Rýmy z podzemí - přehled undergroundového hip hopu (Lemon 2004)
Transkript
Rýmy z podzemí Karel Veselý /Lemon, 05/2004/ Když se nějaký žánr masově prosadí v mainstreamu, vždy se stane to stejné. Část fanouškovské základny šmahem odmítne projekty, které mají komerční úspěch a jako na povel se pustí do objevování zbytku scény mimo sítě velkých firem a lukrativní smlouvy. Podzemní scéna se téměř vždy rozroste do rozměrů opozičního hnutí, které se dříve či později polarizuje vůči "komerci" a začne prohlašovat, že ty pravé hodnoty se tvoří jen v rámci ní. Za příklad by mohl posloužit jakýkoliv jiný žánr, kterému se podařilo oslovit masové publikum. Vezměte si třeba současný hiphopový underground. Stačí se blíže podívat na jeho vyznavače. Hrdí, nekompromisní a zatvrzelí fanoušci podzemního hip hopu někdy připomínají ligu ukřivděných, kteří schválně dávají přednost neumětelismu a amatérsismu před rappery sice možná lepšími, leč pohrdání hodnými, protože mají na čele cejch komerčního úspěchu. To ale v žádném případe neznamená, že tato scéna je nudná. Ba naopak. Těžko budete hledat nějaký jiný žánr, ve kterém to v současnosti tolik žije. Do undergroundového hip hopu řadíme dvě velké skupiny. Jednou z nich jsou projekty, které záměrně udržují étos staré školy - samplované beaty, politická témata, odsuzování pozlátkových výplní televizního hip hopu a na svoji zatvrzelost lákají posluchače, kteří hledají opozici proti komerční kultuře (čím méně let vám je, tím lépe tento vzdor chápete). Hudebně vychází z klasického old school hip hopu, kladou důraz na chytré samply (jazz, vážná hudba, vlastně cokoliv), klasické turntablistické umění a vesměs odmítají elektroniku a syntetické beaty. V době, kdy se za beaty od The Neptunes nebo Timbalanda platí 50 000 dolarů za skladbu, si undergroundový hip hop užívá luxusu být nad věcí a klidně znovu vytáhnou break samplovaný z desky Jamese Browna. Ruku v ruce s touto filosofií jde maximální soustředění se na skills rappera a jeho text. Nelze se pak divit pohrdání, kterému musí čelit komerční rappeři, kteří by šli z kdejakého průměrného battlu domů s brekem. Druhou velkou skupinu tvoří rappeři nebo producenti, kteří chtějí posunovat hranice umělecké formy hip hopu a na komerční úspěch jsou příliš experimentální. Tato skupina je mnohem menší než první a nemůže stavět na velké základně příznivců. Ostatně, kdo by taky chtěl poslouchat šumy, šramoty a hluky, do kterých kdosi rappuje texty jako by byly od filosofa Derridy. Že by nějací podivní fanoušci rekrutující se z nezávislého rocku a avantgardní vážné hudby. Tak to jste trefili hřebíček na hlavičku. Experimentální hip hop má nulový pouliční kredit, ostatně ho ani nepotřebuje. Tvoří ho vesměs běloši, kterým už nestačila elektronická hudba a chtěli něco víc. Ať jedni nebo druzí, ty nejlepší (a nebo nejpřizpůsobivější) z obou táborů stejně nakonec čeká - bože, ne! - komerční úspěch a mainstreamový průlom. Hranice mezi komercí a undergroundem ale není jen v hudební produkci. Velkou a patrně i rozhodující roli při odlišení hraje fakt, jestli ten či onen hudební projekt nahrává u velké firmy, která je pro něj ochotna investovat do bombastické reklamy a tedy si komerční úspěch (a pro sebe zisk) vytvořit. Přechod k velké firmě obvykle znamená podřídit se jejich snaze na hudbě vydělat. Posledních několik let jsme svědky toho, jak i zapřísáhlí zastánci undergroundu přecházejí pod křídla velkých firem. Někteří, jako třeba The Roots to ustáli a pořád produkují velmi zvláštní hip hop, narozdíl od nich Canibus nebo The Dilated Peoples změnou výrazně utrpěli. Podle výše popsané rovnice lze tedy za počátek hiphopového undergroundu počítat období, kdy se rap začal ve velkém prosazovat do hitparád. Předtím to byly jen ojedinělé úspěchy (Run D.M.C., Beastie Boys, LL Cool J) a hip hop byl až na pár vykalkulovaných úchylů, undergroundovým hnutím. Teprve po nástupu gangsterského rapu, tedy po "Chronic" Dr. Dre a jeho koně Snoop Dogga a o pár let později i Tupaca a Biggieho, se z hip hopu stal masový žánr, kterým je dodnes. Změnily se také taktiky nahrávacích společností, které na začátku 90.let vytušily obrovský komerční potenciál hip hopu a začaly do něj investovat peníze, které chtěly samozřejmě pokud možno znásobené zpět. Teprve ve chvíli, kdy všichni ti Vanillaicové a MC Hammerové přestali být ojedinělí, mohla naplno zaznít obhajoba původního a komercí nezkaženého hip hopu. A samozřejmě také první projekty, které vracely hip hop zpět do podzemí, odkud vzešel. Dnes je undergroundový hip hop jednak semeništěm nových talentů, ze kterých se potom rekrutují nové hvězdy, místem, kde se odehrávají nekonečně bitvy mixtapes i battles rapperů přímo na pódiu, ale také místo, kde se rodí nové hudební revoluce. Tisíce bizarních labelů, nespočet rapperů, kteří věří v sílu své hudby, to je hudební podzemí, kde to opravdu vře. A dá se předpokládat, že v budoucnu i bude. Klasické desky podzemních rýmů Wu Tang Clan - Enter Wu Tang Clan:36th Chamber (1993) Rappeři spolčení pod hlavičkou Wu Tang Clan jsou považováni za příklad undergroundového hip hopu par excellence. Paradoxně i přesto, že jejich prvních dvou desek se prodalo více než všech undergroudnových desek vydaných dodnes dohromady a sólové projekty jednotlivých členů vládly žebříčkům delší dobu než kdejaká popová hvězda. Příklad rapperů ze Staten Island vedených geniálním producentem The RZA ukázal, že k velkému úspěchu nepotřebujete nutně blyštivý obleček a R&B refrén. V určitém směru byli Wu Tang Clan obdobou z marketingového hlediska nepochopitelného úspěchu Nirvany a grunge rocku ze Seattle. Samply z b-čkových kung fu filmů, sevřená pouliční filosofie, minimalistická produkce a nekompromisní rap ukázaly cestu generacím jejich následovníků a dodnes zůstávají synonymem nekompromisního hip hopu. Jak to bylo dál? Členové Wu Tang Clanu zaplavili hip hop sólovými projekty, které vesměs navazovali na debut a dohromady se dali až o tři roky později triufálním dvojalbem "Wu-Tang Forever". Na úspěchy Wu navázali jejich kolegové z labelu Loud - dvojka Mobb Deep nebo další newyorčan Nas. Dr. Octagon - Dr. Octagonecologyst (1996) Mainstreamový úspěch, který dosáhli Notorious B.I.G., DMX nebo Jay-Z v polovině 90.let si přímo žadonil o odpověď v undergroundu. Přišla s albem "Dr. Octagonecologyst", za kterým stojí rapper Kool Keith, turntablisté DJ Q-Bert a producenti Dan The Automator a DJ Shadow, prostě smetánka tehdejšího nezávislého hip hopu. Desku paradoxně proslavil až londýnský label Mo Wax, který se jí odhodlal vydat. Příběhu šíleného gynekologa vyprávěný z útržků samplů z pornofilmů vévodí manikální Keithův rap. Asi jedna z nejzábavnějších hiphopových desek všech dob. Jak to bylo dál? Dr. Octagon zůstal projektem jedné desky (Kool Keith svého hrdinu zabil hned na dalším albu), zato jeho jednotliví členové jeden čas dominovali hiphopovému undergroundu. DJ Shadow vydal vysoce ceněné album "Entroducing...", podstatně přispěl k vynikající první desce U.N.K.L.E. "Psyence Fiction", zatímco Automator spolupracoval s Princem Paulem na projektu Handsome Boy Modelling School a Deltron 3000, ale celosvětový úspěch slavil až jako beatmaker projektu Gorillaz. Specifický styl, který Octagon uvedl, si vysloužil i několik vlastních pojmových škatulek - od abstraktní hip hop až po evropskou školu (to když někteří byli překvapení kvalitou importů Mo Waxu, aniž by přišli na to, že za nimi stojí Američtí producenti). Company Flow - Funcrusher Plus (1997) El Producto, Bigg Jus a DJ Mr. Len vrací na této desce hip hop ke kořenům na kost odřené produkce a excelentního MCingu nezávislého hip hopu (jak sami říkali: Independent as Fuck!). Zároveň oživují ducha lo-fi kutilství, geniálního ve svém hurá přístupu. Původní EP "Funcrusher" vyšlo už v roce 1995, v době, kdy členové kapely ještě přes den pracovali. Když je objevili v Rawkus, vyšla o dva roky později znovu s dalšími novými skladbami. Doslova z podzemí zrozená legenda, která ovlivnila drtivou většinu dnešního undergroundového hip hopu a navíc inaugurovala všeuměla El P do pozice nového krále undergroundu. Jak to bylo dál? Company Flow se brzy po úspěchu debutové desky rozešli. EL P a Mr. Let ještě stihli vydat temné instrumentální album "Little Johnny From the Hospitul: Breaks and Instrumentals, Vol. 1" a Producto si to už mířil za svým snem vést hiphopový label. Na Def Jux pak dodnes rozvíjí estetiku první desky Company Flow. Black Star - Black Star (1998) Když se zdálo, že hipísácký duch pozitivního hip hopu přelomu desetiletí (De La Soul, A Tribe Called Quest), nemůže být pod zemí gangasta hip hopu zhnilejší, zjevuje se dvojice pouličních básníků Mos Def a Talib Kweli, alias Black Star. Náhoda je vyloučena, Mos Def debutoval na klasice De La Soul "Stakes Is High" a s Kwelim se setkal, když ještě pracoval jako knihkupec v obchodě specializovaném na černošskou literaturu. Vliv hiphopového sdružení Native Tongues ho přivedl do jejich klubu Lyricist Lounge, kde se od roku 1992 rodil pomalu ale jistě nový pozitivní hip hop. Z popsaných ingrediencí nemohlo vzejít nic jiného než album plné hořkých příběhů o lidech z ulice, podané neodolatelným způsobem. Jak to bylo dál? Mos Def se více než rapu věnuje filmu (ke škodě prvního) a hudebně se kromě alba "Black On Both Sides" a několika guest spotů angažoval jen v nedokončeném projektu funk-rapové kapely Black Jack Johnson. Kweli rozvinul svoji kariéru s albem "Reflection Eternal" (společně s producentem Black Star DJ Hi-Tekem) a vysoce ceněné "Quality". Dodnes zůstávají trochu ve stínu spřízněných jmen jako Pharohe Monch, The Roots nebo Common. Anticon - Music For The Advancement Of Hip Hop (1999) Jsme běloši, ale máme rádi hip hop. A taky experimentální elektroniku a avantgardní vážnou hudbu a vůbec všechny možné ujetosti. Stačí to na to, abychom sestavili hiphopovou kapelu a label? Alias, Doseone, Jel, Odd Nosdam, Passage, Sole, the Pedestrian a Why? si to rozhodně mysleli. Wu Tang Clan experimentálního hip hopu, Anticon vydali jen jedinou desku "Music for the Advancement of Hip Hop" a pak se rozprchli do sólových projektů. Mimoidní přístup k hip hopu inspiruje hlavně mimo hranice žánru a Anticon bývají někdy pravověrnými fanoušky hip hopu zatracování. Na otázku "Je to nebo není hip hop?" prosím odpovídejte: "A není to jedno?" Jak to bylo dál? Anticon působil dál jen jako label a jednotliví členové pokračovali v dalších úderech na stylové hranice hip hopu. Nejdále zašli cloudDEAD, nejzajímavěji asi Alias. V sonických dobrodružstvích i obskurnosti je ale brzy překonali jejich konkurenti Anti Pop Consorcium nebo Dalek a jejich taktiku přijala celá řada experimentátorů i mimo hip hop. Cannibal Ox - The Cold Vein (2001) Postmoderní procházka New Yorkem vedená zázračnými prsty pana Producta a hbitými jazyky rapperů Vast Aire a Vordul Megilah. První z releasů Def Jux, který světu otevřel dočista nový pohled na hip hop. Starý a plný lásky ke klasice a zároveň nový. El P tuto desku několikrát překonal, ale na "Cold Vein" to bylo všechno poprvé. Jak to bylo dál? Oba členové Ox se vydali na sólové projekty a EL P sázel další klasické album Def Jux za druhým. Madvillans – Madvillany (2004) Střet kreativních vesmírů dvou undergroundových vládců současnosti MF Dooma a Madliba zrodilo zatím nejsilnější hiphopovou desku tohoto roku. Už bootleg dema "Are Madvillans", který prosákl na internet, vzbudil nadšený povyk u všech, kteří ho slyšeli. Takže si dokážete představit, co s undergroundem udělala hotová deska. Spojte minimalistický, avšak maximálně působivý beatmaking Madliba s neuvěřitelně nabitým rapem Dooma a máte Madvillans, kteří útočí v nejvyšší možné kadenci a většinou jim stačí stopáž minuty a půl. Jak to bylo dál? Tak to ví, snad jen Bůh. Nejdůležitější labely pozemních rýmů Mo Wax je vedle Ninja Tune nejhlasitějším londýnským labelem, který ovlivňoval dění na proměnlivé scéně elektronické hudby 90.let. Hlavním cílem bosse Jamese Lavella bylo stvořit specifický britský hip hop, což se mu nepovedlo, zato objevili pro britské i americké publikum japonského turntablového virtuóza DJ Krushe a vydal zásadní desky pro nezávislý hip hop "Endtroducing..." DJ Shadowa a "Dr. Octagonecologyst". Jinak na Mo Wax vydávali tak odlišné projekty jako Palm Skin Productions, Luke Vibert nebo Blackalicious, kteří se vždy sešli na přímo lahodných výběrech "Headz". Důkazem výsadního postavení Mo Wax je monstrózní Lavellův a Shadowův projekt U.N.K.L.E. "Psyence Fiction". Rawkus je příkladem hiphopového labelu, který dokázal přinést undergroundovou produkci do MTV. Nejprve měl fungovat jako vlajková loď nové generace Native Tongues, která vzešla z jejich klubu Lyricist Lounge. Čerstvou krev představily výběry "The Soundbombing" a "Lyricist Lounge". Pak se na značce Rawkus proslavili postupně Pharoahe Monch, Mos Def a Talib Kweli, což Rawkus sice přivedlo na výsluní, ale zároveň to byl počátek jejich zkázy. Začali se chovat jako velká firma, do svých služeb získali veterány Big L a Kool G Rap, což jim pomalu ale jistě zlomilo krk. Po finančním krachu koncem 90.let museli využít nabídky a částečně sfúzovat s většími labely, ale značka Rawkus má pořád v undergroundu sílu. Zvláště, když v jejich řadách pořád dlí tři jmenovaní klasikové podzemních rýmů. Def Jux je současný undergroundový label číslo jedna, který založil El P poté, co opustil Rawkus. V počátcích mohli v Def Jux vsadit hlavně na excelentní producentskou práci svého bosse. Definitive Juxtaposition (neboli krátce Def Jux) zahájilo svůj úder EP se skladbami Company Flow a nováčků, kteří nyní tvoří páteř labelu - Cannibal Ox, RJD2 a Aesop Rock. "Cold Vein" prvních jmenovaných ohlásil inovátorské směřování labelu, "Labor Days" Aesop Rocka ukázal nové cesty v práci s rapem a "Deadringer" RJD2 zase skloubil nové a staré přístupy k beatmakingu. Všichni těžili z produkční práce El Producta, jehož vlastní album "Fantastic Damage" zůstává příkladem klasického Jux-alba plného podivných samplů, invenčních beatů a vynikající lyrické práce. Za pozornost stojí také výběry "Def Jux Presents...", nebo alba dalších členů party jako jsou Mr. Lif, Murs nebo C-Rayz Walz. Svůj vrchol si label prožil kolem roku 2002. Stones Throw založil v roce 1996 Chris Manak alias DJ Peanut Butter Wolf, který o sobě tvrdí, že vlastní každý hiphopový vinylový singl, co kdy vyšel. Nejprve vydával svoje desky a turntablistické orgie, ovšem upozornil na sebe, až s vydáním alba party Lootpack. V ní dřímal velký talent jménem Madlib, na jehož kreativních výbojích pak mohl Stones Throw stavět. První velká deska bylo "Unseen" tajemného rappera Quasimoto, z něho se vyklubal právě Madlib. Ten stojí i za jazzovým kombem Yesterday's New Quintet a Madvillans. Hrdinové podzemní fronty Kool Keith Bývalý chovanec psychiatrické léčebny (vyléčený?), upozornil na sebe jako člen jedné z nejvýraznějších hiphopových skupin první poloviny 90.let Ultramagnetic MCs. Na sólové dráze uspěl hned rýmy pro projekt Dr. Octagon. Desky jako "Black Elvis/Lost in Space", "Matthew" a "Spankmaster" potvrdily jeho status undergroundové ikony, ačkoliv kvality ani popularity Octagona nikdy nedosáhl. Vydával na nejrůznějších labelech, včetně svého Funky Ass a pod jmény Rhythm X, Mr. Gerbik nebo Dr. Dooom. Právě Dr. Dooom zabil Dr. Octagona v první skladbě alba "First Come, First Served" a zabránil tak dalšímu rozmělňování klasiky. Zatím posledním projektem je album projektu Thee Undatakerz, které vyšlo nedávno. Kool také rappoval na jedné skladbě z "Fat Of The Land" The Prodigy. MF Doom Dostal jméno po legendáním komiksovém záporňákovi a v současném podzemním hip hopu se mu všichni klaní. MF Doom má svoje zásady - neukazuje tvář a vydává vynikající desky. Začal jako člen newyorské partičky KMD, která propagovala radikální islám. Po druhém albu se z hudebního byznysu zklamaný Doom na pět let vrátil zpátky do podzemí a znovu začínal od nuly. Vrátil se s velkým humbukem na albu "Operation:Doomsday" a výběry instrumentálek "Special Herbs, Vol. 1-2". Doom je králem postaviček, ve svém rejstříku jich má nespočet, namátkou Metal Fingers, Viktor Vaughn, King Geedorah, Monster Island Czars, King Ghidra nebo Zevlove X a vydává snad na všech důležitějších labelech (Ninja Tune, respektive Big Dada, Fondle 'Em, High Times). V posledních dvou letech bylo těžké o něm neslyšet, když ovládl podzemní hip hop apokalyptickou sci-fi King Geedorah "Take Me To Your Leader", pak kronikou geniálního zloděje Viktora Vaughna "Vaudeville Villain" až letos zaútočil spoluprací s Madlibem "Madvillans". Madlib Ať už je to zběsilý mix jamajského dubu "Blunted In Bomb Shelter" nebo swingové předělávky Stevie Wondera na nahrávce Yesterdays New Quintet "Stevie", Madlib zůstává věrný své pověsti geniálního podivína. Jeho největší síla, a snad odpustí, je v míchání beatů. Ovšem i rapper je úchvatný. A může být třeba zrychlovaný a modulovaný jako Quasimoto na "The Unseen". Spolupráce s jiným legendárním producentem Jay Deem (alias J Dilla producent A Tribe Called Quest a člen Slum Village) přinesla vynikající album - Jaylib "Champion Sound". A že je Madlib mistrem kolaborací, "Madvillans" dopadlo tak, jak dopadlo.
Podobné dokumenty
valné hromady ZpčBaS - Západočeský badmintonový svaz
pořadatelsky zajistit a jejich uspořádání je víc než vhodné (zpravidla jde o postupové turnaje v kategoriích
mládeže), ale i turnaje, které představují vysloveně prestižní záležitost: Velkou cenu m...
Hity, na které jsme nezapomněli
Byly ale věci, které jsou poslouchatelné dodnes
(pokud by byly k mání).
Jednou z nich byla Až budeš má (Rudolf Cortes,
Sestry Alanovy). Perfektní swing, v závěru skvělý
mix chorusu a refrénu, sound...
Březen 2011
Další zábavou jsou filmy, muzikály. Na filmy se můţeme samozřejmě podívat
doma, ale kdyţ chceme vidět nějakou premiéru a nechce se nám čekat, aţ se
objeví na internetu či v televizi, tak vyráţíme p...
RealFlight 7
Aktualizace ovladačůNež zahájíte instalaci, vřele doporučujeme provést aktualizaci ovladačů zvukové a grafické karty ve svém počítači. Ovladač
je softwarový program, jehož prostřednictvím operační ...
2. světová válka 1939
příjem železné rudy ze Švédska, a tak neváhal a v dubnu roku 1940 vrhl část svých vojsk
do Dánska, kde se nesetkal s téměř žádným odporem.
Zároveň s obsazováním Dánska se německá vojska objevila i ...
Stáhni program - Letos na kempu
Milujeme rap. Všechny jeho podoby a tváře. Pestrou a širokou paletu.
Jsme praskající vinyl. Ale nepřeskakujem a neopakujem se.
Jsme digitální matrix. Ale na jedničky a nuly nehrajem.
Jsme z různých...