První krůčky labyrintem didgeridoo

– Publikováno 29.červena 2005 na www.didgeridoo-shop.cz –
První krůčky labyrintem didgeridoo
Pokud jste se o didgeridoo doslechli prvně a zajímá vás způsob, jaký postoj k němu zaujmout,
jsou následující řádky určeny právě pro vás. Zkusíme zde vypíchnout možné přístupy
k didgeridoo, které jsou trochu rozmanitější, než by na první pohled mohlo být zřejmé a
odvíjejí se od toho, co od didgeridoo případně očekáváte a může-li vám to splnit. U tohoto
nástroje je velmi zajímavé až kuriózní to, že nemá jasně stanovený účel a stává se tedy
nástrojem/předmětem tím nebo oním podle toho, jaký úděl mu vtisknete vy, případně jeho
výrobce.
V praxi mohou nastat zhruba následující vyústění:
1.
2.
3.
4.
Didgeridoo jako relaxační nástroj
Didgeridoo jako hudební nástroj
Didgeridoo jako dekorativní předmět
Didgeridoo jako sběratelský artikl
Didgeridoo jako relaxační nástroj
Použití didgeridoo jako relaxačního nástroje je asi nejčastější vyústění. Chtěli byste si jen tak
brumlat na nějakém příjemném místě, uvolnit se, zaposlouchat se do vibrace, nechat se unést,
zapomenout na starosti atd., zkrátka si jen tak relaxovat třeba i někde v přírodě.
Co je k tomu potřeba:
K relaxaci je dobré didgeridoo s hlubším tónem, něco kolem C#, C a níže. Záleží ale
samozřejmě hlavně na vás, co se vám líbí víc, můžete se najít třeba i v D nebo výše. Nástroj
nemusí být žádný zázrak, nejsou na něj kladeny tak vysoké požadavky, jako na opravdový
hudební nástroj, u kterého se rozlišuje značná spousta kritérií. Mělo by se na něj snadno hrát,
velmi lehce, s malou spotřebou vzduchu, jinak se s ním budete spíš víc trápit než se bavit.
Vzhled tu nehraje žádnou roli. Při mohutnějších rozměrech dutiny jsou vibrace mnohem
působivější, didgeridoo je hlasitější a basy zvukový prožitek jen umocňují. Hodě hluboké
nástroje je zpočátku trochu obtížnější ovládnout, chce to mít velmi uvolněné rty, ale to se
naučíte.
Budete potřebovat naučit se základní tón a pomalu zkoušet cirkulační dýchání, víc není
potřeba. Nebojte se, je to zábava a výuka je právě na tom to zajímavé. Když už se nemáte co
učit, přestane vás to často i bavit, ustrnete. I jen s cirkulačním dýcháním s základním tónem si
můžete broukat nebo brumlat až do aleluja, bez potřeby drone přerušovat ☺.
Didgeridoo jako hudební nástroj
Zde už nastává situace trochu komplikovanější. Jestliže se vám líbí, co lze na didgeridoo
všechno vyloudit a chtěli byste se to také naučit, potřebujete hudební nástroj. Je tu značná
spousta požadavků, které se odvíjejí od toho, jak jste pokročilí, co ve vašem stylu hry
preferujete, co rozvíjíte nebo se chystáte rozvinout apod. Namátkou zmíním několik
charakteristických požadavků, např. jak didgeridoo reaguje na váš impuls, tedy jak je citlivé,
jaký má zpětný tlak, jaký má dozvuk, jak znějí přefuky a jak jsou hratelné, jak nástroj reaguje
-1-
– Publikováno 29.červena 2005 na www.didgeridoo-shop.cz –
na hru bránicí, jak jde povolit základní tón, jak znějí interference s hlasem, zkrátka je toho
poměrně dost.
Pokud teprve začínáte a didgeridoo vás opravdu vzalo a chystáte se mu věnovat, budete
postaveni před problém, co si vybrat a jak. Jste-li začínající a dočítáte se o všech těch výše
zmíněných kritériích, které sami nedovedete ještě rozlišit a nevíte, o co přesně jde, budete se
muset spolehnout buď na pomoc zkušeného kamaráda, nebo případně toto vše ponechat na
výrobci. Samozřejmě je třeba počítat i s tím, že výrobce vyrábí pouze taková didgeridoo, jak
dalece na něj umí hrát a je schopen vyzdvihnout případné požadované vlastnosti.
Jedno je ale jisté a to je to, že není možné si vybrat předem takový nástroj dopředu ve smyslu,
že až se to naučíte, tak to budete jen používat. To opravdu nejde. Proto je asi nejrozumnější
vybrat si podle svých momentálních schopností, případně si nechat trochu poradit a vzít třeba
o i krapet lepší. Musíte počítat hold s tím, že jak se budete vyvíjet, budete rozlišovat jemné
nuance a charakter zvuku didgeridoo čím dál hlouběji a vystřídáte více didgeridoo ve snaze
nalézt zvuk, který vás zajímá. Pak má teprve smysl se po těchto vlastnostech pídit, předem
nikoliv, akorát byste z toho měli zamotanou hlavu, víc nic. Výše uvedená kritéria (a je jich
mnohem více) dokážete rozlišit třeba až po několika letech a vyzkoušení desítek nebo možná i
stovek různých nástrojů. Je to stejné jako u jakéhokoliv jiného hudebního nástroje, který se
nabízí v různých kvalitativních třídách, podle požadavku hráčů. Didgeridoo v tom není
žádnou výjimkou a pokud někdo myslí že ano, že stačí vyrobit jen děravou větev a věc je
vyřízena, moc daleko ještě nedošel. S jedním hudebním didgeridoo za život si tedy rozhodně
nevystačíte, pokud se chcete vyvíjet, ale na to buď přijdete nebo nepřijdete sami zcela
přirozeně.
Co je k tomu potřeba:
Tedy jak už jsem uvedl, nešilte a nechtějte mít hned to nejlepší, protože to stejně v začátcích
nevyužijete a neoceníte. Postačí vám dobrý nástroj pro začínajícího nebo pokročilejšího hráče
v přijatelné cenové kategorii. Co pak někdy dál, to se uvidí. Rozhodně si nevystačíte
s didgeridoo určeným pro relaxaci nebo dekoraci, s těmi se daleko nedostanete, ty vám nic
nedají. Není v nich nic, co by se dalo objevovat nebo rozvíjet, vytáhnout. Spousta lidí uvízla
právě na pořízení didgeridoo, ve kterém nic není a jako hudební nástroj bylo nepoužitelné. To
vás může časem tak zdrtit, že vás zanedlouho omrzí a skončí opřené kdesi v koutku nebo
v kamnech.
Co do hráčských požadavku budete potřebovat základní tón a „cirkulárku“ a pak můžete
směle objevovat zapojení bránice k rytmizování, používání hlasu, přefuky atd. Pro vážného
zájemce to představuje studium na celý život. A nezapomeňte na to, že čím víc toho už umíte,
tím méně se vám zdá, že umíte. Pokud se vám zdá opak, jako že už toho umíte dost, tak moc
daleko ještě nejste ☺.
Didgeridoo jako dekorativní předmět
Tak a teď jsme se dostali k velice ožahavému tématu. Co je pro jednoho dekorací, pro
druhého může být naprostým kýčem. Pokud vás zajímá, jak poznat, že to kýč není, je třeba se
pídit a hodně se zajímat, získat vědomosti a cit, proniknout do hloubky, do podstaty. Pokud
vám to je fuk a je pro vás rozhodující, že se vám to líbí, není problém.
Dekorativní didgeridoo zkrátka musí nějak vypadat. Může být založené na pestré malůvce
nebo třeba hezké kresbě dřeva nebo obojím v kombinaci. Jako dekorativní hrát vůbec nemusí,
-2-
– Publikováno 29.červena 2005 na www.didgeridoo-shop.cz –
bude sloužit na ozdobu. Hrát by ale aspoň trochu mohlo, abyste se mohli případně i pochlubit,
co že jste si to zvláštního pořídili.
Co je k tomu potřeba:
Pořiďte si zkrátka jakékoliv didgeridoo, které se vám hlavně líbí. Vesměs je jedno, bude-li to
hudební, relaxační nebo jiný druh didgeridoo, jde jen o jeho estetický dojem. I didgeridoo
z kategorie hudební mají stejně jako jiné druhy nástrojů často velmi kvalitní provedení, výběr
podle vzhledu tedy nemusí být moc složitý. Můžete začít i jen tím, že se vám to prostě líbí a
chcete to na parádu, občas do toho i fouknete a zjistíte, že vás na to baví hrát a jste v tom. Na
didgeridoo se dá totiž i hrát a tak pořízení nástroje, který i hraje, bude mít větší využití, než
jen atrapa, suvenýr. Volte tedy v poměru vzhled/zvuk, podle toho, kam vás vaše představy
zavedou.
Didgeridoo jako sběratelský artikl
Tento přístup k didgeridoo je u nás (možná i ve světě) zatím ještě velmi vzácný. Podobně jako
u dekorativního didgeridoo záleží na vašem přístupu. Buď se vám to zkrátka jen líbí nebo vás
zajímá to pravé a autentické. Abyste to rozlišili, chce to léta, možná desetiletí praxe v oboru.
Můžete chtít sbírat jen krásné dřevo, protože to na vás hezky působí, nebo vás zajímá tradiční
malba, nebo do toho zapojit i zvukové vlastnosti, tím se jen případná sbírka stane unikátnější
a cennější, zajímavější. Mohou vás zajímat třeba jen tradiční eukalyptová didgeridoo, u
kterých co do kresby dřeva není tak široká rozmanitost, ale jde spíš o tu autentičnost, případně
tradiční domorodou tvorbu – malbu. Budete potřebovat disponovat buď svými zkušenostmi
nebo se případně obrátit na znalce a nechat si poradit, zasvětit do sběratelství.
Co je k tomu potřeba:
Jestliže chcete sbírat autentická tradiční didgeridoo, budete potřebovat bohaté zkušenosti.
Pokud vás rajcuje např. kresba dřeva, asi si vystačíte jen s estetickým vnímáním, zkušenosti
nepotřebujete vesměs žádné. Chcete-li hodnotit ve své sbírce i zvukové vlastnosti, musíte
umět hrát, atd. Zkrátka se vše odvíjí od vašeho záměru a rozhodnutí, přání, představ.
Závěrem
Závěrem bych rád uvedl, že podobné rozlišování není žádné oficiálního členění. Ve světě
didgeridoo vládne zatím naprostá anarchie a orientovat se v tom nějak logicky dá trochu
fušku. Takto jsem svět didgeridoo zatím poznal já a sám pro sebe si to takto rozdělil, abych se
z toho nezbláznil. V praxi se ale s takovým podobným dělení setkáte asi velmi vzácně.
Zkrátka je to všechno jeden pytel nazývaný „didgeridoo“, ale co to je konkrétně, to se pozná
až po prozkoumání toho kterého kusu větve. Může se vám tedy bez problémů stát, že narazíte
na výrobce didgeridoo, který jej prezentuje jako hudební nástroj, přesto že by do něj hudebník
ani nekopl. Může to být jen dekorativní předmět, kýč, suvenýr, cokoliv jiného, kromě
hudebního nástroje. Nebo se naopak můžete setkat s prodejem suvenýru, který je skvělým
hudebním nástrojem a pořídíte jej za babku. Je to prostě obrovská džungle dutých větví, které
nesou název – didgeridoo. Jestli byste se rádi zeptali, proč to tak je, proč v tom není nějaký
jasný řád, tak vám na to nejsem schopen odpovědět. Sám pro sebe to nazývám – povrchní
přístup. Pro vás je hlavně důležité vědět, co přesně chcete a proč. Pak už je hledání mnohem
jednodušší.
-3-
– Publikováno 29.červena 2005 na www.didgeridoo-shop.cz –
Ještě bych se rád vrátil k tématu výuky hry na didgeridoo. Zazněla tu silná slova, jako že
studium hry na didgeridoo, vývoj, objevování nových zvuků a technik, atd. To možná zní
hezky, ale jak se to naučit a kde? Je mi to trapné, pořád se opakuji a případně jsem podezírán
z propagace Ondřeje Smeykala, ale já opravdu ještě nepotkal nikoho jiného, koho bych mohl
upřímně pro výuku hry někomu doporučit, i když nějaké aspiranty jsem zaznamenal, ale to
zase byli žáci Ondry, tak je to trochu bludný kruh, asi ☺. O tom ať si každý udělá úsudek,
jaký chce, jeho věc. Potkal jsem už pár lidí, kteří hru na didgeridoo vyučují (i v zahraničí), ale
přišlo mi, že sami tápou a potřebovali by kvalitní výuku jako sůl. Když jsem pak viděl
žalostný stav těch, které se na didgeridoo snažili naučit, moc do smíchu mi tedy zrovna
nebylo a můj dojem z toho, že nejsou schopnými hráči natož učiteli, to jen umocnilo.
Nemyslete si, že se na didgeridoo naučíte hrát nějakými supernávody přes internet. Může vám
to sice v začátku pomoci jako studijní materiál k získání potřebných informací, ale taková
výuka je velice neefektivní. To co takto pracně za týdny nebo měsíce vydřete z nějaké
literatury, jestli vůbec, můžete se na dobrém workshopu naučit třeba i za jediný víkend, chce
to jen pořádnou intenzivní drezůru a hrát až do krve, vidět to na vlastní oči, slyšet na vlastní
uši s možností si své pochopení hned u někoho zkušeného ověřit. Hlavně nebýt líní se na
takový workshop vydat, to se moc daleko nedostanete. Často můžete své chyby pochopit
právě na dotazech nebo potížích či úspěších jiných začínajících, prostě je to s nějakou četbou
nesrovnatelné. Pozor taky na to, aby to na takovém workshopu přežila i vaše roura. Ale aspoň
si otestujete její kvalitu a případně využijete reklamaci v záruce, kterou jste spolu s nástrojem
jistě obdrželi. Už jsem viděl jednu své výroby, která se po 1,5 roce opotřebované impregnaci
dutiny na takovém workshopu po dvou dnech velmi intenzivního hraní rozlítla skoro na dvě
půlky (od shora dolů) – mimo lepený spoj, samozřejmě se to opravilo a byla jako nová. Jestli
vám pak někdo bude tvrdit, že impregnace je zbytečná, tak mu ji pořádně prubněte, třeba
změní názor, až mu jí přinesete poskládanou v pytli ☺.
Marek ZELENKA
(Provozovatel Didgeridoo-shop.cz)
-4-