document [] - Vysoké učení technické v Brně

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE
FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING
INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY
VÝROBA SOUČÁSTI NA CNC SOUSTRUHU
MORI SEIKI NL2000
PRODUCTION OF A PART WITH CNC LATHE MORI SEIKI NL2000
DIPLOMOVÁ PRÁCE
DIPLOMA THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. KAMIL DVOŘÁK
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE
SUPERVISOR
BRNO 2008
doc. Ing. MIROSLAV PÍŠKA, CSc.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
4
ABSTRAKT
Návrh technologie výroby t lesa lešticího p ípravku na CNC soustruhu
s využitím CAD/CAM programu GibbsCAM. V programu je pomocí modelu
sou ásti vytvo en NC kód, který je importován do stroje, na kterém je
t leso vyrobeno. Po výrob
je provedeno prom ení a je vytvo eno
ekonomické zhodnocení výroby.
Klí ová slova
Soustružení, nástroje pro soustružení, CAD/CAM, CNC.
ABSTRACT
A technology of a polishing jig which is made on a CNC lathe with the
use of the GibbsCAM system. On the 3D model of the part a NC code of
the program is made. This code is imported into the machine and verified
for single production. After the production measurement is done.
Economic evaluation of the production is calculated for the workpiece
price.
Key words
Turning, turning tools, CAD/CAM, CNC.
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE
DVO ÁK, K. Výroba sou ásti na CNC soustruhu MORI SEIKI NL2000,:
Diplomová práce. Brno: Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta strojního
inženýrství, 2008. 75 s., 7 p íloh. Vedoucí diplomové práce doc. Ing.
Miroslav Píška, CSc.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
5
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Výroba sou ásti na CNC
soustruhu MORI SEIKI NL2000 vypracoval samostatn
s použitím
odborné literatury a pramen , uvedených na seznamu, který tvo í p ílohu
této práce.
12.4.2008
………………………………….
Bc. Kamil Dvo ák
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
6
POD KOVÁNÍ
D kuji tímto panu doc. Ing. Miroslavu Píškovi, CSc. za cenné p ipomínky
a rady p i vypracování diplomové práce. Dále d kuji panu Davidu Pitákovi
za pomoc p i výrob sou ásti a technické p ipomínky.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
7
OBSAH
ABSTRAKT ………………………………………………………………….. 4
PROHLÁŠENÍ ……………………………………………………………….. 5
POD KOVÁNÍ ………………………………………………………………. 6
OBSAH ……………………………………………………………………….. 7
ÚVOD ………………………………………………………………………… 9
1 ZÁKLADNÍ ROZD LENÍ T ÍSKOVÉHO OBRÁB NÍ ………………. 10
1.1 Soustružení …………………………………………………….…..… 10
1.2 Frézování …………………………………………………..…..…….. 12
1.3 Vrtání ………………………………………………………..…..……. 14
2 CNC STROJE ………………………………………………..…..…….. 15
2.1 Zásady programování CNC stroj ………………………..…..…… 16
2.2 Postup programátora p i p íprav výroby ……………..……..…… 21
2.3 Postup operátora p i p íprav výroby …………………..…..…….. 22
3 MORI SEIKI NL2000 ……………………………………..……..…….. 23
3.1 Popis stroje ……………………………………………..……..…….
24
3.2 Popis ovládacího panelu ………………………………..…..……..
26
3.3 Intuitivní dialogové programování ………………………….……... 28
4 CAD/CAM SYSTÉMY …………………………………………….…… 29
4.1 Za azení programátora do organizace podniku …………….…… 29
4.2 Základní popis CAD/CAM systém ………………………………. 30
5 GIBBSCAM A TVORBA PROGRAMU ……………………………… 33
5.1 Popis programu GibbsCAM ……………………………………….. 33
5.2 P íprava p ed tvorbou programu ……………………………..…...
34
5.3 Vytvo ení programu ………………………………………….……..
35
5.4 Komunikace se strojem …………………………………….……… 39
6 EŠENÍ TECHNOLOGICKÉHO POSTUPU ……………..………… 41
6.1 Rozbor polotovaru ………………………………………………….
41
6.2 Rozbor materiálu …………………………………………….……..
42
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
8
6.3 Postup výroby ………………………………………………..……..
42
7 VÝROBA SOU ÁSTI …………………………………..……………..
43
7.1 D lení materiálu …………………………………………………….
43
7.2 Soustružení …………………………………….……………………
44
7.2.1 Volba nástroj …………………………..………………………..
44
7.2.2 Se ízení nástroj ………………………..……………………….
51
7.2.3 Upnutí obrobku …………………………..………………………
54
7.2.4 Výroba sou ásti SUP8204DA 4.0 ……………………...……… 56
7.3 Elektroerozivní obráb ní …………………………………….…….. 61
7.4 Kontrola vyrobené sou ásti …………………………….………….
63
7.5 Záme nické práce ……………………………….……….………… 65
8 NÁVRH ALTERNATIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY ……………..
66
9 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ ……………………….….………….
67
9.1 Zhodnocení výrobních as ……………………………………….
67
9.2 Výpo et normy spot eby materiálu ……………………………….
69
ZÁV R ……………………………………………………….…………… 71
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ
………………………….…………..
72
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL ……….……………
74
SEZNAM P ÍLOH ………………………………………….……………
75
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
9
ÚVOD
Dnešní doba automatizovaných výrobních proces
s nezastupitelnou
úlohou výpo etní techniky klade stále v tší d raz na odbornou p ípravu a
zkušenost pracovník . Nástup výpo etní techniky byl tak razantní, že
firmy které nezavedly do svého systému výroby po íta ovou techniku
v etn numericky ízených stroj , mají v dnešní konkurenci malou nad ji
na úsp ch. (19)
Cílem diplomové práce je vytvo ení postupu výroby rota ní sou ásti,
ekonomické zhodnocení a možné vylepšení navržené technologie.
Firma ve které je sou ást vyrobena je dce inou spole ností významného
švýcarského výrobce hodinek. Podnik se zabývá zakázkovou výrobou
nástroj
pro výrobu hodiná ských výrobk . Mottem podniku je být
jedni kou v oblasti strojírenství v
eské republice. Vysoké nároky
odb ratele zcela vylu uje použití konven ních stroj . Ve strojovém parku,
který se neustále rozr stá je k dnešnímu dni na dvacet CNC stroj
renomovaných sv tových výrobc .
Diplomová práce je zam ena zejména na kompletní pr b h výroby
hlavního t lesa leštícího p ípravku od technického návrhu, technologii
výroby až po kone né prom ení po obráb ní. Hlavní ást je soust ed na
na technologický postup výroby, p ípravu NC kódu pomocí CAD/CAM
programu a následné vyrobení na 5-osém CNC soustruhu MORI SEIKI
NL2000.
Jelikož se jedná p edevším o kusovou výrobu a velmi složité tvarové
sou ásti je ve firm
kladen d raz i na kvalitní systémy CAD/CAM a
kreativní p ístup všech zam stnanc .
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
10
1 ZÁKLADNÍ ROZD LENÍ T ÍSKOVÉHO OBRÁB NÍ
Obráb ním získáváme z polotovaru odebíráním materiálu sou ást
spl ující požadavky konstrukce z hlediska tvar , rozm r
Metody, kterými dosahujeme v tších úb r
a kvality.
materiál , v tšinou s nižší
kvalitou obrobené plochy se nazývají výrobní. Pro dosažení vyšší kvality
se používají metody dokon ovací. Jiné rozd lení vychází z principu úb ru
materiálu a to jsou t ískové nebo nekonven ní metody.(7)
Mezi nejpoužívan jší zp soby obráb ní pat í:
-
soustružení,
-
frézování,
-
vrtání,
-
broušení,
-
vyvrtávání,
-
hoblování,
-
protahování,
-
d lení materiálu.
1.1 Soustružení
Soustružení je nejpoužívan jší metoda zvlášt
pro výrobu rota ních
ploch. Hlavní pohyb (rota ní) p i soustružení vykonává obrobek a vedlejší
(posuv) nástroj.
Zp soby soustružení lze rozd lit podle DIN8589 podle následujících
hledisek:
-
vytvá ený povrch
-
tvar nástroje
FSI VUT
-
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
11
kinematika obráb cího procesu
a) podle polohy místa obráb ní
-
vn jší soustružení
-
vnit ní soustružení
b) podle vytvá ené obrobené plochy
-
soustružení válcových ploch
-
šroubové soustružení
-
soustružení neválcových ploch
-
profilové soustružení
-
tvarové soustružení
c) podle sm ru posuvu
-
podélné soustružení
-
p í né soustružení
P itom se dále rozlišuje podle jakosti povrchu soustružení nahrubo,
soustružení na isto, jemné soustružení a nejjemn jší soustružení.(8)
Obr. 1.1 Možnosti soustružení (8)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
12
1.2 Frézování
Obráb ní frézováním je vhodné p edevším pro výrobu rovinných a
tvarových ploch, drážek, závit , ozubení apod. Hlavní pohyb vykonává
víceb itý nástroj, ostatní pohyby obrobek. Frézovat lze obvodem
sousledn , nesousledn nebo elem nástroje pop ípad kombinací obou
zp sob .
Rozd lení zp sob frézování:
-
rovinné frézování
- lineární posuvný pohyb
Obr. 1.2 Rovinné frézování (8)
-
frézování rovinných ploch
- kruhový posuvný pohyb
Obr. 1.3 Fr. rovinných ploch (8)
-
šroubovité frézování
- šroubovitý posuvný pohyb
Obr. 1.4 Šroubovité frézování (8)
FSI VUT
-
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
13
odvalovací frézování
- sou asný posuvný a valivý pohyb
Obr. 1.5 Odvalovací frézování (8)
-
profilové frézování
- profil frézy se zobrazuje na obrobku
Obr. 1.6 Profilové frézování (8)
-
tvarové frézování
- ízený posuvný pohyb
Obr. 1.7 Tvarové frézování (8)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
14
3.3 Vrtání
Tato metoda je používaná pro výrobu otvor válcového tvaru menších
pr m r . Hlavní rota ní pohyb vykonává v tšinou jedno nebo víceb itý
nástroj a posuv v eteno. Vrtat lze plynule, p erušovan nebo s vyjížd ním.
Rozd lení metod vrtání:
-
vrtání do plného materiálu,
-
vyvrtávání,
-
ezání vnit ních závit ,
-
zahlubování,
-
navrtávání,
-
vystružování.
Obr. 1.8 Možnosti vrtání (25)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
15
2 CNC STROJE
íslicov
ízené výrobní stroje jsou charakteristické tím, že ovládání
pracovních funkcí stroje je provád no
ídícím systémem pomocí
vytvo eného programu. Informace o požadovaných
innostech jsou
zapsány v programu pomocí alfanumerických znak . Vlastní program je
ur en pro
ízení silových prvk
stroje a zaru uje, aby prob hla
požadovaná výroba sou ásti.
Neustálý vývoj a modernizace CNC stroj
se rychle uplat uje v praxi.
Napomáhá tomu snižování cen ídící techniky a stroj vzhledem ke stále
zvyšující se jejich užitné hodnot . Stroje poskytují více komfortu p i
programování, obsahují více funkcí, snižují asy výrobní a vedlejší. To
vede ke snižování podílu tradi ních konven ních stroj , nasazených ve
výrob .
Existuje pom rn
málo sou ástek, které jsou vyrobeny pouze jednou
technologií. Ekonomika provozu vede k integraci n kolika zp sob
technologie obráb ní do jednoho obráb cího stroje. D vody jsou ve
snížení vedlejších
as , nap íklad upínání na dalším stroji, a také
v odstran ní ekacích as na další operaci. Další integrace technologií
do stroje vede až k univerzálním obráb cím centr m. To znamená pro
ekonomiku (20) :
-
zkrácení pr b žné doby a zvýšení p esnosti práce,
-
snížení náklad na výrobu,
-
možnost snadn ji automatizovat výrobu.
Pro hodnocení konstruk ní vysp losti stroje se používá jako jeden
z ukazatel po et os sou adného systému, které mohou být p i obráb ní
sou asn v innosti.(20)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
-
jednoosé obráb ní – jeden pohyb po jedné ose (vrtání díry)
-
dvouosé obráb ní – ízení dvou os najednou (b žný soustruh)
-
t íosé obráb ní – ízení t í os X,Y,Z sou asn (t íosá frézka)
-
16
ty až p tiosé obráb ní – m že být nap . ešeno oto ným stolem a
jeho naklopením u frézky.(20)
2.1 Zásady programování CNC stroj
P i programování CNC obráb cích stroj
musíme udávat cílové body
drah nástroj na které má p íslušný nástroj najížd t. Tyto jednotlivé body
musíme p esn zadávat.
Sou adný systém:
Základem je ur ení v pracovní rovin
sou adného systému. P i
soustružení se zadává sou adný systém ze dvou na sebe kolmých os.
Pr se ík t chto os se nazývá nulový bod sou adného systému. Osa
rovnob žná s osou pracovního v etene je ozna ována jako osa Z, a na ni
kolmá jako osa X.
Obr. 2.1 Ur ování sou adného systému (23)
Obr. 2.2 a 2.3 Sou adný systém na soustruhu a frézce (23)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
17
Vztažné body CNC stroje:
ídící systém CNC stroje po zapnutí aktivuje sou adnicový systém ve
vlastním stroji. Sou adnicový systém má sv j po átek – nulový bod, který
musí být p esn stanoven.
Obr. 2.4 Vztažné body CNC stroje (19)
Pracovní roviny:
P i programování používáme t i základní roviny.
Obr. 2.5 Pracovní roviny (23)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Rovina
Ozna ení
18
Sm r p ísuvu
X/Y
G17
Z
Z/X
G18
Y
Y/Z
G19
X
Tab. 2.1 Rozd lení pracovních rovin
Struktura a obsah CNC programu:
Program se skládá s posloupnosti blok
a každý blok se skládá
z n kolika slov. Program za íná blokem, ve kterém je zahrnut název
programu.
P . N60 G1 X10 Z35
kde G - adresná ást
0 - významová ást
Obr. 2.6 Struktura NC kódu (23)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
19
Zp soby programování:
-
absolutní
všechny pozice nástroje vztahujeme k po átku sou adného systému
(nulovému bodu),
-
inkrementální
novou polohu nástroje vztahujeme v
i p edešlé, pouze dopo ítáváme
p ír stek v osách.
Korekce nástroj :
Korekce nástroj používáme z d vodu uzp sobení drah nástroj b hem
zpracování programu, p itom polohy jednotlivých bod obrobku mohou být
programovány dle výkresu. Jednotlivé korekce pro dané nástroje
definujeme v ídícím systému.
Korekce nástroj rozd lujeme na:
-
délková korekce
tato korekce je dána rozdíly špi ky nástroje ku vztažnému bodu držáku.
U soustružnických nož je nutné definovat rozdíly v osách X a Z.
Na rota ních nástrojích prom ujeme pouze vzdálenosti délkové v ose Z.
Nástroje se ve v tšin p ípad prom ují pomocí sondy, které se nástroj
jemn dotkne a stroj zaznamená aktuální stav. U modern jších a dražších
stroj se používá odm ování optické nebo laserové.
Obr. 2.7 Délkové korekce nástroj (23)
FSI VUT
-
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
20
rádiusová korekce
Tato funkce nám umož uje programovat p ímo jednotlivé body na
obrobku, aniž bychom museli brát ohled na polom r zaoblení špi ky
nástroje. P i volb korekce bude dráha nástroje korigována v závislosti na
polom ru b itu a na poloze teoretického bodu b itu v závislosti na
korigované dráze st edu b itu. Je-li v programu volena korekce polom ru
b itu nesmí být proveden žádný p esun nulového bodu, nesmí být
provedena vým na nástroje a polom r vnit ních roh musí být vždy v tší jak
polom r zaoblení ost í nástroje.
Obr. 2.8 Rádiusová korekce nože (23)
Podle vzájemné polohy obrobku a sm ru pohybu nástroje d líme typ
korekce:
-
G41 vlevo od materiálu,
-
G42 vpravo od materiálu.
Obr. 2.9 Ur ení korekce p i soustružení (23)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
21
2.2 Postup programátora p i p íprav výroby
Programátor není zodpov dný pouze za výrobu CNC programu. Mezi
další innosti pat í:
-
Studium dokumentace:
výkres
je
nutné
v mnoha
p ípadech
p epracovat
s ohledem
na
programování pro CNC stroj, nap . zp sob kótování, výpo ty úhl ,
zaoblení, rozte í.
V tšinu t chto úkon nahrazuje použití CAD/CAM program .
-
Tvorba technologického postupu:
sem nespadá pouze tvorba postupu, ale i ur ení konkrétního stroje
s daným ídícím systémem, zhodnocení výrobn -ekonomických podmínek
u kterých je t eba vzít v úvahu nap . po et kus a výrobní dávku.
-
Zhotovení nástrojového listu:
nástrojový list p edstavuje zápis nástroj pot ebných pro daný program.
-
Zhotovení se izovacího listu:
se izovací list ur uje údaje pot ebné pro vlastní program. M že být
proveden r znou formou nap . v etn
výrobního výkresu sou ásti nebo
jejího ná rtu se zakreslením sou adnicového systému, nulového bodu
obrobku, zp sobu upnutí sou ásti atd.
-
Odlad ní programu:
zhotovený program je nutné odzkoušet p ímo na daném CNC stroji
p edevším z hlediska technologických podmínek. Obsluha stroje má
možnost technolog. podmínky jako je posuv nebo otá ky ovlivnit bez
zásahu do programu. Tyto zm ny podmínek je nutné archivovat z d vodu
leh ího odlad ní p i opakované výrob sou ásti.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
22
2.3 Postup operátora p i p íprav výroby
Postup operátora p i najížd ní prvního kusu se skládá také z n kolika
inností. které je pot eba vykonat než dojde k samotné výrob .
- kontrola výkresu a výrobní dokumentace dodané od technologa
- zapnutí napájení stroje
- kontrola stroje
- instalace nástroj pro ezání obrobku
- kompenzace tvaru nástroje (korekce)
- tvarování elistí (pokud je nutno)
- sev ení obrobku
- kontrola a nastavení tlaku sklí idla
- nastavení koníku (pokud je nutno)
- zadání programu
- b h naprázdno
- zkušební ezání
- automatický provoz
- dokon ení sou ásti
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
23
3 MORI SEIKI NL2000
Pro výrobu sou ásti byl navržen stroj asijského výrobce MORI SEIKI
NL2000 s jedním v etenem dodávaný firmou NEWTECH. Tento stroj je
vhodným ešením do všech výrobních podnik pro svoji univerzálnost. Na
stroji je možné provád t hrubovací operace na rozm rov
velkých
sou ástkách, ale i jemné obráb ní p i vysokých p esnostech. Nástrojová
hlava nám dává k dispozici dvanáct poloh pro soustružnické, vrtací a
frézovací nástroje. Vrtací a frézovací nástroje je možné upnout do
pevných držák pro st edové obráb ní nebo do pohán ných držák pro
obráb ní na ele a horním pr m ru sou ásti. Vrtací a frézovací operace je
možné vytvá et pomocí osy C nebo osy Y. Do v etene je možno upnout
elis ovou hlavu nebo upínací kleštinu na ty ový materiál. Stroj je osazen
hlavou od firmy Schunk a kleštinami Marquard. CNC ízení stroje zajiš uje
ídící systém MSX-850, což je upravený a modernizovaný systém Fanuc
navržený p ímo na soustruhy MORI SEIKI. Vnit ní opera ní systém
MAPPS II pro soustruhy nám dovoluje použití intuitivního dialogového
programování p ímo na stroji což je výhodné zvlášt
u mén
složitých
sou ástí. Obsluha stroje m že vytvo ený program kontrolovat pomocí plné
3D simulace obráb ní.
Obr. 3.1 CNC soustruh MORI SEIKI NL2000 (9)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
3.1 Popis stroje
Obr. 3.2 Popis stroje (4)
1) m ící rameno pro nástroje
9) NC ovládací panel
2) mazací jednotka
10) revolverová hlava
3) nožní p epína pro v eteno
11) regulátor teploty oleje
4) sklí idlo
12) hydraulická jednotka
5) nádrž na chladící kapalinu
13) rozvodná sk í
6) erpadlo chladící kapaliny
14) jímací nádrž
7) dopravník pilin
15) válec sklí idla
8) ovládací panel stroje
16) v eteník
List
24
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
25
Základní údaje stroje:
- maximální soustružená délka………………………………..510mm
- maximální pr chodnost v etene………………………….....65mm
- maximální soustružený pr m r……………………………..356mm
- pohyb v ose X………………………………………………...260mm
- pohyb v ose Z………………………………………………...590mm
- pohyb v ose Y………………………………………………..100(±50)mm
- pohyb koníku………………………………………………....564mm
- maximální otá ky v etene…………………………………..5000 ot/min
- maximální otá ky nástroje………………………………….6000 ot/min
- velikost stroje (v,š,h)………………………………….2120x2695x1922mm
- váha stroje………………………………………………….5400kg
Osy stroje na soustruhu s protiv etenem:
Obr. 3.3 Osy stroje (4)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
26
3.2 Popis ovládacího panelu stroje a NC ovládacího panelu
a) ovládací panel stroje
panel nám slouží k celkovému ovládání a uzamykání stroje
Obr. 3.4 Ovládací panel stroje (4)
1) opera ní tla ítka
14) dopravník pilin
2) jeden blok
15) vypnutí napájení
3) ízení rychloposuvu
16) osv tlení stroje
4) ízení p í ného posuvu
17) tla ítka módu
5) výb r os
18) operace koníku
6) posun osy
19) ru ní ovládání
7) rychloposuv
20) funk ní tla ítka NC
8) m i v etena
21) nouzové tla ítko
9) výb r v etene
22) otev ení dve í
10) v eteno/frézování
23) tl. výb ru posunu osy
11) opera ní p epína
24) ru ní generátor impulz
12) oto ná revolverová hlava
25) návrat do nulového bodu
13) profouknutí
26) nastavení rychlosti v etena
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
27
b) NC ovládací panel
Tento panel nám slouží ke
tení d ležitých informací o stroji na
obrazovce a k vytvá ení a editování program . Pod obrazovkou je dvanáct
tla ítek které jsou nazývána funk ní a je jim p i azeno mnoho funkcí, které
závisí na druhu provád né operace. Funkce která je pro tla ítko práv
aktivní, se zobrazuje na dolní ádce obrazovky.
Obr. 3.5 NC panel (4)
1) RESET
2) HELP
3) SHIFT
4) CAN
5) INPUT
6) ovládání kurzoru
7) výb r stránek
8) výb r funkcí
9) úprava programu
10) zadávání dat
11) funk ní tla ítka
12) slot pro pam ovou kartu
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
28
3.3 Intuitivní dialogové programování
Na stroji MORI SEIKI NL2000 je nainstalováno opera ní prost edí
MAPPS druhé generace ve kterém je možné jednoduše nastavovat a
ovládat stroj, ale i p ímo v provozu programovat i zna n složité sou ásti.
Prost edí je v tšinou využíváno pro tvorbu jednodušších sou ástí p i
kusové i sériové výrob , pro složit jší sou ásti je stále vhodn jší použití
CAD/CAM program , ale i tak jde o velmi vhodnou pom cku pro každý
provoz. Obsluha stroje p i školení na stroj prochází i školením na
dialogové programování. V tomto programu je možno vytvo it veškeré
soustružnické operace a veliké spektrum frézovacích operací.
Na obrazovce je možno prohlédnout vytvo ené kontury nástroje a pustit
p esnou 3D animaci pro kontrolu vytvo eného programu.
Obr. 3.6 Dialog výb ru operace (4)
Obr. 3.7 Možnosti grafického vyobrazení (4)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
29
4 CAD/CAM SYSTÉMY
CAD/CAM systémy realizují vyšší stupe
po íta ové podpory než
klasické CNC programování. Výkres vytvo ený v systému CAD se kopíruje
pro další práci v modulu CAM. Programátorské v domosti, jako jsou
funkce G,M a t eba možnosti cykl , už není nutné uvád t jelikož se
vygenerují automaticky pomocí zadávaných p íkaz z p evzaté kontury ve
2D výkresu nebo 3D ploch z modelu.
Programování CAD/CAM systémy vyžaduje od programátora vyšší
znalosti obsluhy modulu CAM. Výše znalostí programátora zaru uje
kvalitu
výsledného
programu.
Modul
CAM
pracuje
v dialogu
s programátorem, který odpovídá na kladené dotazy a na nabízené
možnosti dle typu innosti.(20)
4.1 Za azení programátora do organizace podniku
Programátor CNC stroj používající CAM systémy musí mít dosta ující
znalosti i z oblasti konstruování sou ástí z d vodu nutných zm n ve 2D
výkresu a následné kontu e. Ve v tšin
podnik
je programátor i
technologem který volí celý postup výroby a zajiš uje výb r nástroj
nutných k výrob dané sou ásti a výb r použitého stroje.
Organizace podniku:
-
CAS – podpora prodeje a marketingu,
-
CAD – po íta ová podpora projektování a konstruování,
-
CAP – po íta ová podpora prací technolog ,
-
PPS – po íta ová podpora plánování ízení,
-
CAPP – zahrnuje v sob CAP a PPS,
-
CAM – po íta ová podpora realizovaná p ímo na CNC stroji,
-
CAD/CAM – po íta ová podpora všech
konstruktéra kon ící realizací na stroji.(20)
inností po ínaje prací
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
30
4.2 Základní popis CAD/CAM systém
P i stále v tším rozši ování nabídky CNC stroj a obráb cích center a
jejich použití dnes už ve všech strojírenských provozech je nutné mít
dostate ný výb r z CAD/CAM systém , které dnes jsou již skoro jediným
zp sobem jak dosáhnout konkurenceschopnosti ve strojírenské výrob .
Od tradi ního ru ního programování se dnes už skoro upouští pro jeho
náro nost p i tvorb
složitých
ástí a pro neefektivitu p i zm nách
v programu díky korekcím ve výrob .
Nabídka CAD/CAM systém
v dnešní dob
na tuzemském a zahrani ním trhu je
dostate ná a je nutné vytvá et stále konkurenceschopné
prost edí. Základem pro zákazníka už dnes není jako priorita cena a doba
dodání, ale možnost použít jeden program a licenci na v tší množství
stroj
v podniku. Dnes už standardem každého dodavatele je veškerý
servis a podpora p i výrob . Podpora je poskytována v tšinou na bázi
každoro ního aktualiza ního systému, který obsahuje možnost instalace
stále nových verzí programu a možnost komunikovat se servisním
st ediskem, které má povinnost ešit veškeré technické problémy p i
tvorb programu nebo i samotné výroby na stroji.
Dnes již v tšina CAD/CAM program
dovoluje použití na obráb cí
centra, kde je slou eno více typ obráb ní. Je již nutností, aby program
obsahoval v základní verzi nebo díky p ídavným modul m obráb ní jako
je soustružení, frézování, vrtání a EDM ezání. Frézování v základní
2 ½D, ale i t í až p tiosé. Vhodný dopln k je i simulace stroje pro kontrolu
kinematiky všech funk ních ástí. Použití simulace stroje je vhodné na
víceosé stroje nebo soustružnicko-frézovací centra, kde hrozí p i výrob
kolize.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
Mezi nejznám jší CAD/CAM systémy pat í:
-
GibbsCAM,
-
MasterCAM,
-
AlphaCAM,
-
NXCAM,
-
EdgeCAM,
-
Kovoprog,
-
FeatureCAM.
Obr. 4.1 MasterCAM (6)
Obr. 4.2 AlphaCAM (6)
Obr. 4.3 EdgeCAM (6)
31
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
32
D ležitou sou ástí každé CAMovské aplikace jsou postprocesory, které
nám nejen p evád jí dráhy nástroje do NC formátu, ale i nap íklad
vypo ítává výrobní asy po nastavení parametr
stroje. Postprocesor si
zaškolený
svého
programátor
m že
upravit
podle
uvážení
díky
speciálnímu generátoru. Postprocesory jsou vytvá eny na základ
podklad o stroji a jeho ídícím systému.
Mezi nejpoužívan jší ídící systémy u nás pat í:
- Heidenhain,
- Mazatrol,
- Sinumerik,
- Fagor,
- Fanuc.
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
33
5 GIBBSCAM A TVORBA PROGRAMU
5.1 Popis programu GibbsCAM
Tento CAD/CAM systém lze využívat pro p ípravu NC program
od
jednoduchých soustružnických operací až po p tiosé plynulé frézování
tvarových obrobk .
K naprogramování obrobku lze použít všechny typy konstruk ních dat od
jednoduchých 2D výkres
až po 3D objemové modely, které m že
programátor na íst v p vodním formátu. GibbsCAM umož uje na ítat a
dále upravovat v tšinu sou asných datových formát - nap . DXF, IGES,
Parasolid .x_t xmt a jiné.
Pro
všechny
importované
formáty
GibbsCAM
navíc
disponuje
jedine nou funkcí "geometrického experta", která uživateli umož uje
vytvá et výkresy a p izp sobovat geometrické detaily tak, aby vyhovovaly
tolerancím požadovaným ze strany výroby. Také je možné pomocí
modelá e definovat upínací systémy a speciální držáky nástroj , aby
b hem výroby nedošlo k žádné kolizi.(6)
Výhody programování v GibbsCAMu:
-
využití jediného CAM softwaru pro všechny stroje ve firm ,
-
schopnost vytvá et modely p ímo v programu, a už jako drát ný model
nebo 3D t leso,
-
vzájemné propojení mezi geometrií obrobku, typem nástroje a dráhou
nástroje,
-
lze programovat 3D tvary s omezením maximálního po tu plynule
ízených os, které jsou na stroji k dipozici,
-
simulace obráb cího procesu,
-
optimalizace drah obráb ní, funkce obráb ní pouze zbytkového
materiálu vzniklého v p edchozích operacích.(6)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
34
5.2 P íprava p ed tvorbou programu
P ed samotnou tvorbou programu je t eba p ipravit a zjistit d ležité
informace o sou ástce, stroji, polotovaru a nástrojích.
V prvé ad je nutné prostudovat technologický postup, kde zjistíme jaké
operace mají být provedeny na soustruhu. Následuje zjišt ní z jakého
polotovaru budeme sou ást vyráb t a jestli se bude jednat o kusovou
nebo sériovou výrobu. V interní databázi nástroj a následnou kontrolou
ve skladu vybereme nástroje nejvíce vhodné k výrob . Pokud vhodný
nástroj není ve skladu p ipraven ur íme alternativní nástroj nebo ho
objednáme. Poté je nutno po ítat s dodací lh tou výrobce a výrobu
sou ásti p ípadn
posunout. V dnešní dob
již mnoho dodavatel
obráb cích nástroj
garantuje dodání do 24 hodin, takže není v tšinou
nutné posunovat naplánovaný termín výroby.
Pro všechny vybrané nástroje ur íme vhodné ezné podmínky, které se
shodují s použitím na vybraném stroji (max. otá ky v etene,..)
Obr. 5.1 Pracovní prost edí programu GibbsCAM
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
5.3 Vytvo ení programu
Po naimportování modelu ve formátu
.prt a jeho vyrovnání ve sm ru osy
Z nadefinujeme polotovar. Polotovar je
ty ový materiál ø60,8 a m žeme zadat
délku hotové sou ásti nebo libovolnou
v tší délku. Definujeme i bezpe nostní
vzdálenosti odjezdu nástroje od obrobku
a vzdálenost pro vým nu nástroj .
Jelikož na stroji v tšinou probíhá
kusová výroba což znamená neustálou
zm nu nástroj
nebo dopl ování do
volných
je
pozic
efektivn jší
pi
programování ustavovat nástroje od
ísla 1 do
ísla 12 a až následn
stroji vykonat ru n
podle
pozic
na
jejich p e íslování
držák
na
stroji.
Obr. 5.2 Definice polotovaru
U soustružnického nástroje definujeme:
-
typ desti ky,
-
orientaci nástroje,
-
rádius špi ky,
-
vepsaný pr m r a ší ku desti ky,
-
úhel hlavního a vedlejšího ost í,
-
íslo korekce,
-
smysl otá ení (M3, M4),
-
tvar držáku (pro v rnou simulaci).
Obr. 5.3 Seznam nástroj
35
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
36
U rota ního nástroje definujeme:
-
typ nástroje,
-
orientaci nástroje,
-
pr m r a délku,
-
úhel ost í a po et b it ,
-
vzdálenost nástroje od držáku,
-
smysl otá ení,
-
íslo korekce.
Obr. 5.4 Nastavení nástroje
Obráb cí operace volíme v lišt obráb ní, kde vybereme zda se jedná o
soustružení i frézování a jestli jde o hrubování, soustružení na isto nebo
ezání závit noži.
Obr. 5.7 Lišta obráb ní
Proces vytvo íme p esunutím pat i né ikony funkce a vybraného
nástroje do seznamu proces .
1) seznam nástroj
2) seznam proces
3) lišta obráb ní
Obr. 5.6 Tvorba procesu (5)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
37
Po vytvo ení procesu a ozna ení obráb né dráhy, kterou ozna ujeme na
kontu e vytvo ené pomocí ezu t lesa v sou adnicích XZ za ínáme tvo it
detaily obráb ní v dialogu procesu.
V dialogu procesu veškeré parametry obráb ného cyklu, jako jsou
nájezdy a výjezdy nástroje, jaká tvarová ást se obrábí, ezné podmínky,
p ídavky na obráb ní a jiné.
Obr. 5.7 Nastavení soustružnické operace
V dialogu procesu vrtání nebo frézování se dále definuje v jakých osách
bude obráb ní provád no a p ípadné natá ení p i obráb ní symetrických
d r nebo ploch.
Obr. 5.8 Nastavení frézovací operace
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
38
Podobným zp sobem vytvá íme všechny operace dokud
nebude sou ást obrobena z první a následn
z druhé strany.
Vznikne nám výpis vytvo ených operací, ve kterém se dají
libovoln operace p ehazovat.
Obr. 5.9 Seznam vytvo ených operací
Po dokon ení všech operací necháme prob hnout simulaci obráb ní,
která nám umožní zjistit chyby i odchylky od požadovaného cíle. Simulaci
je možné kontrolovat krok po kroku nebo souvisle. Simula ní as obráb ní
nám m že pomoci p i ur ování výrobního asu na stroji.
Obr. 5.10 Simulace obráb cího procesu
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
39
Po kontrole následuje postprocesing souboru. Postprocesing nám
vytvo í NC kód ve formátu .NCF, který je už p ímo použit na CNC stroji
k výrob sou ásti. Vygenerovaný kód je možné b hem tvorby kontrolovat
a d lat p ípadné korekce. Kód je možné generovat ve zkrácené verzi bez
íslování ádk
a popisových polí, které nám zbyte n
zvyšují velikost
kone ného souboru což u stroj s malou kapacitou pam ti není žádoucí.
Obr. 5.11 Vygenerování NC kódu
5.4 Komunikace se strojem
Výsledný NC kód je možné do stroje poslat pomocí komunika ního
programu CAPS SERVER, ve kterém je možné mít obsažen celý strojový
park a jen vybírat pat i ný stroj. Jelikož je kapacita pam ti na stroji zna n
omezena je možné objemn jší soubory do stroje nahrávat pomocí Flash
karty s kapacitou o ád vyšší. Karta se zasouvá do slotu na ovládacím
panelu. Je nutné pamatovat, že stroj zapisuje soubory do pam ti podle
ísla programu a ne podle názvu. Proto je nutné použít vždy íslo, které
není ješt v pam ti stroje obsaženo.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
40
Po vyrobení sou ásti je vhodné odlad ný program ze stroje nahrát
zpátky do po íta e a ozna it ho jako už použitý program. P i opakované
výrob už odpadne kontrolování a odjížd ní programu.
Obr. 5.12 CAPS SERVER
FSI VUT
6
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
41
EŠENÍ TECHNOLOGICKÉHO POSTUPU
Vyráb ná
sou ást
SUP8204DA
4.0
je
hlavní
t leso
p ípravku
používaného na upnutí dvou segment , které se použijí jako nástroje p i
výrob
hodinek. Sou ásti jsou pomocí p ípravku rovnom rn
upnuty a
lešt ny na požadovanou jakost povrchu.
Obr. 6.1 Model a foto vyráb né sou ásti
6.1 Rozbor polotovaru
Jako polotovar je ur en ty ový materiál ø60,8 mm ezán na délku 900
mm, což je nejv tší možná délka pro uchycení do stroje. Nejv tší pr m r na
vyráb né sou ástce je 60 mm. Maximální pr chodnost v etene soustruhu je
65 mm a tudíž je možné použít pro uchycení kleštinu a odpadá nám
zbyte né d lení každého kusu na pilce.
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
42
6.2 Rozbor materiálu
Použitý materiál je DIN 1.2510 což je dle normy
SN 19 314. Jedná se o
nástrojovou ocel kalitelnou v oleji, která je odolná v
i rozm rovým
zm nám. Ocel se používá na výrobu st ižných nástroj , nástroj
pro
lisovací techniku a pro formy na plasty.
Chemické
složení
Obsah prvk
[%]
C
Si
Mn
Cr
V
0,95
0,25
1,10
0,55
0,10
W
0,55
Tab. 6.1 Chemické složení oceli
Obr. 6.2 Použitý materiál
6.3 Postup výroby
Použitý materiál je dodáván v délce 3000 mm a je nutné v prvé ad
roz ezat ty ovinu na pat i nou délku, což je v našem p ípad 900 mm.
Byla použita NC pila ARG 240 CF-NC AUTOMAT zna ky pilous.
Celá sou ást je vyrobena pouze na soustruhu MORI SEIKI 2000NL
s výjimkou dvou obdélníkových drážek, u kterých se pro jejich p esnost a
tvar ukázala jako vhodná technologie elektroerozivní ezání na stroji
ROBOFIL FR050 TW.
Ve výrobním postupu je dále využito záme nické pracovišt
pro
odstran ní ne istot a ost in z výroby. Na vyrobený kus bude gravitován
popis pro lepší orientaci p i sestavování celé sestavy.
Kontrola rozm r
probíhá p ímo na soustružnickém pracovišti a na
metrologii pomocí sou adnicového m ícího stroje Global od firmy DEA.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
43
7 VÝROBA SOU ÁSTI
7.1 D lení materiálu
Na d lení materiálu je využita NC pásová pila Pilous ARG 240 CF-NC
AUTOMAT.
Obr. 7.1 Použitá pásová pila (10)
Pln automatizovaná pásové pila s NC ízením. Posuv materiálu do ezu,
upínání materiálu a posuv ramene pilového pásu do ezu a zp t jsou
ovládány hydraulicky. Zadání po tu ezaných kus a spoušt ní se provádí
na displeji ídící jednotky, kde se také zobrazují chybová hlášení.
ídící
jednotka umož uje n kolikanásobné posunutí materiálu. NC automat je
vybaven vyjímatelnou nádobou na t ísky. P i nastavení stroje do ru ního
režimu je možné ovládat všechny funkce stroje odd len . Regulace tlaku
podávacího i pevného sv ráku v etn rychlosti posuvu podávacího sv ráku
je u všech typ
ARG ve standardní výbav .
v rozmezí 15-90 m/min.
ezná rychlost se pohybuje
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
44
7.2 Soustružení
Pro soustružnické operace byl vybrán CNC stroj MORI SEIKI NL2000.
Sou ást bude obráb na na dv
upnutí a budou využity pohán né
nástroje, díky kterým je možné vyrobit sou ást z velké míry pouze na
tomto stroji a odpadá výroba na frézce.
7.2.1 Volba nástroj
a) soustružnické nože
Vn jší soustružnický n ž
Je použit na hrubovací soustružnické operace jak na ele tak na vn jším
pr m ru. Rádius b itové desti ky je volen 0,8mm.
Držák DCLNL 2525M12
Obr. 7.2 Použitý držák (11)
Hrubovací VBD CNMG 120408-M3 TP1000
Tab. 7.1 Rozm ry použité desti ky (11)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
45
Dokon ovací VBD CNMG 120408-MF2 TP1000
Dokon ovací b itová desti ka má stejné rozm ry jako hrubovací a je
proto možné použít stejný typ nožového držáku.
ECO-CUT ø14
Tento speciální nástroj je vhodný jak pro vrtání tak na soustružení
vnit ních otvor . Je nutné dodržet zvyklosti p i programování a brát tento
nástroj i p i vrtacích operacích jako soustružnický n ž, jelikož je tak i
nadefinován ve stroji. To znamená i p i vytvá ení st edového otvoru ø14
pošleme nástroj na sou adnici x+14.
Držák EC14L 1,5D 06
Obr. 7.3 Držák ECO-CUT (12)
VBD XCNT 060204 EN CWN1435
Obr. 7.4 Použitá desti ka (12)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
46
Upichovací n ž
Tento planžetový upichovací n ž je vhodný i na velké pr m ry materiálu
jelikož je možné posunovat s vyložením dle pot eby a nehrozí kontakt
s držákem planžety.
DRŽÁK XLCFN 2603 J 31
Obr. 7.5 Použitý upichovací n ž (12)
VBD FX 3.1N0.15-F9 CWS 80
Obr. 7.6 Upichovací desti ka (12)
Zapichovací n ž
Na upichovací operace na vyráb né sou ástce bychom mohli použít i
zapichovací planžetu, ale z d vodu soustružení drážky i do stran volíme
rad ji tento tužší nástroj.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
47
Držák CFIL 2525M03
Obr. 7.7 Zapichovací držák (11)
VBD LCMF 160302-0300 MC CP600
Obr. 7.8 Tolerance použité desti ky (11)
b) vrtací nástroje
Celokarbidový NC navrtávák ø16
Celokarbidový st edící navrtávák ø2,5
Obr. 7.9 St edicí a NC st edicí vrták (12).
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
48
Obr. 7.10 St edicí a NC st edicí vrták (12).
Celokarbidový dle DIN 6537 ø2,5; 4; 5; 5,3; 11,9 typ UNI
Na vrtací operace je pot eba t ech vrták , je použit u všech stejný typ i
stejné upínání.U vrták
chlazením,
ø5; 4; 5,3 a 11,9 je použit typ s vnit ním
ímž p i použití vysokotlaku dosáhneme mnohem lepších
vlastností vrtání, jako je lepší odvod t ísek z otvoru a vyšší
podmínky.
Obr. 7.11 Celokarbidové vrtáky – nákres a foto (12)
ezné
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
49
c) závitovací a vystružovací nástroje
Strojní závitník M3
Závitník je použit na výrobu ty pr chozích závit
p i obráb ní druhé
strany
P ed použitím je nutné závitník ošet it ezným olejem pro lepší ezný
proces.
DIN371 HSS-E, TiN
Obr. 7.12 Strojní závitník (12)
Tvrdokovový NC strojní výstružník ø12,01
Výstružník je použit na výrobu otvoru ø12G7, použitý pr m r je st edem
použité tolerance.
P ídavek je 0,1mm
DIN 8093
Obr. 7.13 Strojní výstružník (12)
d) frézovací nástroje
elní fréza do rohu ø 4
Frézou ø 4 je vyráb na drážka 5H8 na kterou bude z druhé strany
polohován celý kus.
166-ROH_D4L8Z4-L
Obr. 7.14 Rohová fréza (13)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
50
Kopírovací fréza ø12
Touto desti kovou frézou jsou hrubovány veškeré plochy a drážky na
obrobku, výhoda frézy je možnost frézovat vysokými posuvy a tím
mnohonásobn urychlit frézovací operace.
Držák 605-FEED_D12R1-P
Obr. 7.15 Kopírovací fréza (13)
VBD LC630Q
Obr. 7.16 Desti ka pro kopírovací frézu (13)
Drážkovací fréza ø12
Frézou obrábíme na isto všechny tvarové plochy p edhrubované
p edešlým nástrojem.
385-RAD_D12R.5-L
Obr. 7.17 Drážkovací fréza (13)
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
51
7.2.2 Se ízení nástroj
Jelikož stroj disponuje pouze dvanácti nástrojovými pozicemi, je nutné
v tšinou po vyrobení p edešlé zakázky odinstalovat nepot ebné držáky
s nástroji a vym nit za aktuální.
Držáky se na nástrojovou hlavu p ipev ují pomocí šroub M12. Šrouby
je možné povolit ru n
pomocí klí e nebo aku-vrta kou s pot ebným
nástavcem.
Obr. 7.18 Upevn ní držáku (4)
P i vým n
je nutné mít zablokované otá ení nástrojové hlavy, aby
nedošlo k náhodnému oto ení a ke zran ní.
Hlavu na pat i nou polohu dle CNC kódu nato íme pomocí tla ítek
“nato ení revolverové hlavy”.
Obr. 7.19 Tla ítka nato ení nástrojové hlavy (4)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
52
Z revolverové hlavy a z držáku odstraníme ne istoty a p ipevníme pevn
k sob . Nastavíme polohu otvoru chladící kapaliny, aby odpovídal sm ru
nástroje. ov íme jestli držák a nástroj nekoliduje se sou ástmi stroje a
s budoucím obrobkem. Takto postupujeme p i vým n
všech nutných
nástroj .
Do revolverové hlavy je možné usazovat držáky pro soustružnické nože,
pro st edové vrtací nástroje a rota ní vrtací a frézovací nástroje.
Upínací kvadrant pro nože je 25mm, p i použití menších držák je nutné
použít podložky. Pro upnutí vrtacích nástroj
do rota ních držák
používají kleštiny a pro st edové nástroje pouzdra.
a) možnosti upínání rota ních nástroj :
Obr. 7.20 Upínaní rot. nástroj (4)
b) možnosti upínání nož a st edových vrtacích nástroj :
Obr. 7.21 Upínání pevných nástroj (4)
se
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
53
Po upnutí všech nástroj je nutné zm it a zadat hodnoty kompenzace
jejich geometrií.
Vrátíme revolverovou hlavu do nulového bodu a nastavíme p edb žnou
fixaci nástroj . Po zmá knutí tla ítka “režim sníma e nastavení nástroje” a
na obrazovce se zobrazí TOOL GEOMETRY OFFSET.
Hlavu nato íme do polohy s íslem, v které má být nástroj prom en.
V obslužném režimu posuneme nástroj p ibližn
od snímacího hrotu a
stiskneme tla ítko posunu pat i né osy. Tím posuneme špi ku nástroje
tak, aby se dotýkala hrotu. Osa posune hrot pry a barva na indikátoru se
zm ní z ervené na zelenou.
Hodnota kompenzace geometrie je tímto zadána do sloupce se
sou adnicemi stroje.
Obr. 7.22 M ení kompenzace (4)
Obr. 7.23, 7.24 M ení kompenzace nástroje pomocí dotykové sondy
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
54
7.2.3 Upnutí obrobku
Sou ást SUP8204DA 4.0 je vyráb na na dv upnutí.
a) upnutí první strany
Ty ový materiál je p i obráb ní první strany upnut do kleštinového
upína e MARQUARD Sponnax T65.
Obr. 7.25 Použitá kleština
Po upnutí ty e je nutné nastavit pat i ný tlak sklí idla, aby nedošlo
k posunutí materiálu nebo naopak k jeho zbyte nému poškozování
upína em p i vysokém tlaku.
Po zmá knutí tla ítka “Režim sníma e nastavení nástroje” a dojde
k zobrazení obrazovky WORK OFFSET. Nástroj posuneme v ru ním
režimu na hodnotu Z0 a se ízneme koncovou ást obrobku.
Režimem
m ení
sníma e
nastavení
nástroje
zadáme
pracovního posuvu do spole ného sloupce Z.
Obr. 7.26, 7.27 Upnutí materiálu a stanovení po átku obrobku
rozsah
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
55
b) upnutí druhé strany
Sou ást hotová z první strany je upnuta do elis ové hlavy Schunk Rota
THW plus 215-66 pomocí vysoustružených elistí Schunk SFA 200.
Materiál elistí je 16MnCr5.
P i upínání druhé strany je nutné pamatovat na polohování sou ásti, aby
se dala vyrobit p esn
a jednoduše vzhledem na polohu všech
vyrobených tvarových ploch a d r z první strany.
Jako nejjednodušší zp sob byla zvolena výroba tvarových
elistí
vysoustružených na ø60 s použitím st edícího kolíku pro napolohování
sou ásti na drážku 5H8. Do elistí byla vyvrtána díra ø6 a do ní nalisován
vhodný kolík, na kterém byly vyfrézovány dv plošky pro p esné zapadnutí
kusu do elistí.
Pro výrobu speciálních elistí byl vytvo en model a CNC program, který
je vložen v p íloze.
Obr. 7.28 Nákres elisti (14)
Obr. 7.29 Model elisti
Obr. 7.30 Vyto ené elisti s upevn ným st edícím kolíkem
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
56
7.2.4 Výroba sou ásti SUP8204DA 4.0
Po upnutí a prom ení všech nástroj a upnutí materiálu je možné za ít
se samotnou výrobou sou ásti. Po na tení programu je zb žn
p ekontrolován jestli se p evodem z po íta e do stroje nahrál program
celý i se všemi podprogramy. První kus je vhodné odjet nane isto 100mm
p ed
elem materiálu. Soustružením krok po kroku p ed materiálem
dokážeme odhalit kritické chyby v programu, jako jsou nap íklad špatné
odjezdy,
nesprávné
íslo
nástroje,
nevhodn
vygenerovaný
kód,
nevhodné ezné podmínky apod.
B hem kontroly nebyly shledány žádné problémy a mohlo dojít k výrob
samotné sou ásti.
Obsluha stroje si ješt
p edem vyrovnala na pracovní st l pot ebné
m ící prost edky a ru ní nástroje pot ebné p i výrob .
a) obráb ní první strany
Vn jším
soustružnickým
nožem
osazeným
hrubovací
desti kou
p edhrubujeme elo a pr m r 60g6 s p ídavky pro obráb ní na isto.
Dokon ovací desti kou op t p esoustružíme elo a pr m r 60g6 bez
p ídavk . Sou ást není po vyrobení kalena, proto se snažíme všechny
možné rozm ry soustružit na hotovou míru.
Celokarbidovým navrtávákem ø16 navrtáme otvor pro lepší vedení
vrtáku na
ele materiálu. Tím vrtáme po celé délce sou ásti a ECO-
CUTem ø14 vyhrubujeme a následn
pat i né
hloubky.
navrtávákem
hranku
na
Už
d íve
p esoustružíme otvor ø30J7 do
použitým
srazíme v hloubce 14,5mm
ø11,9mm
a
výstružníkem
vyhotovíme p esný otvor ø12G7.
Obr. 7.31 Obráb ní první strany sou ásti
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
57
Zapichovacím nožem osazeným desti kou ší ky 3mm podélným stylem
soustružíme pr m r 40mm do vzdálenosti 29,9mm.
Obr. 7.32 Sou ást po obrobení otvor na ele
Vrtákem ø5,3mm vrtáme pod úhlem 120° t i otvory na ele u kterých je
navrtávákem sražena hrana, otvory jsou natá eny pomocí “C“ osy. Drážka
5H8 je hrubovaná a frézovaná na isto rohovou frézou ø4mm. Následuje
frézování drážek ší ky 15,58 na které využijeme ob p eddefinované frézy
ø12mm.
Ob frézy použijeme i na ostatní frézovací operace na sou ástce, jedná
se o rovinné plochy s výslednou ší kou 33mm a 22m6 a šikmou plochu
pod úhlem 45°.
Obr. 7.33 Sou ást po obrobení drážek
Následuje upíchnutí obrobku, s p ídavkem pro obráb ní druhé strany,
upichovací planžetou s desti kou ší ky 3mm.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
58
T sn p ed upíchnutím je vysunuta lopatka pro sb r upíchnutých ástí.
Lopatka je vyložena korpusem z um lé hmoty který zabra uje poškrábání
a tvarové deformaci p i dopadu.
Obr. 7.34, 7.35 Upichování obrobené sou ásti do lopatky
P i sériové výrob je vhodné stroj osadit podávacím ramenem, které se
upevní do nástrojové hlavy jako samostatná pozice a je schopná po
roztažení upínací kleštiny vysunout ty ový materiál o libovolnou
vzdálenost ven z v etene. Rameno se programuje zvláš a do programu
se vkládá jako poslední operace.
Poté je možné stroj nastavit na výrobní dávky a pouze kontrolovat
dostatek materiálu a jakost výrobk .
hotová sou ást po obrobení z první strany:
Obr. 7.36 obrobená sou ást
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
59
b) obráb ní druhé strany
Po upnutí sou ásti do p edem vyrobených
elístí a vym n ní všech
pot ebných nástroj se m že za ít obráb t druhá strana. I zde je vhodné
zkontrolovat naimportovaný NC kód.
Po zarovnání ela na míru frézujeme drážku 21G6, jsou použity frézy
ø12 z p edešlé strany. Pomocí ECO-CUTu soustružíme st edový otvor
18H8. Obdélníkové drážky na ele jsou pro svoji p esnost ezány na EDM
stroji, jako p ípravný otvor pro ezání vytvo íme dva otvory ø4, kterými
bude provle en drát. Vrtákem ø5 jsou vytvo eny dva otvory na vn jším
pr m ru oto eny o 180°.
Jako poslední operace na sou ásti je výroba závitových otvor M3, tyto
jsou navrtány a p edvrtány vrtákem ø2,5.
Po odepnutí kusu je zb žn odjehlen pro lepší ru ní prom ení a upnutí
na sou adnicovém m ícím stroji.
P esný technologický postup výroby je vložen do p íloh.
Obr. 7.37, 7.38 Výroby druhé strany sou ásti
c) pr b žné m ení na stroji
Základní rozm ry jsou m eny p ímo na stroji,
p esv d uje o dobrém nastavení nástroj .
ímž se obsluha
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
60
Na b žné volné míry je použito posuvné m ítko výrobce Mitutoyo série
500 dle normy DIN862.
Toto m ítko je vhodné pro dílenské m ení díky vysoké odolnosti v
i
nárazu a chladícím i mazacím kapalinám.
Obr. 7.39 Posuvné m ítko (15)
Pro p esné m ení tolerovaných rozm r
jsou použity t i mikrometry
výrobce Mitutoyo série 102 dle normy DIN863-1. Rozsah m ení je 0-25,
25-50 a 50-75mm.
Obr. 7.40 Mikrometr (15)
Tolerované drážky jsou prom eny koncovými m rkami dle p esnosti
DIN EN ISO 3650.
Obr. 7.41 Sada koncových m rek (16)
Závit M3 a veškeré tolerované vnit ní tolerované rozm ry jsou
p ekontrolovány kalibry.
Obr. 7.42 Kalibr na tolerované otvory a závity (16)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
61
7.3 Elektroerozivní obráb ní
Princip elektroerozivního
ezání je, že p i vzájemném p iblížení se
obrobku a nástroje - elektrody, na niž je p ivedeno elektrické nap tí dochází k elektrickému výboji, ímž dochází k roztavení mikroskopických
áste ek materiálu obrobku a díky jejich následnému vyplavení a
odstran ní z prostoru obráb ní dochází k d lení nebo opracování obrobku
do požadovaného tvaru i rozm ru.
Pro ú innost není ur ující ani tak tvrdost materiálu, jako jeho vodivost,
teplota tavení a kvalita. Touto metodou lze dosahovat p esnosti obráb ní
v ádu tisícin milimetru a drsnosti povrchu Ra 0,2, což v praxi znamená, že
mnohdy lze nahradit i broušení, a to zejména v místech, kde je to jinak
technologicky vylou ené. K samotnému obráb ní se na drátových
eza kách používá v tšinou mosazný drát o pr m ru od 0,05 - 0,36 mm a
na hloubi kách, což je druhá kategorie t chto stroj , je materiálem
elektrody p evážn grafit, m
nebo wolframová m
. Výhodou je to, že
všechny elektroerozivní stroje jsou už v základu vybaveny
ty osým
obráb ním, což umož uje výrobu tvar , které si p i zvolení konven ního
obráb ní vyžádají jiné technologické postupy, konstrukci výrobku i
mnohem delší výrobní
as, nebo jsou tém
nevyrobitelné. Samotné
obráb ní není nijak energeticky náro né, p íkony stroj
se pohybují v
rozmezí 10 až 15 kWh. Proces obráb ní je vždy provád n ve vodní lázni
nebo dielektriku, které je nutno filtrovat od
áste ek vyerodovaného
materiálu.
Tato metoda se nej ast ji používá p i výrob
vst ikovacích forem na
plasty, p i výrob st ižných a lisovacích nástroj a v neposlední ad p i
obráb ní problematicky obrobitelných kov .
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
62
Program a postupový list pro operátora byl vytvo en v CAM programu
Peps s modulem pro 2-4 osé drátové ezání. Vytvo ení a odsimulování
programu bylo provedeno na dodaném modelu po p evedení do formátu
IGES.
Obr. 7.43 Pracovní prost edí programu Peps
Vy ezání dvou obdélníkových otvor
15,63 x 7mm je provedeno na
elektroerozivní eza ce Robotil FI 2050 TW.
Obr. 7.44 Elektroerozivní eza ka (17)
pojezdová dráha v osách X,Y,Z
320x220x160mm
pojezdová dráha v osách U,V
± 48mm
max. rozm r obrobku
1000x490x260mm
max. váha obrobku
500kg
váha drátového svitku
25kg
Tab. 7.1 Základní data stroje
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
63
7.4 Kontrola vyrobené sou ásti
Kontrola sou ásti byla provedena meziopera n
po obrobení první
strany na soustruhu, dále po obrobení druhé strany a jako kone ná
kontrola po vy ezání drážek na EDM stroji.
Po osoustružení první strany obrobku byl odnesen na podnikovou
metrologii, kde byla provedena rozm rová kontrola a kontrola jakosti
obrobených ploch.
Po ukon eném m ení byly výsledky poslány na terminál ke stroji, kde
operátor podle protokolu provedl korekce nástroj .
Na druhém vyrobeném kuse byly dodrženy všechny p edepsané
rozm ry v tolerancích dle výkresové dokumentace.
P i obráb ní druhé strany obrobky byl pr b h podobný, na prvním
najížd cím kuse byly odhaleny odchylky v korekcích nástroj a provedeny
zm ny.
Kus íslo dv už spl oval p edepsané míry a tvarové tolerance.
Poslední kontrola prob hla po vy ezání drážek, metrologie poté mohla
vyhlásit kontrolu jako kone nou a vydat protokol o shod .
Protokoly mezioperace a kone né kontroly jsou p iloženy v p íloze.
Sou ást byla m ena na sou adnicovém m ícím stroji DEA Global
Performance, kterým je pomocí kuli kových a speciálních sond možné
m it široké spektrum tvar a rozm r .
Obr. 7.45 Sou adnicový m ící stroj (18)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
64
Obr. 7.46 Možnosti použití kuli kových sond (18)
Pro vytvo ení programu, ovládání m ícího stroje a vyhodnocení
výsledk je použit program PCdemis což je kompletní 3D m ící software.
Vlastnosti:
- schopnost plné 3D animace v etn všech upínek na stroji
- vytvo ení dokumentace pro se izova e
- vytvo ení
dokumentace
k neznámé
sou ásti
po íta ových model
- stahování dat v p irozených formátech
Obr. 7.47 Pracovní prost edí programu PCdemis (18)
pro
generování
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
65
Program PCdmis umož uje vygenerování a tisk m ících protokol ,
které jsou i díky grafickým ukazatel m p ehledné a p esné. Do protokolu
je možné vložit model sou ásti s názorným ukázáním nep esností pomocí
šipek a jejich sm ru. To usnad uje práci obsluze soustruhu, tím že p esn
ví jakým sm rem posunout p ípadné korekce nástroje.
Obr. 7.48 Vytvo ený kontrolní protokol
7.5 Záme nické práce
Poslední pracovišt
které p evezme sou ást je záme nické pracovišt ,
které sou ást dokonale odjehlí, opat í popisem na laserovém propisovacím
stroji, který bude obsahovat název a íslo sou ásti a název sestavy.
Poté je sou ást smontována do celé sestavy. Sestava je vyzkoušena,
opat ena ochranným olejovým nát rem, zabalena a poslána zákazníkovi.
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
List
66
8 NÁVRH ALTERNATIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY
P i výrob
byl použit stroj MORI SEIKI NL2000, ale výroba použité
sou ásti by se dala provád t i jinými metodami. Použití konven ních stroj
se jeví díky složitosti a vysokým tolerancím na obrobku jako nevhodné.
Jako použiteln jší metoda by se dalo použít soustružnického stroje
s protiv etenem, kde by odpadla asov náro ná p íprava upínacích elistí
pro upnutí na obráb ní druhé strany. V našem p ípad
by se jednalo o
obrobení sou ásti z první strany, následné uchopení p i synchronizaci
obou v eten do druhého. Následovalo by upíchnutí, vrácení protiv etena
do pracovní polohy a obráb ní druhé strany obrácenými nástroji jako je
ukázáno na obrázku 8.1. Tuto možnost ale zt žuje vysoký po et použitých
nástroj
p i výrob
a stroj by musel být opat en i druhou nástrojovou
hlavou s v hodným po tem volných pozic.
Obr. 8.1 Možnost obráb ní p i použití protiv etena
Pro minimální podíl rota ních ploch by se výroba dala uskute nit i na
vhodném frézovacím centru, p ípadn s využitím konven ního soustruhu
pro p ípravu polotovaru.
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
67
9 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ
Jelikož se jedná o kusovou výrobu a ve firm je používána veliká škála
použitých materiál
je t žké ur ovat trvanlivost vhodných nástroj . Po
t ech letech innosti firmy má už každý výrobní úsek ur eny dodavatele
nástroj , které se osv d ily. Soustružnický úsek využívá nástroj firem
SECO, WNT a Fette.
Prioritou pro výb r nap íklad VBD není její po izovací cena, ale
p edevším termín dodání a její vlastnosti p i ezání tak specifického
materiálu jako je nástrojová ocel.
P i ur ování ezných podmínek nástroj
je využíváno doporu ených
hodnot výrobce pro tento typ oceli. Pouze v p ípad
nevhodné jakosti
povrchu jsou hodnoty upraveny. U použitých fréz je bohužel nutné ezné
rychlosti a následn i posuv snižovat z d vodu nízkého rozsahu otá ek u
pohán ných držák . I p i použití zrychleného držáku, který nám maximální
otá ky
dokáže
zdvojnásobit,
jsou
ezné
hodnoty
mnohonásobn
zredukovány.
P i ur ování technologie je nutné p ihlédnout na celkové náklady výroby
na možných použitých strojích, jelikož cena vyráb ných sou ástí je od
odb ratele pevn stanovena.
Využití víceosých stroj se osv d ila i p es jejich nákladn jší provoz.
9.1 Zhodnocení výrobních as
Náklady na provoz u vybraných stroj , které jsou nebo mohou být
použity p i výrob zadané sou ásti:
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
typ stroje
2-osý soustruh Mazak
MORI SEIKI NL2000
Frézovací centrum
Herme
EDM eza ka Robotil
Pásová pila Pilous
minutová
sazba [k ]
13
20
hodinová
sazba [k ]
780
1200
sazba za
sm nu [k ]
6240
9600
21,5
1300
10400
20
5
1200
300
9600
2400
Tab9.1 Náklady na výrobu u vybraných stroj
Hodinová sazba
1400
1200
1000
K
800
600
400
200
0
2-osý
soustruh
Mazak
MORI SEIKI Frézovací
NL2000
centrum
Herme
EDM
eza ka
Robotil
Pásová pila
Pilous
Stroj
Graf9.1 Hodinová sazba u vybraných stroj
Typ operace
Soustružnické operace p i obráb ní první strany
Soustružnické operace p i obráb ní druhé strany
Fréza ské operace p i obráb ní první strany
Fréza ské operace p i obráb ní druhé strany
Vrtací operace p i obráb ní první strany
Vrtací operace p i obráb ní druhé strany
Celková výroba první strany
Celková výroba druhé strany
P íprava první strany
P íprava druhé strany
Vedlejší as p i obráb ní první strany
Vedlejší as p i obráb ní druhé strany
Tab9.2 Výrobní asy celé výroby
as [min]
2,5
0,5
65,9
19,1
3,1
5,9
71,5
25,5
120
90
20
28
68
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
69
asové vyjád ení výroby
1%
6%
4%
0%
15%
1%
4%
1%
20%
16%
6%
26%
Soustružnické operace p i obráb ní první strany
Soustružnické operace p i obráb ní druhé strany
Fréza ské operace p i obráb ní první strany
Fréza ské operace p i obráb ní druhé strany
Vrtací operace p i obráb ní první strany
Vrtací operace p i obráb ní druhé strany
Celková výroba první strany
Celková výroba druhé strany
P íprava první strany
P íprava druhé strany
Vedlejší
as p i obráb ní první strany
Vedlejší
as p i obráb ní druhé strany
Graf9.2 Vyjád ení výrobních as v procentech
Celkový
as výroby jedné sou ásti SUP8204DA 4.0 na soustruhu je
355min.
Z výše uvedených tabulek a graf
zastávají p ípravné a vedlejší
vyplývá, že nejv tší podíl p i výrob
asy. I p i urychlení výrobních
as
p esunutím frézovacích operací na frézovací centrum nedocílíme
urychlení a zefektivn ní výroby z d vodu op tovné p ípravy dalšího stroje,
který má navíc vyšší hodinovou sazbu.
9.2 Výpo et normy spot eby materiálu
Z isté hmotnosti sou ásti QS a normy spot eby materiálu Nm stanovujeme
koeficient využití materiálu (24):
km = Qs/Nm
(9.1)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
70
kde:
QS [kg]…………... istá hmotnost sou ásti
Nm [kg]….……….norma spot eby materiálu
Vzorec pro výpo et normy spot eby materiálu Nm [kg]
Nm = Qs + zm = Qs + qo + qu +qk
(9.2)
Ztráty obráb ním t ískami q0 [kg] se obdrží z rozdílu hmotnosti
polotovaru Qp [kg] a hotové sou ásti Q0 [kg]:
qo = Qp - Qo
Stupe
p ípad
(9.3)
využití materiálu p i obráb ní ve strojírenství se ve v tšin
pohybuje v rozsahu 0,4 až 0,8. P ibližuje-li se stupe
využití k
jedné, znamená to, že množství odebraných t ísek je malé tedy obráb ní
má malou spot ebu pracovního asu a naopak. Zvyšováním stupn využití
materiálu Km lze dosáhnout snížení pracnosti, tím zvýšení produktivity
práce.(24)
Sou ást je vyráb na z ty ového materiálu délky 900mm a je z ní možno
vyrobit 15 kus .
Zbytkový materiál po vyd lení po tem kus
iní 3mm.
Ztráty t ískovým obráb ním nám iní 0,81kg a norma spot eby materiálu
po dosazení vychází 1,35kg.
Hotová sou ást má istou váhu 0,4kg a po dosazení do vzorce vychází
koeficient využití materiálu 0,3, což znamená, že p i obráb ní dochází
k vyššímu odb ru t ísek.
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
71
ZÁV R
Program byl vytvo en s p edem navrženého modelu sou ásti ze kterého
jsou použity vygenerované dráhy a plochy pro obráb ní. Výsledný NC kód
byl odsimulován a odchylky od ideálního stavu byly odstran ny. Kód byl
následn ješt ru n p ekontrolován a po vyhodnocení poslán do p edem
ur eného stroje.
Cíle diplomové práce byly spln ny a to jak po stránce p ípravy výroby
tak pozd jší zhodnocení dosažených výsledk .
Na výrob sou ásti se podílelo více technologií, kde nejv tší ást výroby
pokryla technologie soustružení.
Sou ást byla na soustruhu obráb na na dv
prom ením. P i výrob
upnutí s meziopera ním
byly rozm rové odchylky odstran ny pomocí
korekcí nástroj . Navržené nástroje p i výrob
byly shledány jako
vyhovující i p es nutnou zm nu ezných podmínek navržených výrobcem.
Hotová sou ást spl uje všechny parametry navržené zákazníkem a je
možná její výroba i v sériové výrob .
Navržená technologie byla shledána jako ideální p i stávajícím strojovém
vybavení podniku. Po dopln ní soustružnického úseku o CNC soustruh
MORI SEIKI NL2500SY/700, který obsahuje dv
bude výroba sou ásti na tento stroj p esunuta.
protich dná v etena,
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
72
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ
1. KOCMAN, Karel. Speciální technologie obráb ní. 3. p eprac. vyd. Brno:
Akademické nakladatelství CERM, 2004. 227 s. ISBN 80-214-2562-8.
2. HUMÁR, Anton, PÍŠKA, Miroslav. Moderní ezné nástroje a nástrojové
materiály. 3. MM Pr myslové spektrum. Speciální vydání v etn CD.
110 s. Praha, 2004, ISSN 1212-2572
3. PÍŠKA, Miroslav. Technologie výroby II, interaktivní text. Dostupné na
World Wide Web: http://www.fme.vutbr.cz/opory/pdf/ust/Tech.v2.pdf
4. MORI SEIKI. Návod k obsluze pro model stroje MORI SEIKI NL2000
5. Will Gaffga a Charles Kindall. Frézování-soustružení/ GibbsCAM, 2005
6.
MM
Pr myslové
spektrum.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
http://www.mmspektrum.com (03.01. 2008, hod. 9:15)
7. MÁDL, Jan, KAFKA, Jind ich, VRABEC Martin, DVO ÁK Rudolf.
Technologie obráb ní 3.díl. Vydavatelství
8.
Garant.
P íru ka
obráb ní.
VUT, 2000. 81s.
Dostupné
na
World
Wide
Web:
World
Wide
Web:
World
Wide
Web:
World
Wide
Web:
http://www.garant-tools.com (09.01. 2008, hod. 15:32)
9. http://www.moriseiki.com (03.01.2008, hod.11:30)
10. http://pilous.cz (10.01.2008, hod.08:15)
11.
SECO,
katalog
nástroj .
Dostupné
na
http://www.moriseiki.com (10.01.2008, hod.08:55)
12.
WNT,
katalog
nástroj .
Dostupné
na
http://www.wnt.com (10.01.2008, hod.10:35)
13.
LMT,
katalog
nástroj .
Dostupné
na
http://www.lmt-tools.com (10.01.2008, hod.11:00)
14. SCHUNK, katalog elis ových hlav. Dostupné na World Wide Web:
http://www.schunk.com (12.01.2008, hod.16:40)
15. MARQUART, katalog upínací techniky. Dostupné na World Wide Web:
http://www.marquart.com (12.01.2008, hod.16:55)
16. PRECITOOL, CD katalog Precitool- Prezisions werkzeuge, 2005/2006
17. http://gfac.com (28.01.2008, hod.18:00)
FSI VUT
List
DIPLOMOVÁ PRÁCE
73
18. http://hexagoniometrology.net (03.02.2008, hod.20:05)
19. PÍŠKA, Miroslav. Speciální technologie výroby –
interaktivní
text.
Dostupné
na
World
ást obráb ní,
Wide
Web:
http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/oporysave/SpecTechnologieVyroby.pdf
20. ŠTULPA, Miroslav. CNC obráb cí stroje a jejich programování. 1. vyd.
2006. 128 s. ISBN 80-7300-207-8.
21. SOU strojírenské, Ž ár nad Sázavou. Základy obsluhy a se izování
CNC obráb cích stroj , interaktivní text. Dostupné na World Wide
Web: http://www. http://sstzr.cz (29.02.2008, hod.19:00)
22. http://designech.cz (20.03.2008, hod.17:00)
23. PÍŠKA, Miroslav, HILL, Michael, CIHLÁ OVÁ, Petra. Fundamental
geometrical principles, interaktivní text. Dostupné na World Wide Web:
http://cnc.fme.vutbr.cz/fundament/fundamentals01.pdf
24. ZEM ÍK, Oskar. Technologické procesy, interaktivní text. Dostupné na
World Wide Web: http://www.fme.vutbr.cz/opory/pdf/TechnProcesy.pdf
25. HUMÁR, Anton, Výrobní technologie II, interaktivní text.
Dostupné na World Wide Web:http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/oporysave/VyrobniTechnologie_II.pdf
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOL
CNC
[-]
Computer Numerical Control
NC
[-]
Numerical Control
CAD
[-]
Computer Aided Design
CAM
[-]
Computer Aided Manufacturing
S
[-]
EDM
[-]
Elektroerozivní metoda obráb ní
2D
[-]
Rovinné promítání
3-5D
[-]
Prostorové promítání
HSS
[-]
High Speed Steel
VBD
[-]
Vym nitelná b itová desti ka
SK
[-]
Slinutý karbid
Vc
[mm.min-1]
f
[mm]
ídící systém
-1
ezná rychlost
Posuv
n
[min ]
Otá ky
d
[mm]
Pr m r frézy, vrtáku
List
74
FSI VUT
DIPLOMOVÁ PRÁCE
SEZNAM P ÍLOH
P íloha 1
Technologický postup
P íloha 2
Výkres Sou ásti
P íloha 3
Výkres sestavy
P íloha 4
Nástrojový list
P íloha 5
Materiálový list
P íloha 6
Program sou ásti
P íloha 7
Kontrolní protokoly
List
75