MUCIN – červen 9/2012
Transkript
MUCIN – červen 9/2012
MUCIN – červen 9/2012 1 MUCIN – červen 9/2012 ÚVOD Aloha, Do Vašich rukou se právě dostal poslední, červnové, číslo tohoto školního roku! Dočíst se tentokrát můžete například o královně Alžbětě II., o hravém autíčku Fiatu Coupé, chybět nemohou ani závažnější témata jakou je třeba agrese nebo úvaha o důvěře a samozřejmě i v tomto čísle jsme pro Vás přichystali chystanou premiéru v kinech a do exotického ráje se můžete vnést v článku o těch nejluxusnějších hotelech světa, které Vás možná mohou inspirovat pro budoucí dovolenou Ale teď ty smutnější zprávy (alespoň pro některé z nás). Ráda bych se, a myslím, že mohu „hovořit“ za více studentů, ráda rozloučila s naší dějepisářkou a němčinářkou, paní Romanou Bondarenkovou, která s námi prožívala jak horké chvilky, tak i chvíle plné humoru a zábavy. Byla pro nás inspirací, oporou, člověkem veselým a optimistickým s věčným úsměvem na tváři. Děkujeme a přejeme hodně štěstí v životě. A nakonec i já sama bych se s Vámi chtěla rozloučit, i když mě stále budete potkávat v prostorách školy, jak vnějších, tak i vnitřních. Má rezignace má spíše soukromé důvody, ale i tak mi bylo potěšením a ctí vést Mucin. Tímto bych také chtěla popřát budoucímu šéfredaktorovi nebo šéfredaktorce mnoho kreativních nápadů, úspěchů na nejrůznějších soutěžích a především pevné nervy (věřte mi, budete je potřebovat). Ale teď už starosti stranou !!! Necelý týden do prázdnin !!! Konečně jsme se dočkali !!! Všem přeju, pedagogům i studentům, krásné a prosluněné letní měsíce, nerušenou pohodu a příjemně vychlazené nápoje, které jsou v parném dnu skvělým ochlazením. PĚKNÉ PRÁZDNINY AHOLÁCI !!! Nikki 2 MUCIN – červen 9/2012 OBSAH & REDAKCE Šéfredaktor Korektura Titulní stránka, design Redaktoři Nikola Foldynová Mgr. Rostislav Gromnica Nikola Foldynová Tereza Hankusová Nikol Šlachtová Michaela Veselá Jan Kubečka Lea Havlíčková Pavlína Müllerová David Krop Marie Jeřábková Kristýna Lyková Kristýna Cholevová ÚVOD ..................................................................................................................................................... 2 OBSAH & REDAKCE ........................................................................................................................... 3 AGRESE ................................................................................................................................................. 4 PREMIÉRA !!! ........................................................................................................................................ 5 ALŽBĚTA II. ........................................................................................................................................ 6 UMĚNÍ ASERTIVITY ........................................................................................................................ 8 FIAT COUPÉ ........................................................................................................................................ 9 VELKÝ PROBLÉM… ............................................................................................................................ 10 MYŠLENKY OBĚTI, VZPOMÍNKY VRAHA ................................................................................. 12 SYNDROM CAN................................................................................................................................. 13 OPRAVDU NÁS HISTORIE UČÍ? ................................................................................................. 15 DŮVĚRA............................................................................................................................................... 16 10 NEJLUXUSNĚJŠÍCH HOTELŮ SVĚTA ................................................................................ 17 PÁR VTÍPKŮ NA ROZLOUČENOU SE ŠKOLOU……………………………………………………………………..22 3 MUCIN – červen 9/2012 AGRESE Aktuální problém nejen na školách V dnešní době přibývá, bohužel, čím dál tím více jedinců, kteří ničí majetek jak obce tak i školských zařízení. Nevím, jak to bylo v nedávné minulosti - před 10 lety - ale určitě to nebylo v takovém množství jako nyní. Jdete na zastávku a první co uvidíte je popsaná zeď s vulgárním výrazem, přijdete na dětské hřiště a tam jsou poškozené prolízačky pro děti, ale žádný z vandalů nedomyslí následky, které se mohou takovým to poškozením stát. Přibývá čím dál tím více jedinců, kteří jsou agresivní ke svému okolí a hlavně ke svým vrstevníkům. Někdy se to až dostane do stádia šikany, protože jedinec si vytvoří skupinu silných lidí, kteří ho tzv. „uctívají“. Většinou to jsou spolužáci ze školy, se kterými se agresivní jedinci vídají každý den. Někteří jedinci jsou nezletilí, ale pokaždé se najde skulinka, kde si můžou koupit alkohol a ve které hospodě nebo obchodě jim to prodají. Tady docela krachly i zákony o zletilosti. Pokud jsou nějaké velké festivaly a jsou tam stánky, tak si v podstatě může koupit každý pivo, rum, vodku a další alkohol koupit za levnější peníze a zde se dostáváme do fáze, kdy opilí jedinci dokážou na festivale být nadměrně agresivní, že se dokážou poprat s ostatními a potom se to protáhne na velkou rvačku. Nevím, jak to řeší policie, ale určitě zná každý z nás z televize festival CzechTech. Drogy a agresivita to jsou dva pojmy, které spolu někdy (skoro pořád) souvisí. Určitě jsou i případy, kdy jedinec nikdy nezkusil marihuanu nebo extázi. Stačí jeden člověk, který mu řekne zkus to a bude ti fajn, jedinec okusí, dá si jeden, druhý tah a je v „rauši“ tak moc, že nevnímá pomalu ani prostředí a zapomene na jakékoli následky svého jednání a obtěžuje se svými kamarády občany a i kamarády ze své skupiny. Viděla jsem i případy které se řešily na „sociálce“ nebo dokonce v pasťáku. Vedla k tomu jedna věc! Agresivita vůči rodičům a rodinným příslušníkům. Uzemnilo mne to a začínám se o to více zajímat. Když se to tak vezme, tak si do jisté míry můžou rodiče za to sami, pokud ho nevychovávají dostatečně, nevěnují se mu nekontrolují ho ve škole. Když takový jedinec přinese nějakou poznámku za vulgaritu vůči učiteli, tak nad tím řeknou hmm a podepíšou a dále se více nestarají a potom se diví, že za nimi přijde policie s tím, že jejich syn zavraždil nebo znásilnil 3 děvčata. Je to smutné, ale je tomu tak… Nechci říkat nic proti nikomu, ale některé školy to neřeší a myslí si, že budou prestižní tím, že budou mít hodně žáků. Zažila jsem dokonce případ, který mne uzemnil. Na jedné soukromé škole v Praze žák hodil do třídy dýmovnici a potom zapálil rachejtli. Měli nějakou starší učitelku, která byla před důchodem, tak když vešla hodili jí pod stůl rachejtli. Zarazilo mne na tomto případu nejen nevychovanost žáků, ale také smysl řešení! Škola se k tomu nijak nevyjádřila a dala žákovi 2 z chování. Neřešila nijak to, jestli se to bude opakovat nebo ne. Věřím, že agresivitě se dá předcházet. Záleží to pouze na lidech a dětech. Pokud se bude prodávat alkohol pouze pro osoby, které dovršily věk 21 let, tak by se tomu dalo docela zabránit. Samozřejmě by měli všude v každém obchodě, hospodách, restauracích kontrolovat občanské průkazy, jako to dělají například v Řecku. Možná pak bude výsledek lepší. Drogám se asi nijak nedá zabránit, když si každý může doma pěstovat podle zákona 5 rostlinek marihuany a dokonce 40 lysohlávek. „Naše nevědomí je stejně nepřístupno představě vlastní smrti, stejně vražedné vůči cizincům a stejně rozštěpené (ambivalentní) vůči milovaným osobám jako u člověka v dávnověku.“ (S. Freud) T. Hankusová PL3 4 MUCIN – červen 9/2012 PREMIÉRA !!! Madagascar 3 Kdo by neznal příběh zvířat z New Yorské zoo – lva Alexe, zebry Martyho, žirafy Melmena a hrošice Glorie. Ve druhém díle se dostali hrdinové do Afriky. V pokračování této úspěšné animované komedie od studia Dream Works, je osud zavede do Monte Carla. Ovšem ne tak, jak by si sami představovali a jejich plán na vrácení se domů se opět odchyluje o další kontinent. Tučňákům, kteří se zprvu zdají být přátelé, se společně s šipmanzi podaří opravit letadlo, kterým se naši hrdinové ve druhém díle dostali do Afriky, a vyrazí do již zmíněného Monte Carla. Alex, Marty, Melmen a Glorie se ale musí dostat za nimi – právě tučňáci jsou totiž jejich jedinou letenkou na cestu domů. A proto jim nezbývá nic jiného, než že do Evropy doplavou přes Středozemní moře. Jak to ale bývá, cestu jim zkříží neúnavná Chantal DuBois, elitní agentka z organizace na odchyt zvířat, která je ochotná za odchyt lva, zebry, žirafy a hrošice dát cokoliv. Jak si poradí čtveřice přátel? V Africe se schovali snadno, na civilizovaném kontinentu je to ale problém, proto jim nezbývá nic jiného, než se přidat ke kočovnému cirkusu, kteří na své cestě zavítají i do New Yorku. Jak si hrdinové poradí v branži, které nerozumí? To se můžete dozvědět již 14. června, kdy má Madagascar 3 v našich kinech premiéru.V hlavních rolích se opět představí Ben Stiller, Chris Rock, David Schwimmer, Jada Pinkett Smith nebo i představitel Borata – Sascha Baron Cohen. Nikki 5 MUCIN – červen 9/2012 ALŽBĚTA II. Její Veličenstvo královna Alžběta II. (Elizabeth Alexandra Mary), narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera prince Alberta (později krále Jiřího VI.) a jeho ženy Alžběty. Měla jediného sourozence, princeznu Margaretu. Po narození byla třetí v pořadí nástupnictví na trůnu po svém strýci Eduardovi a svém otci. Nezdálo se ale pravděpodobné, že by na trůn nastoupila, protože se předpokládalo, že se nástupcem stane její strýc, který se ožení a bude mít potomky. Po smrti jejího dědečka Jiřího V. se sice stal panovníkem její strýc Eduard, ale ještě tentýž rok, kvůli snaze oženit se s dvakrát rozvedenou ženou abdikoval a britským králem se tak roku 1936 stal jeho bratr a Alžbětin otec král Jiří VI. Alžběta vystudovala ústavní historii na Eton College a náboženství u arcibiskupa canterburského. Učila se také moderní jazyky a stále plynně hovoří francouzsky. Proto, aby se mohla stýkat s ostatními děvčaty svého věku, byla otevřena i dívčí škola (založená na principu podobném skautskému hnutí) organizovaná Buckinghamským palácem. Zde se učila přednášet, plavat, tančit, jezdit na koni, vařit, starat se o děti a vyšívat. Královna se stále zajímá o skautské hnutí a od roku 1952 je patronem Skautské asociace. Alžběta zřejmě potkala svého budoucího manžela, Philipa, prince řeckého a dánského, v období mezi lety 1934 až 1937. Po setkání ve škole královského námořnictva v Dartmouthu v červnu 1939 se do něho zamilovala a oba si začali posílat psaní. Její matka se dožila 102 let, zemřela v roce 2002. Nástup na trůn Zdraví Jiřího VI. se roku 1951 zhoršilo, a Alžběta ho často zastupovala na společenských událostech. V říjnu cestovala do Kanady a navštívila i prezidenta Spojených států Harryho Trumana. Na počátku roku 1952 vyrazila se svým manželem na cestu do Austrálie a Nového Zélandu s plánovanou zastávkou v Keni. Tam 6. února dorazila zpráva o úmrtí jejího otce. Alžběta byla v různých zemích Commonwealthu prohlášena královnou, pár přerušil svou cestu a vrátil se zpět do Anglie. Navzdory úmrtí královniny babičky Marie dne 24. března 1953 se, v souladu s Mariiným přáním, konala 2. června korunovace ve Westminsterském opatství. Televizní přenos z korunovace sledovalo přibližně 20 miliónů obyvatel Velké Británie a dalších asi 12 miliónů ji poslouchalo prostřednictvím rozhlasu. 6 MUCIN – červen 9/2012 Dnem nástupu na trůn se Alžběta II. stala královnou šestnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth Realm. Jedná se o tyto státy: Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V každé této zemi je považována za panovnici samostatného státu a plnění královských povinností pro každou zemi je oddělené. Dále je hlavou Commonwealthu a nejvyšší představitelkou Anglikánské církve. I přes velký počet funkcí v souladu se zvykovým právem zasahuje do politiky jen výjimečně. Nikol Šlachtová PO3 7 MUCIN – červen 9/2012 UMĚNÍ ASERTIVITY Slyšeli jste někdy pojem „asertivita“? Pro někoho možná legrační název, ale jedná se o docela užitečnou dovednost, která nám může usnadnit naše jednání a komunikaci. Pojem asertivita tedy znamená schopnost prosazovat vlastní názor, stanovisko nebo zájem, je to systém myšlení a chování, pravidel, technik, který umožňuje člověku vyrovnat se, se svými obavami. Tyto techniky se dají naučit a v současné době lze také navštěvovat kurzy asertivity. Základní podmínkou asertivního fungování je myšlenka, že jsme stejně kvalitní (dobří) jako ten na druhé straně, tedy že i náš protějšek je stejně kvalitní (dobrý) jako my sami. Toto je základní podmínka, jak začít. Do okruhu asertivního chování patří tyto schopnosti a jevy: Umět pochválit: Obecně se v naší kultuře chválí minimálně. Nejde o to za každou cenu někoho chválit, to působí nepřirozeně, stačí jen upřímně myšlený kompliment, který druhého dokáže povzbudit. Přijímat chválu: Jak už jsem zmiňovala, v naší společnosti se chválí zřídka, proto dělá lidem problém se s komplimentem sžít. Nejčastější reakce je ta, že zahrajeme „to nic nebylo“, nebo se začneme všelijak kroutit, protože se cítíme před ostatními trapně. Přitom stačí odpovědět: “ To mám radost, díky“. Kritizovat: Tam, kde to situace vyžaduje, je dobré vyjádřit své připomínky. Kritika by měla být konstruktivní – žádné afektní nesmysly. Měla by obsahovat:, co se nám nelíbí, jaké pocity to v nás vyvolává a jaké navrhujeme řešení. Pokud se nějaký z bodů vynechá, může celek působit jako vyčítání. Přijímat kritiku: Vždy je lepší se na chvíli pozastavit a vyhodnotit situaci, zda je kritika oprávněná nebo ne. Pokud jí vyhodnotíme jako neoprávněnou, mělo by následovat slušné a jednoznačné odmítnutí. Pokud jde o kritiku oprávněnou, nemá smysl se do nekonečna omlouvat a ponižovat, nejlepší je chybu přijmout a poučit se z ní do budoucna. Požadování: Za své požadavky není nutné se omlouvat a složitě vysvětlovat důvody. Doporučuje se zřetelně požadavek formulovat a případně jej jednoduše zdůvodnit. Např: „Vypni, prosím, to rádio, nemůžu se soustředit na práci“. Je třeba být rázný, trvat na svém požadavku a nenechat se zavést do diskuze, která s danou situací nesouvisí. Výsledkem správně pochopených způsobů asertivního jednání je správný a čitelný přístup k druhým lidem Kristýna Lyková PL3 8 MUCIN – červen 9/2012 FIAT COUPÉ Mnozí z vás si asi pod názvem Fiat Coupé představí třídveřový vůz s karoserií kupé, ale málokdo už ví, že Fiat Coupé je celý název vozu. Tento nádherný sportovní automobil okořeněný italským šarmem spatřil světlo světa roku 1993 na autosalonu v Bruselu. Výroba započala roku 1994 v Pininfarinových závodech v Turíně. Kabátek kupé navrhl Chris Bangle a interiér stvořil sám věhlasný Pininfarina. Ze začátku výroby byl k dispozici motor 2.0 16V, který měl na svědomí Aurelio Lampredi, tato pohonná jednotka nabízela v atmosféricky plněné verzi 142PS a ve verzi přeplňované turbodmychadlem Garrett 190PS, stejný motor byl také použit v závodních Lanciich Delta HF Integrale Turbo. Vraťme se ale ke Coupé. V průběhu výroby a to v roce 1996 nahradil Lamprediho agregát motor 1.8 16V původem z Fiat Barchetta, tento motor dával výkon 139PS a jeho dynamika byla na podobné úrovni jako u 2.0 16V, avšak 1.8 16V měl nižší spotřebu paliva a plnil přísnější emisní normy. Roku 1997 se do výroby dostal pětiválcový 2.0 20V, který poskytoval výkon 147PS (po modernizaci v roce 1999 155PS). A tímto jsme se ve výkonnostní hierarchii dostali k absolutnímu vrcholu nabídky a tím byl motor 2.0 20V turbo, který poskytoval výkon 220PS a Coupé se s ním stalo nerychlejším sériově vyráběným Fiatem všech dob a také získalo titul nejrychlejší automobil s přední poháněnou nápravou Evropy 90.let. A přichází rok 1998, tento rok byl výjimečný pro sběratele. Do výroby se dostává Coupé 20V turbo Limited Edition. Limited Edition se od „běžného“ Coupé liší optickým kitem karosérie, šedým nástřikem kol, červeno-černými koženými sedačkami Recaro, rozpěrnou tyčí mezi předními tlumiči Sparco a vrtanými kotouči s brzdiči Brembo. A máme tady rok 1999, kdy probíhá poslední facelift. Do výroby je zařazena verze Plus, která se od původní verze liší optipaketem a černými celokoženými sedadly Recaro a v podstatě se shoduje s výbavou, kterou disponovala edice Limited Edition. Vydáním edice Edition (1.8 16V, 2.0 20V turbo) roku 2000 výroba modelu Fiat Coupé končí. A to jekonec jedné automobilové legendy. Honza Kubečka DS1 9 MUCIN – červen 9/2012 VELKÝ PROBLÉM… O jaký problém jde? Jde doslova o velký problém, ano hovoříme o obezitě. Je to skutečně vážný problém, který se ovšem netýká pouze lidí. Čím dál častěji můžeme slýchat o obézních psech. Například v ČR je více než čtyřicet procent psů tlustých, z toho dvacet sedm procent trpí nadváhou a sedmnáct procent je obézních. Bohužel. Jaké nebezpečí hrozí obéznímu pejskovi, jak mu při obezitě pomoct, či jak ho preventivně chránit si řekneme v tomto článku. Pro začátek je dobré vědět, co to vlastně obezita je. Nejedná se pouze o zmnožení tuku v těle a není to pouze estetický problém. To rozhodně ne. Je to chronické onemocnění, které je provázeno dalším řetězcem onemocnění. Obezita je známa, jako civilizační choroba u psů tomu není jinak. Co tedy obéznímu chlupáči hrozí? V první řadě tu jsou naprosto zbytečné komplikace, způsobeny právě touto nemocí. Je to v podstatě stejné jako u lidí, srdeční a dýchací obtíže, cukrovka, zhoršení imunitního systému a o předčasné smrti ani nemluvě. Nejhorší skutečnost je fakt, že za to nemůže opět nikdo jiný, než člověk v našem případě majitel. Neustále podstrojování v podobě pamlsků a jiných pochutin vede pejska na velmi špatnou cestu. Teď z té lepší stránky, jak mu můžeme pomoct? Na rozdíl od lidí psovi řídí jeho život majitel, řídí jeho stravovací návyky, pohyb. Takže snadno ovlivní jeho zdravotní stav. Není ovšem moudré vymýšlet a sestavovat nějakou nesmyslnou dietu. Tím spíše svému čtyřnohému příteli ublížíte, než pomůžete. Ačkoliv je internet plný nabídek tzv. dietních krmiv a zaručených metod od rádoby odborníků zde je opravdu nutné zapojit veterináře, který vám sdělí co a jak. 10 MUCIN – červen 9/2012 Pohyb je pro psa velice důležitý, i když obezitou netrpí, takže pro psa obézního je pohyb stěžejní. Je potřeba si ovšem uvědomit jeho zdravotní stav, takže je dobré pohyb naordinovat až po konzultaci s veterinářem. Obecně ale platí, že pohyb by měl být pravidelný ale nijak vydatný vzhledem k jeho kloubům. Prevence by měla být pro každého majitele samozřejmostí a zvláště pro ty, kteří vlastní psa se sklonem k obezitě či přejídání. Nejenže existují plemena s predispozicí k obezitě, ale ohroženi jsou pejsci v pokročilém věku nebo také kastrovaní čtyřnozí miláčci. Je tedy na každém majiteli, aby svému psu zajistil dostatek pohybu, a zdravou vyváženou stravu což vyžaduje stoprocentní zodpovědnost… Lea Havlíčková PL2 11 MUCIN – červen 9/2012 MYŠLENKY OBĚTI, VZPOMÍNKY VRAHA Oběť : Zase ta bolest hlavy. Ten svit. Už je ráno. Škola… Ta škola. Musím vstát a jít. Vzchop se, nebuď srab. Ta úzkost zase přichází, břicho na vodě. Vážně bych raději zůstal doma, ale nemůžu zklamat svou mámu. Tak půjdu. Jsem u školy. Opravdu musím? Ano, půjdu. Snažím se nedívat se kolem sebe a rychle jdu do třídy. Můj žaludek je na tom mnohem hůř. Nechci tomu říkat strach, nesmím na sobě dát znát, že se jich bojím. Támhle jsou. Zrychlím krok. Třeba tam bude učitel. Běží za mnou, můj tep se mnohem zrychlil, už vidí, že se bojím. Dr. Kratochvílová : Uklidněte se, lehněte si. Oběť : Promiňte, je to pro mě těžké. Dr. Kratochvílová : V pořádku, pokračujte. Oběť : Běžím a snažím se ukrýt do kabinky na toaletě. Buší na dveře, smějí se a křičí. Zacpu si uši, abych to neslyšel. Snažím se být klidný, ale ten strach je větší než já. Už ví, kde jsem. Nemůžu utéct, tak čekám. Už jen čekám. Otevírají se dveře. Stojí tam .. Dr. Kratochvílová : Můžete je, prosím, popsat? Oběť : Jeden byl vysoký. Měl delší mastné vlasy a tupý výraz. Ten druhý měl nevýraznou postavu. Školní vtipálek. Vždy se snažil být středem pozornosti. Budu pokračovat. Stáli přede mnou. Ten vyšší mě vytáhl. Chytil mě za ruce a zkroutil mi s nimi. Ta bolest nebyla nic oproti tomu, jak mě bolelo to, že se nemůžu bránit, abych jim tu ránu vrátil, kterou mi dali. Tu ránu do srdce, která mě zasáhla na celý život. Stál přede mnou a křičel mi do tváře. Jeho odpuzující dech cítím stále. Měl jsem vztek. Přišla první rána do tváře. Další bolest jsem cítil na levé straně žeber. Poslední rána byla opět do tváře. Mé nohy nezvládly ten nátlak. Pak už si na nic nevzpomínám. Dr. Kratochvílová : Jak dlouho to trvalo? Oběť : Tři roky. Do té doby než… Dr. Kratochvílová : Než co? Oběť : Zase ta bolest hlavy, ta bolest žaludku. Ten svit. Už je ráno? Musím do školy? Ne, je neděle. Vstanu a půjdu se nasnídat. Chci vstát a padám na zem. Necítím nohy. V mé hlavě se seběhla panika. Přeji si, aby to jen byl sen. Bohužel, je to realita. Při posledním úderu jsem spadl a uhodil se. Vážné poranění způsobilo mou invaliditu. Ten pocit pomsty se ve mně zvyšoval mnohem víc, než tenkrát na toaletě. Pak přišlo propuštění z nemocnice. Bylo to těžké, ale jen jsem se bránil. Obžalovaný nezletilý Josef Dostál, dostal trest odnětí svobody 17 let za brutální vraždu dvou mládenců. Pavlína Müllerová PL3 12 MUCIN – červen 9/2012 SYNDROM CAN Myslíte si, že když vám dají rodiče facku, protože přinesete špatnou známku, tak vás hned týrají? Myslíte si, že když vám vynadají, protože neutřete nádobí, tak jste týráni? A co teprve potom, když byla má nyní osmnáctiletá kamarádka v osmi letech sexuálně zneužívána svým nevlastním otcem? Co byste řekli chlapečkovi, kterého pravidelně jeho rodiče pálí cigaretami, zavírají ve sklepě a nedávají mu jídlo? Je toto normální? Chtěli byste takovéto rodiče? Já tedy rozhodně ne! Statistické údaje Bohužel tento problém se objevuje stále častěji. V roce 2003 bylo zjištěno 44% případů sexuálně zneužívaných dětí, 36 % fyzicky a psychicky týraných dětí a 20 % případů, kdy rodiče zanedbávaly své děti. Ukázkový případ Tomášek, chodící do druhé třídy, je šikovný, aktivní osmiletý chlapeček. Jeho maminka je rozvedená, nezaměstnaná, žijící s jejím přítelem v starém rodinném domě v malé vesnici nedaleko Brna. Nevlastní otec malého Tomáška rád chodí do hospody, většinou tam stráví každý večer. Vrací se vždy pozdě v noci, kdy už Tomášek i jeho maminka spí. Když přijde domů, všechny vzbudí. Tomáška vytáhne z postele a začne po něm křičet. Když do Tomáškova pokoje přiběhne jeho maminka, zavře ji do sklepa, aby mu nemohla nijak oponovat. Poté se vrátí do Tomáškova pokoje a začne ho surově bít, kope do něj, dokonce ho i pálí cigaretami. Někdy ho nutí klečet v koutě až do rána. Takhle se to opakovalo několikrát týdně po celý rok. Tomáškova maminka to už nevydržela a s Tomáškem se odstěhovali. Aby se tohle už nikdy neopakovalo, podala na nevlastního otce Tomáška trestní oznámení. Případ se stále vyšetřuje. 13 MUCIN – červen 9/2012 Většinou jsou děti týrány nebo zneužívány svými nevlastními rodiči, mohou to ale samozřejmě být i vlastní rodiče nebo prarodiče. Co dělat proti tomu, aby se počet děti trpících syndromem CAN snížil? V první řadě je nejdůležitější vybudovat v rodině pro děti dobré sociální zázemí a posilovat mezi semnou dobré vztahy. Vychovávat děti v bezpečí, aby se cítily doma dobře a nechtěly z domu utíkat. Kdyby se v rodině vyskytl nějaký problém, kdyby dítě uteklo, zjistit co se děje. Když zjistíme příčiny, zařídit rodině psychologa, terapeuta nebo další psychologické pomocníky, aby se dítě ze všeho dostalo a rodina mohla normálně fungovat, což většinou není zcela možné. Protože, která matka by chtěla žít s mužem, který zneužíval její dceru? Myslím si, že žádná. Nejdůležitější práce je však na nás ostatních. Případ se může začít řešit, až když je nalezen, proto musíme se svým okolím mluvit a poslouchat jej. Sledovat, jestli například kamarád či kamarádka nemají na sobě často se opakující rány. A samozřejmě popostrčit je, aby udělali první krok a nahlásili to policii. Jsi si jistý/á, že nikdo v tvém okolí netrpí syndromem CAN? Michaela Veselá PL 3 14 MUCIN – červen 9/2012 OPRAVDU NÁS HISTORIE UČÍ? Lidé, kteří neznají dějiny jsou předurčeni k tomu si je zopakovat. Samotná historie dokázala, že tato věta je pravdivá. Nahlédněme si každý do svědomí, kolik z nás nadšeně vítá každou hodinu dějepisu? Kdo z nás se dobrovolně podívá na nějaký historický dokument? Většina z nás v tom vidí ubíjející nudu. Většině se vyrojí otázka: K čemu mi bude vědět, ve kterém roce začal nějaký konflikt? Na co je vědět, kdo proti komu bojoval? Ve skutečnosti o tohle vůbec nejde. Není tak důležité znát roky a země, ale příčiny. Nová doba nám ukazuje, že mnoho chyb je stále opakováno. Nikdo se nedívá na to, jak je řešili naši předci. A přitom je velmi pravděpodobné, že problémy, před kterými dnes stojíme, měli i starší generace. Většina z nás na radu starších stejně nedá a pouze konstatuje: Co ti o tom můžou vědět. Nikdy takovému problému nečelili. Každý tohle řekne aspoň párkrát za život a máme přitom pravdu? Podle mě ne. Možná nebyly ty starosti v dnešním prostředí, ale základní myšlenka je stejná. A mnohdy se mi osobně stalo, že s problémem, který byl pro mě neřešitelný, mi poradil třeba děda. A většinou mi tím opravdu pomohl. Netvrdím, že vždy je takováhle rada dobrá, ale lidé jak v historii stáli před téměř totožnými problémy a museli je řešit. Občas dobře občas špatně, ale naši výhodou, kterou si neuvědomujeme je, že můžeme pozorovat důsledky tohoto jednání a čerpat z těchto skutečností nápady a návrhy jak čelit různým překážkám v našem životě. Není někdy od věci si poslechnout někoho staršího. Nemusíme se striktně řídit tím, co nám řekli, ale stačí, když nad tím co nám řekli, popřemýšlíme, protože každý z nás je strůjcem svého štěstí a je tudíž na něm, jak se k problému postaví, jestli se mu postaví čelem nebo budou před ním utíkat. Tímto by se měli řídit především politikové. Kdyby si lidé uvědomili, co vše jejich jednání způsobí, tak by možná uvažovali jestli je opravdu nutné vést i v dnešní moderní době tolik válek. Jestli je opravdu zapotřebí tvářit se tak lhostejně k nemocem a k lidem, kterým i oni vděčí za to, kde teď jsou. A pokud si lidé zastávající nejvyšší funkce toto neuvědomí, tak se nikdy nic nezmění. David Krop PL2 15 MUCIN – červen 9/2012 DŮVĚRA Ráda bych Vám představila svou úvahu na téma důvěra. A proč zrovna toto téma? Myslím si, že v dnešní době je mezi lidmi důvěry velmi málo a opravdu jen málokomu může člověk věřit. Často jen kvůli tomu, že lidé mezi sebou neumí řádně a upřímně komunikovat. Důvěra, ano, to kouzelné slovíčko, jež krásně zní a jehož význam je pro mě důležitý stejně jako pro každého člověka. Znamená to pro mě moci se svěřit se svými problémy i obavami a nebát se, že mé tajemství někdo vyzradí. Věřit příteli a vědět, že za mnou bude vždy stát a že mi pomůže v těžké situaci. Ale jak se rozhodnout, komu důvěřovat? Jak můžeme mít jistotu, že nás tato vyvolená osoba nezradí? Je to velké a těžké rozhodnutí ovlivňující děj našeho života. Lidé, mezi nimiž žijeme, by naši důvěru mít měli, ale ne každý si ji zaslouží. Vždyť už od dětství nám rodiče vštěpovali do hlavy, že si nemáme brát bonbóny od cizích lidí nebo jim otvírat dveře, když jsme doma samotní. S důvěrou to totiž souvisí. Lidem, které neznáme (či známe pouhých pár minut) důvěru svěřit nelze. A kdo to udělá, může jen čekat, co se stane, protože člověka, jenž nám padne na první pohled do oka a je maximálně důvěryhodný, najdeme jen zřídka. Ale existuje vůbec někdo takový? Myslím si, že ani leckterý "nejlepší přítel" není zcela bez hříšku. Důvěru nelze získat ze dne na den. Musí se budovat schůdek po schůdku a než postavíme celé schodiště, trvá to dlouho. Pokud ale máme špatné základy, i celé schody se mohou v okamžiku zhroutit. Nejhorší je důvěřovat někomu, kdo naši důvěru jen zneužije. A pak, když se mu to zrovna hodí, naše tajnosti oběhnou svět. Na hesle "důvěřuj, ale prověřuj" určitě něco je. Důvěru si totiž zaslouží pouze ten, na koho se můžeme stoprocentně spolehnout a když zklame, těžko ji zase získá zpět. Jak se říká: „Důvěru těžko získáš, ale lehce ztratíš“. Já osobně si vždy nejdříve dobře rozmyslím, komu začnu důvěřovat, neboť se nechci spálit. Každý, kdo má na světě přítele nebo blízkou osobu, které bezmezně důvěřuje a je mu také naopak důvěřováno, je velmi šťastným člověkem, jemuž mohou ostatní pouze závidět. A doufám, že i já někdy najdu někoho, komu budu moci bezmezně věřit. Důvěra je totiž nádherné kouzlo obohacující dobré a kvalitní přátelství. Kristýna Cholevová PL2 16 MUCIN – červen 9/2012 10 NEJLUXUSNĚJŠÍCH HOTELŮ SVĚTA Jak už sám název říká, tento článek bude o těch nejvíc luxusních a logicky i nejdražších hotelech na světě. Už žádné nudné tříhvězdičkové hotely na vaší dovolené. Nechte se inspirovat… zamilujte se do luxusu. A jelikož se prázdniny blíží, možná odsud načerpáte inspiraci pro vaši dovolenou Burj Al Arab „Věž Arabů“ v Dubaji Je to jediný hotel na Světě, který je označen sedmi hvězdičkami a tím zapsán v Guinessově knize rekordů. Hotel známý také jako „Plachetnice“, šperk Dubaje, se vypíná do výšky 321 metrů a je vybudován na umělém ostrůvku. Donedávna byl také nejvyšším hotelem Světa (překonal ho o 12 metrů vyšší hotel Rotana Rose Tower, postavený taky v Dubaji). Co vše může hotel nabídnout? Tak třeba 202 apartmá s tím, že každé patro má vlastní recepci, přistávací plochu pro vrtulník, restauraci zavěšenou „ve vzduchu“, nádherný výhled na moře a pláže z každého pokoje. Zlacené zábradlí, nejmodernější vybavení pokojů a obrovské koupelny s vířivou vanou jsou tady zcela běžné. A kolik že tento luxus stojí? Přímo královský pokoj si můžete jako hosti pronajmout za 124 tisíc korun….samozřejmě za jednu noc. President Wilson Hotel, Ženeva Pětihvězdičkový hotelový komplex se nachází v srdci Ženevy ve Švýcarsku. Uvnitř se nacházejí lázně, restaurace, butiky, kadeřnický salón, 17 MUCIN – červen 9/2012 230 pokojů a v posledních poschodích 2 prezidentské apartmá s prostorným salonkem a oddělenou kuchyní. Právě z těchto 2 posledních poschodí je nádherný výhled na jezero a přístav. V roce 2006 byl hotel rekonstruovaný a noc v takovémto hotelu vás vyjde na něco málo přes milion. Martinez Hotel, Cannes Tento stylový a velmi komfortní hotel se nachází na nejznámější ulici v Cannes, na La Croisette. Díky své atypické architektuře vypadá velice nadčasově. Hotel nabízí až 412 pokojů a apartmánů. Co vše mohou hosté navštívit? Například 3 restaurace, soukromou obrovskou pláž, vyhřívaný bazén nebo se pobavit v 15 společenských místnostech. Nejdražší hotel nabízí 2 obývací pokoje, 2 jídelny, 4 ložnice. Dále pak turecké lázně a saunu. A zaplatíte si 300 tisíc korun. Bez snídaně. Hotel Emirates Palace, Abu Dhabi A jsme opět ve Spojených arabských emirátech! Tentokrát ale u jiného hotelu. Stavba kilometru dlouhého hotelu, stála v přepočtu 44 miliard korun. Astronomická částka. Ale zařízení hotelu tomu také odpovídá. Hotel v sobě skýtá např. nejmodernější a nejluxusnější konferenční sál, který pojme až 1200 osob, až 2088 hostů, 6 rozsá hlýc h teras, 45 menších konferenčních místností, 21 vytříbených restaurací… má cenu pokračovat? Ovšem právě Emirates Palac láme všechny hranice. Na jednoho hosta v paláci připadá až pět členů personálu, kteří jsou ve dne v noci ochotni snést vám modré z nebe. Ovšem 18 MUCIN – červen 9/2012 největším luxusem je 16 apartmánů té nejvyšší třídy, které mají každý rozlohu 680 metrů2. Stěny v apartmánech jsou zdobeny zlatem a stříbrem, svítidla mají v sobě broušené křišťály od Swarovského. Ložnice situované do nejjemnějšího saténu a hedvábí s vlastní luxusní koupelnou s tzv. „dešťovou“ sprchou. A kolik vás tato legrace bude stát? Něco přes 200 tisíc za noc. Atlantis Hotel, Bahamy a Dubaj Tento luxusní hotel se nachází na ostrově Paradise – největším hotelovým, ostrovním resortem na světě na Bahamách, a druhý hotel Atlantis v Dubaji. Po celém areálu hotelu můžete shlédnout vodní kaskády, fontány a vodopády. 5 restaurací, kavárna, 2 snackbary, 9 barů, 5 bazénů, 5 lagun s mořskou vodou, salón krásy, přístav a za nejexotičtější součást se dá považovat máský chrám s 5 vodními skluzavkami. Celková kapacita hotelu je 1208 pokojů. Hotel Atlantis se také po právu může chlubit i nejdražším apartmánem – Bridge Suite, jehož cena se pohybuje kolem půl milionu korun za jednu noc. Ale čím je tak výjimečný? Jeho umístěním. Nachází se totiž v mostu, který spojuje dvě budovy – má tedy čistou vyhlídku na centrum a přístav. Disponuje taky vlastním sluhou a ručně malovaným povlečením. Plaza Hotel v New Yorku ♫ New York! New York! ♫ A právě zde se nachází, v pořadí již šestý nejluxusnější hotel, který hojně navštěvují především celebrity. Plaza nabízí nádherný výhled na Central Park, zdi pokryty hedvábím a ručně malované piano, které vystihuje francouzskou přírodu. Nejluxusnější je prezidentské apartmá, které má 5 ložnic, 5 koupelen, 2 obývací pokoje, jídelnu, dámskou toaletu a saunu, krb i terasu. Za tento apartmán si klienti v přepočtu na českou měnu zaplatí něco přes 270 tisíc korun. 19 MUCIN – červen 9/2012 Což je, myslím si, na luxusní hotel v největším městě na světě, celkem přijatelná částka. Hotel Ritz, Tokio Hotel Ritz je zřejmě jedním z neznámějších hotelů. Jeho jméno slyšel už zřejmě každý. Pětihvězdičkový hotel, jehož recepce je v 45 patře mrakodrapu, kde se také nachází i 200 let stará čajovna a kde také nalezneme v Japonsku nejdražší prezidentské apartmá (okolo půl milionu korun). Hotel, který je inspirovaný tradiční západní kulturou, má nádherný výhled na horu Fuji. Má také i svůj vlastní, ojedinělý klub s klíčem, bez kterého se dovnitř nedostanete. A hotelový bar? Drink za necelých 400 tisíc korun nebo koktejl s diamantem na dně „Diamonds-areforever-Martini“ – to je zde na běžném pořádku. A sportovní vyžití hotelu? V 60. poschodí mohou hosti navštívit lázně a fitness centrum. Fairmont Hotel, San Francisco Hotel, který nabízí překrásný výhled na San Francisco a který má v sobě vkusnou směs historické elegance. Nejdražším apartmánem je střešní pokoj, který pojme až 50 lidí. Nabízí 3 ložnice, jídelnu, knihovnu, ručně vymalovaný strop a pokoj s biliárem, jehož podlahy pokrývají perské koberce. Zřejmě nejslavnějším hostem byl představitel agenta 007 Jamese Bonda – Sean Connery. 20 MUCIN – červen 9/2012 Regent Beverly Wilshire, Los Angeles Hotel v Los Angeles se starý jako předávání Oscarů samotných – 72 let. Proto, asi jako vše v tomto městě, prošel rozsáhlou renovací, ke které náleží a přístavba střešního apartmá ve 14. patře. V tomto luxusním apartmá mohou hosté využít 3 ložnice, krytou terasu, jídelnu, obývací pokoj, kuchyň a pracovnu. A specialitou tohoto pokoje? Zvláštní servis, který připraví vše, co mají hosté rádi ještě před tím, než přijedou. Uvedu příklad. Pokud přijede host, který má rád růže, bude pokoj ozdobený a provoněný růžemi. Pokud přijede král nějaké země, na televizi bude mít nastavené programy jeho země. A cena? 130 tisíc korun za noc… což bych si troufala tvrdit, jako levné (vzhledem k ostatním hotelu výše již zmíněné). Palms Resort Casino, Las Vegas A posledním v seznamu nejluxusnějších hotelů je Palms Resort Casino ve městě hazardu – Las Vegas. V tomto hotelu se nachází více jak 400 pokojů. Každý z nich je neobyčejně dekorovaný. Návštěvníci mohou využít například služby jako kadeřník, kosmetika a podobně. Ty nejluxusnější pokoje mají navíc i nadstandardní vybavení, jako je internet, kávovar, minibar, sejf apod. Nejdražší pokoj je umístěn ve 34. poschodí a jedna noc zde stojí 700 tisíc korun. Tak co? Už máte vybráno? Nikki 21 MUCIN – červen 9/2012 PÁR VTÍPKŮ NA ROZLOUČENOU SE ŠKOLOU Písemka Jeden profesor byl velmi důsledný při dodržování podmínek u testů, a když řekl, že test skončil, tak kdokoliv ještě něco psal, dostal nedostatečnou. Jednou takhle jeden student v pohodě po skončení testu, když ostatní odevzdávali, ještě dvě minuty psal, pak se zvednul a nesl papír ke katedře. Profesor: "Mladíku, ani se neobtěžujte. Máte to za pět." "Pane profesore, vy nevíte, kdo jsem!" "Ne, to nevím, a vůbec mne to nezajímá. I kdybyste byl Santa Klaus, z tohohle testu máte za pět!" "Vy fakt nevíte, kdo jsem?" ptá se student s téměř hysterickým výrazem ve tváři. "Vůbec netuším, kdo si myslíte, že jste." "Tak to je dobře!" řekl student, vrazil svoji písemku doprostřed hromádky s ostatními a kvapně opustil učebnu. Dárek paní učitelce ke konci roku Poslední den ve škole přinesly všechny děti paní učitelce nějaký dárek. Syn květináře dal učitelce dárek, ta si prohlédla krabici, zatřepala s ní a povídá: "Vsadím se, že vím, co to je - jsou to květiny." "Přesně tak." Syn majitele cukrárny jí dá dárek, ona si ho prohlédne a povídá: "Vsadím se, že je to bonboniéra." "Správně." Pak jí předá dárek syn majitele vinárny. Učitelka si všimne, že z toho něco odkapává, tak to ochutná a ptá se: "Je to víno?" 22 MUCIN – červen 9/2012 "Ne." Učitelka ochutná další kapku a ptá se: "Tak šampaňské?" "Ne." "Tak to vzdávám. Co to vlastně je?" "Štěně!" Šalina Syn arabského šejka se rozhodl studovat v České republice, konkrétně v Brně. Po měsíci píše domů: "Brno je krásný, lidé jsou tu příjemní a vůbec moc se mi tady líbí. Jen se občas trošku stydím, když přijedu do školy svým pozlaceným mercedesem, zaparkuji u školy a potkám některého ze svých profesorů, jak vystupuje ze šaliny...tak je to docela trapné." Za pár dní mu přijde šek na milion dolarů a krátká zpráva od rodičů: "Nedělej nám ostudu a kup si také tu šalinu!" Dříve to bylo lehčí O čem přemýšlíš?" "O tom, jak to měli žáci dříve ve škole lehčí. Například za vlády Karla IV. končil dějepis na straně osmnáct." Student a profesor Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká: "Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí." Student se zvedl s odpovědí: "Tak já letím." Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek. Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně. Proto mu dává poslední otázku. "Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?" Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem. Profesor vítězoslavně: "No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem." Student neváhá: "Každý si vybere to, co mu chybí." Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč. Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou: "Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste žádnou známku...". Marie Jeřábková PO3 23