U Plyn 02 09.indd - Pražská plynárenská, as
Transkript
Opět Odborník v logice Připravuje © Zdenka Reisenauerová Ovanutí (knižně) Loudil (řídce) Iniciály zpěvačky Pilarové Silná tyč Získávat vědomosti Eskamotér Iniciály režiséra Vadima A také ne Příslovce místa Odejmout Fragment 1. díl tajenky Španělsky »Ludvík« Tento Domácky Atanázie Obviňovat 3. díl tajenky 2. díl tajenky Iniciály malíře Kosárka Představený kláštera Čajová růže Stěží Tím způsobem Rekontra (v kartách) Anglicky »držba« Zrak 4. díl tajenky Upití Ambaláž Touš Bylinný odvar Souvislá řada Ryby Domácí zvíře Osobní zájmeno Obilnina Jaguár Tajemník OSN Druh rovné trubky Značka kilovoltu Příbuzná (famil.) Předložka Dceřiné společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz Teka obrovská Stenografie Popěvek Děťátko (expresivně) Mexické platidlo Hájová bylina Druh sebeobrany Označení mouky Kteréžto Popravčí Jihoamerická step Vyjádření poměru Pracovní stůl v lékárně Ženské jméno Římských 145 Souhlas Žaludeční léky Zkr. severozápadu Sůl kyseliny vinné Být nemocen Úslužnost Nula 4 8 9 4 5 1 8 2 1 4 3 8 1 3 6 2 1 4 1 8 2 6 7 7 2 6 9 2 3 3 4 8 3 Pragoplyn, a. s. Jungmannova 36/31 110 00 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 092 253 • Fax: 267 174 253 Redakce časopisu 9 3 7 9 2 Rozhovor s JUDr. Patrikem Romanem GŘ Pražských služeb, a. s. Na návštěvě u zákazníka – Nemocnice Na Homolce Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail: [email protected] • www.ppsd.cz Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 • Fax: 267 173 438 www.ppsm.cz Pomůcka: Acasie, JUA, Lie, octavo, ogam, onza, tenure 6 5 V plynové krizi jsme obstáli Prometheus, energetické služby, s. r. o. U Plynárny 500, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 935, 267 172 255 Tel./fax: 267 174 300 e-mail: [email protected] www.prometheusgas.cz Setina hektaru (sloven.) Jméno hotelu M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z Informační služby – energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 e-mail: [email protected] • www.ise.cz Bůh lásky Útvar druhohor Dietlova hrdinka Domácky Atila Mongolský pastevec Druh palmy Islámské rodové tradice Služby pro střední odběratele a velkoodběratele Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města). Menší zkalení vody Iniciály autora Rusalky Zákaznická linka Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz Římských 999 V esperantu »atol« 2/2009 Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Kód letiště Juara Keltské písmo Kontakty společnosti Foto Dorian Hanuš Křížovka / Sudoku 7 1 5 4 Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová, Mgr. Štěpán Švenda, Miroslav Vránek, Ing. Jana Hnízdilová, Blanka Hlomová, Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Marek Sukup, František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult, Jan Tater, Ing. Hana Schusterová, Rudolf Novák, Zuzana Floriánová, Jefim Fištejn, Tereza Špačková, Jiří Váňa. Sekretariát: Jiří Váňa, tel.: 221 092 386, e-mail: [email protected]. • www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2. Nová služba Bílá panda Drink car Aktuality Noví partneři ve slevovém programu »Dobrý důvod proč být s námi« Pražská plynárenská, a. s., pro své zákazníky zajišťuje slevy na nákup plynových spotřebičů a související služby. Seznam partnerů se rozšířil o další dva nové partnery, které níže představujeme. Bližší informace o slevách lze získat na telefonních číslech: 221 092 a 221 092 202, prostřednictvím e-mailů: [email protected] či [email protected], na webových stránkách Pražské plynárenské, a. s.: www.ppas.cz, nebo v obchodních kancelářích. Termografie termokamerou P rincip termografie. Grafické znázornění teploty ploch objektu (obrázek) pomůže určit tepelné úniky, z toho se potom mohou vyvodit opatření k úsporám. Například stačí provést jen drobné úpravy těsněním. Dobré zateplení objektu zvyšuje komfort bydlení. Použití je i v jiných oborech. Více informaci na: tel.: 602 341 283 • www.termokamery.info • email: [email protected]. Firma pro zákazníky Pražské plynárenské, a. s., nabízí využívání služeb týkajících se termografického snímkování budov za zvýhodněných podmínek. Snímkování termokamerou: Měření v jednom prostoru* Cena za jeden snímek v případě, že bude vyhotoveno max. 5 snímků Cena ze jeden snímek v případě, že bude vyhotoveno 6–10 snímků Cena ze jeden snímek v případě, že bude vyhotoveno 11–20 snímků Doprava: 10 Kč/km od sídla PP, a. s. (Národní 37, Praha 1) 1 500 Kč bez DPH 320 Kč bez DPH 300 Kč bez DPH 280 Kč bez DPH *jedním prostorem se rozumí, pokud vzdálenost od posledního místa měření nepřekročí 500 m nebo čas na dopravu 20 minut. Počet zakázek je limitován zimní sezonou a aktuálním počasím. Realizace bude zajištěna v návaznosti dle objednání. Revize plynových zařízení Havel Z ákazníkům Pražské plynárenské, a. s., poskytuje slevu 15 % z konečné ceny zkoušek a revizí vyhrazených plynových zařízení. Zabývá se prováděním zkoušek a revizí (výchozích a provozních v pravidelných předepsaných periodách) vyhrazených plynových zařízení dle vyhlášky 85/1978 v rozsahu: • • zařízení pro snižování tlaku plynů – regulační stanice zařízení pro rozvod plynů – d omovní plynovody, průmyslové plynovody – NTL, STL, VTL – plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu – NTL, STL, VTL, VVTL materiál: ocel, měď, PE • zařízení pro spotřebu plynů spalováním – spotřebiče bez omezení druhu a výkonu Dále nabízí zpracování provozně technické dokumentace potřebné k provozování daného vyhrazeného plynového zařízení. Více informací na: tel.: 605 502 232, e-mail: [email protected]. 2 U PLYN ÁRNY 2 /2 0 0 9 Nová služba – Bílá panda Drink car Otázky pro... Lenku Poklopovou, ředitelku společnosti Pražská plynárenská správa majetku Vaše společnost v polovině loňského roku zavedla novou službu Bílá panda Drink car. Jaké jsou první zkušenosti s jejím fungováním? Drink car je služba pro indisponované řidiče, které odvezeme i s jejich vozidly. Bílá panda se k naší radosti zatím úspěšně rozvíjí a vzhledem k tomu, že jezdíme auty na zemní plyn, jsme nejlevnější službou svého druhu v Praze a okolí. Příjemným zjištěním je, že se k nám zákazníci vracejí, což svědčí o jejich spokojenosti s naší službou. • Proč zrovna název Bílá panda? Název Bílá panda jsme zvolili z důvodu, že pro naše zákazníky jezdíme vozidlem Fiat Panda bílé barvy, který je současně reklamou naší CNG autopůjčovny. • Jak je možné si Bílou pandu objednat a jaká je cena této služby? Drink car je možné si objednat od 19 hodin na telefonu 606 743 533. Cena za kilometr je 21 korun. • Co plánujete do budoucna? V současné době zvažujeme rozšířit svoji působnost za hranice hlavního města Prahy, obdobně jako jsme to udělali s novými pobočkami půjčovny aut na zemní plyn. Ty máme v Českých Budějovicích a německém Chamu a právě v těchto městech zamýšlíme do budoucna zavést i naši novou službu Drink car Bílá panda. Pražská plynárenská obstála Jednou to asi zkrátka přijít muselo. Zastavení dodávek zemního plynu z Ruska v době, kdy rtuť teploměru klesala hluboce pod bod mrazu, nebylo způsobeno žádnou technickou obtíží, ale nedostatkem dobré vůle mezi producentem a tranzitérem. Padl tak jeden mýtus o naprosté spolehlivosti dodávek ruského plynu. Pro Evropu to byl dobrý test míry odolnosti, který potvrdil, jak rozumné je nespoléhat se pouze na jediného dodavatele. O hlédneme-li se zpět na ty dny na počátku roku, plné nejistoty a obav, je možno Evropu rozdělit do tří oblastí. Ta první, východní, dopadla nejhůře. Bulharsko, Moldavsko, Turecko a většina balkánských států doplatila na jednostrannou závislost úplnou ztrátou dodávek po celé období, kdy krize trvala. Kritickou situaci řešil každý po svém; vždy ale za cenu velké improvizace. Obdobně dopadlo i Slovensko; jakkoliv mělo zásobníky plné plynu, nebylo schopno jej dopravit svojí plynárenskou soustavou na východ. Výsledkem bylo vyhlášení krizového stavu a zahájení výpomocných dodávek z České republiky. Druhou skupinu tvořilo Polsko, Česká republika, Rakousko a částečně i Německo. Polské plynárenství přežilo jen díky tomu, že přes jeho území prochází tranzitní plynovod, který míjí teritorium Ukrajiny. Pozdější vývoj však ukázal, že ani tato cesta nepatří mezi ty zcela bezpečné. Německo – přesněji jeho východní část, která je také zásobována především ruským plynem, řešilo svůj problém snadno: Propojené soustavy zúročily výhody diverzifikace jeho západní části. Stejně tak řešilo složitou situaci při zásobování plynem i Rakousko. Třetí skupina zemi Evropské unie, tvořících původní evropskou »patnáctku«, žádnou krizi v podstatě nepocítila, protože podíl ruského plynu na jejich spotřebě dosahuje přes dvacet procent. Česká republika prošla celou krizí »bez ztráty květinky«, jakkoliv byla situace mnohdy napjatá. Závislost na ruském plynu dosahuje u nás 80 %, zbytek pak představuje import z Norska. Potíž vzniká již tím, že norský plyn je výrazně kvalitnější, než plyn z Ruska. Aby jej bylo možno používat v tuzemských spotřebičích, je nutné jej cestou smísit s chudším plynem na kvalitu, odpovídající ruským dodávkám. Faktem však zůstává, že české plynárenství jako jediné z bývalého východního bloku provedlo včas řadu systémových změn, které mimořádně – a jak patrno, i úspěšně – přispěly k vyšší bezpečnosti zásobování republiky plynem v krizových situacích. V prvé řadě disponujeme velkou kapacitou podzemních zásobníků; jestliže je v Evropě obvyklé uskladnit plyn na zimu v rozsahu okolo jedné pětiny roční spotřeby, je u nás podíl vyšší než 30 % a bude se dále zvyšovat až na 50 % roční spotřeby plynu. Kromě toho byly počátkem devadesátých let minulého století stavebně upraveny rozvody plynu na kompresorových stanicích jižního úseku tranzitního plynovodu tak, že umožňují přepravu plynu oběma směry. Soustava je navíc napojena samostatným plynovodem z německého Waidhausu a v přípravě je i plynovod Gasela, napojující náš systém s Německem ze severu. Zdá se tedy, že do budoucna bude Česká republika schopna čelit i podstatně větším dodavatelským výpadkům. Pro Evropu však nebyla plynová krize pouze poučením či testem odolnosti, ale především impulsem ke zvýšení své nezávislosti Ing. Vratislav Ludvík, mezinárodní konzultant pro obor plynárenství. Po ukončení Vysoké školy ekonomické nastoupil do společnosti Transgas. V koncernu České plynárenské podniky nejprve vedl oddělení perspektivního rozvoje a následně se stal poradcem generálního ředitele pro koncepci a strategii. V roce 1990 byl jmenován do funkce ředitele odboru pro ropu a plyn na Federálním ministerstvu hospodářství, od začátku roku 1992 se stal náměstkem ministra pro energetiku nejprve na Ministerstvu hospodářství ČR, později na Ministerstvu průmyslu a obchodu. V letech 1989–1993 působil rovněž jako zástupce českého plynárenství při hospodářském výboru v OSN v Ženevě. Od roku 1994 působí jako konzultant pro oblast plynárenství a energetiky. V letech 2004–2006 působil ve funkci předsedy dozorčí rady Pražské plynárenské, a. s. na nespolehlivém dodavateli plynu. Oživení projektu Nabucco a stále rozpačitější postoj Evropské unie k ruskoněmeckému projektu Nord Stream, obcházejícímu Polsko i Ukrajinu jsou jen jedním z důsledků lednové krize. K tomu je nutno přičíst i projekty severojižních plynovodů ve střední a východní Evropě i růst zájmu o kapalný zemní plyn, dovážený do evropských terminálů tankery z Asie i Afriky. To jistě neznamená, že by Evropa po této zkušenosti ruský zemní plyn zavrhla; je však mnohem opatrnější než kdykoliv předtím. A jak proběhlo krizové období v Praze? Krátce řečeno nijak; žádná krize dodávek plynu se zde neprojevila, odběratelé nebyli ničím omezeni a plyn tekl spotřebitelům bez ohledu na to, jak na vývoj reagovala média. Je samozřejmé, že i Pražská plynárenská, a. s., měla připraven plán, jak postupovat v případě, kdyby byly dodávka plynu nějak výrazněji sníženy. Na druhé straně je však nutno zvážit i poněkud specifický charakter »pražské« spotřeby plynu. Regulace odběrů plynu – pokud k ní vůbec dojde – znamená především (a téměř výlučně) omezení spotřeb u největších průmyslových odběratelů, a to až na úroveň technologického minima. Praha se však během posledních dvou desetiletí výrazně změnila: z města s výrazným podílem průmyslu se stalo sídelní a správní centrum bez významnějších průmyslových aktivit. Dodávka plynu pro obyvatelstvo, zdravotnictví, správu či teplárenství nespadá pod regulační pravidla; dá se tedy říci, že pražští spotřebitelé by ani v případě plošné regulace odběru plynu neměli v budoucnu žádné významnější problémy pociťovat. Existuje tedy vůbec nějaká potřeba dále posílit pražský plynárenský systém pro doby možných budoucích krizí? Určitě ano. První část vhodných opatření je společná s rozvojem celého českého plynárenství: další diverzifikace dovozu plynu, posílení kapacity podzemních zásobníků, nové propojovací plynovody se sousedními státy. Druhá – »pražská« – část opatření spočívá jednak v technických úpravách sítě, zvláště ve zvážení výstavby přímého propojení kavernového podzemního zásobníku Háje u Příbrami s pražskou sítí, jednak v aktivní podpoře energetických úspor a moderních technologií užití zemního plynu. Sem náleží i projekt využití stlačeného zemního plynu pro pohon motorových vozidel. Pražská plynárenská, a. s., v dobách plynové krize obstála. Prokázalo se, že i při mnohadenním přerušení importu plynu z Ruska nepocítili její pražští odběratelé žádnou nevítanou změnu. Zdá se tedy, že ani v budoucnu – při případném opakování potíží s dodávkami ruského plynu – není důvod k vážnějším obavám. Ing. Vratislav Ludvík • Foto archiv Nadzemní technologie podzemního zásobníku plynu Háje u Příbrami 3 Technika Jan Žákovec • Foto archiv Plynárenského muzea, Josef Marek 150 let od narození Huga Junkerse Konstruktér a později průmyslník profesor Hugo Junkers patří k nejvýznačnějším německým vynálezcům a vědcům. Bádal úspěšně v různých oblastech techniky, konstruoval plynové motory, zařízení na vytápění místností, plynová koupelnová kamna, ocelové domy, haly a výškové budovy a zároveň i letadla z kovu. Vyvinul řadu měřicích a zkušebních postupů. V průběhu života mu bylo uděleno 180 patentů. Profesor Junkers měl vysoké technické nadání, vyvinutý smysl pro fyzikální souvislosti a zároveň neobvyklou ekonomickou prozíravost. Propagace plynových koupelnových kamen Junkers Thermen H ugo Junkers se narodil 3. února 1859 v průmyslovém Rheydtu. Vystudoval techniku na několika vysokých školách, od roku 1896 působil jako profesor pro termodynamiku na technické univerzitě v Cáchách. Junkers začal svoji kariéru jako technik zabývající se plynovými motory. V roce 1889 s von Öchelhäuserem založil »Vývojovou dílnu plynových motorů Öchelhäuser und Junkers«. Spolupráce byla sice zaměřena na vytvoření použitelného velkého plynového motoru, ale jako vedlejší efekt vznikl v roce 1892 úplně jiný vynález, kalorimetr, který podstatně ovlivnil budoucnost celé oblasti tepelné techniky! Při práci na plynovém motoru se totiž potvrdilo to, na co již poukazovala řada vědců. Kdo chce zkoumat plynové motory, ten musí dokázat přesně určit výhřevnost plynu. Pro tyto účely však v této době neexistovaly žádné vhodné měřicí aparatury. Myšlenkou Huga Junkerse bylo vytvořit zařízení k měření tepla, které dokáže změřit teplo, předávané spalovaným plynem průtoku vody, a znázornit jej na stupnici jako výhřevnost plynu. V roce 1894 přihlásil Hugo Junkers pod označením »ohřívač kapalin« patent na první plynová koupelnová kamna na světě. V praxi se pro ně užíval název »Junkers Gasbadeofens«. Ve stejném roce ho napadla myšlenka využití kondenzačního tepla při vytápění. Junkersovi tak náleží prvenství v objevení technickém principu využití tepla ve spalinách díky kondenzaci, čímž obrazně řečeno položil základní kámen moderní kondenzační techniky. Jeho revoluční vynález se však v praxi ujal až o 90 let později. V roce 1895 založil Hugo Junkers v Dessau továrnu 4 U PLYN ÁRNY 2 /2 0 0 9 Nejvíce slávy totiž Junkersovi přineslo konstruování letadel. Problematikou aerodynamiky a stavbou letadel se Junkers zabýval od roku 1908. Později vybudoval vlastní továrnu a už ve válečném roce 1915 postavil první celokovový letoun na světě. Pro připomenutí, v té době se po obloze proháněly vojenská letadla s dřevěnou konstrukcí potaženou plátnem, na nichž kovové byly jen motory a kulomety. Sláva firmy začala stoupat, vyráběla další a další modely letadel. V roce 1926 vznikla spojením Junkers-Luftverkehr s Aero-Lloyd letecká společnost Lufthansa. V roce 1930 poprvé vzlétl asi nejslavnější letoun z Junkersovy dílny Ju 52. Tento později třímotorový jednoplošník se stal ve své době nejpoužívanějším dopravním letounem a standardem v mezinárodním leteckém provozu. Hned po nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 začala německá vláda vyvíjet na Junkerse, který byl zaníceným pacifistou a antifašistou, tlak, aby státu podstoupil všechny své patenty, ale Junkers dlouho vzdoroval. V roce 1934 byl uvržen do domácího vězení a o rok později Hugo Junkers, v den svých 76. narozenin, zemřel. Historie firmy Junkers byla lemována objevy, které činí život jednodušším a příjemnějším. Zatímco výrobu letadel převzala po smrti konstruktéra nacistická říše, jeho firmu na výrobu plynových zařízení koupila v roce 1932 společnost Robert Bosch, která učinila z firmy Junkers jednoho z největších světových výrobců plynových závěsných kotlů a největšího výrobce plynových průtokových ohřívačů v Evropě. V řadě oblastí tepelné techniky byla firma Junkers na čele pokroku. V roce 1931 dodala na trh první automatický plynový průtokový ohřívač s automatickým otevíráním přívodu plynu do hořáku po otevření vodovodního uzávěru. Jako první na světě firma Junkers zavedla na trh plynové přístroje s piezoelektrickým zapalováním (1968), ale i první plynové závěsné kotle s plynulou regulací (1978). V roce 1985 firPrůtokový ohřívač Junkers W A 45, Průtokový ohřívač Junkers, ma Junkers nabídla na německém trhu 20. léta 20. století – 50. léta 20. století – svůj první kondenzační kotel. Další průPlynárenské muzeum Praha Plynárenské muzeum Praha lom nastal v polovině 90. let. Kondenzační kotle Junkers, vybavené speciálním tepelným výměníkem, se od té doby velPlynový mi rychle ujaly na trhu a začaly úspěšně kondenzační soupeřit s klasickými konvenčními kotli. kotel V roce 1997 inovuje divize Bosch ThermoCerapur technik kotle Cerapur a Cerastar elektronickou řídící regulací, od roku 1998 montuje do kotlů nový lamelový hořák Thermostar s velmi tichým chodem, rychlou údržbou a nízkoemisním spalováním. V roce 2001 jako první na světě nabízí použití hydro-dynamického generátoru jako zdroje energie pro zapalování hořáku a zároveň uvádí na trh plynovou kondenzační stacionární jednotku CerasmartModul s technologií vrstveného ohřevu teplé vody v zásobníku. Se značkami Bosch a Junkers patří Bosch Thermotechnik dnes k nejvýznamnějším světovým výrobcům plynových zána výrobu plynových koupelnových kamen, plynových věsných kotlů a průtokových ohřívačů. Pro tento úspěch topných kotlů a plynových teplovodních zařízení »Jun- bylo nutno urazit dlouhou cestu. A na jejím začátku stál kers & Co.« V roce 1932 vyrobila továrna v Dessau mi- geniální konstruktér profesor Hugo Junkers. liontý plynový ohřívač vody, v té době se ale Hugo Junkers již věnovat pouze oblasti letadel. Společnost Junkers patří mezi partnery slevového programu »Dobrý důvod proč být s námi«. V rámci tohoto programu jsou zákazníkům společnosti Pražská plynárenská, a. s., zprostředkovány slevy na nákup plynových spotřebičů a souvisejících služeb. Bližší informace o slevách lze získat na telefonních číslech: 221 092 a 221 092 202, prostřednictvím e-mailů: [email protected] či [email protected], na webových stránkách Pražské plynárenské, a. s.: www.ppas.cz, nebo v obchodních kancelářích. Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s. Židovské muzeum v Praze Židovské muzeum v Praze se nachází v historických synagogách na pražském Židovském Městě. Od roku 2009 nově začalo poskytovat výhody držitelům Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Židovské muzeum v Praze je dlouhodobě nejnavštěvovanějším muzeem v celé České republice, největším muzeem svého druhu v Evropě a pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Prohlídka jeho synagog z různých historických období, Starého židovského hřbitova i expozic s nevšedním bohatstvím sbírkových předmětů poskytuje výjimečný kulturní zážitek, jeden z nejsilnějších, jaký hlavní město České republiky nabízí. Řediteli muzea Leo Pavlátovi jsme položili několik otázek. tím, že zde jsou pochovány významné osobnosti, nejvýznamnější z nich je rabi Jehuda Leva ben Becalel, zvaný rabi Löw, s jehož postavou je spojena i pověst o vytvoření umělé bytosti golema. Židovské muzeum se však nevěnuje pouze sbírkotvorné činnosti. Jeho Vzdělávací a kulturní centrum připravuje pro širokou veřejnost hudební, filmové, literární a osvětové programy. Vzdělávací programy jsou určeny i školám k seznámení s židovskými dějinami, kulturou, dějinami antisemitismu a holocaustu. Literatura na tato témata je přístupná v knihovně a referenčním centru muzea. V roce 2009 uplyne 400 let od smrti rabiho Löwa, kterého jste zmínil. Chystáte v souvislosti s tímto výročím nějaké akce? 400 let od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela, známého v židovském světě pod hebrejským akronymem Maharal, uplyne 7. září 2009. Židovské muzeum v Praze a Správa Pražského hradu k tomuto významnému výročí připravují od 5. srpna do 8. listopadu 2009 v Císařské konírně Pražského hradu velkou reprezentativní výstavu Cesta života, pojmenovanou po jednom z děl tohoto učence (Derech chajim). Výstava bude věnována jak historickému Maharalovi a autentickým tradicím s ním spojeným, tak Maharalovu odkazu a původu legend spojených s jeho jménem. Výstava rovněž zahrne vývoj pražského ghetta a židovského hřbitova v rudolfínské době. K tomuto významnému výročí rovněž známý výtvarník Petr Nikl chystá od 4. června do 4. října 2009 v muzejní Galerii Roberta Guttmanna interaktivní instalaci Golem, která jistě zaujme všechny návštěvníky s tvořivým duchem. Ve spolupráci s nakladatelstvím Academia navíc vydáme k výstavě rozsáhlý doprovodný katalog v české a anglické verzi. Pane řediteli, děkuji vám za čas věnovaný našemu rozhovoru a přeji muzeu stálý zájem českých i zahraničních návštěvníků o historii židovského národa. Ivana Kocmanová • Foto Židovské muzeum v Praze Klausová synagoga a Starý židovský hřbitov Kontakty: Židovské muzeum v Praze U Staré školy 1 a 3, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 711 511 • Fax: 221 711 584 e-mail: [email protected] www.jewishmuseum.cz Ž idovské muzeum za více než 100 let své existence mělo poměrně pohnutý osud. Mohl byste ho několika slovy přiblížit? Židovské muzeum v Praze bylo založeno v roce 1906 v souvislosti s pokračující asanací bývalého židovského ghetta na pražském Josefově; rozhodujícím impulsem k jeho vzniku bylo bezprostřední ohrožení několika synagog a modliteben. V době nacistické okupace Československa vzniklo v roce 1942 Židovské ústřední muzeum, kde byly postupně soustředěny nejvzácnější umělecké předměty z nacisty zrušených židovských obcí. Po válce bylo muzeum s jeho sbírkami vráceno na kratší dobu Radě židovských obcí a v roce 1950 přešlo do vlastnictví státu. Od října 1994 po navrácení sbírkového fondu muzea Federaci židovských obcí a historických objektů Židovské obci v Praze muzeum působí jako nestátní organizace. V čem spočívá jedinečnost vašeho muzea? Především v jeho pohnuté historii. Převážná část předmětů uložených v muzeu byla nejprve konfiskována těm, kdo byli nacisty zavražděni. Všechny předměty v našich sbírkách, téměř 40 000 předmětů a 100 000 knih, současně pocházejí z jednoho uceleného území, z Čech a Moravy. Díky tomu sbírka podává celistvý obraz historie Židů v našem regionu. Unikátní na pražském Židovském muzeu je také to, že naše expozice, které jsou věnovány právě historii Židů v Čechách a na Moravě a židovským tradicím a zvykům, jsou k vidění v historických synagogách. Neméně zajímavá je Pinkasova synagoga, která je památníkem těch, kteří nepřežili nacistickou persekuci za druhé světové války – na zdech synagogy je ručně napsáno téměř 80 000 jmen obětí. Starý židovský hřbitov z 1. poloviny 15. století zase zaujme například Španělská synagoga, interiér s aron ha-kodeš Západní průčelí Španělské synagogy Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s Židovským muzeem v Praze na straně 11. Na jednoho vylosovaného výherce čeká volná vstupenka pro 2 osoby do expozic Židovského muzea. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají v Židovském muzeu v Praze slevu 70 % z ceny vstupenky do Židovského muzea v Praze. Plné vstupné po této slevě bude činit 90 Kč pro dospělého a zlevněné vstupné 60 Kč pro studenty. Poskytnutá zvýhodnění platí výhradně pro držitele Zákaznických karet zadavatele a jednu dospělou osobu plus dvě děti do 15 let, nebo pro držitele Zákaznických karet a max. tři děti. 5 Rozhovor Jefim Fištejn • Foto Dorian Hanuš a archiv Pražských služeb Praha je vůči nám velmi vstřícná, protože objem finančních prostředků za dobu mého působení, někdy od začátku roku 2005, značně stoupl a bylo to vidět. Nejvýraznější nárůst prostředků byl mezi roky 2006 a 2007, kdy Praha přidala na čištění asi 160 milionů korun, což se velmi výrazně projevilo při měření zejména prašnosti znečištění, což je nejhmatatelnější ukazatel účinnosti čištění. Na řadě míst v Praze se provádí stálé měření prachu a v meziročním srovnání bylo zaznamenáno výrazné zlepšení kvality ovzduší. Určitě to nebyly zbytečně vynaložené prostředky. My se samozřejmě snažíme vycházet Praze vstříc, třeba tím, že pořizujeme novou techniku, která nejenže jezdí na zemní plyn, ale také má zcela unikátní prachové filtry, které zachytí i mikročástice prachu PM10, což jsou velmi malé pevné částice, které za normálních okolností člověk vdechuje a mohou mu časem způsobit i poměrně vážná respirační onemocnění. Pražské služby a hlavní město Praha jsou v současné době pravděpodobně jediní na světě, kdo vlastní takováto vozidla, která pod sloganem »Děláme teď 3× více pro Prahu a vaše plíce«, čistí naše ulice. Hlavní slogan znamená, že za 1. jezdíme na zemní plyn, 2. bezprašně zametáme a za 3. filtrujeme prachové částice PM 10 z ovzduší. Občan to pouhým okem nepozná, ale když se podíváte na výsledky monitorovacích měření, tak ten rozdíl je skutečně velmi výrazný. Ještě dnes si zcela zřetelně vybavuji, že hned vedle mateřské školy, kam jsem jako dítě chodil, byla rampa, na které stála spousta popelnic, jednak pro školku, jednak pro přilehlé sídliště panelových domů. A když jsme chodili na vycházky, tak jsme, hlavně my kluci, obdivovali ta popelářská auta, toužili jsme se v nich svézt a vyzkoušet si jízdu na stupátku. A s trochou nadsázky můžu říct, že se mi splnil ten můj klukovský sen, protože na tom stupátku jsem skutečně jezdil a absolvoval jsem řádně celodenní směnu, kdy jsem spolu s našimi kolegy vykonával práci řadového popeláře. Jezdil jsem na stupínku, kutálel a vysypával popelnice, abych pochopil, o čem ta práce je, jak je fyzicky náročná, čím vším ti lidé musí projít, s čím se setkávají. Splnil se mi klukovský sen říká JUDr. Patrik Roman GŘ Pražských služeb, a. s. K dyž jste obdržel nabídku stát se generálním ředitelem Pražských služeb, v čem jste spatřoval výzvu pro sebe? Byla to výzva k řízení druhého největšího komunálního podniku v Praze, hned po Dopravním podniku. Tehdy šlo o řízení kolem 1500 zaměstnanců, dnes už je to téměř o dvě stovky více. Zpočátku mě to trochu překvapilo, protože v té době jsem pracoval ve zcela jiném sektoru, ve finančnictví, a říkal jsem si, proč mě oslovuje někdo, abych šel řídit podnik komunálních služeb. Nicméně jsem si to nechal projít hlavou, protože nabídka byla skutečně zajímavá. A nakonec jsem usoudil, že na úrovni vrcholného managamentu není velký rozdíl, jestli řídím službu finanční nebo službu občanovi. Pořád je to o službách. Takže, byť to na první pohled vypadá diametrálně odlišně, nakonec těch odlišností v řízení až tolik není. Tím jste už začal představovat Pražské služby. Mohl byste stručně popsat, co vlastně dělá celý ten gigantický podnik? Obecně řečeno, naše služby jsou určeny především k zajištění pořádku a čistoty ve městě. A budu-li konkrétnější, pak Pražské služby mají dva nosné předměty činnosti. První je odvoz a recyklace jak směsného, tak i tříděného odpadu. Směsný odpad dnes zpracováváme v našem Zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), dříve známé jako spalovna Malešice, kde ze směsného odpadu vyrábíme páru, kterou vytopíme více než 20 tis. domácností v Praze. Tříděný odpad, který z různě barevných kontejnerů, do nichž se třídí sklo, plasty, papír a také nápojové kartony, pak putuje k dalšímu dotřiďování a zpracování. Ale je to i spousta dalších přidruže- 6 U PLYN ÁRNY 2/ 2 0 0 9 ných činností. Dneska se zabýváme také svozem bioodpadu, gastroodpadu, odpadu nebezpečného charakteru – například z nemocničních zařízení, lékáren atd. Máme celou řadu dalších projektů v odpadovém hospodářství. Zabýváme se také recyklací elektroniky, máme daleko široko největší linku na likvidaci vyřazených televizních obrazovek a PC monitorů. Naše dvě třídící linky zpracují ročně více než 50 tis. tun papíru a my tak ročně zachráníme okolo 860 tisíc stromů, což pro lepší představu znamená les o rozloze čtrnáctkrát větší, než je pražská obora Hvězda. To je jedna výrazná polovina našeho byznysu, a tou druhou je péče o čistotu prostředí. Máme na starosti zejména čištění komunikací. Pod tím si můžete představit zametací a kropicí vozy, ruční práce metařů, chodníkové vysavače, které vysávají prach z těžko dostupných míst a v zimním období pak pluhy se sypači, ruční úklid sněhu. Stručně řečeno, v zimě se specializujeme zejména na sjízdnost vozovek a v létě zase na jejich čištění, aby byly zbaveny drobných nečistot a prachu. V dětství skoro každý kluk chtěl být popelářem nebo metařem, jsou to povolání, s nimiž člověk přijde nejčastěji do styku. Jaké to bylo u vás? Kdysi se říkalo, že popeláři jsou zvláštní kasta lidí, kam se nedá proniknout zvenčí. Jak je to dnes? Jsou popeláři nebo metaři nějakým klanem, mají nějaké jednolité národnostní složení, převládají mezi nimi cizinci, nebo Češi? Já bych řekl, že práce u nás je nyní mnohem atraktivnější, než byla dříve. Když se podíváte o pár let zpátky, jak vypadaly popelářské vozy, oblečení zaměstnanců a vůbec celková kultura jejich chování a srovnáte to všechno s dneškem, zjistíte, že rozdíl je nebetyčný. Dnes jezdí v supermoderních autech, které nejen skvěle vypadají, ale mají i spoustu technických vychytávek jako např. vzduchově nastavitelnou výškou podvozku, klimatizované kabiny atd. Myslím, že tak dokonalými vozy, jako má Praha, se může pyšnit málokterá evropská metropole. Už to nejsou ty ušmudlané vozy, které máme všichni v paměti z dřívějška. Vozy se pravidelně čistí, myjí, nezapáchají. Úplně jiná je i kultura odívání, na kterou my dosti dbáme. Zaměstnanci mají nové, slušivé oblečení v nových firemních barvách, které rádi nosí. Co se týče kasty a národnostního složení našich zaměstnanců, určitě převažují naši občané, kterých je drtivá většina. Cizinců mezi nimi je opravdu zlomeček procenta. Našel byste mezi nimi i vzdělané a chytré lidi, kteří rozhodně nejsou na konci žebříčku české společnosti, jak by si mohl někdo myslet. Kolikrát jsou to chlapi opravdu dobrého jádra, svědčí o tom například i některé z jejich hrdinských činů. Například dva naši popeláři při své obvyklé práci zachránili život mladé ženě, která vypadla z okna patrového domu. Záchranáři byli jejich odborným a především operativním poskytnutím první pomoci velmi překvapeni a jen díky jim žena přežila. Musím říct, že na spoustu našich lidí jsem hrdý nejenom proto, že odvádí dobrou, poctivou práci, ale i proto, jak reprezentují naši společnost. Existuje rozšířená pověra, a možná je to i pravda, že domácí odpadky, i když se třídí, tak stejně skončí na jedné jediné velké haldě. Mohl byste tu pověru vyvrátit? Tohle můžu zcela kategoricky vyvrátit a hned vám řeknu řadu argumentů, proč tomu tak nemůže být, a ani není. Jednak se vede naprosto přesná evidence o každém kilogramu odpadu. Za tříděný odpad se platí jinak než za komunální a my to musíme velmi precizně evidovat, protože bez přesného výkaznictví bychom za tuto naši činnost nedostali zaplaceno. Navíc vytříděné komodity byly, až do doby krátce minulé, dobrým obchodním artiklem, vytříděný papír se dál prodává, stejně tak se dál zpracovává jak plastový, tak skleněný odpad. Takže bychom byli sami proti sobě, kdybychom směsný odpad míchali s tříděným a odváželi ho k nám do ZEVO Malešice. Protože tato forma likvidace odpadu stojí nemalé peníze, platíme plyn na provoz plynových hořáků, technologie v ZEVO nás stojí miliony korun a provoz takovéhoto moderního zařízení, které splňuje přísné evropské i celosvětové normy, je nákladný. Pro nás z ekonomického hlediska by byl absolutní nesmysl, kdybychom odpad netřídili a míchali ho dohromady a pak ho uložili buď na skládce, nebo zlikvidovali v ZEVO. Kdo by měl zájem, může se přijít podívat na naše třídící linky, kde uvidí, že nejenže se nic nemíchá dohromady, ba naopak, probíhá další dotřiďování, kupříkladu papír se sortuje na dalších šest druhů (novinový papír, lepenka, atd.), je to celá věda. Už jste naznačil, že v Zařízení na energetické využití odpadu se používá plyn. Myslím si, že plyn se používá i v jiných případech, kupříkladu na ulicích jsem viděl kuka vozy na zemní plyn. Jak dlouho to funguje, a jak se to osvědčilo? A v zásadě, na co ještě používáte plyn? Co se týče plynofikace našeho vozového parku, tak jsme s projektem začali řádově před dvěma a půl lety a naplno ho odstartovali v roce 2008, kdy jsme za výrazného přispění hlavního města Prahy a společnosti Pražská plynárenská mohli pořídit dnešní vozovou flotilu na plyn. V současné době máme 12 aut na zemní plyn a tento rok počítáme s nákupem dalších 5. To, co každého ekonoma na první pohled upoutá, je výrazně vyšší pořizovací hodnota. A protože kromě ekologických parametrů musíme hodnotit také efektivitu našich inves- tic, tak bychom se patrně neobešli bez dotace, kterou jsme dostali od obou již zmíněných institucí. Na straně druhé zase musíme vidět výrazné úspory ve spotřebě pohonných hmot, protože zemní plyn je i dnes levnější než nafta. Můžeme určitě zmínit i mnohem nižší emise CO a CO2, menší prašnost a hlučnost těchto vozidel. Tyto základní parametry dávají výrazně zelenou ve prospěch plynových vozů ve srovnání s naftovými, a my je nasazujeme zejména tam, kde to je nejvíce potřeba, kde se kumuluje nejvíce lidí, což je zejména v centru města a také v hustých sídlištních zástavbách. Další důležitou činností PS je, jak jste již řekl, starost o čistotu silnic. Provádíte samosběrné zametání. I přesto je třeba říci, a to jistě uznáte, že ne vždy pražské silnice, natož chodníky, se skvějí čistotou. Předpokládám, že v této oblasti plánujete nějaká zlepšení a že máte nějaké zdokonalovací nápady. Nápadů a námětů na zlepšení je spousta, vždy je to však limitováno objemem finančních prostředků, které dostáváme z rozpočtu hlavního města. Musíme říct, že Teď už chápu, proč Pražské služby mají v logu slogan »Nepřekonatelný servis«. Zdá se, že si to zasloužíte. Poslední otázka je trochu osobní. Zdá se, že v rodině Romanů schopnost řídit velké podniky je přímo vrozená. Co takového jste si z rodiny vy a váš bratr Martin odnesli, že jste oba tak úspěšní v řízení velkých podniků? Myslím si, že je strašně důležité mít dobré rodinné zázemí. Můžu říct, že u nás v rodině jsme měli opravdu zcela perfektní rodinné zázemí, které nám vytvářeli naši rodiče. Je to samozřejmě také kvalita vzdělání, která se na člověku velmi znatelně podepisuje. A musím říct, že se nám oběma dostalo tehdy ještě státního, nicméně velmi kvalitního vzdělání. Pocházím z Havířova a tam kvalita učitelů jak na základní, tak i střední škole byla opravdu mimořádně vysoká. Štěstí na profesory jsem měl také na Právnické fakultě UK. Ale co je úplně nepostradatelnou vlastností dobrého manažera, to je schopnost komunikovat, vyjednávat, schopnost diplomacie, kompromisu a určité asertivity v jednání. Právě v tom výchova v rodině hraje zcela mimořádnou roli a bez těchto vlastností nemůže být manažer úspěšný. A zde znovu musím poděkovat svým rodičům, že toto všechno v nás pěstovali, a možná že i díky tomu se zejména mému bratrovi a posléze také mně podařilo vniknout do řad vrcholových manažerů důležitých firem. 7 Na návštěvě u zákazníka V dalším pokračování našeho seriálu »Na návštěvě u zákazníka«, který představuje našim čtenářům významné nebo zajímavé odběratele plynu, jsme navštívili Nemocnici Na Homolce v Praze 5. Jedna z nejnovějších pražských nemocnic, zasazená do hezkého prostředí a zajímavého terénního profilu, v současnosti slouží v několika specializovaných oborech domácím i zahraničním pacientům, kteří vysoce kvalifikovanou péči na nejvyšší možné úrovni potřebují. Jan Žákovec • Foto archiv Nemocnice Na Homolce, Jan Žákovec Nemocnice Na Homolce Operatér řídí robotické rameno Z historie Budova současné Nemocnice Na Homolce byla postavena v letech 1984–1989 jako účelové zdravotnické zařízení pro vysoké komunistické funkcionáře. Nazývala se tehdy Státní ústav národního zdraví, známější lidový název pro toto zařízení zněl SANOPZ. Ústav byl otevřen 15. července 1989 jako spíše nadstandardní sanatorium s lůžkovým zázemím konzervativních oborů, především interního lékařství, kardiologie a neurologie, s velkou poliklinikou se širokým spektrem ambulantních služeb a rozsáhlým rehabilitačním komplexem včetně bazénu. Vzniklo tak zdravotnické zařízení s vysokým standardem nemocniční péče, vybavené v některých oborech kvalitní léčebnou a diagnostickou technikou, ale zároveň nepříliš účelná stavba s velkým množstvím nevyužitých prostor. Běh času ale změnil plány budovatelů - přišel listopad 1989 a zařízení bylo pod novým názvem Nemocnice Na Homolce (odvozeným z názvu místa, kde se nemocnice nachází) zpřístupněno české veřejnosti s rozhodnutím, že bude zaměřeno na dva specializované obory - léčbu nemocí srdce a cév a léčbu nemocí nervové soustavy, které neměly v Praze a Středočeském kraji dostatečné kapacity pro léčbu pacientů. Do vínku dostala Nemocnice Na Homolce novou budovu a na tehdejší dobu dobré přístrojové vybavení pro diagnostiku a léčbu těchto chorob. Pro vybudování zmíněných dvou klinických programů, zejména v části invazivní medicíny a chirurgie, ale chyběli odborníci, lůžka, operační sály a také technologie a přístroje. Na počátku devadesátých let tedy došlo k transformaci bývalého vládního sanatoria na obecně dostupnou nemocnici, která byla v průběhu následujících let nejen organizačně, ale i fakticky přebudována na funkční, ekonomicky stabilní zdravotnické zařízení. Nemocnice dnes disponuje nejmodernější technikou i kvalifikovanými a erudovanými odborníky. Robot vykonává pokyny operátora Program všeobecné léčebné péče je zaměřen na komplexní nabídku všeobecné zdravotní péče se službami rozsáhlé polikliniky s 60 odbornými ambulancemi a na ni navazujícím lůžkovým zázemím v oborech chirurgie, ortopedie, urologie, gynekologie, onkologie a interního lékařství. Program slouží především regionu města Prahy. Současně s touto specializovanou péčí však nabízí Nemocnice Na Homolce svým pacientům i široké spektrum dalších interních a chirurgických oborů spolu s rozsáhlou ambulantní péčí zdejší polikliniky. K nemocnici patří i relaxační centrum, přístupné veřejnosti. Nabízí svým návštěvníkům komplexní relaxaci v podobě krytého bazénu 25 m, podvodní lavici s vířivými tryskami, aquagymnastiku v pravidelných časových intervalech, lehátka přímo u bazénu, vyhřívané kamenné lavičky, solnou jeskyni, saunu, posilovnu, spinning, masáže a příjemné prostředí zimní zahrady s možností občerstvení. Nemocnice Na Homolce zaměstnává 1 724 pracovníků, kteří v minulém roce provedli více než 14 tisíc ope- 8 U PLYN ÁRNY 2 /2 0 0 9 rací. K dispozici má přitom 357 lůžek. O kvalitě nemocnice nejlépe vypovídá narůstající počet hospitalizovaných pacientů. Těch každoročně přibývá a v loňském roce se jejich počet blížil k číslu 20 tisíc. Jen pro srovnání, ještě v roce 2000 jich bylo 14 tisíc. Nemocnice usiluje o to, aby byla vnímána jako jedno ze špičkových evropských zdravotnických center. Tato snaha vedla nemocnici k úsilí o získání mezinárodně platné akreditace zdravotnických zařízení JCI (Joint Commission International). Takto akreditovaná nemocnice garantuje pacientovi bezpečnost a kvalitu péče kontinuálním sledováním, analýzou a zlepšováním kvalitativních ukazatelů ze všech oblastí provozu nemocnice. K získání akreditace musí nemocnice splňovat 368 standardů rozpracovaných do 1032 ukazatelů. Nemocnice Na Homolce tuto akreditaci, které se uděluje pouze na 3 roky, v roce 2005 dostala a v roce 2008 ji znovu obhájila. To jen potvrzuje fakt, že Nemocnice Na Homolce patří k nejlepším, nejbezpečnějším a nejlépe vybaveným nemocnicím nejen v naší republice, ale svou úrov- ní dosahuje měřítek běžných v nejvyspělejších státech Evropy i v USA. Na operačním sále je robot Pacienti oceňují co nejšetrnější zásahy a operační zákroky. Toto jim umožňuje nejmodernější mikrochirurgická a robotická technika ve spojení s neustálým jejich zdokonalováním a studiem nejmodernějších postupů. Už v říjnu 2005 se Nemocnice Na Homolce stala prvním pracovištěm v České republice disponujícím robotickým operačním sálem. Doposud na něm operovali všeobecní chirurgové, cévní chirurgové, urologové a gynekologové. Loni se spektrum robotických zákroků rozšířilo i o kardiochirurgii. Poslední jedinečný kardiologický zákrok – kompletní vyjmutí elektrod kardiostimulátoru a implantabilního kardioverteru-defibrilátoru pomocí laseru provedlo Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce na začátku ledna 2009 jako první v České republice. Jednotky intenzivní péče Zemní plyn v nemocnici O tom, že Nemocnice Na Homolce nesporně patří mezi špičková zařízení tohoto druhu nejen u nás není sporu. Nás však k její návštěvě vedl především zájem o její energetické hospodaření, zejména o využívání našeho produktu, tedy zemního plynu. Průvodcem a odborným konzultantem nám v této oblasti byl Ing. Stanislav Adam, provozně technický náměstek nemocnice. Profil nemocnice Odborný profil nemocnice představují tři prioritní klinické programy. Jejich popis a vysvětlení všech odborných termínů je velmi složitý a není ani účelem tohoto článku. Uvedeme je tedy jen ve stručnosti. Program neurologicko-neurochirurgický je určen všem nemocným s chorobami centrální i periferní nervové soustavy, tedy mozku, míchy a páteře. V rámci tohoto programu je s vysokou mírou úspěšnosti používán unikátní přístroj – Leksellův gama nůž. Ten byl do Nemocnice Na Homolce zakoupen v roce 1992 z prostředků celostátní sbírky. V té době to byl osmý takovýto přístroj v Evropě. Přístroj slouží speciálně pro radiochirurgickou, tedy neinvazivní léčbu chorobných procesů v oblasti hlavy. Péče o srdce je hlavní chloubou nemocnice. Kardiovaskulární program je určen všem nemocným s chorobami srdce a cév. V rámci tohoto programu nabízí své služby 3 oddělení – kardiochirurgické, kardiologické a cévní chirurgie. Bazén rehabilitačního centra C Parní kotel ČKD Dukla BK 2,5 entrální plynová kotelna ve východní části areálu nemocnice je součástí jejího energocentra. Do provozu byla uvedena ve stejném roce jako nemocnice, v roce 1989. Kotelna je osazena 5 kotli, dvěma parními a třemi teplovodními. Instalovaný výkon parní kotelny je 5 tun páry za hodinu, osazena je 2 kotli ČKD Dukla BK 2,5 s přetlakovými hořáky. Tlak syté páry je 0,65 MPa, teplota 161 °C. Pára se využívá pro přípravu teplé vody, pro sterilizaci, ohřev bazénu relaxačního centra a také pro potřeby kuchyně. Celkový výkon teplovodní kotelny je 8 MW, vybavena je 3 nízkotlakými kotli ČKD Dukla PGV 250 s přetlakovými hořáky. Topná voda o teplotě 95/70 °C se využívá pro vytápění (radiátory) a pro vzduchotechniku. Kromě centrální kotelny je zemní plyn individuálně využíván i v přilehlých bytových jednotkách zaměstnanců nemocnice. Celková roční spotřeba zemního plynu Nemocnice Na Homolce se blíží 2 milionům m3. 9 Z historie použití plynu Rudolf Novák Soutěže 2/2009 Dětská soutěž s časopisem Z historie plynových spotřebičů na téma: Počátky užití zemního plynu Novodobá historie zemního plynu se datuje rokem 1821. V americkém městečku Fredonia ve státě New York poryv větru zanesl jiskřičku od táboráku nad vodní hladinu a nad potokem se objevily ... (tajenka řetězovky). William Hart využil zjištění, že ze dna vycházející ... (tajenka doplňovačky) jsou schopny hoření a navrtal zdroj zemního plynu. To se stalo podnětem pro pozdější vznik pravděpodobně první společnosti pro využití přírodního zemního plynu a začátek moderních plynařských technologií. 1 Řetězovka Obrázky správně pojmenuj. Poslední písmeno prvního slova je zároveň prvním písmenem slova následujícího. Tajenku přečteš ve směru čísel v zabarvených políčkách. 4 2 3 Obr. 1 – Rakouská železnice v r. 1844 Obr. 2 – Svítilna plynového osvětlení železničního vagonu s motýlovým hořákem Obr. 3 – Svítilny plynového osvětlení železničních vagonů Vlevo: lampa s visutou punčoškou Vpravo: lampa se stojací punčoškou Obr. 4 – Interiér plynem osvětleného vagonu Obr. 5 – Acetylénová plynárna pro výrobu plynu pro osvětlení železničních vagonů Obr. 6 – Kompresní a měřicí stanice pro plnění zásobníků železničních vagonů plynem Obr. 7 – Regulátor tlaku plynu s plovoucím zvonem podle Samuela Clegga Obr. 8 – Membránový regulátor tlaku plynu Julia Pintsche Doplňovačka 5 6 7 8 Plynové osvětlování železničních vagonů Počátky osvětlení na železnicích První železnice neměly žádné vnitřní osvětlení vagonů sloužících pro přepravu osob. Nebylo toho ani třeba. Jezdilo se jen ve dne. S rozšiřováním železniční přepravy však začalo přibývat i jízd v noci. První interiérové osvětlení železničních vagonů zavedli Angličané v r. 1842. Svítilo se svíčkami, petrolejovými lampami, ale hlavně se používaly tehdy nejrozšířenější lampy olejové. Do českých zemí se osvětlování železničních vagonů olejovými lampami dostalo díky Severní dráze císaře Ferdinanda v r. 1844 (císařská dráha jezdila od r. 1837 mezi Vídní a Brnem a později spojila i další města českých zemí) – obr. 1. Bylo to první osvětlování železničních vagonů na evropském kontinentě. Olejové lampy měly otevřený plamen, mnoho světla nedávaly a představovaly poměrně značné požární nebezpečí. Plynové lampy železničních vagonů V šedesátých letech 19. století začaly na francouzských a belgických drahách pokusy s osvětlováním plynovým. Používal se svítiplyn vyrobený karbonizací černého uhlí nebo plyn vyráběný tepelným rozkladem oleje. Výsledky nebyly nijak moc povzbudivé. Používaly se lampy opatřené hořákem s motýlovým plamenem (obr. 2). Samotný plynový plamen totiž nesvítil o mnoho lépe než plamen lampy olejové. Do vynálezu žárové punčošky chybělo ještě mnoho času. Tak jako pro osvětlování pouliční a osvětlování interiérů domů, bytů, veřejných místností, výkladních skříní apod., znamenal převrat v osvětlování i železničních vagonů vynález Dr. Karla Auera z Welsbachu, který v r. 1885 patentoval a v dalších letech zdokonalil svoji slavnou žárovou punčošku do plynových lamp. Využil přitom 10 U PLYN ÁRNY 2 /2 0 0 9 vynález profesora Wilhelma Bunsena z r. 1855, a to hořáku s předmísením plynu se vzduchem, bez kterého by žárová punčoška nemohla fungovat. Lampy měly zpočátku stojací punčošky (obr. 3 vpravo) a později punčošky visuté (obr. 3 vlevo). Invertní lampy s visutými punčoškami svítily hlavně dolů, což bylo samozřejmě pro stropní osvětlení vagonů vhodnější, než u stojacích punčošek, které dávaly světlo především nahoru. Lampy s žárovými punčoškami byly postupně zavedeny na všech významných evropských železnicích a zcela vytlačily lampy s motýlovými hořáky. Zapalování vagonových lamp nebylo nijak jednoduché. Provádělo se nejčastěji ze střechy vagonu. Výměna žárových punčošek byla možná z vnitřku vozu po otevření skleněného poklopu. Interiér plynem osvětleného vagonu ukazuje obr. 4. Plyn a plynová zařízení pro železniční vagony Jak již bylo uvedeno se jako osvětlovací plyn používal zpočátku svítiplyn nebo olejový plyn. Správa pruských drah konala již od r. 1896 pokusy s používáním acetylénu. Později přišla na to, že nejvhodnější je směs sestávající z 25 dílů acetylénu a 75 dílů plynu olejového. Podobným směrem se vydaly i další evropské dráhy. Acetylén leckde sloužil i k plynovému osvětlení nádraží. K výrobě tohoto plynu sloužily malé acetylénové plynárny (obr. 5). Osvětlovací plyn byl komprimován pomocí plynových kompresorů na přetlak asi 0,7 MPa a přes plynoměry veden do tlakových zásobníků umístěných na podvozku železničních vagonů (obr. 6). Pro možnost plnění vagonových zásobníků na trase, byly zřizovány podružné tankovací stanice při nádražích a zastávkách. Tankovací stanice byly vybaveny stabilními tlako- vými zásobníky plynu, do kterých dovážely plyn speciální zásobovací vagony. Plyn z vagonových zásobníků plynem osvětlených vagonů byl regulován pomocí regulátorů tlaku na provozní nízký přetlak asi 0,5 kPa a potrubím rozváděn do plynových lamp. Právě s regulátory tlaku byl zpočátku problém, protože v době zavádění plynového osvětlení železničních vagonů byl v plynárenství znám a používán regulátor s plovoucím zvonem (obr. 7) na Cleggově principu, vynalezený v r. 1815. Ten samozřejmě pro regulaci tlaku plynu v pohybujících se vagonech nemohl být spolehlivý ani bezpečný. Řešení přinesl vynález Julia Pintsche, který v r. 1870 patentoval regulátor membránový (obr. 8), který byl i proti prudkým pohybům vagonů, spojených např. s rozjížděním, bržděním a jízdou do zatáček plně odolný. Konec plynového osvětlení železničních vagonů Žárová punčoška spolu s membránovým regulátorem zajistila železničním vagonům kvalitní a relativně bezpečné osvětlení až do dvacátých let 20. století. Pak však přece jenom začala vítězit v této oblasti elektrická energie, která přinesla snadnější obsluhu osvětlení (rozsvěcování, zhasínání, údržba) a větší bezpečnost, kterou u plynového zařízení snižovala manipulace s plnicím zařízením, regulace tlaku, plamen v žárových punčoškách apod. Rozvoji elektrického osvětlení v železničních vagonech v té době jistě přispěl pokrok v konstrukci elektrických akumulátorů a dynam. Dnes už můžeme na plynové osvětlení na železnicích vzpomínat jen jako na technickou historickou zajímavost. Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů! Židovské muzeum v Praze Židovské muzeum v Praze má jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě, která obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih. Je ojedinělá nejen množstvím svých předmětů, ale především tím, že pocházejí z jednoho uceleného území – z Čech a Moravy. Ve svém souhrnu tak sbírka podává celistvý obraz o životě a historii Židů v tomto regionu. Židovské muzeum spravuje Maiselovu synagogu, Španělskou synagogu, Starý židovský hřbitov, Klausovou synagogu, Obřadní síň (budova pražského Pohřebního bratrstva), Galerii Roberta Guttmanna a Vzdělávací a kulturní centrum. Dnešní otázka: Jaká nejvýznamnější osobnost je pochována na Starém židovském hřbitově v Praze? 1. svrchník (delší teplý oděv kryjící trup i paže) 2. těleso bez hran 3. velký jedovatý tropický had 4. kolejnice 5. část dveří 6. nádoba na zalévání 7. velký hlodavec s dlouhým ocasem Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 3. 2009 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail: [email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Makovice 2/2009« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Na jednoho vylosovaného výherce čeká volná vstupenka pro 2 osoby do expozic Židovského muzea. Správná odpověď z čísla 12/2008: Zubatá minikřížovka – žehliček Doplňovačka – plynoměrů Výherci dětské soutěže z čísla 12/2008: Dalibor Havlíček, Praha 12, Kamýk Roman Harsa, Praha 5 Nikola Viternová, Praha 10-Vršovice Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 3. 2009 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail: [email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Židovské muzeum v Praze« a svoji zpáteční adresu a telefon. Správná odpověď z čísla 12/2008: Dagmar Havlová Výherci soutěže z čísla 12/2008: Emma Nováková, Praha 9-Hloubětín, Lubomír Tomek, Praha 10, Věra Krausová, Praha 4, Čestmír Vach, Praha 10, Karek Rayman, Praha 9 Čtenářská soutěž s časopisem U PLYN Á R N Y Odpovědi prosíme zasílejte do 20. 3. 2009 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Jiří Váňa, Národní 37, 110 80 Praha 1-Nové Město nebo e-mail: [email protected]. Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Soutěž 2/2009« a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správná odpověď z čísla 12/2008: 1b) V soutěži Energy Globe Award ČR powered by E.ON získala Pražská plynárenská, a. s., 1.cenu v kategorii »Vzduch« za projekt CNG autopůjčovna 2c) Klasik české karikatury Vladimír Jiránek vystudoval žurnalistiku 3a) Grafik a kreslíř Tomáš Bíma několikrát namaloval plynárenské zařízení. Jednalo se o plynojem Výherci soutěže z čísla 12/2008: Růžena Tomková, Praha 10, Celestin Hofbauer, Praha 9, Marie Nuderová, Praha 8-Bohnice Dnešní otázky: 1. Od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela uplyne 7. září 2009: a) 400 let b) 420 let c) 450 let 2. Lidový název Nemocnice Na Homolce před rokem 1989 byl: a) SANOPZ b) Státní ústav národního zdraví c) Homolka 3. Jako osvětlovací plyn pro železniční vagóny se zpočátku používal: a) zemní plyn b) acetylén c) svítiplyn nebo olejový plyn Co najdete v příštím čísle 3/2009: Nová výstava v Galerii Smečky: P. Aubrechtová, Vl. Gebauer – Spolu, a každý jinak 10 let Plynárenského muzea Nové projekty prodeje tepla Řešení sudoku na straně 12: 3 4 8 9 2 6 1 7 5 7 2 5 3 1 8 4 6 9 9 6 1 5 7 4 3 2 8 6 1 4 8 5 2 7 9 3 5 3 7 4 6 9 2 8 1 2 8 9 7 3 1 6 5 4 8 7 2 1 4 5 9 3 6 1 9 3 6 8 7 5 4 2 4 5 6 2 9 3 8 1 7 1 2 4 5 6 8 3 7 9 8 6 5 3 9 7 2 4 1 9 3 7 4 1 2 6 8 5 6 7 8 1 4 9 5 3 2 5 9 2 6 8 3 4 1 7 4 1 3 7 2 5 8 9 6 7 8 1 2 3 6 9 5 4 3 4 6 9 5 1 7 2 8 2 5 9 8 7 4 1 6 3 Tajenka křížovky na straně 12: Nová půjčovna aut na plyn je v Českých Budějovicích. 11
Podobné dokumenty
Týnecký zpravodaj 5 2014
nenávratně pryč, ale zima je ještě daleko.
Někteří z nás si podzim také spojují i s
historickým či politickým děním minulých
let v naší republice i ve světě. Já s ohledem
na výkon mé funkce, vnímám...
U Plynárny 02/2013 - Pražská plynárenská as
edinečná sbírka koláží českých autorů, kterou od konce 90. let systematicky buduje Pražská plynárenská, se poprvé představí hned na třech výstavách v Rakousku.
Rozsáhlou expozici více než 80 děl př...
Výživa podle Fitminu
jako by ani nebyla.
Ale nezáleží jen na tom, zda firma své webové stránky má
či nikoli, ale hlavně jak tyto stránky na uživatele působí, jak
jsou mu příjemné a jak hodnotné informace poskytují. I m...
Solární systémy Junkers
• zemní plyn cca do roku 2065
Vzhledem k tomu, že dodávaná množství budou
v budoucnu pravděpodobně stoupat, je velmi pravděpodobné zkrácení uvedených termínů.