa, okraje rákosin
s vysokým obsahem živin nebo tužebníková lada, kde probíhá extenzivní kosení.
BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ, E. & ZAPLETAL, A. Druhý příspěvek k typologii luk Slezska. Přírod. časopis slezský.
Sv. XX. 1959, č. 4, s. 435-xxx.
CIMALOVÁ, Š. Zábřežské louky, dřívější přírodní památka. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava,
nedatováno.
CZERNIK, A. et KNEBLOVÁ, I. Plán péče o přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky na období 2008 –
2018. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 2008.
GRULICH, V. Senecio sarracenicus L. – starček poříční. In SLAVÍK, B. a ŠTĚPÁNKOVÁ J. [eds.]. Květena ČR
7. Praha: Academia, 2004, s. 254-255.
HALUZA, J. et al. Koordinace územních systémů ekologické stability Moravskoslezského kraje – okres
Opava. Ostrava, 2002.
CHMELAŘ, J. et KOBLÍŽEK, J. Salix rosmarinifolia L. – vrba rozmarýnolistá. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.].
Květena ČR 2. Praha: Academia, 1990, s. 482.
CHRTKOVÁ, A. Ophioglossum L. – hadilka (hadí jazyk). In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČSR 1.
Praha: Academia, 1988, s.224-226.
Dostupné
na
http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/koutske-azabrezske-louky-146/
JANÁČKOVÁ, PETŘÍČKOVÁ, SEDLÁČKOVÁ, M., BALNER, V. & Sobotíková, R. PR Zábřežské louky. Soupis
druhů zjištěných dne 13.6.1995 při příležitosti posouzení návrhu na vyhlášení NPR Koutské louky. Ms.,
depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1995.
KOUTECKÁ, V. et al. Příroda Hlučínska. Hlučín: Sdružení obcí Hlučínska, 2004.
KOVANDA, M. Hottonia palustris L. – žebratka bahenní. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.] Květena ČR 3.
Praha: Academia, 1992, s. 258.
LIŠKOVÁ, V. Regionálně geografické studie Hlučínska. Ms. dipl. pr., depon in Katedra geografie, PřF, UP,
Olomouc, 2006.
NEUSCHLOVÁ, Š. Zábřežské louky, zápis z terénní exkurze rezervací v rámci celostátního semináře
botaniků muzejí ze dne 21. 6.1984. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1984
185
NIKLOVÁ, Š. Zpráva z kontrolní návštěvy CHÚ PP Zábřežské louky ze dne 15.6.1994. Ms., depon. in:
AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994.
PROCHÁZKA, F. Dactylorhiza Nevski – prstrnatec (vstavač). In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České
republiky. Praha: Academia, 2002a, s.776-779.
PROCHÁZKA, F. Epipactis Zinn. – kruštík. In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České republiky. Praha:
Academia, 2002b, s.770-773.
PROCHÁZKA, F., [ed.] Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Praha: Příroda, 2002.
SEDLÁČKOVÁ, M. Inventarizační průzkum botanický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994.
SEDLÁČKOVÁ, M. et PLÁŠEK, V. [eds.]: Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje. Čas.
Slez. Muz. Opava (A), 2005 č. 54, s. 97-120.
SKALICKÝ, V. Naumburgia thyrsiflora (L.) Reichenb. – bazanovec kytkokvětý. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B.
[eds.]. Květena ČR 3. Praha: Academia, 1992, s. 267-269.
SLAVÍK, B. Menyanthes trifoliata L. – vachta trojlistá. In SLAVÍK, B. [ed.]. Květena ČR 6. Praha: Academia,
2000, s. 111-112.
ŠPAČKOVÁ, P. Rostlinná společenstva rašelinných luk (PR Koutské a Zábřežské louky). Ms., dipl. pr.,
depon. in: inst. Env. inž., fak. HGF, VŠB, Ostrava, 2001.
TRÁVNÍČEK, B. Poznámky k přípravě návrhu odpisu zásob na území Koutských a Zábřežských luk. Ms.,
Turistik. Koutské a Zábřežské louky. CzechGate s.r.o. © 2000 - 2009 [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné
na
http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-opava/kravare-okres-opava/koutske-azabrezske-louky/
Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). AOPK ČR. ©1999-2008. [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné
na http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=586
Vyhláška MŽP ČR č.395/ 1992 Sb., Příloha č. 2- Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Na území se vyskytuje 12 druhů vážek a také zajímaví zástupci dvoukřídlých, brouků a motýlů. Žije zde
např. nížinná populace ještěrky živorodé a rovněž 9 druhů obojživelníků. Rezervace je významným
hnízdištěm 95 druhů ptáků (ISŽP Moravskoslezský kraj 2008). Z vzácného ptactva byli mmj. zjištěni
(břehouš černoocasý, bekasina otavní, moták pochop, kalous pustovka, chřástalové a hýl rudý). V území
a jeho blízkém okolí byl zaznamenán přímý výskyt celkem 21 druhů savců. Významný je výskyt různých
druhů netopýrů, kteří žijí v dutinách stromů (Weissmannová a kol 2004).
BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ, E. & ZAPLETAL, A. Druhý příspěvek k typologii luk Slezska. Přírod. časopis slezský.
sv. XX. 1959, č. 4, s. 435-xxx.
CIMALOVÁ, Š. Zábřežské louky, dřívější přírodní památka. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava,
nedatováno.
CZERNIK, A. et KNEBLOVÁ, I. Plán péče o přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky na období 2008 –
2018. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 2008.
ČECH, L. KOČÍ, M. & PRAUSOVÁ, R. Botanické inventarizační průzkumy (floristika, rostl. společenstva,
biotopy). In: JANÁČKOVÁ, H. ET ŠTORKÁNOVÁ, A. [eds.] Metodika inventarizačních průzkumů zvláště
chráněných území. AOPK ČR. 2005.
GRULICH, V. Senecio sarracenicus L. – starček poříční. In SLAVÍK, B. a ŠTĚPÁNKOVÁ J. [eds.]. Květena ČR
7. Praha: Academia, 2004, s. 254-255.
CHMELAŘ, J. et KOBLÍŽEK, J. Salix rosmarinifolia L. – vrba rozmarýnolistá. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.].
Květena ČR 2. Praha: Academia, 1990, s. 482.
CHRTKOVÁ, A. Ophioglossum L. – hadilka (hadí jazyk). In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.]. Květena ČSR 1.
Praha: Academia, 1988, s. 224-226.
CHYTRÝ, M., KUČERA T. & KOČÍ, M. [eds] Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany
Dostupné
na
http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/koutske-azabrezske-louky-146/
JANÁČKOVÁ, PETŘÍČKOVÁ, SEDLÁČKOVÁ, M., BALNER, V. & Sobotíková, R. PR Zábřežské louky. Soupis
druhů zjištěných dne 13.6.1995 při příležitosti posouzení návrhu na vyhlášení NPR Koutské louky. Ms.,
186
KOVANDA, M. Hottonia palustris L. – žebratka bahenní. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B. [eds.] Květena ČR 3.
Praha: Academia, 1992, s. 258.
NEUSCHLOVÁ, Š. Zábřežské louky, zápis z terénní exkurze rezervací v rámci celostátního semináře
botaniků muzejí ze dne 21. 6.1984. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1984.
NIKLOVÁ, Š. Zpráva z kontrolní návštěvy CHÚ PP Zábřežské louky ze dne 15.6.1994. Ms., depon. in:
AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994.
PROCHÁZKA, F. Dactylorhiza Nevski – prstnatec (vstavač). In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České
republiky. Praha: Academia, 2002a, s.776-779.
PROCHÁZKA, F. Epipactis Zinn. – kruštík. In Kubát et al. [eds.] Klíč ke květeně České republiky. Praha:
Academia, 2002b, s.770-773.
PROCHÁZKA, F., [ed.] Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Praha: Příroda, 2002.
PYŠEK, P., SÁDLO, J., & MANDÁK, B. Catalogue of alien plants of the Czech Republic. Preslia, 2002, č. 74,
s. 97–186.
SEDLÁČKOVÁ, M. Inventarizační průzkum botanický. Ms., depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava, 1994.
SEDLÁČKOVÁ, M. et PLÁŠEK, V. [eds.]: Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje. Čas.
Slez. Muz. Opava (A), 2005, č. 54, s. 97-120.
SKALICKÝ, V. Naumburgia thyrsiflora (L.) Reichenb. – bazanovec kytkokvětý. In HEJNÝ, S. a SLAVÍK, B.
[eds.]. Květena ČR 3. Praha: Academia, 1992, s. 267-269.
SLAVÍK, B. Menyanthes trifoliata L. – vachta trojlistá. In SLAVÍK, B. [ed.]. Květena ČR 6. Praha: Academia,
2000, s. 111-112.
TRÁVNÍČEK, B. Poznámky k přípravě návrhu odpisu zásob na území Koutských a Zábřežských luk. Ms.,
Turistik. Koutské a Zábřežské louky. CzechGate s.r.o. © 2000 - 2009 [online]. [cit. 2009-12-25]. Dostupné
na
http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-opava/kravare-okres-opava/koutske-azabrezske-louky/
9. Mapová dokumentace
Obr. 1. Hranice původního území PR Koutské a Zábřežské louky vyhlášeného v roce 1997 (zdroj: http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/koutske_a_zabrezske_louky_mapa.gif).
187
Obr. 2. Ortofotomapa území PR Koutské a Zábřežské louky – stav k území vyhlášenému roku 1997 (zdroj: http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/koutske_a_zabrezske_louky_ofmapa.jpg).
Obr. 3. Aktuální orientační mapa území PR Koutské a Zábřežské louky – stav hranic k vyhlášení PR z roku 2007 (zdroj:
Stalmachová et Stalmach 2009).
188
Obr. 4. Ortofotomapa území PR Koutské a Zábřežské louky – stav hranic k vyhlášení PR z roku 2007 (zdroj: http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/koutske-a-zabrezske-louky-of.gif).
189
2.19 Botanický inventarizační průzkum v PR Štěpán
190
Botanický inventarizační průzkum v PR Štěpán
I. etapa
191
Přírodní rezervace Štěpán
Katastrální území: Děhylov, Poruba – sever
Výměra: 45,24 ha
Vyhlášeno: 1994, 1995
Posláním rezervace je zachování velmi cenného území v údolní nivě řeky Opavy na katastru obce
Děhylov (okr. Opava) a městského obvodu Martinov (okr. Ostrava). Jedná se o rybník s přilehlým
mokřadem patřící k bývalé jilešovicko - děhylovské rybniční soustavě. Cenologicky jde o velmi pestré
území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (kotvice plovoucí, rdest vzplývavý, nepukalka
plovoucí, voďanka žabí ap.). Součástí rezervace je přirozená tůň s plovoucím stulíkem žlutým a
voďankou žabí a se společenstvem šťovíku klubkatého. Vyskytují se zde rovněž zvláště chráněné druhy
ptáků, vzácné druhy obojživelníků, plazů a savců, které indikují vysokou hodnotu tohoto území.
Podle (drusop.nature.cz, 1.2010).
Geomorfologie: Zájmové území leží v nivě řeky Opavy na jejím pravém břehu. Patří do celku Nízký
Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Děhylovská pahorkatina (Demek 1987). Území leží v
nadmořské výšce 212 - 215 m.
Geologie: Podloží rybníka tvoří kvartérní fluviální, převážně písčitohlinité sedimenty nižšího nivního
stupně. Ze západu zasahují holocenní hnilokaly a slatinné zeminy. Podloží přítoku - potoka pramenícího
v Malém obecním lese - je pleistocenního stáří a je tvořeno glacifluviálními písky a písčitými štěrky
sálského zalednění.
Půdní typ: Fluvizem glejová z bezkarbonátových nivních sedimentů.
Hydrologie: Rybník je v současnosti napájen drobnou vodotečí přitékající ze západní strany. Vody z
rybníka jsou vypouštěny do toku Opavy.
Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti M10 (Quit 1971). Ta je charakterizována
dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně
teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky
(průměrně 50 až 60 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až
8,5 °C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. Podle plánu péče na
období 2008-2017 (Anonymus 2008).
Dle fytogeografického členění leží území PR na rozhraní fytogeografického obvodu Českomoravského
mezofytika, fytogeografického okresu 74. Slezská pahorkatina, podokresu 74b. Opavská pahorkatina a
fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum, fyt. okresu 83. Ostravská pánev. Komplex rostlinných
společenstev prezentuje ojedinělou lokalitu v rámci mokřadních ekosystémů na Opavsku a Ostravsku (při
podrobném průzkumu v roce 2004 bylo rozlišeno 21 svazů a 32 asociací). Přibližně polovinu území
zaujímají rozsáhlé rákosiny s přechodem do mokřadních vrbin a bažinných olšin. Z hlediska botanického
jsou nejcennější porosty vodních makrofyt se silnými a stabilními populacemi kotvice plovoucí (Trapa
natans) a nepukalky plovoucí (Salvinia natans). Součástí přírodní rezervace je i tůň pod východní hrází
rybníka s bohatými porosty dalších vodních a mokřadních druhů rostlin, např. voďanky žabí (Hydrocharis
morsus-ranae) nebo šťovíku koňského (Rumex hydrolapathum).
Podle plánu péče na období 2008-2017 (Anonymus 2008).
Chráněné území leží v široké a ploché nivě řeky Opavy. Mokřad je tvořen rozsáhlými porosty rákosin
svazu Phragmition communis, prostoupenými plochami vysokých ostřic svazu Caricion gracilis,
přecházejícími v mokrou louku svazu Alopecurion pratensis a Arrhenatherion. Okraje rákosin lemují
bažinné vrbové křoviny svazu Salicion cinereae. Na hladině rybníka jsou hojná společenstva asociace
Trapetum natantis s kotvicí plovoucí (Trapa natans), leknínem bělostným (Nymphaea candida), dále
společenstva as. Salviniae-Spirodeletum s kriticky ohroženou nepukalkou plovoucí (Salvinia natans)
a stulíkem žlutým (Nuphar lutea). Břehy porůstá kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a žabník trávolistý
(Alisma gramineum). Na přilehlých loukách místy kvete prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Podle
Weissmannová et al. (2004).
192
V následujícím textu je uveden seznam druhů rostlin, kategorie ohrožení je převzata podle vyhlášky č.
395/1992 Sb. a podle Červeného seznamu České republiky (Procházka 2001). Území zahrnuje celou
řadu různých biotopů (louky, rákosiny, mokřady, vodní plochy), proto i počty chráněných a ohrožených
druhů jsou zde vyšší. V území je znám výskyt několika zvláště chráněných druhů rostlin: nepukalka
plovoucí (Salvinia natans), kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bělostný (Nymphaea candida),
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
V blízkém okolí území je zaznamenán výskyt těchto zvláště chráněných druhů: žebratka bahenní
(Hottonia palustris), bledule jarní (Leucojum vernum).
Dle Červeného seznamu (Procházka 2001) je z území znám výskyt následujících druhů, údaje o výskytu
jsou převzaty zejména z nejnovějších dat Prymusové (2004) : leknín bělostný – C1, kotvice plovoucí –
C1, nepukalka plovoucí – C2, voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) – C2, kamýšník vrcholičnatý
(Bolboschoenus yagara) – C2, žabník trávolistý (Alisma gramineum) – C2, lakušník niťolistý (Batrachium
trichophyllum) – C3, prstnatec májový – C3, bahnička bradavkatá rakouská (Eleocharis mamillata subs.
austriaca) – C3, rdest světlý (Potamogeton lucens) – C3, žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) – C3, jedle
bělokorá (Abies alba) – C4a, ostřice Otrubova (Carex otrubae) – C4a, ostřice nedošáchor (Carex
pseudocyperus) – C4a, chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) – C4a, dymnivka plná (Corydalis
solida) – C4a, bradáček vejčitý (Listera ovata) – C4a, jilm habrolistý (Ulmus minor) – C4a, okřehek
trojbrázdý (Lemna triscula) – C4a, oman vrbolistý (Inula salicina subsp. salicina) – C4a, bublinatka jižní
(Utricularia australis) – C4a, skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) – C4a, řečanka přímořská
(Najas marina) – C2, bahnička bradavkatá pravá (Eleocharis mamillata subsp. mamillata) – C4a,
Vybrané druhy, které v roce 2004 nebyly potrvrzeny:
ostřice šáchorovitá (Carex bohemica) – C4a, rdest světlý (Potamogeton lucens) – C3, lakušník okrouhlý
(Batrachium circinatum) – C4, ostřice rusá (Carex flava) – C4a, žabník trávolistý – C2, žluťucha lesklá
(Thalictrum lucidum) – C3, oman vrbolistý pravý – C4, rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) – C4a.
Blízké okolí PR Štěpán – žebratka bahenní – C3, bledule jarní – C3.
* Aldrovanka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa) – A1, v roce 1995 byly do tůně Bezedný a v květnu
2000 do rákosiny v SZ části rezervace vysázeny rostliny z genofondu BÚ ČAV Třeboň (Dr. Adamec).
Nepukalka plovoucí (Salvinia natans)
Nepukalka je na lokalitě svým výskytem vázaná na vodní plochy. V roce 1994 byl tento druh zaznamenán
v bylinné formaci nezpevněných pobřeží jihovýchodní části rybníka – čtverce C6, F5, občasně se
vyskytující porosty zaplavovaných půd, rákosiny stojatých vod, rostliny kořenující ve dně stojatých vod,
rostliny volně plovoucí drobnolisté (D5, C5), rostliny volně plovoucí drobnolisté (B5, E5, f5, C6) podle
Prymusová (1994). Výskyt v roce 1996 – rákosiny stojatých vod (F5), bylinné formace nezpevněných
pobřeží (C6, C5), rostliny kořenující ve dně stojatých vod (D5, D6, E6), rostliny volně plovoucí drobnolisté
(E5, f5, C6), rostliny volně plovoucí ostatní (B5). Po povodni v roce 1997 se tento druh na lokalitě
vyskytoval pouze ojediněle.
Kotvice plovoucí (Trapa natans)
V území je kotvice vázáná na vodní plochy rybníka a přechodně i na tůň Bezedný (Prymusová 2001).
Tato rostlina představuje dominantní druh vodní plochy rybníka Štěpán. V roce 1997 byla po
červencových povodních plocha tohoto druhu na rybníku značně redukována – téměř bez vegetace.
V roce 1998 se společenstvo Trapetum natantis rozšířilo přibližně na stejnou plochu jako v roce 19941995 (Primusová 2001).
Leknín bělostný (Nymphaea candida)
Leknín je v území svým výskytem vázán na blízkou tůň Bezedný. Spolu se stulíkem žlutým (Nuphar
lutea) a dalšími vodními makrofyty, tvoří na tůni Bezedný společenstvo Nupharo lutei-Nymphaeetum
albae plochu o rozloze 36 m2 (Prymusová 2001). I přes proud záplavové vody nebyly kořeny a oddenky
v roce 1997 výrazněji poškozeny (podle Prymusová 2001). Další záznamy o výskytu leknínu pochází
z roku 2004 (podle Prymusová 2004).
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
Z dostupných dat je prstnatec májový uváděn Kiliánem (1956, 1959) z blíže nespecifikovaného území
„Martinovský rybník“. Původně je ještě uváděn jako Orchis majalis. Počet ani přesné místo původního
výsykytu na lokalitě není známo. V roce 1994 sporadicky jen několik rostlin na mezofilních loukách
(Prymusová 1994). V roce 1995 byly na severozápadní louce v části Žabinec pozorovány 3 kvetoucí
exempláře (Pečinka 1996). V roce 1996 byl tento druh na lokalitě zaznamenán v počtu osmi kvetoucích
exemplářů, lokalizace ve čtverci E5 (podle Prymusová 1996). V roce 1998 nebyl tento druh na lokalitě
193
zaznamenán (Pečinka in litt. 1998). V roce 2004 je výskyt prstnatce májového z území PR Štěpán opět
udáván. Počet jednotlivých rostlin však není uveden, lokalizace druhu odpovídá dříve uváděným
lokalizacím na SZ okraji luk části území PR Štěpán - Žabeň (upraveno podle Prymusová 2004).
Žebratka bahenní (Hottonia palustris)
Výskyt mimo hranice rezervace, tůně mezi tratí a lesem Padělky ca 500 m SZ směrem, výskyt v roce
2004 nebyl potvrzen (Prymusová 2004). Žebratka je udáváná z let 1994, 1996, 2004 (Prymusová) a 1998
(Pečinka). Velikost populace není známa.
Bledule jarní (Leucojum vernum)
26.4.1996 nález bledule jarní v bažinném lese čtverce B2, počet sterilních a fertilních rostlin neuveden
(Prymusová 1996).
vztahující se k území PR Štěpán a jeho blízkému okolí.
Kilián (13.6., 30.6.1956), Kilián (25.5.1959) – Martinovský rybník, in Prymusová (1996)
Ajuga reptans, Agrosthema githago, Achillea millefolium, Alchemilla pratensis, Betonica officinalis, Bellis
perennis, Consolida orientalis, Coronilla varia, Caltha palustris, Carex flava, Carex vulpina, Carex
stellulata, Carex vulpina, Capsella bursa-pastoris, Crepis paludosa, Campanula patula, Campanula
rapunculoides, Campanula persicifolia, Dactylis glomerata, Daucus carota, Euonymus europaea,
Equisetum arvensis, Echium vulgare, Erysimum durum, Euphorbia cyparissias, Eriophorum
angustifolium, Ficaria verna, Filipendula ulmaria, Fragaria vesca, Gallium molugo, Galium verum,
Geranium robertianum, Glechoma hederacea, Hieracium pilosella, Hieracium murorum, Hieracium
umbellatum, Chamaerion angustifolium, Chrysanthemum leucanthemum, Iris pseudacorus, Impatiens
noli-tangere, Impatiens parviflora, Juncus sp.?, Juncus conglomeratus, Juncus compressus, Knautia
arvensis, Lepidium perfoliatum, Lycopus europaeus, Lapsana communis, Lysimachia vulgaris,
Lysimachia nummuralia, Lotus corniculatus, Lychnis flos-cuculi, Melampyrum nemorosum, Melandrium
album, Melandrium rubrum, Melilotus officinalis, Matricaria discoidea, Orchis majalis, Oxalis stricta,
Oxalis acetosella, Polygonatum multiflorum, Plantago media, Plantago lanceolata, Potentilla anserina,
Potentilla erecta, Reseda lutea, Ranunculus acer, Ranunculus repens, Rhinanthus minor, Scrophularia
nodosa, Symphytum officinale, Scirpus sylvaticus, Salvia pratensis, Solanum dulcamara, Schoenoplectus
lacustris, Sedum acre, Sedum telephium, Silene nutans, Stachys palustris, Trifolium repens, Thymus
pulegioides, Taraxacum officinale, Tanacetum vulgare, Urtica dioica, Valeriana officinalis, Veronica
beccabunga, Viccia cracca.
Tab. č. 11 – Vicherek (1959), Marvan & Komárek (1951), Krkavec (1968)
Lokalita
Druh
Carex caespitosa x C. mokré louky na pooderských nivách poblíž žel.stanice
Hlučín-Děhylov
fusca
rybník mezi Třebovicemi a Děhylovem, položený po P
Glyceria maxima
straně dráhy Svinov-Opava /nazývá se Štěpán/
Persicaria amphibia
Phalaris arundinacea rybník mezi Třebovicemi a Děhylovem, položený po P
Potamogeton lucens rybník mezi Třebovicemi a Děhylovem, položený po P
Potamogeton natans rybník mezi Třebovicemi a Děhylovem, položený po P
Salix aurita
kolem rybníků mezi Děhylovem a Třebovicemi
Salix caprea
v údolí řeky Opavy od Děhylova k Třebovicím
Salix cinerea
kolem rybníků mezi Děhylovem a Třebovicemi
Salix x dasyclados
Salix x reichardtii
194
Zdroj
Vicherek (1959)
Marvan
&
(1951)
Marvan
&
(1951)
Marvan
&
(1951)
Marvan
&
(1951)
Marvan
&
(1951)
Marvan
&
(1951)
Krkavec (1968)
Krkavec (1968)
Krkavec (1968)
Krkavec (1968)
Krkavec (1968)
Komárek
Komárek
Komárek
Komárek
Komárek
Komárek
Druh
Salvinia natans
Schoenoplectus
lacustris
Spirodela polyrrhiza
Lokalita
Zdroj
rybník mezi Třebovicemi a Děhylovem, položený po P Marvan
(1951)
(1951)
(1951)
&
Komárek
&
Komárek
&
Komárek
Prymusová (červenec 1990, srpen 1992) in Prymusová (1996) – bylinné patro
Aegopodium podagraria, Achillea millefolium, Angelica sylvestris, Artemisia vulgaris, Balota nigra, Bidens
tripartita, Bolboschoenus maritimus, Brachypodium sylvaticum, Calystegia sepium, Campanula latifolia,
Carex pseudocyperus, Carex sylvatica, Clinopodium vulgare, Conium maculatum, Conyza canadensis,
Dianthus deltoides, Dryopteris filix-mas, Eleocharis palustris, Elodea canadensis, Epilobium hirsutum,
Equisetum arvense, Equisetum palustre, Euphorbia cyparissias, Galeobdolon luteum, Galeopsis
pubescens, Galeopsis speciosa, Galium mollugo, Galium palustre, Geum urbanum, Glechoma
hederacea, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Hieracium racemosum, Humulus lupulus,
Hydrocharis morsus-ranae, Chaerophyllum aromaticum, Chaerophyllum bulbosum, Impatiens
glandulifera, Impatiens parviflora, Iris pseudacorus, Juncus bufonius, Juncus effusus, Lotus corniculatus,
Luzula luzuloides, Lycopus europaeus, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria,
Maianthemum bifolium, Melampyrum nemorosum, Myosotis palustris, Myosoton aquaticum, Myriophyllum
spicatum, Nuphar lutea, Persicaria amphibia, Phragmites communis, Pimpinella saxifraga, Plantago
major, Polygonatum multiflorum, Polygonum aviculare, Potamogeton natans, Potamogeton pusillus,
Ranunculus repens, Rumex hydrolaphatum, Sagittaria sagittifolia, Salvia natans, Sanguisorba officinalis,
Scirpus sylvaticus, Sedum maximum, Selinum carvifolia, Senecio nemorensis, Schoenoplectus lacuster,
Solanum dulcamara, Solidago virgaurea, Sparganum erectum subsp. ercetum, Spirodela polyrhiza,
Stellaria graminea, Symphytum officinale, Tanacetum vulgare, Torillis japonica, Trapa natans, Typha
angustifolia, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Valeriana officinalis, Veronica chamaedrys, Vicia cracca
Stromové patro – Acer campestre, Acer pseudoplatanus, Carpinus betulus, Corylus avellana,
Crataegus sp., Euonymus europaea, Fagus sylvatica, Fraxinus excelsior, Padus avium, Picea abies,
Prunus spinosa, Quercus robur, Quercus rubra, Rubus fruticosus, Rubus idaeus, Salix caprea, Salix
fragilis, Sambucus nigra, Sorbus aucuparia, Swida sanguinea, Tilia cordata, Ulmus glabra, Viburnum
opulus.
Prymusová (1994-1998) in Prymusová (2004)
Abies alba, Acer campestre, A. pseudoplatanus, Achillea millefolium, Adoxa moschatellina, Aegopodium
podagraria, Agrostis gigantea, Alchemilla xanthochlora, Alisma gramineum, Alisma plantago-aquatica,
Alliaria petiolata, Allium oleraceum, Alnus glutinosa, A. incana, Alopecurus aequalis, A. pratensis,
Anemone nemorosa, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum, Anthriscus sylvestris, Apera spicaventi, Arabidopsis thaliana, Arctium lappa, Arrhenatherum elatius, Artemisia vulgaris, Aster amellus
Ahyrium filix-femina,, Atriplex patula, Avenula pratensis, Avenula pubescens, Balota nigra, Barbarea
vulgaris, Batrachium aquatile, B. fluitans, B. circinatum, B. trichophyllum, Betula pendula, Bidens cernua,
B. tripartita, Bolboschoenus yagara, Brachypodium sylvaticum, Briza media, Bromus tectorum,
Calamagrostistis epigejos, Callitriche cophocarpa, Caltha palustris, Calystegia sepium, Campanula
persicifolia, C. rapunculoides, Cannabis sativa, Capsella bursa-pastoris, Cardamine pratensis, Carduus
acanthoides, Carduus crispus, Carex acutiformis, Carex bohemica, Carex brizoides, Carex elongata,
Carex gracilis, Carex hirta, Carex pallescens, Carex panicea, Carex pseudocyperus, Carex rostrata,
Carex sylvatica, Carex vesicaria, Carex vulpina, Carpinus betulus, Centaurea jacea, Cerastium arvense,
Cerasus avium, Chaenorrhinum minus, Chaerophyllum aromaticum, Ch. bulbosum, Ch. temulum,
Chamaerion angustifolium, Chenopodium album, Ch. polyspermum, Chrysosplenium alternifolium,
Chelidonium majus, Circaea lutetiana, Cirsium arvense, C. oleraceum, C. palustre, C. rivulare, C. vulgare,
Clinopodium vulgare, Colchicum autumnale, Convallaria majalis, Convolvulus arvensis, Conyza
canadensis, Corydalis solida, Corylus avellana, Crataegus sp., Cruciata glabra, Dactylis glomerata,
Dactylorhiza majalis, Deschampsia cespitosa, Dianthus deltoides, Dryopteris filix-mas, Eichhornia
crassipes, Eleocharis acicularis, E. mamillata subsp. austriaca, Elodea canadensis, Epilobium hirsutum,
E. ciliatum, E. roseum, Equisetum arvense, E. fluviatile, E. palustre, Erophila verna, Erysimum durum,
Euonymus europaea, Euphorbia cyparissias, E. dulcis, E. helioscopia, Fagus sylvatica, Festuca gigantea,
F. pratensis, Ficaria bulbifera, Filipendula ulmaria, Fragaria vesca, Frangula alnus, Fraxinus exelsior,
Gagea lutea, Galeobdolon luteum, Galeopsis pubescens, G. speciosa, Galium aparine, G. mollugo, G.
palustre, G. verum, Genista tinctoria, Geranium dissectum, G. pratense, G. pyrenaicum, G. robertianum,
Geum urbanum, Glechoma hederacea, Glyceria fluitans, G. maxima, Grossularia uva-crispa, Helianthus
tuberosus, Heracleum sphondylium, Hieracium murorum, Holcus lanatus, Hydrocharis morsus-ranae,
195
Hylotelephium maximum, Hypericum tetrapterum, Humulus lupulus, Impatiens noli-tangere, I.
glandulifera, I. parviflora, Inula salicina subsp. salicina, Iris pseudacorus, Juncus articulatus, J. bufonius,
J. conglomeratus, J. effusus, J. inflexus, Lactuca serriola, Lamium maculatum, Lathyrus pratensis, Lemna
minor, L. trisulca, Leontodon autumnalis, Linaria vulgaris, Listera ovata, Lolium multiflorum, L. perenne,
Lotus corniculatus, L. uliginosus, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia nummularia, L.
vulgaris, Lythrum salicaria, Luzula campestris, L. Iuzuloides, L. pallescens, L. pilosa, Maianthemum
bifolium, Matricaria maritima L., Melampyrum nemorosum, Melandrium rubrum, Melica nutans, Medicago
sativa, Mentha arvensis, Milium effusum, Myosoton aquaticum, Myosotis caespitosa, Myosotis nemorosa,
M. palustris, Myriophyllum spicatum, Nuphar lutea, Nymphaea candida, Oenanthe aqautica, Oxalis
acetosella, Padus avium, Paris quadrifolia, Pastinaca sativa, Phalaris arundinacea, Phragmites australis,
Phleum pratense, Parthenocissus quinquefolia, Persicaria amphibia, Picea abies, Pimpinella saxifraga,
Plantago major, Poa annua, .P nemoralis, P. palustris, P. pratensis,, Polygonatum multiflorum,
Polygonum amphibium, P. aviculare, P. lapathifolium, P. persicaria, Potamogeton crispus, P. lucens, P.
natans, P. pectinatus, Potentilla anserina, P. reptans, Primula elatior, Prunus spinosa, Pulmonaria
obscura, Quercus robur, Q. rubra, Ranunculus acris, R. auricomus, R. lanuginosus, R. polyanthemos, R.
repens, Ribes nigrum, Robinia pseudacacia, Rorippa amphibia, R. sylvestris, Rosa canina, Rubus
ceasius, R. fruticosus, R. idaeus, R. plicatus, Rumex acetosella, R. crispus, R. hydrolaphatum, R.
maritimus, R. obtusifolius, Sagittaria sagittifolia, Salix alba, S. aurita, S. caprea, S. cinerea, S. fragilis, S.
triandra, S. viminalis, Salvinia natans, Sambucus nigra, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus,
Scrophularia nodosa, Scutellaria galericulata, Selinum carvifolia, Senecio nemorensis subsp. fuchsii, S.
viscosus, Silene nutans, Solanum dulcamara, Solidago canadensis, S virgaurea, Sorbus aucuparia,
Sparganium erectum subsp. erectum, Spirodela polyrrhiza, Symphytum officinale, S. tuberosum, Stachys
palustris, Stellaria graminea, Swida sanguinea, Tanacetum vulgare, Taraxacum officinale, Thalictrum
lucidum, Tilia cordata, Torilis japonica, Trapa natans, Trifolium repens, Trisetum flavescens, Typha
angustifolia, T. latifolia, Turritis glabra, Ulmus minor, U. scabra, Urtica dioica, Utricularia australis,
Vaccinuim myrtillus, Valeriana officinalis, Vicia hirsuta, V. tetrasperma, Veronica beccabunga, V.
chamaedrys, V. hederifolia, V. officinalis, V. persica, V. scutellata, Viburnum opulus, Vicia cracca, Vignea
otrubae, Viola reichenbachiana, V. riviniana, Xanthoxalis dillenii.
Pečinka (1998) – louka v severozápadní části území - Žabinec
Acetosa pratensis , Alopecurus pratensis, Alnus glutinosa, Alnus incana, Angelica sylvestris, Batrachium
sp. – kanál, Calamagrostis epigejos, Cardamine pratensis, Carex acutiformis, Carex gracilis, Carex hirta,
Carex panicea, Carex vesicaria, Cirsium arvense, Cirsium oleraceum, Cirsium palustre, Deschampsia
caespitosa, Equisetum fluviatile, Equisetum palustre, Epilobium ciliatum, Epilobium hirsutum, Filipendula
ulmaria, Frangula alnus, Galium aparine, Galium palustre, Galium verum, Glechoma hederacea, Glyceria
maxima, Heracleum sphondylium, Impatiens noli-tangere, Inula salicina subsp. salicina, Iris peudacorus,
Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Juncus inflexus, Lathyrus pratensis, Lemna minor, Lotus
uliginosus, Lycopus europaeus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummmularia, Lysimachia vulgaris,
Lythrum salicaria, Mentha arvensis, Myosotis nemorosa, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis,
Poa palustris, Poa pratensis, Potentilla reptans, Persicaria lapathifolia, Quercus robur, Rumex crispus,
Ranunculus acris, Ranunculus repens, Rubus caesius, Rubus plicatus, Salix cinerea, Sanguisorba
officinalis, Scripus sylvaticus, Scutelaria galericulata, Selinum carvifolia, Stachys palustris, Stellaria sp.,
Symphytum officinale, Urtica dioica, Utricularia australis - kanál, Valeriana officinalis, Veronica
chamaedrys, Vignea otrubae, Vignea vulpina, Viburnum opulus.
Prymusová (2004)
,Abies alba,
Acer campestre, Acer negundo, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Adoxa
moschatellina, Aegopodium podagraria, Aesculus hippocastanum, Agrostis stolonifera, Ajuga reptans,
Alchemilla monticola, Alisma plantago-aquatica, Alliaria petiolata, Allium oleraceum, Alnus glutinosa,
Alnus incana, Alopecurus pratensis, Anemone nemorosa, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum,
Anthriscus sylvestris, Arenaria serpyllifolia agg., Armoratia rusticana, Arrhenatherum elatius, Artemisia
vulgaris, Asarum europaeum, Aster tradescantii, Athyrium filix-femina, Avenula pubescens, Batrachium
trichophyllum, Betula pendula, Bidens cernua, Bidens frondosa, Bolboschoenus sp., Brachypodium
sylvaticum, Brasica napus subsp. napus, Bromus hordeaceus subsp. hordeaceus, Bromus tectorum,
Calamagrostis canescens, Calamagrostis epigejos, Callitriche hamulata, Caltha palustris subsp. palustris,
Calystegia sepium, Campanula rapunculoides, Capsella bursa-pastoris, Cardamine amara, Cardamine
pratensis, Cardaminopsis arenosa, Cardaria draba, Carex acuta, Carex acutiformis, Carex brizoides,
Carex contigua, Carex echinata, Carex elongata, Carex hirta, Carex otrubae, Carex pallescens, Carex
panicea, Carex pseudocyperus, Carex remota, Dryopteris carthusiana, Dryopteris filix-mas, Elytrigia
repens, Epilobium ciliatum, Epilobium palustre, Equisetum fluviatile, E. palustre, Erysimum durum,
Euonymus europaea, Eupatoriurn cannabinum, Euphorbia amygdaloides, Euphorbia cyparissias,
Euphorbia dulcis, Fagus sylvatica, Fallopia dumetorum, Festuca gigantea, Festuca pratensis, Festuca
196
rubra, Ficaria verna subsp. bulbifera, Filipendula ulmaria, Frangula alnus, Fraxinus excelsior, Gagea
lutea, Galeobdolon argentatum, Galeobdolon luteum, Galeopsis pubescens, Galeopsis speciosa, Galium
album subsp. album, Galium aparine, Galium elongatum, Galium palustre, Galium verum, Galium
mollugo, Genista tinctoria, Geranium pratense, Geranium robertianum, Geum urbanum, Glechoma
hederacea, Glyceria maxima, Glyceria fluitans, Heracleum sphondylium, Hieracium murorum, Impatiens
glandulifera, Irnpatiens noli-tangere, Impatiens parviflora, Iris pseudacorus, Juncus conglomeratus,
Juncus effusus, Juncus inflexus, Juncus tenuis, Lactuca serriola, Lapsana communis, Larix decidua,
Lathyrus pratensis, Lemna minor, Lemna trisulca, Ligustrum vulgare, Linaria vulgaris, Listera ovata, Lotus
uliginosus, Luzula campestris, Luzula luzuloides, Lycopus europaeus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia
nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Maianthemum bifolium, Melampyrum nemorosum,
Melica uniflora, Melilotus officinalis, Mentha aquatica, Milium effusum, Moehringia trinervia, Myosotis
nemorosa, Myosotis palustris, Myriophyllum spicatum, Najas marina, Nuphar lutea, Nymphea candida,
Oneanthe aquatica, Oenothera sp., Oxalis acetosella, Papaver rhoeas, Parthenocissus quinquefolia,
Persicaria amphibia, Persicaria hydropiper, Persicaria lapathifolia subsp. lapathifolia, Phalaris
arundinacea, Phragmites australis, Picea abies, Pimpinella saxifraga, Poa nemoralis, Poa palustris, Poa
trivialis, Polygonatum multiflorum, Populus tremula, Potamogeton pectinatus, Potentilla anserina,
Potentilla recta, Primula elatior, Prunus avium, Prunus padus, Prunus spinosa, Pulmonaria obscura,
Pyrus communis, Quercus robur, Quercus rubra, Ranunculus acris subsp. acris, Ranunculus aricomus
agg., Ranunculus flamula, Ranunculus lanuginosus, Ranunculus repens, Ribes nigrum, Ribes uva-crispa,
Robinia pseudacacia, Rorippa austriaca, Rorippa palustris, Rosa canina, Rubus caesius, Rubus idaeus,
Rubus sp., Rumex acetosa, Rumex acetosella subsp. acetosella, Rumex crispus, Rumex hydrolapathum,
Rumex maritimus, Rumex obtusifolius, Sagittaria sagittifolia, Salix alba, Salix caprea, Salix cinerea, Salix
fragilis, Salix purpurea, Salix triandra, Salix viminalis, Sambucus nigra, Sanguisorba officinalis, Salvinia
natans, Sparganium erectum subsp. erectum, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Scutellaria
galericulata, Securigera varia, Sedum sexangulare, Selinum carvifolia, Senecio ovatus, Silene dioica,
Silene nutans, Solanum dulcamara, Solidago canadensis, Solidago virgaurea, Sorbus aucuparia,
Sparganium erectum, Stachys palustris, Stachys sylvatica, Stellaria graminea, Stellaria media, Stellaria
nemorum, Stellaria palustris, Symphytum officinale, Symphytum tuberosum, Tanacetum vulgare,
Taraxacum sp., Tilia cordata, Trapa natans, Trisetum flavescens, Typha angustifolia, Typha latifolia,
Ulmus minor, Urtica dioica, Utricularia australis, Valeriana officinalis, Veronica beccabunga, Veronica
hederifolia, Veronica chamaedrys, Veronica persica, Viburnum opulus, Viccia sepium, Vicia cracca, Viola
arvensis, Viola canina, Viola reichenbachiana, Viscum album, Xanthoxalis fontana.
6. Základní literatura - PR Štěpán
Anonymus (2008): Plán péče o přírodní rezervaci Štěpán. - Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
Odbor životního prostředí a zemědělství, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů. - © AOPK ČR 2009.
Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů, Botanický
inventarizační průzkum. - AOPK ČR, Praha.
Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. eds] (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha.
Krkavec F. (1968): Vrby sekce Capreae Dumort. na Ostravsku. – Přír. Sbor. (Ostravské muzeum)
24:121-128.
Marvan P. & Komárek J. 1(1951): Příspěvek k poznání řas a sinic na Opavsku. – Přír. Sbor. Ostrav.
kraje 12:189-201.
Pečinka A. (1996): Vstavačovité Hlučínska. – In: Majkus Z. [ed.], Příroda Hlučínska, Sborník příspěvků
z konference konané 17. dubna 1996 v Dolním Benešově, p. 17–21. – Slezská kulturní a vzdělávací
nadace Hlučínsko, Kravaře.
Pečinka, A., (1998): Biotechnické zásahy v přírodní rezervaci Štěpán, kosení luk v severozápadní části
chráněného území. - Ms. [Depon. in: ZO ČSOP Levrekův ostrov, Vřesina]
Prymusová, Z., (1994): Přírodní rezervace Štěpán, dílčí zpráva inventarizačního průzkumu botanického
podle metodiky SÚPOP 1987. - Magistrát města ostravy, odbor ekologie, Ms. [Depon. in: AOPK ČR
Prymusová, Z., (1996): Přírodní rezervace Štěpán, dílčí zpráva inventarizačního průzkumu botanického
podle metodiky SÚPOP 1987. - Magistrát města ostravy, odbor ekologie, Ms. [Depon. in: AOPK ČR
Prymusová, Z. & Stolarczyk, J. (2004): Botanický a zoologický průzkum v přírodní rezervaci Štěpán. Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
197
Prymusová, Z., (2006): Změny vegetačních poměrů přírodní rezervace Štěpán (Ostravská pánev, Česká
republika). - Scr. Facult. Rer. Natur. Univ. Ostrav., (Environmental changes and biological assessment
III), č. 163/2006.
Přírodní rezervace Štěpán, dílčí zpráva inventarizačního průzkumu botanického podle metodiky SÚPOP
1987. - Magistrát města ostravy, odbor ekologie, Ms. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Vicherek J. (1959): Poznámky ke květeně Slezka I. – Přír. Čas. Slez. 20:227-230
Rezervační kniha PR Štěpán. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava]
Vyhláška 4/1995 kterou se zřizuje přírodní rezervace “Štěpán“ a její ochranné pásmo, Město Ostrava
(25.7.1995)
Vyhláška Okresního úřadu v Opavě č.j.: 2/94 ze dne 30.6.1994 o zřízení přírodní rezervace Štěpán a
jejího ochranného pásma (30.6.1994).
URL: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1737
(12.2009)
URL:
http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/stepan_ofmapa.jpg
(12.2009)
URL: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/priroda/chranena-uzemi/rezervace/stepan_mapa.gif
(12.2009)
7. Základní mapy území – PR Štěpán
Obr. č. 11 – ortofoto mapa území PR Štěpán (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
198
Obr. č. 12 – mapa území PR Štěpán (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 12.2009).
199
2.20 Botanický inventarizační průzkum v PR Skučák
200
Botanický inventarizační průzkum v PR Skučák
Mgr. Michal Krátký, 2009
Sagittaria – Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy
201
1. Úvod
Dílčí zpráva o realizaci projektu (1. etapa) obsahuje výsledky dostupných zdrojů a historických dat o
předmětném chráněném území - Přírodní rezervace Skučák. Proběhla analýza a rámcové zpracování
vyhledaných dat o předmětných chráněných druzích rostlin vyskytujících se na území a dosavadní péči o
území.
V této dílčí zprávě jsou zahrnuty výsledky k 22. prosinci 2009. Vzhledem k pozdnímu zadání práce byl
zatím realizován průzkum v terénu na konci vegetační sezóny a komentář k vývoji vegetace na rybníce
v roce 2009.
druzích a managementu území s terénním průzkumem a zhodnocením výskytu významných ohrožených
druhů.
2. Název průzkumu
Botanický inventarizační průzkum v PR Skučák 2.20
3. Cíl průzkumu
Zpracování floristického průzkumu a inventarizace rostlinných společenstev v Přírodní rezervaci Skučák a
návrh vhodného managementu k udržení či zlepšení stavu předmětu ochrany PR.
V roce 2009 v návaznosti na průzkumy z předcházejících let proběhl pouze monitoring vývoje vodní
vegetace v závislosti na rybničním hospodaření a zhodnocení výskytu pouze vybraných vodních druhů
rostlin. Při průzkumu byl litorál rybníka procházen v gumových holínkách (prsačky) a sledován výskyt
vodních makrofyt.
Samotný průzkum v následujícím roce bude probíhat podle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ
(Čech, Kočí, Prausová, 2005).
V roce 2010 bude průzkum prováděn na celé ploše PR na devíti vymezených dílčích plochách
z průzkumů realizovaných v letech 2007- 2008. Zkoumané území bude procházeno nebo propluto na lodi
třikrát během vegetační sezóny. V rámci každé dílčí plochy budou zaznamenány všechny nalezené druhy
rostlin. U ohrožených druhů rostlin bude zaznamenán odhad velikosti jejich populace v území. Pro přesné
zakreslení do mapy výskytu budou vybrané druhy zaměřeny pomocí přístroje GPS a mapa zpracována
v prostředí GIS. Rozsah rostlinných společenstev bude při návštěvě území zakresleno do ortofotomapy
území, bodové výskyty budou zaměřeny pomocí přístroje GPS.
Při zpracování výsledků budou použita jména taxonů podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002),
jména syntaxonů podle přehledu rostlinných společenstev ČR (Moravec et al., 1995). Míra ohrožení
taxonů bude posuzována dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Holub & Procházka
2000). Pro determinaci taxonů bude použito Klíče ke květeně ČR (Kubát et al., 2002), a Květena ČR
(Hejný, Slavík B. 1988, 1990, 1992, a Slavík 1995, 1997, 2000).
5. Výsledky
5.1 Přírodní Rezervace Skučák
Lokalita PR Skučák se nachází v těsné blízkosti obce Rychvald v nadmořské výšce cca 210 m n. m.
Území náleží do fytogeografického okresu 83 – Ostravská pánev (Hejný, Slavík 1988).
Gemorfologicky dle Demka (1987) náleží území do Severních vněkarpatských sníženin, celku Ostravské
pánve, okrsku Orlovské plošiny. Dle klimatické mapy náleží území PR do mírně teplé oblasti MT10 (Quitt
1971). Podloží tvoří kvartérní hlíny, spraše, písky a štěrky. Půdu v okolí rybníka tvoří typický glej
přecházející do fluvizemě glejové.
Potencionální přirozenou vegetaci dle mapy potencionální přirozené vegetace (Neuhäuselová
1998) tvoří střemchová jasenina.
202
Území PR je tvořeno rybníkem s 5 ostrovy a břehovými porosty a původně mělčím horním
rybníkem dnes přeměněným na rozsáhlou rákosinu a přiléhající luční společenstva a na ně navazující
olšiny. V této rákosině byly vyhloubeny dvě tůně pro vytvoření vodních biotopů více či méně izolovaných
od vlastního rybníka pro vodní vegetaci a živočichy.
Bližší charakteristiku území uvádí Vansa (1983) a Hrabovský (1994).
5.1.1 Hospodaření v PR Skučák
Hospodaření v PR Skučák je v několika rovinách.
V první řadě se jedná o rybniční hospodaření realizované pomocí nájemce rybníka – Rybářství Rychvald.
Hospodaření na rybníce významně ovlivňuje průhlednosti vody, stav vodní vegetace a v neposlední řadě
i faunu vázanou na rybník. V minulosti až do odbahnění rybníka v roce 2005 docházelo k nasazení příliš
velkých obsádek ryb včetně nepůvodních druhů amura bílého a tolstolobika bílého. Vyšší obsádky byly
částečně zapříčiněny neúplným slovením rybníka při pravidelných každoročních výlovech.
Po odbahnění nebyly do rybníka nasazeny žádné ryby, ale z povodí se sem dostal karas stříbřitý, který
se neúměrně pomnožil a způsobil opět silný zákal vody během vegetační sezóny. Proto se poslední roky
nasazují do rybníka dravé ryby pro tlumení výskytu karase.
Hospodaření v luční části a v rákosině je zadáváno AOPK ČR, střediskem Ostrava a jsou koseny jednou
ročně luční enklávy ve východní části a okolo nově vybudovaných tůní. Na podzim a v zimním období je
každoročně sečena část rákosiny pro odstranění hromadící se biomasy.
5.1.2 Sledované významné druhy rostlin
Vzhledem k pozdnímu zadání je komentovaný výskyt pouze u vybraných druhů.
Tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides Sw.)
Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako ohrožený druh
C3, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není zařazen mezi
zvláště chráněné druhy. Druh byl v minulosti na lokalitě nalezen na jednom místě u vjezdu na loviště
v západní části PR. V roce 2009 byl druh nalezen i na obnaženém dně podél východní hráze rybníka
oddělující rybník od rákosiny.
Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) (S.G.Gmel.) O. Kuntze
Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako kriticky ohrožený
druh C1, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny je klasifikován
také jako kriticky ohrožený druh §1. Druh se na lokalitě vyskytuje s přestávkami celá desetiletí nejméně
od roku 1933. V devadesátých letech druh z rybníka vymizel. Poté byl autorem přechodně nalezen v roce
2003 a v roce 2004 na obnaženém dně. Po odbahnění rybníka se populace obnovila ze semenné banky.
V roce 2006 a 2007 však populace vlivem zákalu vody a vlivu nadměrného výskytu plevelných ryb
(karase stříbřitého) opět značně prořídla. V roce 2008 tento trend nadále pokračoval a v roce 2009 druh
definitivně vymizel. Pro obnovu plavínu štítnatého je stěžejní vyzimování rybníka a postupné pomalé
napouštění v počátku vegetační sezóny při udržování dobrých průhledností vody. Stěžejní je zamezení
pronikání karase stříbřitého z povodí do rybníka instalací hustší mřížky na přítoku, slovením pokud
možno všech ryb z rybníka a nasazení dravců (štika, candát) pro potlačení případného potěru.
Rdest světlý (Potamogeton lucens L.)
Druh klasifikován podle červeno černého seznamu (Holub J. & Procházka F. 2000) jako druh vyžadující
další pozornost C4a, dle prováděcí vyhlášky 395/1992 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny není
zařazen mezi zvláště chráněné druhy.
Druh se na lokalitě vyskytuje hojně v obou tůních i na ploše rybníka. V roce 2009 byla velmi bohatá
populace rdestu na rybníce se vzrůstající tendencí.
Mandák M. a kol. (2007): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce 2007. Ms. [Depon. in: KÚ
Moravskoslezského kraje] Ostrava.
Hrabovský S. (1994): Přírodní rezervace Skučák, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky
SÚPPOP 1987. Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava.
Krátký M., Faina R. (2001): Ochrana plavínu štítnatého. Sagittaria, Olomouc.
203
Krátký M. (2002): Zhodnocení stavu pobřežní a litorální vegetace na lokalitách s výskytem druhu
Nymphoides peltata. Sagittaria, Olomouc.
Krátký M. (2003a): Zhodnocení stavu pobřežní a litorální vegetace na lokalitách s výskytem druhu
Nymphoides peltata. Sagittaria, Olomouc.
Krátký M (2007): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Skučák kód ZCHÚ: 395
Moravskoslezský kraj, okres Karviná, k.ú. Rychvald. Sagittaria, Olomouc.
Krátký M (2008): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Skučák kód ZCHÚ: 395
Moravskoslezský kraj, okres Karviná, k.ú. Rychvald. Sagittaria, Olomouc.
Koutecká V. (1996): Průzkum vodních a mokřadních druhů makrofyt vybraných lokalit v k.ú. Rychvald.
Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava, p. 10.
Neuschlová Š (1985): Přehled druhu zjištěných v SPR Skučák, Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko
Ostrava.] Ostrava.
Vansa M. (1983): Státní přírodní rezervace Skučák, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky
SÚPPOP 1973. Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko Ostrava.] Ostrava.
Weissmannová H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. [ed.]: Chráněná území ČR,
svazek X., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.
-
Bílek O., Kolbek J., Černý T., Petřík P., Neuhäuslová Z., Wild J., Tichý L. (2005): Inventarizace
rostlinných společenstev – In Kolektiv (2005): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných
zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha.
Čech, L., Kočí, M. et Prausová, R. (2005): Floristická inventarizace. – In Kolektiv (2005): Metodika
inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha.
DEMEK, J. [eds.] (1987): Zeměpisný lexikon České socialistické republiky, Hory a nížiny. Praha:
Academia.
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. – Academia, Praha.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. – Academia, Praha.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1990): Květena České republiky 2. – Academia, Praha.
Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1992): Květena České republiky 3. – Academia, Praha.
Holub J. & Procházka F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic - 2000. – Preslia 72:
187–230.
Kubát K., HroudaL., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně
České republiky. 928 p., Academia, Praha.
MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení, Severočeskou
přírodou, Litoměřice, příloha 1995, p. 29.
Neuhäuselová a kol. (1998) Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky Academia Praha.
Quitt E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geographica 16, Brno.
Slavík B. [ed.] (1995): Květena České republiky 4. – Academia, Praha.
204
2.21 Mykologický inventarizační průzkum v PR Karlovice sever
205
Mykologický inventarizační průzkum v PR Karlovice - sever
I. etapa
206
Přírodní rezervace Karlovice - sever
Katastrální území: Karlovice ve Slezsku
Výměra: 42,35 ha
Nadmořská výška: 628 - 787 m n.m.
Vyhlášeno: 1970
Předmět ochrany: Přirozené horské kyčelnicové jedlobučiny s příměsí autochtonního jesenického
modřínu (Larix decidua subsp. polonica) s častou jedlí bělokorou (Abies alba), vtroušeným javorem
klenem (Acer pseudoplatanus) a dosud vitálním jilmem horským (Ulmus glabra).
Rezervace se nachází na svahu s jižní až jihovýchodní expozicí 2 km severozápadně nad obcí Karlovice.
Nadmořská výška lokality je 628 – 788 m.n.m. Geomorfologicky patří území do celku Nízký Jeseník,
okrsku Holčovická vrchovina – jedná se o členitou vrchovinu tvořenou převážně zvrásněnými
spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi a drobami. Údolí jsou hluboce zařezaná, založená převážně na
zlomech. Geologickým podkladem jsou kulmské horniny andělskohorského souvrství, které místy
vystupují ve výchozech.
Geneticky cenný modřín opadavý (Larix decidua subsp. polonica) roste především v centrální části
rezervace. Celá rezervace je od roku 1995 oplocena, aby se předešlo škodám způsobeným okusem.
Díky tomuto opatření intenzívně zmlazuje buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba) i smrk
ztepilý (Picea abies). Dále se zde nachází javor klen a jižní části rezervace jednotlivě jilm horský.
V rezervaci probíhá asanační těžba smrků napadených kůrovcem. Ke zvýšení zastoupení jedle přispívá i
výsadba stovek semenáčků z blízké genové základny.
Na většině plochy rezervace převládá květnatá bučina asociace Dentario enneaphylli-Fagetum s
typickými bučinnými druhy: bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), svízelem vonným (Galium
odoratum), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), kostřavou lesní (Festuca altissima), pšeníčkem
rozkladitým (Milium effusum), starčkem vejčitým (Senecio ovatus) a pitulníkem horským (Galeobdolon
montanum). Místy jsou v podrostu také třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ječmenka lesní
(Hordelymus europaeus) a další druhy.
Dle rezervační knihy a Plánu péče o PR Karlovice - sever neproběhly na území přírodní rezervace
v minulosti žádné systematické mykologické průzkumy.
Na základě průzkumů bude vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na území rezervace žádné
mykologické průzkumy neprobíhaly, proto není možné srovnávat aktuální stav s historickými nálezy
v minulosti. Průzkum bude prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005),
207
Mykologický průzkum, který byl součástí základní rekognoskace území, byl proveden 20. listopadu
v pozdně podzimním období, pro růst terestrických hub v období značně nepříznivém (noční a ranní
mrazy, nízká teplota během dne). Z tohoto důvodu je nalezené množství druhů hub nízké.
V případě dřevních hub jde převážně o nálezy saprofytů. Jediným žijícím parazitem byl (v množství 3
plodnic o mimořádných velikostech 13, 15 a 18 cm v průměru souplodí) korálovec ježatý (Hericium
erinaceus), který byl také nejvzácnějším nálezem prvního dne sběru v PR.
Za další relativně vzácné nálezy lze považovat plodnici ohňovce Hartigova na pařezu smrku (běžný je na
jedli) a kornatku dubovou na mrtvé větvi buku. Kromě hub byla nalezena také hlenka – Fuligo spetica –
slizovka tříslová.
Vzhledem k velkému počtu nalezených plodnic penízovky kuželovité je možno mluvit o pozdně
podzimním aspektu Collybia asema.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
Ohňovec osikový (Phellinus tremulae) - okolo několika suků na živé osice
Choroš šupinatý (Polyporus squamosus) - na klenu a bázi mrtvého kmene buku
Ohňovec hartigův (Phellinus hartigi) - pařez smrku
Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) – bílá mladá plodnice, dále na pahýlech buku a
padlých kmenech buku
Václavka smrková (Armillaria ostoyae) - hyfy spletené do černých provazců, pařez smrku
Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum) - stará plodnice a několik plodnic na pařezu smrku
Penízovka kuželovitá (Collybia asema) - v podrostu buku, v době průzkumu nejhojnější, plošně
po celé rezervaci
Helmovka skvrnitá (Mycena maculata) – v pařezu smrku
Čepičapka jehličnanová (Galerina marginata) - na pařezu smrku
Helmovka slizká (Mycena epipterigia) - rozkládající se bukový pařez
Třemenitka cihlová (Hypholoma sublateritium) - v hnijícím dřevě buku a pařezu
Kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosus) - bílá začínající plodnice na rozkládajícím se
pařezu smrku
Třepenitka drobná (Hypholoma subviride) – na tlejícím pařezu buku
Třepenitka maková (Hypholoma capnoides) – tři kusy v pařezu smrku, na několika pařezech
smrku
Šupinovka gumovitá (Pholiota gummosa) - jednotlivě a v menších skupinách na několika tlejících
pařezech buku
Šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) - ve velkých trsech na pařezu, roste v trsech v mrtvém
dřevě jehličnanů a listnáčů
Svraštělka javorová (Rhytisma acerinum) - na opadlém listu javoru
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) - větší množství na malém buku, pahýly a mrtvé
ležící kmeny
Korálovec ježatý (Hericium erinaceus) - 3ks na kmeni buku, vzácný parazit na živém kmeni buku
– 3 plodnice ve výšce 2,5-3,5 nad zemí
Korovitka terčovitá (Diatrype disciformis) – na mrtvých větvích buku
Spálenka skořepatá (Kretzschmaria deusta) - na pařezu smrku, na kmenech listnatých dřevin,
hojný
Límcovka měděnková (Stropharia aeruginosa) - tři plodnice v opadu buku, zelená
Dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) – tlející pařez buku
Kornatka dubová (Peniophorma quercina) – na mrtvé větvi buku
Kropilka rosolovitá (Dacrimyces stillatus) – na velkém pařezu smrku
Lesklokorka ploská (Ganoderma lipsiense = G. applanatum) - na mrtvém padlém kmeni buku a
na silnější větvi buku
Helmovka tuhonohá (Mycena galericulata) - jednotlivě a v trsech na 3 pařezech buku
Houževnatec přivázlý (Lentinus adhaerens) - 3ks, na pařezu smrku
Pevník chlupatý (Stereum hirsutum) - častý na větvích buku a pařezech
Václavka obecná (Armillaria mellea) – rhizomorfy na pařezech buků, dřevní houba
208
31. Dřevomor červený (Hypoxylon fragiforme)
32. Helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta) - na tlejícím pařezu buku
33. Helmovka lepkavá (Mycena viscosa) - na rozkládajícím se pařezu buku
Karlovice - sever - Ms.. [Depon. in: AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha]
Lekeš, V. (2001): Plán péče o PR Karlovice - sever na období 2002 – 2013. Deponováno - AOPK ČR
Výnos Ministerstva kultury ČSR ze dne 3.srpna 1970 o zřízení státní přírodní rezervace Karlovice –
sever. URL:
839698
209
Obr. č. 1 Ortofoto mapa území PR Karlovice - sever
Obr. č. 2 Mapa území PR Karlovice - sever (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1.2010).
210

1. dílčí zpráva botanických průzkumů

Transkript

Podobné dokumenty

Komunikační plán - Jednotný informační a komunikační systém

Komunikační strategie Natura 2000

strategická transformace vojenského újezdu brdy the strategical

závěrečná zpráva 2.19. - Komplexní monitorovací systém přírodního

závěrečná zpráva 2.9. - Komplexní monitorovací systém přírodního

závěrečná zpráva 2.18.

up_malenovice_zm2_sea

Článek [Full article]

regionální rozvoj v době krize

závěrečná zpráva 2.4. - Komplexní monitorovací systém přírodního

Výroční zpráva 2011oblíbené!

Floristický kurz České botanické společnosti, Vsetín 2008

Zpravodaj č. 33