U3V_sylabus_LS_05 - Petra Marikova Vlckova
Transkript
Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015 Úvod do egyptské historie – Druhé přechodné období a počátek Nové říše Petr Charvát, Petra Maříková Vlčková 24.03.2015 Druhé přechodné období (SIP): cca 1650-1550 př. n. l. Vláda 14. – 17. dynastie Konec: dobytí Avaridy ve V Deltě Ahmosem I. – asi mezi 18. a 22. rokem vlády 14. dynastie – drobná knížectví v Deltě, Nehesej 15. dynastie – vláda Hyksósů, sídelní město Avaris 16. dynastie – možnou rezidencí Théby, otázka existence 17. dynastie – sídelním městem Théby Hyksós: odvozeno od termínu heka chasut (vládci cizích zemí, pořečtěním termínu Hyksós) Historie SIP = 3 fáze vývoje 1. fáze = někdy chápáno ještě jako součást závěrečné Střední říše. Koexistence dvou paralelních politických entit: Ictaueje (13. dynastie) a oblasti Delty (14. dynastie). Panovníci z Delty (14. dynastie) ještě formálně uznávali královské postavení Ictaueje – nejde o jednotnou linii králů spojených rodinnými vztahy a vládnoucích z jednoho místa. Nejdůležitější panovník: Nehesej (14. dynastie) – správce Avaridy, podle jména Núbijec) přijímá základ královské titulatury 2. fáze = Opuštění Ictaueje (konec 13. dynastie) a přenos královské rezidence i tradice do Théb (16., 17. dynastie) = skutečný počátek Druhého přechodného období. Územní roztříštěnost – paralelní vláda několika dynastií – 15., 16., 17. Dynastie Dualita prostředí – jih: Théby X sever: Avaris – hranice poblíž Hermopole v Kusai V Avaridě: nová vládní elita – Hyksósové (15. dynastie – tzv. velcí Hyksósové). Konec: dobytí Avaridy Ahmosem I. Vládci: Šeši, Jakohber, Chaian, Iensen, Apopi, Chamudi. Převažuje obchod s Kanaánem a Kyprem. Lokalita: Tell ed-Daba (Avaris) – hlavní centrum Hyksósů v Egyptě. Nejstarší osídlení – FIP – součást obranného systému V delty. Místo kontaktu pozemních a námořních cest – kontaktní bod mezi Levantou a nilským údolím. Přinášení tradic spojených s Předním východem (typ representativní architektury – tzv. Mittelsaalhaus; pohřby zemřelých v areálu sídliště či přímo pod domy; pohřbívání oslů = používání karavan; typy zbraní; typy keramik; ústřední role Sutecha v panteonu). Palác: zlomky minojských fresek 3. fáze: ozbrojený konflikt mezi panovníky 17. (thébské, Antef, Sekenenre/Senachtenre Tao, Kamose) a 15. (avaridské, Apopi a Chamudi) dynastie. Spor propukl někdy kol. 1555 př. n. l. – Théby. Generace: Sekenenre/Senachtenre Tao – Kamose – Ahmose (I.) Pohřebiště: Dra Abú en-Naga - Z břeh Nilu proti Karnaku Sekenenre Tao I. - mumie - doklady smrtelných zásahů zbraněmi hyksóské provenience Kamose - nejisté rodinné zázemí, snad starší bratr Ahmoseho - max. 3 roky vlády: do té doby výprava do Núbie (získal Buhén). Pak Obrat na S - dobyl pevnost Nefrúsy, napadl Avaridu, oblehl ji, ale nedobyl - jmenoval Ahmoseho spoluvládcem - výrazný podíl matky Ahhotepy (I.) na politickém dění v Egyptě - transfer moci - písemné prameny: 2 stély Kamoseho vztyčené po návratu do Karnaku NOVÁ ŘÍŠE: absolutní datování: asi 1569-1070 př.n.l. Dynastie: 18.-20. dynastie: 18. dynastie: asi 1569-1215 BC; 19. dynastie: asi 1315-1201 BC; 20. dynastie: asi 1200-1081 BC Vrcholné období staroegyptských dějin. Geopolitické postavení Egypta v rámci V Středomoří. Kulturní rozmach: hmotná kultura, umění, literatura. Kulturní odkaz Egypta 18. DYNASTIE: Panovníci: Ahmose I., Amenhotep I., Thutmose I., Thutmose II., Hatšepsut, Thutmose III., Amenhotep II., Thutmose IV., Amenhotep III., Amenthotep IV. (Achnaton), Tutanchamon, Aj, Haremheb Ahmose I.: syn Sanachtenrea Taa (17. dyn.) a jeho sestry-manželky Ahhotepy. Ahmose osvobodil Memfidu a dobyl Avaridu (18.-22. rok vlády). Konec válek – 3 roky obléhal a poté dobyl opevněné město v JZ Palestině – Šaruhen – otevřel cestu pro SV expanzi egyptského politického vlivu. Hrobka: pyramida v Abydu Amenhotep I. posun J hranice do Sais v Núbii (mezi 2 a 3 kataraktem). Matka: Ahmose Nefertari – titul “Božská manželka Amonova“– velká náboženská a politická moc + ekonomické bohatství v podobě majetku/nemovitosti, domácího zboží a zaměstnanců Ahmose Nefertari a Amenhotep I. byli uctíváni jako patroni thébské nekropole Thutmose I.: vztah k předchozí královské rodině není zřejmý. Rodina: otec Thutmose II. a Hatšepsuty Hrobka: Údolí králů – nejstarší památník na této lokalitě: definitivní oddělení místa pohřbu a místa zádušního kultu. Dobytí Núbie dokončeno (2 tažení) – posunutí egyptského vlivu na J k 3. kataraktu + zničení Kermy (hlavní město Kuše) + do administrativy Núbie zapojena domorodá knížata = krok k egyptianizaci Núbie 1 vojenské tažení do oblasti Karchemiše (poblíž Eufratu) – vztyčení stély – první střet s churritskou sílou Mitanni s centrem v severní Mezopotámii Thutmose II.: Rodina: manželka Hatšepsut – dcera Nefrure; syn Thutmose III. Jen jedno vojenské tažení ve svém 1. roce – potlačení povstání v Dolní Núbii. Hatšepsut: sestra a manželka Thutmose II. – nastoupila jako regentka v době nezletilosti Thutmose III. do 7. roku vlády Thutmose III. – pak korunována na krále. Před nástupem na trůn: “Božská manželka Amona”. Opírala se o skupinu důležitých hodnostářů – z nich nejvýznamnější: Senenmut. Dér el-Bahrí: Hatšepsutin zádušní chrám –výprava do Puntu, koncept tzv. božského zrození – jejím otcem byl bůh Amon. Hrobka: Údolí králů. Thutmose III.: syn Thutmose II. Vojenská výchova v době regenství. Samostatná vláda: odstraňování památky Hatšepsuty. Mezi lety 22–42: 16 vojenských tažení do oblasti Předního východu – 3 hlavní cíle: opětovně získat strategicky významnou Levantu – bitva o Megiddo; zabezpečit Egyptu přístup k pobřeží a jeho přístavům a omezit vliv a moc Mitanni (od 33. roku vlády). Amenhotep II.: zdůrazňování sportovní a vojenské zdatnosti – vychováván v Memfidě. Syropalestina: střet s Mitannci u Megidda - vzpoury v regionu. Počátek nárůstu moci Chetitů = mírová smlouva mezi Mitannci a Egypťany (9. rok vlády) Thutmose IV.: syn Amenhotepa II. a otec Amenhotepa III; manželka: mitannská princezna s neznámým jménem. Syropalestina: vojenské akce proti rebelujícím mitannským vazalům – obnovení smlouvy uzavřené Amenhotepem II. Gíza – tzv. stéla snu mezi tlapami sfingy Amenhotep III.: 39 let vlády (celkem tři svátky sed). Rodina: manželka Teje (nekrálovský původ, silný vliv na svého syna Achnatona) – syn Amenhotep IV. (Achnaton). Za svého života – zbožštěn. Vrchol mocenského postavení Egypta – spíše diplomatická jednání (sňatek s 2 mitannskými princeznami: Giluchepa a Taduchepa) než válečné střety – královský palác v Malkatě – centrum. Kommemorativní skaraby: proklamace královské vůle (podobné věstníkům: královské sňatky, lov lvů apod.) Rozsáhlá stavební činnost: palác Malkata, chrám v Luxoru a Karnaku, zádušní chrám (Memnonovy kolosy), Núbie (opevněný chrám v Solebu). Shrnutí předamarnského období: transformace společenské struktury země. Změna v distribuci kontroly bohatství - válečná kořist – platba pro vojsko; jako královská obětina do chrámů. Část orné půdy – do správy chrámů – základem chrámové ekonomiky. 3 hlavní centra: Théby: původ dynastie, expandující kult boha Amona = centrum politického a ekonomického vlivu; Memfida: severní rezidence, hlavní přístav, centrum vojska; Héliopolis: tradiční teologické centrum. Výrazný podíl královských žen na výkonu královské moci – obraz bohyně Hathory. Výrazně stoupá význam solárních kultů Kontrolní otázky Jak se projevilo sžívání egyptského a předovýchodního etnika? Jak postupovaly boje, které vedly k vyhnání Hyksósů z Egypta? Jak se formovala imperiální politika panovníků Nové říše? Doporučená studijní literatura Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M.: Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia 2010. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla).
Podobné dokumenty
DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ
Ozbrojený konflikt mezi panovníky 17. (thébské) a 15. (avaridské) dynastie
Antef
Apopi
Sekenenre/Senachtenre Tao
Kamose
Chamudi
Propukl někdy kol. 1555 př. n. l. – Théby
Generace: Sekenenre/Senacht...
První polovina 18
- matka: Ahmose Nefertari – titul “Božská manželka
Amonova“– velká náboženská a politická moc +
ekonomické bohatství v podobě majetku/nemovitosti,
domácího zboží a zaměstnanců
- Ahmose Nefertari a ...
4/11/2010 1 PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ A NÁSTUP STŘEDNÍ
sídelní město Ictauej (tradice Střední říše) –
(tradice Střední říše) do Střední říše
do Střední říše
14. dynastie – drobná knížectví v Deltě, Nehesej
15. dynastie – vláda Hyksósů, sídelní město Av...
amenhotep iii.
zbožštěna ve vlastním chrámu v Núbii
matka několika princezen a především syna Amenhotepa (IV.)
Zřejmě mumie v KV35
STARÁ ŘÍŠE – éra stavitelů pyramid
zbožštěna ve vlastním chrámu v Núbii
matka několika princezen a především syna Amenhotepa (IV.)
Zřejmě mumie v KV35
Text práce ve formátu PDF
mají nápisy na účelových předmětech či prvcích architektury. Ústřední roli pak
hrají především nálezy z oblasti Avaridy.
Zásadním zdrojem informací jsou dvě Kamosovy stély z chrámového
okrsku v Kar...
U3V_2016_04_05 - Petra Marikova Vlckova
HISTORICKÉ VYMEZENÍ NOVÉ ŘÍŠE
absolutní datování: asi 1569-1070
př.n.l.
dynastie: 18.-20. dynastie
18. dynastie, asi 1569-1215 BC
19. dynastie, asi 1315-1201 BC
20. dynastie, asi 1200-1081 BC
...
KRÁLOVNA TEJE Jana Mynáfiová
„MoÏná je to dcera nûjakého chudého muÏe, nebo nûjakého Ka‰ka, ãi dcera nûjakého Hanigalbatce, nebo moÏná nûkoho z Ugaritu, kterou vidûli moji poslové. Kdo jim mÛÏe vûfiit,
Ïe je s Tebou? Ona neotev...
40 Starověký Egypt - Základní škola, Brno, Kamínky 5
• p í inou zániku St ední íše se staly útoky Hyksós – kmen z Asie
• na rozdíl od Egyp an m li Hyksósové jezdectvo, díky n muž byli schopni
provést bleskové útoky
• ovládli Egypt, ale Veset nedobyli