Priorita 5/2016 - Státní fond životního prostředí

Priorita
Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí
ČÍSLO 5 I KVĚTEN 2016 I zdarma I www.opzp.cz
MÁLO VODY?
Česká republika stojí před rozhodnutím, zda začne srážkovou
vodu efektivně využívat, anebo ji bude i nadále co nejrychleji
„splachovat“ do kanálů. Součástí problému je i hospodárné
nakládání s odpadními vodami. STR. 6
UZAVŘENÉ VÝZVY
V BABIČČINĚ ÚDOLÍ
BUDOUCÍ MĚSTA
V OPŽP byly uzavřeny výzvy za
5 miliard korun. Přes 2 miliardy půjde
na protipovodňová opatření, odpady
i staré ekologické zátěže, 3 miliardy
pomohou snížit náklady na energie
městům a obcím. STR. 2
K nejnavštěvovanějším místům
Babiččina údolí patří prostý
domek Staré bělidlo u Viktorčina
splavu. S Ratibořicemi i s Boženou
Němcovou je však úzce spjat i zámek
vévodkyně Zaháňské. STR. 18
Arkologie, která se zrodila
v 60. letech minulého století, je
design spojující principy moderní
architektury s ekologií. Lze ji vnímat
různě – jako řešení současných
problémů i jako utopii. STR. 32
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
www.opzp.cz
1
AKTUALITY
Vážení čtenáři,
jsou témata, která lze popsat v krátké zprávě, článku, případně jim věnovat celý časopis. Jsou témata, na která ani jeden celý
časopis nestačí. Jedním z nich je i takzvané
chytré hospodaření s vodou, kterému se
věnujeme v aktuální
Prioritě. Již nyní je
přitom jasné, že
toto téma nás bude
provázet i následující roky. O co jde?
V OPŽP BYLO UZAVŘENO NĚKOLIK VÝZEV
ZA VÍCE NEŽ 5 MILIARD KORUN
ŽADATELÉ,
kteří podali svou
žádost v 19. výzvě, mohou současně
čerpat zvýhodněnou půjčku z Národního programu Životní prostředí,
konkrétně z jeho 8. výzvy. Na tyto
půjčky vyčlenil Státní fond životního prostředí ČR 0,5 miliardy korun
a žadatelé díky nim mohou pokrýt až
100 procent celkových způsobilých
výdajů na jimi realizovaný projekt.
Žádat o něj mohou až do konce
roku 2016. Z komplexního pohledu
vychází půjčka od fondu ve srovnání
s komerčními poskytovateli jednoznačně výhodněji. Toto srovnání
zahrnuje jednoduchost jejího vyřízení a čerpání. Nespornou výhodu
je možnost půjčku splatit do 10 let
a fixní úrok ve výši 1 procenta, a to
s absencí jakýchkoliv poplatků ze
strany SFŽP ČR.
Změna klimatu
a míra urbanizace
krajiny způsobují, že
za přívalových dešťů
dochází k rychlému
odtoku srážkové
vody do kanalizace
a povrchových toků. Ty nestačí dešťovou
vodu odvádět, dochází tak k záplavám,
a v případě jednotných kanalizací ji navíc
ještě smíchají s vodou splaškovou, čímž
vznikne jedna špinavá, toxická břečka,
která na takzvaných výpustích vytéká do našich potoků, řek a rybníků.
Foto: archiv SFŽP ČR
To, že náš současný systém odvodňování
odvádí dešťovou vodu rychle z povrchu
pryč, nezadržuje ji a neumožňuje její vsakování, dále způsobuje, že se dostatečně
nedoplňují rezervoáry podzemní vody. Tím
dochází k poklesu hladiny podzemních vod
a k úbytku zdrojů pitné vody. Také nám vysychají prameny potoků a řek, takže v době
sucha je v nich vody právě tak po kolena.
Výsledkem toho všeho je, že v některých
zemědělsky obhospodařovaných oblastech
se pole mění v širé stepi a naše města se
stávají rozpálenými betonovými džunglemi, v nichž se v létě nedá dýchat, protože
ani v jejich sadech, parcích a zeleni není
ani špetka vláhy, která by se odpařovala
do ovzduší.
Podávám to vše asi velice zjednodušeně,
ale i tak – stejně jako vloni je i letos jasné,
že nás nemine sucho. Máme několik
možností co s tím. Můžeme si povolat
přivolávače deště ze všech možných koutů
naší zeměkoule, nebo změníme přístup
k zacházení s naší vodou. Není přece normální, abychom vodu, která nám v období
sucha spadne z nebe, nechali bohorovně
co nejrychleji odtékat do kanálů, a není
přece normální, aby se zahrada každého
českého rodinného domu honosila pokud
možno co největšími bazény plnými vody,
zatímco vedle v potoce budou otrávené
ryby „lekat žízní“ a o kousek dál na poli si
bude zemědělec lámat hlavu nad bramborou o velikosti fazole.
DANIEL TÁCHA
šéfredaktor
2
Až 2,1 miliardy korun si rozdělí 393 projektů
na protipovodňová opatření, zařízení pro nakládání
s odpady a odstranění starých ekologických zátěží.
Úspěšní žadatelé ve 3., 4., 5. a 7. výzvě OPŽP mohou
začít realizovat své projekty již nyní. Ukončena byla
i 19. výzva OPŽP s alokací 3 miliardy korun. Její výsledky
budou známy v červnu.
V
íce než 2 miliardy korun získají obce,
města, kraje, správci toků i firmy, které předložily projekty v 3., 4., 5. a 7. výzvě
Operačního programu Životní prostředí.
Nejvíce žádostí obdržel Státní fond životního prostředí ČR na projekty se zaměřením na odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika. Fond zde konkrétně
přijal 465 žádostí za 2,06 miliardy korun.
Na projekty na protipovodňová opatření nebo na preventivní protipovodňovou
ochranu si žadatelé řekli o dotace ve výši
přes 1 miliardu korun. Žádosti mohli zájemci z řad obcí, měst, dobrovolných svazků obcí, ale i krajů, správců toků či podnikatelských subjektů podávat od 14. srpna
do 13. listopadu 2015.
Evropská komise požaduje po České republice zvýšit do roku 2020 míru recyklace
na 50 procent. Z aktuálně schválené částky
půjde přes 1,6 miliardy korun na výstavbu
a modernizaci zařízení pro sběr, třídění
a úpravu odpadů a na výstavbu a modernizaci sběrných dvorů nebo kompostáren,
dále také na zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit a jejich sanaci.
Vodohospodářské projekty
V oblasti vodohospodářství půjdou dotace zejména na projekty zaměřené na budování a rozšíření varovných, hlásných,
předpovědních a výstražných systémů
na lokální úrovni a na vytváření digitálních
povodňových plánů. Finanční podporu
Nakládání s odpady
získají také projekty na stabilizaci a sana„Jednou z našich hlavních priorit v oblasti odpado- ci svahových nestabilit. Z dotačních titulů
vého hospodářství je pokračovat v co největším snižo- financovaných z evropských nebo národvání nákladů pro obce v souvislosti s vloni zavedenou ních prostředků se MŽP zaměřuje na podpovinností třídit nové komodity jako bioodpad a kovy, poru komplexních opatření. Ta zahrnují
a zamezit tak účtování nového třídění do poplatků jak předcházení rizik povodní, tak i řešení,
za svoz odpadu občanům,“ uvedl ministr životní- která co nejvíce minimalizují škody v přího prostředí Richard Brabec.
padě, že povodeň nastane. Patří sem rov-
něž náprava následků například v případě
vzniku svahových nestabilit.
19. výzva: veřejné budovy
Minulý měsíc skončila i 19. výzva Operačního programu Životní prostředí. Ta
byla zaměřena na snížení výdajů za energie ve veřejných budovách. Příjem žádostí
začal 1. prosince 2015 a skončil letošního
15. dubna. O dotaci žádali zejména obce
a města a další majitelé veřejných budov
na území celé České republiky. „Celkem jsme
obdrželi 650 žádostí o dotaci s celkovými náklady přesahujícími 7 miliard korun. Projekty vyhodnotíme
do konce června, příjemci mohou už nyní zahajovat
kroky k zadávacímu řízení tak, aby mohla být co nejdříve po schválení projektu zahájena realizace a faktické čerpání prostředků z programu,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR
Petr Valdman.
Finanční podpora je určena konkrétně
na zateplení obvodového pláště budovy,
výměnu a renovaci otvorových výplní, realizaci opatření majících prokazatelně vliv
na energetickou náročnost budovy nebo
zlepšení kvality vnitřního prostředí. Podpořeny budou také projekty nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, projekty
na výměnu zdroje tepla pro vytápění nebo
přípravu teplé užitkové vody s výkonem
nižším než 5 MW a projekty na využívání
obnovitelných zdrojů energie. Při posuzování došlých žádostí budou pracovníci
Státního fondu životního prostředí ČR posuzovat zejména konečné snížení spotřeby
energie v budově, odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů nebo tuhých
znečišťujících látek.
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
Fond hodnotí projekty NPŽP
z 1. a 10. výzvy
SFŽP ČR ukončil příjem projektových námětů
na odstranění emisí ze stacionárních zdrojů v první
letošní výzvě Národního programu Životní prostředí.
K
30. dubnu skončil i příjem žádostí
o dotaci na vodohospodářská opatření
v 10. výzvě téhož programu. Celkem si žadatelé řekli o více než 115 milionů korun.
Pro první výzvu bylo k dispozici 50 milionů korun z prostředků SFŽP ČR. Výzva byla
kolová. V jejím prvním kole podali žadatelé
celkem 30 projektových námětů s požadavkem dotace přesahujícím 93 milionů korun,
což je téměř dvojnásobek stanovené alokace.
Dotaci získají projekty na pořízení technologií a dílčích změn technologických postupů
vedoucích ke snížení emisí pachových látek
a dále projekty na pořízení moderních technologií umožňujících redukci emisí vybraných
těžkých kovů, kterými jsou olovo, arsen, kadmium, nikl a rtuť. Na základě posouzení projektových námětů, při kterém bude zohledněna zejména závažnost současného stavu
a účinnost navrhovaných opatření, budou
vybraní žadatelé fondem vyzváni k předložení žádosti o podporu. Příjem žádostí
do druhého kola bude zahájen 1. června letošního roku.
V loňské 10. výzvě Národního programu
Životní prostředí, zaměřené na vytváření
a obnovu vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí, přijal fond celkem 11 projektů s celkovou žádostí o podporu ve výši více než 21 milionů korun.
Cílem výzvy bylo předcházení povodňovým škodám prostřednictvím environmentálně citlivých opatření včetně možnosti
budování bezpečnostních přelivů u malých
vodních nádrží v souladu se zájmy ochrany
přírody. Žádat o dotaci mohly fyzické osoby
nepodnikající, neboť výzva byla koncipována jako výzva komplementární k souběžné
podpoře obdobných opatření z Operačního programu Životní prostředí, v němž
nelze poskytnout dotaci nepodnikajícím
fyzickým osobám. Vyhodnocené projekty
doporučené k podpoře budou předloženy
na červnové zasedání Rady fondu.
Platby ve starém OPŽP
S
tátní fond životního prostředí ČR oznámil konečný termín pro podání mimořádných žádostí o platbu ve druhém čtvrtletí letošního roku v Operačním programu
Životní prostředí 2007–2013. Stanovil ho na 3. června do 14 hodin. Mimořádné žádosti
o platbu (ŽoP) je příjemce povinen vygenerovat v IS Bene-fill a v písemné formě doručit
nebo zaslat prostřednictvím datové schránky
finančnímu manažerovi projektu okamžitě
po splnění nutných podmínek. K nim patří
dostatek prostředků v Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD) a ve smlouvě se SFŽP
ČR, respektive finančně platebním kalendáři
2016, a schválení způsobilé fakturace projektovým manažerem.
„Upozorňujeme příjemce podpory, jejichž projekty
jsou spolufinancovány ze zdrojů SFŽP ČR, že v případě úpravy RoPD bude nutno uzavřít i dodatek
ke smlouvě o poskytnutí podpory ze SFŽP ČR, přičemž
uzavření dodatku je u některých příjemců podmíněno
souhlasem zastupitelstva,“ uvedl ředitel sekce
řízení Operačního programu Životní prostředí Martin Kubica. V těchto případech
je nutné zabezpečit odsouhlasení zastupitelstvem v takovém termínu, aby bylo poté
možné podat žádost o platbu nejpozději
v termínu do 3. června 2016. V opačném
případě je nutné neprodleně informovat
příslušného projektového manažera, že
v daném termínu nebude možné podepsat
dodatek a podat žádost o platbu.
Státní fond v Pavilonu P
S
tátní fond životního prostředí ČR představil na letošních Stavebních veletrzích
Brno všechny jím spravované dotační programy. Důraz kladl na podání kompletních informací k programu Nová zelená
úsporám, k Národnímu programu Životní
prostředí i k Operačnímu programu Životní prostředí. Kromě samostatného stánku,
v němž byly návštěvníkům k dispozici vyškolené pracovnice fondu, nabídl fond návštěvníkům i mnoho seminářů na téma, jak
z uvedených programů získat dotace.
3
ZPRÁVY MŽP
Evropská komise vyhlásila výzvu k předkládání
žádostí do programu LIFE
ZÁKON O ODPADECH: VÍCE RECYKLACE
A NOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA
Evropská komise vyhlásila v polovině
května výzvu k předkládání žádostí
o podporu do programu LIFE.
Program LIFE je nástrojem
Evropské unie pro financování aktivit souvisejících
se životním prostředím a klimatem.
Výzva podpoří tradiční, přípravné a integrované
projekty a projekty technické asistence
pro integrované projekty.
Česká republika nechce být
skládkovací velmocí.
Připravovaný zákon
o odpadech klade důraz
na recyklaci odpadů.
Odhady hovoří o tom, že
jeho zavedení přinese
40 tisíc nových pracovních
míst. Zákon by měl platit
od roku 2018.
Ž
ádosti musí předkladatelé adresovat
přímo Evropské komisi, která zajišťuje
i jejich hodnocení. Pokud si zájemci nevědí
rady, nabízí se jim pomocná ruka. Českým
žadatelům poskytuje konzultace při přípravě projektových návrhů národní kontaktní
místo, kterým je Ministerstvo životního
prostředí.
„Předložení projektových návrhů do výzvy je základním krokem k získání finančních prostředků z programu LIFE. Výzva je otevřena do začátku září, ale
zájemci by se zahájením přípravy žádostí neměli čekat
příliš dlouho. Příprava projektu je administrativně
i časově náročná a může zabrat i několik měsíců. Hodnocení podaných projektů následně zabere Evropské
komisi zhruba osm měsíců, tedy do jara následujícího
roku. Projekt může být zahájen zpravidla nejdříve dva
měsíce od ukončení hodnocení žádostí,“ říká ředitel
odboru finančních a dobrovolných nástrojů
Ministerstva životního prostředí Ing. Tomáš
Kažmierski.
Základním rysem projektů LIFE je inovativnost a kreativita. I z toho důvodu je LIFE
určen spíše ambiciózním a zkušeným žadatelům s vizí konkrétní uplatnitelné změny
životního prostředí či klimatu, která bude
odpovídat projektovému tématu či politické
prioritě programu.
Kdo může žádat
Program LIFE je otevřen všem právnickým
osobám. Projekty mohou zájemci podávat
samostatně nebo v partnerství s jinými subjekty. Žadatelem, takzvaným koordinujícím
příjemcem, může být jakákoliv veřejná či
soukromá právnická osoba zřízená v EU.
Aktivity partnerů, takzvaných přidružených
příjemců, mimo EU jsou způsobilé, jen pokud jsou nezbytné k dosažení environmentálních cílů EU a k dosažení efektivity intervencí ve členských státech. Subjekty zřízené
mimo EU mohou být koordinujícími příjemci, ale pouze pokud příslušná země uzavřela zvláštní smlouvu s EU. Účastníkem
projektu může být i tzv. kofinancující subjekt, který přispívá finančně, ale nemá podíl na realizaci projektu. Na externí služby
do výše maximálně 35 procent z celkového
4
Foto: archiv MŽP
rozpočtu, pokud není v projektu schváleno
jinak, lze využít subdodavatele.
Z programu LIFE je podpořen projekt LIFE
Pro období jednoročně vyhlašovaných
Beskydy realizovaný s podporou MŽP.
výzev v letech 2014–2017 jsou pro takzvané
Hlavním řešitelem je nezisková organizace
tradiční projekty stanoveny tematické priority
ČSOP Salamandr. Cílem projektu je
a projektová témata (politické priority), ktenastavení udržitelného systému péče
rá vymezují oblast podpory. Důležité je, aby
na 45 ha smilkových trávníků na evropsky
všechny projekty vykazovaly evropsky přidavýznamných lokalitách v CHKO Beskydy.
nou hodnotu a aby byly udržitelné a uplatniCelkový rozpočet projektu je 607 879 Euro.
telné i v jiných regionech či zemích EU. Jedná
se zejména o projekty zaměřené na obnovení
managementu prioritních druhů nebo stanovišť na území NATURA 2000 a ptačích oblastí. jsou schopni průběžně předávat veškeré informace o programu LIFE i o realizovaných
Míra kofinancování
projektech, poskytují poradenství a konzulProgram LIFE podporuje záměry, které tace žadatelům z programu LIFE, pořádají
z jiných programů financovaných z evrop- informační semináře pro žadatele v různých
ských fondů nelze podpořit. Žadatelé ne- městech ČR. Rovněž administrují vyhlašojsou omezeni stanovením finanční velikosti vání a hodnocení národní výzvy pro předprojektu ani předepsanou dobou trvání. Ty- kladatele žádostí do výzvy programu LIFE,
pický tradiční projekt má rozpočet 1 až 3 mi- v rámci níž mohou žadatelé získat kofinanliony eur a trvá 5 až 6 let. Finanční podpora cování svých projektů z rozpočtu Ministerprogramu pokrývá 60 až 75 procent výdajů stva životního prostředí.
projektu. Zbývajících 25 až 40 procent výdajů musí byt uhrazeno ze zdrojů, které nepo- Aktuální semináře
chází z fondů EU.
V souvislosti s vyhlášením výzvy k předkládáPřípadné problémy s vlastními finanční- ní žádostí pro tradiční projekty do programu
mi prostředky pomáhá řešit i Ministerstvo LIFE bude národní kontaktní místo pro proživotního prostředí, které uděluje v rámci gram LIFE pokračovat i v květnu a červnu
partnerství nebo spolufinancování podporu v pořádání informačních seminářů v Praze,
úspěšným českým projektům ve výzvě EU Českých Budějovicích, Brně a Ostravě. Záve výši maximálně 15 procent z celkových jemci o podání žádosti zde získají informace
způsobilých výdajů projektu, avšak ne více o projektových tématech a prioritních oblasnež 10 milionů korun na jeden projekt. Pro- tech programu LIFE a na programu budou
jekty způsobilé ke kofinancování musí uspět také prezentace úspěšně řešených projektů.
v „české“ výzvě MŽP na kofinancování pro- Účastníci seminářů navíc na vlastní oči uvijektů z LIFE, která je vyhlašována každoroč- dí, jak probíhají z programu již podpořené
ně současně s výzvou evropskou.
úspěšné projekty. V terénu se seznámí například s projektem záchrany lužních stanovišť
Národní kontaktní místo
v povodí Morávky, který byl realizován v priZájemci o finanční prostředky programu oritní oblasti Příroda a biologická rozmaniLIFE mají nejen při přípravě žádosti, ale tost (NAT/BIO), nebo s projektem LIFEi v případě úspěšně schváleného projektu 2Water, který probíhá od roku 2014 a spadá
velkou oporu v národním kontaktním místě do prioritní oblasti Životní prostředí a účinprogramu LIFE, kterým je odbor finančních né využívání zdrojů (ENV).
a dobrovolných nástrojů, oddělení prograDalší informace o programu LIFE jsou
mů EU Ministerstva životního prostředí. dostupné na www.mzp.cz/cz/komunitarni_
Pracovníci národního kontaktního místa program_life.
Z
kraje května se na Ministerstvu životního prostředí uskutečnilo konferenční
vypořádání zásadních připomínek povinných míst k paragrafovému znění nového
zákona o odpadech. Podle úřadu se český
průmysl jednoznačně postavil proti skládkování a podpořil princip navýšení poplatku za skládkování využitelných odpadů.
Cílem nového zákona, který připravuje
Ministerstvo životního prostředí, je zvýšit
míru recyklace k roku 2020 na 50 procent
a připravit republiku na úplný zákaz skládkování od roku 2024. To je zakotveno už
ve stávajícím odpadovém zákoně a v Plánu
odpadového hospodářství ČR 2015–2024.
POVINNOSTÍ OBCÍ
Jedním z nástrojů pro zvýšení recyklace v návrhu nového zákona je zákonné
ustanovení, že obce musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít
50 procent komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. K tomu jim
pomohou dotace z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu
Životní prostředí 2014–2020, v němž je na oblast zlepšení systému nakládání
s odpady připraveno 13 miliard korun. Zákaz skládkování recyklovatelných
a využitelných odpadů od roku 2024, zakotvený už ve stávajícím zákoně, má
v mnoha evropských státech na recyklaci prokazatelně pozitivní vliv. Německo má nejvyšší úroveň, následuje Rakousko, Belgie a Švédsko. Zákaz skládkování využitelných odpadů je impulsem pro podnikatelský sektor a investory,
aby zde začali vytvářet kapacity na třídění. Až se odpady přestanou skládkovat a suroviny z nich se začnou využívat jako zdroj, může v Česku vzniknout
až 40 tisíc pracovních míst.
řicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy
i podzemních vod,“ vysvětluje ředitel odboru
odpadů MŽP Jaromír Manhart. Ten zároveň
odmítá současnou kritiku některých odpadových firem a ekologů, že připravované vyšší
poplatky za ukládání odpadu na skládky nasměrují odpad do spaloven. „Pokud budou všichni
původci počítat s tím, že nebudou moci skládkovat, tak
se přeorientují na chytřejší způsoby nakládání s odpady.
Jedním z nich je odpad využívat jako materiálový zdroj
nebo jej třídit a dále zpracovávat. Musíme do skládek
dávat jen to, co už reálně nemůžeme využít. To je hlavní cíl
zákona o odpadech. A to chce po ČR i ostatních členských
zemích i Evropská komise,“ upřesnil.
cenu za skládkování doporučila České republice Evropská komise již v roce 2012.
„Dalším nástrojem pro podporu recyklace je zavedení platby za odpady u občanů formou ‚zaplať tolik,
kolik vyhodíš‘. Tento systém lidem umožní platit obci
za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo
frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad.
Pokud tedy budou občané více třídit, jejich platba
za netříděný komunální odpad se nemusí ve výsledku
vůbec zvýšit,“ tvrdí Manhart.
Analýza Ministerstva životního prostředí uvádí, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční
poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit
maximálně o 43 korun. Nový systém plaZaplať, kolik vyhodíš
teb za odpad přitom již úspěšně funguje
Nebát se spaloven
Podle Jaromíra Manharta je třeba začít od- v mnoha českých obcích. Za příkladné sniJedním z nutných kroků je i zvýšení poplat- pad chápat jako cennou surovinu, díky níž žování produkce komunálního odpadu získu za ukládání odpadu na skládky. Úřad lze šetřit primární zdroje. Cestou k jejich kaly za rok 2015 takzvaného Ekologického
odmítá, že tím pouze přesune odpad ze úspoře je recyklace, materiálové využití. Oskara obce Dalešice, Moravany, Kdyně,
skládek do spaloven.
Nový zákon o odpadech toto reflektuje. Modrava, Stehlovice, Chvalšiny aj. Jako
„Skládkování je v 21. století nemorální. Skládky ne- Obsahuje ustanovení a nástroje používané příklady dobré praxe získaly tuto cenu
gativně přispívají ke klimatickým změnám a za třicet čty- i ve vyspělých evropských státech. Zvýšit i město Písek či firma STKO Mikulov.
KDE JSME A KAM VLASTNĚ SMĚŘUJEME V KOMUNÁLNÍCH ODPADECH
Porovnání plnění cílů v oblasti vybraných způsobů nakládání s komunálním odpadem
70
Povinný cíl recyklace pro ČR
je 50 % v roce 2020
60
50
% 40
30
V ROCE 2014 skončilo v Česku
na skládkách 48,3 procenta komunálního
odpadu, materiálově ho bylo využito
pouze 34,8 procenta. ČR se zavázala,
že v roce 2020 bude podíl materiálového
využití a recyklace činit 50 procent
a odpad se bude skládkovat
z 30 procent. V roce 2030 by mělo dojít
k celoevropskému omezení skládkování
ve výši 10 procent.
20
10
0
Způsob Materiálové využití
využití
2014 (stav v roce 2014)
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
Energetické využití
2020
Skládkování
2024 (odhad pro rok 2024 – prognóza POH)
5
CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU
SUCHA I POVODNĚ JSOU DVĚ STRANY TÉŽE MINCE
V minulých týdnech se ve vybraných krajských
městech uskutečnilo několik seminářů o takzvaném
chytrém hospodaření s vodou. Vyplynulo z nich, že
Česká republika musí změnit přístup k nakládání
s dešťovými a odpadními vodami. Semináře
organizovalo Ministerstvo životního prostředí a Státní
fond životního prostředí ČR.
Probouzíme spící draky
Na semináři padly i otázky na přednášející, nejvíce na samotného ministra Brabce.
Jedna z nich se týkala i zmíněného decentralizovaného čištění odpadních vod u nás: „Vy
tu mluvíte o decentralizovaném čištění odpadních vod,
ale jděte toto vyprávět na vodoprávní úřady, kde je vžito, že jak splašková, tak dešťová voda má být svedena
ideálně jednou trubkou do jedné čistírny odpadních
vod,“ zaznělo z publika.
Ministr životního prostředí Richard Brabec odpověděl, že si je vědom situace, která
oslední seminář se uskutečnil 4. květ- ná s nedostatkem vody vážně a podle toho nejenom v oblasti hospodárného nakládání s vodou
na v budově Magistrátu hlavního měs- jednala, ale i plánovala do budoucnosti,“ uzavřel panuje, a to nejenom na našich vodoprávta Prahy. Stejně jako v krajských městech svůj příspěvek ministr.
ních úřadech, ale i na stavebních úřadech
byl zaměřen na představení hospodárného
a obecně na radnicích měst a obcí. Podle něj
nakládání se srážkovými a splaškovými vo- Dotace na vodu
dami i na to, se kterými typy projektů mají Hospodárné nakládání s vodami je v Česv této oblasti žadatelé šanci získat dotaci ké republice klíčové. O České republice se
z Národního programu Životní prostředí říká, že je střechou Evropy, protože je zemí,
a Operačního programu Životní prostředí. z níž všechna voda odtéká do okolních stáSemináře se zúčastnil i ministr životního tů, ale žádná do ní nepřitéká. To se týká neprostředí Richard Brabec. „Je o čem se bavit. jenom vodních toků, ale i srážkových vod,
Všechna aktuální data klimatologů ukazují, že před s nimiž se u nás prozatím nijak efektivně
Českou republikou stojí obrovský úkol, kterým není nic nehospodaří.
menšího než snaha udržet v ní co nejvíce srážkové vody
Podle ředitele Státního fondu životnía umět srážkovou vodu efektivně využívat. Změnit pří- ho prostředí ČR Petra Valdmana, který se
stup musíme i v oblasti nakládání se splaškovými vo- účastnil jak pražského semináře, tak dalších
dami,“ řekl ministr. Podle něj jsou současná čtyř seminářů, má tato věc mnohem více rozsucha i povodně dvěma stranami téže min- měrů. Zdaleka nejde jen o projekty, které se
ce, a zatímco veřejnost, úřady a města i obce snaží udržet vodu v krajině, ale i o projekty
již vědí, jak se bránit povodním, v případě spojené s tuzemskou vodohospodářskou insucha je stejně jako celou českou veřejnost frastrukturou, o měnící se trendy, na jejichž
čeká ještě dlouhý kus cesty. „Sucha jsou a ještě konci musí být efektivní využívání každé
budou možná větším problémem než povodně, protože vody, kterou mají a mohou mít obyvatelé
mají více negativních dopadů. Problémy z nich vychá- Česka k dispozici. „Cyklus seminářů, který jsme
zející se i hůře zvládají. Abychom eliminovali škody, zorganizovali, jednoznačně identifikoval problémové
musíme zapracovat na změně vodohospodářské in- oblasti, které si zasluhují dotační pozornost. Zejména
frastruktury. Z evropských peněz i národních peněz se malé obce mají problém zajistit efektivní nakládáinvestovaly již nemalé prostředky do kanalizací a čis- ní s odpadními vodami, chybí finanční prostředky
tíren, je ale stále jasnější, že je nutné snažit se udržet na vhodnou decentralizací i s využitím domovních čisvodu v krajině, že ji musíme místo svádění do kana- tíren, případně lze realizovat dočištění odpadních vod
lizací znovu vracet do jejího přirozeného, přírodního vybudováním dalšího stupně,“ uvedl konkrétní
koloběhu,“ uvedl Brabec.
příklad Petr Valdman.
Ve svém vystoupení apeloval na města
Upozornil i na aktuální výzvy z Národa obce, aby se začaly důsledně zabývat od- ního programu Životní prostředí a Operačtokovými poměry na svých územích a sna- ního programu Životní prostředí, které míří není nijak zvlášť dobrá. „I tam bude muset dojít
žily se využívat veškerou vodu, kterou mají přímo na projekty takzvaného chytrého hos- ke změnám. Centrální způsob čištění odpadních vod
k dispozici. Nejenže jim to přinese znač- podaření s vodou. „Jedná se zejména o 3. výzvu není jediným možným způsobem. Ale těch věcí spojené úspory v nákladech na údržbu kanali- NPŽP. V tuto chvíli stále přijímáme projektové námě- ných s chytrým hospodařením s vodou je mnohem více.
zační systémů, ale významně tím přispějí ty. Naším cílem je podpořit takové projekty, které jsou My prostě budeme muset probudit ty spící draky nejen
i ke kvalitě života obyvatel. „Počítejme s tím, z hlediska České republiky inovativní, ale ve vyspělých z řad úředníků, ale budeme se muset postavit i četným
že i letos budeme v naší zemi svědky nedostatku vody. zemích, jako je třeba Německo, jsou již běžné. Tyto pro- lobbistickým skupinám, pokud budeme chtít začít měnit
Nemůžeme jen čekat, až zaprší, musíme sami aktivně jekty by se mohly zároveň stát určitými vzorovými pro- postupy v naší vodohospodářské politice. Ale jiné cesty
hledat cesty, jak mít vodu k dispozici. Já osobně chci jekty pro budoucí výzvy v oblasti chytrého hospodaření není, protože voda je základ a je jí čím dál méně. My s ní
přispět k řešení tohoto velmi zásadního problému. s vodou,“ vysvětlil Valdman. Dodal, že kromě musíme začít šetřit, a ne jí plýtvat.“ uvedl Brabec.
Proto jsem na ministerstvu jako v prvním úřadě stát- nakládání s odpadními vodami má Česká
Další otázka poukázala na problémy sponí správy tuto otázku otevřel a přicházíme i s koncep- republika velký potenciál a zároveň deficit jené se „splachem“ nečistot dešťovými vodací, jak na to a co s tím,“ uvedl ministr s odkazem v zadržování srážkové vody. „Podpora budová- mi z polí a zahrad, s nímž se potýkají mnohé
i na dotační program připravovaný aktuál- ní akumulačních nádrží s využitím vody na závlahy či obce. Ministr na to reagoval tak, že na návrně Ministerstvem životního prostředí, který vsakovací pásy, to je přesně ta oblast, která doplňuje zích změn, které mají přinést hospodárnější
by měl být zaměřen výhradně na efektivní již tak pestrou mozaiku možných opatření pro zadržení nakládání s vodami, pracuje i Ministerstvo
hospodaření s vodou. „Ale míč je v tuto chvíli vody v krajině financovaných jak u Operačního progra- zemědělství. Dodal k tomu, že vidí obrovský
na straně měst a obcí, aby začaly brát rizika spoje- mu Životní prostředí, tak z prostředků fondu,“ dodal. posun i v jeho vnímání celkové vodní proble-
P
6
My prostě budeme muset probudit ty spící
draky nejen z řad úředníků, ale budeme
se muset postavit i četným lobbistickým
skupinám, pokud budeme chtít začít měnit
postupy v naší vodohospodářské politice.
Ale jiné cesty není, protože voda je základ
a je jí čím dál méně. My s ní musíme začít
šetřit, a ne jí plýtvat.
CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU
Cílem seminářů „Chytré hospodaření s vodou – možnosti finanční podpory“ bylo
ukázat obcím i zástupcům měst, jak přistupovat k inovativním projektům v oblasti
zadržování dešťové vody v krajině i v domácnostech a jak efektivně využívat odpadní
vod včetně toho, jaké typy projektů mají šanci získat dotaci v aktuálních, ale
i budoucích výzvách Národního programu Životní prostředí a Operačního
programu Životní prostředí 2014–2020.
Na celkem šesti seminářích, které se uskutečnily v krajských městech České republiky a v Praze, vystoupili zástupci jak Státního fondu životního prostředí ČR,
tak Asociace pro vodu ČR i soukromých firem, které působí ve vodohospodářské oblasti. Z celkového počtu 257 účastníků, kteří dorazili na seminář, uvažuje
v dohledné době 48 procent z nich o realizaci celkem 389 vodohospodářských
projektů.
Otázky směřovaly na to, zda je možné získat dotace například na budování akumulačních nádrží pod zemí i na povrchu, takzvaných vegetačních střech, plošných povrchových vsakovacích a retenčních zařízení, jako jsou průlehy, vsakovací
šachty, ale i stokové systémy, skupinové čistírny odpadních vod 50 ekvivalentních
obyvatel, dočištění odtoků z domovních čistíren odpadních vod či využívání kalů
z domovních čistíren odpadních vod aj. Prakticky na všech seminářích přitom
zaznělo, že do budoucna je třeba počítat s trendem, který povede k částečnému
odpojování domácností, firem, ale i veřejných institucí od centrálního kanalizačního systému s cílem více využívat dešťovou i splaškovou vodu ve svůj prospěch.
matiky. Oba resorty tak aktuálně spolupracují například na změně přístupu ke krajinné
mozaice nebo osevních postupů. To a mnohé
další má přitom přímé dopady na udržení
vody v krajině a následný stav podzemích
vod. Ministr Brabec v tomto ohledu zmínil
například statistiky, podle nichž by lesní a zemědělská půda v ČR byla při vhodné péči
schopna udržet až dvojnásobek vody, než
dokáže v současnosti.
„Problémem samozřejmě je, že celá vodní problematika je značně roztříštěna a každý sleduje svůj zájem. A zdaleka nejde jen o jednotlivé resorty. Hospodárné nakládání
s vodami má i mnoho ekonomických aspektů. Ale to nás
nesmí odradit. Je nutné, aby byly v problematice vody
jasně dány kompetence, i kdyby to mělo znamenat změnu
kompetenčního zákona,“ uvedl Brabec, jenž v této
souvislosti poukázal i na příklad Prahy, kteČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
rá nemohla z Operačního programu Životní
prostředí čerpat dotaci zhruba 6 miliard korun
na obnovu Ústřední čistírny odpadních vod
Praha, protože její kanalizační systém provozuje soukromá firma, a to z hlediska podpory
z evropských fondů za nevhodných podmínek. „Mnoho z těchto a podobných smluv na provoz
kanalizací, které byly uzavřeny v minulosti, nebylo a není
pro města a obce výhodných. Soukromé firmy na nich tvrdě vydělávají, aniž by jejich ziskům odpovídal stav kanalizačních systémů v jejich správě. U mnoha z těchto smluv
se nedá dělat nic jiného než počkat, až vyprší. Do té doby
by však mělo být jasné, kdo, a hlavně za jakých podmínek
a s jakými povinnostmi bude v ČR tyto systémy provozovat,“ vysvětlil ministr.
Otázka z publika směřovala i na postup
Ministerstva životního prostředí vůči Ministerstvu pro místní rozvoj. Problémem je údaj-
ně nezájem mnohých měst a obcí a stejně tak
i stavebních developerů odpovědně se zabývat problematikou hospodárného nakládání
s vodami.
„Zcela jistě bude muset projít změnami i stavební
zákon. Já počítám s tím, že hlavní změny se budou řešit
až při jeho další novelizaci, protože ta současná přinese
již tak hodně vzrušení od opozičních poslanců, protože
je spojena s novelizací posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Je ale jasné, že chytré hospodaření s vodou
budeme muset více legislativně ukotvit, protože třeba
proaktivní přístup stavebních úřadů v této věci bude
klíčový,“ odpověděl ministr Brabec s dovětkem, že voda se musí daleko více zohledňovat v územním plánování, což v současnosti
nařizuje vodní zákona, avšak problémem je,
že jeho ustanovení nejsou v praxi prakticky
vůbec dodržována.
7
CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU
Jak OPŽP podporuje chytré hospodaření s vodou
Jak NPŽP podporuje chytré hospodaření s vodou
Operační program Životní prostředí 2014–2020
zakomponoval mezi podporovaná opatření i hospodaření
se srážkovou vodou. Nyní například finišuje 34. výzva
s alokací 1,3 miliardy korun. Předpokládá se, že na projekty
zaměřené na hospodaření s vodou bude každý půlrok
vyhlášena jedna nová výzva, a to až do konce roku 2018.
Dotace na projekty zaměřené na efektivní hospodaření
s vodou nabízí i Národní program Životní prostředí.
Aktuálně je v něm otevřena výzva 3/2016,
podporující udržitelné a efektivní hospodaření
s vodou v obcích a jejich částech do 500 obyvatel. Cílí
na vody splaškové i srážkové.
cíle 1.3 – zajistit protipovodňovou ochranu
intravilánu, aktivity 1.3.2 – hospodaření se
srážkovými vodami v intravilánu a jejich
další využití namísto jejich urychleného
odvádění kanalizací do toků.
Podporované typy opatření jsou zaměřeny zejména na vsakování a retenci srážkové
vody, na její akumulaci, případně na snížení srážkové vody u zdroje. Konkrétní opatření jsou povrchová retenční a vsakovací
zařízení, podzemní vsakovací a retenční
zařízení, výměna zpevněných ploch za ploKVĚTOSLAVA KAPKOVÁ
chy propustné, tvorba zelených střech. CelOdbor ochrany přírody SFŽP ČR
ková výše alokovaných prostředků na specifický cíl 1.3 činí 6,3 miliardy korun.
Výše dotace může činit až 85 procent
edním ze zásadních cílů vodního zákona prostředků Evroské unie. Primární poda dalších vyhlášek je řešení srážkových
vod. Dle vodního zákona se přednostně
musí zajistit vsakování srážkových vod.
Pokud z geologických důvodů není možné
JAK ÚSPĚŠNĚ ŽÁDAT
srážkové vody zasáknout, je nutné zajistit
O DOTACI
jejich zadržování a regulované odvádění
oddílnou kanalizací. Srážková voda má
Příprava žádosti o dotaci na projekty
být primárně zadržena v místě jejího spazaměřené na hospodaření se srážkodu. Cílem je dostat ji přirozenou cestou co
vou vodou má svá specifika. Aby byla
nejrychleji zpátky do přirozeného oběhu,
žádost úspěšná, předkládáme několik
zajistit šetrné hospodaření s vodou a předrad, které by žádný z žadatelů neměl
cházet následkům sucha.
opomenout.
Hospodaření se srážkovými vodami je
1. Vybrat si projektanta, který navrhne
zejména v městských aglomeracích vedevhodné technické řešení efektivního
no snahou postupně omezovat vypouštění
hospodaření se srážkovou vodou pro
neznečištěných srážkových vod do kanaliúzemí celé obce. Žádosti pak mohou
zace. Srážkové vody mohou být zadrženy
být předkládány samostatně dle
a využívány například k zavlažování zajednotlivých opatření nebo jako celek.
hrad a parků nebo zasakovány do podloží,
2. Projekt musí obsahovat hospodaření
v době povodně může správná funkce zase srážkovou vodou z intravilánu
řízení pomoci oddálit přetížení kanalizačobce.
ních systémů a potenciálně snížit možné
3. Projekt musí obsahovat hospodařenásledky povodně.
ní se srážkovou vodou ze stávajících
budov převážně nekomerčního
Podporovaná opatření
charakteru.
Hospodaření se srážkovou vodou je novou
4.
Nelze řešit hospodaření se srážkovou
samostatnou aktivitou podporovanou provodou z rozvojových ploch s budoucí
středky Evropské unie. Přesto byla opatřezástavbou.
ní na zadržení srážkové vody podporována
5.
Je možné navrhnout řešení pomocí
i z minulého Operačního programu Životní
retenční nádrže s hladinou stálého
prostředí, a to nejen v zastavěném území, ale
nadržení, nicméně musí být splněi mimo něj. Jednalo se například o budována podmínka, že retenční nádrž je
ní retenčních nádrží, výstavbu poldrů, reaplněna pouze srážkovou vodou a že
lizaci protierozních opatření nebo součásti
hladina stálého nadržení nepřekročí
komplexních řešení protipovodňových akti50 procent z celkového objemu nádrvit a realizace zeleně ve městech.
že. Zadržená voda může být využita
Nově je hospodaření se srážkovou vonapříklad na závlahu.
dou podporováno v rámci specifického
J
8
mínkou pro podání úspěšné žádosti je, že
hospodaření se srážkovými vodami musí
být řešeno v území se stávající zástavbou
nekomerčního charakteru (například stávající zástavba rodinnými či bytovými domy
a budovami sloužícími veřejné potřebě –
školy, úřady, nemocnice apod.) nebo je
řešen odtok srážkových vod ze stávajících
veřejných budov a objektů nevyužívaných
ke komerčním účelům.
Komerční budovy a areály
Nelze podpořit hospodaření se srážkovými
vodami pouze v komerčních areálech a odtok srážkových vod z komerčně využívaných budov a objektů (například nákupní
centra, výrobní a provozní areály sloužící
k podnikání, skladové areály apod.). Dále
nelze podpořit hospodaření se srážkovými vodami na rozvojových plochách pro
budoucí zástavbu. Tuto povinnost má stavebník stanovenu již ze zákona, a příslušné
akce nelze tudíž hradit z dotace. Aktivita
1.3.2 je zaměřena na veřejný sektor. Mezi
oprávněné žadatele patří veřejnoprávní
subjekty, a to zejména obce, města, dobrovolné svazky obcí atd.
Hospodaření se srážkovými
vodami zejména v městských
aglomeracích je vedeno
snahou postupně omezovat
vypouštění neznečištěných
srážkových vod do kanalizace.
Srážkové vody mohou
být zadrženy a využívány
například k zavlažování
zahrad a parků...
Aktuální výzva
Nyní mohou žadatelé podávat žádosti ve 34. výzvě s alokací 1,3 miliardy korun na celý
specifický cíl 1.3 s ukončením příjmu žádostí
do 31. května 2015. Žádosti jsou předkládány
přes jednotný informační systém. Veškeré dokumenty potřebné k předložení žádosti jsou
k dispozici na webových stránkách Operačního programu Životní prostředí 2014–2020
www.opzp.cz. U specifického cíle 1.3 se
předpokládá půlroční cyklus příjmu žádostí,
tj. na protipovodňová opatření bude vyhlášena výzva každý půlrok až do roku 2018.
MICHAL SLEZÁK
Odbor realizace národních programů SFŽP ČR
D
opadům klimatické změny se nevyhne
ani střed Evropy. Průměrná roční teplota
v ČR se v posledních dvou desetiletích zvýšila o 0,8 stupně Celsia. V letech 1997 a 2002
zasáhly území ČR katastrofální povodně,
které se v menším rozsahu vrátily v roce 2013.
V roce 2015 nás naopak zaskočila významná
epizoda sucha projevující se ve všech jeho
formách. Za období od 1. ledna do 31. srpna 2015 spadlo na území ČR pouze 353 mm
srážek, což je od roku 1961 druhý nejnižší
srážkový úhrn, nižší (335 mm) byl zaznamenán jen v roce 2003. Odpovědi na tyto jevy
a jejich řešení se snaží poskytnout Strategie
přizpůsobení se změně klimatu.
Aktuální výzva
V oblasti národních prostředků Státního
fondu životního prostředí ČR je na tento
problém aktuálně zaměřena výzva 3/2016,
podporující udržitelné a efektivní hospodaření se splaškovými a dešťovými vodami
v obcích. Cílem je navrátit co nejvíce vody
do přirozených lokálních koloběhů.
Současná praxe je často taková, že splaškové i srážkové vody jsou co nejrychleji odváděny kanalizací a vodními toky z území obce
a posléze z území Česka. Cílem výzvy je snížit množství odváděné vody prostřednictvím
zadržení a využití srážkových vod, případně
čistit splaškové vody. Pro dosažení tohoto cíle
existuje mnoho technických řešení, jejichž
podstatou je využití těchto vod tak, aby rychle neopouštěly území obce a republiky, a byly
naopak v budoucnu využitelné jako zdroje
vody. Jedná se zejména o zasakování a výpar.
Aktuální výzva je zaměřena na malé obce,
případně na části větších obcí, ve kterých žije
méně než 500 obyvatel. Tato problematika
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
nečný a jednoznačný výčet opatření, která budou podporována. Její přílohou je dokument
„Možnosti finanční podpory hospodaření
s vodami v malých obcích z prostředků SFŽP
ČR“, který naopak uvádí mnoho způsobů
a technických řešení, jak hospodaření s vodami v malých obcích zefektivnit. Na předkladateli záměru je, aby zvolil optimální mix
těchto opatření. K podpoře budou vybrány
takové projekty, které řeší problematiku zese sice netýká pouze malých obcí, ale víme, fektivnění hospodaření s vodami prostředže právě pro ty bývá často problém realizo- nictvím nekonvenčních a inovativních řešení
vat a provozovat „konvenční“ řešení čištění co nejkomplexněji, přičemž vycházejí z reálsplaškových vod, spočívající ve vybudování ných potřeb obce a respektují lokální specifistokové sítě a centrální čistírny odpadních ka i případná omezení. Předložené projektovod. Výzva je svým charakterem pilotní, vé náměty budou posouzeny expertní komisí
do budoucna je reálné rozšíření tohoto do- na základě kritérií uvedených ve výzvě.
tačního programu i pro další typy žadatelů,
například obce s vyšším počtem obyvatel.
Až 5 milionů korun
Výzva č. 3/2016 je dvoukolová, což znameDecentrální způsob čištění
ná, že v prvním kole předkládají žadatelé
Podpora je prostřednictvím aktuální výzvy pouze projektové náměty a teprve ve druurčena zejména obcím, které dosud z růz- hém kole kompletní žádosti. Tato forma
ných důvodů (nízký počet obyvatel a nízká výzvy žadatelům významně šetří práci
hustota osídlení, morfologické uspořádání a prostředky. V prvním kole postačí vyplnit
obce, nedostupnost dosavadních dotačních formulář projektového námětu a dodat odprogramů) neměly možnost vyřešit hos- borný posudek, a teprve až pokud bude propodaření se splaškovými vodami na svém jektový námět vybrán k podpoře, bude žaúzemí. Nabízí se tu tak specifický dotační datel dokládat žádost o poskytnutí podpory
program zaměřený na podporu decentrální- včetně kompletní projektové dokumentace,
ho a semicentrálního způsobu čištění těchto příslušných rozhodnutí orgánů státní správod včetně možnosti zefektivnění hospoda- vy atd. Minimální výše podpory, kterou
ření se srážkovými vodami. Ze strany žada- lze požadovat na jeden projekt, je 400 tisíc
tele je samozřejmě možné využít podporu korun, maximální možná výše podpory je
pouze k řešení hospodaření se srážkovými omezena 5 miliony korun. Maximální míra
nebo splaškovými vodami, upřednostňová- podpory na jeden projekt činí 80 procent
ny, lépe hodnoceny, budou ovšem komplex- z celkových způsobilých výdajů projektu.
ní projekty. Záměrem je rovněž iniciovat Podpora je poskytována formou dotace.
určitou změnu myšlení ve vztahu k vodě,
ustoupit od vnímání srážkové i splaškové Co bude dál
vody pouze jako něčeho, čeho je třeba se co Po vyhodnocení výsledků této výzvy, zejménejrychleji zbavit a co je třeba odvést pro- na co do úspěšnosti a „realizovatelnosti“
střednictvím stokových systémů a vodotečí jednotlivých opatření, nabídneme upravené
pryč. Je třeba začít vnímat vodu jako cenný spektrum možností širšímu okruhu žadatezdroj, se kterým je třeba moudře hospodařit lů. Je velmi pravděpodobné, že se bude jeda efektivně jej využívat. I znečištěná splaško- nat o prostředky k zadržení a využití srážvá voda může být zdrojem živin a po jejich kových vod. Předpokládáme rovněž další
oddělení může být opětovně využita.
podporu decentrálního a semicentrálního
čištění splaškových vod, protože zdaleka ne
Podporované aktivity
ve všech obcích bude možné a ekonomicky
Jak již bylo uvedeno výše, výzva je pilotní, únosné vybudovat a provozovat centrální
a tedy poněkud netradiční. Neobsahuje ko- systémy čištění odpadních vod.
Záměrem výzvy je rovněž iniciovat určitou změnu myšlení
ve vztahu k vodě, ustoupit od vnímání srážkové
i splaškové vody pouze jako něčeho, čeho je třeba se
co nejrychleji zbavit a co je třeba odvést prostřednictvím
stokových systémů a vodotečí pryč.
9
CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU
Jiří Vítek: „Všeobecně se dá říct, že u všech panuje pragmatismus…”
Foto: JV PROJEKT VH
JIŘÍ VÍTEK se odvodňování a od-
kanalizování urbanizovaných území
věnuje v rámci své profesní činnosti
více než třicet let. V poslední dekádě
se specializuje na propagaci a aplikaci
nových přístupů k odvodnění měst
a obcí – na hospodaření s dešťovou
vodou. Od roku 2005 měl na toto
téma více než sto přednášek pro státní
správu, samosprávu, studenty a odbornou veřejnost. Je autorem nebo
spoluautorem mnoha článků do různých periodik u nás i v zahraničí. Je
autorizovaným inženýrem v oboru
vodohospodářské stavby a členem
mnoha profesních sdružení.
1
2
Foto: JV PROJEKT VH
Jako poslední vystupoval na seminářích o chytrém hospodaření s vodou se svým
příspěvkem Jiří Vítek z projektové a inženýrské kanceláře JV PROJEKT VH.
Ve vodohospodářské oblasti podniká od roku 1991. Specializuje se na projekty
hospodaření s dešťovou vodou. Současné poměry v ČR podle něj neodpovídají stále
se zvyšujícímu počtu přívalových dešťů a změně klimatu.
„P
táte-li se mne, jak vypadá současná situace
v České republice, nelze odpovědět jinak, než
že i u nás je pár měst a obcí, které se soustředí na decentrální odvodnění dešťové vody u novostaveb i staré zástavby, ale spočítáte je takříkajíc na prstech jedné ruky.
Vše se přitom děje značně chaoticky a nekoncepčně. To,
co stále chybí, je zavádění hospodaření s dešťovými
vodami zcela automaticky, systémově, koordinovaně
s ostatními profesemi ve stavebnictví a kvalifikovaně.
Vymáhání dodržování předpisů ve věci hospodaření
s dešťovou vodou je dáno osobním hrdinstvím jednotlivých úředníků,“ uvedl Jiří Vítek.
Podle něj nevytváří Česká republika
prostřednictvím státní správy, která před-
určuje kvalitu projektových příprav staveb
z hlediska dodržování zákonů a norem,
kvalitní podmínky pro bezpečný rozvoj měst a obcí. Státní správa podle něj
mnohdy vůbec neví, co si má za zákony
a normami z hlediska decentrálního odvodňování dešťové vody představit. „Toho
zneužívají všichni, kteří se procesu vzniku staveb
účastní, sledují pouze svůj finanční profit, nemají
ostych nebo jsou nevzdělaní. Biti jsou na tom zejména ti, kteří výstavbu platí: stát, obce, města, domácnosti. Budoucí majitel zadluží rodinu a koupí si byt
nebo rodinný dům, aniž by věděl, že si kupuje dům,
který ho jednou jenom kvůli tomu, že nebyly řešeny
Jedny z nejnebezpečnějších staveb, které se v Česku staví,
jsou nové obytné soubory, u nichž byly stavební pozemky
s rodinnými nebo nájemními domy pod záminkou
podpoření vsakování do terénu prohlášeny za bezodtokové.
To vede k tomu, že developer do ulice vůbec nepoloží
dešťovou kanalizaci, maximálně odvodní komunikace.
Takové počínání je protiprávní, ale přesto je běžné.
10
srážkové vody, vyplaví. Nebo vyplaví své sousedy.
Jeho jedinou nadějí je, že aktéři výstavby měli při
zadávání stavby, projektování, realizaci a kolaudování svědomí a že státní správa vyžadovala dodržování zákonů, norem a dobrých mravů,“ tvrdí
Vítek. Posledně jmenované se však podle
něj děje minimálně. Je nutné, aby se v Česku zcela změnil přístup k vodě, zejména
k vodě srážkové čili povrchové a k vodě
podzemní čili pitné. Nejde však pouze
o vodu a její nedostatek.
Když se voda vůbec neřeší
„Jedny z nejnebezpečnějších staveb, které se u nás
staví, jsou nové obytné soubory, u nichž byly stavební
pozemky s rodinnými nebo nájemními domy pod záminkou podpoření vsakování do terénu prohlášeny
za bezodtokové. To vede k tomu, že developer do ulice vůbec nepoloží dešťovou kanalizaci, maximálně
odvodní komunikace. Takové počínání je protiprávní, ale přesto je běžné,“ říká Vítek. I když zná
takových sídlišť několik, tvrdí, že nikdy
neslyšel o tom, že by byl někdy někdo pohnán k zodpovědnosti za to, že s každou
přívalovou srážkou vystavuje všechny obyvatele sídliště nebezpečí vyplavení. Povinnost zajistit odvodnění každého stavebního pozemku na přilehlou kanalizaci nebo
vodoteč prostřednictvím bezpečnostního
přelivu přitom neodpadá ani tehdy, když
se na pozemku vyskytují optimální hydro-
geologické podmínky. „Většinou to končí stejně,
protože jediným řešením je napojení se bezpečnostním
přelivem nebo i prázdněním do splaškové kanalizační
přípojky. Takže nakonec ten, který se provinil jen tím,
že si koupil zmetek, kvůli kterému zadlužil rodinu
na 25 roků, na sebe bere riziko za porušování provozního řádu ve smlouvě s provozovatelem kanalizace.
Nebo se snad někdo domnívá, že se má svých práv
domáhat soudní cestou? A koho by měl zažalovat?
Projektanta, stavebníka, státní správu?“
Foto: JV PROJEKT VH
3
je. A protože státní správa a dotčené orgány státní
správy nejsou dostatečně silným partnerem, dochází
ke schvalování, povolování, kolaudování a předávání do užívání staveb, které nejsou z hlediska odvodnění dešťové vody funkční.“
Vítek je přesvědčen o tom, že kdyby urbanisté, architekti, pozemní stavitelé, dopravní inženýři a vodohospodáři chtěli dodržet
právo a technické předpisy a postavili by se
i proti zájmu developerů, narazili by na nepochopení a nedůvěru ze strany stavebních,
Soudil se šest let
respektive vodoprávních úřadů. Jestli by to
Jiří Vítek uvádí i konkrétní příklad, u které- byly způsobeno neochotou, leností, nebo
ho vypracovával odborný posudek. Tvrdí, předpojatostí vůči nim a třeba i developeže z jeho pohledu vodohospodáře neby- rovi, nelze podle Vítka jednoznačně říct.
lo sebemenších pochyb o tom, že stavba „Každopádně je jednodušší principy hospodaření
byla špatně navržena včetně vyhodnocení s dešťovou vodou nerespektovat než respektovat. A to
hydrogeologických průzkumů, přesto byla je vždy důvod, proč něco nefunguje, jak má. Být slušschválena, povolena, postavena, zkolaudo- ný se musí vyplácet. Abychom měli ochotu a snahu být
vána, zprovozněna a na začátku roku 2009 slušní, musíme z toho mít nějaký profit. A nejde jen
prodána. V červenci téhož roku přišly dvě o finanční prospěch. Bohužel státní správa k různému
přívalové srážky a dva přízemní byty vytopi- obcházení pravidel nabádá, aby si svoji nelehkou a nely. Na jaře roku 2010 podal postižený majitel záviděníhodnou roli trochu usnadnila. Všeobecně se dá
bytu první žalobu. „Letos na jaře mi majitel ozná- tedy říct, že u všech panuje pragmatismus – stejně jako
mil, že je věc vyřešena. Sdělil mi, že se s developerem u drtivé většiny vodohospodářů. Vznikají nám tu tak
soudil šest roků, a to jen díky tomu, že si to mohl finanč- nevyzpytatelné stavby,“ myslí si Vítek.
ně dovolit. Ale ani peníze by nestačily, kdyby do vyřizování nevložil svůj volný čas a soustředění. A vítězství Chybující státní správa
v podobě odkoupení bytu developerem nenastalo díky Jiří Vítek je přesvědčen o tom, že za současnašim soudům, ale nakonec na základě mimosoudního ným neutěšeným stavem v oblasti chytrého
vyrovnání mezi ním a developerem,“ říká Vítek.
hospodaření s vodou je nezodpovědnost
státu. Neznalost státní správy, kterou dle
Architekti a projektanti
jeho slov nechávají na holičkách i ministerPodle Vítka pramení nedbalý přístup stva pro místní rozvoj a zemědělství, vede
ke srážkové vodě v České republice z toho, podle něj k povolování nezákonných staže to po architektech a projektantech čas- veb, jež jsou samy sobě nebezpečné. Podle
to vůbec nikdo nechce. „Architekti, urbanisté, něj například Ministerstvo zemědělství ČR
dopravní inženýři pracují velice často pro developery, dostalo první analýzu a návrh koncepce
což jsou stavebníci, kteří mají za to, že decentrální řešení již v roce 2007. Odborná skupina
systém odvodnění stavbu jen bezdůvodně prodražu- Odvodňování urbanizovaných území ČesČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
4
Foto: JV PROJEKT VH
1. ODVODNĚNÍ podle principů hospodaření s dešťovou vodou v kampusu Masarykovy univerzity v Brně Bohunicích.
2. PŘI VÝSTAVBĚ odvodňovacích systémů byly na místech stání pro auta použity
odlučovače lehkých kapalin.
3. V ČESKÉ REPUBLICE věc nevídaná.
Zelené pásy jsou mírně pod úrovní terénu
a bez obrubníků. Nic nezabraňuje vodě
ve vsakování se do půdy.
4. V KAMPUSU VZNIKLA dvě parkoviště
o velikosti jednoho a půl hektaru. Srážková
voda je z nich svedena do průlehu v bezprostřední blízkosti a vyčištěna „půdním
filtrem“.
ké asociace pro vodu odevzdala Podklad
pro koncepci nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích v prosinci téhož roku. V listopadu roku 2009 pak
stejná skupina vypracovala na objednávku
Ministerstva zemědělství i podrobnější studii proveditelnosti implementace koncepce
nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaném území, avšak dosud zůstalo jen
u slov na papíře. „V případě Ministerstva zemědělství se nemohou vymlouvat, že by neměli informace
o změnách klimatu, o tom, jak je současné stavebnictví nepřipravené, jaké nebezpečné a nezdravé stavby
produkuje, jak o současné situaci společnost neví, jak
není ekonomicky motivovaná, jak státní správa není
vybavena k tomu, aby vyžadovala dodržování platných zákonů a technických předpisů, jak si samospráva není vědoma, že se města a obce v oblasti hospodaření s vodou rozvíjejí nebezpečně a neperspektivně,“
tvrdí Vítek.
11
CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU
Foto: JV PROJEKT VH
Foto: JV PROJEKT VH
Foto: JV PROJEKT VH
1
2
1. a 2. NĚMECKÁ REALITA: Chodník pro
pěší a hned vedle něj „přírodní“ vsakovací
pruh na vodu, do něhož je sváděna voda
z okolí celého bytového domu. Zpracování je bezchybné. Povšimněte si i mírného
náklonu chodníku směrem k pruhu.
3. OSTFILDER se nachází přibližně osm
kilometrů jihovýchodně od Stuttgartu.
Chodníky tam mají uzpůsobeny tak, aby
vodu odváděly řízeně do vsakovacích průlehů, speciálních nádrží na další využití a až
následně do kanalizace.
4. PŘED BYTOVKOU v Dortmundu se auta
dělí o místo se vsakovacím pásem na vodu.
Místní řešení akceptují, vědí, že voda je příliš
drahá na to, aby skončila v kanále.
Foto: JV PROJEKT VH
(O stanovisko k problematice chytrého hospodaření
s vodou Priorita požádala Ministerstvo zemědělství ČR, jeho zástupci ji však po celodenním úsilí
vynaloženém na jeho zpracování, následně jen odkázali na publikaci na stránkách MZe: „Sucho –
vážná hrozba pro Českou republiku“.)
Následky tohoto dle jeho názoru laxního
přístupu vedení státu se násobí každým dnem.
Každou další stavbou, ze které není redukován odtok srážkové vody, je zbytečně přetěžována kanalizační síť, koryta potoků a řek
a obyvatelé jsou vystaveni nebezpečí záplav.
Na otázku, zda by větší důraz na decentralizované odvádění dešťové vody u staveb byl
skutečně takovým přínosem, předkládá Vítek
čísla: „V Česku se denně urbanizuje 11 až 15 hektarů
lesní a zemědělské půdy. Z tak velikého zastavěného
území může okamžitý odtok podle pravidel konvenčního odvodnění, tedy bez regulace odtoku, činit okolo 1,5
m3/s, zatímco ze stejného území bude při regulaci odtoku
maximální průtok necelých 0,1 m3/s. Každý, kdo zpožďuje a reguluje odtok, výrazně snižuje hrozbu záplav,
doplňuje spodní vody a kromě toho může zadrženou
vodu využívat k provozu nemovitosti, ke splachování
na WC, na závlahu, na praní v pračkách, na úklid.
Tím, že k tomu nevyužívá vodu pitnou, snižuje provozní
náklady své nemovitosti.“
12
5
Stavby, kde decentrální systémy odvodnění fungují již několik roků, jednoznačně
prokazují, že zadržování srážkové vody
na nebo v konstrukcích pokrytých vegetací, tedy na vegetačních střechách či v travnatých průlezích, a v přírodních nádržích
nejenže snižuje odtok do kanalizace, ale má
vliv i na mikroklima v okolí. Dochází tím
totiž i k výraznějšímu zvlhčování a ochlazování vzduchu, což zkvalitňuje život
ve městech a přináší vyšší komfort bydlení
i ceny nemovitostí.
5. STUTTGART MÁ více než půl milionu
obyvatel. I v něm znají cenu vody, takže ji nechávají vsakovat do země všude tam, kde se
to nabízí. A přitom to nevypadá vůbec zle…
a předána do provozu. Uplatňován by měl
být princip, že majitel každé stavby je zodpovědný za to, kolik vody a v jaké kvalitě
odteče z jeho pozemku do kanalizace. Koordinaci mezi jednotlivými profesemi lze
převést do podoby městských standardů.
„Dále je bezpodmínečně nutná metodická příručka
jako návod pro státní správu a samosprávu, stavebníky, provozovatele decentrálních odvodňovacích
systémů, jak správně a účinně aplikovat principy
hospodaření se srážkovou vodou. Nutné je sladit přístup státní správy a samosprávy na úrovni uchopitelné odpovědnosti města a kraje. Města mohou zvážit
Jaké je řešení
i zavedení funkce městského vodohospodáře, funkci
Řešením současné situace by podle Vít- na úrovni například městského architekta,“ dodává
ka měly být kvalitní koncepce odvodnění Vítek. Svou úlohu tu podle něj musí sehrát
měst a obcí. Ty jim pomohou pracovat i stát, který má zajistit koordinaci právs vodami již při povolování staveb i jejich ních a technických předpisů, vyškolit státuvádění do provozu. „Tvrdit, že to je drahé a že ní správu a samosprávu a rozjet program
na to nemají peníze, je velmi zavádějící. U malých osvěty. „Státní správa a samospráva si musí na své
obcí se dá takový dokument zredukovat a u měst je úrovni udělat jasno v tom, co chce a jak toho chce dovýsledný finanční efekt tak výrazný, že není o čem sáhnout,“ říká Vítek.
hovořit,“ uvádí Vítek.
Tlak by měl přicházet i od majitelů
Koncepce odvodnění městům a obcím domů, kteří by měli zvážit možnost využiukáže, jaké zásady a postupy odvodnění tí srážkové vody k provozu svých nemovimají u jakékoliv stavby uplatňovat, jak má tostí. To platí i pro budoucí majitele domů
být stavba technicky navržena, postavena a bytů.
3
Foto: JV PROJEKT VH
4
Hospodaření s vodou v Německu a Česku
Odborné zkušenosti čerpá Jiří Vítek a jeho
kolegové zejména ze sousedního Německa.
Na zkušenou tam jezdí přes dvanáct let.
Z Německa získávají i odbornou literaturu, kterou
si následně sami překládají, aby jí porozuměli i ti,
kteří německy neumějí.
„P
okud bych chtěl srovnávat naše a německé
prostředí, to nejdůležitější a nejpodstatnější
se odehrává na úrovni politiků, zapojení univerzit
do úkolů a potřeb společnosti a důvěry v odborníky,“
tvrdí Vítek. Vůle státu se podle něj projevuje politickými prostředky, formulováním orientace a vizí, rolí
univerzit je najít pro tato zadání optimální řešení.
Na objektech, které jsou v Německu realizovány, je vidět, že voda má v Německu
absolutní prioritu. „V Bochumi, v povodí řeky
Emscher, ale i v Berlíně jsme viděli, jak do stávajících
vozovek, do míst podélných stání, vedle jízdního pruhu osazují betonové vany, které zapustí do vozovky
tak, aby vystupoval jen přerušovaný okraj. Tyto vany
slouží ke zpoždění odtoku přívalových srážek tím, že
se naplní a pomalu se postupně vyprázdní do přilehlé
kanalizace, do které dříve odtékala voda z komunikací okamžitě. Vany jsou uvnitř osázeny odolnou vegetací. Velikost tohoto objektu zabere v ulici stání skoro
pro dvě auta, přesto tam je,“ říká Vítek, který přidává i další postřeh. „Tam, kde je v Dortmundu
odvodňovací žlab hluboký 0,7metru podél chodníku
nezakrytý, tam by u nás byla mříž, tam, kde je přes něj
lávka bez ohrazení, by u nás bylo zábradlí. A takových
detailů, kterými my tyto projekty jenom zdražujeme,
místo abychom se soustředili na jejich účelnost a především vodu, je mnoho.“
V Česku…
Jiří Vítek přiznává, že důraz jeho firmy
na chytré hospodaření s vodou jeho firmě
spíše škodí. „Pro zdejší vykutálené developery s vykutálenými zadáními jsme nepoužitelní. V minulosti
jsme tak přišli zhruba o 60 až 70 procent klientů z této
sféry,“ krčí rameny.
I přesto se podle něj situace pomalu
lepší, i když zastává názor, že český trh
je zvláštní tím, že být v něčem dobrý není
V Česku se denně urbanizuje 11 až 15 hektarů lesní
a zemědělské půdy. Z tak velikého zastavěného území
může okamžitý odtok podle pravidel konvenčního
odvodnění, tedy bez regulace odtoku, činit okolo 1,5 m3/s,
zatímco ze stejného území bude při regulaci odtoku
maximální průtok necelých 0,1 m3/s.
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
cesta k tomu, jak si získat důvěru a tomu
odpovídající práci. „Jsme vnímáni jako odborníci a to nás těší. Obava zástupců měst, ale i majitelů průmyslových areálů z toho, že bychom měli moc
práce a topili se v penězích, je tak veliká, že nás mají
snahu před těmito věcmi ochránit. Šetří nás před
pracemi na ucelenějších dokumentech, propracovaných a zkoordinovaných koncepcích, a chtějí pouze
konzultace, něco na principu poradenské činnosti,
aby naše vědomosti a zkušenosti mohli předat místnímu znalci, který to pro ně udělá za honorář, se
kterým se nemůžeme srovnávat,“ říká ironicky.
Přesto nehází flintu do žita. Věří, že situace se časem změní i v České republice.
„Nejpřínosnější pro nás byla práce pro Hradec
Králové a Olomouc. Zájem o úspory v obecních rozpočtech stoupá, my jsme připraveni a vidím to nadějně,“ tvrdí Vítek.
V roce 2003 navrhla jeho firma koncepci odvodnění podle principů hospodaření
s dešťovou vodou pro kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích jako systémové opatření. Území mělo 35 hektarů.
Jako konzultanta si přizvala německou
renomovanou firmu Ingenieurgesellschaft
Prof. Dr. Sieker mbH. Honorář za projekt
se jí tím výrazně ztenčil, ale podle Vítka to
byl úspěšný první krok. Aby mohla jeho
kancelář zcela ojedinělý návrh na brněnském magistrátu projednat, zorganizovala pro zainteresované úředníky na vlastní
náklady exkurzi do Berlína, kde jim vodohospodářská řešení HDV ukázala v praxi
a po několikaletém provozu.
Dalším úspěchem byly studie odtokových poměrů pro města Hradec Králové
a Olomouc. „První, co zde bylo výjimečné, byla
tehdejší vůle reprezentací těchto měst vytvořit koncepční dokument o hospodaření se srážkovou vodou
ve vazbě na vodu podzemní. Přístup byl v obou městech aktivní a velice nám pomohl při hledání různých
procedurálních pravidel, kterými jsme chtěli optimalizovat postupy při projednávání a schvalování dokumentací a při koordinaci různých oborů ve stavebnictví s prioritou srážkové vody,“ uzavírá Vítek.
13
CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU
Doc. Ing. DAVID STRÁNSKÝ, Ph.D., je předsedou Asociace pro vodu ČR. Vystudoval řádné a doktorské
studium v oboru vodní hospodářství a vodní stavby na Fakultě stavební ČVUT v Praze, doktorskou práci obhájil na téma
hydraulické spolehlivosti stokových systémů navržených
racionální metodou. V současnosti se na téže fakultě věnuje
především problematice srážko-odtokových vztahů v urbanizovaných povodích, matematickému popisu těchto jevů,
hydraulické spolehlivosti systémů a integrovanému posouzení
vlivu městského odvodnění na recipient.
ROZHOVOR
SOUČASNÁ SUCHA
JSOU PRO NÁS
I K NĚČEMU DOBRÁ
Ivana Kabelková a David Stránský z Asociace pro vodu ČR
vystoupili na všech seminářích o chytrém hospodaření s vodou.
Jejich sdělení nevyznívají pro ČR nijak lichotivě.
Co se týče skutečně hospodárného nakládání s vodami,
jsme „sto let za opicemi“. Náprava ale vyžaduje od lidí,
zástupců státu, měst a obcí, stavebních úřadů
i soukromých firem změnu přístupu.
Jak je na tom Česká republika
s infrastrukturou pro odpadní
a dešťovou vodu?
DS: Naše tradiční stokové soustavy, převážně jednotné, ale též oddílné kanalizace,
nejsou z ekonomického i environmentálního hlediska dlouhodobě udržitelné. Mají
obrovskou hodnotu, která se pohybuje někde kolem půl bilionu korun, což značí, že
udržet je dlouhodobě v provozuschopném
stavu stojí nemalé finanční prostředky. Stát
navíc trvá na tom, že jejich provoz a údržba musí být samofinancovatelná. To je dost
nereálná představa. Výnosy ze stočného
pokryjí jejich obnovu a údržbu jen ze zhruba 0,7 procenta, ročně je ale nutné obnovit
alespoň 2 procenta. Protože na to nejsou
peníze, tyto systémy chátrají. Další věc pak
je, že z hlediska životního prostředí by byly
nevyhovující i v případě, že by byly v perfektním stavu.
Dr. Ing. IVANA KABELKOVÁ má v Asociaci pro
vodu ČR jako členka výboru na starosti spolupráci se zahraničím. V Asociaci vede také odbornou skupinu pro odvodňování
urbanizovaných území. Vystudovala Fakultu stavební ČVUT
v Praze, obor vodní hospodářství a vodní stavby. Po stáži
a postgraduálním studiu na výzkumném ústavu EAWAG
Dübendorf ve Švýcarsku získala doktorský titul na ETH Curych. Působí na Katedře zdravotního a ekologického inženýrství
Fakulty stavební ČVUT jako vědecká pracovnice. Zabývá se
především matematickým modelováním transportních a transformačních procesů souvisejících s problematikou městského
odvodnění a vodních toků. Založila odbornou skupinu Urban
Streams při International Water Association.
V co může podle vás tato situace
vyústit?
DS: V momentě, kdy bude zanedbanost
těchto systémů již neúnosná, je bude třeba bezpodmínečně obnovit, což bude stát
enormní množství peněz, takže dojde buď
ke skokovému nárůstu stočného, nebo k častým poruchám. Ještě stále máme možnost se
této situaci vyhnout, přístup k nakládání se
splaškovými a dešťovými vodami je ale třeba
změnit.
14
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
Proč současné kanalizace z hlediska
životního prostředí nevyhovují?
IK: Všechny jednotné kanalizace mají odlehčovací komory, dešťové oddělovače, které jsou zaústěny do potoků a řek, v horším
případě i do rybníků. Při silných srážkách
přepadá splašková voda smíchaná s vodou
dešťovou do povrchových vod, a to zpravidla bez jakéhokoliv čištění. Smutné je, že
tato směsná voda není legislativně vnímána
jako voda odpadní. Celou věc přitom nelze
zlehčovat, protože odlehčovacích komor
je na našich kanalizacích zhruba šest tisíc.
Každý rok vyplaví do našich povrchových
vod obrovské množství znečištěné vody.
DS: To má přímé dopady na společenstva,
která žijí v našich potocích, řekách a rybnících. Závažné dopady mají zejména vysoké
koncentrace čpavku a nedostatek kyslíku,
které vedou k úhynu vodních organismů.
Zanedbatelný není ani takzvaný hydraulický stres.
Co je to hydraulický stres?
DS: Hydraulickým stresem označujeme
náhlý příval vody z odlehčovací komory,
který mechanicky poškozuje samotné koryto a vodní společenstvo. Situace je nejzávažnější, když jsou vody z odlehčovacích
komor zaústěny do malých vodních toků.
A místo abychom se zabývali tím, jak tento náhlý příval vody zmenšit, řešíme často
situaci tím, že koryto jednoduše zpevníme
například betonem, čímž opět narušujeme
jeho estetickou i ekologickou funkci.
15
ROZHOVOR
Oddílné kanalizace
Vlídnější je k životnímu prostředí
oddílná kanalizace, tedy kanalizace
pro splaškovou vodu a dešťovou vodu
zvlášť. Jaký je podíl tohoto typu kanalizace v ČR?
IK: Drtivá většina našich měst má jednotnou kanalizaci. Oddílná kanalizace v jejich
centrech takřka neexistuje. Ta bývá pouze
u nově budovaných sítí v nových čtvrtích
na okrajích měst. I tak ale odhadujeme, že
70 procent kanalizací v ČR je jednotných.
Dobrou zprávou je, že například Operační
program Životní prostředí, který v minulých
letech dotoval budování jednotných kanalizací, je v novém programovém období již
nepodporuje.
DS: Ale ani oddílná dešťová kanalizace není
úplným řešením problému, s nímž se tu potýkáme. Záleží i na tom, co všechno s sebou
dešťová voda „spláchne“, než se dostane
do kanalizace, a pak je tu otázka již zmíněného hydraulického stresu. Je nicméně určitě výhoda, že oddílná kanalizace nevypouští
ze svých výpustí spolu s dešťovou vodou
i vodu splaškovou.
Jaký je vztah stavu a typu tuzemských
kanalizací vůči problematice dnes tolik
zmiňovaného sucha?
V momentě, kdy bude
zanedbanost těchto systémů
již neúnosná, je bude třeba
bezpodmínečně obnovit,
což bude stát enormní
množství peněz, takže
dojde buď ke skokovému
nárůstu stočného, nebo
k častým poruchám. Stále
ještě máme možnost se této
situaci vyhnout, přístup
k nakládání se splaškovými
a dešťovými vodami je ale
třeba změnit.
IK: Zní to paradoxně, ale současná sucha
jsou pro nás i k něčemu dobrá, protože jsou
vztyčeným varovným prstem, že je nutné
něco změnit. Jednoznačně ukazují na to,
že v rámci měst je potřeba pracovat se srážkovou vodou jiným způsobem, než na jaký
jsme byli doposud zvyklí.
Co je podle vás řešením?
DS: Na prvním místě vracet dešťovou vodu
do přirozeného přírodního koloběhu. Ideální je ji vůbec nepouštět do kanalizace. To lze
udělat jedině tak, že se dešťovou vodou začneme zabývat co nejblíže místu, na kterém
dopadá na zemský povrch. Cílem je nechat
ji vsáknout či vypařit nebo alespoň zpomalit
její odtok.
Jak se toho dá docílit?
DS: Těch možností je více. Tou nejběžnější jsou takzvané průlehy na vsakování
vody. To jsou zatravněné mělké prohlubně,
do nichž je sváděna dešťová voda z okolí. Jejich použití je podmíněno vhodnými vsakovacími podmínkami, které v ČR
nemusí vždy být. Česká města a obce to
v širším měřítku prozatím nedělají bohužel ani v podmínkách, které to umožňují.
Přitom by ulevila svým kanalizacím, snížila
by výdaje na jejich údržbu a zlepšila městské prostředí tím, že by svým obyvatelům
nabídla sídelní zeleň. Ve městech by v letních měsících bylo snesitelněji, protože
voda zachycená v průlehu se jednak vsakuje do spodních vod, jednak se odpařuje
do ovzduší. Podobný vliv na snížení teplot
mají například též zelené střechy.
16
IK: Výhodou průlehů je i to, že řeší nečistoty, které s sebou dešťová voda spláchne.
Každý průleh má takzvanou zatravněnou
humusovou vrstvu, která slouží jako filtr,
dešťovou vodu zbaví nečistot, a ochrání tak
spodní vody.
ky ze zpoplatnění v zákoně o vodovodech
a kanalizacích. Když budou platit všichni,
mnozí si rozmyslí, zda nechají vodu stékat
do kanalizací, nebo ji použijí dál. Dnes jsou
od platby osvobozeni majitelé rodinných
domů, domů určených pro rekreaci, neplatí
se za odvádění dešťové vody z komunikací
ani z drážních těles. V momentě, kdy by se
za to platilo, by se přístup k hospodaření
s dešťovou vodou změnil. Současné stočné
by se mělo rozdělit na dvě platby: za odpadní a za dešťové vody.
IK: Například ten, kdo bydlí v paneláku, by
za dešťovou vodu zaplatil méně než ten, kdo
bydlí v rozlehlém rodinném domě s mnoha
zpevněnými plochami a dešťovou vodu nechává jednoduše odtékat do kanalizace…
Jiný problém je, že architekti a projektanti
se nějakým hospodařením s dešťovou vodou
příliš netrápí. Je zvykem, že vodohospodáři
jsou ke stavbám voláni vždy až jako poslední, pokud jsou tedy vůbec přivoláni. Neplatí
povinnost zpracovávat při přípravě územních plánů odtokové studie. Tady by stačila
změna vyhlášky. Přitom studii odtokových
poměrů má dnes každé město nebo větší
obec, jen výjimečně s nimi však pracují při
tvorbě územních plánů. I když výjimky potvrzují pravidlo, třeba Hradec Králové nebo
Olomouc. Běžnou výbavou měst a obcí by
se měly stát třeba i takzvané vsakovací mapy.
A velmi důležité je, aby k hospodaření s dešťovou vodou začaly odpovědně přistupovat
stavební úřady.
DS: A pak tu máme ještě obecné povědomí napříč profesemi, občany a politickou
reprezentací. Řada z nich bere vodu jako
něco samozřejmého. V této věci ale nějaký
posun přece jenom vidíme, i když je – jak
říkala kolegyně – způsoben spíše aktuálními
problémy se suchem než zdravým selským
rozumem.
Jaký je podle vás hlavní argument pro
to, aby zejména zástupci měst a obcí
Co všechno obnáší vybudování průlehu? začali o hospodaření s dešťovou vodou
IK: Na vybudování průlehu či podobného více přemýšlet?
zařízení není potřeba velký prostor, i když je
samozřejmě vždy otázka, v jak husté zástavbě ho chceme vytvořit. Konstrukce a vlastní
stavba průlehu není náročná, je však třeba
dodržet několik základních pravidel. Aby
měly průlehy smysl, musí být například
chodníky položeny výše než průleh. Rozhlédněte se však po našich městech. Zelené
pásy jsou v podstatě vždy vystavěny nad úroveň chodníků a silnic, a ještě jsou obehnány
obrubníky. A to je samozřejmě špatně.
IK: Budou mít udržitelnější a levnější způsob odvodnění, který bude méně podléhat
klimatickým změnám, a svým obyvatelům
nabídnou lepší prostředí pro život.
Splaškové vody
Prozatím jsme se bavili zejména o dešťové vodě. Jak jsme na tom v ČR s hospodařením se splaškovou vodou?
IK: Se splaškovou vodou by bylo nejlepší hospodařit tak, že by vůbec nevznikaPlatit by měli všichni
la. O tento přístup se v zahraničí už snaží,
ale v ČR je ještě poměrně nový. Je založen
Proč se podle vás v ČR nepracuje s deš- na tom, že se různé druhy vod a odpadů neťovou vodou tak, jak by se mělo?
směšují, ale individuálně zpracovávají a dále
DS: Náš názor je ten, že lidé nejsou dosta- využívají a recyklují, a tím se voda, živiny
tečně motivováni, aby to dělali. Za odvádě- a organická hmota přivádějí zpět do místníní dešťové vody do kanalizace by měli platit ho koloběhu. V ideálním případě tak v obci
všichni, kteří to dělají. Je třeba zrušit výjim- vůbec nemusí být čistírna odpadních vod.
Výhodou průlehů je i to, že
řeší nečistoty, které s sebou
dešťová voda spláchne.
Každý průleh má takzvanou
zatravněnou humusovou
vrstvu, která slouží jako
filtr, dešťovou vodu zbaví
nečistot, a ochrání tak
spodní vody.
Žluté vody tvoří jen 2–3 procenta z celkového objemu splaškových vod a obsahují většinu živin, proto se z nich živiny extrahují,
aby mohly sloužit jako hnojivo.
Jak to funguje v západních zemích?
DS: Jsou již celé čtvrti, kde jsou tyto systémy, recyklující vodu, živiny a organické látky,
použity, například v Německu či ve Švédsku.
Kdybyste je hledali, tak v zahraničí se pro
decentralizované odvádění a nové využití
různých druhů odpadních vod často používá
zkratka DESAR. Tyto systémy jsou vhodné
zejména pro novou zástavbu nebo pro roztroušenou zástavbu, která ještě není napojena na kanalizaci a čistírnu odpadních vod.
Jaká je realita v ČR? Není spíše tendence, aby všechny obce, i ty malé, měly
kanalizaci a centrální čistírnu odpadních vod?
IK: Ano, tak to je. A přitom pro malé obce,
kde jsou jednotlivé domy od sebe vzdáleny i stovky metrů, by často bylo mnohem
vhodnější decentralizované nakládání se
splaškovými vodami. I když třeba ještě ne
DESAR, ale domovní čistírny s akumulací
a využíváním vyčištěné – a nejlépe ještě dočištěné – odpadní vody, ideálně pro závlahu
zahrady. A kal se dá několikrát ročně odčerpat na kompost a pak s ním hnojit.
Aby měly průlehy smysl,
musí být například
chodníky položeny výše
než průleh. Rozhlédněte
se však po našich městech.
Zelené pásy jsou v podstatě
vždy vystavěny nad úroveň
chodníků a silnic, a ještě jsou
obehnány obrubníky. A to je
samozřejmě špatně.
A co obce s několika sty obyvateli?
Jak oddělovat různé druhy splaškových
vod?
IK: Je vhodné oddělit vody odtékající ze
sprch, van, umyvadel a praček, tedy takzvané šedé vody, které jsou poměrně málo znečištěny, od vod z toalet, takzvaných černých
vod, které obsahují moč a fekálie. Nebo lze
jít ještě dále a oddělovat moč od fekálií, odborně žluté a hnědé vody. Na to jsou pak zapotřebí speciální separační toalety.
A jak lze tyto různé druhy splaškových
vod dále využívat a zpracovávat?
DS: Šedé vody mohou po předčištění a případné hygienizaci sloužit jako voda užitková, a to v domácnosti zejména na splachování toalet nebo na praní, venku na zalévání
zahrady či mytí aut. Pro představu: šedou
vodou lze nahradit až 50 procent pitné vody.
Samozřejmě že z praktického hlediska je oddělení šedých vod výhodné u novostaveb
nebo při rekonstrukci budov, protože je nutné vybudovat dvojí rozvody.
IK: K černým a hnědým vodám je možné
přidávat další bioodpady, např. zbytky jídla
či zahradní odpady, a dále je kompostovat
a vyrábět z nich hnojivo, případně mohou
být zpracovávány v bioplynových stanicích.
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
DS: Tam je zapotřebí ekonomicky vyhodnotit
několik variant odkanalizování a čištění odpadních vod: od kanalizace s centrální ČOV
přes několik skupinových ČOV až po zcela decentralizované čištění v individuálních domovních čistírnách. Výsledná varianta bude záviset nejen na investičních nákladech na pořízení kanalizace a čistíren, ale solech. Další rizika jsou pak při nesprávné
také na provozních nákladech. Zohledněna aplikaci kalů na půdu.
musí být také zodpovědnost za provozování
a rizika pro životní prostředí.
DS: A pak jsou tu rizika či problémy pro
obce: vybudování vlastní kompostárny
A dá se i v obcích, které již mají nějakou nebo bioplynové stanice je pro malé obce
ČOV, podporovat udržitelnější naklávelmi drahé, a ne vždy jsou přitom schopdání se splaškovými vodami?
ny nalézt v okolí bioplynovou stanici, která
IK: Určitě dá. Vyčištěná odpadní voda bude dostatečně blízko a bude ochotna přimůže být dočištěna například v dočišťo- jímat kaly. Takže obce, i když by chtěly navacím rybníku a používána pro závlahu kládat s kaly udržitelně, je pak třeba musejí
obecních pozemků. Kal z ČOV lze odvážet odvážet na velkou ČOV.
do kompostárny nebo do bioplynové stanice. Obec může zajistit svážení přebytečného Jaké je řešení těchto problémů?
kalu a nakládání s ním pro všechny čistírny IK: Vidím dvě cesty, osvětu a kontrolu.
v jejím katastru. Před transportem je vhod- Osvětu neprofesionálních provozovatelů
né kaly dostatečně odvodnit.
čistíren, tím myslím občany nebo obce, jak
čistírny správně provozovat a jak s vodami
Jsou při tomto udržitelnějším nakládání a kaly nakládat správně. A kontrolu napřís vodami nějaká rizika?
klad pomocí telemetrických systémů, které
IK: Ta jsou vždy. Zejména lidský faktor. podávají v případě poruchy čistírny hlášení
Když nebude čistírna správně provozová- prostřednictvím SMS.
na, například dostatečně často odkalována,
nezlepší jakost vody ani dočištění odtoku, DS: A co se týče toho přijímání kalů v bioněkterá dočišťovací zařízení mohou být plynových stanicích, záleží asi na dohonaopak zcela znehodnocena. To je pak sa- dě s jejím provozovatelem. Kaly musí být
mozřejmě riziko pro životní prostředí. Při dostatečně odvodněné a je vhodné přidat
rozstřikové závlaze mohou například hro- k nim i další bioodpady, aby nedocházelo
zit hygienická rizika v podobě virů v aero- ke snižování účinnosti stanice.
17
REPORTÁŽ
AKTUALITY
1
2
PROJEKT
V ČÍSLECH
KRÁSNÝ EMPÍROVÝ
ZÁMEK tvoří dominantu nerozlučně spjatou s Babiččiným údolím,
rozkládajícím se pod ním. Původně
to byl jednopatrový barokní zámek
s kaplí ve stylu malých italských letohrádků a letních sídel. Ten nechal
v roce 1708 v sousedství tvrze ze
14. století postavit majitel náchodského panství kníže Vavřinec Piccolomini. V 18. století byla vystavěna
přístavba – jednopatrové křídlo,
které sloužilo pro hosty a služebnictvo. Další rozsáhlé přestavby
provedla právě Kateřina Zaháňská,
která zdědila zámek Ratibořice
a panství Náchod po svém otci
vévodovi Petru Kurónském.
Celkové náklady
5 389 621 Kč
Celkové uznatelné náklady
4 960 914 Kč
Celková výše podpory
3 472 639 Kč
Foto: archiv SFŽP ČR
Foto: archiv SFŽP ČR
NA NÁVŠTĚVĚ V BABI ČČINĚ ÚDOLÍ
Kníže Metternich označil v roce 1813 v dopise své
manželce Marii Eleonoře Babiččino údolí za mistrovské
dílo: „Představ si malou venkovskou usedlost,
překrásnou co do tvarů, šperkovnici co do zařízení,
ležící na kopci, který tvoří jednu stranu líbezného
údolí, celé údolí jsou louky, jimiž protéká rozkošná
říčka Úpa.“ Jeho slova platí dodnes, částečně i díky
podpoře z Operačního programu Životní prostředí.
R
atibořický zámek a Babiččino údolí,
chráněné území a národní kulturní památka v turistickém regionu Kladské pomezí v náchodském okrese, patří mezi nejznámější výletní místa východních Čech. Právě
tady žily své životy skutečné předobrazy
babičky, paní kněžny Zaháňské, Barunky
a jejích sourozenců, psů Sultána a Tyrla
i bláznivé Viktorky – hlavních postav ze
slavné knihy Babička Boženy Němcové.
Krajinu poprvé nazval Babiččiným údolím
roku 1878 spisovatel Otakar Jedlička, působící jako lékař v nedalekých Smiřicích.
Roku 1952 prohlásilo tehdejší Ministerstvo
školství, věd a umění toto údolí za krajinnou a národní rezervaci, roku 1978 pak bylo
prohlášeno národní kulturní památkou.
Babička a kněžnin zámek
K nejnavštěvovanějším místům Babiččina
údolí patří Staré bělidlo, domek čísla popisného 7 u Viktorčina splavu. Zde strávila
18
Božena Němcová roku 1844 prázdniny se
svými dětmi a v Babičce sem přenesla své
vzpomínky z dětství, které tu prožila se
svou babičkou Marií Magdalénou Novotnou na starém bělidle pod ratibořickým
zámkem.
V ratibořickém zámku, který slavná spisovatelka svým románem Babička proslavila, žila neméně slavná Kateřina Vilemína
vévodkyně Zaháňská – kněžna z Babičky.
Právě za jejího držení se stává malé ratibořické sídlo místem, kde si podávala ruku
celá Evropa. Na svém letním sídle hostila
vévodkyně světové osobnosti i tehdejší elitu
společnosti, například rakouského kancléře
Metternicha nebo ruského cara Alexandra I.
V roce 1813 byly stěny ratibořického zámku
němými svědky tajného jednání protinapoleonské koalice Pruska, Rakouska a Uherska. Vévodkyně celý zámek přebudovala
v moderně vyhlížející mondénní empírové
sídlo. Před zámkem navíc zřídila rozsáhlý
anglický park a exotický skleník. Nádherný
park přechází ve volnou přírodu s lučními
stromy, lesy a malými stezkami a cestami,
alejemi a mosty přes řeku Úpu. Celý komplex tvoří malebný celek dnešního Babiččina údolí – a právě projekt „Regenerace
zeleně v parku státního zámku Ratibořice
včetně přilehlých ploch“ byl v loňském roce
předmětem dotace z Operačního programu
Životní prostředí.
První kroky
„Pochopitelně jsme věděli, že možnost podpory z OPŽP
existuje. Ovšem také jsme coby Národní památkový
ústav v době vypsání prvních výzev procházeli vnitřní
restrukturalizací a tím se všechno poněkud komplikovalo a protahovalo,“ říká ratibořický kastelán
Ivan Češka. Ještě za předchozí struktury
se ale Ratibořice dostaly na seznam priorit
Národního památkového ústavu, což byl
úspěch a také podmínka k podání žádosti
o dotaci z OPŽP – žádost je podávána prostřednictvím generální ředitelky NPÚ.
„Vegetace už tady byla v tak bídném stavu a některé
stromy už byly tak nebezpečné, že jsme se dostali mezi
priority Národního památkového ústavu a začali jsme
pracovat na projektu regenerace zdejší zeleně,“ vzpomíná Češka. Nejprve bylo stanoveno území,
které bude do projektu zařazeno.
Krajina Babiččina údolí
Přírodně krajinářským parkem je celé Babiččino údolí, které se v délce zhruba deseti kilometrů táhne od České Skalice až po Havlovice. Jde o komponovanou krajinu, což
dnes podle Ivana Češky najdeme jen v ma-
pách, ale státní správa ani ochrana přírody
to tak nevnímají. „Jde o území, které má vlastně
dvojí ochranu. Je chráněné coby národní kulturní památka, do které spadá zámek, zámecký park a budovy
i pozemky, které se v něm nacházejí, a ty jsou součástí
většího území národní přírodní památky, spadající
do gesce Ministerstva životního prostředí s Agenturou
ochrany přírody a krajiny a místní CHKO Broumovsko jako jeho výkonnými orgány. Ani ta přírodní
památka nezaujímá celé Babiččino údolí. Jde o větší
území, na němž shodou okolností historicky ležely hranice zdejšího panství. A majitelé panství od začátku
19. století až do roku 1945, který byl koncem soukromého vlastnictví, údolí neustále upravovali, udržovali, budovali v něm nejrůznější zastaveníčka, vytvářeli
průhledy do krajiny, vysazovali skupiny stromů, které
krajinu dotvářely, a celkově ho romantizovali v duchu
tehdejších přírodně krajinářských parků,“ vysvětluje ratibořický kastelán.
Foto:
Foto: archiv
archiv SFŽP
SFŽP ČR
ČR
-Wörlitz první přírodně krajinářský park
na území kontinentu mimo území Anglie,
který je dnes na seznamu UNESCO. Ona
tam vyrůstala a přinesla si odtamtud poznatky a představy o tom, jak by měl zdejší park
vypadat. Dá se říct, že původní verzi Zaháňské tedy ještě dosazovali, přibylo tu poměrně hodně stromů i křovin. Za Zaháňské byl
park prázdnější. Určitý čas se debatovalo
o tom, k jaké verzi se dnešní podoba parku
přikloní. Podrobnější dokumentace k dřívějšímu vzhledu parku se nedochovala, neexistují žádné výkresy, mapy ani ikonografie. „Dochovaly se nám ale záznamy a účty o nákupech
dřevin, z kterých je možné do určité míry vysledovat,
jak park dříve vypadal,“ říká kastelán.
1. PO NÁVŠTĚVĚ ZÁMKU je možno projít zámeckým parkem okolo jezírka ke skleníku z roku 1830. Návštěvní doba parku je celoroční. Je vyznačena na vstupních branách
a je pohyblivá podle ročních období.
Konec věkovitých lip
4. STARÉ STROMY v zámku získaly díky
dotaci z OPŽP odpovídající péči.
Názor na současný vzhled parku a na to,
co by mělo být cílem a výsledkem projektu
Budoucí podoba parku
dotovaného z OPŽP, se nakonec ujednotil
Projekt nezahrnoval celé údolí, soustředil se a projekt byl zpracován. Byla navržena rena zámecký park v užším slova smyslu a při- dukce křovin a ponechání stromů s tím, že
lehlé plochy. Nejdříve ze všeho byla prove- za ty, které byly kvůli špatnému zdravotnídena kompletní inventarizace vegetace, což mu stavu pokáceny, budou vysazeny stroznamenalo vyhodnocení veškerých dřevin my nové. V rámci inventarizace byl provea křovin z hlediska ochrany přírody i památ- den dendrologický průzkum, při kterém se
kové péče. „Věděli jsme, že budeme kácet, ale šlo o to, mimo jiné navrtávaly vzorky, aby se zjistilo,
zdali vše, co pokácíme, nahradíme přímo na stejném jak jsou na tom všechny stromy uvnitř. „Ze
místě, anebo park kompozičně vrátíme do starší vývo- strany místních jsme s tím trochu bojovali,“ přiznává
jové etapy,“ přibližuje Ivan Češka.
Ivan Češka.
Zámecký park prošel ve své historii urNejviditelnější zásah – i pro návštěvníčitým vývojem. Založila ho vévodkyně Za- ky, kteří se do Ratibořic pravidelně vracejí
háňská coby anglický park a ten se pak dále a místo důvěrně znají – bylo vykácení věkorozšiřoval. Dědeček manželky posledního vitých lip okolo jezírka před zámkem. „Lípy
majitele panství založil v německém Dessau- tu okolo jezírka tvořily jakýsi salónek a musely jít
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
34
2. PĚŠINA, zvaná Bathildina stezka, spojuje
zámecký areál s Babiččiným údolím. 3. ZA VSTUP do zámeckého parku
a zahrad se platí vstupné. Výše vstupného
a rozsah poskytovaných slev i příplatků
je stanoven cenovým výměrem, který je
k nahlédnutí v pokladně zámku a v kanceláři
správy zámku. Dětí do šesti let mají vstup
zdarma. Platební karty v zámku neberou.
pryč,“ popisuje Češka nejcitelnější ztrátu zámeckého parku. „Sám jsem za ně osobně bojoval,
ale pak když padly a viděl jsem, pod čím jsme několik
desítek let chodili, jak stačil jen správný poryv větru,
aby s nimi zahýbal a někoho by to zabilo, byl jsem rád,
že se tak stalo,“ přiznává. Lípy podle jeho slov
držely na deseti centimetrech dřevní hmoty
od kůry a zbytek byl vyhnilý. Navíc, protože byly v minulosti jednou špatně ošetřeny,
rostly na každé z nich další dva nebo tři mohutné stromy, a nebezpečně tak posouvaly
těžiště každého stromu. „Podařilo se mi uhájit
jediné dvě, které byly vyhodnoceny jako nejvitálnější
a se kterými je možné ještě pracovat,“ říká.
19
REPORTÁŽ
AKTUALITY
ČESKÁ SPISOVATELKA
BOŽENA NĚMCOVÁ,
Foto: archiv SFŽP ČR
6
Jak jsou lípy staré, nikdo přesně neví.
Má se za to, že by mohly pocházet ještě
z původní výsadby Zaháňské, stejně jako
mohutný jasan v průhledu od zámku, anebo dokonce z ještě starší verze nějaké výsadby.
V současném prostoru parku před zámkem totiž původně stával hospodářský
dvůr a jezírko sloužilo jako napajedlo pro
dobytek. Teprve vévodkyně Zaháňská,
když pojala úmysl vybudovat v těchto
místech park, pro který si přivezla vzory
z Anglie, nechala dvůr zbourat a znovu
vystavět dále od zámku. Díky regeneračnímu projektu OPŽP byly okolo jezírka
vysazeny nové lípy, ale už ne tak hustě
jako ty původní.
Nezbytná ozdravná kúra
Foto: archiv SFŽP ČR
5. CESTY AREÁLU jsou pečlivě značené
a vybízejí k romantickým procházkám.
6. SAMOSTATNÝ PROHLÍDKOVÝ
OKRUH se jmenuje Rudrův mlýn. Ten je
jedním z dějišť románu Babička. Mlýn byl
do dnešní podoby přestavěn v 18. století. Uvnitř je možno zhlédnout historické
technické vybavení a obydlí mlynáře a jeho
rodiny.
20
„Je fakt, že park dostal díky projektu novou, vzdušnější podobu a za pozitivum je třeba brát to, že se
v něm otevřely nové průhledy, včetně průhledu na zámek coby ústřední stavbu,“ hodnotí výsledek
projektu Ivan Češka. Park se podle něj proměnil k dobrému, jen je třeba si na jeho novou podobu zvyknout. „Pokud poroste všechno,
co bylo nově dosazeno, tak myslím, že park bude moc
pěkný. Bude chvilku trvat, než stromy vzrostou, aby
tu zase dělaly poetično a romantiku. Je samozřejmě
příliš brzy na to, abychom věděli, jestli jsme učinili
dobře, či ne. To nám za sto let vyhodnotí naši potomci,
ale každý park potřebuje jednou za dvě stě let nějakou
tou ozdravnou kúrou projít,“ konstatuje.
Nové trávníky
5
Foto: archiv SFŽP ČR
Projekt přinesl i další, neplánovaná pozitiva. Na místech, kde se likvidovaly staré pařezy po padlých stromech anebo se frézovaly pařezy po stromech vykácených v rámci
projektu, které se už nedosazovaly, částečně zregeneroval trávník. „V rámci udržitelnosti
nejenže musíme pečovat o nově vysazené stromy a křoviny, ale budeme dál, již ze svých zdrojů, pokračovat
v regeneraci travnatých ploch, protože ty stávající nejsou úplně ideální. V současnosti je to spíš louka než
zámecký trávník a je to tak náchylnější k prosychání.
Při loňském suchu to bylo vysušené na troud, pak to
sice úžasně zregenerovalo, aniž by s tím někdo něco
Foto: archiv SFŽP ČR
dělal, ale zranitelnost suchem se tím nevyřešila. Se
stávajícím porostem bychom tu měli tři měsíce z roku
troud namísto trávníku,“ shrnuje Ivan Češka
uskutečněný projekt i vizi budoucí podoby
parku.
Kouzlo údolí
„Víš-li pak, který to obraz byl, jenž mne stále, jakoby
sladké kouzlo, obetkával, po němž jsem stále toužila jako po ztraceném ráji? Víš to? Mé krásné mládí,
sladká samota, ve které jsem žila, prosté vychování,
jakého jsem požívala, krátce ideální dívčí život, ta
čistá krásná poesie, ráj našeho života – to to bylo!
Nikdo z vás nevidí milé Ratibořice tak krásnými jako
já! Vy vidíte v nich prostotu skutečnosti, mně zůstaly
rájem! Každý kámen, každou květinu ještě vidím, jak
to bylo, dokud jsem byla děvčátkem,“ napsala Božena Němcová roku 1856 v dopise své sestře Adéle. Její vášeň pro Ratibořice a jejich
okolí pochopíme, když se vydáme od zámku a po Bathildině stezce sestoupíme dolů
do údolí. Ocitneme se na místech, nad kterými jako by čas nevládl svou ničivou silou.
Při návštěvě Starého bělidla a Rudrova
mlýna se ocitneme přímo ve světě postav
spisovatelčina slavného románu. A pod
staletými stromy můžeme romanticky snít
o krásné a záhadné paní kněžně a její půvabné schovance.
První zastávkou v údolí je Rudrův mlýn,
jedno z dějišť Babičky. Dole u mlýna je vysoká kamenná ohradní zeď a za ní se nachází takzvaná kuchyňská zámecká neboli
zásobní zahrada. V ní se pěstovalo ovoce,
zelenina a květiny na řez pro zámek v Ratibořicích i pro Náchod, neboť obě panství
měla společného majitele. Některé zplanělé
ovocné stromy se vykácely, ty, které v zahradě zůstaly, byly ozdraveny a naopak
za ty vykácené tu byly vysazeny původní,
staré odrůdy, o kterých je doloženo, že se
v zahradě kdysi pěstovaly.
V padesátých letech, kdy se Ratibořice
staly státním zámkem, si Výzkumný ústav
v Holovousích nabral ze zahrady řízky
a všechny původní odrůdy má ve své bance. Díky tomu se mohly po letech do zásobní zahrady vrátit.
Foto: archiv SFŽP ČR
Foto: archiv SFŽP ČR
V padesátých letech, kdy se Ratibořice staly státním zámkem, si Výzkumný ústav v Holovousích nabral ze zahrady
řízky a všechny původní odrůdy má ve své bance. Díky
tomu se mohly po letech do zásobní zahrady vrátit.
K budovám mlýna podél vodního náhonu vede lipová alej, která byla v rámci téhož projektu také zregenerována. Zásobní
zahrada a alej ke mlýnu představují přilehlé
plochy, které projekt regenerace zeleně zámeckého parku v Ratibořicích zahrnoval.
Záchrana údolí
Projekt byl realizován v loňském roce.
Na ploše přesahující čtyři hektary bylo vysazeno 772 a ošetřeno 254 dřevin. Od původní inventarizace k loňské realizaci uběhlo šest let. „Zhruba tři roky jsme čekali na peníze,“
vzpomíná Ivan Češka. V procesu žádání
o dotaci se podle jeho slov muselo postupovat standardně, podle předpisů, na veškeré
fáze projektu byla vypsána řádná výběrová
řízení: na inventarizaci, na manažera projektu, na projektanta vyhotovení projektu
i na realizační firmu.
Ivana Češku mrzí, že projekt nemohl
zahrnout regeneraci celého údolí. „Nejde ani
tak o výzvy, ze kterých by bylo možné čerpat, ale spíše
aby státní správa vzala na vědomí údolí coby velký
celek, kterým je, a ne jen zámecký park v užším slova
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
smyslu. Prostě aby se národní přírodní památka rozšířila na celý ten prostor,“ vysvětluje.
Jeho strategie zní: „Vzhledem ke stávající rozpínavosti měst a obcí začíná památková péče konečně
využívat jednoho institutu, který je v zákoně o památkové péči zakotven už dávno, ale kterého se využívalo
málo.“ Jde o prohlášení takzvaných krajinných památkových zón, které obsahují
všechny stupně památek a v širším kontextu je také – laicky řečeno – chrání od průniku nechtěné civilizace. „Konkrétně tím mám
na mysli, že jde o to, aby nám tady na druhé straně,
pohledově od zámku, nestály paneláky nebo lidové
baroko, což by se za stávající situace klidně mohlo
stát. Města využívají každého pozemku a představte
si, jak lákavá by pro developery musela být parcela
s výhledem na zámek. Byl bych rád, kdyby do této
krajinné památkové zóny, na které už pracujeme, bylo
zahrnuto skutečně celé údolí. Prohlášení krajinné
památkové zóny s sebou samozřejmě přináší určité regulativy, takže by například byly stanoveny hranice,
kam až může proniknout případná zástavba a podobně, aby stávající prostředí zůstalo zachováno,“ uzavírá své vize o budoucím statusu a podobě
Babiččina údolí Ivan Češka.
narozena nejspíše 4. února 1820 ve Vídni, vlastním jménem Barbora Panklová,
byla ve 40. a 50. letech 19. století spolu
s K. H. Borovským, J. K. Tylem
a K. J. Erbenem v popředí české
literatury. Němcová byla dcerou české
služky a panského kočího, rakouského
Němce. Její původ je zpochybňován,
někteří tvrdí, že by mohla být nemanželskou dcerou sestry vévodkyně
Zaháňské a že ji manželé Panklovi
adoptovali. Po jejím narození se rodina
usadila v Ratibořicích u České Skalice
na statcích vévodkyně Zaháňské.
Němcová neměla žádné zvláštní vzdělání. Do školy chodila v České Skalici,
v dětství na ni měla velký vliv její babička
Magdalena Novotná, která byla tkadlenou. „Babička nebyla zdaleka taková,
jak ji spisovatelka popisuje. Stejně tak
nebyly ideální ani vztahy v rodině,
zejména mezi matkou a babičkou,
která ani tady v Ratibořicích nezemřela.
Němcová neměla lehký život, a tak si
chtěla vysnít alespoň tuto životní etapu,
své dětství,“ říká Ivan Češka. Skutečné
osudy spisovatelčiny rodiny byly tak
šedivé a neutěšené, jako je dnes zdejší
hospodářská budova, v jejímž přízemí se
nachází skutečný byt Panklových. Pokud
tedy paní kněžna pozvala děti na zámek,
měly to jen pár metrů. Když chtěla malá
Barbora Panklová přeběhnout do zámecké knihovny, kam měla prakticky
jako jediné dítě zaměstnanců přístup,
mohla vyrazit nalehko, v pantoflích.
Vztah paní kněžny k Němcové návštěvníky velmi zajímá. Není divu, že nad
ním visí otazníky a vzrušuje jak laickou,
tak odbornou veřejnost. Samotný doložený fakt, že měla přístup do knihovny,
což ji nejspíš nasměrovalo k literatuře,
dále svatební dary od vévodkyně,
vybavení na svatbu, to všechno vede
ke spekulacím, jak to mezi Zaháňskou
a Němcovou vlastně bylo. Je to hlavní
téma, které tu lidé nejčastěji otevírají.
Někteří odborníci vyslovují hypotézu,
že Božena Němcová byla nemanželskou dcerou Kateřiny Zaháňské, nebo
spíše její sestry Dorothy, a mladého
hraběte Karla Clam-Martinice. Tuto
domněnku podporuje kromě vřelého
vztahu „paní kněžny“ k literátce i jejich
podoba a zřejmě i vyšší věk Boženy
Němcové (uvádí se alternativní rok
narození 1816 nebo 1817).
Kdyby Božena Němcová neumístila
do Ratibořic svůj poutavý příběh,
zámek by potkal osud stovek a tisíců
venkovských panských sídel: stalo by se
z něj sídlo státního statku, nějaké firmy
nebo obecního úřadu. Spisovatelka tak
zajistila tomuto krásnému místu nejen
slávu, ale i další život.
21
AKTUÁLNÍ VÝZVY
TŘINÁCT AKTUÁLNĚ OTEVŘENÝCH
VÝZEV OPŽP PODPOŘÍ PESTROU
ŠKÁLU PROJEKTŮ
Operační program Životní prostředí v současnosti přijímá žádosti o dotace ve třinácti
výzvách. Žadatelé mohou předkládat projekty zaměřené na ochranu přírody
a péči o přírodu a krajinu, zlepšování kvality ovzduší nebo energetické úspory,
ale i na další typy projektů. Priorita přináší stručný přehled otevřených výzev.
Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách
programu www.opzp.cz.
22
9. výzva: Významně
chráněná území
13. výzva: Revitalizace
vodních toků a niv
14. výzva: Podpora
rybích přechodů
Podání žádosti od: 14. 8. 2015
Podání žádosti do: 31. 12. 2016
Alokace: 750 000 000 Kč
Podání žádosti od: 14. 8. 2015
Podání žádosti do: 31. 12. 2016
Alokace: 1 250 000 000 Kč
Podání žádosti od: 14. 8. 2015
Podání žádosti do: 31. 12. 2016
Alokace: 500 000 000 Kč
Výzva je určena Agentuře ochrany
přírody a krajiny ČR, Správě jeskyní ČR
a správám národních parků. Podpořeny
budou projekty na implementaci území
Natura 2000, plánování a zajišťování
péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace,
národní přírodní památky a lokality soustavy území Natura 2000 včetně zlepšení
stavu návštěvnické infrastruktury.
Výzva je zaměřena na posilování přirozených funkcí krajiny. Podmínkou je, aby
podpořené projekty zvýšily ekologickou
stabilitu krajiny a obnovily přirozený
vodní režim v ní. Dotaci mají šanci získat
projekty, které vytvoří nebo obnoví přírodě blízká koryta vodních toků, a to včetně
navazujících říčních ramen. Základní podmínkou je, že projekty musí vyplývat z plánů povodí. Podávat žádosti o podporu
v prvním kole lze do konce letošního roku,
konečnou žádost v rámci druhého kola až
do konce roku 2017. Oprávněnými žadateli
jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města,
svazky obcí, organizační složky státu,
státní podniky a organizace, příspěvkové
organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké
školy a školská zařízení, nestátní neziskové
organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti
a družstva, podnikatelské subjekty a osoby
samostatně výdělečně činné.
Cílem 14. výzvy je zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích. Mezi
podporovaná opatření patří zejména
výstavba nových rybích přechodů, odstranění migračních překážek na vodních tocích nebo obnova konektivity
vodního toku s nivními biotopy. Projekty
musí vyplývat z Koncepce zprůchodnění
říční sítě ČR. Oprávněnými žadateli jsou
v rámci této výzvy kraje, obce a města,
svazky obcí, organizační složky státu,
státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce,
vysoké školy a školská zařízení, nestátní
neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní
společnosti a družstva, podnikatelské
subjekty a podnikající fyzické osoby.
17. výzva:
Kvalita ovzduší
18. výzva:
Environmentální rizika
20. výzva:
Energetické úspory
Podání žádosti od: 15. 10. 2015
Podání žádosti do: 14. 10. 2016
Alokace: 200 000 000 Kč
Podání žádosti od: 15. 10. 2015
Podání žádosti do: 14. 10. 2016
Alokace: 60 000 000 Kč
Podání žádosti od: 15. 10. 2015
Podání žádosti do: 14. 10. 2016
Alokace: 200 000 000 Kč
Výzva nabízí podporu projektům
na zlepšení systému sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší
a souvisejících meteorologických aspektů. Oprávněnými žadateli jsou kraje,
obce a města, svazky obcí, městské části
hl. m. Prahy, organizační složky státu,
státní podniky, příspěvkové organizace,
veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská
zařízení a nestátní neziskové organizace.
Podpořeny budou například projekty
na výstavbu a obnovu systémů sledování
kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém
či regionálním měřítku nebo projekty
realizace infrastruktury pro identifikaci
zdrojů znečišťování, správu a zpracování
dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů
pro modelování atmosféry aj.
Na projekty rozvoje technologií a postupů
přispívajících ke zvýšení bezpečnosti při
nakládání s chemickými látkami je zaměřena 18. výzva. Podpořeny budou projekty
vytvoření expertních center REACH
a center prevence rizik, prevence závažných chemických havárií, ale i projekty, jež
umožní náhradu nebo rekonstrukci stacionárních jednotek, v nichž jsou vyráběny,
zpracovávány, skladovány nebo přepravovány chemické látky. Dotaci mohou získat
i projekty na vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a nástrojů pro
tvorbu a aplikaci metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci
závažných chemických havárií. Oprávněnými žadateli jsou například kraje, obce
a města, svazky obcí, organizační složky
státu, státní podniky, státní organizace,
příspěvkové organizace, veřejné výzkumné
instituce, vysoké školy a školská zařízení,
nestátní neziskové organizace, církve, obchodní společnosti a družstva, podnikající
fyzické osoby, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, společenství
vlastníků jednotek a zájmová sdružení
právnických osob.
Cílem výzvy je urychlit zavedení povinnosti výstavby budov s téměř nulovou
spotřebou energie. Budovy veřejného
sektoru mají jít v této oblasti příkladem.
Dotaci je možné získat na vícenáklady
na dosažení pasivního energetického
standardu v případě výstavby nových
budov. V rámci specifického cíle nebude
poskytována podpora na výstavbu
bytových a rodinných domů. Oprávněnými příjemci podpory jsou kraje, obce
a města, svazky obcí, organizační složky
státu, příspěvkové organizace, veřejné
výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce a vysoké školy a školská zařízení.
27. výzva: Národně
významná chráněná
území
Podání žádosti od: 30. 3. 2016
Podání žádosti do: 31. 5. 2016
Alokace: 125 600 000 Kč
Výzva je zaměřena na specifický cíl 4.1 –
zajistit příznivý stav předmětu ochrany
národně významných chráněných území
prioritní osy 4 Operačního programu
Životní prostředí. Dotaci je možné získat
například na péči o bezlesí, lesní společenstva, vodní útvary a mokřadní biotopy, likvidaci invazních a expanzivních
druhů, opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního
dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky aj. Výzva je určena zejména vlastníkům a nájemcům pozemků,
orgánům státní správy a organizacím
podílejícím se na ochraně přírody a krajiny, žádat ale mohou všichni žadatelé
kromě krajů a nepodnikajících fyzických
osob. Podmínkou je realizace projektu
na zvláště chráněném území národního významu. To jsou území národních
parků, chráněných krajinných oblastí,
národní přírodní rezervace a národní
přírodní parky a lokality soustavy Natura 2000. Výzva je kolová, s jednokolovým
modelem hodnocení žádostí. Žádosti
přijímá a hodnotí Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR.
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
28. výzva: Posílení
biodiverzity
Podání žádosti od: 30. 3. 2016
Podání žádosti do: 31. 5. 2016
Alokace: 130 000 000 Kč
Podpořeny budou projekty zaměřené
na péči o vzácné druhy ve volné krajině
i urbanizovaném prostředí a jejich biotopy
včetně obnovy a tvorby těchto biotopů.
Dotaci je ale možné získat i na péči o cenná
stanoviště a jejich obnovu a tvorbu. Týká
se to například rašelinišť, písčin a stepních
biotopů. Dotace lze čerpat též na naučné
tabule, naučné stezky včetně jejich zpřístupnění například prostřednictvím povalových
chodníků za podmínky, že se nacházejí
na území přírodních památek a přírodních
rezervací a interpretují jejich přírodní hodnoty. Podporovány jsou i projekty prevence
šíření a omezování výskytu invazních
druhů, včetně jejich sledování a hodnocení
rizik s nimi spojených, a projekty zaměřené
na předcházení, minimalizaci a nápravy
škod způsobených zvláště chráněnými
druhy živočichů na zemědělských a lesnických kulturách, hospodářských zvířatech,
stavbách nebo vodních dílech.
29. výzva: Voda
v krajině a přirozené
funkce krajiny
Podání žádosti od: 8. 4. 2016
Podání žádosti do: 30. 6. 2016
Alokace: 287 500 000 Kč
Alokace 29. výzvy (specifický cíl 4.3 –
posílit přirozené funkce krajiny) je
287,5 milionu korun, přičemž 230 milionů korun je určeno na podporu
zadržování vody v krajině, zbytek
ve výši 57,5 milionu korun pak na další
opatření. Peníze budou směřovat hlavně
do vzniku a obnovy malých vodních
nádrží, tůní či mokřadů, na revitalizace
a realizaci přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnovu korytotvorných
procesů, ale též na realizaci travních
pásů, průlehů, zakládání a obnovu mezí
a remízů, vytváření krajinné mozaiky,
zlepšení druhové a prostorové skladby lesních porostů nebo na zakládání
a obnovu územních systémů ekologické
stability (ÚSES). Právě tato opatření
zvyšují přirozené retenční funkce krajiny a jejich realizace má významný vliv
na zadržení vody v krajině. Šanci získat
podporu mají i projekty zprůchodnění
migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Další
podporovanou aktivitou jsou například
liniové výsadby a ošetření dřevin podél
cest a silnic či obnova historické cestní
sítě a její doprovodné vegetace. V rámci
výzvy není možné podpořit realizaci
plánů ÚSES.
23
AKTUÁLNÍ VÝZVY
30. výzva: Obnova
sídelní zeleně
Podání žádosti od: 30. 3.2016
Podání žádosti do: 31. 5.2016
Alokace: 272 000 000 Kč
Ve 30. výzvě (specifický cíl 4.4 – zlepšit
kvalitu prostředí v sídlech) mají šanci
uspět žadatelé s projekty na zakládání
a obnovu funkčně propojených ploch
a prvků sídelní zeleně, jako jsou třeba
parky, zahrady, sady, uliční stromořadí,
aleje, lesoparky, remízky nebo průlehy.
Dotaci lze získat na liniové, skupinové
i solitérní výsadby, včetně zatravněných
ploch s preferencí druhově bohatých
trávníků. Podporovány jsou i revitalizační zásahy u stávajících ploch, například
ošetření stromů nebo doplnění stávající
výsadby. Revitalizované plochy musí
být v zastavěném území obce nad
500 obyvatel, vymezené v územním plánu jako zeleň ve veřejném prostranství
nebo jako plochy zeleně nebo vymezené
v rámci systému sídelní zeleně nebo jako
plochy, jejichž podmínky zajišťují ochranu před zastavěním a umožňují využití
jako zeleň. Součástí opatření na realizaci
ploch a prvků zeleně může být obnova
a zakládání doprovodných vodních
prvků a ploch přírodě blízkého charakteru (tůní, mokřadů, průlehů apod.) či
realizace cest a pěšin s polopropustným
a propustným povrchem.
24
34. výzva:
Protipovodňová
opatření
35. výzva:
Protipovodňová
opatření
Podání žádosti od: 1. 3.2016
Podání žádosti do: 31. 5.2016
Alokace: 1 300 000 000 Kč
Podání žádosti od: 1. 3.2016
Podání žádosti do: 31. 5.2016
Alokace: 350 000 000 Kč
Podpořeny budou projekty na zlepšování
kvality vod a snižování rizika povodní,
konkrétně zajištění povodňové ochrany
intravilánu. Mezi podporované aktivity
patří realizace opatření podporujících
přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách, například snížení kapacity koryta
a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt a tůní, zvýšení kapacity
vodních koryt složeným profilem, vložení stěhovavé kynety pro běžné průtoky
v intravilánu obcí, úpravy nevhodného
opevnění apod. Podporu mohou ale získat i projekty zaměřené na hospodaření
se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků nebo
projekty na obnovu, výstavbu a rekonstrukce vodních děl sloužících k ochraně
před povodní. V rámci této výzvy lze
získat dotaci i na stabilizování a sanace
svahových nestabilit ohrožujících zdraví,
majetek a bezpečnost obsažených v Registru svahových nestabilit.
Stejně jako 34. výzva je i 35. výzva
zaměřena na protipovodňová opatření. V jejím rámci je však možné získat
dotaci na analýzy odtokových poměrů
včetně návrhů možných protipovodňových opatření a budování a rozšíření
varovných, hlásných, předpovědních
a výstražných systémů na lokální úrovni
a na digitální povodňové plány. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města,
svazky obcí, městské části hl. m. Prahy,
organizační složky státu, státní podniky,
příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská
zařízení a nestátní neziskové organizace.
36. výzva: Staré
ekologické zátěže
Podání žádosti od: 1. 4.2016
Podání žádosti do: 30. 6.2016
Alokace: 600 000 000 Kč
36. výzva podpoří projekty na sanaci nejvážněji kontaminovaných lokalit. Výzva
je určena zejména subjektům zajišťujícím
odstraňování ekologických zátěží. Maximální dotace činí u všech podporovaných opatření až 85 procent uznatelných
nákladů. Mezi podporované aktivity patří
projekty zaměřené na sanace dlouhodobých havárií ohrožujících podzemní vody,
náhodně objevené ekologické zátěže bez
majitele anebo sanace z ekologického
hlediska jinak rizikových lokalit. To jsou
například skládky pesticidů nebo lokality
obsahující polychlorované bifenyly. Výzva
je omezena na sanace takzvaně nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých
byla analýzou rizik ověřena kontaminace
představující neakceptovatelné riziko pro
lidské zdraví či ekosystémy a kterým byla
přidělena priorita A3, A2. O dotaci v rámci 36. výzvy je možné zažádat i na úhradu
realizace průzkumných a doprůzkumných prací a také zpracování analýz rizik
kontaminovaných nebo potenciálně
kontaminovaných lokalit. Analýza rizika
kontaminované lokality je uznatelným
nákladem projektové přípravy pouze
za předpokladu, že se její realizace aktivně zúčastní odbor environmentálních
rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí. Uznatelným nákladem
není nákup pozemků a staveb.
Nová zelená úsporám vloni přijala
více než 6,5 tisíce žádostí o dotaci
Programy Zelená úsporám a Nová zelená úsporám
spolu s investory „napumpují“ do roku 2020
do českého stavebnictví zhruba 80 miliard korun.
Alespoň tak to odhaduje Ministerstvo životního prostředí.
M
inistr životního prostředí Richard Brabec předložil vládě ČR bilanční zprávu
programu Nová zelená úsporám za loňský
rok. Vloni podalo žádost o dotaci celkem
6 693 žadatelů s požadovanou výší dotace
přes 1,5 miliardy korun. Celkové náklady
na realizaci opatření přesáhly 5 miliard korun. Na konci roku přitom byla proplacena
dotace u více než 1 200 projektů. Další projekty byly proplaceny na začátku letošního
roku a peníze na účty příjemců podpory odcházejí každý týden. Celkem 6 693 žádostí
míří na 13 520 různých opatření zaměřených
na energetické úspory.
Kontinuální výzvy
„Poté co jsme vloni v říjnu otevřeli průběžnou výzvu
v NZÚ pro rodinné domy, pokračujeme letos průběžnou výzvou i pro pražské bytovky. Pro žadatele to znamená méně stresu, protože svou žádost mohou podat
podle svých momentálních finančních možností kdykoliv do roku 2021. Letos očekáváme, že z programu
přerozdělíme na dotacích pro rodinné i bytové domy
zhruba 2 miliardy korun,“ říká ministr životního
prostředí Richard Brabec.
Dotace směřovaly zejména na nízkoenergetická opatření u rodinných domů po celé
republice. Nejvíce žádostí přišlo z Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje. Aktuálně je vedle kontinuální
výzvy otevřena i kontinuální výzva na nízkoenergetická opatření pro majitele bytových domů na území Prahy.
„Díky současnému nastavení lze opatření skládat
jako puzzle podle aktuálních finančních možností
PROGRAM NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM
je v České republice nejefektivnějším
programem zaměřeným na úspory
energie v budovách pro bydlení. Úspory
v konečné spotřebě energie u rodinných
domů vykazují 861 TJ na poskytnutou
1 miliardu korun z programu. Konec
programu je stanoven na rok 2021.
„Rád bych majitele rodinných a bytových domů k šetření na výdajích
za energie a zhodnocení nemovitosti
povzbudil v tom, aby přípravu žádosti
nenechávali na poslední chvíli. Rok
2021 se zdá jako vzdálená budoucnost, ale zkušenosti ukazují, že časová
rezerva je u větších renovací důležitá,“
povzbuzuje žadatele ministr životního
prostředí Richard Brabec.
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
žadatelů. Nová zelená úsporám pak přináší výrazný
impuls pro české stavebnictví a pracovní trh. Program
je financován z výnosů z emisních povolenek,“ vysvětluje Brabec.
Novinky v programu
Ministerstvo začalo v loňském roce z programu podporovat i malé fotovoltaické systémy do 10 kWp pro domácnosti či nákup
ostrovních baterií pro ukládání energie.
Obdobné rozšíření podpory o fotovoltaické
systémy do 30 kWp bylo letos spuštěno i pro
segment bytových domů.
Co se týče modelu kontinuální výzvy,
inspirovalo se Ministerstvo životního prostředí v sousedním Německu. Její výhoda
spočívá v tom, že žadatelé o dotaci mohou
podat svou žádost kdykoliv až do konce
trvání programu. Nejsou tedy omezeni
termíny příjmu a ukončení příjmu žádostí
o dotace. „Každý si tak může naplánovat čerpání
peněz z programu podle svých finančních možností
a potřeb, dotovaná nízkoenergetická opatření přitom
může realizovat i na etapy. Po čerpání jedné dotace
si klidně může zažádat o další,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR
Petr Valdman.
Program je financován z výnosů z emisních povolenek, které ČR uskuteční na evropském trhu. Plných 50 procent výnosů
z prodeje je příjmem programu Nová zelená
úsporám, 50 procent putuje Ministerstvu
průmyslu a obchodu, které z nich dotacemi podporuje nízkoenergetická opatření.
Příjem NZÚ z prodeje emisních povolenek v roce 2015 přesáhl 1,5 miliardy korun, předloni činil cca 500 milionů korun.
Aktuální odhad celkových výnosů z povolenek pro program NZÚ od roku 2013
do roku 2020 je 20 miliard korun. Cena
povolenek na trhu totiž v posledním roce
poklesla.
Přínos ekonomice
Programu Nová zelená úsporám, a zejména nově vyhlášených kontinuálních výzev
si cení i zástupci stavebních firem a asociací. „Když plánujete investici do vyškolení pracovníků nebo do výrobní linky, potřebujete předvídatelné
prostředí. Kontinuální výzva, která je ve střední
a východní Evropě zcela unikátní, odstranila na trhu
vlny, které neprospívaly žadatelům ani firmám.
Výstavba a renovace budov je motorem ekonomiky
v regionech, dává práci zejména malým a středním
firmám,“ tvrdí ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.
ECHO
15 677 kontrol
Česká inspekce životního prostředí
provedla v loňském roce na 15 677 kontrol a rozdala pokuty za téměř 136 milionů korun. Zatímco částka vybraná
na pokutách meziročně klesla, zvýšil se
počet uložených opatření k nápravě.
Podle ředitele inspekce Erika Geusse má
tento postup lepší dopady na zlepšení
životního prostředí. Nejvyšší, pětimilionovou pokutu dostala loni společnost
Demolice Recyklace za porušení zákona
o odpadech. Firma použila směs odpadů o hmotnosti 47 328 tun k terénním
úpravám na pozemcích v blízkosti Mýta
na Rokycansku. Do země zakopala recyklát stavebních odpadů, kusy betonu,
zámkovou dlažbu, asfalt a kabely.
Otevřené jeskyně
Správa jeskyní České republiky
otevřela na přelomu března a dubna
veřejnosti první jeskyně. Výjimkou byly
Jeskyně Na Turoldu, ve kterých zimují
netopýři, na jejichž probuzení se čekalo. Správa pečuje o čtrnáct jeskynních
komplexů na území Čech, Moravy
a Slezska. Všechny jsou součástmi
zvláště chráněných území podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jeskyně
každoročně navštíví přes půl milionu
turistů. Loni byly dokončeny nové
provozní budovy u Punkevních jeskyní
a u Javoříčských jeskyní. Do provozu
bylo uvedeno také nové informační
středisko u propasti Macocha.
Voda – základ života
Ministerstvo životního prostředí se stalo
patronem neziskového projektu Voda
– základ života, jehož ambicí je stát se
největším informačním portálem o vodě
v ČR. Generálním partnerem projektu
je společnost Heineken, komerčními
partnery například ČEZ, Skanska nebo
Úpravna vody Želivka. „Je třeba vytvořit
poptávku po tématech o vodě a problematice, která s ní souvisí, a to nejenom
v době sucha nebo povodní, ale jako
po stálém tématu, které přesáhne volební období jedné vlády. I proto jsme stáli
u zrodu nového informačního portálu
Voda základ života.cz,“ vysvětlil účast
na projektu ministr životního prostředí
Richard Brabec.
25
HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP
Identifikace oblasti podpory
Prioritní
osa
Specifický cíl
1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění
do povrchových i podzemních vod
z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících
látek do povrchových a podzemních vod
1.2 Zajistit dodávky pitné vody
v odpovídající jakosti a množství
1
1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu
1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření
2
3
Číslo
výzvy
Podporované aktivity
Základní plánované údaje o výzvě
Příjemci
bez omezení, dle PD; v případě že
žadatelem není obec / město /
dobrovolný svazek obcí / městská
část, musí být žadatel zároveň
vlastníkem vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu
ve smyslu zák. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích
Cílové skupiny
Předpokládané datum
zahájení příjmu žádostí
Předpokládané datum
ukončení příjmu žádostí
kolová (soutěžní)
17. 10. 2016
19. 1. 2017
2 600 000 000
kolová (soutěžní)
17. 10. 2016
19. 1. 2017
250 000 000
kolová (soutěžní)
17. 10. 2016
19. 1. 2017
740 000 000
Druh výzvy
Alokace plánované
výzvy – podpora EU
42
aktivita 1.1.1 a 1.1.2
38
aktivita 1.1.3 (pouze opatření na ČOV a záchytné
zdrže na kanalizaci pro veřejnou potřebu)
43
bez omezení, dle PD
34
bez omezení, dle PD
bez omezení dle PD
kolová (soutěžní)
1. 3. 2016
31. 5. 2016
1 300 000 000
45
bez omezení, dle PD
bez omezení dle PD
kolová (soutěžní)
1. 11 . 2016
31. 12. 2016
1 100 000 000
35
omezení na aktivity 1.4.1 a 1.4.3
aktivita 1.4.1 – studie odtokových poměrů a podklady
pro vymezení území se zvláštní povodní
bez omezení dle PD
kolová (soutěžní)
1. 3. 2016
31. 5. 2016
350 000 000
37
aktivita 1.4.2
ČHMÚ – dle PD
průběžná (nesoutěžní)
1. 7. 2016
31. 8. 2016
150 000 000
46
omezení na aktivitu 1.4.1 – zpracování podkladů
pro stanovení záplavových území
a map povodňového ohrožení
podniky Povodí
průběžná (nesoutěžní)
1. 11. 2016
31. 12. 2016
150 000 000
kolová (soutěžní)
1. 11. 2016
31. 12. 2016
150 000 000
15. 10. 2015
14. 10. 2016
200 000 000
veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací
pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích
veřejný sektor
47
aktivita 1.4.3
bez omezení dle PD
2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení
a předpovídání vývoje kvality ovzduší
a souvisejících meteorologických aspektů
17
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
veřejný sektor
průběžná (nesoutěžní)
3.1 Prevence vzniku odpadů
40
aktivity 3.1.1
bez omezení, dle PD
kraje, města, obce, původci odpadu,
podnikatelské subjekty
kolová (soutěžní)
1. 9. 2016
30. 11. 2016
100 000 000
3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického
využití odpadů
41
aktivity 3.2.1, 3.2.2 (mimo projekty kompostáren),
3.2.3 (pouze bioplynové stanice) a 3.2.4
bez omezení, dle PD
kraje, města, obce, původci odpadu,
podnikatelské subjekty
kolová (soutěžní)
1. 9. 2016
30. 11. 2016
850 000 000
36
aktivity 3.4.2 a 3.4.3
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
kolová (soutěžní)
1. 4. 2016
30. 6. 2016
600 000 000
44
aktivity 3.4.2 a 3.4.3
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
kolová (soutěžní)
1. 10. 2016
31. 12. 2016
500 000 000
18
bez omezení, dle PD
veřejnoprávní subjekty
subjekty angažující se v oblasti omezování
environmentálních rizik
průběžná (nesoutěžní)
15. 10. 2015
14. 10. 2016
60 000 000
9
bez omezení, dle PD
AOPK ČR, NP, správy jeskyní
orgány ochrany přírody pro chráněná území národního
významu a území soustavy NATURA 2000
průběžná (nesoutěžní)
14. 8. 2015
31. 12. 2016
750 000 000
31
bez omezení, dle PD
kraje
průběžná (nesoutěžní)
30. 5. 2016
31. 12. 2017
250 000 000
27
dle PD, vyjma opatření na impementaci soustavy
Natura 2000 a plánování péče o území
národního významu
dle PD vyjma krajů, AOPK ČR,
NP, správy jeskyní
kolová (soutěžní)
30. 3. 2016
31. 5. 2016
125 600 000
28
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy
a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny
kolová (soutěžní)
30. 3. 2016
31. 5. 2016
130 000 000
14
aktivita 4.3.1
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, správci povodí
a správci vodních toků
průběžná (nesoutěžní)
14. 8. 2015
31. 12. 2016
500 000 000
13
aktivita 4.3.3
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, správci povodí
a správci vodních toků
průběžná (nesoutěžní)
14. 8. 2015
31. 12. 2017
1 250 000 000
29
dle PD, vyjma opatření „zpracování plánů ÚSES”
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se
na ochraně přírody a krajiny, správci povodí
a správci vodních toků
kolová (soutěžní)
8. 4. 2016
30. 6. 2016
287 500 000
32
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se
na ochraně přírody a krajiny, správci povodí
a správci vodních toků
kolová (soutěžní)
15. 8. 2016
17. 10. 2016
367 000 000
30
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků
kolová (soutěžní)
30. 3. 2016
31. 5. 2016
272 000 000
3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit
ekologické zátěže
3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet
systémy jejich řízení
4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany
národně významných chráněných území
4.2 Posílit biodiverzitu
4
4.3 Posílit přirozené funkce krajiny
4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlechh
5
Zacílení výzvy
orgány ochrany přírody pro chráněná území národního
významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci
a nájemci pozemků
33
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků
kolová (soutěžní)
15. 8. 2016
17. 10. 2016
345 500 000
5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov
a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie
39
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
vlastníci veřejných budov
kolová (soutěžní)
1. 9. 2016
28. 2. 2017
5 000 000 000
5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu
nových veřejných budov
20
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
stavebníci
průběžná (nesoutěžní)
15. 10. 2015
14. 10. 2016
200 000 000
Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2016.
Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz.
PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2016
PD = programový dokument OPŽP
26
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
27
OTÁZKY
AKTUALITY
A ODPOVĚDI
Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní
prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná
Zelená linka 800 260 500. Profesionálně vyškolení pracovníci
radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně
zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky
odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá.
ČISTOTA
VODY
KVALITA
OVZDUŠÍ
ZPRACOVÁNÍ
ODPADU
OCHRANA
PŘÍRODY
ENERGETICKÉ
ÚSPORY
totiž jen zařízení sloužící k tomu, aby se – velmi zjednodušeně řečeno – související prach
(tuhé znečišťující částice) z těchto zdrojů
znečištění na cesty a silnice vůbec nedostal.
Více viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020, dokument
najdete na adrese www.opzp.cz/obecne-pokyny/dokumenty. Na základě stručného
popisu v dotazu nemůžeme jednoznačně
posoudit přijatelnost projektu, předběžně
se ale obávám, že uvedený projekt nebude
splňovat podmínky programu, a nebude tak
podpořitelný.
Na září 2016 je plánována výzva pro
opatření „výstavba a modernizace zařízení
pro sběr, třídění a úpravu odpadů“ (3.2.1).
Chtěl bych se dotázat, zda bude v rámci této
výzvy podporováno pořízení kompostérů
pro domácí kompostování a dále zda bude
Je možné předložit do programu
OPŽP projekt rekonstrukce břehové nádrže
na jednom břehu potoka? Naším městem
protéká potok, na němž v minulých letech
došlo několikrát k povodním. Část toku
je zatrubněna, část je vedena v původním
korytě, které je ale nutné v některých částech rekonstruovat tak, aby byla zajištěna
dostatečná průtočnost. Projekt by spočíval
v rekonstrukci břehové nádrže na pravém
břehu koryta. Opevnění koryta bude provedeno v délce 30 metrů, zatrubnění 10 metrů
(bude navazovat na stávající zatrubnění),
dále betonový vývar v délce 3 metry, úprava
břehu koryta kamennou rovnatinou a zakončení příčným prahem. Bylo by možné
náš záměr předložit do některé ze stávajících, případně plánovaných výzev? Pokud
ano, kdy je možné takovou výzvu očekávat?
Pro popsaný projekt možnost podpory
z OPŽP nevidíme. Z popisu je totiž zřejmé,
že se nejedná o přírodě blízkou úpravu koryta vodního toku a nivy za účelem zajištění
povodňové ochrany intravilánu (viz kamenné
břehy, zatrubnění, betonové části aj.), přičemž v OPŽP 2014–2020 jsou podporována
právě řešení přírodě blízká . Pokud byste tedy
chtěli získat dotaci na úpravu koryta potoka,
bylo by to obecně možné v rámci specifického cíle 1.3, pak by ovšem bylo třeba projekt
přepracovat z popsaného technického řešení
protipovodňové ochrany na podporované
řešení přírodě blízké. V rámci OPŽP (aktivita
1.3.1) lze totiž podpořit provedení celkových
přírodě blízkých úprav koryta vodního toku
a nivy (s převahou přírodě blízkých úprav)
s pozitivním vlivem na povodňovou ochranu intravilánu. Projekt musí být v souladu
s platnou metodikou Ministerstva životního
prostředí, která stanoví postup při navrhování těchto přírodě blízkých protipovodňových
opatření.
Dle kritérií přijatelnosti platí například, že
návrh revitalizované kynety koryta zajišťuje
v rozsahu území využitelného pro revitalizaci
zlepšení současného ekologického stavu vod
(úprava kynety do potenciálního geomorfo-
28
logického typu přirozeného toku), migrační
prostupnost a potřebný transport splavenin.
Projekt zachovává (případně zvyšuje) průtočnou kapacitu stanovenou pro danou obec
či město a nezvyšuje povodňové nebezpečí.
Projekt obsahuje posouzení transformačního
účinku protipovodňového opatření a nezhoršuje povodňové riziko dále po toku.
Dle hodnoticích kritérií by projekt, pokud je
to možné, měl obsahovat následující úpravy:
• úplné či částečné odstranění nevhodného
opevnění koryta vodního toku,
• odstranění migračních překážek,
• zlepšení morfologie koryta vodního toku,
• úprava zemních břehů do mírnějších a proměnlivých sklonů a jejich případná stabilizace,
• výsadba doprovodných dřevin spolu se
zatravněním břehů a okolí vodního toku
(např. realizace ochranných zatravněných
pásů podél vodního toku),
• obnova původních a tvorba umělých říčních ramen a meandrů, povodňových průlehů a bypassů,
• tvorba složeného profilu koryta a vložení
členité kynety pro běžné průtoky,
• otvírání nivních ploch pro povodňové rozlivy a jejich vhodné úpravy.
Více je uvedeno v Pravidlech pro žadatele
a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 (tzv.
PrŽaP), dokument je na adrese http://www.
opzp.cz/obecne-pokyny/dokumenty. Na této
adrese najdete také harmonogram plánovaných výzev pro rok 2016.
Otevření výzvy, která by mohla být na podobné aktivity zaměřena, očekáváme v listopadu tohoto roku, ke zveřejnění by mohlo
dojít na počátku října. Upřesnění nabídky
konkrétní výzvy je vždy uvedeno přímo v jejím
textu.
Je potřeba se někde registrovat na kotlíkovou dotaci jako montážní firma kotlů?
Zákazníci již mají dotaci schválenu a my
budeme montovat kotle, které jsou zaregistrovány ve zveřejněném seznamu.
podporována realizace podzemních kontejnerů vč. související infrastruktury.
Domácí kompostéry: V programu OPŽP lze
podpořit zpracování/kompostování biologicky rozložitelných materiálů v rámci specifického cíle 3.1. Nabídka je určena pro projekty
předcházející vzniku odpadů. Patří sem také
pořízení domácích kompostérů, které spadají
do aktivity 3.1.1 – předcházení vzniku komunálního odpadu. Výzva pro tuto aktivitu by
měla být k dispozici na podzim tohoto roku,
zveřejnění textu a podmínek výzvy tedy v polovině srpna, otevření příjmu je pak plánováno na polovinu září 2016, viz výzva číslo 40,
uvedená ve zveřejněném harmonogramu.
Tento dokument najdete na www.opzp.cz/
obecne-pokyny/dokumenty. Jaké budou podmínky dané výzvy, na to je třeba počkat.
Podzemní kontejnery: Pro tuto oblast odpadového hospodářství je k dispozici nabídka v aktivitě 3.2.1 – výstavba a modernizace
Ne, montážní firmy se pro takzvanou kotlíkovou dotaci nemusí nikde registrovat. Obecně lze říci, že investor/žadatel si musí vybrat
odborně způsobilou osobu a dotčené firmy
či živnostníci musí svou činnost provozovat
v souladu s platnou legislativou. Žádné speciální požadavky/certifikáty nepožadujeme. Jen
pro úplnost doplňuji, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydává v souvislosti s instalacemi zdrojů tepla osvědčení o profesní kvalifikaci. Jde o to, že od 1. července 2015 platí
povinnost využít právě jen osobu s daným
osvědčením pro dotované instalace zdrojů
využívajících obnovitelné energie (např. kotle na biomasu, tepelná čerpadla). Pro více
informací se můžete obrátit na MPO ČR,
viz www.mpo.cz.
zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů
(systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů
a bioodpadů, sběrné dvory a sklady KO, systémy pro separaci KO, nadzemní a podzemní
kontejnery včetně související infrastruktury). K dispozici by na to měla být výzva číslo 41, jejíž otevření očekáváme také v září,
resp. k 1. září 2016. I zde je na přesné podmínky třeba počkat, dotace na konkrétní projekty nelze zatím přislíbit.
V rámci OPŽP nám byly schváleny dva
projekty na zeleň v hodnotě zakázek malé
hodnoty (i po součtu předpokládaných
hodnot se jedná o zakázku malé hodnoty).
Máme oba tyto na sobě nezávislé projekty
stejného záměru a času soutěžit jako jednu
akci?
Obecně je možné konstatovat, že účelové
dělení zakázek není dovoleno. Pokud spolu
tedy obě popisované zakázky funkčně, časově, místně a věcně souvisejí, měla by být zadávána jedna zakázka. V dotazu sice popisujete,
že rozdělení by v tomto konkrétním případě
nemělo vliv na hodnotu a zařazení zakázky,
přesto bychom doporučili postupovat tak, jak
je popsáno. Současně upozorňuji na to, že
posouzení konkrétního případu a zodpovědnost za dodržení všech pravidel při zadávání
veřejných zakázek je vždy na žadateli.
Kde najdeme přehled dosud schválených
žádostí o dotace v OPŽP? Čekáme na informace k námi podávaným žádostem, tak aby
nám něco neuteklo.
Seznamy žádostí schválených k podpoře
na základě doporučení výběrové komise řídicího orgánu OPŽP najdete na webu OPŽP
2014–2020 v sekci O programu, zde Přehledy
schválených projektů. Konkrétně jsou zveřejněny na adrese www.opzp.cz/prehledy-schvalenych-projektu. Žadatelé (případně
jejich pověření zástupci) naleznou všechny
zásadní informace také v systému, v němž
byla žádost podána, tedy v ISKP14+. Tam jsou
všechny změny stavu patrné, současně sem
budou vkládány jako přílohy zásadní dokumenty k daným fázím administrace žádosti.
Je v rámci programu OPŽP možné
podpořit projekt obchodní společnosti, která by pořídila novou inovativní technologii
odsávání, což by vedlo ke snížení prašnosti
a produkce škodlivých látek vypouštěných
do ovzduší? Jednalo by se o venkovní
přístavbu, kde by byla umístěna technologie
výkonného odsávání ve firmě s 30 zaměstnanci, která se zabývá výrobou modelů
a modelových zařízení a CNC obráběním.
Předpokládám, že máte na mysli nabídku
prioritní osy 2 a specifický cíl 2.2: Snížit emise
stacionárních zdrojů podílející se na expozici
obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Dle požadavků popsaných
v textu PrŽaP platí, že tyto dotace jsou mířeny pouze na projekty k omezování prašnosti
z plošných zdrojů (dle povahy procesu např.
vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžicí zařízení). Musí se však jednat o zařízení
přímo na zdrojích znečištění, tedy například
v lomech, cementárnách, výrobnách pevných paliv apod. (čili na zdrojích znečištění
definovaných v zákonu o ovzduší). Taková
opatření pak mají být komplexní a přímo
u zdroje (tedy na technologiích). V současné podobě proto nelze dotovat ani různá
úklidová a čisticí vozidla. Podporována jsou
Foto: archiv SFŽP ČR
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
Podali jsme si první žádost o dotaci
v Operačním programu Životní prostředí
v jeho akorát uzavřené 4. výzvě. Náš projekt
byl schválen, prozatím se však nic neděje.
Co bude následovat?
Úspěšní žadatelé o podporu ve 3., 4., 5. a 7. výzvě Operačního programu Životní prostředí obdrží v následujících týdnech oznámení
o takzvané registraci akce, a jakmile doloží
zhotovitelské smlouvy, bude jim vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Soutěžit dodavatele a začít realizovat své projekty však
mohou ještě před touto procedurou. Pro konzultace nad zadávacími podmínkami či vlastní
realizací jsou na fondu připraveni projektoví
i finanční manažeři, kteří jsou každému projektu přiděleni.
29
GALERIE PROJEKTŮ
Žandov: Obnova hřbitovních alejí
Rakvice: Intenzifikace ČOV
Přestárlé topoly a javory v hřbitovních alejích v Heřmanicích u Žandova, Radeči
u Horní Police a Valteřicích u Žandova byly nahrazeny novými stromy a došlo
i na výsadbu keřů. Z dotace je hrazena i následné péče. Na 400 metrech
alejí bylo vysázeno celkem 87 stromů a 882 keřů.
Projekt je zaměřen na intenzifikaci čistírny odpadních vod a výstavbu
kanalizačních stok, které doplní stávající jednotnou kanalizaci v obci Rakvice.
Stávající kanalizační systém bude i částečně zrekonstruován.
Celkové náklady
1 527 586 Kč
Celková výše podpory
1 310 122 Kč
Podpora ERDF
1 237 337 Kč
Prioritní osa 6, oblast podpory 6.3 – Obnova krajinných
struktur
Kraj: Liberecký kraj
Okres: Česká Lípa
Příjemce podpory: Město Žandov
Ukončení projektu: 29. 5. 2015
Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění
vod
Kraj: Jihomoravský kraj
Okres: Břeclav
Příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s.
Ukončení projektu: 31. 8. 2016
Dotace SFŽP ČR
Foto: archiv SFŽP ČR
Sušice: Suchý poldr a biocentrum v polní trati
Podpora projektu umožnila výstavbu kanalizace pro aglomeraci Pravlov,
Trboušany, Němčičky, Kupařovice a výstavbu nové čistírny odpadních vod
v Kupařovicích. Lokalita se nachází cca 9–11 km jihovýchodně
od města Ivančice a 16–18 km jižně od krajského města Brna
v Jihomoravském kraji.
Z dotace bylo hrazeno vybudování poldru a realizace biocentra v obci
Sušice na Zlínsku. Poldr má prohloubenou zátopu, homogenní zemní hráz,
vypouštěcí zařízení a bezpečnostní přepad. Prostor zátopy je
využíván jako lokální biocentrum územního systému ekologické stability.
98 398 477 Kč
Podpora FS
92 931 895 Kč
Dotace SFŽP ČR
5 466 582 Kč
Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod
Kraj: Jihomoravský kraj
Okres: Brno-venkov
Příjemce podpory: Vodovod – svazek obcí Pravlov,
Trboušany, Němčičky, Kupařovice
Ukončení projektu: 31. 8. 2016
Celkové náklady
Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace
vodního režimu krajiny
Kraj: Zlínský kraj
Okres: Uherské Hradiště
Příjemce podpory: Obec Sušice
Ukončení projektu: 17. 3. 2014
Celková výše podpory
3 083 414 Kč
Podpora ERDF
2 912 113 Kč
Dotace SFŽP ČR
171 301 Kč
Starý Spálenec: Obnova původního toku a výstavba tůní
Plní název projektu zní „Snížení fugitivních emisí z manipulace a chlazení
aglomerátu na aglomeraci Sever“. Cílem podpořeného projektu bylo snížení
emisí v ovzduší z chladicích pásů aglomerace Sever.
Předmětem podpory byla obnova přírodního charakteru koryta Medvědího
potoka a výstavba šesti tůní v k. ú. Starý Spálenec. V rámci realizace akce bylo
vytvořeno nové rozvlněné zemní koryto, stávající upravené koryto
bylo zasypáno. Rovněž bylo vybudováno šest průtočných tůní
a uskutečnila se výsadba doprovodných porostů.
278 759 068 Kč
Celková výše podpory
177 643 712 Kč
Podpora FS
Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 – Omezování emisí
Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres: Ostrava-město
Příjemce podpory: ArcelorMittal Ostrava, a. s.
Ukončení projektu: 30. 8. 2015
167 774 617 Kč
Dotace SFŽP ČR
9 869 095 Kč
Celkové náklady
Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace
vodního režimu krajiny
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Domažlice
Příjemce podpory: Sdružení Na záchranu biosystému
Český les
Ukončení projektu: 31. 12. 2012
Celková výše podpory
6 008 188 Kč
Podpora ERDF
5 106 960 Kč
Dotace SFŽP ČR
901 228 Kč
Lesy ČR: Retenční nádrž Nad Pilou
Předmětem předkládané žádosti byla realizace energetických úspor objektu gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Zatepleno bylo 1284,4 m2 svislých obvodových
konstrukcí a 928,44 m2 vodorovných konstrukcí. Došlo k výraznému
snížení spotřeby energie a nákladů na vytápění (210,5 GJ za rok)
a ke snížení emisí CO2 o cca 24,13 tun za rok.
Předmětem podpory byla novostavba malé vodní nádrže v k. ú. Buchlovice.
Došlo k vybudování průtočné vodní nádrže se zemní hrází, vypouštěcím
a regulačním objektem a bezpečnostním přelivem. Cílem bylo
zadržet vodu v krajině.
Celkové náklady
Celková výše podpory
2 620 504 Kč
Podpora FS
2 474 920 Kč
Dotace SFŽP ČR
145 583 Kč
Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor
energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské
sféry)
Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres: Frýdek-Místek
Příjemce podpory: Moravskoslezský kraj
Ukončení projektu: 1. 11. 2015
Foto: archiv SFŽP ČR
6 104 034 Kč
Frýdlant nad Ostravicí: Zateplení gymnázia
3 752 044 Kč
Foto: archiv SFŽP ČR
3 675 940 Kč
ArcelorMittal: Snížení fugitivních emisí
Celkové náklady
30
Podpora ERDF
68 217 274 Kč
Brno: Kanalizace a ČOV
Celková výše podpory
Foto: archiv SFŽP ČR
72 230 054 Kč
4 012 780 Kč
Celkové náklady
Foto: archiv SFŽP ČR
Celková výše podpory
Dotace SFZP ČR
72 785 Kč
171 557 111 Kč
Foto: archiv SFŽP ČR
Celkové náklady
119 127 588 Kč
Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace
vodního režimu krajiny
Kraj: Zlínský kraj
Okres: Uherské Hradiště
Příjemce podpory: Lesy České republiky, s. p.
Ukončení projektu: 11. 3. 2014
Foto: archiv SFŽP ČR
Celkové náklady
531 308 Kč
Celková výše podpory
296 313 Kč
Podpora ERDF
275 148 Kč
Dotace SFŽP ČR
21 165 Kč
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
Foto: archiv SFŽP ČR
31
ZAHRANIČÍ
AKTUALITY
BUDOU VYPADAT
BUDOUCÍ
MĚSTA PRÁVĚ
TAKTO?
Arkologie, která se zrodila v 60. letech minulého
století, je design spojující principy moderní
architektury se soběstačnou ekologií. Lze ji vnímat
jako další z možných kroků k vyřešení problémů
způsobených nezadržitelně rostoucí světovou
populací. Anebo také jako úplnou utopii.
A
rkologie označuje gigantické budovy,
které fungují jako samostatná, uzavřená
megaměsta. Příkladů známe mnoho: Hvězda smrti z Hvězdných válek, Zion z filmu
Matrix anebo například termitiště z přírody.
Člověk zatím žádnou takovou stavbu nepostavil, ale zato jich velké množství navrhl.
Nejnověji jsou to neworleanský NOAH,
marocká La Tour des Sables a haitské Harvest City. Termín arkologie původně navrhl
architekt Paolo Soleri pro soběstačné architektonické celky, nikoliv nutně mrakodrapy.
Brzy se však začal asociovat především s fantaskními supervěžáky, jako je třeba koncept
tokijské arkologie Shimizu Pyramid, hostící
skoro milion obyvatel.
NOAH pro zničené město
né prostory a také parkoviště pro osm tisíc
automobilů.
New Orleans je z větší části postaveno
pod úrovní mořské hladiny. Na to také doplatilo před jedenácti lety, kdy hurikán Katrina protrhl tamní hráze a prakticky celé
město zatopil.
Architekti a designéři se tedy rozhodli, že
NOAH bude odpovědí na všechny tyto problémy. Projekt představoval tři velké výzvy.
Bylo potřeba, aby se vypořádal s rychle se
měnícím počasím. Druhým aspektem bylo
velké množství vody: voda je v New Orleans
všudypřítomná a neustále hrozí záplavy
nebo bouřky. Nakonec bylo třeba počítat
i s měkkou půdou, na které je New Orleans
postaveno.
Foto: www.tangram3ds.com
Zlatá 60. léta: Podle některých hlasů
jsou arkologie především ztělesněním obav 60. a 70. let z přelidnění
planety a nahuštění populačních
center do absurdních rozměrů. Statistika porodnosti ale dlouhodobě
klesá, oproti obecnému dojmu dokonce i v takzvaných zemích třetího
světa. Navíc neexistuje poptávka žít
ve velkých a na sobě úzce závislých
systémech. Podle kritiků arkologických projektů si lidstvo stejně jako
jakýkoliv jiný systém najde své vlastní seberegulačními principy chování
a realizovat extrémní arkologické
projekty nebude zapotřebí.
ho a recyklovaného materiálu, část energie
by získávalo z větrných turbín a solárních
panelů, využívalo by recyklace vody a přirozeného ochlazování a další část energie
by pocházela z vodních turbín umístěných
v řece Mississippi.
Celý koncept pochází od architekta Kevina Schopfera, který říká, že inspiraci čerpal
právě z hurikánu Katrina, který město v roce
2005 zničil. „Začal jsem vážně uvažovat nad tím,
jak by bylo možné zkombinovat arkologii a technologii
plovoucích měst. Jak by jen vypadala? Byla to myšlenka, která mě poháněla k vytvoření trvale udržitelného
konceptu bydlení v případě katastrofy, kdy se tisíce lidí
ocitnou bez střechy nad hlavou,“ vysvětluje.
Na pomoc Haiti
Stejné principy využívá Kevin Schopfer
NOAH je zkratka pro New Orleans Arco- Město na vodě
ve svém dalším projektu, který byl rovněž inlogy Habitat a připomíná obrovskou pyra- NOAH coby obrovská struktura a město spirován pohromou. Jde o koncepční obydlí,
midu určenou k obývání 40 000 obyvateli. v jednom je z těchto důvodů navrženo jako které nazývá Harvest City. V roce 2010 zasáhUvnitř najdeme obytné prostory, obchody, plovoucí budova umístěná na prám na řece lo silné zemětřesení hlavní město Haiti Portškoly, dopravní infrastrukturu, kasina, veřej- Mississippi. Bylo by postaveno z udržitelné- -au-Prince a usmrtilo více než 300 tisíc lidí
a další milióny zanechalo bez domovů. Podle
představ Kevina Schopfera se bude Harvest
City vznášet na vodách zálivu Port-au-Prince
a bude sloužit jako dočasný domov pro lidi
bez přístřeší a zároveň jako centrum obchodu. „V situaci, v jaké se Haiti nachází, by to mohlo přinést dočasnou úlevu a nabídnout lidem útočiště, zatímco
budou znovu vytvářet to, co bylo na pevnině. Vytvořilo
by to naprosto nové pracovní příležitosti, velmi bezpečnou zónu kupříkladu pro školy a přineslo by to množství
dalších výhod,“ rozplývá se americký architekt.
Jeho Harvest City by bylo tři kilometry široké a zahrnovalo by zemědělskou část, obytné
Termín arkologie původně navrhl architekt Paolo Soleri
pro soběstačné architektonické celky, nikoliv nutně mrakodrapy. Brzy se však začal asociovat především s fantaskními supervěžáky, jako je třeba koncept tokijské arkologie
Shimizu Pyramid, hostící skoro milion obyvatel.
32
Foto: www.tangram3ds.com
S arkologiemi se navíc váže
celá řada hypotetických
bezpečnostních rizik.
Miliónová superstavba
by byla noční můrou
z hlediska požárních kritérií
nebo obyčejných dopravních
nehod. Bylo by třeba vymyslet možnosti její evakuace
ve velmi krátkém čase.
Foto: www.oxoarch.com
oblasti a obchody, všechno propojené průplavy. Stejně jako NOAH by Harvest City bylo
založené na principu trvalé udržitelnosti. Jeho
design si žádá tvorbu čisté elektrické energie,
depa na schraňování dešťové vody a továrny
na odsolování vody, která by se filtrovala pro
farmaření a běžnou lidskou potřebu.
Schopferovy nápady se střetávají s různými reakcemi. Mnoho lidí jeho designům
na papíře tleská, ale někteří kritici tvrdí,
že jsou to spíše vědeckofantastické nápady. Sám Kevin Schopfer věří, že taková samoudržitelná budoucnost, jakou představují jeho návrhy, nastane dříve, než se jeho
kritici nadějí.
Vertikální město v poušti
Další z arkologických projektů, nad jehož
případnou realizací visí obrovský otazník,
se jmenuje La Tour des Sables. S výškou
kolem 430 metrů by se běžně řadil mezi
normální mrakodrapy – to by však nesměl
být určen k vybudování uprostřed saharské
pustiny. Věžák s objemem 77 hektarů sliČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
buje být zcela autonomním habitatem pro
tisíce obyvatel. Obsáhne vlastní produkci
potravin i energie – kombinací solárních
panelů a páry získané v horkém prostředí.
Vodu by měl získávat především recyklací
a sběrem dešťových přebytků. Za návrhem
stavby gigantického vertikálního města se
soběstačnými vlastnostmi a vlastní interní
hromadnou dopravou stojí francouzská architektonická studia Nicholas Laisné Associés a OXO Architects.
„Začít stavět by se mělo již v roce 2025. Už nyní tvoří La Tour des Sables mezník v architektuře pouště a vytváří představu nového způsobu života tím, že by její
budova využívala extrémnost tamějšího klimatu coby
zdroje k získávání energie,“ říká Manal Rachdi,
zakladatel OXO Architects a vedoucí projektu.
Nemalé množství kritiků tohoto a dalších
arkologických projektů ovšem míní, že La
Tour des Sables a jí podobné koncepty zůstanou jen teoretickými návrhy a že je velmi nepravděpodobné, že někdy postoupí do stadia
realizace. Argumentují tím, že i přes půlstole-
tí předpovědí arkologie takové projekty stále
jednoduše nepřešly do reality.
Velké, drahé, zranitelné
Částečně jsou na vině problémy konstrukčního rázu. Materiály s nosností potřebnou
pro ty nejodvážnější koncepty, jako je již
zmíněná pyramida Shimizu, ještě neumíme
vytvořit. Cena podobně futuristického materiálu nezbytného pro konstrukci kilometrových arkologií bude navíc dosahovat astronomických hodnot i při jejich průmyslové
produkci. Postavit tradiční obytné bloky
dále od městských center je zkrátka stále ještě daleko levnější. Na arkologii se navíc váže
celá řada hypotetických bezpečnostních
rizik. Miliónová superstavba by byla noční
můrou z hlediska požárních kritérií nebo
obyčejných dopravních nehod. Bylo by třeba vymyslet možnosti její evakuace ve velmi
krátkém čase. Jak by taková obří stavba zvládala občanské nepokoje nebo výpadek elektřiny, problémy, které vcelku často postihují
i mnohem menší města?
33
TECHNOLOGIE
AKTUALITY
TOUŽÍTE PO VLASTNÍ
EKOKAPSLI?
Těm, kteří by ekokapsli rádi měli,
ale nemohou si ji z finančních
důvodů dovolit, vzkazují její tvůrci,
aby neztráceli naději.
Se zvyšujícím se prodejem ekokapslí první
generace se pokusí cenu dalších mobilních
minidomovů snížit tak, aby byly dostupné
opravdu všem. Slibují také, že díky pohotovému využívání nejnovějších výdobytků rychle
se vyvíjejících technologií v oblasti baterií,
větrných turbín a solárních článků budou
schopni dosáhnout značných finančních úspor.
Součástí některých budoucích modelů by měl
být i software na předpovídání počasí nebo
třeba kola na zjednodušení přesunu z místa
na místo.
Foto: www.ecocapsule.sk
Foto: www.ecocapsule.sk
Foto: www.ecocapsule.sk
Foto: www.ecocapsule.sk
EKOKAPSLE NABÍZÍ LEVNÉ BYDLENÍ. SAMA JE VŠAK DOST DRAHÁ
Představte si útulnou horskou chatku s neuvěřitelnými výhledy do okolí, bungalov
na pláži ostrova kdesi daleko, zahradní domek na vašem pozemku. Představte si mít
možnost uniknout před rozpáleným betonem a naplno se ponořit do života přímo
uprostřed přírody. Instantní řešení nabízejí takzvané ekokapsle.
S
nápaditým řešením pro všechny, kteří
by rádi vyměnili město za samotu u lesa,
uchovali si přitom pohodlí a vymoženosti
moderní doby a mohou si to dovolit, přišla
slovenská designérská skupina Nice Architects. Jejím cílem bylo vytvořit originální
model nezávislého bydlení, které bude jak
soběstačné a praktické, tak cenově dostupné a které svým obyvatelům přinese dosud
nepoznaný pocit svobody. „Původně jsme mysleli především na lidi, kteří mají vztah k přírodě, ale
vzhledem k ohlasu, který ekokapsle mají, může být cílovým zákazníkem vlastně úplně kdokoliv. Ekokapsle
oslovila lidskou představivost a připomněla lidem
jejich dětské sny,“ říká Igor Žáček ze slovenské
designérské společnosti.
A tak v Nice Architects zapracovali
na tom, aby si ekokapsle efektivně poradi-
la i s umístěním v městském prostředí. Igor
Žáček věří, že ekokapsle by mohla do určité míry představovat i řešení pro přeplněná
města a předražené nájmy. „Google ubytovával
své zaměstnance v obytných dodávkách, dokud si nevydělali na vlastní bydlení. Tohle by mohla být pohodlnější možnost,“ míní. Co se psychologie života
v kapsli týče, je přesvědčen, že každý, kdo
to jednou vyzkouší, bude překvapen pohodlím, které ekokapsle nabízí. Zvenku se podle
něj zdá být velmi malá, ale uvnitř dává pocit prostornosti. Ostatní architekti souhlasí,
a tvar vajíčka začíná být navíc populárním
konceptem v oblasti zeleného bydlení.
Jako švýcarský nožík
Ekokapsle je podle jejích návrhářů příležitostí ke skutečně ekologickému životu. Nemusí
Toaleta se sprchou, kuchyňka, ložnice, ve které se vyspí
dva lidé, jídelna i kancelář – to všechno v sobě ekokapsle
ukrývá. Její vnitřní prostor není sice o moc větší než lodní
kabina, je ovšem o poznání chytřeji vyřešen.
34
být napojena na tradiční energetickou síť ani
vodovodní řad, neboť je soběstačná a energii i vodu zvládá čerpat šetrným způsobem
z okolního prostředí. Autoři Nice Architects
ji oficiálně představili coby kompaktní mobilní domov, který ve specifických podmínkách
a ve specifickém prostředí umožňuje život
bez zasíťování, takzvaný off-grid.
Nízkoenergetické obydlí může svým tvarem a kompaktností při jisté dávce fantazie
připomínat zárodek nového života, ve kterém nechybí vůbec nic. Mobilní obytná
kóje, dimenzovaná pro život dvou osob, je
vybavena příjemným interiérem a je zcela
energeticky nezávislá. S délkou 4,5 metru,
výškou 2,4 metru a užitnou plochou necelých 8 metrů čtverečních, tedy 14,8 metru
kubických, je ekokapsle jakousi obytnou
miniaturou.
Jak se v ní ale skutečně bydlí? To se prozatím neví, takže si musíme vystačit s hodnocením beta-testerů, kteří přirovnávají
vajíčko ekokapsle ke švýcarskému nožíku:
malé, skladné, s překvapujícím počtem
funkcí, ideální do divočiny.
Chytře vyřešený prostor
Ve skromném apartmánu jsou vlastně
všechny místnosti standardního obydlí.
Rozdíl je v tom, že se nacházejí v jediném
prostoru. Toto kouzlo ekokapsle spočívá
v tom, že celý „dům“ se během několika
vteřin například sklopením stolku nebo
vyklopením postele změní v jinou místnost. Toaleta se sprchou, kuchyňka, ložnice, ve které se vyspí dva lidé, jídelna
i kancelář – to všechno v sobě ekokapsle ukrývá. Její vnitřní prostor sice není
o moc větší než lodní kabina, je ovšem
o poznání chytřeji vyřešen.
Omezenost prostoru interiéru se sice
může zprvu zdát na obtíž, ale jen do doby,
než si uvědomíme, kolik prostoru vlastně
ve skutečnosti v každodenním životě využíváme – metr čtvereční za stolem v práci,
zhruba totéž u jídelního stolu, jen o něco
málo více při vaření v kuchyni. Nejvíce plochy zabereme během spánku. Ostatní je jen
otázka zvyku. A na to minimalistická hra
návrhářů z Nice Architects sází.
Jejím integrálním komponentem je baterie
o výkonu 10 kWh, která je průběžně dobíjena buď velmi tichou výsuvnou větrnou
turbínou o výkonu 750 W, nebo v kombinovaném provozu se solárními panely o celkovém výkonu 600 W. Ty zabírají plochu
2,6 metrů čtverečních.
Duální systém nabíjení umožňuje doplňovat energii nepřetržitě, čtyřiadvacet
hodin denně. To ovšem není všechno.
Nechybí ani systém na zachytávání vody
napojený na zabudovanou nádrž. V miniaturním domečku je prostor i pro čisticí a filtrační stanici, která z dešťové vody udělá
vodu pitnou. Zároveň je ale v případě potřeby a pokud to podmínky dovolují, možné napojit ekokapsli na běžné sítě.
okny, ten možná ve vajíčku ekokapsle najde
řešení svého bydlení. Svým způsobem by
ekokapsle mohly změnit podobu současného kempování anebo by ho prostě jen mohly umožnit těm, kteří ho kvůli nepohodlí
zatím vůbec nevyzkoušeli. Své uplatnění
by ale našly i ve městech.
Ekokapsle vyjde v současné době
na zhruba 79 tisíc eur, na více než na 2 miliony korun. Stejně jako obdobné projekty
trpí vysokou cenou, která brání jejich rozšíření, jež by mohlo být skutečným přínosem v mnoha oblastech, zejména pak v těch
podmínkách, v nichž žijí nejchudší obyvatelé naší planety.
K dispozici je prozatím pouze jeden model, který ale může být na zakázku upraven
podle potřeb zákazníka. Do budoucna auBydlení pro nenáročné?
toři počítají s různými modifikacemi. ŠestiKomu vyhovuje mobilita a energetická letá práce na vývoji minimalistického bydnenáročnost bydlení skloubená s krásným lení se podle autorů kapsle vyplatila. Ještě
designem, který nabízí komfort teplé po- předtím, než byly první ekokapsle vydány
Může stát kdekoliv na světě
stele, tekoucí vody, možnosti připravit si do prodeje, obdrželi Nice Architects údajNepříliš běžným specifikem ekokapsle teplé jídlo v kuchyňce, místo k práci či jíd- ně tisíce objednávek. „Na takovou reakci jsme
je její nenáročná mobilita. Přepravovat lu i úložné prostory, to všechno zalévané nebyli připraveni. Začali jsme v malém, nyní budeme
ji lze v kontejneru, na vozíku nebo třeba denním světlem proudícím dovnitř dvěma muset celý model poněkud upravit.“
helikoptérou kamkoli po světě. Autoři
dokonce uvádějí možnost přepravy za tažným zvířetem. Velkou výhodou ekokapsle
je i to, že nemá pevné základy a k jejímu
umístění na pozemek není zapotřebí stavebního povolení. Totéž se týká například
i jurt, které se u nás taktéž dají již pořídit.
I ty, jakkoliv se to zdá nemožné, nabízejí
nečekaný komfort.
Podmínkou celého designu ekokapsle
byla od začátku energetická nezávislost.
Autoři Nice Architects ji oficiálně představili coby
kompaktní mobilní domov, který ve specifických
podmínkách a ve specifickém prostředí umožňuje život
bez zasíťování, takzvaný off-grid.
ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016
35
AKTUÁLNÍ VÝZVY
OPERAČNÍHO PROGRAMU
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ČISTOTA
VODY
KVALITA
OVZDUŠÍ
Žadatelé o dotace v oblasti životního prostředí mohou
podávat žádosti o dotace z Operačního programu Životní
prostředí pro roky 2014–2020. Z tohoto programu
rozdělí Ministerstvo životního prostředí v následujících letech
prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR
mezi žadatele zhruba 70 miliard korun.
ZPRACOVÁNÍ
ODPADU
OCHRANA
PŘÍRODY
ENERGETICKÉ
ÚSPORY
9. výzva
18. výzva
29. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1
Zajistit příznivý stav předmětu ochrany
národně významných chráněných území
Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016
PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.5
Snížit environmentální rizika a rozvíjet
systémy jejich řízení
Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3
Posílit přirozené funkce krajiny
Ukončení příjmu žádostí: 30. 6. 2016
13. výzva
20. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3
Posílit přirozené funkce krajiny
Ukončení 1. kola příjmu žádostí: 31. 12. 2016
PRIORITNÍ OSA 5, specifický cíl 5.2
Dosáhnout vysokého energetického
standardu nových veřejných budov
Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.4
Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech
Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016
14. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3
Posílit přirozené funkce krajiny
Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016
17. výzva
PRIORITNÍ OSA 2, specifický cíl 2.3
Zlepšit systém sledování, hodnocení
a předpovídání vývoje kvality ovzduší
a souvisejících meteorologických aspektů
Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016
27. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1
Zajistit příznivý stav předmětu ochrany
národně významných chráněných území
Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016
28. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.2
Posílit biodiverzitu
Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016
Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifických cílů požádat o dotaci,
naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020.
30. výzva
34. výzva
PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.3
Zajistit povodňovou ochranu intravilánu
Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016
35. výzva
PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.4
Podpořit preventivní protipovodňová
opatření
Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016
36. výzva
PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.4
Dokončit inventarizaci a odstranit staré
ekologické zátěže
Ukončení příjmu žádostí 30. 6. 2016
www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected]
I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 9 I číslo vydání 5 I vyšlo v květnu 2016 I časopis je distribuován bezplatně I fotografie na titulní straně: ©Gina Sanders/Fotky&Foto I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9,
140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected];
grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat
za předpokladu uvedení autora a zdroje.
36