RSIS_ZD004P06e_SP_RS IS

Transkript

Název projektu:
Redesign Statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR
Příjemce: Česká republika – Český statistický úřad
Registrační číslo projektu: CZ.1.06/1.1.00/07.06396
Příloha k zadávací dokumentaci veřejné zakázky
„VZ004 ICT“ – Doplnění a obnova ICT v rámci projektu
Redesign statistického informačního systému a obnova ICT
pro další informační systémy ČSÚ včetně servisu,
systémových služeb a potřebné infrastruktury
Příloha č. 06e
Informativní materiál –
Studie proveditelnosti projektu Redesign
statistického informačního systému v návaznosti
na zavádění eGovernmentu v ČR včetně příloh
Název souboru: RSIS_ZD004P06e_SP_RSIS.pdf
Počet stran přílohy (bez tohoto krycího listu): 203
Administrace přílohy: Ivo Makalouš
Verze ke zveřejnění
Ing. František
Konečný
Digitálně podepsal Ing. František Konečný
DN: c=CZ, o=ČR - Český statistický úřad [IČ
00025593], ou=ČSÚ - Ústředí - Sekce obecné
metodiky a registrů, ou=4122, cn=Ing.
František Konečný, serialNumber=P143801,
title=vrchní ředitel
Datum: 2013.06.25 16:07:39 +02'00'
Studie proveditelnosti „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní
eGovernmentu v R“
Zadavatel:
eský statistický úad
Právní forma: organizaní složka státu
Sídlo: Na padesátém 3268/81/ 100 82 Praha 10 - Strašnice
I: 00025593
Tel: +420 274 051 111
Fax: +420 274 054 146
Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zadavatelem a
zpracovatelem: Ivo Makalouš
E-mail: [email protected]
Tel: +420 274052159 / +420 736509000
FINÁLNÍ VERZE / VÝTISK .3
Studie proveditelnosti
Redesign statistického
informaního systému v návaznosti
na zavádní eGovernmentu v R
Zpracovatel:
Subdodavatel:
Deloitte Advisory s.r.o.
Právní forma podnikání spolenosti: s.r.o.
Sídlo: Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8
I: 275 82 167
Tel: +420 246 042 500
Fax: +420 246 042 555
Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zprac. a
zad.:
Ing. Petr Zápotocký
Tel: +420 246042964/+420 602170546
NESS Czech s.r.o.
Právní forma podnikání spolenosti: s.r.o.
Sídlo: V Parku 2335/20, PS 148 00 Praha 4
I: 457 86 259
Tel: +420 224 026 400
Fax: +420 224 026 200
Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zprac. a
subd.:
Bc. Roman Kamarýt
Tel: +420 244026152 /+420 602358809
15. ledna 2010
Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” – Studie proveditelnosti
1 z 101
Studie proveditelnosti „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“
Obsah
1 Úvodní informace........................................................................................... 7
1.1
Identifikace dokumentu ................................................................................. 7
1.2
Název projektu .............................................................................................. 7
1.3
Informace o zadavateli .................................................................................. 7
1.4
Informace o zpracovateli ............................................................................... 8
1.5
Pílohy dokumentu Studie proveditelnosti ..................................................... 9
2 Výchozí stav, zdvodnní realizace projektu a analýza jeho potebnosti
10
2.1
Struný popis stávající situace .................................................................... 10
2.2
Popis poptávky po realizaci projektu ........................................................... 11
2.3
Pínosy Projektu, zdvodnní jeho potebnosti, definice cílových skupin a
výstupy Projektu ...................................................................................................... 13
2.4
Soulad Projektu s dokumentem „Efektivní veejná správa a pátelské
veejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015“. 18
2.5
Soulad Projektu s cíli Integrovaného operaního programu (dále jen IOP) a
podmínkami výzvy .................................................................................................. 19
2.6
Provázanost Projektu s projekty OPLZZ v gestorství SÚ .......................... 20
2.7
Vazba Projektu na další projekty IOP v gestorství SÚ .............................. 20
2.8
Vazba na další projekty realizované v rámci Smart Administration (SA) ..... 21
2.9
Vliv Projektu na vrcholy „Hexagonu“ veejné správy ................................... 22
2.10
Pínos Projektu k horizontálním prioritám .................................................... 24
2.11
Oekávané výsledky a volba klíového indikátoru Projektu ........................ 25
2.12
SWOT analýza ............................................................................................ 27
2.13
Základní pedpoklady realizace Projektu a následné zajištní provozu ...... 28
3 Popis projektu a jeho aktivit /etap ...............................................................32
3.1
Cíle projektu ................................................................................................ 32
3.2
Smysl a zamení projektu .......................................................................... 33
3.3
Jaké služby budou díky Projektu poskytovány ............................................ 36
3.4
Investor (provozovatel) Projektu .................................................................. 39
3.5
Kapacita a velikost Projektu ........................................................................ 39
2 z 101
3.6
Lokalizace Projektu ..................................................................................... 40
3.7
Variantní zpracování v rámci Studie proveditelnosti .................................... 40
3.8
Ostatní významná specifika Projektu .......................................................... 40
3.9
Fáze Projektu .............................................................................................. 41
3.10
Nezbytné legislativní zmny ........................................................................ 43
3.11
Publicita a informovanost Projektu .............................................................. 43
4 Management projektu a projektový tým .....................................................45
4.1
Management projektu.................................................................................. 45
4.2
Organizaní a odborné zabezpeení projektu na stran SÚ .................... 45
4.3
Celkový rámec metodiky PRINCE2 ............................................................. 52
4.4
Odborné pedpoklady na stran dodavatele ............................................... 52
5 Technické a technologické ešení projektu ................................................54
6 Zpsob zajištní projektu .............................................................................55
6.1
Kritéria výbru varianty, popis a zdvodnní kritérií .................................... 55
6.2
Vyhodnocení variant po organizaní, procesní i technologické stránce ...... 55
6.3
Struný popis nejvhodnjší varianty, zdvodnní výbru varianty .............. 56
6.4
Výbrová ízení ........................................................................................... 56
7 Zajištní investiního (dlouhodobého) majetku .........................................58
7.1
Vymezení struktury dlouhodobého majetku ................................................ 58
8 Harmonogram realizace projektu vetn rozpotového harmonogramu 59
8.1
Návrh harmonogramu projektu .................................................................... 59
8.2
Návrh rozpotového harmonogramu projektu ............................................. 62
9 Finanní a ekonomická analýza..................................................................64
9.1
Rozpoet Projektu ....................................................................................... 64
9.2
Financování subsystém SIS v letech......................................................... 64
9.3
ádný položkový rozpoet (zpsobilé náklady) .......................................... 65
9.4
Finanní plán Pípravné fáze ...................................................................... 67
9.5
Finanní plán Implementaní fáze............................................................... 68
9.6
Finanní plán Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze .................................. 69
9.7
Finanní plán dalšího provozu .................................................................... 71
9.8
Plánované stavy majetku ............................................................................ 71
9.9
Plánované krytí financování projektu........................................................... 72
9.10
Plán prbhu cash-flow ............................................................................... 73
9.11
Vyhodnocení finanní analýzy ..................................................................... 74
9.12
Ekonomická analýza (CBA) ......................................................................... 74
3 z 101
10
Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu .........................................75
10.1
Hodnocení efektivity projektu ...................................................................... 75
10.2
Ekonomické a finanní pedpoklady udržitelnosti Projektu.......................... 76
11
Analýza a ízení rizik ................................................................................78
11.1
Identifikace rizik, pravdpodobnost výskytu rizik, eliminaní opatení ......... 78
11.2
ízení otevených otázek (Issue management) .......................................... 81
11.3
ízení rizik .................................................................................................. 82
12
Vliv projektu na životní prostedí a vliv projektu na rovné píležitosti .87
13
Zhodnocení projektu na základ výsledk studie ..................................88
13.1 Zásadní kriteriální ukazatele a jejich hodnoty spotené z výsledných
hotovostních tok .................................................................................................... 89
13.2
Výsledky analýzy rizik ................................................................................. 90
14
Upozornní a doporuení .........................................................................91
14.1
Upozornní a doporuení zpracovatele studie proveditelnosti .................... 91
15
Projekty realizované SÚ .........................................................................92
16
Použité zdroje ............................................................................................99
17
Seznam píloh ..........................................................................................100
17.1
Píloha . 1 – Analýza náklad a pínos (CBA) ....................................... 100
17.2
Píloha . 2 – Technické a technologické ešení Projektu ......................... 100
17.3 Píloha . 3 – Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými
kapitolami Studie proveditelnosti ........................................................................... 100
17.4
Píloha . 4 – Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009 ................. 100
17.5
Píloha . 5 – Položkový rozpoet po fázích Projektu................................ 100
17.6
Píloha . 6 – Program statistických zjišování na rok 2010 ...................... 100
17.7
Píloha . 7 – Evropská legislativa............................................................. 100
17.8
Píloha . 8 – Celkový rámec metodiky PRINCE2 ..................................... 100
Tabulka 1 - Používané obecné a technologické pojmy a zkratky ve studii proveditelnosti
Pojem, zkratka
Vysvtlení
CBA
Cost-Benefit analýza
CzechPOINT
Kontaktní místo veejné správy
SÚ
eský statistický úad
ÚZK
eský úad zemmický a katastrální
EU
Evropská unie
MV R
Ministerstvo vnitra eské republiky
EVS
Efektivní veejná správa
4 z 101
ERFD
Evropský regionální rozvojový fond
IOP
Integrovaný operaní program
NSRR
Národní strategický referenní rámec pro R
KIVS
Komunikaní infrastruktura veejné správy
VS
Prince2
Veejná správa
TM
PRojects IN Controlled Environments - projektová metodika
SA
Smart Administration
Technologický pojem, zkratka
Vysvtlení
AIS
Agendový informaní systém veejné správy
AZ
Administrativní zdroj dat
BI
Business Intelligence (nástroje pro výpoty, analýzy a prezentaci dat)
CAPI
Computer Assisted Personal Interview – osobní dotazování s podporou
výpoetní techniky
CATI
Computer Assisted Telephone Interview – telefonické dotazování
s podporou výpoetní techniky
CAWI
Computer Assisted Web Interview – dotazování s využitím internetových
technologií
CMS
Content Management Systém
Diseminaní produkt
Pod pojmem diseminaní produkt je v dokumentu oznaován jakýkoliv
výstupní objekt (tabulka, graf, infomapa,…), dokument (publikace,
analýza, rychlá informace), nebo souborový datový extrakt, jehož
prostednictvím jsou poskytována statistická data a jejich popisy mimo
prostedí SÚ
DM
Data Mart (datové tržišt) – zde používáno specificky pro výstupní oblasti
statistického datového skladu
DMS
Document Management Systém – systém ízení obhu dokument
DWH
Data Warehouse (datový sklad) – zde používáno specificky pro centrální
úložišt dat statistického datového skladu
DS
Datová schránka
EP
Elementární promnná
EPV
Elektronické poizování výkaz – aplikaní komponenta ve stávajícím
stavu SIS sloužící k elektronickému sbru dat
ERP
Podnikový informaní systém
ETL
Extract, transform, load – v tomto dokumentu používáno jako souhrnné
oznaení pro nástroje sloužící k naítání vstupních dat prostednictvím
technologických rozhraní
Funkní blok
V rámci tohoto dokumentu je tento pojem používán pro logicky oddlenou
ást funkcionality subsystému SIS
GA SIS
Globální architektura Statistického informaního systému
HW
Hardwarová infrastruktura
IDM
Identity Management – správa uživatelských identit
ISDS
Informaní systém datových schránek
ISVS
Informaní systémy veejné správy
ISZR
Informaní systém základních registr
KLAS
Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro správu
5 z 101
íselník a klasifikací.
Komponenta
Jako komponenta (nebo také aplikaní komponenta) je v dokumentu
oznaována konkrétní aplikace (nebo aplikaní prostedí) používaná
v rámci funkcionality jednotlivých subsystém SIS.
LTO
Linear Tape Open – specifická technologie zálohování dat pomocí
magnetických pásek
MIS
Manažerský informaní systém
PVS
Portál veejné správy
RES
Registr ekonomických subjekt (souást systému statistických registr
SÚ)
ROB
Registr obyvatel
ROS
Registr osob (souást Informaního systému základních registr)
RPP
Registr práv a povinností
RSO
Registr sítacích obvod
RÚIAN
Registr územních identifikací, adres a nemovitostí
ZR
Zemdlský registr
RF
Registr farmá
SDMX
Statistical Data and Metadata Exchange – technologický standard pro
výmnu statistických dat
SIS
Statistický informaní systém
SMS
Statistický metainformaní systém
SÚ
Statistická úloha
Subsystém
Jako subsystém jsou oznaovány jednotlivé ásti logické architektury SIS
na nejvyšší úrovni (nap. subsystém PRIPRAVA, subsystém
DISEMINACE).
SW
Zpracovatelský nebo také aplikaní software
UKAZ
Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro správu
statistických promnných.
ULOHY
Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro popis zadání
statistických úloh.
VDB
Veejná databáze, databáze obsahující data a metadata pro poskytování
externím uživatelm
VIS
Vertikální informaní systém
VPN
Virtual Private Network
VPO
Vcn píslušný odbor
XML
Extensible Markup Language – univerzální formát pedávání dat
s možností popisu významu jednotlivých datových prvk
ZSW
Zpracovatelský software
6 z 101
1 Úvodní informace
1.1
Identifikace dokumentu
Tato studie proveditelnosti byla zpracována pro projekt „Redesign statistického informaního systému
v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ (dále jako Redesign SIS nebo jako Projekt). Projekt je
pedkládán v rámci výzvy Integrovaného operaního programu (IOP), do prioritní osy – Modernizace
veejné správy a oblasti podpory 1.1a a 1.1b – Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ.
Studie byla vypracována na základ obecn dostupných informací a informací pedaných žadatelem dle
závazné osnovy a metodiky stanovené zprostedkujícím subjektem. Tato studie, pípadn její ásti, mohou
být proto použity pouze v pímé souvislosti a v kontextu se žádostí žadatele o píspvek z IOP.
Studie je zpracována ve struktue dle závazné osnovy MV R pro Studii proveditelnosti, podle Píruky pro
žadatele a píjemce, v souladu s Metodikou ízení projekt MV R a na základ informací pedaných
žadatelem žádosti o dotaci.
Studie proveditelnosti byla v prbhu zpracování rozpracována v úzké souinnosti s relevantními zástupci
žadatele a meziprojektov synchronizována se zpracovateli obdobných studií u projekt majících
spolenou vazbu.
1.2
Název projektu
“ Redesign Statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R ” (projekt .
148 ze seznamu IOP/Smart Administration)
Projekt byl zaazen do seznamu páteních projekt Smart Administration Usnesením vlády R ze dne 14.
kvtna 2008 . 536 o strategických projektových zámrech pro erpání prostedk ze Strukturálních fond
EU v rámci Smart Administration.
1.3
Informace o zadavateli
Tabulka 2 - Zadavatel studie proveditelnosti
Úplný úední název
eská republika – eský statistický úad
Zkrácený název (pokud existuje)
SÚ
Právní forma
organizaní složka státu
I/DI
00025593
Oficiální adresa
Praha 10, Na padesátém 81, PS: 100 82
NUTS 2
Hlavní msto Praha
Vedení úadu
Ing. Jií Kovák, CSc. – 1. místopedseda SÚ
Kontaktní osoba
Ivo Makalouš
Telefon
+420 274 051 111 (ústedna), +420 274 052 159 (pímá linka)
Fax
+420 274 053 146
E-mail
[email protected]
Internet
http://www.czso.cz/
Zadavatelem studie proveditelnosti a pedkladatelem projektu, píjemcem pomoci a vedoucím projektového
týmu z institucionálního pohledu je eský statistický úad, který je ústedním orgánem státní správy
vykonávajícím státní statistickou službu. Byl zízen dne 8. ledna 1969 zákonem . 2/1969 Sb., o zízení
ministerstev a jiných ústedních orgán státní správy R, ve znní pozdjších pedpis. Postavení
7 z 101
eského statistického úadu, jeho hlavní úkoly, organizaci, hospodaení a vztah k veejnosti upravuje
zákon . 89/1995 Sb., o státní statistické služb ve znní pozdjších pedpis. Sídlem SÚ je Praha.
Základní poslání SÚ pln odpovídá zamení Projektu. Úkolem SÚ je vytváet objektivní a ucelený
obraz sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje R. K tomuto úelu SÚ vyvíjí
metody a nástroje pro zachycení stávajících i nových jev ve spolenosti, vetn jejich vzájemných vztah
a podmínnosti. Statistický informaní systém je hlavním nástrojem pro zajištní tchto úkol. SÚ
poskytuje komplexní podklady pro státní a veejnou správu a pro poteby zale
ování R do evropských
struktur. Koordinuje státní statistickou službu v rámci státu. Zajišuje srovnatelnost (vcnou, metodickou a
asovou) statistických dat ve vnitrostátním i mezinárodním mítku. Pímá a jednoznaná gesce SÚ za
oblast ešenou v rámci projektu vytváí optimální legislativní prostedí pro jeho realizaci a následné
zajištní provozu.
SÚ vede statistické registry (Registr osob - ROS, Registr ekonomických subjekt - RES, Registr sítacích
obvod a budov - RSO, Zemdlský registr - ZR) sloužící statistickým úelm celé státní statistické služby
eské republiky. SÚ také pipravuje a aktualizuje na základ soustavného studia mezinárodních
odborných poznatk soustavy jednotlivých dílích metodických nástroj (zejména statistické klasifikace a
íselníky, metodické popisy statistických ukazatel, systém metadat, matematicko-statistické metody pro
statistické úely) a zajišuje jejich mezinárodní srovnatelnost. Zajišuje rovnž zpravodajskou povinnost za
eskou republiku vi mezinárodním vládním organizacím na úseku oficiální statistiky.
Pi výkonu svých inností se SÚ ídí právními pedpisy, mezinárodními smlouvami, kterými je eská
republika vázána, a které byly uveejnny ve Sbírce zákon nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, tímto
statutem a usneseními vlády. SÚ je odborným gestorem veškeré metodiky státní statistické služby na
území eské republiky.
V ele SÚ stojí pedseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky. Poradním orgánem SÚ je
podle ustanovení § 6 zákona . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis,
eská statistická rada, v jejímž ele stojí pedseda SÚ.
Další partnerské úady/spolupracující resorty podílející se na projektu a už jako poskytovatelé zdrojových
administrativních dat, nebo jako uživatelé výstup ze Statistického informaního systému jsou:
x
x
x
x
x
1.4
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo financí
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo prmyslu a obchodu
eský úad zemmiský a katastrální
Informace o zpracovateli
Tabulka 3 - Zpracovatel studie proveditelnosti
DELOITTE ADVISORY s r.o.
Zkrácený název (pokud existuje)
DELOITTE
Právní forma
Spolenost s ruením omezeným
I/DI
27582167/CZ27582167
Oficiální adresa
Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8
Kontaktní osoba
Petr Zápotocký
Telefon
+420 246 042 964
Fax
+420 246 042 555
E-mail
[email protected]
Internet
http://www.deloitte.com/
8 z 101
1.5
Pílohy dokumentu Studie proveditelnosti
Píloha .1 – Analýza náklad a pínos (CBA)
Píloha .2 – Technické a technologické ešení Projektu
Píloha .3 – Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými kapitolami Studie proveditelnosti
Tabulka 3a – Vazby hodnotících kritérií a jednotlivých kapitol Studie proveditelnosti
.
Hodnotícíkriterium
Max.
stránkyStudie
bod
.
kapitoly
Zdvodnníprojektu
5
str.11
Kap.2.2
Vazbana“SmartAdministration”
5
str.18
Kap.2.4
Vlivnapoetvrchol“Hexagonu”
13
str.22
Kap.2.9
VlivklíovýchaktivitnacíleSmartAdministration
7
str.19
Kap.2.5
ProvázanostsOPLZZ
5
str.20
Kap.2.6
Volbaindikátoradosažitelnosthodnot
8
str.25
Kap.2.11
Pínoskezvýšeníkvalityslužebpisouasnémsníženínáklad
Úelnostnavrženétechnologieešeníkompatibilitasostatními
projekty–technickéešení
7
str.13
Kap.2.3.1
str.55
Kap.5
Územnípokrytíprojektem
6
str.39
Kap.3.5
Odbornostlenproj.týmuajejichzapojenínastranžadatele
6
str.46
Kap.4.2.2
Pimenostrozpotuobvykléceny
8
str.66
Kap.9.3
ProjektmápartnerskéúadyvrámciSAspozitivnímpínosem
5
str.7
Kap.1.3
Rizikajsouznámáajenavržensystémjejicheliminace
5
str.79
Kap.11
Udržitelnostjedlouhodobá510let
8
str.77
Kap.10.2
Pozitivnídopadnarovnépíležitosti
2.5
str.24
Kap.2.10.1
2.5
str.24
Kap.2.10.2
Pozitivnídopadnaudržitelnýrozvoj
7
Pozn.: Tabulka .3a je totožná s tabulkou .44. Ob slouží k lepší orientaci a pohybu ve Studii proveditelnosti.
Píloha .4 – Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009
Píloha .5 –Položkový rozpoet Projektu po fázích
Píloha .6 – Program statistických zjišování na r.2010
Píloha .7 – Evropská legislativa
Píloha .8 – Celkový rámec metodiky PRINCE2
9 z 101
2 Výchozí stav, zdvodnní realizace
projektu a analýza jeho potebnosti
2.1
Struný popis stávající situace
eský statistický úad shromažuje na základ zákona . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní
pozdjších pedpis, informace o právnických osobách a na základ tohoto zákona, pípadn dalších
zákon (nap. zákon o sítání lidu, dom a byt) i informace o fyzických osobách.
Je tedy organizací, jejímž základním a zákonným posláním je vytváet objektivní a ucelený obraz
ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje eské republiky a jejích ástí. K tomu
úelu úad vyvíjí na základ osvojených vdeckých poznatk a vlastní výzkumné a vývojové innosti
metody a nástroje pro zachycení stávajících a nových jev a proces ve spolenosti, vetn jejich
vzájemných vztah a podmínností. Získaná statistická data analyzuje a údaje o smrech vývoje
porovnává s mezinárodním vývojem. Zajišuje srovnatelnost (vcnou, metodickou a asovou) statistických
dat ve vnitrostátním i mezinárodním mítku. Poskytuje komplexní statistické podklady a zajišuje úplnou
harmonizaci metodických nástroj, zásad a pedpis s platností pro celou státní statistickou službu eské
republiky s pedpisy Evropské unie. Jde tudíž o organizaci, která úmrn své innosti spravuje extrémní
objemy statistických dat a provádí jejich zpracování. Z toho vyplývá i výjimenost informaních systém
SÚ, pro které lze jen obtížn najít srovnání s jinými IS veejné správy jak co do rozsahu dat, tak i co do
objemu výkon.
Souasný systém sledování produkních statistik byl navržen v polovin 90. let minulého století za využití
francouzského know-how a ástenou úpravou prošel v roce 2002. Dílí úpravy byly též provedeny
v souvislosti s harmonizací s evropskou statistikou. Po deseti letech se ukazuje, že je poteba provést
výraznou zmnu celého statistického systému ve smyslu vyšší provázanosti jednotlivých zjišování,
zvýšení efektivnosti systému, zvýšení kvality poskytovaných údaj a snížení zátže respondent
vytvoením uživatelsky jednoduchých nástroj, které zvýší podíl elektronicky pedávaných informací.
Identifikace proces a subproces tvorby statistických informací naznaila potebu zmny organizace
práce SÚ posilující ízení organizace dle proces. Realizace zmnného pojetí ízení organizace se
dotkla též regionálních pracoviš, jejichž jednotlivé útvary dle zajišovaných proces byly sloueny do
jednoho útvaru nebo zalenny do útvaru zajišujícího daný proces centralizovan. Zárove
byla zmnna
i funkce regionálních pracoviš posilující jejich zamení na uživatele statistických informací.
Snahou SÚ je provádt postupnou reformu a modernizaci celého systému statistických zjišování a
technicky a technologicky zajistit realizaci jeho ideových zámr. S ohledem na kontinuální rozvoj
jednotlivých národních statistik a specifické národní prostedí každé lenské zem, nelze komplexn
pevzít nkterý ze zahraniních model nebo informaních systém. Zkušenosti národních statistických
úad jsou využívány metodou benchmarkingu a best practices jako vstupní informace pro národní
koncepci. SÚ disponuje negativními i pozitivními zkušenostmi získanými v prbhu nkolika desítek let
provádní elektronického sbru formulá, vetn poznatk z opakovaných anket u respondent a s
vytváením dílích databází a zpracovatelského software (dále ZSW).
V souasné dob není Statistický informaní systém (dále také SIS) v rámci SÚ ešen komplexn.
ásten jsou nkteré oblasti upraveny interními normami:
x
x
x
x
x
x
x
Spisový a skartaní ád eského statistického úadu
Knihovní ád Ústední statistické knihovny eského statistického úadu
Smrnice . 3/2007 kterou se upravuje postup pi používání elektronické pošty v SÚ
Smrnice . 16/2003 o standardizaci programového vybavení v SÚ
Standard programového vybavení 2006 vyhláška standardního programového
vybavení SÚ pro rok 2006 (verze 14)
Smrnice . 15/2003 o kontrole používání programového vybavení na výpoetních
systémech SÚ
Smrnice . 10/2003 kterou se upravuje používání a správa Intranetu v SÚ
10 z 101
x
x
x
x
Smrnice . 4/2003 k postupu pi zálohování datových fond SÚ s ukládáním mimo
lokalitu zpracování
Smrnice . 14/2002 k bezpenosti individuálních údaj na elektronických nosiích
Smrnice . 19/1996 k zajištní ochrany individuálních údaj v SÚ
Smrnice .1/2009 o veejné databázi
Stávající statistický informaní systém je souhrnem partikulárních ešení, které v mnoha pípadech nejsou
vzájemn propojené. Základem souasného systému je skupina systém METIS, ProjektMan a DataMan
jako propojené prostedí, které vzájemn sdílí a pebírá spolené parametry. Dále je to systém Blaise,
který je vyvíjen nezávisle a je využíván pedevším pro sbr dat v terénu. Ze stávajících systém je nutné
zmínit i VDB (Veejná databáze), sloužící pro prezentaci výstup.Tato databáze obsahuje data a metadata
pro poskytování externím uživatelm, a má vazbu na systémy METIS a SMS. Do VDB je“ je nutné vtšinu
statistických informací , která jsou následn zpístupnná široké veejnosti, pevádt manuáln. Tato
diseminace probíhá podle interních smrnic SÚ (viz. výše) respektujících anonymitu dat a ochranu
soukromí.
V systému METIS jsou uloženy klasifikace a íselníky. V systému ProjektMan je uložena pevážná ást
technických projekt a formulá výkaz. Univerzální poizovací program statistických dat DataMan eší
velkou ást zpracování vstup statistických úloh, u kterých je respondentem subjekt zapsaný v Registru
ekonomických subjekt. Výrazným integrujícím prvkem je metodika tzv. tranzitního výkaznictví, která eší
systém tvorby spolených kmen výkaz a k nim píslušejících odvtvových vložek a prezových píloh.
V rámci centrálního zpracování je ešen generátor výstupních sestav a vzhledem k existenci univerzálního
popisu datového souboru (tzv. OTF formát) je pro ešení ETL proces použit univerzální importní program.
Z hlediska integraních nástroj je vyvinutý aplikaní nástroj pro správu a vedení registru ekonomických
subjekt (RES), interní informaní systém Intranet a internetové stránky SÚ. Mnoho dalších intern i
extern vyvíjených aplikací je ešeno bez pímých vazeb na ostatní systémy. V souasné dob je ve
znaném stavu rozpracovanosti statistický metainformaní systém (SMS) a jeho dílí bloky.
2.2
Popis poptávky po realizaci projektu
Technologie využívané pi centrálním zpracování statistických datových fond jsou nejednotné a v ad
pípad zastaralé a málo efektivní. Ke zjištní názor respondent statistických výkaz, relevantních
podnt pro rozvoj systém elektronického sbru dat (EPV) a zefektivnní zpsobu komunikace s
respondenty byla v roce 2007 a 2009 zorganizována dv anketní šetení. Osloveno v nich bylo tém tisíc
náhodn vybraných respondent. Výstupem tchto šetení byla též identifikace komunikaních bariér
(vetn elektronické) a rovnž získání znalostního profilu respondenta jako podklad pro úpravu designu
program EPV. Detailní výsledky anket jsou uvedeny v Píloze .4.
Závry tchto šetení byly využity pi definici základních princip reformy (redesignu) systému statistických
zjišování, které byly následn dotváeny v projektov orientovaných týmech mladých zkušených
odborník statistického úadu s mottem „vytváíme statistiku pro sebe“. Vzhledem k prezové povaze
tým se výrazn posílila poteba komunikovat mezi sebou i mezi jednotlivými týmy. Zmnil se i zpsob
vzájemného informování a informování vedení SÚ formou progress report. Do práce tchto tým bylo
zapojeno tém 30 zamstnanc úadu.
Výsledkem práce interních tým pracovník SÚ byl následn návrh modelu statistického informaního
systému (SIS), který v sob zahrnuje všechny procesy tvorby a poskytování statistických informací
poínaje posuzováním požadavk uživatel a kone jejich uspokojením, tedy pedáváním a šíením
(diseminací) statistických informací (SI) a pln respektuje schválený základní koncept architektury
statistických úloh „Model 2008“ a který je definován jako spolený univerzální model pro všechny typy
statistických zjišování s tendencí jejich zjednodušení. SIS poítá s vysokým podílem využití
administrativních dat získávaných jinými orgány státní správy. Poítá s výraznou orientací na datové
modely a se sdílením již získaných údaj za úelem snížení potu pímo sledovaných ukazatel
(statistických promnných).
Sílící poteba obsahové pestavby a integrace všech souasných a nov budovaných informaních
systém v SÚ i mimo SÚ, jakožto i poteba integrace matematicko-statistických metodik a postup
vyústila v definici globální architektury Statistického informaního systému, která by sjednotila všechny
nástroje zpracovatelské systémy a další integraní systémy jako jsou registry, metainformaní systém,
11 z 101
datová úložišt, ICT apod. Úetní a personální systémy SÚ pak musí být se statistickým informaním
systémem kompatibilní a poskytovat potebné informace pro efektivní ízení statistických úloh.
Poptávku na realizaci SIS lze tedy charakterizovat následn:
x
x
x
x
x
x
x
x
snížení administrativního zatížení respondent a zvýšení jejich motivace poskytovat
informace
zvýšení využívání administrativní zdroj dat
využití informací v podnikových informaních systémech
optimalizace tvorby statistických informací v SÚ
vytvoení koncepního modelu statistického informaního systému
definice architektury statistických úloh
integrace matematicko-statistických metodik a postup
zvýšení kvality a dostupnosti statistických informací pro uživatele
Na základ „Modelu 2008“ bylo také zavedeno systémové posuzování všech požadavk uživatel
s dslednou koordinací sledovaných statistických ukazatel. V budoucnu se pedpokládá jednoznané
urení kompetence mezi zadavatelem požadavku, odborným gestorem a vlastníkem procesu. Základním
prvkem systému jsou statistické ukazatele (data), informace o nich (metadata) a vypoítané kvalitativní
charakteristiky (mení a urování kvality). Bude provedena analýza další využitelnosti administrativních
zdroj pedevším pro prezové statistiky. Systém poítá s výraznjší stabilizací statistických zjišování
s cílem zavedení víceletého programu statistických zjišování, které povede k výraznjšímu využívání
podnikových informaních systém pro vytžování statistických vstupních informací, pedevším u
krátkodobých statistik.
V systému jsou dále pedpokládány pravidelné revize všech statistických zjišování, nových požadavk a
schválených rozhodnutí o nich. Navržená optimalizace posuzování požadavk a tvorby statistických
informací povede k efektivnímu zpsobu jejich zjišování a využívání a ke snižování zátže respondent.
Statistické informace by mly být pro jejich uživatele dostupnjší, jejich kvalita by mla být vyšší.
Z hlediska respondent se množina ukazatel sestavených pro respondenta pizpsobuje významnosti
sledovaného statistického jevu, teprve pak jeho velikosti (poet zamstnanc, tržby).
Dležitým aspektem systémové architektury technologické ásti SIS je vazba na zpracování statistické
úlohy (dále také SÚ). Základním principem návrhu je zavedení webových služeb pro respondenty, využití
Informaního systému datových schránek,centrální uložení statistických informací v jednotném datovém
skladu a jejich uvol
ování a prezentace prostednictvím veejné databáze a závislých datových tržiš.
Cílovým stavem po realizaci Projektu je maximální možná jednotnost matematicko-statistických metodik,
postup a nástroj použitých pi všech fázích zpracování statistických úloh. Nástroje SIS budou schopné
pružn reagovat na poteby uživatel statistických dat a na mnící se ekonomické, legislativní a
organizaní podmínky.
V návaznosti na požadavky uživatel musí tedy Statistický informaní systém spl
ovat následující funkce:
x
x
x
x
x
x
x
být nástrojem pro ízení statistických proces,
poskytovat informace o kvalit v prbhu celého procesu,
zajistit poskytování statistických informací uživatelm,
integrovat statistické systémy s ostatními informaními systémy veejné správy,
poskytovat potebné prostedky a nástroje pro integraci statistického systému
s informaními systémy mezinárodních organizací,
poskytovat potebné nástroje pro procesy sbru, zpracování a diseminace
statistických informací,
unifikovat a standardizovat pracovní postupy a použité nástroje s cílem zvýšení
efektivity statistických proces, poskytovat nástroje pro podporu a ízení zpracování
statistických úloh, pro plánování, návrh, implementaci a vyhodnocení statistického
zpracování a dále nástroje pro sledování výkonnosti statistického systému a míry
uspokojování uživatelských poteb.
12 z 101
2.3
Pínosy Projektu, zdvodnní jeho potebnosti, definice cílových skupin a
výstupy Projektu
Rozdlení beneficient a k nim vztažených pínos je také souástí Cost-Benefit Analýzy (CBA) viz.
Píloha . 1. Proto je v této kapitole uveden jen základní pehled pínos.
2.3.1 Pínosy Projektu
Pínosy Projektu jsou popsány na úrovni celého Statistického informaního systému. Vtšiny pínos
lze totiž dosáhnout pouze v pípad realizace SIS jako nedlitelného celku. Následující tabulka nabízí
pehled všech identifikovaných pínos s popisem jejich efektu.
Tabulka 4 - Pehled pínos Projektu
ID pínosu
Efekt
B1
Snížení asové náronosti oban v domácnosti pi dotazování
B2
Snížení asové náronosti tazatel pi dotazování
B3
Snížení asové náronosti pi zpracování výkaz u ekonomických subjekt
B4
Zefektivnní procesu zpracování statistických úloh použitím DMS
B5
Snížení asové náronosti na metodickou podporu uživatel
B6
Snížení náklad na šíení (diseminaci) statistických informací
B7
Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS
B8
Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS
B9
Zvýšení prestiže SÚ
B10
Zvýšení kvality a bezpenosti informací
Z pehledu je patrné, že pevažující množství pínos bude na stran uživatel Statistického
informaního systému. Pozitivní efekt se pitom projeví prakticky u všech skupin uživatel – oban,
ekonomických subjekt, subjekt státní statistické služby, tazatel a i interních zamstnanc SÚ, kteí
se systémem každodenn pracují. V pípad interních uživatel se mže jednat i agregaci požadavk
plynoucích z rzných anket nebo poptávek monitorovaných diseminaními útvary.
Mezi obecn definované pínosy projektu tedy patí zejména snížení administrativního zatížení
respondent pi zpracování formulá a výkaz, zvýšení kvality poskytovaných statistických informací,
zjednodušení administrativních úkon pro širokou veejnost, zpístupnní referenních údaj ze
základních zdroj prostednictvím portálu SÚ (napojení SIS na základní a statistické registry), ímž se
zvýší kvalita používaných dat ve veejné správ, dále pak snížení rizika používání chybných údaj,
které je zajištno centrální aktualizací údaj a také pirozenými mechanismy pro kontrolu referenních
údaj, snížení administrativních náklad pro podnikatele, snížení administrativních a dalších náklad
pro veejnou správu, zvýšení kvality služeb a jejich rozšíení, zvýšení spokojenosti uživatel služeb
veejné správy, zvýšení informovanosti osob, spotebitel, podnikatel i orgán veejné moci a v
neposlední ad i zrychlení administrativních proces. Všechny tyto pínosy, a už ekonomicky
vyíslitelné i nevyíslitelné, podporují pomrn zásadn celkovou strategii Efektivní veejná správa a
pátelské veejné služby. Tato vazba je podrobnji popsána v dalších kapitolách.
Významným pínosem Projektu je rovnž integrace matematicko-statistických metodik a postup pi
zpracování statistických úloh. Zlepšená metodika umožní efektivnjší využití statistických dat s
následným efektem snížení zátže respondent a zvýšení kvality dat. Pouze kvalitní metodika omezí
poet zjišovaných údaj a umožní optovné využití statistických dat. Integrovaný SIS podpoí také
další rozvoj matematicko-statistických metod a umožní jejich snadnjší aplikaci do praxe.
Na pínosy je možné se podívat i z pohledu SÚ jakožto provozovatele SIS resp. z pohledu pínos
jednotlivých subsystém, ze kterých se SIS skládá. Oekávané pínosy a náklady jednotlivých
subsystém SIS jsou naznaeny v následující tabulce.
13 z 101
Tabulka 5 – Pehled pínos a náklad z hlediska jednotlivých subsystém SIS
Název subsystému SIS
Oekávaný pínos
Oekávané
náklady
I. POŽADAVKY
• pracovní a kapacitní úspory se nepedpokládají
• subsystém umožní pímou evidenci požadavk
autorizovaných externích i interních uživatel a
následné sledování stavu jejich vypoádání
zadavatelem požadavku
• subsystém umožní integrovat dokumentaci a
zavést bilancování požadavk uživatel na
statistická zjišování a šetení vi disponibilním
zdrojm SÚ pi zachování minimáln standardní
kvality
• pináší nové možnosti pro innost SÚ ve
smyslu snižování zátže respondent statistických
zjišování
• vyšší využití administrativních zdroj dat
II. PÍPRAVA
• pináší úspory pi následných procesech
• vzroste objem
zpracování SÚ v podob snadnjší dostupnosti
práce s vkládáním
informací
informací
• zvýší se informovanost uživatel o SÚ
• potenciální rst objemu práce s vkládáním
informací v pípad nov zavádných statistických
úloh bude kompenzován snížením pracnosti pi
modifikaci statistické úlohy z roku na rok a
automatizovaným pipojováním metainformací
k výstupním objektm (VDB)
• obsahová stabilita nejetnji získávaných
informací od podnik pro umožnní využívání
podnikových informaních systém
III. PROGRAM
• pedpokládají se významné asové a pracovní
úspory v dsledku vytvoení jednotného prostedí
realizace statistických úloh a prostedí pro
vzájemné pebírání informací mezi jednotlivými SÚ
• dojde k odstranní nadbytených ad hoc úprav
pedávaných dat díky integraci programového
vybavení
• dostupnost informací o aktuálním stavu
zpracování jednotlivých SÚ umožní zvyšovat
produktivitu práce u zpracovatelských inností
• možnost operativn perozdlovat SÚ (jak mezi
zpracovateli, tak mezi jednotlivými odbory a
oddleními statistických zpracování) umožní
uspokojovat vtší množství požadavk uživatel
na statistická data, píp. snížit celkový objem
zpracovatelské kapacity
• zavedení elektronického dotazníku pro
domácnosti, zavedení Call centra, webového
rozhraní a využití GIS umožní snížit jednotkové
náklady na dotazník resp. respondenta a zvýšit tak
produktivitu práce a snížit asovou náronost na
stran zadávání informací
• zavedení webových služeb pro píjem
statistických informací od respondent, ímž se
zvýší možnosti respondent využívat elektronické
služby veejné správy
• využití ERP u nejetnji získávaných informací
IV. VSTUP
V. CENTRAL
• formalizace struktury metadatového popisu dat
zjednoduší pedávání informací mezi jednotlivými
aplikaními komponentami subsystému, což
povede ke snížení kapacitních nárok na jeho
údržbu
14 z 101
VI. DISEMINACE
VII. SMS
• jednotné uložení stabilních datových snímk
v datovém skladu povede ke zjednodušení
datových tok a struktury datových rozhraní
• použití standardních prezentaních a
analytických nástroj povede ke snížení kapacit
potebných pro provozní vývojové práce
v prostedí subsystému
• sjednocení matematicko-statistických metodik a
proces
• zjednodušení pípravy dat k diseminaci
• pevedením výstup na el. formu se sníží
náklady na tisk a distribuci
• vytvoením závislých datových tržiš se zvýší
uživatelsky orientovaná dostupnost statistických
informací vetn asových ad
• 100% naplnni VDB a zvýšení dostupnosti
informaci, zvýšení potu uživatel
• integrované ukládání metainformací podstatn
zvýší informaní hodnotu statistických ukazatel,
indikátor
• umožní ízení proces tvorby statistických
informací
2.3.2 Zdvodnní potebnosti
Respondenti statistických zjišování jsou ron obesíláni cca 1 100 000 statistickými formulái v oblasti
produkních statistik a je osloveno cca 350 000 respondent v domácnostech. Není propojený a
technologicky podporovaný jednotný a ucelený metodický popis sbíraných statistických ukazatel, což
ztžuje využití informaních systém respondent pro snazší naplnní statistických požadavk. S
ohledem na vývoj informaní spolenosti je poteba dále rozvíjet vstupní kanály pro pebírání statistických
informací vetn postup pro elektronický sbr dat prostednictvím statistických formulá a výkaz, podle
typu statistického výkazu je respondenty preferována webová služba pro jednoduché výkazy nebo of-line
poízení a kontrolu dat u rozsáhlých výkaz.
Projekt tak svým charakterem v této oblasti navazuje pedevším na II. Strategický cíl NSRR: Otevená,
flexibilní a soudržná spolenost, zejména na prioritu Zvýšení efektivity veejné správy, nebo tyto
vstupní kanály pro komunikaci s VS vytváí a rozvíjí.
Zamení Projektu vyhovuje také z hlediska strategických cíl EU, kde patí veejná správa v pojetí „Smart
Administration“ k novým prezovým prioritám. Strategické obecné zásady Spoleenství vyzývají lenské
státy Evropské unie v rámci cíle Konvergence k budování „Smart Administration“ a veejných služeb na
vnitrostátní, regionální a místní úrovni, s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost ve veejné správ a
modernizovat veejné služby. lánek 3 Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1081/2006 ze dne
5. ervence 2006 o Evropském sociálním fondu umož
uje podporu aktivit, které vedou k „posilování
institucionální kapacity a výkonnosti veejné správy“. Je zejmé, že neinvestiní aktivity musí být
komplementárn podpoeny souvisejícími hmotnými investicemi z Evropského fondu pro regionální rozvoj
(dále ERDF), jež vytváejí nezbytný standard technické infrastruktury. Na podporu veejné správy v R je
tak nutné využít prostednictvím ERDF zejména aktivity zamené na rozvoj informaní spolenosti (l. 4,
odst. 2 naízení .1086/2006).
Z metodického hlediska Projekt odráží potebnost integrace matematicko-statistických metod a postup,
nástroj a technologií použitých pi posuzování požadavk uživatel, píprav a zpracování statistických
úloh, analýze a diseminaci statistických informací z pohledu celkové efektivity tvorby nástroj a komponent
statistického informaního systému (SIS) a jejich využívání v parametrizovaném prostedí sdílených
digitálních informací e-Governmentu R. SIS nelze vnímat jako klasický produkt a tudíž by nebylo na míst
jej analyzovat pomocí marketingového mixu. Ml by být vnímán jako unikátní nástroj v rámci celé
statistické služby.
V souvislosti se zavádním e-Governmentu a standardizace komunikaní infrastruktury veejné správy v
R je poteba optimalizovat SIS ve vztahu k technologické infrastruktue centrálních orgán státní správy a
orgán územní samosprávy. Ze statistik dále vyplývá, že poptávka subjekt soukromého ziskového
15 z 101
sektoru po službách e-Governmentu je v souasné dob podstatn vyšší než v pípad oban obecn. V
eské republice využívají elektronických služeb (alespo
ásten) již více než dv tetiny podnikatelských
subjekt (76 % v roce 2006). Dá se tedy íci, že požadavek zefektivnní poskytování referenních dat
(nejen pro státní sektor) se stává nutností, nemá-li se souasný pozitivní trend v privátním sektoru zastavit.
Jedná se pedevším o výmnu a sdílení informací v oblasti základních a statistických registr veejné
správy a v oblasti autorizace pístupu respondent a uživatel do SIS na vstupním i výstupním rozhraní,
autorizace pedávání statistických informací, využití plánovaných datových schránek pro hromadnou
komunikaci s respondenty (vetn využití registru práv a povinností ke sdlování zpravodajské povinnosti
respondentm). Prostednictvím SIS dojde i k vytvoení metodického zázemí pro státní statistickou službu
a k integrace využití administrativních zdroj dat jako náhrady statistických zjišování. Nezanedbatelnou je
i možnost pímé vazby na podnikové informaní systémy, kterou lze chápat jako uritou konsolidaci
elektronických statistických vstup od respondent. Budování této schopnosti má pímou vazbu na II.
strategický cíl NSRR – Otevená, flexibilní a soudržná spolenost – konkrétn na Zvýšení využití ICT
technologií v populaci.
2.3.3 Definice cílových skupin
Cílovými skupinami v Projektu jsou všichni uživatelé SIS, kteí picházejí se systémem do kontaktu bu jako
poskytovatelé dat nebo jako erpající data. Jsou to tyto skupiny:
Poskytovatelé dat do SIS
Do této skupiny patí respondenti (obané v domácnostech, fyzické a právnické osoby v soukromém
sektoru a zpravodajské jednotky státní správy i veejné samosprávy), kteí poskytují statistická data do
SIS. Krom zpravodajských jednotek patí mezi poskytovatele dat vlastníci administrativních zdroj dat a
pracovišt státní statistické služby (mimo SÚ). Tato skupina hraje zárove
roli uživatel finálních
statistických informací.
Externí uživatelé statistických informací a dat
Jedná se o široké spektrum rzných druh uživatel, kteí využívají statistické výstupy, a v podob
hotových publikaních výstup, tak v podob mikrodat, anonymizovaných dat, agregovaných dat aj.
K významným uživatelm v této skupin patí:
x
obané, kteí využívají pedevším základní statistické informace o mzdách, inflaci,
obyvatelstvu, volbách a jiné
x
orgány státní správy a veejné samosprávy
x
orgány mezinárodních organizací, zvlášt Eurostat, OECD, ECB aj.
x
média, instituce akademické sféry a výzkumu, studenti stedních a vysokých škol a
analytití pracovníci rzných institucí a organizací
x
informace v tomto systému využívají též respondenti SÚ (zajištní zptné vazby)
Subjekty státní statistické služby
Specifickou cílovou skupinou jsou na základ zákona . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní
pozdjších pedpis, pracovišt státní statistické služby, tedy eský statistický úad, Ministerstvo prmyslu
a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních vcí, Ministerstvo zemdlství,
Ministerstvo životního prostedí, Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy, Ministerstvo kultury,
Ministerstvo zdravotnictví a eský telekomunikaní úad. Tyto subjekty se podílejí na píprav a realizaci
statistických zjišování zveejnných ve Vyhlášce o Programu statistických zjišování.
Uživatelé uvnit SÚ
Tato skupina uživatel zahrnuje všechny profese zamstnanc SÚ, které se úastní jednotlivých fází
procesu pípravy, sbru, uchování, aktualizace, vyhodnocování a diseminace statistických dat a informací.
Patí sem:
x management SÚ, rozhodující o obsahu i form SIS,
x navrhovatelé statistických úloh a statistických zjišování (metodici a vcn píslušní
statistici),
x pracovníci diseminace a statistických analýz,
x pracovníci zpracování statistických informací a metainformací (útvary zpracování
vstupních dat, metodici, obsahová správa metadat),
16 z 101
x
pracovníci ICT (projektanti, programátoi, technická administrace metadat).
2.3.4 Výstupy Projektu
Finálním výstupem Projektu je nový Statistický informaní systém, který bude svému okolí poskytovat
elektronické služby. Poet tchto služeb a jejich charakter resp. ekonomicky vyíslený pínos jsou
mitelnými výstupy Projektu.
Projekt prostednictvím SIS inovuje nebo vytváí 15 kvalitativn nových elektronických služeb
(viz. tab.12), které bude poskytovat cílovým skupinám uživatel.
Následným mitelným výstupem Projektu jsou parametry výše uvedených služeb. Protože se jedná o
služby, které byly ve starém systému zajišovány run nebo poloautomaticky a v novém systému budou
tyto služby již automatické, dají se oznait jako nositelé zvýšení efektivnosti používání systému. Jedná se
napíklad o náhradu papírových off-line formulá a výkaz jejich on-line digitalizovanou podobou na
internetu, náhradu telefonické podpory respondent kontextovou on-line nápovdou pi zpracování
formulá, nebo digitalizací a obhem dokumentace technických projekt. Obecn se dá tedy íci, že
Projekt svými novými vlastnostmi a poskytovanými službami zvýší podíl digitalizovaných dokument
(formulá, výkaz) se kterými periodicky pracují respondenti a uživatelé SIS a zpístupní je
prostednictvím internetu.
Jako mitelnou hodnotu výstupu si proto Projekt klade za cíl zvýšit podíl digitalizovaných a
dokument o 20% proti souasnému stavu.
Tato transformace poskytovaných služeb, nesoucí v sob vyíslitelné pínosy, bude tedy mitelným
výstupem projektu redesignu stávajícího SIS a pispje k efektivnjšímu uspokojování požadavk
uživatel. Sekundárním výstupem Projektu je mimo jiné i dostupnost matematicko-statistických metod pro
státní statistickou službu prostednictvím SIS, která je však obtížn mitelná.
Projekt svým celkovým charakterem dále podpoí tyto mitelné výstupy:
x
x
x
podíl registr napojených na centrální registry
podíl úad využívajících KIVS
podíl úad s elektronicky ízeným obhem dokument
Dílími výstupy Projektu jsou jednotlivé subsystémy SIS, které zajišují níže uvedenou hlavní funkcionalitu,
která je rozvedena v piložené Globální architektue Redesign SIS:
POŽADAVEK – subsystém umož
ující zadávání požadavk na statistické informace a bilancování
požadavk uživatel s dostupnými zdroji státní statistické služby. Tento subsystém má nejvtší podíl na
snižování administrativního zatížení respondent. Jedná se de-facto o uživatelské rozhraní SIS zajišující
elektronickou komunikaci se zadavateli požadavk. Podporou pínosu tohoto subsystému je analýza
dalšího využití administrativních zdroj dat ve vazb na základní i agendové registry.
PÍPRAVA – systém pro pípravu realizace statistických úloh a jejich technické dokumentace ve vazb na
Statistický metainformaní systém a ostatní subsystémy.
PROGRAM – aplikaní vývojové prostedí pro vstupní a centrální zpracování statistických údaj
VSTUP – subsystém pro zefektivnní proces získání statistických informací od respondent a vedoucích
k uložení vstupních dat do datového skladu. Podporou pínosu tohoto subsystému je analýza možnosti
využívání podnikových informaních systém pro pímé získávání statistických informací u krátkodobých
statistik.
CENTRAL – subsystém pro centrální zpracování statistických informací a jejich naplnní do sdíleného
datového skladu
DISEMINACE – subsystém pro vytžení statistických informací uložených v datovém skladu a jejich
poskytnutí vetn informací o kvalit uživatelm cestou intuitivní navigace v metainformacích a
statistických údajích na bázi veejného webového rozhraní a interních uživatelsky orientovaných datových
tržiš
17 z 101
SMS – „Statistický metainformaní systém“ (subsystém zajišující informace o statistických údajích a
procesech k jejich získání)
REGISTRY – subsystém pro vytžení statistických informací z dostupných registr
ICT – subsystém integrující zdroje informaních a komunikaních technologií a potebných rozhraní
v rámci e-Governmentu.
Z uvedeného pehledu dílích subsystém lze odvodit jejich úzkou provázanost. Tato vzájemná závislost
do urité míry podmi
uje výsledný efekt celého SIS, který se naplno projeví až v závrené fázi Projektu,
kdy budou všechny subsystémy propojeny a budou schopny pokrýt službami celý proces zpracování
statistické úlohy.
2.4
Soulad Projektu s dokumentem „Efektivní veejná správa a pátelské
veejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 –
2015“
Pedkládaný Projekt navazuje na dokument Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby – Strategie
realizace Smart Administration v období 2007 – 2015 (dále jen strategie EVS). Základním cílem strategie
EVS je zajistit koordinovaný a efektivní zpsob zlepšování veejné správy a veejných služeb s využitím
prostedk ze strukturálních fond v programovém období 2007–2013.
Strategie realizace Smart Administration, která byla vládou pijata v polovin roku 2007, má za úkol
pipravit podmínky pro fungování veejné správy tak, aby na konci programového období 2007 - 2015 byla
efektivní a její vnímání ze strany oban bylo podstatn pozitivnjší.
Vize roku 2015, v podob jak ji pedložila vláda R, pedpokládá situaci, v níž:
x
x
x
Veejná správa v R je primárn pojata jako služba obanovi, napl
uje principy
dobrého vládnutí, funguje efektivn a výkonn.
Veejné služby jsou klientsky orientovány, napl
ují oekávání oban, flexibiln
reagují na jejich poteby a fungují hospodárn.
Veejná správa a veejné služby pispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti eské
ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel R.
V následující tabulce jsou uvedeny strategické a specifické cíle, které Projekt podporuje a je s nimi pln
v souladu:
Tabulka 6 - Soulad Projektu s dokumentem Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby
Název dokumentu
Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby – Strategie realizace Smart
Administration v období 2007 – 2015
Strategický cíl „C“
Specifický cíl „C1“
Pínos pro
žadatele
Specifický cíl „C2“
Pínos pro
žadatele
Zefektivnit innost úad veejné správy, snížit finanní nároky na chod
administrativy a zajistit transparentní výkon veejné správy
Zavést systémy ízení kvality a sledování výkonnosti na úadech veejné správy
Zavedení metod kvality, které napomohou zlepšit vnitní kulturu úadu, jeho
procesy, innosti a výstupy a souasn vztah k obanovi jako uživateli produkt i
služeb veejné správy
Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvoit centrální registry veejné správy tak, aby
bylo možné bezpené sdílení dat orgány veejné moci a zárove
byl obanm
umožnn oprávnný pístup k údajm vedeným v tchto registrech.
aplikace ICT pro zefektivnní vnitního chodu úad (back office)
nastavení komunikaních a koordinaních mechanism, které zajistí efektivní
fungování žadatele
snížení potu úkon nezbytných pro vyízení urité agendy
18 z 101
Strategický cíl „D“
Specifický cíl „D1“
Pínos pro
žadatele
Piblížit veejné služby obanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu
Prosazovat e-Government s drazem na bezpený a jednoduchý pístup
k veejným službám prostednictvím sít internetu, pipravit právní úpravu, která
zajistí elektronizaci procesních úkon ve veejné správ, zrovnoprávní formu
listinnou s formou elektronickou, umožní bezpenou komunikaci mezi úady
a veejností a optimalizuje interní procesy veejné správy s využitím informaních
komunikaních technologií.
zefektivnní a zjednodušení proces probíhajících ve veejné správ
vytvoení efektivního a rychle pracujícího systému
zlepšení komunikace žadatele s ostatními uživateli datových schránek (fyzické i
právnické osoby)
zvýšení podílu veejnosti využívající služby eGovernmentu
Shrnutí:
Projekt svým charakterem výrazn zvyšuje kvalitu služeb poskytovaných úadem, pispívá ke zvýšení
efektivity jejich poskytování a pibližuje je tak obanovi. Služby jsou pístupné pes internet a jejich
používání je tak jednodušší. Konkrétn má Projekt vazbu na strategické cíle „C“ a „D“ a jejich specifické
cíle „C1“, „C2“ a „D1“
2.5
Soulad Projektu s cíli Integrovaného operaního programu (dále jen IOP)
a podmínkami výzvy
Globálním cílem IOP je “Prostednictvím zefektivnní fungování veejné správy a veejných služeb podpoit
socioekonomický rst R a zvýšit kvalitu života oban“.
Specifickými cíly IOP jsou pak:
Zvýšení efektivity a zkvalitnní proces a služeb veejné správy na národní a regionální úrovni aplikací
moderních ICT
Modernizace a systémová pemna vybraných veejných služeb s cílem nastartování procesu celkové
transformace veejných služeb
Lepší využití potenciálu území prostednictvím národních, systémových intervencí v oblasti R, kultury,
bydlení a rozvoje systém územních politik.
Podporované aktivity pro prioritní osu 1a a 1b – Modernizace veejné správy, oblast podpory Rozvoj
informaní spolenosti ve veejné správ 1.1 A, 1.1 B a cíl podpory Konvergence, Regionální
konkurenceschopnost a zamstnanost dle programového dokumentu IOP jsou:
a) Vytváení, rozvoj a údržba celostátních základních a dalších relevantních registr veejné správy vetn
systému bezpeného a chránného pístupu:
x
x
x
x
x
vytvoení ty základních registr veejné správy (registr územní identifikace adres a
nemovitostí (RÚIAN), registr osob, registr obyvatel, registr práv a povinností) jako
platformy pro sdílení dat ve veejné správ, úprava agendových registr v návaznosti
na systém základních registr, úprava a rozvoj informaních systém majetku státu v
návaznosti na registr územní identifikace, adres a nemovitostí,
projekty podporující komunikaci základních a dalších registr veejné správy
navzájem s dalšími relevantními informaními systémy veejné správy,
projekty se zamením na zajištní vysoké míry bezpenosti a ochrany datových
registr,
vytváení dalších registr veejné správy dle spoleenské poteby v návaznosti na
funkcionality základních registr,
projekty se zamením na vytvoení jednotného systému identifikace, autentifikace a
autorizace pro systém registr veejné správy a dalších informaních systém veejné
správy
d) Elektronizace služeb veejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postup u
jednotlivých agend v oblasti justice, bezpenosti, da
ové a celní správy, kultury, vzdlávání,
zdravotnictví, dopravy, zamstnanosti, sociální pée, hospodáství a archivnictví:
19 z 101
x
realizace transakcí (podání nap. formulá, výkaz …) elektronickou cestou
s orientací na obany a podnikatele
Shrnutí:
Svým celostátním pokrytím nov vytvoených služeb je Projekt v souladu s podmínkami Výzvy, která je
zamena na projekty realizované ve všech regionech NUTS II vymezených zákonem 248/2000 Sb., o
regionálním rozvoji vetn hl. m. Prahy. Rovnž lze íci, že na základ projektového zámru a výše
uvedených charakteristik Projekt obsahuje podporované aktivity pro danou Prioritní osu. Konkrétn se
jedná o podporu komunikace základních a dalších registr veejné správy a realizaci elektronických
transakcí.
Projekt jako celek tedy významn pispívá k dosažení cíl Prioritní osy 1a a 1b, které se zamují na
modernizaci ústední veejné správy, zajištním dostatené nabídky on-line veejných služeb,
podporou zjednodušení a zefektivnní elektronické komunikace oban a podnikatel s veejnou
správou, zabezpeením vzájemné kompatibility informaních systém a datové propojenosti na centrální
a další registry. Tímto zpístup
uje a zjednodušuje získávání informací zdarma prostednictvím internetu,
ímž pispívá k dosažení jak specifického cíle .1, tak celkov i k dosažení globálního cíle. (viz. výše)
2.6
Provázanost Projektu s projekty OPLZZ v gestorství SÚ
Projekt má z hlediska rozvoje lidských zdroj pímou vazbu na prioritní osy 4a a 4b, které jsou definovány
následovn:
„Veejná správa a veejné služby budou naplovány prostednictvím intervencí zamených na zvýšení
institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti veejné správy a veejných služeb. Podpora
bude zamena jak na modernizaci orgán ústední státní správy, tak na modernizaci územní veejné
správy. V rámci tchto prioritních os bude podpoeno nap. ízení a rozvoj lidských zdroj ve veejné
správ, zlepšování kvality regulace, snižování administrativní zátže na ústední a územní úrovni, ízení
kvality a výkonnosti, strategické ízení a komunitní plánování a zkvalitnní systému vzdlávání a školení ve
veejné správ.“
Tato vazba je konkrétn tvoena paraleln probíhajícím projektem . 147, který je souástí portfolia
projekt, kde je SÚ gestorem a jehož realizace vzájemn souvisí, jak z hlediska vcného a asového, tak
i z hlediska zabezpeení personálních kapacit.
Tabulka 7 - Vazba Projektu na programy OPLZZ financované ze strukturálních fond EU
íslo
projektu
147
Název projektu
Modernizace eského statistického úadu, zvýšení efektivity jeho ízení a s tím související
rozvoj lidských zdroj (OPLZZ)
Modernizace veejné správy se neobejde bez využití informaních a komunikaních technologií (ICT)
smujících k vytváení a realizaci projekt eGovernmentu. Pozornost je tedy v rámci tchto prioritních os
vnována rovnž realizaci aktivit a aplikaci nástroj zvyšujících kvalitu a dostupnost veejných služeb,
participaci oban na místním veejném život a v neposlední ad i etickým standardm ve veejné
správ. Píprava prostedí pro zvyšování kvalifikace lidských zdroj, ve kterém by bylo možné efektivnji
sdílet informace ze SIS je tedy v pímé vazb na Projekt. Projekt Redesign SIS je s projektem .147
provázán také prostednictvím DMS, které bude v rámci projektu Modernizace SÚ zavedeno. V DMS
bude ukládána dokumentace technických projekt ešených v SIS, veškeré výkazy, formuláe, publikace a
jiné dokumenty, které jsou nyní v neintegrované podob. Bude využíván obh a schvalování elektronických
dokument – workflow, a pro efektivní práci s elektronickými dokumenty bude využíván kompetenní
model úadu, který je, stejn jako Manažerský informaní systém (MIS), DMS a Workflow, souástí výše
uvedeného projektu OPLZZ.
2.7
Vazba Projektu na další projekty IOP v gestorství SÚ
Projekt je rovnž souástí portfolia projekt IOP, kde je SÚ gestorem a jejichž realizace vzájemn
souvisí. Je to souvislost vcná, asová a personální. Související projekt . 205 již byl schválen, projekty
143 a 145 budou pedloženy do Integrovaného operaního programu (oblast intervence 1.1 – Rozvoj
informaní spolenosti ve veejné správ) v návaznosti na výzvu IOP . 7.
20 z 101
Tabulka 8 - Vazba Projektu na programy IOP financované ze strukturálních fond EU
íslo
projektu
Název projektu
205
Základní registr osob – ROS (IOP)
143
Rozšíení a zkvalitnní datové základny regionálních út a regionální statistiky R
v návaznosti na vytvoení zvláštních grafických datových vrstev na RUIAN a na další základní
registry veejné správy (IOP)
Úprava existující soustavy statistických registr v návaznosti na vytvoení základních registr
veejné správy (IOP)
145
204
Kompatibilita spisové služby eského statistického úadu v návaznosti na ISDS
v rámci projektu MV “Zavedení elektronické spisové služby a Document Management Systému
v návaznosti na zavedení datových schránek“
Projekt .148 - Redesign SIS má na výše uvedené projekty . 143, 145, a 205 vazbu pedevším
integraní a datovou. Propojením všech registr, základních i statistických, dojde ke sjednocení zdroj
administrativních dat, které jsou jedním ze vstup do Statistického informaního systému. Správnost
resp. jednoznaný pvod vstupních informací umožní zefektivnit matematicko-statistické metody a
postupy pi ovování správnosti (istoty) dat a odstra
ování pípadných duplicit. Vazba na systém
registr pispje i ke zkvalitnní a rozšíení informaního obsahu zjištných výstup, které bude možné
provázat dynamicky s dalšími údaji v registrech a rozšíit tak množinu pohled na statistické informace.
Tyto nové a pesnjší pohledy na statistická data ve svém dsledku pinesou možnost kvalitnjšího
ízení rozvoje eské republiky a pispjí tak pomrn významn k synergickému efektu pi propojení
registr VS. V širším kontextu pak provázanost SIS s registry VS zvýší vrohodnost statistických dat
poskytovaných eskou republikou Evropské komisi.
2.8
Vazba na další projekty realizované v rámci Smart Administration (SA)
Projekt je svým charakterem jedním z dležitých projekt v oblasti modernizace veejné správy a rozvoje
e-Government a krom výše uvedených projekt, kde je gestorem pímo SÚ, je rovnž provázaný s celou
adou dalších projekt, a to na základ systému práv a povinností orgán veejné moci pi sdílení dat pi
výkonu své psobnosti.
Nejdležitjšími tzv. „kmenovými“ projekty, na které má Projekt pímý vliv, jsou projekty Základní registry
VS, Komunikaní infrastruktura VS (standardizace protokol výmny dat)a Portál VS.
Vazba Projektu na „Základní registry VS“ – SIS využívá jako datové zdroje jak statistické registry (RES,
RSO, ZR), tak další administrativní zdroje dat, které budou provázány se základními registry VS (ROB,
ROS, RUIAN,RPP). Touto cestou je tedy Projekt provázán s daty ze základních registr a k nim i zptn
vztahuje výsledky svých statistických zjišování.
Vazba na „Komunikaní infrastrukturu VS“ – pi sbru dat a informací od respondent se jako sbrná
místa využívají jednak koncové stanice respondent, nebo komunikaní místa VS - terminály nebo mobilní
kanceláe Czech POINT, jejichž prostednictvím mohou respondenti elektronicky komunikovat se SIS.
Vyplnný výkaz nebo formulá je pomocí komunikaní infrastruktury uložen v nejbližším datovém centru a
následn jsou data penesena pímo do SIS. Pátení infrastruktura umož
uje rovnž on-line propojení
koncového komunikaního bodu pímo se SIS a nap. on-line verifikaci vyplnných údaj. To pispívá
mimo jiné také ke snížení potu interakcí obana s VS, nebo se tak sníží poet chybn vyplnných
formulá.
Vazba na „Portál VS“, „ISDS“ a „CzechPOINT“ – vazba na Portál VS je pedevším v oblasti autorizace
pístupu respondent a uživatel SIS vstupním i výstupním rozhraním, dále pak v autorizaci pedávání
statistických informací a rovnž v možnosti využití informaního systému datových schránek a Czech
POINTu pro komunikaci se SIS. Výše zmi
ované on-line propojení se SIS je možné bu na úrovni
systémového rozhraní, což vyžaduje vyšší stupe
zabezpeení pístupu do samotného systému, nebo lze
k tomuto propojení využít Portál VS s pomocí zmínného jednotného procesu autentifikace uživatele.
Z Portálu VS budou rovnž vytvoeny pímé odkazy na statistické informace a je možné v budoucnu
posunout rozvoj Portálu VS smrem k personalizovanému obsahu portálu a piblížit VS ješt více
21 z 101
obanovi. Komunikace prostednictvím DS tyto možnosti dopl
uje o právn prokazatelnou formu
komunikace s doložitelnou autentizaci respondenta.Tím se významn zmní vnímání VS a potažmo i státní
statistické služby obanem resp. ekonomickým subjektem.
Tyto projekty jsou nosnými pilíi modernizace veejné správy a Projekt „Redesign SIS“ je dležitým
lánkem pro dosažení synergického efektu po dokonení všech pipravovaných projekt v rámci SA.
Konkrétn Projekt podpoí poskytovaní informací z/do základních registr bu pímo, nebo prostednictvím
jiných administrativních zdroj dat. Pro úely zpracování statistických úloh a pro sbr dat od respondent
bude využívána komunikaní infrastruktura v rámci celé R a nakonec pístup k Statistickému
informanímu systému bude možný rovnž prostednictvím Portálu VS.
2.9
Vliv Projektu na vrcholy „Hexagonu“ veejné správy
Symbolem strategie realizace Smart Administration je tzv. HEXAGON veejné správy, který pedstavuje
systémový pístup a komplexní ešení hlavních problémových oblastí ve fungování veejné správy.
Souástí metodiky pro výbr projektových žádostí je mimo jiné i posouzení vlivu projektu na vrcholy tohoto
hexagonu.
Podstatou modelu je pedpoklad, že veejná správa je organismus, složený z rzných oblastí, které jsou
vzájemn provázány. Pokud chceme zmnit fungování organismu jako celku, je v zásad špatné
pistupovat ke zmnám pouze v jedné z jeho oblastí. Mže dojít ke vzniku nerovnováhy a výsledn
negativnímu celkovému dopadu. Pokud tedy ešíme problémy izolovan, nemusíme vždy dospt k
oekávanému výsledku. Ilustrací mže být množství pokus o reformy veejné správy, které nebyly vždy
úspšn dokoneny. K celkovému zlepšení fungování veejného sektoru tedy má pispt práv systémový
pístup.
Obrázek 1 - HEXAGON veejné správy
Jeho podstatou je identifikace šesti oblastí veejné správy, v tomto modelu nazývaných vrcholy, které musí
být zohlednny pi provádní komplexní modernizace veejné správy, piemž všechny jednotlivé vrcholy
jsou navzájem provázány.
Vztah Projektu k tomuto HEXAGONU a jeho jednotlivým vrcholm vypadá následovn:
1) Legislativa
Požadavky na kvalitní legislativu zahrnují srozumitelnost a jednoduchost uplatnní a zárove
její užívání v
míe nezbytn nutné s cílem pedejít nadmrné byrokratické zátži. Zatímco v souasnosti neexistuje
právní úprava, která by všem orgánm zajistila kvalitní a nezpochybnitelné údaje, které potebují pro výkon
22 z 101
své psobnosti. Projekt spolu s úzkou vazbou na základní registry, komunikaní infrastrukturu VS a portál
VS smuje k náprav této situace a naplnní cíl EVS. Po realizaci Projektu spolu s ostatními
„kmenovými“ projekty bude možné zajistit bezpenost informací a ochranu soukromí obana danou
píslušnou legislativou. Zárove
Projekt pispívá k vytvoení podklad pro legislativní opatení a tvorbu
politik, nebo poskytuje relevantní informace o stavu a vývojových trendech spolenosti. Nezanedbatelná je
i role legislativy EU na obsah SIS a z toho vyplývající povinnost SÚ požadované informace zajistit.
Celkový rámec innosti SÚ stanoví zákon 89/1995, z kterého vyplývá, že obsah SIS napl
ují požadavky
orgán veejné správy a EU na poskytované informace ekonomického, ekologického a sociálního
charakteru. Z tchto požadavk vychází následn každoron tzv. „Program statistických zjišování“, který
je de-facto nástrojem definující obsahový rámec pro získání potebných informací.Píklad Programu
statistických zjišování na rok 2010 je uveden v píloze . 6.
2) Organizace
V tomto pípad se jedná o organizaci výkonu veejné správy. Spojují se zde požadavky jak na efektivnost
výkonu veejné správy, tak na kvalitu výsledných služeb a spokojenost klient. Pod tímto vrcholem
rozumíme rovnováhu mezi maximálním piblížením výkonu veejné správy obanovi a efektivním
vynakládáním veejných prostedk. Další zásadu tohoto vrcholu je možné vyjádit heslem „obíhají
informace, nikoliv oban“.Projekt zavedením on-line služeb dostupných pes internet umožní dosažení
tohoto cíle v plné míe, nebo obanm, firmám i státním úedníkm zjednoduší proces poskytování i
získávání údaj a informací, a to pi souasném zefektivnní vynakládání veejných prostedk na nový
centralizovaný systém, který sebou pinese asové i finanní úspory.
3) Technologie
Moderní technologie do znané míry pispívá práv ke zefektivnní výkonu veejné správy. Souasným
trendem je maximalizovat dostupnost veejné správy pes internet a ulevit tak klientm. Samozejmostí by
mlo být využívání ICT i uvnit veejné správy, nikoliv pouze k šíení informací, ale zejména k urychlení
inností. Tohoto pozitivního efektu je ve smru k respondentm dosaženo zavedením on-line dokument,
formulá a výkaz, což usnad
uje jejich získání a zpracování. Mimo tuto vnjší elektronizaci dokument
dojde v rámci zpracování statistických úloh i uvnit úadu k pevedení veškeré projektové dokumentace na
elektronickou. Tyto služby by nebylo možné zajistit bez nových technologií pro výmnu informací pes
internet jako jsou nap. interaktivní formuláe PDF, formát XML dokumentu, formát SDMX, i
programátorských JAVA technologií, Statistický informaní systém tak podporuje moderní elektronickou
komunikaci prostednictvím internetu a vnitroúadového DMS, efektivn podporuje provázání zdroj dat
veejné správy a centralizuje (tzn, zjednodušuje) pístup k nim, což ulehí život jak obanm a firmám, tak
úadm a rovnž i samotným pracovníkm SÚ. Díky své technologické vysplosti systém umožní
efektivnjší získávání dat a informací, integraci metodologií pro zpracování statistických úloh, jejich
pesnjší evidenci, a v neposlední ad vyšší dostupnost tchto dat, která jsou tak blíže obanovi. Použití
nových technologií tak pináší do vztahu oban - veejná správa vyšší kvalitu komunikace také díky
možnosti využít pro tuto komunikaci Datové schránky. Bez technologické inovace Statistického
informaního systému by tato forma komunikace s ekonomickými subjekty a pozdji i s obanem nebyla
možná.
4) Oban
V rámci Strategie se jedná o nejvýznamnjší vrchol hexagonu. Oban je klientem veejné správy a tak by k
nmu mlo být pistupováno. Veejná správa má být klientm snadno dostupná, regulace pimená, a
celkov by se mla podporovat participace oban na fungování veejné správy jak zohled
ováním jejich
podnt, sledováním jejich spokojenosti tak možností kontroly. Projekt v maximální možné míe smuje
k tmto výše uvedeným cílm a podporuje snahu veejnou správu pro obana zpístupnit a uinit ji
otevenou a transparentní. Navrhovaný systém centralizovaného a rychlejšího zpracování dat a informací
umožní obanm i firmám ušetit as i peníze a tudíž povede k dosažení cíle vyšší konkurenceschopnosti
eské ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel R.
Oban tak prostednictvím statistického informaního systému získá jednodušším zpsobem informace,
které budou pesné a aktuální. Zvýší se tak dvryhodnost veejné správy v oích obana a veejná správa
se stane více pátelská.
5) Úedník
Úedník reprezentuje veejnou správu ped klienty a pispívá tak k celkovému pohledu na veejnou správu.
Proto je dležité neustálé zvyšování jeho kvalifikace. Ani to však není samo o sob dostaující a velký vliv
má nap. i kvalita ízení. Úedníci veejné správy pocítí výhody vysplého Statistického informaního
systému v mnoha oblastech, a už v možnosti snadno a rychle získávat potebná data a informace, tak ve
zjednodušené agend spojené s jejich získáváním.Po realizaci Projektu lze oekávat, že dostaten
vyškolení úedníci budou s novým systémem odvádt kvalitnjší výkony, než jim umož
uje souasný
zastaralý systém.
23 z 101
6) Financování
Provázanost financování a vládních priorit a sledování nákladové efektivnosti jsou konkrétní kroky, které by
mly být zohled
ovány ve veejné správ. Tento vrchol hexagonu mluví o poteb pezkoumávat veškeré
agendy v rámci veejné správy z hlediska nákladové efektivnosti a i v tomto smru Projekt danému
požadavku vyhovuje. Úspory, které Projekt pinese, se týkají mnoha oblastí, od úspor asu i penz oban
a ekonomických subjekt po snížení náklad na administrativu a neefektivn vynaložené mzdové i jiné
prostedky samotného úadu v souvislosti s údržbou a správou zastaralého Statistického informaního
systému. I z tohoto hlediska dojde tedy k pozitivnímu efektu snížení požadavk na zdroje ze státního
rozpotu, prostedky budou vynakládány efektivnji, což bude mít píznivý dopad na zajištní provozu
služeb jak SÚ, tak následn i celé veejné správy. Jako prostedek pro efektivní ízení inností je na SÚ
zaveden systém sledování asové náronosti na jednotlivé zakázky, stediska i procesy a probíhá
implementace nástroje pro sledování a ízení náklad, resp. výdaj na controllingové objekty. Pozitivní
ekonomické úinky synergického efektu, který nastane propojením služeb všech plánovaných kmenových
projekt se pomrn výrazn projeví v celé veejné správ. Projekt „Redesign SIS“ je v tomto smru
dležitým spojovacím lánkem, bez kterého by propojení jednotlivých registr zstalo nedokoneno.
Shrnutí:
Jak z výše uvedené struné analýzy vztahu Projektu k HEXAGONU VS vyplývá,
„Projekt je z pohledu vztahu k HEXAGONU VS vyhovující a má píznivý dopad
na všechny jeho vrcholy, zejména na vrchol technologie, kde je kompatibilní
s budoucí infrastrukturou a systémy VS“
Díky tomu spl
uje požadavek na komplexní a systematický pístup k reform a modernizaci plán a aktivit
v oblasti veejné správy.
V následujících kapitolách budou podrobnji popsány a posouzeny oekávané pínosy Projektu a to
zejména s ohledem na cílové skupiny, které budou Projektem poskytované služby nejvíce využívat.
2.10 Pínos Projektu k horizontálním prioritám
Horizontální témata jsou prezové oblasti, které se prolínají celou strategií a odrážejí se v píslušných
prioritách NSRR (Národní strategický referenní rámec). V souladu s lánky 16. a 17. obecného naízení
patí mezi horizontální témata rovné píležitosti a udržitelný rozvoj. Horizontální témata mají v rámci
programování strategický a dlouhodobý význam. Patí mezi cíle EU a jsou i hlavním cílem strukturálních
fond.
2.10.1 Rovné píležitosti
Princip rovných píležitostí znamená potírání diskriminace na základ pohlaví, rasy, etnického pvodu,
víry, zdravotního postižení, vku i sexuální orientace. Téma rovných píležitostí se vztahuje i na další
osoby ohrožené sociálním vylouením, jako jsou migranti, dlouhodob nezamstnaní, osoby s nízkou
kvalifikací, osoby z obtížn dopravn dostupných oblastí, drogov závislí, propuštní vzni, absolventi
škol.
Velký draz na osoby se znevýhodnním (zdravotním i sociokulturním) se musí objevit pedevším v
operaních programech financovaných z ESF. Dležitým tématem v této oblasti je otázka rovnosti muž a
žen. V pípad žen nap. v pístupu k vyšším ídícím a vdeckým pozicím, v oblasti podnikání, informaní
spolenosti apod. Spolu se zásadami nediskriminace tvoí nedílnou souást tohoto horizontálního tématu
princip „gender mainstreaming“.
Projekt je v souladu s lánkem 2. Amsterdamské smlouvy a také s principem „gender mainstreaming“
definovaným v lánku 3. této smlouvy.
V intervencích strategické ásti NSRR se téma rovné píležitosti objevuje jednak u aktivit, kterých se tato
problematika týká pímo, jako je nap. vzdlávání, zvyšování zamstnanosti a zamstnatelnosti, jednak v
24 z 101
aktivitách, kde souvislost není jednoznaná, ale je teba brát rovné píležitosti v úvahu (smart
administration, dopravní dostupnost, vyvážený rozvoj region).
Informaní technologie nabízejí velké množství píležitostí k pekonávání bariér pro skupiny obyvatelstva
ohrožené chudobou a sociálním vylouením. Dostupné technologie pro ešení jejich specifických poteb jim
umož
uje se rovnoprávn podílet na spoleenském a pracovním život.
Projekt bude prostednictvím modernizace veejné správy a rozvoje elektronických služeb podporovat
vytvoení prostedí pro úinnjší a efektivnjší ízení veejných služeb v oblasti sociálního zale
ování,
které mají prezový – horizontální charakter. Realizace Projektu rovnž zabezpeí pístupnost
uživatelského rozhraní informaních systém veejné správy pro obany se zdravotním postižením. Pro
obany se zdravotním postižením, kteí nemají pístup k internetu pímo v domácnosti, umožní Projekt
pístup prostednictvím stálé i mobilní bezbariérové kanceláe CzechPOINT.
2.10.2 Udržitelný rozvoj
Hlavními tématy udržitelného rozvoje jsou pedevším témata životního prostedí, nebo práv mezi
požadavky na kvalitní životní prostedí a ekonomickými aktivitami dochází nejastji ke konfliktm, které
mají dsledky pro udržitelnost rozvoje. Ekologické hledisko je významným faktorem pi pijímání politik,
sociáln ekonomických koncepcí i pi rozhodování o investicích. Základní strategie NSRR se zamuje na
životní prostedí pímo svou prioritou Ochrana a zlepšení kvality životního prostedí. Princip
udržitelného rozvoje se však objevuje i u tch intervencí, které nejsou zameny pímo na životní prostedí.
Jedná se zejména o snižování energetické náronosti, zavádní nových a souasn k životnímu prostedí
šetrných technologií. Rovnž v priorit vzdlávání hraje tato tématika dležitou roli.
Projekt pispje k výše uvedeným tématm zvýšením dostupnosti statistických informací pro veejnost a
ostatní subjekty. Eliminuje pomrn výrazn a dlouhodob používání papírové podoby formulá a výkaz
a rovnž sníží administrativní zatížení na stran respondent. Projekt také sníží poet a objem papírových
publikací a nahradí je elektronickými. Tyto zmny pispjí ke snížení environmentální zátže a sníží tak
zneišování a poškozování životního prostedí.
Spolu s ostatními projekty pispje Projekt k výrazným úsporám náklad na stran veejnosti (nap.
náklad vynaložených na získání nebo poskytnutí informací), ale i zefektivnní fungování VS, což bude mít
opt píznivý dopad v oblasti ochrany a zlepšování kvality životního prostedí.
2.11 Oekávané výsledky a volba klíového indikátoru Projektu
V rámci sledování jednotlivých aktivit zahrnutých v Projektu je nutné správn a realisticky nastavit
indikátory sledování plnní. Úlohou monitorovacích indikátor je vyíslit efekt daného projektu – pínos
k naplnní cíl Integrovaného operaního programu.
Pro sledování naplnní cíl IOP je proto teba vybrat klíový indikátor Projektu, kterým se bude mit
plnní.
Z hlediska financování je rozhodující soustava indikátor IOP, která nabízí následující indikátory
výstupu:
150106 Poet vybudovaných základních registr veejné správy - zavedení ty základních
navzájem propojených registr veejné správy v rámci systému sdílení dat pi výkonu veejné moci,
vetn integrace stávajících evidencí, rejstík a seznam.
150109 Podíl registr napojených na centrální registry – vytváení, rozvoj a údržba dalších
relevantních registr veejné správy vetn systému bezpeného a chránného pístupu, napojených
na centrální registry.
150110 Podíl úad státní správy využívajících sdílenou KIVS – podíl úad SS s vybudovaným
komplexním standardizovaným informaním a komunikaním systémem, propojeným s již existujícími
systémy orgán veejné správy, s drazem na zajištní vysoké míry zabezpeení komunikaní
infrastruktury veejné správy.
25 z 101
150111 Podíl resortních a agendových portál provázaných na Portál veejné správy – pímá i
nepímá integrace jednotlivých portál pop. jednotlivých aplikací používaných ve veejné správ do
Portálu veejné správy.
150112 Podíl digitalizovaných dokument – podíl dokument pevedených z listinné podoby do
digitální s drazem na jejich zpístup
ování (v. ochrany a zpístupnní publikovaných digitálních
dokument), dlouhodobého ukládání vetn podpory vybavení Národní digitální knihovny, Národního
datového úložišt a regionálních datových úložiš vzájemn propojených.
150113 Podíl úad s elektronickou spisovou službou a elektronicky ízeným obhem
dokument - podíl úad SS, které využívají elektronický systém spisové služby a elektronicky ízený
obh dokument. V rámci aplikace Strategie Smart Administration a elektronizace veejné správy se
tím rozumí zavedení a používání spisové služby pi obhu dokument v úadu.
Volba indikátor výstupu:
Pro Projekt „Redesign SIS“ navrhujeme zvolit indikátory s kódovým oznaením 150112 – Podíl
digitalizovaných dokument a 150110 Podíl úad státní správy využívajících sdílenou KIVS.
Projekt tedy podporuje dosažení cílové hodnoty 20% zvýšení podílu digitalizovaných dokument
(formulá, výkaz) oproti souasnému potu a propojením SIS na základní a statistické registry je
využívaná KIVS.
Tabulka 9 – Zvolené indikátory výstupu pro prioritní osy 1a a 1b.
Kód nár.
Indikátor
Mrná
Zdroj
Hodnota Cílová
íselníku
jednotk
2005
hodnota
a
Indikativ. cíl
2015 – Cíl
Konvergence
Indikativ. cíl
2015 - Cíl
Konkurencesc
hopnost
150112
Podíl digitalizovaných
dokument
%
150110
Podíl úad státní
správy využívajících
sdílenou KIVS
%
O
IOP
O
IOP
0
20
20
20
0
10
80
80
Zdvodnní volby indikátoru
Hlavním cílem Projektu je snížení administrativní zátže respondent zavedením on-line služeb, které
umožní respondentm práci s digitalizovanými dokumenty. Poet takto vytvoených elektronických
dokument (vyjádený procentuálním podílem navýšení), je tedy logickým mítkem splnní cíl
Projektu a podpory prioritních os IOP. ím více dokument/formulá zpracovatelných na webu bude
pístupných respondentm, tím více s nimi budou respondenti pracovat a tím vtší budou jejich úspory
vyplývající z výhod elektronického zpracování formulá. Realizovaný pínos Projektu má tak pímou
vazbu na celkový poet digitalizovaných dokument/formulá.
Výchozí hodnota indikátoru
Výchozí hodnota podílu digitalizovaných formulá vychází ze souasného stavu elektronických
formulá dostupných jednotlivým skupinám respondent. U oban je tato hodnota pi cca 350 tis.
dokumentech 10%, u tazatel je to pi 350tis dokumentech 10%, u ekonomických subjekt je to pi
potu 1 042 tis. dokument 8% a u zamstnanc SÚ je to pi cca 5 tis. dokumentech 20%. Vážený
prmr, který je tedy možné brát jako výchozí hodnotu pro podíl digitalizovaných a nedigitalizovaných
dokument je 9%. Detailní pehled o potech dokument je možné najít v píloze .1 – CBA analýza.
Pro sledování napl
ování cíl Projektu jako celku, je možné monitorovat rovnž indikátor výsledku, na
který má Projekt píznivý vliv a který vyjaduje výsledný efekt (píspvek) Projektu k nkterému z
hlavních cíl IOP. Z možných indikátor nejlépe vystihuje celkový výsledný efekt indikátor 150105 –
Snížení administrativního zatížení oban, podnikatel a veejného sektoru. Tento indikátor se
však v rámci hodnotícího procesu nesleduje.
26 z 101
Tabulka 10 –Indikátor výsledku
Kód nár.
Indikátor
íselníku
150105
Snížení
administrativního
zatížení oban,
podnikatel a
veejného sektoru
Mrná
jednotka
Zdroj
Hodnot
a 2005
Cílová
hodnota
Indikativ. cíl
2015 – Cíl
Konvergence
%
IOP
100
75
75
Indikativ. cíl
2015 - Cíl
Konkurence
schopnost
75
Snížení administrativního zatížení uživatel ve všech cílových skupinách SIS je však hlavním
vyíslitelným výsledkem Projektu a proto je jeho monitorování smysluplné pedevším z kontrolních
dvod. S ohledem na tento indikátor mohou být stanoveny kritéria poadí dokument/formulá, které
budou postupn digitalizovány. Velký poet málo používaných formulá nemusí mít takový vliv na
snížení administrativního zatížení, jako teba menší poet velice asto používaných formulá.
2.12 SWOT analýza
Jako pehledný souhrn informací, které je teba brát v mimo jiné v úvahu pi posuzování žádosti, je
uvedena SWOT analýza týkající se pímo SÚ jako žadatele a jeho pipravenosti k realizaci Projektu.
(SWOT analýza hodnotí silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, píležitosti (ang:
Opportunities) a hrozby (ang: Threats) spojené s Projektem. Základ metody spoívá v klasifikaci a
ohodnocení jednotlivých faktor, které jsou rozdleny do 4 uvedených základních skupin.)
Tabulka 11 - SWOT analýza
Silné stránky
x
x
x
x
x
x
SÚ je odbornou institucí vykonávající státní
statistickou službu v R
je zpracována Koncepce SIS (Globální
architektura SIS)
projekt má podporu vedení SÚ, jedná se o
jeden z prioritních úkol ve státní statistické
služb
SÚ disponuje rozsáhlými datovými soubory
statistických informací a ze zákona vede také
statistické registry – RES, RSO, ZR (nap. RSO
je jedním ze zdroju pro budoucí RÚIAN - Registr
územních identifikací, adres a nemovitostí, který
by ml mnohé procesy ve veejné správ a vi
okolí zkvalitnit a být jednotným garantovaným
územním registrem pro další registry veejné
správy. V rámci projekt základních registr
probíhá sjednocení adres mezi tymi registry
státní správy (MV, MPSV, ÚZK a SÚ).
nkteré subsystémy jsou již ve fázi
rozpracovanosti (zejm. subsystém SMS)
SÚ má zkušenosti s realizací projekt
spolufinancovaných Evropskou unií
Píležitosti
Slabé stránky
x
x
x
x
stávající SIS je souhrnem partikulárních
ešení bez vzájemné komplexní
propojenosti výkonných proces
SÚ chybí dostatek kvalifikovaných
zamstnanc v oblasti ICT v dsledku
nízkého platového ohodnocení ve srovnání
s privátní sférou
nedostatek kvalifikovaných zamstnanc v
oblasti ešení rozvojových úkol obsahové
ásti Projektu
rozpracovanost VDB
Hrozby
27 z 101
x
x
x
x
vysoká penetrace ICT ve veejné správ a v
podnikatelském sektoru
zapojení uživatel do SIS
inovace zpsob zpracování a prezentace
výstup statistických dat
politika EU a R v oblasti zavádní ICT a
modernizace veejné správy
x
x
x
rozpotové restrikce v kapitole SÚ v
dsledku reformy veejných financí
pomalá realizace oblastí intervence
pijatých ve strategických dokumentech
(zejm. IOP)
snižování rozpotu na jednotlivé projekty
IOP a ztráta integraního charakteru
Projektu
2.13 Základní pedpoklady realizace Projektu a následné zajištní provozu
Základem pro innost eského statistického úadu je zákon .89/1995 Sb. „O státní statistické služb“ ve
znní pozdjších pedpis. Tento zákon spolu s pípadnými dalšími zákony (nap. zákon „ O sítání lidu,
dom a byt“ povuje SÚ, zjišováním informací za úelem zpracováním statistický úloh, vedením
statistických registr a poskytováním statistických informací. Na zajištní tchto zákonem stanovených
inností jsou poskytovány finanní prostedky ze státního rozpotu.
2.13.1 Legislativní pedpoklady
Pi výkonu svých inností se eský statistický úad ídí právními pedpisy a mezinárodními smlouvami,
kterými je eská republika vázána a které byly uveejnny ve Sbírce zákon nebo ve Sbírce
mezinárodních smluv, dále Statutem SÚ a usneseními vlády. V roce 2006 se SÚ v legislativní innosti
zamil zejména na takové legislativní úpravy, které vytváejí podporu hlavním prioritám úadu. Patí k nim
mj. snižování administrativní zátže respondent pi souasném zachování vypovídací hodnoty statistiky a
její srovnatelnosti tak, jak to vyžadují národní i mezinárodní závazky. Dynamickým legislativním procesem
procházel návrh zákona, kterým se mní zákon . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní
pozdjších pedpis, a další související zákony. V únoru 2006 návrh zákona schválila Poslanecká
snmovna Parlamentu R, poté byl tento návrh pedložen Senátu, který ho vrátil Snmovn s
pozm
ovacími návrhy. Úinností zákona se naplnil zámr novelizace, která sledovala pedevším zmny
ve statistických registrech vedených eským statistickým úadem. Za úelem zefektivnní státní
statistické služby, zpesnní a zlepšení využitelnosti statistických informací a snižování administrativní
zátže respondent byla nkterá statistická zjišování nahrazena statistickými údaji pebíranými z
administrativních zdroj dat jiných orgán státní správy. Dvodem novelizace zákona byla i nutnost
reagovat na vývoj legislativy Evropských spoleenství a evropského statistického systému.
Právní rámec pro tvorbu statistického informaního systému v prostedí SÚ je vymezován pedevším
tmito normami a standardy:
x
zákon . 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis
x
zákon . 365/2000 Sb., o informaních systémech veejné správy
x
zákon . 121/200 Sb., autorský zákon
x
zákon 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím
x
metodické pokyny ISVS
x
státní informaní a komunikaní politika (SIKP)
x
smrnice 2003/98/EC Evropského parlamentu, o znovupoužití informací ve veejném
sektoru
x
zámry iniciativy Evropské komise „i2010“ Evropská informaní spolenost pro rst a
zamstnanost z 1. ervna 2005 (European Information Society for Growth and
Employment)
x
standardy ISO.
Rozšíený právní rámec z pohledu ES:
28 z 101
x
x
x
x
x
x
Naízení Evropského parlamentu a rady (ES) . 223/2009 ze dne 11. bezna 2009 o
evropské statistice
Naízení Rady (ES) . 1083/2006 ze dne 11. ervence 2006 o obecných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu
soudržnosti a o zrušení naízení (ES) . 1260/1999,
Naízení Evropského parlamentu a rady (ES) . 1080/2006 ze dne 5. ervence 2006 o
Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení naízení (ES) . 1783/1999,
Naízení Komise (ES). 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví
provádcí pravidla k Naízení Rady (ES) . 1083/2006 o obecných ustanoveních
týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a
Fondu soudržnosti a k Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1080/2006 o
Evropském fondu pro regionální rozvoj,
zákon 300/2008 Sb. Ze dne 17. ervence 2008 o elektronických úkonech a
autorizované konverzi dokument.
zákon . 347/1997 Sb., o vytvoení vyšších územních samosprávných celk, ve znní
pozdjších pedpis a o zmn ústavního zákona eské národní rady . 1/1993 Sb.,
Ústava R, je území R s úinností od 1. ledna 2000 rozdleno na 14 kraj vetn
území hlavního msta Prahy; krajská úrove
odpovídá rozdlení R na statistické
územní jednotky NUTS 3.
2.13.2 Organizaní a procesní pedpoklady ízení a financování Projektu
innost SÚ je rozdlena do sektor, v jejichž ele stojí pedseda Úadu nebo zástupci pedsedy Úadu.
Jednotlivé sektory se dále lení na 7 sekcí, které ídí vrchní editelé.. Sekce se skládá nejmén ze dvou a
maximáln ze 17 odbor. Jednotlivé odbory vedou editelé odbor. Postavení odboru má i samostatné
oddlení. Odbory se lení na oddlení, pípadn referáty, ízené vedoucími. Po personálním auditu, který
probhl v roce 2008, disponuje SÚ 1500 pracovními pozicemi. Pracovní nápl
, vztahy jednotlivých útvar
a pravomoci jejich vedoucích, upravuje organizaní ád Úadu, vydávaný pedsedou Úadu. Za úelem
zajištní vnitní innosti Úadu vydává pedseda Úadu vnitní pedpisy formou ád, smrnic a rozhodnutí.
Z porovnání organizaních struktur statistických úad Evropského statistického systému (ESS), kde
neexistují dva úady s identickou strukturou plyne, že žádná optimální struktura zejm neexistuje a
souasná organizaní struktura SÚ vychází ze standardních statistických poteb.
Protože poteby spolenosti a její požadavky na statistiku se vyvíjejí tak, jak se vyvíjí spolenost, musí se
logicky vyvíjet i statistika a její organizování. SÚ chce být dynamickým organismem, proto koncem roku
2006 koncepn pistoupil ke zmnám vnitní struktury, novému kompetennímu uspoádání
managementu a jemu podízených útvar. Ti sekce jsou lenny podle vcné píslušnosti ke statistickým
oblastem, tyi sekce jsou orientovány procesn k zajištní prezových inností. Hlavním cílem je vytvoit
širší prostor tvorb samotné statistiky, která se ím dál více intelektualizuje, a oddlit ji od obslužných
inností, které je tak možno centralizovat a zracionalizovat. S tím souvisí i nové postavení pracoviš SÚ v
krajích.
Základní charakteristikou Projektu Redesign SIS je jeho prezovost, a to vzhledem k aktivitám, které
podporuje (management, metodika, aktivita vcn píslušných odbor, diseminace statistických informací a
zpracování statistických dat). Tato provázanost prakticky se všemi statistickými innostmi SÚ vyžaduje
multidisciplinární složení jak ídící, tak i ešitelské složky projektu. Interdisciplinární pístup musí být hlavní
organizaní formou ešení Projektu.
Organizaní struktura Projektu zahrnuje:
x
vedení SÚ
x
ídící výbor pro Projekt
x
tým Projektu a pracovní skupiny (týmy) jmenované pro ešení jednotlivých
subprojekt/subsystém.
Povaha ešení Projektu vyžaduje takové profesní složení realizaních skupin, aby bylo zajištno odborné
ešení dané problematiky (zástupci obecné a odvtvové metodiky, ICT, diseminace statistických informací
a uživatelé statistických informací). Složení tým bude flexibilní v závislosti na ešené problematice. Podle
poteb budou využívány odborné externí kapacity.
Pracovní skupiny (týmy) budou jmenovány a kontrolovány vedením SÚ. Výsledky práce tým budou
schváleny vedením SÚ.
29 z 101
Požadavky na interní organizaci SÚ:
x
Zízení projektové kanceláe
x
Zavedení procesního a kompetenního modelu SÚ
x
Vylenní dostatených personálních kapacit na klíové fáze projektu
x
Vybudování provozních (personálních a infrastrukturních) kapacit datového centra
SÚ
Požadavky na externí subjekty:
x
integrace s registry, systémy (nap. ROB, ROS, RES, RSO(RÚIAN)-GIS, StatGIS)
x
koordinace s ostatními orgány státní správy
Pi realizaci Projektu v navržených termínech je poítáno s financováním z ERDF ve výši až 85%
celkového rozpotu.
2.13.3 Sociáln-ekonomické pínosy / dopady Projektu
Projekt pinese zejména:
x
x
x
x
x
x
x
x
Orientaci na podporu proces
Využití úspor z racionalizace proces odstranním duplicitních operací a efektivnjším
využitím zdroj v dsledku kumulace požadavk
Flexibilitu. Vytvoení architektury SIS usnad
ující zalenní pípadných dalších služeb
Standardizaci. Standardizace proces a datových struktur pro efektivnjší a jednotnou
komunikaci
Kvalitnjší služby. Vytvoení specializovaných zdroj schopných poskytovat
v dsledku specializace kvalitnjší služby interním uživatelm
Stabilizaci náklad SÚ. Po vybudování jednotného IS lze oekávat ustálení náklad
bez enormních výkyv
Celkovou úsporu pracovních sil pi zajišování systémové podpory klíových proces
Modularitu – snadnjší udržovatelnost IS
SU jako gestor Projektu pedstavuje zodpovdnou a zkušenou organizaci, vytváející ucelený a objektivní
obraz ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje v R. Ve vlastních adách má
pedevším zkušené odborníky z mnoha oblastí. S externími partnery obvykle navazuje dlouhodobou
spolupráci a nové získává po pelivém a detailním výbru. Díky dlouhodobé spolupráci je pak možno
sjednotit spolené postupy a systém práce a uplat
ované principy se tak stávají nepsaným pravidlem.
Vnitní kultura SU, jako úadu zameného na systematinost, posloupnost a kvalitu, tak pechází i na
partnery a spolupracující resorty participující na projektech a výsledky spolené spolupráce jsou uceleným
svazkem, nikoli útržkovitými nekompaktními soubory.
Projekt je pipravován a bude realizován jako navazující souást soustavy základních a statistických
registr a jako jeden z významných prvk by ml výrazn pispívat k rychlejšímu a efektivnjšímu
získávání relevantních dat (referenních, s významným ohodnocením vysokým stupnm pravdivosti,
správnosti a objektivnosti) pro všechny významné úely. Tato data jsou potebná, nejen uvnit SU, ale i
v rámci celé veejné správy R a v koneném dsledku i na mezinárodní úrovni ve vzájemných vztazích
mezi státy EU a exekutivou EK. Provázanost Statistického informaního systému se základními a
statistickými registry umožní získat tazateli širší škálu dat a tím ucelenjší a komplexnjší soubor informací
pro následnou implementaci v mnoha agendách veejné správy.
ešení Projektu zárove
eliminuje rozhodující nevýhodu stávající praxe, tj. práci s dosud duplicitn
vedenými daty a celkov racionalizuje a ekonomicky zefektiv
uje využívání již (nkde) existujících
informací, což odlehí nejen administrativní provoz, ale sníží náklady na zpracování a zrychlí a rozšíí
využitelnost potebných informací.
30 z 101
Díky ucelenému systému je rovnž možné oekávat významný pokles byrokratických prvk uvnit veejné
správy, která ovšem bude muset projít razantním reengineeringem a redesignem kompetencí a funkcí,
zavedením dsledné kontroly dodržování administrativní kázn.
Pohodlí podnikatelských subjekt i oban komunikujících s veejnou správou, by mla zajistit
elektronizace proces, kdy se zrovnoprávní elektronická forma s listinnou formou (podmínky realizace
potebných legislativních zmn), dále i dobudování sít kontaktních míst, odkud budou moci podnikatelské
subjekty a obané init vtšinu úkon, spojené s veejnou správou. Tím by mlo být dosaženo výrazného
zlepšení a zjednodušení vazeb s veejnou správou a také by mla být zvýšena atraktivita komunikace
s úady nejen pro fyzické a právnické osoby, ale i pro širokou veejnost.
Jako výrazný sociální aspekt, který by ml být vnímán velmi pozitivn ze strany úad i ze strany široké
veejnosti, je vtší transparentnost informací slouením agend a tím úbytek píležitostí pro projevy korupce
a snížení rizik vzniku dalších hospodáských trestných in. Díky bezvýznamového identifikátoru osoby a
nedocházení osob do pímého styku s konkrétním úedníkem bude rovnž výrazn zamezeno korupci a
možnostem zneužití osobních údaj.
Naopak jako negativní stránka vci mže být vnímán relativn snadný pístup ke všem dostupným
informacím, z dvodu ucelení dat (stažení relevantních údaj a jejich referenní prezentace) do jednoho
místa, a tím vznik možného problému pi ochran osobních údaj v situaci zámrného poškození /
nabourání systému. Tuto stránku je teba dkladn zvážit pi realizaci projektu a všemi dostupnými
prostedky zabránit neoprávnnému pístupu k datm a tím zajistit bezpenost údaj.
Vytvoení nové struktury Statistického informaního systému a jeho uvedení do praxe v praxi rovnž
umožní racionalizovat a zlevnit „dotazníková“ šetení, provádná SÚ. Velkou ást údaj už nebude
potebné získávat (ovovat) ped a pi šeteních, ímž se výrazn sníží zátž populace nadmrnými
šeteními a zbytenými, zejména statistickými, otázkami o obyvatelstvu v R.
31 z 101
3 Popis projektu a jeho aktivit /etap
3.1
Cíle projektu
Hlavním cílem Projektu „Redesign Statistického informaního systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ je:
„snížení zátže respondent a zárove zvýšení kvality a dostupnosti
statistických informací pro uživatele SIS, a to pedevším pomocí využívání
registr, administrativních dat, elektronického vzájemného kontaktu,
modelování a zmnou stratifikace výbru respondent.“
Specifickým cílem Projektu je:
„Integrace matematicko-statistických metod, postup, nástroj a technologií použitých pi posuzování
požadavk uživatel, píprav a zpracování statistických úloh, analýze a diseminaci statistických informací
z pohledu celkové efektivity tvorby nástroj a komponent SIS a jejich využívání v parametrizovaném
prostedí sdílených digitálních informací e-Governmentu R. Dále pak vytváení, rozvoj a údržba dalších
relevantních registr veejné správy, které budou napojeny na centrální registry, vetn vytvoení systému
bezpeného a chránného pístupu, jakož i sjednocení zdroj administrativních dat a zavedení
elektronického vzájemného kontaktu s respondenty, umož
ující efektivnjší modelování a zmnu
stratifikace jejich výbru.“
Další dílí cíle Projektu jsou z pohledu celkové strategie modernizace VS tyto:
x
x
x
x
x
x
x
x
x
racionalizovat administrativní procedury s cílem zajistit jejich vtší efektivitu a
transparentnost, minimalizovat byrokratické prvky uvnit úadu
zajistit odstranní neefektivních, nadbytených a neproduktivních aktivit
zavést nástroje zvyšování kvality, efektivity a výkonnosti veejné správy (SÚ a
jednotlivých strategických celk úadu)
zavést takové informaní a komunikaní technologie, které budou korespondovat
s koncepcí rozvoje ICT ve veejné správ, povedou k optimalizaci innosti SÚ a
nabídnou klientm a ostatním orgánm veejné správy rychlejší a modernjší služby,
piemž budou efektivn podporovány ostatními systémy
propojení do integrovaného systému ízení, který zajistí optimální podporu základního
poslání úadu, kterým je poskytování kvalitních statistických informací všem cílovým
skupinám uživatel
sjednotit matematicko-statistické metodiky a postupy pi zpracování úloh a zkvalitnit
tak úadem poskytované služby
zkvalitnit obsah a rozsah poskytovaných statistických informací koncovým uživatelm
v R a mezinárodním organizacím,
zavést ízení statistických proces prostednictvím metadat, usnadnit tím promítání
obsahových zmn a nových požadavk na informace do technologických proces,
pipravit kvalitní základnu pro další sdílení administrativních zdroj dat a rozšíení
využívání podnikových informaních systém pro poteby Státní statistické služby a
veejné správy.
Vytvoený Statistický informaní systém ve své cílové podob v sob bude zahrnovat všechny procesy
tvorby a poskytování statistických informací poínaje posuzováním požadavk uživatel a kone jejich
uspokojením, tedy pedáváním a šíením (diseminací) statistických informací.
32 z 101
3.2
Smysl a zamení projektu
Zámrem Projektu je zajistit koncepní ešení Statistického informaního systému v souladu s cíli
Globální architektury SIS (GA SIS). Jedná se zejména o vytvoení metainformaního systému
jednotného metodického popisu všech statistických ukazatel získávaných od respondent a
využívaných v rámci státní statistické služby, dále pak íselník, úloh, datových fond, metod, kvality a
dalších složek statistického informaního systému. Dále je nutné vytvoit pedpoklady pro efektivnjší
elektronické formy sbru statistických formulá. Budou pipraveny vazby informaních systém
respondent na požadavky státní statistické služby, což výrazn usnadní respondentm poskytování
požadovaných údaj. V rámci zavádní e-Governmentu jako význané služby poskytované veejnou
správou budou vytipovány vhodné metody elektronického sbru statistických formulá a nabídnuty
respondentm vetn doprovodných služeb.
Systém dále umožní identifikovat a následn odstranit duplicity v požadavcích mezi jednotlivými
subjekty státní statistické služby a vytvoí pedpoklady pro racionální využívání všech sebraných
statistických údaj. Dalším zámrem je nov zabezpeit tvorbu, aktualizaci a využití centrálních
statistických fond s využitím technologií datového skladu vetn zajištní zálohování, archivace,
bezpenosti, verzování a dvrnosti. ešeny budou otázky vazeb a konvencí vstupních
zpracovatelských a výstupních veejných databází, stejn jako softwarové nástroje standardních
zpracování statistických dat.
Jak již bylo v pedchozích kapitolách eeno, Projekt má vazbu na další projekty související se
zavádním e-Governmentu. Jsou to pedevším Základní registry veejné správy, Portál VS, který mže
být jedním ze vstupních i výstupních rozhraní v oblasti autorizace pístupu respondent a uživatel do
SIS, autorizaci pedávání statistických informací a využití datových schránek (DS) a RPP i pro
sdlování zpravodajské povinností respondentm. Statistický informaní systém by tedy ml být
spolehlivým a dvryhodným zdrojem informací ml by umož
ovat pružn vytváet a poskytovat
konzistentní informace v návaznosti na vyvíjející se poteby uživatel služeb státní statistiky v
podmínkách mnícího se prostedí a pipravit prezentaní vrstvu veejné databáze (dále jen VDB) a
dalších datových tržiš (dále jen DM) pro pístup uživatel statistických informací k celostátním i
regionálním údajm, které budou uloženy v datovém skladu (dále jen DWH).
Jedním z klíových zámr Projektu je zajistit v rámci státní statistické služby integraci
obsahov-metodických postup a nástroj prostednictvím Statistického informaního
systému a jeho vazeb na informaní systémy e-Government.
Návrh statistického informaního systému integruje všechny souasné a nov budované informaní
systémy v SÚ. Definuje nové nástroje a jejich propojení, zpracovatelské systémy a integraní systémy
(nap. registry), statistické metainformaní systémy, informaní a komunikaní technologie a strukturu
datových úložiš. Cílem je zajistit efektivní výkon všech proces v oblasti zpracování dat souasn s
optimalizací sbru a zpracování statistických dat a tvorby statistických informací vetn integrace
požadavk mezinárodních organizací zvlášt v souvislosti s dohodnutými mezinárodními statistickými
standardy. Výsledkem implementace nového Statistického informaního systému bude výrazn vyšší
kvalita v obou dimenzích (ízení i statistických výstup) a podstatné snížení administrativní zátže
respondent a vytvoení základny pro postupné sdílení dalších administrativních zdroj dat a rozšíení
využívání podnikových informaních systém pro poteby Státní statistické služby a veejné správy.
3.2.1 Koncept Statistického informaního systému
Koncept SIS vychází z definice GA SIS (Globální Architektury Statistického Informaního Systému) a
sleduje její hlavní cíle. Je lenn podle jednotlivých subsystém na REGISTRY, DATOVÝ SKLAD,
SMS (Statistický metainformaní systém), POŽADAVKY, PÍPRAVA a PROGRAM, VSTUP,
CENTRAL a DISEMINACE. Informan – technologický rámec GA SIS zajišuje funknost obsahového
rámce, který je budován na principu optimální míry sdílení statistických informací a jejich zdroj u
ekonomických subjekt i orgán veejné moci. Jde o metodické a technologické nástroje vetn popisu
jejich funkcionality a urení vnitních a vnjších vazeb k ostatním informaním systémm SÚ.
Speciální souástí SIS, která není pedmtem Projektu, je obsahová definice statistických zjišování
daná na každý rok tzv. „Programem statistických zjišování“. Píklad takového obsahového rámce pro
rok 2010 je uveden v píloze .6. Tento program vzniká na základ zákona o statistických zjišováních
a jeho autorem je SÚ.
33 z 101
Navržené subsystémy a integraní nástroje SIS pokrývají veškerou oblast tvorby a poskytování
statistických informací existuje mezi nimi velmi úzká vazba. Pro subsystémy SIS jsou v obecné rovin
navrženy nástroje zajišující požadované statistické a zpracovatelské funkcionality, a to vetn
potebných funkcí pro manažerské ízení proces.
Subsystémy statistického informaního systému zahrnují:
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
pedkládání, schvalování požadavku a rozhodování o nm,
inicializaci statistických úloh (SÚ), pípravu statistických tiskopis, tvorbu obecné a
odvtvové metodiky,
pípravu a programování individuálního aplikaního software (IASW) pro
technologické zajištní komplexního zpracování statistických úloh,
pípravu a vyhotovení metodiky ke zpracování úlohy,
ostatní podporu zpracování vstupních dat,
distribuci statistických tiskopis,
nástroje pro komunikaci s respondenty,
sbr a poízení mikrodat, primární zpracování statistické úlohy,
centrální zpracování úlohy, dopoty, agregování dat a vytváení výstup, vetn
aplikace statistických metod,
diseminaci statistických informací – tedy dodání výsledk koncovému uživateli
(formou internetové prezentace pro širokou veejnost, publikacemi nebo
specializovanými reporty pro další použití v rámci SÚ, státní statistické služby,
mezinárodních organizací aj.),
sledování stavu zpracování statistických úloh ve všech fázích.
Obrázek 2 - lenní subsystém SIS
Pedmtem subsystému I. POŽADAVKY je podpora a zajištní inností souvisejících s pijetím, evidencí a
administrací požadavku na poskytnutí statistických informací. Základem je posuzování jednotlivých
požadavk a jejich bilancování s již zavedenými statistickými úlohami. V subsystému budou zajištny
podklady pro kvalifikované rozhodnutí o požadavku (akceptaní proces) a v pípad kladného rozhodnutí
bude založena statistická úloha. Souástí bilance požadavk a SÚ je posouzení stávajících statistických
úloh z hlediska jejich zdrojové náronosti, kvality výstup a poteby za úelem urení negativních priorit.
V navrhovaném subsystému II. PÍPRAVA jsou popisovány statistické úlohy, vetn výtu použitých a
nov navrhovaných statistických promnných. V tomto subsystému budou vytváeny podklady pro
34 z 101
Vyhlášku o Programu statistických zjišování, návrhy a definice statistických tiskopis, vetn návrhu
harmonogramu projektové a programové pípravy a technického projektu statistického zpracování.
Subsystém III. PROGRAM se zabývá pípravou zpracování statistické úlohy, pedtiskovou pípravou,
samotným tiskem a distribucí statistických tiskopis, dále zajištním program pro elektronické poizování
dat u respondenta (EPV) a informování o zpravodajské povinnosti. Subsystém eší programovou pípravu
vstupního a centrálního zpracování.
Subsystémem IV. VSTUP je pokryto primární zpracování statistických úloh (statistickou úlohou je též
zpracování administrativních dat). Nástroje subsystému musí zajistit podklady pro zajištní a ešení
response statistických výkaz a dotazník, jejich evidenci a píjem, ovování správnosti (validace)
vstupních dat a zpracování kontrolních a kvalitativních výstup. Souástí subsystému je schvalovací
procedura založená na kvalitativních a kvantitativních parametrech. Pro respondenty budou zpístupnny
pedevším další webové služby a standardizováno využití ISDS.
V subsystému V. CENTRAL jsou zajišovány všechny innosti související s centrálním zpracováním.
Zvlášt jde o tvorbu výstupních dat statistické úlohy, detekci extrémních hodnot statistických promnných,
imputace, sezónní oišování, modelování a dopoty statistických údaj. Významnou inností je
schvalování a uvol
ování dat, vetn zajištní zpracování a uložení expertních odhad. Souástí je též
statistická analýza dat a ochrana jejich dvrnosti.
Posledním navrhovaným subsystémem je VI. DISEMINACE, který obsahuje nástroje pro poskytování
statistických informací a jejich prezentace, informování interních uživatel a zajištní diskusních fór.
Souástí jsou též systémy pro ochranu dvrnosti statistických údaj, ízení a plánování diseminace.
Nástroje subsystému umožní provádt analýzy o uživatelích statistických informací a využívání
statistických informací. Pro diseminaci informací je použita i VDB, piemž interface je DATOVÝ SKLAD.
Další možností využití SIS pro uživatele bude nap. certifikovaná informace o míe inflace na místech
CzechPOINTu.
Pro podporu navržených funkcionalit jednotlivých subsystém jsou též navrženy integraní nástroje SIS:
Integraní nástroj VII. REGISTRY zahrnuje pedevším správu registr a jiných podprných databází, návrh
systému registr SÚ, administrativní, popisné a statistické funkce jednotlivých souástí registr a návrh
zpsobu tvorby opor výbr pro statistické úlohy.
Dalším dležitým integraním nástrojem je VIII. SMS, který poskytuje nástroje pro vytváení a sdílení
statistických metadat v celém procesu pípravy a zpracování statistických úloh. Jádro metainformaního
systému tvoí statistické íselníky a klasifikace (nástroje SMS KLAS) a statistické ukazatele (nástroje SMS
UKAZ). Tyto základní metainformace jsou dále rozšiovány o metadata popisující statistické úlohy (nástroje
SMS ULOHY) , metadata popisující statistické výstupy (nástroje SMS DISEMINACE) a metadata popisující
kvalitu statistických metainformací (nástroje SMS KVALITA).
Z hlediska správy a uložení dat je základem celé koncepce integraní nástroj IX. DATOVY SKLAD, jehož
pedmtem je vytvoení centrálního metainformaci ízeného úložišt statistických údaj ze všech
statistických úloh, které budou sdílené pro centrální zpracování, analýzy dat a diseminaci statistických
informací. Datový sklad slouží rovnž jako dležitý.interface pro VDB jakožto jednoho ze základních
nástroj diseminace. Data budou vkládána pevážn ze subsystém VSTUP (ETL procesy) a CENTRAL
(nap. dopoty a expertní odhady). Pro tyto innosti budou vytvoeny potebné nástroje. Z uložených
statistických dat bude zajištno rozhraní pro VDB jako jednoho ze základních nástroj prezentace
statistických dat. Budou vytváena úelov zamená datová tržišt pro statistické oblasti nebo skupiny
uživatel, která budou poskytovat statistická data nástrojm subsystému DISEMINACE.
Pedmtem návrhu integraního nástroje X. ICT je zvlášt integrace prostedí ICT, komunikaní systém,
rozmístní (topologie) zdroj ICT, návrh centrálního a záložního výpoetního stediska a technologický
provoz nástroj SIS (definovaných v jednotlivých subsystémech).
Každá statistická úloha musí být ešena v rámci GA SIS, ale využije pouze relevantní (potebné)
subsystémy.
35 z 101
Obrázek 3 - Koncept Statistického informaního systému
3.3
Jaké služby budou díky Projektu poskytovány
Oekávané funkce SIS:
x
statistická
x
manažerská
x
ízení požadavk
x
znalostní
x
integraní
x
ízení kvality
x
komunikaní (organizaní)
Základním principem je centrální uložení statistických informací v jednom datovém skladu a uvol
ování
statistických informací prostednictvím datových tržiš. Cílovým stavem je maximální možná jednotnost
postup a nástroj použitých pi všech fázích zpracování statistických úloh. Nástroje SIS budou
schopné pružn reagovat na poteby uživatel statistických dat a na mnící se ekonomické, legislativní
a organizaní podmínky. V návaznosti na požadavky uživatel musí statistický informaní systém:
x
x
x
x
x
být nástrojem pro ízení zpracovatelských a statistických inností SÚ,
poskytovat respondentm efektivní cesty pedávání statistických informací,
poskytovat informace o prbhu celého procesu,
poskytovat prbžné i výsledné informace o kvalit,
zajistit poskytování statistických informací uživatelm,
36 z 101
x
x
x
x
x
integrovat statistické systémy s ostatními informaními systémy veejné správy,
poskytovat potebné prostedky a nástroje pro integraci statistického systému s
informaními systémy mezinárodních organizací,
poskytovat potebné nástroje pro procesy sbru, zpracování a diseminace
statistických dat a diseminaci informací,
unifikovat a standardizovat pracovní postupy a použité nástroje uvnit SÚ,
poskytovat nástroje pro podporu a ízení zpracování statistických úloh, pro plánování,
návrh, implementaci a vyhodnocení statistického zpracování a dále nástroje pro
sledování výkonnosti statistického systému vetn míry uspokojování uživatelských
poteb.
Následující pehled služeb obsahuje jak stávající, tak i nov vytvoené služby. U stávajících se bude
jednat o jejich zkvalitnní, nebo zautomatizování resp. pesun do jiné kategorie služeb. Jedná se o
služby s vyíslitelným ekonomickým pínosem.
Tabulka 12 – Služby poskytované Projektem
.
služby
1
Název služby
Pokrytí (v poadí podle preference
ešení)
souasný
stav
cílový stav
papír
Poskytnutí formuláe pro
vyplnní respondentem
off-line
formulá
Poskytnutí formuláe pro
vyplnní prostednictvím
tazatele
4
5
6
off-line formulá
webový formulá
1.040.000
off-line formulá
2
3
etnost
používání
(rok)
Aplikace kontrolních vztah a
omezení hodnot vkládaných do
formuláe respondentem
Poskytnutí metodické podpory
pro vyplnní formuláe
respondentem
off-line
formulá
papír
off-line
formulá
telefon
papír
webový formulá
kontextová
nápovda
telefon
web SÚ
pošta
elektronická
pošta
350.000
off-line formulá
web SÚ
Poskytnutí informace o
zpravodajské povinnosti a
stavu jejího plnní vykazujícímu
ne
subjektu
Pijetí dat z formuláe od
respondenta
webový formulá
1.040.000
1.040.000
ISDS (RPP)
web SÚ
webová služba
1.040.000
webová služba
datová schránka
webový formulá
elektronická pošta
pošta
7
8
9
Poskytnutí rozhraní pro
navedení dat
z administrativního zdroje jeho
správci
Poskytnutí metodické podpory
pro navedení dat z
administrativního zdroje jeho
správci
Poskytnutí statistických dat ve
form uživatelského výstupu
1.040.000
specifický
datový penos
webová služba webová služba
150
Telefon
soubor na
webu SÚ
web SÚ
150
Web SÚ –
aplikace, soubory
1.600.000
37 z 101
externímu uživateli
elektronický
nosi dat
VDB s podporou
webových služeb
elektronická
pošta
uživatelsky
definovaný datový
výstup
papír
uživatelsky
definovaný
datový výstup
10
11
12
Poskytnutí statistických dat ve
form technologického výstupu
autorizovanému externímu
uživateli (orgány státní správy,
EUROSTAT,…)
specifický
datový penos
Poskytnutí metadatových
objekt (íselníky, klasifikace,
definice ukazatel apod.)
subjektm státní statistické
služby, veejné správy a
ekonomickým subjektm
papír
Pijetí požadavku od externího
uživatele
elektronická
pošta
soubor na
webu SÚ
telefon
13
14
Pístup k dokumentm (nap.
Technickým projektm
statistických úloh) obíhajících v
rámci proces SIS pro interní
uživatele v SÚ
Dostup ke statistickým datm
(vetn metadatových popis a
informace o kvalit dat) pro
interní uživatele v SÚ
SÚ
VDB
webová služba
web SÚ
webová služba
5.000
webový formulá
200
DMS
3.000
elektronická
pošta
papír
souborový
systém
zpracovatelské
databáze
specifické
Dostup prostedk pro podporu
aplikace
diseminace statistických dat pro
interní uživatele v SÚ
VDB
datová tržišt
zpracovatelské
databáze
220.000
VDB
datová tržišt
standardní
prezentaní nástroje
specifické aplikace
300
souborový
systém
(bez úplného
metadatového
popisu a úplné
informace o
kvalit dat)
15
elektronická pošta
26.400
38 z 101
3.4
Investor (provozovatel) Projektu
Tabulka 13 - Investor (provozovatel) Projektu
eská republika – eský statistický úad
Zkrácený název
SÚ
Právní forma
organizaní složka státu
I/DI
00025593
Oficiální adresa
Praha 10, Na padesátém 3268/81, PS: 100 82
NUTS 2
Hlavní msto Praha
Vedení úadu
Ing. Jií Kovák, CSc. – 1. místopedseda SÚ
Kontaktní osoba
Ivo Makalouš
Telefon
+420 274 051 111 (ústedna), +420 274 052 159 (pímá linka)
Fax
+420 274 053 146
E-mail
[email protected]
Internet
http://www.czso.cz/
SÚ jako budoucí provozovatel Projektu má již rozsáhlé zkušenosti s pedkládáním, administrací,
realizací a následným provozováním projekt financovaných z prostedk EU, viz kapitola 15 této
Studie.
3.5
Kapacita a velikost Projektu
Kapacita projektu je koncipována na maximální využití projektu. Protože jednotlivé moduly projektu
budou nabíhat postupn, budou se postupn zvyšovat i hodnoty parametr projektu, což bude mít
pozitivní dopad na možnosti rozvoje statistických metodik a postup.
Tabulka 14 - Kapacita a velikost Projektu
Parametr
Hodnota
Poet uživatel
Uživateli funkcionality pro navedení dat do SIS budou respondenti
statistických zjišování, terénní pracovníci SÚ, správci administrativních
dat a pracovníci státních institucí specifikující požadavky na statistická
data. Jejich poet lze oekávat v ádu stovek za den.
Uživateli interní funkcionality SIS (navedení a zpracování dat, analýzy,
píprava statistických výstup) bude vtšina odborných pracovník SÚ.
Jejich poet lze oekávat v ádu stovek za den.
Uživateli výstupní funkcionality SIS (získávání statistických dat) bude
podle typu dat veejnost a autorizovaní externí uživatelé (orgány státní
správy, objednatelé výstupních produkt). Jejich poet lze oekávat
v ádu jednotlivých tisíc za den.
Maximální kapacita systému
Maximální zatížení systému v jeho vstupní ásti lze oekávat (nap.
v dob voleb nebo termínu rozsáhlých šetení) v ádu stovek tisíc údaj
za den.
Maximální vnitní datové pesuny v rámci funkcionality SIS lze oekávat
(nap. bhem zpracování rozsáhlých statistických úloh, nebo navádní
dat do datového skladu) v ádu desítek milion údaj za den.
Maximální zatížení systému v jeho výstupní ásti lze oekávat (nap.
v dob zveejnní významných výstupních ukazatel) v ádu jednotek
milion údaj za den.
Oekávaná kapacita
systému
Bžné denní zatížení systému v jeho vstupní ásti lze oekávat v ádu
desítek tisíc navádných údaj za den.
Bžné denní zatížení v rámci interní funkcionality SIS lze oekávat v ádu
stovek tisíc až milion penášených údaj za den.
Bžné denní zatížení systému v jeho výstupní ástí lze oekávat v ádu
39 z 101
stovek tisíc údaj za den.
Objem dat
Prmrný objem dat vstupujících do systému lze oekávat v ádu
jednotlivých GB za den.
Objem dat spravovaných v rámci SIS v provozní (nearchivní) ásti
systému se bude vzhledem k jejich historickému charakteru a zpsobu
zpracování a uložení pohybovat v ádech jednotek TB s denními pesuny
v ádech desítek GB.
Prmrný objem dat vystupujících ze systému ve form statistických
výstup lze oekávat v ádu jednotek až desítek GB za den.
Územní psobnost
eská republika
3.6
Lokalizace Projektu
Projekt bude realizován na celém území R. ást technické infrastruktury bude umístna v sídle
zadavatele, pípadn v jiných prostorách urených zadavatelem:
Tabulka 15 - Lokalizace Projektu
Msto
Praha 10
Ulice
Na Padesátém
PS
100 82
. Popisné
81
. Orientaní
3268
3.7
Variantní zpracování v rámci Studie proveditelnosti
V rámci Pípravné etapy Projektu byla zvažována pouze nulová a investiní varianta. Tyto varianty jsou
dále zpracovány v Analýze náklad a pínos (CBA) – Píloha .1
3.8
Ostatní významná specifika Projektu
Realizace Projektu je primárn vyvolána provedenými úpravami právních pedpis, zejména schválením
zákona . 111/2009 Sb. o základních registrech, který vejde v úinnost 1. ervence. 2010 resp. potebou
podpory vzájemné komunikace mezi základními a statistickými registry s dalšími relevantními informaními
systémy VS. SIS takovým systémem bezesporu je a tímto propojením dojde ke sjednocení datových zdroj
napí všemi systémy veejné správy. Zavedení systému Základních registr má tedy z tohoto pohledu
významný dopad na realizaci dalších projekt Smart Administration, vetn Projektu „Redesign SIS“.
Projekt rovnž umožní využití Datových schránek pro komunikaci s respondenty statistických zjišování
(zasílání elektronických formulá a vzor výkaz, sbr dat, apod.).
Relevantní úedníci v jednotlivých orgánech veejné moci, jak na úrovni státní správy, tak na úrovni
samosprávy musí být na používání novinek, které pináší zavádní systému všech registr, a ostatních
témat eGovernmentu vbec, ádn proškoleni. Z tohoto dvodu byla Ministerstvem Vnitra eské Republiky
v rámci operaního programu OPLZZ vypsána výzva na Vzdlávání v eGon Centrech kraj a obcí s
rozšíenou psobností, jejímž cílem je zajistit proškolení jednotlivých úedník a zajistit tak jejich
pipravenost na zmny, které zavedení eGovernmentu pináší.
Také další výzva vyhlášená v rámci operaního programu OPLZZ, a to výzva na Nastavení systému
vzdlávání v eGovernmentu a zavedení procesního modelování agend veejné správy, má úzkou
návaznost na realizaci Projektu.(pedevším v souvislosti s cílovými skupinami Vlastníci administrativních
zdroj dat a Subjekty státní statistické služby)
40 z 101
3.9
Fáze Projektu
3.9.1 Pehled fází Projektu
Z hlediska realizace je Projekt rozdlen do tí, na sebe logicky navazujících fází. Tyto fáze se vzájemn
odlišují aktivitami, které v rámci nich probíhají. V prbhu všech fází probíhají aktivity zamené na
publicitu a propagaci projektu. Po skonení pilotní, optimalizaní a ovovací fáze nastává pechod do
produktivního provozu.
Tabulka 16 – Jednotlivé fáze Projektu
Metoda realizace:
(vlastní kapacita, partner,
externí subjekt, atd.)
Zaátek
DD.MM.RR
Konec
DD.MM.RR
Pípravná
vlastní kapacitou
v souinnosti s externím
subjektem (dodavat.)
1.8.2009
31.8.2010
Implementaní
externí subjekt (dodavatel)
ve spolupráci s pracovníky
SÚ
1.9.2010
30.6.2013
Pilotní, optimalizaní a ovovací
vlastní kapacitou
v souinnosti s externím
subjektem (dodavat.)
1.7.2013
30.06.2014
Pechod do plného produktivního
provozu
vlastní kapacitou s pípadnou
podporou externího subjektu
1.7.2014
-
Fáze – klíové aktivity:
3.9.2 Pípravná fáze
Vymezení fáze: 1.8.2009 – 31.8.2010
V pípravné fázi byla stanovena vhodná strategie s cílem zajistit vytvoení globální architektury SIS a
jeho další rozvoj. Její souástí byla specifikace projektového zámru, vetn vymezení požadavk na
projektem poskytované služby.
Vzhledem k náronosti investice bylo rozhodnuto využít možnost získání píspvku z Integrovaného
operaního programu (IOP) v oblasti podpory 1.1 – Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ
1.1a, 1.1b.
Shrnutí hlavních aktivit pípravné fáze:
x analytické innosti,
x zpracování operaní strategie,
x výbr varianty ešení – v této etap žadatel provedl dkladné posouzení ešení
z hlediska technické náronosti a náklad na jeho realizaci,
x sestavení projektového týmu – žadatel sestaví kvalitní projektový tým, jasn
specifikuje úkoly a odpovdnosti jednotlivých len týmu. Použitá metodika je
PRINCE2. Dále bude nastaven systém ízení a fungování týmu,
x výbr zpracovatele návrhu architektury,
x zpracování žádosti o dotaci – nedílnou souástí pípravné etapy je zpracování žádosti
do IOP vetn všech povinných píloh,
x zpracování studie proveditelnosti a analýzy pínos a náklad (CBA),
x vyhlášení výbrového ízení na implementátora a výbr implementátora.
Rozhodnutí o poskytnutí dotace je pedpokládáno do konce prvního tvrtletí 2010.
Projekt následn pedpokládá vyhlášení výbrových ízení specifikovaných v kapitole 6.4. Výbrová
ízení budou provádna v souladu se zákonem . 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, a dle pravidel
IOP. Pi V budou dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a
úelného vynakládání veejných prostedk.
41 z 101
3.9.3 Implementaní fáze
Vymezení fáze: 1.9.2010 – 30.6.2013
V této fázi Projektu budou navrženy a realizovány jednotlivé subsystémy SIS, Postupn budou
pevádny do pilotního provozu.
Na základ technických a provozních zkušeností s realizací investiních projekt obdobného rozsahu a
zamení, v souladu s legislativními požadavky stanovil žadatel délku implementaní fáze na 36
msíc, což pln vyhovuje podmínkám výzvy i pravidlm IOP.
Implementaní fáze Projektu zahrnuje následující hlavní aktivity:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
detailní architektura subsystém SIS,
realizace APV subsystém SIS,
testy APV subsystém SIS (samostatné i integraní testy),
optimalizace subsystém SIS,
vytvoení projektové dokumentace,
návrh a dodání infrastruktury (HW a SW),
Nedílnou souástí implementaní fáze je informaní kampa
, jejímž úkolem bude informovat
pracovníky veejné správy i obyvatele a podnikatelské subjekty o zavedení Statistického informaního
systému a jím poskytovaných službách. Souástí informaní kampan bude také informace o
spolufinancování daného Projektu z rozpotu EU. Dále budou probíhat tyto aktivity:
x
x
zaškolení pracovník – dodavatelé SW provedou v implementaní fázi projektu zaškolení
pracovník, kteí budou s tímto SW pracovat,
administrace Projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele
dotace,
Implementaní fáze bude realizována jako jeden celek, z pohledu erpání dotace bude probíhat v
6 etapách. Žádost o platbu bude pedložena dle uskutenných výdaj a dle pravidel IOP.
3.9.4 Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze
Vymezení fáze: 1.7.2013 – 30.06.2014
V této fázi Projektu bude SIS využíván v pilotním provozu, nkteré ásti budou ale již využívány v
rutinním provozu.
Pilotní a ovovací fáze projektu Redesign SIS zahrnuje následující hlavní aktivity:
1.
2.
3.
pilotní provoz a optimalizace APV subsystém SIS,
doplnní projektové dokumentace,
doplnní návrhu a dodání infrastruktury (HW a SW),
Stejn jako v Implementaní etap je nedílnou souástí pilotní a ovovací etapy informaní kampa
,
jejímž úkolem bude informovat pracovníky veejné správy i obyvatele a podnikatelské subjekty o
zavedení Statistického informaního systému a jím poskytovaných službách. Souástí informaní
kampan bude také informace o spolufinancování daného projektu z rozpotu EU. Dále budou probíhat
tyto aktivity:
x
x
x
zaškolení pracovník – dodavatelé SW provedou další zaškolení pracovník, kteí budou s tímto
SW pracovat.
administrace projektu – monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele
dotace
s využitím výstup implementaní fáze projektu Redesign SIS a dalších projekt Smart
administration budou zpracovány analýzy jako základ pro další smování a pípady využití
administrativních zdroj dat a rozšíení využívání podnikových informaních systém pro získávání
statistických informací
42 z 101
Pilotní a ovovací fáze bude realizována jako jeden celek, z pohledu erpání dotace bude probíhat ve
2 etapách. Žádost o platbu bude pedložena dle uskutenných výdaj a dle pravidel IOP.
3.9.5 Provozní fáze - pechod do produkního prostedí
Od data 1.7.2014 bude zahájen ostrý provoz celého systému.
V této fázi bude nutná prbžná údržba a podpora provozu a prbžný rozvoj a zdokonalování
v závislosti na zmnách legislativy, rozšiování služeb státní správy a vývojem v oblasti technologií
(pedpokládané roní náklady ve výši cca 15-20% celkových investiních náklad – tento podíl je
odhadnut na základ vyhodnocení zkušeností z realizace rozsáhlých systém ve veejné správ).
3.10 Nezbytné legislativní zmny
Pedložený Projekt nevyžaduje žádné další zásadní legislativní zmny v souasnosti platných právních
úprav. Je souástí skupiny projekt, které jsou v plném souladu se strategií EVS, pro jejíž realizaci již
byly vytvoeny dostatené legislativní podmínky.
3.11 Publicita a informovanost Projektu
Publicita Projektu je jednou z podprných aktivit Projektu a náklady na její zajištní jsou zahrnuty
v rozpotu Projektu. Použitá metodika a rozsah aktivity je v souladu s Naízením Komise 1828/2006 a v
souladu s Pravidly pro provádní informaních a propaganích opatení pro projekty Smart
Administration. Povinnou publicitu Projektu zajistí pedkladatel žádosti o dotaci, tj. SÚ, který bude
informovat veejnost o podpoe, kterou obdržel z Integrovaného operaního programu. K zajištní
povinné publicity budou použity níže uvedené nástroje a postupy.
3.11.1 Viditelné umístní trvalé informaní desky
Hmotné výstupy projektu (technická infrastruktura), jejichž náklady byly hrazeny z veejných prostedk,
a které inily mén než 500 000 EUR, budou oznaeny:
x symbolem Evropské unie (vlajka EU) v souladu s grafickými normami používání
tohoto symbolu,
x symbolem Integrovaného operaního programu,
x informací o finanní úasti Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj,
x prohlášením ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“.
3.11.2 Souhlas se zveejnním v seznamu píjemc
V souladu s Naízením 1828/2006 a usnesením vlády R . 1580/2008 poskytne SÚ souhlas se
zalenním na veejn pístupný seznam píjemc v rozsahu jméno píjemce podpory, název Projektu,
výše obdržené finanní ástky.
3.11.3 Zvláštní tiskové a mediální zprávy
Povinná publicita Projektu bude zajišována rovnž prostednictvím tiskových a mediálních zpráv.
Tiskové zprávy - tiskové zprávy a tisková prohlášení uinná SÚ budou obsahovat symboly Evropské
unie a IOP, název realizovaného projektu, ke kterému se vztahují a odkaz na finanní spoluúast
Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj a souasn prohlášení ídícího orgánu IOP
ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“.
Audiovizuální materiály budou obsahovat symbol Evropské unie, symbol Integrovaného operaního
programu (pouze v pípad obrazových záznam), odkaz na finanní spoluúast Evropské unie a
Evropského fondu pro regionální rozvoj a prohlášení ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš
rozvoj“.
43 z 101
3.11.4 Informace úastníkm projektu na všech dokumentech
Pi provádní všech informaních a propaganích aktivit budou informovány píslušné cílové skupiny
Projektu o finanní spoluúasti EU, ERDF i o projektu, piemž symboly Evropské unie a IOP budou
vždy nedílnou souástí veškerých informaních a propaganích prostedk týkajících se projekt
financovaných z prostedk Evropské unie.
Pi použití symbol EU a IOP budou dodržována níže uvedená pravidla:
x
symboly budou vždy uvedeny na viditelném míst,
x
u tiskových materiál budou vždy na titulní stran,
x
pi používání souasn s jinými logy nebo znaky budou umístny symboly EU a IOP
jako první,
x
pi používání souasn s jinými logy nebo znaky budou umístny symboly EU a IOP
jako první, v poadí logo IOP poté logo EU, poté další loga,
x
stejné pravidlo bude aplikováno i pi umístní svisle pod sebe,
x
ostatní loga nebo znaky nebudou vtší než symboly EU a IOP,
x
bude uveden odkaz na finanní spoluúast Evropské unie a Evropského fondu pro
regionální rozvoj a prohlášení ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“
musí být užíván vždy spolen se symboly EU a IOP.
Rovnž veškeré materiály vztahující se k projektu (smlouvy uzavené v rámci Projektu, písemná
korespondence spojená s projektem apod.)budou oznaeny v souladu s Pravidly pro provádní
informaních a propaganích aktivit.
3.11.5 Jiné formy zajištní publicity projektu
Propaganí pedmty - pro propaganí pedmty platí stejná pravidla jako pro hmotné výstupy
investiních projekt. Pokud to bude technicky možné, budou tyto pedmty oznaeny symbolem
Evropské unie, symbolem IOP, informací o finanní spoluúasti Evropské unie a Evropského fondu pro
regionální rozvoj a prohlášením ídícího orgánu IOP ve znní: „Šance pro Váš rozvoj“. Velmi malé
propaganí pedmty budou oznaeny alespo
symbolem Evropské unie a odkazem na Evropskou
unii.
3.11.6 Publicita zajišovaná v rámci modernizace VS
Možnosti:
x
x
x
x
x
x
Mediální kampan
Konference
Semináe
Informaní brožury
Audiovizuální pedmty
Informaní letáky
Výše uvedené nástroje povinné publicity projektu bude zajišovat SÚ, jakožto píjemce podpory.
Náklady vážící se k zajištní povinné informaní a propaganí povinnosti vynaložené SÚ jsou
zpsobilými výdaji projektu a jsou uvedeny v rozpotu projektu.
SÚ bude uchovávat veškeré doklady související s propagací pro poteby kontroly v souladu s pravidly
archivaní povinnosti. SÚ bude poizovat záznamy všech informaních a propaganích opatení,
vzorek vytištného inzerátu, záznam reklamního spotu, screenshot webových stránek, fotografie
propaganích pedmt apod.
Veškerá použitá loga budou odpovídat požadavkm stanovených platným Logo manuálem IOP.
44 z 101
4 Management projektu a projektový
tým
4.1
Management projektu
ízení Projektu Redesign SIS vychází z metodiky PRINCE2 (zkratka pro PRojects IN Controlled
Environments), která pedstavuje jednu z rozšíených metodologií v projektovém ízení. Jde o ucelený
pístup k ízení jakéhokoliv druhu projekt, urený zejména firmám a organizacím. Jedná se o rámec,
který je pedevším zamen na stanovení proces, rolí, odpovdností a dalších rozhodujících prvk
dležitých pi ízení projektu. Dobe je tak ošeten pedevším životní cyklus projektu.
Obr. 4 - Standardní struktura pro ízení projektu podle metodiky PRINCE2
4.2
Organizaní a odborné zabezpeení projektu na stran SÚ
4.2.1 Vnitní postupy ízení a hodnocení (vedoucí projektu, realizaní tým,
sledování prbhu, záznamy, hodnocení)
Pedkladatelem projektu „Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní
eGovernmentu v R“ je eský statistický úad.
Rozhodnutím pedsedy SÚ byl v dubnu 2008 vytvoen ídící a koordinaní výbor SÚ
k zabezpeení pípravy a realizace projekt SÚ z program Evropské unie (KV-EU). Do
psobnosti tohoto KV-EU patí zejména ízení a koordinace pípravy a realizace projekt SÚ v rámci
IOP a OP LZZ, navrhování systémových opatení nutných pro realizaci pedmtných projekt SÚ a
koordinace další innosti spojené s problematikou projekt SÚ.
45 z 101
Od 15. 9. 2008 je pi SÚ zízena projektová kancelá, která zabezpeuje koordinaní, organizaní,
informaní a administrativní podporu pípravy a realizace projekt a innosti nositel projekt.
Projektová kancelá zajišuje kompletní administrativu projekt, archivaci dokument, zápis a dalších
doklad.
Projektová kancelá vypracovala „Smrnici pedsedy eského statistického úadu, kterou se stanovují
pravidla pro pípravu a realizaci projekt spolufinancovaných ze Strukturálních fond Evropské unie“.
Na základ této smrnice bude pro projekt „Redesign statistického informaního systému v návaznosti
na zavádní eGovernmentu v R“ jmenován projektový tým.
4.2.2 Struktura ízení pro Projekt Redesign SIS a její personální zajištní na
stran žadatele
Sponzor Projektu – Ing. Jií Kovák, CSc.
ídící výbor Projektu
-
Nositel Projektu – Ivo Makalouš
Vcný gestor Projektu – Ing. František Konený
Zástupce dodavatele - externí
Projektový manažer - externí
Senior uživatel – vrchní editelé statistických sekcí
o Ing. Marek Rojíek – sekce makroekonomických statistik
o Ing. Josef Vlášek – sekce produkních statistik
o Ing. Jan Srb – sekce demografie a sociálních statistik
Projektový tým
-
Vedoucí ešitelských tým – Ing. František Konený
Ekonom Projektu – Ing. Ivana Pecková
Právník - externí
Manažer kvality – Ing. Alena Bokvajová
Administrátor Projektu – Dagmar Kadlecová
EU administrátor – Ing. Jaromír Tomášek, CSc.
Technický gestor Projektu – Petr Lebeda, MBA
Manažer publicity – Ing. Helena Kolákova
Expert na podnikové statistiky – Ing. Juraj Lojka
Expert na statistiky domácností – Ing. Martin Zelený
Bezpenostní expert – Ing. Vladimír Holý
Expert na statistické a základní registry – Ing. Stanislav Palas
Vedoucí ešitelských tým pro jednotlivé subsystémy
-
Obsah – Ing. Alena Hellerová
Požadavek – Ing. Pavla Trendová
Píprava – Ing. Jií Novák
Program – Ing. Jií Novák
Vstup – Ing. Jana Sedláková
Central – Ing. Pavel Skotnica
Diseminace – Ing. Eduard Durník
SMS – Ing. Ebbo Petrikovits
Datový sklad/Datová tržišt – Ing. Olga Adamcová
ICT – Petr Lebeda, MBA
Pozn.: Vzhledem ke složitosti problematiky je na stran žadatele doplnn ídící výbor o tzv. „Senior
uživatele“, který je zastoupen vrchními editeli sekcí píslušných statistik, které SIS pokrývá. Projektový
tým bude na stran žadatele doplnn ze stejných dvod o expertní pracovníky na podnikové statistiky,
statistiky domácností, bezpenost a statistické a základní registry.
Role Projektového manažera a Právníka projektu bude zajištna extern.
46 z 101
Tabulka . 17 – Personální zajištní Projektu na stran žadatele
Název role
Odborné pedpoklady
Jméno lena
Pracovní
úvazek v
Projektu
(hod)
Prmrná
hodinová
sazba
lena
týmu (K)
Sponzor Projektu
- v souasné dob na
pozici 1.mp. SÚ
- praxe ve státní
statistické služb
minimáln 10 let
- praxe s ízen útvar ve
státní statistické služb
minimáln 5 let
J. Kovák
640
396
Nositel Projektu
- v souasné dob na
pozici vrchního editele
Sekce statistických
zpracování
- souhrnná znalost všech
subsystém
I.Makalouš
3200
396
Manažer projektu
- praxe v ízení projekt
ICT minimáln 5 let
externista
-
-
Vcný gestor
Projektu a souasn
Vedoucí ešitelských
tým
- v souasné dob na
Sekce obecné metodiky
a registr
- vedoucí projektového
týmu GA-SIS
- praxe ve státní
statistické služb v roli
experta oblasti
ekonomických statistik
minimáln 5 let
F.Konený
2400
396
Senior uživatel
– vrchní editel Sekce
makroekonomických
statistik
M.Rojíek
320
396
J.Vlášek
320
396
J.Srb
320
396
produkních statistik
demografie a sociálních
statistik
Technický gestor
Projektu (ICT expert)
- v souasné dob na
pozici editele Odboru
ICT
- praxe ve státní
statistické služb
minimáln 10 let
- praxe v ízení
útvar/projekt ICT
minimáln 5 let
P.Lebeda
960
396
Manažer kvality
- zkušenosti s metodami
a principy celkové kvality
ízení (TQM) v SÚ,
A.Bokvajová
960
396
47 z 101
dlouhodobá praxe ve
fungování SÚ, znalost
všech interních proces
Administrátor
projektu
- v souasné dob
vedoucí Projektové
kanceláe
- praxe v ízení projekt
ICT minimáln 5 let
- dlouhodobá praxe ve
fungování SÚ, znalost
všech interních proces
D.Kadlecová
1920
396
EU administrátor
- praxe s metodikou
monitorování a plnní
požadavk EU pi
realizaci projekt IOP
J.Tomášek
1280
396
Ekonom Projektu
- v souasné dob na
pozici finanního
manažera projekt
- zkušenosti s projekty
IOP a OP LZZ
I.Pecková
1920
396
Manažer publicity
- v souasné dob
manažerka publicity a
editelka Odboru
elektronických prezentací
- zkušenosti s projekty
IOP a OP LZZ
H.Koláková
960
396
Expert na podnikové
statistiky
- praxe ve státní
experta na podnikové
statistiky
J.Lojka
1280
396
Expert na statistiky
domácností
- praxe ve státní
experta na statistiky
domácností
M.Zelený
1280
396
Bezpenostní expert
- praxe ve státní
experta na bezpenost
V.Holý
1280
396
Expert na statistické
a základní registry
- praxe ve státní
experta na statistické a
základní registry
S.Palas
640
396
Právník projektu
- zkušenosti s právní
specifikou projekt IOP a
OP LZZ
externista
-
-
Vedoucí ešitelského
týmu OBSAH –
vcný gestor za
subsystém Obsah
- praxe ve státní
experta metodiky
pípravy a realizace
statistických úloh
minimáln 5 let
A.Hellerová
2400
396
týmu POŽADAVEK –
vcný gestor za
subsystém
Požadavek
- v souasné dob na
pozici editelky Odboru
obecné metodiky
- vedoucí pracovní
skupiny Požadavky
Projektového týmu GASIS
- praxe ve státní
P.Trendová
1920
396
48 z 101
experta metodiky
minimáln 5 let
týmu PÍPRAVA
- v souasné dob na
pípravy statistických
úloh
skupiny Píprava a
Program Projektového
týmu GA-SIS
- praxe ve státní
experta pípravy a
realizace statistických
úloh minimáln 5 let
J.Novák
1920
396
týmu PROGRAM
- v souasné dob na
pípravy statistických
úloh
skupiny Píprava a
Program Projektového
týmu GA-SIS
- praxe ve státní
experta pípravy a
realizace statistických
J.Novák
1280
396
týmu VSTUP
- v souasné dob na
Sekce obecné metodiky
a registr
- vedoucí projektového
týmu GA-SIS
skupiny Vstup
- praxe ve státní
experta pípravy a
realizace vstupního
zpracování statistických
J.Sedláková
2400
396
týmu CENTRAL
- v souasné dob na
metodiky a realizace
statistických zpracování
skupiny Central
- vedoucí ešitelského
týmu Central
- praxe ve státní
experta pípravy a
realizace centrálního
P.Skotnica
1360
396
49 z 101
zpracování minimáln 5
let
týmu DISEMINACE
V souasné dob na
veejných databází
skupiny Diseminace
týmu Diseminace
- praxe ve státní
experta diseminace
statistických výstup
minimáln 5 let
E.Durník
1920
396
týmu SMS
- v souasné dob na
pozici vedoucího
Samostatného oddlení
statistického
metainformaního
systému
týmu SMS
- praxe ve státní
statistické služb roli
experta metodiky
minimáln 5 let
E.Petrikovits
2400
396
týmu Datový
sklad/Datová tržišt
- praxe ve státní
statistické služb roli
experta metodiky
minimáln 5 let
O.Adamcová
1920
396
týmu ICT
- v souasné dob na
ICT
týmu ICT
- praxe s ízením projekt
IT
P.Lebeda
960
396
Zkušenosti len týmu:
Jií Kovák – jako sponzor Projektu vykonává funkci 1. místopedsedy SÚ, povený zastupováním
pedsedy SÚ a má se sponzorstvím bohaté zkušenosti viz. Pehled realizovaných projekt SÚ
v píloze tohoto dokumentu
Ivo Makalouš - jako Nositel Projektu má rozsáhlé zkušenosti s koordinací a ízením postupu prací na
podobných projektech, zabezpeením souinnosti a informovanosti, komunikace s dodavatelem,
kontrolou a akceptací dílích a celkových výstup projekt, zmnovým ízením, pedkládáním zpráv
ídícímu a koordinanímu výboru SÚ k zabezpeení pípravy a realizace projektu SÚ z programu
EU (KV-EU) a s realizací závr, Pi Projektu rovnž využije své expertní znalosti pi integraci a
ovování funkcionality výstup Projektu.
František Konený jako Vcný gestor projektu bude dohlížet na základ svých dlouholetých
zkušeností z místa vrchního editele Sekce obecné metodiky a registr spolen s ICT expertem nad
vcnou a technologickou ásti Projektu
50 z 101
Petr Lebeda jako Technický gestor Projektu (ICT expert) a editel odboru správy ICT uplatní v Projektu
svoje zkušenosti z dlouhodobé spolupráce na velkých projektech SÚ jako nap. organizace voleb,
sítání lidu, dom a byt, vtšina velkých projekt EU (všechny potebují zázemí ICT), spolupráce pi
zavádní nových program – nap. personální, finann-evidenní systém. Bude dohlížet nad
technologickou správností realizace jednotlivých ástí Projektu
Jaromír Tomášek jako EU Administrátor Projektu a vedoucí samostatného oddlení Projektová
kancelá, má dlouholeté zkušenosti s tvorbou smrnic, pravidly ízení projekt financovaných z EU,
dále má rozsáhlé zkušenosti s projekty OP LZZ – studie proveditelnosti v rámci výzvy „Provádní
analýz veejné správy k navrhování realizace postup a inností vedoucích k naplnní cíl strategie
Smart Administration“ a výzvy z IOP „Vytváení, rozvoj a údržba celostátních základních a dalších
relevantních registr veejné správy“.
Dagmar Kadlecová jako Administrátor Projektu má dlouhodobou praxi v SÚ, znalost proces,
zkušenosti s tvorbou smrnic, zkušenosti s administrací projekt IOP a OP LZZ
Ivana Pecková jako Ekonom Projektu a pracovnice samostatného oddlení Projektová kancelá, má
dlouhodobou praxi v SÚ, zejm. v oblasti úetnictví, rozpotu apod., má zkušenosti s projekty OP LZZ
– studie proveditelnosti v rámci výzvy „Provádní analýz veejné správy k navrhování realizace postup
a inností vedoucích k naplnní cíl strategie Smart Administration“.
Helena Koláková jako Manažer publicity a editelka Odboru elektronických prezentací, odpovdná
za propaganí a marketingové aktivity eského statistického úadu. S touto inností má v rámci
pedchozích projekt IOP a OPLZZ bohaté zkušenosti.
Alena Bokvajová jako manažer kvality tohoto Projektu je odpovdná za strategické dokumenty úadu,
má zkušenosti se zavádním TQM (Total Quality Management) a hodnocením podle metodiky
excellence model EFQM (European Foundation for Quality Management)
Pro jednotlivé subsystémy SIS budou sestaveny samostatné ešitelské týmy, jejichž lenové budou
mít dostatené znalosti a pravomoci o rozhodování o dílích aspektech subsystém SIS vetn
vcného, legislativního, procesního a technologického hlediska.
REGISTRY je samostatná komponenta, která bude ešená v rámci jiného projektu a DWH je již
existující komponenta, ke které se v rámci Redesignu SIS realizující datová tržišt.
Pozn.: Manažer projektu pedkládá prostednictvím Nositele projektu pravideln 1x msín zprávu
KV-EU o aktuální situaci v projektu. Zprávy o stavu plnní projektu pedkládá porad vedení sponzor
projektu po projednání v KV-EU ve tvrtletní periodicit.
4.2.3 Odborné a organizaní schopnosti žadatele vetn pedešlých
zkušeností s realizací projekt
Vedle již výše popsaných zkušeností jednotlivých pracovník má SÚ rozsáhlé zkušenosti s pedkládáním,
administrací a realizací projekt financovaných z prostedk EU. Mezi významné projekty patí nap.:
Komunitární granty
x 2005 Survey on Agriculture Holdings - Grant EC – Eurostat
x EU-SILC 2005 - Grant EC - Eurostat
x EU-SILC 2007 - Grant EC - Eurostat
x 2007 Survey on the Structure of Agricultural Holdings in Czech Republic pursuant to Council
Regulation (EEC) No. 571/88 - Grant EC - Eurostat
Phare
x
x
x
x
GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics (Data Collection Projects) - 2002 Phare
MB Programme on Statistical Co-operation
GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics (Data Collection Projects) - 2003 Phare
MB Programme on Statistical Co-operation
Twiningový projekt Strategic Planning and Management of Statistical Activities - 2004
Strengthening of the Capacity of the CZSO
- Phare 2003
51 z 101
Transition facility
Transition Facility Multi-Beneficiary Programme for Statistical Integration in 2004
Transition Facility Multi- Beneficiary Programme for Statistical Integration in 2005
Improvement of the Household Surveys Processing Transition Facility 2004 Strengthening of the Czech
Statistical Office Administrative Capacity by the Implementation of Statistical Metainformation
Systém - Transition Facility 2006 – tento projekt byl ízen ídícím výborem, v jehož ele stál Jií
Kovák
Vedle úspšn realizovaných projekt financovaných z fond EU demonstruje SÚ své odborné
a organizaní schopnosti také adou ocenní. Mezi nejvýznamnjší z posledních let patí:
4.3
x
Soutž „eských 100 nejlepších 2006“ – SÚ byl zaazen mezi pt nezávislých opor
demokratického státu
x
„Ocenní zapojení organizace“ – eský statistický úad byl za systematické a pravidelné ovování
kvality svých produkt a služeb ocenn v rámci Národní ceny eské republiky za jakost 2007 pi
sebehodnocení modelem EFQM, o rok pozdji, v roce 2008, ve stejném modelu získal úad
„Ocenní zlepšení výkonnosti organizace“ v kategorii Veejný sektor – Veejná správa. Jde o
druhou nejvyšší pozici v soutži kvality.
x
„Organizace zvyšující kvalitu veejné služby“ – cena udlena Ministerstvem vnitra v roce 2007
x
SÚ byl nkolikrát ocenn jako nejlépe komunikující státní instituce s veejností a médii (výsledky
výzkumného projektu European Monitor of Government Communications (EMGC), který v roce
2007 a 2008 monitoroval úrove
komunikace institucí veejné správy v naší republice)
x
V roce 2009 získal SÚ ocenní „Vítz národní ceny kvality R za r.2009“ v kategorii Veejný
sektor pi sebehodnocení modelem EFQM.
Celkový rámec metodiky PRINCE2
Celkový rámec metodiky PRINCE2 je vzhledem k rozsahu uvedený v píloze .8. této Studie
4.4
Odborné pedpoklady na stran dodavatele
V následující tabulce jsou specifikovány projektové role na stran dodavatele a jejich odborné
pedpoklady konkrétn pro Projekt Redesign SIS.
Tabulka 18 – Projektové role a odborné pedpoklady na stran dodavatele
Název projektové role
Vymezení odborných pedpoklad
Gestor projektu dodavatele
- praxe v ICT minimáln 10 let
Projektový manažer dodavatele
- praxe v ízení projekt ICT minimáln 10 let
- minimáln 2 praktické zkušenosti s ízení projekt v oblasti
implementace statistického informaního systému
Hlavní architekt dodavatele
- minimáln 3 zkušenosti na projektech z oblasti
implementace statistického informaního systému v roli
systémový architekt
52 z 101
Název projektové role
Vymezení odborných pedpoklad
Specialista na bezpenost
- mezinárodn uznávaný certifikát ISMS Auditor (Lead
Auditor, International Auditor) nebo CIS (Information
Security Manager) nebo ekvivalent daného certifikátu od jiné
akreditované autority
- minimáln 2 praktické zkušenosti v oblasti bezpenostních
projekt postavených na nkterém ze standard nap. ISO
13335, ISO 17799, ISO 27002, ISO 27001, ISO 21827, ITIL,
ISM3
Systémový architekt technologické
infrastruktury
- získaný a platný certifikát ITIL na IT Service Management
nebo ekvivalent daného certifikátu od jiné akreditované
autority
- minimáln 3 praktické zkušenosti v roli Systémového
architekta technologické infrastruktury
- prokazatelná zkušenost s tvorbou architektur rozsáhlých
informaních systém
Konzultant v oblasti ekonomických statistik
- minimáln 2 zkušenosti na projektech implementace
statistického informaního systému v roli
konzultanta/analytika oblasti ekonomických statistik
Konzultant v oblasti sociálních statistik
statistického informaního systému v roli
konzultanta/analytika oblasti sociálních statistik
Vedoucí aplikaního vývoje
rozsáhlých informaních systém
53 z 101
5 Technické a technologické ešení
projektu
Detailní popis technického a technologického ešení je uveden v Píloze .2
54 z 101
6 Zpsob zajištní projektu
6.1
Kritéria výbru varianty, popis a zdvodnní kritérií
V rámci projektu byla zvažována investiní a nulová varianta ešení celého Projektu s ohledem na
vzájemnou provázanost jednotlivých subsystém SIS.
Ponechání souasného stavu, tedy realizace nulové varianty popsané níže, (tj. nerealizace investiní
varianty), znemožuje v principu realizování jakýchkoliv pínos popsaných v kapitole „Pínosy
Projektu“.
Pírstkové náklady u nulové varianty jsou v tuto chvíli teoreticky nulové, nebo tato varianta
nepedpokládá žádnou novou innost. Ve skutenosti však mže neinnost, pípadn zbytená innost,
zvyšovat náklady SÚ a vyvolávat poteby pijímání nových pracovních sil (plat, poítae, literatura,
provoz kanceláe), navyšovat agendu apod.
Odkládání redesignu Statistického informaního systému mže mít nejenom pímý vliv na výši náklad,
ale mže se v budoucnosti projevovat i v náronjší adaptabilit úadu na legislativní, ekonomické a
sociální zmny.
Z hlediska zákonné povinnosti SÚ o poskytování statistických služeb státním orgán i orgánm EK
mže pípadná neschopnost kvalitn a vas zajistit požadavky tchto orgán negativn ovlivnit prestiž
úadu jak v rámci eské republiky, tak i v rámci Evropy. Celkový úinek projekt realizovaných v rámci
strategie EVS mže být v dsledku nepíliš efektivního propojení centrálních a statistických registr
nižší.
V neposlední ad mže mít realizace nulové varianty negativní vliv na atraktivitu úadu z hlediska
získávání kvalitních zamstnanc.
Pi výbru varianty jsou proto uvažována následující kritéria:
6.2
x
podpora realizace hlavního cíle strategie EVS
x
podpora komunikace mezi centrálními a statistickými registry
x
zvýšení podílu digitalizovaných dokument ve VS
x
dosažení snížení administrativní zátže na stran respondent
x
snížení náklad na stran SÚ
x
schopnost zajištní zákonem stanovených statistických služeb
x
zachování prestiže SÚ v rámci R a EU
Vyhodnocení variant po organizaní, procesní i technologické stránce
6.2.1 Nulová varianta
Souasný stav je takový, že SÚ realizuje postupný rozvoj SIS již adu let. Tento rozvoj je výrazn
limitován finanními možnostmi úadu, protože prioritními úkoly jsou zcela jednoznan oblasti
zamené na splnní povinností SÚ vyplývajících ze zákona. Dsledkem je, že SÚ má sice
rozpracovánu koncepci rozvoje SIS, která mže velmi zásadn zefektivnit výkon státní správy
v prostedí úadu, ale finanní prostedky v uplynulých letech umož
ovali ešit pouze nejaktuálnjší
problémy vyplývající z provozních poteb.
55 z 101
Nulová, neinvestiní varianta by zakonzervovala tento stav a všechny z nho vyplývající
problémy, kterými jsou zejména:
x Partikulárnost jednotlivých komponent – ešení jen úzké ásti problematiky, místo komplexního
pokrytí všech poteb SÚ v oblasti dané komponenty
x Velmi malá integrovanost, vzájemná nepropojenost nebo málo efektivní propojenost tchto
komponent
x Neexistence nkterých komponent
x Partikulární ešení stejných problém pro rzné statistické úlohy
x Velmi malá pružnost systému v rámci zmn zadání statistických úloh, malá efektivita jejich
opakovatelnosti atd.
6.2.2 Investiní varianta
Cílem Projektu je zajistit efektivní výkon všech proces v oblasti zpracování dat souasn s
optimalizací sbru a zpracování statistických dat a tvorby statistických informací vetn integrace
požadavk mezinárodních organizací zvlášt v souvislosti s dohodnutými mezinárodními statistickými
standardy.
Výsledkem investiní varianty bude zejména:
x Zásadní podprný integrující prvek práce úadu
x Podpora vzájemné komunikace základních a statistických registr VS
x Dosažení zcela nezbytné podmínky pro další rozvoj SÚ smrem k moderní evropské instituci
v oblasti statistiky
x Integrovaný SIS – technologicky i aplikan
x Maximáln efektivní sdílení dat i aplikaních komponent
x Systém ízený metadaty, tzn.velmi dynamický a variabilní vzhledem k zmnám ve statistických
úlohách
6.3
Struný popis nejvhodnjší varianty, zdvodnní výbru varianty
S ohledem na dosažení obecn požadovaných parametr u IOP projekt a dále s ohledem na
specifické pínosy Projektu, na jeho provázanost s ostatními projekty zamenými na modernizaci
veejné správy a propojení všech systém a zdroj dat ve VS, jako nejvhodnjší možnost
doporuujeme investiní variantu
z následujících dvod:
Investiní varianta má významný pozitivní dopad na naplnní všech výše uvedených kritérií (kap. 6.1).
Tato varianta tedy zvyšuje podíl digitalizovaných dokument ve VS, podporuje vzájemnou
komunikaci mezi základními a statistickými registry, pináší snížení administrativní zátže pro
respondenty, kteí picházejí do pravidelného kontaktu s SÚ, zvyšuje schopnost a rychlost
poskytování služeb, jakož i kvalitu poskytnutých informací a tím zajišuje dlouhodob prestiž
SÚ i rámci Evropy a adí se po bok statistickým úadm v ostatních zemích EU. Investiní varianta
zárove
zefektivuje innosti potebné pro zpracování statistických úloh díky elektronizaci
dokument a integraci statistických metod a postup i uvnit úadu a tím pispívá zásadn k naplnní
strategie EVS.
6.4
Výbrová ízení
Dodavatelské lenní zakázek je možné rozdlit do dvou skupin: Obsahové zakázky a Podprné
zakázky. První skupina zakázek je zamena na aktivity pokrývající celý hlavní statistický proces od
vzniku požadavku až po diseminaci statistických informací.
Obsahovou náplní první („nulté“) zakázky bude rozpracování zadání následných obsahových zakázek
do té míry, aby bylo možné efektivn vypsat výbrová ízení na dodavatele a souasn zajistit
dostatenou návaznost jednotlivých plnní. Alternativou k tomuto pístupu je vypsání obsahových
56 z 101
zakázek formou soutžního dialogu. Tento pístup však vede k vysoké asové náronosti na
vyhodnocení na stran pracovník SÚ a prodlužuje celý proces výbru dodavatel.
Druhá skupina zakázek je zamena na innosti související s ízením projektu a vytvoení nezbytné
podprné infrastruktury umož
ující úspšnou realizaci projektu ve stanoveném ase, kvalit, rozsahu a
rozpotu v. splnní všech legislativních a dalších požadavk.
Tabulka . 19 – Pedpokládaná výbrová ízení pro zajištní realizace Projektu
.
Obsahové zakázky – Název/Obsah
Pedpokládaný
objem fin. prostedk
(K v. DPH)
Termín
vypsání V
1.
Integrace
Obsahuje následující subsystémy: SMS, CENTRAL
a systémová integrace všech obsahových zakázek.
44 736 000
15.4.2010
2.
Vstupní subsystémy
Obsahuje následující subsystémy: VSTUP,
POŽADAVEK, PÍPRAVA, PROGRAM.
95 424 000
15.11.2010
3.
Výstupní subsystémy
Obsahuje následující subsystémy: DISEMINACE,
DATOVÁ TRŽIŠT
35 712 000
15.8.2010
4.
ICT
Obsahuje zajištní hardware, systémových služeb a
komunikaní infrastruktury.
64 608 000
1.2.2011
.
Podprné zakázky – Název/Obsah
Pedpokládaný
objem fin. prostedk
(K v. DPH)
Termín
vypsání V
1.
Právník projektu
Zajišuje právní poradenství související s
realizovanými veejnými zakázkami. Dbá na
dodržování souladu se zákonem o veejných
zakázkách.
3 072 000
1.3.2010
2.
Auditor projektu
Dohlíží na prbh celého projektu, kontroluje soulad
s úvodním zadáním
2 880 000
1.7.2013
3.
Projektový manažer
Zabezpeuje innosti plánování projektu, kontroly
plnní plánu, kontroly dosažení projektových cíl,
administrace projektu a ízení dokumentace.
Rovnž vykonává innosti související administrací
agendy týkající se erpání prostedk ze
strukturálních fond EU
15 552 000
1.3.2010
4.
Publicita projektu
Zajišuje nezbytné PR v souladu s požadavky na
publicitu evropských strukturálních fond. Rovnž
zajišuje další externí komunikaci v souvislosti s
projektem
1 248 000
1.7.2010
Žadatel se ídí pi výbru dodavatel zákonem . 137/2006 Sb., o veejných zakázkách v platném znní
a pravidly IOP.
57 z 101
7 Zajištní investiního
(dlouhodobého) majetku
7.1
Vymezení struktury dlouhodobého majetku
Majetek, který se v prbhu projektu stane majetkem investora, bude zajištn v souladu s intern platnými
pedpisy, které respektují píslušnou legislativu a metodické pokyny. V souasné dob existuje pro
evidenci majetku platná smrnice . 59 ze dne 6. prosince 2006. Tato upravuje pedmt a zásady vedení
operativní evidence majetku a zásob v organizaní složce státu Ministerstvo vnitra. Všechen nakupovaný
majetek je evidován v informaním systému, na kartách a je k nmu urena hmotná odpovdnost osoby.
Majetek, a již dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek bude zvláš evidován na píslušném stedisku
a ve zvláštní kapitole se samostatným oznaením, aby bylo možné majetek evidovat a zajistit jeho
funknost po dobu udržitelnosti projektu. K evidenci majetku, kterým bude v rámci tohoto projektu
hardware, software i další licence a práva, bude zpracována samostatná smrnice, která bude stanovovat
evidenci majetku poizovaného s pomocí financování z Integrovaného operaního programu. Stávající
smrnice dlí evidenci majetku do jednotlivých stup
, v rámci kterých udluje pravomoci i zodpovdnosti
k majetku. Majetek bude pravideln inventarizován.
Amortizaní plán projektu vychází z výše uvedených zpsob zajištní investiního majetku, a technického
ešení uvedeného v pedchozí kapitole. Amortizaní schéma vychází ze specifického modelu vnitního
výkaznictví SÚ (neexistence úetních odpis) a plánované faktické životnosti technologických prvk.
V následující tabulce je uveden amortizaní plán na základ stávajících informací o užití, provozu a
pedpokladech rozvoje projektu.
Tabulka 20 - Struktura investiního majetku v K
Investiní majetek
2010
2011
2012
2013
2014
Hardware (DHIM)
0
19 848 000
29 448 000
15 312 000
0
Projektová dokumentace
(PD)
Software (DNIM)
0
0
1 344 000
5 376 000
1 536 000
17 280 000
51 264 000
66 624 000
27 648 000
4 800 000
Obnova majetku je plánována postupn s ohledem na pedpokládanou životnost.
58 z 101
8 Harmonogram realizace projektu
vetn rozpotového
harmonogramu
8.1
Návrh harmonogramu projektu
Tabulka 21 – Návrh harmonogramu projektu dle fází a etap projektu
Etapy a hlavní milníky projektu Redesign SIS
Zahájení
Dokonení
Hlavní milníky
Start projektu
Obsahová V
V
ástka (K)
01.01.2010
Odevzdání žádosti o dotaci z IOP vetn všech povinných píloh
31.01.2010
Výbr Implementátora Redesign SIS
31.07.2010
Podpis smlouvy na implementaci Redesign SIS
31.08.2010
Zahájení implementaní fáze Redesign SIS
01.09.2010
Akceptace SIS pro pilotní provoz
30.06.2013
Zahájení pilotní a ovovací fáze SIS
01.07.2013
Akceptace SIS pro ostrý provoz
30.06.2014
Zahájení provozní fáze Redesign SIS
01.07.2014
Pípravná fáze
01.08.2009
31.08.2010
Implementaní fáze Redesign SIS
01.09.2010
30.06.2013
ízení projektu
01.09.2010
30.06.2013
ízení kvality
01.09.2010
30.06.2013
SF administrace
01.09.2010
30.06.2013
1. etapa Implementaní fáze
01.09.2010
31.12.2010
Detailní architektura subsystému SMS – 1.pírstek
01.09.2010
31.12.2010
1
5 376 000,-
Detailní architektura subsystému CENTRAL
01.09.2010
31.12.2010
1
4 992 000,-
Detailní architektura subsystému DISEMINACE – 1.pírstek
01.09.2010
31.12.2010
3
2 496 000,-
Detailní architektura subsystému PROGRAM – 1.pírstek
01.09.2010
31.12.2010
2
4 416 000,-
01.01.2011
30.06.2011
Detailní architektura subsystému SMS – 2.pírstek
01.01.2011
31.06.2011
1
2 304 000,-
Realizace APV subsystému SMS – 1.pírstek
01.01.2011
30.06.2011
1
3 456 000,-
Realizace APV subsystému CENTRAL – 1.pírstek
01.01.2011
30.06.2011
1
3 648 000,-
Detailní architektura subsystému DISEMINACE – 2.pírstek
01.01.2011
30.06.2011
3
4 608 000,-
Realizace APV subsystému DISEMINACE – 1.pírstek
01.01.2011
30.06.2011
3
5 376 000,-
59 z 101
Zahájení
Dokonení
Obsahová V
Detailní architektura subsystému PROGRAM – 2.pírstek
01.01.2011
30.06.2011
2
2 112 000,-
Realizace APV subsystému PROGRAM – 1.pírstek
01.01.2011
30.06.2011
2
4 032 000,-
01.07.2011
31.12.2011
Testy APV subsystému SMS – 1.pírstek
01.07.2011
31.12.2011
1
1 000 000,-
Realizace APV subsystému SMS – 2.pírstek
01.07.2011
31.12.2011
1
2 456 000,-
Realizace APV subsystému CENTRAL – 2.pírstek
01.07.2011
31.12.2011
1
3 648 000,-
Testy APV subsystému DISEMINACE – 1.pírstek
01.07.2011
31.12.2011
3
5 376 000,-
Testy APV subsystému PROGRAM – 1.pírstek
01.07.2011
31.12.2011
2
4 032 000,-
Detailní architektura subsystému PRIPRAVA
01.07.2011
31.12.2011
2
4 416 000,-
Detailní architektura subsystému VSTUP – 1.pírstek
01.07.2011
31.12.2011
2
4 800 000,-
Dodávka HW a základního SW – 1.ást
01.07.2011
31.12.2011
4
19 848 000,-
01.01.2012
30.06.2012
Testy APV subsystému SMS – 2.pírstek
01.01.2012
30.06.2012
1
5 376 000,-
Testy APV subsystému CENTRAL
01.01.2012
30.06.2012
1
2 880 000,-
Realizace APV subsystému DISEMINACE – 2.pírstek
01.01.2012
30.06.2012
3
4 608 000,-
Realizace APV subsystému PROGRAM – 2.pírstek
01.01.2012
30.06.2012
2
6 912 000,-
Realizace APV subsystému PRIPRAVA
01.01.2012
30.06.2012
2
2 304 000,-
Detailní architektura subsystému VSTUP – 2.pírstek
01.01.2012
30.06.2012
2
9 792 000,-
Realizace APV subsystému VSTUP – 1.pírstek
01.01.2012
30.06.2012
2
6 720 000,-
01.07.2012
31.12.2012
Detailní návrh subsystému POZADAVKY – 1.pírstek
01.07.2012
31.12.2012
2
1 152 000,-
Optimalizace APV subsystému SMS
01.07.2012
31.12.2012
1
1 728 000,-
Projektová dokumentace subsystému SMS
01.07.2012
31.12.2012
1
576 000,-
Optimalizace APV subsystému CENTRAL
01.07.2012
31.12.2012
1
2 112 000,-
Testy APV subsystému DISEMINACE – 2.pírstek
01.07.2012
31.12.2012
3
4 800 000,-
Optimalizace APV subsystému DISEMINACE
01.07.2012
31.12.2012
3
2 304 000,-
Projektová dokumentace subsystému DISEMINACE
01.07.2012
31.12.2012
3
768 000,-
Testy APV subsystému PROGRAM – 2.pírstek
01.07.2012
31.12.2012
2
6 912 000,-
Testy APV subsystému PRIPRAVA
01.07.2012
31.12.2012
2
2 304 000,-
Testy APV subsystému VSTUP – 1.pírstek
01.07.2012
31.12.2012
2
2 000 000,-
Realizace APV subsystému VSTUP – 2.pírstek
01.07.2012
31.12.2012
2
4 720 000,-
01.07.2012
31.12.2012
4
29 448 000,-
01.01.2013
30.06.2013
Projektová dokumentace subsystému CENTRAL
01.01.2013
30.06.2013
1
384 000,-
Detailní návrh subsystému POZADAVKY – 2.pírstek
01.01.2013
28.02.2013
2
960 000,-
60 z 101
Zahájení
Dokonení
Obsahová V
Realizace subsystému POZADAVKY
01.01.2013
30.04.2013
2
1 200 000,-
Testy subsystému POZADAVKY
01.05.2013
30.06.2013
2
720 000,-
Projektová dokumentace subsystému PROGRAM
01.01.2013
30.06.2013
2
576 000,-
Projektová dokumentace subsystému PRIPRAVA
01.01.2013
30.06.2013
2
384 000,-
Testy APV subsystému VSTUP – 2.pírstek
01.01.2013
30.06.2013
2
6 720 000,-
Projektová dokumentace subsystému VSTUP
01.01.2013
30.06.2013
2
960 000,-
01.07.2013
30.06.2014
ízení projektu
01.07.2013
30.06.2014
ízení kvality
01.07.2013
30.06.2014
SF administrace
01.07.2013
30.06.2014
01.07.2013
31.12.2013
Pilotní a ovovací provoz subsystému PROGRAM
01.01.2014
30.06.2014
2
2 496 000,-
Dokonení projektové dokumentace subsystému PROGRAM
01.01.2014
30.06.2014
2
576 000,-
Pilotní a ovovací provoz subsystému CENTRAL
01.01.2014
30.06.2014
1
1 536 000,-
Dokonení projektové dokumentace subsystému CENTRAL
01.01.2014
30.06.2014
1
384 000,-
Pilotní a ovovací provoz subsystému PRIPRAVA
01.01.2014
30.06.2014
2
2 496 000,-
Dokonení projektové dokumentace subsystému PRIPRAVA
01.01.2014
30.06.2014
2
384 000,-
Pilotní a ovovací provoz subsystému VSTUP
01.01.2014
30.06.2014
2
4 992 000,-
Pilotní a ovovací provoz subsystému DISEMINACE
01.07.2013
31.12.2013
3
4 416 000,-
Dokonení projektové dokumentace subsystému DISEMINACE
01.07.2013
31.12.2013
3
960 000,-
Pilotní a ovovací provoz subsystému SMS
01.07.2013
31.12.2013
1
2 112 000,-
Dokonení projektové dokumentace subsystému SMS
01.07.2013
31.12.2013
1
768 000,-
01.07.2013
31.12.2013
4
15 312 000,-
01.01.2014
30.06.2014
Pilotní a ovovací provoz subsystému VSTUP
01.01.2014
30.06.2014
2
4 032 000,-
Dokonení projektové dokumentace subsystému VSTUP
01.01.2014
30.06.2014
2
960 000,-
Pilotní a ovovací provoz subsystému POZADAVKY
01.07.2013
31.12.2013
2
768 000,-
Dokonení projektové dokumentace subsystému POZADAVKY
01.07.2013
31.12.2013
2
576 000,-
01.07.2014
30.12.2019
1. etapa Provozní fáze
01.07.2014
31.12.2014
01.01.2015
31.12.2015
01.01.2017
31.12.2016
01.01.2018
31.12.2018
01.01.2019
31.12.2019
Pilotní a ovovací fáze SIS
1. etapa Pilotní a ovovací fáze
2. etapa Pilotní a ovovací fáze
Provozní fáze SIS - doba min. udržitelnosti
61 z 101
Tabulka 22 – Návrh harmonogramu projektu dle subsystém
subsystém
CENTRAL
DISEMINACE
ICT
POŽADAVEK
PROGRAM
PÍPRAVA
SMS
VSTUP
8.2
aktivita
návrh architektury a ešení
dodání APV
optimalizace
projektová dokumentace
dodání APV
optimalizace
maintenance
nákup HW a SW
dodání APV
optimalizace
dodání APV
optimalizace
dodání APV
optimalizace
dodání APV
optimalizace
dodání APV
optimalizace
2010
X
X
2011
2012
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
2013
2014
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Návrh rozpotového harmonogramu projektu
Pístup k píprav rozpotového harmonogramu
Vzhledem ke zpsobu financování projektu je klíové zajistit spolufinancování ze státního rozpotu ve
výši 15%. Harmonogram projektu proto obsahuje specifické aktivity a termíny vážící se k pedávání
požadavk na spolufinancování ze státního rozpotu. Jedná se o podklady týkající se stedndobého
výhledu a zejména žádosti o spolufinancování ze státního rozpotu. Žádost je teba pedat na
Ministerstvo financí nejpozdji do 31.7. píslušného roku na financování výdaj píštího roku.
Nezbytnou podmínkou pro schválení žádosti o spolufinancování je, aby byl projekt schválen ídícím
orgánem prostednictvím webové žádosti Benefit7.
62 z 101
Tabulka 23 – Plán aktivit pi podání žádosti
innost
Zahájení
Dokonení
31.12.2009
Zpracování rozpotu projektu v rozpadu do
jednotlivých let financování
Podání žádosti o spolufinancování na rok 2010
1.1.2010
15.2.2010
Aktualizace rozpotu po uzavení úetnictví r. 2009
1.1.2010
31.3.2010
Podání informace pro stedndobý výhled na MF
1.1.2010
30.4.2010
1.4.2010
30.6.2010
1.1.2011
31.3.2011
1.1.2011
30.4.2011
1.4.2011
30.6.2011
1.1.2012
31.3.2012
1.1.2012
30.4.2012
1.4.2012
30.6.2012
1.1.2013
31.3.2013
1.1.2013
30.4.2013
1.4.2013
30.6.2013
1.1.2014
31.3.2014
1.1.2014
30.4.2014
Vyhodnocení ekonomiky celého projektu
1.4.2014
30.6.2014
63 z 101
9 Finanní a ekonomická analýza
9.1
Rozpoet Projektu
Celkové náklady Projektu po celou dobu trvání jsou rozdleny podle jednotlivých položek rozpotu.
Následující tabulka ukazuje náklady celkem na Projekt a rozdlení po etapách.
Náklady jsou dále rozdleny podle pedpokládaného financování Projektu. Financování Projektu se
pedpokládá následovn:
-
Podpora ze strukturálních fond (ERDF)
85 %
-
Státní rozpoet
15 %
Rozpoet je zpracován podle jednotlivých fází a položek rozpotu.
Tabulka 24 - Hodnota jednotlivých fází Projektu
íslo
Popis fáze
Zahájení fáze
(datum)
Ukonení fáze
(datum)
Hodnota fáze v K
1
Pípravná
1.8.2009
31.8.2010
4 537 000
2
Implementaní
1.9.2010
30.6.2013
235 845 000
3
Pilotní, optimalizaní
a testovací
1.7.2013
31.12.2014
57 239 000
Celkem
9.2
297 621 000
Financování subsystém SIS v letech
Tabulka 25 – Rozvrh postupného financování v letech 2010-2014
subsystém
2010
2011
2012
2013
AUDIT
2014
2 880 000
Celkový
souet
2 880 000
CENTRAL
4 992 000
5 760 000
4 992 000
2 304 000
19 584 000
DISEMINACE
2 496 000
15 360 000
12 480 000
5 376 000
35 712 000
19 848 000
29 448 000
15 312 000
64 608 000
1 152 000
2 880 000
10 176 000
13 824 000
3 648 000
32 064 000
4 416 000
4 608 000
3 264 000
12 288 000
9 216 000
7 680 000
2 880 000
25 152 000
4 800 000
23 232 000
12 672 000
4 992 000
45 696 000
8 018 000
14 654 000
13 406 000
13 166 000
5 017 000
54 261 000
25 298 000
85 766 000
110 822 000
61 502 000
14 233 000
297 621 000
ICT
POŽADAVEK
PROGRAM
4 416 000
PÍPRAVA
SMS
5 376 000
VSTUP
SPOLENÉ
SLUŽBY
CELKEM
1 344 000
5 376 000
64 z 101
9.3
ádný položkový rozpoet (zpsobilé náklady)
Tabulka 26 - ádný položkový rozpoet Projektu (v. DPH)
Celkové náklady projektu (v CZK)
Typy
náklad
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková
cena
Celkové
náklady
1
Hlavní zpsobilé výdaje - náklady na stavební
ást a nákup technologií
0,00
1.1
Zabezpeení výstavby (inženýrská innost)
0,00
1.2
Poízení pozemk
0,00
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
Stavební dokumentace
0,00
1.5
Stavební ást stavby
0,00
1.6
Technologická ást stavby
0,00
2
Hlavní zpsobilé výdaje - dlouhodobý hmotný
a nehmotný majetek
2.1
Nákup dlouhodobého hmotného majetku
2.2
Nákup dlouhodobého nehmotného majetku
prac.den
2.2.1
- DNHM - aplikace CENTRAL
2.2.2
240 480 000,00
64 608 000,00
64 608 000,00
9 160,00
19 200,00
175 872 000,00
prac.den
1 020,00
19 200,00
19 584 000,00
- DNHM - aplikace DISEMINACE
prac.den
1 860,00
19 200,00
35 712 000,00
2.2.3
- DNHM - aplikace POŽADAVEK
prac.den
280,00
19 200,00
5 376 000,00
2.2.4
- DNHM - aplikace PROGRAM
prac.den
1 670,00
19 200,00
32 064 000,00
2.2.5
- DNHM - aplikace PÍPRAVA
prac.den
640,00
19 200,00
12 288 000,00
2.2.6
- DNHM - aplikace SMS
prac.den
1 310,00
19 200,00
25 152 000,00
2.2.7
- DNHM - aplikace VSTUP
prac.den
2 380,00
19 200,00
45 696 000,00
2.3
Nákup drobného dl. hmotného i nehmotného
majetku
3
Hlavní zpsobilé výdaje - Publicita projektu
3.1
Nákup informaních tabulí, pamtních desek
3.2
Ostatní náklady na propagaci a publicitu
4
Hlavní zpsobilé výdaje - ízení projektu
4.1
Osobní náklady (v. odvod soc. a zdrav.
pojištní)
prac.den
5 757,19
3 200,00
18 423 000,00
4.2
Cestovné (cestovné, stravné, nocležné)
prac.den
135,00
2 000,00
270 000,00
4.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
4.4
Výdaje na vzdlávání
kurz
47,04
50 000,00
2 352 000,00
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
4.6
Nákup služeb na ízení projektu
prac.den
720,00
21 600,00
15 552 000,00
5
Hlavní zpsobilé výdaje - nákup služeb
5.1
Náklady na poradenství - finanní, technické,
ekonomické, právní aj.
prac.den
280,00
21 600,00
6 048 000,00
5.1.1
-náklady na finanní poradenství
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.2
-náklady na technické poradenství
prac.den
137,78
21 600,00
2 976 000,00
5.1.3
-náklady na právní poradenství
prac.den
142,22
21 600,00
3 072 000,00
infrastruktura (HW a ZSW)
1,00
0,00
1 248 000,00
deska/tabule
1,00
170 000,00
170 000,00
každoroní propagace
3,00
359 333,33
1 078 000,00
36 597 000,00
19 296 000,00
65 z 101
5.1.4
-náklady na ekonomické poradenství aj.
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.2
Výbrová ízení - zadávací dokumentace
V
5,00
679 926,08
1 728 000,00
5.3
Telekomunikaní služby
tel.služ.
1,00
8 640 000,00
8 640 000,00
5.4
Výdaje na studie, posudky, analýzy
prac.den
133,33
21 600,00
2 880 000,00
6
Kížové financování - max do výše 9%
6.1
pojištní)
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
6.2
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
6.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
6.4
Nájemné (leasing, pronájem)
0,00
6.5
Kopírování, tisk, grafické úpravy
0,00
6.6
Výdaje na peklady a tlumoení
0,00
6.7
6.8
Výdaje na ostatní služby
0,00
7
Zpsobilé výdaje celkem
297 621 000,00
8
Nezpsobilé výdaje celkem
0,00
8.1
DPH, kdy je nárok na odpoet na vstupu
(vyplní
jen plátce DPH)
0,00
8.2
Ostatní nezpsobilé výdaje
0,00
9
Píjmy získané bhem realizace projektu
plynoucí z
innosti, které jsou dotovány
10
Celkové náklady projektu bez píjm
Celkové náklady
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
297 621 000,00
297 621 000
Poznámky:
x
Vzdlávání je propoteno na pedpokládanou prmrnou cenu kurz, pi délce 3 dny (cena
zahrnuje náklady na školitele, prostory, techniku a pípadné další drobné náklady)
x
Kapacitní náronost jednotlivých aplikací a cenová náronost ICT byla stanovena na základ
Pílohy .2, Technický a technologický popis ešení
66 z 101
9.4
Finanní plán Pípravné fáze
Tabulka 27 - Druhové lenní náklad v Pípravné fázi Projektu v. DPH (v K)
Celkové náklady Pípravné fáze (v CZK)
Typy
náklad
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková
cena
Celkové
náklady
1
Hlavní zpsobilé výdaje - náklady na
stavební ást a nákup technologií
0,00
1.1
Zabezpeení výstavby (inženýrská
innost)
0,00
1.2
Poízení pozemk
0,00
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
0,00
1.5
0,00
1.6
0,00
2
2.1
Hlavní zpsobilé výdaje - dlouhodobý
hmotný a nehmotný majetek
Nákup dlouhodobého hmotného
majetku
0,00
infrastruktura (HW a
ZSW)
1,00
0,00
0,00
2.2
Nákup dlouhodobého nehmotného
majetku
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.1
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.2
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.3
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.4
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.5
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.6
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.7
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.3
Nákup drobného dl. hmotného i
nehmotného
majetku
3
3.1
3.2
4
4.1
4.2
Hlavní zpsobilé výdaje - Publicita
projektu
Nákup informaních tabulí, pamtních
desek
Ostatní náklady na propagaci a
publicitu
Hlavní zpsobilé výdaje - ízení
projektu
Osobní náklady (v. odvod soc. a
zdrav.
pojištní)
Cestovné (cestovné, stravné,
nocležné)
0,00
96 000,00
deska/tabule
1,00
20 000,00
20 000,00
1,00
76 000,00
76 000,00
2 041 000,00
prac.den
331,56
3 200,00
1 061 000,00
prac.den
10,00
2 000,00
20 000,00
4.3
Spotební materiál
4.4
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
4.6
prac.den
44,44
21 600,00
960 000,00
5
5.1
Náklady na poradenství - finanní,
technické,
prac.den
5.1.1
5.1.2
5.1.3
5.1.4
5.2
-náklady na ekonomické poradenství
aj.
Výbrová ízení - zadávací
dokumentace
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
2 400 000,00
71,11
21 600,00
1 536 000,00
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
prac.den
17,78
21 600,00
384 000,00
prac.den
53,33
21 600,00
1 152 000,00
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
V
2,00
432 000,00
864 000,00
1,00
0,00
0,00
5.3
5.4
0,00
6
0,00
6.1
zdrav.
pojištní)
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
67 z 101
6.2
nocležné)
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
6.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
6.4
0,00
6.5
0,00
6.6
6.7
6.8
0,00
7
4 537 000,00
8
0,00
8.1
DPH, kdy je nárok na odpoet na
vstupu (vyplní
jen plátce DPH)
0,00
8.2
0,00
9
Píjmy získané bhem realizace
projektu plynoucí z
10
Celkové náklady
9.5
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
4 537 000,00
4 537 000
Finanní plán Implementaní fáze
Tabulka 28 - Druhové lenní náklad v Implementaní fázi Projektu v. DPH (v K)
Celkové náklady Implementaní fáze (v CZK)
Typy
náklad
1
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková
cena
Celkové
náklady
0,00
1.2
innost)
Poízení pozemk
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
0,00
1.5
0,00
1.6
0,00
1.1
2
2.1
majetku
0,00
0,00
197 712 000,00
ZSW)
1,00
49 296 000,00
49 296 000,00
2.2
majetku
prac.den
7 730,00
19 200,00
148 416 000,00
2.2.1
prac.den
920,00
19 200,00
17 664 000,00
2.2.2
prac.den
1 580,00
19 200,00
30 336 000,00
2.2.3
prac.den
210,00
19 200,00
4 032 000,00
2.2.4
prac.den
1 510,00
19 200,00
28 992 000,00
2.2.5
prac.den
490,00
19 200,00
9 408 000,00
2.2.6
prac.den
1 160,00
19 200,00
22 272 000,00
2.2.7
nehmotného
majetku
projektu
desek
publicitu
projektu
zdrav.
pojištní)
prac.den
1 860,00
19 200,00
35 712 000,00
2.3
3
3.1
3.2
4
4.1
4.2
0,00
768 000,00
deska/tabule
1,00
150 000,00
150 000,00
1,00
618 000,00
618 000,00
26 421 000,00
prac.den
4 300,31
3 200,00
13 761 000,00
prac.den
90,00
2 000,00
180 000,00
68 z 101
nocležné)
4.3
Spotební materiál
4.4
spot.mat.
1,00
kurz
187,55
0,00
0,00
50 000,00
1 728 000,00
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
4.6
prac.den
497,78
21 600,00
10 752 000,00
prac.den
200,00
21 600,00
4 320 000,00
5.1.1
Hlavní zpsobilé výdaje - nákup
služeb
technické,
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.2
prac.den
111,11
21 600,00
2 400 000,00
5.1.3
prac.den
88,89
21 600,00
1 920 000,00
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
V
3,00
288 000,00
864 000,00
5.3
aj.
dokumentace
te.služby
1,00
5 760 000,00
5 760 000,00
5.4
0,00
6
zdrav.
pojištní)
nocležné)
0,00
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
6.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
6.4
0,00
6.5
0,00
6.6
6.7
6.8
0,00
7
235 845 000,00
8
5
5.1
5.1.4
5.2
6.1
6.2
10 944 000,00
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
0,00
vstupu (vyplní
jen plátce DPH)
8.1
8.2
0,00
0,00
9
10
Celkové náklady
235 845 000,00
235 845 000
Vzhledem k charakteru projektu jsou všechny náklady fixní povahy. Odpisy v Implementaní etap nejsou
uvedeny, protože žadatel majetek nebude odepisovat. V Implementaní etap nebudou vznikat žádné
výnosy. Investiní náklady budou kryty z dotace z programu IOP a státního rozpotu R.
9.6
Finanní plán Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze
Tabulka 29 - Druhové lenní náklad v Pilotní, optimalizaní a ovovací fázi Projektu v. DPH
(v K)
Celkové náklady Pilotní, optimalizaní a testovací fáze (v CZK)
Typy
náklad
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková
cena
Celkové
náklady
1
stavební ást
a nákup technologií
0,00
1.1
0,00
1.2
Poízení pozemk
0,00
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
0,00
69 z 101
1.5
0,00
1.6
0,00
2
2.1
42 768 000,00
1,00
15 312 000,00
15 312 000,00
prac.den
1 430,00
19 200,00
27 456 000,00
2.2.1
2.2.2
prac.den
100,00
19 200,00
1 920 000,00
prac.den
280,00
19 200,00
5 376 000,00
2.2.3
2.2.4
prac.den
70,00
19 200,00
1 344 000,00
prac.den
160,00
19 200,00
2.2.5
3 072 000,00
prac.den
150,00
19 200,00
2 880 000,00
2.2.6
prac.den
150,00
19 200,00
2 880 000,00
2.2.7
prac.den
520,00
19 200,00
9 984 000,00
2.3
nehmotného majetku
3
3.1
desek
3.2
4
4.1
pojištní)
2.2
0,00
384 000,00
deska/tabule
1,00
0,00
1,00
384 000,00
0,00
384 000,00
8 135 000,00
prac.den
1 125,31
3 200,00
3 601 000,00
4.2
prac.den
35,00
2 000,00
70 000,00
4.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
624 000,00
4.4
kurz
68,05
50 000,00
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
4.6
prac.den
177,78
21 600,00
3 840 000,00
5
5.1
technické,
prac.den
8,89
21 600,00
5.1.1
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.2
prac.den
8,89
21 600,00
192 000,00
5.1.3
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.4
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.2
V
0,00
0,00
0,00
5.3
tel.služby
1,00
2 880 000,00
2 880 000,00
5.4
prac.den
133,33
21 600,00
2 880 000,00
6
6.1
pojištní)
6.2
6.3
Spotební materiál
6.4
0,00
6.5
0,00
6.6
6.7
6.8
0,00
7
57 239 000,00
8
0,00
8.1
(vyplní
jen plátce DPH)
0,00
8.2
0,00
9
plynoucí z
10
Celkové náklady
5 952 000,00
192 000,00
0,00
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
57 239 000,00
57 239 000
70 z 101
9.7
Finanní plán dalšího provozu
Tabulka 30 - Druhové lenní náklad v provozní fázi Projektu(v K v. DPH)
Položka
Provozní
náklady
Další
rozvoj
1.rok
2.rok
3.rok
4.rok
5.rok
6.rok
Celkem
6 198 720
12 397 440
12 397 440
12 397 440
12 397 440
12 397 440
68 185 920
9 218 880
9 218 880
9 218 880
9 218 880
9 218 880
46 094 400
21 616 320
21 616 320
21 616 320
21 616 320
21 616 320
114 280 320
6 198 720
9.8
Plánované stavy majetku
V prbhu realizace Projektu bude v jednotlivých etapách poízen hmotný a nehmotný investiní
majetek. V tabulce jsou uvedeny stavy aktiv a pasiv na konci Projektu. Neinvestiní náklady Projektu,
které nebudou vstupovat do poizovací ceny software, nejsou v tabulce uvedeny (osobní náklady,
náklady na služby apod.).
Tabulka 31 - Plánované stavy aktiv a pasiv v jednotlivých letech (K)
Aktiva
12 / 2010
12 / 2011
12 / 2012
12 / 2013
12 / 2014
Stálá aktiva
- HIM
0
19 848 000
29 448 000
15 312 000
0
- NIM
17 280 000
51 264 000
67 968 000
33 024 000
6 336 000
Aktiva celkem
17 280 000
71 112 000
97 416 000
48 336 000
6 336 000
Pasiva
12 / 2010
12 / 2011
12 / 2012
12 / 2013
12 / 2014
Dotace IOP
14 688 000
60 445 200
82 803 600
41 085 600
5 385 600
2 592 000
10 666 800
14 612 400
7 250 400
950 400
17 280 000
71 112 000
97 416 000
48 336 000
6 336 000
Obžná aktiva
Státní rozpoet
Vlastní zdroje
Pasiva celkem
Majetek poízený v rámci Projektu zstane beze zmny po celou dobu využívání Projektu. Majetek
nebude odepisován, takže stavy majetku na konci jednotlivých období provozu se nebudou mnit.
71 z 101
9.9
Plánované krytí financování projektu
Tabulka 32 - Struktura financování projektu (v K)
Pilotní, optimalizaní
a ovovací fáze
Položka
Pípravná fáze
Implementaní fáze
Dotace EU
85%
3 856 450,00
85%
200 468 250,00
85%
48 653 150,00
Národní veejné zdroje
15%
680 550,00
15%
35 376 750,00
15%
8 585 850,00
Celkové krytí projektu
4 537 000,00
235 845 000,00
57 239 000,00
Výdaje projektu
4 537 000,00
235 845 000,00
57 239 000,00
0,00
0,00
0,00
Rozdíl
Tabulka 33 - Pehled erpání rozpotu dle etap projektu v K v. DPH
Fáze
Etapa
ástka
Období
Pípravná
Etapa 1
4 537 000
2010/1-8
Implementaní
Etapa 1
20 761 000
2010/9-12
Etapa 2
32 704 000
2011/1-6
Etapa 3
53 062 000
2011/7-12
Etapa 4
45 088 000
2012/1-6
Etapa 5
65 734 000
2012/7-12
Etapa 6
18 496 000
2013/1-6
Etapa 1
43 006 000
2013/7-12
Etapa 2
14 233 000
2014/1-6
Celkem
297 621 000
Celkem
72 z 101
12 864 900
72 901 100
85 766 000
85 766 000
3 794 700
21 503 300
25 298 000
25 298 000
Píjmy – státní
rozpoet R
Píjmy z provozu
(tržby)
Píjmy z dotace
(IOP)
Celkem píjmy
Náklady Projektu
0
0
Roní cash flow
-25 298 000
Celkem výdaje
Roní cash flow
-85 766 000
25 298 000
85 766 000
Náklady Projektu
Provozní náklady
0
85 766 000
0
25 298 000
Píjmy z provozu
(tržby)
Celkem píjmy
2011
0
2010
0
Píjmy / výdaje
Tabulka 35 - Operaní Cash-Flow projektu
85 766 000
25 298 000
Celkem výdaje
Provozní náklady
2011
2010
Píjmy / výdaje
Tabulka 34 - Finanní Cash-Flow projektu
9.10 Plán prbhu cash-flow
0
0
-110 822 000
110 822 000
110 822 000
2012
0
110 822 000
110 822 000
110 822 000
94 198 700
16 623 300
2012
0
0
-61 502 000
61 502 000
61 502 000
2013
0
61 502 000
61 502 000
61 502 000
52 276 700
9 225 300
2013
0
0
-20 431 720
20 431 720
6 198 720
14 233 000
2014
0
20 431 720
6 198 720
14 233 000
20 431 720
12 098 050
8 333 670
2014
0
0
73 z 101
-21 616 320
21 616 320
21 616 320
2015
0
21 616 320
21 616 320
21 616 320
21 616 320
2015
0
0
-21 616 320
21 616 320
21 616 320
2016
0
21 616 320
21 616 320
21 616 320
21 616 320
2016
0
0
-21 616 320
21 616 320
21 616 320
2017
0
21 616 320
21 616 320
21 616 320
21 616 320
2017
0
0
-21 616 320
21 616 320
21 616 320
2018
0
21 616 320
21 616 320
21 616 320
21 616 320
2018
0
0
-21 616 320
21 616 320
21 616 320
2019
0
21 616 320
21 616 320
21 616 320
21 616 320
2019
9.11 Vyhodnocení finanní analýzy
Z finanního hlediska se jedná o nenávratnou investici. Jedná se o investiní akci, jejímž cílem je
veejná služba. Hodnota investice je vyjádena pedevším její užitností pro cílové skupiny, kterými jsou
pedevším fyzické osoby, právnické osoby a orgány veejné moci. SIS pedstavuje nový technologicky
vysplý aplikaní systém, který bude základním prvkem podpory výkonu státní moci a úkol státní
statistické služby.
9.12 Ekonomická analýza (CBA)
Ekonomická analýza náklad a pínos je podrobn zpracována v Píloze . 1 tohoto dokumentu.
74 z 101
10 Hodnocení efektivity a
udržitelnosti projektu
Institucionální udržitelnost Projektu je dána udržitelností organizace/píjemce podpory, kterým je SÚ
jako ústední orgán státní správy.
Finanní udržitelnost Projektu je zajištna v rámci rozpotu SÚ, kdy je na provoz a rozvoj SIS
vylenna ástka cca 22 mil. K ron.
.
Zásadním problémem, se kterým se SÚ jako státní instituce potýká, je získávat a udržet zamstnance
s potebnou odborností v oblasti IT. Zásadní pekážku pedstavují finanní zdroje a tarifní platové
ohodnocení, kdy státní sféra mže jen velmi obtížn konkurovat privátnímu sektoru a dochází tak
k odlivu lidských zdroj do soukromých firem. To vyvolává pro SÚ nutnost zajišovat adu služeb
outsourcingem. V pípad Projektu proto bude nezbytné takto ešit zásadní funkci systémového a
technologického integrátora odpovídajícího za bezkonfliktní provoz celého Statistického informaního
systému.
10.1 Hodnocení efektivity projektu
Analýza byla provedena použitím standardního simulaního modelu z ady tzv. dynamických model,
který umož
uje výbr ekonomicky optimální varianty projektových zámr v daných, nebo i
prognózovaných podmínkách s respektováním faktoru asu. Hodnocení je pak provedeno porovnáním
kapitálových výdaj a pípadných píjm v horizontu plánované životnosti investice pomocí
diskontování sald istého cash flow na souasnou hodnotu.
Pro odpovídající výpoet isté souasné hodnoty projektu (anglická zkratka NPV – net present value) je
nutné stanovit vhodnou diskontní úrokovou míru. Správná úroková míra by mla vyjadovat mezní
cenu kapitálu, tj. náklady kapitálu na poízení investice. Investiní projekty místních samospráv
financované z veejných rozpot si nekladou za cíl finanní zhodnocení prostedk, ale slouží k rozvoji
a obnov veejných statk. Pro poteby tohoto projektu sazby stanovené Evropskou komisí pro
plánovací období 2007 – 2013, které stanovují sazbu 5 % pro diskontování finanních tok a 5,5 % pro
diskontování tok plynoucích z celospoleenských pínos a náklad.
Nulová varianta pedpokládá zachování souasného stavu. Statistický informaní systém je v provozu
více než 10 let. Nejvtšími prvodními jevy jeho zastarání jsou nízká provázanost jednotlivých
statistických zjišování, nízká efektivnost provozu a správy systému, vyšší zatížení respondent a nižší
kvalita statistických dat. Zachování souasného statistického systému neumožní pechod úadu na
moderní formu procesního ízení a výrazn komplikuje aplikaci moderních statistických metod
ovených partnerskými statistickými autoritami v rámci EU. Dále zstane zachována znaná
architektonická roztíštnost statistického systému.
S ohledem na charakter projektu, jehož primárním cílem není generovat píjmy, ale propojit všechny
registry veejné správy, snížit administrativní zátž respondent a zpístupnit obanm veejnou
správu, je teba zvážit dležitost a vypovídací schopnost ukazatel a posoudit, zda je u takového
projektu smysluplné finanní toky hodnotit. Hodnocení má smysl pouze ve vazb na CBA analýzu,
která zapoítává do finanních tok celospoleenské pínosy, ímž prokazuje rentabilitu, vhodnost a
význam projektu.
Kriteriální hodnocení projektu
Vzhledem ke zvolené variant ešení oproti nulové variant je dležité analyzovat kriteriální ukazatele
pro hotovostní toky vyplývající jak z finanní, tak i ekonomické analýzy. Tyto ukazatele jsou založené
na analýze mitelných náklad a pínos vypotených pírstkovou metodou, nezohled
ují další
pozitivní neocenitelné pínosy projektu.
75 z 101
Tabulka 36 - Kriteriální hodnocení projektu
Nulová varianta
istá souasná hodnota
(FNPV)
Vnitní výnosové
procento (FIRR)
Index FNPV/I
Finanní
ukazatele
0 K
nelze urit
0,00%
0,00
Doba návratnosti
Nulová varianta
(FNPV)
Vnitní výnosové procento
(FIRR)
Index FNPV/I
nelze urit
(FNPV)
Vnitní výnosové
procento (FIRR)
Index FNPV/I
Doba návratnosti
B/C
Diskontní sazba Fin
0 K
nelze urit
0,00%
0,00
Doba návratnosti
B/C
Investiní varianta
Socioekonomické
ukazatele
nelze urit
B/C
Finanní
ukazatele
-245 683 430 K
nelze urit
-82,53%
-0,58
0,53
5,00%
Socioekonomické
ukazatele
(FNPV)
(FIRR)
Index FNPV/I
Doba návratnosti
B/C
667 004 845 K
35,86%
224,07%
3,51
3,06
5,50%
istá souasná hodnota (NPV) – Finanní istá souasná hodnota (FNPV) dosahuje záporné
hodnoty, zatímco Ekonomická istá souasná hodnota (ENPV) je kladná, což dokazuje, že projekt není
zamen na generování zisku, ale má pedevším významné ekonomické pínosy pro analyzované
cílové skupiny.
Vnitní výnosové procento (IRR) – IRR je výše diskontní sazby, u které dosáhne projekt isté
souasné hodnoty rovné 0. Z pohledu IRR je projekt akceptovatelný, pokud IRR pevyšuje diskontní
sazbu, která je stanovena na 5,5 %. Z analýzy je zejmé, že po zohlednní ekonomických pínos
projekt dosahuje IRR, které je pijatelné pro financování.
Doba návratnosti – Návratnost projektu v ekonomické analýze dosahuje kratší doby, než je uvažovaný
asový horizont projektu.
Index rentability (NPV/I) – Ukazatel v podstat pedstavuje procento ziskovosti investice mené
istou souasnou hodnotou. Vzhledem k výsledkm analýzy isté souasné hodnoty je jasné, že index
dosáhne kladných hodnot pouze pi zohlednní ekonomických pínos projektu, což opt zdraz
uje
dležitost jeho dopad.
10.2 Ekonomické a finanní pedpoklady udržitelnosti Projektu
Udržitelnost projektu je zajištna v tom smyslu, že hlavní výstup jeho realizace v podob souhrnné
variantní studie proveditelnosti vetn architektury SIS bude využit pro pípravu a realizaci samotné
investice. Realizaní tým, který je uveden v žádosti o dotaci týkající se zpracování odborných analýz k
pedmtnému projektu,bude zárove
tvoit jádro širšího projektového týmu SÚ, který bude v Projektu
koordinovat celý proces implementace a zprovoznní zvoleného technického vybavení a aplikaního
ešení v prostedí SÚ.
Návratnost investice spoívá pedevším v nepímých pínosech – snížení administrativní zátže
respondent resp. úspory asu a zvýšení efektivity práce a ve zvýšení kvality statistických informací.
Finanní prostedky, potebné na provoz systému budou alokované v rozpotu úadu. Po ukonení
projektu bude operativní správa systému v kompetenci SÚ, jehož pracovníci budou zabezpeovat
funkcionalitu a provoz celého systému.
Výsledky projektu jsou v souladu a dlouhodobými cíly Smart Administration a je teba je vnímat v
kontextu s celkovou informatizací veejné správy. Výsledkem realizace Projektu bude vytvoení
76 z 101
„nástroje“, jehož prostednictvím bude SÚ schopen efektivnji plnit svoje úkoly. Tento vysoce
sofistikovaný „nástroj“ významn podpoí strategii Efektivní veejná správa sjednocením datových
zdroj základních a statistických registr.
Projekt není realizován za úelem tvorby zisku. Jeho provozní náklady budou hrazeny z vlastních
zdroj žadatele, resp. státního rozpotu R, ímž bude zajištna udržitelnost výsledk a výstup
projektu. Projekt má význam díky svým ekonomickým pínosm, které znan pevyšují hodnotu
pvodní investice a je tak vhodný pro podporu z Integrovaného operaního programu.
Finanní udržitelnost projektu
Projekt po skonení realizace pedpokládá finanní zajištní provozování SIS ze státního rozpotu. Pro
provoz, údržbu a prbžný rozvoj systému se poítá s prmrnou roní ástkou 22 mil. K, která bude
zajištna z rozpotu SÚ. Má-li být Projekt udržitelný, musí být provozní náklady na podobné nebo
nižší úrovni. Souasný systém je provozován již více než 12 let, jeho vstupní komponenty 17-19 let a
pohybuje se v nkterých komponentách již delší dobu za hranicí udržitelnosti. Rostoucí požadavky na
funkcionalitu, nové technologie a kompatibilitu s okolními systémy jakožto i podpora moderních metod
a postup statistických zjišování zpsobuje, že stávající systém již nevyhovuje a pro zajištní
fungování státní statistické služby by bylo v budoucnu teba stále více finanních prostedk pro
zachování jeho provozu.
Celkové roní náklady na udržení provozu dodaného HW a SW iní dle rozpotu 21 616 320,- K, což
je cca 7% z celkové ceny Projektu.
Projekt je tedy z hlediska investiní i provozní ásti udržitelný po dobu min. 10 let
od dokonení projektu a celospoleenské a socioekonomické pínosy pevažují
nad náklady. Souasné náklady na redesign SIS jsou poítány vetn všech
provozních náklad po dobu 5ti let.
Institucionální udržitelnost projektu
Žadatel zajistí institucionální udržitelnost projektu v rámci managementu projektu po skonení projektu.
Vzhledem k vylenní výše uvedené ástky 22 mil. K na provoz a rozvoj SIS lze pedpokládat finanní
udržitelnost Projektu v rozmezí 5-10 let. Souasný Statistický informaní systém je provozován více
než 10 let a minimáln stejná životnost je oekávaná i u nového systému.
.
77 z 101
11 Analýza a ízení rizik
11.1 Identifikace rizik, pravdpodobnost výskytu rizik, eliminaní opatení
Úkolem této ásti studie je vymezení základních rizikových faktor, které mohou být píinou i zdrojem
rizika, a zkoumání vlivu nejistých a promnlivých pedpoklad zámru na vybudování a rozvoje SIS.
Tato kapitola se zabývá následujícími tématy:
Popis možných následk pi realizaci rizika
Odhad pravdpodobnosti realizace rizik na základ historických dat nebo ze simulaních
model
Ohodnocení rizik na základ jejich následk a pravdpodobnosti jejich realizace
Návrh opatení na jejich snížení nebo eliminaci – organizaní, procesní, technologické a další
opatení
Náplní analýzy rizik je vypracovat pehled možných rizik, jejich lenní a analýza z pohledu
pravdpodobnosti jejich výskytu a závažnosti jejich následk. Dále jsou pak rizika piazena initelm,
kteí jsou schopni omezit vznik rizika nebo jejich následky, pípadn tato rizika sdílet nebo vylouit.
Cílem ízení rizik je zvýšit pravdpodobnost úspchu zámru a minimalizovat pípadná hrozící
nebezpeí.
V tabulce je uveden pehled a roztídní možných rizikových faktor identifikovaných v souvislosti
s realizací projektu.
Pro stanovení úrovn rizik byla použita následující íselná klasifikace:
1
2
3
4
úrove rizika zanedbatelná
úrove rizika pípustná
úrove rizika nežádoucí
úrove rizika nepípustná
Pro stanovení pravdpodobnosti výskytu rizik byla použita následující íselná klasifikace:
1
2
3
nízká
stední
vysoká
Taktika ízení rizik spoívá ve výbru nejvhodnjšího postupu pro zvládání píslušného rizika. Zvládání
rizika spoívá obecn ve snižování jeho dopadu anebo jeho pravdpodobnosti výskytu. Pro kritická
rizika se stanovují generické taktiky k jejich zvládnutí výbrem jedné z dále uvedených metod:
vylouení rizika, snížení rizika, penos rizika a pijetí rizika.
Smyslem základní taktiky je pedevším uvdomní si základního smru (resp. možnosti) pro snižování
významností rizika. Pro zvolenou taktiku zvládání rizika je zapotebí následn stanovit konkrétní
opatení (innosti). Uvedenými opateními jsou rzné procesy a postupy, které jsou založeny na
aktivním ovliv
ování rizika – snižování potenciálních dopad a pravdpodobnosti jejich vzniku
prostednictvím pijatých opatení a zajišovacích systém.
Pokud navržená opatení na omezení rizik pedpokládají finanní náklady, jsou tyto zahrnuty do
rozpotových náklad projektu.
78 z 101
V této sekci jsou analyzovány hlavní rizika realizace projektu a udržitelnosti jeho výstup. V souvislosti
s realizací projektu „Redesign SIS“ byla identifikována následující potencionální rizika:
Tabulka 37 - Katalog rizik projektu
ID
Riziko
Výskyt
Vliv
Hodnota
rizika
Pedcházení a eliminace rizika
1
3
3
Projektová dokumentace je zpracována
odborným dodavatelem, který byl vybrán v
rámci soutže o na architekturu SIS.
Souástí soutže bylo i prokázání kvalifikace
dodavatele a pracovník jeho týmu
Žadatel jakožto veejný zadavatel má bohaté
zkušenosti s realizací zadávacích ízení.
Souástí podmínek zadávacího ízení budou
reference dodavatele, požadavek na záruku
a servis zaízení.
V pípad, že by dodavatel nebyl schopen
ešení implementovat vas, došlo by ke
snížení efektivity poskytování služeb za
strany Zadavatele. Zadavatel smluvn zajistí,
aby byla implementace ve stanoveném
termínu hotová.
Navržené ešení minimalizuje
pravdpodobnost závažných technických
problém, neb se jedná o provený zpsob
ešení obvyklých úloh. Realizaní tým se
skládá ze zkušených odborník.
I toto riziko mže být eliminováno pouze
dkladným výbrem dodavatele ešení.
Dodavatel bude vázán smlouvou, ve které
bude dohodnuta pokuta za pípadnou
špatnou kvalitu ešení.
Pojistitelný majetek, vzniklý na základ
projektu, bude pojištn proti zcizení, zniení
a poškození, podle požadavk IOP.
Všichni pracovníci žadatele, kteí budou s
novým systémem pracovat, budou v rámci
realizace projektu ádn zaškoleni.
Preferována budou ešení prostednictvím
standardních aplikaních nástroj.
Softwarové prostedí, ve kterém budou
zamstnanci pracovat, bude ešeno
jednoduše, aby umožnilo intuitivní práci se
systémem.
Všichni pracovníci žadatele, kteí budou s
novým systémem pracovat, budou v rámci
realizace projektu ádn zaškoleni.
Softwarové prostedí, ve kterém budou
zamstnanci pracovat, bude ešeno
jednoduše, aby umožnilo intuitivní práci se
systémem.
R1
R1.2
Technická rizika
Nedostatky
v projektové
dokumentaci
R1.3
Výbr nekvalitního
implementátora
1
3
3
R1.4
Nedodržení termínu
dodávky
2
2
4
R1.5
Technické problémy pi
realizaci projektu
2
2
4
R1.6
Nedostatená kvalita
poízeného ešení
2
4
8
R1.7
Poškození poízeného
investiního majetku
2
3
6
R1.8
Zmna potebné
dovednostní struktury
zamstnanc
zadavatele
3
3
9
R1.8
Vyšší nároky na
ovládání nového
systému úedníky
3
3
9
R2
Organizaní a
procesní rizika
Nekvalitní projektový
tým
1
3
3
R2.1
lenové projektového týmu byli vybráni na
základ své specializace, odbornosti a
zkušeností. Jedná se o pracovníky, kteí mají
pesn stanovené kompetence a
79 z 101
odpovdnosti a na jejich innost dohlíží
editel projektu.
Koordinaci zavádní nového systémového
ešení bude zajišovat editel projektu.
Budou realizovat dohled nad dodavatelem a
vytváet potebné podmínky pro rychlou a
kvalitní koordinaci.
Žadatel zajistil dostatenou kapacitu pro
realizaci projektu. Byly vytvoeny veškeré
podmínky, aby byla zajištna plynulá
realizace projektu. Projekt svým rozsahem
nevyžaduje velký poet len týmu.
Harmonogram projektu byl bhem pípravy
tohoto dokumentu navržen s maximálním
drazem na eliminaci tohoto rizika a bude
stejným zpsobem rozpracován do detailní
podoby v úvodu realizaní ásti projektu.
R2.2
Nedostatená
koordinace
implementaních prací
2
3
6
R2.3
Nedostatená kapacita
zadavatele pro realizaci
projektu
2
3
6
R2.4
Nedostatená
koordinace nábhu
cílového stavu SIS s
organizací rutinního
provozu ve stávajícím
stavu
Informaní rizika
Nekvalitní zabezpeení
a uložení dat
3
3
9
1
3
3
R3.1
Nekvalitní zabezpeení
a uložení dat
2
2
4
R3.2
Nízké zabezpeení
práce s osobními daty
2
2
4
R4
R4.1
Právní rizika
Nedodržení pravidel
pro zadávání veejných
zakázek
Nedodržení podmínek
programu IOP
1
3
3
Žadatel jakožto veejný zadavatel má bohaté
zkušenosti s realizací zadávacích ízení
2
3
6
Realizace projektu bude v pípad schválení
dotace dále koordinována s odborem fond
MV. lenem projektového týmu je také SF
administrátor
3
3
9
Jedinou možností, jak eliminovat riziko
neobdržení dotace, je vypracování žádosti o
dotaci v nejlepší možné podob. Pro
dosažení tohoto cíle byly jednotlivé kroky
pípravy žádosti o dotaci pravideln
konzultovány s ídícím orgánem IOP.
Výbrová ízení budou v pípad schválení
dotace dále konzultováno s O IOP, aby se
pedešlo krácení/zamítnutí uznatelných
náklad.
Monitorovací ukazatele byly na samém
poátku zvoleny reáln.
R3
R3.1
R4.2
R5
R5.1
Finanní rizika
Nezískání dotace z IOP
R5.2
Neproplacení všech
uznatelných náklad
1
2
2
R5.3
Nedodržení
monitorovacích
ukazatel projektu
Nezajištní prostedk
na pípadné vyvolané
investice i jiné
nezpsobilé náklady
podmi
ující realizaci
1
3
3
2
2
4
R5.4
Pístupem k datm budou disponovat pouze
oprávnné osoby. Vzhledem k navrhované
architektue ešení by pravdpodobnost
tohoto rizika mla být výrazn nižší v
cílovém, než ve stávajícím stavu
Pístupem k datm budou disponovat pouze
oprávnné osoby. Vzhledem k velkému
nárstu objemu dat bude poteba data
pravideln zálohovat.
V pípravné fázi projektu byla podrobn
zvážena a projednána problematika práce s
daty a jejich zabezpeením. Stávající
systém, do kterého bude nové ešení
implementováno, je dostaten zabezpeen.
80 z 101
R5.5
R6
R6.1
R6.2
projektu, které nebyly
pedem známy
Nedostatek finanních
prostedk v provozní
fázi projektu
Provozní rizika
Nedostatená poptávka
ze strany potenciálních
klient a cílových
skupin
Nedostupnost pracovní
síly s kvalifikaními
pedpoklady pro
zajištní udržitelnosti
systému v rutinním
provozu
2
3
6
Žadatel má s provozem obdobných investic
zkušenosti.
Prostedky budou zajištny v rámci bžného
rozpotu žadatele, náklady provozní fáze
nepedstavují nadmrní zatížení rozpotu
žadatele.
1
3
3
Poptávka je dána úkoly státní statistické
služby
2
3
6
Žadatel má kvalitní tým pracovník s
odpovídajícími zkušenostmi. Provoz projektu
je schopen zajistit v rámci standardního
výkonu veejné správy bez dalších nárok na
mzdové náklady (využití stávajících
zamstnanc).
11.2 ízení otevených otázek (Issue management)
V rámci operativního ízení zakázky (projektu), vzniká ada nevyešených (otevených) otázek a
problém. ada z nich mže perst v rizika a zpsobit další problémy. Proto v rámci ízení zakázky
bude pi ízení otevených otázek postupováno takto:
x Každý problém (otevená otázka) je evidován. Za evidenci je zodpovdný Vedoucí zakázky
(projektu) za Dodavatele – Projektový manažer, nebo jím povený len realizaního týmu.
x Za vyešení problému (otevené otázky) je zodpovdný Vedoucí zakázky (projektu) za Dodavatele
– Projektový manažer.
x Ke každému záznamu v evidenci je piazen termín pro vyešení.
x Ped vypršením tohoto termínu hledají povení pracovníci realizaního týmu nebo Vedoucí
zakázky (projektu) za Zadavatele a Dodavatele adekvátní opatení. Vedoucí zakázky (projektu) za
Zadavatele a Dodavatele rozhodnou v uvedeném termínu o ešení problému. V pípad neshody
názor eskalují rozhodnutí na jednání ídící komise (výboru). Souástí eskalace je návrh ešení.
x Pokud ešení vyžaduje spuštní procesu Zmnového ízení, uiní tak neprodlen Vedoucí zakázky
(projektu) za Dodavatele. Pípadné zmny do ídící dokumentace se realizují v procesu ízení
zmn.
x Po vyešení problému je v seznamu zmnn aktuální stav problému.
Otázky související s Issue managementem jsou pravideln projednávány na schzkách Vedoucích
zakázek za Zadavatele a Dodavatele.
Pro evidenci problém a otevených otázek bude použita šablona „Seznam problém a otevených
otázek.xls“. Pro její používání platí následující pravidla:
x Na prvním listu bude vyplnn název zakázky (projektu).
x Pro každé riziko bude vyplnn odpovídající ádek. Význam jednotlivých položek je uveden
v záhlaví sloupc jako komentá a v následující tabulce.
Tabulka 38 - Seznam problém a otevených otázek
Sloupec (záhlaví)
Význam – zadávané hodnoty
# - oznaení problému
Ix, kde x je poadové íslo. I znaí, že jde o problém (Issue).
Typ (kategorie) problému
Typ problému
Použijte následující hodnoty:
Žádost o informaci
Organizaní problém
81 z 101
Sloupec (záhlaví)
Technický problém
Jiný problém
Popis problému
Struný slovní popis problému
Oblasti dopad
Oznaení oblastí, které jsou problémem ovlivnny. Hodnotou „x“ bude
oznaena ovlivnná oblast (mže jich být více).
Popis dopad
Struný slovní popis dopad
Návrh opatení
Slovní popis opatení k eliminaci problému nebo k vyešení otevené otázky.
Autor / Zdroj
Jméno osoby, která problém identifikovala a která musí být o ešení
informována.
Priorita pro ešení problému (otevené otázky).
Použijte následující hodnoty:
Priorita (ohodnocení)
Kritická
Vysoká
Stední
Nízká
Stav ešení problému (otevené otázky):
Stav ešení
Otevený - Problém je identifikován, zatím není identifikována zodpovdná
osoba a opatení
Aktivní - Akce pro ochranu ped problémem je spuštna
Pozastavený - bezprostedn nehrozí, nejsou provádny žádné akce k ešení
ale je teba jej sledovat
Uzavený - dále neovliv
uje projekt
ešitel (zodpovdná osoba)
Osoba zodpovdná za vyešení problému
Datum identifikace
Datum identifikace problému (otevené otázky)
Požadované datum vyešení
Požadované datum vyešení problému. Není-li zadáno, nebo již vypršelo,
bude pole zvýraznno.
Je požadována eskalace?
Píznak požadavku na eskalaci
Datum eskalace
Datum eskalace problému
Eskalováno komu?
Osoba, které byla eskalace pedána k ešení
Datum vyešení problému
Datum, kdy se problém vyešil.
11.3 ízení rizik
Splnní stanovených cíl Projektu pedpokládá úzkou spolupráci, efektivní komunikaci a plnní dílích
úkol v požadovaném ase a kvalit všemi leny projektových tým. Pi ízení zakázky (projektu) hrozí
výskyt událostí, které mohou mít negativní vliv na harmonogram, cenu a kvalitu. Tyto události se
nazývají hrozby. Hrozby mohou asem perst v rizika.
82 z 101
S Projektem podobného rozsahu jsou vždy spojena rizika, která mohou ovlivnit kvalitu a vasnost
realizace pedmtu plnní. Aby byla rizika pod kontrolou, bude provádno ízení tchto rizik. Souástí
ízení je snižování pravdpodobnosti výskytu rizik a snižování dopad u rizik, která nastanou.
Aktuální otázky související s ízením rizik jsou pravideln projednávány na schzkách Vedoucích
zakázek za Zadavatele a Dodavatele.
Za ízení rizik je zodpovdný Vedoucích zakázky (projektu) za Dodavatele. Na ízení rizik se aktivn
podílí Vedoucích zakázky (projektu) za Zadavatele.
ízení rizik bude probíhat podle tchto pravidel:
x Každé podezení na hrozbu je evidováno. Všichni lenové realizaního týmu jsou povinni na
hrozby upozor
ovat své vedoucí (manažery) zakázky.
x Vedoucí zakázky (projektu) za Zadavatele a Dodavatele rozhodnou, zda se jedná o skutenou
hrozbu i riziko a nastaví odpovídající stav. POZOR: stav se mže v prbhu asu mnit, proto
musí všechny hrozby a rizika zstat v evidenci
x K evidovaným hrozbám a rizikm jsou pravideln vyhodnocovány pravdpodobnost výskytu a
dopady na zakázku (projekt). Interval aktualizace je týden.
x U hrozeb, které perostou v rizika budou definována opatení. Definovaná opatení musí být
preventivní (pro snížení pravdpodobnosti výskytu rizika) a nápravná (pro pípad výskytu rizika
k eliminaci dopad).
x Opatení a stavy rizika jsou souástí evidence.
x Pokud ešení rizika vyžaduje spuštní procesu Zmnového ízení, uiní tak neprodlen Vedoucí
zakázky (projektu) za Dodavatele. Pípadné zmny do ídící dokumentace se realizují v procesu
ízení zmn.
Pro evidenci rizik a opatení bude použita šablona „Seznam rizik a plánovaných opatení.xls“. Pro její
používání platí následující pravidla:
x Na prvním listu bude vyplnn název zakázky (projektu) a hranice priorit podle pokyn, nebo budou
ponechány implicitní hodnoty.
x Pro každé riziko bude vyplnn odpovídající ádek na listu „Seznam rizik“. Význam jednotlivých
položek je uveden v záhlaví sloupc jako komentá a v následující tabulce.
Tabulka 39 - Seznam rizik a plánovaných opatení
Sloupec (záhlaví)
# - oznaení rizika
Oznaení rizika ve formátu Rx, kde x je poadové íslo rizika a R znaí, že
se jedná o riziko
Popis rizika
Struný slovní popis rizika
Oblasti dopad
Oznaení oblastí, které jsou rizikem negativn ovlivnny. Hodnotou „x“
bude oznaena ovlivnná oblast (mže jich být více).
Pravdpodobnost výskytu
Hodnota, která udává pravdpodobnost výskytu. 0,1 je nejnižší
pravdpodobnost a hodnota 0,9 je pravdpodobnost nejvyšší. Hodnota je
použita k automatickému výpotu priority ešení rizika.
Ohodnocení dopad
Je íslo, které udává pedpokládanou výši dopad. 1 jsou dopady
minimální a 9 jsou dopady maximální. Hodnota je použita k automatickému
výpotu priority ešení rizika.
Priorita (hodnocení)
Automaticky poítaná hodnota
Strategie ešení
Strategie použitá pro ízení rizika. Budou použity následující hodnoty:
Avoidance / Zamezení, odstranní
Úprava projektu tak, aby nebyl ovlivnn rizikem – nejastjší zpsob ízení
projektových rizik:
Kritická cesta, teorie omezení (kritický etz – Goldrath), FMEA
Celková rezerva innosti
Volná rezerva innosti
Nezávislá rezerva innosti
Transfer / Penos
Reorganizací projektu lze dosáhnout toho, že riziko nese nkdo jiný
(zákazník, dodavatel, banka, tetí strana)
Outsourcing, dodávky na klí, fix-time-fix-price
Acceptance / Pijetí
83 z 101
Nkdy je nutné se s rizikem smíit. Monitorujte dané riziko, pipravte si plán
nápravy následk. Pijmete-li riziko, neznamená to, že jej nechcete
zmenšit – pipravte konkrétní kroky, které povedou k redukci dopad.
Insurance / Pojištní
Specifický penos rizika na pojišovnu nebo zajišovnu. Pojištní je zisková
innost! Riziko, které pojišovna kryje, je vždy menší!
Stav ešení rizika
Autor / Zdroj
ešitel / Zodpovdná
osoba
Datum identifikace
Datum zmny stavu
Reduction / Zmenšení
Specifický druh zamezení, odstranní rizika, kdy se nám nepodaí riziko
kompletn odstranit, ale alespo
zmenšit.
Aktivní - Akce pro ochranu ped rizikem je spuštna
Sledované - bezprostedn nehrozí, ale je teba jej sledovat
Uzavené - dále neohrožuje projekt
Jméno osoby, která riziko identifikovala a která musí být o ešení
informována.
Jméno osoby, která je zodpovdná za ízení a sledování rizika.
Datum, kdy bylo riziko identifikované.
Datum poslední zmny stavu.
Pro každé riziko musí být definováno opatení. Význam jednotlivých položek je uveden v záhlaví
sloupc jako komentá a v následující tabulce.
Tabulka 40 – Identifikace opatení
Sloupec (záhlaví)
# - oznaení opatení
Identifikace opatení podle tchto pravidel: ORx, kde x je poadové íslo.
OR znaí, že jde o opatení k riziku
# - oznaení rizika
Vazba na riziko, ke kterému se opatení vztahuje.
Popis opatení
Popis akcí, které budou provedeny ke snížení pravdpodobnosti výskytu a
dopad rizika.
Typ opatení
Typ opatení:
Preventive / Preventivní
Opatení, jehož cílem je snížit pravdpodobnost výskytu rizika.
Stav opatení
ešitel / zodpovdná
osoba
Datum vzniku opatení
Datum poslední kontroly
Consequent / Následné
Opatení, jehož cílem je minimalizace dopad u rizika, které již nastalo.
Aktivní - opatení je spuštno
Ukonené - dále neaplikováno
Jméno osoby zodpovdné za realizaci opatení.
Datum, kdy bylo opatení vytvoeno a schváleno. Nejsou-li kontroly
provádny, automaticky dojde k zvýraznní pole.
Datum poslední kontroly. Nejsou-li kontroly provádny v pedepsaném
týdenním intervalu, automaticky dojde k zvýraznní pole.
Tak jako rizika mohou negativn ovlivnit projekt, mohou se vyskytnout skutenosti, které jej ovliv
ují
pozitivn. Tch je teba využívat a zvyšovat pravdpodobnost jejich výskytu a jejich dopady.
84 z 101
Technická rizika
Nedostatky v projektové dokumentaci
Výbr nekvalitního implementátora
Nedodržení termínu dodávky
Technické problémy pi realizaci
projektu
Nedostatená kvalita poízeného
ešení
Poškození poízeného investiního
majetku
Zmna potebné dovednostní struktury
zamstnanc zadavatele
Vyšší nároky na ovládání nového
systému úedníky
Organizaní a procesní rizika
Nekvalitní projektový tým
Nedostatená koordinace
implementaních prací
Nedostatená kapacita zadavatele pro
realizaci projektu
Nedostatená koordinace nábhu
cílového stavu SIS s organizací
rutinního provozu ve stávajícím stavu
Riziko
R2.4
R2.3
R2
R2.1
R2.2
R1.8
R1.8
R1.7
R1.6
R1
R1.2
R1.3
R1.4
R1.5
ID
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Sponzor
projektu
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Nositel
projektu
Tabulka .41 – Podíl jednotlivých rolí na stran SÚ pi ízení rizik
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Manažer
projektu
11.3.1 Základní podíl jednotlivých rolí na stran SÚ pi ízení rizik
X
X
X
X
X
X
X
X
Vcný
gestor
projektu
85 z 101
X
X
X
X
X
X
X
Technický
gestor
projektu
X
X
X
X
X
X
Manažer
kvality
X
X
Externí
ICT
expert
X
X
X
X
Právník
projektu
X
X
X
X
X
X
Vedoucí
ešitel.
týmu
Informaní rizika
Nekvalitní zabezpeení a uložení dat
Nekvalitní zabezpeení a uložení dat
Nízké zabezpeení práce s osobními
daty
Právní rizika
Nedodržení pravidel pro zadávání
veejných zakázek
Nedodržení podmínek programu IOP
Finanní rizika
Nezískání dotace z IOP
Neproplacení všech uznatelných
náklad
Nedodržení monitorovacích ukazatel
projektu
Nezajištní prostedk na pípadné
vyvolané investice i jiné nezpsobilé
náklady podmi
ující realizaci projektu,
které nebyly pedem známy
Nedostatek finanních prostedk
v provozní fázi projektu
Provozní rizika
Nedostatená poptávka ze strany
potenciálních klient a cílových skupin
Nedostupnost pracovní síly s
kvalifikaními pedpoklady pro zajištní
udržitelnosti systému v rutinním
provozu
Riziko
R6.2
R6
R6.1
R5.5
R5.4
R5.3
R4.2
R5
R5.1
R5.2
R4
R4.1
R3
R3.1
R3.1
R3.2
ID
X
X
X
X
X
Sponzor
projektu
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Manažer
projektu
X
Nositel
projektu
X
X
X
Vcný
gestor
projektu
86 z 101
X
X
X
X
X
X
Technický
gestor
projektu
X
X
X
X
X
Manažer
kvality
X
X
Externí
ICT
expert
X
Právník
projektu
X
Vedoucí
ešitel.
týmu
12 Vliv projektu na životní prostedí
a vliv projektu na rovné píležitosti
Projekt ve své realizaní fázi nemá negativní vliv na životní prostedí, pesto lze pedevším v jeho
provozní fázi spatovat píznivý vliv na udržitelný rozvoj. Jedná se pedevším o celospoleenské
pínosy, které plynou z provozu Statistického informaního systému a to šetrnost k životnímu prostedí
pi spoteb papíru nebo zvýšení rychlosti vyizování statistických povinností ekonomických subjekt a
tím snížení spoteby elektrické energie, což má následn píznivý vliv na snižování emisí v ovzduší.
Projekt Redesign SIS pln respektuje naízení Rady (ES) . 1083/2006 o obecných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti
ohledn základních horizontálních témat, tedy udržitelného rozvoje a rovných píležitostí.
Svým charakterem tento projekt nespadá mezi aktivity, kterých se problematika rovných píležitostí
dotýká bezprostedn. V jeho rámci nicmén nebudou provádny žádné aktivity, které by bhem své
realizace i ve svém výsledku vedly k nerovnému i diskriminanímu pístupu definovanému v l. 16,
tedy z hlediska pohlaví, rasy nebo etnického pvodu, náboženského vyznání nebo svtového názoru,
zdravotního postižení, vku nebo sexuální orientace.
Udržitelný rozvoj, obecn chápaný v sociální, ekonomické a environmentální dimenzi, je v l. 17
omezen na ochranu a zlepšování kvality životního prostedí („Cíle fond jsou sledovány v rámci zásad
udržitelného rozvoje a prosazování cíle Spoleenství chránit životní prostedí a zlepšovat jeho kvalitu.“).
Projekt jako takový není primárn namíen ke zlepšování situace v oblasti životního prostedí, ohledn
psobení na jeho kvalitu lze oekávat neutrální i mírn pozitivní vliv. Smyslem Projektu je
prostednictvím zlepšení informaní a komunikaní infrastruktury veejné správy zvýšit její efektivitu.
Hlavním výstupem je dosažení stavu vykazujícího zrychlení správních proces a snížení náklad na
státní aparát, což jsou cíle v duchu zásad udržitelného rozvoje.
87 z 101
13 Zhodnocení projektu na základ
výsledk studie
Zásadní závry studie proveditelnosti:
Tato studie proveditelnosti projektového zámru „Redesign statistického informaního systému
v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“ byla vypracována jako jeden z podklad pro
rozhodnutí o investici i pro návrhy opatení eliminace i snížení rizik spojených s realizovatelností
Projektu. Studie prokázala také zpsobilost Projektu pro spolufinancování z evropských zdroj.
Smyslem této studie bylo shromáždit veškeré dostupné relevantní informace o tomto projektu a
zhodnotit jeho realizovatelnost v oblasti jeho:
Zámr a cíl, kterých má být realizací dosaženo
Obsahové nápln (pedmtu Projektu)
Zpsobu technologického ešení
Náklad a možností financování
Ekonomického zhodnocení
Organizaního zabezpeení
Harmonogramu realizace
Rizik
Projekt je z pohledu navrhovaného ešení proveditelný, zvolené výstupy projektu jsou reálné. Dobrým
základem pro kvalitní a fundované ešení implementace projektu je pímé metodické vedení a dohled
ze strany žadatele projektu – SÚ.
Projekt je pipraven k realizaci.
Z pohledu kalkulovaných lidských zdroj a jejich nasazení lze projekt hodnotit jako racionáln a logicky
vystavný. Podmínkou realizovatelnosti je projektované nasazení zkušených odborník. Požadovaná
profesní struktura lidských zdroj odpovídá náronosti jednotlivých úkon a je nutným pedpokladem
úspšné realizace projektu. Z hlediska zajištní managementu, nasazení a ízení lidských zdroj se jeví
projekt jako proveditelný.
Zámrem projektu je zajistit vytvoení nové podoby SIS - jednoho z klíových systém SÚ, která
umožní efektivnji sdílet data ve veejné správ a optimáln využívat datové zdroje. Projekt obsáhle a
logicky zdvod
uje a zdraz
uje prokazatelnou potebnost nového designu Statistického informaního
systému. Jednotlivé innosti projektu jsou asov a vcn logicky navrhnuty. Projekt je z hlediska
harmonogramu prací proveditelný.
Projekt je finann dobe zabezpeen a je ve všech ástech v rámci
rozpotovaných ástek proveditelný.
S ohledem na charakter projektu, jehož primárním cílem není generovat píjmy, je projekt hodnocen
z hlediska socioekonomických pínos, viz kapitola „Pínosy Projektu“, jako proveditelný a smysluplný
a jeho význam zasahuje do všech oblastí veejné správy. Projekt je z hlediska technického,
organizaního a finanního dobe pipraven k realizaci a neexistují žádné objektivní skutenosti bránící
realizaci projektu zahájit.
88 z 101
13.1 Zásadní kriteriální ukazatele a jejich hodnoty spotené z výsledných
hotovostních tok
Tabulka 42 – Hlavní kriteriální ukazatele a jejich hodnoty
Název a oznaení
ukazatele
Výsledná hodnota
Komentá
Vnitní výnosové
procento (EIRR)
35,86%
Socioekonomická sazba ( 5,5
%)
istá souasná
spoleenská hodnota
(ENPV)
667 004 845 K
Kladná hodnota
Index ENPV/I
224,07%
Kladná hodnota
3,51
Kladná hodnota
3,06
Kladná hodnota
Skutená doba
návratnosti
z nediskontovaných
socio-ekonomických
tok
Index B/C - pomr
pínos k újmám
13.1.1 Vnitní výnosové procento
je míra výnosnosti investice, vypoítaná iterací, tj. hledáním takové úrokové míry, pro kterou istá
souasná spoleenská hodnota investiní varianty je rovna nule. EIRR investiní varianty kalkulované ze
socioekonomických tok iní 35,86%.
13.1.2 istá souasná spoleenská hodnota
je kumulována hodnota diskontovaných socioekonomických hotovostních tok v píslušném období.
Diskontováním diskontní sazbou dojde k výpotu reálné hodnoty budoucího hotovostního toku. ENPV
projektu ze socioekonomických tok je 667 mil. K.
13.1.3 Index rentability
uvádí pomr isté souasné spoleenské hodnoty a investiních náklad investiní varianty, udává vlastn
socioekonomickou rentabilitu investice. Projekt vykazuje ze socioekonomických parametr hodnotu
rentability 224,07%. Jako investiní náklady jsou v pípad Projektu uvažovány veškeré náklady vetn
provozních po dobu 5 let.
13.1.4 Doba návratnosti
je as, který ubhne od realizace investice do jejího splacení z generovaného hotovostního toku. Doba
spoleenské návratnosti projektu ze socioekonomického toku je 3,51 rok.
89 z 101
13.1.5 Pomr pínos a náklad
Pomuje sumaci dosažených nediskontovaných pínos k sumaci nediskontovaných náklad investiní
varianty projektu a jeho hodnota je 3,06 z ehož plyne, že spoleensko-ekonomické pínosy projektu cca 3
x pevyšují jeho náklady.
13.1.6 Výsledky citlivostní analýzy
Citlovostní analýza nebyla provedena. Dvodem je neexistence rozumných alternativ k investiní variant.
Dvedem je nutnost realizovat celý projekt Redesingu SIS v pedkládané podob, tedy komplexn. Nulová
varianta znamená postupnou ztrátu schopnosti SÚ resp. eské republiky plnit rostoucí požadavky ze
strany státní statistické služby a orgán Evropské Unie.
Shrnutí:
Projekt je z hlediska investiní i provozní ásti udržitelný po dobu nejmén
10-ti let a celospoleenské a socioekonomické pínosy pevažují nad
náklady.
13.2 Výsledky analýzy rizik
Z provedené analýzy rizik Projektu (kap.11) vyplývá, že minimální množství rizik je z hlediska
závažnosti dopadu možné považovat za vysoce i stedn významnou, naproti tomu pevažující
množství identifikovaných rizik je charakteristické jen nízkou mírou závažnosti.
Z hlediska dosažené významnosti je za výrazná teba považovat rizika pesahující svým vlivem
hodnotu 3 (tj. rizika s hodnotou vlivu 4 – 9, v tabulce jsou oznaena tun).
Ve fázi realizace jsou nejpodstatnjšími riziky
1.
2.
3.
nedostatená kvalita poízeného ešení
nezajištní prostedk na pípadné vyvolané investice i jiné nezpsobilé náklady podmi
ující
realizaci projektu, které nejsou pedem známy
neplnní cíl i monitorovacích indikátor v dsledku zpožování realizace projektu.
Riziko .1 mže být eliminováno pouze dkladným výbrem dodavatele ešení. Dodavatel bude vázán
smlouvou, ve které bude dohodnuta pokuta za pípadnou špatnou kvalitu ešení.
Pedcházení ostatním rizikm (.2-3) je zabezpeeno nastavením funkního systému implementaní
struktury s jednoznan vymezenými odpovdnostmi, informaními toky a nkolikastup
ovou kontrolou
a koordinací aktivit a pravidelným monitorováním projektu jako celku, které v pípad poteby umožní
relativn flexibilní reakci na vzniklý problém a jeho možné následky v projektovém i celkovém mítku.
90 z 101
14 Upozornní a doporuení
14.1 Upozornní a doporuení zpracovatele studie proveditelnosti
Na základ informací uvedených v analýze náklad a pínos, výsledk finanní analýzy, hodnocení
studie proveditelnosti, s oporou o metodické postupy a politiky IOP konstatujeme, že Projekt má smysl,
celospoleenský pínos a pozitivní vliv na zefektiv
ování fungování VS, a proto
DOPORUUJEME
jeho realizaci a poskytnutí podpory ze strukturálních fond EU v programovém období 2007 – 2013
v rámci INTEGROVANÉHO OPERANÍHO PROGRAMU pro prioritní osu 1, Oblasti intervence 1.1a a
1.1b - Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ.
91 z 101
15 Projekty realizované SÚ
Tabulka 43 – Projekty realizované v dotaním programu eským statistickým úadem
Název a referenní íslo akce/grantu/projektu
Název programu
Alokace
(EUR)
Pidlení
dotace
Komunitární granty
Business and Consumer Surveys – Industry No.
ECFIN/013/2004/374941
Grant EC – DG
ECFIN
21,590.00
26 April 2004
Business and Consumer Surveys – Investment,
Construction, Retail Trade, Services No.
ECFIN/035/2004/377902
Grant EC – DG
ECFIN
36,015.00
19 April 2004
Business and Consumer Surveys – Labour Survey No.
ECFIN/127/2004/380681
Grant EC – DG
ECFIN
2,792.00
28 May 2004
Short Term Statistics – Theme 444
Grant EC – Eurostat
D3
30,000.00
7 September
2004
A5
24,500.00
5 October
2004
D7
33,575.00
20 December
2004
D7
36,800.00
20 December
2004
D1
33,976.70
14 December
2004
Labour Force Survey Ad hoc Module 2005 on
reconciliation of work and family life No. 2004 3210
0011
D1
33,260.30
14 December
2004
Development on the field of the structural surveys with
reference to the coverage of units with less than 10
employees (Labour Costs Survey and Structure of
Earnings Survey) No. 2004 3220 0004
D1
40,590.00
14 December
2004
Implementation of Revised Methodologies for the
Collection of the Data on Accidents at Work (ESAW)
D6
9,847.00
20 December
2004
Improved Implementation of ESA95-application of the
software SNA-NT for supply-use tables in current and
constant prices No. 2004 4010 0015
C1
24,000.00
20 December
2004
Quarterly National Accounts
C2
1) Distinction Eurozone & non-Eurozone of non
domestic indicators; 2) Output prices in other services;
3) Turnover in other services; 4) Output prices in
construction; 5) Hours worked, Wages & Salaries No.
2004 44401 020
Community Subsidies for User Support on European
Statistics
No. 2004 17300004
Data Collection on ICT Use and E-commerce in
Enterprises
No. 2004 49102 011
Data Collection on ICT Use in Households and by
Individuals
No. 2004 49102 012
Labour Force Survey
No. 2004 3210 0002
No. 2004 35200 004
No. 2004 4110 0001
Project 1: Sector accounts
25,500.00
20 December
2004
21,700.00
92 z 101
Project 2: Flash estimates
Harmonised data Collection of 2005 on Business
Demography
D3
6,730.00
21 December
2004
D3
36,000.00
20 December
2004
Edicom Action 2 – Improvement of the Intrastat/
Extrastat primary information monitoring systém
No. 2004 5320 2035
F2
42,207.00
22 December
2004
Edicom Action 6 – Improvement of operators register
No. 2004 5320 2036
F2
27,020.00
22 December
2004
Edicom Action 9 – Development of multilingual on-line
access to international trade data No. 2004 5330 1006
F2
27,687.00
22 December
2004
Urban Audit Historical Data
Grant EC – DG
Regio/ Eurostat E4
6.500,00
24 February
2005 **)
Purchasing Power Parities (Consumer prices and real
estate agencies rent survey) No. CCI
2004.CE.16.0.AT.068
Grant EC – DG
Regio/ Eurostat C5
48,000.00
25 February
2005 **)
Business and Consumer Surveys (construction, retail
trade, services and investment)
Grant EC – DG
ECFIN
41,848.00
10 May 2005
Grant EC – DG
ECFIN
22,459.00
10 May 2005
1,100,000.00
decreased to
10 June 2005
No. 2004 44201 020
Factors of Business Success
No. 2004 44201 030
No. CCI 2004 CE 16 0 AT 081
No. ECFIN/123/2005/406817
Business and Consumer Surveys (industry)
No. ECFIN/106/2005/406129
2005 Survey on Agriculture Holdings
No. 62102.2005.001-2005.056
900,000.00
Amendment
TAPAS Action 2004, Phase 2
8 August
2005
20,000.00
23 August
2005
Pilot Studies on ICT Expenditure and Investment No.
49102.2005.001-2005.203
20,934.51
7 September
2005
Labour Force Survey ad hoc module on transition from
work to retirement
44,038.48
4 October
2005
55,530.84
14 November
2005
Improved implementation of ESA 95
No. 40100.2005.001-2005.344
36,900.00
21 November
2005
TAPAS 2005 - Updating of the Farm Register from the
administrative data sources
60,000.00
6 December
2005
351,825.00
13 December
2005
40,693.39
13 December
2005
Grant EC – DG
6.500,00
24 February
Improvement of data quality for orchard production
No. 67101.2005.001-2005.028
No. 32100.2005.004-2005-215
Data Collection on ICT Usage in Households and by
Individuals
No. 49102.102.008-2005.442
No. 67101.2005.001-2005.126
EU-SILC
No. 36400.2005.001-2005.424
Data Collection on ICT Usage and
e-commerce in Enterprises
No. 49102.2005.007-2005.603
Urban Audit Historical Data
93 z 101
No. CCI 2004 CE 16 0 AT 081
Regio/ Eurostat E4
2005 **)
Purchasing Power Parities (Consumer prices and real
estate agencies rent survey) No. CCI
2004.CE.16.0.AT.068
Grant EC – DG
Regio/ Eurostat C5
48,000.00
25 February
2005 **)
Business and Consumer Surveys (construction, retail
trade, services and investment)
Grant EC – DG
ECFIN
41,848.00
10 May 2005
Grant EC – DG
ECFIN
22,459.00
10 May 2005
1,100,000.00
decreased to
10 June 2005
No. ECFIN/123/2005/406817
Business and Consumer Surveys (industry)
No. ECFIN/106/2005/406129
2005 Survey on Agriculture Holdings
No. 62102.2005.001-2005.056
900,000.00
Amendment
TAPAS Action 2004, Phase 2
8 August
2005
20,000.00
23 August
2005
Pilot Studies on ICT Expenditure and Investment
No. 49102.2005.001-2005.203
20,934.51
7 September
2005
Labour Force Survey ad hoc module on transition from
work to retirement
44,038.48
4 October
2005
55,530.84
14 November
2005
Improved implementation of ESA 95
No. 40100.2005.001-2005.344
36,900.00
21 November
2005
TAPAS 2005 - Updating of the Farm Register from
the administrative data sources
60,000.00
6 December
2005
351,825.00
13 December
2005
40,693.39
13 December
2005
13,600.00
19 December
2005
36,500.00
20 December
2005
14,541.01
20 December
2005
6,622.65
20 December
2005
Improvement of data quality for orchard production
No. 67101.2005.001-2005.028
No. 32100.2005.004-2005-215
Individuals
No. 49102.102.008-2005.442
No. 67101.2005.001-2005.126
EU-SILC
No. 36400.2005.001-2005.424
Data Collection on ICT Usage and
e-commerce in Enterprises
No. 49102.2005.007-2005.603
Data collection exercise for indicators covering DG
Agri´s axis 3 “Improving the quality of life in rural areas
and encouraging diversification of economic activity”
No. 61300.2005.003-2005.559
Quarterly national accounts (sector accounts and flash
estimates)
No. 01400.2005.003-2005.651
Consolidation of methodologies for the collection of
the data on accidents at work and occupational
diseases
Subaction A. Implementation of revised methodologies
for the collectionof the data on accidents at work
No. 35200.2005.003-2005.625
Subaction B. Implementation of EODS methodology for
the collection of the data on occupational diseases
94 z 101
No. 35200.2005.003-2005.626
Subaction C. Collection of statistical data socioeconomic costs of accidents at work
20,313.99
20 December
2005
50,000.00
21 December
2005
8,000.00
22 December
2005
16,364.90
22 December
2005
35,000.00
1 November
2006
351,825.00
29 September
2006
Grant EC – DG
ECFIN
23,385.00
11 April 2006
Grant EC – DG
ECFIN
42,025.00
11 April 2006
900,000.00
21 March
2006
56,470.00
17 October
2006
18,163.25
09 November
2006
43,773.16
19 December
2006
6,379.68
17 October
2006
14,044.55
5 December
2006
No. 35200.2005.003-2005.627
2005 PPP Programme
No. 55201.2005.013-2005.466
Pilot study on Harmonized Index of Consumer Prices at
Constant Tax Rates (HICP-CT) – Action 2
No. 55101.2005.006-2005.804
Community subsidies for user support on European
statistics
No. 17200.2005.012-2005.498
2006 PPP Production of Data by 25 Member States
No. 55201.2006.001-2006.163
EU-SILC 2007 Operation
No. 36401.2006.001-2006.189
Business and Consumer Surveys – (Industry)
No. ECFIN/040/2006/432692
Business and Consumer Surveys – (Construction, Retail
Trade, Services Investment)
No. ECFIN/053/2006/432991
2007 survey on the structure of agricultural holdings in
Czech Republic pursuant to Council Regulation (EEC)
No. 571/88 amended by Council Regulations 2467/96
and 1435/2004 and the Commission Regulation
204/2006
No. 62103.2005.001-2006.032
Implementation of Commission Regulation
No. 341/2006 adopting the specification of the 2007 ad
hoc module on accidents at work and work-related
health problems provided for by Council Regulation (EC)
No. 577/98 and amending Regulation (EC) No.
384/2005
No. 35200.2006.004-2006.291
Community subsidies for user support on European
statistics
No. 17201.2006.002-2006.255
Data collection on ICT usage and
e-commerce in enterprises
No. 49102.2006.007-2006.420
Implementation of pilot studies in the framework of
FATS, action 1: exports and imports of goods and
services, intra-group exports and imports of goods and
services
No. 44201.2005.002-2006.349
Statistics on the Economic Activity of Enterprises Statistical Development Project „International Sourcing”
-Action 1 “Ad-hoc Survey on International Sourcing”
No. 44201.2005.002-2006.364
95 z 101
Support to the National Statistical Authorities for the
Implementation of the System of Health Accounts
4,926.28
19 December
2006
10,000.00
1 November
2006
10,200.00
18 December
2006
8,664.78
20 December
2006
Developing indicators and assessment of economic
impact for ICT using linked sources and EU information
society surveys
Grant EC – Eurostat,
the programme to be
undertaken by 12
statistics offices of
EU member states,
led by the office for
National Statistics of
the United Kingdom
(ONS)
5,439.00
Consortium
Agreement
undersigned
by the Czech
Statistical
Office in July
2006, ONS is
the recipient
Individuals
53,184.76
10 April 2007
Business and Consumer Surveys - (Construction, Retail
Trade, Services Investment)
Grant EC – DG
ECFIN
43,652.00
4 April 2007
Business and Consumer Surveys - (Industry)
Grant EC – DG
ECFIN
24,200.00
4 April 2007
2002 Phare MB
Programme on
Statistical Cooperation
450,000.00
5 October
2004
2002 Phare MB
Programme on
41,950.00
4 August
2004
Pilot Project: External Trade and Intrastat Phare 2002ARTEMIS-NSI-CZ-09-04-AV-PHP-020
2002 Phare MB
Programme on
20,000.00
22 September
2004
Pilot Project: Quality in Statistics
2002 Phare MB
Programme on
15,000.00
29 November
2004
No. 35100.2006.012-2006.538
EU-SILC: Study of the impact on comparability of
national implementations
No. 36401.2006.003-2006.384
Drafting of Quarterly National Accounts Inventories for
the Czech Republic
No. 41100.2005.006-2006.547
CENEX Statistical Methodology
No. 22100.2006.002-2006.684
Phare
GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics
No. 2004.19100.005
Data Collection Projects:
2004 Web site content survey
Monthly statistical survey on retail trade
Survey on ICT Usage in Households
Improvement of Business Register 2004
Illegal activities data collection
Finance on education
Urban Audit II Phase 2
Innovation Survey
Pilot Project: ICT Usage Survey
Phare 2002-NSI-CZ-AFC-ICT-06-04-CT-SB FOR IC 002
AFC-QUALITY-CZ-PHARE02-10-04-CT-CG for IC-068
96 z 101
Pilot Project: Healthcare Statistics
2002 Phare MB
Programme on
19,000.00
29 November
2004
2002 Phare MB
Programme on
2,000.00
21 December
2004
2002 Phare MB
Programme on
7,500.00
21 December
2004
2002 Phare MB
Programme on
3,000.00
21 December
2004
2002 Phare MB
Programme on
28,000.00
14 December
2004
2002 Phare MB
Programme on
45,250.00
21 December
2004
2003 Phare MB
Programme on
740,000.00
28 December
2004
18,000.00
CIO 2404 Component 3.4
2002 Phare MB
Programme on
7 February
2005
Pilot Project: Structural Indicator on Pesticides
2002 Phare MB
17,000.00
1 March 2005
1138-HCS-SerCon-Czech Republic-1
Pilot Project: Constant Prices
1119-CP-SerCon-Czech Republic-1
Pilot Project: GNI Inventories
1119-GNI-SerCon-Czech Republic-1
Pilot Project: Transition GDP-GNI
1119-GDP-GNI-SerCon-Czech Republic-1
Pilot Project: Job Vacancies Statistics
1138-JVS-SerCon-Czech Republic-1
Pilot Project: Income and Living Conditions Statistics
1138-ILC-SerCon-Czech Republic-1
GRANT - Provision of Technical Assistance for Statistics
No. 2004.19100.019
Data Collection Projects:
Assessment of GNI inventories
Inventory on constant price estimates
Capital formation and Capital stock
Supply-Use Tables/Input-Output Tables
Sector Accounts
Short-term statistics
Inward Statistics on Foreign Affiliates
Labour market policy statistics
Job vacancies survey
Labour Force Survey
Health care labour account
Vocational training survey
Educational finance statistics
Production and consumption of animal products
Agriculture accounts
Agriculture prices
Environmental accounting/Environmental statistics
(NAMEA Air Emissions, Economy-wide material flow
accounts)
Pilot Project: Quality of Regional Statistics
97 z 101
Consumption
Pilot Project: Harmonised milk statistics
Programme on
12,000.00
2002 Phare MB
Programme on
March 2005
CZ 0302.05
Phare 2003
2,200,000.00
Transition Facility
333,201.34
14 December
2005
250,927.95
13 December
2006
Strengthening of the Capacity of the CZSO
Transition facility
Transition Facility Multi-Beneficiary Programme for
Statistical Integration in 2004 No. 19100.20050012005.530
Multi-Beneficiary
Programme
Evaluation of GNI inventories
Improvement of coverage and timeliness of quarterly
national accounts
Production of inward FATS
RD statistics
External trade
Improvement of the quality of the business register
Implementation of a survey on vocational training in
enterprises
Implementation of the European Core Health Interview
Survey
Improvement of statistics of causes of death
Transition Facility Multi- Beneficiary Programme for
Statistical Integration in 2005
No. 19100.2006.002-2006.639
Transition Facility
Multi-Beneficiary
Programme
Innovation statistics
Statistics on Careers of Doctorate Holders
External Trade Statistics
Implementation of Revised NACE
Methodological and technological preparation of the
Census 2011
Morbidity statistics
CZ 0404.05
Improvement of the Household Surveys Processing
CZ 0603.05
Strengthening of the Czech Statistical Office
Administrative Capacity by the implementation of
Statistical Metainformation System
Transition Facility
2004
140,000.00
Transition Facility
2006
750,000.00
98 z 101
16 Použité zdroje
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zákon . 365/2000 Sb., o informaních systémech veejné správy a o zmn nkterých dalších
zákon, ve znní pozdjších pedpis
Integrovaný operaní program 2007 – 2013 – programový dokument, provádcí dokument
Analýza projektového zámru – Redesign SIS
Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/EC, o znovupoužití informací ve veejném
sektoru
Iniciativa INSPIRE
Národní lisabonský program 2005 – 2008/Národní program reforem
Státní informaní a komunikaní politika eské republiky
Reforma a modernizace ústední státní správy (usnesení vlády R . 237/2004)
Národní strategický referenní rámec R 2007-2013
Strategické obecné zásady Spoleenství
Naízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj
Základní cíle Strategie efektivní veejná správa a pátelské veejné služby (Smart Administration) v
období 2007 – 2015“ (usnesení vlády .197/2007)
Strategie Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby (Smart Administration) v období 2007
– 2015“ (usnesení vlády .757/2007)
Strategie i2010
Strategie rozvoje služeb pro informaní spolenost
Usnesení vlády . 536 ze 14. 5. 2008 o strategických projektových zámrech pro erpání
prostedk ze Strukturálních fond EU v rámci Smart Administration pod íslem 152
Efektivní veejná správa pátelské veejné služby - Strategie realizace Smart Administration
99 z 101
17 Seznam píloh
17.1 Píloha . 1 – Analýza náklad a pínos (CBA)
17.2 Píloha . 2 – Technické a technologické ešení Projektu
17.3 Píloha . 3 – Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými
kapitolami Studie proveditelnosti
Tabulka 44 – Vazby hodnotících kritérií a jednotlivých kapitol Studie proveditelnosti
.
Hodnotícíkriterium
Max.
stránkyStudie
bod
str.11
Zdvodnníprojektu
5
.kapitoly
Kap.2.2
5
str.18
Kap.2.4
13
str.22
Kap.2.9
7
str.19
Kap.2.5
5
str.20
Kap.2.6
Volbaindikátoradosažitelnosthodnot
8
str.25
Kap.2.11
Pínoskezvýšeníkvalityslužebpisouasnémsníženínáklad
Úelnostnavrženétechnologieešeníkompatibilitasostatními
projekty–technickéešení
7
str.13
Kap.2.3.1
str.55
Kap.5
Územnípokrytíprojektem
6
str.39
Kap.3.5
6
str.46
Kap.4.2.2
8
str.66
Kap.9.3
5
str.7
Kap.1.3
5
str.79
Kap.11
Udržitelnostjedlouhodobá510let
8
str.77
Kap.10.2
Pozitivnídopadnarovnépíležitosti
2.5
str.24
Kap.2.10.1
Pozitivnídopadnaudržitelnýrozvoj
2.5
str.24
Kap.2.10.2
Vazbana“SmartAdministration”
Vlivnapoetvrchol“Hexagonu”
VlivklíovýchaktivitnacíleSmartAdministration
ProvázanostsOPLZZ
Odbornostlenproj.týmuajejichzapojenínastranžadatele
Pimenostrozpotuobvykléceny
ProjektmápartnerskéúadyvrámciSAspozitivnímpínosem
Rizikajsouznámáajenavržensystémjejicheliminace
7
Pozn.: Tabulka .44 je totožná s tabulkou .3a. Ob slouží k lepší orientaci a pohybu ve Studii proveditelnosti.
17.4 Píloha . 4 – Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009
17.5 Píloha . 5 – Položkový rozpoet po fázích Projektu
17.6 Píloha . 6 – Program statistických zjišování na rok 2010
17.7 Píloha . 7 – Evropská legislativa
17.8 Píloha . 8 – Celkový rámec metodiky PRINCE2
100 z 101
Deloitte oznauje jednu i více spoleností švýcarského sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu
a jeho lenských firem. Každá z tchto firem pedstavuje samostatný a nezávislý právní subjekt.
Podrobný popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho lenských firem je uveden
na adrese www.deloitte.com/cz/onas.
Spolenost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finanního poradenství
klientm v celé ad odvtví veejného a soukromého sektoru. Díky globáln propojené síti lenských
firem ve 140 zemích má Deloitte svtové možnosti i hlubokou znalost místního prostedí, a mže tak
pomáhat svým klientm k úspchu na všech místech jejich psobnosti. 165 000 odborník usiluje o to,
aby se spolenost Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality.
Odborníky spolenosti Deloitte spojuje firemní kultura, založená na spolupráci, která podporuje
bezúhonnost, tvorbu významné hodnoty pro trh a klienty, vzájemnou oddanost a sílu vyplývající
z kulturní rozdílnosti. Pracovníci spolenosti Deloitte se neustále vzdlávají, získávají podntné
zkušenosti a obohacující píležitosti pro rozvoj kariéry, prbžn posilují firemní odpovdnost, budují
dvru veejnosti a pozitivn ovliv
ují okolní prostedí.
Member of Deloitte Touche Tohmatsu
© 2009 Deloitte eská republika
101 z 101
Píloha .1 – Analýza náklad a
pínos (CBA)
Redesign statistického informaního
systému v návaznosti na zavádní
eGovernmentu v R
Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 1 / Analýza náklad a pínos (CBA)
1 z 18
1 Hodnocení pínos projektu (CBA)
v. definice metrik
1.1
Manažerské shrnutí
Cílem zpracování Cost Benefit Analýzy (CBA) je standardním, metodickým postupem vyhodnotit
ekonomickou návratnost náklad vynaložených na projekt „Redesign statistického informaního
systému v návaznosti na zavádní eGovernmentu v R“. (dále jen Projekt)
Cíle zpracování Cost Benefit Analýzy (CBA) jsou shrnuty v následujících bodech:
x
x
x
Identifikovat významné pínosy a porovnat je s náklady spojenými s realizací Projektu
Na základ dostupných socioekonomických hodnot a informací vyhodnotit finanní a
nefinanní pínosy pro všechny skupiny beneficient vetn zamstnanc SÚ, vypoítat
kriteriální ukazatele a posoudit návratnost vynaložených investic.
Poskytnout podklady pro ostatní subjekty státní správy pro rozhodování o pínosech
podobných integraních projekt realizovaných v souladu s principy dokumentu „Základní
cíle Strategie efektivní veejné správy a pátelské veejné služby „Smart Administration““
v období 2007-2015.
Socioekonomický pínos Projektu je ve všech pepsaných kriteriálních ukazatelích pozitivní.
Provedená analýza náklad a pínos (CBA) Projektu prokázala, dle mených metrik, plnou
opodstatnnost vynaložených náklad. Realizace Projektu má celospoleenský význam zvlášt
s ohledem na možné pozitivní dopady na zvýšení efektivity ostatních orgán státní správy. Investice
do Projektu tak mže mít multiplikaní efekt. Toto pozitivum je podmínno realizací podobných
integraních program napí celou státní správou. Z analýzy náklad a pínos navíc nevyplývají
žádná omezení pro realizaci. Projektu je z pohledu sjednocení datových zdroj ve VS dležitým
prvkem strategie elektronizace veejné správy v R, má silnou vazbu na ostatní projekty Smart
Administration, hluboký celospoleenský smysl a velmi pozitivní mezinárodní, celostátní i skupinový
dopad.
Provedená analýza náklad a výnos dokládá velmi dobrou dobu návratnosti celého projektu
a zárove
dlouhodobou ekonomickou životaschopnost celé investice.
Studie proveditelnosti projektu spolu s ostatními technicko-ekonomickými podklady dokládají
technickou realizovatelnost investice i její finanní, ekonomickou a obchodní životaschopnost.
Vysoký stupe
souladu investiní varianty projektu se zájmy jednotlivých beneficient vyjádený
identifikovanými pínosy jednoznan potvrzuje smysluplnost realizace Projektu.
Pozn.: V souasné dob se neuvažují jiné náklady ani pínosy, které nejsou uvedeny v CBA
CBA analýza byla zpracována v následujících hlavních krocích:
x Vymezení beneficient projektu, jejich selekce a vymezení dopad projektu pro n.
x Výbr a vylenní neocenitelných pínos a jejich okomentování.
x Pevod dopad projektu na hotovostní toky.
x Vymezení náklad bhem životního cyklu projektu.
2 z 18
x
x
x
x
x
Strukturované porovnání náklad a pínos po fázích životního cyklu projektu.
Stanovení diskontní sazby (výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné
investiní alternativy).
Výpoty kriteriálních ukazatel (istá souasná hodnota, Vnitní výnosové procento, Index
rentability), zhodnocení socioekonomické návratnosti projektu.
Provedení citlivostní analýzy – zhodnocení kritinosti hlavních promnných s vlivem na
kriteriální ukazatele (tj. urení o kolik % se zmní kriteriální ukazatel, pokud se promnná
zmní o procento).
Závrené shrnutí CBA a okomentování výbru vhodné varianty.
Následuje procesní schéma postupu zpracování jednotlivých logických celk Cost benefit analýzy
zobrazující asovou posloupnost a vzájemnou návaznost inností konaných pi vypracování CBA.
Graf1–PostupzpracováníCostbenfitanalýzy
Postup zpracování CBA
ízení
vypracování
CBA
Úvodní popis
projektu a
definice variant
Vyhodnocení
projektu z hlediska
CBA
Selekce
beneficient
Zhodnocení
relevance
vstupních
podmínek CBA
Identifikace
dopad projektu
po jednotlivých
beneficientech
Metodika pevodu
dopad na
hotovostní toky
Seazení
promnných dle
velikosti vlivu na
kriteriální ukazatele
Výbr a vylenní
neocenitelných
dopad a jejich
okomentování
Pevod dopad
projektu na
hotovostní toky
Vymezení náklad
bhem životního
cyklu projektu po
fázích
Zpracování
citlivostní analýzy
Stanovení
diskontní sazby
Strukturované porovnání
dopad po fázích
životního cyklu projektu
po jednotlivých variantách
Prbžné
konzultace,
získávání
náhledu MV na
jednotlivá
vcná témata
Definice aktivit k
minimalizaci rizika
zmny nejcitlivjších
promnných
Výpoet
kriteriálních
ukazatel (NPV,
IRR)
Parametry
nulové varianty
Osnova Cost-benefit analýzy (CBA) odpovídá nárokm na projekty financované z Integrovaného
operaního programu (IOP). Obsah kapitoly zárove
respektuje strukturu a nápl
dostupných
eských i zahraniních metodik CBA uzpsobených dle specifik skupiny projekt systému
základních registr.
1.2
Hlavní kriteriální ukazatele
Pro úely výpotu kriteriálních ukazatel byly použity hodnoty náklad a pínos celé období
životnosti poízeného systému. Výsledky ekonomické analýzy jsou uvedeny v následující tabulce:
3 z 18
Tabulka 1-1 Pehled hlavních kriteriálních ukazatel
Název a oznaení ukazatele
Výsledná hodnota
Komentá
(EIRR)
45,86%
Socioekonomická sazba ( 5,5 %)
istá souasná
spoleenská hodnota
(ENPV)
667 004 845 K
Kladná hodnota
Index ENPV/I
224,07%
Kladná hodnota
Skutená doba návratnosti
z nediskontovaných socioekonomických tok
3,51
Kladná hodnota
Index B/C - pomr pínos k
újmám
3,06
Kladná hodnota
Provedení citlivostní analýzy - pro modelování citlivostní analýzy byla vybrána jako základní
kriteriální ukazatel istá souasná spoleenská hodnota investiní varianty. Všechny ostatní
kriteriální ukazatele jsou na hodnot isté souasné spoleenské hodnot závislé, tj. lze je pomocí
ENPV vypoítat.
istá souasná spoleenská hodnota projektu (ENPV - Economic Net Present Value) pi
diskontování zvolenou socio-ekonomickou diskontní sazbou ve výši 5,5% dosahuje 667 mil. K.
Vnitní výnosové procento vypoítané ze socioekonomických hotovostních tok (EIRR Economic Internal Rate of Return) projektu je 45,86%.
Koeficient návratnosti investice (index ENPV/I) vypoítaný jako pomr isté souasné
ekonomické hodnoty projektu a náklad projektu je 224,07%.
Doba návratnosti projektu vychází 3,5 roku.
B/C index je 3,06, což znamená, že spoleenské pínosy realizace projektu tikrát pevyšují jeho
spoleenské náklady.
Pehled hodnot kriteriálních ukazatel jednoznan deklaruje pozitivní hodnoty všech
kriteriálních ukazatel. Také vyhodnocení rizik hodnotící citlivost kriteriálních ukazatel projektu
na zmnu hodnot jednotlivých parametr modelu kvantifikace pínos na hotovostní toky pomocí
provedené citlivostní analýzy vychází velmi pozitivn.
Pozn.: popis výpotu ukazatel je uveden na konci dokumentu
1.3
Vymezení benefit a skupin beneficient
Tabulka 1-2 obsahuje seznam ocenitelných i neocenitelných pínos definovaných pro Projekt a
skupin jejich píjemc. Jednotlivé pínosy jsou podrobn popsány a kvantifikovány v následující
kapitole.
Seznam beneficient Projektu pedstavuje seznam cílových skupin, které jsou relevantní z hlediska
vytvoených pímých a nepímých pínos projektu. Jedná o následující subjekty:
4 z 18
x
Respondenti
x
Ekonomické subjekty
x
Zamstnanci SÚ
x
Veejnost
x
Stát
Podle materiál Integrovaného operaního programu, Ministerstva pro místní rozvoj R a metodik
jím vydaných je lenní skupin beneficient následující:
x Obyvatelé – obané eské republiky
x
Podnikatelé – subjekty vykonávající innosti s cílem dosahovat zisku
x
Municipality – obce, samosprávy a jimi zízené složky
x
Orgány státní správy – exekutivní složky státní moci – vláda, ministerstva a jimi ízené
orgány
x
Stát – eská republika jako právní subjekt, její zákonodárné a soudní moci
Selekcí prvních dvou skupin do limitu daného metodikou a byla urena skupina relevantních
beneficient.Hlavními benecifienty jsou respondenti (obyvatelé) a ekonomické subjekty
(podnikatelé) a dále pak zamstnanci SÚ na všech úrovních organizaní struktury jakožto interní
uživatelé Statistického informaního systému (orgány státní správy). Projekt je strukturován tak, že
bude pinášet benefity jak obanm v domácnostech, tak i tazatelm a ekonomickým subjektm,
které se podílejí na zpracování výkaz a už jako poskytovatel informací, nebo tazatel. Zárove
pinese Projekt benefity i adovým zamstnancm na pozicích s náplní práce statistického
specialisty i zamstnancn úadu, kteí jsou vedoucí pracovníci na všech úrovních ízení.
Dalším velice významným beneficientem je skupina ekonomických subjekt tvoících širokou
skupinu statistických respondent úadu. Jde nejen o ostatní orgány státní správy vetn eské
národní banky, ale rovnž o komunální sektor a soukromý sektor tvoících ekonomickou soustavu
eské republiky.
Tetím beneficientem je stát v podob ostatních orgán státní správy. Metodická podpora
respondent, moderní zpsob sbru i diseminace dat, i úzká integrace se systémy základních
registr a systémy ostatních subjekt VS jsou výrazným zdrojem úspor výdaj na stran
respondent. Tyto pozitivní efekty mohou být velmi efektivn peneseny na další subjekty státní
správy s významným multiplikaním efektem.
Tabulka 1-2 Skupiny ocenitelných i neocenitelných pínos Projektu
ID
Benefitu Skupina pínos
Zpsob výpotu
Beneficienti
B1
Snížení asové náronosti oban
v domácnosti pi dotazování
Odhadovaná úspora asu ocenná
prmrnou hodnotou asu danou
prmrnou hodinovou mzdou.
respondenti
B2
Snížení asové náronosti tazatel pi
dotazování
zamstnanci
SÚ
5 z 18
B3
Snížení asové náronosti pi zpracování
výkaz u ekonomických subjekt
ekonomické
subjekty
B4
Zefektivnní procesu zpracování
statistických úloh použitím DMS
Poet dokument obíhajících s tzv.
košilkami, poet dokument, které je
nutné tisknout kvli obhu mezi
útvary za 1 den.
zamstnanci
SÚ
B5
Snížení asové náronosti na metodickou
podporu uživatel
Náklady na metodickou podporu a
konzultace za rok ped a po
redesignu SIS
zamstnanci
SÚ
B6
Snížení náklad na šíení (diseminaci)
statistických informací
Náklady na diseminaci ped a po
redesignu SIS
zamstnanci
SÚ
B7
Úspora náklad veejnosti na získání
informací ze SIS
veejnost
B8
Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací
používaných prostednictvím SIS
veejnost
B9
Zvýšení prestiže SÚ
Nelze kvantitativn vyjádit.
SÚ
Nelze kvantitativn vyjádit.
stát,
ekonomické
subjekty,
veejnost
B10
1.4
Zvýšení kvality a bezpenosti informací
Popis benefit a jejich finanní vyíslení
1.4.1 Snížení asové náronosti oban v domácnosti pi dotazování
Zavedením elektronické formy výkazu se pi osobním zjišování u oban v domácnosti sníží
asová zátž cca o 13%, ímž se ušetí adekvátní finanní prostedky na jeho stran. Zárove
se
tím sekundárn šetí i as na stran tazatele.
Tabulka 1-3 Úspora asu oban v domácnosti (B1)
Promnná
Poet vyplnní formuláe
Prmrná doba vyplnní (min)
Úspora asu na jeden formulá %
Poet uspoených hodin
Prmrná mzda za 1 hodinu v K na stran obana
Celkový finanní pínos úspory asu oban v domácnosti
Hodnota
350000
50
13%
37917
180,00K
6 825 000,00 K
1.4.2 Snížení asové náronosti tazatel pi dotazování
Pi dotazování se šetí na stran tazatel as jednak v dsledku elektronizace výkazu pímo pi jeho
vypl
ování a jednak pi jeho následném zpracování tazatelem. Vyplnný výkaz je pímo odeslán do
systému, kde je on-line verifikován a v pípad chybného vyplnní je tazatel upozornn. Mže tak
6 z 18
pi jedné návštv obana dosáhnout nižší chybovosti zjišovaných informací. Píspívá tak mimo
finanní pínosy i ke zkvalit
ování vstupních dat do Statistického informaního systému.
Tabulka 1-4 Úspora asu tazatel (B2)
Promnná
Poetvyplnníformuláe
Prmrnádobavyplnní(min)
Úsporaasunajedenformulá%
Poetuspoenýchhodin
Prmrnámzdaza1hodinuvKnastranetazatele
Celkový finanní pínos úspory asu tazatel
Hodnota
350000
80
15%
70000
200,00K
14 000 000,00 K
1.4.3 Snížení asové náronosti pi zpracování výkaz u ekonomických subjekt
Nejvýznamnjší asové úspory byly zjištny u skupiny uživatel Ekonomické subjekty, kde se
prmrná doba na vyplnní jednoho výkazu pohybuje okolo 6-7 hodin. Pi celkové úspoe 10%
z tohoto asu a daném potu vyplnní je výše roní úspory cca 120 mil. K. Tento pínos má stejné
sekundární efekty pi on-line kontrole správnosti vyplnní výkazu, které zde nejsou vyísleny.
Elektronická forma výkaz opt velmi výrazn pispívá ke snížení administrativní zátže subjekt a
umož
uje v dalších fázích zpracování informací využívat moderní technologie a tím snižovat i
pracnost na stran zamstnanc SÚ.
Tento dodatený efekt není vyíslen.
Tabulka 1-5 Úspora asu ekonomických subjekt (B3)
Promnná
Hodnota
Poetvyplnníformuláe
Prmrnýasnavyplnníformuláe(min)
Úsporaasunajedenformuláv%díkykontextovénápovd
Úsporaasunajedenformuláv%díkyonlinekontrole
Úsporaasunajedenformuláv%díkyelektronizaci
Celkováúsporaasuv%
Poetuspoenýchhodin
Prmrnámzdaza1hodinuvKnastranES
1042649
360
2%
2%
6%
10%
625589
192,00K
Celkový finanní pínos úspory asu ekonomických subjekt
120 113 164,80 K
1.4.4 Zefektivnní procesu zpracování statistických úloh použitím DMS
V souvislosti se zpracováním statistických úloh se vytváí a prbžn modifikuje pomrn velké
množství papírových dokument, které se v rámci životního cyklu každého projektu vzájemn sdílejí
mezi jednotlivými ešitelskými týmy SÚ. Takovýchto technických projekt se na úadu zpracovává
ron asi 150. V každém projektu je v prmru cca 23 dokument výše uvedeného typu, což
vynásobeno potem projekt dává cca 3450 dokument. Elektronickou výmnou, revidováním,
schvalováním a pedáváním tchto dokument mezi ešitelskými týmy s pomocí Dokument
Management Systému dojde k úspoe asu jak adových zamstnanc, tak i vedoucích pracovník.
K tmto dokumentm lze dále pipoítat i celkový poet diseminovaných dokument, kterých je cca
1250ks a rovnž tak servisní smlouvy mezi oddleními, útvary a týmy, kterých je cca 150. Výsledný
poet dokument, které v rámci úadu budou v souvislosti se zpracováním statistických úloh
elektronicky a tudíž i efektivnji obíhat, je cca 4850ks. Pi prmrné úspoe 3 min na jeden
dokument vychází pi daných prmrných mzdách pracovník SÚ celková finanní roní úspora
okolo 32 mil. K. Pi této kalkulaci nebyly uvažovány speciální dokumenty poskytované nap.
7 z 18
subjektm státní statistické služby i Evropské komisi v rámci mimoádných projekt i úloh, které
se opakují nap. jednou za 10 let (nap. sítání lidu apod). Tyto úspory nejsou ve výpotu zahrnuty.
Tabulka 1-6 Úspora náklad požíváním DMS pi zpracování tech. projekt v rámci SIS (B4)
Promnná
Hodnota
Poetdokument,report,podklad,výkaz,katalogapod.vramcitech.
projektu/rok(ks)
Pocettechnickychprojektu
Poetadovýchpracovníkpracujícísdokumentem
Poetvedoucíchpracovníkpracujícísprojektem
Úsporaasunajedendokument(vmin)
Poetuspoenýchhodinadovýchpracovník(h)
Poetuspoenýchhodinvedoucíchpracovník
Prmrnámzdaza1hodinu(vK)
4850
150
5
2
3
1213
72750
200,00K
Prmrnámzdavedoucíchpracovníkza1hodinu(vK)
440,00K
Celkový finanní pínos úspory asu zamstnanc úadu ze zavedení
DMS
32 252 500 K
1.4.5 Snížení asové náronosti na metodickou podporu uživatel
Tato úspora se týká snížení zátže zamstnanc SÚ v dsledku zavedení elektronických služeb
metodické podpory respondent prostednictvím on-line nápovdy pi vypl
ování elekronického
výkazu. Snížením potu hodin poskytovaných pracovníky SÚ se uspoí 1,4 mil. K ron.
Tabulka 1-7 Úspory v dsledku zefektivnní metodické podpory respondent v rámci SIS (B5)
Promnná
Hodnota
Úsporapotuhodinmetodickéakonzultanípodporyron
Prmrnámzdaza1hodinuvK
Celkový finanní pínos z úspory na metodickou podporu respondent
7200
200,00K
1 440 000,00 K
1.4.6 Snížení náklad na šíení (diseminaci) statistických informací
Zvýšením procentuálního podílu elektronicky diseminovaných produkt oproti klasickému zpsobu
tiskem, dojde k úsporám jednak z hlediska pracnosti pípravy takovýchto materiál a jednak z
hlediska náklad na vytvoení produktu (tisk). Je dlouhodobým cílem SÚ pevést postupn
všechny diseminaní produkty do elektronické podoby (*.pdf). Tento typ úspory není ve výpotu
zahrnutý.
Tabulka 1-8 Úspory náklad SÚ zefektivnním pípravy podklad pro diseminaci (B6)
Promnná
Hodnota
Úsporapotuhodinnapípravupodkladprodiseminaci
Celkový finanní pínos zefektivnním procesu pípravy diseminace
26400
200,00K
5 280 000,00 K
8 z 18
1.4.7 Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS
Ze statistik SÚ vyplývá, že roní poet pístup veejnosti se pohybuje okolo 1,6 mil. U každého
takového pístupu mžeme pedpokládat snížení asové náronosti pi hledání požadované
informace o cca 4 minuty na jeden pístup. Tohoto snížení je dosaženo pedevším integrací
datových zdroj v rámci Statistického informaního systému. Tím je možné seskupit resp. Provázat
informace, které uživatel obvykle potebuje a hledá do logických celk. Tímto seskupením se ušetí
as uživatel SIS pi hledání statistických informací. Vzhledem ke zvyšování kvality a úplnosti
informací takto veejn dostupných lze pedpokládat nárst pístup. Tento nárst není do výpotu
pínos zahrnut. Stejn tak nejsou zahrnuty úspory dosažené vhodným formátem i strukturou
poskytnutých informací, které zjednoduší další zpracování na stran veejnosti. Jedná se nap. o
formu inteligentních tabulek, formulá i graf, které nebudou v bitmapové podob.
Tento typ úspor není ve výpotu uvažován.
Tabulka 1-9 Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS (B7)
Promnná
Poetunikátnichuživatelzarok
Úsporaasu1uživateleprozískáníinformace(min)
Poetuspoenýchhodin
Celkový finanní pínos úspory asu veejnosti pi získávání informací
ze SIS
Hodnota
1600000
4
106667
220,00K
23 466 666,67 K
1.4.8 Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS
Tento finanní pínos se generuje pedevším odstranním nekvalitních informací i duplicitních dat
v dsledku integrace jednotlivých subsystém statistického informaního systému, jeho napojením
na ostatní registry VS a provázáním datových zdroj. Zapojením SIS do soustavy systém VS se
sníží pracnost pi ištní dat na stran zamstnanc SÚ, ketrá se provádí prakticky ped každým
zpracováním statistické úlohy. Tato úspora iní pibližn 3,6 mil. K ron.
Tabulka 1-10 Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS (B8)
Promnná
Hodnota
PoetpístupzamstnancSÚzarok
Úsporaasunajedenpístupprozískáníinformace(min)
Poetuspoenýchhodin
Celkový finanní pínos zvýšení dosažitelnosti
220000
5
18333
200,00K
3 666 666,67 K
1.4.9 Zvýšení prestiže SÚ
Vzhledem k hmatatelným úsporám Projektu v rámci propojení statistických a základních registr
prostednictvím Statistického informaního systému dojde k zkvalitnní inností úadu, které budou
mít za následek i zefektivnní hlavních proces a služeb SÚ, lze oekávat nárst spokojenosti
ekonomických subjekt a oban R s procesem poizování a poskytování statistických informací
orgánm Evropské Komise, což pímo ovlivní zvýšení prestiže SÚ.
Tento pínos (B9) není finann vyíslen.
9 z 18
1.4.10 Zvýšení kvality a bezpenosti informací
Integrace Statistického systému pinese významnou zmnu metodiky práce s informacemi v rámci
úadu a specifikaci struktury informací zpístupnných pro jednotlivé cílové skupiny, veejnost i
zamstnance. Zvýší se tak bezpenost informací nejen interního charakteru generovaných
podprnými procesy úadu, ale hlavn citlivých informací produkovaných procesy v rámci
Statistického Informaního Systému. Tohoto pínosu bude dosaženo vytvoením metodik v oblasti
diseminace, ukládání dat v DWH a DM a v oblasti ízení pístupu k datm prostednictvím intranetu
a internetu. Významným aspektem dosažení pínosu bude kvalitativní zmna a rozsah využívání
VDB.
Tento pínos (B10) není finann vyíslen.
1.5
Výpoet kriteriálních ukazatel
1.5.1 Popis variant
Nulová varianta
Nulová varianta pedpokládá zachování stávajícího Statistického informaního systému. Stávající
systém je v provozu pibližn 10 let. S ohledem na jeho morální zastaralost nelze vylouit krom
provozních náklad i náklady investiní povahy. Tyto investice zajistí udržitelnost provozu ve stále
mnících se podmínkách státní statistické služby a rostoucích požadavcích na souinnost
s Evropskými strukturami. Lze pedpokládat, že k výraznému zvýšení efektivity zpracování
statistických informací nedojde. Naopak souasné potíže s neefektivitou provozu zstanou
zachovány. Lze pedpokládat, že architektonická nesourodost souasného systému se dále
prohloubí. Rovnž již nyní nevyhovující procesy údržby a správy roztíštných aplikací Statistického
informaního systému se nutnými, dílími inovacemi ješt více zkomplikují. Tyto skutenosti budou
mít sekundární vliv na zvýšení provozních náklad.
Investice investiní povahy do již nevyhovujícího systému se nejeví jako efektivní. I pes dílí
modernizace stávající systém bude stále moráln zastaralý. Tyto investice budou nutné z dvodu
udržitelnosti provozu zastaralého systému.
Nulová varianta, tedy nerealizace modernizace Statistického informaního systému bude snižovat
kvalitu zpracování dat pro státní statistickou službu a bude výrazn komplikovat plnní požadavk
relevantních struktur Evropské Unie. Znamenala by postupem asu v principu ochromení
jednotlivých služeb poskytovaných Statistickým informaním systémem.
Ponechání souasného stavu, tedy realizace nulové varianty popsané výše, (tj. nerealizace
investiní varianty), znemož
uje v principu funknost celého systému, a tím i dosažení benefit
popsaných výše.
Pírstkové náklady u nulové varianty jsou v tuto chvíli teoreticky nulové, nebo tato varianta
nepedpokládá žádnou novou innost. Ve skutenosti však mže neinnost, pípadn zbytená
innost, zvyšovat náklady u orgán veejné moci a vyvolávat poteby pijímání nových pracovních
sil (plat, poítae, literatura, provoz kanceláe), navyšovat agendu apod. a zvyšovat pedevším
náklady pro obana (pedevším nedojde k úsporám asu stráveného na úadech). Postupné
odsouvání modernizace veejné správy, jehož nedílnou souástí Statistický informaní systém
nepochybn je, mže tyto náklady spirálovit zvyšovat a vyvolávat další.
Navíc náklady na propojování jednotlivých aplikaních systém, které dnes tvoí SIS, jsou nesmírn
nároné jak na lidské zdroje, tak na materiální zdroje. Výrazn se tak prodražuje jak vybudování
propojení, tak i následující provoz vybudovaného spojení.
10 z 18
Investiní varianta
Investiní varianta pedpokládá realizaci projektu Redesingu SIS tak, jak je navrženo v projektovém
zámru a položkovém rozpotu. Za rozpotované investiní náklady bude vytvoen nový, moderní a
efektivn spravovaný systém na zpracování statistických informací pro poteby státní statistické
služby, soukromé sféry a Evropských struktur.
Nový systém bude respektovat všechny souasné požadavky a bude architektonicky navržen tak,
aby umož
oval modulární rozšiování s minimálními dopady do proces obsluhy celého systému.
Realizace Investiní varianty výrazn zvýší efektivitu zpracování statistických informací. Hlavním
zdrojem pínos projekt budou úspory asu zamstnanc úadu a subjekt využívajících a
spolupracujících na úlohách státní statistické služby. Bžné provozní náklady spojené s provozem a
údržbou nového Statistického informaního systému budou vynakládány efektivnji. Hlavními
dvody budou Moderním modulární architektura a výrazn zjednodušení procesy spojené
s provozem a údržbou.
Investiní varianta má i adu finann nemitelných pínos v podob zvýšení kvality statistických
dat, zvýšení jejich bezpenosti, zvýšení možností elektronické publikace, a podobn.
Realizace investiní varianty je potebná nejen z pohledu socioekonomických pínos, ale i
z provozních dvodu a celospoleenských poteb státní statistické služby.
Pozn.: Veškeré náklady spojené s investiní variantou projektu – investiní i následné provozní –
jsou zahrnuty do výpot CBA. Jejich podrobný popis je souástí položkového rozpotu ve Studii
proveditelnosti.
1.5.2 Hodnoty a metodika analýzy
Investiní varianta byla kalkulována jako pírstková k variant nulové. Nulová varianta je varianta
ponechání situace v souasném stavu a je tedy socioekonomicky nulová. Tato varianta z hlediska
pírstk nemá žádné pírstkové píjmy, výdaje, pínosy ani újmy v hodnoceném horizontu 2009 až
polovina roku 2019. Pro investiní variantu jsou kvantifikovány pírstkové náklady (výdaje) a to jak
pro fázi investiní, tak pro fázi provozní. Pro investiní variantu jsou navíc identifikovány pírstkové
dopady, z nichž je ást pevedena na hotovostní toky v celém projektovaném horizontu.
Hodnoty investiní varianty jsou vypoteny z tok projektu. V levé ásti tabulky jsou uvedeny
hodnoty z finanních tok, vpravo hodnoty ze socioekonomických tok diskontované píslušnými
diskontními sazbami.
Finanní toky a dopady na skupiny beneficient jsou vyíslovány v cenové úrovni 2009 bez užití
inflaního korekního koeficientu.
Diskontováním tok a dopad byly vypoteny istá souasná spoleenská hodnota, vnitní
výnosové procento a index rentability ENPV/I, B/C index a dobu návratnosti.
V rámci analýza diskontní sazby porovnány reálné diskontní finanní sazby rzných instrument
finanního trhu R a EU a relevantní makroekonomické veliiny. Výsledky jsou srovnány
s diskontováním sociální diskontní sazbou Evropské unie a metodikou IOP doporuovanými
postupy.
11 z 18
Analýza diskontní sazby
Název
Píloha .1
Poznámka
Tržní finanní sazby
Hodnota
NB - sazba úvr firmám
NB - sazba úvr firmám
NB - klíová sazba
PRIBOR 09-2008
PRIBOR 09-2008
PRIBOR 09-2008
do 1 roku srpen 2008
nad nad 5 let; srpen 2008
2W repo
2W
3M
12M
5,38%
5,75%
1,75%
3,59%
3,81%
3,89%
RPSN domácnostem na bydlení
Výnos desetiletého státního
dluhopisu
Výnos desetiletého státního
dluhopisu
záí 2008
CZ 10Y Govt Bond, záí
2009
EU 10Y Govt Bond, záí
2009
5,80%
EMU - klíová sazba
Main refinancing operations
3,25%
4,42%
4,50%
Srovnávací sazby
R - CPI meziron
EU - CPI meziron
HDP R
HDP EU
Reálná DS pi inflaci 5%
Metodika IOP
záí 2008
3.Q 2008
3.Q 2008(%y/y)
4.Q 2007(%y/y)
a nominální DS 7%
a nominální DS 8%
a nominální DS 9%
a nominální DS 10%
finanní diskontní sazba
6,60%
3,80%
4,70%
2,40%
1,90%
2,86%
3,81%
4,76%
5,71%
6,67%
5,00%
Metodika IOP
ekonomická diskontní sazba
5,50%
Stanovená diskontní sazba
5,50%
Pozitivní celospoleenské dopady vyjádené v pravém sloupci pro investiní variantu jsou velmi
pozitivní. Relevantní kriteriální ukazatele investiní varianty jsou dále rozpracovány v píslušných
pasážích této kapitoly.
12 z 18
Tabulka 1-7 Kriteriální ukazatele jednotlivých variant
Finanní
ukazatele
Nulová varianta
istá souasná
hodnota (FNPV)
Vnitní výnosové
procento (FIRR)
Index FNPV/I
Doba návratnosti
B/C
0 K
nelze urit
0,00%
0,00
nelze urit
finanní
ukazatele
Investiní varianta
istá souasná
hodnota (FNPV)
Vnitní výnosové
procento (FIRR)
Index FNPV/I
Doba návratnosti
B/C
Nulová varianta
(ENPV)
Vnitní výnosové
procento (EIRR)
Index ENPV/I
Doba návratnosti
B/C
Investiní varianta
-245 683 430 K (ENPV)
Vnitní výnosové
nelze urit
procento (EIRR)
-82,53%
Index ENPV/I
-0,58
Doba návratnosti
0,53
B/C
5,00%
Diskontní sazba Ekon.
Socioekonomické
ukazatele
0 K
nelze urit
0,00%
0,00
nelze urit
socioekonomické
ukazatele
667 004 845 K
35,86%
224,07%
3,51
3,06
5,50%
1.5.3 istá souasná spoleenská hodnota (ENPV)
istá souasná spoleenská hodnota je kumulována hodnota diskontovaných socioekonomických
hotovostních tok v píslušném období. Diskontováním diskontní sazbou dojde k výpotu reálné
hodnoty budoucího hotovostního toku. ENPV projektu ze socioekonomických tok je 667 mil. K.
1.5.4 Vnitní výnosové procento (EIRR)
Vnitní výnosové procento je míra výnosnosti investice, vypoítaná iterací, tj. hledáním takové
úrokové míry, pro kterou istá souasná spoleenská hodnota investiní varianty je rovna nule.
EIRR investiní varianty kalkulované ze socioekonomických tok iní 35,86%.
1.5.5 Index rentability ENPV/I
Index rentability uvádí pomr isté souasné spoleenské hodnoty a investiních náklad investiní
varianty, udává vlastn socioekonomickou rentabilitu investice. Projekt vykazuje ze
socioekonomických parametr hodnotu rentability 224,07%. Jako investiní náklady jsou v pípad
Projektu uvažovány veškeré náklady vetn provozních po dobu 5 let.
1.5.6 Doba návratnosti
Doba návratnosti je as, který ubhne od realizace investice do jejího splacení z generovaného
hotovostního toku. Doba spoleenské návratnosti projektu ze socioekonomického toku je 3,5 rok.
1.5.7 B/C index
Pomr pínos a náklad pomuje sumaci dosažených nediskontovaných pínos k sumaci
nediskontovaných náklad investiní varianty projektu a jeho hodnota je 3,06 z ehož plyne, že
spoleensko-ekonomické pínosy projektu 3x pevyšují jeho náklady.
13 z 18
1.6
Socioekonomická analýza pínos projektu - strukturované porovnání náklad a
pínos po fázích životního cyklu projektu
Výsledek socioekonomické analýzy (viz tabulka níže) znázor
uje hlavní parametry výnosnosti
a návratnosti projektu se zahrnutými pínosy projektu. Podstatou socioekonomické analýzy je
pevod pínos a náklad do asov strukturovaného toku finanní hotovosti. Tok hotovosti
respektuje životní cyklus investice jak na stran pínos, tak na stran náklad.
Pínosy jsou kvantifikovány a popsány v pedchozí ásti materiálu. Do socioekonomické analýzy
jsou zahrnuty pouze ty pínosy, které lze smyslupln ocenit mnovou jednotkou a kvantifikovat
jejich finanní hodnotu.
Nábh pínos a náklad projektu respektuje projektový plán a prbh projektu v ase, vetn
provozních náklad po dobu 5 let. Rst hodnoty pínos v prvních tech letech realizace projektu
(jejich postupný nábh) zohled
uje reálný prbh implementace jednotlivých subsystém
Statistického informaního systému a postupný pozitivní dopad používání elektronické výmny
dokument u skupin zamstnanc úadu v rámci technických projekt.
Pozitivní Cash-Flow je dosahováno již ve 4 roce Projektu.
14 z 18
Pínosy
Vnitní výnosové procento (EIRR)
Index B/C
3,06
3,51
84 761 634 K
224,07%
35,86%
0,8985
-77 056 670 K
-85 766 000 K
3
0,8516
-50 297 155 K
-59 061 000 K
1,0
-59 061 000 K
110 822 000 K
110 822 000 K
2012
51 761 000 K
51 761 000 K
2012
Index B/C
Prmrné roní CF nediskontované
Doba návratnosti
Doba návratnosti (DN)
Index ENPV/I
Index ENPV/I
IRR projektu (NPV=0)
66 700 485 K
667 004 845 K
istá souasná hodnota projektu
Prmrné roní CF diskontované
0,9479
-23 979 147 K
5,50%
847 616 335 K
Diskontní sazba
Diskontní faktor
Souasná hodnota hotovostního toku
istá souasná spoleenská hodnota (ENPV)
Souasná hodnota projektu
Souasná hodnota hotovostního toku
-25 298 000 K
1
1
Souasná hodnota (PV)
-85 766 000 K
-25 298 000 K
Rozdíl pínos a náklad
85 766 000 K
85 766 000 K
2011
0 K
25 298 000 K
25 298 000 K
2010
0 K
2
2011
1
2010
Náklady celkem
Redesign
Náklady
Pínosy celkem
Pínosy projektu Redesign
Položky
0,8072
6 064 350 K
7 512 666 K
1
7 512 666 K
61 502 000 K
61 502 000 K
2013
69 014 666 K
69 014 666 K
2013
4
Tabulka 1-8 Kvantifikace pínos a výsledky socioekonomické analýzy
0,7651
63 575 227 K
83 090 279 K
1
83 090 279 K
20 431 720 K
20 431 720 K
2014
103 521 999 K
103 521 999 K
2014
5
0,7252
134 480 651 K
185 427 678 K
1
185 427 678 K
21 616 320 K
21 616 320 K
2015
207 043 998 K
207 043 998 K
2015
6
0,6874
127 469 811 K
185 427 678 K
1
185 427 678 K
21 616 320 K
21 616 320 K
2016
207 043 998 K
207 043 998 K
2016
7
0,6516
120 824 466 K
185 427 678 K
1,00
185 427 678 K
21 616 320 K
21 616 320 K
2017
207 043 998 K
207 043 998 K
2017
8
0,6176
114 525 560 K
185 427 678 K
1
185 427 678 K
21 616 320 K
21 616 320 K
2018
207 043 998 K
207 043 998 K
2018
9
15 z 18
0,5854
108 555 033 K
185 427 678 K
1
185 427 678 K
21 616 320 K
21 616 320 K
2019
207 043 998 K
207 043 998 K
2019
10
0,5854
142 842 720 K
243 996 000 K
243 996 000 K
0 K
0 K
243 996 000 K
243 996 000 K
Reziduální hodnota
majetku
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
0 K
25 298 000 K
-25 298 000 K
2010
2010
0 K
25 298 000 K
-25 298 000 K
2010
O.K.
2010
2010
2010
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
0 K
85 766 000 K
-85 766 000 K
2011
2011
0 K
85 766 000 K
-85 766 000 K
2011
O.K.
2011
2011
2011
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
51 761 000 K
110 822 000 K
-59 061 000 K
2012
51 761 000 K
0 K
51 761 000 K
2012
0 K
110 822 000 K
-110 822 000 K
2012
O.K.
2012
2012
2012
Pínosy celkem (+)
Náklady celkem (-)
ekonomické CF (A2+B2)
Investiní varianta
Pínosy celkem (+)
Újmy celkem (-)
sociální CF
Investiní varianta
Píjmy celkem (+)
Výdaje celkem (-)
finanní CF
Investiní varianta
Pínosy celkem (+)
Náklady celkem (-)
ekonomické CF (A1+B1)
Nulová varianta
Pínosy celkem (+)
Újmy celkem (-)
sociální CF
Nulová varianta
Píjmy celkem (+)
Výdaje celkem (-)
finanní CF
Nulová varianta
Tabulka 1-10 Souhrnný pehled výsledk analýzy
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
69 014 666 K
61 502 000 K
7 512 666 K
2013
69 014 666 K
0 K
69 014 666 K
2013
0 K
61 502 000 K
-61 502 000 K
2013
O.K.
2013
2013
2013
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
103 521 999 K
20 431 720 K
83 090 279 K
2014
103 521 999 K
0 K
103 521 999 K
2014
0 K
20 431 720 K
-20 431 720 K
2014
O.K.
2014
2014
2014
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
207 043 998 K
21 616 320 K
185 427 678 K
2015
207 043 998 K
0 K
207 043 998 K
2015
0 K
21 616 320 K
-21 616 320 K
2015
O.K.
2015
2015
2015
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
207 043 998 K
21 616 320 K
185 427 678 K
2016
207 043 998 K
0 K
207 043 998 K
2016
0 K
21 616 320 K
-21 616 320 K
2016
O.K.
2016
2016
2016
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
O.K.
207 043 998 K
21 616 320 K
185 427 678 K
2017
207 043 998 K
0 K
207 043 998 K
2017
0 K
21 616 320 K
-21 616 320 K
2017
O.K.
2017
2017
2017
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
16 z 18
O.K.
207 043 998 K
21 616 320 K
185 427 678 K
2018
207 043 998 K
0 K
207 043 998 K
2018
0 K
21 616 320 K
-21 616 320 K
2018
O.K.
2018
2018
2018
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
0 K
2019
0 K
21 616 320 K
-21 616 320 K
2019
O.K.
2019
2019
2019
O.K.
207 043 998 K
21 616 320 K
185 427 678 K
2019
207 043 998 K
0 K
207 043 998 K
Souet rozdíl pínos a náklad za definované období / Poet rok v definovaném
období
ENPV / “Hodnota poátení investice”
Souet pínos za definované období / Souet náklad za definované období
Index B/C - pomr pínos k újmám
Skutená doba návratnosti
“Hodnota poátení investice” / Prmrné roní CF nediskontované
z nediskontovaných socio-ekonomických tok
Prmrné roní CF nediskontované
Index ENPV/I
IRR je výše diskontní sazby, u které dosáhne projekt isté souasné hodnoty rovné 0
Souet “Souasná hodnota hotovostního toku” za definované období
istá souasná hodnota projektu (ENPV)
Vnitní výnosové procento (EIRR)
Rozdíl pínos a náklad v roce násobený diskontním faktorem
Souasná hodnota hotovostního toku pro
istou souasnou spoleenskou hodnotu
1.6.1 Zpsob výpotu kriteriálních ukazatel a dalších parametr výpotu
17 z 18
Deloitte oznauje jednu i více spoleností švýcarského sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu a
jeho lenských firem. Každá z tchto firem pedstavuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný
popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho lenských firem je uveden na adrese
www.deloitte.com/cz/onas.
Spolenost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finanního poradenství klientm v
celé ad odvtví veejného a soukromého sektoru. Díky globáln propojené síti lenských firem ve 140
zemích má Deloitte svtové možnosti i hlubokou znalost místního prostedí, a mže tak pomáhat svým
klientm k úspchu na všech místech jejich psobnosti. 165 000 odborník usiluje o to, aby se spolenost
Deloitte stala etalonem nejvyšší kvality.
bezúhonnost, tvorbu významné hodnoty pro trh a klienty, vzájemnou oddanost a sílu vyplývající z kulturní
rozdílnosti. Pracovníci spolenosti Deloitte se neustále vzdlávají, získávají podntné zkušenosti a
obohacující píležitosti pro rozvoj kariéry, prbžn posilují firemní odpovdnost, budují dvru veejnosti a
pozitivn ovliv
18 z 18
Píloha . 2 – Technické a
technologické ešení Projektu
eGovernmentu v R
Datum vydání dokumentu: 14.1.2010 / GA SIS ver. 3.1
Příloha je součástí ZD jako samostatný dokument
RSIS_ZD004P06f_SP_navrh_architektury.pdf
("Příloha č. 06f - Informativní materiál - SP Technické a
technologické řešení projektu Redesign SIS").
Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 2 / Technické a technologické ešení Projektu
Strana 1/215
Píloha . 4 – Ankety respondent za
roky 2004, 2006 a 2009
eGovernmentu v R
Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 4 / Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009
1 z 17
Porovnání Anket respondent z let 2004 a 2006
Vypracoval : Odbor obecné metodiky a SO 3201
SÚ poprvé provedl anketu u respondent ve druhém a tetím tvrtletí 2004. Tehdy bylo osloveno celkem
10 965 respondent a vyplnilo ji tém 48%. K zopakování této ankety pistoupil SÚ po dvou letech a
realizoval ji v prvním a druhém tvrtletí 2006. Redukován byl poet otázek – z pedlo
ských 16 na letošních
11. Mimo vrácení vyplnných papírových formulá bylo jak v roce 2004 i v roce 2006 možno též anketu
vyplnit na webových stránkách SÚ.
Zajímavé je porovnání, že v roce 2004 bylo 52% dotazník odesláno pes Internet a 48% poštou,
zatímco v roce 2006 to bylo 83 % dotazník odeslaných bžnou poštou a pouze 17 % Internetem !!!
Výsledky obou anket lze jen obtížn srovnávat, i když se mže zdát, že v pípad shodných otázek by to
možné bylo. Dvodem je obsahová nesourodost oslovené množiny respondent. V roce 2004 byl jejich
výbr organizován náhodn a to jako píloha konjunkturálních šetení (2 870 respondent) a dále
samostatným dopisem (4 000) a e-mailem (4 095).
Letos bylo osloveno 22 050 respondent, tj. tém dvojnásobek roku 2004, ale návratnost byla podstatn
nižší, necelých 30%. Výbr respondent byl v r.2006 pojednán tak, že v rámci distribuce roních výkaz
zpravodajským jednotkám (P5-01 b,c, Pen 5-01, Poj 5-01) byl piložen anketní list. Zde je teba hledat
hlavní dvod nižší návratnosti, protože uvedené výkazy patí jak svým rozsahem, tak nároky na jejich
vyplnní k tm nejnáronjším. Práv tato skutenost mohla významn ovlivnit ochotu respondent ankety
se zúastnit.
Pes zmínnou nesourodost obou oslovených skupin respondent mžeme alespo
porovnat nkteré
odpovdi :
2 z 17
Studie proveditelnosti „Redessign statistického informaního systému v náva
aznosti na zavá
ádní eGovernm
mentu v R“
Upedn
nostujete
e metodick
ké vysvtllivky :
2%
23,72
22,4
44%
200
06
200
04
48,66%
48,10%
0,00%
2
20,00%
40
0,00%
60,00%
80,0
00%
100,0
00%
2
2004
2006
6
struné
48
8,10%
22,44
4%
podrob
bné
48
8,66%
23,72
2%
Spokojjenost s výkazy
v
za rok
r 2004 a 2006
2006
2004
0,00%
46,,19%
38,66
6%
20,00%
%
2%
40,72
9,34
4%
55,11%
40,00%
60,00%
86%
3,8
80,00% 100,00%
2004
4
2006
zcela/ Spíše ano
38,66%
%
46,19%
áste
n
55,11%
%
40,72%
minimáln/ spíše ne
n
3,86%
%
9,34%
zcela/ Spíše ano
ásten
minimáln// spíše ne
Projekt IOP
P . 148 “Redessign SIS” - Pílo
oha . 4 / Anketyy respondent za
z roky 2004, 20
006 a 2009
3 z 17
7
aznosti na zavá
ádní eGovernm
mentu v R“
Spokojenost s metodickým
m
mi vysvtliivkami za rok 2004 a 2006
2006
2004
0,00%
41,7
78%
%
42,57%
58,35%
31,59%
%
20,00%
%
10,89
9%
40,00%
60,00%
5,83
3%
80,00% 10
00,00%
2004
4
2
2006
zcela/ Spíše ano
31,59%
%
41,78%
ásten
58,35%
%
42,57%
n
5,83%
%
10,89%
zcela/ Spíše ano
ásten
Spo
okojenostt s prvodnimi dopis
sy za rok 2004
2
a 200
06
77,83%
%
2006
71,71%
2004
0,00%
2,83%
13,92%
20,00%
%
40,00%
21,40%1,7
79%
60,00%
80,00% 10
00,00%
2004
4
2
2006
zcela/ Spíše ano
71,71%
%
77,83%
ásten
21,40%
%
13,92%
n
1,79%
%
2,83%
zcela/ Spíše ano
ásten
Projekt IOP
z roky 2004, 20
006 a 2009
4 z 17
7
aznosti na zavá
ádní eGovernm
mentu v R“
Využíváte nkdy pro vypln
nní výkazz webové
é stránky SÚ?
22,10
0%
200
06
25,13
3%
21,98
8%
200
04
0,00%
51,32%
29,9
96%
20
0,00%
40,0
00%
39,14%
60,00
0%
80,00%
%
100,00%
%
200
04
2006
6
ano
21,9
98%
22,10%
%
obas
29,9
96%
25,13%
%
ne
39,14%
51,32%
%
Dáváte pednost výkazm tištným
m nebo ele
ektronický
ým ?
61,98%
2006
2004
0,00%
30,94%
20,00%
35,87%
%
42,67%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
200
04
2
2006
v tištn
né form
30,94
4%
61,98%
v elekttronické podo
ob
42,67
7%
35
5,87%
Projekt IOP
z roky 2004, 20
006 a 2009
5 z 17
7
aznosti na zavá
ádní eGovernm
mentu v R“
Co by
y pisplo k vtšímu využíváníí elektronických výk
kaz:
20
006
22,1
10%
20
004
21,9
98%
0,00%
25,13%
2
20,00%
51,32%
29,96%
40,00%
39,14%
60,00
0%
80,00%
% 100,00%
2004
2006
víceletá platnost výkaz
21,98%
22,10%
zahrnu
utí pípravy výkaz
v
do
softwaru firm
my
29,96%
25,13%
dostup
pnost interne
etu ve firm
39,14%
51,32%
Dáv
váte pednost:
2006
2004
15
5,58% 25,88%
2
23,05%
23,,70%
5
54,52%
50,36%
0,00% 20,00% 40
0,00% 60,00% 80,00% 100,00%
2004
2006
více vý
ýkazm o me
enším potu
ukazatell
23,05%
15,58%
mén výkazm o vtším
v
potu
ukazatell
23,70%
25,88%
není to
o dležitý fak
ktor pro
vyplnní
50,36%
54,52%
ou byste hod
dnotili vztah SÚ
k respondentm?
Jakou škkolní známko
Projekt IOP
z roky 2004, 20
006 a 2009
6 z 17
7
aznosti na zavá
ádní eGovernm
mentu v R“
Procentuální vyjádení známek ud
lených resp
pondenty
21,84%
2006
6
20,90%
%
2004
4
0%
20%
%
5,47%
4,13%
%
20,08%
3
3,23%
45,25%
21,29% 21,29%
40%
60%
3,09%
5%1,42%
3,45
80%
100%
2
2004
2006
6
1
20
0,90%
21,84
4%
2
21,29%
45,25
5%
3
21,29%
20,08
8%
4
3
3,45%
4,13%
%
5
1
1,42%
3,23%
%
nevypllnilo
3
3,09%
5,47%
%
Rok
1
2
3
4
5
6
Resp
pons
2004
2006
1089
1422
2597
2946
1109
1307
180
269
74
7
210
2
16
61
35
56
5210
6510
Výsledné
zná
ámky
2,12
2,17
mavost je uvedena i an
nketa uživate
el, nebo 86%
8
pravide
elných uživa
atel je zárov
ve i
Pro zajím
respond
denty.
Anke
eta uživ
vatel 2008 (za rok 2007)
V obdobíí od 5. prosince 2007 do 8.
8 února 2008
8 probhla v poadí
p
již pátá
á anketa spokkojenosti uživ
vatel
statistickýých výstup. Tištné dotazníky byly k dispozici
d
ped
dplatitelm jižž zhruba od poloviny listop
padu.
Dotazníkk vyplnilo celkkem 426 respondent, cožž je o 25 více než v roce 20
007, o 67 více
e než v roce 2006 a o
124 více než v roce 2005. Poet re
espondent ankety
a
uživate
el tedy vzrosstl proti roku 2
2005 o více než
n
tetinu. Vtšina
V
uživattel tradin odpovdla
o
e
elektronicky.
Dotazníkk ankety uživa
atel 2008 za
a rok 2007 byl proti pedch
hozímu roku mírn
m
upraven. Nov byla zaazena
otázka (. 2) týkající se úelu pou
užití statistické
é informace. Otázka týkajjící se doby p
používání sta
atistických
informací byla vypuštna; dále byyl rozšíen a zpesnn výet
v
používa
aných informa
ací, a sice o analýzy,
odické inform
mace, regioná
ální data,
klasifikacce, nejaktuálnjší údaje, asové adyy, historické údaje, meto
ostatní databáze
d
a mezinárodní
m
s
srovnání.
Uživvatelé hodno
otili slovy „používám“, „spo
okojen“, „nes
spokojen“.
Otázku zpsobu
z
získkávání statisttické informa
ace (v roce 2006 otázka
a . 7) bylo proto možné
é v tchto
souvislosstech vyjmou
ut. U otázky týkající se metodických
m
popis dat (. 8) byly od
dpovdi peve
edeny na
známky (vždy=1; asto=2; nkdy=
=3; málokdy=4; nikdy=5). Uživatelé mo
ohli letos navíc pipojit kom
mentá ke
konkrétní služb i produktu,
p
kterrý postrádají (otázka . 11). Získané údaje
ú
tedy lzze porovnat s lo
ským
Projekt IOP
z roky 2004, 20
006 a 2009
7 z 17
7
rokem i pedchozími léty tém u všech otázek; pi vyhodnocování a porovnávání výsledk je teba však mít
na pamti, že se jedná o anketu, nikoli o reprezentativní zjišování.
1.
Uživatelé
Více než 86 % (v roce 2006 88 %) respondent je možné zaadit mezi pravidelné uživatele statistických
výstup. Mezi nimi je i letos tetina tch, kteí používají výstupy SÚ v msíní periodicit (v roce 2006
rovnž tetina), týdn je používá zhruba ptina pravidelných uživatel (v roce 2006 rovnž ptina), proti
pedchozímu roku pibylo denních uživatel (8 %, v roce 2006 7 %). Rozdlení skupin uživatel pináší graf
Profesní zaazení:
Profesní zaazení
finanní sektor
(banky,
pojišovny)
2%
jiná
9%
média (novinái,
TV, agentury)
6%
analytici,
akademici,
výzkum a vývoj
7%
studenti (VŠ, SŠ)
16%
soukromý sektor
18%
uitelé
3%
státní správa,
samospráva
39%
Skupiny uživatel zstaly prakticky ve stejném výtu jako v roce 2006; podnikatelé byli pipojeni do skupiny
„soukromý sektor“. Struktura respondent se proti pedchozímu roku zmnila. Proti pedchozímu roku totiž
výrazn vzrostl podíl respondent ve státní správ a samospráv až na tetinu, v roce 2006 jich byla
tvrtina. Lze uvést, že o druhé místo se rozdílem nkolika hlas dlí respondenti ze soukromého sektoru
(17 %) a studenti, jejichž poet poklesl – v roce 2006 tvrtina všech uživatel, nyní 16 %. Poet tch, kteí
se v roce 2007 vymezili jako analytici, akademici, výzkum a vývoj, se proti pedchozímu roku snížil o
polovinu, takže jsou až na 4. míst (v roce 2006 na 3. míst). Ptina uživatel používá statistické informace
pro výzkumnou a analytickou innost, další ptina uživatel uvedla, že jim statistické informace slouží jako
podklad pro rozhodování, tém tetin jako zajímavost a k informacím.
Jak asto využíváte statistické údaje?
výjimen
13%
denn
8%
týdn
19%
K jakém u úelu statistické inform ace používáte?
jako
zajímavost, k
informaci
28%
jiný
4%
ron
28%
msín
32%
2.
podklad pro
rozhodování
21%
podnikatelský
przkum
6%
lánek /
zpráva v
médiích
9%
školní /
roníková /
diplomová
práce
12%
výzkum,
analýza
20%
Možnosti získání informací
8 z 17
Stejn jako v roce 2006 byla zaazena otázka „Jsou podle Vašeho názoru statistické údaje dostupné a
snadno získatelné?“ Respondenti využili stupnici známek jako ve škole – výsledná prmrná známka 2,435
je nepatrn lepší než v roce 2006 (2,440). Je potšující, že pro více než polovinu respondent jsou
informace výborn a velmi dobe dostupné, jen necelá desetina je velmi nespokojených.
Opt se potvrdilo, že denní uživatelé hodnotí dostupnost výstup SÚ nejlépe – známkou 2,20; nejh hodnotí uživatelé
picházející jen nkolikrát ron nebo výjimen (dokonce nkolik nedostatených).
„Jsou podle Vašeho názoru statistické údaje dostupné a snadno získatelé?“
Frekvence užívání informací
Známka
denn
týdne
msín
ron
výjimen
2,20
2,32
2,40
2,52
2,68
Pozn.: V grafech jsou vyznaeny výsledky uživatel, kteí vybrali njakou odpov. Pokud uživatel nechal
odpov nevyplnnou, patí do ásti zbývající do 100 %.
D ostup no st pod le frekvence využití stat. úd aj
Výborn
Velmi dobe
Dobe
Dostate n
N edostate n
denn
týdn
msín
ron
výjimen
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Dostupnost stat. údaj podle profesního zaazení uživatel
Výborn
Velmi dobe
Dobe
Dostaten
Nedostaten
analytici, akademici, výzkum a vývoj
finanní sektor (banky, pojišovny)
novinái, TV, agentury
soukromý sektor
státní správa, samospráva
studenti (VŠ, SŠ)
uitelé
jiná
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
9 z 17
Frekvence využívání stat. údaj podle profesního zaazení uživatel
denn
týdn
msín
ron
výjimen
soukromý sektor
studenti (VŠ, SŠ)
uitelé
jiná
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Stejn jako v roce 2006 z hlediska skupin uživatel nejastji – denn – vyhledávají statistické údaje
analytici a akademici, následováni skupinou uitel (která byla v roce 2006 na tetím míst), a novinái, TV
a agentury. Týdn sledují statistické informace novinái, TV, agentury, uitelé a finanní sektor.
Nejspokojenjší s dostupností statistických údaj jsou zástupci finanního sektoru (známka 2,20, v roce
2006 2,33) uitelé (2,28; v roce 2006 2,33) analytici a akademici, výzkum a vývoj (2,29; v roce 2006 2,44).
Studenti byli tradin nejpísnjší – prmrná známka 2,56, v roce 2006 2,62. Pestože ob posledn
zmínné skupiny hodnotí krititji, nebo asto ke své odborné práci potebují velmi podrobná data ve
speciálních tídních, což vtšinou vyžaduje data zpracovat „na míru“, provést zvláštní výbry i
anonymizaci dat, je píjemné, že se prmrná známka z hlediska dostupnosti statistických údaj ve všech
zmínných skupinách proti pedchozímu roku zlepšila. Stejn jako v roce 2006 se potvrdilo, že ve
skupinách uživatel neplatí obecn, že ím astji vyhledávají statistické výstupy, tím jsou spokojenjší.
3.
Celková spokojenost uživatel
O celkové spokojenosti uživatel nejvíce vypovídají odpovdi na otázku „Jakou známkou celkov
hodnotíte poskytované statistické informace a služby?“ Celková známka se proti pedchozímu roku
zhoršila na 2,24; v roce 2006 2,22; v roce 2005 2,04. Tch, kteí ocenili informace a služby SÚ jednikou
i dvojkou, je mén – 64 % (v roce 2006 68 %, roce 2005 tém 80 %). Vliv na zhoršení známky mže mít
zmna struktury respondent – tém o polovinu se zvýšil poet respondent ve skupin novinái, TV,
agentury a jejich hodnocení kvality statistických dat bylo nejpísnjší – 2,60 (v roce 2006 2,00), tebaže
nepadla ani jedna tyka nebo ptka. Byli následováni skupinou student, kteí hodnotili o nco lépe – 2,28
(v roce 2006 2,33). Zástupci státní správy a samosprávy, jejichž poet rovnž výrazn zvýšil, byli také
krititjší než v roce 2006 – jejich prmrná známka je 2,24 (v roce 2006 2,12). Na druhou stranu jsou
nejspokojenjší uitelé – prmrná známka 2,09 (v roce 2006 2,26), což je podstatné zlepšení, a zástupci
finanního sektoru – prmrná známka 2,10 (v roce 2006 2,12), tedy prakticky beze zmny v této skupin.
Hodnocení analytik a akademických pracovník se rovnž proti pedchozímu roku zlepšilo – prmrná
známka 2,12 (v roce 2006 2,32), ani v této skupin nepadla tyka, ani ptka.
Celková známka hodnocení poskytovaných informací podle profesního zaazení uživatel
Výborn
Velmi dobe
Dobe
Dostaten
Nedostaten
soukromý sektor
studenti (VŠ, SŠ)
uitelé
jiná
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
10 z 17
Celková známka hodnocení poskytovaných informací podle frekvence využití stat. údaj
Výborn
Velmi dobe
Dobe
Dostaten
Nedostaten
denn
týdn
msín
ron
výjimen
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Vzhledem k frekvenci využívání statistických údaj jsou s kvalitou statistických informací a služeb (nejvíce
jedniek) nejspokojenjší uživatelé, kteí využívají služby a informace SÚ týdn (2,12; v roce 2006 2,10)
velmi dobe hodnotí kvalitu statistických údaj uživatelé picházející ron (2,18; v roce 2006 2,15) a denn
(2,18; v roce 2006 2,10). Celkové zhoršení zpsobilo 11 dostatených a ti ptky – napí spektrem
frekvence používání.
„Jakou známkou celkov hodnotíte poskytované statistické informace a služby?“
Frekvence užívání informací
denn
týdn
msín
ron
výjimen
známka
2,18
2,12
2,22
2,18
2,40
Stejn jako v roce 2006 jsme se tázali na odbornou zpsobilost a vstícnost zamstnanc SÚ; pro
porovnání jsme získali zvláš informace o vstícnosti a zvláš o odborné zpsobilosti. Uživatelé hodnotili
stupnicí školních známek (na rozdíl od pedchozího roku).
K otázce odborné zpsobilosti pracovník SÚ se vyjádilo 418 (v roce 2006 396) uživatel, výborn a
velmi dobe hodnotilo více než 60 %, tj. 253 uživatel (v roce 2006 217), výsledná prmrná známka je
1,80. Nejspokojenjší s odbornou zpsobilostí našich pracovník byli uživatelé ze státní správy a
samosprávy – prmrná známka je 1,66, nejmén spokojení jsou uitelé (1,88), z hlediska frekvence jsou
nejspokojenjší uživatelé picházející týdn (prmrná známka 1,64), nejmén spokojení jsou uživatelé
picházející nkolikrát ron – známka 1,86.
K otázce vstícnosti pracovník SÚ se vyjádilo 422 uživatel, hodnotili rovnž velmi pozitivn, a to
prmrnou známkou 1,58. Více než 68 % (v roce 2006 pes 59 %) uživatel dalo výbornou nebo velmi
dobrou známku; v obou pípadech byla jediná ptka. Opt se potvrdilo, že pokud se uživatelé dostanou do
kontaktu s pracovníky úadu, hodnotí je pevážn pozitivn a jsou spokojeni. Se vstícností našich
zamstnanc jsou nejspokojenjší novinái, zástupci TV a agentury – prmrná známka 1,30, nejmén
spokojeni (známka 1,75) jsou zástupci finanního sektoru. Z hlediska frekvence jsou nejspokojenjší denní
uživatelé, známka 1,28; nejmén spokojeni jsou uživatelé picházející jen nkolikrát ron – 1,60.
Na rozdíl od pedchozího roku uživatelé neposuzovali zpsoby získávání statistických informací; mli
k dispozici pímo jejich výet, a hodnotili slovy „používám“, „spokojen“,“nespokojen“.
11 z 17
Jak hodnotíte typy statistických inform ací,
které využíváte?
Které typy statistických inform ací
využíváte?
nejaktuálnjší údaje
269
regionální data
257
asové ady
187
publikace
160
analýzy
veejná databáze
historické údaje
klasifikace
74
metodické informace
71
ostatní databáze
50
regionální data
veejná databáze
143
50
0
ostatní databáze
metodické informace
108
nespokojen
mezinárodní srovnání
145
128
mezinárodní srovnání
spokojen
historické údaje
asové ady
nejaktuálnjší údaje
klasifikace
publikace
analýzy
100 150 200 250 300
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Je patrné, že nejvíce uživatel (269) využívá nejaktuálnjší údaje, což je více než 63 % tch, kteí
odpovdli, spokojeno s nimi je 93,6 %. Na druhém míst jsou regionální data, jichž využívá 257
respondent ankety, spokojeno je 85,1 %; nejmén respondent (50) používá ostatní databáze, z nich je
spokojených 84,7 %. Podle výsledk jsou respondenti nejspokojenjší s analýzami – uvádí to 97,9 %
z nich, na druhou stranu nejvíce nespokojených je s mezinárodním srovnáním (17,5 %). Celkov lze uvést,
že z uživatel, kteí uvedli, že používají nkteré z výtu statistických informací, je více než 80 %
spokojených, což je velmi pozitivní zjištní.
I v roce 2007 byly ti otázky zameny na dležitá specifická témata, a to metodické popisy dat, obsahovou
srozumitelnost íselných údaj a srozumitelnost obsahových text. Metodický komentá považuje za
postaující vždy a asto tém 66 % uživatel (v roce 2006 pes 69 %), pouze 1 % respondent ankety bylo
s komentái spokojeno málokdy (v roce 2006 tém 3 %). Prmrná známka je letos lepší než v roce 2006
– 2,089 (2,12), na rozdíl od pedchozího roku bylo hodnoceno bez jediné ptky. Stejn jako v roce 2006
jsou z hlediska skupin uživatel i letos nejspokojenjší zástupci státní správy a samosprávy (známka 1,93;
v roce 2006 1,92), nejmén spokojení jsou studenti – 2,16, v roce 2006 2,32. Z hlediska frekvence
využívání jsou nejspokojenjší denní uživatelé (1,68; v roce 2006 2,28), nejkrititjší jsou ti, kteí picházejí
nkolikrát týdn (2,28, v roce 2006 1,94).
íselné údaje pokládá vždy a asto za obsahov srozumitelné tém 82 % (v roce 2006 tém 85 %),
necelé 1 % málokdy a nikdy (v roce 2006 pro více než 1 %), letošní prmrná známka je 1,92, v roce 2006
1,86. Ve skupinách i letos byli nejkrititjší studenti (1,98; v roce 2006 1,90), na rozdíl od pedchozího roku
byli nejspokojenjší uitelé – 1,64, v roce 2006 1,66. Z hlediska frekvence byli nejspokojenjší denní
uživatelé 1,32 (v roce 2006 1,76). Nejmén spokojeni byli ti, kteí picházejí výjimen (1,94; v roce 2006
2,10).
Doprovodné texty pokládá za obsahov srozumitelné vždy a asto více než 75 % respondent ankety (v
roce 2006 pes 77 %), málokdy a nikdy jen necelá 2 %, v roce 2006 tém 3 %. Letos nebyla žádná ptka,
ale padlo celkem 8 tyek. Prmrná známka spokojenosti s doprovodnými texty je 1,98 (v roce 2006 1,94).
Obsahovou srozumitelnost doprovodných text hodnotí lépe než chvalitebn (1,70) zástupci finanního
sektoru (v roce 2006 1,56), nejkrititjší jsou novinái a zástupci médií a agentur – prmrná známka je
letos 2,04 (v roce 2006 1,84). Z hlediska frekvence jsou nejspokojenjší uživatelé picházející denn –
známka 1,82.
Výsledky hodnocení metodických komentá, ve vztahu ke skupinám uživatel i frekvenci vyhledávání
statistických údaj, jsou v relaci s letošní strukturou uživatel. Celkov lze íci, že u tchto tí otázek zstalo
hodnocení zhruba na stejné úrovni jako v roce 2006. Pozitivní je, že ve všech tech otázkách bylo
nespokojených uživatel mén než v roce 2006.
12 z 17
Dostatený metodický komentá podle profesního zaazení uživatel
vždy
asto
nkdy
málokdy
nikdy
nemohu posoudit
soukromý sektor
studenti (VŠ, SŠ)
uitelé
jiná
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Obsahová srozumitelnost íselných údaj podle profesního zaazení uživatel
vždy
asto
nkdy
málokdy
nikdy
nemohu posoudit
soukromý sektor
studenti (VŠ, SŠ)
uitelé
jiná
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Obsahová srozumitelnost doprovodných text podle profesního zaazení uživatel
vždy
asto
nkdy
málokdy
nikdy
nemohu posoudit
soukromý sektor
studenti (VŠ, SŠ)
uitelé
jiná
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
%
Souástí šetení spokojenosti uživatel je rovnž snaha zjistit, co uživatelé ve službách a produktech
nejvíce postrádají, co je nejvtším zdrojem jejich nespokojenosti. V nabízených možnostech byly asové
ady, metodické popisy dat, územní lenní, komplexní informace za uritou oblast, analytické studie,
vzájemné odkazy mezi daty, podporu pi vypl
ování statistických výkaz, databáze, informace srozumitelné
i neodborníkm, i jiné. Ani letos nelze pepoítat odpovdi na známky, protože odpovdi nebyly oznaeny
hodnotící škálou, je však možné porovnat s lo
skými výsledky, které služby a výstupy uživatelé nejvíce
(nebo nejmén) postrádali. Na tuto otázku pišlo celkem 427 odpovdí (v roce 2006 601 – bylo oznaeno i
více možností). Nejvíce respondenti postrádali územní lenní dat, informace srozumitelné i neodborníkm,
13 z 17
vtší množství graf a map; v roce 2006 nejvíce postrádali kompletní informace za uritou oblast, územní
lenní a analytické studie. Naopak nejmén postrádají metodické popisy dat, v roce 2006 podporu výkaz
a metadata.
Uživatelé mli již tradin možnost v poznámce také uvést, co pesn ve službách a výstupech SÚ
postrádají. V dotaznících se objevily tyto námty:
x
Informace za okresy i msta, mstské obvody
x
Aktuální mezinárodní srovnání
x
Aktuální data obcí
x
Regionální údaje
x
On-line databáze
x
Podrobnjší údaje
4.
Závr
Celkov lze uvést, že anketa spokojenosti uživatel za rok 2007 pinesla obdobné výsledky jako v
roce 2006; v porovnání s lo
ským rokem dílí zhoršení prmrných známek v urité skupin uživatel
vyvažuje jejich dílí zlepšení ve skupin jiné. Respondenti nepišli s neoekávanou kritikou, jejich
pipomínky k chybjícím údajm se již nkolik let opakují, jsou vcné a konstruktivní, takže by ada
z nich by mla být stimulem pro další zkvalitnní produkt a služeb úadu. K hlavním výsledkm
letošní ankety uživatel patí:
x
Poet odpovdí se zvýšil ze 401 v roce 2007 na 426 v roce 2008.
x
Celkové hodnocení kvality poskytovaných statistických informací a služeb se opt mírn
zhoršilo: známka 2,24; v roce 2006 2,22; v roce 2005 2,04. Z hlediska skupin uživatel jsou
letos nejspokojenjší uitelé a zástupci finanního sektoru, nejmén spokojeni jsou uživatelé
ve skupin novinái, TV, agentury. Ptina respondent využívá statistické údaje k výzkumné i
analytické innosti, ptina jako podklad pro rozhodování, tetina pro informaci i pro
zajímavost.
x
Struktura respondent se proti pedchozímu roku zmnila. Výrazn vzrostl podíl respondent
ve státní správ a samospráv až na tetinu, v roce 2006 jich byla tvrtina. Lze uvést, že o
druhé místo se rozdílem nkolika hlas dlí respondenti ze soukromého sektoru (letos 17 %),
a studenti, jejichž poet poklesl – v roce 2006 tvrtina všech uživatel, letos 16 %. Poet tch,
kteí se letos vymezili jako analytici, akademici, výzkum a vývoj, se proti pedchozímu roku
snížil o polovinu.
x
Více než 86 % uživatel (v roce 2006 88 %) lze považovat za pravidelné, nejvíce je mezi nimi
zastoupeno pracovník státní správy a samosprávy, zvýšil se i poet denních uživatel.
x
Pro více než polovinu respondent jsou informace výborn a velmi dobe dostupné, jen
necelá desetina je velmi nespokojených, denní uživatelé hodnotí výstupy SÚ nejlépe.
x
Uživatelé pokládají zamstnance SÚ za velmi vstícné a odborn zpsobilé.
x
Více než 80 % uživatel, kteí používají nkteré z uvedených statistických informací, je
spokojených.
x
Z pipojených komentá vyplývá, že uživatelm nejvíce schází územní lenní dat, informace
srozumitelné i neodborníkm, vtší množství graf a map; v roce 2006 postrádali kompletní
informace za uritou oblast, územní lenní a analytické studie. Kritické pipomínky zaznly i
k asovým adám a veejné databázi.
Zpracovaly: Alena Bokvajová, Eva Kortanová
14 z 17
Anketa respondent za rok 2009
15 z 17
16 z 17
pozitivn ovliv
17 z 17
FINÁLNÍ VERZE / VÝTISK .
Píloha .5 – Položkový rozpoet po
fázích Projektu
eGovernmentu v R
Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 5 / Položkový rozpoet po fázích Projektu
1z8
Celkové náklady Projektu (v CZK)
Typy
náklad
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková
cena
Celkové
náklady
1
0,00
1.1
0,00
1.2
Poízení pozemk
0,00
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
0,00
1.5
0,00
1.6
0,00
2
Hlavní zpsobilé výdaje - dlouhodobý hmotný
a nehmotný majetek
2.1
240 480 000,00
1,00
64 608 000,00
64 608 000,00
prac.den
9 160,00
19 200,00
175 872 000,00
2.2.1
prac.den
1 020,00
19 200,00
19 584 000,00
2.2.2
prac.den
1 860,00
19 200,00
35 712 000,00
2.2.3
prac.den
280,00
19 200,00
5 376 000,00
2.2.4
prac.den
1 670,00
19 200,00
32 064 000,00
2.2.5
prac.den
640,00
19 200,00
12 288 000,00
2.2.6
prac.den
1 310,00
19 200,00
25 152 000,00
2.2.7
prac.den
2 380,00
19 200,00
45 696 000,00
2.3
majetku
3
3.1
3.2
4
4.1
pojištní)
prac.den
5 757,19
3 200,00
18 423 000,00
4.2
prac.den
135,00
2 000,00
270 000,00
4.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
4.4
kurz
47,04
50 000,00
2 352 000,00
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
4.6
prac.den
720,00
21 600,00
15 552 000,00
5
5.1
prac.den
280,00
21 600,00
6 048 000,00
5.1.1
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.2
prac.den
137,78
21 600,00
2 976 000,00
5.1.3
prac.den
142,22
21 600,00
3 072 000,00
5.1.4
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.2
V
5,00
679 926,08
1 728 000,00
2.2
0,00
1 248 000,00
deska/tabule
1,00
170 000,00
170 000,00
3,00
359 333,33
1 078 000,00
36 597 000,00
19 296 000,00
2z8
5.3
tel.služ.
1,00
8 640 000,00
8 640 000,00
5.4
prac.den
133,33
21 600,00
2 880 000,00
6
6.1
pojištní)
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
6.2
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
6.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
6.4
0,00
6.5
0,00
6.6
0,00
6.7
6.8
0,00
7
297 621 000,00
8
0,00
8.1
(vyplní
jen plátce DPH)
0,00
8.2
0,00
9
plynoucí z
10
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
297 621 000,00
297 621 000
Celkové náklady
Poznámky:
x
Vzdlávání je propoteno na pedpokládanou prmrnou cenu kurz, pi délce 3 dny (cena
zahrnuje náklady na školitele, prostory, techniku a pípadné další drobné náklady)
x
Kapacitní náronost jednotlivých aplikací a cenová náronost ICT byla stanovena na základ
Pílohy .2, Technický a technologický popis ešení
Celkové náklady Pípravné fáze (v CZK)
Typy
náklad
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková cena
Celkové
náklady
1
0,00
1.1
0,00
1.2
Poízení pozemk
0,00
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
0,00
1.5
0,00
1.6
0,00
2
Hlavní zpsobilé výdaje - dlouhodobý hmotný a
nehmotný majetek
0,00
ZSW)
1,00
0,00
0,00
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.1
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.2
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.3
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.4
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.1
2.2
3z8
2.2.5
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.6
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.2.7
prac.den
0,00
19 200,00
0,00
2.3
majetku
3
3.1
3.2
4
4.1
pojištní)
prac.den
331,56
3 200,00
1 061 000,00
4.2
prac.den
10,00
2 000,00
20 000,00
4.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
4.4
kurz
0,00
50 000,00
0,00
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
4.6
prac.den
44,44
21 600,00
960 000,00
5
5.1
prac.den
71,11
21 600,00
1 536 000,00
5.1.1
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.2
prac.den
17,78
21 600,00
384 000,00
5.1.3
prac.den
53,33
21 600,00
1 152 000,00
5.1.4
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.2
V
2,00
432 000,00
864 000,00
5.3
1,00
0,00
0,00
5.4
0,00
6
0,00
6.1
pojištní)
6.2
6.3
Spotební materiál
6.4
0,00
6.5
0,00
6.6
6.7
6.8
0,00
7
4 537 000,00
8
0,00
8.1
DPH, kdy je nárok na odpoet na vstupu (vyplní
jen plátce DPH)
0,00
8.2
0,00
9
plynoucí z
10
Celkové náklady
0,00
96 000,00
deska/tabule
1,00
20 000,00
1,00
76 000,00
20 000,00
76 000,00
2 041 000,00
2 400 000,00
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
4 537 000,00
4 537 000
4z8
Celkové náklady Implementaní fáze (v CZK)
Typy
náklad
1
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková
cena
Celkové náklady
0,00
1.2
innost)
Poízení pozemk
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
0,00
1.5
0,00
1.6
0,00
1.1
2
2.1
majetku
0,00
0,00
197 712 000,00
ZSW)
1,00
7 730,00
49 296 000,00
49 296 000,00
19 200,00
148 416 000,00
2.2
majetku
prac.den
2.2.1
prac.den
920,00
19 200,00
17 664 000,00
2.2.2
prac.den
1 580,00
19 200,00
30 336 000,00
2.2.3
prac.den
210,00
19 200,00
4 032 000,00
2.2.4
prac.den
1 510,00
19 200,00
28 992 000,00
2.2.5
prac.den
490,00
19 200,00
9 408 000,00
2.2.6
prac.den
1 160,00
19 200,00
22 272 000,00
2.2.7
prac.den
1 860,00
19 200,00
35 712 000,00
4.3
nehmotného
majetku
projektu
desek
publicitu
projektu
zdrav.
pojištní)
nocležné)
Spotební materiál
4.4
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
4.6
Hlavní zpsobilé výdaje - nákup
služeb
technické,
prac.den
497,78
21 600,00
10 752 000,00
5.1.1
5.1.2
5.1.3
2.3
3
3.1
3.2
4
4.1
4.2
5
5.1
0,00
768 000,00
deska/tabule
1,00
150 000,00
150 000,00
1,00
618 000,00
618 000,00
26 421 000,00
prac.den
4 300,31
3 200,00
13 761 000,00
prac.den
90,00
2 000,00
180 000,00
spot.mat.
1,00
kurz
187,55
0,00
0,00
50 000,00
1 728 000,00
10 944 000,00
prac.den
200,00
21 600,00
4 320 000,00
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
prac.den
111,11
21 600,00
2 400 000,00
prac.den
88,89
21 600,00
1 920 000,00
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
V
3,00
288 000,00
864 000,00
te.služby
1,00
5 760 000,00
5 760 000,00
5.3
aj.
dokumentace
5.4
0,00
6
zdrav.
pojištní)
nocležné)
Spotební materiál
0,00
5.1.4
5.2
6.1
6.2
6.3
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
5z8
6.4
0,00
6.5
0,00
6.6
6.7
6.8
0,00
7
235 845 000,00
8
vstupu (vyplní
jen plátce DPH)
0,00
0,00
8.1
8.2
9
10
0,00
kurz
0,00
50 000,00
0,00
0,00
Celkové náklady
235 845 000,00
235 845 000
Vzhledem k charakteru projektu jsou všechny náklady fixní povahy. Odpisy v Implementaní fázi nejsou
uvedeny, protože žadatel majetek nebude odepisovat. V Implementaní fázi nebudou vznikat žádné
výnosy. Investiní náklady budou kryty z dotace z programu IOP a státního rozpotu R.
Celkové náklady Pilotní, optimalizaní a testovací fáze (v CZK)
Typy
náklad
jednotka
Poet
jednotek
Jednotková
cena
Celkové
náklady
1
stavební ást
a nákup technologií
0,00
1.1
0,00
1.2
Poízení pozemk
0,00
1.3
Poízení staveb
0,00
1.4
0,00
1.5
0,00
1.6
0,00
2
2.1
42 768 000,00
1,00
15 312 000,00
15 312 000,00
prac.den
1 430,00
19 200,00
27 456 000,00
2.2.1
prac.den
100,00
19 200,00
1 920 000,00
2.2.2
2.2.3
prac.den
280,00
19 200,00
5 376 000,00
prac.den
70,00
19 200,00
1 344 000,00
2.2.4
prac.den
160,00
19 200,00
3 072 000,00
2.2.5
prac.den
150,00
19 200,00
2 880 000,00
2.2.6
prac.den
150,00
19 200,00
2 880 000,00
2.2.7
prac.den
520,00
19 200,00
9 984 000,00
2.3
nehmotného majetku
3
3.1
desek
3.2
4
4.1
pojištní)
prac.den
1 125,31
3 200,00
3 601 000,00
4.2
prac.den
35,00
2 000,00
70 000,00
4.3
Spotební materiál
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
4.4
kurz
68,05
50 000,00
624 000,00
4.5
Dohody DP
prac.den
0,00
3 200,00
0,00
2.2
0,00
384 000,00
deska/tabule
1,00
0,00
1,00
384 000,00
0,00
384 000,00
8 135 000,00
6z8
4.6
5
5.1
technické,
prac.den
8,89
21 600,00
5.1.1
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.2
prac.den
8,89
21 600,00
192 000,00
5.1.3
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.1.4
prac.den
0,00
21 600,00
0,00
5.2
V
0,00
0,00
0,00
5.3
tel.služby
1,00
2 880 000,00
2 880 000,00
5.4
prac.den
133,33
21 600,00
2 880 000,00
6
6.1
pojištní)
6.2
6.3
Spotební materiál
6.4
0,00
6.5
0,00
6.6
0,00
6.7
6.8
0,00
7
57 239 000,00
8
0,00
8.1
(vyplní
jen plátce DPH)
0,00
8.2
0,00
9
plynoucí z
10
Celkové náklady
prac.den
177,78
21 600,00
3 840 000,00
5 952 000,00
192 000,00
0,00
prac.den
0,00
3 200,00
prac.den
0,00
2 000,00
0,00
spot.mat.
1,00
0,00
0,00
kurz
0,00
0,00
50 000,00
0,00
57 239 000,00
57 239 000
Pehled erpání rozpotu po jednotlivých etapách projektu
Fáze
Etapa
ástka
Období
Pípravná
Etapa 1
4 537 000
2010/1-8
Implementaní
Etapa 1
20 761 000
2010/9-12
Etapa 2
32 704 000
2011/1-6
Etapa 3
53 062 000
2011/7-12
Etapa 4
45 088 000
2012/1-6
Etapa 5
65 734 000
2012/7-12
Etapa 6
18 496 000
2013/1-6
Etapa 1
43 006 000
2013/7-12
Etapa 2
14 233 000
2014/1-6
Celkem
297 621 000
Celkem
7z8
pozitivn ovliv
8z8
Píloha . 6 – Program statistických
zjišování na rok 2010
eGovernmentu v R
Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 6 / Program statistických zjišování na rok 2010
1 z 13
Tab. . 1: Poty statistických zjišování
Zjišování
SÚ
Resorty
Celkem
V roce
2009
(po novele)
celkem
zrušená
nová
121
97
218
120
91
211
3
8
11
2
2
4
V roce 2010
Tab. . 2: Statistická zjišování podle resort
2009
(po
novele)
2010
Ministerstvo dopravy
17
16
Ministerstvo kultury
13
14
9
9
14
14
Resort
Ministerstvo práce a sociálních vcí
Ministerstvo prmyslu a obchodu
Ministerstvo školství, mládeže
a tlovýchovy
Ministerstvo zdravotnictví
8
6
16
12
Ministerstvo zemdlství
14
14
6
6
97
91
Ministerstvo životního prostedí
Celkem
2 z 13
Píloha . 1 k vyhlášce . 386/2009 Sb.
Pehled statistických zjiš
ování provádných eským
statistickým úadem
1. P 3-04
tvrtletní výkaz pro ekonomické subjekty vybraných
produkních odvtví
2. P 6-04
tvrtletní výkaz o finanních ukazatelích
3. P 4-01
Roní výkaz pro malé ekonomické subjekty vybraných
produkních odvtví
4. P 5-01
Roní výkaz ekonomických subjekt vybraných produkních
odvtví
5. Zem 1-12
Msíní výkaz o porážkách hospodáských zvíat
6. Zem 7-02
Pololetní výkaz o zásobách a prodejích rostlinných výrobk
7. Zem 3-01
Roní výkaz o drbeži
8. Zem 1-02
Výkaz o chovu skotu
9. Zem 2-02
Výkaz o chovu prasat
10. Zem 1-01
Soupis hospodáského zvíectva k 1.4.2010
11. Osev 3-01
Výkaz o plochách osev zemdlských plodin
12. Zem 6-01
Roní výkaz o sklizni zemdlských plodin
13. Zem V 6 až 10
Odhady sklizn zemdlských plodin
14. Les 8-01
Roní výkaz odvtvových ukazatel v lesnictví
15. Prm 1-12
Msíní výkaz v prmyslu
16. Prm 2-01
Roní výkaz v prmyslu
17. Prm 3-01
Roní výkaz o produkci prmyslových výrobk
a služeb
Msíní výkaz ve stavebnictví
18. Stav 1-12
19. Stav 2-12
Msíní výkaz o stavebních ohlášeních a povoleních,
budovách a bytech
20. Stav 4-99
Hlášení o odstranní budovy nebo zrušení celého bytu
21. Stav 7-99
Hlášení o dokonení budovy nebo o dokonení bytu
22. Stav 5-01
Roní výkaz odvtvových ukazatel ve stavebnictví
23. SP 1-12
Msíní výkaz v obchod a službách
3 z 13
24. CR 1-12
Msíní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích
zaízeních
25. CR 2-04
tvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích
zaízeních
26. Zdp 3-04
tvrtletní výkaz zdravotních pojišoven
27. Poj 3a-04
tvrtletní výkaz pojišoven a zajišoven
28. Poj 3b-04
tvrtletní výkaz penzijních fond
29. Pen 3a-04
tvrtletní výkaz bankovních penžních institucí
30. Pen 3b-04
tvrtletní výkaz nebankovních finanních institucí (útujících
jako banky)
31. Pen 3c-04
tvrtletní výkaz o ostatních finanních institucí (útujících
jako podnikatelé)
32. Zdp 5-01
Roní výkaz zdravotních pojišoven
33. Poj 5a-01
Roní výkaz pojišoven a zajišoven
34. Poj 5b-01
Roní výkaz penzijních fond
35. Pen 5a-01
Roní výkaz bankovních penžních institucí
36. Pen 5b-01
Roní výkaz nebankovních finanních institucí (útujících
jako banky)
37. VPI 3-04
tvrtletní výkaz pro vybrané vládní a podobné instituce
38. NI 1-01
39. VI 1-01
Roní výkaz neziskových institucí, bytových družstev a
vybraných institucí
Roní výkaz organizaních složek státu, územních
samosprávních celk, píspvkových organizací
a podobných vládních institucí
40. Granty 1-01
Roní výkaz o erpání prostedk ze zahranií
41. Kult 7-01
Roní výkaz o rozhlasovém vysílání
42. Kult 8-01
Roní výkaz o televizním vysílání
43. Práce 2-04
tvrtletní výkaz o práci
44. ÚNP 4-01
Výkaz o úplných nákladech práce
45. EPR 1-12
Msíní výkaz o rop, ropných produktech
a biopalivech pro rafinérie a výrobce ropných produkt
46. EPS 1-12
Msíní výkaz o rop, ropných produktech
a biopalivech pro obchodní, skladovatelské
a spotebitelské subjekty
47. EP 5-01
Roní výkaz o spoteb paliv a energie a zásobách paliv
48. EP 7-01
Roní výkaz o zdrojích a rozdlení paliv
4 z 13
49. EP 8-01
Roní výkaz o energetických pochodech zušlechování paliv
50. EP 9-01
Roní výkaz o spoteb paliv a energie na výrobu vybraných
výrobk
51. EP 10-01
Roní výkaz o výrob a rozvodu elektrické a tepelné energie
52. Nem Úr 1-02
Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
53. Odp 5-01
Roní výkaz o odpadech
54. ŽP 1-01
Roní výkaz o výdajích na ochranu životního prostedí
55. VTR 5-01
Roní výkaz o výzkumu a vývoji
56. Lic 5-01
Roní výkaz o licencích
57. ICT 5-01
Dotazník o využívání informaních a komunikaních
technologií
58. VH 8a-01
Roní výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody
59. VH 8b-01
Roní výkaz o vodovodech a kanalizacích
60. Obyv 1-12
Hlášení o uzavení manželství
61. Obyv 2-12
Hlášení o narození
62. Obyv 3-12
Hlášení o úmrtí
63. Obyv 4-12
64. Ceny Prm 1-12
Hlášení o rozvodu
Msíní výkaz o cenách prmyslových výrobc
65. Ceny Prm 1a-12
Výkaz parametrického porovnání užitných vlastností
reprezentant
66. Ceny Prm 1b-12
Tabulkový komentá k výkazu Ceny Prm 1-12
67. Ceny Teplo 1-12
Msíní výkaz o cenách tepla
68. Ceny ZO 1-12
Msíní výkaz o cenách v zahraniním obchod
69. Ceny Zem 1-12
Msíní výkaz o cenách zemdlských výrobk
70. Ceny Zem 1-04
tvrtletní výkaz o cenách osiv a sadby pro zemdlství
71. Ceny Zem 2-04
tvrtletní výkaz o cenách prmyslových hnojiv
a agrochemikálií pro zemdlství
72. Ceny Zem 3-04
tvrtletní výkaz o cenách služeb pro zemdlství
73. Ceny Zem 4-04
tvrtletní výkaz o cenách veterinárních
a plemenáských služeb pro zemdlství
74. Ceny Les 1-04
tvrtletní výkaz o cenách díví v lesním hospodáství
75. Ceny Vod 1-12
Msíní výkaz o cenách ve vodním hospodáství
76. Ceny Kom 1-12
Msíní výkaz o cenách poštovních
a telekomunikaních služeb
5 z 13
77. Ceny Sklad 1-12
Msíní výkaz o cenách ve skladovém hospodáství
78. Ceny Dop Ž 1-12
Msíní výkaz o cenách ve vnitrostátní železniní nákladní
doprav
79. Ceny Dop S 1-12
Msíní výkaz o cenách v silniní nákladní doprav
80. Ceny Dop L 1-12
Msíní výkaz o cenách ve vnitrostátní letecké nákladní
doprav
81. Ceny Dop 1-12
Msíní výkaz o cenách ve vnitrozemské vodní nákladní
doprav
82. Ceny Dop P 1-12
Msíní výkaz o cenách ve vnitrostátní potrubní doprav
83. Ceny Psn 1-12
Msíní výkaz o cenách služeb v oblasti nemovitostí
84. Ceny Pss 1-12
Msíní výkaz o cenách služeb za pronájem stroj
a pístroj
85. Ceny Psz 1-12
Msíní výkaz o cenách služeb v oblastí výpoetní techniky
86. Ceny Pso 1-12
Msíní výkaz o cenách ostatních podnikatelských služeb
87. Ceny Psa 1-12
Msíní výkaz o cenách služeb za pronájem automobil
88. Ceny Psi 1-12
Msíní výkaz o cenách architektonických
a inženýrských služeb
89. Ceny Psu 1-12
Msíní výkaz o cenách služeb úetních, auditorských a
da
ového poradenství
90. Ceny Psr 1-12
Msíní výkaz o cenách za reklamní služby
91. Ceny Poj 1-12
Msíní výkaz o cenách v pojišovnictví
92. Ceny Ban 2-12
Msíní výkaz o cenách ostatních bankovních služeb
93. Ceny Leas 1-12
Msíní výkaz o cenách služeb finanního leasingu
94. Ceny ZO 2-12
Msíní výkaz o cenách mezinárodní železniní nákladní
dopravy
95. Ceny ZO 2a-12
Msíní výkaz o cenách mezinárodní železniní osobní
dopravy
96. Ceny ZO 3-12
Msíní výkaz o cenách mezinárodní letecké dopravy
97. Ceny ZO 5-12
Msíní výkaz o cenách bankovních služeb ve styku se
zahraniím
98. Ceny Stav 1-04
tvrtletní šetení o pohybu cen stavebních prací
99. Ceny E 1-12
Msíní výkaz o cenách ropy
100. Ceny E 2-12
Výkaz o spotebitelských cenách pohonných hmot
101. Ceny E 3-12
Výkaz o cenách topných olej
6 z 13
102. Ceny E 6-04
Ceny zemního plynu pro malé, stední a velké odbratele
103. Ceny Elek 1-12
Msíní výkaz o cenách elektrické energie
104. Ceny Elek 11-01
Roní výkaz o spoteb a potu odbratel elektiny
105. ZO 1-04
tvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb
106. Ceny Nájem 1-12
Msíní výkaz o obvyklém nájemném z bytu
107. Ceny NB 1-04
tvrtletní výkaz o cenách nových byt a nových rodinných
dom
108. EV Prm 1-12
Konjunkturální przkum v prmyslu
109. EV Stav 1-12
Konjunkturální przkum ve stavebnictví
110. EV Sl 1-12
Konjunkturální przkum ve službách
111. EV Ob 1-12
Konjunkturální przkum v obchod
112. EV Iv 1-02
Konjunkturální przkum o investicích
113. ZEMREG –99
Dotazník pro zaazení jednotky do zemdlského registru
SÚ
114. TI 2010
Dotazník o inovacích
115. AGC 2010
Strukturální šetení v zemdlství a metody zemdlské
výroby
116. RES 2010
Dotazník pro nov vzniklé podniky a podnikatele
117. REGISTR – 99
Dotazník pro podniky a podnikatele
118. pímé zjišování
Msíní zjišování spotebitelských cen zboží a služeb
trnáctidenní zjišování spotebitelských cen
potravináského zboží
tvrtletní zjišování cen a parametr bytových nemovitostí
Píloha . 2 k vyhlášce . 386/2009 Sb.
Pehled statistických zjiš
ování provádných ministerstvy
a) MINISTERSTVO DOPRAVY
1. Dop (MD) 1-12
Msíní výkaz o peprav osob a vcí v drážní
doprav
2. Dop (MD) 6-04
tvrtletní výkaz o veejné drážní osobní doprav
3. Dop (MD) 1-01
Roní výkaz o drážní doprav
7 z 13
4. Dop (MD) 2-01
Roní výkaz o peprav osob a vcí v drážní doprav
5. Dop (MD) 3-01
Roní výkaz o železniní dopravní cest
6. Dop (MD) 9-01
Roní výkaz o intenzit vlakové dopravy na hlavních
železniních dopravních cestách
7. Dop (MD) 7-01
Roní výkaz o peprav jednotek kombinované
dopravy po železnici
8. Dop (MD) 2-04
tvrtletní výkaz o innosti dopravc autobusové
dopravy
9. Dop (MD) 3-04
tvrtletní výkaz o autobusové doprav
10. Dop (MD) 10-01
Roní výkaz o dopravní obslužnosti území kraje
11. Dop (MD) 4-04
tvrtletní výkaz o mstské hromadné doprav
12. Dop (MD) 1-04
tvrtletní výkaz o peprav vcí provádné
vnitrozemskou vodní dopravou
13. Dop (MD) 5-04
tvrtletní výkaz o pohybu vcí ve vnitrozemských
pístavech
14. Dop (MD) 4-01
Roní výkaz o vnitrozemské vodní doprav
15. Dop (MD) 7-12
Msíní výkaz o letecké doprav – výkony letiš, OD
matice
16. Dop (MD) 2-99
Výbrové šetení vozidel v silniní nákladní doprav
b) MINISTERSTVO KULTURY
1. Kult (MK) 1-01 (mutace a, b)
Roní výkaz o divadle
2. Kult (MK) 2-01
Roní výkaz o stálých profesionálních symfonických
orchestrech, komorních souborech a pveckých
sborech
3. Kult (MK) 5-01
Roní výkaz o periodickém tisku
4. Kult (MK) 12-01
Roní výkaz o knihovn
5. Kult (MK) 14-01
Roní výkaz o muzeu a galerii (muzeu výtvarných
umní)
6. Kult (MK) 15-01
Roní výkaz o neperiodických publikacích
7. Kult (MK) 16-01
Roní výkaz o hvzdárn, planetáriu a astronomické
pozorovateln
8. Kult (MK) 17-01
Roní výkaz o památkových objektech s kulturním
využitím
9. Kult (MK) 18-01
Roní výkaz o vydavateli
10. Kult (MK) 19-01
Roní výkaz o výstavní innosti v oblasti
profesionálního výtvarného umní a architektury
8 z 13
11. Kult (MK) 21-01
Roní výkaz o výrob a distribuci audiovizuálních dl
12. Kult (MK) 22-01
Roní výkaz o kulturn vzdlávací a zájmové innosti
13. Kult (MK) 23-01
Roní výkaz o divadelních, filmových, hudebních
a taneních festivalech
14. Kult (MK) 24-01 (mutace a, b)
Roní výkaz o výkonech orgán veejné správy
v penesené psobnosti týkajících se státní památkové
pée
c) MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V
CÍ
1. Soc (MPSV) V 1-01
Roní výkaz o zaízeních sociálních služeb a
poskytování sociálních služeb
2. V (MPSV) 10-01
Roní výkaz o sociálních službách a sociální péi
3. V (MPSV) 19a-01
Roní výkaz o zamstnancích, platech a odmnách
za pracovní pohotovost v zaízeních sociálních služeb
4. V (MPSV) 19b-01
Roní výkaz o zamstnancích, platech a odmnách
za pracovní pohotovost v oblasti sociálního
zabezpeení, zamstnanosti, inspekce práce a
mezinárodnprávní ochran dtí
5. V (MPSV) 20-01
Roní výkaz o výkonu sociáln-právní ochrany dtí
6. V (MPSV) 26-01
Roní výkaz o sociální práci s píslušníky marginálních
skupin
7. ISPV (MPSV) V 1-04
tvrtletní šetení o prmrném výdlku
8. V (MPSV) 9-12
Msíní výkaz o dávkách sociální pée pro obany R
a zemí EU
9. V (MPSV) 7-02
Pololetní výkaz o odvolání
d) MINISTERSTVO PRMYSLU A OBCHODU
1. Zbroj (MPO) 1-02
Pololetní výkaz o zbrojní technice a vybraných
zbrojních výrobcích
2. Eng (MPO) 1-12
Msíní výkaz o zdrojích a rozdlení tuhých paliv
a vybrané technicko-ekonomické ukazatele tžby
(produkce)
3. Eng (MPO) 2-12
Msíní výkaz o dodávkách elektiny, tepla
a energetických plyn a o palivech užitých na produkci
elektiny a tepla
4. Eng (MPO) 3-04
tvrtletní výkaz o spoteb paliv a energie
a spotebitelských zásobách paliva
5. Eng (MPO) 4-01
Roní výkaz o produkci energie z obnovitelných
a ostatních zdroj
9 z 13
6. Eng (MPO) 5-01
Roní výkaz o dodávkách elektiny, tepla,
energetických plyn a o palivech užitých na produkci
elektiny a tepla
7. Eng (MPO) 6-12
Msíní výkaz o biopalivech
8. Crs (MPO) 1-01
Roní dotazník o provozu erpacích stanic pohonných
hmot
9. Crs (MPO) 1-02
Pololetní výkaz o síti erpacích stanic pohonných hmot
10. Hu (MPO) 1-02
Pololetní výkaz hutního prmyslu
11. Hor (MPO) 1-01
Roní výkaz bá
sko-technických a provozních údaj
12. PO (MPO) 2-02
Pololetní výkaz o vnitrostátních poštovních službách
a o styku s cizinou držitele poštovní licence a zvláštní
poštovní licence
13. PS (MPO) 1-01
Roní výkaz o poštovních službách
14. Ocel (MPO) 1-01
Roní výkaz oceláského prmyslu
e) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A T
LOVÝCHOVY
1. Škol (MŠMT) V 6-99
Pijímací ízení ke studiu na vysoké škole
Výkaz o vysoké škole
Roní výkaz o vysokoškolské knihovn
4. Škol (MŠMT) P 1-04
tvrtletní výkaz o zamstnancích a mzdových
prostedcích v regionálním školství
5. Škol (MŠMT) P 1a-04
prostedcích za správní úady a za ostatní pímo
ízené organizace
6. Škol (MŠMT) P 1b-04
prostedcích za vysoké školy
f) MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ
1. A (MZ) 1-01
Roní výkaz o innosti zdravotnických zaízení
2. E (MZ) 2-01
Roní výkaz o zamstnancích a o složkách mezd
ve zdravotnických organizacích podle platných
pedpis o platu (s pílohou)
3. E (MZ) 3-01
Roní výkaz o zamstnancích a o složkách mezd
ve zdravotnických organizacích podle platných
pedpis o mzd
4. E (MZ) 4-01
Roní výkaz o zamstnavatelích, evidenním potu
zamstnanc a smluvních pracovnících
10 z 13
5. E (MZ) 5-01
Roní výkaz o ekonomice nestátního ambulantního
zdravotnického zaízení
6. E (MZ) 6-02
Pololetní výkaz o ekonomice zdravotnického zaízení,
které vede úetnictví
7. H (MZ) 2-01
Roní výkaz o evidenním potu zamstnanc a o
správní innosti orgán ochrany veejného zdraví
8. L (MZ) 1-02
Pololetní výkaz o lžkovém fondu zdravotnického
zaízení a jeho využití (s pílohou)
9. L (MZ) 2-01
Roní výkaz o innosti láze
ských zaízení (s pílohou)
10. T (MZ) 1-01
Roní výkaz o pístrojovém vybavení zdravotnického
zaízení
11. V (MZ) 1-01
Roní výkaz o erpání zdravotní pée cizinci
12. Z (MZ) 1-99
Hlášení vzniku, zmny, zániku zdravotnického zaízení
g) MINISTERSTVO ZEM
D
LSTVÍ
1. Konzerv (MZe) 1-01
Roní výkaz o nákupu ovoce a zeleniny pro
zpracování a o výrob ovocných a zeleninových
výrobk
2. Krmiva (MZe) 3-01
Roní výkaz o výrob prmyslových krmiv
3. Drb (MZe) 4-12
Msíní výkaz o nákupu, zásobách, prodeji a cenách
drbeže a drbežích výrobk
4. Mlék (MZe) 6-12
Msíní výkaz o nákupu mléka, o výrob a užití
vybraných mlékárenských výrobk
5. Mlék (MZe) 6-01
Roní výkaz o nákupu mléka, o výrob a užití
vybraných mlékárenských výrobk dle píslušného
právního pedpisu ES
6. Obil (MZe) 7-04
tvrtletní výkaz o zdrojích a užití obilovin a epky
v obchodních a zpracovatelských subjektech
v marketingovém roce 2010/2011
7. Bram (MZe) 8-01
Výkaz o osázených plochách konzumních raných
brambor
8. Ozim (MZe) 9-01
Výkaz o plochách osevu vybraných ozimých plodin
9. Les (MZe) 1-01
Roní výkaz o hospodaení v lesích
10. Les (MZe) 2-01
Roní výkaz o nákladech a výnosech v lesním
hospodáství
11. Mysl (MZe) 1-01
Roní výkaz o honitbách, stavu a lovu zve od 1. 4.
2010 do 31. 3. 2011
12. Líh (MZe) 1-04
tvrtletní výkaz o výrob, píjmu a vydání surového
lihu kvasného
11 z 13
13. Líh (MZe) 2-04
tvrtletní výkaz o výrob, píjmu a vydání rafinovaného
lihu kvasného
14. Líh (MZe) 3-04
tvrtletní výkaz o výrob, píjmu a vydání ovocného
destilátu
h) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ
1. Geo (MŽP) V 3-01
Roní výkaz o pohybu a stavu zásob výhradních
ložisek nerostných surovin
2. Popl (MŽP) 1-01
Roní výkaz o poplatcích za zneišování ovzduší –
stední stacionární zdroje zneišování
3. Popl (MŽP) 2-01
Roní výkaz o odntí a o poplatcích za odntí
pozemk urených k plnní funkcí les podle lesního
zákona
4. Popl (MŽP) 3-01
Roní výkaz o poplatcích za ukládání odpad
5. Popl (MŽP) 4-01
Roní výkaz o poplatcích za zneišování ovzduší –
velké a zvlášt velké stacionární zdroje zneišování
6. Odv (MŽP) 1-01
Roní výkaz o odntí a o odvodech za odntí pdy
ze zemdlského pdního fondu podle zákona o
ochran zemdlského pdního fondu
12 z 13
pozitivn ovliv
13 z 13
Píloha . 7 – Evropská legislativa
eGovernmentu v R
Projekt IOP . 148 “Redesign SIS” - Píloha . 7 / Evropská legislativa
1 z 27
Pehled o potu gescí SÚ v závislosti na druhu dokumentu EU
(od vstupu R do EU od 1.5.2004 do 31.12.2009)
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Celkem
Naízení
(Regulation)
Rozhodnutí
(Decision)
Smrnice
(Direction)
Dohoda
(Treaty)
6
30
17
18
26
20
117
22
26
17
14
24
16
119
Celkem
28
1
1
2
1
56
36
1
32
51
36
239
2 z 27
22004D0053
22004D0054
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
2492
2432
2220
2402
2400
2400
2400
Gestor v
rámci SÚ
(souasný)
5302
5402
44
5
5
5
5
Název dokumentu
3 z 27
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 64/2004 ze dne 26. dubna 2004,
kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP - naízení
Komise (ES) . 1889/2002 (finanní zprostedkující služby)
Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 (odpadová statistika)
Komise (ES) . 2081/2003 (statistika vnjšího obchodu)
Komise (ES) . 1670/2003 (strukturovaná statistika v podnikání)
Komise (ES) . 1614/2002 (adaptace na technický rozvoj)
ROK 2004 (od 1.5.)
Gestor v
rámci SÚ
(bývalý)
22004D0064
22004D0055
22004D0052
22004D0051
22004D0050
rok vydání
kód (celex)
dokumentu
poadí
dokumentu
Dokumenty EU v gesci SÚ
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
32004D0760
32004D0747
32004D0637
22004D0175
22004D0174
22004D0159
22004D0136
22004D0114
22004D0090
22004D0086
22004D0085
22004D0084
22004D0083
2004
8.
2431
2431
2431
3130
2110
2110
2430
2410
1040
2410
2410
2410
2440
5401
5401
5401
63
41
41
54
51
14
51
51
51
64
4 z 27
2004/747/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 26. íjna 2004, kterým se
stanoví provádcí pravidla ke smrnici Rady 93/25/EHS, pokud jde o
statistická zjišování populací a produkce v odvtví chovu prasat
statistická zjišování populací a produkce v odvtví chovu ovcí a koz
(oznámeno pod íslem K(2004) 4092). Text s významem pro EHP
Rozhodnutí smíšeného výboru EHP . 114/2004 ze dne 9. ervence 2004,
kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 136/2004 ze dne 24. záí 2004,
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 159/2004 ze dne 29. íjna 2004,
kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 174/2004 ze dne 3. prosince 2004,
2004/637/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 8. záí 2004, kterým schvalující
druhou fázi akního technického plánu 2004 pro zlepšení zemdlské
statistiky (oznámeno pod íslem K(2004) 3374)
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 83/2004 ze dne 8. ervna 2004,
kterým se mní píloha XXI (statistika) k Dohod o EHP
kterým se mní Protokol 30 o zvláštních ustanoveních o organizaci
spolupráce v oblasti statistiky pipojený k Dohod o EHP a Protokol 31 o
spolupráci v nkterých oblastech
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
2004
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
32004R2139
32004R1982
32004R1829
32004R1450
32004R1435
32004R1222
32004D0883
32004D0761R(01)
32004D0761
2004
21.
2431
2220
2432
3130
2431
2120
2491
2431
2431
5401
44
5402
63
5401
42
5203
5401
5401
5 z 27
Naízení Komise (ES) . 2139/2004 ze dne 8. prosince 2004, kterým se
pizpsobuje a provádí naízení Rady (EHS) . 571/88 a mní rozhodnutí
Komise 2000/115/ES s ohledem na organizaci statistických zjišování
Spoleenství o struktue zemdlských podnik
Naízení Komise (ES) . 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se
provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 638/2004 o
statistice Spoleenství obchodu se zbožím mezi lenskými státy a o
zrušení naízení Komise (ES) . 1901/2000
Naízení Komise (ES) . 1829/2004 ze dne 21. íjna 2004, kterým se
Belgii, Portugalsku, ecku a Kypru povolují odchylky od ustanovení
naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 o statistice
odpad (Text s významem pro EHP)
Naízení Komise (ES) . 1450/2004 ze dne 13. srpna 2004, kterým se
provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 1608/2003/ES o
tvorb a rozvoji statistiky Spoleenství v oblasti inovací (Text s
významem pro EHP)
Naízení Rady (ES) . 1222/2004 ze dne 28. ervna 2004 o sestavování
a pedávání údaj o tvrtletním veejném zadlužení
Naízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) . 1435/2004 ze dne 22.
ervna 2004, kterým se v dsledku roz
íení mní naízení Rady (EHS) .
571/88 o organizaci statistických zjišování Spoleenství o struktue
zemdlských podnik
2004/883/ES: Rozhodnutí komise ze dne 10. Prosince 2004, kterým se
upravuje píloha smrnice Rady 95/57 ES o shromažování statistických
informací v oblasti cestovního ruchu, pokud jde o seznamy zemí
Oprava rozhodnutí Komise 2004/761/ES ze dne 26. íjna 2004 o
provádcích pravidlech ke smrnici Rady 93/24/EHS v oblasti
statistického zjišování stav a produkce chovu skotu (Ú. vst. L 337,
13.11.2004)
statistická zjišování populací a produkce v odvtví chovu skotu
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
41.
42.
22005D0156
22005D0155
22005D0154
22005D0086
22005D0085
22005D0084
22005D0069
22005D0022(01)
22005D0021
22005D0020
22005D0019R(01)
22005D0019
32004R2139R(01)
2004
30.
2400
2400
2420
2120
2120
3120
2420
3130
2120
2420
2100
2100
2430
5
5
52
42
42
62
52
63
42
52
4
4
6 z 27
Oprava rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 19/2005 ze dne 8. února
2005, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 20/2005 ze dne 8. února 2005,
kterým se mní Píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP L 239
kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP L268
Rozhodnutí smíšeného výboru EHP . 154/2005 ze dne 2. prosince 2005,
ROK 2005
54
Oprava naízení Komise (ES) . 2139/2004 ze dne 8. prosince 2004,
kterým se pizpsobuje a provádí naízení Rady (EHS) . 571/88 a mní
rozhodnutí Komise 2000/115/ES s ohledem na organizaci statistických
zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik v letech 2005 a
2007 L244
32005D0197
32005D0422
32005D0445
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
44.
45.
46.
47.
48.
49.
50.
51.
32005D0685
32005D0489
32005D0488
32005D0415
32005D0366
32005D0124
2005
43.
3130
2130
2130
2431
2431
2431
2420
2431
2430
63
42
42
5401
5401
5401
52
5401
54
7 z 27
2005/685/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 22. ervence 2005, kterým se
nkterým lenským státm povolují výjimky pro statistiky vypracovávané
za referenní roky 2004 a 2006 podle naízení (ES) . 1450/2004
(oznámeno pod íslem K(2005) 2772) L264
povolují odchylky nkterým lenským státm, pokud jde o první pedání
tvrtletních údaj podle naízení Rady (ES) . 1222/2004 (oznámeno pod
íslem K(2005) 1874)
piznávají odchylky za úelem uvedení statistických systém lenských
stát do souladu s naízením Evropského parlamentu a Rady (ES) .
501/2004 o tvrtletních finanních útech
Rozhodnutí Komise ze dne 13. ervna 2005, kterým se povoluje Belgii
provádt pouze dv statistická zjišování chovu prasat ron (oznámeno
pod íslem K(2005) 1747)
2005/422/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 3. ervna 2005, kterým se
Francie opravuje používat namísto kvtnového statistického zjišování
skotu systém zavedený na základ hlavy I naízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) . 1760/2000
2005/415/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 1. ervna 2005, kterým se Malt
povoluje používat systém stanovený v hlav I naízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) . 1760/2000 namísto statistických zjišování
chovu skotu (oznámeno pod íslem K(2005)
2005/366/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 4. bezna 2005, kterým se
provádí smrnice Rady 95/64/ES o statistickém vykazování pepravy
zboží a cestujících po moi a kterou se mní její pílohy (oznámeno pod
íslem K(2005) 463) (Text s významem pro EHP)
2005/197/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 9. bezna 2005, kterým se
schvaluje technický akní plán zlepšení zemdlské statistiky pro rok 2005
(oznámeno pod íslem dokumentu K(2005) 531)
2005/124/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 10. února 2005, kterým se
povoluje nkterým lenským státm pouívat pro zji
»ování o struktue
zemdlských podnik za rok 2005 informace z jiných zdroj, ne jsou
statistická zji
»ování (oznámeno pod íslem K(2005) 284)
32005D0817
32005D0818
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
54.
55.
56.
57.
58.
59.
60.
32005R0116
32005R0109
32005R0013
32005D0819
32005D0816
32005D0746
2005
53.
32005D0686
2005
52.
2120
2120
3100
2120
2120
2120
2120
2300
3130
42
42
6
42
42
42
42
2
63
8 z 27
Naízení Komise (ES,Euratom) .116/2005 ze dne 26.ledna 2005 o
nakládání s vratkami DPH osobám nepovinným k dani a osobám
povinným k dani, pokud jde o innosti osvobozené od dan, pro úely
naízení Rady (ES Euratom) .1287/2003 o harmonizaci hrubého
národního dchodu v tržních cenách
Naízení Komise (ES) .109/2005 ze dne 24.ledna 2005 o definici
ekonomického území lenských stát pro úely lenských stát naízení
Rady (ES Euratom) .1287/2003 o harmonizaci hrubého národního
dchodu v tržních cenách
Naízení Komise (ES) . 13/2005 ze dne 6. ledna 2005, kterým se provádí
Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC) ohledn
seznamu cílových sekundárních promnných, které se týkají sociální
participace
2005/819/ES, Euratom Rozhodnutí Komise ze dne 21.listopadu 2005,
kterým se Estonské republice povoluje používání uritých pibližných
odhad pro výpoet základu vlastních zdroj z DPH L305
2005/746/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 20. íjna 2005, kterým se mní
rozhodnutí Komise 2004/452/ES týkající se seznamu subjekt, jejichž
výzkumní pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké
úely (oznámeno pod íslem K(2005) 4026)
nkterým lenským státm povolují výjimky pro statistiku
vypracovávanou za referenní roky 2003, 2004 a 2005 podle naízení (ES)
. 753/2004 (oznámeno pod íslem K(2005) 2773) L264
32005R0430
32005R0750
32005R0782
32005R0783
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
32005R0784
32005R0772
32005R0388
32005R0384
32005R0306
2005
62.
32005R0179
2005
61.
2430
2432
2430
2410
2220
2441
2440
2441
2430
2220
54
5402
54
51
44
6401
64
6401
54
44
9 z 27
Naízení Komise (ES) . 784/2005 ze dne 24. kvtna 2005, kterým se
pijímají odchylky od ustanovení naízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) . 2150/2002 o statistice odpad, pokud jde o Litvu, Polsko a
Švédsko (Text s významem pro EHP)
Naízení Komise (ES) . 783/2005 ze dne 24. kvtna 2005, kterým se mní
píloha II naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 2150/2002 o
statistice odpad (Text s významem pro EHP)
stanoví formát pro penos výsledk statistik odpad (Text s významem pro
EHP)
Naízení Komise (ES) . 772/2005 ze dne 20. kvtna 2005 o specifikacích
pro rozsah charakteristik a stanovení technického formátu pro tvorbu roní
statistiky Spoleenství týkající se oceli za referenní roky 2003)2009 (Text
s významem pro EHP)
Naízení Komise (ES) . 750/2005 ze dne 18. kvtna 2005, o klasifikaci
zemí a území pro statistiku zahraniního obchodu Spoleenství a statistiku
obchodu mezi lenskými státy (Text s významem pro EHP)
Naízení Komise (ES) . 430/2005 ze dne 15. bezna 2005, kterým se
provádí naízení Rady (ES) . 577/98 o organizaci výbrového šetení
pracovních sil ve Spoleenství, pokud jde o kódování používané pro
penos dat od roku 2006
Naízení Komise (ES) . 384/2005 ze dne 7. bezna 2005 o pijetí
programu ad hoc modul na období 2007 až 2009 pro výbrové šetení
pracovních sil, které je ustanoveno naízením Rady (ES) . 577/98Text s
významem pro EHP
pijímají specifikace modulu ad hoc o odchodu z práce do dchodu pro rok
2006 podle naízení Rady (ES) . 577/98 a kterým se mní naízení (ES) .
246/2003
Naízení Komise (ES) . 306/2005 ze dne 24. února 2005, kterým se mní
píloha I naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 138/2004 o
souhrnném zemdlském útu ve SpoleenstvíText s významem pro EHP
Naízení Komise (ES) . 179/2005 ze dne 2. února 2005, kterým se mní
naízení (ES) . 1917/2000, pokud se jedná o pedávání dat Komisi
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
32005R1708
32005R1553
32005R1552
32005R1446
32005R1445
32005R1161
32005R1158
32005R1099
32005R1056
2005
71.
2213
3120
3130
2432
2432
2120
2401
3132
2100
4303
62
63
5402
5402
42
5001
6302
4
10 z 27
stanoví provádcí pravidla k naízení Rady (ES) . 2494/95, pokud jde o
spolené referenní období pro harmonizovaný index spotebitelských cen,
a kterým se mní naízení (ES)
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1553/2005 ze dne 7. záí
2005, kterým se mní naízení (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství
v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC) (Text s významem pro
EHP) L255
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1552/2005 ze dne 7. záí
2005 o statistikách odborného vzdlávání v podnicích (Text s významem
pro EHP) L255
Naízení Komise (ES) . 1446/2005 ze dne 5. záí 2005, kterým se
pijímají odchylky od ustanovení naízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) . 2150/2002 o statistice odpad, pokud jde o Spojené království a
Rakousko (Text s významem pro EHP) L229
vymezují správná kritéria hodnocení kvality a obsah zpráv o kvalit
týkajících se statistiky odpad pro úely naízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) . 2150/2002 (Text s významem pro EHP) L229
ervence 2005 o sestavování tvrtletních nefinanních út podle
institucionálních sektor
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1158/2005 ze dne 6.
ervence 2005, kterým se mní naízení Rady (ES) . 1165/98 o
konjunkturálních statistikách
Naízení Rady (ES) . 1056/2005 ze dne 27. ervna 2005, kterým se mní
naízení (ES) . 1467/97 o urychlení a vyjasnní postupu pi nadmrném
schodku
Naízení Komise (ES) . 1099/2005 ze dne 13. ervence 2005, kterým se
statistice Spoleenství o informaní spolenosti (Text s významem pro
EHP)
32005R1737
32005R1888
32005R1915
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2005
2006
2006
81.
82.
83.
84.
85.
86.
87.
88.
89.
22006D0016
22006A0328(02)
32005R2103
32005R1949
32005R1804
32005R1738
32005R1722
2005
80.
3130
1040
2100
2220
2220
2310
2430
2440
2440
2100
Naízení Rady (ES) . 2103/2005 ze dne 12. prosince 2005, kterým se
mní naízení (ES) . 3605/93, pokud jde o kvalitu statistických údaj v
rámci postupu pi nadmrném schodku
mní naízení (ES) . 1917/2000, pokud jde o zvláštní pohyby zboží a
vylouení transakcí, jejichž úelem je oprava zboží*
mní naízení (ES) . 1982/2004, pokud jde o zjednodušení
zaznamenávání množství a údaj o zvláštních pohybech zboží L307
íjna 2005, kterým se v dsledku pistoupení eské republiky, Estonska,
Kypru, Lotyšska, Litvy, Maarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska
k Evropské unii mní naízení (ES) .1059/2003 o zavedení spolené
klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) L309
Naízení Komise (ES) .1804/2005 ze dne 3.listopadu 2005, ktrým se mní
naízení (EHS) .2807/83, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro
zaznamenávání údaj o úlovcích ryb lenských stát L290
Naízení Komise (ES) . 1738/2005 ze dne 21. íjna 2005, kterým se mní
naízení (ES) . 1916/2000, pokud jde o definici a pedávání informací o
struktue výdlk (Text s významem pro EHP) L279
Naízení Komise (ES) . 1737/2005 ze dne 21. íjna 2005, kterým se mní
naízení (ES) . 1726/1999, pokud jde o definici a pedávání informací o
nákladech práce (Text s významem pro EHP) L279
6302
14
11 z 27
Dohoda mezi Evropským spoleenstvím a Švýcarskou konfederací o
spolupráci v oblasti statistiky
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 16/2006 ze dne 27. ledna 2006,
ROK 2006
4
44
44
21
54
64
64
4
Naízení Komise (ES) . 1722/2005 ze dne 20. íjna 2005 o zásadách pro
odhad služeb bydlení pro úely naízení Rady (ES, Euratom) . 1287/2003
o harmonizaci hrubého národního dchodu v tržních cenách (Text s
významem pro EHP) L276
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
91.
92.
93.
94.
95.
96.
97.
98.
99.
100.
101.
102.
103.
32006D0429
32006D0233
32006D0209
32006D0127
22006D0159
22006D0158
22006D0136
22006D0135
22006D0126
22006D0097
22006D0096
22006D0095
22006D0052
22006D0051
2006
90.
2300
1040
1040
2431
3100
2430
3100
2300
3100
2430
2440
2300
2432
2100
101
14
14
5401
6
54
6
2
6
54
64
2
5402
4
12 z 27
Rozhodnutí Komise ze dne 22. ervna 2006, kterým se mní rozhodnutí
2004/452/ES týkající se seznamu subjekt, jejichž výzkumní pracovníci
mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely (oznámeno pod
íslem K(2006) 2411)
Rozhodnutí Komise ze dne 9. bezna 2006, kterým se piznávají odchylky
za úelem uvedení statistických soustav lenských stát do souladu s
naízením Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1161/2005 (oznámeno
pod íslem K(2006) 706)
Rozhodnutí Rady ze dne 27. února 2006 o uzavení Dohody mezi
Evropským spoleenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti
statistik
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 95/2006 ze dne 7. ervence 2006,
Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2006, kterým se schvaluje technický
akní plán pro zlepšení zemdlské statistiky pro rok 2006 (oznámeno pod
íslem K(2005) 6068)
32006D0856
32006L0110
32006R0198
32006R0315
32006R0317
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
105.
106.
107.
108.
109.
110.
111.
112.
113.
32006R0698
32006R0676
32006R0341
32006R0204
32006D0699
2006
104.
2240
3122
3131
2411
3122
2431
3131
1040
2100
2300
64
6202
6301
5101
6202
5401
63
14
4
101
13 z 27
provádí naízení Rady (ES) . 530/1999 s ohledem na hodnocení kvality
strukturální statistiky náklad práce a výdlk
Naízení Komise (ES) . 676/2006 ze dne 2. kvtna 2006, kterým se mní
naízení (ES) . 1980/2003, kterým se provádí naízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) . 1177/2003 o statistice Spoleenství v oblasti
píjm a životních podmínek (EU-SILC)
Naízení Komise (ES) . 341/2006 ze dne 24. února 2006, kterým se
pijímají specifikace modulu ad hoc o pracovních úrazech a zdravotních
problémech z povolání pro rok 2007 podle naízení Rady (ES) . 577/98 a
kterým se mní naízení (ES) . 384/20
Naízení Komise (ES) . 317/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se na
rok 2005 stanoví seznam Prodcom prmyslových výrobk zavedený
naízením Rady (EHS) . 3924/91
statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU)SILC)
upravuje naízení Rady (EHS) . 571/88 a mní rozhodnutí Komise
2000/115/ES s ohledem na organizaci statistických zjišování Spoleenství
o struktue zemdlských podnik
statistikách odborného vzdlávání v podnicích
Rozhodnutí Rady ze dne 13. listopadu 2006 o zízení Výboru pro
mnovou a finanní statistiku a statistiku platební bilance (kodifikované
znní)
Smrnice Rady 2006/110/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z
dvodu pistoupení Bulharska a Rumunska upravují smrnice 95/57/ES a
2001/109/ES v oblasti statistiky
Rozhodnutí Komise ze dne 17. íjna 2006, kterým se mní rozhodnutí
Komise 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž
32006R1104
32006R1502
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
2006
116.
117.
118.
119.
120.
121.
122.
123.
32006R1928
32006R1893
32006R1890
32006R1833
32006R1503
32006R1031
32006R0909
2006
115.
32006R0701
2006
114.
2431
2300
2431
2220
2401
2401
2300
3132
2430
2213
5401
2
5401
44
5001
5001
101
6302
54
4303
14 z 27
prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických
inností NACE Revize 2 a kterým se mní naízení Rady (EHS) .
3037/90
prosince 2006, kterým se mní naízení Rady (ES) . 571/88 o organizaci
statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik
prosince 2006, kterým se mní naízení Rady (ES) . 571/88 o organizaci
statistických zjišování Spoleenství o struktue zemdlských podnik
Naízení Komise (ES) . 1833/2006 ze dne 13. prosince 2006 o klasifikaci
zemí a území pro statistiku zahraniního obchodu Spoleenství a statistiku
obchodu mezi lenskými státy
provádí a mní naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních
statistikách, pokud se jedná o definice promnných, seznam promnných a
frekvenci zpracovávání údaj
provádí naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách,
pokud se jedná o odchylky, které by mly být udleny lenským státm
mní naízení (ES) . 831/2002, kterým se provádí naízení Rady (ES) .
322/97 o statistice Spoleenství, pokud jde o pístup k dvrným údajm
pro vdecké úely
statistice Spoleenství a o informaní spolenosti
Naízení Komise (ES) . 909/2006 ze dne 20. ervna 2006, kterým se mní
pílohy I a II naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 138/2004 o
souhrnném zemdlském útu ve Spoleenství
Naízení Rady (ES) . 701/2006 ze dne 25. dubna 2006, kterým se stanoví
provádcí pravidla k naízení (ES) . 2494/95, pokud jde o asový rozsah
zjišování cen harmonizovaného indexu spotebitel-ských cen
22007D0129
22007D0130
32007D0081
32007D0084
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
125.
126.
127.
128.
129.
130.
131.
132.
133.
32007D0394
32007D0229
32007D0080
22007D0062
22007D0061
2007
124.
22007D000037
2007
2300
2430
2300
2431
3100
3100
2400
2100
3100
43
101
54
101
5401
6
6
5
4
6
15 z 27
Rozhodnutí Komise ze dne 7. ervna 2007, kterým se mní smrnice Rady
90/377/EHS s ohledem na metodu, která se použije pro zjišování cen
plynu a elektiny útovaných koneným prmyslovým velkoodbratelm
Rozhodnutí Komise ze dne 11. dubna 2007, kterým se mní rozhodnutí
2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž výzkumní
pracovníci mohou mít pístup k dvrným údajm pro vdecké úely
(oznámeno pod íslem K(2007) 1546)
Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007, kterým se schvaluje technický
akní plán pro zlepšení zemdlské statistiky pro rok 2007 (oznámeno pod
íslem K(2006) 7081)
Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007, kterým se mní rozhodnutí
Rozhodnutí Komise ze dne 1. února 2007, kterým se povoluje nkterým
lenským státm používat pro zjišování o struktue zemdlských
podnik za rok 2007 informace z jiných zdroj, než jsou statistická
zjišování (oznámeno pod íslem K(2006)
ROK 2007
32007R0102
32007R0105
32007R0224
32007R0294
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
136.
137.
138.
139.
140.
141.
142.
143.
32007R0656
32007R0215
32007D1578
32007D0678
32007D0439
2007
135.
32007D0436
2007
134.
2400
2410
2440
3122
2323
3101
1040
2300
2300
2100
5
51
64
6202
2203
6001
14
101
101
4
16 z 27
naízení (ES) . 586/2001, kterým se provádí naízení Komise (ES) .
1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud se jedná o definici
hlavních prmyslo-vých seskupení (HPS)
Naízení Komise (ES) . 294/2007 ze dne 20. února 2007, kterým se na
rok 2006 stanoví seznam Prodcom prmyslových výrobk zavedený
Naízení Komise (ES) . 224/2007 ze dne 1. bezna 2007, kterým se mní
naízení (ES) . 1216/2003, pokud jde o ekonomické innosti zahrnuté do
indexu náklad práce
statistice Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC)
Naízení Komise (ES) . 105/2007, ze dne 1. února 2007, kterým se mní
pílohy naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1059/2003 o
zavedení spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)
pijímají specifikace modulu ad hoc o situaci na trhu práce migrujících
osob a jejich nejbližších potomk pro rok 2008 podle naízení Rady (ES)
. 577/98
Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady . 1578/2007/ES ze dne 11.
prosince 2007 o statistickém programu Spoleenství na období 2008 až
2012
Rozhodnutí Komise ze dne 16. íjna 2007, kterým se mní rozhodnutí
Rozhodnutí Rady ze dne 7. ervna 2007 o systému vlastních zdroj
Evropských spoleenství
32007R0716
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
2007
145.
146.
147.
148.
149.
150.
151.
152.
153.
32007R1372
32007R1334
32007R1165
32007R1000
32007R0973
32007R0963
32007R0862
32007R0847
32007R0657
2007
144.
2441
2213
2400
2300
2312
2400
3101
3132
2400
2400
6401
4303
5
101
2102
5
6001
6302
5
5
17 z 27
íjna 2007, kterým se mní naízení Rady (ES) . 577/98 o organizaci
výbrového šetení pracovních sil ve Spoleenství (1)
mní naízení (ES) . 1749/96, kterým se stanoví poátení provádcí
opatení k naízení Rady (ES) . 2494/95 o harmonizovaných indexech
spotebitelských cen
Naízení Komise (ES) . 1165/2007 ze dne 3. záí 2007, kterým se na rok
2007 stanoví „seznam Prodcom“ prmyslových výrobk zavedený
Naízení Komise (ES) . 1000/2007 ze dne 29. srpna 2007,
kterým se
mní naízení (ES) . 831/2002, kterým se provádí naízení Rady (ES) .
322/97 o statistice Spoleenství, pokud jde o pístup k dvrným údajm
pro vdecké úely (1)
Naízení Komise (ES) . 973/2007 ze dne 20. srpna 2007 o zmn nkterých naízení ES o specifických statistických oblastech, kterými se provádí
statistická klasifikace ekonomických inností NACE Revize 2
Naízení Komise (ES) .963/2007 ze dne 14. srpna 2007, kterým se
provádí naízení Rady (ES, Euratom) .58/97, pokud jde o odchylky
udlené pro strukturální statistiku podnikání
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .862/2007 ze dne 11.
ervence 2007 o statistice Spoleenství v oblasti migrace a mezinárodní
ochrany a o zrušení naízení Rady (EHS) .311/76 o sestavování statistik o
zahraniních pracovnících
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .716/2007 ze dne 20.
ervna 2007 o statistice Spoleenství o struktue a innosti zahraniních
afilací
Naízení Komise (ES) .847/2007ze dne 18. ervence 2007, kterým se
provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .808/2004 o
statistice Spoleenství o informaní spolenosti (Text s významem pro
EHP)
Komise (ES) . 657/2007 ze dne 14. ervna 2007, kterým se provádí
naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o
zavedení evropských program výbrových šetení
2007
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
155.
156.
157.
158.
159.
160.
161.
162.
163.
164.
165.
22008D0107
22008D0091
22008D0090
22008D0075
22008D0074
22008D0057
22008D0037
22008D0018
22008D0017
22008D0016
32007R1445
32007R1392
2007
154.
3100
2100
2100
1040
3100
2400
3100
3130
2400
2400
2100
2100
prosince 2007 o stanovení spolených pravidel pro poskytování základních
informací o paritách kupní síly a pro jejich výpoet a zveejování
listopadu 2007, kterým se mní naízení Rady (ES) . 2223/96, pokud jde
o pedávání údaj z národních út
6
4
4
14
6
5
6
63
5
5
18 z 27
kterým se mní Protokol 30 k Dohod o EHP o zvláštních ustanoveních o
organizaci spolupráce v oblasti statistiky
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 37/2008 ze dne 14. bezna 2008,
ROK 2008
4
4
32008D0235
32008D0291
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
168.
169.
170.
171.
172.
173.
174.
175.
176.
177.
32008D0595
32008D0234
32008D0052
22008D0175
22008D0131
22008D0130
22008D0126
22008D0125
22008D0123
2008
167.
22008D0108
2008
166.
2300
2300
1040
1040
2300
1040
3100
3100
2100
2400
3100
2400
101
101
14
14
101
14
6
6
4
5
6
5
19 z 27
Rozhodnutí Komise ze dne 18. bezna 2008, kterým se mní rozhodnutí
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 235/2008/ES ze dne
11. bezna 2008, kterým se zizuje Evropská poradní komise pro dohled
nad statistikou
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 234/2008/ES ze dne
11. bezna 2008, kterým se zizuje Evropský statistický poradní výbor
a zrušuje rozhodnutí Rady 91/116/EHS
Rozhodnutí Statistického výboru Spoleenství a Švýcarska . 1/2008 ze
dne 14. února 2008, kterým pijímá svj jednací ád 2008/175/ES
Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2007, kterým se mní rozhodnutí
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP . 126/2008 ze dne 7. listopadu 2008,
32008L0092
32008R0011
32008R0176
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
179.
180.
181.
182.
183.
184.
185.
186.
2300
2400
2430
3143
2320
2323
2323
2120
2400 (spolugesce 2220)
32008R295
32008R0212
32008R0207
32008R0177
32008D1297
2008
178.
32008D0876
2008
Rozhodnutí Komise ze dne 6. listopadu 2008, kterým se mní rozhodnutí
5
54
64
22
2203
2203
43
20 z 27
bezna 2008 o strukturální statistice podnik (pepracované znní)
Naízení Komise (ES) . 212/2008 ze dne 7. bezna 2008, kterým se mní
píloha I naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 138/2004 o
souhrnném zemdlském útu ve Spoleenství
pijímají specifikace modulu ad hoc o vstupu mladých lidí na trh práce pro
rok 2009 podle naízení Rady (ES) . 577/98
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 176/2008 ze dne
20. února 2008, kterým se mní naízení (ES) . 1059/2003 o zavedení
spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) z dvodu
pistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 177/2008, ze dne
20. února 2008, kterým se zavádí spolený rámec pro registry
hospodáských subjekt pro statistické úely a zrušuje naízení Rady
(EHS) . 2186/93
naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1059/2003 o zavedení
spolené klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v souvislosti
s pedložením asových ad nového regionálního rozdlení
Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/92/ES ze dne 22. íjna
2008 o postupu v rámci Spoleenství pro zvýšení transparentnosti cen
plynu a elektiny útovaných koneným prmyslovým velkoodbratelm
(pepracované znní)
5 ( spolugesce Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady . 1297/2008/ES ze dne 16.
prosince 2008 o programu modernizace evropské statistiky podnikání a
Odbor 44)
obchodu (MEETS)
101
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
188.
189.
190.
191.
192.
193.
194.
195.
32008R0472
32008R0453
32008R0452
32008R0451
32008R0391
32008R0377
32008R0365
32008R0364
32008R0362
2008
187.
2401
2440
3130
2300
3101
2441
2441
2400
3122
5001
64
63
2
6001
6401
6401
5
6202
21 z 27
provádí naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách,
pokud jde o první základní rok pro asové ady v NACE Rev. 2 a o úrove
podrobnosti, formu, první referenní období a referenní období pro
asové ady ped rokem 2009, které mají být pedány podle NACE Rev. 2.
23. dubna 2008 kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce
podle inností (CPA) a zrušuje naízení Rady (EHS) . 3696/93
dubna
a 2008 o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdlávání
a celoživotním uení
23. dubna
2008 o tvrtletní statistice volných pracovních míst ve
Spoleenství
Naízení Komise (ES) . 391/2008 ze dne 30. dubna 2008, kterým se mní
naízení (ES) . 102/2007, kterým se pijímají specifikace modulu ad hoc o
situaci na trhu práce migrujících osob a jejich nejbližších potomk pro rok
2008
Naízení Komise (ES) . 377/2008 ze dne 25. dubna 2008, kterým se
provádí naízení Rady (ES) . 577/98 o organizaci výbrového šetení
pracovních sil ve Spoleenství, pokud jde o kódování používané pro
penos dat od roku 2009, používání dílího výbrového souboru pro sbr
údaj o strukturálních promnných a o definici referenních tvrtletí
provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 716/2007, pokud
jde o technický formát pro pedávání statistik o zahraniních afilacích
a odchylky, které mají být povoleny lenským státm
Naízení Komise (ES) . 365/2008 ze dne 23. dubna 2008 o pijetí
programu modul ad hoc na období 2010, 2011 a 2012 pro výbrové
šetení pracovních sil, které je stanoveno naízením Rady (ES)
. 577/98 (1)
Naízení Rady (ES) . 362/2008 ze dne 14. dubna 2008, kterým se provádí
Spoleenství v oblasti píjm a životních podmínek (EU-SILC), pokud jde
o seznam cílových sekundárních promnných pro rok 2009, které se týkají
hmotné deprivace
32008R0747
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
2008
196.
197.
198.
199.
200.
201.
202.
203.
204.
205.
32008R1178
32008R1166
32008R1165
32008R1101
32008R1099
32008R1062
32008R0960
32008R0763
32008R0606
2008
2401
2483
2483
2300
2413
3143
3132
3112
2400
2300
5001
5401
5401
101
5103
64
6302
61
5
101
22 z 27
mní naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách a
naízení Komise (ES) . 1503/2006 a (ES) . 657/2007 s ohledem na
úpravu po revizi statistických klasifikací NACE a CPA
listopadu 2008 o statistických zjišováních o struktue zemdlských
podnik a o statistickém zjišování o metodách zemdlské výroby a o
zrušení naízení Rady (EHS) . 571/88
tvrtletní statistice volných pracovních míst ve Spoleenství, pokud jde o
postupy oištní od sezonních vliv a zprávy o kvalit
NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) .
1099/2008 ze dne 22. íjna 2008 o energetické statistice (Text s významem
pro EHP)"
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES, EURATOM) . 1101/2008
ze dne 22. íjna 2008 o pedávání údaj, na které se vztahuje statistická
dvrnost, Statistickému úadu Evropských spoleenství (kodifikované
znní)
listopadu 2008 o statistice chovu hospodáských zvíat a produkce masa a
o zrušení smrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS *
Naízení Komise (ES) . 960/2008 ze dne 30. záí 2008, kterým se provádí
Spoleenství o informaní spolenosti
ervence 2008 o sítání lidu, dom a byt
mní naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 716/2007 o statistice
Spoleenství o struktue a innosti zahraniních afilací, pokud jde o
definice ukazatel a zavádní NACE (Rev. 2)
naízení (ES) . 831/2002, kterým se provádí naízení Rady (ES) . 322/97
o statistice Spoleenství, pokud jde o pístup k dvrným údajm pro
vdecké úely
32009R0019
32009R0036
32009R0097
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
208.
209.
210.
211.
212.
213.
214.
32009D0304
32009D0252
32009D0250
32009D0249
22009D0183
2009
207.
32008R1338
2008
206.
2322
2454
3143
1040
2320
1040
1040
1040
3131
prosince 2008 o statistice Spoleenství v oblasti veejného zdraví a
bezpenosti a ochrany zdraví pi práci
2202
5101
64
14
22
14
14
14
23 z 27
Naízení Komise (ES) . 97/2009 ze dne 2. února 2009, kterým se provádí
naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 295/2008 o strukturální
statistice podnik, pokud jde o použití flexibilního modulu
Naízení Komise (ES) . 36/2009 ze dne 11. ervence 2008, kterým se na
rok 2008 stanoví „seznam Prodcom“ prmyslových výrobk zavedený
naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 453/2008 o tvrtletní
statistice volných pracovních míst ve Spoleenství, pokud jde o definici
volného pracovního místa, referenní dny pro sbr údaj, specifikace
pedávání údaj a studie proveditelnosti
Rozhodnutí Komise ze dne 11. bezna 2009 o výjimkách z nkterých
ustanovení naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 177/2008,
kterým se zavádí spolený rámec pro registry hospodáských subjekt pro
statistické úely (oznámeno pod íslem K(2009) 1568)
Rozhodnutí Komise ze dne 30. bezna 2009 o jmenování dvanácti len
Evropského statistického poradního výboru
Rozhodnutí Rady ze dne 16. bezna 2009 o jmenování tí len Evropské
poradní komise pro dohled nad statistikou
Rozhodnutí Rady ze dne 16. bezna 2009 o jmenování pedsedy Evropské
poradní komise pro dohled nad statistikou
Rozhodnutí Statistického výboru Spoleenství a Švýcarska . 2/2008 ze
dne 21. listopadu 2008 o zmn pílohy I Dohody mezi Evropským
spoleenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky
ROK 2009
6301
32009R0221
2009
2009
2009
2009
2009
2009
216.
217.
218.
219.
220.
221.
32009R0329
32009R0251
32009R0250
32009R0223
32009R0222
32009R0192
2009
215.
2401
2400
2400
2300
2220
2432
2320
5001
55
55
14
(spolugesce
101,11)
44
5402
22
24 z 27
Naízení Komise (ES) . 329/2009 ze dne 22. dubna 2009, kterým se mní
naízení Rady (ES) . 1165/98 o konjunkturálních statistikách, pokud jde o
aktualizaci seznamu promnných, frekvenci vypracovávání statistik a
úrove podrobnosti lenní a agregace promnných
provádí a mní naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 295/2008,
pokud jde o datové soubory, které se sestavují pro strukturální statistiku
podnik, a nezbytné úpravy po revizi statistické klasifikace produkce
podle inností (CPA)
provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 295/2008, pokud
jde o definice ukazatel, technický formát pro pedávání údaj, požadavky
na dvojí oznamování pro NACE Rev. 1.1 a NACE Rev. 2 a odchylky,
které lze udlit pro strukturální statistiku podnik
bezna 2009 o evropské statistice a zrušení naízení (ES, Euratom) .
1101/2008 o pedávání údaj, na které se vztahuje statistická dvrnost,
Statistickému úadu Evropských spoleenství, naízení Rady (ES) .
322/97 o statistice Spoleenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom,
kterým se zizuje Výbor pro statistické programy Evropských spoleenství
bezna 2009, kterým se mní naízení (ES) . 638/2004 o statistice
Spoleenství obchodu se zbožím mezi lenskými státy
bezna 2009, kterým se mní naízení (ES) . 2150/2002 o statistice
odpad, pokud jde o provádcí pravomoci svené Komisi
provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 177/2008, kterým
se zavádí spolený rámec pro registry hospodáských subjekt pro
statistické úely, pokud jde o výmnu dvrných údaj mezi Komisí
(Eurostatem) a lenskými státy
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
223.
224.
225.
226.
227.
228.
229.
230.
231.
22009D0089
32009R0834
22009D0054
22009D0053
32009R0543
32009R0471
2009/411/ES
22009D0037
32009R0400
32009R0330
2100
2213
3143
2400
2430
2400
2430
2220
2300
3143+2300
2009
222.
64
5
54
5
54
44
101
64 + 0101
4
4303
25 z 27
ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP . 89/2009 ze dne 3.
ervence 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 834/2009 ze dne 11. záí 2009, kterým se
statistice Spole-enství o struktue a innosti zahraniních afilací, pokud
jde o zprávy o kvalit (Text s významem pro EHP)
dubna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
dubna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) 543/2009
ze dne 18. ervna 2009 o statistice plodin a o zrušení naízení Rady (EHS)
. 837/90 a (EHS) . 959/93 (Text s významem pro EHP)
NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 471/2009
ze dne 6. kvtna 2009 o statistice Spoleenství týkající se zahraniního
obchodu se tetími zemmi a o zrušení naízení Rady (ES) . 1172/95
(Text s významem pro EHP)"
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25. kvtna 2009, kterým se mní
rozhodnutí 2004/452/ES, kterým se stanoví seznam subjekt, jejichž
bezna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 400/2009
ze dne 23. dubna 2009, kterým se mní naízení Rady (ES) . 2223/96 o
Evropském systému národních a regionálních út ve Spoleenství, pokud
jde o prová-dcí pravomoci svené Komisi
stanoví provádcí pravidla k naízení Rady (ES) . 2494/95, pokud jde o
minimální standardy pro nakládání se sezónními produkty v rámci
harmonizovaných index spotebitelských cen
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
2009
232.
233.
234.
235.
236.
237.
238.
239.
240.
241.
242.
22009D113
22009D112
22009D111
32009R1201
32009R1200
32009R1023
32009R1022
32009R1006
22009D0103
22009D0102
22009D0090
3132
2430
2400
3110
2430
3132
3132
3132
2430
2320
2220, 2400
2009
6302
54
5
61
54
6302
6302
6302
54
22, 0101
44, 5
26 z 27
íjna 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1200/2009 ze dne 30. listopadu 2009,
kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .
1166/2008 o stati-stických zjišováních o struktue zemdlských podnik
a o statistickém zjišování o metodách zemdlské výroby, pokud jde o
koeficienty pro velké dobytí jednotky a definice ukazatel (Text s
významem pro EHP)
NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009,
kterým se provádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) .
763/2008 o sítání lidu, dom a byt, pokud jde o technické specifikace
témat a jejich rozdlení (Text s významem pro EHP)
NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1023/2009 ze dne 29. íjna 2009, kterým se
pro-vádí naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 808/2004 o
statistice Spoleenství o informaní spolenosti.
NAÍZENÍ KOMISE (ES) . 1022/2009 ze dne 29. íjna 2009,kterým se
mní naízení (ES) . 1738/2005, (ES) . 698/2006 a (ES) . 377/2008,
pokud jde o Mezinárodní klasifikaci zamstnání (ISCO)
záí 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
záí 2009, kterým se mní píloha XXI (Statistika) Dohody o EHP
NAÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) .
1006/2009 ze dne 16. záí 2009, kterým se mní naízení (ES) . 808/2004
o statistice Spole-enství o informaní polenosti
ervence 2009, kterým se mní Protokol 30 k Dohod o EHP o zvláštních
ustanoveních o organizaci spolupráce v oblasti statistiky
pozitivn ovliv
27 z 27
Studie proveditelnosti „Redesign statistického informačního systému v návaznosti na zavádění eGovernmentu v ČR“
Příloha č.8 – Celkový rámec
metodiky PRINCE2
Redesign statistického informačního
systému v návaznosti na zavádění
eGovernmentu v ČR
Projekt IOP č. 148 “Redesign SIS” - Příloha č. 8 / Celkový rámec metodiky PRINCE2
1 z 18
1.1
Celkový rámec metodiky PRINCE2
PRINCE2TM je metodikou zahrnující procesy, komponenty a techniky nezbytné pro úspěšné vedení
projektů na straně zadavatele.
TM
Obrázek 1 - PRINCE2
procesy a komponenty
Základním principem je Management-by-exception tedy řízení projektu na základě výjimek.
V následujících kapitolách jsou detailněji popsány:
1.2
x
Procesy řízení projektu
x
Komponenty řízení projektu
x
x
Specifikace služeb souvisejících s dohledem nad projektem
x
Glosář
Procesy řízení projektu
1.2.1 Zahajování projektu
Jedná se o proces předcházející vlastní realizaci projektu. A slouží k zajištění, že všechny předpoklady
pro vlastní iniciaci projektu jsou zajištěny.
Cílem tohoto procesu je:
x
Vytvoření projekt management týmu a setkání jeho členů
x
Příprava charty projektu
x
Příprava Projektového přístupu (základní podoba řešení)
x
Zjištění očekávání kvality zadavatele
x
Založení záznamu rizik (identifikace prvních rizik) – „Risk Log“
x
Příprava plánu iniciace projektu
2 z 18
1.2.2 Vrcholové řízení projektu
Proces, který zajišťuje řídící výbor projektu.
Cílem procesu je:
x
Autorizace iniciační etapy projektu
x
Autorizace projektu (vyhodnocení Iniciačního dokumentu projektu z hlediska toho zda
odpovídá schválené investici do projektu)
x
Milníky a hranice fází – schvalování dosaženého stavu a dalšího postupu
x
Ad hoc doporučení na základě sledování postupu prací
x
Ukončování projektu (potvrzení dosažení výstupů projektu a kontrolované ukončení)
1.2.3 Iniciace projektu
Cílem procesu iniciace je:
x
Definovat jak bude dosaženo požadované kvality produktu
x
Plán a náklady projektu
x
Revize Business Case a zjištění, že bude vytvořen pro projekt akceptovatelný
Business Case
x
Zajistit, že časová a finanční investice projektu je oprávněná a má smysl podstoupit
rizika spojená s realizací projektu
x
Umožnit řídícímu výboru převzít vlastnictví nad projektem a schválit přidělení zdrojů
projektu
Výstupy procesu jsou:
x
Klíčovým produktem je iniciační dokument projektu definující co, proč, kdy a kým bude
vyprodukováno.
x
Záznam jakosti – „Quality Log“
x
Záznam otevřených položek - „Issue Log“
1.2.4 Řízení hranic etap
Na základě výstupů tohoto procesu řídící výbor (ŘV) přijímá klíčová rozhodnutí za jakých podmínek
pokračovat v realizaci projektu.
Cílem procesu je:
x
Ujistit ŘV projektu, že všechny plánované produkty v dané fázi – plánu etapy byly
dokončeny tak, jak bylo definováno.
x
Poskytnout ŘV informace potřebné k dalšímu vyhodnocení postupu projektu.
x
Poskytnout ŘV jakékoliv další relevantní informace ke schválení dokončené etapy a
autorizaci etapy následující, spolu s delegováním tolerančních limitů.
x
Provést záznam všech měření, nových znalostí a informací, které mohou být přínosné
pro další etapu projektu.
Výstupy procesu jsou:
x
Závěrečná zpráva etapy projektu prezentovaná projektovým manažerem ŘV,
obsahující informace o dosažených výstupech etapy.
x
Aktuální stav plánu etapy v porovnání s původním plánem.
x
Plán následující etapy nebo plán výjimky, pro který je požadováno schválení.
x
Revidovaný projektový plán.
3 z 18
x
Aktualizovaný záznam rizik – „Risk Log“.
x
Aktualizovaný Business Case.
x
Záznam získaných poznatků – „Lessons Learned Log“.
x
Jakékoliv provedené změny rolí a jejich obsazení v projekt management týmu.
1.2.5 Kontroling etap
Proces slouží k monitorování a kontrole aktivit souvisejících s alokací práce, zajišťuje, že etapa je
realizována dle plánu a zajišťuje reakci na nečekané změny. Proces vytváří jádro každodenní činnosti
projektového manažera.
V rámci etapy probíhá cyklus:
x
Autorizace práce (pracovních balíků)
x
Sběru informací o postupu práce
x
Sledování požadavků na změny
x
Analyzování situace
x
Reporting
x
Přijímání korektivních opatření
Proces probíhá společně s aktivitami souvisejícími s řízením rizik a otevřených položek.
Produkty používané na cyklické bázi v rámci kontroling etapy jsou:
x
Pracovní balík
x
Report o postupu prací (pravidelný report projekt manažera pro ŘV)
x
Otevřená položka (zaznamenávaná do „Issue Log“)
x
Aktualizovaný záznam rizik – „Risk Log“
x
Pravidelně doplňovaný plán etapy
1.2.6 Řízení dodávky produktu
Cílem procesu je zajistit, že plánované produkty budou v rámci projektu vytvořeny.
x
Vyjednávání team managerů s projekt managerem o detailech realizace pracovních
balíků.
x
Verifikace efektivní alokace a autorizace zdrojů ke schváleným pracovním balíkům.
x
Zajištění, že práce v rámci pracovních balíků odpovídá definovaným interface.
x
Kontrola, že práce je dokončena.
x
Zajištění, že dokončené produkty splňují požadovaná kritéria jakosti.
x
Zajištění schválení dokončených produktů.
x
Hodnocení postupu prací a pravidelné predikce dalšího vývoje.
Produkty vytvořené/doplněné v průběhu procesu:
x
Týmové plány
x
Doplnění záznamů jakosti – „Quality Log“
4 z 18
x
Otevřené položky projektu – „Project Issues“
x
Doplnění záznamů rizik – „Risk Log“
x
Status report pravidelně poskytovaný týmovými manažery projekt manažerovi
1.2.6.1 Předání výsledků jednotlivých etap, akceptační řízení
Výstupy každé jednotlivé etapy projektu, předá zhotovitel zadavateli v termínech upřesněných v
harmonogramu.
Akceptace výstupů zadavatelem bude prováděna na základě dohodnutých pravidel v závislosti na
charakteru výstupu a primárně kontrolou splnění vstupního zadání a cílů výstupů.
1.2.7 Ukončování projektu
Proces slouží ke kontrolovanému ukončení projektu. Proces pokrývá činnosti projektového manažera
při ukončování projektu jak v řádném termínu tak při předčasném ukončení.
Cíle procesu jsou:
x
Prověřit do jaké míry jsou naplněny cíle projektu definované Iniciačním dokumentem.
x
Zhodnotit rozsah očekávaných produktů, které byly předány a akceptovány
zákazníkem.
x
Potvrdit, že maintenance a provozní opatření jsou funkční.
x
Doporučení pro budoucí práci.
x
Shrnout získané znalosti do zprávy – „Lessons Learned Report“.
x
Připravit závěrečnou zprávu projektu.
x
Archivovat dokumentaci.
x
Vytvořit plán revizí prováděných po ukončení projektu.
x
Připravit doporučení pro ŘV na uvolnění zdrojů alokovaných na projekt.
1.2.8 Plánování
Plánování je opakovaný proces. Hlavními aktivitami jsou:
x
Plánovaní iniciační etapy projektu
x
Plánování projektu
x
Plánování etapy
x
Aktualizace projektového plánu
x
Akceptace pracovního balíku
x
Tvorba plánu výjimky
Mimo vlastních plánů proces vytváří:
x
Kontrolní list produktů – tabulku všech produktů, které mají být vytvořeny
s plánovanými a skutečnými daty draftů, prověřených a schválených verzí
x
Záznam rizik – „Risk Log“
5 z 18
1.3
Komponenty řízení projektu
1.3.1 Business case
Základním dokumentem projektu je zpracovaný business case. Business case je verifikován a
schvalován řídícím výborem projektu před vlastním zahájením projektu a v rámci každého
rozhodovacího bodu/milníku v průběhu realizace projektu. Do doby zpracování business case plní jeho
roli CBA analýza.
1.3.2 Organizace projektu
Organizace projektu je založena na vztahu zákazník – dodavatel. Organizace má 3 základní řídící
úrovně:
x
Řídící výbor jako vrcholový orgán řízení projektu,
x
Projektový manažer jako výkonný manažer realizace projektu
x
Týmový manažer jako odborná realizační úroveň.
TM
Organizace projektu
V následující tabulce jsou specifikovány projektové role na straně dodavatele a jejich odborné
předpoklady konkrétně pro Projekt Redesign SIS.
1.3.2.1 Řídící výbor
Řídící výbor (ŘV) zajišťuje:
x
Vytváření podmínek pro úspěšnou realizaci projektu
x
Kontrolu a sledování průběhu projektu
6 z 18
x
Navrhování postupu v oblasti obstarání TI dle podkladů pro obstarání
x
Návrh koordinace projektu s osobami odpovědnými za subsystémy systému
zeměměřictví
x
Vyjadřování svého stanoviska k akceptaci výsledků jednotlivých etap projektu na
základě výsledku akceptačního řízení
x
Doporučování změn smlouvy, nových smluv a jejich změn k podpisu statutárními
orgány smluvních stran
x
Navržení uvedení modifikací do provozu
x
Schvaluje všechny významné plány projektu
x
Schvaluje ukončení/startování jednotlivých fází projektu
x
Přiděluje zdroje projektu
x
Působí jako arbitr při konfliktních situacích uvnitř projektu a směrem k externímu
prostředí
x
Schvaluje odpovědnost projektového manažera
x
Schvaluje tolerance výstupů projektu (čas, kvalita, zdroje)
x
Odpovídá za zajištění projektu (Project Assurance) – zajišťuje, že projekt dodává
výstup požadované kvality dle Business Case
Členové řídícího výboru:
Nositel projektu
Senior uživatel
Gestor projektu dodavatele
Projektový manažer
x
x
x
Nositel Projektu
x
Má celkovou odpovědnost za projekt
x
Je podporován senior uživatelem a gestorem dodavatele
x
Je vlastníkem Business Case
x
Odpovídá, že projekt dodává výstup požadované kvality dle Business Case
x
Zajišťuje finanční zdroje
x
Zajišťuje podpisy smluv a jejich dodatků
Senior uživatel
x
Odpovídá za specifikaci požadavků uživatelů zadavatele
x
Monitoruje, zda projekt tyto požadavky naplňuje
x
Reprezentuje zájmy všech uživatelů výstupů projektu
x
Tato role vyžaduje na straně ČSÚ více zástupců (uživatelské fórum)
Gestor projektu za dodavatele
x
Reprezentuje zájmy dodavatele
x
Odpovídá za kvalitu všech dodávaných produktů a integritu projektu
x
Role může vyžadovat více zástupců dodavatelů (dodavatelské fórum)
x
Zajištění podpisu smluv a jejich dodatků
7 z 18
x
Koordinace projektu na straně dodavatele
1.3.2.2 Projektový manažer (PM)
Dle metodiky PRINCE2 stojí projektový manažer buď na straně zadavatele, nebo dodavatele. V tomto
případě je očekáváno, že roli PM naplní zadavatel pomocí outsourcingu.
x
Plánuje a monitoruje projekt (plány projektu, fází a výjimek)
x
Řídí a plánuje rizika
x
Zajišťuje realizaci projektu na každodenní bázi v rámci odpovědnosti svěřené řídícím
výborem projektu
x
Odpovídá, že projekt v rámci celé realizace vytváří požadované výstupy v požadované
a schválené kvalitě v definovaných termínech a nákladech
x
Odpovídá za dodržování termínů dle schváleného časového harmonogramu projektu,
x
Odpovídá za koordinaci subdodavatelů
x
Odpovídá za proces řízení změn – navrhuje požadavky na změny
x
Předává zprávy o průběhu projektu ŘV včetně požadavků na změny mimo definované
tolerance
x
Odpovídá, že výsledky projektu dosáhnou přínosů definovaných v Business Case
x
Odpovídá za schvalování požadavků na změny v rámci definovaných tolerančních
limitů cílů a rozsahu projektu, časového plánu projektu, rozpočtu a kvality projektu,
x
Předkládá řídícímu výboru (ŘV) návrhy na změny nad rámec schválených
tolerančních limitů
x
Detailně plánuje, koordinuje a kontroluje všechny aktivity projektu na své úrovni řízení
a zadává úkoly jednotlivým vedoucím týmů, které jsou v jeho řídící pravomoci,
autorizuje pracovní balíky
x
Odpovídá za motivaci členů projektového týmu
x
Připravuje závěrečnou zprávu projektu
1.3.2.3 Týmový manažer
Manažeři jednotlivých týmů projektu jsou odpovědni za práci a výsledky svého týmu v rámci řešené
problematiky. Jsou podřízeni a úkolováni projektovým manažerem.
Vedoucí týmů odpovídají zejména za:
x
Dodání jednotlivých produktů projektu definovaných projektovým manažerem v rámci
pracovních balíků (dle produktového členění struktury projektu) v požadované kvalitě,
termínech a nákladech
x
Řízení odborných řešitelských pracovních týmů
x
Přípravu týmových plánů
x
Reporting projektovému manažerovi v rámci pravidelných status reportů
x
Účast členů na pravidelných schůzkách týmu.
x
Zajištění řádného hodnocení výstupů vytvořených týmem,
x
Přidělování úkolů jednotlivým členům týmu, stanovení termínů pro dokončení těchto
úkolů, kontrolu a splnění úkolů
1.3.2.4 Podpora projektu
x
Administruje proces řízení změn
x
Vede a udržuje projektovou dokumentaci
8 z 18
x
Kontroluje a řídí dokumenty
x
Distribuuje všechny manažerské produkty projektu (řídící projektová dokumentace)
x
Provádí aktualizaci plánů
x
Administruje „Quality Review“ – Revize jakosti
x
Zajišťuje jednání Řídícího výboru
x
Dohlíží na dodržování projektových postupů a standardů,
1.3.2.5 Projektový dohled
x
Je orgánem projektu nezávislým na projektovém manažerovi
x
Je primární odpovědností řídícího výboru a je delegován jako samostatný orgán
x
Zajišťuje kvalitu projektu a jeho výstupů
x
Provádí monitoring všech aspektů řízení projektu a výstupů projektu
1.3.2.6 Komise pro změny
Komise pro změny je součástí organizace projektu:
x
Především zajišťuje posuzování požadovaných změn rozsahu projektu
x
Posuzování požadovaných změn předmětu plnění smlouvy jednotlivých smluv
x
Podávání doporučení ŘV k provedení navrhovaných změn
x
Zasedání KZ se konají jen v případě potřeby
1.3.3 Plány
Budou vytvořeny následující úrovně plánů projektu:
1.3.3.1 Plán projektu – „Project plan“
Je celkovým plánem projektu na nejvyšší manažerské úrovni a slouží řídícímu výboru k celkovému
dohledu nad projektem, nezabývá se jednotlivými realizačními detaily.
Obsahuje:
x
Harmonogram (Gantt diagram) stanovující klíčové termíny a etapa projektu
x
Produktový Rozpad - „Product Breakdown Structure“
x
Vývojový Diagram Produktu - „Product flow diagram“
x
Popis hlavních produktů a termíny jejich dodání
x
Rozpočet projektu
x
Rozpočet na změny projektu
x
Kapacitní plán
x
Přidělené/schválené zdroje
x
Toleranční limity na úrovni projektu (rizika, náklady, termíny, kvalita)
x
Kontingenční plán
1.3.3.2 Plán etapy – „Stage plan“
Detailnější plán jednotlivých fází projektu. Vzniká rozpracováním plánu projektu.
Obsahuje:
9 z 18
x
Popis plánu a projektového přístupu
x
Plán jakosti
x
Předpoklady pro realizaci plánu
x
Externí závislosti
x
Tolerance
x
Metody monitoringu a kontroly plánu
x
Reporting
x
Odhady použité při plánování
x
Harmonogram (Gantt diagram) stanovující detailní termíny v rámci etapa projektu
x
Produktový Rozpad - „Product Breakdown Structure“
x
Vývojový Diagram Produktu - „Product flow diagram“
x
Rozpočet
x
Kapacitní plán
x
Plánovaná rizika
x
Popis produktů vytvořených v rámci etapy
1.3.3.3 Týmový plán – „Team plan“
Nejnižší a nejdetailnější úroveň plánování projektu na úrovni pracovních týmů. Je připravován
týmovými manažery.
1.3.3.4 Plán výjimky – „Exception plan“
Vytváří se v případě, kdy se očekává, že budou překročeny náklady/časová tolerance jednotlivých
plánů. Plán výjimky v takovém případě nahrazuje tento plán.
1.3.4 Rizika
Řízení rizik je založeno na kontinuálním sledování a vyhodnocování rizik projektu na všech řídících
úrovních a přijímání odpovídajících protiopatření.
Pravidelné zprávy o postupu prací obsahují vyjádření ke stavu rizik a průběhu činností, které riziko
ošetřují. V případě potřeby ŘV zaujímá stanovisko a úkoluje potřebná opatření. Opakovaná pasivita při
ošetřování rizika je událostí, ke které se ŘV vyjadřuje.
Ukáže-li se, že některé riziko je aktuální a nedaří se ho odstranit v rámci plánu projektu/etapy projektu,
je PM povinen iniciovat mimořádné jednání ŘV, kde bude projednán vliv na projekt a zváženo
zastavení a přeplánování projektu ve smyslu změnového požadavku.
1.3.4.1 Analýza rizik
V rámci analýzy rizik se provádí:
x identifikace vlastního rizika a jeho zápis do záznamu rizik – „Risk Log“
x vyhodnocení rizika z hlediska:
kategorie rizika (strategické/komeční, ekonomické, organizační, politické,
životního prostředí, technické/infrastrukturní),
pravděpodobnost s jakou nastane,
dopadu (z hlediska času, nákladů, cílů projektu, zdrojů),
proximity (čas kdy dané riziko nastane).
x Následně jsou volena vhodná protiopatření:
x
Prevence / Redukce / Transfer / Akceptace / Kontingence
10 z 18
1.3.4.2 Řízení rizik
x
x
Plánování a vyčlenění zdrojů
Na základě identifikovaných rizik v rámci analýzy bude provedeno plánování a
alokace zdrojů, změny plánů a nové nebo modifikované pracovní balíky.
Monitoring a reporting
Mechanismus pro monitoring a reporting rizik.
1.3.4.3 Kontingenční plány
V případě, že bude kontingence jako jedna z vybraných variant eliminace rizik,bude vytvořen
kontingenční plán a rozpočet.
1.3.4.4 Rozpočet pro řízení rizik
Dle opatření pro eliminaci rizik je alokován odpovídající rozpočet, kapacity a zdroje.
1.3.5 Kontrola
Je klíčovým elementem řízení projektu.
Cílem je zajistit, že projektu je i nadále realizovatelný, vytváří požadované produkty splňující
očekávanou kvalitu, je veden dle harmonogramu, rozpočtu a kapacitního plánu.
Hlavní úkoly:
x
Monitorovat postup prací
x
Porovnat skutečnost s plánovaným stavem
x
Revidovat plány a možnosti vzhledem k budoucímu vývoji
x
Identifikovat problémy a rizika
x
Iniciovat korektivní opatření
x
Autorizovat další práci
TM
Kontrola
11 z 18
V rámci kontroly jsou využívány následující nástroje:
1.3.5.1 Iniciace projektu
Ve fázi iniciace projektu je schváleno mezi projektovým manažerem a řídícím výborem:
x
čeho má projekt dosáhnout
x
jakým způsobem budou dodány požadované výstupy a produkty
x jakým způsobem bude projekt monitorován a řízen
Vše je uvedeno v iniciačním dokumentu projektu.
1.3.5.2 Etapy
Etapa je logickým souborem aktivit a výstupů. Je základním elementem, který je řízen projektovým
manažerem pověřeným řídícím výborem.
1.3.5.3 Tolerance
V rámci projektu budou stanoveny toleranční limity – povolené odchylky od plánu v rámci, kterých se
může pohybovat projektový manažer bez nutnosti řešení problému s řídícím výborem. To umožňuje
realizaci projektu metodou „management-by-exception“ – management podle výjimek.
1.3.5.4 Vyhodnocení na konci etapy
Je prováděno na konci každé etapy. Řídící výbor hodnotí další pokračování projektu a schvaluje postup
do další etapy.
1.3.5.5 Vyhodnocení výjimky
Je speciálním případem vyhodnocení etapy, kdy je řídícímu výboru předložen plán výjimky – „Exception
Plan“.
1.3.5.6 Zprávy o postupu prací
Základním principem je Management-by-exception tedy řízení projektu na základě odchylek.
V průběhu iniciace je stanovena frekvence zasílání zpráv o postupu prací řídícímu výboru. Navrhovaná
frekvence je 1x měsíčně.
1.3.5.7 Záznam rizik – „Risk Log“
Veškerá rizika jsou v celém průběhu projektu sledována a zaznamenávána v Záznamu rizik – „Risk
Log“, která je součástí projektové dokumentace.
1.3.5.8 Otevřené položky – „Issues“
Řídící výbor má právo měnit schválené cíle a výstupy definované iniciačním dokumentem projektu.
V okamžiku. Kdy je identifikován požadavek na změnu – „Issue“, řídící výbor musí rozhodnout o jeho
prioritě, zda bude schválen a budou mu přiděleny zdroje.
1.3.5.9 Reporty o výjimkách – „Exception Reports“
Pokud projektový manažer předpokládá, že realizovaný plán nebude naplněn – bude mimo schválené
tolerance, musí neprodleně připravit report o výjimce pro řídící výbor, včetně detailního popisu
problému a návrhu řešení.
12 z 18
1.3.5.10
Pracovní balíky
Projekt bude rozdělen na základní jednotky – pracovní balíky. Ty tvoří formální dohodu mezi
projektovým manažerem a týmovým manažerem. Popisuje práci, schválené termíny, standardy, jakost
a požadavky na reporting.
Žádná práce nemůže být zahájena bez schválení/autorizace pracovního balíku projektovým
manažerem.
1.3.5.11
Status reporty
Jedná se o reporty týmových manažerů projektovému manažerovi. Jsou zasílány ve frekvenci
definované v pracovním balíku. Na jejich bázi je prováděna pravidelná kontrola stavu rozpracovanosti
pracovních balíků vzhledem k plánu etapy a plánu projektu.
Tvoří základ pro pravidelné zprávy o postupu prací pro řídící výbor.
1.3.5.12
Záznam jakosti – „Quality Log“
Záznam jakosti eviduje veškeré plánované prověrky kvality, detaily jejich průběhu, kdo se jich účastnil a
jejich výsledky. Záznam kvality je aktualizován týmovým manažerem / členy týmu. Poskytuje informace
projektovému manažerovi o aktuálním stavu jakosti projektu.
1.3.5.13
Komunikace v projektu
Formální komunikace v projektu je komunikace mezi řídícím výborem a projektovým manažerem a
projektovým manažerem a členy projektových týmů.
Pro komunikaci zejména v oblasti předávání a vyřizování požadavků v oblastech údržby a záruky se
využívá elektronické komunikace mezi HelpDeskem zadavatele a HelpDeskem zhotovitele.
Pro vyřizování naléhavých požadavků mimo v pracovní dny od 9 do 17 hod. bude na úrovni vedení
projektu dohodnut náhradní způsob komunikace.
K neformální komunikaci slouží zejména pracovní setkání (workshop, konzultace), mailová nebo
telefonická konverzace apod. Je-li výsledkem takové komunikace nějaká dohoda, úkol apod., musí být
takový výstup formalizován.
1.3.6 Řízení jakosti
Základní filosofií řízení jakosti projektu je zjištění očekávání zadavatele. Tato očekávání jsou
zjišťována na úvodu projektu v rámci přípravy charty projektu.
1.3.6.1 Očekávání kvality zadavatele
Pokud nejsou očekávání jakosti stanovena přesně, je úkolem projektového manažera doplnit a vyjasnit
tato očekávání v rámci procesu přípravy charty projektu.
Očekávání kvality mají měřitelné parametry.
1.3.6.2 Akceptační kritéria
Akceptační kritéria jsou definicí měřitelných charakteristik finálního produktu, nezbytná pro závěrečnou
akceptaci vytvořených produktů projektu.
Dle metodiky PRINCE2 jsou využity standardní parametry pro akceptaci finálního produktu (ne všechny
parametry jsou vhodné/nutné pro všechny finální produkty projektu) - pro konkrétní produkty je vždy
upřesněno.
Parametry jsou definovány v rámci zadání konkrétního produkty a v návaznosti na vstupní produkty
projektu.
1.3.6.3 Plán jakosti projektu
Plán určuje/ identifikuje standardy jakosti a hlavní odpovědnosti v oblasti jakosti.
Na základě plánu jakosti je založen záznam jakosti – „Quality Log“ a dokumentace jakosti projektu.
13 z 18
1.3.6.4 Plán jakosti etapy
Každá etapa projektu bude mít vlastní plán jakosti určující metody ověření jakosti u každého produktu
vytvořeného v rámci etapy.
Jsou určeni předseda revizní skupiny a členové revizního týmu.
1.3.6.5 Popis produktu
Popis produktu je připraven pro každý důležitý produkt. Je základem při zpracování pracovních balíků a
základním informačním zdrojem pro týmové manažery odpovídající za realizaci pracovních balíků.
1.3.6.6 Dokumentace jakosti – „Quality file“
Odpovědností projektového manažera je udržovat veškeré záznamy o jakosti v průběhu celého
projektu.
Dokumentace jakosti obsahuje plány jednotlivých testů a záznamy jakosti.
1.3.6.7 Záznam jakosti – „Quality Log“
Záznam jakosti je shrnutím všech plánovaných a provedených testů a jejich výsledků. Je doplňován
týmovými manažery.
1.3.6.8 Revize jakosti – „Quality review“
V rámci řízení jakosti bude využívána technika Revize jakosti - Quality review.
Quaity review představuje techniku revize jakosti se specifickým postupem, definovanými rolemi a
kroky k zajištění úplnosti produktu a ke splnění příslušných standardů.
Quality review je prováděno týmem kvality. Účastníci jsou vybráni z pracovníků, kteří mají užitek z
produktu, a z těch s nezbytnými schopnostmi kontrolovat správnost produktu, učastní se rovněž
pracovníci, kteří produkt vytvářeli ze strany dodavatele.
Formálním způsobem je provedena kontrola jakosti všech produktů.
1.3.6.9 Zajištění kvality – tým kvality
Tým kvality, je složen ze zástupce zadavatele a zástupců zhotovitele.
Tým kvality je samostatný pracovní tým zřízený k zajištění jakosti projektu. Tým kvality nemá výkonnou
ani rozhodovací pravomoc.
Vedoucí Týmu kvality:
x
x
x
x
řídí činnosti spojené s ověřováním jakosti díla a identifikováním a zaznamenáváním
jakýchkoliv problémů v oblasti jakosti po celou dobu realizace projektu
je zodpovědný za provádění všech činností stanovených plány jakosti projektu a etapy
odpovídá za to, že všechny zjištěné neshody, problémy, požadavky a podněty z oblasti
jakosti budou zdokumentovány a písemně uplatňovány
Tým kvality stanovuje koncepci a strategii zajištění jakosti projektu a ověřuje jakost
výstupů každé etapy formou Revize jakosti – „Quality review“.
1.3.7 Konfigurační management
Účelem konfiguračního managementu je identifikace, sledování a ochrana vytvořeného produktu.
Konfigurační management rovněž řídí změny produktu a jejich verze.
1.3.7.1 Plán konfiguračního managementu
Je vytvořen v rámci procesu plánování jakosti.
Definuje:
x
x
x
Metodu konfiguračního managementu, která bude použita
Používané softwarové nástroje a produkty
Místa, kde budou vytvořené produkty uloženy
14 z 18
x
x
x
Identifikační systém pro produkty
Bezpečnostní pravidla
Určuje obsazení role konfiguračního manažera
1.3.7.2 Záznam o konfigurační položce
Je vytvářen pro každý produkt v rámci projektu. Záznam je vytvořen ihned po identifikaci jeho potřeby.
1.3.7.3 Konfigurační audit
Je prováděn ke kontrole konfiguračních záznamů, zda odpovídají realitě. Audit verifikuje:
x
x
x
x
Všechny schválené verze konfiguračních položek existují
Existují pouze autorizované položky
Všechny záznamy o změnách byly správně autorizovány projektovým managementem
Změny byly autorizovány
1.3.8 Změnové řízení
Otevřená položka – „Issue“ je oficiálním vstupem dotazu, připomínky, identifikace nového rizika,
identifikace potenciálního selhání nebo požadavku na změnu.
Veškeré otevřené položky musejí být uzavřeny před ukončením projektu.
TM
Změnové řízení
1.3.8.1 Požadavek na změnu
Požadavek na změnu je záznam navrhované modifikace požadavků uživatele. Pro každý požadavek je
prováděna analýza časové náročnosti realizace. Náklady a dopad na plán etapy a plán projektu,
harmonogram, rizika a Business Case.
Jedná-li se o změnu v rámci definovaných tolerancí je možné provést tuto změnu na úrovni
projektového manažera. Jsou-li tolerance překročeny o realizaci požadavku na změnu rozhoduje řídící
výbor nebo jím pověřená autorita – změnový výbor (Změnová komise) - „Change Authority“.
Veškerá přijatá rozhodnutí týkající se požadavku se zaznamenávají do záznamu otevřených položek –
„Issue Log“.
15 z 18
1.3.8.2 Off-specifikace
Je využívána k dokumentaci situace, kde produkt nesplňuje specifikaci. Stejně jako u požadavků na
změnu platí toleranční limity pro přijetí rozhodnutí na úrovni projektového manažera respektive
eskalace k řídícímu výboru formou zprávy o výjimce – „Exception Report“.
1.3.8.3 Záznam otevřených položek – „Issue Log“
Existuje jediný záznam – „Issue Log“ pro celý projekt. Shrnuje veškeré otevřené položky za celý projekt
a celou dobu jeho realizace.
1.3.8.4 Řešení otevřených položek – „Issues“
Každá otevřená položka má vlastní identifikátor a je vložena do záznamu otevřených položek – „Issue
Log“.
V rámci procesu analýza otevřených položek je určen dopad na projekt. Na základě této analýzy
projektový manažer rozhoduje o dalším postupu – řešení v rámci tolerancí nebo eskalace otevřené
položky ŘV resp. Pověřené změnové autoritě - změnovému výboru.
Veškerá rozhodnutí týkající se otevřené položky jsou zaznamenána do záznamu otevřených položek –
„Issue Log“.
1.3.8.5 Zprávy o postupu prací
V rámci jednotlivých reportů o postupu prací, které vytváří projektový manažer je uvedeno shrnutí
otevřených položek – „Issues“ a jejich stav/řešení v daném období.
1.4
Dle metodiky PRINCE2TM bude vedena následující struktura dokumentace:
1.4.1 Dokumentace projektu
x
x
x
x
x
x
x
Iniciační dokument projektu (obsahuje cíle, hlavní výstupy, omezení, plán postupu,
toleranční limity projektu, monitorovací mechanismy, úvodní Business Case, úvodní plán
projektu, úvodní záznam rizik, komunikační plán, plán jakosti
Organizace projektu (organizační schéma projektu a popisy rolí)
Plány (plány projektu ve všech verzích, produktové diagramy) – projektový plán bude
revidován minimálně na začátku každé etapa projektu
Business case
Záznamy rizik (včetně stavu a opatření k jejich eliminaci)
Záznamy z kontrolních bodů projektu (vstupní dokumenty – Projektový mandát,
záznamy o akceptace fází řídícím výborem, plán revizí výsledků projektu po jeho
skončení, doporučení pro další postup, „Lessons-learned“ log a report – Záznam
získaných poznatků/report, závěrečná zpráva)
Komunikační plán
1.4.2 Dokumentace fází projektu
x
x
x
x
x
Organizace projektu (organizační schéma projektu a popisy rolí) do úrovně projektových
týmů
Plány (plány fází, týmové plány a plány výjimek v aktuálních verzích)
Záznamy z kontrolních bodů projektu (Schválené pracovní balíky, status reporty,
reporty o postupu prací, reporty o výjimkách, hodnocení fází)
Deník projektu
Korespondence projektu
1.4.3 Dokumentace jakosti projektu
x
Očekávání kvality zadavatele
16 z 18
x
x
x
x
x
x
Akceptační kritéria
Plán jakosti projektu
Plán konfiguračního managementu
Konfigurační záznamy
Záznamy kvality – „Quality Log“
Otevřené body - „Project Issues“ – „Issue Log“
17 z 18
Deloitte označuje jednu či více společností švýcarského sdružení („Verein“) Deloitte Touche Tohmatsu a
jeho členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný
popis právní struktury sdružení Deloitte Touche Tohmatsu a jeho členských firem je uveden na adrese
Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v
celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve 140
zemích má Deloitte světové možnosti i hlubokou znalost místního prostředí, a může tak pomáhat svým
klientům k úspěchu na všech místech jejich působnosti. 165 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost
Odborníky společnosti Deloitte spojuje firemní kultura, založená na spolupráci, která podporuje
rozdílnosti. Pracovníci společnosti Deloitte se neustále vzdělávají, získávají podnětné zkušenosti a
obohacující příležitosti pro rozvoj kariéry, průběžně posilují firemní odpovědnost, budují důvěru veřejnosti a
pozitivně ovlivňují okolní prostředí.
© 2009 Deloitte Česká republika
18 z 18

RSIS_ZD004P06e_SP_RS IS

Transkript

Podobné dokumenty

Projekt EU Transformace Zrod společné kultury v severních

Projekt Evropská filmová brána: filmové archivy blíže k uživatelům

echo 02/2010 - Mobitag boří mýty o GMO

více informaci zde

metodika - Mikroregion Hranicko