pracovní listy – zákupy
Transkript
PRACOVNÍ LISTY – ZÁKUPY PRO ČESKÝ JAZYK Projekt „Historie a současnost našeho domova“ Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.09/03.0036 Autor Mgr. Iveta Pospíšilová Gymnázium Mimoň PRACOVNÍ LISTY – ČESKÝ JAZYK Projekt „Historie a současnost našeho domova“ Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.09/03.0036 Seznam pracovních listů číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 název Etymologie místních jmen na Zákupsku Jarmareční píseň Kamenický vrch Kapucínský klášter Kostel sv. Fabiána a Šebestiána Mírové náměstí Mostecká ulice Zákupská radnice Zákupské nádraží Zákupské pověsti – Císařův buk Zákupské pověsti – Čertův kámen Zákupské pověsti – Jak Zákupy a Božíkov povstaly… Zákupské pověsti – Matčiny slzy Zákupské pověsti – O kapli na Kamenickém vrchu Zákupské pověsti – Popravčí vrch aneb Oprátka pro vraha Zákupský hřbitov Zákupy v předmnichovské republice Etymologie místních jmen na Zákupsku VPL – S (01) 1) Říčka – velký potok – Svitavský potok (Zwittebach) – na českých mapách uváděn pod názvem Svitava, po 2. světové válce se objevuje název Svitavka, ale české obyvatelstvo, jež přichází po válce do Zákup z vnitrozemí, začíná používat jméno Svitávka. 2) Kamenický potok – dřívější název Zlatý potok (Gold-Bach) – zřejmě kvůli zbarvení dna příměsí železa 3) Mariánská výšina – oblíbené místo vycházek a vyjížděk jedné z majitelek zákupského panství 4) Ovčí vrch (Schaffberg) – chov ovcí – 16. – 17. století Vinný vrch (Weinberg) – budování vinohradů 5) lesík nad zákupským sídlištěm – lidový název „Helďák“ – před válkou známý pod jménem – Králičí vrch (Kaninchenberg) 6) Hrbčák– vršek mezi čističkou odpadních vod a koupalištěm – název podle majitele – před válkou Šibeničák – asi zde stávala Šibenice 7) Ptačí vršek – dva pahorky v okolí Zákup – původ neznámý 8) Ferdinandova strouha – umělá vodoteč ústící do Ploučnice – nese jméno po Ferdinandovi Dobrotivém Otázky a úkoly k textu: 1) Pomocí překladového slovníku zjistěte doslovný název německých pojmenování míst, porovnejte s českým pojmenováním 2) V materiálech o majitelích zákupského panství vyhledejte jméno šlechtičny, po které nese název Mariánská výšina; stejně tak zjistěte, po kom by se mohl jmenovat Helďák 3) Co mají společného z hlediska slovotvorby slova Helďák a Hrbčák; utvořte stejným způsobem pojmenování ze slovního spojení Králičí vrch 4) Odůvodněte pravopis ve slově vinný 5) Zkuste odůvodnit pojmenování Ptačího vrchu, s čím by mohlo souviset? 6) Ve kterém období pobýval na zámku excísař Ferdinand V. Dobrotivý? Text dobové jarmareční písně – str. 1 Jak císař Josef jednou do Zákup přišel… Když císař Josef prvně i do Zákup přišel, jak dobrej je to muž, ne každej člověk věděl. Kdejakej císař a král si chodil ve velkým přepychu, jen císař Josef měl vobyčejnej kabát a nechodil v kožichu. Jednou když i do Zákup takhle ustrojenej přišel, tak potkal chlapíka, kterej koš jablek překrásnejch měl. Každý to jablko se císaři do vobličeji smálo. Císař se zeptal, protože na ně dostal chuť, jak se zdálo: „Nechtěl byste mi, pane, dát jedno z těch jablíček?“ Ten chlapík zákupskej bez váhání na to řek: „Můj milej, musím vám ale říct a nedivte se, tyhlety jablíčka jenom hruška nese.“ Císař se divil: „Jak je to možný? Mě nenapadá řešení žádný!“ Zákupák na to jen povídá: „Koukněte na mě ty jabka nesu já. VPL – S (02) Text dobové jarmareční písně – str. 2 VPL – S (02) A já mám meno Hruška po tátovi.“ Císař se směje a na to hnedka poví: „Nechte mě, abych i já vám řek k rozlousknutí jeden voříšek. Jestli to víte, zkuste mi říct: Kdo může svou vlastní hlavu v kapse mít?“ „To možný není,“ zákupskej chlapík káže. „Svou hlavu v kapse mít, to nikdo nedokáže.“ A císař se smíchem odpoví jemu: „Todleto zase já dokážu bez problému.“ A z kapsy vytáhnul tolar, nic neřek, ukázal na tolaru svůj obrázek. Zákupskej šprýmař na kolena pad a na to hlavu dám: „Můj Bože, vodpusť, todleto je dobrej císař Josef sám!“1 Otázky a úkoly k textu: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 1 Charakterizujte literární útvar jarmareční písně Jaká je stavba strofy, pravidelnost, počet veršů? Určete druh rýmu, rýmové schéma Vyhledejte v textu zdrobněliny Vyhledejte v textu prvky obecné češtiny Vyhledejte příklady slov citově zabarvených, nahraďte je slovy neutrálními Převyprávějte text svými slovy jako vypravování ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy: Zákupy, 2004, s. 19. Kamenický vrch VPL – S (03) Kamenický vrch je nejvyšším bodem katastru Zákup a zároveň Zákupské pahorkatiny, kterou je zákupský katastr prostoupen. Zákupská pahorkatina je součástí Ralské pahorkatiny, jež patří do oblasti Severočeské křídové tabule. Severočeská křídová tabule je druhohorní útvar; její část – Ralská pahorkatina a tudíž i Zákupská pahorkatina – prošly v období třetihor tektonickými změnami, byly rozlámány na kry a zprohýbány. Následně se křídovými vrstvami prodraly na povrch sopečné hmoty. Na Zákupsku to je pískovcem provřelý čedič, který tedy tvoří také Kamenický vrch. Samotný Kamenický vrch měřil v minulosti 466 m, tato výška byla však v důsledku těžby čediče a následné eroze snížena o 25 – 30 m. Podobá se Panské skále u Kamenického Šenova. Na vrcholku kdysi stávala jednoduchá kamenná rozhledna, ta však již byla působením přírodních vlivů zničena. Na úpatí se nacházela bouda (kiosek) Eduarda Helda a restaurace Střelnice. Výhledově se opět plánuje stavba jednoduché rozhledny. Historickou zajímavostí je „darování“ Kamenického vrchu „na věčné časy“ zákupským obyvatelům majitelem panství Zdislavem Berkou z Dubé v závěti z 30. 5. 1553. Město Zákupy zde mohlo v případě požáru města zadarmo těžit dřevo nebo pást v okolí kopce dobytek. Na oplátku měli poddaní povinnost kosit každý rok otavy na robotních loukách. Ke Kamenickému vrchu se váže také několik pověstí – „O zjevení na Kamenickém vrchu“, „Poustevník na Kamenickém vrchu“, či „O kapli na Kamenickém vrchu“. Otázky a úkoly k textu: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) Vyhledejte v textu vlastní jména Vlastní jména rozdělte do typů podle pojmenované skutečnosti Vypište slova se zdvojenou souhláskou, odvodněte jejich pravopis Vyhledejte v textu přídavné jméno v superlativu (3. stupeň) Utvořte 2.stupeň přídavného jména – jednoduchá. K jaké hláskové změně při stupňování došlo? Určete slova základová ke slovům – vrcholek, robotní, kamenický. Určete formant, pomocí kterého bylo slovo odvozeno. Vyhledejte příklady slov složených Najděte v textu příklady číslovky základní a řadové Vyhledejte v textu zájmena, určete jejich druh Který druh zájmen není v textu zastoupen? Kapucínský klášter VPL – S (04) Kapucínský klášter byl postaven na levém břehu řeky Svitávky v sousedství nynějšího Mírového náměstí (dříve Klášterní náměstí). Doplňuje celý barokní historický zákupský areál. V červenci roku 1678 se obrátil majitel zákupského panství Julius František na provinciála řádu kapucínů P. Martina Freiberského s žádostí o založení konventu. Šlo o výraz díků za jeho záchranu v tureckých válkách. Žádost byla schválena 28. 4. 1679. Krátce nato přicházejí do Zákup 2 kněží a jeden laik. Základní kámen kláštera byl položen v dubnu 1681. Hrubá stavba stála za dva roky. Na plánech se podílel hlavně řádový stavitel P. Bruno z Českých Budějovic. Dominantou kláštera se stal kostel sv. Františka s jednoduchým trojúhelníkovitým štítem. Podél jižní strany kostela probíhala chodba, která jej spojovala s vlastní klášterní budovou za kněžištěm. Průčelí kostela bylo nasměrováno přes krátkou alej a můstek k zámku. Část zástavby poblíž kláštera se později nazývala „ italská čtvrť (asi zde bydleli italští členové dvora Giovanniho Gastona). K vysvěcení konventního kostela došlo 17. 9. 1684 a to pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna. Julius František přispěl na stavbu kláštera částkou 18 815 zlatých, proto byl jeho obraz jako výraz díků zavěšen v klášterním ambitu. V současné době je uložen ve Vlastivědném muzeu v České Lípě. Oproti jiným kapucínským stavbám měl zákupský klášter boční kapli orientovanou na sever. Byl zasvěcen „Pěti ranám sv. Františka“, jehož kult byl do té doby v Čechách naprosto ojedinělý. Vnitřní prostory kláštera se pyšnily bohatou výzdobou. Na hlavním oltáři byl obraz sv. Františka obklopeného anděly, jenž měl, stejně jako Kristus, na těle 5 stigmat po hřebech. Oltář vytvořil truhlář Mathäus Wagber, který se práci na něm věnoval dva roky. Velká freska na stropě zobrazovala světce, opět se stigmaty. V kryptách kláštera jsou uloženi řeholníci. Klášter byl církví využíván mimo jiné i k internaci nepohodlných kněží. Bratři německé národnosti pobývali v klášteře až do konce 2. světové války, stáli však stranou politického dění. Samotný řád byl v klášteře činný až do května roku 1950. Tehdy ho zlikvidoval komunistický režim v akci s krycím názvem „ Akce K“. Sochy svatých před kostelem byly zbourány a na popud vedení města použity do základů teletníků na Podlesí. Objekt užívala armáda a pokračovala jeho devastace. Část klášterního vybavení včetně knihovny a klášterní kroniky je uložena ve Vlastivědném muzeu v České Lípě. V současné době je celý objekt, včetně sochařsky zajímavé výzdoby na přístupové cestě, zničený. Klášterní kostel s pozůstatky nástěnných maleb je nepřístupný. Otázky a úkoly k textu: 1) Větné celky 1. odstavce přeformulujte tak, aby vzniklo souvětí souřadné o 3 větách hlavních v poměru slučovacím 2) Ve 2. odstavci vyhledejte přívlastky neshodné 3) Určete druhy přísudků ve 3. odstavci 4) Ve 4. odstavci vyhledejte sponové sloveso 5) V 1. větě 7. odstavce určete významový poměr mezi souřadně spojenými VH 6) Ve větě – Oproti jiným kapucínským stavbám…vyhledejte předměty a určete jejich pád 7) Vyhledejte v textu 3 slovesa v trpném rodě 8) Vyhledejte příklad několikanásobného podmětu 9) V odstavci – Oproti jiným kapucínským stavbám…vyhledejte spojovací výrazy a určete jejich druh 10) Najděte v textu příklad věty jednočlenné Kostel sv. Fabiána a Šebestiána VPL – S (05) Kostel sv. Fabiána a Šebestiána se nachází v Mimoňské ulici. Jeho hlavní vchod je od ulice odvrácený, orientovaný dozadu směrem k městskému hřbitovu. Je zasvěcen 20. římskému biskupu Fabiánovi a římskému mučedníku Šebestiánovi. Kostely zasvěcené těmto dvěma mučedníkům najdeme třeba ve Staré Živohošti, na Praze 6-Liboci nebo v Dolních Kounicích. Sv. Fabián se podle legendy zúčastnil roku 236 volby nového římského biskupa jako jeden z řady prostých křesťanů. V průběhu volby vletěla do sálu holubice a usadila se mu na rameni – to bylo všeobecně chápáno jako boží pokyn a Fabianus byl neprodleně zvolen papežem. Patřil mezi nejvýznamnější papeže raných církevních dějin. V průběhu pronásledování křesťanů za císaře Decia byl 20. ledna 250 umučen. Sv. Šebestián byl římským mučedníkem ze 2. poloviny 3. století. Legenda ho líčí jako důstojníka tělesné stráže císaře Diokleciána, krutého pronásledovatele křesťanů. Když se Šebestián obrátil na křesťanskou víru a a odmítl se jí vzdát, byl přivázán ke stromu a zasypán šípy. Zachránila a vyléčila ho nějaká žena, on pak znovu předstoupil před císaře, aby mu vytkl napáchané krutosti. Byl ubit k smrti a hozen do stoky. Sv. Šebestián je proto vždy znázorňován přivázaný ke stromu a probodený šípy. Je uctíván jako patron vojáků, lučištníků, válečných invalidů, atletů, železářů, hrnčířů, koželuhů, slévačů cínu…Je pomocníkem proti nemocem lidí i dobytka. Kostel začal budovat r. 1550 Zdislav Berka, stavbu po jeho smrti dokončil Zbyněk Berka. Ten v něm také nechal zavěsit a vysvětit zvony. Roku 1863 došlo k přestavbě kostela v pseudogotickém slohu. Jde o síňové trojlodí, které je dělené piliři bez triumfálního oblouku s hranolovou věží v severozápadním rohu kostela. Na střeše je železný kříž s letopočtem 1560. Vnitřní prostory jsou zdobeny presbytářem s patrovými přístavky. Asi nejcennější součást výzdoby tvoří dvě sochy světců a obraz Nebeské trojice z poloviny 18. století. U hlavního oltáře se nacházejí mramorové náhrobky Zbyňka Berky, jeho paní a synů. U oltáře mariánského stojí kamenný reliéf paní Aliny Chvalkovské s českým nápisem z roku 1578. V kryptě kostela je pohřbeno 23 příslušníků rodu Berků a velkovévodkyně Anna z Toskány se svým manželem. V ohradní zdi na sever i na jih kostela jsou umístěny náhrobní desky z let 1588, 1644,1730, 1745, 1754 převážně s českými, dále i s německými a latinskými, dnes však už téměř nečitelnými nápisy. V současnosti je kostel ve správě českolipského vikariátu. Otázky a úkoly k textu: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) Charakterizujte literární útvar středověké legendy K jakým postavám se váží legendy zmíněné v textu Zjistěte původní význam slova legenda Z jakého jazyka bylo toto slovo přejato? Vyjmenujte první legendy, které vznikly v českých zemích Jakým jazykem byly napsány? K jakým světcům se váží legendy vznikající v období středověku na našem území? Mírové náměstí VPL – S (06) Leží na levé straně říčky Svitávky, na severním okraji města naproti zámku. Dříve se nazývalo Klášterní náměstí, neboť se nacházelo v blízkosti kapucínského kláštera. K jeho přejmenování dochází po roce 1945. Na bývalém Klášterním náměstí se na přelomu 19. a 20. století dvakrát ročně konaly koňské a dobytčí trhy. První z nich se uskutečnil 28. 3. 1892, ale postupně ztrácejí na významu. Proto už před 1. světovou válkou zanikají. Z Mírového náměstí vedou dvě ulice – první z nich – Kapucínská, směřuje přes kamenný most k dnes již zdevastovanému kapucínskému klášteru, druhá – ulice Zákoutí, vede proti proudu Svitávky a končí jako slepá ulice. Na náměstí, které dnes vypadá spíše jako park, stojí empírový dům č. p. 91. Tento dům je zařazen mezi státem chráněné zákupské památky. Otázky a úkoly k textu: Vyhledejte v textu příklad souvětí souřadného Určete významový poměr souřadně spojených hlavních vět Souvětí souřadné změňte na podřadné Ze souvětí – Na náměstí, které dnes vypadá spíše jako park, stojí empírový dům č. p. 91. – utvořte větu jednoduchou 5) Vyhledejte v textu příklad přívlastku volného 6) Vyhledejte 3 příklady přísudku slovesného jednoduchého 1) 2) 3) 4) Mostecká ulice VPL – S (07) Ulice, která se z levé strany napojuje kousek před kostelem sv. Fabiána a Šebestiána na ulici Mimoňskou. Vede ke starému kamennému mostu přes řeku Svitávku. Kamenný most přes Svitávku v Mostecké ulici zůstal posledním dochovaným funkčním mostem v Zákupech. Byl postaven roku 1862 v blízkosti morového hřbitova. V témže roce, kdy vzniká hřbitov, tj. roku 1680, byla postavena kaple sv. Anny, Jedná se o malou kapli obdélníkového půdorysu s poměrně vysokým sanktusníkem. Před kapli byly kdysi umístěny 2 sochy, které zřejmě dříve stávaly u kostela. Kaple je v majetku města, nedávno byla renovována a opatřena informační tabulkou. Mostecká ulice před mostem odbočuje do ulice Tiché, za mostem končí na spojnici ulic Nábřežní, K Pastvinám a Ke Koupališti. V Mostecké ulici stojí státem chráněná roubená chalupa č. p. 147. Otázky a úkoly k textu: 1) Vyhledejte v textu příklady podstatných jmen, která se skloňují podle vzoru růže, žena, hrad 2) Vyhledejte 3 příklady přídavných jmen tvrdých 3) Vyhledejte příklad přídavného jména měkkého 4) Utvořte přídavná jména přivlastňovací z vlastních jmen – Fabián, Šebestián, Anna 5) Vyhledejte v textu příklad zájmen, určete jejich druh 6) Vyskloňujte slovní spojení dvě sochy Kaple sv. Anny Zákupská radnice VPL – S (08) Náměstí Svobody ohraničuje ze severu zákupská radnice. Hlavní vchod do trojkřídlé rohové radniční budovy je z Borské ulice, jižní strana se slunečními hodinami směřuje do náměstí Svobody. Na místě dnešní budovy stával kdysi zčásti roubený a zčásti hrázděný barokní panský dům. Zřejmě byl sídlem městské rady, tudíž se jednalo o radnici. Stavba patřila k nejvýznamnějším budovám dřevěné architektury tohoto typu v českých zemích. První písemná zpráva o radnici existuje z roku 1519, přesto se v základech nové radnice dochoval kámen ze stavby původní s vyrytým datem1417. Nová zděná radnice byla postavena z výtěžku veřejné sbírky, jež započala roku 1849. Plán na stavbu radnice v pseudogotickém slohu vypracoval Josef Goldbach z Nového Zámku (Zahrádek). Na začátku roku 1866 se začalo s bouracími pracemi, během kterých se ztratil baškirský šíp. Ten býval zabodnut ve staré radniční věži a pocházel z roku 1813, kdy městem procházeli za napoleonských válek ruští vojáci. Na střechu radnice byl umístěn původní radniční zvon mladoboleslavského zvonaře Jakuba z roku 1589. K opravení a znovuinstalování zvonu došlo roku 1988. Na stavbu nové patrové zděné budovy s nárožní arkýřovou vížkou se použilo 186 500 cihel a 4 400 cihel tvarovaných (Bruchziegel). Výdaje na stavbu dělaly 19 530,5 zlatých. K přestavbě v pseudorenesančním slohu došlo roku 1884, na rohu budovy byl dodatečně zhotoven další městský znak. V roce 1952 byla k radnici zezadu směrem od dvora přistavěna hasičská zbrojnice, ve které v současnosti sídlí stavební odbor městského úřadu. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1985, k obnovení fasád došlo na přelomu tisíciletí. Otázky a úkoly k textu: 1) 2) 3) 4) Ve větných celcích 2. odstavce určete ZS dvojice Vyhledejte v textu větu jednočlennou Větu jednočlennou přestylizujte tak, aby vznikla věta dvojčlenná Vyhledejte v textu souvětí, které odpovídá následujícímu grafickému schématu: I.H + II.H, kdy III. 5) Vyhledejte v textu příklady přísudku slovesného jednoduchého, slovesného složeného a jmenného se sponou 6) Vyhledejte v textu příklady souvětí souřadných a podřadných Zákupské nádraží VPL – S (09) Začátek historie zákupského nádraží se váže k roku 1867, kdy byl zahájen provoz ve stanici Zákupy – Mimoň (německy Reichstadt – Niemes). Nejednalo se ovšem o dnešní nádraží v Zákupech, ale byla to nynější stanice Srní u České Lípy. Zákupy samotné získaly své nádraží až roku 1883, kdy vznikla místní lokální trať Česká Lípa – Mimoň (začínala v místech bývalých provozních dílen a končila jihovýchodně od města Mimoň na starém nádraží). Trať měla dvě vlečky, první z nich se napojovala na českolipskou stanici, druhá se odbočovala vlevo ze Zákup a vedla okolo zámeckého parku do Nových Zákup. Po roce lokálku odkoupil stát a nad vodou ji držely občasné cesty císařského dvora do Zákup. V roce 1899 došlo k odkoupení lokálky společností Ústecko-teplické dráhy. Část trati měla být využita při budování trati nové – Řetenice – Liberec. Jednou z variant trasy bylo vést trať ze Zákup přímo do Grunova a Jablonného, ale nakonec došlo k tomu, že po dlouhých sporech vedla trať přes Mimoň. Roku 1923 bylo zákupské nádraží i celá trať zestátněna. V současnosti leží železniční stanice přibližně na devadesátém kilometru jednokolejné trati Řetenice – Liberec. Má dvě dopravní a jednu manipulační kolej. Stanice je vybavena zabezpečovacím zařízením s ručně stavěnými výhybkami a skupinovými odjezdovými návěstidly. Ve stanici již neprobíhá žádná pravidelná nakládka ani vykládka, také kolej vedoucí do Nových Zákup již delší dobu neexistuje. Otázky a úkoly k textu: 1) Ve SSČ vyhledejte, ze kterých jazyků byla přejata tato slova – historie, lokální, císařský, trať, manipulační 2) Vyhledejte příklady slov složených 3) U složených slov určete slovní druh 4) Najděte v textu příklad univerbizovaného pojmenování, utvořte stejné pojmenování ze slovního spojení jednokolejná trať 5) Vyhledejte v textu 5 slov odvozených pomocí předpony První vlak projíždějící přes Zákupy (1883) Zákupské pověsti – Císařův buk VPL – S (10) Císařův buk Na severním svahu Velenického kopce, proti němuž stával kdysi také hrad, je na pokraji lesa malá, sotva patrná plošinka. Nad ní se rozpínal svými větvemi mohutný buk, z něhož na zemi ještě před léty ležely ztrouchnivělé zbytky. Byl to buk, který byl mezi lidmi nazýván bukem císaře Josefa. Před mnoha lety vládl u nás císař Josef II. Byl to panovník osvícený a moudrý a zaváděl různé novoty. Lidé tenkrát věřili, že často prochází zemí, aby se na vlastní oči přesvědčil, zda se obyvatelstvu vede dobře. Josef II. byl proto mezi prostým lidem velmi milován a na Moravě dokonce o něm věřili, že je to král Ječmínek. Jednou prý na svých cestách se dostal i do vesnice Velenice u Zákup a zde se nějakou dobu pozdržel. Bylo právě poledne a císař se rozhodl, že v chládku na kraji lesa poobědvá. Spatřil malou plošinku pod mohutným bukem. Panovník si pod něj sedl a pojedl. Při tom se po krajině rozhlížel a viděl, jak lidé na polích se lopotí, aby z půdy nejnutnější obživu pro sebe dobyli a život uhájili. Císař se po jídle mezi rolníky vydal a porozprávěl s nimi. Vyptal se na jejich práci, starosti i radosti a odešel. Ale na to, jak se lidem vede, nezapomněl. Vydal zákon, jímž zrušil nevolnictví z roku 1781. Císař Josef II. už dávno není mezi živými, lidé, kteří se s ním setkali a snad s ním i mluvili, by se dnes mohli setkat se svými prapravnuky, ale zbytky buku dlouho ještě dotvrzovaly příběh o císařově návštěvě. Jen to se sluší dodat, že podnikaví potomci v koruně mohutného stromu před léty i výletní hospodu zřídili. Pád ztrouchnivělého velikána jí však učinil konec.1 Otázky a úkoly k textu: 1) 2) 3) 4) 5) O jaký druh pověsti se jedná? Který významný panovník v pověsti vystupuje? Jaký významný zákon vydal v roce 1781? Co tento zákon přinesl poddaným? Víte, jak se jmenovala jeho matka? Z nabídky povahových vlastností vyberte ty, které neodpovídají charakteristice panovníka v pověsti – moudrý, ušlechtilý, lidumil, hloupý panovačný, rozhazovačný, pokrokový, sobecký, pyšný 6) Vymyslete pověsti jiný název 7) Vypracujte heslovitou osnovu 8) Zjistěte, kdo byl král Ječmínek, ve kterém literárním díle se jeho postava objevuje 1 ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy: Zákupy, 2004, s. 17-18. Zákupské pověsti – Čertův kámen – str. 1 VPL – S (11) Vedle kaple sv. Josefa pod Kamenickým vrchem býval kdysi veliký balvan, podobající se povětroni. O jeho původu se toto vypráví. Když u kaple sv.Josefa si poustevník kdysi chatu postavil, myslel si, že zde nalezne klid a pokoj ke svým modlitbám. A opravdu, zdálo se, že za pomoci lidí zdejších mu nebude ničeho chybět a on cel se bude moci věnovat zbožnému rozjímání a konání dobrých skutků. Zákupští občané často k němu přicházeli o radu a on je nikdy neoslyšel. Ti mu zas přinášeli vše, co ke skrovnému živobytí potřeboval, a tak všichni spokojeni byli. Jak by však se spokojeností jiných mohl být spokojen vládce pekel? Poslal sem svého nejchytřejšího čerta, aby poustevníka oklamal nebo vystrašil, aby ho z chýše vyhnal i od kaple, aby se tam zase dařilo neřestem jako dřív. A kdyby samého poustevníka do tenat zapředl, to by se peklu nejvíce hodilo a jemu lahodilo. Čert se nejdříve vydával za člověka, jenž potřebuje rady zbožného muže, Chtěl totiž poustevníka dobře poznat, jeho důvěru získat a pak ho obratně do neštěstí přivést. Vyprávěl o nehodách, jež ho v životě postihly, o zemřelé své ženě, o nemocných svých malých dětech, o ztrátě majetku a co jen si mohl vymyslet. Aby si poustevníka naklonil, i drobné dary mu přinášel. Zbožný ten muž nic netušil, kdo je jeho častý návštěvník a snažil se mu být dobrou radou a slitováním ku pomoci. Tomu se pekelník v ústraní jen smál a těšil se, jak se mu začíná dařit. Když byl čert již poustevníkovi téměř přítelem, pokusil se jej svést z dobré cesty. Tu o velikých hostinách biskupů mu vyprávěl a tázal se, proč také on – poustevník – si život hodokvasem neosladí, když i biskupové tak činí. Že by dovedl hojnost jídla i pití opatřit. Jindy poranil v lese srnku a přivedl ji až k chatě a poustevníka se snažil přimět, aby jí sám život ukrátil, pečeni z ní udělal a dobrý oběd z cizího masa vystrojil. Po třetí zase víno místo čisté vody nabízel a stále nové a nové úskoky na poustevníkovo polapení vymýšlel. Však žádný úmysl jeho se nedařil. Poustevník všem svodům odolával, dokonce tušit začínal, že není všechno, jak má být. I rozhodl se svého hosta vyzkoušet. Když návštěvník zas jako obvykle měl přijít, namočil poustevník kus plátna do svěcené vody, aby z něho zvolna kapala, Plátno pak položil na trámek chaty nad místo, kde jeho podezřelý přítel a spolubesedník rád sedával. Nic netušící čert už vkročil do dveří a pohledem se vyhýbaje kříži, co na protější stěně visel, usedl na své obvyklé místo. A hned poustevníka začal lákat, jestli by si v kostky nechtěl zahrát a čas si tak vesel ukrátit. Poustevník jen proti němu dosedl, aby jej lépe mohl pozorovat, souhlasil, že to tedy zkusí. Syn pekel se už radoval, že má kořist v pasti. V tom ale jako by žhavá krůpěj mu na hlavu padla, zrovna mezi rohy skryté v hustých vlasech. Čert sebou trhl a zuřivě se podrbal. Poposedl, ale za chviličku si drbal rameno. Zákupské pověsti – Čertův kámen – str. 2 VPL – S (11) „Copak ti je, že chvíli neposedíš, ještě jsi ani kostky nevytáhl?“ Poustevník se po očku podíval na návštěvníka. Ten se ale vymlouval. Prý psa jakéhosi pohladil a asi blecha nějaká na něho skočila a teď ho zle trápí. A už znovu nadskočil. A drhne ruku, hlavu, tu na nohu mu kapka dopadla, až na místě dost málo se neudržel, vstává, že prý si vzpomněl, že ho konšelé volali, že už musí jít, že přijde jindy kostky si zahrát. Zbožný muž však už poznal, co za hosta zde vítával. Ze zdi sňal kříž a jal se zlého ducha zaříkávat. Ten se kroutil, svíjel, naříkal, až nevydržel a se strašným proklínáním z chaty vyletěl. A ze vzteku nad nezdařeným dílem ještě balvan z vrcholu Kamenického vrchu vytrhl a mrštil jej silou, až se do ruda rozpálil, k poustevníkově chatě. Nebyla však už zloba ďáblova dost mocná a balvan před vztaženou rukou poustevníkovou, kříž třímající, k zemi právě před kaplí, před níž zbožný muž stál, padl. Kámen už dávno není u kaple. Dlouho se povaloval nedaleko v poli a pak byl odvezen do českolipského muzea, kde ho návštěvník může spatřit. A tak bude potvrzen příběh, který se dozajista stal tak, jak jsem vypravoval.1 Otázky a úkoly k textu: 1) Určete slovní druhy v první větě textu 2) U podstatných jmen posledního odstavce určete mluvnické kategorie včetně vzoru 3) Vyhledejte v textu příklady zájmen – osobních, přivlastňovacích, ukazovacích, vztažných a neurčitých – od každého druhu 3 4) Najděte v textu přídavná jména slovesná, tvar přechodníku přítomného 5) Určete mluvnické kategorie, třídu a vzor následujících sloves: postavil, oklamal by 6) U daných sloves určete slovesný vid a uveďte sloveso vidu opačného (vidovou dvojici) – myslel si, poslal, poranil, vymýšlel, skočila 7) Vyhledejte v textu 3 částice 8) Vyhledejte v textu 6 předložek, určete jejich předložkovou vazbu 1 ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy, 2004, s. 16. Zákupské pověsti – Jak Zákupy a Božíkov povstaly a ke svému jménu přišly aneb Pohanský chrám – str. 1 VPL – S (12) Již velmi dávno je tomu, co v naší zemi obětovali lidé starým pohanským bohům. Všude, kde tmavé hvozdy až k lidským obydlím se táhly, v místech, kam lidská noha jen málokdy vkročila, rozkládala se pohanská obětiště – pohanské chrámy. I nedaleko říčky Svitavy, na jihozápad od vrchu nad ní se vypínajícího, nazvaného později Kamenický, bylo obětováno pohanskému bohu. Jeho jméno je prý Černoboh. A byl to bůh zlý a krvelačný. Jemu k potěše vždy každoročně musely být obětovány dvě děti, či mladí, krásní lidé, vždy chlapec a děvče. Avšak i pohanské vládě přišel konec a do naší země se začalo šířit křesťanství. Celá země nové náboženství přijímala, jen pohraniční hvozdy se nové víře bránily. A jestli přece někdo z místních křesťanství přijal, pak byl jako odpadlík pronásledován. Zdejší krajina pak, Záhvozd snad tehdy zvaná, patřila k nejpevnějším pohanským tvrzím, jistě i proto, že byla řídce osídlena. Jednou – jak se vypráví – zas přišla chvíle, kdy Černoboh měl být svou každoroční obětí uspokojen a volba padla jednomyslně na mladíka a děvče, kteří z rodin, jež přijaly křesťanství, pocházeli. Jejich oběť tak měla se stát zároveň i trestem pro ně za to, že se nepřidrželi oni ani rodiče náboženství předků. Veliký pláč a naříkání nastaly v obou postižených rodinách, a že jiné pomoci neviděli, obrátili se všichni o pomoc ke svému Bohu a v modlitbách a zoufalých prosbách trávili bezesné noci a trudné dny, jež jim do chvíle oběti zbývaly. Mladík i děvče byli spoutáni a odvedeni do chýše, z níž se už jen při poslední své cestě na obětiště měli dostat. Ještě několik dní zbývalo. Černoboh, hrozný bůh, musel dostat své jen v určitý den a jindy by oběť nepřijal, naopak, zle by ztrestal opovážlivce, kteří by nedodrželi jeho řád. Svými netopýřími křídly by zakryl slunce, svými spáry vyrval úrodu z polí a lidi rdousil zlými nemocemi. Proto ani o okamžik nesmělo být zkráceno ani prodlouženo čekání na smrt odsouzených. Ti jen v pomoc svého Boha doufali a věřili, že svou mocí přemůže pohanské modly. Tak jen stále úpěnlivěji se modlili a s hořkým pláčem vzpomínali na své drahé, které už nikdy neuvidí. … Oba pak společně do neštěstí upadlí a společně z něho vysvobození se hned na místě k dalšímu společnému životu před svým bohem zasnoubili a rychle se vydali ke svým, dosud nic netušícím, doma plačícím rodičům radostnou zprávu o svém zázračném zachránění zvěstovat. Brzy potom i v těchto místech panovník proti zbytkům pohanství často i mocí vystoupil a v šíření křesťanství velmi účinně pomáhali i oba tak zázračně zachránění. Zákupské pověsti – Jak Zákupy a Božíkov povstaly a ke svému jménu přišly aneb Pohanský chrám – str. 2 VPL – S (12) V místě, kde jim zlá smrt hrozila a kde byli zázrakem zachráněni, zbudovali kapli. Zbytky kříže, co na místě té kaple později byl vztyčen, ještě donedávna zde byly vidět. Na obě strany odtud pro zbožné křesťany, kteří z vnitrozemí i z ciziny přicházeli, byla zbudována sídla. Na jihozápad vesnice, k severozápadu městečko. Jsou to Božíkov a Zákupy. A lidé, kteří vysvětlení všeho rádi hledají, vyprávějí, že Božíkov se proto tak jmenuje, že zde kdysi pohanský bůžek vládl a městečko Zákupy pojmenováno, že z moci pohanské tu dva mladí křesťané vykoupeni byli.1 Otázky a úkoly k textu: Vyhledejte v textu znaky pověsti Vymyslete pověsti chybějící část vyprávění tak, aby navazovala na závěr Jak je v pověsti vysvětlen etymologický původ jmen Zákupy a Božíkov V jaké době se přibližně pověst odehrává? Vyhledejte v textu archaismy, nahraďte je novějšími synonymy Pojmenujte básnický obraz, použitý v prvním odstavci – Kam lidská noha jen málokdy vkročila 7) Jakým způsobem bylo utvořeno slovo Černoboh? Vyhledejte v textu slova, která byla utvořena stejně 8) Vyhledejte v textu číslovky základní určité a utvořte od nich 7. pád množného čísla. V čem je zvláštní jejich skloňování? 9) Odůvodněte interpunkci v souvětí – V místě, kde jim zlá smrt hrozila a kde byli zázrakem zachráněni, zbudovali kapli. 1) 2) 3) 4) 5) 6) 1 ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy: Zákupy, 2004, s. 9-10. Zákupské pověsti – Matčiny slzy – str. 1 VPL – S (13) „Co je psáno, to je dáno,“ říká stará lidová moudrost. Ale co jen v lidských řečech uchováno, to se mění a přetváří jako dřevo pod řezbářovým dlátem. A tak se nedivme, že o onom pohanském obětišti, o němž již dříve byla řeč, ještě jiná pověst v paměti lidu našeho kraje se uchovala. V dávných dobách bylo na hranici dnešních Zákup a Božíkova místo, kde se přinášely oběti starým bohům. Na tomto božišti prý zlaté tele stávalo, jemuž se každoročně nejhezčí chlapec a děvče obětovat museli. Pohanští kněží pak se krví zabitých omývali a v ní se koupali, aby si uchovali svou moc s tajemnými silami obcovat a rozmlouvat. Jednou měla být obětována dvojčata – nejhezčí děti z okolí. Jejich matka – vdova – marně kněze prosila, aby děti ušetřili. Obětníci stanovili, že sedmého dne po úplňku budou děti utraceny, aby zlaté tele bylo uspokojeno a neštěstí na všechen lid nepřivolávalo. Zoufalá matka hořem málem již šílená, padla na kolena před krutou modlou a prosila o slitování pro své děti. Marně však nabízela svůj život výměnou, marně žadonila a slibovala, marně plakala a hlavou o zem bila, marně se před krvavým zloduchem po zemi plazila. Zlatá socha se ani nepohnula. Každého večera, sotva vyšla první hvězda, chodila matku modlu prosit. Ta však hluchou zůstávala. Šestý večer přišla naposledy. Ani tentokrát však její prosba vyslyšena nebyla. Tu se opět dala do hořkého pláče. Palčivé slzy se jí hrnuly z očí při pomyšlení na to, co její děti nazítří čeká. Plakala a slzy se jí potokem řinuly po lících a padaly na zem. Matka ve svém bolu ani nepozorovala, že se podivná věc děje. Její slzy jako příval podemílaly zlaté tele. To se začalo chvět, potácet, kácet a náhle se strašným rachotem se do země propadlo. Druhý den se měla konat slavnostní oběť. Ve velikém průvodu všechno obyvatelstvo osady se hrnulo na místa, kde modla měla krvavou oběť přijmout. Jaké však bylo překvapení všech těch pohanů na krvavou podívanou se těšících, když na místě zlaté modly spatřili jen hlubokou propast a vedle ní nešťastnou matku v mdlobách ležící. Vzkřísili ji, a když vše vyslechli, hnulo se jim srdce a celé to shromáždění volat začalo: „Obětujte děti matce! Vraťte matce děti!“ A tak se také stalo. Od té doby se už zde nikdy nekonaly oběti, ale slavnosti, oslavující lásku mateřskou. Jáma se zlatým teletem na dně je už dávno zasypaná a nikdo by jistě nechtěl krutou modlu přivést znovu na světlo světa. Aby však lidé na tuto událost nezapomněli, vztyčen na místě, kde modla stávala, kříž, jehož zbytky donedávna tam ještě mohly být spatřeny.1 Otázky a úkoly k textu: 1) Vyhledejte v textu frazeologismy a přirovnání 2) Najděte v textu slova knižní, nahraďte je slovy neutrálními 3) Vysvětlete význam slova božiště, vyhledejte v textu slovo, které bylo odvozeno stejnou příponou; vyhledejte v textu expresivní výrazy, nahraďte je výrazy neutrálními 4) Vyhledejte v textu 5 slov mnohoznačných, pomocí SSČ určete u třech z nich jejich základní a druhotné věcné významy 5) Vymyslete frazeologismy, které budou obsahovat slovo zlato, slzy, oko 1 ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy: Zákupy, 2004, s. 16. Zákupské pověsti – O kapli na Kamenickém vrchu VPL – S (14) Na jižním okraji Kamenického vrchu stávala kdysi hned na okraji lesa hospoda. Ta bývala prý před dávnými časy různou cháskou navštěvována, která žádnou radost poctivým měšťanům zákupským nedělala. Naopak, zákupští museli se obávat i toho, aby v noci o samotě některého ze stálých hostů této hospody nepotkali. Co to asi bylo za lidi, kteří se tu scházeli, z toho můžete poznat. A kde asi brali peníze na své hýření, se jistě každý domyslí. Bujná zábava se mezi divokými hosty rozproudila každou noc a často i do bílého rána trvala. Někdy až dolů do Zákup zaléhal halas opilých výtržníků a tóny divoké muziky. Nikdo nedokázal věc změnit a přivodit nápravu. Ani zákupská vrchnost si netroufala hnízdo neřestí vyčistit a tím méně městští radní. Až lidé začali věřit, že jen nebeská moc může zlo potrestat a o trest se začali modlit. Jejich prosby pak byly jedné noci vyslyšeny. Byl větrný podzimní večer, když opět divocí návštěvníci se sešli a po svém zvyku se pustili do pití a svých hrubých zábav. Nebe bylo zataženo a nastala tmavá, kvílením větru provázená noc. Ani hvězdička neshlížela s nebe na zem a jen praskání větví a tesklivý pláč větrnice doprovázel divoké, opilé hlasy z hospody se deroucí. Tu přesně o dvanácté, kterou hodiny na kostele začaly odbíjet, z temného mraku vyšlehl blesk a udeřil do hnízda nepravostí. V té chvíli se země otevřela a v jejím jícnu zmizel dům i jeho hosté. V okamžení ani památky nezůstalo po špatných těch lidech, ani po jejich hostitelích. Na místě potrestané špatnosti pak zákupští občané vystavěli kapli, kterou zasvětili sv. Josefovi. Později zde byl zbudován hostinec, který dlouhou dobu poctivým lidem a nakonec v moderní době výletníkům sloužil, když procházeli kolem cestou na Kamenický vrch, odkud se těšili vyhlídkou na krásný zákupský kraj. Škoda, že hostinec už nějakou desítku let nestojí. Snad se najde člověk šikovných rukou a podnikavého srdce a tuto lidem užitečnou – dříve hospodu, potom výletní restauraci v krásném prostředí obnoví.1 Otázky a úkoly k textu: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1 Určete graf 2. větného celku posledního odstavce – Později zde byl… V témže souvětí určete druh VV, druh souvětí Určete významové a formální větné vztahy v 1. větě pověsti Najděte v prvním odstavci příklady přísudku – slovesného jednoduchého, slovesného složeného, jmenného se sponou Vyhledejte příklady přívlastku postupně rozvíjejícího a několikanásobného, u přívlastku několikanásobného určete významový poměr souřadně spojených větných členů Ve čtvrtém odstavci v 1. větném celku – Na místě…nahraďte VV přívlastkovou větným členem U sloves obávat se, poznat, troufat si, věřit, těšit se určete slovesné vazby Vyhledejte příklady různých druhů příslovečných určení 1. souvětí 2. odstavce přeformulujte tak, aby vzniklo souvětí podřadné ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy: Zákupy, 2004, s. 15. Zákupské pověsti – Popravčí vrch aneb Oprátka pro vraha – str. 1 VPL – S (15) Veselí – vesnička obklopená lesy, a tak trochu ztracená v jejich zeleném moři – nebylo nikdy sídlem lapků, ač by se svou polohou k tomu hodilo náramně, ale vždy zde žili lidé pracovití a poctiví. Až jeden se nepovedl. Však ani místní nebyl. Žoldnéř nějaký, kterému už se válčit nechtělo a zběhl od vojska (kdo by se mu také divil), našel ve Veselí úkryt a útočiště. Místní ho vzali mezi sebe, jeden z hospodářů ho za čeledína přijal a ani se tuze nehněval, že bývalý voják očima hází po jeho dceři. A tak Rejtar – tak mu všichni říkali, že u jízdních sloužil, a taky že ani jeho vlastní jméno neznali, či ho zapomněli, se stal skoro členem rodiny, jež před ním nic neskrývala. Byl šikovný, v koních a dobytku se vyznal a za práci vzít uměl. I o tom, kde hospodář v tajné skrýši za trámem pár našetřených grošů skrývá, věděl. Hezky se stavěl hospodyni, hospodáře poslouchal a mladá si ho brzy zamilovala. To, že má ráda vlastního vraha, ji jistě ani ve snách nenapadlo. Jednou, když sedlák vyjel s obilím do nedalekého mlýna (však Mlýnský potok vesnicí protékal), Rejtar zůstal, aby potřebné práce v hospodářství vykonal, se to stalo. Když se čeledín přesvědčil, že hospodář už je daleko a že se nečekaně nevrátí, rozhodl se na bílé groše v úkrytu podívat. A nejen podívat, ale přivlastnit si je a zmizet, protože dobré bydlo dost už ho pálilo. Když však byl v nejlepším hnízda vybírání, vrátila se hospodářova dcera od vody, kde konopí s matkou máčela. Věděla, že otec odjel a potají se s milým potěšit chtěla. Jaké však bylo její zděšení, když viděla, že z milého se zloděj vyklubal. Rejtar se snažil dívce vše vymluvit, a když nechtěla pochopit, že to pro ni peníze chtěl a s ní pak zmizet a žít by si přál, protože čeledína by jistě hospodář za zetě nechtěl a jejich láska by nešťastnou zůstala (to se jí snažil namluvit), když s pláčem se na něj pověsila a aby peníze vrátil, prosila, když zmizet mu nedala, Rejtar vztekle ji odmrštil, až padla a o roh truhly hlavou udeřila a bez ducha na zem se zhroutila. V té chvíli do světnice hospodyně vstoupila, když se podívat chtěla, kam dcera tak náhle od práce odběhla. V první chvíli jako omámená, druhým pohledem poznala, že má zloděje před sebou a možná i vraha. I vrhla se na zlosyna a v zápase pak, jenž mezi nimi se rozpoutal, popadl zuřivě o svobodu zápasící Rejtar nůž, jenž na stole ležel, a několikrát hospodyni do prsou bodl, až krvácejíc padla na zem k dceři. Jako zuřící bouře vyrazil Rejtar z domu a utíkal, aby co nejrychleji se skryl v lese a kraj pak rychle opustil. Že kořist za dva lidské životy získal, nic mu nevadilo. V tom však za ním se štěkotem a zoufalým vytím vyběhl ze dvora pes a do nohy se mu zakousl a držel a ani ubodán nožem, co zlosyn stále v ruce držel, nepustil. A to už se nezvyklým hlukem přilákáni začali sousedé sbíhat, Rejtara s nožem v ruce zadrželi a spěchali se podívat do chalupy těch, co mu před tím z lidské dobroty přístřeší poskytli. Zákupské pověsti - Popravčí vrch aneb Oprátka pro vraha – str. 2 VPL – S (15) Hrozně byli rozezleni vesničané na vraha, jenž klid jejich domovů takto rozbil. Zoufalý a pln pomsty byl hospodář, když se z mlýna navrátil a tu hrůzu uviděl. Nečekali vesničané, jak vrchnost rozhodne. Nešťastník, co v jedné chvíli dceru i ženu ztratil, sám zločinci oprátku na krk vložil a na větvi suchého stromu na výšině u vesnice vraha oběsil. Té výšině se pak Popravčí vršek začalo říkat. Stalo se opravdu tak, jak zde píšu? Nějak ke svému jménu ten vršek přijít přece musel.1 Otázky a úkoly k textu: 1) Vyhledejte v textu historismy a archaismy 2) Nahraďte je výrazy ze současné češtiny 3) Vysvětlete svými slovy frazeologismy – „dobré bydlo dost už ho pálilo“, „očima hází po jeho dceři“, „ani ve snách ji nenapadlo“, „uměl vzít za práci" 4) Jakým způsobem vzniklo pojmenování – zelené moře 5) Vyhledejte v textu přirovnání 6) Vymyslete antonyma ke slovům šikovný, zmizet, potají, zamilovala, klid (nepoužívejte záporku ne-) 7) Vyhledejte ve SSČ význam slova oprátka 8) Jedná se o slovo jednoznačné nebo mnohoznačné? 9) Vymyslete frazeologismus se slovem pes 10) Vymyslete synonyma ke slovům úkryt, tuze, vymluvit, hluk, peníze 1 ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy: Zákupy, 2004, s. 11-12. Zákupský hřbitov – str. 1 VPL – S (16) Zákupský městský hřbitov leží v blízkosti kostela sv.Fabiána a Šebestiána v Mimoňské ulici. Vedle hrobů mimoňských obyvatel se zde nacházejí hroby několika osobností, významných pro historii zákupských (tyto hroby jsou označeny kovovými informačními tabulkami), ale také hroby obětí 1. a 2. světové války. První ze tří historických osobností, pochovaných v Zákupech, je Ferdinand Leitenberger. Rod Leitenbergerů přivedl do Zákup jeho bratr Jan Josef Leitenberger. Ten zde zřídil a provozoval textilní manufakturu a vybudoval v Nových Zákupech, kde byla výroba zahájena v roce 1788, rodové sídlo. Ferdinad Leitenberger založil v roce 1850 v Zákupech dobrovolný hasičský sbor. Byl prvním nejen v Čechách, ale v celé rakousko-uherské monarchii. Bylo svoláno shromáždění občanů, z něhož se okamžitě do sboru přihlásilo 140 dobrovolníků. Ferdinand Leitenberger sepsal organizační řád i pravidla boje s ohněm. Zákupský hasičský sbor se tak stal vzorem pro další vznikající dobrovolné hasičské sbory. Ferdinand Leitenbeger byl rovněž velmi schopným konstruktérem, např. v roce 1844 obdržel patent na nový typ soustruhu. Druhou významnou zákupskou osobností se stal Dr.h.c. František Zenker (1856-1925), vysoký rakousko-uherský státní úředník. Roku 1912 byl jmenován rakouským ministrem orby (ministr zemědělství). Ministerskou funkci vykonával do odstoupení vlády na podzim roku 1916. Byl posledním českým tzv. ministrem – krajanem. Po 1. světové válce se usadil v Zákupech, kde se věnoval zemědělství. Třetím důležitým mužem, který spočinul na zákupském hřbitově, je Eduard Held starší. Byl starostou Zákup v letech 1901-1906, 1912-1928. Za zásluhy o město byl v roce 1928 jmenován čestným starostou Zákup. Heldova rodina založila v roce 1882 a až do roku 1945 provozovala malou továrnu na výrobu dárkových a ozdobných předmětů. V hrobu obětí 1. světové války (1914-1918) je pochován nezjištěný počet vojáků, kteří zemřeli na válečná zranění ve vojenském lazaretu, zřízeném na zákupském zámku. V hrobu obětí 2. světové války (1939-1945) leží sovětští vojáci. Tělo jednoho z nich bylo původně pohřbeno blízko železniční zastávky Božíkov. V roce 1946 bylo exhumováno a slavnostně pohřbeno na zákupském hřbitově. Dalšími oběťmi je 5 vojáků pochodu hladu, kteří zahynuli na katastru Božíkova v březnu roku 1945. Čtyři z nich zemřeli vysílením, jeden byl pro pokus o útěk zastřelen. Nejprve byli pochováni za márnicí božíkovského hřbitova, po osvobození a likvidaci božíkovského hřbitova byly jejich ostatky přeneseny do pietního hrobu v Zákupech. Významné hroby na zákupském hřbitově Zákupský hřbitov – str. 2 VPL – S (16) Vyhledej v textu řadové číslovky Napiš pomocí dvou možných způsobů letopočet 1844 Vyhledej v textu 5 slov přejatých, najdi ve SSČ, ze kterého jazyka byla přejata Jakého původu je nejvíce slov přejatých? Vystupňuj tato přídavná jména: významný, schopný, nový 6) Pomocí jakých přípon a předpon byla přídavná jména odvozena? 7) Odůvodni pravopis těchto slov: sv.Fabián, Heldova rodina, historie 8) Vyhledej v textu příklady slov složených a zkratkových, zkratky napiš celými slovy 1) 2) 3) 4) 5) Zákupy v předmnichovské republice – str. 1 VPL – S (17) Vznik Československé republiky nepřivítaly Zákupy, či vlastně celou tu dobu až do osvobození německý Reichstadt, s nadšením. Ocitly se v tzv. Deutschböhmen (samostatnost požadující provincii s vládou v Liberci). V boji proti těmto snahám sehrál významnou úlohu 18. prapor Hradeckého pluku, který byl posádkou v České Lípě. Tento útvar, složený většinou z českých vojáků, se stal v našem kraji oporou československé vlády. Jedna jeho část byla též posádkou v Zákupech. Německé snahy po rozbití republiky byly potlačeny a do konce roku 1918 celé severní Čechy byly již bezpečně pod kontrolou čs. vlády. Do zdejší oblasti se začali pomalu vracet Češi a někteří z těch, kteří se dříve hlásili k němectví, se opět přihlásili ke svému národu. To dokazuje i sčítání lidu z roku 1919. V Zákupech bylo 1898 obyvatel, z toho 1767 Němců a 131 Čechů. Počet obyvatel české národnosti pak dále vzrůstal. Český živel zde byl posilován především zaměstnanci státního statku (bývalého císařského majetku) a vojenskou posádkou, která byla umístěna v budovách státního statku. Zatím německé obyvatelstvo, jež přirozeně podrželo správu města, žilo vlastním životem. V roce 1919 byla na podnět starosty Edvarda Helda zahájena pomocná akce k návratu zajatců. Její oficiální název „Říšská organizace k návratu zajatců do svých domovů“ dokazuje poměr jejích členů k československému státu. V této době vzrůstá dále česká menšina v Zákupech. České obyvatelstvo zde v roce 1919 ustavilo odbor Národní jednoty severočeské, jehož ustavující schůze se konala v dnes již zbouraném hostinci Modrá hvězda. Ve volbách do obecního zastupitelstva získali v roce 1920 Češi dva mandáty. Německé obyvatelstvo však stále nemohlo zapomenout na své dřívější výsadní postavení. V listopadu 1920 dochází v Zákupech k pokusu reinstalovat rakušácký pomník, k podobným akcím došlo i v České Lípě a Novém Boru.1 Otázky a úkoly k textu: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 1 Odůvodněte interpunkci ve 4. větném celku textu Odůvodněte pravopis těchto slov použijte slova správa – zpráva ve větě tak, abyste zřetelně rozlišili jejich význam Utvořte 1. p. čísla množného těchto slovních spojení – český voják, český živel Vyhledejte v textu podstatné jméno hromadné Utvořte 5 slov příbuzných se slovem pomník ŠIMEK, JIŘÍ M. Povídání o Zákupech, Město Zákupy: Zákupy, 2004, s. 35.
Podobné dokumenty
Zákupský zpravodaj
Dubnová burza pod zámkem opět ukázala, jak ke konání burzy pořadatel (Veteran Car Club Česká Lípa) přistupuje. Po
sněhu a dešti, které „vymalovaly“ svátky jara Velikonoce,
zcela nesmyslně byla burz...
Stáhnout PDF
30. května 1802 ve Verneřicích. Jeho synové zdědili jeden z největších průmyslových komplexů v Čechách. Ostatní si
ponechali továrny v severních Čechách a Josefodol získal definitivně syn František...
ZDE - natura 2000 v ústeckém kraji
části alkalickými bazalty. Ty jsou v západní partii zámeckého parku vytlačeny předpliocenními
výlevy a intruzemi oherského riftu. Východní část území je vyplněna eocénními štěrkopísky a jíly
(CHÁB ...
7. číslo (září 2007)
by mohl vyprávět. Ale teď už musím letět já.
Promluv si ještě s Čábou.
Honzo, jak se vlastně takové produkty pro mobilní operátory připravují?
HČ: Tak předně nesmíš mít velký oči a
zůstat při zemi....
Panorama Lipnice 7/2015
kráčel večerem od rybníka Smetanovec, který měl pronajatý k rybolovu. Bývalo tam množství úhořů, ale málo kdy některého chytil – a když, byla to pochoutka. Dnes, jako většinou nenesl nic. Byl
ponoř...
3. Třetí vojenské mapování - Katedra archeologie
Mapy byly vyhotoveny pro každé katastrální území
Pozemky jsou barevně odlišené podle druhu a obsahují parcelní číslo.
Mapy SK jsou uloženy v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru (Praha 8)
Cel...