ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM POLARIZAČNÍ VIDOVÉ
Transkript
ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM POLARIZAČNÍ VIDOVÉ DISPERZE (PMD) JEDNOVIDOVÝCH OPTICKÝCH KABELOVÝCH TRAS Martin Hájek Úvod / Anotace Polarizační vidová disperze – PMD je jevem, který se v posledních několika letech dostal z poněkud okrajové oblasti přímo do středu zájmu takřka všech, kdo se zabývají vysokorychlostními přenosy pomocí optických vláken. Došlo k tomu díky stálému nárůstu požadovaných přenosových rychlostí a v důsledku rozšíření různých metod kompenzace vlivu chromatické disperze. Z vlastností PMD vyplývá nutnost tento jev měřit ve všech etapách života vlákna a tato měření se dnes již staly i standardní součástí přejímacích měření vysokorychlostních optických tras. V příspěvku bych se chtěl zejména podělit o naše vlastní zkušenosti s měřením PMD, které jsme načerpali na již mnoha měřeních optických kabelových tras v České republice. Klíčová slova: OPTICKÉ VLÁKNO, POLARIZAČNÍ VIDOVÁ DISPERZE, PMD, DVOJLOM, MĚŘENÍ, OPTICKÉ KABELOVÉ TRASY, INTERFEROMETRICKÁ METODA, POTDR Polarizační vidová disperze - PMD Signál se jednovidovým optickým vláknem šíří ve dvou navzájem kolmých tzv. polarizačních rovinách. Říkáme, že se signál šíří prostřednictvím dvou polarizačních vidů. Pokud by vlákno bylo po celé své délce zcela homogenní a dokonale kruhové, podmínky šíření signálu budou pro oba tyto vidy (tzn. v obou rovinách) stejné. Žádné optické vlákno ale ideálně kruhové a homogenní není a říkáme, že ve vláknu je přítomen tzv. dvojlom. Důsledkem dvojlomu se záření šíří v obou polarizačních videch různě rychle a mezi vidy dochází k časovému zpoždění – PMD. Jelikož impuls nesoucí informaci je tvořen oběma polarizačními vidy, dochází tím k jeho roztahování. Časové rozšíření impulsu vede ke snižování výkonové špičky signálu, čímž se zhoršuje odstup signálu od šumu (SNR) a může dojít i k roztažení impulsu až do sousedních bitových mezer. Oba tyto mechanismy zvyšují chybovost a vedou k omezování přenosové rychlosti – viz. obr. č. 1. Obr. č. 1 Princip PMD ideální vlákno reálné vlákno impulsy procházející trasou Dopad působení PMD na přenášený signál je obdobný působení chromatické disperze, i když je podstatně slabší. Zásadní odlišnost spočívá ale v tom, že PMD je svou podstatou parametr závislý na celé řadě dalších faktorů. Příčinou PMD je nedokonalá kruhovost vlákna a její nehomogennost. Ty jsou ovlivněny nejen samotnou výrobou vlákna (jako je tomu v případě chromatické disperze), ale též výrobou kabelu a dále také veškerými dalšími vlivy způsobujícími jakékoliv deformace, ohyby a pnutí vlákna. Z toho vyplývá, že velikost PMD vlákna je ovlivněna také kvalitou montáže trasy a i vlivy okolního prostředí, např. teplotními změnami. Všechny tyto faktory ovlivňují navíc PMD značně náhodným způsobem. Kromě toho také zmíněné dva polarizační vidy se v telekomunikačních vláknech nešíří nezávisle, ale dochází mezi nimi k intenzivní mezividové vazbě. Telekomunikačními vlákny, na které je tento příspěvek omezen, rozumíme všechna jednovidová optická vlákna kromě speciálních vláken s velkým dvojlomem, užívaných např. v senzorových systémech. Výsledkem výše uvedeného je značná nahodilost a nevypočitatelnost PMD, k níž je nutné přistupovat jako k náhodnému jevu závislému na mnoha různých faktorech, jehož hodnotu pro danou optickou trasu není možné stanovit s dostatečnou přesností výpočtem. Náhodný charakter PMD velmi ztěžuje i způsoby kompenzace jejích vlivů. Přestože dnes již jsou komerčně dostupné účinné kompenzátory PMD, jsou velmi drahé a nevhodné pro WDM systémy [1]. Zpoždění vlivem PMD dokonce kolísá i se změnou vlnové délky záření a udávaná hodnota PMD představuje spektrální střední hodnotu. (To co v článku nazýváme PMD se vlastně nazývá PMD 1. řádu a spektrální kolísání zpoždění vystihuje tzv. PMD 2. řádu. Tím se zde dále zabývat nebudeme, neboť jeho vliv je ještě výrazně slabší a prozatím nás v drtivé většině případů znepokojovat nemusí.) Statistický charakter PMD telekomunikačních optických vláken je vyjádřen i v jednotkách jejich PMD koeficientu: [ ps /√km ] tzn., že celkové zpoždění nenarůstá se vzdáleností tak rychle (lineárně) jako v případě chromatické disperze. V dnešní době mají zpravidla vlákna v kabelu garantovánu hodnota PMD koeficientu Ł 0,5 ps/√km, což je hodnota v porovnání s chromatickou disperzí velmi nízká, přičemž skutečná hodnota PMD koeficientu bývá ještě podstatně nižší (až o řád). Z těchto hodnot vyplývá, že PMD se začne výrazně uplatňovat až při vysokých přenosových rychlostech – v podstatě až u systémů s přenosovou rychlostí 10 Gbit/s (STM-64) a vyšší. Hodnoty koeficientu PMD mohou být však vyšší v případě starších vláken vyrobených před rokem 1997, kdy ještě PMD vláken nebylo pečlivě sledováno – čím starší vlákno, tím vyšší je riziko. Podle studie tehdejšího Bellcoru měla vlákna vyrobená v roce 1996 z 20% větší koeficient PMD než 0,8 ps/√km [2], nebo 12% vláken vyrobených do roku 1998 mělo koeficient PMD větší než 1 ps/ √km [3]. (Pozn.: Pro vlákna, na nichž se uvažuje do budoucna o použití systémů s přenosovou rychlostí 40 Gbit/s se požaduje hodnota PMD koeficientu < 0,1 ps/√km.) Na závěr této části můžeme konstatovat, že PMD je jev výrazně slabší než např. chromatická disperze, uplatňuje se v podstatě až od přenosové rychlosti 10 Gbit/s, ovšem jedná se o jev do značné míry náhodný, závisící i na montáži trasy a vlivech okolního prostředí a obtížně a draze kompenzovatelný. PMD není možné pro optickou trasu exaktně spočítat a je ho nutné měřit ve všech stadiích života vlákna – tedy také po výstavbě trasy. Interferometrická metoda měření PMD optických tras Jak bylo výše řečeno, hodnotu PMD optické trasy je nutné stanovit měřením a dnes již taková měření jsou na vysokorychlostních optických trasách standardem. Existuje řada metod pro měření PMD, přičemž pro měření optických tras v terénu se ukazuje jako nejvhodnější a je také nejrozšířenější metoda interferomatrická, kterou užívá i naše měřicí souprava. Tato metoda je založena na interferenci nízko-koherentního optického záření. Blokové schéma metody je na obrázku č. 2. Na jednu stranu optické trasy se připojí zdroj záření – používá se širokospektrální LED dioda (nízkokoherentní zdroj záření), jejíž výstup je polarizovaný. Na druhém konci trasy v PMD analyzátoru zjišťujeme pomocí Michelsonova interferometru autokorelační funkci přicházejícího optického záření. Detailněji je Michelsonův interferometr zobrazen na obrázku č. 3. Optické záření se v interferometru rozdělí do dvou větví z nichž v jedné větvi je pevné zrcadlo a v druhé zrcadlo pohyblivé. Pohyblivým zrcadlem měníme fázový posun mezi signály obou větví a pomocí jejich interference na detektoru zjišťujeme zpoždění vlivem PMD. Obr. č. 2 Interferometrická metoda měřená trasa zdroj záření polarizátor PMD analyzátor interferometr Obr. č. 3 Michelsonův interferometr zrcadlo polopropustné zrcadlo pohyblivé zrcadlo detektor Při měření není nutné provádět nastavování referenční hodnoty či používat další referenční cestu – používá se pouze samotné měřené optické vlákno. Takto je možné měřit hodnoty zpoždění PMD od ~ 0,1 ps až po stovky ps, což je pro měření optických kabelových tras naprosto postačující. Metoda je velmi rychlá a pro měření PMD optických tras dostatečně přesná. Pro tyto své vlastnosti a svou odolnost proti vibracím vlákna je pro měření optických tras v terénu velmi vhodná. Na obr. č. 4 je ukázka interferogramu měření PMD telekomunikačního vlákna. Kromě hlavní špičky (při níž jsou signály v obou větvích interferometru ve fázi) je na interferogramu patrné velké množství špiček, které vznikají vlivem působení silné mezividové vazby. Pro vyhodnocení se takový náměr prokládá Gaussovskou křivkou, z níž se odečítá hodnota celkového PMD zpoždění trasy. Průměrný koeficient PMD vlákna trasy se spočítá ze zadané délky vlákna. Obr. č. 4 Ukázka náměru PMD telekom. vlákna interfer. metodou • Stanovit směrodatnou hodnotu PMD zpoždění trasy z koeficientu PMD vlákna kabelu z katalogových hodnot nelze. Dokonce v konfrontaci s výsledky bychom takový výpočet nenazvali ani odhadem této hodnoty. To ovšem neznamená, že udávaný koeficient PMD vlákna v kabelu není důležitý údaj. Jeho nízká hodnota je nutným předpokladem pro stavbu vysokorychlostních tras a u dnes vyráběných kvalitních vláken je samozřejmostí. Je to však jen jeden z mnoha faktorů působících na výslednou hodnotu PMD na trase a exaktně vyjádřit vliv oněch dalších faktorů je nemožné. • Jak bylo několikrát zdůrazněno, hodnota PMD vláken trasy je výsledkem mnoha vlivů počínaje výrobou vlákna přes kabelování až po výstavbu trasy atd. Důsledkem toho je, že hodnoty PMD se mohou lišit pro vlákna od různých výrobců, z různých dodávek, ale i pro vlákna ze stejného kabelu dokonce z jedné trubičky (i pro vlákna z kabelů dosud na bubnech). Naměřili jsme i více než desetinásobné rozdíly mezi vlákny trasy ze stejného kabelu. Musíme proto počítat s tím, že různá vlákna trasy mohou mít hodnotu PMD zcela odlišnou a může nastat situace výběru vláken pro nasazení systému. Na obrázku č. 5 jsou uvedeny dvě ukázky z našich měření, které ilustrují rozmanitost hodnot celkového zpoždění vlivem PMD u jednotlivých vláken na optické trase v jednom kabelu. U kabelu č. 1 (na trase dlouhé cca 20 km) jsou hodnoty zpoždění různých vláken relativně velmi vyrovnané. Avšak u kabelu č. 2 (na trase délky cca 30 km) jsou výsledné hodnoty jednotlivých vláken vzájemně naprosto odlišné, např. maximální a minimální hodnota se liší třicetkrát. S oběma variantami se v praxi můžeme setkat a z uvedených příkladů také vyplývá, že stanovení takovýchto hodnot výpočtem je zcela nemožné. Obr. č. 5 • V případě kabelů páskové struktury tzv. ribbonů, kde slepená vlákna mohou být mechanicky více namáhána je situace ještě složitější a hodnotu PMD je nutné kontrolovat zvláště u krajních vláken pásků, která jsou nejvíce namáhána. • Z měření co jsme prováděli jsme nezjistily obecné rozdíly mezi hodnotami PMD u kabelů úložných a závěsných. • Obecně lze říci, že u starších vláken je riziko zvýšené hodnoty PMD výrazně vyšší. Použitá měřicí souprava Na většině měřených tras jsme používali měřicí soupravu od výrobce EXFO [4] obsahující polarizovaný LED zdroj záření na 1550 nm se spektrální pološířkou ~ 65 nm, který naváže do jednovidového optického vlákna výkon ~ -20 dBm a dále PMD analyzátor s rozsahem měřeného celkového zpoždění 0,1 až 115 ps. Souprava měla dynamický rozsah na 1550 nm 42 dB, což nám umožňovalo měřit trasy dlouhé až přes 150 km. Měření probíhalo velmi rychle – 10 až 20 s na jedno vlákno. Obsluha přístroje byla velmi jednoduchá, podstatně jednodušší než např. v případě měření útlumu trasy přístrojem OTDR. Kromě délky vlákna pro výpočet PMD koeficientu bylo třeba zadat už jen to, že se jednalo o vlákna se silnou mezividovou vazbou, což platí pro všechna telekomunikační vlákna v optických kabelových trasách. Výsledkem každého měření je celková hodnota PMD vlákna optické trasy [ps] a při zadání délky vlákna trasy též průměrná hodnota koeficientu PMD vlákna [ps/√km]. Výsledky měření PMD optických kabelových tras Z mnoha měření, která jsme prováděli na rozmanitých kabelových trasách u nás, při nichž jsme měřili i trasy s různými typy kabelů (závěsné, kombinovaná zemnící lana, uložené v zemi) lze vyvodit některé obecné poznatky. • Z našich měření bohužel nevyplývá závislost PMD na jiném přenosovém parametru – např. útlumu. To platí pro hodnoty útlumu na 1310 nm i 1550 nm a dokonce i pro poměr útlumů A(1550) / A(1310) vypovídající o mechanických deformacích a ohybech vlákna. Ohyby vlákna PMD ovšem nepochybně ovlivňují, je ovšem obtížné tento vliv nějak vyjádřit. Z měření, které jsme prováděli laboratorně vyplývá, že bodový ohyb má vzhledem ke svému dopadu na útlum vlákna vliv poměrně malý. Abychom vytvořili bodovým ohybem či deformací zpoždění PMD alespoň okolo 0,5 ps, je třeba vlákno namáhat tak, že jeho útlum na 1550 nm se zvýší o více než 10 dB, což představuje zpravidla daleko závažnější problém než zvýšení PMD. Problematičtější mohou být však i daleko slabší deformace vlákna, které se ale vyskytují na dlouhých vzdálenostech, přičemž tento vliv se dá jen velmi obtížně odhadnout. • Bylo zmíněno, že zpoždění vyvolané jevem PMD se mění i s vlnovou délkou a že tudíž samotné PMD (1. řádu) je definováno jako spektrální střední hodnota. U interferometrické metody je přímo tato střední hodnota měřena, neboť měříme širokospektrálním zdrojem záření. Kromě spektrální oblasti 1550 nm jsme prováděli některá měření také v oblasti 1310 nm, výsledky měření se ovšem mezi sebou výrazněji nelišily. • Na obrázku č. 6 je zobrazena četnost změřených hodnot koeficientu PMD z několika set měření provedených na rozmanitých trasách různého stáří a různých délek (od 2 km do více než 150 km), která nám může s trochou nadsázky prezentovat současný stav optických sítí v ČR z hlediska PMD. Překročení hodnoty 0,5 ps/√km jsme naměřili asi u 10 % vláken, přes 1 ps/√km něco přes 4 %. Maximální hodnotu jsme naměřili 2,3 ps/√km. Obr. č. 6 • Nejvyšší hodnoty celkového PMD zpoždění, které jsme zatím na trasách v terénu naměřili překračují 6 ps, což je již hodnota poměrně vysoká, jelikož jsme ji naměřili i na trase kratší než 30 km. Nicméně pro provoz systému s STM-64 je to hodnota stále ještě ve většině případů vyhovující. Zpravidla bývá pro systémy s takovou přenosovou rychlostí mezní hodnota 10 ps (1/10 bitové mezery 10 Gbit/s signálu). Některé systémy STM-64 tolerují bez přídavné kompenzace i výrazně vyšší hodnotu (až 30 ps), jsou však i takové, pro které je doporučená hodnota jen 5 ps. U systémů s pomalejší přenosovou rychlostí se s PMD v podstatě znepokojovat nemusíme. Měření s optickým polarizačním reflektometrem P-OTDR Na závěr příspěvku bychom se chtěli podělit o čerstvé zkušenosti s měřením s tzv. P-OTDR. Jedná se o využití známé metody měření zpětného Rayleighovského rozptylu ve vlákně, využívané zejména pro měření útlumu optických tras. S P-OTDR je možné stanovit, které úseky kabelové trasy mají pro dané vlákno zvýšenou hodnotu PMD koeficientu. Jelikož jeden několikakilometrový úsek s vysokým PMD nám může znemožnit nasazení vysokorychlostního systému i na dlouhé páteřní trase, je tato informace velmi cenná. Díky ní můžeme například provést výměnu kritického kabelového úseku, udělat v tomto místě trasy jiný výběr vláken pro vysokorychlostní přenos nebo toto místo v síti obejít. Měli jsme možnost měřit s přístrojem (od výrobce EXFO [4]), který vysílal do vlákna měřicí impulsy polarizovaného záření a následně vyhodnocoval stupeň polarizace záření zpětně rozptýleného z trasy (DOP). Ze střední hodnoty stupně polarizace DOP a rychlosti jeho změny se poté prováděl odhad velikosti dvojlomu a intenzity mezividové vazby ve vláknu. Z těchto údajů se nakonec stanovovala zvýšená hodnota PMD. Na obr. č. 7 je ukázka výsledku měření P-OTDR na jedné optické trase u nás. V horním okně zobrazují body pod reflektogramem průběh PMD na trase. V prostředním okně je zobrazen průběh DOP (pro dva stavy polarizace vstupního záření) a v dolním okně je křivka vypovídající o rychlosti změn DOP – křivka klesá s touto rychlostí, tzn. že vrcholy křivky jsou oblasti, kde se DOP mění zvolna. Zvýšená hodnota PMD je indikována nízkou střední hodnotou DOP = vysoký dvojlom a dále pomalejšími změnami DOP = slabá mezividová vazba. Tato situace nastává v oblasti okolo osmého kilometru trasy. S tímto přístrojem je tedy možné lokalizovat místa trasy se zvýšenou hodnotou PMD. Obr. č. 7 Závěrem Měření PMD je již v dnešní době běžné i v České republice. Pokud provozovatel uvažuje o přenosových rychlostech STM-64, je vhodné (resp. nutné) toto měření zařadit mezi standardní závěrečná měření optických tras. S tím, jak se i takovéto rychlé přenosy u nás budou rozšiřovat, bude měření PMD čím dál více nutné provádět a stane se běžnou záležitostí. U tras vykazujících zvýšené či dokonce hraniční hodnoty může pak být důležité provádět tato měření i v odlišných podmínkách, kterým je kabel trasy vystaven, např. v různých ročních obdobích a sledovat tím vliv teploty. Celosvětový vývoj směřující k dalšímu zvyšování přenosové kapacity (ve světě již probíhá první nasazování systémů s rychlostí 40 Gbit/s) povede ke stálému růstu poptávky po měření disperzních vlastností vláken – zejména PMD. Literatura [1] firemní literatura a katalogové listy firmy Yafo Networks [2] Chbat, M., W.: Managing polarization mode dispersion, Photonics Spectra 6/2000 [3] Martin A., Sunil M., Thompson W., Muckelbauer M., Glow Networks Inc. 2001 [4] firemní literatura a katalogové listy firmy EXFO Electro-Optical Engineering [5] Leblanc M., Fougeres A.: Polarization-OTDR: identifying high-PMD sections along installed fibers, Lightwave 2/2002 Ing. Martin Hájek [email protected] MIKROKOM s.r.o. tel.: 241 760 100 Pod Vinicí 622 fax.: 241 764 822 143 00 Praha 4 www.mikrokom.cz
Podobné dokumenty
Návod k použití
V zá ložce kabel je možné nastavit režim pojmenová ní všech ná sledně
měřených vlá ken. Pojmenová nívlá kna může být složeno z fixnítextové
čá sti a číselného označení. Pro číselné označenílze nast...
Nová metoda měření PMD optických kabelových tras
stává nejuniverzálnější metoda měření PMD, která je navíc velice rychlá (což
je klasická výhoda interferometrické metody), a tudíž nejvhodnější pro měření v terénu. Její použití je vhodné jak pro v...
páteř moderních komunikací - Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, vvi
(μm?)) a v takovém případě již s představami paprskové optiky nevystačíme.
Je-li vlákno mnohavidové, může se šířit v jeho jádře až tisíce vidů. Jejich optická dráha je různě dlouhá – můžeme si ji p...
Měření v PON - ICT a elektro pro praxi
vlnových
délkách
1310/1383/1490/1550/1625nm.
Tato
metoda
se
nevyužívá
pouze
pro
měření
celkového
optického
útlumu
trasy,
ale
slouží
t...
Skripta předmětu optické technologie – Miloslav Filka
8.13 OPTOELEKTRONICKÉ SYSTÉMY PRO PRŮMYSLOVÉ APLIKACE...................................... 128
8.14 LOKÁLNÍ OPTICKÉ SÍTĚ...............................................................................
Návrh a realizace programu pro měřící přístroj EXFO FTB
Polariza ní vidová disperze se za ala m it aû p i nástupu vyööích p enosov˝ch rychlostí (od 10 Gbit/s). Jedná se o jev v˝razn slaböí v porovnání s chromatickou
disperzí. Naopak je to jev zcela náho...
Pozvánka NoTeS 15
a komunikačních potřeb člověka jsou dnes běžnou záležitostí. Na tempu
však nabírají aplikace Internetu věcí, komunikace M2M a další.
09:10 – 09:50 Rozvoj trhu a regulace elektronických komunikací v...