vydání č. 3 - Asociace prádelen a čistíren
Transkript
228 3 âERVEN 2006 ASOCIACE PRÁDELEN A âISTÍREN 616 00 BRNO ● El. Voraãické 27 ● telefon/fax 549 245 642 E–mail: [email protected] ● www.apac.cz Dal‰í ãíslo vyjde 14. 9. 2006 Uzávûrka pro inzerci nejpozdûji do 18. 8. 2006 â. ú. 111 97 40 297/0100 Mezinárodní konference o praní, chemickém ãistûní a pÛjãování prádla INTERCLEAN 2006 17.-18. 10. 2006 v Brnû hotel VonûÏ Podle plánu práce, kter˘ jsme Vám pfiedloÏili, mûla Asociace Paâ na jafie leto‰ního roku organizovat Mezinárodní konferenci o pÛjãování prádla TEXRENT a to jiÏ její tfietí roãník. Jistû si dobfie pamatujete, Ïe první roãník jsme uspofiádali v roce 2002, kde na konferenci bylo odhlasováno, Ïe konference TEXRENTse budou pofiádat vÏdy po dvou letech a také druh˘ roãník konference se uskuteãnil dle plánu v roce 2004. Oba roãníky jsme organizovali spoleãnû s TZU Brno a Institutem Hohenstein. A také oba uspofiádané roãníky byly Vámi i nezávisl˘mi odborníky vysoce hodnoceny, jak po stránce organizaãní, tak po stránce odborné. Konference dala v‰em úãastníkÛm podrobn˘ obrázek o problematice pronájmu prádla. Pfiedná‰ející podrobnû seznámili úãastníky konference o trendu pÛjãování prádla, kter˘ je v zemích EU roz‰ífien z 90 %. Pouze 10 % uÏivatelÛ prádla je majitelem svého prádla. V na‰í zemi je pomûr zatím pfiesnû opaãn˘. Hlavním úãelem konferencí Texrent byla tedy snaha prosazovat moderní trend pÛjãování prádla i v na‰í zemi. DÛleÏit˘m doprovodn˘m programem konferencí byla také prezentace firem, které pfiedstavily své v˘robky a zku‰enosti v oboru pronájmu prádla a o‰etfiování prádla. Nask˘tá se tedy logická otázka, pokud tyto konference byly takto hodnoceny, proã není pokraãováno v plánovaném cyklu konferencí a na jafie tohoto roku nebyl uspofiádán jiÏ tfietí roãník TEXRENT 2006? Pfiedsednictvo dlouho a velice dÛkladnû zvaÏovalo, zda je pro na‰i Asociaci pfiínosem takovouto konferenci pravidelnû pofiádat. Tûch pro i proti bylo hodnû, ale na závûr tohoto hodnocení pfieváÏilo stanovisko - konference TEXRENT nepofiádat. Hlavních dÛvodÛ bylo nûkolik. Jeden z hlavních byl, Ïe konference se t˘ká pouze omezené ãásti na‰ich ãlenÛ. A Asociace byla zaloÏena pfiedev‰ím proto, aby pfiiná‰ela prospûch vût‰inû ãlenské základny. Dal‰ím velice dÛleÏit˘m bodem proti pofiádání bylo nenaplnûní zámûru pofiadatelÛ. Tím byla snaha propojit textilní v˘robce s uÏivateli textilních v˘robkÛ i s o‰etfiovateli textilních v˘robkÛ. Tento zámûr jednoznaãnû nebyl naplnûn. V˘robci textilního zboÏí neprojevili váÏn˘ zájem o informace o pÛjãování prádla a i kdyÏ ústnû zájem projevovali, ve skuteãnosti se konferencí v úmûrném poãtu nezúãastÀovali. Bylo tedy více neÏ zfiejmé, Ïe v úsilí prosadit trend pÛjãování prádla u v˘robcÛ prádla ,zÛstali jak APaâ tak TZU osamoceni. Tyto dva hlavní dÛvody pfieváÏily pomyslnou misku vah na stranu nepofiádat samostatné konference TEXRENT. Pfiesto pfiedsednictvo Asociace nechce opustit nastaven˘ trend a chce vyhovût i té ãásti na‰ich ãlenÛ, ktefií se o tuto problematiku pÛjãování prádla zajímají a hledá cestu jak jim informace zajistit. Jediná moÏná cesta - a tu pfiedsednictvo zvolilo - bylo vyuÏít pravidelnou konferenci INTERCLEAN 2006 a její program roz‰ífiit o tuto oblast. I kdyÏ pro nás toto rozhodnutí znamená do malého ãasového prostoru skloubit co nejvíce informací z oborÛ praní, chemického ãistûní i pÛjãování prádla, je dnes jiÏ zfiejmé, Ïe poÏadavek pfiedsednictva bude naplnûn. Zanechme nyní pohledu do minulosti a vûnujme se budoucnosti. Tím je pro nás a pevnû vûfiíme, Ïe i pro Vás pofiádání a úãast na konferenci INTERCLEAN 2006. Na podzim tohoto roku uspofiádáme jiÏ 4. roãník této Mezinárodní konference. A protoÏe hodláme pokraãovat v informacích o problematice pÛjãování prádla, budeme jí vûnovat dostateãn˘ prostor v samostatné sekci. V tomto smyslu jsme jiÏ mírnû upravili i název konference, kter˘ zní: Interclean 2006, Mezinárodní konference o praní, chemickém ãistûní a pÛjãování prádla. Konference se uskuteãní ve dnech 17. a 18. 10. 2006 v Brnû v konferenãních prostorách hotelu VoronûÏ. Souãástí konference bude tak jako obvykle i v˘stava prádelenské a ãistírenské techniky.Zde mÛÏeme jiÏ konstatovat, Ïe k dne‰nímu dni je plocha pro v˘stavu jiÏ z 90 % vyprodaná. NeÏádoucí freony V˘mûna regulovan˘ch látek v chladicích zafiízeních za ekologické chladivo V souvislosti s plnûním závazkÛ vycházejících z kjótského protokolu se snaÏí vlády jednotliv˘ch zemí omezit úniky skleníkotvorn˘ch plynÛ do atmosféry. V âeské republice vy‰lo nafiízení vlády ãíslo 117/2005 Sb. S v˘tahem jeho znûní jste se mohli seznámit v zajímavém ãlánku paní Marie Stejskalové v prvním ãísle leto‰ního ãasopisu Informátor. Nafiízení vlády se bohuÏel t˘ká témûfi v‰ech provozovatelÛ ãistíren odûvÛ v âeské republice. Stanovuje totiÏ vedení evidence regulovan˘ch chladiv a evidenãní knihy chladicího zafiízení u zafiízení, v nûmÏ je náplÀ regulované látky nad 3 kg. Napfiíklad u námi dodávan˘ch strojÛ RENZACCI se to t˘ká více neÏ 40 strojÛ dovezen˘ch do konce roku 2003. Nafiízení vlády rovnûÏ stanoví provádût jednou roãnû zkou‰ku tûsnosti chladicího zafiízení prostfiednictvím autorizované osoby. Spolu s OTS Chladicí zafiízení na‰í akciové spoleãnosti jsme pro v‰echny provozovatele chemick˘ch ãistíren odûvÛ pfiipravili zajímavou alternativu. Tou je v˘mûna regulované látky za ekologické chladivo ISCEON 59. Ze zku‰enosti víme, Ïe servisní technik chladicího zafiízení provádûjící zákrok na stroji by mûl b˘t také dobfie seznámen s principem stroje na ãistûní odûvÛ. Proto v˘mûnu provádí spoleãnû jeden servisní technik OTS Chladicí zafiízení a jeden z OTS âistírenská a prádelenská zafiízení. Dokonalá pfiíprava na‰ich technikÛ je zárukou, Ïe celá v˘mûna chladiva v chladicím okruhu je hotova bûhem tfií hodin. V˘mûna chladiva vás navíc zbaví povinnosti vést Evidenãní knihu chladicího zafiízení a provádût prostfiednictvím autorizované osoby kaÏdoroãní zkou‰ky tûsnosti chladicího okruhu. V pfiípadû zájmu o v˘mûnu chladiva v ãistírenském stroji vám rádi za‰leme podrobnou nabídku, která obsahuje rozpis materiálu a prací a dohodneme s vámi vhodn˘ termín v˘mûny. Jifií Exnar Ilustraãní foto z módní pfiehlídky Texrent 2004. A protoÏe respektujeme Va‰i vÛli, co nejoptimálnûji vyuÏít ãas na konferenci k získání informací z oboru, kter˘ Vás zajímá, je nutno provést úpravy i v organizaci. Toho si jistû v‰imnete jiÏ pfii obdrÏení pozvánky na konferenci, které Vám budeme rozesílat tak jako v minul˘ch letech zaãátkem záfií. V pozvánkách Vás poprosíme o sdûlení, zda se budete chtít úãastnit bloku chemického ãistûní, ãi pÛjãování prádla, pro nûÏ máme naplánovan˘ ãas v úter˘ odpoledne po Kolegiu Asociace. Tyto dva obory budou pfiedná‰eny souãasnû ve dvou oddûlen˘ch sekcích. Podle poãtu pfiihlá‰en˘ch úãastníkÛ do jednotliv˘ch sekcí urãíme, v které ãásti hotelov˘ch prostor se jednání uskuteãní a s jak˘m programem. Úterní dopolední blok bude vûnován odborn˘m pfiedná‰kám ze zahraniãí, které samozfiejmû budou tlumoãeny do ãe‰tiny. Oboru prádelenství bude vûnován druh˘ den konference – stfieda dopoledne. Úãast na konferenci neznamená jenom poslouchání pfiedná‰ek a pilné zaznamenávání informací. Mûl by zde b˘t vyhrazen prostor i pro neoficiální setkání na‰ich ãlenÛ, kde je moÏnost se nejen pobavit, ale i získat informace od sv˘ch kolegÛ. I na tato setkání je v na‰em programu vyhrazen dostateãn˘ ãas. A tak jak obvykle se sejdeme v úter˘ veãer v Moravské chalupû, kde pfii dobrém moravském vínû a hudbû budete mít moÏnost si v‰e podstatné fiíct a hlavnû se odreagovat od pracovních záleÏitostí, patfiiãnû se uvolnit a dle libosti se vyfiádit. Sekretariát Certifikovaná prádelna – aktuální téma? TROCHU HISTORIE Zhruba pfied deseti lety byly systémy fiízení jakosti v âeské republice v˘sadou zejména automobilového a strojírenského prÛmyslu. V té dobû se v kriteriích státních zakázek a v˘bûrov˘ch fiízeních ãeské armády stále ãastûji objevovaly poÏadavky na certifikované systémy fiízení jakosti dodavatelÛ podle ISO fiady 9000, coÏ vyvolalo rychl˘ rÛst poãtu certifikovan˘ch firem. Snaha o prosazení certifikace v oboru prádelen a ãistíren byla tehdy ov‰em odmítána s odkazem na nepotfiebnost certifikátu a kvÛli finanãní nároãnosti pro prádelny. Potfieba prezentovat kvalitu sluÏeb oboru vedla v roce 1999 k vytvofiení pracovní skupiny, která zpracovala Zásady odborného o‰etfiení zdravotnického prádla. „Zásady“ vychází z principÛ osvûdãen˘ch v Evropû a stanovují stavební, technologické a hygienické poÏadavky na prádelnu, která pere prádlo pro zdravotnická ãi sociální zafiízení. Pracovní skupina pfiipravila i Smûrnici pro certifikaci a spolu s relevantními technick˘mi normami Textilního zku‰ebního ústavu tak vznikl normativní základ pro dobrovolné hodnocení prádelen. K Zásadám pro odborné o‰etfiení zdravotnického prádla pozdûji je‰tû pfiibyly Zásady pro odborné o‰etfiení prádla z potravináfisk˘ch provozÛ a pfiipravily tak podmínky i pro certifikaci prádelny, která pere pro klienty z dal‰ího oboru se zv˘‰en˘mi nároky na hygienu. O tom, Ïe je to v‰eobecn˘ trend, svûdãí i vydá- ní Evropské normy na hodnocení rizik biokontaminace v prádelnách. Souãasná situace K dne‰nímu dni je zatím pût prádelen certifikovan˘ch podle „Zásad“. K ostravské prádelnû Chance, dnes zaãlenûné do firmy Renatex, pfiibyly postupnû Zdravotnická prádelna firmy Prádelny a ãistírny Náchod, Prakom Brno, Chri‰tof Vy‰kov a prádelna firmy Chemung v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze. Bûhem posledních tfií let se v prádelnách zaãaly také více objevovat certifikované systémy fiízení jakosti (QMS) podle ISO 9001, nakonec i vût‰ina prádelen certifikovan˘ch podle „Zásad“ vlastní souãasnû certifikát podle ISO 9001 pfiípadnû i ISO 14001. Zdálo se, Ïe pro vût‰í prádelny je obchodnû více pouÏiteln˘ certifikát podle ISO 9001 neÏ certifikát podle „Zásad“. Letos se ale projevil zv˘‰en˘ zájem o certifikace prádelen podle zásad Asociace a hlavním impulsem jsou zfiejmû novû vypisovaná v˘bûrová fiízení, která mají ve sv˘ch zadáních poÏadavky na doloÏení kvalifikace pro zdravotnické prádlo, pfiípadnû pfiímo poÏadavek na certifikát podle „Zásad“. Jako auditor systémÛ fiízení jakosti mohu konstatovat, Ïe pro fungování prádelny je ideální rozumnû zaveden˘ systém fiízení jakosti podle ISO 9001, kter˘ zahrnuje poÏadavky Zásad pro odborné o‰etfiení prádla. âasto se totiÏ stává, Ïe obecn˘ QMS podle (Pokraãování na str. 2 ) Zpráva ze zasedání pfiedsednictva Pfiedsednictvo Asociace zasedalo dne 30. 5. 2006 a na svém leto‰ním tfietím jednání se zab˘valo následujícími body: Posoudilo souãasn˘ stav vzdûlávacích projektÛ v Akademii fiemesel a sluÏeb byl úspû‰nû zakonãen III. semestr souãasného bûhu, v nûmÏ je 6 úãastníkÛ, a kter˘ bude zakonãen certifikaãní mistrovskou zkou‰kou dne 20. ãervna t. r. Pfiedsednictvo vyslovilo uznání za velkou organizaãní práci, kterou odvedli jeho ãlenové ing. Adamy a pan Jifií Exner po úmrtí ing. Koãího v lednu, kdyÏ zajistili plynulé pokraãování v˘uky i závûreãné zkou‰ky. Pfiedsednictvo rovnûÏ obdrÏelo zprávu o prÛbûhu podnikového ‰kolení z „prádelenského minima“ ve firmû Renatex CZ, a. s. Ostrava, kterého se zúãastnilo 30 pracovníkÛ z firem na severní Moravû. ·kolení je hodnoceno jako úspû‰né a pfiedsednictvo pfiedpokládá jeho opakování v dal‰ím na‰em podniku, tentokráte na Vysoãinû v Prádelnû a ãistírnû Jihlava, s. r. o. na podzim leto‰ního roku. Byl schválen návrh na uspofiádání odborného kurzu detá‰e na podzim (fiíjen-listopad) v SOU Praha, za podmínky pfiihlá‰ení alespoÀ 6 posluchaãÛ. Cena kurzu 3 900 Kã (bez DPH) na úãastníka. Oznámení bude zvefiejnûno v Informátoru ã. 3/06. ¤editel TZÚ Brno Dr. Malãík - pfiedseda sdruÏení SOTEX - podal informaci o zapojení Asociace v rámci textilního oboru do programu MPSV „lidské zdroje“. Jde o moÏnost získání finanãních prostfiedkÛ na na‰e vzdûlávací programy tak, aby byly pro úãastníky ménû nároãné a mohly b˘t doplnûny vydáním finanãnû pfiístupné odborné literatury. Posouzení pfiihlá‰ky právû probíhá, v˘sledek bude znám v ãervnu. Pfiedsednictvo v dal‰ím jednání projednalo souãasn˘ stav pfiíprav konference INTERCLEAN. Ing. Matula informoval o poãtu vystavovatelsk˘ch firem. O zaji‰tûní a rezervaci lacinûj‰ích noclehÛ v hotelu VoronûÏ II, a o pfievzetí zá‰tity nad konferencí primátorem mûsta Brna Dr. Svobodou. Dr. Malãík seznámil pfiedsednictvo s pomûrnû sloÏit˘m získáním odborníkÛ z oboru chemick˘ch ãistíren pro hlavní pfiedná‰ky 1. dne konference - dále projedná moÏnost úãasti pfiedná‰ejícího z Kanady a pan Exner se pokusí získat odborníka z Itálie. Sekretariát pfiedloÏil pfiedsednictvu zprávu o plnûní rozpoãtu za rok 2005 - v˘sledek byl podstatnû lep‰í neÏ rozpoãet schválen˘ na Kolegiu, rok skonãil s pfiebytkem 21 tis. Kã. V dal‰í ãásti jednání pfiedsednictva se projednaly moÏnosti získání finanãních prostfiedkÛ z fondÛ EU na roky 2007-2013. Na‰e Asociace se pfiipojí k oboru textilnímu prostfiednictvím TZÚ Brno pfii zpracování návrhÛ projektÛ, které jsou pro nás potfiebné a mají pfiitom urãitou ‰anci na schválení v EU a získání finanãních dotací. Pfiedsednictvo vyz˘vá na‰e ãleny, aby své návrhy a nápady na konkrétní projekty oznámili na sekretariát. Vytvofií se tak zásobník návrhÛ, z nûhoÏ jiÏ odborníci budou schopni vybrat nejvhodnûj‰í a sestavit potfiebné pfiihlá‰ky pro orgány EU. V˘zvu zvefiejní sekretariát v Informátoru ã. 3/06. V ãásti RÛzné - pfiedsednictvo bylo informováno o prÛbûhu Snûmu HK âR a o Valné hromadû slovenského SPâ a F. Posoudilo rovnûÏ návrh na roz‰ífiení informace o poptávce na novou sluÏbu, a sice odborné o‰etfiování speciálního sportovního obleãení, jako napfi. horolezeck˘ch bund. Pfiedsednictvo vydá v dal‰ím Informátoru ã. 4/06 pro zájemce z ãlensk˘ch firem podrobnou informaci o vhodné technologii a pfiípadn˘ch úskalích sluÏby. K anonymnímu e-mailu ve vûci cen za praní ve v˘bûrov˘ch fiízeních se pfiedsednictvo jednoznaãnû postavilo za uplatÀování kusov˘ch cen prádla a poÏádalo Komisi pro velké prádelny, aby sestavila návrh kritérií pro pofiadatele vefiejn˘ch soutûÏí. V posledním bodu jednání konstatovalo pfiedsednictvo, Ïe se podafiilo jednáním paní Stejskalové na MÎP zmírnit poÏadavky orgánÛ OÎP na zpracování rozptylov˘ch studií u nov˘ch provozÛ chemick˘ch ãistíren. Sekretariát Certifikovaná prádelna – aktuální téma? (Dokonãení ze str. 1) ISO 9001, navíc nezfiídka jen formálnû implementovan˘ bez respektování specifik prÛmyslové prádelny, se jeví v praxi spí‰e jako byrokratická pfiítûÏ a ne jako záruka fiízen˘ch procesÛ. Na druhé stranû, aplikace „Zásad“ bez systémového zabezpeãení (zejména fiízení dokumentÛ a záznamÛ, metrologického zabezpeãení, nápravn˘ch opatfiení atd.), nesk˘tá záruku stálého a bezproblémového plnûní jejich poÏadavkÛ. PRINCIPY „ZÁSAD“ Zv˘‰ená frekvence dotazÛ na certifikaci nás pfiivedla k nápadu zopakovat základní principy. Kompletní znûní v‰ech dokumentÛ naleznete na www stránkách Asociace prádelen a ãistíren (www.apac.cz) nebo Textilního zku‰ebního ústavu (www.tzu.cz). Pro aplikaci „Zásad“ pro odborné o‰etfiení zdravotnického prádla je tfieba v podstatû splnit: 1. poÏadavky na prostory ● striktní oddûlení ‰pinavé a ãisté ãásti prádelny dûlící stûnou ● pfiechod vozíkÛ ze ‰pinavé do ãisté ãásti prádelny jen pfies desinfekãní komoru ● je-li nezbytné pfiecházení pracovníkÛ mezi obûma ãástmi prádelny, musí b˘t k dispozici patfiiãnû vybavená personální propust ● podlahy a stûny provozních prostor musí b˘t omyvatelné ● pro personál musí b˘t k dispozici toalety zvlá‰È pro ãistou i neãistou stranu prádelny ● optimálnû by mûly b˘t pro pracovníky obou ãástí prádelny i oddûlené ‰atny a spoleãenské místnosti (jídelny) 2. oblast ‰pinavého prádla ● prádelna by mûla mít pfiipraven˘ návrh dohody se zdravotnick˘m zafiízením o zpÛsobu tfiídûní a pfiedávání pouÏitého prádla, kter˘ respektuje poÏadavky pfiílohy ã. 4 vyhlá‰ky ã. 195/2005 Sb. ● pracovníci pfiicházející do styku se ‰pinav˘m prádlem pouÏívají ochranné osobní pomÛcky ● zamûstnanci pohybující se v neãisté ãásti provozu obdrÏí barevnû odli‰ené ochranné pracovní obleãení ● prací stroje musí mít funkãní v‰echny fiídící, regulaãní a kontrolní prvky 3. oblast ãistého prádla ● v‰echny regulaãní a kontrolní pfiístroje na strojích musí b˘t funkãní ● su‰ení vlhkého prádla musí b˘t provedeno neprodlenû po jeho odvodnûní ● uskladnûní ãistého a vyÏehleného prádla musí b˘t pfiehledné 4. technologie ● voda pouÏitá k praní musí jakostí odpovídat vodû pitné a musí plnit limity obsahÛ ostatních látek ● prací stroje musí mít plnící otvor ve ‰pinavé a vyprazdÀovací otvor na ãisté stranû prádelny ● pfii praní zdravotnického prádla pouÏívá prádelna v˘hradnû dezinfekãní prací postupy ● su‰ení vlhkého prádla musí b˘t provedeno neprodlenû po jeho odvodnûní ● kvalitu praní dokumentuje prádelna nejménû 2x roãnû praním zku‰ebních klÛckÛ, které nechá vyhodnotit u autorizované osoby 5. hygiena ● prádelna musí zpracovat hygienick˘ plán, jehoÏ plnûní se pravidelnû kontroluje, musí b˘t urãena odpovûdnost za jeho plnûní ● personál musí mít v ãisté a neãisté ãásti, na toale2006/3 str. 2 tách, v um˘várnách a ‰atnách pfiíleÏitost k umytí rukou a jejich dezinfekci ● v neãisté ãásti provozu je zakázáno jíst, pít a koufiit mimo vyhrazené prostory, v ãisté ãásti je povoleno pití pro dodrÏení pitného reÏimu ● ãisté prádlo musí b˘t prosto v‰ech nákazu zpÛsobujících ‰kodliv˘ch zárodkÛ Vedení prádelny musí zajistit stavební, technologické a hygienické pfiedpoklady, ale nejvût‰ím problémem ãasto b˘vá pfiesvûdãit personál o nezbytnosti dodrÏování v‰ech pravidel. Chování personálu je rozhodující pro bezproblémové fungování prádelny podle „Zásad“. MECHANISMUS CERTIFIKACE Pravidla certifikace stanovuje Smûrnice pro certifikaci podle Zásad odborného o‰etfiení prádla. PoÏádat o certifikát mÛÏe podle pravidel prádelna, která poÏadavky Zásad uplatÀuje alespoÀ ãtyfii mûsíce. Vyplnûnou pfiihlá‰ku za‰le na sekretariát Asociace. Certifikaãní komise zaregistruje pfiihlá‰ku a zahájí certifikaãní fiízení prostfiednictvím povûfieného certifikaãního orgánu. Ten uzavfie se Ïadatelem smlouvu o kontrolní ãinnosti, na základû které pak probíhají certifikaãní a dozorové audity. Mechanismus je v podstatû shodn˘ s certifikací systémÛ fiízení jakosti podle ISO 9001. Optimální je proto zahájit pfiedcertifikaãním auditem, pfii kterém povûfien˘ certifikaãní orgán provûfií v celém rozsahu plnûní „Zásad“. Zji‰tûní jsou uvedena v protokolu, jehoÏ nejdÛleÏitûj‰í ãást obsahuje neshody, které musí b˘t odstranûny pfied udûlením certifikátu. Protokol je urãen pouze pro Ïadatele o certifikát, není poskytován certifikaãní komisi. Vlastní certifikaãní audit je opût uzavfien protokolem obdobn˘m jako u pfiedcertifikaãního auditu. Îadatel o certifikát musí doloÏit odstranûní v‰ech neshod, pro nûÏ byl vystaven Záznam o neshodû. Nejsou-li neshody zji‰tûny (nebo jsou-li odstranûny), zpracuje certifikaãní orgán závûreãnou zprávu o stavu plnûní zásad v provozu Ïadatele. Ve zprávû je po jednotliv˘ch bodech zásad komentován stav jejich plnûní, zji‰tûní dokládající plnûní zásad jsou doloÏena fotodokumentací pofiízenou auditory. Závûreãnou zprávu obdrÏí jednak Ïadatel, jednak certifikaãní komise. Na základû závûreãné zprávy a v˘sledkÛ hygienicko-epidemiologické kontroly pak komise rozhodne o udûlení certifikátu. JAK NA CERTIFIKACI Optimální varianta je zaãlenit poÏadavky „Zásad“ jako odbornou náplÀ systému fiízení jakosti podle ISO 9001. Je pfii tom vhodné vyuÏít v‰echny mechanismy, které systémy fiízení jakosti pfiiná‰ejí, zejména principy t˘mové spolupráce, plány jakosti, interní audity pfiípadnû sebehodnocení. Velkou v˘hodou je pak moÏnost vyuÏití fungujících mechanismÛ fiízení, nápravn˘ch a preventivních opatfiení, fiízení mûfiicích zafiízení, interní komunikace atd. Tam, kde jsou „Zásady“ budovány bez základny QMS, je situace obtíÏnûj‰í o nutnost zavedení funkãního mechanismu fiízení záznamÛ a stanovení pravomocí. Z na‰ich zku‰eností vypl˘vá, Ïe pro fiadu prádelen mÛÏe b˘t obtíÏné pfievést principy „Zásad“ do vlastního provozu. Je uÏiteãné nechat si udûlat vstupní anal˘zu, která zjistí v˘chozí stav, rozpory mezi poÏadavky „Zásad“ a reálnou situací v prádelnû a navrhne potfiebná opatfiení. Takovou vstupní anal˘zu lze dohodnout pfiímo s Textilním zku‰ebním ústavem. Je moÏné postupovat individuálnû nebo poãkat na ‰kolení, které budeme v nejbliωí dobû pofiádat. Informace o nûm budou na www.tzu.cz. Ing. Jaromír Kla‰ka, TZÚ Diskutujeme ke Ïlut˘m skvrnám Aã pracuji v oboru desítky let, pfiiznávám, Ïe jsou problémy, ve kter˘ch nemám úplnû jasno. Jedním z nich jsou Ïluté skvrny na prádle objevující se po Ïehlení. Nevím, je-li to specifick˘ ãesk˘ problém, ale zahraniãní ãasopisy tomuto tématu místo nevymezují. U nás problémem je. Pokusím se shrnout názory na jejich vznik: Skvrny od Ïeleza. Lehce se identifikují a v kyselinû oxálové dají odeprat. Na‰e prádelny se star˘mi a zkorodovan˘mi rozvody mají v technologické vodû koncentraci Ïeleza 0,2-0,3 mg/l a vznik skvrn je nasnadû. Naru‰ení optick˘ch zjasÀovacích prostfiedkÛ na prádle. OZP se chovají jako barviva s vût‰í nebo men‰í odolností vÛãi svûtlu a chemick˘m vlivÛm. Podléhají oxidaãním úãinkÛm bûlicích a dezinfenkãních pfiísad v pracích lázních. Brilance OZP upraven˘ch textilií postupnû klesá a obnovuje se pÛvodnû naÏloutlé zabarvení textilie. Je-li naru‰ení OZP místní, vznikají skvrny. Naru‰ené OZP lze odstranit lázní kyseliny oxálové nebo fluoridu sodného. Kyselina oxálová se ov‰em bûÏnû pouÏívá pfii odstraÀování Ïelezit˘ch skvrn a jejím pÛsobením na textilii mÛÏe dojít i k naru‰ení homogenní preparace OZP. Na zdravotnickém prádle jsou ãasto neodepratelné (nebo témûfi neodepratelné) Ïluté aÏ Ïlutohnûdé skvrny od mastí a dezinfekãních pfiípravkÛ. Jde zejména o organické slouãeniny jodu, které mají vlastnosti textilního barviva a také se takto chovají. Hydrolytické ‰tûpení uhliãitanu sodného. Ten v upravené (zmûkãené) vodû je, protoÏe alkalické uhliãitany vápenat˘ a horeãnat˘ pfiecházejí na katexovém zmûkãovaãi na uhliãitan sodn˘. Hydrolytick˘m ‰tûpením uhliãitanu sodného vzniká hydroxid sodn˘. Existuje názor, Ïe k lokálnímu ‰tûpení neodepraného uhliãitanu sodného dochází pfii Ïehlení prádla na kalandrech a v˘sledkem jsou Ïluté skvrny na prádle. Jin˘ názor vysvûtluje vznik Ïlut˘ch skvrn takto: v mnoha pracích prostfiedcích je 2030 % metakfiemiãitanu sodného jako alkalické pfiísady. Hydrol˘zou metakfiemiãitanu v prací lázni se uvolÀuje kyselina kfiemiãitá. Ta je schopná vytváfiet stabilní komplexní slouãeniny s organick˘mi látkami, které mají v molekule hydroxylové skupiny. Takovou organickou látkou je i glukóza, základní stavební kámen celulózy. Pfii Ïehlení bavlnûn˘ch textilií tak mÛÏe docházet ke vzniku Ïlut˘ch aÏ Ïlutohnûd˘ch skvrn a tûmito slouãeninami se nahnûdo zabarvují i nábaly ÏehliãÛ a Ïehlicích lisÛ. Je samozfiejmû moÏn˘ i kombinovan˘ mechanismus vzniku skvrn s podílem nûkolika faktorÛ. V kaÏdém pfiípadû se ale Ïluté aÏ Ïluto-hnûdé skvrny obtíÏnû odepírají a ãasto je nelze odeprat vÛbec. Potom jsou pfiíãinou pfiedãasného vyfiazení prádla z obûhu. ProtoÏe tvorba Ïlut˘ch skvrn na prádle je jedním z nedofie‰en˘ch problémÛ praní, rozhodla se redakce Informátora vyzvat na‰e odborníky i praktiky k diskusi na stránkách na‰ich novin k uvedené problematice. VÏdyÈ jenom v diskusi se tfiíbí názory a hledá fie‰ení. Pfiedpokládáme, Ïe na v˘zvu by mûli reagovat pfiedev‰ím dodavatelé pracích prostfiedkÛ, ktefií mají se skvrnami nejvíce zku‰eností a také provozovatelé velk˘ch prádelen. Prosím, ozvûte se. Redakce ráda va‰e názory uvefiejní! Za redakci Informátora Ing. Zdenûk Kadlãík Oslavy 15. v˘roãí zaloÏení firmy PRIMUS CE v Pfiíbofie Ve ãtvrtek 15. ãervna oslavila firma PRIMUS CE, s r. o. Pfiíbor jiÏ 15. v˘roãí zaloÏení firmy a zahájení v˘roby prÛmyslové prádelenské techniky znaãky PRIMUS v âeské republice. Primus byl jedním z vÛbec prvních zahraniãních investorÛ v Moravskoslezském kraji, kdyÏ v roce 1991 zaloÏil v˘vojovou a v˘robní základnu v âeské republice. Od této doby zv˘‰ila firma poãet zamûstnancÛ z 25 aÏ na souãasn˘ch více neÏ 500. V tomto roce dosáhne obrat firmy hranice 2 miliard Kã a Primus CE vyváÏí v˘robky do více neÏ 100 zemí svûta. Je tedy zfiejmé, Ïe firma za 15 let své ãinnosti v âeské republice dosáhla v˘znamn˘ch úspûchÛ a v˘razn˘m zpÛsobem ovlivnila Ïivot v Pfiíbofie ZAJÍMAVOSTI Forschunginstitut Hohenstein roz‰ífiil svoji mezinárodní spolupráci o tchajwansk˘ v˘zkumn˘ textilní ústav TTRI v Taipehu. TTRI má pfies 200 zamûstnancÛ a je dobfie etablován v ãínsky hovofiící ãásti Asie, dobr˘ zvuk má ale i v USA. Oba ústavy podepsaly smlouvu o spolupráci. Pfied ãasem oznámila matefiská spoleãnost Laundry-System Group (LSG) hospodáfisk˘ v˘sledek za rok 2004. Dosáhla obrat 220,6 mil. EUR a zisk 10,1 mil. EUR. Obrat vzrostl proti minulého roku o 116 %. LSG má v˘robní závody v 7 zemích, zastoupení v 80 a zamûstnává 1350 pracovníkÛ. Dezinfekãní praní pfii 40 °C se dnes povaÏuje jiÏ za standardní technologii a v‰ichni v˘robci pracích prostfiedkÛ nabízejí vhodn˘ detergent. Hychem napfi. Sanox, Büfa Oldopal Sept., Kreussler Esdogen, Procter and Gamble Professional Ace, Ecolab Eltra 40 atd. Zákazník má z ãeho vybírat. âistírny v Británii, které nemají povolení k provozu, musí o nû poÏádat tak, aby bylo získáno nejpozdûji do 31. 10. 2007. Îádost vyfiizují místní úfiady za poplatek 132 liber (asi 7 000 Kã). Po udûlení povolení je kaÏdá ãistírna kaÏdoroãnû úfiady kontrolována a tato kontrola stojí ãistírnu 134 liber. - izk - a jeho okolí. Je opravdu co slavit. Proto se oslav zúãastnili i vedoucí pfiedstavitelé Moravskoslezského krajského úfiadu, Magistrátu mûsta Ostravy, dal‰í hosté z fiad ãesk˘ch podnikatelÛ a na oslavû nemohli chybût ani zástupci médií. ProtoÏe firma PRIMUS CE je firmou belgickou, byl na oslavy pozván i belgick˘ velvyslanec a dal‰í hosté z fiad belgick˘ch podnikatelÛ. Souãástí oslav byla jednak prohlídka továrny a v˘vojového stfiediska v Pfiíbofie, ale i bohatá rautová nabídka s ochutnávkou vína z Moravy, v‰e pfii poslechu cimbálové muziky. Podrobnûj‰í informace z oslav 15. v˘roãí firmy PRIMUS CE Vám pfiineseme v dal‰ím ãísle. Sekretariát Navrhujte projekty asociace VáÏení spolupracovníci, pfiedsednictvo Asociace prádelen a ãistíren se na vás, v‰echny na‰e ãleny, obrací s v˘zvou a Ïádostí, abyste zapojili své „hlavy - mozky - rozum“, zkrátka svÛj my‰lenkov˘ potenciál do dûní, které v souãasnosti probíhá a mÛÏe na pfií‰tích 6-7 let podstatnû ovlivnit na‰e podnikatelské moÏnosti a v˘sledky. Jde totiÏ o pfiípravu projektÛ, které budou v letech 2007-2013 dotovány z prostfiedkÛ EU. Je vám jistû známo, Ïe EU neposkytne své peníze na cokoliv, projekty musí mít své opodstatnûní a jejich pfiihlá‰ky musí b˘t také velmi dÛkladnû zpracovány a odÛvodnûny. JestliÏe v‰ak je pfiíslu‰n˘ projekt schválen a dostane „zelenou“, mÛÏe pfiinést netu‰ené zdroje finanãních prostfiedkÛ pro rozvoj. Na‰e Asociace se do tohoto procesu pfiípravy projektÛ zapojuje ve spolupráci s cel˘m textilním oborem prostfiednictvím Textilního zku‰ebního ústavu Brno, kde se ustavuje skupina odborníkÛ, schopn˘ch z rÛzn˘ch námûtÛ sestavit jiÏ reálné zadání urãitého projektu. Námûty na takovéto projekty v‰ak mÛÏete dávat vy na‰e ãlenské firmy, se znalostí praktick˘ch potfieb provozu, s pfiehledem o bolav˘ch místech na‰eho podnikání a otázkách, které vyÏadují fie‰ení. Své námûty, prosím, zasílejte na nበsekretariát, a to písemnû, telefonicky - faxem nebo e-mailem, pokud moÏno co nejdfiíve, aby odborníci mûli ãas na zpracování. Dûkujeme vám za spolupráci a tû‰íme se na va‰e námûty. Sekretariát Asociace INFORMÁTOR PRÁDELENSKÉ KAPITOLY (15) Voda v chemickém ãistûní âtete jiÏ tfietí kapitolu, která souvisí s koloidní chemií, tedy chemií zab˘vající se jemnû dispergovan˘mi soustavami. Pro laika nic pfiíli‰ zajímavého, jenÏe ãistûní, praní, pÛsobení tenzidÛ, dispergace neãistot v‰echny tyto dûje patfií právû do chemie koloidních soustav a pro jejich pochopení tfieba mít alespoÀ o základních pojmech jakousi pfiedstavu. Dne‰ním tématem je evergreen chemického ãistûní, totiÏ pfiídavky vody do ãisticí láznû. První informace o pfiídavcích vody k nám pronikly prostfiednictvím za totality pracnû shánûn˘ch odborn˘ch ãasopisÛ z Nûmecka v 80. letech minulého století a u pracovníkÛ ãistíren vyvolaly úÏas ba zdû‰ení pfii prvních pokusech v praxi. Ne‰lo pfiitom o Ïádné extremní emulzní technologie s pfiídavky vody aÏ 30 % na hmotnost ãistûného zboÏí (mimochodem tato technologie byla neobyãejnû úspû‰ná pfii ãistûní pracovních odûvÛ a fáraãek a k jejímu zákazu do‰lo ne z dÛvodÛ technologick˘ch, ale pro nebezpeãí úniku PER do odpadních vod), ale o pfiídavky více neÏ 10krát men‰í. Samozfiejmû, vÏdy se souãasn˘m pfiidáním zesilovaãe! âistiãÛm jsem se nedivil: na v‰ech semináfiích, ‰koleních, na odborn˘ch ‰kolách opakovanû sly‰eli o ‰kodlivosti vody v ãisticí lázni a nebezpeãí, které ãistûn˘m textiliím pfiiná‰í. Háãek je v tom, Ïe není voda jako voda. Volná voda v rozpou‰tûdle je opravdu hrozbou, ale voda tenzidicky dispergovaná tzv. solubilizovaná je nezanedbateln˘m pfiínosem pro odãistûní neãistot rozpustn˘ch ve vodû. Je na ‰kodu vûci, Ïe tyto skuteãnosti nejsou obecnû známy a technologie pfiídavkÛ vody se aÏ na osvícené v˘jimky nepouÏívá aã na západ od nás je samozfiejmostí. Myslím si dokonce, Ïe za uplynul˘ch 30 let jsme v této technologii nepokroãili nijak a nedÛvûra (nebo neznalost) pfietrvává. Rozpou‰tûdla si praxe vynutila (jiÏ kolem roku 1820 J. B. Jolly v PafiíÏi) potfiebou ‰etrnûj‰í alternativy k praní a úãinnûj‰ího rozpou‰tûní tukov˘ch neãistot. To platí i dnes bez ohledu na druh pouÏívaného rozpou‰tûdla. Vlastnosti vody a rozpou‰tûdel se diametrálnû li‰í. Porovnejme napfiíklad fyzikální vlastnosti vody a PER: Typ rozpou‰tûdla Dobfie rozpou‰tí Vliv na vlákno Dielektrická konstanta Povrchové napûtí mN/m Kauri-butanolová hodnota V˘parné teplo kJ/kg Odpafiivost (éter = 1) Destilaãní teplota °C Hustota zipovrchové napûtí snaÏí sníÏit na minimum. âím jsou kapiãky vody v PER men‰í, tím je styková plocha vût‰í a vût‰í je i mezipovrchové napûtí. Proto se jednotlivé kapiãky pfii termálních sráÏkách slévají ve vût‰í celky a mezipovrchové napûtí sniÏuje a to aÏ do okamÏiku, kdy se obû fáze od sebe oddûlí. Chceme-li stabilitu emulze zv˘‰it, musíme pomocí emulgátoru (a tím jsou tenzidy v zesilovaãi) sníÏit mezipovrchové napûtí. Tenzid se bude orientovat tak, Ïe polární (hydrofilní) ãástí bude smûfiovat ke kapiãce vody a alifatick˘ fietûzec tenzidu (hydrofobní ãást) bude smûfiovat smûrem k PER. Tenká vrstviãka tenzidu obalující kapiãky vody dispergované v PER bude bránit v jejich spojování a stabilizuje emulzi. Z hlediska vlivu na textilie se emulgovaná voda chová jako voda volná se v‰emi negativními úãinky (zmûna rozmûrÛ, plstûní vlny. I tak se v minulosti emulznû úspû‰nû ãistily pracovní odûvy (systémy Dual, Intensol, Aqua Solv) s pfiídavky vody 30-50 % na hmotnost zboÏí. Schematická stavba molekuly vody, ze které zfietelnû vypl˘vá dipólov˘ charakter vysvûtlující mnohé její vlastnosti. PfiedchÛdcem souãasn˘ch zesilovaãÛ je benzinové m˘dlo, pouÏívané jiÏ ve 30. letech minulého století pfiedev‰ím jako prostfiedek zlep‰ující vodivost benzinov˘ch lázní a odstraÀující nebezpeãn˘ elektrostatick˘ náboj na ãistûném zboÏí. V˘voj dne‰ních zesilovaãÛ probûhl po II. svûtové válce pfiedev‰ím v americkém NID (National Institut od Drycleaning) a to i z hlediska souãasn˘ch pfiídavkÛ vody do lázní. Evropsk˘m prÛkopníkem byl Dr. R. Hess v Nûmecku, název „zesilovaã chemického ãistûní“ uvedla do ãistírenské praxe firma Kreussler. Dne‰ní zesilovaãe obsahují kombinaci tenzidÛ (obyãejnû anionov˘ch a neionov˘ch), látky podporující rozpou‰tûní (napfi. vícemocné vysokomolekulární alkoholy), antistatické a zmûkãovací pfiísady. Ve speciálních zesilovaãích jsou i napfi. dezinfekãní nebo Voda polární polární neãistoty soli, moã, bílkoviny velk˘, pfiírodní vliv bobtnají 80 73 0 2257 80-95 100 1,0 Praní ve vodû a ãistûní v rozpou‰tûdlech jsou dvû odli‰né technologie, kaÏdá se sv˘mi v˘hodami a nev˘hodami. Nev˘hodou ãistûní je pfiedev‰ím omezená rozpustnost netukov˘ch neãistot, v˘hodou intaktnost vÛãi textiliím, voda má naopak mnoho negativních vlivÛ na textilie, ale paleta odstranûn˘ch neãistot je mnohem vût‰í. Tyto rozdíly jsou zcela objektivnû dány úplnû jinou polaritou vody oproti organick˘m rozpou‰tûdlÛm, která jsou nepolární. JiÏ od dob alchymistÛ platí zásada „simile similibus solvuntur“, Ïe totiÏ podobné se rozpou‰tí v podobném a tak polární neãistoty se nikdy nemohou v organick˘ch rozpou‰tûdlech rozpustit a naopak nepolární ve vodû (pokud ov‰em do láznû nepfiidáme tenzidy). Snem technologÛ je kombinace obou metod rozpou‰tûní s vylouãením v‰ech záporÛ. Opakovanû se udává, Ïe na ãistûném zboÏí je kolem 15 g neãistot na 1 kg zboÏí. Neãistotami je vÏdy smûs mnoha látek li‰ících se vlastnostmi, sloÏením, konzistencí, velikostí ãástic atd. Z hlediska chemického ãistûní je dÛleÏité dûlení neãistot podle rozpustnosti v PER. Neãistoty mohou b˘t • v rozpou‰tûdle dobfie rozpustné. Tûmi jsou potravináfiské tuky a oleje, koÏní tuk, vosky, minerální tuky. Tûchto neãistot je jen asi 10 % z celkového mnoÏství a mechanismus odstranûní je jednoduchá extrakce • v rozpou‰tûdle nerozpustné, ale ve vodû rozpustné, napfi. soli, moã, bílkoviny, zbytky jídel. Pfii bûÏném chemickém ãistûní se neodstraní vÛbec anebo jen ãásteãnû. Pfiedstavují asi 20 % • neãistoty nerozpustné v rozpou‰tûdle a souãasnû nerozpustné i ve vodû. Jejich podíl je nejvût‰í, kdyÏ tûchto tzv. pigmentov˘ch neãistot je asi 60 %. V ãistûní se odstraní vût‰inou jen ãásteãnû a to tehdy, pokud jsou vázány na tukové zneãistûní. Jsou-li vázány na zneãistûní rozpustné ve vodû, v ãisticí lázni se neodstraní • neãistoty vrozpou‰tûdle nerozpustné ave vodû bobtnající, napfi. ‰kroby, zbytky jídel. Jejich podíl je asi 10%. Jsou pfii ãistûní odstranitelné ãásteãnû intenzivním mechanick˘m pÛsobením v bubnu ãisticího stroje. INFORMÁTOR Rekapitulujme: • jen 10 % neãistot se bezproblémovû ãistûním odstraní • 30 % neãistot je rozpustn˘ch nebo bobtnajících ve vodû • více neÏ polovina neãistot je pigmentov˘ch a v rozpou‰tûdle obtíÏnû odstraniteln˘ch neãistot. JiÏ na první pohled je zfiejmé, Ïe chceme-li zlep‰it úãinnost chemického ãistûní, musíme vnést do rozpou‰tûdla takové látky, které úãinek ãistûní roz‰ífií na polární neãistoty rozpustné ve vodû, ve vodû bobtnající apigmentové vázané netukov˘mi látkami. Tûmito pfiísadami jsou tenzidy obsaÏené v zesilovaãích a voda. PER nepolární nepolární tukové neãistoty Ïádn˘ 2,4 32 kolem 90 210 9,5 120 1,6 parfemaãní pfiísady. Konzistenci upravují pfiísady rozpou‰tûdel. âisticí schopnost zesilovaãÛ je spojena s kombinací pouÏit˘ch tenzidÛ, které musí mít také schopnost zabránit jejich zpûtnému usazení. Tato schopnost je v lázních rozpou‰tûdel mnohem men‰í neÏ ve vodû a nebezpeãí redepozice je tedy vût‰í. Nesmírnû dÛleÏitou vlastností moderních zesilovaãÛ je schopnost emulgovat nebo solubilizovat ãi rozpustit pfiidanou vodu za vzniku homogenního ãisticího systému bez toho, aby se zhor‰ila filtrovatelnost ‰pinavé láznû. Zesilovaã se sestavuje jiÏ s pfiihlédnutím k tomuto poÏadavku. Nesmí také ãinit potíÏe pfii destilaci napfi. pûnit. Zesilovaãe obsahovaly aÏ 10 % vody, dnes se dává pfiednost produktÛm bezvod˘m. Koloidnû-chemické vlastnosti zesilovaãe tj. zejména solubilizaãní a dispergaãní schopnosti se mohou pfiípad od pfiípadu znaãnû li‰it. Zesilovaãe se dávkují podle doporuãení v˘robce a obvyklá dávka je 2-5 g/litr láznû. Za modelov˘ pfiíklad pro pfiídavek vody uvaÏujme soustavu PER + voda. Jde o látky vzájemnû nerozpustné (rozpustnost vody v PER jsou fiádovû jen setiny procenta: pfii 30 °C se v 1000 g PER rozpustí 0,11 g vody), nemísitelné s v˘raznû rozdílnou hustotou (voda = 1, PER = 1,6). Smísíme-li PER s vodou, dojde témûfi okamÏitû k rozdûlení obou kapalin. Pfiivedeme-li do systému energii intenzivním mícháním, vytvofií se mléãnû zbarvená emulze, která se bez míchání opût zaãne bezprostfiednû dûlit na obû fáze. Emulze se definuje jako soustava dvou nemísiteln˘ch kapalin, ve které je jedna kapalina jemnû rozpt˘lena ve druhé. V na‰em pfiípadû mluvíme o emulzi typu „voda v oleji“, pfiiãemÏ pod pojmem olej se obecnû rozumí kapalina nemísitelná s vodou, v na‰em pfiípadû PER. Dispergované ãástice vody mají rozmûr jen 1-10 mikronÛ a jsou velmi nestálé - aby byly stálej‰í nebo vÛbec mohly existovat, pfiidávají se do emulze emulgátory obsahující tenzidy a hromadící se na stykov˘ch plochách obou kapalin. Nestálost emulzí umíme vysvûtlit: mezi kapiãkami dispergované fáze (vody) a dispergujících media (PER) se vytváfií velká styková plocha, kterou se me- Solubilizované ãásteãky oleje ve vodû obklopené molekulami tenzidu. Podobnû mÛÏe b˘t solubilizována voda v PER, orientace molekul tenzidu bude ale opaãná. Solubilizaceje zvlá‰tním pfiípadem emulgace, kdy pfiipravujeme stál˘ roztok jinak nerozpustné vody vPER za pfiítomnosti tenzidÛ. Solubilizovan˘ roztok je ãir˘ a solubilizovaná voda se chová jako voda vázaná tzn., Ïe nevykazuje vÛãi textilii negativní úãinky vody volné. V porovnání s emulzí je vody mnohem ménû: pfii emulzním ãistûní je vody v lázni obvykle 5-10 % (extrémnû aÏ 50 %), pfii solubilizovan˘ch lázních jen 0,1-0,25 % hm. Také mechanismus, jak˘m je solubilizovaná voda vázaná je jin˘: molekuly vody jsou pfiímo vestavûny do micel tenzidu a mohou penetrovat aÏ dovnitfi micel. Podmínkou je tedy dosaÏení kritické koncentrace tenzidu a tvorba micel. K té dochází ochotnûji a pfii niωí koncentraci neÏ v lázni vodní. Je oãividné, Ïe urãité mnoÏství tenzidu (zesilovaãe) mÛÏe solubilizovat jen urãité mnoÏství vody. Toto mnoÏství je malé a úãinek ãistících lázní s pfiídavkem vody na neãistoty ve vodû rozpustné a pigmentové nemÛÏe b˘t neomezen˘. Tenzidy se nûkdy klasifikují podle tzv. hodnoty HLB, která vyjadfiuje pomûr mezi hydrofilní a lipofilní (= hydrofobní) ãástí molekuly tj. mezi polární a nepolární ãástí. Tento pomûr vyjadfiuje afinitu tenzidu k vodû. HLB pro tenzidy je v rozmezí 3 aÏ 18 a solubilizátory 15-18. Jsou to tedy látky v˘raznû hydrofilní. Pro zajímavost: tenzidy v pracích prostfiedcích mají HLB 13-15. Mechanismus odepírání ve vodû rozpustn˘ch neãistot v solubilizované lázni v ãisticím stroji lze popsat takto: • rozpou‰tûdlo obklopuje neãistotu a textilii. Tenzid je hydrofilní ãástí orientován k vláknÛm a neãistotû, hydrofobní ãást smûfiuje do rozpou‰tûdla • pfiidáme vodu. Voda se mícháním v lázni rozpt˘lí a protoÏe je textilní materiál a neãistota hydrofilní, uchytává se zejména na jejich povrchu pÛvodnû smoãeném PER • voda z povrchu textilie a neãistoty PER vytlaãí a zaujme na povrchu jeho místo. Textilie a neãistota je smoãena vodou, neãistota se mÛÏe rozpou‰tût, ‰tûpit a obklopena tenzidem odepírat z povrchu • odeprané neãistoty jsou dispergovány v PER a pfiitom obklopeny tenzidem, kter˘ je opaãnû orientován neÏ ve vodní lázni tzn., hydrofobní ãástí smûrem do rozpou‰tûdla a hydrofilní ãástí smûrem k neãistotû. Z této opaãné orientace tenzidu vypl˘vá také men‰í dispergaãní schopnost rozpou‰tûdlové láznû. Vlhkostní rovnováha je dal‰í pojem, kter˘ ãeká na vysvûtlení. V‰echna pfiírodní vlákna pfiijímají z vnûj‰ího prostfiedí vlhkost a to tím více, ãím je vy‰‰í relativní vlhkost vzduchu. Napfi. vlna pfii 65procentní relativní vlhkosti pfiijme 15 %, tj. 150 g vody/kg textilie, pfii 90procentní vlhkosti pfiijme 23 % tj. 230 g vody/kg textilie, bavlna pfii 65procentní vlhkosti pfiijme 7,3 % tj. 73 g vody/kg textilie, pfii 90procentní vlhkosti 13,6 % tj. 136 g vody/kg textilie atd. Málo navlhají textilie chemick˘ch vláken, napfi. u PES je navlhavost jen 0,5 %. Existuje tedy rovnováha mezi vlhkostí textilního materiálu a vlhkostí vzduchu. Roz‰ifime úvahu i na ãisticí stroj: je v nûm PER s urãitou vlhkostí (ve formû solubilizované vody) v nûm ãistíme textilie opût s urãitou vlhkostí a ve zb˘vajícím prostoru stroje je vzduch, páry PER a také urãitá vlhkost. Ve stroji tedy máme 3sloÏkov˘ systém vzduch + rozpou‰tûdlo + textilie a mezi jeho sloÏkami dochází k v˘mûnû vlhkosti aÏ do ustavení rovnováhy. Vytvofiení rovno- váhy vyÏaduje urãit˘ ãas, udává se 5-8 minut. Pfii krat‰ích ãasech ãistûní není tedy rovnováha dosaÏena. V˘mûna vlhkosti je dûj dynamick˘ a zmûníme-li vlhkost jedné sloÏky, ustaví se nová rovnováha s jinou hodnotou vlhkosti obou sloÏek dal‰ích. Hnací silou pro v˘mûnu vody mezi zboÏím a lázní je rozdíl tlakÛ par vody nacházející se ve zboÏí a lázni. Parciální tlak vodních par je závisl˘ na relativní vlhkosti. Tlakov˘ rozdíl tedy vyjadfiuje rozdíl relativních vlhkostí a pfiirozenou snahou systému je rozdíl tlakÛ vyrovnat a dospût k rovnováze. Vnikne-li napfi. pfii poru‰e do stroje voda okamÏitû se zv˘‰í obsah vlhkosti v ãistûném zboÏí a také v parách nad rozpou‰tûdlem. Jin˘mi slovy: kdybychom pfiesnû mûfiili vlhkost v PER parách v bubnu stroje, mohli bychom odvodit mnoÏství vody, které je v lázni a naopak kaÏdému pfiípravku vody bychom mohli pfiifiadit urãitou vlhkost par. Napfi. pfii ãistûní vlnûného zboÏí bez pfiídavku vody by vlhkost v parách mûla b˘t max. 74 %, pfii ãistûní kalhot a oblekÛ s pfiídavkem 1 % vody 84-86 % atd. Zjistilo se, Ïe tato rovnováha je ovlivÀována pfiítomností tenzidÛ v PER. Je-li v PER tenzid (zesilovaã), je vlhkost par nad rozpou‰tûdlem a v ãistûném zboÏí men‰í neÏ by odpovídalo vlhkosti rozpou‰tûdla. Jde tedy o dal‰í dÛkaz schopnosti tenzidÛ solubilizovat vodu. Z toho, co bylo zatím uvedeno je zfiejmé, Ïe • znaãné mnoÏství vody se do láznû vná‰í s v˘robky z pfiírodních vláken, zejména z vlny. Pfii 65procentní vlhkosti vzduchu vneseme s vlnûn˘m zboÏím do 10kg stroje 1,5 kg vody a i kdyby vlnûn˘ sortiment pfiedstavoval jen 1/3, je to stále 0,5 kg vody • za vlhk˘ch de‰tiv˘ch dní se do stroje vná‰í více vody neÏ v suchém létû. Závislost v˘sledkÛ ãistûní na roãním období a poãasí stafií praktici znali • mnoÏství vne‰ené vody je závislé na materiálu ajeho sorbãní schopnosti. Tu má nejvy‰‰í vlna a viskózové hedvábí, men‰í bavlna, je‰tû men‰í PAD, nejmen‰í PES. V této fiadû také klesá moÏnost po‰kození odûvu pÛsobením vody • voda se mÛÏe do láznû dostávat také pfieddetá‰í, kdyÏ nûkteré pfieddeta‰ovací prostfiedky se míchají s vodou. V nûkter˘ch ãistírnách je‰tû pfietrvává praxe pfieddeta‰ovat smûsí vody a zesilovaãe. Stejného v˘sledku dosáhneme pfiidáním obou látek pfiímodo ãisticího stroje a navíc u‰etfiíme drahou ruãní manipulaci. NejdÛleÏitûj‰í praktickou otázkou je, kolik vody mÛÏeme bez nebezpeãí do láznû pfiidávat. Pomineme-li extrémní údaje, vût‰ina pfiíruãek a metodick˘ch materiálÛ uvádí toto dávkování vody: • v˘robky vlnûné, mohérové, angorové, vlnûné pleteniny, velmi jemné v˘robky z chemick˘ch vláken a v˘robky se symbolem údrÏby povolujícím ‰etrné ãistûní - 0 % • pánské a dámské svrchní o‰acení, plá‰tû, smûsové obleky, v˘robky se symbolem údrÏby P a F - 1-2 % • pracovní obleãení (montérky) - 3 % Procenty se rozumí % na hmotnost ãistûného zboÏí. Základním pfiedpokladem je samozfiejmû pfiítomnost zesilovaãe v lázni. BûÏnû se voda pfiidává rozmíchána s potfiebn˘m mnoÏstvím zesilovaãe. JiÏ v roce 1966 ale firma Kreussler publikovala zku‰enost, podle které se lep‰í ãisticí v˘sledky dosáhly pokud se voda pfiidávala do láznû s jiÏ pfiedrozpu‰tûn˘m zesilovaãem. Asi nejvût‰ím posunem v technologii pfiídavkÛ vody je doporuãení EFIT (Evropské sdruÏení inovativního v˘zkumu údrÏby textilií) z roku 2004 pfiidávat vodu i do rozpou‰tûdel typu KWL. KWL (z nûmeckého Kohlenwasserstofflösemittel) jsou v podstatû smûsi parafinick˘ch a izoparafinick˘ch uhlovodíkÛ s poãtem atomÛ uhlíku 8-11. Bod vzplanutí mají nad 60 °C, destilují v rozmezí 180-200 °C, s vodou se nemíchají a rozpustnost vody v KWL je zanedbatelná, fiádovû tisíciny procenta. Specifická hmotnostnû kolem 0,8 kg/dm3, tedy asi poloviãní proti PER. âisticí schopnost KWL je v˘raznû niωí neÏ u PER (Kauri-butanolov˘ index je asi 30 proti PER, kter˘ má 90) a to samozfiejmû platí i pro neãistoty rozpustné ve vodû. Pfiídavek vody a zesilovaãe by tedy byl je‰tû dÛleÏitûj‰í neÏ u PER. Podle uvedené informace jsou pfiídavky vody podobné jako u PER s horním limitem 5 % na hmotnost zboÏí ve stroji. Pfiídavky vody zaãlenil do své nové teorie o chemickém ãistûní i Abe Cho (satec USA, 2004) s úmûrou: ãím vût‰í pfiídavek vody, tím lépe se odstraní ve vodû rozpustné neãistoty (s tímto tvrzením nelze neÏ souhlasit). Abe Cho ale také uvádí, Ïe ãím více se blíÏí specifická hmotnost rozpou‰tûdla vodû, tím vût‰í pfiídavky vody lze volit. KWL je o 23 % lehãí neÏ voda, PER je o 60 % tûωí. Specifická hmotnost KWL se tedy vodû blíÏí více neÏ PER a je proto lep‰ím nosiãem vody. Samozfiejmû za pfiídavku zesilovaãe s perfektním solubilizaãním úãinkem. Snad pfiedcházející fiádky pfiesvûdãily i skeptiky, Ïe pfiídavku vody k rozpou‰tûdlov˘m lázním mají i teoretické zdÛvodnûní. Navíc jsou ovûfieny i praxí. Je samozfiejmû zcela na vÛli provozovatele ãistírny zda tuto technologii pfiijme, ovûfií a zavede nebo ji odmítne jako zbyteãnou provozní komplikaci. Ing. Zdenûk Kadlãík 2006/3 str. 3 VVM-IPSO s. r. o. a firma JENSEN si Vás dovolují pozvat na předváděcí dny novinek „Innovation Days“ 7.-9. září 2006 v závodě Jensen-Senking GmbH, Harsum, Německo Prezentace nejnovějších inovací značky JENSEN z oboru: ● Zpracování rovného prádla ● Tvarového prádla ● Praní PŘEHLED HLAVNÍCH BODŮ: ● ROVNÉ PRÁDLO: nový VKLADAČ nový TOWEL ROBOT ( na ručníky ) JENVIEW předvedení software TEMATIC Pro nový skladač malých kusů ● PRANÍ: nový UNIVERSAL MedLine hygienický tunel pro nemocnice nová odstředivka Centrifuge Z1400 lis s novým Top Drain Design nový tunel CBW Highline ● TVAROVÉ PRÁDLO: Metricon Compact System - dopravníkový systém PDA Dispatch-odbavování a Alarm System pro dopravníkový Metricon Systems Předvádění strojů „živě“ čtvrtek - sobota 9.30-17.30 hod. ve výrobních halách Prezentace konající se ve školícím středisku JENSEN- Academy: ● Hygiena / Management kvality v prádelnách ● UNIVERSAL MediLine ● Infra-Red princip pro JENSEN sušiče ● Uvedení NEW CBW Highline - tunelová pračka ● Uvedení NEW Towel Robot - skladač ● Uvedení NEW Feeder - vkladač Máte-li zájem zúčastnit se, rádi Vám upřesníme jakékoliv dotazy do 30. 6. 2006 na níže uvedeném kontaktu: Telefon: 556 740 100 Fax.: 556 740 106 E-mail: [email protected] 2006/3 str. 4 INFORMÁTOR INFORMÁTOR 2006/3 str. 5 âistírna ve vodû Mnozí z vás jste byli v Benátkách. Kouzelné místo, d˘chající historií a jejími vzácn˘mi stavebními památkami, proslavené sítí kanálÛ a obrovsk˘m zájmem turistÛ. Má vÛbec takové mûsto sluÏby a jak se jejich majitelÛm v neobvyklém prostfiedí vede? Kousek od slavného námûstí San Marco v zastr- Kdysi byl jeden z tûchto zákazníkÛ nespokojen ãené uliãce se krãí maliãká ãistírna. Jen sotva a ãistírna ztratila bûhem dvou t˘dnÛ polovinu postfiehnuteln˘ nápis Lavanderia Gabriella a zafií- zákazníkÛ, ktefií se potom vraceli jen hodnû zení viditelné pfies v˘kladní skfiíÀ hovofií o zamû- pozvolna. Víte, které zakázky jsou nejcennûj‰í? fiení obchÛdku. Uvnitfi kraluje paní Savio se svojí Karnevalové kost˘my! Benátky jsou mûstem karmaminkou. Proã je místnÛstka tak pfieplnûná? nevalÛ a podivuhodn˘ch pfiestrojení, skoro jako Snadné vysvûtlení: prostory v centru Benátek jsou evropské Rio de Janeiro. Pfied a po karnevalu je natolik vzácné a drahé, Ïe se ‰etfií kaÏd˘m centi- ãistírna plná roztodivn˘ch odûvÛ, které se vûru metrem. Pozornost upoutá asi pÛl metru vysoká neudrÏují nijak snadno. Málo prostoru znamená také Ïádné zásoby pevná pfiepáÏka ve v˘kladní skfiíni. K ãemu? Ochrana proti vodû. Benátky jsou pravidelnû zaplavová- z toho, co provoz potfiebuje a tak má paní Savio ny. Bariéra pfiíli‰ neochrání, voda stejnû prosákne. sklad doma a ãistírnu zásobuje nákupními kabelaI Ïehlicí stoly a ãisticí stroj jsou na zv˘‰eném podiu. mi, které dennû vláãí v rukou. V˘mûna ãisticího Benátãané si na vysokou vodu zvykli a tak mají stroje i kdyÏ není z nejvût‰ích byla kapitolou sama neustále pfiipraveny dfievûné fo‰ny s podpûrami, pro sebe. Nízké mÛstky, úzké kanály a benátské ze kter˘ch na námûstí i v pfiilehl˘ch ulicích budu- calli - uliãky, kter˘mi sotva projde silnûj‰í osoba, jí nad vodou zv˘‰ené chodníky. Nikdo neví, kdy vyvolaly plánování jako u nás, kdyÏ se hledá travysoká voda pfiijde a i v ãistírnû se nejednou sa pro nadrozmûrn˘ náklad. Pfiekládalo se nûkolizachraÀovalo i v noci. Provoz ãistírny je jeden krát: kamion-loì, loì-pfiístavní molo, molo-nízz posledních v Benátkách - vût‰ina provozovate- kozdviÏn˘ vozík a nakonec v‰e skonãilo demontáÏí lÛ se odstûhovala na sou‰ a dafií se jim i s niωími stroje, kter˘ se prostû do uliãky neve‰el! TytéÏ cenami. Paní Savio nejen ãistí, ale i pere ve ãty- problémy pfiedcházely se star˘m strojem. Pfiesto fiech mal˘ch praãkách. PfieÏívá jen díky pomûrnû v‰echny obtíÏe majitelce nevadí. Je to hrdá Benátvysok˘m cenám, ale Benátãani pfiijdou, poklábo- ãanka milující své unikátní mûsto nemající nikde sí a zaplatí. Mnoho pÛvodních obyvatel jiÏ zÛsta- ve svûtû obdoby. Je obklopena krásou a umûním lo, ale ti co zb˘vají udávají tón. Je to zvlá‰tní a Ïije v prostfiedí, kde lidsk˘ rozmûr Ïití je‰tû pofiád -izknároãná pospolitost, scházející se v kavárnách. pfietrvává. MoÏná ji mÛÏeme i závidût. Co je Elis? Pfiedev‰ím obrovská firma, jedna z nejvût‰ích v oboru pÛjãování pracovních odûvÛ neboÈ obrat v roce 2004 se odhaduje na více neÏ1 mld. dolarÛ! Historie sahá do roku 1883, kdy rodina Leducq zfiídila ve v˘chodní ãásti PafiíÏe velkou prádelnu. K obratu do‰lo po druhé svûtové válce, kdy se prádelna soustfiedila na pÛjãování prádla pro prÛmysl a od té doby firma stále roste. V roce 1967 se pfiejmenovala na Elis a rapidnû zvût‰ila mnoha akvizicemi men‰ích podnikatelÛ, ktefií zastávali podobnou filozofii podnikání. Dnes má firma, pfiedev‰ím ve Francii, 135 závodÛ a skladovacích a distribuãních stfiedisek, zamûstnává 11 500 pracovníkÛ, 250 000 portfolio zákazníkÛ se stará o obrat. Skupina Elis podniká pod 11 rÛzn˘mi podnikov˘mi jmény a chránûn˘mi názvy. V matefiské Francii má 60 % trhu a pÛjãuje v‰e od loÏnin, prádla pro potravináfiství a farmacii pfies zdravotnictví po nejrÛznûj‰í prÛmyslové obory, rohoÏe atd. Ve Francii má 107 stfiedisek se zázemím 60 mil. obyvatel, pfiiãemÏ 85 % z nich je v dosahu nejvíce 50 km od zmínûn˘ch stfiedisek. Firma se v celé Evropû opírá o síÈ kvalifikovan˘ch zástupcÛ, kter˘ch je 1 200 a ti nav‰tíví kaÏdého klienta 1 aÏ 4x mûsíãnû. Tím je zaji‰tûn pravideln˘ styk se zákazníkem a pruÏnost v realizaci jeho pfiání. V˘sledkem je spokojen˘ zákazník, kter˘ zÛstá- vá firmû vûrn˘ dlouhou dobu - prÛmûrn˘ zákazník déle neÏ 8 let. Elis neustále investuje: nedávno otvíral nov˘ závod na pfiedmûstí Nancy s halou o plo‰e 5600 m2, kter˘ t˘dnû vypere pfies 100 000 kusÛ nejrÛznûj‰ích textilií sperspektivou rÛstu odal‰ích 50 000 bûhem 6 mûsícÛ. Závod je vysoce mechanizovan˘ a obsluhu tvofií jen 30 zamûstnancÛ. Mechanizovány jsou zejména vnitfiní dopravní atfiídicí systémy, které samozfiejmû vyuÏívají ãipové technologie. Jejich kapacita je 6 000 kusÛ/hod. Podnikové dodávky jezdí podle jízdního fiádu a rezervní kapacita prádla je na 3,5 dne. BûÏné textilie se perou na 2 tunelov˘ch praãkách, specialityna solopraãkách pro 60 a 90 kg. Pfiepírky ãiní 2,5 aÏ 3,2 %. Projekt vznikal ve spolupráci s Jensenem a firmou Tag-Sys a fiídicí software je tajemstvím firmy Elis. Vedení firmy pracuje pro Elis dlouho, je stabilizováno a má k firmû vnitfiní vztah. Je samozfiejmû také dobfie placeno. Na rÛst obratu má znaãn˘ podíl: pokud v roce 1970 byl obrat jen 18 mil. USD, v roce 2004 vzrostl na 55násobek! Elis je soukromou spoleãností a dal‰í potenciál k rÛstu vidí na severoamerickém trhu. Ten má proti Evropû samozfiejmû zvlá‰tnosti, se kter˘mi je tfieba poãítat. Investiãním zámûrem firmy je postavit kaÏd˘ rok nov˘ závod v mûfiítku Nancy - na fiadû by nyní mûl b˘t Tolouse. -izk- Sly‰eli jste o CHRISTEYNS? Asi mnoho ne, firma není v âR pfiíli‰ známá. Je to rodinn˘ podnik se sídlem v belgickém Gentu, poboãkami v Británii, Francii, Nûmecku a Holandsku a zastoupením v dal‰ích zemích. Vyrábí prÛmyslové prací prostfiedky, m˘dla, pomocné prostfiedky do betonu a chemii pro domácnosti. Má toho ãasu 257 zamûstnancÛ a roãní obrat 55 mil. EUR. Silnou pozici na trhu zejména v Británii a Belgii, v Nûmecku je spí‰e známá sv˘mi systémy na sniÏování spotfieby vody a energie v prádelnách systémem Sanoxy. Firemní barvy jsou bílá a modrá. Firma byla zaloÏena v roce 1946 a u kolébky stál J. R. Christeyns. Vyrábûla m˘dlo a rodinnou firmou zÛstala dosud. V posledních letech firma investuje do nov˘ch akvizicí a napfi. koupí nûmeckého Woelnera v roce 2001 zdvojnásobila na nûmeckém trhu obrat. Roãnû vyrobí 55 000 tun zboÏí, z toho je pracích prostfiedkÛ asi polovina. O marketing se stará fieditel Angliãan Charles Batteridge. Je aktivní v mnoha dal‰ích funkcích, napfi. v pfiedsednictvu E.T.S.A. (Evropská textilní asociace). V˘zkumné a v˘vojové laboratofie firmy jsou v Gentu a podléhají technickému fiediteli Dr. Ch. Vermotemu. Pro bûlení si firma sama vyrábí kyselinu peroxioctovou na plnû automatické supermoderní v˘robní lince. Nákupu surovin a jejich kontrole vûnují laboratofie mimofiádnou pozornost - nakupují se v˘hradnû suroviny odpovídající v‰em zákonÛm a nafiízením EU. V˘robny jsou flexibilní a umoÏÀují okamÏitou zmûnu ZAJÍMAVOSTI sortimentu a plnûní v‰ech pfiání zákazníkÛ. Samozfiejmostí je dokonalé ãistûní odpadních vod, perfektní hospodafiení s odpady, manipulace se ‰kodlivinami atd. Plány Christeyns jsou smûlé: do konce roku firma pfiebírá v‰echny aktivity skupiny JohnsonDiversey na evropském trhu pracích prostfiedkÛ (jak známo, JohnsonDiversey vznikla v roce 2002 splynutím firem DiverseyLever a Johnson Wax Professional). Akvizicí se zv˘‰í poãet zamûstnancÛ na 350 a roãní obrat pfiesáhne 100 mil. EUR. Firma se stane druh˘m nejvût‰ím dodavatelem prÛmyslov˘ch pracích prostfiedkÛ pro evropsk˘ trh. Expanze bude pfiedev‰ím cílena na ·védsko, Finsko, Estonsko, ·v˘carsko, ·panûlsko, Portugalsko a Itálii. Je docela dobfie moÏné, Ïe o Christeyns usly‰íme i na na‰em trhu! Poprvé se vÛbec u nás Christeyns prezentoval v roce 2004 na brnûnském Texrentu pfiedná‰kou o praní zdravotnického prádla firemní technologií. Toto dezinfekãní praní probíhá pfii 70 °C systémem zvan˘m Sanoxy. Tekut˘ prací prostfiedek se pfiidává do poslední komory tunelové praãky a mûní se vodní plán praãky. Jako v˘hody technologie Sanoxy se uvádí ❖ úspora páry ❖ zlep‰ená hygiena procesu praní ❖ lep‰í bûlost prádla ❖ úspora vody 24-60 %. S tímto systémem nejsou zatím v âR Ïádné pfiímé zku‰enosti. -izk- ● V Nûmecku je 2 mil. lidí, ktefií potfiebují sociální péãi. Asi polovina z nich je v domácí péãi, druhá polovina v ústavech, kter˘ch je v zemi 23 000. Náklady s tím spojené se odhadují na 5 mld. EUR roãnû. V oboru pracuje 1,2 mil. zamûstnancÛ a jejich poãet za 10 let vzrostl o 250 000 (pro srovnání: obrovská v˘roba automobilÛ zamûstnává v Nûmecku 750 000 pracovníkÛ). ZAJÍMAVOSTI do proudící vody Venturiho trubicí. Systém ‰etfií teplou vodu, protoÏe se pere pfii niωích teplotách. Testování probíhá ve spolupráci s JohnsonDiversey se zamûfiením na dezinfekãní úãinnost. Zprávy o spojování spoleãností se pofiád opakují. V roce 2006 zfiejmû dojde ke splynutí firmy Maytag (USA) a Whirlpool, která ji Nositelem licence na roz‰ifiování rozpou- kupuje za 1,7 mld. USD a to vãetnû v‰ech ‰tûdla GreenEarth ve Francii je britská firma závazkÛ. Alex Reid. V roce 2005 mûla otevfiít ãistírny v PafiíÏi, Lyonu a St-Etienne. Kromû ãi‰tûní Ekonomika maliãkého Lucemburska je v GE budou nabízet i mokré ãi‰tûní. V roce povaÏována za tfietí nejzdravûj‰í na svûtû a to 2006 by se síÈ mûla roz‰ífiit na 20 ãistíren + 30 díky sektoru sluÏeb, kter˘ nahradil upadající dal‰ích franãízov˘ch + 20 ãistíren nezávisl˘ch oceláfiství. V zemi neexistuje nezamûstnanost podnikatelÛ. a tfietina zamûstnancÛ dojíÏdí ze sousedních zemí. Vynikající vlastnosti ozonu vyuÏitelné k praní, bûlení a dezinfekci nedávají spát Novozélandská firma Aeroqual vyvinula v˘vojáfiÛm. Objevila se zpráva, Ïe britská fir- a dodává monitory, které v ovzdu‰í ãistírny detema Ferex zahájila pokusy s ozonizací práde- kují PER a i jiná rozpou‰tûdla, která se do vzdulenské vody. Zdrojem ozonu je mal˘ pfienos- chu dostávají netûsnostmi. Monitory mohou b˘t n˘ ozonizátor. Pion˘rem v této oblasti je fir- pevnû zabudovány nebo pfienosné. Mûfií se poloma Electrolux. Ozon je pfiisáván nepfietrÏitû vodiãov˘mi senzory. -izk- 2006/3 str. 6 Jak je to s elektfiinou v Evropû? Struãnû fieãeno: Ïádn˘ med z cenového hlediska. U nás nadáváme na zvy‰ování cen a dodavatelsk˘ monopol, ale v roce 2004 narostly ceny v celé Evropû s jedinou v˘jimkou, kterou je Francie. Cel˘ svût ãekal s nadûjemi na liberalizaci cen elektrické energie a doãkal se jejich rÛstu! Objektivním zdÛvodnûním je pouze rÛst cen ropy, ale sotva kdo posoudí, zda se tento rÛst odráÏí v cenách elektfiiny objektivnû anebo zda si dodavatelé elektrické energie prostû zv˘‰ili v˘raznû i marÏe. NejhÛfie na rÛst cen doplatili Britové, kdyÏ museli spolknout hofikou pilulku v podobû 24procentního zv˘‰ení ceny. To je zv˘‰ení, které nemohou ignorovat ani prádelny a citelnû zasáhlo jejich hospodafiení. MoÏnosti úspor v na‰e oboru jsou pfiitom omezené nebo vÛbec nijaké a jedinou moÏností je jednání o v˘hodnûj‰ích tarifech. Samozfiejmû s neurãit˘m v˘sledkem. Nejdraωí elektfiinu má dnes Itálie, naopak nejlevnûj‰í Jihoafrická republika, ve které si 1 kWh pofiídíte tfiikrát levnûji. Druh˘ nejvût‰í cenov˘ rÛst zaznamenalo Dánsko a potom Belgie. V Belgii oãekávaná liberalizace dopadla tak, Ïe 80 % takzvanû liberalizo- Ceny plynu v roce 2005 ve vyspûl˘ch zemích Nejdraωí zemní plyn je ve Skandinávii a Nûmecku - vysoká cena v této sousední zemi ovlivÀuje urãitû i nበtrh. Nejlevnûj‰í v Evropû je naopak ve ·panûlsku a to 2,2krát neÏ v Nûmecku. Ke zdraÏení do‰lo v celém svûtû, nejvíce na zdraÏení doplatili v B ritánii (+38 %) a ·védsku (+31 %). Pomineme-li Austrálii (+3 %), nejménû se zdraÏovalo ve Finsku (+10 %). Va‰i cenu si mÛÏe kaÏd˘ pfiepoãítat podle aktuálního kurzu EUR. Na zdÛvodnûní se experti shodují: pfiíãinou je rÛst ceny ropy a bude-li pokraãovat, bude i plyn dále zdraÏovat! -izk- vaného trhu ovládá koncern Electrabel a ceny si urãuje dle libosti. U nás situace pfiíli‰ odli‰ná není a ‰koda, Ïe údaje za âR v následující tabulce nejsou. Ceny elektrické energie v roce 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. Itálie Dánsko Nûmecko Belgie Holandsko ·panûlsko Británie USA Francie Finsko Austrálie ·védsko Kanada JiÏní Afrika 9,48 centÛ/kWh 7,96 7,91 7,59 7,12 6,72 6,54 6,16 5,22 4,68 4,29 4,23 4,11 3,01 centÛ/kWh zv˘‰ení za rok o 6,8 % 16,4 5,5 7,5 7,4 3,0 24,2 5,2 0 0,7 6,2 4,3 1,2 2,9 Souãasné zvy‰ování cen na‰eho monopolního dodavatele si s tabulkou porovnejte sami. SnaÏí se seã mÛÏe - u vût‰í prádelny budou úãty za rok vy‰‰í asi o 300 000 Kã. -izk- pofiadí pofiadí 2004 2005 zemû 1. 2. 3. 6. 4. 5. 7. 8. 9. 13. 11. 10. 14. 12. Dánsko ·védsko Nûmecko JiÏ. Afrika Itálie Holandsko Francie Kanada USA Británie Belgie Finsko ·panûlsko Austrálie 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. centÛ/kWh 7,02 4,23 4,11 4,06 3,33 2,82 2,52 2,41 2,31 2,23 2,19 2,11 1,85 1,78 zmûna % +20,35 +30,60 +22,33 +25,85 +17,35 +9,73 +17,03 +13,58 +16,58 +37,95 +26,15 +9,85 +28,43 +2,85 INFORMÁTOR Novinky oboru - IX. V˘voj enzymÛ pokraãuje Enzymy v pracích prostfiedcích jsou dnes samozfiejmostí, pfied pár lety ‰lo o exkluzivitu. První se v enzymech uplatnily proteázy schopné odbourávat bílkoviny i denaturované teplem (krev). Po té nastoupily lipázy odbourávající tuky a koneãnû celulázy odstraÀující koneãky roztfiepen˘ch bavlnûn˘ch vláken a zárodky nopkÛ. Souãasné detergenty jsou high-tech produkty bez enzymÛ nepouÏitelné. Enzymy jsou vysokomolekulární organické katalyzátory, velmi citlivé na vnûj‰í podmínky tj. teplotu, hodnotu pH a pfiítomnost reaktivních slouãenin. Na nepfiíznivé podmínky promptnû reagují ztrátou úãinnosti. Nejúãinnûj‰í proteázy jsou odvozeny od známého mikroorganismu Bacillus subtilis a jmenují se subtilizíny. Dobfie fungují v alkalickém prostfiedí pracích lázní. Ve svém aktivním centru mají bílkovinu serín, která je nástrojem pro uvolnûní ‰píny obsahující bílkovinovou substancii (obr. C viz str. 8). Ne v‰echny detergenty obsahují tfii zmínûné enzymy. Obvykl˘ je obsah proteázy, nejménû obvyklá je celuláza. O jejím pÛsobení se pfiíli‰ neví. V detergentech se uplatÀuje dvojím zpÛsobem: omezuje ‰ednutí pfii praní. To je zpÛsobeno usazováním ‰upinek uhliãitanu vápenatého v tkaninû a souãasnû i pigmentÛ pfii praní omezuje tvorbu nopkÛ. Ty se tvofií opotfiebením a tfiepením prádla pfii praní - roztfiepené koneãky Odborn˘ kurz deta‰ování Asociace prádelen a ãistíren oznamuje, Ïe ve spolupráci se Stfiedním odborn˘m uãili‰tûm Praha hodlá uspofiádat letos na podzim (fiíjen-listopad) odborn˘ kurz pro zvy‰ování znalosti a odborn˘ch dovedností v oboru odstraÀování skvrn - deta‰ování. Kurz bude uspofiádán v Praze, celkem 6 setkání, zpravidla 1krát za 14 dnÛ nebo podle dohody úãastníkÛ, závûreãn˘ pohovor a vydání osvûdãení. Souãástí v˘uky je také praktické odstraÀování skvrn, které probûhne v ãistírnû a prádelnû. Cena kurzu ãiní 3 900 Kã plus 19 % DPH, celkem za úãastníka 4 641 Kã, úhrada nejlépe bankovním pfievodem na základû faktury, vystavené Asociací prádelen a ãistíren, a splatné obratem v mûsíci záfií! Pfiihlá‰ky (jméno a pfiíjmení, bydli‰tû, rodné ãíslo, firma - název a adresa, IâO, DIâ, telefonní spojení, pfiípadnû fax) zasílejte na adresu sekretariátu Asociace prádelen a ãistíren, El. Voraãické 27,616 00 Brno. Termín pro podání pfiihlá‰ek: nejpozdûji do 10. záfií 2006. Upozornûní: kurz se uskuteãní pouze v pfiípadû, Ïe se pfiihlásí alespoÀ 6 úãastníkÛ. Sekretariát Asociace vláken se následnû balí do nopkÛ. Tento proces je u barevného prádla spojen se ztrátou jasu. Problém celuláz je v tom, Ïe dosud v‰echny známé preparáty nefungují uspokojivû v obou smûrech. Proto v˘robci detergentÛ, napfi. Henkel pouÏívají smûsi celuláz a navíc hledají nové. PoÏadavky na úãinek enzymÛ jsou stále vy‰‰í - teì napfi. hledají v˘robci enzymy úãinné jiÏ pfii 30-40 °C. Jejich úvaha je jasná: úãinnûj‰í enzymy = úãinnûj‰í detergent = niωí dávkování = niωí náklady na praní. Kauza není v tom, Ïe by se enzymy mûly snad pracnû synstetizovat - jsou jich miliony produkované bezpoãtem mikroorganismÛ. Problém je orientace v tomto mofii enzymÛ, nalezení tûch, které odpovídají na‰im poÏadavkÛm a potom jejich prÛmyslová v˘roba a vyuÏití. Stále v˘znamnûj‰í roli v pfiípravû nov˘ch enzymÛ hraje genové inÏen˘rství a molekulární biologie. V˘zkumníci izolují geny z pÛdních mikroorganismÛ enzymaticky nadûjn˘ch a integrují je do mikroorganismÛ, které umíme technicky kultivovat ve velk˘ch objemech. Ty potom produkují Ïádané enzymy. Zde je na místû objasnit nûkteré pojmy zcela nov˘ch technologií. Soubor v‰ech genetick˘ch informací buÀky se naz˘vá genom. Informace jsou zakódovány v souboru dezoxyribonukleové kyseliny (DNA) a v men‰í ãásti i v malé kruhovité DNA známé jako plasmid. Soubor v‰ech genetick˘ch informací v‰ech organismÛ Ïijících v urãitém prostfiedí (napfi. v lesní pÛdû) se naz˘vá metagenom. Metagenomy se zkoumají a byly objeveny zvlá‰tní metody ke zkoumání v‰ech vlastností v metagenomu tzv. metagenomov˘ screening. Tyto metody jiÏ vedly k objevu zcela nov˘ch proteáz, zfiejmû v budoucnu vyuÏiteln˘ch v nízkoteplotních pracích prostfiedcích. Jiná metoda, pouÏívaná genov˘mi technology, je známá jako míchání genÛ a pfii‰la z molekulové biologie. Nejvût‰ím evropsk˘m specialistou v oboru je francouzská firma Protéus z Nimes. Princip metody je na obrázku. V˘chozím materiálem jsou bakterie, ze kter˘ch se izolují geny (DNA). Ty se enzymaticky roz‰tûpí na kousky a takto získané fragmenty se v náhodném pofiadí „slepí“ do nov˘ch genÛ metodami molekulové biologie. Tím se vytvofií spousta nov˘ch genÛ s nov˘mi vlastnostmi. Tyto geny (DNA) se vpraví do hostitelsk˘ch organismÛ. Ty zaãnou produkovat zcela nové enzymy. Vût‰ina z nich je k niãemu, ale mÛÏe se stát, Ïe nûkteré z nich jsou nadûjné pro dal‰í prÛmyslové vyuÏití. Opravdu se jiÏ takto nové proteázy pfiipravily. Jak vidût, i zdánlivû jednoduché chemické prostfiedky, kter˘mi jsou detergenty se dnes opírají o vysoce specializovan˘ v˘zkum v oblasti genového inÏen˘rství. Snad si ãtenáfii také uvûdomí, Ïe kvalitní prací prostfiedky opravdu nelze vyrábût a prodávat za ceny, za které se obãas prezentují Metodou míchání genÛ lze dospût k nov˘m enzymÛm. Nûkteré z nich mají Ïádané vlastnosti a jsou v supermarketech! -izk- pouÏitelné v praxi. Novinky oboru - X. Názory na hydrofobitu se mûní Zopakujme si, jak se mohou povrchy chovat vÛãi vodû: mohou b˘t hydrofobní, tzn., Ïe odpuzují vodu. Pfii tom jsou obyãejnû také lipofilní a pfiitahují tukové a olejové neãistoty (tak se chová napfi. PES). Nebo je povrch hydrofilní a smáãí se dobfie (bavlna) a jeho afinita k tukÛm a olejÛm je souãasnû nízká. Tyto vlastnosti se dají exaktnû zmûfiit a vyjádfiit tzv. kontaktním úhlem - ãím je men‰í, tím je afinita povrhu ke kapalinû men‰í. Na obrázku je vidût kapky vody na nesmáãivém povrchu (obr. A viz str. 8). Zatím v‰echny vodoodpudivé úpravy byly zaloÏeny na tom, Ïe povrch se impregnoval rÛzn˘mi látkami tak, aby co nejvíce odpuzoval vodu a aby kontaktní úhel byl co nejvût‰í. Na takovém povrchu, pokud je naklonûn, se kapka vody neudrÏí a steãe i se ‰pínou. Na povrchu pak, napfiíklad na skle, zÛstávají po kapkách stopy, coÏ vadí v prÛhledu a vyvolává pocit zneãi‰tûní. Extremní schopnost odpuzovat vodu mají kvûty lotosu, ale také fiefiichy a hlávky zelí. Zkoumáním se zjistilo, Ïe je to dÛsledek povrchové struktury, která vÛbec není hladká, ale pod siln˘m zvût‰ením pfiipomíná les s nestejnû vysok˘mi stromy. Ty jsou tvofieny nanostrukturami z vodu odpuzujících voskÛ, takÏe kapiãka vody se okamÏitû sbalí a odteãe vãetnû ‰píny a tfieba i rostlinn˘ch patogenÛ. INFORMÁTOR Snahou v˘zkumu bylo upravit povrchy tak, aby se co nejvíce podobaly lotosu a mûly podobn˘ vodoodpudiv˘ efekt (obr. B viz str. 8). Teì ale do hry vstoupily zcela jiné v˘sledky v˘zkumÛ, které mûní zásadnû názory na povrchovou úpravu. Jde o tuto úvahu: jestli je povrh modifikován tak, aby byl naprosto dokonale smáãen, voda se na povrchu rozprostfie zcela rovnomûrnû a z povrchu odteãe beze stop. Tedy místo hydrofobity absolutní hydrofilita! Na základû této úvahy se jiÏ vyrábí první pfiípravky na ãistûní skla. Obsahují nanoãástice s chemick˘m sloÏením podobn˘m sklu. Dobfie tedy lnou k povrchu skla a keramiky. Pfii aplikaci pfiípravku se na povrchu vytvofií homogenní neviditelná nanovrstva. Její ãástice jsou nabity zápornû, vzájemnû se odpuzují a zachovávají rovnomûrn˘ odstup. Povrch doslova pfiitahuje vodu. Jakmile na nûj dopadne jediná kapka, okamÏitû rovnomûrnû smáãí cel˘ povrch a voda odteãe i s neãistotami bez jak˘chkoliv stop. Úprava také zabraÀuje mlÏení skel, protoÏe ani nepatrné mlÏné ãásteãky vody na povrchu skla nemohou existovat a splynou do homogenní vrstvy. Tyto nové poznatky o hydrofilitû povrchÛ se s nejvût‰í pravdûpodobností budou aplikovat i na textilie. Nové pfiípravky na nich vytvofií supertenkou hydrofilní vrstviãku a voda se na ní neudrÏí. Textilie budou souãasnû dokonale prody‰né. -izk- Co nového v Beneluxu? Pro nás je snad Benelux zajímavá tím, Ïe jde o evropsk˘ prostor srovnatelné velikosti a aã na jiném stupni hospodáfiského v˘voje, mÛÏeme srovnávat. Konkurenãní boj na trhu je obrovsk˘, pfieÏívají jen silní a inovativní. Znaãnou nákladovou poloÏkou je voda a prádelny proto investují do ãistíren a recyklaãních technologií i za pomocí dodavatelÛ pracích prostfiedkÛ napfi. firmy Christeyns. V Belgii je roz‰ífieno pouÏití mincovních praãek a hlavním hráãem na tomto trhu je Ipso. Ten ale pfiesouvá zájem do oblasti operaãního prádla a nabízí zejména verifikaãní systémy pro sledování technologie. Konkurence nutí prádelny vstupovat do jin˘ch segmentÛ trhu, napfi. nabízet sluÏby fotbalov˘m klubÛm nebo hasiãsk˘m jednotkám. V Holandsku jsou drahé pozemky a nájmy, coÏ se odráÏí v poãtu mal˘ch provozÛ, velké prosperují, i kdyÏ se orientují spí‰e na men‰í praãky. V Belgii poptávka po praní klesá a udrÏelo se jen pár provozÛ. Boom se oãekává, podobnû jako pfiedtím ve Skandinávii, v praní rohoÏí a mopÛ. Naprostá recese panuje v chemickém ãistûní a s poklesem poptávky o 30 % v posledních letech,v Belgii zejména pro pfiísná legislativní opatfiení. Roste ale poptávka po mokrém ãi‰tûní a KWL. Nejvût‰í prádelnu na belgickém trhu provozuje MEWA s obratem pfies 300 mil. EUR, ten se samozfiejmû vztahuje i na pÛjãování. V Lucembursku se staví teprve druhá vût‰í prádelna a bude slouÏit vûznicím. Nejvût‰ím pÛjãovatelem v zemích Beneluxu je Rentex a Lips. Nemocnice pÛjãování vítají a sluÏba se roz‰ifiuje. -izk- ZAJÍMAVOSTI Miele vyhrál u evropského patentového úfiadu práva na prádlo ‰etfiící buben praãky a aÏ do roku 2017 nesmí Ïádn˘ v˘robce dûrovan˘ buben s vnû vydut˘mi vo‰tinov˘mi dírkami podle vzoru Miele pouÏívat. Dírky omezují mechanické opotfiebení prádla. Sesterská firma Ilsa se sídlem v USA (Columbia) nabízí na americkém trhu mimo jiné i ãisticí prací stroj Feori, kter˘ pracuje s vodou ochlazenou na 3 °C a s americk˘mi ekologick˘mi detergenty. Právû ‰etrnost k Ïivotnímu prostfiedí má b˘t jeho nejvy‰‰í pfiedností. Vysoké v˘kony moderních ÏehliãÛ vyvolávají diskuse o kvalitû Ïehlení V‰eobecnû se uznává, Ïe pokud poãet vyÏehlen˘ch kusÛ se blíÏí k 1000/hod., není realistické oãekávat od obsluhy (i té nejlep‰í) kontrolu kvality jednotliv˘ch kusÛ. Ta má b˘t zaji‰tûna automatizovan˘mi systémy. Technologie mokrého ãi‰tûní se v Maìarsku objevila v roce 1990. Stafií praktici ji odmítli (stejnû jako u nás!), ale majitelka ãistírny Top Clean Marika Fulop zaãala spolupráci s experty Miele a mokré ãistûní dnes pfiedstavuje 50 % obratu ãistírny. V praãkách Miele zpracuje dennû 200 kusÛ zboÏí. -izk2006/3 str. 7 V˘voj enzymÛ pokraãuje ● Názory na hydrofobitu se mûní (Foto k ãlánkÛm na str. 7 - Novinky oboru IX a X) POZOR SPOLEHLIVOST KVALITA POZOR! DŮLEŽITÉ! Zabýváte se pronájmem a půjčováním textilních tkanin a výrobků? Pak jsme pro Vás tím správným partnerem. Nabízíme tkaniny a hotové výrobky pro: ZDRAVOTNICTVÍ, HOTELY, RESTAURACE... ZARUČUJEME: A - Nesmáãiv˘, hydrofobní povrch odolnost a trvanlivost našich výrobků certifikáty hygienické nezávadnosti a další KONTAKTY, OBJEDNÁVKY: Vaše podněty, nabídky ke spolupráci, dotazy, požadavky a objednávky očekáváme na adrese: CNM textil a.s. Baška 425, 73901, Česká republika +420 - 555 559 806, 7- bavlněný sortiment, tisky +420 - 555 559 821 - hotelový program, hotové výrobky B - Lotosov˘ kvût C - Poãítaãov˘ model proteázy - vpravo aktivní centrum se serinem, které „polyká“ bílkovinovou neãistotu [email protected], www.cnm.cz, www.len.cz INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a ãistíren, 616 00 Brno, El. Voraãické 27, telefon/fax: 549 245 642, IâO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Kounicova 13, Brno. Vychází 6x roãnû. Toto ãíslo vy‰lo v nákladu 850 v˘tiskÛ. Vytiskla MORAVIA TISK VY·KOV. Za obsah odpovídá ing. Milan Venclík, prezident Asociace prádelen a ãistíren. Vydavatel podle zákona není odpovûdn˘ za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátÛ. Registrace u Min. kultury âR, registrováno pod MK âR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.
Podobné dokumenty
vydání č. 5 - Asociace prádelen a čistíren
- PROCTER a GAMBLE âR, Praha
– panelová diskuze, fiídí TZÚ Brno
- VVM IPSO, Fulnek
ãi‰tûní odûvÛ v Itálii
- R. Long, ETSA
ÚTER¯ 17. 10. – DOPOLEDNE
First english = before swedish
Nikdy nepoužívejte olej nebo maziva, jestliže není možné otevřít ventil tlakové nádoby nebo
pokud je obtížné napojit odběrové zařízení. Dotýkejte se ventilů a zařízení patřících k nim
čistýma a nem...
VZ 03 Nadace Eurotel-CJ
Velk˘ zájem o druh˘ roãník na‰eho grantového programu potvrdil v˘znam této systematické podpory
v celorepublikovém mûfiítku. Za hlavní pfiednost sv˘ch grantÛ povaÏujeme, Ïe pfiesnû odpovídají specific...
vitavm - Dental Atelier
Pfiesto se mÛÏe na tyto údaje pohlíÏet jako na ukazatele pro uÏivatele.
Pokud povrch, transparence nebo stupeÀ lesku neodpovídá v˘sledku dosaÏenému za optimálních podmínek,
pfiizpÛsobilo se tomu i pá...
Oki 5200n
cuje i testovaná 2550n s rozli‰ením 600 × 600 dpi, které je doplnûno od jin˘ch modelÛ známou
technologií ImageRET. Co je na
této tiskárnû velmi atraktivní, je
skuteãnost, Ïe ovladaã se dorozumívá p...
vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren
Ty má nejen box, ale také prádelenství. Jsou to nejvût‰í washextraktory, kte- dobfie míchat v tunelov˘ch praãkách. Proto jsou i v Evropû souãástí provoSailstar USA je zastoupena praãkami
ré pojmou a...
vydání č. 5 - Asociace prádelen a čistíren
i když v jiné podobČ než jako samoobsluhy s mincovníkovým
ovládáním. Zákazníci mČli možnost si v nich vyprat a hlavnČ vyžehlit. NicménČ již témČĜ 20 let, þest svČtlým výjimkám,
u nás tyto služby v ...