Roman Frodl
Transkript
Roman Frodl Úvod 1)Příklady Kčních. Systémů dřevostaveb. 2)Několik fakt a mýtů. 3)Hliněné omítky. 4)Svépomocné stavění. Příklady systémů Nejčastěji se setkáváme se stavbami složenými z prefabrikovaných částí a prvků a se stavbami založenými na tzv. systému Two by four, za nimiž následují stavby srubové a roubené. Těžké dřevěné skelety, ideální pro více podlažní bytové domy, administrativní budovy i průmyslové stavby, jsou u nás v porovnání s ostatními evropskými zeměmi využívány jen minimálně. Stavby z masivních dřevěných komponentů z vrstveného lepeného dřeva jsou na našem trhu v podstatě novinkou a teprve čas ukáže, zda si dokáží získat přízeň místních stavitelů. Prefabrikované panely sendvičového typu Patrně nejrozšířenějším způsobem výstavby dřevostaveb u nás jsou domy montované z prefabrikovaných panelů se sendvičovou skladbou. Skladba a tloušťka stěn i jejich technické parametry se u každého výrobce určitým způsobem liší, základ konstrukce však vždy tvoří nosný dřevěný rám vyplněný tepelnou izolací. Konstrukční systém two by four Tento systém původem z Ameriky (od poloviny 19. století jej začali využívat ke stavbě svých domů američtí osadníci) získal své označení díky základním stavebním komponentům, kterými jsou různě dlouhé fošnové profily jednotné tloušťky o velikosti 2 x 4 palce (50 x 100 mm), případně 2 x 6 palců (50 x 150 mm). U moderních dřevostaveb se můžeme setkat i s využitím jiných rozměrů profilů, základním požadavkem však je, aby jejich různost byla co nejmenší. Dům je z těchto profilů montován přímo na stavbě, jednotlivé fošny svislé konstrukce jsou spojovány hřebíky či ocelovými sponami a zpevňovány (zavětrovány) OSB deskami, které po utěsnění všech spár slouží také jako parozábrana. Vzniklý prostor mezi deskami vyplňuje izolace nejčastěji z minerální vlny nebo foukané celulózy, nedoporučuje se však sice levné, ale problematické využití polystyrenu. Vnější konečnou vrstvu tvoří obvykle fasáda či různé druhy obkladů a hotový dům je stejně jako stavby z prefabrikovaných panelů k nerozeznání od klasických zděných staveb. Výhodou tohoto systému je jednoduchost a vysoká architektonická variabilita, která umožňuje provádět změny i zásadní úpravy přímo na stavbě. Roubenky Žádný jiný konstrukční systém nenaplňuje více obecnou představu o tom, jak má vypadat dřevostavba, než masivní dřevěné konstrukce srubových a roubených domů. V obou případech je základem stavby jednovrstvá konstrukce z masivních dřevěných profilů, kterou tvoří u srubu ručně opracovaná (odkůrovaná) kulatina a broušené, hoblované nebo osekané hranoly u roubenek. Roubené konstrukce jsou jedním z nejstarších stavebních systémů ze dřeva a i na našem území můžeme najít zachované stavby staré několik století. Charakteristickým znakem těchto staveb je specifický způsob spojení - tzv. roubení, tedy vázání vodorovně vrstvených trámů v nárožích tesařskými spoji. Nejčastěji využívaným typem rohové vazby je tzv. rybinový spoj – konec každého trámu je ztesaný nebo seříznutý takovým způsobem, že připomíná rybí ocas. Kromě rohových spojů zajišťují správné dosednutí trámů také spoje podélné. Klasickým typem podélného spojení dřevěných profilů je nejen u roubenek pero-drážka (do trámu se vyfrézují drážky, do nichž se vkládají nosná pera – dřevěné trámky požadované velikosti). Sruby Zatímco roubenky u nás patří k tradičním stavbám, masivní rozšíření staveb kanadských srubů (jejich charakteristickým znakem je přesah kulatiny v rozích – tzv. zhlaví) je záležitostí posledních desítek let. Při stavbě srubu je také nutné respektovat skutečnost, že tento typ stavby se nehodí do každého prostředí, na což nadšení stavitelé často zapomínají. Srubová kulatina přirozeně nemá jednotný průměr tak jako symetricky opracované hranoly pro stavbu roubenek, a proto musí být klády s menším a větším průměrem při stavbě pravidelně střídány. V rozích jsou klády spojovány různými spoji. Materiál roubených a srubových staveb Většina srubových i roubených staveb je realizována z nevysušeného dřeva, u kterého je třeba počítat s přirozeným procesem vysychání. Dřevo obsahuje vysoký podíl vody a při vysychání dochází k úbytku jeho objemu. Působením váhy stavby na vysychající dřevo zároveň dochází k jeho stlačování a dům si takzvaně „sedá.“ Například u srubové stavby postavené z čerstvé kulatiny je nutné počítat s objemovým úbytkem dřeva zhruba 5 centimetrů na 1 metr výšky za rok. K sesychání dřeva a tím pádem i „sedání“ domu dochází během zhruba pěti let po dokončení stavby. S největšími změnami je třeba počítat v prvním roce, proto se srubové a roubené domy často nechávají ve fázi hrubé stavby určitou dobu vyschnout. Utěsnění spojů a stěn se nejčastěji provádí izolací z ovčí vlny nebo jiných přírodních materiálů, žádnou další přidanou izolaci však tyto domy standardně nemají, a proto bývají za jejich nevýhodu považovány horší tepelně izolační vlastnosti. (Rybinový a W spoj ) Roubenka V dřevostavbách se nejčastěji používá klasický systém tzv. ´´roubení´´ Rybina Izolace: ovčí vlna, tráva, seno. Základ na rovné ploše Malá trvalost dřeva? Správně provedená dřevostavba vydrží bez nátěru až 60. let. - Záleží na druhu dřeva, povrchové úpravě… Nízká odolnost vůči povětrnostním vlivům? Vysoká pevnost a životnost! Dokazují to stavby staré i několik stovek let staré. Základ Nedílná součást stavby -Pásy, rošty, kombinace - dřevěné, ocelové, betonové Prefabrikované díly Prefabrikované stěny Prefabrikovaný krov Krov Vaznicová soustava Přeprava Panely 1200x 2600 hmotnost 80kg. Dlouhé až 12m. Rychlý výstavba. Tepelné vlastnosti, izolace a šíření hluku Milné informace o teplotě uvnitř stavby. Dřevo izoluje 4x lépe než cihly! Šíření zvuku? Konstrukcí Vzduchem Omítky Hliněné omítky jsou bezesporu ekologické – téměř vůbec nezatěžují životní prostředí, jsou 100% recyklovatelné a zbylou zatvrdlou omítkovou směs můžeme kdykoliv použít znovu – stačí jen přidat trochu vody. A) Hliněné omítky regulují vlhkost a akumulují teplo: Omítky z hlíny neobsahují žádné hydraulické pojivo a žádné škodlivé přísady, jejich zpracování je poměrně jednoduché a vyznačuje se takřka neomezenými možnostmi tvarování povrchu. Mezi jejich nejdůležitější vlastnosti patří schopnost regulace relativní vlhkosti vzduchu v místnosti – díky své difuzní otevřenosti a akumulační schopnosti zvlhčují vzduch v místnosti, nebo naopak odebírají vzdušnou vlhkost. B) Z čeho hliněná omítka vzniká? Hliněná omítka je tvořena pískem a jílem – jíl zde má funkci pojiva, písek plniva. Jedním z nejdůležitějších faktorů nejen pro vlastnosti hliněných omítek, ale i pro jejich vhodnou aplikaci je poměr jílu v jejich složení. Do hliněných omítek se často přidává stopové množství vápna, které má desinfekční účinky. Hliněné omítky si můžete snadno vyrobit sami z místních materiálů, nebo si nechat dovézt ty průmyslově vyráběné. Nízký obsah jílu může způsobit špatnou přídržnost a pojivost omítky, naopak vyšší poměr způsobuje tvorbu smršťovacích trhlin při vysychání. Dalším důležitým elementem, ovlivňujícím kvalitu směsi, je zrnitost použitého písku, druh jílu, způsob zpracování a druh příměsi. Mezi nejčastěji používané organické příměsi omítek z hlíny patří konopná nebo slaměná řezanka, různé druhy vláken, zvířecí srst nebo piliny. Tyto doplňky výrazně eliminují vznik smršťovacích trhlin, ale při vyšším, než potřebném podílu, snižují přilnavost omítky. Tepelné izolace: Korkové desky Slaměné balíky Foukaná izolace (celulozová) Pěnosklo Aerogel Slaměné balíky – Sláma ve zdech má tradici ale zejména budoucnost ! Sláma jako stavební materiál se ve skutečnosti užívá už dlouho. Ve stěnách ve formě provazců omazaných hlínou nebo jako přídavek do hliněných cihel, na střeše coby krytina. Příležitostně lze u nás na venkově najít sto let staré vnější slaměné izolační vrstvy např. na chlévech (všimneme si jich jen tam, kde je opadaná omítka). Na druhé straně, když už sláma může izolovat stejně dobře jako polystyrén téže tloušťky, pokud v ní je nulová nebo zanedbatelná konvekce, proč to nevyužít? Čerpal: http://www.ceskestavby.cz http://www.drevostavby-na-klic.cz http://www.modul-leg.cz www.google.com https://www.youtube.com/watch?v=1MvCc_UkAyM#t=1 01
Podobné dokumenty
Vračovice (UO), čp.2 - Syrový a Syrová, architekti
D 12641; 22 D 12717]. Jméno této rodiny však není spojeno jen s čp. 2, ale
i se statkem čp. 1, které rodina Anderlů v této době vlastnila.
Velkou neznámou je i údajný požár domu ve třicátých letech...
Čistá čp. 171, stavebně historický průzkum
situovanými na společné průběžně vysoké podezdívce z opukového lomového zdiva. Hlavní trakt tvoří vysoká obytná místnost
se zvlněným povrchem z hliněné mazaniny, za nímž se skrývá roubená konstrukc...
indiv. projekt
S betonáží lze započít, až když jsou vložky uloženy po celé délce nosníků. Dutiny
krajních vložek není nutné uzavírat proti zátekům betonu, neboť délka záteků je
pouze cca 100 mm. Po navlhčení celé...
Vypocty
ta má účinek ten že pohlcuje radarový signál/záření a propouští zpátky jen menší procento z celkového
signálu který na letoun dopadl.
2) Specifické tvary tohoto prototypu jsou dány především proto,...
Stáhnout - Wienerberger
jež byla nespočetněkrát ověřena
v průběhu desítek let na mnoha
stavbách.
Nezanedbatelnou výhodou je i fakt,
že je tento systém součástí kompletního systému Porotherm.
Porotherm strop BN
průřezu stropu nad střední zdí.
Při návrhu dispozice stropu se doporučuje přizpůsobit polohu trámů pod
příčkou tak, aby příčka ležela na trámu.
Obecně se doporučuje trámy pod
příčkami zdvojovat. V ...
zde - Ing. Tomáš Podešva
1) Místní regulativa a jiná omezení při návrhu
Stavební pozemek je součástí nové zástavby rodinných domů. Tuto zástavbu zastřešoval místní
developer, který nabízel prodej stavebních pozemků, alteer...