Číslo 2 - Česká parazitologická společnost

ZPRÁVY
České parazitologické společnosti
Ročník 21, číslo 2
červenec 2013
ISSN 1211-7897
obsah 2/ Setkání sekce lékařské parazitologie 4/ 43. Jírovcovy protozoologické dny Jan Pyrih 6/ Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS 8/ 20. Helmintologické dny 11/ Zprávy o knihách a nejen o nich 15/ kalendář akcí 2013 16/ kalendář akcí 2014 17/ autoři příspěvků Karel Fajfrlík 7. května 2013 Tomáš Macháček Josef Chalupský Odborná konference „Aktuální problémy lékařské parazitologie“ Velké Karlovice, 24. – 26. dubna 2013 Setkání parazitologů se tradičně zúčastňují pracovníci z klinických
mikrobiologických laboratoří, hygienické služby, lékařských fakult, akademie
věd a zástupci firem. Letos se zde sešlo okolo 50 parazitologů, mikrobiologů
a infektologů. Akce je pořádána každé dva roky na stále stejném místě –
v horském hotelu Tatra ve Velkých Karlovicích.
Lékařská parazitologie není velkým oborem a tak v průběhu 3 dnů jsou
přednášeny příspěvky napříč celým odborným spektrem: problematika
protozoárních onemocnění, helmintóz, problematika onemocnění způsobených
členovci. Na konferenci zazněly příspěvky přehledné o výskytu různých
parazitóz v ČR, jejich epidemiologickém významu, trendu výskytu, ale
i zkušenosti se záchyty onemocnění vyskytujících se na našem území spíše
ojediněle.
Nemalý prostor je samozřejmě vždy věnován prevenci před parazitárními
onemocněními a jejich terapii. Teoreticky jsme se zabývali každodenně řešenou
problematikou, ale i záchyty onemocnění, která jsou zatím v ČR vzácností. A to
jak u občanů ČR, tak i u cizinců (cestovatelů nebo pracovníků), protože
incidence jednotlivých parazitóz je u těchto skupin velmi rozdílná. Samozřejmě
nechyběly ani přednášky o prevenci, profylaxi i možnostech diagnostiky
tropických a stále častěji importovaných parazitárních onemocnění. Celá řada
parazitologických laboratoří se také zabývá diagnostikou vybraných
bakteriálních onemocnění (lymská borelióza, leptospiróza) a tak byla část
přednášek věnována i jim. Několik příspěvků přiblížilo účastníkům
problematiku přenašečů infekcí (komáři, klíšťata) a svrabu. Velmi zajímavé
přednášky zazněly i od našich kolegů majících možnost pracovat v pro nás
exotických destinacích – Středoafrické republice nebo na severu na Svalbardu.
Protože se jedná o jediné setkání tohoto druhu, jsou na konferenci diskutovány
také záležitosti organizační: pregraduální i postgraduální výuka oboru,
akreditace klinických laboratoří pro odbornou činnost nebo pro výuku této
specializace a řada dalších aktuálních problémů.
2
Během jednoho a půl dne bylo předneseno 25 sdělení s výše uvedenými tématy.
Vzhledem k časovému plánu byl vždy dostatek času věnován diskusi. Asi
nejvíce zaujala aktuální problematika epidemie teniózy na Opavsku a její řešení.
Velký časový prostor byl letos věnován zvláštnímu fenoménu posledních let rozšiřující se neodborné diagnostice parazitů v ČR. Objevují se stále častěji
naprosto nová „laická diagnostická pracoviště“, anebo je tato činnost nově
nabízena zavedenými institucemi. Jsou často skrytá pod různými názvy a na
základě nulových vědeckých a odborných podkladů diagnostikují parazitární
onemocnění u lidí. Děje se tak na různých přístrojích např. Oberon, Salvia, na
základě tzv. frekvenční analýzy, anebo pomocí „moderního mikroskopického
vyšetření živé kapky krve“. Pro tyto pseudoodborníky, mnohdy bez jakéhokoliv
zdravotnického vzdělání, není problém „vytestovat“ několik druhů parazitů
u jednoho člověka. Často se jedná i o druhy, které se u nás vůbec nevyskytují
ani k nám nejsou importovány. To následně přináší další komplikace. Jednou
z šířených lží je i názor, že tropická malárie se běžně vyskytuje na jižní Moravě
a je možné se tam nakazit. Tito „pacienti“ pak docházejí na ambulance
infekčních klinik nebo do laboratoří a dožadují se řešení již diagnostikovaných“
nesmyslů“. Existence takových diagnostických center je obhajována
nepravdivými argumenty, že v ČR se parazitární onemocnění nediagnostikují
(nebo jen nedokonale) anebo je indikace těchto vyšetření opomíjena. Díky
současnému trendu rozvoje alternativní medicíny se za ni často schovávají.
Bohužel těmto „odborníkům“ a pracovištím je poskytováno ke své reklamě stále
více prostoru v tištěných nebo elektronických médiích. Běžný občan tak nemá
možnost žádného srovnání a s důvěrou jejich výsledky přebírá.
Tato zavádějící „diagnostika“ nebo tzv. “vytestování“ parazitů je ale jen první
krok. Pak následuje doporučení „adekvátní antiparazitární terapie“, jejíž nákup
je samozřejmě také z pochybných zdrojů a hlavně její aplikace proti
neexistujícím infekčním agens je nesmyslná a někdy zdraví poškozující. S touto
specifickou antiparazitární terapií je doporučovaná konzumace různých
přírodních preparátů za nemalé finanční prostředky. Závěrem diskuse na toto
téma byla domluva odborníků podniknout nějaké kroky k zamezení této
činnosti, i když praktikovaná legislativa v ČR je nedokonalá.
Karel Fajfrlík
________________________________________________________________
Pozn. redakce:
Více o „diagostice“ parazitóz na str. 11 v příspěvku doc. Chalupského.
Fotoalbum z konference naleznete na
http://ymichal.rajce.idnes.cz/Velke_Karlovice
3
43. Jírovcovy protozoologické dny Nový Dvůr u Týna nad Vltavou, 6. – 10. května 2013 Druhý červnový týden roku 2013 se již po 43. setkali příznivci jednobuněčných
eukaryot, tentokráte v rekreačním středisku Nový Dvůr u Týna nad Vltavou.
Zvolené místo bylo opravdu překrásné a díky své značné izolovanosti ideální
pro navazování kontaktů, diskuzi o vědě či příjemnému posezení u piva s přáteli,
ať už pod střechou restaurace či na trávníku před ní. Personál podniku byl navíc
ochotný ubytovat i domácí mazlíčky, pejskem počínaje a škulovcem konče.
V pondělí (či nejpozději v úterý ráno) se sjelo necelých 100 účastníků
konference, někteří z nich dychtiví informace, kdy budou vlastně přednášet.
První výkop měl Somsuvro Basu se svou přednáškou o cytosolické dráze pro
syntézu Fe-S klastrů u trypanosom. Následovalo 35 přednášek v 11 sekcích
proložených dvěma poster sekcemi s celkem 37 postery. Většina příspěvků
a posterů byla prezentována v organizátory doporučené angličtině.
Nejčastějšími tématy bloků přednášek byla molekulární a buněčná biologie, dále
biodiverzita a fylogenetika volně žijících protist a v neposlední řadě i veterinární
a lidská protozoologie. Po roční přestávce se také vrátila na scénu biologie
hmyzích vektorů, byť zastoupena pouze třemi přednáškami.
Každoroční vyhlašování nejlepších příspěvků vyhrál Jan Martinek
s příspěvkem „Mechanism of T. brucei cell cytotoxicity by benzophenonederived bisphophonium salts“ v kategorii pregraduálních studentů, Jan Pyrih
s přednáškou „How to make Iron-Sulphur Clusters within the mitosome of
Giardia intestinalis“ v kategorii postgraduálních studentů a Markéta Lorencová
s příspěvkem „Extensive diversity of Blastocystis in reptiles and insects“
v kategorii posterů.
Nechybělo ani několik prezentací sponzorů, jmenovitě ROCHE, Life
Technologies, Biotech, Baria a KRD. Tímto bych jim chtěl jménem všech
účastníků konference poděkovat za poskytnutou finanční a materiální podporu
i inspiraci při nákupu laboratorního vybavení. Stejně tak patří dík i dalším
sponzorům - Fisher Scientific, Schoeller, Sigma, Olympus, Thermo Scientific,
MGP, Eastport Lifescience.
Na letošním ročníku se nepromítaly žádné komentované sestřihy z minulých
konferencí, zato se ale uskutečnily dva workshop večery vedené Annou
4
Karnkowskou. První s názvem „Analysis of Next Generation Sequencing data“
a druhý „RNA seq in non-model organisms“.
Ve středu byl program konference na čas přerušen návštěvou nedaleké krokodýlí
ZOO v Protivíně. Měli jsme tu možnost obdivovat 22 druhů krokodýlů z 23
doposud žijících. Po vyčerpávající exkurzi v tropickém prostředí následoval
výlet do okolí Protivína a zchlazení u místního piva. Po příjezdu zpět na nás
čekal připravený raut. V kombinaci s hrazenými útratami za pivo a víno ideální
prostředí pro vědeckou debatu.
Organizace letošního ročníku konference se ujal Jiří Týč a společně za pomoci
spoluorganizátorů Tomáše Pánka a Martina Kostky se jim dle mého názoru
podařilo uspořádat nezapomenutelné protodny. Proto dávám na poprvé
vytvořených facebookových stránkách letošního ročníku upřímný like!
Jan Pyrih
foto PS
________________________________________________________________
Fotoalbum z konference naleznete na
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.686114604748537.1073741826.12
1703457856324&type=3
5
Zápis ze schůze protozoologické sekce ČPS Nový Dvůr u Týna nad Vltavou, 7. května 2013 Přítomni (bez titulů v abecedním pořadí): Ivan Čepička, Vojtěch David, Ivan
Fiala, Vladimír Hampl, Martin Kostka, Zuzana Kotrbová, Jaroslav Kulda,
Markéta Lorencová, Julius Lukeš, Jan Martínek, Vladimíra Najdrová, Lukáš
Novák, Tomáš Pánek, Nikola Polanská, Kateřina Pomajbíková, Jan Pyrih, Eva
Rmoutilová, Pavla Smejkalová, Tamara Smutná, Darja Stojanovová, Milena
Svobodová, Tereza Ševčíková, Michal Šíma, Jiří Týč, Jiří Ťápal, Vojtěch Vacek,
Vobořilová Pavlína, Vojtěch Žárský.
Host: Matěj Vesteg
Příspěvky do ČPS: Ivan Čepička informoval, že se na výboru ČPS odhlasovalo
navýšení členských příspěvků následovně: základní příspěvek 350,- Kč,
zlevněný studentský 250,- Kč a zlevněný seniorský 50,- Kč ročně. Výbor
k tomuto bodu vyhlašuje korespondenční hlasování. Formulář pro toto hlasování
byl dán k dispozici přítomným členům. K tomuto bodu nebyly vzneseny žádné
námitky.
Konference: Vladimír Hampl informoval o konání konference ICOP ve
Vancouveru 28. 7. – 2. 8. 2013 a o předpokládané hojné účasti českých
protistologů.
Stav organizačního výboru a příští protozoologické dny: Tomáš Pánek letos
odstupuje z organizačního výboru, ve kterém zůstávají Jiří Týč a Martin Kostka.
Tým Marka Eliáše z Ostravské univerzity nabízí uspořádání protozoologických
dnů v roce 2014. Hlavním organizátorem by byl Matěj Vesteg, který je hostem
schůze. Vladimír Hampl navrhuje zvážit tuto nabídku s tím, že by Martin Kostka
organizoval protozoologické dny v roce 2015. Přijetí tohoto návrhu by
znamenalo přijetí Matěje Vestega do organizačního výboru Protozoologické
sekce. Většina hlasovala pro návrh, Matěj Vesteg se stal novým členem výboru
po odstupujícím Tomáši Pánkovi.
Foto a video archiv: Vladimír Hampl navrhuje systematicky utřídit a zálohovat
archivní materiály (videa, fotografie) protozoologické sekce, aby nedošlo
k jejich ztrátě. Prof. Kulda doplňuje, že by bylo vhodné zejména staré fotografie
doplnit legendami za pomoci pamětníků. Vladimír Hampl navrhuje zřídit funkci
archiváře z řad nadšenců, který by se o toto systematicky staral a který by
zajistil digitalizaci zbývajícího materiálu. Na výboru společnosti navrhneme, zda
by společnost nepřispěla na odměnu tomuto člověku. Tomáš Pánek navrhuje
6
oslovit Petra Soukala (nepřítomen, není členem společnosti). [Petr Soukal
později svolil, že se této funkce ujme.]
Jednací jazyk Protozoologických dnů: Vladimír Hampl zahajuje diskuzi
o používání angličtiny v prezentacích na protozoologických dnech. Od prvního
dne letošních Dnů přešli přednášející plynule do angličtiny. Informuje, že
v e-mailové diskuzi, která proběhla zhruba před měsícem, byl počet příznivců
jen o málo vyšší než počet oponentů angličtiny jako jednacího jazyku protodnů.
Ivan Čepička poznamenává, že není nutné, aby angličtina byla povinná. Profesor
Kulda oponuje, že používání angličtiny není dobrý krok. Dle jeho názoru je
přítomno malé množství zahraničních účastníků, aby bylo nutné přecházet do
angličtiny. Obává se také méně bohatých diskuzí. Profesor Lukeš namítá, že ze
strany cizinců bude o protozoologické dny mnohem větší zájem, pokud bude
jednacím jazykem angličtina. Poukazuje na to, že i někteří vedoucí laboratoří
jsou cizinci, ale Protozoologických dní se neúčastní. Domnívá se, že
Protozoologické dny mají potenciál stát se více než lokální akcí. Následovala
krátká diskuze, ze které vyplynulo, že pokud bude angličtina v prezentacích
doporučena, pak je potřeba to jasně napsat do brožury a pozvánky na
protozoologické dny. Vladimír Hampl dává hlasovat o tom, zda doporučit (ale
nepřikázat) používání angličtiny v ústním projevu při prezentacích. Většina
hlasovala pro návrh.
Zahraniční konference na území ČR: Vladimír Hampl informuje o tom, že
Julius Lukeš bude pořádat meeting British Society for Parasitology v roce 2015.
Dále je pravděpodobné, že Vladimír Hampl a Ivan Čepička budou organizovat
jeden z dalších meetingů ISEP, možná již v roce 2016. Přivítali by návrh na
vhodné místo pro tuto konferenci, které se účastní asi 150 lidí.
Zapsala Pavla Smejkalová a Vladimír Hampl
Schválil Vladimír Hampl
7
20. Helmintologické dny Štědronín u Orlíku, 13. – 17. května 2013 Jubilejní dvacátý ročník Helmintologických dnů, tradičního setkání především
(ale ne jenom) českých a slovenských helmintologů, se uskutečnil ve dnech 13.
– 17. května ve Štěroníně u Orlíku v jižních Čechách. Areál Rekreačního
střediska Počta, kde se konference konala, se nachází na svažitém břehu orlické
přehrady, kterou někteří vzdor nepříliš teplé vodě využili ke koupání. I když
budovy a pokoje nepůsobily na některé účastníky na první pohled dvakrát
komfortně, ukázalo se, že volba místa je, minimálně co se týče kvality
stravování, rozhodně lepší než při minulém ročníku.
Letošních „helmintodnů“ se zúčastnilo přes 70 parazitologů z pracovišť v Brně,
Českých Budějovicích a Praze, zavítali ale i kolegyně a kolegové z Hradce
Králové, Košic, Olomouce, Varšavy a Vídně. O zvané přednášky se postarali
Christoph Hörweg (motolice Fascioloides magna v Rakousku), Jana
Bulantová (využití fluorescenční a konfokální mikroskopie v helmintologii)
a Carlos Mendoza-Palmero (morfologie monogeneí z amazonských
sumcovitých ryb).
Příspěvky organizátoři rozdělili do několika tématických bloků, nechyběla ani
sekce věnovaná posterům. Za pomyslným řečnickým pultíkem se při
přednáškách kromě „dospěláků“ vystřídalo i nemálo studentů. Jejich prezentace
byly zařazené do soutěže o ceny věnované sponzory, přičemž o výsledcích se
rozhodlo tajným hlasováním všech přítomných následovně:
Kategorie bakalářských a magisterských studentů
1. místo: Tomáš Macháček – Immune response of accidental mammalian
hosts to infection of the central nervous system by the neurotropic fluke
Trichobilharzia regenti
2. místo: Jan Pankrác – Stem cells differentiation and their role in formation
of embryos during asexual reproduction of Fascioloides magna
3. místo: Jana Zikmundová – Trematode web in a subarctic lake
Kategorie doktorských studentů
1. místo: Veronika Konstanzová – Ultrastructural observations on two
diplozoid parasite species
2. místo: Jana Ilgová – Comparison of cystatins of four species of helmints
3. místo: Roman Leontovyč – Functionaly important molecules of the giant
liver fluke Fascioloides magna
8
Nejlepší poster
Romana Šašková – The expression profile of cathepsin L in developmental
stages of Fascioloides magna
Téměř všichni účastníci prezentovali česky s anglicky psanými slidy. Většina
přítomných se ale shodla na tom, že by bylo dobré, aby se od příštího roku
přednášelo v angličtině. Výjimku budou mít jen bakalářští/magisterští studenti,
kteří budou moci povídat v češtině.
Kromě odborného programu, jenž čítal přes třicet přednášek a necelou dvacítku
posterů, vyšel čas i na společenské aktivity, ať už šlo například o výlet na
nedaleký hrad Zvíkov anebo večerní posezení u táboráku nebo na terase. Při
těchto příležitostech byl čas na povídání o různých tématech s parazitologií
souvisejících více i méně. Uvolněnější a méně formální atmosféra, která
panovala prakticky po celou dobu konference, byla moc příjemná a myslím, že
ve výsledku i velmi inspirující a konstruktivní. Jediné, co mě na letošních
helmintodnech trochu mrzelo, byla poměrně vysoká fluktuace účastníků – zdá se
mi, že nebylo mnoho těch, kdo setrvali po celý týden. Na druhou stranu chápu,
že některé pracovní či studijní povinnosti (například státnice) nelze odložit.
Celkově hodnotím 20. Helmintologické dny po všech stránkách jako velmi
vydařené a děkuji všem organizátorům v čele s Romanem Kuchtou z Českých
Budějovic za jejich obětavé nasazení. Velké díky patří i sponzorům, kteří
pořádání konference podpořili – tentokrát jimi byly: Olympus Czech Group,
Eppendorf Czech & Slovakia, Carl Zeiss, KRD a Quail.
Tomáš Macháček
________________________________________________________________
Fotoalbum z konference naleznete na
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.686869731339691.1073741827.12
1703457856324&type=3
9
Momentky z pěšího výletu na Zvíkov.
10
Zprávy o knihách a nejen o nich Obavy lidí z cizopasníků a jejich důvěřivost láká k sobě určité typy lidí jiných.
Cítí tu možnost obživy.
Byl jsem znám jako "specialista" na parasitofobie, acarofobie apod., a tak mne
občas navštěvovaly paní, byly to právě ony, těmito příznaky trpícími. Asi před
deseti lety za mnou přišla inteligentní paní s obavou, že v jejím těle sídlí
motolice Eurytrema pancreaticum! No toto! Takováto motolice skutečně
existuje. Žije v pankreatu skotu ve východní Asii. U nás se nikdy nevyskytla.
Zvířata se nakazí tím, že při pastvě požerou v trávě se vyskytující drobná malá
sarančata, ve kterých jsou její infekční stádia. Jak na něco takového ta paní
mohla přijít? Řekla mi, že si to přečetla v jedné knize, kterou mi následně
přinesla.
Ano. V roce 2000 u nás vyšla kniha paní Huldy Regent Clarkové „Revoluce
v léčení všech nemocí“ s podtitulem „Nový způsob prevence a léčení všech
nemocí“. Vydalo ji nakladatelství Fontána v Olomouci ve spolupráci s rádiem
Frekvence1 a časopisem Květy. Toto je třeba uvést neb „Komu čest, tomu čest!“
V době vydání bylo možné knihu vidět ve výlohách naštosovanou hřbety tak, že
z nich zářilo to LÉČENÍ NEMOCÍ. Ta další slova na hřbetě vůbec nebyla.
Jak zřejmé z názvu, kniha se týká „všech“ nemocí. A mluví se v ní jak o virech,
bakteriích, tak hlavně o cizopasných červech. Ti stojí za vším. Včetně,
přirozeně, rakoviny, která vzniká tam, kde se v těle usídlí. Také AIDS
i očekávatelné cukrovky, kterou vyvolává zmíněná motolice. Nejstrašnější je
však motolice střevní Fasciolopsis buski. Také ta v Asii existuje a patří k
největším motolicím vůbec. Měří až 8 cm. Člověk se nakazí pojídáním určitých
druhů vodních rostlin, na kterých se usazují infekční stádia. Této motolice,
kterou trpíme, a způsobuje nám většinu potíží, je třeba se neodkladně zbavit!
Stojí za vším! V knize je mnoho jiného, včetně různých „intoxikací“, ale hlavní
část je věnována parazitům, najmě červům. Nějakou věcnou kritiku k tomu
nelze psát. Je to obludná hora nesmyslů! Abych informoval parazitologickou
veřejnost, dal jsem do dvou čísel našeho Zpravodaje České parazitologické
společnosti vybrané výňatky. Hned za mnou přišli naši studenti, jak je možné, že
se něco takového zveřejňuje. Ještě z toho neměli rozum.
Pokud by to byl jen „blud“, dalo by se to snad přehlédnout. Ale paní Clarková
jistě získávala nemalý peníz z publikování své knihy a případně prodeje
protiparazitního čaje, jehož složení uvádí. Je v něm snad černý ořech, pelyněk,
hřebíček a ornithin. Hlavně však sestrojila elektrický přístrojek, „frekvenční
11
generátor“, pomocí kterého je možné se všech těch škůdců zbavit. Říkala mu
„zapper“ a kdo se denně „zapperoval“ zničil všechny ty hrozné původce.
Frekvence přístrojku se nastavovala podle účinnosti vůči jednotlivým druhům.
V knize je tedy rozsáhlá tabulka, jak na kterého červa. A pozor! Právě, že je to
tak možné přesně nastavit, „zapper“ ničí jen škodlivé vetřelce. Hodné
nechává!?
„Aktualizované“ vydání knihy s drobně pozměněným názvem vyšlo znovu
v roce 2009! Paní Clarková zemřela v témže roce. V našem dnes rozvolněném
právním stavu se již z knihy tentokrát nedozvíme, kdo ji vydal a kdo je autorem
pěkných barevných fotografií různých červů. Když toto vše v nás žije,
nezačneme se „zapperovat“? Stále má tento přístrojek barevné reklamy
v novinách! Spolu s jiným podobným!
Ale proč chodit za podobnými autory až do Ameriky. V Brně žije detoxikační
poradkyně či přímo detoxikační terapeutka Ing. Hana Bláhová. (Detoxikační
léčba“ je výraz, který se začal užívat před pár lety a rychle si v tomto směru razí
cestu vpřed.) Parazité ji nechávali chladnou. Jednou se však dočetla, jak červi
prolézají lidskými těly a to ji oslovilo. Uvědomila si, jaké skryté nebezpečí takto
lidem hrozí. Vše působí dojmem, že sedla a vypsala si z nějaké parazitologie
jména různých červů. Bez ohledu, zda u nás žijí, jak skutečně žijí atd. a připsala
k nim některé údaje. Prostě stala se z ní expertka na červy, pojmenovanou
v jednom textu na internetu jako „nejpřednější česká parazitoložka“! Knihu
zatím nevydala, ale její obsáhlý text na internetu (http://zapper.revoluce-vleceni-nemoci.cz/odborna-verejnost/ing-hana-blahova), by na útlejší spisek
vydal. Samozřejmě, že červi jsou i příčinou rakoviny. Tam, kde se usadí, začnou
buňky nekontrolovaně bujet. Psát k tomu něco kritického opět nelze. Znamenalo
by to napsat „anti-příručku“. Je to snůška polopravd, nepravd a nesmyslů. Jak
paní inženýrka přítomnost červů v tělech pacientů zjišťuje, není zřejmé. Ale ani
to není vlastně třeba. Posílá je za panem doktorem MUDr. Josefem Jonášem,
který v roce 1995 založil Institut celostní medicíny a v roce 1999 firmu Jovalis.
Ten to již dokáže bezpečně zjistit. Provádí tzv.“vegetativní funkční test“ pomocí
přístroje Salvia. Pacientům vkládá do dlaně měřící sondu spojenou
s ampermetrem a do misky, která je na něm, „testovací preparát“, různé látky,
léky, byliny, antigeny atd., prostě vše, co chce testovat, Sleduje pak, co ukáže
ručička na stupnici. Z toho usuzuje, kde kdo co má. Ale to není předmětem
tohoto textu. MUDr. Jonáš napsal již více knih, z nichž hlavní k tématu je
„Praktické detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše“, nakl. Experiment Praha
2004. V krátké kapitolce se v ní mluví také o parazitech. Vědeckých názvů je
tam zhruba jedenáct (někde nerozlišeno mezi jménem cizopasníka a názvem
nemoci), z toho pět chybně. A také, že „červi se dělí na motolice, z nichž
nejznámější je motolice jaterní.“ (Jo, ty motolice, viz výše u paní Clarkové.) Zde
se o „blud“ nejedná ani náhodou.
12
Shovívavěji by bylo možné pohlížet na MUDr. Petra Lukáše z Boskovic. Když
odcházel do důchodu, byl s ním pořízen obsáhlý rozhovor. Je zřejmé, že jeho
názory na to, co činit pro zdraví, jsou svérázné. Tak např. doporučuje hojné pití
Coca Coly. Kvůli cukru a kyselině fosforečné, kterou je konzervována. Jiné
nápoje totiž užívají škodící kyselinu citronovou a fosfor potřebujeme. Sám jí
vypije denně dva litry. „Oprášil parazitologii“, jak řekl. Bohužel jen to. I on si
všiml červů, kteří podle něj stojí za mnohými potížemi. Chytil se na příklad
roupa dětského. Trpí jím ve světě 80% dětské populace. Ano. Ten je u dětí
v určitém věku velmi rozšířený. Je normálně léčen, ale i bez léčby by až na
mimořádné výjimky, s přechodem do dalšího věku spontánně zmizel. Když
budeme hodně spravedliví, je pravda, že velevzácně, naprosto ojediněle, při
opouštění konečníku samičkami roupů za účelem kladení vajíček, může některá
samička zbloudit a vhledem k u žen blízkého vstupu do urogenitálního systému
se dostat tam a způsobit komplikace.
MUDr. Lukáš si však myslí, že jeho larvy zůstávají v těle „a spolu s plísněmi
oslabují imunitu a dělají ten binec“. K tomu škrkavky a z ciziny si dovážíme
řadu druhů červů, včetně svalovce!? Ten se sem ostatně dostává i s dováženým
masem!?. Co dále kriticky probírat? Je tam mnoho výmyslů. Nicméně MUDr.
Lukeš ale své pacienty na červy léčil! Že zbytečně je jasné. Pacienti se prý
divili, proč že to. Jak by ne. Jak prováděl diagnózu zřejmé totiž není.
A zpět do Ameriky. Pán, který se podle jeho tvrzení zúčastnil řady významných
akcí Jim V. Humble, byl jednou požádán, aby vedl výpravu do Guayany. Měla
tam hledat zlato. Protože se voda v tamních pralesích nemohla bez úpravy pít,
byla čištěna přidáním „stabilizovaného kyslíku“, což byl chloristan sodný,
(podle překladu v knize.) Když několik členů jeho skupiny onemocnělo malárií,
napadlo jej zkusit jim dát tento prostředek, který vlastně dokáže ve vodě ničit
choroplodné zárodky. Během pár hodin se po jeho podání uzdravili! (Ponechme
stranou, že méně zhoubné druhy malárie probíhají v několika denních
přestávkách a ústup horečnatých záchvatů je normální. Na chvíli by to tedy
zdánlivě pomoci mohlo.) Toto jej inspirovalo, že vyvinul prostředek označený
jako MMS, tedy „Miracle Mineral Solution“. Česky tedy „Zázračný minerální
roztok“. (Viz Humblova kniha „MMS. Zázračný minerální doplněk pro 21.
století“ Nakl. snad Pavel Eiselt, snad 2009. Zákonem předepsaná tiráž chybí
jako u výše zmíněného nového vydání paní Clarkové.) Prodává se jako
dvousložkový. Chloristan sodný spolu s kyselinou citronovou. Před požitím se
to smíchá dohromady a uvolňuje se tak kyslík. Užívá se po kapkách dávaných
do vody, které se podle potřeby pečlivě počítají. Nelze to zde probírat. Učinili
tak jiní a na škodlivost užívání MMS poukázali. Držme se parasitologie. Obecně
je to roztok léčící opět vše, včetně rakoviny, (ta nesmí chybět!) a co se týče
malárie, Jim Humble jeho pomocí prý vyléčil v Africe desítky tisíc malariků!
13
Měl u nás přednášku. Pán v brýlích na hlavě s kovbojským kloboukem zvaným
„stetson“, s jakýmsi modravým šperkem vpředu. Důvěryhodnost sama. Ale i do
této oblasti vstoupili ti obávaní červi.
Prostředek pana Humbla se u nás a v některých zemích nesmí prodávat. Aby
překonal odpor, založil jakousi misijní církev. Snad v tomto duchu k nám přišel
na návštěvu mladý Španěl Andreas Kalcker. Jeho přednáška se červy již přímo
hemžila. Lezou nám v těle a způsobují všechno možné. Pomůže jedině MMS.
Někomu po něm není sice dobře, ba pociťuje bolesti. Ale to jen proto, protože ti
červi napadení MMS se naštvou! Co k tomu dodat? Pan Kalcker je sympatický
mladý muž nešpanělského vzhledu. Světlovlasý, podobný mladému Red
Redfordovi. Když toto vše ve sněhobílé košilce vykládá ve dvou a půl hodinové
překládané přednášce (včetně dotazů), lze mu nevěřit? (Přednáška z 25. září
2012, viz http://www.cestyksobe.cz/mms-andreas-kalcker-praha-2012-an2097/).
Pro tuto chvíli je to snad o těch, kteří využívají obavnosti lidí z parazitů, najmě
červů, vše. Ale to neznamená konec do budoucnosti. Určitě se objeví další
„znalci“, neomylně vábení k tomuto výživnému zdroji. Budeme-li parafrázovat
název knihy jednoho našeho presidenta, určitě – „Vstanou noví experti“.
Na závěr si dodejme. Každý rok je vydáván přehled helmintologických nálezů
získaných koprologickými metodami. Za rok 2011, (rok 2012 se teprve
zpracovává), byly hlášeny 2 případy měchovce, 38 škrkavky, 925 roupů,
2 tenkohlavce, 1 tasemnice dětské a 2 tasemnice bezbranné.
Josef Chalupský
________________________________________________________________
K dalšímu čtení:
Josef Chalupský: „KÝHO VÝRA: Invaze parazitů v ČR“. Zprávy České
parazitologické společnosti č. 3, ročník 19, 2011.
Martin Podhorský: „Pseudoparaziti – část I. aneb neexistuje člověk, který by
nějakého parazita neměl“. Zprávy České parazitologické společnosti č. 1, ročník
19, 2011.
Julius Lukeš: „Léčitelé s přístroji aneb JAK PARAZITOVAT NA
PACIENTECH A JEJICH PENĚŽENKÁCH“. Reflex č. 42, 2012.
14
kalendář akcí 2013 Molecular and Population Biology of Mosquitoes and Other Disease
Vectors: From Basic Vector Biology to Disease Control
July 15 – 19, 2013
Kolymbari, Greece
http://events.embo.org/13-mosquito/
3rd Annual Symposia of Antiparasites (SAP-2013)
July 30 – August 1, 2013
Wuhan, China
http://www.bitlifesciences.com/wcm2013/program.asp?pro=7
24th International Conference of the World Association for the
Advancement of Veterinary Parasitology
August 25 – 29, 2013
Perth, Western Australia
http://www.waavp2013perth.com/index-waavp.html
62nd ASTMH Annual Meeting
November 13 – 17, 2013 (Wednesday through Sunday)
Marriott Wardman Park
Washington, DC, USA
http://www.astmh.org
8th World Congress of the World Society for Pediatric Infectious Diseases
(WSPID 2013)
November 19 – 22, 2013
Cape Town, South Africa
www2.kenes.com/wspid/Pages/Home.aspx
15
kalendář akcí 2014 6th ASEAN Congress of Tropical Medicine and Parasitology (ACTMP)
March5 – 7, 2014
Kuala Lumpur, Malaysia
http://www.actmp2014.com/
5th International Giardia & Cryptosporidium Conference
May 27 – 30, 2014
Uppsala, Sweden
http://www.igcc2014.com/
XIII International Congress of Parasitology
August 2014
Mexico City, Mexico
www.icopa2014.com
8thInternational Symposium on Phlebotomine Sandflies (ISOPS VIII)
Sepetember 22 – 25, 2014
Puerto Iguazú, Argentina
https://docs.google.com/forms/d/1syDX9mTJRNw7rAlIO6qfVdsRxyLulXhRB
CnzW43uEQc/viewform
16
autoři příspěvků RNDr. Karel Fajfrlík, Ph.D.
Ústav mikrobiologie LF a FN Plzeň
Dr.E.Beneše 13
305 99 Plzeň
[email protected]
doc. RNDr. Josef Chalupský, CSc.
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7
128 44 Praha 2
[email protected]
Tomáš Macháček
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7
128 44 Praha 2
[email protected]
Jan Pyrih
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7
128 44 Praha 2
[email protected]
Autoři fotografií a kreseb:
neuvedeno-li jinak, jedná se o archiv autora příspěvku
PS = Petr Soukal
Autorka ilustrace na přebalu:
Lucie Jedličková
17
Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv psaným textem, fotografiemi nebo kresbou. Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty posílejte na adresu redakce [email protected] Česká parazitologická společnost
Sídlo společnosti:
Katedra parazitologie
Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Viničná 7, 128 44 Praha 2
Výbor společnosti:
předseda:
RNDr. Libor Mikeš, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
místopředseda: doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc.
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]
tajemník:
RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.
Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
hospodář:
RNDr. Iveta Hodová, Ph.D.
Masarykova univerzita
Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]
členové:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Mgr. Vladimír Hampl, Ph.D.
Redakce Zpráv České parazitologické společnosti:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
Internetové stránky společnosti:
www.parazitologie.cz
www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324