Zpáva o průběhu návštěvy

Zpráva z odborné zahraniční stáže lektorů
Datum:
23. - 28. 10. 2011
Zúčastnění: Ing. Markéta Svobodová, David Hora, DiS., Jiří Kořínek, DiS., Jan Svárovský, DiS., Jaroslav
Boček, DiS., Ingrid Kochová, DiS.
Hatfield forest je chráněnou lokalitou starých stromů spravovanou organizací The National Trust.
Jedná se o zbytky původního lesa a následně královské obory, kde už od dob středověku probíhají
kontinuální zásahy na stromech. Stromy byly využívány jako tzv. „working trees“. Opakovanými
zásahy byly sesazovány koruny stromů a dřevo a větve byly využívány k různým účelům (krmení
dobytka, palivové dřevo, stavební materiál…). Stromy jsou dodnes udržovány řezem - opakovanými
redukcemi korun v různých úrovních nebo až jejich úplným sesazováním ve formě pařeziny nebo
hlavových řezů. Stáří některých stromů se odhaduje na 600 let, u některých jedinců z původního
porostu údajně až 1200 let.
1
2
Zásahy aplikované na těchto stromech demonstrují způsob péče, který zajišťuje na jedné straně
možný užitek z produkce dřevní hmoty a dlouhodobé setrvání stromů na stanovišti za současného
zajištění provozní bezpečnosti na straně druhé. Z pozorování lokality je zjevné, že i poměrně radikální
zásahy prováděné víceméně kontinuálně v průběhu až několika století nemusí snížit životnost dřevin,
ale může ji dokonce i prodloužit díky stabilizaci korun jejich udržením v malých dimenzích.
3
Na stromech je velmi dobře vypozorovatelná historie péče, intenzita provedených zásahů včetně
reakce na ně. Praktická ukázka historie péče a uplatnění různých typů zásahů je velmi dobře
uplatnitelná při teoretické i praktické výuce.
4
5
Demostruje způsoby péče u různých druhů dřevin, reakci na provedené zásahy v závislosti na druhu
dřeviny, její fyziologické vitality a rozsahu defektů. Získané poznatky lze velmi názorně využít při
výuce hodnocení i ošetřování stromů včetně posouzení jejich stanovištních podmínek.
6
Exkurze do botanické zahrady Kew Gardens v Londýně byla zaměřená na š hlavní tématické okruhy.
V první části průvodce z arboristické sekce Kew v komentované prohlídce představil výzkumný
program zaměřený na vylepšování stanovištních poměrů u vzrostlých stromů. Program zde běží už od
80. let 20. století a zkoumá vliv zhoršení stanovištních podmínek způsobené především utužením
půdy na zhoršení stavu stromů, zejména jejich fyziologické vitality. Program zahrnuje jak preventivní
opatření proti zhutnění půdy na stanovišti (vymezení kořenového prostoru a omezení přístupu do
něj), tak i techniky provzdušnění již utužených stanovišť (technologie air-spade, aplikace
mykorrhizních směsí a hnojiv, radiální mulčování apod.) a zlepšení podmínek v kořenovém prostoru
(výměna živičného povrchu za mlat, náhrada trávníku mulčem). Výsledky programu potvrzují a
rozšiřují technologie používané v péči o stanoviště stromů, jsou aplikovatelné nejen u vzrostlých
stromů na jejich původních stanovištích, ale i při nových výsadbách nebo při přesazování stromů.
7
8
9
Druhá část byla tématicky věnovaná významným stromům v botanické zahradě od nejstarších
exemplářů původních na stanovišti ještě před založením botanické zahrady, přes nejstarší
introdukované dřeviny až po nejnovější objevy (Wolemia nobilis) a poznatky v taxonomii (Sophora
japonica – Styphnolobium japonicum).
10
Třetí část exkurze byla zaměřená na způsoby vzdělávání veřejnosti o stromech populárně naučnou
formou. Prohlídkový okruh věnovaný stromům umožňuje návštěvníkům vystoupit do úrovně korun
stromů i pod povrch terénu a pomocí tabulí, videonahrávek a názorných plastik nenásilnou formou
informuje o biologii, životu a funkcích stromů pro člověka i v celém ekosystému. Přestože odborná
náplň informací je určena spíše mladším věkovým kategoriím, zájem veřejnosti včetně dospělých o
prohlídkový okruh byl značný. Reálné plastiky a názorné ukázky vzbuzují pozornost a iniciují aktivní
účast pozorovatelů v procesu poznávání, je proto vhodné inspirovat se těmito metodami při výuce
studentů.
11
12
13
Získané poznatky z celé exkurze je účelné začlenit do teoretické i praktické výuky.
14
Další zastávka v nabitém programu se konala až ve Francii, konkrétně v hlavním městě – Paříži. Paříž
byla naprostým opakem proti parkům v Anglii. Podmínky, které stromům poskytují anglické parky se
nedají srovnat s podmínkami tepajících ulic francouzské metropole. Ale to byl právě důvod naší
návštěvy. Zaměřili jsme se na stromy na extrémních stanovištích. Lepší místo jsme si opravdu
nemohli vybrat. Hlavně co se týká prostoru pro stromy.
Dobře jsou na tom koruny stromů, díky velkolepému pojetí pařížských ulic. Mnohem hůře už na tom
je ale kořenový prostor. Ten je často naprosto miniaturní a zadlážděný až téměř ke kmeni. Kmeny
jsou často mechanicky poškozeny.
15
16
Krokem ke zlepšení stanovištních podmínek je v posledních letech omezení vydlážděné plochy a její
náhrada mlatem. Tento povrch je nejen přijatelnější pro stromy ( bohužel jsme neměli možnost
rozboru použitého materiálu ), ale zajímavé je, že nepůsobí ani problém pro pěší provoz. To bývá
často udáváno jako důvod nevhodnosti pro použití ve větších plochách ve městech.
17
Dalším důležitým aspektem pro udržení stromů ve městě je volba vhodných, odolných taxonů.
Konkrétní případ jsme našli na nábřeží Seiny v ulici Quai des Tuileries. Zde se nachází alej topolů.
Dřeviny krátkověké, křehké a do ulic tedy ne moc vhodné. Na druhé straně je to dřevina pionýrská,
která snese velice tvrdé podmínky. Přístup péče o zeleň je takový, že maximálně využívá vhodných
vlastností topolů – dobrá ujímavost, rychlý růst a tvorba koruny. Pokud začne docházet ke snížení
biomechanické vitality a tím k ohrožení prostoru pod stromy, přistoupí se ke kácení stromů a
okamžité výsadbě stromu nového. Ten se vysadí prakticky na stejné místo, jinam to většinou není ani
možné, a opět se využije výborné ujímavosti daného taxonu.
18