e-koutek - Azub Bike

uturistická elektrokola, která by se měla
při jízdě téměř sama dobíjet, jsou zatím
jen ve stádiích prototypů a fikcí. Nicméně
funkční elektrokolo, navíc s hmotností,
kterou by mu mohl závidět lecjaký závodní
bike, to není jen fikce. Tenhle výtvor švýcarského elektroinženýra v důchodu Jean-Pierre
Schiltknechta totiž existuje a jezdí.
F
Prezentace společnosti Saint-Gobain na letošní Taipei Show se zaměřila
hlavně na ty nejmenší kluzné díly, které dokážou zlepšit funkci
komponentů brzd či řazení, a ukázala, že na velikosti opravdu záleží.
➨
Jedním z ortodoxních vyznavačů
kluzných pouzder u rámů je značka Turner,
která je používá už osmnáct let. Zatímco
na začátku to byl standard, v době přechodu konkurence k průmyslovým ložiskům
(angl. bearings), z důvodu jejich mnohem
nižší pořizovací ceny, museli u Turner vsadit na jiné marketingové označení. Kluzná
pouzdra (angl. bushings) bylo totiž ozna-
Nové karbonové biky Rocky Mountain spoléhají
u čepů na kluzná pouzdra vlastní koncepce,
která umožní jednak nárůst tuhosti, ale hlavně
snížení hmotnosti.
čení, které nebylo „in“ a nebudilo najednou důvěru, takže přešli na pojmenování
jako kompozitová či polymerová ložiska.
Přece jen vyrobit speciální kluzné pouzdro
vyžaduje větší náklady než sáhnout po již
vyrobeném, sériově nabízeném a normovaném průmyslovém ložisku. Obecné mínění
o kompozitech a plastech však převažovalo
které vážilo neuvěřitelných 9,74 kilogramu.
Pohon byl ovšem řešen elektromotorem přes
plášť zadního kola, což sice přineslo nízkou
hmotnost, ovšem v praxi to v MTB znamenalo logicky minimální využitelnost.
Poslední pokus na to jde ze zcela opačné
strany, protože zakomponování elektropohonu do náboje přišlo Schiltknechtovi málo
Americká firma Turner používá kluzná pouzdra na rámech nepřetržitě
už osmnáct let, tento historický kousek otáčí zadní stavbou na ložiskách
stejného principu jako nejmodernější modely.
pouzdra stále musí své ztracené renomé
kvůli jejich menší odolnosti v prvopočátcích postupně vydobýt nazpět. Vždyť i americký Specialized dnes nabízí ve výčtu svých
náhradních dílů, kromě kompletních sad
náhradních ložisek a šroubů pro jednotlivé
modely, i sadu kluzných pouzder pro FSR
rámy staré více jak deset let, takže kluzná
pouzdra opravdu nebyla ničím výjimečným.
Jiná situace je třeba u komponentů, kde
je kompozit stále používán a nikdo to za ty
roky příliš neřešil. Například Sram u své
prestižní sady RED využívá na brzdových
čelistech množství kluzných dílů a stačí se
zamyslet a vzpomenout na staré silniční čelisti, vždyť i tam byly mezi rameny a maticemi na ose kluzné podložky. Bovdeny s teflonovou vnitřní vložkou jsou asi tím nejúspěšnějším příkladem využití polymerů,
protože bez minimalizace tření lanka vůči
bovdenu by bylo dnešní přesné řazení nemyslitelné. A to se v poslední době stále více
používají speciální provedení jako Nokon či
i-Link spoléhající hlavně na vnitřní trubičky
z PTFE a vnější plášť z duralových dílků. To
podstatné je tedy vnitřní kluzná vložka, bez
ohledu na to, zda je ukryta ve vinutém či
přímém ocelovém opletu nebo duralových
válečcích, případně pouze vedena skrz úchyty na rámu, jako to má třeba značka Orbea.
stupnějších modelů SR Suntour, a moderní
kluzná pouzdra od Saint-Gobain hodlá využívat i Rock Shox. Vždyť, co je uvnitř čepů
většiny tlumičů? Pomineme-li implantaci
průmyslových ložisek do čepů tlumiče některými značkami, v drtivé většině jde o kovové vložky potažené kluznou vrstvou, tedy
kluzná pouzdra.
Nemusí ovšem jít pouze o kluzná pouzdra do míst vzájemného pohybu dvou dílů,
ale podívejme se třeba i na dosedací plochy.
Například skládací kola Tern mají dosedací mechanismy v hlavním kloubu rámu či
v představci rovněž vybavené styčnou plochou z kompozitu od Norglide. Výsledkem
je menší opotřebení základního materiálu
a hlavně imunita vůči nechtěným zvukovým projevům za jízdy. Zatímco kontakt
dvou kovových částí může při nepatrných
pohybech vyvolávat zvuky kvůli tření, což
všichni dobře známe jako vrzání či nepříjemné lupání, kluzné pouzdro je vůči tomuto jevu imunní. Pokračovat bychom mohli
kluznými pouzdry v pedálech nebo třeba
ve volnoběžném ořechu nábojů Mavic.
Ačkoliv některé značky používají v okách
tlumiče jehlová ložiska či zboku umístěná
kuličková ložiska, stále v drtivé většině vedou
kovová pouzdra s kluznou vrstvou a vnitřní
hliníkové vložky.
Skládačky Tern mají kluzné vložky Norglide
ve skládacím mechanismu rámu i představce,
aby se zamezilo nežádoucím zvukům
a vymačkání materiálu při kontaktu dvou dílů.
I v teleskopických sedlovkách Rock Shox Reverb
lze najít kluzné segmenty od Saint-Gobain,
které by měly zaručit nižší tření a odolnost vůči
vzniku provozní vůle.
v tom, že zkrátka plast je měkký a poddajný,
kdežto ocel je pevná. Podle firmy Turner je
to ale hlavně ve velikosti, protože například
dřevěná baseballová pálka je pevnější než
ocelová šicí jehla a tentýž příměr funguje
při porovnání styčné plochy mezi kluznými
kompozitovými pouzdry a ocelovými kuličkovými ložisky. Styčná plocha kuliček v ložisku je i při jejich vysokém počtu několikanásobně menší než u dvou na sebe přesně
dosedajících pouzder. U rámů si ale kluzná
Rozmach teleskopických sedlovek s sebou přinesl jednoho strašáka, a to obavu
o vznik stranové vůle, kdy se postupem
času začne sedlo viklat. Právě kluzné vložky Norglide adaptoval do svých sedlovek
Rock Shox Reverb americký Sram, aby
nabídly jednak nižší tření při změně výšky sedla, ale také tím prodloužil životnost
a imunitu dílů vůči vzniku vůle. Kluzná
pouzdra u vidlic se v levnějších modelech
rovněž vyrábějí z plastů, například u do-
Kluzná pouzdra, ať už od Saint-Gobain,
nebo od jiných výrobců, nabízejí nová
technická řešení a možné odlehčování při
zaručení dostatečné životnosti a odolnosti.
I když, kdysi částečně uvržena v nemilost,
přesto dodnes hojně využívaná, ale možná
trochu neprávem přehlížená, takový je osud
plastových, kompozitových nebo kovových
kluzných pouzder. Budoucnost jim ale rozhodně bude patřit ve stále širším měřítku.
(už)
efektivní. Zvolil tedy karbonový rám Scott
Scale, na který aplikoval motor přes speciální
adaptér pod spodní trubku před převodníky a mezi spodní a sedlovou trubku umístil
baterii. Zpřevodování výkonu 250W motoru na kliky dá rázem větší výkon a navíc
přirozený jízdní dojem díky pohonu nikoliv
pouze zadního či předního kola, ale vše přenáší řetěz, jako při běžné jízdě. Bike Volta
Montanara váží s 240Wh baterií 7,66 kg
a při pokusech s baterií s kapacitou 800 Wh
sice narostl dojezd, ale hmotnost vystoupala
na 9,9 kg. Kvůli nízké hmotnosti je tedy součástí kompletu pouze baterie s nižší kapacitou, ovšem díky geometrii a hmotnosti kola je
Volta Montanara, jak svůj stroj pojmenoval, je pravděpodobně nejlehčím sportovním elektrokolem na světě. Hmotnost
7,66 kilogramů má málokterý běžný bike,
natož elektrokolo, takže kde je zakopán pes?
Schiltknecht není v elektropohonech žádným
nováčkem, jeho elektromotorem poháněný
kluzák vyhrál v osmdesátých letech několik modelářských mistrovství světa v Evropě
i USA, a kombinace elektropohonu a karbonu jej tedy provází už léta, navíc za tyto
výkony získal i zápisy do Guinessovy knihy
rekordů. Kromě letadel ale koketoval už před
elektrokolem s lehkými koly, takže vyrobil
horské kolo s titanovým rámem, jehož kompletní hmotnost 5,855 kilogramu mu získala
další zápis do „guinessovky“, a ten třetí patřil
v roce 1998 elektrokolu na titanovém rámu,
dojezd i tak dost vysoký. Samotná baterie přitom není standardní kousek z Asie, ale vlastí
výrobek ze samostatných článků. Ovládání je
umístěno na řídítkách pod klasickým zvonkem, který je vybaven diodami a spínačem,
aktivaci otáčením klikami bike nepoužívá,
tudíž nesplňuje předpisy pro provoz na veřejných komunikacích. Předpokládané maximální využití v terénu mimo asfaltky to totiž
stejně neomezuje.
Tento bike je opravdu revolučním počinem, ovšem je třeba také počítat s tím, že nízká hmotnost není dosažena jen tak zadarmo.
Většina komponentů je od garážovek jako
Schmolke či Tune, brzdy Formula R1 také
patří k těm lehčím a kazeta či řazení nebo
bovden Nokon rovněž nejsou klasikou. Jde
o ultralehké produkty, tedy maximum pro
nízkou hmotnost, a to i za cenu kratší životnosti. Konstruktér sám ale hodnotí své kolo
jako vynikající pro své víkendové vyjížďky,
kdy jednak najede více kilometrů, ale zároveň
nemusí v terénu přenášet přes všudypřítomné
ohrady pro krávy zbytečně těžké kolo.
(už)
11
Cykloservis 9 / 2013
E-KOUTEK