Kmenové buňky a podvod

ÚVODEM
Kmenové buňky a podvod
Zatímco dospělé kmenové buňky se k léčbě podávají již od roku 1968,
embryonální kmenové buňky k léčení lidí dosud použity nebyly a až do roku
2004 nebyl ani předložen důkaz, že použity být mohou. Přes opakované snahy se
totiž nedařilo připravit embryonální kmenové buňky „na míru“ nemocných.
Byl sice vypracován projekt „výměny jader“, podle kterého by z lidské
vaječné buňky mělo být odstraněno jádro a na jeho místo vloženo jádro
tělesné buňky pacienta, který by se pak měl stát příjemcem embryonálních
kmenových buněk, k realizaci myšlenky však nedocházelo. Pochod nazvaný
eufemisticky „terapeutické“ klonování zůstával dlouho ve stadiu teoretických
úvah.
Zlom v názorech vědecké komunity a významnou ekonomickou podporu
výzkumu embryonálních kmenových buněk přinesla teprve publikace článku
týmu jihokorejského vědce Woo Suk Hwanga v prestižním časopise Science v
březnu 2004.1 Podle otištěné zprávy se v Jižní Koreji na výzkumném pracovišti
Soulské národní univerzity podařilo naklonovat 30 lidských zárodků, jejichž
vývoj byl ukončen ve stadiu blastocysty. Z buněk odebraných z jednoho zárodku
byla přitom založena linie embryonálních kmenových buněk.
V témže časopise byla v květnu 2005 otištěna další práce Hwangova týmu,2
která oznamovala vytvoření jedenácti linií embryonálních kmenových buněk
odvozených od kožních buněk konkrétních pacientů.
Šlo o průlom do vědeckého nazírání. Soulská vláda Hwangovi udělila titul
vrcholový vědec a časopis Times zařadil Hwanga na čtvrté místo v žebříčku
nejvlivnějších vědců světa. Dotace ve výši miliard dolarů přicházely
na Hwangovo pracoviště od jihokorejské vlády i od zahraničních sponzorů.
Hwang se stal národním hrdinou, byl jmenován prezidentem Světového klubu
kmenových buněk a v Jižní Koreji byl založen klub „Miluji Woo Suk Hwanga“.
Hwangovou pozicí otřásli poprvé v květnu 2004 bioetici, když zveřejnili
podezření, že některá ženská vajíčka použitá ve výzkumu pocházela od mladších
členek výzkumného týmu, a navíc vyslovili pochybnosti o čistotě financování
výzkumu. hospodaření .
1
HWANG, W. S,. aj. Evidence of a Pluripotent Human Embryonic Stem Cell Line. Science, 303,
2004, s. 1669 1674.
2
HWANG, W. S,. aj. Patient-Specific Embryonic Stem Cells Derived from Human SCNT
Blastocysts. Science, 308, 2005, s. 1777-1783.
4
Námitkám bioetiků nebyl přikládán velký význam, když se však v listopadu
2005 od Hwanga distancoval jeho dřívější spolupracovník G.Schatten, nabyly
události rychlý spád. Prokázalo se, že na seznamu dárkyň vajíček byly uvedeny i
dvě postgraduální studentky Hwangova výzkumného centra. Jedna z nich uvedla,
že byla Hwangem k darování vajíček donucena, když před tím svou neopatrností
jedno ženské vajíčko zničila. Hwang sám pod tlakem důkazů 24. 11. 2005 přiznal
používání vajíček od svých spolupracovnic i od placených dárkyň (za odběr
vajíček byla poskytována odměna ve výši 1400 USD). Později Hwang dokonce
připustil, že v jeho laboratoři k „terapeutickému klonování“ vůbec nedošlo
a že tedy nikdy ani nebyly vytvořeny linie embryonálních kmenových buněk
připravené pro potřeby konkrétních nemocných. Hwangovo doznání ovšem
následovalo teprve po prokázání rozdílů DNA zmrazených vajíček a pacientů,
kteří údajně měli být naklonováni.
Po důkladném zkoumání oznámil prezident Soulské národní univerzity Chung
Un Chan 11. 1. 2006 zprávu kontrolní skupiny vědců: výsledky šetření svědčí,
že šlo o úmyslný podvod. Prohlásil: „Stopa činu Hwangova týmu nebude nikdy
vymazána z Koreje ani z mezinárodní vědecké komunity.“ Následující den na
tiskové konferenci pronesl své přiznání sám Hwang: „Přebírám plnou
odpovědnost … Další svůj život zasvětím nápravě svého selhání. Přesto je nikdy
neodčiním.“
Nelze ovšem pominout, že odhalení grandiózního podvodu trvalo déle než
půldruhého roku. Po celou tu dobu se na mnoha pracovištích, včetně České
republiky, argumentovalo nadějemi až jistotou na blízké využití embryonálních
kmenových buněk k léčení nemocných. Záležitost byla předkládána tak, jako
by osud nemocných postižených Parkinsonovým syndromem, Alzheimerovou
chorobou, cukrovkou i jinými chorobami závisel na legalizaci destruktivních
pokusů na lidských embryích.
Údajné zvládnutí technických problémů bránících využití embryonálních
kmenových buněk k léčení nemocných vedlo k formulaci fiktivního dilematu:
obětujeme „přebytečná“ embrya, anebo necháme těžce nemocné dál trpět?
Plán aktivit u nás zahrnul i promítání diapozitivů nemocných v prostorách
parlamentu.
Výzkumníci zaměření na pokusy na embryích se ovšem po jihokorejském
debaklu nevzdávají ani v České republice. Návrh zákona o výzkumu na lidských
embryonálních kmenových buňkách byl schválen Sněmovnou Parlamentu a čeká
jen na schválení v Senátu a na podpis prezidenta. Znění zákona umožňuje, aby
se náš stát stal místem působení experimentátorů ze zemí, ve kterých je destrukce
embryí zakázána. Do médií již pronikla také zpráva o zájmu spolupracovníků
Woo Suk Hwanga přesídlit do České republiky. Významní sponzoři svůj příslib na
další dotace do Jižní Koreje totiž odvolali.
Květoslav Šipr
5