Poznatky z 5. světové konference o izolacích

VZDĚLÁVÁNÍ • KONFERENCE • RECENZE
Poznatky z 5. světové konference o izolacích
Information from the 5th Global Insulation Conference
František Vörös, konzultant Sdružení EPS ČR
Nejdůležitější fakta přednesená v rámci 5. světové konference o izolacích na téma propagace přínosů izolací v průmyslu, testování vakuových izolačních panelů pro budovy, inovovaný typ
Silver EPS, srovnání některých vlastností EPS desek s XPS deskami, plnění Kjótského protokolu, zateplování budov v souvislosti s novou Směrnicí EPBD II, problémy izolací budov z pohledu
architektů a projektantů.
The most important data from the presentations given during the 5th Global Insulation Conference; subject to promoting the benefits of insulation in the industry, testing vacuum insulation panels for buildings, an innovative type of Silver EPS, comparison of some charecteristics of
EPS boards with XPS boards, implementing the Kyoto Protocol, thermal insulation of buildings in
accordance with the new Regulation EPBD II and problems with thermal insulation of buildings
from the perspective of architects and engineers.
Za účasti více než 90 expertů z 23 zemí světa se ve dnech 4. a 5. 10. 2010 konala v Londýně 5. světová konference o izolacích. Předchozí
konference se uskutečnila v roce 2009 v Praze
a byla vysoce hodnocena, i s ohledem na zajištění exkurze k výrobci EPS izolací společnosti
Styrotrade, a. s., Čakovičky [1]. Další, v pořadí již 6. konference, se bude konat v září 2011
v kanadském Torontu.
Bylo prezentováno 12 příspěvků, z nichž 4
se bezprostředně týkaly EPS. Jedním z nich byl
organizátory vyžádaný příspěvek Ing. F. Vöröse „Actual EPS insulation projects in the Czech
Republic“, který je uveden v angličtině v příloze [2]. Kromě obecných údajů o ekonomice ČR
byla prezentována srovnání ČR s ostatními státy v EU z pohledu EPS aplikací:
● 4. místo ve spotřebě;
● 3. místo v aplikacích v ETICS;
● 1. místo ve spotřebě v ETICS na hlavu.
Dále byly uvedeny aktivity Sdružení EPS ČR
v oblasti standardizace, inovací, monitoringu
kvality, transpozice EPBD II na české podmínky, účasti v projektech EUMEPS k udržitelným
výrobkům (EPD) a řešení odpadů. Všechny příspěvky jsou k dispozici na CD u autora tohoto
článku.
Současný stav v izolacích je charakteristický významným růstem spotřeby, materiálovými
a technologickými inovacemi a bojem o podíl
na trhu. Růst je podpořen celosvětovým úsilím
o snižování emisí CO2 a nákladů na energie.
Materiálové a technologické inovace spočívají
ve snaze zlepšování parametrů tepelné vodivosti (λ, U hodnoty).
Zatímco minerální vlna a EPS izolace mají
tepelnou vodivost λ mezi 0,030 – 0,040 W/m·K,
polyisokyanurát 0,021 W/m·K, silikonový aero-
TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 1/2011
Klíčová slova:
tepelná izolace budov
♦ EPS ♦ EPBD II
♦ zateplování budov
Key words:
thermal insulation
of buildings ♦ EPS
♦ EPBD II
Recenzent:
Pavel Zemene
gel má 0,013 W/m·K a vakuové izolační panely
dokonce pouze 0,005 – 0,001W/m·K [3].
Již tradičně zahájil konferenční program Tim
Swales z firmy Johns Manville USA [4]. Průmysl
izolací se mění s novými požadavky na životní
prostředí a zdraví občanů. Jednou z problematických chemikálií je formaldehyd, který slouží
jako pojivo pro minerální vlákna v izolacích. Firma uvedla na trh inovované izolace bez formaldehydu. Evropa se bude v otázce škodlivosti
formaldehydu řídit nařízením REACH.
V přednášce A. Guertlera [5] byla uvedena
celá řada zajímavých údajů. V roce 2009 byla
založena European Industrial Insulation se sídlem v Ženevě, jejímž posláním je propagace přínosů izolací v průmyslu. Průmysl totiž spotřebovává 26 % energie a produkuje 50 % emisí CO2.
Tloušťka izolací v průmyslu je stále na úrovni
jako před 30 lety, chybí totiž progresivní normy,
obdobné jako jsou pro izolace budov. Rezervy, např. v rafinériích ropy, představují potenciál úspor 20 mil. tun emisí CO2, což je ekvivalent emisí 2 milionů domácností. Překvapivé jsou údaje energetické bilance z Německa
za rok 2007. Ze 100 % primární energie se ztratí a spotřebuje v energetickém sektoru 32 %,
7 % se spotřebuje v jiných sektorech (např. 4 %
pro výrobu plastů). Pro následné využití je tedy
k dispozici 61 % energie, přičemž 30 % se ztrácí transmisí a transportem k uživatelům. Ke konečnému využití tak zbývá pouze 31 %.
Právě o možnosti uplatnění izolací typu Armaflex v rafinérském a plynárenském sektoru
hovořil p. M. Swift [6]. Tyto izolace jsou vhodné
pro aplikace na potrubí a tanky pro teploty médií od -50 do +105 °C. Další typy lze aplikovat
v rozmezí teplot medií -200 až +150 °C.
Příspěvek z VŠ stavební a architektury
z Madridu se týkal testování vakuových izo-
43
VZDĚLÁVÁNÍ • KONFERENCE • RECENZE
lačních panelů pro budovy [7]. Panely
o rozměrech 60 x 60 cm s objemovou
hmotností 7 – 15 kg/m3 byly plněny monolitickým křemičitanovým gelem ve vakuové komoře. Výhodou aerogelu je nízká hmotnost, která je pouze třikrát těžší
než vzduch a dá se libovolně tvarovat.
Stěny panelu mohou být ze skla, z epoxidové pryskyřice nebo z polykarbonátu. Lze docílit propustnost světla 87,6 %.
Tloušťka tohoto panelu 70 mm má lepší izolační vlastnosti než 270 mm stěna
z cihel. U hodnota je 0,50 W/ m2·K. Nevýhodou je krátká životnost produktů –
maximálně 10 let.
Výrobci linek pro minerální izolace se
představili dvěma přednáškami a několika prezentačními stánky. Je zajímavé,
že výrobci linek pro EPS nebo XPS desek zatím cestu na tuto konferenci nenašli.
Avšak výrobci EPS suroviny nebo
EPS desek se kromě již zmíněného příspěvku prezentovali svými přednáškami.
Zástupce vedoucího evropského výrobce EPS suroviny pro následné zpracování na EPS desky a tvarovky, firma
Ineos-Nova s kapacitou 410 tis. tun EPS,
prezentoval jejich inovovaný typ Silver
EPS [8]. Tento typ má o cca čtvrtinu vylepšenou hodnotu λ oproti klasickému
bílému typu EPS. Firma očekává, že
v roce 2013 bude činit podíl tohoto typu
na trhu 25 %. Firma se tak zařadila mezi
tři výrobce tohoto typu EPS, za BASF
s jejich typem Neopor, a Sunpor (Rakousko) s jejich typem Lamdapor.
Francouzský výrobce styrenu a polystyrenu, společnost Total s kapacitou 450 tis. tun kompaktních PS, také
sleduje rozvoj izolací z EPS a XPS [9].
Vyrábí totiž 2 typy PS pro XPS desky.
Oba typy mají nízkou viskozitu, mohou
se zpracovávat při teplotách o 20 °C
nižších než obvyklé typy a emise CO2
se tedy snižují. V roce 2009 se vyrobilo
v Evropě 12 mil. m3 XPS, z nichž 92 %
bylo aplikováno v izolacích v aplikačním
členění:
● 15 % izolace střech;
● 12 % izolace stěn;
● 65 % izolace podlah.
Její zástupce provedl srovnání některých vlastností EPS desek s XPS
deskami a také uvedl vliv změny nadouvadla, dříve používaných freonových typů na CO2 na snížení globálního
potencionálu oteplování (GWP), pokles
124krát.
44
Zástupce střechové organizace pro
národní asociace výrobců a zpracovatelů EPS, E. Meuwissen z EUMEPS, představil brožuru o nízkoenergetických a pasivních domech s použitím
EPS [10]. V přednášce se však věnoval
především aktuálním problémům, spojeným se Směrnicí o energetické efektivnosti budov – EPBD II. Připomněl roli
EUMEPS na evropském trhu izolací,
který se podílí více než 35 % na tomto
segmentu a zaměstnává 65 000 pracovníků.
V souvislosti s vypršením Kjótského protokolu k 31. 12. 2012 připomněl
známý výrok amerického prezidenta
Obamy: „Insulation is sexy“ i jeho potíže s prosazováním izolací budov v USA
a problémy s prodloužením Kjótského
protokolu při jednání v Cancúnu.
V prosinci 2010 skončila čtvrtletní
jednání v Cancúnu o klimatických změnách bez jasné budoucnosti Kjótského
protokolu [11] a Cancúnská dohoda se
stala oficiálním dokumentem OSN. Oficiálně uznává cíl nedopustit oteplení
planety o více než 2 °C do roku 2050.
Text dohody vyzývá vyspělé země
k přijetí ambicióznějších závazků, tj.
takových, které by vedly do roku 2020
k omezení emisí skleníkových plynů
o 25 – 40 % ve srovnání s rokem 1990.
Jak je vidět, referenčním rokem, k němuž se budou veškeré redukční cíle
vztahovat, zůstal rok 1990. Další dohoda se týká vytvoření klimatického fondu,
jehož prostřednictvím poputuje do roku
2020 do chudých zemí 100 miliard USD
ročně na opatření, související se snižováním emisí skleníkových plynů a adaptace na důsledek změn klimatu. Stále
není rozhodnuto o budoucnosti Kjótského protokolu. Vyjasnění se tedy odkládá
o rok – na příští summit v jihoafrickém
Durbanu.
EU splní své závazky ke Kjótskému protokolu k 31. 12. 2012 již tím,
že v roce 2009 vypustily země EU 27
o 253 mil. tun emisí méně, než vyžadovala závazná kvóta [12]. Výhledový
úkol EU do roku 2020 – „20-20-20“,
přijatý již v roce 2008, je v části emisí
taktéž reálný. Evropská komise již zahájila práce na klimatických cílech pro
rok 2030 s výhledem na rok 2050 [13].
Hotov má být v první polovině roku
2011.
Druhý pilíř této iniciativy, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie
o 20 %, je též realistický, i když v ČR se
očekává dosažení pouze 13% podílu,
v Rakousku 34% a Německu 18% [10].
Nejsložitější bude splnění třetího pilíře, tj. snížení energetické spotřeby
o 20 % do roku 2020, zejména když tento cíl je zatím dobrovolný a plnění se odhaduje pouze na 11 % [14]. Energetické
cíle EU do roku 2020 byly představeny
10. 11. 2010 v materiálu „Energy 2020.
A Strategy for competitive, sustainable and secure energy“. Komise mimo
jiné navrhuje zaměřit své iniciativy
na dvě odvětví s největším potencionálem energetických úspor: na dopravu
a stavby. Volá proto po masivních stavebních úpravách nezateplených budov
a do poloviny roku 2011 slibuje investiční prostředky a inovativní finanční nástroje. Ke splnění energetické strategie
jsou plánovány výdaje 1 bilion Euro [15].
V souvislosti s novým Nařízením
EPBD II z 18. 6. 2010 uvedl E. Meuwissen několik zajímavých údajů. V EU je
užíváno 200 mil. budov, ročně se postaví 2,1 mil. nových, tj. 1,1 % bytového
fondu, na které se budou od roku 2019,
resp. 2021 vztahovat zásady spotřeby
energií blízko nule. Hlavním problémem
jsou však starší budovy s nevyhovujícími tepelně izolačními parametry. Pokud
se ročně zateplí 2,5 mil. těchto budov,
pak to představuje pouze 1,3 %. Chceme-li zajistit cílové zateplení 80 % potřebných budov do roku 2050, pak se
musí renovovat min. 2 % budov ročně.
Při renovaci se musí dvě třetiny nákladů
týkat izolací. První pasivní dům byl postaven v roce 1989, dnes jich je ve světě 10 000. Výstavba bytů v EU se podílí
9 % na HDP, váže 8 % pracovníků a vykazuje roční obrat 2 biliony Eur.
Na podporu projektů v oblasti energetické náročnosti a obnovitelných
zdrojů energie vyšlo dne 30. 12. 2010
„Nařízení EP a Rady (EU) č.1233/2010
ze dne 15. 12. 2010, kterým se mění
Nařízení ES č.663/2009 o zavedení
programu na podporu „hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci pro projekty v oblasti energetiky“,
kterým se vyčleňuje 146 mil. Eur pro
tyto účely [16]. Zájemci mohou žádat
do 31. 3. 2011.
V rámci hlasování o nejlepších přednáškách na konferenci byla účastníky
oceněna přednáška T. Halla z VB, který
diskutoval o problémech izolací budov
z pohledu architektů a projektantů [17].
TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 1/2011
VZDĚLÁVÁNÍ • KONFERENCE • RECENZE
Uvedl, že do roku 2020 by se mělo zateplit 7 mil. budov.
Pokud by se mělo do roku 2050 dosáhnout u všech, tzn. i u starých budov standardu EPBD II, tj. blízko nulové
spotřebě energie, muselo by se izolovat
1 500 domů a bytů denně. Ročně se
staví ve VB 100 tis. nových bytů. U těch
se může parametrů blízko nule dosáhnout i dříve než v roce 2020, co však se
starými 26 mil. domy a byty, které mají
v průměru podlahovou plochu 80 m2
a spotřebu 250 kWh/m2/rok? Kdo donutí majitele bytů k izolacím? Z technologického hlediska lze cílový úkol splnit
pouze zásadní revolucí v integrovaném
přístupu (one shop) ke komplexnímu
zateplování budov na průmyslové bázi.
V budoucnu bude muset jedna firma
řešit vše od záměru, financování, projektu, přes všechny zásahy do budovy,
opravy, izolace obálky, výměny oken,
dveří, střech s vysokou produktivitou
práce.
Ve VB je registrováno 33 tisíc architektů – projektantů. Na jednoho tak připadá 7 805 domů, při životnosti budov
60 let musí se každý z nich věnovat 13
domům ročně. Avšak domům se profesně věnuje pouze jedna třetina z registrovaných architektů. Taktéž požadavky na materiály pro stavební úpravy budou enormní. Pro dosažení normy
VB pro pasivní dům se budou muset
izolovat stěny izolací o tloušťce 400 –
450 mm, střecha 450 – 500 mm a podlaha 250 mm. Obdobnou úvahou jsem
dospěl k tomu, že v ČR by se do roku
2050 muselo upravit s patřičným zateplením 250 bytů denně.
Zdá se, že lidstvo si uvědomuje, že
problém klimatických změn je nevyvratitelný, a že je třeba jej společnými silami řešit. Jedním z efektivních řešení je
zateplování budov. V loňském roce tyto
aktivity vedly k výraznému růstu spotře-
TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 1/2011
by izolací z EPS jak v EU (+10 %), tak
v ČR (+13,8 %). Český průmysl vykázal
v roce 2010 meziroční růst průmyslové
výroby o 10,5 %, stavební výroba poklesla o 7,8 %. Počet nově zahájených
bytů se propadl o 24,6 %. Na zmírnění meziročního poklesu podle statistiků pozitivně působil program „Zelená
úsporám“ a „Nový panel“.
Zateplování budov má specifický
charakter a zrealizovat nezbytná opatření k roku 2020 resp. 2050 lze pouze s dotačním systémem. S prostředky
na tyto účely počítá Evropská komise
a podmínky pro jejich čerpání budou
zveřejněny v roce 2011, zřejmě jako
součást rozsáhlého programu snižování energetické náročnosti v EU. V ČR
jsou k dispozici prostředky z programu
„Zelená úsporám“ do konce roku 2012,
program „Panel“ je nutno taktéž podpořit, když v roce 2007 bylo čerpáno 4,3
miliard Kč, pro rok 2010 došlo k poklesu
na 1,1 miliard Kč a pro rok 2011 se počítá pouze s polovinou [18].
Značnou pozornost je nutno věnovat
transpozici EPBD II do českých zákonů
a norem. Obdobně je nutno se připravit
na transpozici v současné době schvalovaného Nařízení EU o stavebních výrobcích (CPR).
Literatura
[1] VÖRÖS, F., Aktivní účast Sdružení EPS ČR na 4.světové konferenci
o izolacích, Tepelná ochrana budov,
12, 6/2009, s. 20.
[2] www.schp.cz, lišta plasty EPS, 25.
10. 2010.
[3] AVLEY, J., Insulation detailing must
be easier to build, 5th Global Insulation Conference, 2010, London.
[4] SWALES, T., Is Formaldehyde in
Your Building Insulation Future?,
5th Global Insulation Conference,
2010, London.
[5] GUERTER, A., Industrial Insulation – a good but „forgotten technology“, 5th Global Insulation Conference, 2010, London.
[6] SWIFT, M., Flexible Insulation for
Oil and Gas Industry, 5th Global Insulation Conference, 2010, London.
[7] ALONSO, L., A. a kolektiv, A New
Envelope with High Energy-Efficient Insulation, GIC, 2010, London.
[8] RAUNIYAR, G., Building a sustainable tomorrow: Insulation using
EPS Silver Polymers, GIC, 2010,
London,
[9] PLANTEFEVE-CASTRYCK, T. a kolektiv, Styrenics insulation-Improving energy efficiency, from production to aplication, GIC, 2010, London.
[10] MEUWISSEN, E., EPS and low
energy buildings, GIC, 2010, London (www.eumeps.com).
[11] www.euroactiv.cz , Klimatické rozhovory díky Cancúnu chytají druhý
dech, 13. 12. 2010.
[12] www.euroactiv.cz , EU překoná své
Kjótské závazky, 18. 10. 2010.
[13] www.euroactiv.cz , Komise připravuje klimatické cíle pro období
po roce 2020, 16. 9. 2010.
[14] www.euroactiv.cz , Ministři budou
diskutovat energetickou účinnost,
3. 9. 2010.
[15] www.euroactiv.cz , Energetické cíle
2020 vyjdou na 1 bilion Eur, 7. 10.
2010.
[16] www.tretiruka.cz, 146 mil. Eur pro
projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, 6. 1. 2011.
[17] HALL, T., Construction Insulation
– Which way now? Shall we make
a killing or save the planet? GIC,
2010, London.
[18] www.e15.cz, Program Panel v ohrožení, 16. 11. 2010.
45