39. hodina – Savci - vývojově nejpokročilejší skupina obratlovců

39. hodina – Savci
-
vývojově nejpokročilejší skupina obratlovců
žijí na souši, ve vodě i ve vzduchu
vývin z plazů, prudký rozvoj po vyhynutí dinosaurů
-
znaky – 1) teplokrevnost – stálá teplota těla (36 – 39 °C)
2) naprostá většina rodí živá mláďata – po narození krmena mateřským mlékem
- zárodek se vyvíjí v těle samice –
vyživován placentou
3) oddělená pohlaví – občas pohlavní dimorfizmus: samec se výrazně liší od
samice – př. velikostí, parožím, barvou atd.
4) tělo pokrývá srst – často výměna srsti – tzv. línání
5) kostru tvoří – lebka, páteř (z obratlů) a kostra končetin
6) dýchání plícemi
7) krevní oběh zcela uzavřený
8) zuby – mléčný a trvalý chrup – třenové zuby, stoličky, řezáky, špičáky
9) mozek – výrazně vyvinutý, dokonale vyvinuté smyslové ústrojí
10) oko – součástí je čočka – zajišťuje zaostřování
řád: Sudokopytníci – býložravci
- sudý počet prstů – hmotnost těla opírají o dva prsty (třetí a čtvrtý) zakončeny kopýtky – ostatní zakrněly
1. podřád – nepřežvýkavci – potravu nepřežvýkávají – jednoduchý žaludek
- př. prase divoké – všežravec, nahoru zahnuté špičáky (kly)
- pozor na samici, která vede selata
hroch
2. podřád – přežvýkavci – přežvykují
– žaludek ze 4 částí – bachor, kniha, čepec, slez
- př. hospodářská zvířata – tur, ovce, koza
exotická zvěř – žirafa, buvol, zubr, bizon
lesní zvěř – jelen evropský, srna obecná, daněk evropský,
muflon
uč. str. 51
40. hodina – Savci našich lesů
srna obecná – pohlavní dimorfizmus – srnec má parohy – rozdíl od rohů – nejsou duté
- na zimu je shazuje
- doba říje – počátek léta
jelen evropský – stáří se určuje dle velikosti parohů a počtu větví (př. šestnácterák)
- říje v říjnu
daněk evropský – do našich lesů uměle vysazen
- samci – parohy na konci lopatovitě rozšířené
muflon – samci mají rohy (uvnitř duté), které jim zůstávají po celý rok
řád: Lichokopytníci – u nás volně nežijí
- rozdíl od sudokopytníků – lichý počet prstů (kůň 1, nosorožec 3) – váha těla
na prostředním prstu - zakončeny kopytem
- př. kůň, nosorožec, osel, zebra
řád: Šelmy – živí se převážně masitou potravou – ostré drápy, výrazné špičáky a trháky
- loví většinou za šera nebo v noci
- pružné, svalnaté tělo
- dobře vyvinuté smysly – sluch, čich, zrak i hmat
- velký význam pro udržování biologické rovnováhy
!!!!!!! v lese se nikdy nedotýkejte živých ani uhynulých zvířat !!!!!!!!!!
Psovití – drápy nejsou zatažitelné
- protáhlý čenich
- řada z nich žije ve smečkách - svou kořist uštvou
- př. liška obecná – loví drobné živočichy (př. myši)
- nebezpečný přenašeč vztekliny (v zemích, kde je vzteklina)
vlk, šakal, hyena, kojot, fenek
Kočkovití – ostré, zatažitelné drápy, kulatá lebka, krátké čelisti
- kočka divoká, rys ostrovid – oba druhy velmi vzácně i v ČR
- lev, tygr, levhart, jaguár, gepard, puma, ocelot
Lasicovití – protáhlé tělo s krátkými končetinami
- z řitního otvoru vylučují při ohrožení páchnoucí výměšky
- př. kuna lesní, lasice, jezevec, tchoř, fretka, vydra (ve vodě)
Medvědovití – největší šelmy, velká hlava, zavalité tělo, mohutné drápy
- př. medvěd hnědý – vzácně i v Beskydách
medvěd lední, panda
uč. str. 51 – 54
41. hodina – Savci našich lesů
jezevec lesní – v zemi tvoří rozsáhlé doupě – ve dne v něm spí
- velmi čistotný – trus mimo noru, nejsou v ní ani zbytky potravy
- v zimě omezuje svou aktivitu – nepravý zimní spánek
vlk obecný – podobný německému ovčákovi
- u nás kriticky ohrožený druh
- v zimě ve smečkách loví i velké sudokopytníky
řád: Hmyzožravci – živí se převážně hmyzem – přispívají k omezení jeho výskytu v lese
- protáhlý čenich v rypáček s velmi dobře vyvinutým hmatem a čichem
- př. ježek západní – chráněn ostny (mláďata holá a slepá)
- zimní spánek
rejsek obecný – podobný myši (lidé si ho pletou a zabíjejí jej)
- velmi užitečný – denně sní tolik potravy, kolik sám váží
krtek obecný – přizpůsoben životu pod zemí (zakrnělé oči, vynikající čich)
- lopatkovité přední nohy se silnými drápy
řád: Letouni – pohybují se ve vzduchu – přední končetiny přeměněny v křídla
- tzv. létací blána - mezi prsty přední končetiny, tělem a
zadními končetinami
- žijí v jeskyních, na půdách atd.
- noční živočichové – orientují se pomocí šíření ultrazvukových vln (tzv. echolokace)
- př. netopýři – živí se nektarem, pylem, hmyzem
vrápenci – u nás žijí dva druhy (kriticky ohrožené)
řád: Hlodavci – býložraví i všežraví
- v horní i dolní čelisti jeden pár hlodavých zubů – obrušuje je hlodáním - dorůstají
- velká rozmnožovací schopnost
- př. veverka obecná – zbarvení od rezava do černa
- často spí v opuštěných ptačích hnízdech v dutinách stromů
myšice lesní – dobře šplhá i skáče
- živí se i slimáky
sysel, hraboš, křeček, myš, potkan, krysa, bobr, morče, svišť, dikobraz
Uč. str. 54 – 55
Bude písemka od štírů
42. hodina – Ekologie, etologie
1) Písemka
Ekologie – několik významů
biologická věda – zabývá se vztahem organizmů a jejich prostředím a vztahem
organizmů navzájem - zakladatel – Ernst Haeckel (1866)
- dle toho, co zkoumá:
1) ekologie jedince – př. ekologie daného zajíce
2) ekologie populací – př. ekologie zaječí populace na
podhorských loukách v Pošumaví
3) ekologie společenstev – př. ekologie bukového lesa
4) ekologie biomů – př. ekologie středoevropských
opadavých lesů
5) globální ekologie – ekologie biosféry
Etologie – vědecký obor, který zkoumá a vysvětluje chování živočichů v jejich přirozeném
prostředí - zakladatel – Konrad Lorenz – Nobelova cena
- chování – 1) vrozené
2) získané
- vrozené chování – dáno geneticky – existuje hned po narození jedince
- důležité pro přežití
- příklady: 1) značkování – značení teritoria
2) obrana – útěk, strnutí, odhození části těla
3) varování a útok
4) komfortní chování – péče o peří, úprava srsti,
popelení (zbavování se parazitů)
5) rozmnožování – námluvy, páření, péče o potomstvo
6) reflexy
7) sociální chování – způsob chování ve smečce, stádě,
hejnu
- př. včely, mravenci
- získané chování – učením a zkušenostmi během života (př. technika lovu)
-
živočichové mezi sebou vzájemně komunikují – pohyby, zvuky, pachy
– př. kočka domácí
43. hodina – Vztahy v lese (opakování)
Výživa – každý organizmus získává organické látky, které jsou zdrojem energie pro jeho život –
uvolňují ji tzv. buněčným dýcháním
- rostliny – autotrofní organizmy (výživově soběstačné) – ostatní org. jsou heterotrofní
- samy si vytvářejí organické látky
- býložravci – př. srna, kůrovec
- živí se rostlinami
- masožravci a všežravci – př. kuna, prase divoké, mravenci
- predátoři – živí se jinými živočichy
- paraziti – př. klíště, některé houby
- cizopasníci – živí se na úkor cizího organizmu
- rozkladači – živí se zbytky organických látek v půdě – přeměňují jej na humus
- př. hniložijné houby
Lesní patra – dle výšky rostlin
- 1) stromové – zachycuje nejvíce světla - fotosyntéza
- podmínky pro život závisí na – vzdálenosti mezi stromy
- zápoji – propletení větví stromů
- druhu stromu
- závisí na něm i způsob života v ostatních lesních patrech
2) keřové
3) bylinné – vývoj dle množství dopadajícího světla – často kvetou brzy na jaře
- později kvetou stínomilné
rostliny
4) mechové
5) kořenové – pod povrchem
- dostávají se sem listy, zbytky rostlin a živočichů
- rozrůstají se tu podhoubí hub
- žije tu mnoho organizmů – živí se zbytky odumřelých organizmů –
rozkládají je a vytvářejí humus – čím
více humusu, tím je půda úrodnější
- půdní bakterie – velmi jednoduchá buňka
- v jednom cm3 půdy jich je několik milionů
- rozkládají v humusu organické látky na anorganické
– rozpouštějí se ve vodě – rostliny je pak mohou
přijmout svými kořeny
Uč. str. 56 – 58
44. hodina – Potravní řetězce (opakování)
les – složitě uspořádaný celek – organizmy v něm jsou na sobě vzájemně závislé
- čím větší druhová rozmanitost, tím lepší udržování biologické rovnováhy
Pastevně kořistnický potravní řetězec:
Zdrojem energie pro život rostlin je sluneční záření
1) Rostliny – producenti (organické látky)
2) Býložravci – konzumenti prvního řádu
3) Masožravci a všežravci – konzumenti vyšších řádů
dub
↓
chroust
↓
špaček →
jestřáb
buk
↓
norník rudý
↓
← sojka
Cizopasníci – na všech úrovních na úkor jiných organizmů
-
v lese 3 – 5 článků
energie potřebná k životu se tímto řetězcem předává z jednoho organizmu na druhý
Potravní pyramida – znázornění potravního řetězce
- nižší článek je vždy širší – více organizmů
Rozkladné potravní řetězce:
– zajišťují postupný rozklad odpadních organických látek až na látky anorganické
- na úrovni kořenového patra za činnosti rozkladačů – př. chvostoskok, hlíst, roztoč, mnohonožka
- 1 úroveň – požírají odumřelé části organizmů a mění je v drobné
hrudky trusu – př. pavoukovci, žížaly
2 úroveň – mezistupeň – tvorba humusu
3 úroveň – činnost půdních bakterií
Návaznost obou typů potravních řetězců – zajištění oběhu látek v lese:
minerální látky v půdě (anorganické) → producenti (tvorba organických látek) → konzumenti
různých řádů → úhyn organizmů → rozkladači → humus → další rozkladači (bakterie) →
minerální látky v půdě (atd.)
Biologická rovnováha – není-li les poškozený – v rovnováze mnoho druhů organizmů
- po poškození – přemnožení určitých organizmů – z nich poté škůdci
- organizmy, které se jimi živí → biologická ochrana lesa
Uč. str. 58 – 61
45. hodina – Přirozené výškové stupně lesů
Rozložení lesů na Zemi – závisí na zeměpisné poloze (světlo, voda, teplota)
- tropické lesy → listnaté lesy → smíšené lesy → jehličnaté lesy (tajga)
Rozložení lesů v ČR – závislost na – nadmořské výšce – přirozené výškové stupně složení lesů
- množství srážek
- půdním podkladu
- každý druh stromu vyžaduje ke svému životu jiné podmínky – odlišnost
společenstev (ovlivňuje to i podrost)
Přirozené výškové stupně složení lesů:
1) dubohabrové lesy – do 500 m.n.m. – vlhké půdy s dostatkem živin
- habr, dub, javor, lípa, líska
- mnoho druhů bylin
2) bukojedlové lesy – pahorkatiny a podhůří - do 1000 m.n.m.
- buk, jedle, ve vyšších polohách i smrk
- mnoho druhů bylin
3) přirozené smrčiny – hory od 600 – 1300 m.n.m. – chladnější vlhké oblasti, méně živin
- smrky různého stáří
- málo druhů bylin, borůvka, mechy
4) borovice kleč (kosodřevina) – nad horní hranicí lesa (1300 m.n.m.)
- nad nimi horské louky
Na píscích (sucho, málo živin) – borové doubravy – borovice lesní, dub
- málo druhů bylin, borůvka
V okolí řek s vysokou hladinou spodní vody a častými záplavami – tzv. lužní lesy
- vrby, topoly, jasan, olše
- byliny – rákos, sasanka, plicník a mnoho dalších
- zadržují vodu při jarních záplavách
- ohroženy napřimováním toků a úpravou jejich koryt → voda rychleji
odtéká (málo se vsakuje) → ničivé povodně
Přirozené složení lesů závisí též na sklonu svahů – jižní svahy teplejší než severní
V ČR většinou skladba lesa neodpovídá přirozenému výškovému stupni – vliv lidské činnosti
Lesní živočichové – někteří ve všech druzích lesa (př. kos černý)
- jiné druhy specializované na určitý typ lesa (př. lýkožrout smrkový, tesařík
dubový)
Uč. str. 62 – 64
46. hodina – Význam lesů
Lesní hospodářství – zisk dřeva
Dřevo – jehličnany – liší se barvou a tvrdostí – př. smrk – měkké dřevo – výroba zápalek a papíru
borovice , modřín – tvrdší dřevo – výroba nábytku
listnáče – mladé a poškozené stromy – palivové dřevo
- velké kmeny – výroba nábytku, dveří atp.
Lesní monokultury – př. smrkové – stromy pouze jednoho druhu a stáří
- narušeny vztahy mezi organizmy – mnoho problémů
- lesní kalamity – podléhají výkyvům počasí – větrná smršť,
sníh – vývraty a polomy stromů
neodolají napadení určitými druhy organizmů – př. kůrovec
velice náchylné na znečištění ovzduší
- málo zadržují vodu v krajině
Význam lesů – 1) vliv na krajinu – ochrana půdy, zpomalení odtoku vody a pohybu větru
2) tvorba kyslíku a zachycení nečistot v ovzduší
3) domov mnoha organizmů
4) rekreační funkce – krása a ticho
Ohrožení lesa – 1) viz lesní monokultury
2) přemnožená zvěř – mufloni, jeleni, srny – poškozují stromy
- narušují biologickou rovnováhu
- nežijí tu velké šelmy, práce myslivců
3) lesní požár – neopatrnost turistů (nejčastěji kuřáků)
- blesk
Hospodářské lesy – pěstují se – na místě vykácených částí lesa
- lesní školky (semenáčky k výsadbě)
- v posledních letech snaha měnit skladbu lesa tak, aby více odpovídala
přirozeným podmínkám (více listnáčů)
- probírka – když stromy rostou – je třeba část vykácet – aby si nestínily
- těžba – po 80 – 120 letech – určeno zákonem
- velké stroje často poškodí lesní půdu → eroze (hlavně na svazích)
- proto občas místo nich koně
-
pokud les ponechán bez výsadby – sukcese – místo po vykáceném lese je samovolně
obsazeno rostlinami – ideální způsob vzniku přirozeného lesa (ten se ale vyvíjí 500 let)
Ochrana lesů – 1) v lese je nutné chovat se zodpovědně
2) některé chráněny zákonem – př. prales Boubín na Šumavě (dlouhý čas bez
zásahu člověka)
!!!!!!!!!!!! Lesy jsou bohatstvím naší země – chraňme je !!!!!!!!!!!
uč. str. 64 – 66
47. hodina – Voda a její okolí
1) Učebnice str. 67 – 68
Skupenství vody – pevné, kapalné, plynné
Oběh vody – srážky, odtok, výpar
Do vody se z půdy i ze vzduchu dostávají různé látky – některé se rozpouštějí
Slaná voda – nejvíce rozpuštěných látek (zejména NaCl – kuchyňská sůl)
- průměrná slanost – zhruba 3,5 % (kg vody obsahuje 35 g soli) – velké rozdíly
Rozpuštěné plyny oxid uhličitý a kyslík – umožňují život ve vodě
Teplota vody – mění se pomaleji než u vzduchu (vliv na podnebí)
Hmotnost vody – největší při teplotě 4 °C – proto u hlubších nádrží u dna i v zimě (život v zimě)
Břeh – rozhraní mezi ovzduším, vodou a souší
Organizmy – přizpůsobeny různým podmínkám (ekologická nika)
- mořské organizmy obvykle nemohou žít ve sladké vodě a naopak
Rybník – největší v ČR – Rožmberk (jižní Čechy)
- uměle vytvořené vodní dílo určené k chovu ryb a vodní drůbeže – hráz, přítok, odtok
Jezero – většinou přirozeně vytvořená vodní plocha – nedá se snadno vypustit
- může být i vytvořené člověkem – př. lomy, těžba písku nebo rekultivační jezera po těžbě
uhlí
- v ČR je málo přirozených jezer – největší přirozené: Černé (Šumava)
Přehradní nádrž – vzniká umělým přehrazením vodního toku
- význam: zásobování vodou
výroba elektrické energie
ochrana před povodněmi
vyrovnávání průtoků řek
- v ČR největší - Lipno
48. hodina – Rybník
1) Učebnice str. 68 -70
Společenstvo rybníka – všechny živé organizmy rybníka a jeho okolí
Ekosystém rybníka – vzájemný vztah mezi společenstvem rybníka a jeho neživým prostředím
(vlastnosti vody, množství světla, teplota, hloubka atd.)
Zelené rostliny – základní zdroj výživy pro všechny organizmy v rybníku a jeho okolí
Břehová zeleň – duby, vrby, olše, jasany, topoly atd.
- kořeny stromů zpevňují břehy rybníků, řek i potoků (potřeba ji chránit)
- vrba jíva – strom do 12 metrů nebo keř
- kočičky
- jasan ztepilý – strom (až 40 metrů), občas keř
- šedozelené větve
- listy – lichozpeřené (po 9 – 13) – z jednoho listového vřetene
- tvar čepele – podlouhle vejčitý, na krajích zubatý
- květy – bílé až růžové
- mnohomanželná rostlina – na jedné rostlině květy
oboupohlavné i jednopohlavné
- dřevo – velice kvalitní (výborně se ohýbá)
- výroba – nábytek, násady lopat a krumpáčů,
sportovní náčiní – kánoe, plachetnice, tenisové
rakety, hokejky, tága
Traviny – rostliny s úzkými listy rostoucí na březích i v mělké vodě u břehu rybníka
- př. ostřice, rákos, orobinec
- rozvětvené kořeny, duté stonky (stébla), vegetativní rozmnožování
- jednoděložné – ze semen nejprve jeden děložní lístek
- primární kořen nahrazen adventivními
- žilnatina listů souběžná (až rovnoběžná)
- orobinec širokolistý – hnědé „doutníky“ na stoncích
- výška zhruba 2 metry
- květenství palice (na jedné rostlině dvě oddělené – samčí a samičí
– umístěné těsně za sebou)
- rákos obecný - výška: 1–6 metrů – statná vysoká tráva
- vytváří souvislé porosty – rákosiny
- využití – čistící schopnost
- podestýlka, střešní krytina, výroba celulózy a rohoží
49. hodina – Rybník (dvouděložné rostliny)
1) Uč. str. 71 – 72
Dvouděložné rostliny – všechny dřeviny a mnohé byliny
- ze semene vyrůstají dva děložní lístky
- primární kořen pokračuje v růstu
- žilnatina listů rozvětvená
Blatouch bahenní – široké listy (zachycení co nejvíce světla)
- výška 30 – 50 cm
- mírně jedovatá (býložravci se jí vyhýbají)
- květy – leskle žluté
- včelařství využívá pylu a nektaru
Devětsil lékařský – květy: trubkovité – růžové až purpurové – voní
- listy: až po odkvětu – velká čepel (až 50 cm – jedna z největších v ČR)
- léčivá rostlina – dříve se věřilo, že léčí mor
další rostliny na březích rybníků – př. kosatec žlutý
V hlubší vodě (dále od břehů) – lekníny, stulík, rdesty
leknín bělostný a stulík žlutý – v bahně rybníků nebo tůní mají tlustý oddenek
- květní stopky i listové řapíky – tenké a velmi dlouhé
- rozložení květů (leknín – bílé, stulík – žluté až oranžové)
a listů na vodní hladině
- žijí jen v čistých vodách – velmi vzácné - chráněné
rdest plovoucí – lodyha až 5 metrů dlouhá
- listy – vejčité – ponořené i plovoucí na hladině
- od června do srpna nad vodou jeho klasovité květenství
Uprostřed rybníků – rostliny, které se ve vodě vznášejí
- př. okřehek menší – lidový název: žabinec
- tělo – malé vejčité lupenité lístky, z nichž vyrůstá kořínek
- plave po vodě – přijímá vodu s živinami celým povrchem
těla
- vegetativní rozmnožování – z jedné rostlinky se oddělují
další
- v létě hojná, v zimě hyne
50. hodina – Rybník (nejjednodušší organizmy)
1) Učebnice str. 73 – 75
v rybnících žije mnoho set druhů řas, sinic a prvoků
Řasy – vytvářejí organické látky
- druhy se liší tvarem, velikostí i hloubkou, ve které žijí
- jednobuněčné – nejjednodušší
- často obsahují chloroplasty
- některé tvoří shluky buněk – tzv. kolonie – př. váleč
- mnohobuněčné – buňky vzájemně spojeny do jednoho celku
- př. šroubatka, žabí vlas
- rychle se množí - dělením buněk
- mnohobuněčné – rozpad těla na několik částí, které dorostou
Sinice – energii k životu získávají fotosyntézou
- v rybnících, do nichž se dostává příliš mnoho živin – např. z okolních polí
- rychle se množí – tvoří tzv. vodní květ
Řasy a Sinice - buď se vznášejí ve vodě nebo pokrývají listy rostlin
- základ pro tzv. plankton – mikroskopické organizmy vznášející se ve vodě
- základ vodního potravního řetězce
Prvoci – samostatná skupina mezi říšemi rostlin a živočichů
- tvořeny jednou buňkou
- schopni samostatného pohybu
- význam pro tzv. samočištění vody
- potrava: řasy, sinice, vodní bakterie, jiní prvoci
- někteří parazitičtí
- dělení – 1) Nálevníci – pohybují se vířením brv
- př. trepka
2) Bičíkovci – pohybují se bičíky
- př. trypanozóma spavičná (původce spavé nemoci – Afrika)
krásnoočko štíhlé (ve znečištěných vodách)
3) Měňavky – pohybují se panožkami po dně vod
- př. měňavka velká (potravu v bahně stojatých vod získává
tak, že ji obstoupí panožkami a pohltí ji)
měňavka úplavičná (úplavice)
zimnička (tropy – malárie)
DÚ – Nakreslete do sešitu trepku, měňavku i bičíkovce – str. 75
BUDE PÍSEMKA
51. hodina – Laboratorní práce – pozorování nálevníků
PÍSEMKA
Přinést – senný nálev
Potřeby – mikroskop, podložní sklo, krycí sklíčko, pinzeta, kapátko, špendlík, kádinka s vodou,
vata, senný nálev
Postup – 1) příprava mikroskopu
2) příprava preparátu – z kapky senného nálevu (před zakrytím preparátu vložit do kapky
několik vláken vaty – zpomalení pohybu nálevníků)
3) pozorování: při malém zvětšení vyhledat trepku – poté zvětšit zvětšení
4) nakreslit trepku s ústroječky, které jsou vidět – obrázek popište
Otázky – 1) Jaký je rozdíl mezi výživou trepky a zrněnky?
2) Jakou funkci mají ústroječky patrné v mikroskopu?
3) Jaký je význam nálevníků ve znečištěné vodě?
4) Porovnejte obrázky.
52. hodina – Žahavci
Uč. str. 76 – 77
- vodní mnohobuněční živočichové
- dělení: 1) Nezmaři
2) Medůzy – př. talířovka ušatá (průměr klobouku 20 cm, Středozemní moře)
3) Koráli a sasanky – př. sasanka koňská
Nezmar hnědý: tvar těla - protáhlý, válcovitý – asi 1 cm
- zakončené vějířem ramen – mezi nimi ústní otvor
způsob života – většinou jsou přichyceni na rostlinách, kamenech a ulitách
měkkýšů (nožním terčem)
- stojaté či mírně tekoucí vody, kde jsou u hladiny vodní rostliny
žahavé buňky – slouží k lovení potravy a k obraně
- při podráždění z nich vyměšuje jedovaté vlákno → omráčí kořist
→ chapadly si ji podá do ústního otvoru (stejným otvorem
vyvrhne i nestrávené zbytky potravy z těla ven)
rozmnožování – nepohlavně – tzv. pučením (na těle nezmara vyroste pupen – z něj
se vytvoří nový nezmar, který se po čase odtrhne)
schopnost pohybu i regenerace (po poškození doroste tělo i z malé části)
Koráli – většinu života žijí přisedle – vytvářejí kolonie
- vnější kostru tvoří vápenitá schránka
- z koster odumřelých korálů → korálové útesy, korálové ostrovy (atoly)
- př. korál červený, větevník
Měkkýši našich rybníků
1) Plži – př. bahenka, plovatka, okružák
– svalnatá noha, hlava s tykadly, útrobní vak ukrytý v ulitě
2) Mlži – př. škeble rybničná – na dně rybníka
- svalnatá noha a útrobní vak ukryty ve schránce, kterou tvoří dvě
lastury – pomocí svalů je rozevírá a vysunuje svalnatou nohu - pohyb
- hlava chybí – pouze v lastuře dva otvory do tělní dutiny (trávící a
vylučovací)
Přizpůsobení se prostředí – plovatky a okružáci – jednoduché plíce (žijí blíže hladiny)
- vzdušný kyslík
- bahenka, škeble – dýchají žábrami (žijí u dna)
– kyslík rozpuštěný ve vodě
53. hodina – Ploštěnci
znaky - mnohobuněční živočichové s plochým tvarem těla
- rozeznatelná přední i zadní část
- žijí ve vodě a vlhku
dělení – 1) Ploštěnky – vodní dravci
- velká schopnost regenerace
- jeden ústní otvor uprostřed těla – trávení i vylučování
- př. ploštěnka mléčná – v přední části nápadné oči – orientace v prostředí
- pohyb pomocí řasinek (na povrchu těla)
2) Tasemnice – parazitují ve střevech obratlovců - nebezpeční
- hlavička s háčky nebo přísavkami
- př. tasemnice dlouhočlenná – k člověku přes vepřové maso
tasemnice bezbranná – přes hovězí maso
3) Motolice – cizopasníci živící se krví - nebezpeční
- př. motolice jaterní – nejvíce přes skopové maso
Kroužkovci
znaky – červovitý tvar těla
- tělo tvořeno stejnými články – na nich štětinky
dělení – 1) Mnohoštětinatci – v mořích - př. palolo zelený
- po stranách každého článku mnoho štětinek
2) Opaskovci – žijí v půdě a ve sladkých vodách
- málo štětinek
- opasek – spojení několika článků v přední části těla
- důležitý při rozmnožování
- dělení: a) žížaly – rozkladači (tvorba humusu)
- hermafrodité – při páření si dva jedinci vymění samčí
pohlavní buňky
b) nítěnky – v bahně na dně rybníka se živí organickými zbytky i
bakteriemi – konzumenti i rozkladači
- přední část přichycena v bahně, zadní vyčnívá a
pohybuje se pomocí brv – víří vodu – příjem kyslíku
- tělo asi 3 cm
c) pijavice – nemají brvy, ale svalnaté přísavky
- vnější cizopasníci – živí se sáním krve
- př. pijavka lékařská
54. hodina – Korýši
uč. str. 78 – 79
- členovci
- znaky – a) tělo většinou kryto tvrdým krunýřem – nutnost ho svlékat (v době bez krunýře se
skrývají)
b) tělo rozděleno na hlavohruď a zadeček
c) dýchají žábrami
1) Nižší korýši – často mikroskopické organizmy – spoluvytváří plankton
- př. buchanky, perloočky, žábronožky
- perloočky – velikost jen pár milimetrů
- průhledné tělo
- pohyb – skoky pomocí dlouhých tykadel
- krátké končetiny → potrava do ústního otvoru (bakterie, řasy, prvoci)
- rychlé množení
2) Vyšší korýši
př. rak bahenní – vnější kostra – tvrdý krunýř
- velikost 25 cm
- dva páry tykadel (kratší – čich, delší – hmat)
- oči na pohyblivých stopkách
- končetiny - článkované
- a) blízko úst – 3 páry malých nohou – potrava do úst
b) na hlavohrudi – 5 párů končetin – na prvním páru klepeta (lov)
- 4 páry kráčivé
c) zadeček – drobné končetiny – samička jimi přidržuje vajíčka i
vylíhlá mláďata
- potrava - zejména mrtvá těla živočichů
- rozmnožování – pohlavní (přímý vývoj)
- páření – na podzim sameček položí samičku na záda a vypustí
do ní tzv. „mlíčí“
- mláďata na jaře
rak říční – žije jen v čistých vodách → vzácnější → chráněný
Pavoukovci
vodouch stříbřitý – dýchá vzdušný kyslík
- z pavučiny buduje ve vodě mezi vodními rostlinami jemný a pevný zvon
- vzduch nabere nad hladinou a vypustí ho do zvonu (prostředí pro život) → zde
tráví většinu času (nosí sem i ulovený hmyz a ukládá sem vajíčka)
55. hodina – Rybníky (hmyz)
uč. str. 79 - 82
1) Vážky – př. vážka obecná, šídlo červené
- dokonalý let – dospělí jedinci - až 50 km/hod
- dravci – v letu loví jiný hmyz (zejména mouchy)
- larvy – živí se jako dravci ve vodě
- před nebezpečím unikají tak, že vypouštějí ze zadečku pod tlakem vodu →
prudký pohyb dopředu (princip raketového pohonu)
- nepřímý vývin s nedokonalou proměnou:
- larvy ve vodě několik let - několikrát se svlékají, rostou a mění se
- nakonec vyleze z vody – přichytí se na rostlinu – zde se naposledy svlékne –
vyletí dospělá vážka s křídly
2) Jepice – př. jepice obecná
- dravé larvy několik let rostou ve vodě
- dospělci na souši často jen jeden den – po nakladení vajíček hynou
3) Ploštice – dravé (z kořisti vysávají tělní tekutiny)
- př. bruslařka obecná – pohybuje se po vodní hladině (dlouhé nohy)
znakoplavka obecná – pohybuje se po vodní hladině zespodu
4) Hmyz dvoukřídlý – př. komár písklavý
- pouze jeden pár křídel
- dospělci – bodavé ústní ústrojí – samičky se živí krví
- samci sají rostlinné šťávy
- nepřímý vývoj s proměnou dokonalou:
- vajíčka ve vodě → larvy (nepodobají se dospělcům) → přijímají
kyslík na vodní hladině (důležitá potrava ryb) → kukla→ dospělec
5) Chrostíci – na dně rybníka tvoří trubičky připevněné k podkladu (slepené ze zbytků rostlin,
kamínků a písku)
- dospělci poletují kolem rybníka za soumraku
6) Brouci – Potápník vroubený – velký dravý brouk (dobře plave i létá)
Tesařík pižmový – larvy i dospělci žijí u vrb
Mandelinka topolová – larvy i dospělci u topolů
7) Motýli – př. lišaj paví oko – nejlepší letec mezi motýli
- housenka (vrby, topoly), kukla (v zemi)
- na zadních křídlech modrofialová oka
56. hodina – Ryby
Uč. str. 83 -84
znaky – tělo: hlava (srůstá s trupem – nepohyblivá), trup, ocas
- kostra - páteř složená z obratlů
- lebka
- kůže má více vrstev – pokožka se slizovými žlázami – snižují tření a chrání tělo
- šupiny – překrývají se jako tašky na střeše
- pomocí nich poznáme stáří ryby
- pohyb – svalová soustava
- plynový měchýř – nadnáší tělo a udržuje jej v určité hloubce
- ploutve – nepárové – hřbetní, řitní, ocasní
- párové – prsní a břišní
- dýchají žábrami – kryté skřelemi (mezi hlavou a tělem)
př. kapr obecný – smyslová soustava – horší zrak i sluch
- čich: jamky nad ústním otvorem citlivé na látky rozpuštěné
ve vodě
- hmat: dva páry hmatových vousků
- postranní čára – kanálek po obou stranách těla
- slouží k orientaci - vnímá tlak a pohyb vody
- všežravec – v mládí plankton
- později drobní živočichové žijící na dně a rostliny
- rozmnožování – pohlavní (v červnu tření na mělčinách)
- samičky vypouštějí do vody jikry (vajíčka) a samci mlíčí
(spermie) – oplození jiker ve vodě
- obrovské množství jiker – z některých malé rybky (plůdek) –
z něho opět jen malá část se dožije dospělosti
- zimu přežívají ve stavu strnulosti v hlubších částech rybníka
chov kaprů – v ČR dlouhá tradice – Třeboňsko, dříve Pardubicko
- soustava různě velkých rybníků – zvláštní rybníky pro tření a plůdek
- jiné pro další vývojová stádia
- výlov – na podzim na konci třetího roku věku
– před prodejem do nádrží s protékající vodou – tzv. sádka
- vypuštěné rybníky se hnojí, kapři se přikrmují
- důležitá je čistota vody
57. hodina – Druhy ryb, obojživelníci
Uč. str. 84 – 85
Ryby
Podtřída: 1) Lalokoploutvé – předchůdci obojživelníků
- př. latimérie podivná
2) Dvojdyšné – sladké vody v tropech
- v období sucha dýchají plicními vaky
- př. bahník australský
3) Paprskoploutvé – a) chrupavčité – kostra z chrupavky
- př. jeseter velký
b) kostnaté – kostra z kostí
- různé řády
Řád: Bezostní – měkké ploutevní paprsky
- čeleď: sleďovití
lososovití
lipanovití
štikovití – př. štika obecná – více než 1 metr dlouhá, dravá
- vysazuje se do chovných rybníků – loví
plevelné rybky, které konkurují kaprům
Řád: Máloostní – málo tvrdých paprsků v ploutvích
- čeleď: sumcovití
sumečkovití
piraňovití
kaprovití – lín obecný – žije při dně (30 – 60 cm)
cejn velký – ze strany zploštělé tělo (50 – 70 cm)
slunka obecná – plevelná rybka (5 – 7 cm)
plotice obecná – žije v hejnech, lidový název: „bělička“
Řád: Ostroploutví – více tvrdých paprsků v ploutvích
- čeleď: okounovití
makrelovití
Některé další řády: hrdloploutví (treska), holobřiší (úhoř), platýsové
Obojživelníci
- na okrajích rybníků žije skokan zelený
- v době rozmnožování – skokan hnědý, ropucha obecná
- čolek velký – na rozdíl od žab má ocas
- dravý – loví členovce, červy a plže
- v první fázi vývoje dýchají žábrami ve vodě
- dospělí dýchají plícemi na souši
latimérie podivná
bahník australský
jeseter
sleď
losos
lipan
sumeček
sumec velký
piraňa
makrela
treska
okoun
úhoř
platýs
58. hodina – Plazi, ptáci
Uč. str. 85 – 86
užovka obojková – nejedovatý had (náš nejběžnější plaz)
- délka až jeden metr
- kůže – suchá, krytá šupinami
- svlékání
- rozdíl od zmije - za hlavou bělavé až žluté skvrny
- oční víčka srostlá
- jazyk – daleko vysunovatelný, hbitý – orgán hmatu a čichu
- dobře se pohybuje ve vodě i na souši
- potrava – žáby, drobné rybky, hraboši, hmyz
- kořist polyká vcelku – postupně ji tráví
- vajíčka na teplé místo – pod listí, do mechu, kompostu apod.
- na společné místo – zde i více než 200 vajec
- hned po vylíhnutí soběstačné
- v nebezpečí – vyměšuje odporně páchnoucí tekutinu
- předstírá mrtvého hada
Ptáci
- různým způsobem přizpůsobeni životu u vody:
- nesmáčivé peří – potírají si ho tukem z tukové žlázy nad ocasem
- kosti – duté, tenké
- hmotnost – nízká – znesnadňuje to potápění
- nohy – plovací blány
- dle způsobu života – 1) Plavavé – aerodynamický tvar, nižší hmotnost těla
- dobře chodí po souši a výborně létají
- po vyplašení vzlétnou
- př. vrubozobí – zobák přizpůsoben k vyhledávání a
zachycování potravy z vody a bahna
- procezují vodu a bahno a zachycují tak potravu
2) Potápivé – vyšší hmotnost
- větší plocha plovacích blan
- hůře chodí po souši, těžce vzlétají
- před nebezpečím unikají potopením se
- př. polák velký, potápka roháč
-
na okrajích rybníků – a) brodiví – dlouhé nohy v bahně a mělké vodě
- př. čáp bílý, volavka popelavá
b) dravci – př. moták pochop
c) pěvci – př. rákosník, konipas
59. hodina – Druhy vodních ptáků
Vrubozobí – kachna divoká – nápadný rozdíl mezi samcem a samicí (pohlavní dimorfizmus)
- pečlivě se stará o mláďata, která hned po vylíhnutí samostatně
plavou a vyhledávají si potravu
- čírka obecná – nejmenší evropská kachna (u nás nepřezimuje)
- výborné létá – z vodní hladiny startuje téměř kolmo
- husa velká – hnízdí na rybnících jižní Moravy a jižních Čech
- labuť velká – náš největší vodní pták (hmotnost přes 20 kg)
- v páru obvykle po celý život – hnízdo z rákosu
- polák velký – hojně přezimuje i v Praze na Vltavě
- lžíčák pestrý – nápadně lžícovitý zobák – cezení bahnité vody
- v době páření má samec zelenou hlavu
Potápky – potápka roháč – dlouhý krk s tmavým límcem
- na hlavě štětičky podobné růžkům
- místo plovacích blan kožní laloky
- v rákosí plovoucí hnízdo
- složité zásnubní tance
- loví plevelné ryby
potápka rudokrká – menší než roháč
- rudý krk
Krátkokřídlí – lyska černá – typicky černá barva
- přezimuje často na řekách ve městech
- hnízda v rákosí
chřástal vodní – žije skrytě v rákosí
Dlouhokřídlí – racek chechtavý – výborný letec
- nejčastěji na polích v okolí rybníků
- přezimuje u moře
- hnízdí ve velkých koloniích
Brodiví – čáp bílý – dlouhé tenké nohy
- ostrý zobák – loví žáby, myši atd.
- hnízdí na stožárech, na komínech apod.
- na zimu až do jižní Afriky
volavka popelavá – menší než čáp
- hnízdí v koloniích
60. hodina – Druhy ptáků, savci
Uč. str. 89 – 91
Pěvci – konipas bílý – velmi rozšířený v okolí vod
- často hostitelem kukačky
- lidový název: „třasořitka“
rákosník zpěvný – o něco menší než vrabec
- hnízdí mezi rákosem
Dravci – moták pochop – výrazný pohlavní dimorfizmus (velikost, barva)
- samec barevnější, samice větší
- typický let nízko nad terénem – při tokání akrobatické kousky
- hnízdí v rákosí
Savci
- málo druhů
Hlodavci – hryzec vodní – asi 15 cm dlouhý
- chodby a nory v březích
- velmi dobře plave
- živí se podzemními částmi rostlin – škodí na zahrádkách
ondatra pižmová – délka až 40 cm
- u nás nepůvodní druh – dovezen ze severní Ameriky
- plovací blány, uzavíratelné ušní otvory
- výborně plave a potápí se
- nory v březích vod nebo kupovitá hnízda („hrady“) z rostlinného
materiálu na zamokřených místech
- loví se pro kožešinu - bizam
bobr evropský – délka přes 1 metr
- zploštělý ocas
- na zadních končetinách plovací blány
- v březích nory – rodinné kolonie
- staví hráze – reguluje tím hladinu vody
- přísně chráněn – téměř vyhuben pro kožešinu
Šelma – vydra říční – žije i v některých rybnících
- hustá srst – ochrana před chladem
- živí se rybami a hryzci
- téměř vyhubena – srst, lov ryb
61. hodina – Rybník jako celek
NATURA 2000 - soustava chráněných území za účelem ochrany ohrožených druhů rostlin a
živočichů i přírodních stanovišť – včetně některých rybníků
- ochrana biologické rozmanitosti a rovnováhy
Souvislosti v rybníce – základním zdrojem energie pro život je sluneční záření
- zelené rostliny (výroba organických látek) → zdroj energie pro ostatní
organizmy
- potravní řetězce:
- základem je plankton – mikroskopické organizmy vznášející se ve vodě
- autotrofní – zelené řasy, sinice
- heterotrofní – prvoci, drobní korýši
- všechny odumřelé zbytky organizmů → na dno rybníků → rozkladači
→ vodní bakterie (návrat živin do oběhu látek)
- některé bakterie takto čistí vodu, jiné ale do vody uvolňují jedovaté látky
→ příčina nemocí
- vzájemné vztahy organizmů zajišťují v rybníce biologickou rovnováhu
Podobné souvislosti i v jiných vodních prostředích – řeka, potok, jezero,
- ale zde žijí často jiné organizmy – např. v řece druhové složení závisí na
rychlosti vodního toku nebo na obsahu
kyslíku ve vodě
Znečišťování vod – a) toxické látky – ničí živé organizmy
- havárie průmyslových podniků, špatně zajištěné sklady,
doprava, špatně řízené skládky
- průmyslové odpady, barvy, léky, prostředky proti chorobám
a škůdcům, ropa, oleje, pohonné hmoty
b) nadměrná výživa rostlin – odpady z domácností, přehnojených polí,
potravinářského průmyslu
- vodní květ – porušení biologické rovnováhy
!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Důležité je chránit čistotu vody !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
BUDE PÍSEMKA
62. hodina – Travní společenstva, půda
PÍSEMKA
Travní společenstva – louky, pastviny, pole s mezemi
- v ČR - vznikla dlouhodobým působením člověka
- liší se dle množství vody, vlastnosti půd a především dle zásahů
člověka do jejich složení
Půda
-
složitá soustava na rozhraní mezi živou a neživou přírodou
zabývá se jí věda: pedologie
-
vzniká působením půdotvorných činitelů: a) druh zvětrávané horniny (tzv. mateční)
b) reliéf – tvar terénu, nadmořská výška
c) podnebí – teplota, srážky, výpar
d) mikroorganizmy
e) podzemní voda
f) čas
-
složení – plynná složka – půdní vzduch (dusík, kyslík, CO2) + vodní pára + plyny vzniklé
rozkladem organizmů (amoniak, sirovodík, metan)
- kapalná složka – půdní roztok (voda a rozpuštěné látky)
- pevná složka – a) anorganická část – úlomky matečné horniny (zrnitost)
b) organická část – organizmy a humus
-
půdní horizonty – vznikají působením času
A) humus – tmavý, dokonale zvětralý
B) hnědě žlutá barva – bohatý na minerální látky
C) přechod k podložní mateční hornině
-
půdní typy – a) černozem (AC) velmi úrodná – stepi mírného pásu
b) hnědozem (ABC) podobné černozemi, ale méně humusu – v ČR nejčastější
c) podzoly – kyselé půdy, nejčastěji lesní
d) nivní půdy – půdy zaplavované řekami
e) lužní půdy – podobné nivním, ale dále od řek – velmi úrodné
f) rendziny – zásadité půdy v krasech
-
půdní druhy – a) písčité
b) hlinité
c) jílovité
63. hodina – Louky, pole pastviny
Uč. 95 – 97
Ohrožení půdy – 1) plošná eroze – odnos půdy větrem a deštěm
2) kyselé deště – vymývají živiny z půdy
3) znečištění hnojivy a postřiky
4) zástavba – př. města, silnice, sklady, obchodní domy atd.
5) těžká mechanizace
Suchá místa – kamenité stráně, skalní stepi, suché louky
- lidé sem příliš nezasahují
Pastviny – místa, kde travní porosty spásá dobytek
Údolní nivy – v údolí řek s dlouhotrvajícími záplavami
- často zde vytvořeny vlhké louky
Louky – společenstva ovlivňovaná člověkem (obvykle se sečou dvakrát do roka)
- zimní klid → rychlý růst na jaře → senoseč → sklizení sena → růst bylin až do konce
léta → druhá senoseč → sklizeň otavy (kratší stonky – jemné seno)
Rostliny luk a pastvin – přizpůsobeny stálému okusu býložravců nebo kosení
- traviny – vytvářejí trsy s bohatým kořenovým systémem
Poté, co pastva či kosení ustane → mizení vzácných druhů rostlin a zarůstání dřevinami
Pole – člověkem nejvíce ovlivněná travní společenstva
- obvykle monokultura – žádoucí je jen jeden druh pěstované rostliny (ostatní je plevel)
- tzv. kulturní step – není tu biologická rovnováha – nutnost mnoha zásahů člověka
- setí – semena – př. hrách, čočka, pšenice
- sázení – př. brambory – sázeny hlízy starých brambor
Jednoděložné byliny – nejčastěji traviny
- ze semen nejprve jeden děložní lístek
- primární kořen nahrazen adventivními
- žilnatina listů souběžná (až rovnoběžná)
Dvouděložné byliny – př. fazol
- ze semene vyrůstají dva děložní lístky
- primární kořen pokračuje v růstu
- žilnatina listů rozvětvená
64. hodina – Pole
uč. str. 97 – 98
Postup obhospodařování polí – po sklizni se půda provzdušňuje (orba) a hnojí (doplnění živin)
- většina polí na zimu bez plodin
- ozimy – rostliny seté již na podzim
- jařiny – plodiny seté či sázené na jaře
- v průběhu růstu plodin – odstraňování plevelů a škůdců
- občas se půda provzdušňuje,
přihnojuje a zavlažuje
- hnojiva – umělá – dusíkatá a fosforečná – průmyslově vyráběná
- statková – př. hnůj, močůvka – organické odpady
z chovu zvířat
- po dozrání plodin – sklizeň
- osevní postup - posloupnost po sobě pěstovaných plodin
- je třeba po sobě pěstovat takové plodiny, které si
navzájem vytvoří optimální podmínky pro růst
- nejsou-li na půdě rostliny – snadno podléhá vodní i větrné erozi
- proto mj. sety některé ozimy
Travní společenstva mezí a cest – druhově velmi rozmanité
– člověk ho ovlivňuje nepřímo – hnojení polí, užívání biocidů (tyto
látky ale zhoršují vlastnosti půdy
a ohrožují podzemní vodu)
- meze – pruh neobhospodařované půdy mezi dvěma poli
- na nich často keře a stromy
- brání odnosu půdy – centimetr půdy vzniká více než 100 let
Rozptýlená zeleň – stromy mezi poli (soliterní, remízky, aleje, lesíky)
- zpevňuje svými kořeny půdu, brání erozi a vytvářejí prostředí pro život mnoha
živočichů
!!!!!!!!!!!!!!!!!! Ochrana půdy je mimořádně důležitá !!!!!!!!!!!!!!!!
65. hodina – Rostliny pastvin, luk a strání
Uč. str. 98 – 100
Traviny – základ travních společenstev
- př. kostřava luční, psárka luční, bojínek luční, srha říznačka, ovsík vyvýšený
Kamenité stráně – jednoleté byliny
- př. osívky, penízky, pomněnky, rozrazily
- v puklinách hornin – vytrvalé rostliny
- př. rozchodníky, netřesky – suchomilné rostliny se zdužnatělými
listy – zásobárna vody
Slunné stráně na vápenci: hvozdík kartouzek – nachové či tmavě růžové květy
- lidově: slzička
- nejčastěji opylován motýly
hlaváček jarní – velké žluté květy – 20 okvětních lístků
- toxické látky – účinky na srdce - vraždy
koniklec luční – stonek bělavě chlupatý, ohnutý tak, že květ visí dolů
- květy – malé, tmavě fialové
- jedovatý – průjem, zvracení, zánět kůže
- chráněný
divizna velkokvětá – léčivá rostlina
- výška až dva metry
- dvouletá – v prvním roce přízemní růžice listů
- ochlupená lodyha i listy vejčitého tvaru
- květenství – hrozen – žluté kvítky
- využití – aromatizace likérů, barvení látek i vlasů
- večerníček Křemílek a Vochomůrka – píseň
„Vstávej semínko holala, bude z Tebe fiala“ –
místo fialy vyrostla divizna
Kyselé půdy – vřes, mateřídoušky
- př. mateřídouška obecná – poddruh ze Středomoří - tymián
- plazivá, u země dřevnatící lodyha
- drobné fialové květy
- léčivé čaje, koření
Velice rozšířené – sedmikrásky a pampelišky
66. hodina – Rostliny luk
Prosluněné louky – př. kopretina bílá – typické květy (uprostřed žluté, okvětní lístky bílé)
- otrhávání okvětních lístků – dětská hra – má mě ráda, nemá
mě ráda – věštění
zvonek rozkladitý – typické zvonkovité květy (fialové)
řeřišnice luční – důležitá potrava pro běláska řeřichového
kakost luční – fialové květy
- semena naráz vymršťována do okolí – až dva metry
Kyselé zamokřené louky – pryskyřník prudký – jedovatý
žluté květy
šťovík kyselý – vhodný jako zelenina – řada člověku vhodných látek
- v ČR patří k největším producentům pylu - alergie
přeslička rolní, mechy atd.
Horské louky – vzácné druhy – př. vstavač mužský – tzv. horská orchidej
- větší růžové květy
- hlízy podobné varlatům – dříve používán
jako afrodiziakum
hořec tolitovitý – květy azurově modré – ve znaku KRNAPu
Louky – rostliny uspořádány do bylinných pater
- kořenové patro – hustá spleť kořenů a oddenků – drny (zachycují a zadržují vodu)
Suché stráně – trnité keře – hlohy, trnky, plané růže, jalovce, lísky – původní druhy
- trnovník akát – invazivní nepůvodní druh (vytlačuje původní
druhy – obtížně redukovatelný)
- nejsou tu organizmy, které by redukovaly jeho výskyt
růže šípková – šípky bohaté na vitamín „C“ – čaje, kompoty, likéry
trnka obecná – odolná proti nehostinným podmínkám
– tvoří rozsáhlé houštiny
- rozsáhlý kořenový systém – zpevňuje břehy a náspy
- plody → ovocné víno, džemy
jalovec obecný – ostré jehlice
- plody → koření k dochucování masa
→ výroba ginu a borovičky
- dříve lidé věřili, že přináší štěstí
67. hodina – Hospodářské plodiny
Uč. str. 104-105
- na polích se pěstují hospodářské plodiny – zdroj potravy pro lidi
- suroviny pro výrobu
-
obilniny – nejčastěji pěstované hospodářské plodiny
- traviny, jejichž plodem je obilka (tzv. obilí)
- základní zdroj obživy lidí
- krmení hospodářských zvířat
Pšenice obecná – pěstuje se - všude na světě (celkově asi 20 % orné půdy)
- již více než 10 000 let
- z obilek – pšeničná mouka - bílá → bílé pečivo, chléb
- dle velikosti částeček – hladká
- polohrubá
- hrubá
- krupice
Ječmen dvouřadý – pěstuje se - hlavně v Evropě a Asii
- již 7 000 let
- výroba kávovin, krup, sladu pro výrobu piva
- krmivo
Žito seté – pěstuje se již 2 000 let v chudších půdách (podhůří, hory)
- z obilek – žitná mouka – tmavá → tmavé pečivo, chléb, kávoviny
Oves setý – ovesné vločky, krmivo
Kukuřice setá – prastará americká kulturní rostlina
- potravina – př. Bonduelle
- zelené krmivo a příprava siláže
- na obilninách někdy cizopasí různé houby – zejména rzi a sněti (rychle se šíří)
- podhoubí prorůstá celou rostlinou a odebírá ji živiny (nízké výnosy)
- před vysemením se obilky ošetřují tak, aby bylo podhoubí zničeno
- tyto se pak nesmějí používat ke krmení ani
k přípravě potravin
- př. paličkovice nachová – nejčastěji na žitě
- v klasech se místo obilek tvoří námel
(výroba léků) – občas záměrně vysazovaná
68. hodina – Rostliny polí
Uč. str. 105 – 107
Jednoleté byliny – př. hrách setý, slunečnice roční, řepka olejka
Dvouleté byliny – př. řepa cukrovka (pěstuje se jako jednoletá)
Víceleté byliny – př. brambor obecný
(- ‫ ׀׀‬-)
Vytrvalé rostliny – pícniny ke krmení hospodářských zvířat – př. jetel luční, tolice vojtěška
Jednoleté byliny – výsev na jaře (ve stejném roce vykvetou a dají plody)
- některé se vysévají již na podzim – př. řepka olejka (přezimuje v podobě
přízemní růžice listů)
Dvouleté byliny – v prvním roce po zasetí – přízemní listy a podzemní části se zásobními látkami
- př. bulvy cukrovky
- ve druhém roce po zasetí – plody se semeny
Víceleté byliny – na zimu vytvářejí podzemní části (př. hlízy brambor) se zásobními látkami
- semena mohou produkovat jeden i více let
- z hlízy brambor dorůstá znovu celá rostlina – vegetativní rozmnožování
Vytrvalé byliny – po posečení a uplynutí zimy znovu vyrůstají z kořenů a z části stonků
- na jednom místě mohou růst i stovky let
- svými drny chrání půdu před erozí
Dělení hospodářských plodin – a) olejniny
b) okopaniny
c) luskoviny
d) přadné rostliny
e) krmné plodiny
Olejniny – pěstují se pro vysoký obsah rostlinných olejů v plodech či semenech
- využití – potraviny,
- výroba mastí, laků, mýdel atd.
- řepkový olej – bionafta – pohon dopravních prostředků
- krmivo
- stavebnictví
- spalování biomasy pro výrobu tepla
- příklad – řepka olejka, mák setý (opium), slunečnice roční
69. hodina – Druhy hospodářských plodin
Uč. str. 107 – 109
Okopaniny – polní plodiny náročné na provzdušňování půdy (okopávání)
- př. brambor obecný, řepa cukrovka
- brambor obecný – původ: horské oblasti Jižní Ameriky
- v ČR se pěstuje již více než 200 let
- hlízy bohaté na škrob
- několikrát ochránily Evropu od hladomorů
- sázení i sklizeň každoročně
- s výjimkou hlíz je celá rostlina jedovatá
- řepa cukrovka – vysoký obsah cukru v bulvách (přeměna kořene a spodní části
stonku)
- výroba cukru, zbytek rostliny jako krmivo
Luskoviny – př. hrách setý, čočka jedlá, fazol obecný, sója luštinatá
- patří mezi rostliny bobovité - semena v plodech (lusk) – hodně bílkovin
- potravina, krmivo
- na kořenech hlízkovité bakterie – využívají vzdušný dusík → dusík se dostává i do
těla rostlin
- využití - zelené hnojení – zaorávání bobovitých
rostlin
Přadné rostliny – pěstují se pro vlákna, z nichž se spřádají nitě na různé tkaniny
- len setý, konopí seté – vlákna ze stonků rostlin
- konopí – provazy, lana
- len – letní oblečení i obuv, malířské plátno, vazba knih
Krmné plodiny – pěstují se - jako krmivo pro hospodářská zvířata – velice rozšířené
- pro biomasu – co největší objem těl rostlin
a) pícniny – jetel luční, vojtěška setá, směsi trav s jinou plodinou
b) krmné okopaniny – krmná řepa, krmná mrkev atd.
Zdroj energie – a) řepka olejka – bionafta
b) rostliny s velkou tvorbou biomasy – spalování (výroba tepla - př. vrba)
BUDE PÍSEMKA
70. hodina – Travní společenstva (bezobratlí)
PÍSEMKA
Uč. str. 109 – 111
Plevele – rostliny, které rostou mezi plodinami a konkurují jim
- jednoleté – př. vlčí mák, ředkev ohnice
- vytrvalé – př. pýr plazivý, pcháč oset
Půda na polích – orná půda
- obdělávaná svrchní část – ornice (v 1 cm3 ornice žije 2,5 milionů mikroorganizmů
– půdní bakterie, houby, drobní živočichové)
Úrodnost půdy – dle množství humusu
Ekologické zemědělství – nepoužívá umělá hnojiva ani biocidy (chemické látky-hubení „škůdců“)
- plevel není nepřítel
- bere ohled na - rozptýlenou zeleň (neničí ji)
- welfare zvířat (dobrý život)
- přispívá k přírodní rovnováze
- bioprodukty
V travních společenstvech žije mnoho bezobratlých živočichů:
př. měkkýši – páskovka keřová – křoviny, suché stráně, vápencové skály, suché okraje silnic, lomy
- na ulitě má pásky
slimáček polní – a další druhy slimáků a plzáků – hojní na polích i loukách
- okusují listy – poškozují úrodu
kroužkovci – žížala obecná – těla složená z mnoha článků (více než 100)
- délka až 30 cm
- provzdušňuje půdu svými chodbičkami
- rozkládá látky v půdě – tvorba humusu
- přispívá ke zvyšování úrodnosti půdy
členovci – pavoukovci, korýši (př. stínka zemní), mnohonožky, stonožky – podobné druhy jako
v lesní půdě
- pavoukovci loví kořist buď do sítí nebo skokem (běžníci, slíďáci)
71. hodina – Travní společenstva (hmyz)
Uč. str. 111 – 113
Motýli – dva páry vzdušnicemi protkaných barevných křídel, pokryté drobnými šupinkami
(lom světla na šupinkách způsobuje lesklé zbarvení motýlích křídel)
- třepetavý let
- výborný čich – někteří samečkové cítí samičky až na 2 km
- dospělí jedinci – ústní ústrojí: sosák – v klidu stočený
- při podráždění chuťového ústrojí na chodidlech se
reflexivně natáhne – sání nektaru (opylování květů)
- larvy (housenky) – býložravé (kousací ústní ústrojí) – specializují se na určitý druh
rostliny
- některé z nich škodí na kulturních plodinách, jiné poškozují ovoce,
stromy nebo potraviny
- potrava mnoha živočichů
- po určité době se zakuklí – dokonalá proměna
- př. otakárek fenyklový – rozpětí křídel až 5 cm
- vzácný a chráněný
babočka paví oko, babočka admirál, bělásci, žluťásci. modrásci atd
- noční motýli (tzv. můry) – rozdíly od denních - aktivní v noci
- sedící noční motýli drží křídla roztažená,
denní složená nad tělem
- jiná tykadla
- př. osenice polní, bourovec trávový, lišej smrtihlav
Brouci – přední pár křídel přeměněn v krovky
- přední část hrudi pohyblivá, zadní část pevně spojena se zadečkem
- ústní ústrojí – kousací
- proměna dokonalá
- př. slunéčko sedmitečné: larva i dospělec draví–živí se mšicemi (brání jim v přemnožení)
střevlíci – draví brouci – v noci loví drobné plže
kovaříci, mandelinky, nosatci – živí se rostlinami, některé z nich potravně
specializované (př. mandelinka bramborová)
chrobáci – živí se mj. trusem - ze zbytků vytvářejí kuličku a kladou do ní vajíčka
hrobaříci – rozkladači – odstraňují uhynulé drobné živočichy – př. hraboše
- péče o potomstvo
housenka (otakárek fenyklový)
larva brouka
72. hodina – Travní společenstva (hmyz)
uč. str. 113 – 114
Dvoukřídlí – jeden pár křídel, nepřímý vývin, proměna dokonalá
- často kladou vajíčka na zdechliny a výkaly – velké množství
- riziko přenosu nemocí
Moucha domácí – délka: zhruba centimetr
- spodní části žluté, tělo pokryté chlupy
- živí se jí pavouci a žáby
Masařka obecná – délka: necelé 2 cm
- zadeček připomíná šachovnici
- nohy silné a dlouhé, oči červené
- vyvíjí se hlavně v mase
Bzučivka zlatá – nápadná kovovým leskem a bzučením
- délka: necelý centimetr
Ovád hovězí – délka: necelé 3 cm
- samičky sají krev savců (zejména hovězího dobytka)
- samečkové sají květní šťávu
Pestřenka rybízová – nápadně pruhovaný zadeček – zaměňována s vosou
- žije hlavně na květech
- délka: zhruba centimetr
Blanokřídlí – čmelák zemní – hnízdo v zemi
- přezimuje jen samička
- opylují i květy s dlouhými trubkami, do kterých se včely nedostanou
(př. jetel)
- chráněni
vosy – staví si hnízda z papírovité hmoty
- živí se sladkými plody a hmyzem
- k obraně používají žihadlo
Rovnokřídlí – kousavé ústní ústrojí
- saranče čárovaná – na hlavě - mohutná kusadla, složené oči,
krátká tykadla s čichovými buňkami
- dva páry křídel a tři páry noh
- přezimuje v podobě vajíček
- cvrček polní – podobný sarančeti
- žije v děrách, které si vyhrabává v suché půdě
- tření křídel → pronikavý cvrčivý zvuk
- kobylka zelená – nápadná dlouhá tykadla
- svou barvou splývá s prostředím
- živí se drobným hmyzem
- larvy nemají křídla x dospělec dobře lítá
Stejnokřídlí – bodavě sací ústní ústrojí – saje tekutou potravu z rostlin
- mšice – sají živné látky rostlin (oslabují je a přenášejí jejich nemoci)
- produkují sladkou tekutinu – výživa např. včel, mravenců
- velmi časté v polních monokulturách
73. hodina – Obratlovci
Uč. str. 115 – 116
- mnohem méně druhů než bezobratlých
Obojživelníci – př. ropucha zelená – chytá hmyz a plže (zejména na večer a po dešti)
- u vody jen v době rozmnožování
- chrání se vyměšováním dráždivé tekutiny z kožních žláz
- dotknete-li se ropuchy → nesahejte si do očí !!!!!
Plazi – př. ještěrka obecná – velmi rychle se pohybuje – loví drobné živočichy
- samice: celá hnědá x samec: po stranách zelený
- ocas – delší než tělo
- v případě nebezpečí ho odhazuje (dorůstá)
- vajíčka zahrabány do země – poté z nich mladé ještěrky
- v zimě – stav strnulosti – nepřijímá potravu, minimálně dýchají
- hlouběji v zemi nebo v puklinách skal
zmije obecná – vlhké louky a rašeliniště – velmi plachá, chráněná
užovka hladká – suché stráně – po vyplašení útočí a kouše (není nebezpečná), chráněná
Ptáci – buď v travních společenstvech nebo sem zalétají za potravou
- hrabaví – př. bažant obecný – původně z Asie
- silné nohy – 3 prsty dopředu, 1 dozadu
- široké drápy – vyhrabávání potravy
- pohlavní dimorfizmus
- téměř nelétá, není příliš rozšířen
- chová se v bažantnicích
koroptev polní, křepelka obecná – původní druhy
- původně hojné → činnost člověka (odstraňování křovin, velké stroje,
mnoho chemie → téměř vyhynuli → v místech, kde je respektována
příroda se opět vracejí do krajiny
bažant, koroptev – u nás i přes zimu x křepelka – tažný pták
74. hodina – Ptáci našich luk a polí
uč. str. 116 – 118
Pěvci – př. skřivan polní – jeden z našich prvních jarních ptáků: „Skřivan si musí vrznout, i kdyby
měl zmrznout“
- výborný pěvec – samec po zpěvu klesá střemhlav k zemi
- hnízdí na zemi – splývá tu s prostředím
strnad obecný – dříve hojný - vytváření velkých lánů mu znemožňuje hnízdění
konipas luční – žlutavý, žije v blízkosti rybníků – chráněný
havran polní – velikost až 50 cm,
- všežravý – v nouzi požírá i odpadky
- hnízdí v koloniích (na stejném místě i několik desetiletí)
- od nás na zimu do Francie, k nám na zimu z Ruska
- hojně přezimuje ve městech
vrána obecná – dva typy: a) šedivka – spíše na východě ČR
b) černá – spíše na západě ČR
- živí se semeny a drobnými živočichy
- občas plení ptačí hnízda a útočí i na větší oslabené živočichy
rozdíl havran x vrána – 1) barva - havran – namodralá lesknoucí se
vrána – černá, neleskne se
2) zobák – vrána – černý
havran – šedý
3) chování – vrány – na zemi jen krátkou dobu
havrani – dlouho po ní běhají
krkavec velký – rozpětí křídel až 120 cm – největší pěvec ČR
- výrazný zobák, mohutný trup, na hrdle charakteristicky odstává peří
- velice inteligentní ptáci - schopni naučit se některá slova
- při letu dokáží těsně kopírovat terén – umí dobře plachtit
- v ČR hlavně na Šumavě – ohroženi, chráněni
straka obecná – černobílý, u nás hojný, stálý pták
- do hnízda si nosí lesklé věci („Straka zlodějka“)
- latinsky pica pica pica
Dravci – př. poštolka obecná – poměrně malý a hojný pták
- hnízdí na okrajích lesů, k vidění i na sídlištích
- na polích - likviduje některé škůdce, kteří přenášejí nemoci
- udržuje biologickou rovnováhu
- udržuje se při letu na jednom místě a střemhlav útočí
75. hodina – Savci našich luk a polí
uč. str. 118 – 120
Zajíc polní – dlouhé ušní boltce
- přední nohy výrazně kratší než zadní
→ rychlý běh (až 74 km za hodinu, dobře kličkuje – rychleji do kopce)
- přední zuby neustále dorůstají do délky – obrušuje si je ohryzáváním tvrdých částí
rostlin
- od hlodavců se odlišuje tím, že v horní čelisti mají ještě další zuby
- mláďata 4x do roka – hned po narození čilá – zimu z nich přežije asi jen 1/3
- nemá nory – využívá nerovností na polích a mezích
- u nás vzácný – chemie v zemědělství, velké plochy monokultur, smrt na silnicích
- žije samotářsky, býložravý
Hlodavci – králík divoký – žije v koloniích na sušších místech – hluboké chodby v zemi (nory)
- menší než zajíc – uši i nohy kratší (zadní nohy silné)
- ještě více mláďat než zajíc – průměr – 4x ročně 9 mláďat
- slepí, odkázáni na pomoc samice
- v Austrálii jeden z nejhorších invazních druhů
- někteří chováni jako domácí mazlíčci
hraboš polní – drobné tělo
- rychle se množí – 6 mláďat až 6x ročně
- mláďata mají další mláďata již po měsíci
- mnoho děr a chodbiček provrtaných v půdě
- živí se plodinami a zrním
křeček polní – 2 x větší než hraboš
- potravu přenáší v lícních vacích
- doupě s několika komorami – na podzim ucpe chodby a spí – občas se
probudí a jde se nažrat svých zásob (zásoby až 50 kg)
- vzácný
sysel obecný – podzemní doupě – nedělá si zásoby
- v zimě spí – před tím se pořádně vykrmí
- vzácný
Hmyzožravci – krtek obecný – válcovité tělo protaženo v rypáček – hustá tmavá srst
- přední nohy lopatkovitě rozšířené
- nemá oči ani ušní boltce
- výborný čich
Lasicovití – lasice kolčava – běžná malá šelma (20 cm)
- zrzavá, velmi štíhlá – prolézá úzké díry hlodavců a loví je
lasice hranostaj – méně častá, o něco větší
- srst - v létě – černohnědá
- v zimě – bílá (tzv. hermelín)
76. hodina – Vlivy lidské činnosti na ekosystémy
uč. str. 120 – 122
Travní společenstva – složité vzájemné vztahy mezi organizmy – potravní sítě
- velmi rozmanitá v závislosti na půdním podkladu
- výrazně se mění v průběhu roku – závisí na – teplotě a množství vody v prostředí
- způsobu obhospodařování
Druhově nejbohatší jsou v krajině ty části, kde se stýkají různé ekosystémy (organizmy z obou
z nich)
Přirozené ekosystémy – rozhodujícím faktorem pro život organizmů tu není lidská činnost, ale
přírodní podmínky a vzájemné přirozené vztahy
- př. horské lesy, horské louky, potoky, některá jezera
- zde zakládány národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO)
– zde omezení lidské činnosti
Příklad narušení přirozených vztahů - Vlivem člověka u nás téměř vyhubeny velké šelmy (vlk,
medvěd, rys) a proto mnohde hrozí přemnožení živočichů,
kterými se živili ( př. sudokopytníci) → nebezpečí pro lesy
→ lidé udržují stavy zvěře kontrolovaným lovem (myslivci)
Přirozené vztahy se naopak vytvořily i v některých původně člověkem založených ekosystémech
- př. rybníky a jejich okolí, rekultivační jezera
Nezáměrné a velmi škodlivé zásahy do přirozených ekosystémů – př. znečištění vody, ovzduší a
půdy různými chemickými látkami
!!!!! I v lidmi ovlivňovaných ekosystémech je výrazně žádoucí respektovat přirozené vztahy a
souvislosti mezi organizmy !!!!!!!
Rozmanitost přírody – velmi důležitá pro udržení rovnováhy v ekosystémech
- velký význam pro - náš život – zisk zdravých potravin
- zadržování a čištění vody
- ochrana půdy a ovzduší
- krásu přírody