řešitel: Ing. Jan MATIČKA, [email protected] obor: Architektura
Transkript
VĚTREM HNANÝ DÉŠŤ & VĚTRANÉ DVOUPLÁŠŤOVÉ FASÁDY SE SKLÁDANÝM VNĚJŠÍM PLÁŠTĚM řešitel: Ing. Jan MATIČKA, [email protected] obor: Architektura, stavitelství a technologie (AST) školitel: Doc. Ing. Zdeněk KUTNAR, CSc. Anotace Větrané dvouplášťové fasády se skládaným vnějším pláštěm jsou z hlediska ochrany před vodou považované za nejvhodnější konstrukční typ v oblastech s pravidelnými srážkami [1]. Praxe však ukazuje, že u dvouplášťové konstrukce se skládaným vnějším pláštěm je třeba se zabývat pronikáním vody do vlastní skladby fasády a rizikem ohrožení jejích jednotlivých vrstev. Dosud není popsané, kolik vody pronikne skládaným pláštěm na první následující vrstvu v závislosti na jeho parametrech (šířka a hloubka spár, tl. vzduchové vrstvy), tedy proti jakému hydrofyzikálnímu namáhání je třeba konstrukci chránit. Stávající normové zkušební metodiky pro simulaci větrem hnaného deště užívané s cílem prokázat těsnost určitých typů svislé obvodové konstrukce (prosklené fasády, prefabrikované fasádní systémy, okna) proti pronikání vody do interiéru nejsou pro stanovení penetrace vnějšího pláště srážkovou vodou vhodné. Základní rozdělení svislých obvodových konstrukcí dle působení při větrem hnaném dešti Příklad defektu vlivem zatékání spárami skládaného vnějšího pláště Archiv Hl. m. Prahy [15] 1) Pohled na vnější skládaný plášť dvanáctipodlažní stavby archivu. Plášť je tvořen kombinací desek z mrákotínské žuly různých povrchových úprav a ze skla. Legenda k obr. 1: 1) skládaný vnější plášť 2) podpora vnějšího pláště 3) větraná vzduchová vrstva 4) tepelná izolace 5) vnitřní plášť Obr. 1: Typická skladba dvouplášťové větrané svislé Schéma 1: Základní rozdělení stěnových obvodových obvodové konstrukce se skládaným vnějším pláštěm konstrukcí dle působení při větrem hnaném dešti dle (zdroj obr. [2]) [3]. 2-plášťové typy jsou ve schématu orámovány. 2) Detailní obkladu v místě napojení skleněného a kamenného prvku. Základní rozměr desek je 900 x 900 mm, vodorovné spáry 10mm, svislé spáry 3 mm. Fasáda se skládaným vnějším pláštěm se obvykle koncipuje z více vrstev se specifickou funkcí, viz obr. 1. Z pohledu chování dvouplášťové větrané fasády při větrem hnaném dešti se rozlišují 2 konstrukční typy v závislosti na provedení vnějšího skládaného pláště: větrané (vented, ventilated) a tlakově vyrovnané (pressure moderated), viz schéma 1. U větraného konstrukčního typu se s pronikáním vody spárami vnějšího skládaného pláště uvažuje, nejsou-li spáry konstrukčně těsněny např. tvarováním nebo tmelením dle [5]. 3) Termogram vnitřního povrchu obvodové stěny v jednom z podlaží. U tlakově vyrovnaných konstrukčních typů se předpokládá významné omezení pronikání větrem hnaného deště spárami obkladu. Pro správné fungování vyžadují těsný vnitřní plášť a dodržení geometrických zásad tvarování spár mezi prvky skládaného vnějšího pláště. U staveništně prováděných fasád je to však považováno zároveň za jejich riziko [4]. Nejsou-li uvedené podmínky dodrženy, nedochází k vyrovnání tlaků mezi větranou vzduchovou vrstvou a vnějším prostředím a tím nedochází k omezení pronikání vody spárami obkladu. Prokazuje lokální pokles vnitřní povrchové teploty. Na jeho základě bylo přistoupeno k sondáži do konstrukce. Historie stanovení srážkového úhrnu větrem hnaného deště na svislou plochu výpočtem Větrem hnaný déšť je definován jako srážkový úhrn na svislé ploše. Lze určit měřením, výpočetně na základě empiricky vyvozených vztahů a nebo počítačovou numerickou analýzou (CFD simulace). První empirický vztah (1) stanovil v roce 1955 Hoppestad [7]. Na základě měření stanovil koeficient větrem hnaného deště κ převádějící horizontální srážkový úhrn Rh na vertikální Rwdr v závislosti na rychlosti větru U. (1) V roce 1965 zpřesnil vztah (1) Lacy [8] na základě analýzy prostorového rozdělení dešťových kapek v závislosti na jejich velikosti, resp. rychlosti, viz vztah (2). (2) Dosud poslední úpravu původního vztahu provedl v roce 2005 Straube a Burnet Obr. 2: Zóny pro stanovení koeficientu [9]. Ve vztahu byl zohledněn vliv odklonu vertikální plochy od směru větru (úhel RDF dle geometrie objektu dle [9] (zdroj θ) a vliv tvaru budovy na proudění větru kolem jejích povrchů, viz vztah (3) a obr. [6]) obr. 2. (3) 4) Sonda za zavěšený obklad. Příčinou poklesu vnitřní povrchové teploty obvodové konstrukce byla destabilizace desek tepelné izolace z minerálních vláken od podkladu a její nasycení vodou. 5) Pohled do sondy za zavěšený obklad. Vlivem zatékání spárami mezi obkladem izolant pohlcoval vodu, zbortil se a přiklonil k zadní straně obkladu. Tím dále zvyšoval přísun vody do dutiny. Přehled zkušebních metod simulujících větrem hnaný déšť Obr. 6: Princip zkoušky dle EN 15601 [13] Existují metodiky simulace větrem hnaného deště na systémy prosklených fasád a výplní otvorů [10-12], viz obr. 3-5. Množství rozstřikované vody a rychlosti větru jsou však u těchto metod až o několik řádů nad hodnotami při obvyklých meteorologických jevech. Obr. 3: Princip zkoušky dle AAMA 501-1 [10] (zdroj obr. [14]) Reference Obr. 4: Princip zkoušky dle EN 12155 [11] (zdroj obr. [14]) Obr. 5: Princip zkoušky dle EN 13050 [12] (zdroj obr.: [14]) Z tohoto pohledu věrnější simulaci větrem hnaného deště představuje metodika dle [13], viz obr. 6, určená pro testování střešních skládaných krytin malých formátů. [1] Lstiburek, J., „Water-Managed Wall Systems“, 2003, [2] www.granitech.com, [3] Smegal, J., „Drainage and drying of small gaps“, 2006, [4] Straube, J.F., „Pressure moderation and rain control“, 2001, [5] ČSN 73 3251 (2012) Navrhování konstrukcí z kamene, [6] www.buildingscience.com, [7] Hoppestad, S., „Slagregn i Norge“, 1955, [8] Lacy, R.E., „Driving-Rain Maps and the Onslaught of Rain on Buildings“, [9] Straube J., Burnett E., „Building Science for Building Enclosures“, [10] AAMA 501-1 (2005) Standard Test Method for Water Penetration of Windows, Curtain Walls and Doors Using Dynamic Pressure “, [11] EN 12155 (2000) Curtain walling - Watertightness - Laboratory test under static pressure, [12] EN 13050 (2011) Curtain Walling - Watertightness - Laboratory test under dynamic condition of air pressure and water spray, [13] EN 15601 (2006) Hygrothermal performance of buildings - Resistance to wind-driven rain of roof coverings with discontinuously laid small elements - Test method, [14] www.fti-europe.com, [15] Zwiener, V. “Problematika skládané větrané fasády“, 2009
Podobné dokumenty
„ Míra požadavku na ochranu vnitřního prostředí a konstrukce
na fasádu nedopadají větrem hnané srážky ani na ni není přiváděna voda z jiných konstrukcí. Může docházet k namáhání kondenzátem na povrchu konstrukce. Jedná se především o nízké fasády kryté jinou...
katalogový list
a parametry podkladu této vrstvy (druh materiálu, zhutnění atd.) je nutné navrhnout na základě statického výpočtu.
Mezní odchylka povrchu ochranné betonové mazaniny s ohledem na navazující pokládku...
DEKFLOOR 05_01_2014.indd
doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle ČSN 73 0540-2 je obvykle vhodná pro větší kompaktnější budovy (např. bytové domy a administrativní
budovy), horní hranice tloušťk...
Dřevostavby
Obvodové stěny - rámové dřevostavby
Nosná obvodová stěna je tvořena nosnou dřevěnou rámovou konstrukcí. Nosné sloupky stěny jsou
z hranolků 60/120 nebo 60/160 umístěných v osové vzdálenosti 625 mm....
1140 cz - Tiger Coatings
dle směrnic GSB. Vhodnost této varianty předúpravy je nutné odzkoušet pomocí varného testu a následně mřížkového řezu s odtrhnutím lepící pásky.