Eskalátor na PF UK 2008

Transkript

2
Zapomeňte na to,
jak znějí mnohé definice, které jste se poctivě naučili při svém studiu práva! Praktický
život právníka je často zcela něco jiného než život akademický. Mnozí z nás budou (či už
jsou) překvapeni až samotnou praxí, která nás nekompromisně usvědčí z toho, že naše
teoretické znalosti nemají tak bohatý přínos, jaký bychom po pěti letech čekali. O tomto
akademický svět jaksi urputně mlčí. Právo je však především intelektuální výzvou.
Snad i proto se tak nějak přirozeně snažíme ve jménu seberealizace získávat co
nejvíce podnětů a účastnit se různých aktivit, které zdaleka nejsou kolonkou v seznamu
povinných předmětů. Každým simulovaným soudním procesem, legal workshopem,
soutěží studentských prací, letní školou práva i mnohým dalším, získává studium práv
mnohem zajímavější kontext.
Redakce časopisu PrímaLEX
Šéfredaktor:
David Petr
+420 737 757 779
[email protected]
[email protected]
Direktor pro Brno:
Jan Duda
+420 777 127 074
[email protected]
Direktor pro Olomouc:
Pokud náš časopis znamená byť jen malé obohacení Vašeho studentského života,
bude to pro nás motivace v jeho rozvoji pokračovat. Máte v rukou vydání, které si v tuto
chvíli čte více než 2.700 studentů práv na všech čtyřech právnických fakultách v České
republice. Jako jediný časopis tohoto druhu Vám proto přinášíme postřehy a zkušenosti
našich kolegů studentů a mladých právníků, jejichž cílem je zejména ulehčení a zefektivnění
plnění Vašich úkolů a cílů.
Jana Špaňhelová
+420 777 658 883
[email protected]
Direktor pro Plzeň:
Přemyslav Gažar
+420 737 670 070
[email protected]
Přeji Vám maximum úspěchů!
Direktor pro Prahu:
Daniela Ratajová
+420 777 727 157
[email protected]
David Petr, šéfredaktor.
Generální partner ELSA ČR
Partneři ELSA ČR
Partneři ELSA Brno
Partneři ELSA Plzeň
Partneři ELSA Praha
Rozhovor
3
Prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc.
„Fakulta by měla ukázat, že existuje, že se tady cítíme dobře a že jsme kamarádi.“
Narodila se v roce 1952, dovolenou by ráda strávila v sadě pod višní nebo u moře v Chorvatsku,
v hudbě preferuje Beatles a vepřo knedlo zelo by zapila fernetem... Taková je žena, která vystudovala
brněnskou právnickou fakultu, řadu let zde působila jako profesorka Katedry občanského práva,
později začala přednášet i na Katedře občanského a pracovního práva v Olomouci a konečně dne
23. ledna 2008 byla zvolena děkankou Právnické fakulty Univerzity Palackého.
Prof. JUDr. Milanu Hrušákovou, CSc. jsme zastihli těsně po promocích, které si poprvé vychutnala
v nové funkci.
Jaký máte pocit z prvních promocí?
Trošičku jsem se musela držet, abych neslzela,
když jsem viděla všechny ty dojaté babičky a
dědečky. Zároveň musím připustit, že olomoucké
promoce jsou podstatně hezčí než brněnské.
Smích.
Nechceme se vracet k tomu, co se během
uplynulých měsíců na Právnické fakultě Univerzity Palackého dělo, rádi bychom udělali
tlustou čáru za minulostí a dívali se dopředu,
jak jste sama již několikrát podotkla. Váš
volební program zahrnoval spolupráci se
studentskými spolky. Co jim chcete nabídnout?
V současné době se pokouším o zajištění
návštěvy Nejvyššího a Ústavního soudu, o níž
jsem byla studenty žádána. Dále jsem byla informována, že by studenti rádi navštívili věznici
v okolí Olomouce, leč pan ředitel příslušné instituce vyžaduje podpis kompetentní osoby z
fakulty. Samozřejmě se pod to a pod cokoliv
dalšího, co bude v mé moci, podepíšu. Osobně
jsem návštěvu věznice nikdy nevykonala a
doufám, že se tam ani nikdy nedostanu, ovšem
pokud by ELSA potřebovala jakýkoliv kontakt,
který jsem schopna zajistit, tak ho zajistím.
Ve vašem volebním programu jsme často
narazili na slovo „modernizace“. Co obsahuje modernizace magisterského oboru Právo?
Na co se mají studenti připravit?
Toto bych ještě příliš nerozmazávala. Máme
určitou představu o změnách, nerada bych ale
mluvila o detailech. Všechny čtyři právnické fakulty v poslední době dospěly k závěru, že studium
je třeba modernizovat. Příští měsíc se uskuteční
setkání děkanů, kde se pravděpodobně bude
jednat i o těchto změnách.
„Dokud do toho budu moci mluvit, římské
právo bude.“
Znamená zamýšlená modernizace studijního
plánu vypuštění předmětu římské právo?
Já jsem staromilec. Domnívám se, že by římské
právo mělo zůstat mezi povinnými předměty.
Římské právo patří do všeobecného kulturního
přehledu právníka, nehledě na to, že celá řada
institutů existuje i dnes zejména v soukromém
Foto: inaugurace z 13. 2. 2008, Tomáš Jemelka
4
Rozhovor
právu. Dokud do toho budu moci mluvit, římské
právo se vyučovat bude. Smích.
Uvažujete o změně formy přijímacího řízení?
Zavedete SCIO testy či zůstane současná
skladba přijímacích testů?
Tento rok zůstanou přijímací testy v té podobě,
v jaké se vyskytovaly dosud, leč v budoucnu by
mělo dojít ke změnám. Já osobně nejsem pro
SCIO testy, přála bych si něco mezi SCIO testy
a stávajícími testy.
Řada lidí má ke SCIO testům určité výhrady.
Z jakého důvodu se proti nim stavíte vy?
SCIO testy i testy studijních předpokladů,
které využívá Masarykova univerzita v Brně,
zjišťují pouze to, že uchazeč umí číst, psát a je
průměrně inteligentní. Tyto testy ale neukazují,
jaké předpoklady má jedinec ke studiu práva.
Do budoucna bychom chtěli, aby se v testu
spojil tzv. všeobecný přehled uchazeče a jeho
předpoklady pro studium práv, tedy jakási forma právnického myšlení. Nevidím jako nutnost
zjišťovat u studentů znalosti fyziky, chemie či
matematiky, jak je to obvyklé v testech studijních
předpokladů.
Zvažujete zavedení abecedního hodnocení
studentů, tak jak je využíváno v Brně?
Abecední hodnocení studentů neboli ECTS systém není problém právnické fakulty, nýbrž celé
univerzity. Univerzita chystá zavedení systému
ECTS do jednoho či dvou let. Změna systému
hodnocení je nutná. Studenti ECTS systém
ocení zvláště při studiu v cizině, neboť tento
systém umožňuje přesnější srovnání s jejich
zahraničními kolegy.
„Studium v zahraničí aneb vytvoř kvalitní
diplomovou práci.“
Budete rozvíjet další spolupráci se
zahraničím? Budou mít studenti další
možnosti využít programu Erasmus?
Domnívám se, že je to jen otázka času, kdy bude
celý program schválen. Chyby, pro které nebyl
program dosud přijat, jsme opravili. Pokud se v
akreditaci vyskytnou ještě nějaké nesrovnalosti,
půjde pouze o formální nedostatky, které nebude těžké ihned opravit.
podmínkou vzniku tohoto programu je novela
zákona.
„Vzájemný respekt, dodržování práv a povinností.“
Kde se cítíte doma? V Brně, nebo v Olomouci?
Rychlý dotazník pro
Milanu Hrušákovou
Vysněná dovolená?
Vysněná dovolená má v mém provedení dvě
varianty. Jedna varianta představuje ležení v
sadu pod višní a hledění do dáli, druhá povalování se u moře v Chorvatsku.
Na co byste měla ráda talent?
Od dob puberty mě mrzí, že neumím hrát na
kytaru. Umím tři akordy, víc jsem nezvládla.
Zeleninový salát, nebo vepřo knedlo
zelo?
Vepřo knedlo zelo.
Eva a Vašek, nebo Beatles?
Beatles, patřím ke generaci Beatles.
Slivovice nebo víno?
Fernet.
Teď už v Olomouci. V Brně mám v současné
době pouze půl úvazku na vědu a výzkum, občas
se tam zastavím, ale můj domov to už není.
Závěrem našeho rozhovoru bychom vám
chtěli poděkovat za čas, který jste nám
věnovala a chtěli bychom se vás zeptat, co
byste ráda vzkázala čtenářům?
Studentům bych chtěla vzkázat, že s nimi
hodlám hrát fér a jsem ochotna k jakékoliv diskusi kdykoli a kdekoliv, neboť názory studentů
mě zajímají. Domnívám se, že fakulta by měla
ukázat, že existuje, že se tady cítíme dobře a že
jsme kamarádi.
Veronika Žlebková, Michaela Jehličková
Co má obsahovat a jak se vůbec jmenuje nový bakalářský program, který má
vzniknout ve spolupráci s Justiční akademií
v Kroměříži?
Nyní se připravuje akreditace bakalářského studijní programu ve spolupráci s Justiční akademií
v Kroměříží. Je to tak trochu běh na dlouhou
trať, kdy by mělo jít o společnou akreditaci
Justiční akademie Kroměříž a Právnické fakulty
v Olomouci a Justiční akademie Kroměříž
a Masarykovy univerzity v Brně. Masarykova
Univerzita v Brně by navrhovaný program realizovala distanční formou, zatímco u nás by šlo
o studium prezenční. Nový bakalářský studijní
program - Vyšší justiční úředník - je projektován
podle požadavků Ministerstva spravedlnosti,
Proděkanka pro zahraniční vztahy, Naděžda
Šišková, začala program Erasmus rozvíjet. Je
podepsána řada smluv s novými univerzitami,
dokonce se na nás s nabídkou spolupráce
obrátila jedna španělská univerzita sama od
sebe. Program Erasmus se tedy rozvíjí a i nadále
se rozvíjet bude.
S rozvojem programu se snažíme i o to, abychom
jedincům, kteří vyrazí studovat do zahraničí,
co nejméně komplikovali život. Do budoucna
počítáme s tím, že studenti, kteří v rámci programu Erasmus vycestují, by se stali součástí jakési imaginární skupiny, o níž by se staral jeden
učitel. Vytvořením imaginární skupiny bychom
zabránili tomu, aby na jednotlivé studenty byly
kladeny různé nároky. Naše představa zahrnuje i možnost výjezdu studentů pátého ročníku,
neboť právě pro ně představuje pobyt v zahraničí
příležitost, jak napsat kvalitní - komparativní diplomovou práci.
Pro akreditaci doktorského studia byly
již podniknuty určité kroky. V jaké fázi se
akreditace nachází nyní?
V dubnu se uskuteční vědecká rada, na níž
budeme předkládat všechny akreditační materiály týkající se doktorského studijního programu.
Foto: inaugurace z 13. 2. 2008, Tomáš Jemelka
Rozhovor
5
Jiří Macháček: Na Spartakiádu vzpomínám s
láskou.
Jiří Macháček je zpěvák, divadelní a filmový herec, a ač to spousta jeho fanoušků a posluchačů neví, je
také vystudovaný doktor práv. Jaký má vztah k Právnické fakultě? Proč ji studoval a jak mu to šlo? Na
takové a podobné otázky odpovídal ve středu odpoledne v kavárně Opona v Divadle na Jezerce.
Kdy jste byl naposledy na Právnické fakultě?
Už několik let jsem tam určitě nebyl, a vůbec si
nepamatuji, kdy to bylo naposled. Ale dneska
jsem jel okolo se svou dcerou a říkal jsem jí, že
jsem tady chodil do školy. Mojí dceři je šest let
a do školy půjde od září. Tady?, říkala. Trochu
se divila, nevypadalo to pro ni jako škola. Ale já
ten barák mám rád. Pro tu architekturu, takovou
fašistickou.
Nastoupil jste na práva „abyste nemusel na vojnu a protože tam nebyla matematika“. Ale proč
jste je dokončil?
No právě proto, abych nemusel na tu vojnu.
Původně jsem na práva vůbec nechtěl jít, chtěl
jsem studovat DAMU. Tam jsem v průběhu
svých studií, i když jsem byl ještě v nuláku na
právech, i ještě před nulákem, dělal přijímačky,
ale nebrali mě tam. Tak jsem volil právnickou
fakultu jako školu číslo dvě v pořadí. A abych
nemusel na tu vojnu na dýl, než na jeden rok,
tak jsem tam vydržel až do konce.
Takže když jste dodělal práva, šel jste na vojnu
na rok.
Šel jsem na rok, ale protože jsem měl problémy
s ledvinou, nastoupil jsem téměř hned na marodku. Pak jsem musel na operaci, takže jsem si
během vojny vlastně vyřešil svoje zásadní zdravotní problémy a byl jsem tam nakonec jenom
pět měsíců a devatenáct dní.
Kde jste bydlel, když jste studoval?
Já jsem bydlel od svých patnácti let v Praze
na Smíchově u mámy a u táty, kam jsme se
přestěhovali z Litoměřic. Takže celý gympl i
celou Právnickou fakultu jsem bydlel tam. A
do školy jsem jezdil buď dvanáctkou po levém
břehu Vltavy anebo sedmnáctkou po pravém
břehu Vltavy. Buď jsem měl chuť přejít most
hned, jak jsem vylezl z baráku, anebo jsem ho
musel přejít poté, co jsem přijel k fakultě. Ale
někdy jsem chodil i pěšky.
Jak Vám šlo učení na právech? Jsou lidé, kteří o
sobě tvrdí, že jim to jde samo...
Nešlo mi to, a neučil jsem se. Zásadní pro mne
vždycky bylo dodělat ročník nebo semestr,
prostě nějak projít to zkouškové období. To znamená, že jsem většinou na první termín šel nepoznamenaný, chtěl jsem zkusit, jestli náhodou to
tam nespadne, a tu trojku náhodou nedostanu.
Takže takovou čtvrtinu zkoušek jsem udělal jen
díky tomu, že jsem měl štěstí. Něco jsem mluvil
a dostal jsem tu trojku s tím, že si to mám ještě
trošku dostudovat. Na druhý a třetí termín jsem
se pak už trochu začal učit. Když jsem šel na
druhý, tak jsem tomu dal takové dva až tři dny
před zkouškou ve dne v noci, a většinu jsem
zapomněl hned po zkoušce a dva dny poté jsem
nevěděl nic. Na třetí termín, to bylo párkrát, jsem
se učil třeba i týden.
A když jste se učil, měl jste nějaké rituály nebo
triky?
Měl. My jsme si tahali otázky z obálky a ty
otázky byly napsané na psacím stroji na takových proužcích papíru, které vznikly rozstříháním
stránky. A před zkouškou jsme vždycky dostali
stránku, kde byly takzvané zkušební okruhy,
které vlastně kopírovaly ony otázky. Takže já
jsem věděl, zda ty otázky jsou na jeden, dva
nebo tři řádky a když jsem strkal ruku do obálky,
tak jsem věděl, že se dá tímto způsobem vybrat.
Tak jsem se naučil ty, kterých bylo nejmíň. Ale
někdy se stalo, že i když jsem si vytáhl jednu
z těch sedmi otázek, kterou jsem se učil a měl
jsem pocit, že ji umím, tak stejně byla profesorka
nespokojená, že to neumím.
A přímo způsob, jakým jste se učil jste nějaký
měl?
Měl jsem takovou techniku. Oddaloval jsem
učení co nejvíc to šlo, a potom když jsem se
dostal do takového toho stresu že je pozdě a
nic neumím, tak jsem si řekl, že bych se teda
alespoň něco naučit mohl. A tím pádem tu poslední noc jsem se učil třeba do šesti do rána a
na osmou jsem pak šel na zkoušku. Nesmělo se
to pak ale protahovat, to pak bylo horší a horší,
třeba když mě vzali až okolo dvanácté, tak to
nebylo úplně dobré.
Při minulém rozhovoru paní nejvyšší státní
zástupkyně Vesecká vzpomínala na to, jak jako
elévka na fakultě absolvovala Spartakiádu. Absolvoval jste také takovou akci?
Já strašně rád vzpomínám na Spartakiádu. Tehdy jsem byl v nultém ročníku a pracoval jsem
v menze na Větrníku. Tam byly ubytované také
starší dorostenky, které k nám chodily na jídlo.
A my jsme tam během Spartakiády pracovali
dvanáctihodinové směny, někdy i delší, a tím pádem i my, kteří jsme bydleli v Praze, jsme měli
v té době nárok mít pokojík na koleji. Takže na
Spartakiádu určitě vzpomínám s láskou a rád.
Co jste dělal v menze?
To, co bylo potřeba, ty nejpodřadnější práce,
který by za ty peníze, které za to byly, v té době
nikdo nedělal. Komunisti to měli tak zařízené.
Kdo chtěl dělat školu, tak si to měl odsloužit, a
stejně neměl záruku, že ho potom vezmou.
To bylo v rámci nultého ročníku?
Jo. Jednou týdně jsme chodili na nějakou
přednášku, která měla být speciální přípravou
na přijímačky.
Diplomovou práci jste psal na katedře životního
prostředí. Jaké to bylo? A o čem?
Téma bylo právní úprava ochrany zvěře a
ptactva, ale kompletně jsem to opsal z diplom-
ky, kterou někdo napsal šest let před tím. Když
jsem potom přišel na obhájení, tak se mě ptali
na nějaký zákon číslo 45 sbírky a já jsem jim řekl
„Víte, ale já jsem zase tak až do hloubky nešel“.
A oni na to „Ale vždyť je to zákon, který zmiňujete
hned na první straně diplomové práce jako jeden
ze zásadních, který upravuje tuhle problematiku.“ Takže jsem to neobhájil a musel jsem to
obhájit potom.
On ten způsob zadávání diplomek asi k takovému přístupu lákal, když je vždycky nějaký určitý
počet témat a nic nového tak jako tak vymyslet
nejde.
No já nevím, jak se to dělá obecně. Mě zajímalo
vystudovat tak, abych se zbytečně nezatěžoval
tím, co po mně ta škola chce a abych nemusel
na vojnu na dva roky, ale jenom na rok. Během
studia na právech jsem studoval konzervatoř,
která mě bavila, a na kterou jsem chodil o dost
víc.
A nenašel jste na právech alespoň něco pozitivního, co by vás motivovalo?
Měl jsem rád přednášky pana profesora Kincla
z římského práva v prvním a druhém ročníku.
To byl opravdu skvělý řečník, mimořádný talent. Uměl přednášet a všichni jsme byli na jeho
přednáškách nastražení, co přijde. Věděl přesně,
že když klesá zájem studentů, je třeba zařadit
něco lechtivého, a zařadil. Přitom to bylo k tématu. Působil obrovskou přirozenou autoritou
a byl i mezinárodně uznávaný. Vždycky, když
něco vykopali v Římě, tak ho tam volali. My jsme
si ho moc vážili. Přesto, že jsem byl na právech
ne na více, než na dvaceti – třiceti přednáškách
za ty čtyři roky, tak na přednášky pana profesora
6
Rozhovor
Kincla jsem chodil poctivě. A chodil jsem na ně i
když jsem měl římské právo vystudované. Tam
jsem se vracel. Protože zbytek fakulty, to bylo
hlavně socialistické právo a to nemělo moc hlavu a patu. Byly tam i další zajímavé osobnosti,
třeba profesor Urfus a vůbec celý ten takzvaný
prodloužený dějepis – římské právo, dějiny státu
a práva v různých teritoriích.
To zní zajímavě, zejména když to srovnám s
dneškem, kdy často pro studenty nejdůležitějším
atributem předmětu je jeho užitečnost – ať už pro
zkoušku, anebo pro praxi. Chodit na něco navíc
nebo znovu jen proto, že to člověka baví, není
úplně obvyklé.
Já to chápu. Svět je takový a já si myslím, že
to není negativní, naopak, je to pozitivní, protože
přestává být pokryteckým. V době, kdy jsem
studoval já, byli studenti vedeni k pokrytectví, k
tomu, aby říkali něco jiného, než co si myslí oni
nebo jejich rodiče. Ne, že by mi bylo sympatické
to, že někdo v osmnácti přijde na právnickou
fakultu a má už přesně nalinkovanou kariéru,
ví přesně, co bude dělat a jak se tam dostane.
Když jsem studoval, tak jsme se takovým lidem
vždycky smáli, protože Právnická fakulta byla
vlastně prodlouženou rukou STB a takováhle
cílevědomost byla trochu podezřelá a podivná.
Pokrytectví bylo rozhodně větší. Ale to, k čemu
chci dojít je, že je mi sympatické, když si někdo
vybírá podle užitečnosti, protože je to přirozené.
Ve filmu Kráska v nesnázích jste hrál právníka
Patočku. To byl člověk, který morálku moc neřeší
a snaží se tvářit, že je s každým kamarád. Proč
většinou, když je, ať už v českých mýdlových
operách, nebo filmech, právník, je to takový
nějaký Patočka?
Já si myslím, že je to proto, že scénáristi u nás
patří k takové levicové partičce umělců, pro něž
právník je dravý kariérista, pro něhož mravní
zásady nejsou tak důležité, jako touha vydělat.
Souhlasím s vámi, v české dramatické tvorbě
vypadají právníci spíš jako svině, než jako charakterní lidi.
Zkoušel jste někdy plavat v bazénu?
Plaval jsem především v těch předmětech, které
jsem se měl naučit. Ale bazén byl, je a bude diskusní fórum, kde se studenti setkávají předtím,
než se rozprchnou do učeben a zase poté, co jim
výuka skončila. Je to takové přirozené prostředí,
plné výklenků. A taky z těch všech ochozů se dá
sledovat, kdo v tom bazénu je a jestli se s ním
zrovna chcete setkat, protože lidi jsou tam jako
ve vitríně.
V současnosti v bazénu občas probíhají akce,
kdy se prezentují různé společnosti a nabízejí
studentům možnost pracovního uplatnění. Měli
jste něco podobného?
Jednou, když jsem seděl v bazénu se svým
kamarádem Tomášem Leuchterem, který je
dnes vážený pražský advokát a pořád můj
kamarád, přišli tam nějací Italové a Angličané a
vybírali si modely, kteří by jim postáli pro focení
do časopisu Vogue. My jsme ho neznali, ale to je
poměrně dobrý časopis. Vybrali si nás a dostali
jsme za to 300 Korun za den, což byly skvělé
peníze, to jsme nedostali, ani když jsme chodili
do komparsu. Ale co bylo dobré, a dneska už
se to nedělá, bylo poslední zvonění. To bylo divadelní představení, nebo spíš besídka s výstupy
a písničkami, kterou dali dohromady vždy lidé z
ročníku. My jsme byli poslední ročník, který poslední zvonění dělal. Probírali a připravovali jsme
to dlouho dopředu, hlavně v hospodách, kam
jsme chodili. Chodili jsme k Židovi, to je ta hospoda u synagogy. Tam bylo v té době v Praze
nejdražší pivo. Dokonce jsme chodili na pivo s
Bohumilem Hrabalem, kterého jsme potkávali v
Krušovické hospodě. On chodil hodně k Tygrovi,
ale v Krušovické se také občas objevil. Jednou
jsem si s ním i povídal, ale o právu to nebylo, i
když on také absolvoval.
Promýšlel jste někdy možnost pracovat jako
právník?
Uvažoval jsem o tom, že bych si zřídil advokátní
kancelář, ve které bych nepracoval, jenom bych
tam zaměstnal právníky a dal bych jí jméno. Ale
to bych kvůli tomu musel udělat advokátské
zkoušky, a to bych asi neudělal.
Nebo byste mohl jít dělat koncipienta, jako to
dělají dnes některé známé osobnosti.
To bych mohl, a spousta advokátů mi to i nabízí. Dokonce mi nabízejí, že bych nemusel nic
dělat, byl bych tam jenom napsaný a dostal bych
zadarmo vlastní kancelář. Jenomže potom bych
musel udělat ty advokátské zkoušky.
Odvážná otázka: Jak byste asi vypadal, kdybyste pracoval jako právník?
Jako Patočka. Ne, já vůbec nevím, jak bych vypadal. Ale rozhodně se nedívám na práva skrz
prsty nebo odtažitě. Protože jsem práva studoval, mám k tomu řemeslu poměrně hezký vztah a vážím si ho. Myslím si, že s morálkou nemá
vůbec nic víc nebo míň společného, než to, co
dělám teď. Všecko můžete odfláknout, můžete
odrbávat klienty anebo podvádět diváky, hrát
nějaké divadlo a říkat jim, že je to umění, i když
sám moc dobře víte, že není. Můžete taky natočit
blbý film a říkat lidem, že je dobrý. To je ve všem.
Jen u těch právníků si lidé na své nepřijdou.
Když jdete na film, dáte za něj stovku a můžete
si říct, že byl blbý a příště do kina nepůjdu. Ale
právníka potřebuje každý, stojí ho to víc peněz a
právník je schopen tvrdit klientovi, že ještě šance
je, i když ví, že de facto už žádná není. Ale de
iure je vždycky, že. A advokát pak protahuje spor
dál a dál a klient platí, i když vlastně zbytečně.
Ale ještě jedna věc. Já jsem se nikdy nesetkal
s tak složitými souvětími, jako v zákonech. A
kolikrát jsem si přečetl odstavec, byla to jedna
věta, a pořád jsem tomu nerozuměl. Tak jsem
si ho přečetl podruhý, počtvrtý, podvacátý, a
pořád jsem tomu nerozuměl. Až když jsem si to
přečetl po padesáté, měl jsem pocit, že chápu.
To se mi hodí i v tom, co dělám teď, protože mi
to dalo schopnost proniknout do psaného textu, i
když zrovna není právnický. Umět rozebrat větu
a zjistit, co v ní je podstatné, co ne tolik a co jsou
jenom spojky a předložky, to je schopnost, která
se mi hodí.
Lucie Vinčálková, 4. ročník PF UK
Domov
7
Státnice na PF UK
Na první pohled by se mohlo zdát, že změna ve zkoušení státnic nepřinesla žádná překvapení, ale
při podrobnějším pohledu vyplouvají na povrch zajímavá zjištění. Raději bych se věnoval novému
systému, jehož největší slabinou zatím je, že máme jen málo representativní vzorek. Vyvozovat nějaké
relevantní závěry je tudíž zcela vyloučené.
Asi nejvíce mne zaujala úmrtnost u poslední již
rozdělené státnice. Soukromou část nesložilo
21,6 procent zúčastněných studentů, což je
číslo nad moje očekávání. Pozitivní zprávou
je, že naprostá většina vyhozených měla svůj
první pokus a tak není nic ztraceno. Jen jeden
člověk propadl u pokusu druhého a nikdo nebyl
vyhozen ze školy. U, asi složitější, veřejné části
neudělalo zkoušku 25 procent účastníků. Znepokojivý je ovšem fakt, že dva lidé takto skončili
u svého třetího pokusu. Je otázkou, zda je
správné, že někdo absolvuje celou naší fakultu,
projde přes postupové zkoušky, napíše klauzurní
práce a pak zakončí svojí pouť tímto způsobem.
Pro porovnání, ještě probíhaly i spojené státnice
dle starého systému, ke kterým se dostavilo
39 studentů. Zkoušku nespravilo z jakéhokoli
důvodu 33,3 procent zkoušených, z čehož by
se dalo na první pohled usoudit, že nový systém je příjemnější. Tento pohled ale může být
klamavý, jelikož k závěrečné spojené státnici se
dostavili lidé, kteří měli možnost státnici skládat
již přinejmenším minulý rok a svoji pouť odkládali, mezitím co na rozdělenou státnici se dostavili
ti, co svoji pouť tolik neodkládají. Statisticky pak
druhá skupina lidí vždy dopadala lépe. Z tohoto
důvodu je tedy dost pochybné vynášet jakýkoli
závěr.
Snad bych alespoň poukázal na jednu věc a to
tu, že nikdo ze zúčastněných nevypadl při svém
třetím pokusu. Přesto se šest jedinců ocitlo v
dost prekérní situaci. Při pohledu na první spojenou státnici lze zatím zkonstatovat, že i přes
její dost velkou obtížnost nepřinesla tak velkou
úmrtnost, jak se na počátku očekávalo. Vypadlo totiž jen lehce nad 19 procent účastníku.
Jenže i zde platí fakt, že se zjevně přihlásilo 330
studentů patřících povětšinou k těm lepším a tak
toto číslo opět není relevantní a smysl státnicového šachování ukáží až další roky. Bohužel
jsem se bavil s řadou zkoušených, a bylo mi
řečeno, že někteří zkoušející, i navzdory růstu
obtížnosti, který byl jasným přínosem spojení,
zkouší docela nepodstatné detaily a vymykají
se tak myšlence, že smyslem mini-reformy bylo
hlavně zefektivnění výuky. Když se podíváme na
staré nerozdělené státnice, je v obou případech
procento vyhozených studentů vyšší než u spojené. Extra alarmující a pro mne dost šokující
jsou zejména výsledky druhé státnice. Všimněte
si, že u ústavního práva vypadlo dokonce 42
procent lidí. V tuto chvíli se skutečně stává legitimní otázka, zda katedra, která se spojením
státnic příliš nesouhlasila, jelikož ztratila jisté
výjimečné postavení, nenastoupila politiku msty.
Tento názor píši dost nerad, ale po rozhovoru
s nešťastníky vyhozenými na druhý pokus,
kteří ze sebe měli ještě ke všemu dobrý pocit,
se tato otázka tváří zcela legitimně. V systému
rozdělených státnic celkově dostudovalo 5 lidí
a několik desítek lidí se dostalo do těžké psychické situace. Přesto není jednoduché říci,
zda je to správně či špatně. Každý případ by se
měl posuzovat individuálně, jelikož jsou fakta,
které naše koláče pokrýt prostě neumí. Jsem
ale přesvědčen, že pár lidí bylo vyhozeno zcela
Přehled zimních státních zkoušek za rok 2008
nespravedlivě, respektive jejich vyhození nebylo
vzhledem ke všem okolnostem zcela nezbytné.
Celkový přehled
celkem se zúčastnilo
801 studentů
Výsledek
Studentů
1
95
2
226
3
279
4
222
Výsledek
Pokus
Studentů
1
1
77
1
2
15
1
3
3
2
1
193
2
2
27
2
3
6
3
1
191
3
2
68
3
3
20
4
1
175
4
2
40
4
3
7
1.SZ České a českosl. právní dějiny; Římské
právo a základy novodobého práva soukromého;
Teorie práva
Celkový přehled
37 studentů
V poslední řad bych se rád vyjádřil krátce k
systému výuky. Jsem strašně rád, že změny
přiblížili studenty dnešních prvních a zejména
druhých ročníků více k praxi. Líbí se mi, jak
druháci řeší mezi sebou příklady z praxe v oblasti soukromého práva a jak projevují vyšší
zájem o školu. Zde mi přijdou předešlé změny
velmi účelné a doufám, že se tímto krokem nezastaví reforma našeho systému vzdělávání a že
se bude v tomto správném směru pokračovat.
Na úplný konec bych tedy jen dodal, že by se
nemělo nic hodnotit černobíle.
Miroslav Huml, 4. ročník PF UK
1.SZ České a českosl. právní dějiny; Římské
právo a základy novodobého práva soukromého;
Ústavní právo a státověda
Celkový přehled
330 studentů
Výsledek
Pokus
Studentů
1
1
43
2
1
117
3
1
107
4
1
63
2.SZ Ústavní právo a státověda
Celkový přehled
208 studentů
Výsledek
Studentů
Výsledek
Studentů
1
29
1
2
2
35
2
6
3
57
3
19
4
87
4
10
Výsledek
Pokus
Studentů
Výsledek
Pokus
Studentů
1
1
14
1
1
1
1
2
13
1
2
1
1
3
2
2
1
2
2
1
23
2
2
3
2
2
8
2
3
1
2
3
4
3
1
6
3
1
24
3
2
7
3
2
24
3
3
6
3
3
9
4
1
6
4
1
60
4
2
3
4
2
23
4
3
1
4
3
4
Domov
8
3.SZ B Občanské právo hmotné a procesní;
Obchodní právo
3.SZ Občanské právo hmotné a procesní;
Obchodní právo; Správní právo; Trestní právo
Celkový přehled
Celkový přehled
88 studentů
Celkový přehled
39 studentů
Výsledek
Studentů
Výsledek
Studentů
1
10
1
2
2
31
2
5
3
28
3
19
4
19
4
13
Výsledek
Pokus
Studentů
Výsledek
Pokus
Studentů
1
1
9
1
1
1
1
2
1
1
2
1
2
1
23
2
1
1
2
2
8
2
2
3
3
1
22
2
3
1
3
2
5
3
1
5
3
3
1
3
2
10
4
1
18
3
3
4
4
2
1
4
1
6
4
2
7
Žily byly dvě děti mladší 15ti let, jménem Jan
a Marie (bytem Dolní Lhota, datum narození
neznáme), a muž, jemuž svědčí první domněnka
otcovství (dále „tatínek“). Tatínek žil s oběma
dětmi sám, neboť jeho manželství zaniklo podle § 22 zák. o rodině smrtí manželky (otázkou
vypořádání dědictví se nebudeme zabývat).
Po přiměřené, blíže nespecifikované, době rozhodl se tatínek podruhé vstoupit do svazku
manželského s osobou opačného pohlaví (dále
„macecha“). Macecha, v právním postavení
osvojitele, neměla děti ráda a v rozporu s §
31 jakož i § 85 zákona o rodině se o ně nestarala, přestože to byla její zákonná povinnost.
Jednoho dne řekla svému manželovi, tatínkovi:
„Vem je do lesa a nech je tam!“, čímž se stala
účastníkem, resp. návodcem, na dokonaném
trestném činu (o něm dále) podle § 10 odst. 1
trestního zákona.
Tatínek poté zavedl obě děti do lesa, s úmyslem
je zde opustit, což také učinil a tím se dopustil
trestného činu opuštění dítěte, vymezeného v
§ 212 trestního zákona. Nelze mu však prokázat úmysl vystavit děti nebezpečí vykrmení,
upečení a snězení Ježibabou (bytem Hluboký
les, rok narození 666), neboť o existenci tohoto
nebezpečí nevěděl a vzhledem ke všem okolnostem ani vědět nemohl.
Když tedy na vlastní nebezpečí vstoupili do lesa,
řekl dětem, že bude nedaleko sekat dříví (i přes
to, že je to v § 20 odst. 1 písm. d) z. o lesích
zakázáno), za tímto účelem si z domu přinesl
sekyru. A ať si zatím nasbírají nějaké jahody (což
je z. o lesích v § 19 odst. 1 dovoleno), za tímto
účelem si z domu přinesli dvě nádoby, laicky
zvané hrnky. Místo páchání přestupku ale využil
jejich momentální nepozornosti a přivázal ke
stromu kládu, která rozhoupávána větrem vydávala zvuky podobné sekání (a rušila tak klid
a ticho v lese jakož i poškozovala okolo rostoucí
stromy). Tímto svým jednáním děti uvedl v omyl,
3.SZ A Správní právo; Trestní právo
Pohádka
který využil ve svůj prospěch a vzal roha.
Když v rozumné lhůtě a zcela dle zásady
oprávněného očekávání pro děti nepřišel,
konkludentně mu tuto lhůtu prodloužily a mezitím
si, způsobem nepoškozujícím les, znovu nasbíraly plné hrnky jahod. Když se tatínek ani v této
prodloužené lhůtě nedostavil, rozhodly se děti, po
pečlivém uvážení, najít si cestu domů samy.
K naplnění tohoto záměru vyzvala Marie svého
plnorodého sourozence Jana, aby vylezl na
strom a rozhlédl se, zda neuvidí světýlko. Tento
mlčky přistoupil na její návrh a světýlko skutečně
uviděl. Vydali se tedy na cestu v dobré víře, že
tímto směrem se nachází jejich domov.
Jejich očekávání se však nenaplnilo. Nepřišli
totiž na místo svého trvalého bydliště, ale
neoprávněně vstoupili na cizí pozemek, na němž
se nacházela stavba bez čísla popisného, nezapsaná v katastru nemovitostí, známá jako Perníková chaloupka, ve společném jmění manželů
Ježových (dále „Ježibaba“ a „Ježidědek“).
Zde se děti jaly „loupat perníček“, čímž způsobili
na nemovitosti škodu nikoli nepatrnou. Poté uvedly majitele stavby, Ježidědka, v omyl, když na
jeho dotaz „Kdo mi to tu loupe perníček?“ hned
několikrát odvětili „To nic, to jen větříček“. Místo
toho, aby se přiznali a úmyslně způsobenou
škodu nahradili.
Manželé se poté rozhodli hájit svá práva svépomocí, načež obě děti chytili a zavřeli je do drobné stavby nepodléhající stavebnímu povolení
ani ohlášení - chlívku. Tato jejich reakce však
byla zjevně nepřiměřená, neboť je tím svévolně
zbavili osobní svobody a spáchali tak trestný čin
uvedený v § 232 trestního zákona. Na druhou
stranu je potřeba považovat za polehčující
okolnost fakt, že vzorně plnili vyživovací povinnost, kterou na sebe přitom nepřevzali (a kterou
předtím zcela úmyslně zanedbávala jejich nev-
120 studentů
Výsledek
Studentů
1
9
2
32
3
49
4
30
Výsledek
Pokus
Studentů
1
1
9
2
1
27
2
2
5
3
1
27
3
2
22
4
1
22
4
2
6
4
3
2
lastní matka a vydala je tak nebezpečí nouze
dle § 213 odst. 3 trestního zákona; ustanovení o
účinné lítosti jí nesvědčí).
Ve chvíli, kdy děti značně přibraly na váze, pojali
manželé Ježovi úmysl obě děti nejprve tepelně
upravit a poté sníst. Za tímto účelem Ježibaba,
zatímco nebyl její manžel doma, vyzvala Jana,
aby usedl na připravený nástroj, primárně určený
k provádění pozemkových úprav (laicky lopata).
Tento se však choval způsobem naznačujícím,
že jeho volní a zejména rozumová vyspělost
nedosahuje té úrovně, aby věděl „jak se na
lopatu sedá“. Ježibaba tedy svolila k tomu, ukázat dětem správný postup, a na lopatu si sama
sedla. Načež děti využily její nepozornosti, momentální tísně a zejména dobré víry, strčily ji do
pece a zavřely dvířka, čímž jí násilím znemožnili
dostat se ven a způsobily jí tak smrt uhořením.
Jakmile měli jistotu, že Ježibaba svým zraněním
podlehla, opustili Perníkovou chaloupku a vydali
se ven z lesa.
Po jejich návratu do místa trvalého bydliště projevil tatínek lítost nad svým činem a zájem dále
se o děti starat. Zda mu budou či nebudou odebrány, o tom rozhodne věcně a místně příslušný
soud. Tatínek zároveň podal žádost o rozvod.
Otázky k zamyšlení: Lze čin obou dětí, který
vyústil ve smrt paní Ježové, považovat za nutnou obranu (§13 TZ)? Nechali byste obě děti v
péči jejich otce nebo je umístili do ústavu sociální
péče? Může pan Jež uplatnit nějaké nároky vůči
oběma dětem, případně jejich otci? Pokud ano,
jaké? Posuzujte zvlášť otázku zabití/vraždy a
otázku poškození cizí věci - Perníkové chaloupky.
Všechny otázky posuzujte s ohledem na platnou právní úpravu. Odpovědi posílejte na mail:
[email protected].
Zuzana Jugová
Domov
Seriál
„Na kus řeči s...“
díl první: Veltlínské zelené s
profesorkou Hrušákovou
Ručičky na hodinách se líně doploužily k sedmé
hodině a na schodech restaurace Konvikt se objevuje hlavní hrdinka večera – čerstvě zvolená
děkanka naší právnické fakulty. Cílem večera je
oťuknout si, kdo že nám to na tom pomyslném
trůnu sedí a co nás studenty v několika následujících letech vlastně čeká.
Na jedné straně stolu skupina nervózních
studentů, vlhké ruce a v hlavě žádná vhodná
otázka je běžná věc...atmosféra houstne, nervozita rychle stoupá. Jednoduchá nahrávka na
smeč, které naštěstí paní děkanka nevyužije.
Její magnificence po chvíli usedá na druhou
stranu stolu, mile se usměje, zapálí si cigaretku,
která k ní patří asi jako k herci Bartoškovi, a jak
se tak hezky říká: ledy postupně tají.
Eskalátor na PF UK 2008
Eskalátor je největší sportovní událostí konající
se na půdě právnické fakulty UK. Jedná se o běh
do schodů v budově pražské fakulty, a že jich je
na trase z bazénu do třetího patra a zpět opravdu
požehnaně. Letošní ročník tohoto tradičního
atletického meetingu se konal 12. prosince,
těsně před Vánoci, kdy se budovou šířil klid,
sváteční nálada a nikdo nečekal vytržení…
...což se ELSA Praha rozhodla změnit, když
chvilku po čtvrté hodině odstartovaly z bazénu
PF UK dvě sličné dívky, které se rozhodně
nenechaly ukolébat ani předvánoční pohodou,
ani dámskou jemností a bojovaly zuby nehty (v
některých pasážích doslova) o výhru ve formě
předbíhacího průkazu do právnické menzy a
přednostního zápisu do letního semestru. O tyto
ceny bojovalo rovněž osm chrabrých mužů, kteří
startovali hned po tom, co doběhly dívky. Museli
běžet ve třech kolech, takže zejména finálový
běh byl už značně unavený.
Zpestřením byla letos dráha běhu. Závodníci na
zpáteční cestě do bazénu museli proběhnout
přednáškovou síní – a to během výuky! – což
u studentů sedících v lavicích a unavených po
celodenním studiu vyvolalo zprvu zděšení, nakonec se ale aktivně zapojili do fandění. Tímto
bych chtěl poděkovat panu profesoru Dvořákovi
za to, že nás nechal „použít“ přednáškovou místnost během jeho výuky.
Největším lákadlem tohoto ročníku však byl poslední běh, který zaujal dokonce i akademickou
obec a přišel se na něj podívat a fandit i sám
Konverzace nevázne, vypráví o tom, co ji motivovalo ke studiu práv, že je přesvědčená, že
školou proplula jen díky pilné kamarádce a také
o tom, že přes přátele potkala oba své muže
a získala celoživotní koníček – je vášnivou
speleoložkou.
Mluví tichým hlubším hlasem, nevyhýbá se
žádným tématům, s rázností jí vlastní zhodnotí i
zdlouhavou cestu ke svému zvolení: „Ano, máte
pravdu, místy už to bylo smutné,“ “Kolegové z
Brna se mě ptali: Milano, oni tě tam nechtějí?“.
Popisuje, co všechno má s fakultou v plánu: „Je
to výzva, ty já mám ráda!“, „Všem dokážeme, že
jsme se nikam neztratili,“ a čeho ve své profesi
dosáhla: “Já už si vychutnávám jen ty rozvodové
lahůdky.“
Možnost posedět si u sklenice vína se ženou, jež
je českou špičkou ve svém oboru, se nenaskýtá
denně. Ten, kdo využil šance, prožil ojedinělý
večer plný novinek, odpovědí na otázky a od
prof. Hrušákové nabral alespoň minimum entuziasmu, chuti do práce a odešel s pocitem, že je v
dobrých rukou.
Jana Špaňhelová, 2.ročník PF UP
9
děkan PF UK – prof. Aleš Gerloch spolu se svou
sekretářkou. Byla to soutěžní kategorie „Doktorů,
docentů a profesorů“, ve které se zúčastnili dva
bývalí marathónští běžci – pan docent Gronský
a pan proděkan Hřebejk. Už od startu je doprovázelo nadšené aplaudování nás pořadatelů,
ostatních soutěžících i náhodných kolemjdoucích, kteří se nestačili divit. Nejhlasitějšími
momenty celého dne byly ale okamžiky, kdy
nejdřív pan proděkan Hřebejk, a po chvilce i pan
docent Gronský, vběhli do přednáškové síně
Collegia maxima. To jsme si ani my pořadatelé
nemohli nechat ujít a už s předstihem jsme se
tam přesunuli, abychom trochu naladili publikum
a našli nejlepší místo pro nejostřejší snímky. Za
moment už do síně vbíhal pan proděkan a síň
nejdřív v oněmělém úžasu ztichla, ale když na
studenty pan doktor v běhu vesele zamával, propukla v nadšený potlesk. Když vbíhal pan docent
Gronský, studenti se už neunavovali žasnutím a
rovnou nadšeně tleskali a jásali.
Potom následovalo už jen krátké předání diplomů
a cen. Pan docent a pan proděkan od nás dostali
láhev výborného maďarského červeného vína,
společná fotka a pro nás pořadatele úklid fakulty
od červenobílé pásky, kterou jsme asi na hodinu
svázali celou budovu. Doufejme, že i za rok se
Eskalátor povede a že se najde i víc běžců z řad
vyučujících, kteří budou následovat příklad svých
kolegů.
Jiří Mačát, 1. ročník, PF UK
Orientation day aneb cesta za
poznáním PF UP
Ve čtvrtek 6.3. 2008 proběhl na PF UP ve spolupráci se studentským spolkem ESN UP Olomouc
první ročník „Orientation day“. Tento „Orientační
den“ byl určen pro zahraniční studenty práv, kteří
studují tento semestr prostřednictvím programu
Erasmus na PF UP.
Cílem celého projektu je seznámit nově
přijíždějící studenty s fakultou, s nabízenými
předměty a v neposlední řadě také s různými kulturními a společenskými aktivitami, kterých se v
průběhu semestru mohou zúčastnit. Jde vlastně
o neformální setkání zahraničních studentů s
českými studenty PF UP, kteří se snaží fakultu
přiblížit „Erasmákům“ studium na Právnické
fakultě z pohledu studenta. V zimním semestru na PF UP studovalo zejména velké množství
Francouzů, z nichž velká většina zůstala i na
letní semestr. Nově dorazili studenti z Bulharska
a také Rakouska.
Během „Orientation day“ byly zahraničním
studentům prezentovány aktivity zajišťované
ESN UP Olomouc . Tato studentská organizace
pořádá pro zahraniční studenty nejrůznější akce
od tram párty počínaje po Czech prezentation
či Movie night konče. Mimo jiné zahraničnímu
studentovi zajistí pomoc tzv. „Buddyho“ – tedy
českého studenta - který vyzvedne zahraničního
studenta na nádraží a pomůže mu zajistit další
formality jako je třeba vyřízení tramvajové
průkazky apod. Studenti byli také informováni o
nejrůznějších sportovních aktivitách, které nabízí
ACADEMIC SPORT CENTRUM UP Olomouc.
V letním semestru si „Erasmáci právníci“ mohou vybrat z velkého množství předmětů jako
je např. Mezinárodní právo trestní, Rodinné
právo, Správní právo, Občanské právo a další.
Všechny tyto předměty jsou vyučovány v anglickém jazyce.
Petra Lukešová , 2. ročník PF UP
Nakladatelství C. H. Beck pro Vás připravuje
kompletní program odborných publikací zaměřených na všechny obory práva
M. Pauknerová
Evropské mezinárodní právo soukromé
vázané, 441 stran, 670 Kč, obj. č. PU80
Pojem evropské mezinárodní právo soukromé (dříve psaný v uvozovkách) je dnes již standardní součástí mezinárodního práva soukromého v členských státech EU. V praxi se s ním setkáváme zejména ve sféře
mezinárodního civilního procesu, jehož úprava je již do významné míry sjednocena právě na evropské úrovni, postupně jsou sjednocovány i kolizní normy. Publikace podává přehled o předpisech evropského
mezinárodního práva soukromého a jejich systému, který čtenáři umožní snadnější orientaci v této nové, poměrně obtížné, ale velmi praktické matérii.
Čepelka/Šturma
Mezinárodní právo veřejné
Předkládaná publikace je jednotnou a ucelenou učebnicí, pojednávající o problémech obecných i zvláštních, navazující na tradice české a evropské doktríny. Jako každá učebnice mezinárodního práva je i tento
text pouze výběrem příslušné matérie, protože dnes je tento obor už nesmírně rozsáhlý. I s tímto omezením se snaží o co nejúplnější výklad, svým rozsahem a náročností se pohybuje na horní hranici učebnicového
textu. V deseti rozsáhlých kapitolách přibližuje historii mezinárodního práva a jeho nauky, subjekty, prameny a druhy pravidel, státní území a mezinárodní prostory, obyvatelstvo, včetně mezinárodní ochrany
lidských práv, státní orgány, mezinárodní organizace, pokojné řešení sporů, odpovědnost států a přímé donucení, právo mezinárodní bezpečnosti a právo ozbrojených konfliktů. Od jiných učebnic se odlišuje
především důrazem na zvládnutí pojmového aparátu a rovněž bohatou dokumentací, včetně textu v poznámkách. Druhé vydání učebnice (první vydání v Nakladatelství C. H. Beck) reaguje na vývoj mezinárodního
práva veřejného a jeho nauky, ke kterému došlo od roku 2003. Při aktualizaci textu byly provedeny některé změny, které by měly vést k jeho lepší srozumitelnosti i pro pregraduální studenty právnických fakult.
Kromě toho však tato práce plní též funkci vědecky zpracovaného kursu, který může poskytnout řadu informací a výkladů pro postgraduální studenty a ty právníky, kteří se ve své praxi zabývají otázkami
mezinárodního práva a mezinárodních vztahů.
VYBERTE SI
P. Tröster a kol.
Právo sociálního zabezpečení
4. přepracované a doplněné vydání
Jedná se o přepracované a doplněné vydání úspěšné učebnice, zpracované kolektivem zkušených autorů z oblasti právní teorie a praxe. Čtvrté vydání učebnice reaguje na rozsáhlé legislativní změny za uplynulé tři
roky. Autoři odkazují na starší i novější literaturu a judikaturu, včetně Evropského soudního dvora. Dílo vymezuje pojem a předmět práva sociálního zabezpečení, pojednává o historickém vývoji tohoto právního odvětví,
provádí rozbor právní úpravy jednotlivých subsystémů – zdravotního, nemocenského, úrazového a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální pomoci a doplňkových systémů. Zabývá se rovněž právními
skutečnostmi, právními vztahy a otázkami financování, organizace a řízení v sociálním zabezpečení. V publikaci nejsou opomenuty ani evropské a mezinárodní aspekty předmětného oboru práva.
P. Smolík
Kurs občanského práva. Insolvenční právo
vyjde 31. 7. 2008
vázané, cena dle rozsahu, obj. č. PU78
Učebnice přináší podrobný výklad insolvenčního práva (insolvenčního řízení) jako nově se vyvíjejícího samostatného odvětví soukromého práva, jehož ústřední součástí je insolvenční řízení jako specifický druh civilního
procesu. Zabývá se i souvisejícími hmotněprávními aspekty dané problematiky a rovněž otázkami organizace činnosti insolvenčních správců. Kniha přináší jednak stručný přehled historického vývoje insolvenčního práva,
její stěžejní část je však věnována nové právní úpravě insolvenčního řízení účinné od 1. ledna 2008 (insolvenčnímu zákonu i zákonu o insolvenčních správcích), a to jak obecným výkladem (pojem úpadku, zásady
insolvenčního řízení, subjekty a průběh insolvenčního řízení), tak především podrobným popisem jednotlivých způsobů řešení úpadku (konkurs, reorganizace, oddlužení). Nevyhýbá se ani výkladu některých institutů
z širší evropské perspektivy, zejména přináší přehled úprav insolvenčního práva v zemích Evropské unie, včetně nařízení EU č. 1346.
Kotásek/Pihera/Pokorná/Raban/Vítek
Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů
5. vydání vyjde 15. 7. 2008
vázané, cena dle rozsahu, obj. č. PU76
Již páté vydání vysokoškolské učebnice od kolektivu autorů z plzeňské a brněnské právnické fakulty se komplexně věnuje problematice cenných papírů. Od svého předchozího vydání se podstatně odlišuje.
Součástí výkladu nadále nebudou otázky finančního trhu. Páté vydání otevírá obecný výklad o cenných papírech a jejich klasifikaci. Na tyto pasáže navazují podrobné výklady o jednotlivých cenných papírech
v českém právu; největší pozornost je zde zaměřena na cenné papíry akciového práva, dluhopisy, směnky a šeky. Publikaci uzavírá detailní rozbor smluv o cenných papírech. Nově byla zařazena pasáž
o obchodech s cennými papíry na internetu. Oproti výkladům podaným v původní učebnici byl text podstatně upraven a aktualizován. Nově se objevují vzory a příklady. Páté vydání samozřejmě zohledňuje
i stále rozsáhlejší literaturu a judikaturu v oblasti práva cenných papírů.
Všechny publikace C. H. Beck můžete
snadno a rychle objednat se slevou 5 %
v eShopu na www.beck.cz.
Nakladatelství C. H. Beck, Řeznická 17, 110 00 Praha 1
tel.: 225 993 959, 225 993 930, 225 993 969
fax: 225 993 920, 225 993 931, 225 993 950
w
w
w
.
b
e
c
k
.
c
z
Domov
11
Uznávání a výkon rozhodčích nálezů
I. Úvod
Alternativou soudního řešení sporů je rozhodčí
řízení, které je v České republice upraveno
zákonem o rozhodčím řízení a o výkonu
rozhodčích nálezů(1) (dále „ZRŘ“). Jedná se
o způsob rozhodování sporů majetkové povahy,
(2) s vyloučením obecných soudů. Z právně-teoretického hlediska je rozhodčí řízení postaveno
na jiných základech než řízení soudní, plní ovšem
stejnou funkci. „Ze samotné podstaty rozhodčího
řízení plyne, že představuje zcela mimořádný
způsob výkonu soudní moci nestátními orgány
a že je proto připuštěno státem jako nositelem
státní soudní moci jen alternativně vedle obecného státního soudnictví.“(3)
Cílem této práce je pojednat o povaze rozhodčího
nálezu (dále „nález“) a představit českou právní
úpravu týkající se uznávání, výkonu a zrušení
cizozemských nálezů a aplikace výhrady ordre
public. Na závěr budou připojeny úvahy de lege
ferenda. Vzhledem k omezenému rozsahu této
práce se autorka vyhne nálezům týkajících se
ochrany mezinárodních investic.
II. Rozhodčí nález
Nedojde-li k zastavení, končí rozhodčí řízení
nálezem, ve kterém se rozhoduje o všech
uplatněných nárocích, přičemž vydání nálezu
má za následek zánik mandátu rozhodců.
Kromě konečného nálezu může být vydán nález
částečný nebo mezitímní. Ačkoli není nález
právně definován, lze říci, že jde o „konečné rozhodnutí rozhodců ve věci samé, je to autoritativní výrok nestátního orgánu oprávněného věc
rozhodnout“.(4)
Řádně doručený nález nabývá stejné právní
účinky jako pravomocné rozhodnutí soudu,
a je tedy vykonatelný. Na rozdíl od řízení
před soudem je však rozhodčí řízení pouze
jednoinstanční,(5) ledaže by strany sporu
dohodly možnost přezkoumání nálezu jinými
rozhodci. Doručený nález představuje překážku
rei iudicatae, a proto nelze projednat věc, která
již byla předmětem rozhodčího řízení.
III. Právní povaha rozhodčího nálezu
Otázka právní povahy nálezu je poměrně obtížná
a v právní vědě na ni nenalezneme jednotný
názor. V současné době existují čtyři teorie povahy nálezu:(6)
1) Smluvní teorie
Smluvní teorie považuje za základ rozhodčího
řízení smlouvu, která dává rozhodcům pravomoc
ve věci rozhodovat. Nález se tedy pokládá za
bezprostřední účinek takové smlouvy. Rozhodci
vystupují jako zástupci stran, jejichž činnost
závisí na vůli stran. Proto je nález považován
také za smlouvu.
2) Jurisdikční teorie
Jurisdikční teorie vychází z kontradiktorní povahy rozhodčího řízení. Jelikož rozhodci rozhodují o uplatněných nárocích stran, nalézají
právo a skutečně vykonávají rozhodovací pravomoc, která je jim de lege svěřena. Nález vydaný
rozhodcem je tedy jurisdikční akt.
3) Smíšená teorie
Podstatou této teorie je prolínání smluvní teorie s jurisdikční. Nález je považován za akt
s vlastnostmi rozsudku i smlouvy. Strany sporu
sice mohou smluvně určit rozhodce a jeho pravomoci, ten ale vystupuje jako soudce a vydává
závazné rozhodnutí. Rozhodci vykonávají rozhodovací moc nikoli jako orgán veřejné moci, nýbrž
jako soukromé osoby, na které byla státní rozhodovací moc přenesena stranami sporu.
4) Autonomní teorie
Tato teorie popírá předchozí tři s odůvodněním,
že zastírají roli rozhodčího řízení, kterou má
v oblasti obchodní a sociální.
Tuzemské právo neurčuje povahu řízení
a nálezů jednoznačně. Česká právní věda se však
přiklání spíše k teorii jurisdikční(7) s odvoláním
především na §28(2) ZRŘ, který přiznává
řádně doručenému nálezu účinky pravomocného soudního rozhodnutí. K právní povaze se
vyjádřil také Ústavní soud, z jehož usnesení je
patrné, že se přiklání k teorii smluvní: „Charakter
rozhodčí činnosti je založený smlouvou delegující vůli stran a její výsledek je kvalifikovanou
formou závazku[…]Rozhodce nenalézá právo,
ale tvoří[...]závazkový vztah v zastoupení stran.
Jeho moc tedy není delegovaná svrchovanou
mocí státu, ale pochází od soukromé vlastní moci
stran určovat si svůj osud.“(8) Takový výklad by
znamenal přiznat rozhodcům postavení pouze
zprostředkovatelů, kteří nerozhodují, ale jen
stranám navrhují řešení sporu,(9) což by však
odporovalo smyslu i ustanovením ZRŘ. Výsledkem řízení je totiž závazný nález ve smyslu §23
ZRŘ, který je vydán nezávislými rozhodci, nikoli
dohoda smluvního práva.(10) Podle §40(1)(c)
exekučního řádu je nález exekučním titulem, což
by nebylo možné, kdyby pravomoc rozhodců
nebyla dána zákonem.(11) Dále lze zmínit
ustanovení §7(1) OSŘ, podle kterého soudy
rozhodují spory[...]pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány“. Těmito
jinými orgány mohou být rozhodci. Oprávnění
rozhodců tedy není založeno smlouvou, ale je
stanoveno přímo zákonem(12) - svrchovanou
mocí státu. Stát v mezích ZRŘ přenechává
nalézání práva rozhodcům, přičemž tato pravomoc je „podmíněna existencí kvalifikované
právní skutečnosti“,(13) kterou bude nejčastěji
rozhodčí smlouva. Strany pouze umožní výkon
této pravomoci v konkrétním sporu tím, že
smlouvou vyloučí jurisdikci obecného soudu.
Nelze proto souhlasit s teorií smluvní.
IV. Uznání a výkon tuzemských nálezů
Rozhodčí nálezy vydané na území ČR jsou
považovány za tuzemské bez ohledu na to,
zda byl předmět sporu s mezinárodním prvkem.
Z důvodu jejich právní moci de lege není, na
rozdíl od nálezů cizozemských, požadavek jejich uznání. ZRŘ neupravuje zvláštní postup
pro výkon nálezů, proto se bude postupovat
podle části páté OSŘ nebo podle exekučního
řádu. Jelikož mandát rozhodců zaniká vydáním
konečného nálezu, nemají v rámci výkonu(14)
žádná oprávnění.
V. Uznání a výkon cizích nálezů v ČR
1) Česká zákonná úprava
Rozhodčí nález, vydaný mimo území ČR, je cizí
bez ohlednu na státní příslušnost stran či právní
řád rozhodný pro daný spor. Uznáním se „cizímu
pravomocnému rozhodnutí přiznávají právní
účinky, jako by šlo o rozhodnutí orgánu ČR.“(15)
Tuzemské právo neupravuje zvláštní řízení, jehož
výsledkem by bylo uznání cizího nálezu.(16) Za
předpokladu, že nejsou dány zákonné důvody
pro odepření, nález se uznává pouze tím, že se
k němu přihlédne. Není však možný přezkum
au fond, tj. ve věci samé. K uznání a výkonu
dojde pouze tehdy, je-li zaručena vzájemnost,
ke které se státy zavazují v mezinárodních dohodách. Jedná se o materiální vzájemnost,(17)
proto není existence takové dohody conditio sine
qua non; „vzájemnost se považuje za zaručenou
také v případě, že cizí stát prohlašuje všeobecně
cizí rozhodčí nálezy za vykonatelné za podmínky
vzájemnosti.“ V případě, že ještě nikdy nedošlo
v cizím státě k uznání, postačí skutečnost, že
jeho právní řád stanoví, že uznává cizí nálezy za
podmínky vzájemnosti.(18) Takové nálezy jsou
nadále vykonatelné za stejných podmínek jako
nálezy tuzemské s jedinou výjimkou: „rozhodnutí
o nařízení výkonu rozhodnutí cizího rozhodčího
nálezu je třeba vždy odůvodnit.“(19) Proti
zahraniční osobě však lze nařídit výkon nálezu,
pouze pokud má v tuzemsku nějaký majetek
způsobilý být předmětem výkonu.
2) Úprava v mezinárodních smlouvách
Uznávání a výkon nálezů se dále řídí mezinárodními smlouvami, které mají přednost před
vnitrostátními právními předpisy.(20) K ustanovením Newyorské úmluvy (dále „NY úmluva“),
kterou ratifikovalo přes 135 států, učinila ČR
výhradu, na základě které se NY úmluva použije
pouze pro uznání nálezů vydaných na území
jiného signatářského státu. V případě uznávání
nálezu vydaného na území státu, který není
smluvní stranou NY úmluvy, je podmínkou
vzájemnost. Na rozdíl od starších dokumentů(21)
nevyžaduje NY úmluva, aby účastníci byli
příslušníky smluvních států. Nález bude
považován za závazný a jeho výkon musí být
povolen podle tuzemských platných předpisů.
VI. Odepření uznání a výkonu zahraničních
nálezů a výhrada ordre public
1) Tuzemská zákonná úprava
Důvody pro odepření uznání či výkonu nálezu
jsou taxativně stanoveny v §39 ZRŘ: „uznání
nebo výkon cizího rozhodčího nálezu však
bude(22) odepřen, jestliže
a. rozhodčí nález není podle práva státu,
v němž byl vydán, pravomocný nebo vykonatelný;
b. rozhodčí nález je stižen vadou uvedenou
v § 31;
c. rozhodčí
nález
odporuje
veřejnému
pořádku.“
Ačkoli podle ZRŘ není možné vykonat nález,
který byl zrušen ve státě původu, nelze vyloučit
výkon nálezu, o jehož zrušení probíhá řízení.
ZRŘ sice stanoví, že podání návrhu nemá
odkladný účinek na vykonatelnost tuzemského
nálezu, ale na návrh povinného lze výkon
odložit. Toto ustanovení se analogicky použije
také na nálezy cizozemské.(23) V takovém
případě je věcí soudu rozhodujícího o výkonu,
zda probíhající řízení o zrušení v zahraničí vezme v úvahu.(24) NY úmluva tento problém řeší
v čl.V(1)(e), podle kterého se jedná o důvod
pro odepření uznání či výkonu. Dle čl.VI „orgán,
u něhož je nález uplatňován, může, pokládá-li to
za vhodné, odložit rozhodnutí o výkonu nálezu.“
12
Domov
Podle německé úpravy(25) lze požádat o zrušení
prohlášení nálezu za vykonatelný, přičemž
to samé ustanovení dále odkazuje přímo na
NY úmluvu. Skutečnost, že lze vykonat nález,
o jehož zrušení se vede řízení, představuje podle
autorky zásadní zásah do právní jistoty stran.
Striktní úprava ad a) zahrnuje také situace,
kdy byl nález zrušen. To však nemusí platit
vždy, především s ohledem na NY úmluvu
a Evropskou úmluvu o mezinárodní obchodní
arbitráži (viz níže), jejichž aplikace bude mít
přednost. Ustanovení §39 ZRŘ se tak v plném
rozsahu uplatní pouze vůči zemím, ke kterým
nemá ČR jiné mezinárodní závazky. Vzhledem
k množství signatářských státu NY úmluvy to
bude situace výjimečná.
Při aplikaci výhrady veřejného pořádku se
přezkoumává slučitelnost účinků cizího nálezu
se zásadami tuzemského právního řádu.(26)
Výhradu lze aplikovat v případě, má-li být
zamezeno výkonu nálezu, který je „v rozporu
se všeobecným zájmem státu, tj. v rozporu se
základními principy ústavního a právního řádu,
společenského zřízení a veřejného pořádku
vůbec, přičemž by se jednalo o porušení
takového zájmu, na kterém je zapotřebí [...]
v každém ohledu trvat.“(27) Institut výhrady
veřejného pořádku se dělí na hmotněprávní
a procesněprávní. Hmotněprávní výhrada
ordre public se týká aplikace cizího práva
tuzemskými orgány, je o ní tedy rozhodováno
v situaci, kdy lze účinek dané normy „[…]hypoteticky konstruovat[…]“.(28) Naproti tomu
v případě procesněprávní výhrady je již zkoumán
konkrétní účinek určitého rozhodnutí. Vedle
§39(c) ZRŘ připouští možnost aplikace výhrady
ordre public také čl.V(2)(b) NY úmluvy. Ačkoli
ani jedno z těchto ustanovení nedefinuje její
rozsah, z odborné literatury vyplývá, že se
výhrada ordre public chápe především jako
výhrada týkající se účinků nálezů. V případě
uznávání cizího nálezu se tedy jedná o aplikaci
ordre public ve smyslu práva procesního.(29)
Mezinárodní praxe považuje za odporující ordre
public takový nález, který ukládá plnění, které je
v rozporu s kogentním právem místa výkonu.(30)
Aplikace této výhrady však vyžaduje restriktivní
přístup, přičemž prostor pro výhradu se zmenšuje
úměrně s intenzitou vztahu k tuzemsku.(31)
Výhradu veřejného pořádku lze aplikovat také
v případě, kdy v řízení, ve kterém byl nález vydán, došlo k porušení základních procesních
principů tuzemského práva.(32) Takovými zásadami jsou zejména rovnost stran, právo na
spravedlivý proces a dále pokud účastník nebyl
řádně vyrozuměn o rozhodci či konání řízení
nebo straně nebyla poskytnuta možnost uplatnit své požadavky. Podle některých autorů(33)
lze aplikovat výhradu veřejného pořádku také
z důvodu v §31(f): „[…]rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným
žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva
nemožnému či nedovolenému[…].“ Uplatnění
tohoto důvodu je však považováno za hraničící
s možností její aplikace.(34) V případě existence
důvodu zrušení tuzemského nálezu podle §31(g)
nelze výhradu použít.(35)
2) Úprava mezinárodními smlouvami
Důvody pro odepření uznání a výkonu stanovené NY úmluvou lze rozdělit do dvou skupin
– ty, které orgán zkoumá pouze na návrh
a ty, ke kterým přihlíží ex offo.(36) Podle čl.V(1)
„uznání a výkon nálezu mohou(37) být odepřeny
na žádost strany[…]jestliže prokáže, že:
a. strany rozhodčí smlouvy byly podle zákona,
který se na ně vztahuje, nezpůsobilé k jednání
nebo že zmíněná dohoda není platná podle práva, jemuž strany tuto dohodu podrobily, nebo,
v nedostatku odkazu v tomto směru, podle práva
země, kde nález byl vydán; nebo
b. strana, proti níž je nález uplatňován, nebyla
řádně vyrozuměna o ustanovení rozhodce nebo
o rozhodčím řízení nebo nemohla z jakýchkoliv
jiných důvodů uplatnit své požadavky; nebo
c. nález se týká sporu, pro který nebyla
uzavřena rozhodčí smlouva nebo který není
v mezích rozhodčí doložky, nebo že nález obsahuje rozhodnutí přesahující dosah úmluvy
o rozhodci nebo rozhodčí doložky; mohou-li
však být části rozhodčího nálezu ve věcech
podrobených rozhodčímu řízení odděleny od
části nálezu jednajících o věcech, které mu nejsou podrobeny, ta část nálezu, která obsahuje
rozhodnutí o věcech podrobených rozhodčímu
řízení, může být uznána a vykonána; nebo
d. složení rozhodčího soudu nebo rozhodčí
řízení nebylo v souladu s ujednáním stran, nebo
nebylo-li takového ujednání, že nebylo v souladu
se zákony země, kde se rozhodčí řízení konalo;
nebo
e. nález se dosud nestal pro strany závazným
nebo byl zrušen, nebo že jeho výkon byl odložen
příslušným orgánem země, v níž nebo podle
jejíhož právního řádu byl vydán.“
Kromě těchto důvodů, které musí prokázat
strana, lze uznání a výkon odepřít, jestliže
exekuční orgán ex offo zjistí, že spor nemůže
být předmětem rozhodčího řízení podle práva
této země, nebo uznání či výkon nálezu by byl
v rozporu s veřejným pořádkem.
Problematická
je
dispozitivní
úprava
čl.V(1)(e),(38) která neukládá povinnost odmítnout zrušený nález. Na jejím základě některé
zahraniční soudy(39) nařídily výkon, ačkoli
byl nález zrušen ve státě původu. V důsledku
toho dochází k situaci, kdy na základě té samé
úmluvy je v jednom státě výkon odepřen
z důvodu zrušení nálezu, zatímco ve státě
druhém vykonán být může. Pokud po zrušení
nálezu stále může jedna ze stran požádat o
jeho výkon, jde o vážné oslabení právní jistoty
a legitimních očekávání. Ustanovení ZRŘ týkající
se odepření uznání a výkonu cizího nálezu jsou
podobné těm, které obsahuje NY úmluva - rozdíl
je především v dispozitivní úpravě NY úmluvy.
Podle čl.IX Evropské úmluvy „zrušení rozhodčího
nálezu,[…]v některém smluvním státě nezakládá
důvod k odmítnutí uznání nebo vykonatelnosti
v jiném smluvním státě[…]” ledaže by došlo
ke zrušení ve státě původu nálezu, a to pro
některý z důvodů v úmluvě stanovených. Také
mezinárodní praxe v obchodní arbitráži také
svědčí o tom, že se uznávají nálezy zrušené
v zemi vydání.(40)
Odepření cizího nálezu nemá dopad na jeho
platnost či vykonatelnost. Věřitel, který se uznání
domáhá, tak může požádat o jeho výkon v jiném
státě, kde budou např. jiné podmínky pro aplikaci výhrady veřejného pořádku.
VII. Zrušení nálezu
Ačkoli se není možné proti rozhodčímu nálezu
odvolat, lze podat návrh na jeho zrušení k obecnému soudu. Účelem institutu zrušení nálezu
je umožnit přezkoumání splnění základních
podmínek pro řízení před rozhodci, a to v jiném
řízení, než v řízení vykonávacím, Předmětem
zrušení může být nález vydaný podle §32, §27
nebo podle §24(2) ZRŘ. Může se jednat jak
o nález konečný, kterým se rozhoduje o všech
nárocích, stejně tak o nález částečný. Mezitímní
nález však zrušit nelze.(41)
Přestože ZRŘ výslovně neupravuje možnost,
resp. Nemožnost, zrušení cizího nálezu,
v odborné literatuře převládá názor, že z důvodu
teritoriálního omezení jurisdikce státu takový
postup možný není,(42) jelikož by šlo o zásah
do suverenity jiného státu.(43) Návrh na zrušení
lze tedy podat pouze ve státě jeho vydání. Podle
ZRŘ mohou české soudy rušit nálezy výlučně na
návrh jedné ze stran, podání jinými osobami než
účastníky ZRŘ vylučuje.
Předpokladem pro zrušení nálezu je existence
důvodů, které kogentně stanoví §31 ZRŘ: „soud
na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález,
jestliže
a. byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou
rozhodčí smlouvu;
b. rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou
věc nevztahuje;
c. ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl
ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán
k rozhodování, nebo neměl způsobilost být
rozhodcem;
d. rozhodčí nález nebyl usnesen většinou
rozhodců;
e. straně nebyla poskytnuta možnost věc před
rozhodci projednat;
f. rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění,
které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění
podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému;
g. se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze
v občanském soudním řízení žádat o obnovu
řízení.“
Důvod ad a) se týká případu, kdy smlouva je
sice platná, ale předmět sporu není arbitrovatelný, tzn. že jej nelze rozhodnout před rozhodci.
Arbitrabilita je nezbytným předpokladem pro
přípustnost rozhodování v rozhodčím řízení,
přičemž u sporů s mezinárodním prvkem se
posuzuje podle lex fori. Uplatnění tohoto důvodu
je plně v dispozici stran. Na rozdíl od německého
práva se tedy neposuzuje ex offo.(44) Naproti
tomu právo francouzské tento důvod pro zrušení
nálezu výslovně neupravuje, proto by nearbitrovatelnost sporu bylo možné podřadit pod neplatnost smlouvy podle Nouveau code de procédure
civile.
Ad b) se vztahuje na případy neplatnosti rozhodčí
smlouvy z jiného důvodu. Lze sem podřadit také
případ, kdy smlouva nevznikla vůbec, resp. se
jedná o akt nicotný, uplynula doba, na kterou
byla rozhodčí smlouva uzavřena nebo smlouva
nepřešla na právního nástupce strany. Návrh
na zrušení opírající se o tento důvod však bude
zamítnut, jestliže nebyl uplatněn nejpozději, než
se začalo jednat ve věci samé. To by znamenalo,
že by strana musela vznést námitku nedostatku
pravomoci rozhodce v prvním procesním
úkonu, tj. v samostatném podání nebo v žalobní
odpovědi. Jak německé, tak francouzské právo
shodně upravují tento důvod, který je výlučně
v dispozici stran.
Pokud by rozhodce byl v průběhu rozhodčího
Domov
řízení např. jmenován soudcem nebo byl zbaven
způsobilosti k právním úkonům, byl by založen
důvod pro zrušení nálezu s ohledem na §31(c).
Nezpůsobilost rozhodce se tedy týká se jakékoli
nezpůsobilosti. Stejně jako ad b) i zde platí
podmínka uplatnění při prvním procesním úkonu.
Německá stejně jako francouzská úprava činí
rozdíl mezi samostatnými rozhodci a senátem,
zatímco ZRŘ se zmiňuje o senátu pouze
v některých ustanoveních. Ve sledovaných cizích
státech se tedy tento důvod týká nesprávného
obsazení senátu.
Strany sporu mohou samy určit, zda jejich spor
bude rozhodovat jeden nebo více rozhodců.
Pouze v případě, kdy rozhoduje vícečlenný
senát, přichází v úvahu použití §31(d), který
je
některými
autory
považován
za
nadbytečný.(45) V německé ani ve francouzské
úpravě se neobjevuje.
Na základě ustanovení ad e) musí být straně
sporu poskytnuta možnost věc projednat před
rozhodci, má právo se vyjadřovat, navrhovat důkazy. Omluví-li se účastník a požádá
o odročení, nesmí se jednání konat bez jeho
účasti. Jedná se o základní procesní práva, která
nelze porušovat. Jestliže se však strany dohodly, že řízení bude vedeno písemně nebo on-line,
důvod pro zrušení ad e) bude vyloučen, kdyby
straně, i přes její žádost, nebylo umožněno věc
projednat před rozhodci osobně. V takovém
případě by tedy nebyl založen důvod pro zrušení
nálezu, ačkoli by došlo k porušení kogentního
ustanovení ZRŘ.(46)
Ustanovení ad f) může být velice problematické
ve sporech s mezinárodním prvkem. Soud bude
totiž muset zohlednit fakt, že takové plnění může
být přípustné v zemi, kde dojde k výkonu nálezu.
Jedná se spíše o důvod pro odepření uznání
nebo výkonu nálezu, popř. jeho zastavení.(47)
Jako důvod pro zrušení nálezu je však naprosto
nevhodný.(48)
Sporné ustanovení §31(g) ZRŘ upravuje
možnost zrušení nálezu z důvodů, pro které lze
v občanském soudním řízení žádat obnovu řízení.
Ve srovnání s mnoha zahraničními úpravami se
jedná o výjimku, a někteří autoři dokonce hovoří
o „nekoncepčním excesu“.(49) Přestože se zde
odkazuje na důvody v OSŘ, řízení se povede
podle ZRŘ.(50)
Návrh na zrušení nálezu musí být podán ve lhůtě
tří měsíců od doručení straně, která se zrušení
domáhá. V odborné literatuře se vyskytuje
názor, že tato lhůta se týká toliko důvodů a)
- f).(51) Z toho vyplývá, že lhůta by neplatila
v případě, kdy lze žádat obnovu řízení, a použily
by se lhůty stanovené OSŘ. Ačkoli nemá
podání návrhu na zrušení suspenzívní účinek,
soud může na žádost povinného vykonatelnost
odložit, jestliže by neprodleným výkonem hrozila
závažná újma. Zruší-li soud nález pro neplatnost rozhodčí smlouvy nebo nearbitrovatelnost
sporu, může pokračovat v jednání ve věci samé,
přičemž žádný právní předpis soudu nebrání,
aby při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného v rámci rozhodčího řízení. Zruší-li
soud nález z jiného důvodu, zůstává rozhodčí
smlouva v platnosti. Rozhodci, kteří vydali
zrušený nález, jsou však z nového projednání
a rozhodování vyloučeni. Přestože ZRŘ výslovně
neřeší otázku týkající se rozhodného práva
procesního, z pohledu českého mezinárodního
práva soukromého se bude řídit ustanoveními
legis fori.(52)
Jestliže strany měly v době uzavření rozhodčí
smlouvy své sídlo či pobyt v různých smluvních
státech, přichází v úvahu aplikace Evropské
úmluvy o mezinárodní obchodní arbitráži. V takovém případě bude možné použít také důvody
pro zrušení dle čl.IX:
a. strany byly nezpůsobilé k jednání nebo
smlouva není platná;
b. strana, která žádá zrušení, nebyla řádně
vyrozuměna o ustanovení rozhodce nebo
o rozhodčím řízení nebo nemohla z jiných důvodů
se v řízení vyjádřit;
c. nález se týká sporu, na který se nevztahuje
rozhodčí smlouva, nebo nález obsahuje rozhodnutí přesahující dosah rozhodčí smlouvy; mohou-li však být ustanovení rozhodčího nálezu
odděleny od ustanovení o věcech, které mu
nejsou podrobeny, první z nich mohou zůstat
nedotčeny; nebo
d. složení rozhodčího soudu nebo rozhodčí
řízení nebylo v souladu s ujednáním stran, nebo
nebylo-li takového ujednání, nebylo v souladu
s čl.IV této úmluvy.
Pro případ kolize se závazky NY úmluvy stanoví
Evropská úmluva, že ve vztazích mezi smluvními
státy, omezuje odstavec 1 čl.IX použití čl.V(1)(e)
NY úmluvy pouze na zrušovací důvody, které
tento odstavec výslovně uvádí. Na rozdíl od
ZRŘ neukládá Evropská úmluva žádné lhůty ani
postup. Bude se tedy postupovat podle procesních pravidel státu, ve kterém bude návrh na
zrušení podán.
VIII.
Zahraniční úprava institutu zrušení
nálezu
Belgické právo vůbec soudům neumožňuje, aby
rozhodovaly o zrušení nálezu, který byl v Belgii
vydán, pokud tam žádný z účastníků nemá
bydliště (sídlo). Neexistence institutu zrušení
nálezu je zajímavá pro stranu, která dosáhne
kýženého rozhodnutí, jelikož umožňuje dosáhnout jeho výkonu bez průtahů. Na druhou stranu
představuje vysoké riziko pro závažná pochybení v průběhu řízení a svévoli rozhodců, jejíž
náprava již není možná.(53)
Na rozdíl od české právní úpravy, slovenský
zákon o rozhodcovskom konaní (dále jen „ZRK“)
v §34 stanoví, že nález musí obsahovat poučení
o možnosti podat k obecnímu soudu žalobu na
zrušení nálezu. Podle §40 se účastník může
domáhat zrušení nálezu, který byl vydán na
území Slovenska, např. jestliže jeden z účastníků
popírá platnost rozhodčí smlouvy; účastník, který
musí být zastoupen zákonným zástupcem, nebyl
takto zastoupen anebo jménem účastníka vystupovala osoba, která k tomu nebyla zmocněna
a její úkony nebyly ani dostatečně schváleny;
byla porušena zásada rovnosti účastníků; nález
byl ovlivněn trestným činem rozhodce, účastníků
řízení nebo znalce, za který byl pravomocně
odsouzen.
Ve srovnání s českými zákony je slovenská
úprava podmínek pro zrušení nálezu detailnější,
např. úprava zrušení nálezu z důvodu ovlivnění
nálezu trestným činem je velice důležitá, protože
spor je v rozhodčím řízení projednáván mimo
kontrolu státní moci, resp. stát kontroluje pouze
na návrh ex post. Slovenský zákon dále stanoví,
že v případě podání žaloby na zrušení nálezu,
nenabývá napadený nález právní moci, dokud
o žalobě pravomocně nerozhodne soud,(54) což
je další rozdíl oproti ZRŘ. ZRK navíc stanoví, že
13
pokud je podání žaloby na zrušení založeno na
důvodech pro obnovu řízení, musí být žaloba
podána do 30 dnů ode dne, kdy se účastník
o takových důvodech dozvěděl, ale nejpozději
do tří let ode dne doručení nálezu.(55) Strany
však mohou ve smlouvě vyloučit obnovu řízení
jako důvod pro zrušení nálezu.(56) V porovnání
se slovenskou lze tedy konstatovat, že české
právo poskytuje slabší ochranu stran.
Čl.1484 francouzského Code de procédure
civile umožňuje zrušení nálezu soudem, jestliže
např.:
1) rozhodce rozhodl bez rozhodčí smlouvy,
nebo pokud je smlouva neplatná či vypršela její
platnost;
2) rozhodce rozhodl, aniž by se přizpůsobil
úkolu, který mu byl svěřen
3) byl porušen princip kontradiktornosti řízení
4) jsou dány důvody neplatnosti nálezu pro
nedodržení podstatných náležitostí (např. chybí
datum či podpisy všech rozhodců)
5) rozhodce
porušil
pravidla
veřejného
pořádku
Francouzská právní úprava je obdobná té české,
ovšem chybí zde např. odsouzení k nemožnému
plnění. Rozdíl je také ve lhůtě, která je podle
čl.1486 pouze jeden měsíc.
Švédský Lag om skiljeförfarande stanoví v §34
např. tyto důvody pro zrušení nálezu, na základě
žádosti jedné ze stran:
a) rozhodci rozhodli po lhůtě, na které se strany
dohodly nebo jinak překročili své pravomoci
b) řízení se konalo ve Švédsku neoprávněně
c) rozhodce nebyl oprávněn rozhodovat
d) během řízení nastala bez zavinění některé
strany jiná skutečnost, která pravděpodobně
ovlivnila jeho výsledek.
Stejně jako v ČR, také švédské nálezy mohou
být zrušeny, je-li žádost podána ve lhůtě tři
měsíce od doručení.
IX. Úvahy de lege ferenda
Ačkoli §25 ZRŘ stanoví povinnost odůvodnit
nález, ledaže by se strany dohodly, že
odůvodnění není třeba, zákon neukládá sankce
v případě absence odůvodnění. V praxi to
znamená, že dotčená strana nemůže
podat návrh na zrušení neodůvodněného nebo
nedostatečně odůvodněného nálezu i přesto, že
jde o rozpor se zákonem.
Autorka se domnívá, že zjevně chybný nález je
nejen ten, který je v rozporu s platným právem,
ale také ten, který je v rozporu s veřejným
pořádkem státu, ve kterém byl vydán, ačkoli
neodporuje českému pořádku. České zákony
neposkytují ochranu proti takovýmto nálezům,
a proto i takto zjevně chybná rozhodnutí lze
na území ČR vykonat. Úprava, která umožňuje
vykonat nález, který není v souladu s právem
státu svého původu, porušuje princip právní
jistoty stran, které se nemohou dovolat
ustanovení, které by bylo základem pro odepření
výkonu takto chybného nálezu. Stejně jako
česká, tak ani vybraná zahraniční právní úprava
nezahrnuje neodůvodnění nálezu a porušení
platného práva jako důvod pro zrušení nálezu.
S ohledem na výše zmíněné se autorka domnívá,
že by neodůvodněné rozhodčí nálezy a nálezu,
které je v rozporu s hmotným právem měly být
zákonným důvodem pro zrušení tuzemského
nálezu nebo důvodem pro odmítnutí uznání
14
Domov
a výkonu zahraničního nálezu.
V odborné literatuře se objevují názory, že
se měly rozlišovat důvody pro zrušení nálezu
použitelné ex offo a důvody v dispozici stran.(57)
Autorka s tímto názorem souhlasí zejména
proto, že rozhodčí řízení je stále častěji využíváno
pro rozhodování spotřebitelských sporů, ve
kterých je spotřebitel ve slabší pozici, jehož
ochrana by byla takovým rozlišením zvýšena.
K posílení právní jistoty stran sporu s mezinárodním prvkem by došlo, pokud by byla odstraněna
možnost zrušení nálezu z důvodu nemožného
nebo nedovoleného plnění.
S ohledem na vykonatelnost chybných nálezů
lze říci, že vykonatelnost by de lege ferenda
neměla nastupovat dříve, než uplyne lhůta pro
podání návrhu na zrušení. V důsledku toho může
dojít ke zneužití rozhodování a zvůli soukromých
rozhodců, což má za následek porušení principu
právní jistoty.
V současné době neexistuje zákon, který by
žalovanému bránil podat návrh na zahájení
rozhodčího řízení, existuje-li platná rozhodčí smlouva. Může tedy nastat situace, kdy je podána
žaloba k soudu, bez ohledu na existenci rozhodčí
smlouvy. Uplyne-li marně lhůta pro uplatnění
námitky nepříslušnosti soudu,(58) soud bude
pokračovat v řízení a případné pozdější námitce
nepřihlíží. Pokud by rozhodčí řízení v téže věci
bylo zahájeno dříve než řízení soudní, nastala
by překážka litispendence, jejímž důsledkem
by bylo přerušení soudního řízení do doby, než
bude rozhodci vydáno rozhodnutí o pravomoci
nebo ve věci samé. Z toho vyplývá, že lze v téže
věci podat návrh na zahájení rozhodčího řízení,
ačkoli již probíhá řízení soudní. Je až s podivem,
že tato situace, nemá za následek překážku
litispendence. Může tedy dojít k existenci dvou
vykonatelných rozhodnutí v téže věci. Bude
tedy záviset na státu, kde výkon probíhá, jak se
k tomu postaví.
S ohledem na politiku Evropské unie v oblasti ochrany spotřebitele lze očekávat větší
zásahy ze strany státu, aby např. nedocházelo
k dohodám ve formě adhezních smluv
v neprospěch spotřebitele, které by byly
v rozporu s dobrými mravy.(59)
X. Závěr
Autorka se přiklání k jurisdikční povaze
rozhodčího nálezu, jelikož pravomoc vydávat
závazný nález je rozhodcům svěřena svrchovanou mocí státu.
Právní úprava rozhodčího řízení a uznávání
nálezů je jedna z nejvíce unifikovaných oblastí
práva. Přesto se úpravy v jednotlivých státech
liší. Stále tedy zůstávají nepřeklenutá „bílá místa“ způsobující oslabení právní jistoty, jako je
např. různé pojetí výhrady veřejného pořádku či
možnosti vykonat zrušený nález.
České právo nedostatečně řeší některé
situace, které v praxi nastávají. Jedná se zejména o neodůvodnění rozhodčího nálezu nebo jeho
rozpor s platným právem. Vzhledem k tomu, že
tyto vady nezakládají důvod pro zrušení nálezu, není dotčeným stranám zaručena náležitá
ochrana.
Otázka rozhodčích nálezů je nejen velice zajímavá, ale také důležitá, zvláště v dnešní
době globalizace a stále vyššího počtu vztahů
s mezinárodním prvkem. I přes nedostatky právní
úpravy zůstává rozhodčí řízení velice výhodným
způsobem řešení sporů.
Poznámky k textu:
1 Zákon č.216/1994 Sb.
2 S výjimkou sporů z výkonu rozhodnutí či
insolvence.
3 Slovník českého práva, II. díl, Linde, Praha,
2002, s.1257.
4 Růžička, K.: Rozhodčí řízení před rozhodčím
soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, Aleš
Čeněk, s.r.o., Plzeň, 2005, s.138.
5 O možném zavedení dvouinstančního řízení
se stále více diskutuje, např. výroční konference
IBA v Praze 2005.
6 Růžička, K.: „K otázce právní povahy
rozhodčího řízení“, (5) Bulletin advokacie, 2003,
s.36.
7 Ibid, s.37.
8 Usnesení ÚS sp.zn. IV.ÚS 174/02.
9 Růžička, K.: „K otázce právní povahy
rozhodčího řízení“, (5) Bulletin advokacie, 2003,
s.37.
10 Srov. ibid, s.39.
11 Ibid, s.43.
12 Čl.36 LZPS přiznává osobám právo obrátit
se na soud, je možné se domáhat práva také
u jiného orgánu. Podle §2(1) ZRŘ mohou tímto
jiným orgánem být rozhodci.
13 Pecha, R.: „K právní povaze rozhodčích
nálezů“, (5) Bulletin advokacie, 2003, s.42.
14 Donucení povinného ke splnění povinností,
které mu byly uloženy a které nesplnil dobrovolně
ve stanovené lhůtě.
15 Hendrych, D.: Právnický slovník, C.H.Beck,
Praha, 2003, s.1086.
16 Rozehnalová, N., Gonsorčíková, M.: Vybrané
problémy mezinárodního práva soukromého
a procesního – řešení sporů, Masarykova
Univerzita, Brno, 2004, s.75.
17 Kučera, Z., Mezinárodní právo soukromé,
Doplněk, Brno, 2004, s.430.
18 Ibid, s. 431.
19 ZRŘ, §38.
20 Čl.10 Ústavy ČR.
21 Ženevský protokol o doložkách o rozsudím,
Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích
rozhodčích výroků.
22 Nejde o dispozitivní úpravu, zvýraznění
přidáno.
23 Rozehnalová, N.: „Institut zrušení rozhodčího
nálezu v mezinárodním prostředí“, (4) Časopis
pro právní vědu a praxi, s.351.
24 Ibid.
25 Zentes Buch der Zivilprozessordnung,
§1061.
26
Bělohlávek, A. J.: „Výhrada veřejného
pořádku hmotněprávního a procesního ve
vztazích s mezinárodním prvkem“, (11) Právník,
2006, s.1284.
27 Ibid, s.1268.
28 Ibid.
29 Ibid.
30 Bělohlávek, A.: Zákon o rozhodčím řízení
a o výkonu rozhodčích nálezů, C.H.Beck, Praha,
2004, s.295.
31 Bělohlávek, A. J.: „Výhrada veřejného
2006, s.1284.
32 Ibid, s.1285.
33 Ibid, s.1287.
34 Ibid, s.1268.
35 Ibid, s.1288.
36 Rozehnalová, N., Gonsorčíková, M.: Vybrané
problémy mezinárodního práva soukromého
a procesního – řešení sporů, Masarykova Univerzita, Brno, 2004, s.75.
37 Jde o dispozitivní úpravu, zvýraznění
přidáno.
38 Srov. Dobiáš, P.: „Uznání a výkon rozhodčích
nálezů zrušených ve státě původu podle relevantní judikatury zahraničních obecných soudů“,
Právník (3), 2007, s.325.
39 Cour de Cassation: Pabalk v Norsolor,
1984.
2004, s.234.
42 Ibid, s.352.
43 Ibid, s.352.
44 Zentes Buch der Zivilprozessordnung,
§1059(2)(a).
2004, s.234.
2004, s.234.
49 Bělohlávek, A. J.: „Výhrada veřejného
2006, s.1288.
51 Ibid, s.356.
52 Ibid.
53 Ibid, s.352.
54 ZRK, §42(2).
55 ZRK, §41.
56 ZRK, §42.
58 OSŘ, §106.
59 Např. smlouva o úvěru společnosti
Finpomoc, podle které všechny spory budou
rozhodovány s konečnou platností jedním
rozhodcem jmenovaným 1. Moravskou rozhodcovskou společností, je, podle autorky, v rozporu
s dobrými mravy z důvodu nemožnosti ochrany
spotřebitele ze strany státu.
Daniela Ratajová, 4. ročník PF UK
Domov
15
Právní klinika – aneb proč zrovna ÁPéKá?
Kliniku jsem absolvovala dvakrát. Ne že by to dvakrát šlo, stačí jen v polovině nepolevit, znovu si ji
vybrat za nepovinný předmět a nezapomenout, že velice příjemnou činností získáte pět kreditů.
Kdo říká, že je to málo? Blázen!
O co vlastně jde? Právnická fakulta v Olomouci
v rámci svých mnoha činností a projektů zřídila
jako první ve střední Evropě právní kliniky. Jedná
se o interaktivní zapojení studentů do právních
problematik dílčích odvětví. Ačkoli jsou věty
formulovány zbytečně složitě, jejich obsahem
zůstává zábavná činnost směřovaná k tématu,
jež Vás zajímá.
včetně zapojení veřejnosti do procesů, jež by
mohly nějakým způsobem životní prostředí
ovlivnit. Stát pak nese největší odpovědnost
a záruku za prosazování ochrany příznivého
životního prostředí.
Na počátku byla tma. Respektive ve čtvrtém
ročníku jsem měla dojem, že není na škodu
přestat se toulat jen po večírcích, popř. se zahrabávat systematicky do učení, které za Vás stejně
nikdo neudělá a do něhož se kolikrát musíte i
nutit. Chtělo to zpestření. Ne že by fakulta neoplývala pestrostí tváří, naopak, každý den bylo
na co koukat, ale v člověku dřímá jakási touha
po seberealizaci a v určitém momentě přijme
nabídky, jež se mu zdarma nabízejí. Bonbónkem
je fakt, že absolvování kliniky začíná být ve studiu na právnických fakultách trendem. Univerzita
Karlova byla tentokrát až druhou institucí poskytující právní kliniky svým studentům. Brněnští
žáci zatím mohou jen mlsně pomlaskávat, také
to dělají, když poslouchají vyprávění našich klinických absolventů. Právnická fakulta v Olomouci
se stala v tomto oboru vůdcem.
Řešení případů: dostanete se do role advokátního koncipienta, přijímáte lidi z ulice s jejich
právními problémy, vyhledáváte možná řešení
a jejich alternativy, pracujete s rozličnými typy
osob, přičemž vy jste hlavou a motorem daného
případu. Naučíte se ovládat své jednání, budujete si svou profesionální tvář a neztrácíte hlavu.
Konkrétní náplň administrativně-právní kliniky je
zahrnut v mém následujícím výčtu:
nenásilnou uvolněnou formou a šíříte tak ekologické myšlenky. Prima je i hra, protože přenáší
informace jednodušším způsobem a umožňuje
lepší zapamatování.
Shrnutí: zkušenost perfektní, kdo může, ať jí
využije, kdo nemůže, nechť jen tiše závidí!:)
Sandra Götzingerová, 5.ročník PF UP Olomouc
Předmětných zájmových okruhů nyní PF UPOL
zprostředkuje spousta, rozjela snad již 6 klinik
– například lidskoprávní klinika, právní klinika uprchlického a cizineckého práva, administrativně
právní klinika... Já zasvětila svůj zájem právě
té poslední jmenované. Nelitovala jsem a
předpokládám, že tak nikdy neudělám.
Klinika mě posunula o kus dál. Dneska vidím
právo barvitě. Figurují v něm lidé, které právo trápí
a neví si s ním rady. V některých situacích jsme
i jako studenti schopni pomoci lidem, především
lidem z ulice. Není už tento fakt sám o sobě
mrkví, na něž nalákáte osla, čímž nenarážím na
ničí animální sklony. Na jedné straně zde leží
kvalifikovaná právní rada, naštěstí kontrolovaná
supervizorem, na druhé straně postačí Váš interest člověka vyslechnout a jeho problémem se
zabývat. Kliniky v sobě nesou lidskou tvář. Buď
člověk jen kouká do popsaných papírů, nebo se
je snaží pochopit. Zkusit si tu druhou možnost
Vám klinika dá. A já jsem jejím důkazem.
Administrativně právní klinika je podstíněna
ekologickým tónem. Nemusíte se přivazovat k
Temelínu nebo plavat na zimním jarmarku v kádi
demonstrujíce utrpení kapra, abyste v sobě i v
ostatních podpořili ekologické cítění. Ekologie se
dá razit právní cestou. Jelikož žijeme v právním
státě, ke směrování chování lidí potřebujete
právní normu uzákoňující ekologická pravidla,
jež by byli ostatní povinni ctít a dodržovat. A
to buď v obecném pojetí, jako právní principy
a zásady, nebo jako konkrétní práva a povinnosti při výrobě, při vypouštění zplodin, produkci
různorodých znečištění nebo při zacházení s
živými tvory zařazené do složkových zákonů
na ochranu životního prostředí, tj. například do
vodního zákona, zákona o ovzduší, zákona na
ochranu zvířat proti týrání, zákona o odpadech
a jejich ekologické likvidaci, o obalové politice,
Kafe se
smetánkou
Práce se státní správou – administrativní část,
která nepředstavuje papírování, ale seznámení
se správními orgány v ČR, jejich posloupnost, provázanost a odpovědnost, vnímáte
úředníky opět jako pracující lidi, ať již pořádné či
nepořádné. Běda jim, když nesdílí Váš názor.:)
Návštěva nevládních organizací – Duha, Veronika, EPS jsou jen některé z neziskových subjektů,
jež přináší pohled z druhé strany nezávislých
zanícenců o životní prostředí, doprovázíte je v jejich ekologické aktivitě z bezprostřední blízkosti
– batikované oblečení, přírodní materiály, kompost v rohu místnosti, žížaly se derou ven, publikace o BIO, Fair Trade, GMO, výrobky nesoucí
takovou nálepku (ne GMO, ale GMO free) apod.
Státní správa totiž nemusí vždy fungovat podle
vašich představ a příkladně nevládní ekologické
organizace její činnost kontrolují právě zapojováním se do správních procesů o zastavování
zelených ploch – územní plánování, likvidaci
skládek, výstavbě nových továren i spaloven.
Informační projekty s prezentací – v této části
máte možnost výběru vlastního tématu, o
němž vytvoříte informační projekt pro veřejnost.
Pro Vás to znamená zabrousit do zajímavých
oblastí, soustředit co největší množství informací, seznámit se s odborníky v daném tématu a kreativně tyto poznatky zprostředkovat
veřejnosti. Můžu přiznat, že jsme se u toho
hodně nasmáli, umělecky se vybouřili a aspoň
chvilku věřili tomu, že všechno funguje, jak má.
Naším tématem byl trojboj BIO - FAIR-TRADE
– GMO, co byste volili vy? Možné absolvování
exkurz – sama jsem se zúčastnila výletu po ekofarmách, navštívili jsme 3 ekozemědělce v oblasti 50 km od Olomouce, chovatele slepic, koní,
krav, pekaře, kteří nám vysvětlovali podstatu své
práce a snažení, zjišťujete kolik práce, úsilí, boje
a finančních prostředků ekologicky motivovaná
činnost na začátku stojí, která po delším čase
opravdu vyplatí.
Street law projekt – korunovace půlroční práce,
kdy své pocity a znalosti můžete předat žákům
na středních školách, přičemž se nepotýkáte
se zbožně naslouchajícími školáky, ale s osmnáctiletými pokřikujícími výrostky. Tentokrát si
vyzkoušíte něco vytvořit - a to prezentaci vlastního mluveného slova, přednášíte, ale zároveň
se pokoušíte děcka zapojit, podáváte jim učení
Sekce Seminars & conferences letos rozšířila
své aktivity o nový projekt – Kafe se smetánkou. Jedná se o nezávaznou diskuzi studentů s
profesory při kávě (se smetanou, jak jinak…) a
sušenkách. První ze série akcí se uskutečnila 1.
4. 2008 v příjemné atmosféře kanceláře ELSA
Praha. Svou přítomností nás poctili doktor Wintr
z katedry teorie práva a doktor Antoš z katedry
ústavního práva, se kterými jsme si popovídali
o jejich studentských časech, ale také i o těch
pozdějších - učitelských. Díky velkému úspěchu
jsme se rozhodli v našem projektu pokračovat,
a to rovnou v antickém Římě. Tentokrát nám
dělaly společnost další dvě šarmantní osobnosti naší fakulty, profesor Skřejpek s docentem
Bělovským, kteří si s námi dali kafe 14. 4. 2008.
A kdo přijde příště? Nechte se překvapit…
Ľudmila Miškaňová, 1. ročník PF UK
16
Domov
Klamání spotřebitele
náhražkami sýrů
Pracovníci krajských hygienických stanic zaměřili
kontrolní činnost na používání náhražek sýrů při
výrobě pokrmů v zařízeních poskytujících stravovací služby. Národní právní předpis definuje
sýr jako mléčný výrobek vyrobený vysrážením
mléčné bílkoviny z mléka působením syřidla
nebo jiných vhodných koagulačních činidel,
prokysáním a oddělením podílu syrovátky. Sýr
tedy nesmí obsahovat látky přidané za účelem
částečného nebo úplného nahrazení některé
jeho mléčné složky, např. rostlinným tukem.
Nejčastěji z ekonomických důvodů je v některých
výrobcích v různé míře nahrazena mléčná
složka, obvykle tuk, rostlinnou alternativou.
Legislativa toto umožňuje, ale takový výrobek
již nelze označit jako sýr a je nabízen např.
pod názvem „potravinářský výrobek“. Existují
alternativy s rostlinnou složkou pro mozarellu,
eidam, tavené sýry apod., které často svým názvem, grafikou obalu i tvarem připomínají původní
výrobky. Spotřebitel by tedy měl věnovat pozornost údajům na obale, aby měl informaci o tom,
co ve skutečnosti nakupuje.
Používání analogů sýrů není zakázáno ani ve
společném stravování. Podstatné je, aby zákazník byl o použití těchto surovin informován a
nebyl uváděn v omyl. Záměnu sýra deklarovaného na jídelním lístku nebo v nabídce pokrmů
(např. pizza s mozarellou, smažený sýr, špagety
se sýrem) za jiný druh potraviny bez vědomí
spotřebitele lze označit jako porušení evropského
potravinového práva, jehož cílem je, mimo jiné,
zabránit podvodným nebo klamavým praktikám,
falšování potravin a jakýmkoliv jiným praktikám,
které mohou uvádět spotřebitele v omyl. Také
zákon o ochraně spotřebitele zakazuje klamání
spotřebitele, zejména uvádění nepravdivých,
nedoložených, neúplných, nepřesných, nejasných, dvojsmyslných nebo přehnaných údajů
anebo zamlčování údajů o skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či úrovni nákupních
podmínek.
Jak ukázaly výsledky kontrol, používání analogů
(tj. náhražek) sýrů, ať záměrné nebo nevědomé,
při přípravě pokrmů v zařízeních poskytujících
stravovací služby není výjimečná záležitost. Hygienici prověřili celkem 262 provozoven z toho
ve 47 případech, tj. 18%, bylo zjištěno klamání
spotřebitele ve smyslu použití nedeklarované
sýrové náhražky. Uložené sankce dosáhly celkové výše 45.500 Kč. Podobně zaměřené kontroly budou podle Ministerstva pokračovat.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, http://www.
mzcr.cz
Michaela Humlová, PF UK
Bilateral Study Visits:
Uppsala - Praha
Mezi jedny z nejzajímavější akcí pořádaných
skupinami ELSA patří bezpochyby tzv. Bilateral
Study Visits (BSV) – dvoustranné (někdy též
vícestranné) výměnné pobyty členů ELSA, kdy
místní skupina zorganizuje na principu reciprocity návštěvu pro studenty z jiného státu, spojenou s programem zaměřeným na seznámení
zahraničních členů s právní kulturou státu hostující skupiny.
Tento rok uspořádala ELSA Praha takovouto bilaterální výměnu se skupinou ELSA Uppsala. V
první části přijela delegace švédských studentů
do Prahy. Připravena pro ně byla prohlídka
českého Parlamentu, návštěva advokátní
kanceláře Allen & Overy spojená s přednáškou
o českém právním systému, či diskuze s profesorem Tomáškem o evropském právu.
Součástí BSV je kromě akademické části také
kulturní program, zaměřený na seznámení se s
památkami a českou historií. Švédští studenti tak
měli v průběhu čtyř dnů možnost poznat, krom
jiného, historické centrum Prahy a Pražský hrad,
navštívit muzeum Plzeňského pivovaru či shlédnout operu Rusalka.
Druhou část BSV pak tvořila návštěva členů
ELSA Praha v Uppsale. Zde jsme se setkali
s profesorem místní právnické fakulty, který
nám představil některé zvláštnosti švédského
právního systému. Následovala diskuze s právními poradci švédské vlády o státních regulacích
trhu a vztahu švédského a komunitárního práva.
Jeden den byl určen k návštěvě Stockholmu a
kromě prohlídky historického centra jsme absolvovali exkurzi do švédského parlamentu. Zde
nám švédští studenti domluvili setkání se poslancem, který přiblížil politickou situaci v zemi a
nastínil nutnost plánovaných reforem sociálního
systému.
Bilateral Study Visits představují jedinečnou
možnost poznat cizí stát z poněkud netradičního
pohledu - průvodcem není nikdo jiný, než místní studenti práva. Během několika dní máte
možnost poznat nejen kulturní prostředí a
památky, ale především odlišnou právní kulturu
a její instituce. Nepochybným přínosem je také
možnost potkat zahraniční studenty práva a diskutovat s nimi nejen aktuální právní problémy v
evropském kontextu, ale také odlišné přístupy k
právnickému vzdělávání.
Horses
Svět
17
Interview s francouzským „právníkem“
Během února dorazilo pár desítek nových „Erasmáků“. Někteří „staří Erasmáci“ tady však tráví již
druhý semestr. Jedním z těchto vytrvalců je i Habenn Bereket – usměvavý student práv z Francie
- který je neustále obklopen spoustou přátel a který nikdy nechybí na žádné párty! V Olomouci už je
jako doma a rozhodně si to tady užívá.
What was the biggest problem for you when you
arrived in the Czech Republic?
Co pro tebe představovalo největší problém,
když jsi přijel do ČR?
The biggest issue for us, as French who don’t
understand a word of Czech, was to talk with the
ladies at the reception desk in Neredin! Otherwise, we met new people quickly thanks to the
orientation week and we really liked Olomouc so
we didn´t have many problems when we first arrived!
Největším problémem asi pro nás všechny
jakožto Francouze, kteří nerozumějí ani slovo
česky, bylo dorozumět se recepčními na
Neředíně (pozn. red.studentské koleje ). Na
druhou stranu jsme potkali spoustu nových lidí
díky Orientačnímu týdnu a také se nám v Olomouci líbilo, takže jsme vlastně při příjezdu moc
problémů neměli.
Why do you study in the Czech Republic ?
Proč studuješ právě v ČR?
I really wanted to study abroad. My school offered
different destinations: For those who wanted to
study in English there was Leicester (England),
Edinburgh (Scotland) and Olomouc. I figured out
that as we live in France, we can easily go to
the UK, whereas it was a unique opportunity to
discover a country that I might have not seen my
whole life if I was not an Erasmus student there.
Moreover, I talked to friends of mine who had
been here a couple of years ago, and they had
told me only good stuff about Olomouc.
Opravdu jsem chtěl studovat v zahraničí. Má
škola nabízela několik možností: Leicester (Anglie), Edinburgh (Skotsko) a Olomouc pro ty z
nás, kteří chtějí studovat v angličtině. Uvědomil
jsem si, že když žiji ve Francii, je pro mě jednoduché přijet do UK, zatímco na druhé straně se
přede mnou objevila jedinečná příležitost jet do
země, kterou možná neuvidím po celý svůj život,
když tam nepojedu jako Erasmus student. Navíc
jsem mluvil s několika svými přáteli, kteří tu byli
před několika lety a o Olomouci jsem slyšel jen
dobré.
How do Czechs appear to you? Do you consider
them friendly or indifferent?
Jak na tebe působí Češi? Jsou přátelští nebo
spíš lhostejní?
law in France? Are there any special enrollment
exams? Do a lot of French students want to
study law like here in the Czech Republic?
Je obtížné se ve Francii dostat na práva? Máte
nějaké speciální přijímací zkoušky? Chce ve
Francii také hodně studentů studovat práva jako
v ČR?
In France, once you graduated from High
School, you can go to any university, no matter
what your specialisation was. So you don’t have
to take any special enrollment exams. There
are quite a lot of students who are attracted by
studying law. We don‘t have any law studies at
High School so you basically don‘t know what to
expect. What we do know before starting is that
it‘s pretty hard, especially the first two years, and
that if you succeed you can get a good job!
Ve Francii jakmile odmaturuješ, můžeš studovat
Basic information:
Jméno/name and surname: Habenn Bereket
Věk/age: 22
Země/country: France
Obor/field of study: Law
Domovská univerzita/home university: Paris,
France
Typ pobytu/type of stay: Erasmus
Zájmy/hobbies: In Olomouc: drinking beer,
parties, hanging out with my friends, football
In Paris: drinking beer, parties, hanging out
with my friends, basketball,
theatre, movies
jakoukoliv univerzitu, nezáleží na tom, jaká byla
tvá specializace. Takže vlastně žádné přijímací
zkoušky dělat nemusíš. Ve Francii je celkem
dost studentů, kteří se zajímají o studium práva.
Na střední škole se s právem vůbec nesetkáš,
takže v podstatě nevíš, co můžeš očekávat. Co
však před tím než začneme, víme, je to, že studium práv je velmi náročné (hlavně první dva
roky), ale když uspěješ, najdeš si dobrou práci.
What subjects are you studying in the Czech
Republic? Which of them do like the most and
why?
Jaké předměty studuješ v České republice?
Které z nich tě oslovily nejvíc a proč?
Češi jsou velmi zdvořilí. Myslím, že jsme pro
ně zajímaví zejména proto, že mluvíme cizím
jazykem. Mladí lidé jsou velmi přátelští, zatímco starší lidé jsou často lhostejní a ne moc
přátelští.
First semester: Criminal law, Environmental law,
Constitutionnal law, Financial and tax law, Legal
theory. Second semester: Administrative law, International criminal law, Commercial law, Business law, family law and Banking law.
I don‘t want to offend any teacher, so I might better say I loved all of them!!
Seriously, last semester, I really liked Constitutional law (we were debating a lot, so we could
discuss very interesting topics and it makes the
lesson vivid), Environmental law (it was a new
subject for me and it was quite interesting).
Is it difficult to get accepted to some faculty of
Zimní semestr: Trestní právo, Právo životního
I think that Czech people are very respectful.
They are curious about us because we speak
another language.Youngsters are very friendly
whereas older people are indifferent and not
very kind sometimes.
prostředí, Ústavní právo, Finanční právo a Teorii
práva. V tomto semestru : Správní právo, Mezinárodní právo trestní, Obchodní právo, Rodinné
právo, Bankovnictví. Nechci urazit nikoho ze
svých učitelů, takže bych měl raději říct, že se
mi líbily úplně všechny předměty. Nejvíc mě ale
zaujalo Ústavní právo (hodně jsme diskutovali o
zajímavých tématech, což oživovalo hodinu) a
pak také Právo životního prostředí (byl to pro mě
úplně nový předmět a byl celkem zajímavý).
How do you usually spend your free time in Olomouc?
Jak obvykle trávíš svůj volny čas v Olomouci?
Most of the time I spend with my Erasmus
friends. I‘m lucky that I met many nice people
from all over Europe - guys and girls I can talk
to, laugh with and sometimes also argue with.
So we drink beer together, go to parties together
and have fun on the ESN events.
Většinu času trávím se svými přáteli z Erasmu.
Měl jsme opravdu štěstí, protože jsem potkal
spoustu chytrých a úžasných lidí z celé Evropy. Chodíme spolu na pivo, na večírky a akce
pořádané ESN UP Olomouc.
What cities have you visited in the Czech Republic?
Jaká města jsi v ČR už stihl navštívit?
Not many in the Czech Republic - just Praha a
couple of times and Ostrava (only Stodolni street
to tell the truth!).
Navštívil jsem jen Prahu a několikrát Ostravu (
ale jen Stodolní, abych byl upřímný).
Do you like Czech food? Is there anything in particular you find really delicious?
Chutná ti české jídlo? Je zde něco, co ti opravdu
moc chutná?
Well, I’m willing to discover a lot of new stuff but
food is something I‘m very conservative about!
I tried Goulash but I didn‘t like it. But hey, if you
consider beer as food then that is my favourite
Czech meal.
Nebráním se ochutnávání neznámého jídla, ale i
přesto jsem v jídle tak trochu konzervativní. Jednou jsem zkusil Guláš a moc mi nechutnal. Ale
počkej, jestli za jídlo považuješ pivo, pak je to mé
oblíbené jídlo!!
Habenn Bereket, PFUP
18
Svět
Keď sa celá ELSA stretne...
280 delegátov z viac než 32 krajín sveta,
7 dní workshopov, tréningov, rokovaní, ale aj neviazanej zábavy,
18 mesačná príprava a rozpočet približne 120 000 EUR,
to sú základné čísla LIII. International Council Meeting v Lisabone.
Počas prvého týždňa v apríli sa v Lisabone
uskutočnilo 53. (ICM) samozrejme s hojnou
delegáciou ELSA Česká republika. ICMká sa
konajú dvakrát ročne a dalo by sa povedať,
že sú vrcholným podujatím ELSA, keďže sa
ich zúčastňujú zástupcovia väčšiny národných skupín, ktoré tvoria ELSA International.
Úlohou tohto podujatia je jednak zhodnotiť
činnosť ELSA vo všetkých krajinách, inšpirovať sa
od zahraničných kolegov a utužiť vzťahy v rámci
celej siete ELSA, ktorú tvoria lokálne skupiny na
200 fakultách v 35ich krajinách Európy.
Formálne stránky ICM a čo tam ten týždeň
oficiálne robíme?
Po formálnej stránke sú počas ICM tri plenárne
snemy : úvodný, priebežný a záverečný, ktorý
je zo všetkých troch najdôležitejší, pretože sa
na ňom hlasuje o návrhoch a o novej výkonnej
rade ELSA International. Každá národná skupina (čiže krajina) má k dispozícii tri hlasy pokiaľ
splní všetky formálne náležitosti. V pracovných
skupinách má každá národná skupina jeden
hlas a tieto pracovné skupiny v priebehu celého
týždňa pripravujú, menia a najmä odporúčajú
prijať či odmietnuť daný návrh na záverečnom
plenárnom sneme. Neoddeliteľnou súčasťou
programu sú aj tréningy (vo vyjednávaní, získavaní zdrojov, riadenia ľudských zdrojov), či už
vo vnútri jednotlivých pracovných skupín alebo
spoločné pre viacero sekcií.
Neformálne stránky ICM a čo tam tých 7 nocí
robíme?
Po neformálnej stránke sú počas ICM každú
noc párty a po nich vždy nasledujú roomparties (medzi najpopulárnejšie patrí Slavic
roomparty, organizovaná slovanskými národmi,
Nordic roomparty, organizovaná severanmi
a podobne). Niektoré párty majú aj svoju vlastnú
tému, na tomto ICM to bolo napríklad Beaches
and Bitches (tento názov vznikol potom ako na
predchádzajúcom ICM v Taliansku reprezentant
Portugalska propagoval ich podujatie a mimo
iné oznámil „...and there are many beautiful
bitches...“ bola to len chyba výslovnosti beaches
ale od toho momentu sa o inom nerozprávalo).
Ďalším „kultúrnym“ podujatím bol Gala Ball,
na ktorom mohli dámy ukázať posledné trendy
večerných šiat a páni oprášili obleky a niektorí
aj smokingy. Veľmi populárnou je tiež ELSA
Vision Contest, kde sa počas jednej párty národné skupiny prezentujú tancom, spevom alebo
nejakou scénkou. Tento rok víťazstvo patrilo
ELSA Rumunsko, ktorá to poňala najserióznejšie
a priniesla si kroje a ľudovú hudbu.
Dopady ICM na jednotlivé lokálne skupiny,
respektíve aby ste si nemysleli, že sa vás
to netýka!
V priebehu tohto a minulého roka ELSA International zhodnotila, že spolupráca v rámci siete, to
znamená medzi národnými skupinami a medzi
lokálnymi skupinami, je veľmi slabá a treba ju
prehĺbiť. V januári na International Presidents
Meeting v Ohride, Macedónsku začali práce
na dokumente, ktorý stanovuje ciele, ktoré by
mali byť dosiahnuté v roku 2013 (áno aj ELSA
má svoju prvú päťročnicu), a ktorých úlohou je
práve utužiť medzinárodný charakter a spoluprácu celej ELSA Network. Tento dokument,
pozmenený, bol prijatý v Lisabone a medzi
kľúčové body patrí napríklad, že každá lokálna
skupina by mala zorganizovať jednu Bilateral
Study Visit ročne. BSV je vzájomná výmena
dvoch lokálnych skupín ELSA, kedy najprv
10 až 15 študentov z jednej navštívi druhú a
potom naopak. Ďalšou zmenou je, že každá
lokálna skupina by mala okrem BSV urobiť jedno
medzinárodné podujatie. V praxi to znamená, že
v najbližšom období by sa na každej fakulte mala
objaviť či už medzinárodná konferencia, alebo aj
menšie projekty na ktorých bude spolupracovať
jedna skupina z Poľska, jedna z Nemecka, jedna
z Rakúska a jedna z Českej republiky a spoločne
usporiadajú moot court (simulovaný súdny spor)
na nejakú tému ktorá je im všetkým blízka.
Týmto spôsobom by sa malo prekonať lokálne
zmýšľanie a ELSA by sa mala viac zamerať
na medzinárodnú kooperáciu kvôli ktorej bola
v roku 1981 založená.
Ako vravieval môj telocvikár, „pár teplých
slov na záver“
Moje prvé ICM ma naozaj oslovilo. Za najväčší
prínos považujem, že som stretol a spoznal
mladých ľudí z toľkých krajín, ktorí majú spoločný
záujem a spoločné ciele. Je to úžasná príležitosť
vypočuť si odlišné názory na veľmi podobné
témy, keďže ELSA vo všetkých krajinách a na
všetkých fakultách čelí rovnakým nástrahám a
výzvam ako ELSA v Brne, Olomouci, Plzni či
Prahe. ICM ma v mnohých smeroch inšpirovalo
a motivovalo, pretože ako zástupca lokálnej
skupiny som sa mohol zúčastniť niečoho veľkého
a touto cestou by som chcel poďakovať ELSA
Česká republika zato, že mi poskytla možnosť
vycestovať na toto medzinárodné podujatie prvej
triedy.
Jakub Čech, PF UK
Názory
19
Erasmus má neprůhledná pravidla
aneb Proč (ne)uspějete zrovna vy?
Je to taková sázka do loterie. Vyplníte haldu
papírů, trochu potrénujete cizí řeč a nervózně
vezmete za kliku. Za dveřmi už čeká tříčlenná
komise, která rozhodne, jestli smíte rok studovat
na zahraniční univerzitě, nebo zůstanete doma a
pojede někdo jiný. Na to přesvědčit ji máte tak tři
až pět minut. A pak konec, na řadu jde další…
Přijímačky na Erasma zkoušejí každý rok stovky
studentů PF UK. Dostat se na rok „za kopečky“
je velmi cenný řádek do životopisu a navíc
zážitek, na který většina erasmáků do smrti nezapomene. Na příbězích několika z nich vidíme,
že by celému procesu slušela daleko větší
průhlednost a hlavně jasná pravidla. Zjistit, proč
v konkurzu skončíte na desátém, a ne třeba na
šedesátém místě, je totiž pro normálního studenta skoro nadlidský úkol.
Vašek (všechna jména jsou na žádost studentů
změněna) se na konkurz připravoval několik
týdnů. Platil si hodiny konverzace s anglickým
lektorem a četl anglické právnické knihy, aby pohovor zvládl co nejlépe. Před komisí šlo všechno
hladce a Vašek dobře odpověděl i doplňující
odbornou otázku z mezinárodního práva. „Mám
hodně dobrej pocit,“ volal hned domů. Výsledek?
Umístil se až ve čtvrté desítce a dostal úplně jinou univerzitu, než o kterou žádal.
konec. Ale nedivila bych se, kdyby mě kvůli
té chybějící literatuře vyřadili,“ líčila zážitky s
komisí. Petru vyhlásili jako jednoho z nejlepších
studentů a čekal ji rok na prestižní západoevropské univerzitě.
Podobné zážitky nejsou mezi studenty nijak
neobvyklé. Není proto divu, že konkurz na Erasmus má spíše pověst „sportky“, než seriózní
zkoušky, která rozhodne o celém roce lidského
života. Je opravdu nutné, aby mělo tolik studentů
pražských práv pocit ukřivděnosti (je přitom
úplně jedno, zda oprávněný, nebo nikoli)?
Největším problémem je podivná neprůhlednost
rozhodování komise. Zahraniční oddělení
nezveřejňuje žádný seznam kritérií, podle kterých
je student hodnocen, neexistuje ani žádný bodový systém. Prostě jen jednoho krásného dne
najdete na internetu výsledky konkurzu, kde jsou
u jmen studentů jen pořadová čísla a hotovo.
Napsal jsem špatně motivační dopis, nebo jsem
pohořel kvůli podprůměrnému prospěchu? ptají
se ti, co skončili v Erasmu pod čarou. Zapůsobil
víc můj slovní projev, nebo pěkné doporučení,
které mi napsal jeden z profesorů? není pro
změnu jasné studentům, kteří vyhráli a příští rok
zažijí studia mimo republiku.
Doporučení za nic
„Nadala jsem jim ani povinné údaje“
Když potom potkal kamarádku Petru, nestačil se
divit. „Ty jo, já se vůbec nepřipravovala. Dokonce
jsem do přihlášky nenapsala ani přečtenou anglickou literaturu, která je povinná,“ ušklíbla se
studentka, která absolvovala ten samý konkurz.
„Skoro jsem si ani nestihla sednout a už byl
Některé zážitky tuhle nejistotu ještě posilují.
Nejeden student vypráví o tom, že když před
ním členové komise otevřeli složku s jeho papíry, byl si skoro jistý, že ji viděli poprvé. „Proč
jsem se namáhal s motivačním dopisem? Ptali
se mě na otázky, na které v dopise odpovídám.
Je jasné, že ho vůbec nečetli,“ myslí si například
Adam. Sporná je i relevance další povinné
součásti přihlášky na Erasma: doporučující dopis některého z univerzitních kantorů. Nejméně
jeden z profesorů na naší fakultě rozdává
doporučující dopisy, aniž by studenty-žadatele
kdy viděl. „Napište si doporučení sami a pan
profesor vám ho podepíše,“ slyší studenti hodně
absurdní větu od sekretářky jedné z kateder.
Po fakultě kolují pověsti o tom, že velkou výhodou v přijímacím pohovoru je aktivní účast v
některém z fakultních studentských spolků
(ELSA, Všehrd, Common Law Society). Zjistit, že to jsou jen řeči, je snadné. Stačí vzít do
ruky seznam členů těchto spolků a porovnat ho
s výsledky konkurzů. Letos se například do anglické oblasti hlásilo celkem sedm členů ELSA.
Uspěli jenom dva z nich.
Co je tedy špatně? Zahraniční oddělení by mělo
stanovit jasná pravidla, za co a jakým způsobem
jsou studenti u konkurzu hodnoceni. Individuální
ohodnocení každého studenta musí být povinnou součástí výsledkové listiny. Když jdete na
zkoušku, také dopředu víte, z kterých odpovědí
se skládá vaše výsledná známka, popř. kolik
bodů za tu kterou část zkoušky dostanete. Program Erasmus je natolik zásadní krok v životě
každého studenta, že by si stejně jasná pravidla bezesporu zasloužil. Ani profesoři si přeci
nepřejí, aby mohli být osočováni z toho, že v
neprůhledném systému někomu nefér nadržují a
jiného potápějí…
student 4. ročníku PF UK
TaS
Jak pánská WC reprezentují právnickou fakultu?
Na několika dveřích pánských toalet Právnické
fakulty UK v Praze se množí často hanlivé nápisy
a kresby, a to od přízemí až po třetí patro.
Vzhledem k četné návštěvnosti budovy je možná
vhodné zamyslet se nad tím, jak jsou tyto prostory reprezentativní.
Je zřejmé, že právnická fakulta musí realizovat
daleko větší investice v rámci renovace prostor
celé budovy a že za výše uvedený vandalismus
nenese přímou zodpovědnost.
Podal jsem žádost na odstranění výše zmíněných
nápisů. Z podatelny právnické fakulty jsem byl
odkázán do kanceláře tajemníka fakulty. Na mou
žádost z října loňského roku jsem neobdržel
odpověď.
Domnívám se, že relativně malou investicí by se
dosáhlo většího efektu formou kultivovanějšího
prostředí. Otázkou zůstává, jak častou „recidivu“
lze v tomto případě očekávat…?
Pavel Janský
20
Názory
Nesnesitelná lehkost nezávislosti akademické
půdy PF UK
Fungování vysokých škol v České republice
se řídí zákonem o vysokých školách. Podle
§1 tohoto zákona jsou vysoké školy nejvyšším
článkem vzdělávací soustavy, jsou vrcholnými
centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí
činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém,
kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji
společnosti.
Na základě tohoto zákona vysoké školy mimo jiné
uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle
svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou,
výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další
tvůrčí činnost, poskytují další formy vzdělávání
a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí
poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním
vzdělávání. Dále hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při
pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného
porozumění, při utváření občanské společnosti a
přípravě mladých lidí pro život v ní.
Podle §2 odst.10 tohoto zákona je na vysokých
školách nepřípustné zakládat a organizovat
činnost politických stran a politických hnutí.
Preambule Statutu UK se odvolává na univerzitu jakožto společenství, ve kterém jsou zachovávány principy akademických svobod jako
nutný základ existence akademické obce a její
činnosti vědecké i učitelské.
Principy akademického života také deklaruje
Magna Charta Universitatum, dokument evropských univerzit, který byl podepsán 18. září
1988 na univerzitě v Boloni. Tento dokument
uvádí následující základní univerzitní principy:
a) univerzita je autonomní institucí, která
vytváří, prověřuje, zhodnocuje a chrání kulturu
prostřednictvím výzkumu a vzdělávání; výzkum
i vzdělávání musí být morálně a intelektuálně
nezávislé na politické moci a ekonomickém
vlivu,
b) vzdělávání a výzkum jsou na univerzitě
vzájemně neoddělitelně propojeny, aby jejich
vykonávání odpovídalo současnému stavu
vědeckého poznání a potřebám společnosti,
c) svoboda výzkumu a výuky patří k fundamentálním principům univerzitního života a politická moc je povinna tento základní požadavek
plně respektovat; prosta jakékoli intolerance a
připravena k dialogu, je univerzita ideálním prostorem pro učitele, sdělující nabyté poznání všem,
kteří o ně projeví zájem a pro studenty, kteří jsou
připraveni tyto znalosti přijímat,
d) univerzita je rovněž pečovatelkou o evropské
humanistické tradice; bez omezení zeměpisnými,
nebo politickými hranicemi usiluje o poznání
pravdy a o vytváření podmínek pro vzájemné
poznávání a ovlivňování kultur.
Posuďte sami, zda agitační nástěnka u Katedry ústavního práva je v souladu s principem
nezávislosti akademické půdy.
Be
Olomoucký majáles 2008
Květen není jen oslavou lásky, ale také studentských radostí, nejrůznějšího veselí a Majáles
je snad nejlepší způsob, jak si užít všechno na
jednom místě. V Olomouci se staly studentské
oslavy již tradicí, hýřící spontánností, uvolněností
a nechybí jim ani kapka recese. Ty letošní se
budou konat od 28.4. dubna do 6. května 2008
a budou - stejně jako v loňském roce - úplně zadarmo !
Oslavy budou probíhat ve více paralelních programech, pořádaných jako akce nekomerčního
charakteru. Stávající program se povedlo sestavit pořádajícímu spolku Studentské unii UPOL
o.s. ve spolupráci s ostatními studentskými organizacemi, spolky, divadly a kluby fungujícími
při Universitě Palackého v Olomouci a především
za nemalé podpory sponzorů, reklamních a
mediálních partnerů, Statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje.
Hlavním dnem majálesových oslav bude úterý
6.května, které bude ukončením předcházejícího
týdne plného studentských aktivit a dovedností.
Příznivci majálesu se mohou těšit na vystoupení
hudebních skupin Atomic Hot Rod a Mekyband
na Horním náměstí mezi 12 a 16 hodinou, kde je
mimo hudební produkce čeká každoroční průvod
majálesových masek a alegorických vozů jehož
trasa povede z Tereziánské Zbrojnice na Horní
náměstí. Ten bude pro letos situován do určitých
žánrových a tématických skupin. V cílovém
místě bude zvolen král majálesu, jako nejlepší
maska z vybrané nejlepší majálesové družiny.
Ten převezme kralování pro další „majálesový
rok“ od krále stávajícího, kterým je stále ještě
STAG (studentský informační systém).
Poté se okolo 16 hod. program přesune na
Lazeckou dráhu za baseballovým hřištěm, kde
bude k dispozici kompletně připravený areál
na travnaté ploše vybavený pódiem a velkokapacitními párty stany, který propůjčí organizátor
Beerfestu v Olomouci. Zde se představí hudební
skupiny Bowave, Airfair a celý program završí
skupina Mig 21.
Všichni jsou srdečně zváni využít možnost bezplatných vstupů na bohatý program majálesového veselí – více na www.ceskymajales.cz.
Michaela Janebová,
Studentská unie UPOL, o.s.
Advokátní kanceláře
21
Kines case study challenge
ELSA Praha a advokátní kancelář /kines/, specializující se na oblast technologií, médií a
telekomunikace, představily zajímavý projekt, díky němuž mohou studenti obohatit své praktické
zkušenosti s právem.
„Case study challenge“ je simulace jednání s
klientem. Byli jsme rozděleni do dvou skupin,
kdy každý tým představoval fiktivní advokátní
kancelář. Poté, co nám „klient“ v angličtině
prezentoval své požadavky (v tomto případě
šlo vstup zahraniční společnosti na český trh
– distribuce fiktivního mp4 produktu), obě „advokátní kanceláře“ měly cca dvě a půl hodiny
na zpracování případu: trénink týmové práce,
zohlednění všech požadavků a dotazů klienta,
řešení nových a nových souvisejících problémů
i časový tlak – zkrátka vše, co k práci advokáta
patří. Všichni z /kines/ byli velmi vstřícní a neustále poblíž, připraveni zodpovídat naše otázky.
Na závěr obě skupiny prezentovaly výsledek své
práce „klientovi“ s cílem přesvědčit ho, že právě
jejich právní služby jsou ty nejlepší! Síly byly velmi vyrovnané, ale lepší tým byl nakonec vybrán
a odměněn (Apple iPod-shuffle pro každého
člena vítězného týmu). V příjemném prostředí
kanceláře jsme pak ještě přes hodinu diskutovali
další detaily případu i nejrůznější postřehy ze
studentského a pracovního života.
Za ELSA Praha ještě zbývá dodat, že doufáme
v úspěšné vytvoření tradice a že Vás na podzim
budeme moci pozvat na další „case study challenge“!
Simona Adamčová
V Praze proběhl mezinárodní debatní turnaj Allen & Overy
Praha již sedmým rokem hostila prestižní mezinárodní debatní turnaj s názvem Allen & Overy Prague
Debate Tournament 2008. Na tomto turnaji se střetli debatéři z řad vysokoškolských studentů, a to
z 11 Evropských zemí. Debatní turnaj proběhl během prvního dubnového víkendu (4. – 6. dubna)
v prostorách právnické fakulty Univerzity Karlovy. Letošního ročníku se účastnili například finalista
Mistrovství světa v debatování 2007 a nejlepší řečník Mistrovství Evropy 2006 Will Jones, student
oxfordské univerzity, nebo Leela Koening držitelka titulu nejlepšího řečníka Mistrovství Evropy 2007.
Mezinárodního turnaje, jehož oficiálním jazykem
je angličtina, se kromě řečníků z 11 zemí
světa zúčastnili i jedni z nejlepších evropských
rozhodčích. Hlavním rozhodčím byl Jens Fischer,
který měl stejnou funkci i na Mistrovství Evropy
v debatování v roce 2006. Jens studoval právo a
politologii na Berlínské univerzitě a v současnosti
pracuje v konzultantské spolčenosti.
„Tento turnaj pořádá náš debatní klub již sedmý
rok, ale poprvé se nám stalo, že během prvních
14 dnů registrace na turnaj byla kapacita turnaje
plně obsazena. Letos se bude turnaje účastnit
celkem 40 dvoučlenných týmů, což je téměř
dvojnásobný počet než v letech předešlých,“
uvedl Branislav Fečko, hlavní organizátor a
místopředseda Debatního klubu studentů a
přátel Univerzity Karlovy. „Letošní zájem nás
velice těší a můžeme z něj vyčíst
i rostoucí
prestiž našeho turnaje.“
V pěti základních kolech, která probíhala během
pátku a soboty, bylo vybráno 8 semifinálových
týmů, které se v sobotu v podvečer utkaly o postup do finále. Finálová debata se uskutečnila v
neděli 6. 4. 2008 v prostorách refektáře Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí.
Kromě soutěže týmů probíhalo i hodnocení individuálních mluvčích. V průběhu závěrečné
ceremonie bylo vyhlášeno 10 nejlepších individuálních řečníků turnaje, z nichž nejlepším byl
Will Jones, ale i celkový vítěz sedmého Allen &
Overy debatního turnaje v České republice, a
to tým Anarchy in Drenthe - Will Jones a Leela
Koenig.
Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která pro
pořádání turnaje poskytla prostory.
„Právnická fakulta podporuje aktivity Debatního klubu studentů a přátel Univerzity Karlovy
dlouhodobě, o čemž svědčí i to, že se i sedmý
ročník koná v prostorách naší fakulty,“ uvedl profesor JUDr. Aleš Gerloch, CSc. děkan Právnické
fakulty Univerzity Karlovy a dodal: „Debatování
podporujeme, protože u studentů rozvíjí schopnost kritického myšlení, dobré a pohotové
reakce i logickou argumentaci. Tyto schopnosti
by si neměli rozvíjet všichni vysokoškoláci, kteří
chtějí být připraveni na reálný život, zvláště pak
studenti práv, kteří se bez těchto schopností ve
svém dalším životě rozhodně neobejdou.“
Hana Andrášová, DKUK
Turnaj již tradičně pořádal Debatní klub studentů
a přátel Univerzity Karlovy za finanční podpory
právnické kanceláře Allen & Overy a podpory
22
Legislativa
DEN S INSOLVENČNÍM ZÁKONEM
Návštěva Poradny při finanční tísni,o.p.s. Americká 22, Praha 2 a Krajského soudu v Praze,
nám. Kinských 5, Praha 5.
Klienti se na poradnu nejčastěji s dotazy, které
se týkají:
a)
oddlužení (klienti se dotazují, co
oddlužení znamená, jak o oddlužení požádat,
jaké podmínky musí splňovat a jak probíhá
samotné oddlužení)
b)
exekuce (obrací se na nás klienti,
vůči kterým probíhá exekuce, ptají se, co mohou
udělat, aby na ně neměla exekuce takový dopad)
c)
nesplácení jejich závazků (klienti
žádají o pomoc či radu, jak postupovat v případě
jejich platební neschopnosti)
d)
konsolidace dluhů (nezanedbatelná
část našich klientů se na nás obrací, zda je
možné shrnout všechny své závazky do jednoho
a splácet pouze jednu splátku, resp. vzít si úvěr,
kterým by doplatili své stávající dluhy a splácet
pouze jednu splátku; i když by to pro značnou
část našich klientů bylo řešení, nemůžeme
klienta odkazovat na konkrétního poskytovatele,
můžeme pouze obecně sdělit, že tato možnost
existuje a že ji nabízejí banky a různé úvěrové
společnosti)
Typický příběh klienta poradny
Klient si vzal úvěr, jenž roky splácel bez potíží.
Úvěr však zcela nedoplatil, neboť zbývající
dluh ve výši něco málo stokorun považoval za
nevýznamný. Na výzvy věřitele k doplacení
úvěru proto nereagoval, doporučenou poštu
nepřebíral, říkal si, že o nic nejde. Záhy však
přišl rána v podobě exekučního příkazu na jeho
majetek. Dluh ve výši stokorun narostl o náklady
soudního vymáhání a náklady exekuce na částku
20 000 Kč. Klient zjistil, že mu exekutor obstavil
mzdu a bankovní účet. Klient je tedy prakticky
bez příjmu a najednou nemůže splácet ostatní
úvěry, které doposud splácel řádně – hrozí, že
KS Ústí nad
Labem
KS České
Budějovice
KS Ostrava
KS Brno
celkem
V období od 2.1.2008 do 22.2.2008 se na poradnu obrátilo 326 klientů.
statistika k 25. 2. 2008
KS Hradec
Králové
3) Pomoc finančně-analytická
- nezávislý náhled na stav financí klienta;
- nezávislé posouzení schopnosti klienta
splácet dluhy;
- nezávislé posouzení vhodnosti záměru
klienta zadlužit se.
VÝSTUPY Z INSOLVENČNÍHO REJSTŘÍKU
STATISTIKA – ODDLUŽENÍ
KS Praha
2) Pomoc zprostředkovatelská
- podpora klienta v jeho snaze řešit svou situaci v úzké spolupráci s věřitelem;
- asistence při písemném styku klienta se
soudy a soudními exekutory.
ODDLUŽENÍ – OTÁZKY A ODPOVĚDI
cení závazků.
Naplňuje-li
dlužník-nepodnikatel
podmínky
úpadku nebo hrozícího úpadku a je schopen
svým věřitelům jednorázově nebo ve splátkách
po dobu 5 let uhradit alespoň 30 % jejich
pohledávek, může svoji situaci řešit oddlužením.
Možnost oddlužit se poskytuje dlužníkovi druhou
šanci tak, že po uhrazení 30 % závazků (příp.
méně, pokud věřitelé souhlasí) je dlužník os-
KS Plzeň
1) Pomoc právní
- objasnění právních souvislostí situace, v níž
se klient Poradny nachází;
- asistence při písemném styku se soudy,
soudními exekutory;
- konzultace
vhodnosti
oddlužení
dle
insolvenčního zákona;
- asistence při kompletaci formuláře na
oddlužení a související dokumentace;
- nejedná se o poskytování advokátních
služeb.
i tito věřitelé od úvěrových smluv odstoupí a
budou požadovat okamžité doplacení úvěru,
popř. jejich doplacení budou vymáhat soudně
a exekučně. Klient se tak díky jednomu nedoplacenému úvěru ocitl v situaci, kdy mu hrozí
několikanásobná exekuce majetku ze strany
všech jeho věřitelů.
MS Praha
Základní formy pomoci
zahájených ins. řízení
80
34
26
62
114
42
149
107
614
návrhy na oddlužení
20
24
7
48
82
27
102
39
349
povolená oddlužení
5
4
1
5
21
0
13
2
51
rozhodnutí o úpadku
6
1
7
26
0
19
2
61
odmítnuté ins. návrhy
20
2
8
12
18
12
44
37
153
zamítnuté ins. návrhy
2
0
0
0
0
0
1
2
5
prohlášené konkursy
1
0
0
5
7
0
5
0
18
počet
přihlášených
pohledávek
19
13
4
16
36
9
34
18
149
1)
Kdy a proč by se měl dlužník - nepodnikatel rozhodnout pro oddlužení?
Institut oddlužení je určen pro dlužníky-nepodnikatele, přičemž typickým dlužníkem, pro něhož
je oddlužení určeno, je dlužník-spotřebitel. Jedná se o dlužníka, jehož spotřební výdaje a příjmy
nejsou vyrovnané a který není schopen splácet
své závazky přijaté za účelem pořízení zejména
spotřebního zboží, ale i nemovitého majetku, dovolené, telefonu, televize atd.
V případě, že dlužník-nepodnikatel není schopen své závazky splácet a nerozhodne se
včas pro oddlužení, mohou věřitelé vymáhat
své pohledávky způsoby, jejichž důsledky
pro dlužníka budou často velice dramatické.
Dlužníkovi může být exekuován veškerý jeho majetek nad rámec věcí, které nezbytně potřebuje k
uspokojování potřeb svých a své rodiny. Exekucí
může být postižen i byt příp. dům dlužníka, a to
bez náhrady! Exekucí mohou být dále postiženy
veškeré příjmy (včetně např. důchodu nebo
stipendia) dlužníka po odečtení základní stanovené částky. Výsledkem pak může být dlužník
bez majetku „odsouzený“ k celoživotnímu splá-
vobozen od placení zbytku závazků. Nesmí se
však jednat o nepoctivého dlužníka.
2)
Jakým způsobem může dlužník-nepodnikatel podat návrh na povolení oddlužení?
Návrh na povolení oddlužení může podat každý
dlužník-nepodnikatel, který je v úpadku nebo v
úpadku hrozícím a zároveň je schopen svým
věřitelům splatit jednorázově (zpeněžením
svého majetku) nebo ve splátkách (srážkami
ze mzdy) alespoň 30 % jejich pohledávek.
Návrh na povolení oddlužení musí podat dlužník
spolu s insolvenčním návrhem nebo, podal-li
insolvenční návrh věřitel, do 30 dnů od doručení
insolvenčního návrhu dlužníkovi. Insolvenční
návrh i návrh na oddlužení je nutné podat na
předepsaném formuláři.
3)
Jakým
způsobem
lze
provést
oddlužení?
Oddlužení lze provést buď zpeněžením majetkové podstaty a tedy jednorázovým vyrovnáním
s věřiteli, nebo plněním splátkového kalendáře
z příjmů dlužníka po dobu 5 let. Za dlužníka se
mohou zavázat při povolení oddlužení třetí osoby jako spoludlužníci nebo ručitelé. O způsobu
oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé, nedohodnou-li se, rozhoduje soud. Zajištění věřitelé
nejsou oddlužením dotčeni, tedy se budou
uspokojovat z majetku, kterým byly jejich
pohledávky zajištěny (zástava apod.).
4)
Rozhoduje se i v oddlužení o úpadku?
Vzhledem k tomu, že podmínkou pro schválení
oddlužení je naplnění podmínek úpadku nebo
hrozícího úpadku dlužníka, vydá soud, jsou-li
tyto podmínky splněny, před rozhodnutím o pov-
Legislativa
olení oddlužení nebo současně s ním rozhodnutí
o úpadku. V tomto rozhodnutí kromě jiného soud
ustanoví insolvenčního správce.
5)
Kdo je insolvenční správce a jaká je
jeho role při oddlužení?
Insolvenční správce je kvalifikovaná osoba ustanovená insolvenčním soudem do své funkce
nejpozději v rozhodnutí o úpadku. V procesu
oddlužení insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu (v případě oddlužení zpeněžením
majetkové podstaty) nebo dohlíží na plnění
splátkového kalendáře dlužníkem (v případě
oddlužení plněním splátkového kalendáře).
6)
Jak probíhá oddlužení zpeněžením
majetkové podstaty?
V případě zpeněžení majetkové podstaty dojde
k prodeji veškerého majetku dlužníka, který
nezbytně nepotřebuje k uspokojování hmotných
potřeb svých a své rodiny (např. kromě oděvů,
zdravotních potřeb, hotovosti do 1.000,- Kč atd.).
Dlužníkův majetek kromě běžných movitých
a nemovitých věcí je i např. účet stavebního
spoření, účet investičního pojištění, podílový list,
akcie, podíl ve společnosti či družstvu atd. Část
závazků dlužníka může hradit spoludlužník.
7)
Jak probíhá oddlužení plněním splátkového kalendáře?
V případě oddlužení plněním splátkového
kalendáře hradí dlužník věřiteli po dobu 5 let
měsíčně ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí
uspokojeny přednostní pohledávky. Dlužník po
dobu plnění oddlužení sám disponuje se svými
příjmy, se kterými však musí naložit pouze
způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení
oddlužení, tzn. že je v určené výši musí vydat
dobrovolně svým věřitelům. Dlužníkův majetek
tedy nebude postižen, dlužník však musí po dobu
5 let vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost
a usilovat o maximální uspokojení věřitelů.
8)
Co se stane, pokud dlužník nebude
plnit schválené oddlužení?
Insolvenční soud může zrušit již schválené
oddlužení, jestliže dlužník neplní podstatné povinnosti schváleného způsobu oddlužení nebo
jestliže se ukáže, že podstatnou část svých
závazků nebude schopen splnit. Důvodem
pro zrušení oddlužení může být i to, že dlužník
po schválení oddlužení zaviní vznik dalších
závazků, které nehradí. V případě zrušení schváleného oddlužení dojde k prohlášení konkurzu
na majetek dlužníka.
9)
Jak dlužník dosáhne osvobození od
zbytku dluhů?
Pokud dlužník řádně a včas splní podmínky schváleného oddlužení, osvobodí ho soud na základě
jeho návrhu od zůstatku nesplacených závazků,
které byly přihlášeny do oddlužení, ale také od
závazků, které do oddlužení přihlášeny nebyly,
přestože přihlášeny být mohly. Toto zproštění se
však netýká „nových“ závazků dlužníka vzniklých
po schválení oddlužení. Osvobození od placení
závazků však může soud dlužníkovi odejmout
v případě, že do 3 let od přiznání osvobození
vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k
přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka nebo že dlužník poskytl
zvláštní výhody některým věřitelům.
ČASTÁ POCHYBENÍ PŘI
INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ
ZAHAJOVÁNÍ
1)
Návrh, kterým se zahajuje insolvenční
řízení (insolvenční návrh nebo návrh na povolení oddlužení spojený s insolvenčním návrhem) není opatřen úředně ověřeným podpisem
nebo zaručeným elektronickým podpisem. V
těchto případech není řízení vůbec zahájeno a
informace o takových návrzích by neměly být
zapsány do insolvenčního rejstříku. Pokud není
návrh podepsán požadovaným způsobem, soud
k němu nemůže přihlížet.
2)
Návrh není zaslán věcně a místně
příslušnému soudu. Řízení se zahajuje podáním
insolvenčního návrhu (popř. návrhu na povolení
oddlužení spojeného s insolvenčním návrhem)
věcně příslušnému soudu, což je krajský soud.
Návrh je třeba zaslat krajskému soudu, v jehož
obvodě je tzv. obecný soud dlužníka (v zásadě
jde o soud, v jehož obvodu má dlužník své
23
Častým opomenutím je rovněž nerespektování
zákonného požadavku, aby předložené seznamy
byly dlužníkem podepsány a aby v nich bylo
výslovně uvedeno, že jsou správné a úplné.
5)
Návrh na povolení oddlužení není
podán na předepsaném formuláři. Insolvenční
zákon předepisuje pro některá podání povinnou formulářovou formu, jedním z těchto
obligatorně formulářových podání je i návrh na
povolení oddlužení. Formulář návrhu na povolení
oddlužení lze v elektronické podobě získat na
adrese www.insolvencnizakon.cz nebo na www.
justice.cz, popř. prostřednictvím insolvenčního
rejstříku.
6)
Z návrhu na povolení oddlužení
není zřejmé, zda je podáván zároveň jako
insolvenční návrh nebo zda je podáván po
podání insolvenčního návrhu věřitele. Ve
formuláři návrhu na povolení oddlužení je třeba
vyznačit, zda jde zároveň o insolvenční návrh
(kolonka 21 formuláře) nebo zda jde o návrh
podávaný po podání insolvenčního návrhu
věřitelem (kolonka 22). Pokud je návrh na povolení oddlužení podáván zároveň jako insolvenční
návrh, je třeba nezapomenout uvést rozhodující
skutečnosti osvědčující dlužníkův úpadek nebo
hrozící úpadek a návrh doložit potřebnými listinami.
NEJVĚTŠÍ OMYLY DLUŽNÍKŮ – DLE PORADNY
bydliště nebo sídlo). Insolvenční řízení není nikdy vedeno u okresního soudu, rovněž tak není
vedeno u ministerstva spravedlnosti.
3)
Insolvenční návrh je nesrozumitelný
nebo neurčitý do té míry, že pro tyto nedostatky
nelze pokračovat v řízení. V návrhu nejsou
uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují
úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Je proto
například nepostačující pouhé obecné tvrzení,
že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky
po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že
tyto závazky není schopen plnit – návrh musí obsahovat konkrétní tvrzení odůvodňující závěr o
úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku.
Rozhodující skutečnosti dokládající dlužníkův
úpadek (hrozící úpadek) je třeba vylíčit zcela
jasně a konkrétně tak, aby si soud mohl udělat
ucelenou představu o dlužníkově finanční situaci; zároveň je třeba návrh doložit listinami, které
úpadek nebo hrozící úpadek dokládají.
4)
K dlužnickému insolvenčnímu návrhu
nebo k návrhu na povolení oddlužení nejsou
připojeny povinné přílohy nebo jsou tyto přílohy
neúplné. Tak například v seznamu závazků
nejsou označeni věřitelé dlužníka, kteří jsou
osobami dlužníkovi blízkými, nebo v seznamu
majetku, který je přikládán k návrhu na povolení
oddlužení, nejsou obsaženy údaje o pořizovací
ceně majetku nebo znalecké ocenění obvyklé
ceny nemovitostí, nebo k návrhu na povolení
oddlužení není přiložen výpis z rejstříku trestů.
Největším omylem klientů Poradny je, když si
myslí, že proces oddlužení je jednoduchou formalitou. V zásadě lze shrnout, že většina klientů
poradny je přesvědčena, že:
a)
postačuje pouze vyplnit příslušný
formulář a odeslat jej na soud, přičemž soud
následně oddlužení automaticky povolí. Dlužníci
mají zcela nedostačující povědomí o tom, jaké
podmínky musí splňovat, jak mají vyplnit návrh
k soudu, jaké mají k návrhu přiložit dokumenty,
aby řízení o oddlužení proběhlo úspěšně.
b)
nemusejí mít ucelený přehled o svých
dluzích. Netuší, že základním předpokladem pro
podání návrhu na oddlužení je, aby měl dlužník
o svých závazcích přesný přehled.
c)
insolvenční řízení je zdarma. Zcela
neznámá je pro ně skutečnost, že soud může
(a z praxe vyplývá, že tak činí) požadovat po
dlužníkovi zaplacení zálohy, která může dosáhnout výše až 50 000,- Kč. Tuto skutečnost se
dlužník dozvídá až od Poradny a zásadním
způsobem ovlivňuje jeho rozhodnutí o oddlužení
požádat či nikoli.
Zpracoval David Petr, PF UK, zdroj: www.justice.cz
Časopis PrímaLEX vychází na akademické půdě Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty Západočeské univerzity
v Plzni, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vydává jej
asociace studentů práva ELSA Česká republika, Nám. Curieových 7, 116 40 Praha 1, kancelář č. 32, IČ: 00553751, DIČ: CZ005537,
e-mail: [email protected], web: www.elsa.cz, tel.: 221 005 240, registrace Ministerstva kultury ČR č. 8151 ISSN 1212-494X, sazba a tisk
Tiskárna Ing. Fabián v Praze, náklad 2.500 výtisků.

Eskalátor na PF UK 2008

Transkript

Podobné dokumenty

31.3.2009, Brno - ELSA Česká republika

Studijní výměnný pobyt ELSA Brno

Význam drahokamů v hermetismu

Manuál

Elektronické číslo Areportu 7/2005 ve formátu PDF

Přírodní laboratoř krásy

Technická dokumentace