Vault PDF - Vault šílené brahmíny

Vault šílené brahmíny
Ondřej ,,McClure” Reichl
Lukas se podíval na své stádo a zalil ho pocit pýchy. Měl celkem sedm brahmín, s
nimiž se umístil na post nejbohatšího muže ve vesnici. Když se zrovna chystal jít domů,
zastavil ho jeden z mužů kmene.
,,Hej, Lukasi” zavolal na něj. ,,Co je?” odpověděl nevrle. ,,Stařešina ti vzkazuje, abys
dal jednu krávu kmeni.” ,,Si snad děláš legraci?” uchechtl se ,,Proč bych měl, když je sýpka
úplně plná?” ,,Obilí máme, ale lovci přišli s prázdnou. Nebudu to víckrát opakovat, zabiješ
jednu krávu a dáš nám jí ještě dnes večer.” Pak se otočil a odešel. ,,Debilní lovci,”pomyslel si
Lukas ,, myslí si o sobě jak sou velevážení pánové a že na nich závisí život kmene a když něco
maj udělat, pak svedou akorát hovno. Potichu nadavajíc odešel.
~~~
,,Tak pojď maličká .”
Lukas si z brahmín vybral Maggie. Byla z brahmín nejstarší a mléka už moc nedávala,
tudíž = vhodný cíl na zabijačku.
Lukas jí už dal na přední hlavu oprátku, teď už zbývalo jen, aby s ní došel do místnosti
domu, která byla na tuto činnost vybavená.
Jenže Maggie se nechtělo, jakoby snad tušila, co jí čeká.
,,Tak pojď už!” prohodil nevrle ,,Nemám na to celej den.”
Zatáhl prudce za oprátku, ale Maggie se vzepjala na zadních nohách a prudce trhla
hlavama. Lukasovi oprátka vyklouzla z rukou. Maggie se otočila a běžela od něj. Když se pak
v běhu otočila tak, že jí viděl do jedné tváře, vyděsil se. Oči měla celé rudé a kolem huby se jí
tvořila pěna.
Prorazila ohradu a utekla ven.
~~~
Kmenová porada se Stařešinou dopadla pro Lukase na výbornou. Nejen, že mohl chytit
Maggie, ale dokonce mu bylo poskytnuto šest mužů, kterým velel.
Stopy byly čerstvé a žadný vítr se dosud nezvedl tedy = mohou jí bez problémů najít.
Stopy vedly k vesnici blízkým horám.
Stopy pak svou závěrečnou etapu ukončili v jedné z jeskyní.
Lukas přišel k jeskyni a hvízdl. Tón se nesl po jeskyni, až se do čista ztratil.
Lukas se podíval na své muže, ukázal na dva nejmladší a poručil jim: ,,Vy dva poběžíte
do vesnice a přinesete nám pochodně. Běžte!”
~~~
Prostor kolem nich se v ničem nepodobal tomu, co dosud kdy viděli. Byl jako jeskyně
vytesaná do prapodivné horniny, která se leskla ve svitu pochodní a byla jemná na dotek.
Tunel za chvíli skončil a pokračoval do větších prostor. Lukas se chystal, že vykročí, když tu
si všiml jedné věci na stěně nalevo od něj. Vypadala jako červený měsíc (,,Nebo jako její
oko), akorát místo v nebi(Nebo na jejím ksichtě) byla ve stěně. Nad ní byl kus bílé hmoty. Měl
na sobě něco podivného.
,,Co to je krucifix za čmáranice?!!!“ zařval zmateně Lukas. Skupinou proběhl strach.
Lukas zaslechl věty jako ,,Všichni tu umřeme!“;,,Já věděl, že ta brahmína je čarodějnice, aby
nás sem přivedla, já to věděl!“ či ,,Ten proklatej hamoun Lukas nás sem doved k démonům,
protože jim slouží!“ a ,,Uhněte mi z cesty!“ Poslední větu zaslechl ještě třikrát.
Vedle Lukase se objevil Louis, po Stařešinovi nejstarší nejstarší člen kmene. Podíval se
na hmotu a začal váhavě mluvit ,,S..sv…svět-lo, SVĚTLO! Pak začal prsty šmátrat po věci. A
pak se TO stalo. Prsty na červené věci zajely do stěny a pak se zase vrátily. A všude bylo
SVĚTLO! Naprosto odlišné od ohně či slunce, snad tak trochu se podobalo měsíci. Všichni
žasli nad věcmi, které jim byly dosud pod temnotou skryty. Když nadšení polevilo Louis
začal vyprávět:
,,Víte, otec mého otce mně kdysi jako malému říkal, že otec otce jeho otce žil v jedný
věci, který se říkalo …“ na chvíli nakrabatil čelo, jak se rozvzpomínal na své dětství ,,vault.
Byla jako naše vesnice, jenomže pod horou. Tenkrát lidi s nimiž byl, se museli schovat. Prý
lidi se tehdy neměli rádi či co. A tady jo a měli se dobře, protože tu měli spoustu zajímavejch
věcí. Jenže jim se tady nelíbilo, chtěli vědět, jak je tady venku, odkud pocházeli jejich rodiče.
Nu a teďjsme jeden objevili.“ Skupinou zavládlo nadšení, mají nový domov a o hodně lepší
než ten dřívější.
Jak Louis vyprávěl, tak si nevšimli, že k nim přišla Maggie. Stála pokorně, hlavy se jí
třásly, z hub se jí pěnilo, ale oči už trochu pohasly. Nebylo pochyby, že ona je sem zavedla, za
blahobytem a štěstím a oni jí chtěli zabít, jí, bytost svatou, byl to nejhorší hřích, jaký na ní
mohl být spáchán. Bylo to jednoduché, v ní byl ochránce jejich kmene. Vždyť
koneckonců,milý čtenáři, v šílenství bývá někdy pravda a šílených bylo lidí, kteří
předpověděli nějakou událost dříve, než nastala o mnoho let později.
Lukas se usmál, věděl, co má dělat. Vystoupil před dav a uklonil se.
Průměrná známka: 3,75
Hodnocení: ch:4-, V:3, S:4, B:3-, Rat: 4Poznámka:
Recenze od Bodkina:
Četl se docela dobře, i když autor ještě plně neovládl sílu češtiny, časté opakování slov a
berličky - pak, který, atd - jsou ještě častější, ale zbytečně to nepřekáží. Horší je to se
zbytkem. Pointa (slabší) se nese v duchu moralistického "poučného" vyprávění - protože jinak
by skřípala až běda - ovšem neodpovídá tomu začátek psaný ich formou. Chtělo by to trochu
sjednotit, propracovat a zpracovat a pak by to bylo dobré. 3Recenze od Chekotaye:
Příběh se vejde do dvou odstavců, nevím, proč je rozepsán na dvě stránky. A jestli to má
být bajka, pak to je špatná bajka.
Recenze od Smejkiho:
Pisuchtiví přátelé, nesnažte se používat hned v prvních odstavcích svých děl
přechodníky, aniž byste jich uměli užívat. Alespoň se toho držte, pokud já zasedám v
hodnotící komisi. Nakonec to totiž dopadá tak, že si o hrdinech myslím, že jsou hermafrodité
a obsadili hned několik časových úrovní jedné reality, a to pochopení příběhu neprospívá.
Dále jsem se pro tento semestr zbavil jakékoliv matematiky, čiže vás prosím:"Necpěte mi do
prózy matematické operátory!". Shoda podmětu s přísudkem není módním výmyslem
nabubřelých autorit a její nedodržování není známka punku. Úsporná řeč, no ježiš. "Stopy
vedly k vesnici blízkým horám" - vím, co tím autor myslí, ovšem SMSkování a úsporné
qipaření by nemělo míti trvalé následky na schopnosti psalmo se projeviti. Příběh je nudný i
když jsem zápletku neprokouk a řeknu na rovinu, že mne příjemně překvapila. Ovšem
uzemnily mne totálně jalové dialogy prokládané archaismy a internetismy. Závěrečný
stařešinův proslov bohužel nepřekročil hranici mezi úžasně blbým a trapně nejapným a zůstal
jen neskonale nejapný. To samé se dá říci o poučení, pro kteréž nás autor přímo oslovil jako
postava vystupující ze stříbrného plátna. Jen to nemělo ten cool efekt a stařešinu to stejně
nepřekonalo.
Takhle to nemělo být. 17 hvězd z 53.
Recenze od Viky:
Krátká povídka, krátké hodnocení. Toto dílko by snad obstálo vymýšlené spatra u
táborového ohně, neboť pointa je slabá a autor neudržel konzistenci příběhu - začátek, tedy
samomluva chovatele brahmín, stylem ani myšlenkami neodpovídá prostřední části natož
kmenové bajce vykreslené v závěru.
Sem tam se objevují gramatické nedostatky a pochybná syntaxe, nejhorší hrubicí je používání
znaku "=" v nesmyslných místech, snad měl nahradit čárku. Autorovi bych doporučila číst
více prózy a méně matematických skript, pak by snad naznal, že matematické operátory v
neodborném textu nemají co dělat. Hodnotím za 3.
Další názory:
JaW:
Kraťoučká povídečička popisující nalezení a vznik Vaultu šílené brahmíny. S češtinou,
příběhem ani s dialogy si autor moc nepohrál. Chvíli tu máme brahmínu, za chvíli zase krávu.
Na několika místech jsem se zastavil, přečetl si větu ještě jednou, abych pochopil, jak to autor
myslel. Celkově se mi to jeví jako spíchnuté horkou jehlou.
HODNOCENÍ: 4
Ratman: Brahmíny nejsou krávy! Tahle povídka však kravina je... a prvotřídní. Od
úplného odpadu ji zachraňuje jen ta další tuna brahmíních sraček co se v soutěži objevila.
Pasovat ji po jejich boku si tohle dílko zas nezaslouží. 4-