Tisková zpráva

Tisková zpráva Praha 6. června 2013 Trilogie Johna Bowlbyho Vazba a ztráta je kompletní Ztráta je název třetí česky vydané knihy slavného britského psychiatra a psychoterapeuta Johna Bowlbyho, která právě vychází v nakladatelství Portál. Ztráta je závěrečnou částí třísvazkového díla Vazba a ztráta (Attachment and Loss), na které zakladatel teorie attachmentu pracoval už v 50. – 70. letech 20. století. Dnes patří ke klasickým dílům světové psychiatrie a psychoterapie. Vazba aneb Teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem, první díl trilogie, pojednává o procesu citového přilnutí a dokazuje, že tendence dítěte ke vztahové vazbě je instinktivní odpovědí na potřebu ochrany. Dítě vyhledává tělesnou blízkost matky nebo blízké pečující osoby, projevuje svoji potřebu emočně ‐ pláčem, křikem, úsměvem. Jako odpověď se mu dostává hlazení, kolébání, krmení, mluvení apod., čímž mu matka poskytuje péči a bezpečí, a odstraňuje tak jeho úzkost z ohrožení. Tak vzniká tzv. bezpečná vazba. Bowlby zastává názor, že dítě, které tuto vazbu nemá, bude projevovat známky deprivace. Druhý svazek, Odloučení s podtitulem Kritické období raného vztahu mezi matkou a dítětem, se pak zabývá především problémem separační úzkosti – obavami z bezprostředního či předjímaného odloučení, z obav vycházejících z hrozeb rodičů odloučením. Bowlby zkoumá situace, ve kterých pociťujeme úzkost, a porovnává je s výsledky podobných výzkumů u zvířat. Vyvozuje, že úzkost se pojí se zcela konkrétními základními situacemi – náhlým pohybem, temnotou, odloučením – které, přestože mohou být neškodné, zvyšují riziko nebezpečí. Ztráta, třetí díl trilogie s podtitulem Smutek a deprese, se týká problémů žalu a zármutku a obranných procesů, jež se mohou objevit jako důsledek úzkosti a ztráty. Bowlby zde zkoumá, jak malé děti reagují na aktuální nebo stálou ztrátu mateřské osoby a jak vyjadřují úzkost, smutek a truchlení, které ztrátu doprovázejí. Popisovaný výzkum je založen na letech pozorování a studia a je v mnoha směrech průkopnický. Je to nejdůkladnější studie, která kdy byla na toto téma provedena. Od dětských pacientů pak Bowlby postupuje k dospělým a ukazuje, jak ti se vyrovnávají se ztrátou partnera, dítěte apod. Poskytuje tak nejen nový model vývoje osobnosti, ale vzácný vhled do dynamiky smutku a truchlení, problémů deprese a procesu uzdravení. Teorie vazby Johna Bowlbyho je považována za jednu z nejvlivnějších teorií 20. století vůbec. Už v roce 1951 na základě klinické práce s duševně narušenými dětmi a výzkumu jejich rodinného zázemí formuloval Bowlby základní myšlenku: „Pro duševní zdraví kojence a malého dítěte považujeme za nezbytné, aby dítě prožívalo vřelý, blízký a nepřerušovaný vztah s matkou (nebo s její trvalou náhradou), v němž oba nacházejí uspokojení a radost.“ Na podporu tohoto tvrzení předložil důkazy, podle nichž je možné mnohé formy neuróz a poruch osobnosti připisovat buď absenci mateřské péče, anebo přerušení vztahu dítěte a mateřské postavy. „Ztráta mateřské postavy… dokáže vyvolat reakce a procesy, které stojí ve středu zájmu psychopatologie.“ A to nejen v dětství, důsledky odloučení si jedinec nese až do dospělosti. Byly vysledovány „na jedné straně tendence klást velmi silné nároky na druhé lidi a sklon k úzkosti a hněvu, nejsou‐li tyto nároky splněny, což je běžná situace u lidí označovaných jako neurotici; a na druhé straně zablokování schopnosti navazovat hluboké mezilidské vztahy, jak je tomu u citově chladných a psychopatických osobností.“ I když ve své době byly Bowlbyho teze považovány za kontroverzní, jeho závěry jsou v současnosti přijímány a v jejich rozvoji pokračují Bowlbyho následovníci. John Bowlby (1907–1990) získal vzdělání na University of Cambridge a University College Hospital v Londýně. Po ukončení studia lékařství se specializoval na dětskou psychiatrii a psychoanalýzu. V roce 1946 nastoupil na Tavistock Clinic, kde jeho výzkum a vlivné publikace podnítily dalekosáhlé změny v přístupu k dětem a přispěly k radikálnímu novému pohledu na sociální a emoční vývoj člověka. Bowlby vycházel z psychoanalýzy, dítě vnímal jako bytost se silnými pudy. Pudové jednání viděl jako přirozené pro zvýšení šance dítěte na přežití. Základním pudem je pak přimknutí k matce. Po Johnu Bowlbym byla dokonce pojmenována hora v pohoří Borkoldoj v Kirgizstánu (4846 m). Harvardský horolezecký klub, první zahraniční expedice v této oblasti, tak učinil na výraz úcty k slavnému kolegovi v roce 2005. Více o knize Ztráta včetně ukázek. Více o knize Odloučení včetně ukázek. Více o knize Vazba včetně ukázek. John Bowlby objasňující základ teorie vazby ‐ video. ___________________________________________________________________________________ Kontakt: Mgr. Jitka Pourová [email protected], tel. 283 028 503, 724 635 671 Portál, s.r.o., Klapkova 2, 182 00 Praha 8 www.facebook.com/nakladatelstvi.portal www.portal.cz www.twitter.com/portalknihy