Třída: Plazi (Reptilia)

Plazi (Reptilia)
Milan Dundr
skup.: Blanatí (Amniota)
• zárodečné obaly:
– vnitřní = amnion
(blána ovčí)
• tvoří uzavřený váček
s tekutinou, která
nahrazuje zárodku
vodní prostředí
– vnější = seróza (blána
klkatá)
• mechanicky ochranná
funkce
skup.: Blanatí (Amniota)
• postupným
stravováním
žloutkového váčku se
z břišní stěny embrya
vychlípí třetí obal:
allantois
– v něm se hromadí
produkty metabolismu
vyvíjejícího se zárodku
– díky bohatému prokrvení
plní také funkci dýchacího
ústrojí
Třída: Plazi (Reptilia)
Třída: Plazi (Reptilia)
• na rozdíl od ostatních
blanatých jsou
studenokrevní
• na souši
– během vývoje
několikrát pronikli zpět
do vody (druhotně –
dýchají plícemi)
• jako 1. obratlovci si
osvojili létání
Třída: Plazi (Reptilia)
• kůže:
– rohovatí (šupiny, trny,
štíty, drápy)
– suchá – neumožňuje
kožní dýchání
– často barvoměna
– svlékání
Třída: Plazi (Reptilia)
• kostra:
– často hodně
žeber, protáhlá
– chorda jen ve
zbytcích mezi
obratli
– chrupavčitá tkáň
málo
Třída: Plazi (Reptilia)
• kostra:
– minimálně 2 krční
obratle – otáčení
hlavy
– dolní čelist
• kloub se čtvercovou
kostí
– tvorba 2. patra
• oddělení nosní dutiny
Třída: Plazi (Reptilia)
• nervová soustava:
– 12 párů mozkových nervů
Třída: Plazi (Reptilia)
• smyslová ústrojí:
– zrak:
• oči s víčky – u hadů
průsvitná a srostlá
mžurka
• u želv a ještěrů –
barevné vidění
• u některých – temenní
oko (haterie)
Třída: Plazi (Reptilia)
• smyslová ústrojí:
– čich:
• Jacobsonův orgán
– čich, resp. chemický
analyzátor v ústech
Třída: Plazi (Reptilia)
• smyslová ústrojí:
– sluch:
• střední ucho s 1
kůstkou – u hadů
chybí
• začíná se tvořit
hlemýžď
Třída: Plazi (Reptilia)
• smyslová ústrojí:
– termoreceptory:
• v jamkách na hlavě
• chřestýš – změny
o 0,003C
Třída: Plazi (Reptilia)
• trávicí soustava:
– dlouhý jazyk (i
rozeklaný)
– u krokodýlů a hadů –
rozlišené zuby
– slinné, někdy jedové
žlázy
– u hadů velmi
roztažitelný žaludek
– kloaka
Třída: Plazi (Reptilia)
• dýchací soustava:
– plíce (hrtan,
průdušnice, 2
průdušky)
– hadi – jen pravá plíce
– nemají speciální
hlasové ústroje
Třída: Plazi (Reptilia)
• cévní soustava:
– 2 předsíně
– 2 komory
• alespoň malým
otvůrkem propojené
– 2 aortální oblouky
Třída: Plazi (Reptilia)
• cévní soustava:
– rozdělení srdce téměř
dokončeno u
krokodýlů
– poprvé v živočišné říši
je zde vytvořen
vrátnicový (jaterní)
krevní oběh!!!
Třída: Plazi (Reptilia)
• vylučovací soustava:
– jako u všech obratlovců souvisí s rozmnožovací
soustavou – urogenitální systém
– pravé ledviny (metanefros)
Třída: Plazi (Reptilia)
• vylučovací
soustava:
– želvy a ještěři –
močový měchýř
– NH3 nebo kyselina
močová – kašovitá
moč
Třída: Plazi (Reptilia)
• rozmnožovací
soustava:
– párové gonády
– vnitřní oplození
– vnější pohlavní
orgány samců –
někdy párové
Třída: Plazi (Reptilia)
• rozmnožovací
soustava:
– vejce:
• blanité (kožovité)
obaly
• nebo vápnité obaly
– vejcorodí
– živorodí
– často i vejcoživorodí
Třída: Plazi (Reptilia)
• rozmnožovací
soustava:
– vejce většinou na
souši
• bez péče, nezahřívaná
– u želv trvá vývoj ve
vejcích přes rok
– u haterie dokonce 1214 měsíců
– vývoj přímý (bez
larvy)
Třída: Plazi (Reptilia)
• chování:
– růst celý život
– dlouhověcí (želvy, krokodýli)
– autotomie = odhazování částí ocasu
• je umožněna zvláštní stavbou ocasních obratlů plazů
Třída: Plazi (Reptilia)
• chování:
– růst celý život
– dlouhověcí (želvy,
krokodýli)
– varovné chování:
• syčení
• rozprostření krčního
štítu
– v chladném období
roku – do stavu
strnulosti
Třída: Plazi (Reptilia)
• chování:
– autotomie =
odhazování částí
ocasu
• je umožněna zvláštní
stavbou ocasních
obratlů plazů
– ocas snadno
regeneruje (asi 2
mm denně)
– odloučená část
ocasní páteře je
nahrazena pouze
vazivem
Třída: Plazi (Reptilia)
• fylogeneze:
– známi od karbonu –
vznikli z krytolebců
– druhohory = věk
plazů
– dnes jen zbytky
Třída: Plazi (Reptilia)
• fylogeneze:
– therapsidní plazi
(Theriodontia):
• k savcům
• ichtyosauři:
– končetiny ve tvaru
ploutví
Třída: Plazi (Reptilia)
• fylogeneze:
– thekodonti (Ornithosuchus):
• předci ptakoještěrů, veleještěrů, krokodýlů a ptáků
• ptakoještěři
Třída: Plazi (Reptilia)
• fylogeneze:
– lepidosauři:
• z nich dnešní šupinatí
plazi (vývoj od třetihor)
Systém:
Dinosauři
• vymřelí:
– konec
prvohor –
celé
druhohory
(280 – 65
mil. let)
Dinosauři
• ryboještěři
– ichtyosauři
Dinosauři
• ptakoještěři
– Pterodactylus
– !!! nevyvinuli se z nich
ptáci !!!
Dinosauři
• suchozemští a vodní
ještěři
– Stegosaurus –
býložravý
Dinosauři
• suchozemští a vodní
ještěři
– Apatosaurus
(Brontosaurus) –
býložravý
Dinosauři
• suchozemští a
vodní ještěři
– Tyrannosaurus
- masožravý
Dinosauři
• savcovití
ještěři
– nenápadní
– vyvinuli se
z nich savci
ryboještěři
ptakoještěři
Srovnání velikostí
Tyrannosaurus rex
Tyrannosaurus rex
Apatosaurus (Brontosaurus)
Apatosaurus (Brontosaurus)
Brachiosaurus
Brachiosaurus
Podtřída: Haterie
(Rhynchocephalia)
Podtřída: Haterie
(Rhynchocephalia)
• velmi stará skupina
(od triasu)
• dnes 1 druh na
několika ostrůvcích
u Nového Zélandu
– relikt
• přímo na Novém
Zélandu byla vyhubena
dovezenými psy,
kočkami a prasaty
Podtřída: Haterie
(Rhynchocephalia)
• trnité šupiny
• 3. (temenní) oko
– zachovalé
– překryté pokožkou
– má strukturu
skutečného oka
s čočkou, duhovkou i
rohovkou
Podtřída: Haterie
(Rhynchocephalia)
• noční aktivita
• dravec
– žere hmyz, měkkýše,
červy, možná i vejce a
mláďata buřňáků
hatérie novozélandská
(Sphenodon punctatus)
• v zajetí se dožila i 50
let
• aktivní při nižších
teplotách
– optimum kolem 12C
(!)
Podtřída: Želvy (Testudinata)
Podtřída: Želvy (Testudinata)
• dvojitý krunýř
z kožních kostí
– s kostrou srostlý
– kostěné desky, kryté
rohovitými štíty
• srůstají s obratli a
žebry
Podtřída: Želvy (Testudinata)
• bezzubé
– v čelistech jen
rohovina
– krájí potravu
Podtřída: Želvy (Testudinata)
 dýchání:
 zatahování
krku a nohou
 mají
nepohyblivou
hruď
 vzduch mohou
také polykat
Podtřída: Želvy (Testudinata)
 na suchu
„pláčou“
 asi si čistí oči
 oko má 2
víčka a
mžurku
Podtřída: Želvy (Testudinata)
 vejce
s vápnitou
skořápkou
do písku
Podtřída: Želvy (Testudinata)
 člověk pojídá maso,
vejce
 z želvoviny se vyrábí
ozdobné předměty,
knoflíky
 dnes vytlačena
umělými hmotami
kajmanky
• Amerika
• vodní želvy
• přes 1 m
délky
• pohyb jazyka
– ryba myslí, že
je to červ
kajmanky
• velmi silné čelisti
– může kousnout i
člověka, vstoupí-li
poblíž ní do vody
s bahnem
– i mláďata dokáží
ukousnout člověku
bříško prstu (!)
želva nádherná
• Střední a Severní
Amerika
• vodní
• v řece Mississippi se
jimi živí aligátoři
želva nádherná
• často chována
– nenáročná
– levná
– v zajetí všežravec
(hmyz, malé rybky,
salát, jablka)
želva nádherná - mutant
želva bahenní (Emys orbicularis)
• Afrika, Asie, Evropa
– JV Morava a JV
Slovensko
• u nás chráněná!
• v říjnu zalézá do
bahna a přezimuje
do března příštího
roku
želva bahenní (Emys orbicularis)
želva žlutohnědá (Testudo graeca)
• z Jižní Evropy
• suchozemská
• u nás chovy
– přes 1000,- Kč/kus
– nutná registrace
• v zajetí se dožívá až
90 let
želva sloní
• Galapágy (Los islas
Galapágos = želví
ostrovy)
– ohrožené vyhubením:
dovezené druhy
savců ničí vejce a
mláďata
• až 1,5m
• až 250 kg
želva sloní
• jejich rasy na
Galapágách popsal
Darwin
• když ji lovci obrátí na
záda, umí se (na
rozdíl od mořských
želv) obrátit zpět na
nohy
želva sloní
• žerou
šťavnaté
kaktusy,
bobule,
lišejníky
želva sloní
• lovily
se pro
maso,
tuk
želva sloní
• námořníci je živé
vozili v podpalubí –
živé konzervy
• v 19. stol. se z vajec
vyráběly pokrmy a
olej
želva obrovská
(Dipsochelys dussumieri)
• Seychellské ostrovy
východně od
Madagaskaru
• podobně velké
• také je vozili
námořníci jako živé
konzervy
• v zajetí až 152 let
želva obrovská
(Dipsochelys dussumieri)
kareta
• nejcennější
želvovina
• na Čagoských
ostrovech (J od
Cejlonu):
– domorodci jim příšerným
způsobem strhávali zaživa
krunýře:
• posypali je žhavým
dřevěným uhlím až se
okraje krunýře ohrnuly
• pak krunýř odřízli nožem
kareta
• nejcennější
želvovina
• na Čagoských
ostrovech (J od
Cejlonu):
• než vychladl, vložili jej
mezi 2 prkna, aby se
narovnal
• po této barbarské
operaci zvíře vypustili
zpět do moře
kareta
• nejcennější
želvovina
• na Čagoských
ostrovech (J od
Cejlonu):
• želvě se za čas utvoří
nový krunýř
– velmi slabý a tenký
– zvíře zůstane už
slabé a neduživé
kareta
• z krunýře se vyrábějí
ozdobné předměty
jako hřebeny apod.
• ohroženy lovem
– vynikající polévka
z masa
kareta
• moře tropů a
subtropů
• na souš jen ke
kladení vajec
• až 1,5 m
• až 250 kg
kareta obrovská (Chelonia midas)
kareta obrovská (Chelonia midas)
kožatka
• největší mořský plaz
– přes 2 m
– až 450 kg
– *popsán exemplář
2,3m a 600 kg
kožatka
• všechna tropická moře
– občas i ve Středozemním
moři apod.
• nutná ochrana vajec
– domorodci v Malajsku je
pojídají
• vejce ve velkém množství
– přežije jen 1% mláďat (!)
kožatka velká
(Dermochelys coriacea)
Podtřída: Krokodýlové
(Crocodylia)
Podtřída: Krokodýlové
(Crocodylia)
• srdeční komory téměř oddělené
• mezi břišní a hrudní dutinou – bránice
(jinak ji mají jen savci)
aligátoři
• Severní Amerika,
Čína
• dlouhý kolem 4 m
• úderem ocasu dokáže
přerazit nohu
aligátoři
4. zub dolní čelisti
zapadá do jamky
v horní čelisti
• kostěná nosní
přepážka
aligátor severoamerický
(Alligator mississippiensis)
aligátor severoamerický
(Alligator mississippiensis)
kajmani
• celá Amerika
• podobní aligátorům
• nemají kostěnou
nosní přepážku
• loví je i anakondy
kajman (Caiman)
krokodýlové
•
•
•
•
•
•
•
celá Amerika
Antily (Kuba)
Afrika
Austrálie
JV Asie
Nová Guinea
v severní části Nilu je
už dnes vyhuben (!)
krokodýlové
• dlouhý kolem 5
metrů
• 4. zub dolní čelisti
zapadá do rýhy
v horní čelisti a je
vidět i při zavřené
tlamě
krokodýlové
• samci v době páření
– souboje
– často i vážná zranění
krokodýlové
• mláďata výborně
šplhají (!) a
odpočívají ve
větvích stromů
– žerou je čápovití ptáci
marabu
krokodýlové
• menší druhy volavek
a kulíků jim chodí po
hřbetech a kolem
tlamy
– vybírají jim pijavky i
z čelistí
– krokodýlové jim za tuto
„péči“ neublíží
krokodýlové
krokodýlí soudy:
– dříve např. na
Madagaskaru
– krokodýli = uctívané
soudní božstvo
– zloděje k nim hodili
• když vyvázl, pustili ho
• většinou byl ale
sežrán
krokodýl nilský
(Crocodylus niloticus)
krokodýl čelnatý
(Osteolaemus tetraspis)
krokodýl kubánský
(Crocodylus rhombifer)
gaviál indický
•
•
•
•
existuje jen 1 druh
Indie a Horní Barma
až 7 m dlouhý
velký počet zubů
gaviál indický
• úzký dlouhý čenich
– na konci zvláštní
zduřenina
• člověka nenapadá;
jen ryby
• polyká kameny, aby
se mohl potopit
gaviál indický
(Gavialis gangeticus)
Podtřída: Šupinatí (Squamata)
Podtřída: Šupinatí (Squamata)
• velké překrývající se
šupiny
• pohyblivé kosti na
lebce
• zdvojený pářicí
orgán samců
Řád: Ještěři (Sauria)
• jedovatí jsou ze 3000 druhů jen dva korovci
(Amerika)
VE SVĚTĚ:
gekon
• Asie, Středomoří
• drobní
• mikrochloupky na
prstech
– pohyb i po stropě
hlavou dolů
• aktivní za šera a
v noci
gekon
gekon
agamy
• Asie
• aktivní ve dne
• límce, výrůstky nebo
ostny
agamy
trnorep
• ostny na
ocase
• Severní
Afrika
• loven pro
chutné
maso
agamy
moloch
• ostny na celém těle
• Austrálie
• živí se mravenci (!)
– zaznamenáno, že za
15 minut jich sežral
675
agamy
dráček létavý
• žebra s kůží umí roztáhnout a klouzavým
letem se přenést ze stromu na strom přes
100m daleko (!)
agamy
dráček létavý
• „křídla“ rozevírá
samec:
– při zápasu s jiným
samcem
– když chce imponovat
samičce
leguán
• Galapágy
• Amerika
• Madagaskar
leguán
• ti galapážští:
– buď žerou kaktusy
– nebo se potápějí do
moře pro řasy
– popsal je Darwin
– dlouzí přes 1m
leguán zelený
(Iguana iguana)
leguán
bazilišek
• ze Střední a Jižní
Ameriky
• i s ocasem 80 cm
• indiáni se ho bojí,
považují ho za čerta
složeného z několika
kusů zvířat
chameleon
•
•
•
•
Afrika
Středomoří
Jižní Asie
na stromech a
křovinách
chameleon
• barvoměna
(mimetismus)
– ovlivňována
nervově
• zploštělé tělo
z boků
chameleon
• ovíjivý ocas
• prsty srostlé
v klíšťky
• vymrštitelný a
lepkavý jazyk
chameleon
• oční víčka
srostlá
– jen centrální
štěrbina
– každé oko
pohyblivé
samostatně
chameleon
• 3 – 30 cm
• ti třícentimetroví
– nejmenší plazi na
světě
– často chovy
chameleon (Chamaeleo)
chameleon (Chamaeleo)
varan
•
•
•
•
Afrika, Asie
3,1m
135 kg
dnes chráněni
varan
• pokládáni za draky
• draci na ostrově
Komodo
– kousek od Jávy
varan komodský
(Varanus komodoensis)
korovec
• jediné 2
jedovaté
druhy ze
všech
ještěrů (!)
• přes 0,5 m
dlouhý
korovec
• rýhované zuby
• vyvinuté jedové žlázy
– oproti jedovatým
hadům je má v dolní
čelisti
– jed stéká po zubech
smíšen se slinami
• proto korovec musí
kořist chvíli v čelistech
podržet
korovec
• jed je účinnější než
od chřestýše
– až smrt
• neurotoxin
• velký korovec má ve
váčcích jed, který by
zabil 12 psů těžších
než 10 kg
korovec
 kousne-li člověka:
 rychle
mu
otevřít
tlamu
a
hlavu
odtrhnout od rány
 udělá-li se to rychle,
jed se nestačí dostat
do rány
 korovec je pomalý
korovec
• průvodní jevy otravy:
– silná bolest, která se
šíří po celé končetině
– silné krvácení rány
– šířící se otok
– celkové příznaky,
které vyvolává
neurotoxin
korovec
• je zaznamenáno
několik úmrtí
člověka po kousnutí
korovcem
• v ocase tukové
zásoby
• Severní a Střední
Amerika
korovec
• v Mexiku – lidová slovesnost:
– korovec = escorpion
– když plivne jed na zem, všechno rostlinstvo
v okruhu 1m uschne
– indiáni: escorpion při útoku otevře tlamu a
pouští z ní černou páru a kouř
– zabil prý dítě tím, že mu zasyčel do obličeje
V ČR:
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
• všude
kromě
hor
ještěrka obecná
(Lacerta agilis)
ještěrka živorodá
(Lacerta vivipara)
• hory,
vzácně
i nížiny
(Mšec)
ještěrka živorodá
(Lacerta vivipara)
ještěrka živorodá
(Lacerta vivipara)
ještěrka zelená (Lacerta viridis)
• ve všech
teplejších
oblastech
ještěrka zelená
(Lacerta viridis)
ještěrka zelená
(Lacerta viridis)
slepýš křehký (Anguis fragilis)
• zakrnělé končetiny
nejsou vidět
• živorodý
• lehce odlomitelný
ocas
– doroste, ale kratší a
pahýlovitý
• v zajetí se dožil 54 let
(!)
slepýš křehký
(Anguis fragilis)
slepýš křehký
(Anguis fragilis)
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes)
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes)
• vývojově nejmladší
skupina plazů
• největší rozvoj v
třetihorách
• kolem 300
nerozlišených
obratlů a žeber
• páteř pohyblivá
• končetiny redukované
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes)
 čtvercová kost
 vykloubitelné čelisti
 polykání velkých
soust vcelku
 díky vzájemné
pohyblivosti levé a
pravé poloviny čelisti
se had na kořist
doslova „nasouká“
 polykání usnadňuje
vylučování slin
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes)
• sluch:
– redukován
• zrak:
– oční víčka srostlá a
průhledná
– zaostřují pohybem
čočky vzad a vpřed
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes)
 vyvinuta pouze
pravá plíce
 výrazně
protažená
 slouží jako
zásobárna
vzduchu při
polykání kořisti
Řád: Hadi (Ophidia = Serpentes)
• svlékání kůže
(svlečky vcelku)
• rozeklaný jazyk
• útrobní orgány
protáhlé, často jen
jednostranně
vyvinuté
ŠKRTIČI:
krajta mřížkovaná
(Python reticulatus)
• nejdelší na světě
(9,75 m)
• pohltila i 0,5q prase
• aktivní v noci
• JV Asie, Afrika
• dožívá se 20 – 30 let
krajta
• Malajci postaví
bambusovou klec
– dovnitř dají selátko
– krajta tam vleze
– když pozře sele, už
neproleze mezi
bambusovými tyčemi
hroznýš
• při námluvách lechtá
samec samici
výčnělky
• Jižní Amerika
• v zajetí až 23 let
hroznýš
• domorodci je
chovají doma
odmalička jako psíky
– hroznýši jim pak
chrání obydlí
• výborné maso
• z kůže kabelky a
dámské boty
• tuk jako lék
hroznýš královský
(Boa constrictor)
anakonda
• Jižní Amerika
• polovodní
– velmi rychle plave
• 2. nejdelší na světě
(9,6 m)
• nejtěžší na světě
(6m/118kg,
8m/150kg)
anakonda
• z kůže střevíce a kabelky
• lov velkých anakond
– alespoň 6 mužů, aby ji přemohli
• může napadnout a pozřít i dítě, ale je to
velmi výjimečné
anakonda velká
(Eunectes murinus)
anakonda velká
(Eunectes murinus)
JEDOVATÍ HADI:
JEDOVATÍ HADI:
• kartaginec Hannibal
(ve 2. punské válce
porazil Římany)
– nechal prý do
nepřátelských lodí
vrhat nádoby plné
jedovatých hadů
– taktika byla prý velmi
úspěšná
kobry
Asie:
kobra indická („brejlovec“)
/Naja naja/
– J a JV Asie
– posvátná kobra –
znázorňována ve
společnosti různých
indických božstev:
• Budha – s kobrou,
která jej zastiňuje svým
rozšířeným hrdlem
• Višnu – odpočívá na
těle mnohakrké kobry
v moři mléka
• Šiva – nosí kobry
kolem krku
kobra indická („brejlovec“)
/Naja naja/
• některé dny v roce
v Indii zasvěceny
kobrám
• některé chrámy tzv.
kobřích králů (měli na
hlavách vějíř kober =
symbol moci)
kobra indická („brejlovec“)
/Naja naja/
• fakíři jim trhají
jedové zuby
• po čase nutno
opakovat
• jsou hluché
– reagují jen na
pohyb píšťaly
• na zajetí si dobře
zvykají
kobra indická („brejlovec“)
/Naja naja/
• člověka napadnou
jen tehdy, když se cítí
ohroženy
– nejprve výhrůžný
postoj a sykot
– pak ji k útoku
vydráždí pohyb
• zůstane-li člověk
v klidu, nezaútočí
kobra indická („brejlovec“)
/Naja naja/
• jed = neurotoxin
• had stiskne oběť
čelistmi, drží ji a
přitom může
několikrát vstříknout
jed
kobra indická („brejlovec“)
/Naja naja/
• je-li dávka
smrtelná,
příznaky již po
několika
minutách
• pokud vstříkne
jed přímo do
žíly – smrt do ¼
hodiny
kobry
Afrika:
kobra černokrká
(„plivající kobra“)
• vystřikuje jed
otvorem na přední
straně jedového zubu
na vzdálenost 2-4 m
• přitom tělo zvedne až
2/3 nad zem, zakloní
hlavu dozadu a pak
vystříkne jed
kobra černokrká
(„plivající kobra“)
• jed je jemně rozprášen
• míří na oči
– je zde rychle vstřebán a
způsobí oslepnutí
• u menších živočichů i
smrt
– jinak prudký a velmi
bolestivý zánět spojivek
a fotofobie
• tyto příznaky ale mizí
během 2-3 dnů
kobra černokrká
(„plivající kobra“)
o nervový jed
o na člověka asi 12 mg
o ve žláze kobry je asi
0,2g
o tzn., že by vystačil na
10 – 16 osob
kobra černokrká
(„plivající kobra“)
• zásoba 1 kobry stačí
asi na 6 plivnutí
– obnoví ji za 1 den
• příznaky se projeví
za několik minut
• smrt nastane asi za
¼ hodiny
korálovci
• Amerika
• jedovatí, ale ne
útoční
– při podráždění
skrývají hlavu pod
tělo
korálovci
• závisí na množství
jedu a jak hluboko
pronikly jeho zuby
• úmrtnost 10 – 75%
• rána téměř nebolí
korálovci
• pestře zbarvení
– barevné
kroužky:
– červený pásek
se dotýká
žlutého
korálovec (Micrurus)
korálovky
• x mimikry 2. řádu:
korálovky
– nejsou jedovaté
– červený pásek se
dotýká černých
– Mexiko
– Severní Amerika
korálovka (Lampropeltis)
korálovka (Lampropeltis)
mamba černá
• tropická Afrika („bič
Afriky, démon
buše“)
– uštknutí častá
• až 4,5 m dlouhá
mamba černá
 nejrychlejší jedovatý
had
 nakrátko až 30 km /
hod.
 běžně je ale plachý,
před člověkem se
skrývá
 zůstane-li
člověk
v klidu, odplazí se
mamba černá
• může útočit i ze
stromu
– je značně nervózní,
mrštný a pohyblivý
– uštkne velmi prudce
a rychle
• velmi účinný jed
– 2 kapky usmrtí
člověka do 2 hodin
• má až 15 kapek
mamba černá
 bez podání antiséra
zabíjí
se
100%
úspěšností
 někteří
postižení
zemřeli už 2 hodiny
po uštknutí
černá mamba
chřestýš
• termoreceptor mezi
okem a nozdrou
– sleduje v noci kořist
• chřestýš rohatý se
pohybuje skoky
stranou (!)
chřestýš
 chřestivé
zrohovatělé články
na
konci
ocasu
(nesvlékají se)
 při každém svlékání
se tvoří nový článek
 nesvědčí to o věku
 je-li jich přes 8,
nejstarší se rozpadají
chřestýš
• celá Amerika
• neurotoxin
• zasáhne-li jed žílu,
i úmrtí do 10 minut
chřestýš (Crotalus)
vodnář kobří
• Tichý oceán u
Austrálie
• nejjedovatější had
– 100x jedovatější než
jiní hadi
• jed způsobí rozsáhlý
rozpad příčně
pruhovaných svalů
vodnář kobří
• při kousnutí jen malá
bolest
– jako píchnutí
špendlíkem
• místo nebolí, žádná
lokální reakce,
maximálně místo
znecitliví
• celkové příznaky až
po 1,5 hodině
ČESKÁ REPUBLIKA:
užovky:
• živí se hlavně ještěrkami, obojživelníky a
drobnými rybkami
• člověku mohou být i nebezpečné, pokud
zadní jedové zuby dosáhnou do rány
užovka obojková (Natrix natrix)
• nejběžnější,
u vody
• při obraně
uvolňuje
páchnoucí
výměšek z
kloaky
užovka obojková
(Natrix natrix)
užovka obojková
(Natrix natrix)
užovka hladká
(Coronella austriaca)
• všude
v teplejších
oblastech
užovka podplamatá
(Natrix tesselata)
• vzácně
podél
větších
řek
– Vltava,
Berounka,
Dunaj
užovka stromová /aeskulapova/
(Elaphe longissima)
• u Karlových
Var
• jinak i J a JV
Slovensko
zmije obecná (Vipera berus)
• všude kromě nížin
• zbarvení šedomodré,
hnědavé, červenavé,
tmavohnědé až černé
• s typickou klikatou
čárou na hřbetě
– není patrná u černě
zbarvených jedinců
zmije obecná (Vipera berus)
• jedové zuby
v zavřené tlamě
sklopeny špičkou
dozadu
– při otevření se kolmo
vztyčí
zmije obecná (Vipera berus)
• nejen v suchých
oblastech, ale i
v rašeliništi apod.
• neútočný mírný had
• uštkne jen při
šlápnutí nebo
neopatrném braní do
ruky
zmije obecná (Vipera berus)
 jed někteří odborníci
označují za slabý x
jiní za nebezpečný
 15 mg zabije člověka
– to odpovídá jedu
kobry
 ale množství jedu ve
žlázách nedosahuje
smrtelnou dávku
zmije obecná (Vipera berus)
• nebezpečná je
zvýšená vnímavost
• nervový jed,
způsobuje vnitřní
krvácení, působí na
krevní srážlivost
• po uštknutí místo
bolí jako žihadlo
včely, bolest se
zintenzivňuje do okolí
zmije obecná (Vipera berus)
• po 20 min. citlivé
mízní uzliny a
otok, který se šíří
a zvětšuje
• za několik hodin
krevní podlitiny
zmije obecná (Vipera berus)
•
•
•
•
•
•
•
pak poklesne tlak
studený pot
nevolnost
zvracení
ztráta vědomí
rozšířené zornice
obtížné a
povrchní dýchání
zmije obecná (Vipera berus)
• za 6-24 hodin
krvácení do
zažívacího traktu,
z plic a ledvin
• na přelomu 19. a 20.
stol. se vybíjely ve
velkém
– i se za ně platilo a
popisovaly se jako
vraždící hadi
zmije obecná
(Vipera berus)
zmije růžkatá (Vipera ammodytes)
Co dělat při otravě:
• okamžitě po uštknutí odstranit co největší
množství jedu z rány
• prodloužit průnik jedu do krve
Co dělat při otravě:
• naříznutí kůže
– řez rankami po jedových zubech
– u tropických hadů až do hloubky 8 mm
– ránu nechat volně krvácet
– nutno do 30-50 min., pak už je jed vstřebán
Co dělat při otravě:
o během prvních 15 min. lze jed odsát
o bez většího nebezpečí lze ústy
o do slin se dostane jen málo toxinu
o jed nadto nemůže projít neporušenou
sliznicí a v žaludku je okamžitě rozložen
o ale doporučuje se neriskovat
Co dělat při otravě:
• ránu vyplachovat 3% roztokem KMnO4
nebo 3% H2O2
– okysličovadla denaturují toxin
• v nejhorším ránu alespoň vyplachujeme
vodou
Co dělat při otravě:
o NEPŘÍPUSTNÉ je:
o použití krystalků hypermanganu
o leptání rány
o vypalování rány
Co dělat při otravě:
• lze zpomalit vstřebávání jedu aplikací
škrtidla
– nutno aplikovat hned po uštknutí
• za 20 – 25 minut je už pozdě
– jen tak, abychom pod škrtidlem slabě
nahmatali tep
Co dělat při otravě:
– po 10-20 min. podvaz uvolnit na 2-3 min.
– eventuelně posunovat směrem k srdci
s postupujícím otokem
• po aplikaci séra škrtidlo odstraníme
Co dělat při otravě:
• specifické antisérum
– dokud je uštknutý naživu, má být vždy použito
– ½ dávky obstříknout kolem rány
– druhou ½ nitrosvalově
Co dělat při otravě:
• specifické antisérum
– pokud aplikujeme později (déle než ½ hod.
po uštknutí)
• pak celou dávku do svalu
• další dávku antiséra za 1-2 hodiny
– objeví-li se lokální reakce
• nutno 10-20 ml séra do žíly
Co dělat při otravě:
• proti hrozícímu selhání oběhu životně
důležitých center lze:
– černou kávu
– malé dávky alkoholu (0,2 – 0,5 dcl destilátu)
– bolesti lze tlumit běžnými léky proti bolestem
(acetylsalicyláty apod.)
Co dělat při otravě:
• proti hrozícímu selhání oběhu životně
důležitých center lze:
– pacient má být v naprostém klidu, teple
– postižená končetina znehybněna dlahou
– transport proveden vleže
Anatomie ještěra
Anatomie hada
následky uštknutí zmijí