Rybářský týdeník

Rybářský týdeník
2/14
číslo
13.
ledna
3. ročník
4 Elements Group s.r.o.
Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku
Na Šumavě vytřeli další generaci mníka jednovousého
Borová Lada – Na Šumavě končí výtěr mníka jednovousého
(Lota Lota). Jediná treskovitá ryba, která se vyskytuje v našich
vodách, je u nás vážně ohrožená. Rybí líheň Správy Národního
parku Šumava na Borových Ladech, která je nejvýše položenou líhní u nás, se odchovem mníka jednovousého jako jedna
z mála zabývá.
„Jedna samička mníka obecného má až 800 tisíc jiker, které
použijeme k odchovu. Momentálně máme osm milionů oplozených jiker, u kterých začíná období inkubace. Do dospělosti
se jich dožije několik tisíc,“ popisuje Josef Šperl, vedoucí rybí
líhně na Borových Ladech.
Do šumavských řek se tak dostane další generace mníka jednovousého. Populace v šumavských řekách čítá několik tisíc ryb.
Správci rybí líhně zachytí jikry do hustých sítí a potom je vloží
do speciálních lahví, kterými protéká voda z potoka. „V půlce
března se vylíhne plůdek, který vysadíme do šumavských vod
a potoků. Tím chceme jejich počet na Šumavě neustále navyšovat. Od doby, kdy mníka na Šumavě vysazujeme, se jeho počet minimálně
zdvojnásobil,“ říká Šperl. Do šumavských řek a říček se na jaře dostane několik tisíc těchto ryb. „Jediná šumavská rybí líheň vyprodukuje
ročně 180 tisíc kusů rybího plůdku. Většinou jde o pstruhy obecné, které vysazujeme zhruba na 50 lokalitách na přelomu dubna a května,“
uvádí Pavel Pechoušek, mluvčí NP a CHKO Šumava.
Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. „Čím mají mníci studenější vodu, tím je to pro ně lepší. Tím jsou
aktivnější,“ doplňuje Šperl. „Mník pomáhá ostatním druhům ryb v řekách. Protože se v ní chová stejně jako liška v lese,“ uvádí Šperl. Na
území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry – Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR, musí správci parku do těchto
řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.
V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť“ a na háčky bez protihrotu.
„Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen
nebo okoun,“ popisuje Pavel Pechoušek. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky. Zdroj: NP Šumava
Den otevřených dveří na fakultě rybářství
České Budějovice – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích pořádá v pátek 17. ledna 2014 Den otevřených dveří. Všech osm
fakult se zájemcům otevře ve stejný den.
To se nevyhne ani fakultě rybářství a ochrany vod (kontakt - Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
tel.: 387 774 646 – Bc. a NMgr. studium, 387 774 636 – Ph.D. studium, e-mail: [email protected]).
Prezentace o fakultě, studijních oborech na fakultě a o podmínkách přijímacího řízení pro akademický rok 2013/2014 proběhnou na
Ústavu akvakultury (FROV JU), Na Mlýnské stoce 348/9c, 370 01 České Budějovice v 9:00, 11:00 a 13:00 hodin.
V čase od 9:00 do 15:00 budou rovněž na uvedeném místě zpřístupněny výukové prostory fakulty. Ve vybraných učebnách bude možné zhlédnout dokument o Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém ve Vodňanech, naučné dokumenty z produkce naší fakulty a jiné zajímavosti. Mimo výše uvedené
časy bude možné získat základní informace o studiu na studijním pracovišti.
Více informací o studiu získáte na webových stránkách fakulty www.frov.jcu.cz
v sekci „PRO ZÁJEMCE O STUDIUM“. Bližší informace o Dnu otevřených dveří
získáte od ledna tamtéž v podsekci „Den otevřených dveří“. Zdroj: JČU ČB
Práce na Jordánu pokračují
Tábor – Kvůli dříve zjištěné nestabilitě hráze táborského rybníku Jordán bylo na přísypu hlavní hráze instalováno šest měřicích bodů. Ze
základního a jednoho kontrolního měření zatím vychází rovnoměrné poklesy do 5 mm, uvedlo město Tábor.
Měření bude nadále prováděno ve čtrnáctidenních intervalech. 30. prosince bylo provedeno měření stability hlavní hráze a svislé posuny
na návodní straně hráze se zastavily. „Zatím se jedná o první měření, nicméně se jedná zřejmě o pozitivní vliv zpevnění spodní části
hlavní hráze,“ konstatuje radnice.
Zhotovitel revitalizace rybníku připravuje suché zkoušky funkčnosti revizních uzávěrů. V plánu je rovněž odstranění sedimentační hrázky
na Tismenici pod vodopádem kvůli budování vývařiště vody vytékající pod beztlakou odpadní štolou.
Pokračuje II. a III. etapa odbahňování. Ukládání sedimentu na mezideponie a odvoz sedimentu na skládku v Hůrce bylo obnoveno. Jako
další vhodné úložiště sedimentu byla schválena skládka v Dražicích.
Před vánočními svátky ukradl zatím neznámý pachatel kabely od čerpadla, které zásobovalo vodou sádky. Naštěstí se podařilo včas
krádež odhalit a obnovit zásobování sádek vodou. Ke škodám na rybách nedošlo.
Zdroj: město Tábor
Rybářský týdeník
Zloději nafty znehodnotili zřejmě i plůdek kapra a candáta
Knyk – Likvidace následků ekologické havárie, ke které došlo na sklonku loňského roku kvůli zlodějům nafty nedaleko Knyku v lokalitě
Štičího rybníka, pokračuje.
„Prozatím bylo z místa odvezeno na šest set tun zeminy. Nákladní auta ji i nadále převážejí na dekontaminační pole skládky v Čáslavi,“
uvedla Lenka Svobodová, mluvčí Čepra. Ta dodala, že současně bylo z několika vyhloubených záchytných drénů odčerpáno a odvezeno
na devadesát metrů krychlových znečištěné vody. Podle údajů Čepra mohlo u Knyku uniknout až čtyřicet metrů krychlových nafty. Polovina tohoto množství by už ale měla být odstraněna.
Na potoce pod svahem, kde zloději naftovod navrtali, a na Štičím rybníku jsou i nadále nainstalovány norné stěny.
Havlíčkobrodský Český rybářský svaz, který na Štičím rybníku, stejně jako na dalších rybnících kaskády Cihlářského potoka, hospodaří,
prozatím výši způsobené škody nevyčíslil. „Ve Štičím rybníce byl nasazen roční plůdek candáta a kapra. Zaplatili jsme za něj padesát
tisíc korun,“ řekl hospodář svazu Zdeněk Coufal. „Přestože jsme masivní úhyn plůdku nezaznamenali, je jasné, že tato populace ryb je
nenávratně znehodnocena,“ pokračoval Coufal. Rybáři podle jeho slov plůdek na jaře vyloví. „Teprve pak se rozhodneme, jak budeme
postupovat dál. Již nyní je ale jisté, že vzorky rybí populace necháme laboratorně vyšetřit,“ dodal.
Vzorky půdy a vody z místa ekologické havárie a také z celé kaskády Cihlářského potoka stále sbírají a vyhodnocují pracovníci specializované firmy. Celkem jde o třináct míst.
„Situace v Knyku je sice stabilizovaná, ale všechny práce jsou v režimu prvotního zásahu. Rozhodně tam nedochází k nápravným opatřením,“ poznamenala mluvčí havlíčkobrodské radnice Alena Doležalová.
Sanační práce, při kterých bude odtěžena dvoumetrová vrstva zeminy z asi jednoho hektaru půdy, budou pokračovat i v dalších týdnech.
Již nyní je jasné, že „padne“ i pruh lesa, který roste mezi svahem a Štičím rybníkem.
Zdroj: denik.cz
Velrybí siamská dvojčata
Ojo de Liebre - Když mexičtí rybáři pluli na začátku roku zátokou Ojo de Liebre,
upoutalo jejich pozornost velrybí mládě. V těchto vodách nejsou velryby neobvyklé,
ze severu na jih tudy ročně táhne přibližně 20 tisíc kusů. Neobvyklé je, když mají
dva ocasy a dvě hlavy.
Na hladině průhledné laguny se vznáší čtyři metry dlouhá a půl tuny vážící zdechlina plejtvákovce šedého. Jedno tělo, dvě velké hlavy, dvě ocasní ploutve. Velrybí
siamská dvojčata. „Je to typický spojený organismus, který se vyvinul z jednoho vajíčka a jedné spermie
během procesu dělení v embryonální fázi. Rozdělení bylo jen částečné, a proto dvojčata zůstala spojená. Bylo
pro ně těžké přežít,“ vysvětluje biolog Benito Bermudez, který dohlíží na chráněnou
mořskou rezervaci u Baja Sur v Mexiku. Vědci už odebrali vzorky tkání, aby mohli siamská dvojčata tohoto kytovce pořádně
prozkoumat. Kladli si také otázku, jestli toto dvouhlavé stvoření není výsledkem klimatických změn. A už si na ni i odpověděli. „Když se vyskytnou abnormality v oceánu, jako třeba v případě úkazu El Nino, během
kterého se otepluje oceán, tak to může mít vedlejší účinky na embrya. Minulý rok byl
ale normální, bez výkyvů,“ dodává Benito Bermudez. Mršinu kytovce pohřbili u pláže v zátoce v Ojo de Liebre, kde ji rybáři našli. Vědci se
k ní zase vrátí, až ji zub času náležitě okousá. Chtějí ještě prozkoumat jeho dvouhlavou kostru. Zdroj: ČRo
Věděli jste to? Pod oceány se skrývají zásoby neslané vody
Austrálie – Vědci objevili obří zásoby sladké vody pod vrstvami oceánského dna u pobřeží Austrálie, Číny a Severní a Jižní Ameriky.
Objev potvrzuje expertní studie – má se jednat o více než půl milionu krychlových kilometrů sladké vody, či vody s tzv. nízkou salinitou
(slaností). Odborníci soudí, že se jedná o více než stonásobné zdroje podzemní vody v těchto lokalitách v porovnání s prognózami za
posledních 50 let.
Tyto prazdroje se zformovaly během posledních sta tisíců let geologické historie Země při deštích a záplavách, kdy tyto vody naplnily
podzemní sloje, které se v současnosti nacházejí pod mořským dnem. Když před zhruba 20 000 lety začala oceánská hladina roztáváním
ledovců vydatně stoupat, tyto rezervoáry (jezera, řeky a potoky) překrylo moře.
Podle expertů mohou vystačit určitým potřebným regionům zeměkoule na několik dekád. Teď ji zbývá jen vytěžit, přefiltrovat a přesměroZdroj: 21stoleti.cz
vat do domácností… INZERCE
V Austrálii sílí protesty proti vybíjení žraloků
Perth – V Austrálii protestovaly tisíce lidí, kterým se nelíbí údajně drastický způsob, jímž chce vláda zajistit bezpečnost pláží před žraloky. Po několika smrtících útocích žraloků chtějí úřady kolem vybraných
míst instalovat pasti s návnadami, demonstranti ale namítají, že vybíjení mořských predátorů nic neřeší
a navíc poškodí ekosystém.
Například na pláži v západoaustralském přístavu Perth
se sešly 4 000 lidí, další demonstrace se konala v Melbourne. Právě v Perthu se místní samospráva chystá
nainstalovat první pasti na žraloky. Ve vzdálenosti jednoho kilometru od pláže bude řada 72 pastí s návnadami,
o které se budou za úplatu starat vybraní rybáři. Všechny chycené žraloky větší než tři metry budou zabíjet.
U pobřeží Austrálie se žraloci běžně vyskytují, ale smrtelných útoků je poměrně málo. V posledních 50 letech
mají žraloci u Austrálie na svědomí v průměru jen o něco
více než jednoho člověka ročně. Většina smrtících útoků je navíc připisována žraloku bílému, který sice
může dosahovat délky až šesti metrů, patří nicméně mezi chráněné druhy. Zdroj: BBC
NEJEN O RYBÁCH
Jeleni utekli před oslavami silvestra
Krkonoše – Správa Krkonošského národního parku musela narychlo zrušit nejoblíbenější program návštěvníků hor – pozorování jelenů v přezimovací oboře u Horního Maršova. Zvířata se totiž splašila a utekla. Ochránci přírody se domnívají, že za to můžou novoroční
ohňostroje. Pozorování jelenů v přezimovací oboře láká lidi natolik, že sehnat volný termín není vůbec snadné. Zájemci se obvykle
museli objednat několik měsíců dopředu. Program si oblíbily hlavně školy a školky z celého regionu.
Zatímco ještě v prosinci se po oboře procházelo asi sedmdesát kusů zvěře, po Novém roce zůstalo už jen pár jedinců, a tak není co
pozorovat. Většina jelenů se rozutekla po okolí.
„Některé obce regulovaly na naši výzvu používání zábavní pyrotechniky v průběhu celého roku, ale většina z nich si bohužel vyhradila
možnost tuto pyrotechniku použít v době kolem přelomu roku,“ sdělil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek
Drahný. „Lidi bohužel slaví silvestra poměrně hlučně a používají všelijaké petardy a ohňostroje, a jeleni se tak splašili,“ dodává jeho
kolega ze správy parku Michal Skalka.
Vzhledem k tomu, že jeleni mají teď díky minimálnímu množství sněhu dostatek potravy, zpátky do přezimovací obory je nic neláká.
Nebude to ale navždy. „Pokud napadne půl metru, metr – což si myslím, že napadne – tak se zvěř zase vrátí,“ doufá Skalka. Zdroj:
ČT24
Noví městští obyvatelé – nutrie
Česko – Větší města se rozrůstají o nové škůdce. Vedle potkanů a holubů se
k nim totiž začínají přidávat i jihoamerické nutrie říční. Podél Labe ve východních
Čechách už jsou jich stovky a rychle se množí. Břehy zaplavily třeba v Hradci
Králové, Novém Bydžově nebo Nechanicích.
„Může narušovat vodní díla, dokáže hloubit nory do hrází,“ uvedl David Číp,
ekolog, ČSOP JARO Jaroměř. Přenáší ale i parazity nebo leptospirózu. „Město
o problému ví, máme stížnosti, snažíme se to ve spolupráci s Povodím Labe
i státní správou řešit,“ uvedla Magdaléna Vlčková, mluvčí magistrátu Hradce Králové. Uprostřed města nemají nutrie žádné přirozené nepřátele a lidská strava jim
svědčí. „Vzniklo to i tím, že lidé, kteří je tam chodí krmit, krmí nutrie obilovinami,
čímž způsobují, že ve vrzích se pak objevuje čím dál víc nutrií,“ dodala Vlčková.
Původně pocházejí z chovů, které u nás byly populární hlavně v 70. letech. Některým pomohli na svobodu sami chovatelé, když se jim přestaly vyplácet. „Rozhodně není důvod, aby nutrie v Česku ve volné přírodě žila, nejlepší by bylo ta
zvířata pochytat a umístit k chovatelům, aby je normálně využili,“ dodává Číp.
V poslední době stoupá zájem o maso nutrií, je totiž libové, snadno stravitelné, podobné králíkovi.
Zdroj: ČT24
NOVINKA
Rybářská taška JAF s jídelní soupravou Natura Mate
Jídelní souprava včetně polstrované termo tašky. Hlavní část tašky slouží jako termobox, který zachová jídlo či pití v chladu. Taška má po bocích dvě vnější kapsy.
Specifikace: jídelní set určený pro 4 osoby, objem 40 l, 2 vnitřní thermo kapsy, 1 vnější kapsa na
láhev, udržujte jídlo a pití chladné.
Obsah: 4x šálek na kafe a čaj, 4x lžička z nerez oceli, 4x vidlička z nerez oceli, 4x nůž z nerez
oceli, 4x ubrousek, 1x slánka, 1x pepřenka, 1x zubatý nůž, 1x nůž s vývrtkou a otvíračem lahví,
4x plastový talíř, 1x plastové prkénko.
Policejní deník - nejkvalitnější a nejrychlejší
krimi zpravodajství v Česku
přepadení, loupeže, vraždy, dopravní nehody, policejní akce
www.policejnidenik.cz
Rybářský týdeník
RECEPT - Štika na zelenině
Ingredience: 1 vykuchaná štika – 800 g, sůl, šťáva z 1 citronu,
200 g mrkve, 400 g pórku, 150 g celeru, 30 g másla, 1 lžička soli,
pepř, ½ svazku otrhaného kopru, 200 g cibule, 1 lžička kmínu,
pepř, 50 ml bílého vína, 1 kelímek zakysané smetany, 150 g červené řepy
Postup přípravy: Mrkev a celer omyjeme a oloupeme. Z pórku
odloupneme tmavě zelenou vrstvu a důkladně omyjeme. Všechnu
zeleninu nakrájíme na malé tenké proužky a kolečka. Ve větší pánvi
rozpustíme máslo a nakrájenou zeleninu na ni tři minuty necháme
pěnit. Osolíme, opepříme a přimícháme kopr a odložíme stranou.
Štiku ze všech stran omyjeme pod tekoucí vodou a osušíme. Osolíme ji po stranách i uvnitř a pokapeme citronovou šťávou. Položíme na pečící plech a lehce opečenou zeleninu rozložíme okolo.
Na omáčku oloupeme cibuli a nakrájíme ji najemno, kmín v hmoždíři lehce rozmělníme. Máslo rozehřejeme a cibuli na něm dozlatova opečeme. Přidáme kmín, osolíme, opepříme a podlijeme vínem.
Přimícháme zakysanou smetanu a vše přivedeme k varu. Poté
omáčku po lžičkách rozdělíme na štiku.
Troubu předehřejeme na 225°C, vložíme plech s rybou a stupně
snížíme na 200°C. Pečeme 25-30 minut. Čas od času rybu přelijeme smetanovou omáčkou.
Mezitím omyjeme červenou řepu, oloupeme a nakrájíme na tenké proužky. Víno v hrnci rozehřejeme s trochou soli a šťávou
z citronu. Do hrnce přidáme i nakrájenou řepu a 5 minut podusíme.
Šťávu slijeme. Rybu vytáhneme z trouby. Zeleninu rozložíme na
talíř, na ni položíme štiku a navrchu ozdobíme zbylou zeleninou
a červenou řepou.
Pod hladinou...
NAPIŠTE NÁM
Chcete něco zajímavého ze své místní organizace sdělit svým kolegům rybářům? Pořádáte závody, či jste ve vašem revíru chytili kapitální
úlovek? Pochlubte se, napište nám, pošlete fotku... Budete zarybňovat nebo naopak nádrž vypouštět? Zakázali jste ve svém revíru lovit?
Řekněte nám o tom, i ostatní to bude zajímat. Pište na [email protected]
Maminčin týdeník Turistický týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.mamincintydenik.cz
Policejní týdeník
P OLICI E
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.turistickytydenik.cz
Vinařský týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.policejnitydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.vinarskytydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.zahradkaruvrok.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.hasicskytydenik.cz
Zahrádkářův rok Hasičský týdeník
4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt [email protected]
adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3.
www.rybarskytydenik.cz
Rybářský týdeník
4 Elements Group s.r.o.