Securitas Imperii 7 - Mauzoleum Klementa Gottwalda
Transkript
Securitas Imperii 7 - Mauzoleum Klementa Gottwalda
Ï ETR Ï AD DOKUMENTACE A VYS Ï OVAÂNI UÂR Ï INU Ê KOMUNISMU ZLOC l SECURITAS IMPERII l l 7 l l l l l l l l l l l l l ku ns ove osl 95 k 1 s Ïe C StB v e a c ni leÂt z Â Ï a e t v nõ esa v d i GB a t ch a P K  r y u e n o p roje 951 a o tsk Ï b e n j z v Ta so t o 48 ±1  s õ o d i yl inn ek 19 se s Ï c u o a o Ï z n  t o e U Ko zac õÂch sl . i A n a n A. a Org ranicÏ t gen a poh a õÂr rfoÂz m o da a l m z a a t e ttw Me o akc G  e K. C sov a i l p Ï e SÏ d t K o e P ÂV ac h U z i c zam riaÂle l a B ate vm alsÏõ d A SECURITAS IMPERII 7 5 95 1±1 SECURITAS IMPERII 7 SbornõÂk k problematice ÏnostnõÂch sluzÏeb bezpec Ó UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinu komunismu, 2001 ISBN 80-85821-93-1 3 OBSAH VaÂclav Veber Ï eskoslovensku PadesaÂta leÂta v C Ï (uÂvod ke sbornõÂku) ............... ± komunismus na domaÂcõ sceÂne 5 Prokop Tomek ¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª Ïman Ï ª ........................ ± vazebnõ podmõÂnky osob ¹PrÏõÂpadu Krc 12 PrÏõÂlohy 1± 3 .......................................................................... PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 28 31 Ivo Fiedler MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse aneb Jeden z mnohyÂch ........................................................ 36 PrÏõÂlohy 4 ± 8.......................................................................... PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 46 53 Martin Pulec Ïinnosti ozbrojenyÂch NaÂstin organizace a c ÏnõÂch slozÏek v letech 1948 ±1951 ............................. 55 pohranic PrÏõÂlohy 9 ±13 ........................................................................ PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 73 91 Boris Titzl Podpisove akce ¹za mõÂrª 1950 a 1951 .................................. 97 PrÏõÂlohy 14 ±17 ...................................................................... 131 PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 168 Jan Kalous PrÏõÂpad Bohumila Sixty popraveneÂho v uÂnoru 1952 .............. 170 PrÏõÂlohy 18 ±20 ...................................................................... 183 PoznaÂmky a odkazy ............................................................. 189 4 Ï uka Petr C Ï eskoslovenska sove  Ïtskou KGB ......................... 192 Unosy lidõ z C PrÏõÂlohy 21± 28 ..................................................................... 209 PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 221 JirÏõ BasÏta Propagandisticke vyuzÏitõ kausy americkeÂho emigranta profesora G. S. Wheelera ...................................... 224 PrÏõÂlohy 29 ± 35 ..................................................................... 241 PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 249 Martin Pulec Ïinnost Mileny Markove ...................................... 252 Agenturnõ c PrÏõÂloha 36 ........................................................................... 279 PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 281 Prokop Tomek Ïznice StaÂtnõ bezpec Ïnosti Tajna operativnõ ve Ï ulici v Praze v letech 1951±1955 ....................... 286 ve Wintrove PrÏõÂlohy 37± 40 ..................................................................... 307 PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 313 Ï ervinka ml. Stanislav C Ï Klement Gottwald na VõÂtkove Ï .............................. 319  V KSC Ïla v materiaÂlech U ± balzamizace te PrÏõÂlohy 41± 46 ..................................................................... 342 PoznaÂmky a odkazy ............................................................ 350 UzÏite zkratky ....................................................................... 352 Ïnõ poznaÂmka ................................................................. 357 Edic 5 Ï eskoslovensku ± PadesaÂta leÂta v C Ï komunismus na domaÂcõ sceÂne (uÂvod ke sbornõÂku) Komunismus jako ideologie ohrozÏoval Evropu uzÏ daÂvno, vlastneÏ od pocÏaÂtku 19. stoletõÂ. Tehdy vznikl a ustavil se; jeho rodicÏi byli rukou nerozdõÂlnou Marx a Engels, nazyÂvanõ pozdeÏji klasiky. Marx byl ovsÏem hnacõ silou, intelektuaÂlnõÂm tvuÊrcem onoho noveÂho naÂbozÏenstvõÂ, ktery svyÂm ¹veÏdeckyÂm komunismemª (aby se odlisÏil od rÏady dobovyÂch badatelu Ê a fantastu Ê ) umõÂstil spaÂsu lidstva jizÏ do tohoto sveÏta. PrÏedpokladem one spaÂsy ovsÏem meÏla byÂt apokalypticka revoluce, ktera naÂsledneÏ pohltõ stary sveÏt, tj. sveÏt kapitalismu. Neda se rÏÂõci, zÏe by Marx nevypracoval poutavy systeÂm, praÂveÏ naopak; byl naÂpadity stylista a publicista, ktereÂmu se slova sama rovnala do logickyÂch veÏt a hypoteÂz. VyÂklad meÏl logickou stavbu, fakta byla vybõÂraÂna tak, aby do neÏho zapadala beze zbytku a bez velkyÂch mozÏnostõ pochyb a nejistoty. NevyhnutelneÏ ovsÏem vyzÏadovala võÂru jako kazÏde naÂbozÏenstvõÂ, i kdyzÏ by trÏeba bylo kacõÂrÏskeÂ. Marx se v podstateÏ snazÏil vylozÏit, zÏe vlastnõÂm kapitalismem otrÏaÂsajõ takove rozpory, zÏe n e v y h n u t e l n eÏ (to slovo bylo du Ê lezÏiteÂ, jõÂm se tvrdilo, zÏe jde o nutny a zaÂkonity proces, ktery nastane, at' si to lide prÏejõ nebo ne) vede k ¹produktivnõ katastrofeϪ. SpaÂsu meÏla prÏineÂst noveÏ vznikajõÂcõ trÏõÂda a zaÂroven Ï ¹obeÏt'ª kapitalismu ± deÏlnõÂci, jinak teÂzÏ proletariaÂt. Ti take meÏli prÏevzõÂt odpoveÏdnost na sebe a naprÏÂõsÏteÏ se sami (a leÂpe) starat o spaÂsu lidstva. Jako publiciste Marx s Engelsem zazaÂrÏili; napsali vyÂrÏecÏny Komunisticky manifest (v roce 1848), v neÏmzÏ celou promysÏlenou stavbu prÏedlozÏili jako vizi prÏÂõsÏtõÂho vyÂvoje. S dalsÏõÂm dokazovaÂnõÂm to jizÏ bylo horsÏõÂ. PrÏedpoklaÂdany vyÂvoj kapitalismu se totizÏ nedostavoval a vu Ê bec smeÏrÏoval jinam, nezÏ oni spolecÏneÏ uvazÏovali. PrÏedevsÏõÂm z tohoto du Ê vodu Marx veÏdecky vyÂklad zdaleka nedopracoval, acÏ se mu veÏnoval cely zÏivot (nikde nepracoval a Engels jako tovaÂrnõÂk a pozdeÏji rentieÂr ho zÏivil a celozÏivotneÏ jeho rodinu podporoval). PrÏedpoklaÂdany neÏkolikasvazkovy a jizÏ rozvrhnuty veÏdecky spis skoncÏil u jedineÂho svazku nazvaneÂho KapitaÂl, a na dalsÏõ jeho vyznavacÏi cÏekali marneÏ. Nelze se divit, nebot' kapitalismus meÏl tak rychly start do zÏivota i vyÂvoj, zÏe jej soucÏasnõÂci nedovedli zachytit ani odpoveÏdneÏji rozebrat, meÏnil se pod rukama a nedal se svaÂzat do zÏaÂdnyÂch sebeprÏesveÏdcÏiveÏji navrzÏenyÂch ¹zaÂkonu Ê ª. 6 Marxovy vyÂklady a prÏedpoveÏdi taÂly jak jarnõ snõÂh, sveÏt se v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ nehodlal zarÏizovat podle jeho hypoteÂz. Snad by se na filozofa i docela zapomneÏlo, ale ujali se ho ± jizÏ po jeho smrti ± extremiste ve vlastnõÂm hnutõÂ. Ti se rozhodneÏ nechteÏli rozloucÏit s vidinou boje a võÂteÏzstvõÂ, dobytõ moci a pokusu veÂst nejdrÏõÂve cÏaÂst a pozdeÏji, pokud mozÏno, cely sveÏt. Tvrdili neochveÏjneÏ, zÏe ¹k zaÂrÏnyÂm zõÂtrÏkuÊmª. O dobytõ politickeÂho võÂteÏzstvõ se komuniste pokusili za Marxova zÏivota jen jednou, v obdobõ tzv. ParÏõÂzÏske komuny. DalsÏõÂm pokusem ± tentokraÂt prÏipravenyÂm do naprostyÂch podrobnostõÂ, a to po vsÏech straÂnkaÂch ± byl uÂtok ruskyÂch bolsÏeviku Ê proti stare moci ± carismu ± v roce 1917. VõÂme dobrÏe, zÏe listopadovy bolsÏevicky prÏevrat v rezÏii TrockeÂho byl uÂspeÏsÏnyÂ, a zÏe politickou moc bolsÏevici po jisteÂm naÂrocÏneÂm obdobõ obcÏanske vaÂlky nakonec uhaÂjili. Pote zacÏali ± proti vsÏem teoretickyÂm prÏedpokladu Ê m ± uplatn Ï ovat komunisticky experiment v Rusku, ktere v roce 1922 nazvali Svazem soveÏtskyÂch socialistickyÂch republik. SamozrÏejmeÏ, zÏe se od pocÏaÂtku rusÏtõ bolsÏevici snazÏili rozsÏõÂrÏit svu Ê j experiment i na jine zemeÏ, a radeÏji sveÏtadõÂly, ale nic z toho se jim uzÏ nepovedlo. Zu Ê stali na dlouhyÂch dvacet let v omezenyÂch hranicõÂch byÂvaleÂho carskeÂho impeÂria a jakaÂkoli snaha o rozsÏõÂrÏenõ komunismu za hranice zemeÏ zcela propadla. AzÏ nova sveÏtova vaÂlka, ktera se neuÂprosneÏ blõÂzÏila, slibovala velke nadeÏje ohledneÏ dalsÏõÂho sÏõÂrÏenõ komunismu po sveÏteÏ. A skutecÏneÏ takova situace nastala. SoveÏtska armaÂda se ve vaÂlce s nacismem zarÏadila mezi võÂteÏze, a acÏ mu Ê zÏeme totalitnõ ideologii SSSR postavit na stejnou uÂroven Ï jako porazÏeny nacismus, naÂrokoval si SoveÏtsky svaz vzhledem k vyÂsledku Ê m tak tvrde vaÂlky souhlas s postupem do Evropy. Po roce 1945 veÏtsÏinu zemõ vyÂchodnõ a strÏednõ Evropy vojensky obsadil, ovlivnil jejich dalsÏõ politickou orientaci ve smeÏru nastolenõ komunismu a pevneÏ se v nich usadil. Ï po druhe sve Ïtove vaÂlce Komunismus v Evrope Raymond Aron, vyÂznamny francouzsky sociolog a politolog, jizÏ v roce 1951 napsal, zÏe ve vyÂchodnõ EvropeÏ (a myslel tõÂm ty evropske staÂty, ktere lezÏely mezi Labem a zaÂpadnõ hranicõ SSSR) zõÂskali dõÂky soveÏtske armaÂdeÏ klõÂcÏove pozice komunisteÂ, veÏtsÏinou pod zaÂsÏtitou taktiky lidove fronty. A pak pry uzÏ bylo jen ¹deÏtskou hrÏÂõcÏkouª dosaÂhnout mocenskeÂho monopolu.1) TõÂm chce naznacÏit, zÏe ona technika chladnokrevne soveÏtizace (cÏi revoluce shora) byla pouzÏitelna vsÏeobecneÏ v ru Ê znyÂch zemõÂch, a zÏe kazÏdy staÂt v EvropeÏ, Francii nevyjõÂmaje, by dopadl stejneÏ, kdyby tam byla trÏeba jen nakraÂtko rozmõÂsteÏna soveÏtska armaÂda. Nebudu rozebõÂrat podrobneÏ Stalinovu taktiku po druhe sveÏtove vaÂlce, je jisteÂ, zÏe tento vu Ê dce videÏl ve vaÂlce ideaÂlnõ prÏÂõlezÏitost pro dalsÏõ rozsÏõÂrÏenõ komunismu a hodlal k neÏmu vydatneÏ napomoci. VeÏdeÏl dobrÏe, zÏe nejlepsÏõ prÏõÂlezÏitostõ jsou staÂty v rozkladu, jenzÏ prÏinesla vaÂlka, 7 a kdy vznika bezpocÏet prÏõÂlezÏitostõ k agitaci i k cÏinu; obe v podstateÏ bez kontroly... Leninsko-stalinsky komunismus se v mezivaÂlecÏneÂm obdobõ prosadil a upevnil jako teorie a praxe totalitnõ tyranie, a uzÏ proto nemohl mõÂt ani jiny prÏÂõstup k rÏesÏenõ politickyÂch vztahu Ê a pomeÏru Ê , nezÏ jaky nastoupil. UÂspeÏsÏneÏ se pokusil vyÂchodnõ Evropu dobyÂt s vyuzÏitõÂm svyÂch dosavadnõÂch odzkousÏenyÂch metod. A kdyzÏ uspeÏl, nazval celou akci ¹osvobozenõÂmª. Stalin a jeho nejblizÏsÏõ pomocnõÂci (pod jeho vlivem a neuÂprosnyÂm vedenõÂm) prÏedevsÏõÂm prÏipravili pro kazÏdou vyhleÂdnutou zemi v podstateÏ malou kohortu profesionaÂlnõÂch revolucionaÂrÏu Ê , totaÂlneÏ oddanyÂch soveÏtskeÂmu komunismu. PrÏesneÏ podle hesla, zÏe nezaÂlezÏõ na pocÏtu cÏlenu Ê strany ani na pocÏtu sympatizujõÂcõÂch (to jsou druhotne velicÏiny), ale na sõÂle a schopnostech organizace. VzÏdyt' take v neÏkteryÂch zemõÂch (naprÏõÂklad v Rumunsku cÏi v Mad'arsku) se komuniste pocÏõÂtali na stovky a meÏli prÏed sebou tak neuveÏrÏitelneÏ neuÂmeÏrny uÂkol, jakyÂm je ovlaÂdnutõ staÂtu. V druhe faÂzi, ktera ovsÏem probõÂhala soucÏasneÏ, se cely soveÏtsky politicky vliv v te ktere zemi zameÏrÏil na likvidaci mozÏnyÂch politickyÂch odpu Ê rcuÊ novyÂch komunistickyÂch porÏaÂdku Ê . Pod ruÊznyÂmi zaÂminkami je nepustil do politickeÂho zÏivota, ale naopak veÏtsÏinou posõÂlal za mrÏõÂzÏe. UmneÏ rozehraÂval a podle mõÂstnõÂch pomeÏru Ê navozoval jakeÂsi ovzdusÏõ sympatiõ pro nove porÏaÂdky, a opeÏt ve shodeÏ s touto cÏinnostõ prÏipravoval nove mozÏne nekomunisticke politiky, kteryÂm bude sveÏrÏena uÂloha nutne spolupraÂce na cesteÏ do uÂplneÂho podrucÏõÂ. Zde bezostysÏneÏ soveÏtsÏtõ komuniste pracovali policejnõÂmi metodami vyÂbeÏru a zasahovali do politickyÂch pomeÏru Ê daneÂho staÂtu zcela bez omezenõÂ. Nezastavovali se ani prÏed sveÂvolnyÂm zatyÂkaÂnõÂm a odvaÂzÏenõÂm obcÏanu Ê jednotlivyÂch staÂtu Ê do svyÂch vyhlaÂsÏenyÂch taÂboru Ê a veÏzenõÂ. Hlavnõ tedy bylo ovlaÂdnout staÂt, prÏedevsÏõÂm jeho bezpecÏnost a armaÂdu a dalsÏõ rozhodujõÂcõ politicke funkce. Teprve kdyzÏ se s pomocõ svyÂch oddanyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ nebo tajnyÂch nohsledu Ê staÂtu zmocnili, zacÏali pracovat na ¹zõÂskaÂnõ masª. Hned od pocÏaÂtku zarÏõÂdili vlaÂdu komunisticke ¹elityª, a ¹masyª postupneÏ podrÏõÂdili jejõÂmu komunistickeÂmu vlivu; tak vznikal ¹cÏloveÏk nove epochyª. O demokraticke cesteÏ k moci proto nemu Ê zÏe byÂt rÏecÏ; konecÏneÏ v cele vyÂchodnõ EvropeÏ se po vaÂlce konaly jen dvoje tzv. svobodne volby. Na jarÏe 1945 v Mad'arsku (komuniste propadli) a v kveÏtnu Ï eskoslovensku (komuniste uÂdajneÏ zvõÂteÏzili, ale ve skutecÏnosti 1946 v C zõÂskali 38 % hlasuÊ). Nikde jinde se ani v naÂznaku ¹svobodneª volby nekonaly a samozrÏejmeÏ ani ve zmõÂneÏnyÂch zemõÂch se podruhe uzÏ nikdy neopakovaly. PrÏiblizÏneÏ v leÂteÏ 1947, kdy se radikaÂlneÏ meÏnily vztahy SSSR a USA, dvou supervelmocõ deÏlõÂcõÂch si sveÏt, radikaÂlneÏ se meÏnõ i taktika soveÏtskyÂch bolsÏeviku Ê ve vyÂchodnõ EvropeÏ. Komunismus jako vlaÂdnoucõ politicky rezÏim je jizÏ nastolen ± cõÂlem se staÂva prosadit do praxe jed- 8 notlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch zemõ take soveÏtsky politicky systeÂm se vsÏemi duÊsledky. VyÂsledkem pak je ¹veÏrnyª a pevneÏ podvaÂzany satelitnõ staÂt. Takova je vlastnõ podstata vyÂchodoevropskeÂho deÏjinneÂho procesu spjateÂho s padesaÂtyÂmi lety. HlavnõÂm heslem a take viditelnou praxõ teÂto doby je slogan ¹Se SoveÏtskyÂm svazem na veÏcÏne cÏasy!ª. Ma v kazÏde zemi poneÏkud jiny obsah; u naÂs je to naprÏÂõklad uÂcÏeloveÏ vyklaÂdana historie Mnichova, ¹zradyª zaÂpadnõÂch staÂtu Ê i popis uÂdajne skutecÏne cÏinnosti nejveÏrneÏjsÏõÂch spojencu Ê apod. Nezanedbatelnou soucÏaÂstõ tohoto procesu je take likvidace vsÏech kontaktu Ê se ZaÂpadem, at' uzÏ se tyÂkajõ hospodaÂrÏstvõÂ, politiky cÏi kultury. Na konci jsou nepru Ê chodne hranice a fakticky konec vsÏech kontaktu Ê i styku Ê ; znalost cÏi pouhy zaÂjem o deÏnõ na ZaÂpadeÏ jsou nebezpecÏne a postupneÏ i trestneÂ. HlavnõÂm cõÂlem je ovsÏem duÊsledna a naprosta prÏestavba spolecÏnosti dle soveÏtskeÂho modelu, a to ve vsÏech oblastech zÏivota i fungovaÂnõ spolecÏnosti. V poprÏedõ zaÂjmu stojõ organizace politickeÂho systeÂmu soveÏtskeÂho typu (jen s maÂla odlisÏnostmi, jako jsou naprÏ. neÏktere zbytkove prvky z demokratickeÂho systeÂmu, naprÏõÂklad funkce prezidenta apod.), rÏõÂzene hospodaÂrÏstvõ opeÏt dle soveÏtskyÂch dispozic, ktere jen v nepatrnyÂch polozÏkaÂch korespondujõ se skutecÏnyÂmi naÂrodnõÂmi zaÂjmy toho ktereÂho staÂtu. SoveÏtizovaÂna je ovsÏem i kultura, veÏda, cele sÏkolstvõ atd. Nenõ uÂcÏelem tohoto uÂvodu ke sbornõÂku veÏnovat se podrobneÏji otaÂzce nastolenõ soveÏtskeÂho modelu v konkreÂtnõÂch staÂtech vyÂchodnõ Evropy. Jednotlive odlisÏnosti, ostatneÏ velmi maleÂ, jen potvrzujõ pravidlo. Cely proces nastolovaÂnõ soveÏtskeÂho modelu vsÏak neprobõÂhal bez strÏetu Ê , bez odporu skupin i jednotlivcu Ê . NeÏkdy i mezi jeho samotnyÂmi aktivnõÂmi uskutecÏn Ï ovateli. JisteÏ k tomuto deÏnõ napomohla i praxe stranickyÂch cÏistek a procesu Ê , ktere se vsÏude v jednotlivyÂch zemõÂch uskutecÏnily take podle znaÂmyÂch soveÏtskyÂch modelu Ê z 30. let, vcÏetneÏ nesmyslnyÂch obvineÏnõ a nepochopitelnyÂch prÏiznaÂnõÂ. VsÏe, o cÏem põÂsÏeme, bylo zaÂlezÏitostõ neceleÂho desetiletõÂ, jisteÏ ovlivneÏneÂho Stalinovou smrtõ v brÏeznu 1953, ale bezesporu take tõÂm, zÏe napodobovaÂnõ a realizace s pomocõ poradcu Ê zaberou podstatneÏ meÂneÏ cÏasu, nezÏ vytvaÂrÏenõ ideaÂlnõÂho typu komunismu. Po XX. sjezdu KSSS, na neÏmzÏ Nikita SergejevicÏ ChrusÏcÏev prÏecÏetl prvnõ (a zatõÂm ocÏividneÏ neuprÏÂõmneÂ) prÏiznaÂnõ komunistickyÂch chyb, nedostatku Ê a zlocÏinu Ê, byla situace v soveÏtskyÂch satelitnõÂch zemõÂch opeÏt jinaÂ. SoveÏtsÏtõ komuniste chteÏli zacÏÂõt jakoby z cÏisteÂho stolu, ale to uzÏ je tematika pro jiny sbornõÂk. Ï eskoslovensku Nastolenõ komunismu v C Z toho, co jizÏ bylo uvedeno, vyplyÂvaÂ, zÏe proces nastolenõ komunismu v jednotlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch zemõÂch po druhe sveÏtove vaÂlce meÏl v podstateÏ dveÏ faÂze. Za prve dobytõ staÂtu komunisty a prosazenõ ko- 9 munisticke moci do cÏela staÂtu, vcÏetneÏ zabezpecÏenõ jejõÂho upevneÏnõÂ. O dobeÏ trvaÂnõ teÂto prvnõ faÂze rozhodovaly spõÂsÏe vneÏjsÏõ podneÏty (vzaÂjemne vztahy velmocõ apod.), nezÏli vyÂvoj a situace jednotlivyÂch vyÂchodoevropskyÂch zemõÂ. DeÏlõÂtkem a zaÂroven Ï meznõÂkem bylo leÂto 1947, kdy Stalin otevrÏeneÏ prÏiznal sve uÂmysly a jednoznacÏneÏ i verÏejneÏ prohlaÂsil vyÂchodnõ Evropu za komunistickou. Ona uzÏ samozrÏejmeÏ ¹komunistickaª byla, to jen takticke hledisko nutilo Stalina o tomto faktu verÏejneÏ nemluvit. Ï eskoslovensku byl tõÂmto deÏlõÂtkem uÂnorovy pucÏ v roce 1948, jeVC hozÏ vyÂsledkem byla absolutnõ komunisticka politicka vlaÂda, i kdyzÏ se pokusila halit do fraÂzõ NaÂrodnõ fronty a existence uÂdajneÏ samostatnyÂch politickyÂch nekomunistickyÂch stran. Druhou faÂzõ pak bylo od roku 1948 rychle realizovane prÏetvaÂrÏenõ systeÂmu a celeÂho staÂtu do komunisticke podoby soveÏtskeÂho typu, a to po vsÏech straÂnkaÂch politickeÂho, hospodaÂrÏskeÂho a kulturnõÂho zÏivota. Jak tento proces v podrobnostech u naÂs probõÂhal, dokazujõ a ilustrujõ jednotlive praÂce v tomto sbornõÂku. ZvõÂdaveÂho cÏtenaÂrÏe odkazuji na dalsÏõ publikace specialistu Ê .2) Jeden probleÂm vsÏak nemohu nechat stranou. O obdobõ let 1945 azÏ 1948 se cÏasto uvaÂdõÂ, zÏe sÏlo o demokratickou faÂzi vyÂvoje, a dokonce se naznacÏuje, zÏe tato doba mohla byÂt vhodnyÂm a nosnyÂm vyÂchodiskem k dalsÏõÂmu vyÂvoji staÂtu. Je to iluze a viditelne cÏi chteÏne nechaÂpaÂnõ skutecÏne situace. Hned od konce vaÂlky meÏli SoveÏti vsÏechny nitky ovlaÂdajõÂcõ jimi osvobozene staÂty pevneÏ v rukou, popousÏteÏli uzdu cÏi ji prÏitahovali podle svyÂch prÏedstav a zaÂjmu Ê a ohlõÂzÏeli se nikoli na stav obeÏti, ale na zaÂvazky cÏi dohody se svyÂmi byÂvalyÂmi spojenci, samozrÏejmeÏ se snahou je prÏelstõÂt a zõÂskat võÂc, nezÏ dosud drzÏõ v rukou. O jakeÂmsi Ï eskoslovenska ze sve zaÂjmove sfeÂry rozhodneÏ neuvazÏopropusÏteÏnõ C vali, a tak tvrzenõÂ, zÏe nasÏi politici deÏlali vlastnõ politiku, je trochu nemõÂstnou iluzõÂ. Slovensky historik L. LiptaÂk3) nazyÂva toto obdobõ obdobõÂm ¹rÏõÂzene demokracieª a ve sveÂm srovnaÂvaÂnõ se samostatnyÂm SlovenskyÂm staÂtem (1939 ±1945) jednoznacÏneÏ dokazuje oslabenõ demokratickeÂho obsahu staÂtnõÂho zÏivota ve velkeÂm rozsahu. To spocÏõÂva v narusÏenõ soukromeÂho vlastnictvõÂ, v postupne diskreditaci parlamentnõ demokracie (zaÂkaz neÏkteryÂch stran apod.), v systematickeÂm narusÏovaÂnõ struktur obcÏanske spolecÏnosti, v posõÂlenõ funkcõ staÂtu a rozsÏõÂrÏenõ sfeÂry jeho zaÂsahu Ê , v preferenci radikalizace politickeÂho mysÏlenõ a jednaÂnõÂ, v celkoveÂm oslabovaÂnõ strÏednõÂch vrstev jako opory demokracie, ve veÏdome kompromitaci tradicÏnõÂch politickyÂch seskupenõÂ, v prosazenõ principu kolektivnõ viny a podobneÏ. Odboj a odpor proti komunistickeÂmu mocenskeÂmu naÂstupu je duÊlezÏitou soucÏaÂstõ historickeÂho poznaÂnõÂ.4) Dosavadnõ historiografie (maÂm na mysli komunisticky popis udaÂlostõÂ) dbala na to, aby prÏedstavila dobytõ moci komunisty jako vyÂsledek prÏaÂnõ lidu, verÏejnosti, ktera se uzÏuzÏ nemohla docÏkat jejich vlaÂdy. O tom, zÏe by se neÏjake skupiny cÏi 10 jednotlivci pokousÏeli komunisticky naÂpor zastavit, se vu Ê bec nezmin Ï ovala; veÏtsÏinou soudila, zÏe takove pokusy se vu Ê bec nekonaly a neexistovaly. A prÏitom jejich zverÏejneÏnõ je nejen podmõÂnkou pravdiveÂho a objektivnõÂho podaÂnõÂ, ale take zaÂkladnõ povinnostõ historiografie praÂveÏ Ï nost musõ ± i kdyzÏ s velkyÂm zpozÏproto, aby byla pravdivaÂ. Spolec ÏnõÂm ± poznat, zÏe zdrave sõÂly a demokraticke skupiny opravdu de ÏzÏkyÂch padesaÂtyÂch letech existovaly a zachran Ï ovaly c Ï est nev te ÏenyÂch lidõÂ. rozhodnyÂch a vaÂlkou narus Ke komunistickeÂmu odporu u naÂs na konci cÏtyrÏicaÂtyÂch a na zacÏaÂtku padesaÂtyÂch let mu Ê zÏeme pocÏõÂtat pocÏetne manifestace a demonstrace u prÏõÂlezÏitosti konaÂnõ XI. vsÏesokolskeÂho sletu v Praze v zaÂrÏÂõ 1948 a praÂveÏ tak i manifestace, ktere se konaly v souvislosti s pohrÏbem byÂvaleÂho prezidenta Edvarda BenesÏe 8. zaÂrÏõ 1948. VsÏechny tyto akce meÏly zjevneÏ protikomunisticky raÂz a byly jednõÂm velkyÂm protestem cÏeskoslovenske verÏejnosti. K nim muÊzÏeme prÏipocÏõÂtat i orelske slavÏ etne a dodnes nespocÏõÂtane studentskeÂ, nosti na HostyÂneÏ v leÂteÏ 1948. C skautske a katolicke krouzÏky mlaÂdezÏe porÏaÂdaly ruÊzne letaÂkove akce proti rezÏimu, ale take pomaÂhaly rodinaÂm jizÏ zatcÏenyÂch protikomunistuÊ, lidem ostrakizovanyÂch rezÏimem apod. Tyto a podobne akce a aktivity byly permanentnõÂ; sice pomalu slaÂbly ve shodeÏ s tõÂm, jak pohasõÂnaly nadeÏje na zmeÏnu politicke situace ve sveÏteÏ i u naÂs, ale byly staÂle prÏõÂtomneÂ. Vrcholem teÂto aktivity byly plzen Ï ske demonstrace v roce 1953 ± konkreÂtneÏ proti meÏnove reformeÏ, ale vyÂsledneÏ take proti rezÏimu, jenzÏ jizÏ tehdy prokazatelneÏ neplnil sliby, a dokonce ± jako ZaÂpotocky v prÏÂõpadeÏ reformy ± verÏejneÏ lhal. I odboj, kteryÂm rozumõÂm boj proti rezÏimu se zbranõ v ruce se snahou svrhnout ho a potlacÏit, byl v cÏeskyÂch pomeÏrech prÏõÂtomen. UveÏdomõÂme-li si, zÏe sÏlo o zaÂpas s totalitnõÂm rezÏimem, cozÏ znamena prÏõÂsneÏ organizovany policejnõ staÂt s velkou represivnõ masÏineÂriõÂ, nemuÊzÏeme jinak, nezÏ aktivisty tohoto protikomunistickeÂho zaÂpasu obdivovat. ProkazatelneÏ se konaly nejmeÂneÏ dva pokusy o vojensky prÏevrat, k odboji vsÏak mu Ê zÏeme pocÏÂõtat i vyzbrojovaÂnõ ilegaÂlnõÂch skupin s cõÂlem svrhnout rezÏim a koneckoncuÊ i sabotaÂzÏe v pru Ê myslu cÏi v zemeÏdeÏlstvõÂ, ktere meÏly stejny cõÂl, i kdyzÏ jej plnily vzdaÂleneÏ a zprostrÏedkovaneÏ. RovneÏzÏ tak agenti-chodci plnili stejny uÂkol a cõÂl, praÂveÏ tak jako lideÂ, kterÏÂõ organizovali prÏechody ohrozÏenyÂch lidõ do zahranicÏõ aj. Vrcholem hrdinstvõ byli bezesporu bratrÏi MasÏõÂnoveÂ, legendaÂrnõ bojovnõÂci s komunismem; nesmõÂme ovsÏem zapomenout na jejich nejblizÏsÏõ pomocnõÂky a prÏaÂtele. PraÂveÏ na jejich prÏõÂkladeÏ je dokonale videÏt, jak dosavadnõ komunisticka historiografie mate verÏejnost a snazÏõ se staÂle o nespravedlivy obraz MasÏõÂnu Ê , ktery ma vlastneÏ i politicke duÊsledky. AvsÏak mravnõ zdravõ cele spolecÏnosti i zdrava budoucnost demokracie vyzÏadujõ pravdive zverÏejneÏnõ existence odboje a odporu proti komunismu; bez pozitivnõÂch tradic je nemozÏne duÊsledneÏ nastolit parlamentnõ demokracii, ktera ma staÂle tolik neprÏaÂtel a vyzÏaduje perma- 11 nentnõ ochranu i obranu za vsÏech podmõÂnek i situacõÂ. DemokratickaÂ Ï nost, ktera se nedovede, c Ï i dokonce nechce braÂnit, ma omespolec Ï anuÊ a koneckoncuÊ zene praÂvo na svou existenci, na svobodu obc na duÊstojny zÏivot. Dnes zatõÂm mnohem võÂce võÂme o represõÂch a komunistickeÂm uÂtlaku, o tom, co vsÏechno zleÂho policejnõ ochraÂnci socialismu ucÏinili obhaÂjcu Ê m demokracie v zaÂjmu sve vlaÂdy, ale obraz skutkuÊ, ktere tito hrdinnõ lide proti komunismu podnikli, nenõ dodnes zcela zrÏetelny a jasnyÂ. KazÏda snaha vneÂst do teÂto oblasti sveÏtlo je cennaÂ. Bezesporu muÊzÏeme k teÂto aktiviteÏ prÏipocÏõÂtat i tento prÏedklaÂdany sbornõÂk o represõÂch ze strany ochraÂncu Ê komunistickeÂho rezÏimu, a o odboji cÏi odporu na druhe straneÏ. Velka cÏaÂst autoru Ê patrÏõ k mladyÂm badatelu Ê m, a pevneÏ doufaÂm, zÏe se s vyÂsledky jejich praÂce setkaÂme v dalsÏõÂch publikacõÂch knizÏnõÂch i cÏasopiseckyÂch. VAÂCLAV VEBER (autor puÊsobõ v UÂstavu sveÏtovyÂch deÏjin UK) POZNAÂMKY A ODKAZY 1) 2) 3) 4) R. Aron: Historie XX. stoletõÂ, Praha 1999, str. 186. Prvnõ vlasÏtovkou byla kniha kolektivu autoruÊ V. Moulis, J. Valenta a J. Vykoukal: Ï adu Vznik, krize a rozpad soveÏtskeÂho bloku v EvropeÏ 1944 ±1989, Ostrava 1991. R studiõ v tomto smyslu otiskl cÏasopis StrÏednõ Evropa. LubomõÂr LiptaÂk: StorocÏie dlhsÏie ako sto rokov, Bratislava 1999, str. 213n. Vlastnõ studie z roku 1994 ma naÂzev VonkajsÏie a vnuÂtorne faktory formovania politickyÂch systeÂmov na Slovensku. K tematice odboje a odporu viz stat' Zory DvorÏaÂkoveÂ: TrÏetõ odboj ± protikomunistickyÂ, in: Za svobodu a demokracii I. ± odpor proti komunisticke moci. UsporÏaÂdali J. Cuhra a V. Veber. Praha 1999, str. 27n. 12 ¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª ± Ï man Ϫ vazebnõ podmõÂnky osob ¹PrÏõÂpadu Krc PROKOP TOMEK Dne 9. zaÂrÏõ 1947 se neznaÂmy pachatel pokusil spaÂchat atentaÂt na trÏi ministry tehdejsÏõ cÏeskoslovenske vlaÂdy: naÂmeÏstka prÏedsedy vlaÂdy Ï eskoslovenska strana naÂrodneÏ-socialistickaÂ, PhDr. Petra Zenkla (C 1) Ï SNS)2) Ï daÂle CSNS) , ministra spravedlnosti JUDr. Prokopa Drtinu (C 3) a ministra zahranicÏõ dr. h. c. Jana Masaryka (nestranõÂk) . Tento cÏin a vsÏe, co po neÏm naÂsledovalo, vesÏel do nasÏõ historie pod neÏkolika charakteristickyÂmi naÂzvy: ¹AtentaÂt na trÏi ministryª, ¹KrabicÏkovy atentaÂtª, pozdeÏji jako ¹PrÏõÂpad KrcÏman Ï ª cÏi ¹KrcÏman Ï ska afeÂraª, uÂrÏedneÏ pak ¹PrÏõÂpad Dr. DolezÏel a spol.ª. Tato afeÂra prÏedstavovala, jak se pozdeÏji ukaÂzalo, jednu z udaÂlostõ prÏedznamenaÂvajõÂcõÂch uÂnorovy pucÏ roku 1948. Od prvnõÂch okamzÏiku Ê po odhalenõ atentaÂtnickeÂho pokusu se v republice rozvinuly urputne politicke diskuse, ktere po UÂnoru prÏesÏly jizÏ jen v silne represe a zlocÏiny StaÂtnõ bezpecÏnosti psychicky i fyzicky likvidujõÂcõ nepohodlne politicke souperÏe a dalsÏõ osoby, ktere neÏjakyÂm zpuÊsobem prÏisÏly s vysÏetrÏovaÂnõÂm atentaÂtu do styku. NynõÂ, kdyzÏ je mozÏnost cÏerpat z drÏÂõve nedostupnyÂch archivnõÂch materiaÂlu Ê ministerstva vnitra, naprÏõÂklad z vysÏetrÏovacõÂho spisu StB ve veÏci ¹Dr. DolezÏel a spol.ª, osobnõÂch spisu Ê veÏzn Ïu Ê a neÏkteryÂch veÏzen Ï skyÂch knih, chce autor tohoto prÏõÂspeÏvku upozornit na mnohalete nezaÂkonne martyrium, kteryÂm musely po uÂnoru 1948 projõÂt veÏzneÏne osoby z prÏõÂÏ ekali neÏkolik let nejprve na obvineÏnõ a po padu ¹Dr. DolezÏel a spol.ª C dlouhyÂch letech na odsouzenõ za ¹napomaÂhaÂnõ provokaci naÂrodneÏÏ ª ± jak byl praÂveÏ prÏedstaviteli socialisticke strany namõÂrÏene proti KSC komunisticke strany cely prÏõÂpad interpretovaÂn. O atentaÂtu nebylo mnoho publikovaÂno s vyÂjimkou vlny novinovyÂch cÏlaÂnku Ê v letech 1947±1948. PomeÏrneÏ rozsaÂhle se mu ve svyÂch pameÏÏ eskoslovensko mu tech nazvanyÂch ¹C Ê j osudª veÏnoval Prokop Drtina a rovneÏzÏ jeho prÏõÂtel JUDr. Jaroslav DraÂbek pojednal o kauze v jedne z kapitol sve knihy ¹Z cÏasu Ê dobryÂch i zlyÂchª.4) Zcela je pak prÏÂõpadu veÏnovaÂna kniha PhDr. Zory DvorÏaÂkove ¹Smrt pro trÏi ministryª.5) Tyto publikace mohou poslouzÏit k zasazenõ udaÂlosti do kontextu tehdejsÏõ doby. Na druhe straneÏ veÏnovali atentaÂtu cÏas od cÏasu pozornost dezinterpretaÂtorÏi ve sluzÏbaÂch komunistickeÂho rezÏimu, za vsÏechny jmenuj- 13 me historika SNB podplukovnõÂka Otu Holuba, ktery atentaÂt popsal v knize ¹Smrt ze zaÂlohyª, v kapitole nazvane ¹KrabicÏkova afeÂraª.6) PrÏedklaÂdana praÂce, i kdyzÏ s poznaÂmkovyÂm aparaÂtem a uvedenõÂm prÏesnyÂch pramenu Ê , nemu Ê zÏe spletity prÏõÂpad po padesaÂti letech rozuzlit. AvsÏak jeho nezanedbatelne aspekty, ktere pokus o atentaÂt prÏerostly, chce zverÏejnit, ukaÂzat a pojmenovat. VeÏzneÏnõ bez soudu ± mucÏenõ ± zkonstruovana obvineÏnõ ± konecÏne nespravedlive odsouzenõ ± tresty ± ztraÂta cti, praÂce, zdravõ i zÏivota ± rehabilitace (1968/69) ± derehabilitace (1975) ± to vsÏe se stalo, a ne samo od sebe. Ani doba po listopadu 1989 dosud nenapravila krÏivdy spaÂchane na zuÂcÏastneÏnyÂch, kterÏõ jsou sice jizÏ vsÏichni mrtvi, ale jejich potomci (a teÏmi jsme v jisteÂm smyslu my vsÏichni) na pojmenovaÂnõ vinõÂkuÊ a stanovenõ jejich viny a trestu doposud cÏekajõÂ. Pachatel pokusu o ¹atentaÂt na trÏi ministryª nebyl nikdy vypaÂtraÂn. Pachatele zlocÏinu Ê v prÏÂõpadu ¹Dr. DolezÏal a spol.ª jsou znaÂmi... PrÏipomen Ï me tedy nejprve ve strucÏnosti samotny atentaÂt a nejblizÏsÏõ naÂsledujõÂcõ udaÂlosti: AtentaÂt meÏl byÂt proveden pomocõ ¹pekelnyÂch stroju Ê ª oznacÏenyÂch jako daÂrkove balõÂcÏky s parfeÂmy, odeslanyÂch na adresy uÂrÏadu Ê trÏõ politikuÊ dne 9. zaÂrÏÂõ 1947 kolem 15. hodiny z posÏty v Ostrovnõ ulici v Praze 1. Adresa odesõÂlatele: K. Maly (v jednom prÏõÂpadeÏ A. MalaÂ), parfumerie Praha III, Nerudova 17, byla falesÏnaÂ.7) V kazÏde ze trÏÂõ drÏeveÏnyÂch krabicÏek byly upevneÏny dveÏ stogramove naÂlozÏe trinitrotoluenu s rozbusÏkou, spojenou provaÂzkem s võÂcÏkem, takzÏe prÏi otevrÏenõ meÏlo dojõÂt k explozi. PravdeÏpodobneÏ vinou sÏpatneÂho serÏõÂzenõ sÏlo võÂcÏko otevrÏõÂt jen obtõÂzÏneÏ. Proto podrÏÂõzeny personaÂl ministru Ê , manipulujõÂcõÂch s balõÂcÏky, provaÂzky odstrÏihl a võÂcÏka otevrÏel bez exploze. PrÏi pozdeÏji provedene zkousÏce ± rÏÂõzeneÂm vyÂbuchu kopie krabicÏky na vojenskeÂm cvicÏisÏti ± byla vsÏak funkcÏnost zarÏõÂzenõ a nicÏiva sõÂla naÂlozÏe potvrzeny. VyÂbuch tedy mohl vaÂzÏneÏ zranit nebo zabõÂt osoby prÏõÂtomne otevõÂraÂnõ krabicÏek. SkutecÏnosti, zÏe mechanismus naÂlozÏõ urcÏenyÂch ministru Zenklovi a ministru Drtinovi fakticky selhal (balõÂcÏek urcÏeny ministru Janu Masarykovi byl zachycen na posÏteÏ v Praze-StrÏesÏovicõÂch, protozÏe na neÏm byla uvedena neprÏesna adresa) a zÏe s krabicÏkami pravdeÏpodobneÏ ani nemohli ministrÏi osobneÏ prÏijõÂt do styku, byly komunistickyÂm tiskem hned od pocÏaÂtku vyuzÏity k obvineÏnõÂ, zÏe atentaÂty byly dõÂlem samotne naÂrodneÏ-socialisticke strany, ktera si tak uÂdajneÏ chteÏla zlepsÏit pozici v blõÂzÏõÂcõÂch se volbaÂch v roce 1948.8) PrÏi vysÏetrÏovaÂnõ udaÂlosti KriminaÂlnõ uÂstrÏednou ministerstva vnitra (daÂle MV) byly sledovaÂny zprvu dveÏ stopy. Jedna z nich se odvõÂjela od identifikace uÂdajneÂho vyÂrobce drÏeveÏnyÂch krabicÏek, obuvnõÂka Stanislava PilarÏe z Prahy. Jeho krabicÏky meÏl pachatel zõÂskat koupõ v obÏ etrÏenõÂm nebyla jednoznacÏneÏ pochodeÏ, ktereÂmu je PilarÏ dodaÂval. S 14 tvrzena ani totozÏnost PilarÏovyÂch vyÂrobku Ê s krabicÏkami pouzÏityÂmi prÏi atentaÂtu, ani se nepodarÏilo identifikovat osobu, ktera krabicÏky v obchodeÏ firmy BraÂzda na VaÂclavskeÂm naÂmeÏstõ v Praze zakoupila. Druhou stopou prÏi sÏetrÏenõ MV byla krabice s naÂlozÏemi stejneÂho druhu, jake byly pouzÏity prÏi atentaÂtu, nalezena ve vltavske tuÊni v Praze-BranõÂku (beÏzÏny druh, ¹deÏdictvõª po neÏmecke armaÂdeÏ). Po teÏchto zjisÏteÏnõÂch uvaÂzlo vysÏetrÏovaÂnõ MV koncem zaÂrÏÂõ 1947 na mrtveÂm bodeÏ.9) Ï esV rÏõÂjnu 1947 prÏedala mõÂstoprÏedsedkyneÏ poslaneckeÂho klubu C Ï koslovenske strany naÂrodneÏ-socialisticke (daÂle CSNS) FraÂn Ï a ZemõÂÏ SNS JUDr. PronovaÂ10) ministru spravedlnosti a mõÂstoprÏedsedovi C kopu Drtinovi informaci, kterou zõÂskala prÏi naÂvsÏteÏveÏ Olomouce od Ï SNS FrantisÏka Kolavy. Kolavu v teÏch dnech vytamnõÂho tajemnõÂka C hledal rolnõÂk Ladislav LovecÏek (byÂvaly starosta, drÏõÂve agraÂrnõÂk, v roce 1947 lidovec) z obce KrcÏman Ï u Olomouce, aby mu sdeÏlil, zÏe prÏed cÏasem v dõÂlneÏ krcÏman Ï skeÂho truhlaÂrÏe Jana Kopky videÏl krabicÏky uÂdajneÏ shodne s krabicÏkami pouzÏityÂmi prÏi pokusech o atentaÂt na ministry cÏeskoslovenske vlaÂdy. Jejich snõÂmky byly totizÏ publikovaÂny v novinaÂch. TruhlaÂrÏ Kopka se prÏed LovecÏkem meÏl dokonce vyslovit v tom smyslu, zÏe krabicÏky jsou prÏipraveny ¹pro atentaÂt na ministryª.11) Ï SNS prof. RNDr. VladimõÂr Krajina12) prÏedal GeneraÂlnõ tajemnõÂk C informaci vrchnõÂmu kriminaÂlnõÂmu komisarÏi JUDr. Aloisu PrÏikrylovi Ï SNS) z Brna, ktery dne 5. listopadu 1947 oficiaÂlneÏ zahaÂjil (cÏlenu C sÏetrÏenõÂ. TeÂhozÏ dne byli v KrcÏmani zatcÏeni truhlaÂrÏ Jan Kopka, jeho manzÏelka BozÏena Kopkova a rolnõÂk Ladislav LovecÏek. AcÏkoliv se Kopka cÏaÂstecÏneÏ doznal, byli zatcÏenõ jizÏ po cÏtyrÏech dnech ± 9. listopadu 1947 z vazby propusÏteÏni. Stalo se tak na popud JUDr. Josefa GoÈrnera, prÏednosty Oblastnõ kriminaÂlnõ uÂstrÏedny MV v Praze, ktery argumentoval tõÂm, zÏe vyÂrobce krabicÏek byl jizÏ zjisÏteÏn v Praze. Vedenõ naÂrodneÏ-socialisticke strany meÏlo pochybnosti o vuÊli uÂrÏedÏ nõÂkuÊ MV prosÏetrÏit krcÏman Ï skou stopu (ministrem vnitra byl cÏlen KSC Ï SNS Ê C VaÂclav Nosek)13), a proto po poradeÏ vedoucõÂch funkcionaÂrÏu dr. Prokopa Drtiny, dr. Jaroslava StraÂnskeÂho a dr. Jaroslava DraÂbka podal dr. VladimõÂr Krajina dne 19. listopadu 1947 u trestnõÂho soudu v Olomouci trestnõ oznaÂmenõÂ. VysÏetrÏovaÂnõ prÏõÂpadu tak bylo sveÏrÏeno dosud vesmeÏs nekomunisticke justici (ministrem spravedlnosti byl praÂveÏ JUDr. Prokop Drtina). Do Olomouce pak vyslal dr. Drtina sveÂho podrÏõÂzeneÂho, ministerskeÂho radu JUDr. Zden Ï ka Marjanka14), ktery meÏl na mõÂsteÏ dohleÂdnout na pruÊbeÏh vysÏetrÏovaÂnõ a poveÏrÏit prÏÂõmyÂm rÏõÂzenõÂm, jako osobu nepolitickou, staÂtnõÂho zaÂstupce v Olomouci JUDr. FrantisÏka DolezÏela.15) PrÏideÏlenyÂm vysÏetrÏujõÂcõÂm soudcem byl jmenovaÂn JUDr. JuraÂsÏek. Do vazÏ teÏpaÂnek by byl dr. DolezÏelem vzat Jan Kopka s manzÏelkou, Josef S Ï , od roku 1947 prÏedseda MNV v KrcÏmani) pro (strojvu Ê dce, cÏlen KSC podezrÏenõÂ, zÏe do Prahy krabicÏky odvezl, napsal na balõÂcÏky adresy 15 Ï ), ktera a podal na posÏteÏ, a daÂle Vlasta KucÏova (ucÏitelka, cÏlenka KSC meÏla vyÂrobu krabicÏek Kopkovi zadat. VysÏetrÏovaÂnõ vedene orgaÂny ministerstva spravedlnosti zacÏalo potvrzovat hypoteÂzu, podle nõÂzÏ pokus o atentaÂt provedli komunisticÏtõ aktiviste z Olomoucka, jmenoviteÏ olomoucky poslanec parlamentu s partyzaÂnskou minulostõ Jura Sosnar.16) IniciaÂtorem akce meÏl byÂt Ï v Olomouci Alexej C Ï eprÏedseda KrajskeÂho vyÂkonneÂho vyÂboru KSC 17) Ê sledku vysÏetrÏovaÂnõ vzdaÂt popicÏka . Poslanec Sosnar se musel v du slaneckeÂho mandaÂtu a dne 28. ledna 1948 byl vzat do vysÏetrÏovacõ vazby KrajskeÂho soudu v Olomouci. ZacÏalo proti neÏmu prÏÂõpravne vysÏetrÏovaÂnõ pro zlocÏin prÏÂõprav uÂkladu Ê o republiku podle § 2 a pro zlocÏin tajneÂho ozbrojovaÂnõ podle § 13 odstavce 1, 2 a 3 ZaÂkona na ochranu republiky cÏ. 50/1923 Sb. (v dobeÏ vysÏetrÏovaÂnõ bylo totizÏ navõÂc odhaleno Ï v Olomouci), pro tajne skladisÏteÏ zbranõ na KrajskeÂm sekretariaÂtu KSC zlocÏin verÏejneÂho naÂsilõ vydõÂraÂnõÂm pohru Ê zÏkou vrazÏdy podle § 98 a pro zlocÏin kvalifikovane kraÂdezÏe podle § 171 TrestnõÂho zaÂkona cÏ. 117/ /1852 Sb. UÂnorem 1948 se ovsÏem situace ve vysÏetrÏovaÂnõ prÏÂõpadu zaÂsadneÏ zmeÏnila. Dne 27. uÂnora 1948 odjela do Olomouce komise StB MV poveÏrÏena vysÏetrÏovaÂnõÂm ¹PrÏõÂpadu KrcÏman Ï ª ve slozÏenõ JUDr. VojteÏch Mu È ller z UÂstrÏedny StB a JUDr. Jan Hampek z Oblastnõ uÂrÏadovny StB (daÂle O StB) v Praze, za uÂcÏelem zjisÏteÏnõ stavu vysÏetrÏovaÂnõÂ.18) Ale jizÏ trÏi dny prÏed tõÂm byli orgaÂny ministerstva spravedlnosti jesÏteÏ zatcÏeni JUDr. FrantisÏek DolezÏel a Ladislav LovecÏek. Dr. DolezÏel, v dobeÏ zatcÏenõ nemocnyÂ, byl prÏevezen nejdrÏõÂve do nemocnice v ProsteÏjoveÏ, a pote prÏemõÂsteÏn do vazby KrajskeÂho soudu v Olomouci. Ladislav LovecÏek byl znovu vyslyÂchaÂn olomouckou StB a ve sve vyÂpoveÏdi dne 26. 2. 1948 (!) prohlaÂsil, ¹...zÏe vesÏkera obvineÏnõ vznesena na Kopku a spol. v souvislosti s atentaÂtem na cÏsl. ministry si vymyslel a udaÂnõ ucÏinil z duÊvoduÊ politickyÂch a lstivyÂchª. OvsÏem prÏi dalsÏõÂm vyÂslechu trval opeÏt na vyÂpoveÏdi puÊvodnõÂ.19) Ï SNS v Olomouci, byl zatcÏen FrantisÏek Kolava, okresnõ tajemnõÂk C prÏõÂslusÏnõÂky O StB v Olomouci dne 11. brÏezna 1948. Podle leÂkarÏskeÂho dobrozdaÂnõ MUDr. FrantisÏka NeradõÂlka z teÂhozÏ dne, byl v dobeÏ zatcÏenõ nemocen, teÂmeÏrÏ neschopen chuÊze, celkoveÏ teÏlesneÏ slabyÂ, budil dojem neprÏõÂcÏetneÂho, trpeÏl zaÂvrateÏmi a nebyl schopen jakeÂkoliv cesty.20) S ohledem na jeho zdravotnõ stav byl umõÂsteÏn do veÏzen Ï ske nemocnice KrajskeÂho soudu v Olomouci. Bylo na neÏj podaÂno prÏedbeÏzÏne trestnõ oznaÂmenõ pro spaÂchaÂnõ trestneÂho cÏinu podvodu a krÏiveÂho sveÏdectvõ podle § 197 a 199 Tr. zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb.; na dr. DolezÏela pak pro spaÂchaÂnõ trestneÂho cÏinu zneuzÏitõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle § 101 Tr. zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb., ktereÂho se meÏl dopustit neobjektivnõÂm vedenõÂm vysÏetrÏovaÂnõÂ, a na L. LovecÏka pro spaÂchaÂnõ trestneÂho cÏinu krÏiveÂho sveÏdectvõ podle § 199 Tr. zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb. Do 16 vazby vojenskeÂho prokuraÂtora byli vzati rovneÏzÏ kriminaÂlnõ uÂrÏednõÂci (naÂrodnõ socialisteÂ) brneÏnsky vrchnõ kriminaÂlnõ rada JUDr. Alois PrÏiÏ ebor. Byli kryl a rada KriminaÂlnõ uÂstrÏedny MV v Praze JUDr. MilosÏ S obvineÏni ze zlocÏinu zneuzÏitõ pravomoci verÏejneÂho cÏinitele podle § 101 a dr. PrÏikryl navõÂc z trestneÂho cÏinu branõ uÂplatku Ê podle § 104 Tr. zaÂkona cÏ. 117/1852 Sb. Dne 9. brÏezna 1948 se konala u noveÂho ministra spravedlnosti Ï epicÏky porada, ktere se daÂle zuÂcÏastnili prÏedseda preJUDr. Alexeje C zidia ministra spravedlnosti JUDr. Karel Klos, staÂtnõ zaÂstupce JUDr. Ru Ê zÏicÏka z Olomouce (poveÏrÏeny sÏetrÏenõÂm kausy oznacÏovane nynõ jizÏ jako ¹PrÏÂõpad KrcÏman Ï ª), prÏednosta O StB Olomouc mjr. Stanislav Severin, JUDr. VojteÏch Mu È ller z UÂstrÏedny StB a za O StB Praha vrchnõ policejnõ komisarÏ JUDr. Jan Hampek. BeÏhem teÂto porady byl zrekapitulovaÂn dosavadnõ pruÊbeÏh sÏetrÏenõ ¹PrÏõÂpadu KrcÏman Ï ª. Podle ministra Ï epicÏky byl dosavadnõ zpu spravedlnosti C Ê sob vysÏetrÏovaÂnõ nedostacÏujõÂcõÂ, takzÏe podle neÏho: ¹...prÏÂõpad musõ byÂt vysÏetrÏen znovu od zaÂkladu tak, aby zejmeÂna byla zjisÏteÏna iniciativa funkcionaÂÏruÊ naÂrodneÏ socialisticke strany, ktera se drÏÂõve projevovala beÏhem vysÏetrÏovaÂnõ soudnõÂho, zejmeÂna za vedenõ staÂtnõÂho zaÂstupce Dr. DolezÏela.ª Za tõÂm uÂcÏelem odjeli druheÂho dne dr. V. Mu È ller a dr. J. Hampek znovu do Olomouce, kde meÏli za uÂkol ¹...opeÏt prÏesÏetrÏit vsÏechny okolnosti tyÂkajõÂcõ se kriminelnõÂho podkladu celeÂho prÏÂõpadu a zaÂroven Ï se pokusit tuto podstatu uveÂsti v soulad s politickyÂm pozadõÂm teÂto afeÂry.ª 21) Na zaÂkladeÏ prÏõÂkazu UÂstrÏedny StB byli vsÏichni vysÏetrÏovanci z krcÏman Ï skeÂho prÏõÂpadu dne 2. 3. 1948 eskortovaÂni z Olomouce k O StB Praha, kde byli umõÂsteÏni do vazby ve veÏznici Oblastnõ uÂrÏadovny StB v BartolomeÏjske 4.22) Dne 21. 3. 1948 byli Kolava, LovecÏek a Kopka prÏemõÂsteÏni do veÏznice OkresnõÂho soudu na KarloveÏ naÂmeÏstõ v Praze, odkud byl F. Kolava prÏevezen do nemocnice veÏznice KrajskeÂho soudu v Praze na PankraÂci. VysÏetrÏovaÂnõ zpocÏaÂtku vedla O StB Praha, referent dr. Hampek. Dr. DolezÏel byl do Prahy prÏevezen 25. 3. 1948. VeÏzni byli vzati do vazby Oblastnõ uÂrÏadovny StB Praha s prÏedpokladem provedenõ neÏkolika vyÂslechu Ê a naÂsledneÂho prÏedaÂnõ soudu. RozhodnutõÂm NejvysÏsÏõÂho soudu v BrneÏ ze dne 20. 4. 1948 byla trestnõ veÏc ¹F. DolezÏel a spol.ª prÏikaÂzaÂna z duÊvodu zaÂruky ¹nestranneÂho projednaÂvaÂnõª KrajskeÂmu trestnõÂmu soudu v Praze.23) Dne 27. srpna 1948 podalo StaÂtnõ zastupitelstvõ v Praze tamnõÂmu krajskeÂmu soudu zÏalobu na FrantisÏka DolezÏela a spol. (spisova znacÏka St 6441/48). Soudcem ve veÏci byl ustanoven prÏedseda senaÂtu KrajskeÂho soudu trestnõÂho v Praze JUDr. JirÏõ SolnarÏ. K plaÂnovaneÂmu soudnõÂmu projednaÂvaÂnõ urcÏeneÂmu na 10. rÏõÂjna 1948 ale nedosÏlo a bylo odlozÏeno na neurcÏito. K odrocÏenõ dal uÂdajneÏ pokyn ministr Ï epicÏka a vedenõ KSC Ï , u nichzÏ prÏevlaÂdl dojem, zÏe prÏõÂpad spravedlnosti C nenõ zcela prÏipraveny k soudnõÂmu projednaÂvaÂnõÂ.24) 17 PocÏaÂtkem uÂnora 1949 byl sÏetrÏenõÂm prÏõÂpadu ± spolu s uÂkolem ¹vysÏetrÏenõ prÏõÂpadu Prokopa Drtinyª ± poveÏrÏen poveÏstny JUDr. Bohumil Ï etrÏenõ veÏci ¹Dr. DolezÏel a spol.ª tõÂm tedy bylo odebraÂno Smola25). S Oblastnõ uÂrÏadovneÏ StB Praha a prÏedaÂno vnitrÏnõ StB, krycõÂm naÂzvem ¹Skupina BAaª ministerstva vnitra, pravdeÏpodobneÏ jeho paÂteÂmu sektoru, jehozÏ uÂkolem byla tzv. realizace (tzn. prÏedevsÏõÂm zatyÂkaÂnõ a vysÏetrÏovaÂnõÂ). O tomto kroku nenõ ve vysÏetrÏovacõÂm spisu jediny doklad. O prÏedaÂnõ prÏõÂpadu dr. Smolovi se pak hovorÏÂõ v pruÊvodnõÂm dopise prÏednosty skupiny BAa MV JindrÏicha VeseleÂho26) ze dne 10. 6. 1949 ke zpraÂvaÂm dr. Smoly o vyÂsledcõÂch sÏetrÏenõÂ. Tyto zpraÂvy byly prÏedklaÂdaÂny prezidentu Klementu Gottwaldovi. Gottwald vydal VeseleÂmu pokyn, aby nechal ¹...zjistit vsÏechny okolnosti, ktere by mohly veÂsti k odhalenõ pachatele atentaÂtuª.27) Ï ubrtem, podle svyÂch slov Smola se, spolu s prap. Miroslavem S ¹...dal ve sveÂm volneÂm cÏase do praÂceª s tõÂm, zÏe: ¹..staÂle jsme byli pameÏtlivi Stalinova hesla: Nenõ pevnosti, ktere by bolsÏevici nedobyli!ª.28) O sÏetrÏenõ prÏõÂpadu byli pro jeho politicky vyÂznam informovaÂni podle Ï epicÏka, Nosek a VeselyÂ.29) Smoly pouze Gottwald, C ZmõÂneÏne zpraÂvy pro Klementa Gottwalda z obdobõ dubna azÏ cÏervence 1949 dokumentujõÂ, zÏe dr. Smola rozvinul sÏetrÏenõ velkoryse a s udivujõÂcõ jistotou. JednoznacÏneÏ prÏitom vychaÂzel z jizÏ drÏõÂve vytycÏeneÂho scheÂmatu, podle ktereÂho byly atentaÂty provokacõÂ, prÏipravenou naÂrodneÏ-socialistickou stranou: Akci meÏl organizovat generaÂlnõ tajemnõÂk Ï SNS dr. VladimõÂr Krajina a provaÂdeÏt ji s pomocõ svyÂch spolupracovC nõÂkuÊ, tvorÏõÂcõÂch podle zjisÏteÏnõ StB ¹zvlaÂsÏtnõ tajnou zpravodajskou kanÏ SNSª.30) DalsÏõ mozÏne hypoteÂzy o motivech atentaÂtu a jeho pacelaÂrÏ C chatelõÂch byly rychle odbyty, podle dr. Smoly se osobnõ msta nejevila Ï bylo zcela nesmyslneÂ.31) jako pravdeÏpodobna a obvineÏnõ KSC Dne 24. 2. 1949 nechal proto dr. Smola zatknout byÂvaleÂho Krajinova tajemnõÂka JUDr. LudvõÂka Reimana32) a vyslyÂchal jej ve Vojenske veÏznici Praha-HradcÏany (tzv. DomecÏek). Reiman prÏi vyÂslesÏõÂch nejprve k atentaÂtu uvaÂdeÏl pouze tolik, zÏe se o neÏm dozveÏdeÏl azÏ z dennõÂho tisku, nebot' byl Krajinou poveÏrÏen shromazÏd'ovat k prÏÂõpadu tiskovy materiaÂl. Ï prÏijde Krajina meÏl podle Reimana o atentaÂtu prohlaÂsit: ¹... zÏe to KSC draho a zÏe to komunistuÊm zlomõ vaz.ª 33) Reiman take prÏiznal, zÏe v roce 1947 dr. Krajinu seznaÂmil s JUDr. Wilhelmem SoÈhnelem34). JUDr. Reiman podle SmolovyÂch hlaÂsÏenõ sve vyÂpoveÏdi daÂle rozvõÂjel. Dne 4. kveÏtna uvedl, zÏe Krajina a SoÈhnel se styÂkali pravidelneÏ, a 24. kveÏtna pak dokonce doznal, zÏe dr. SoÈhnel psal pru Ê vodky k balõÂcÏkuÊm-naÂlozÏõÂm pocÏaÂtkem zaÂrÏõ 1947 v byteÏ dr. DraÂbka.35) Tak ¹potvrdilª JUDr. Reiman znalecky posudek prof. Jaroslava KrouskeÂho, soudnõÂho znalce prÏi OkresnõÂm soudu v NaÂchodeÏ, ze dne 20. 4. 1949 (JUDr. Smola byl pu Ê vodneÏ v NaÂchodeÏ soudcem). Podle tohoto posudku byly posÏtovnõ pruÊvodky a adresy na balõÂcÏcõÂch s naÂlozÏemi psaÂny praÂveÏ rukou JUDr. SoÈhnela.36) Dr. SoÈhnel byl vypaÂtraÂn 18 orgaÂny StB v Salzburku (tedy v americke okupacÏnõ zoÂneÏ) a Smola navrhl jeho zatcÏenõÂ. NaÂsledneÏ po zatcÏenõ i jeho bratra Herberta SoÈhnela (ktery meÏl v prÏÂõpadu figurovat jako dalsÏõ prÏÂõmy vykonavatel zÏijõÂcõ v Praze pod jmeÂnem ¹Altmanª), meÏla byÂt zajisÏteÏna rÏada osob, majõÂcõÂch v minulosti kontakty s Reimanem, SoÈhnelovyÂmi a dr. Krajinou.37) K tomuto rozsaÂhleÂmu zatyÂkaÂnõ sice nedosÏlo, ovsÏem 26. 7. 1950 byl JUDr. Wilhelm SoÈhnel na dozÏaÂdaÂnõ Ministerstva naÂrodnõ bezpecÏnosti Ï SR (daÂle MNB)38) skutecÏneÏ zatcÏen soveÏtskyÂmi uÂrÏady prÏi prÏejezdu do C VõÂdneÏ a ¹odtransportovaÂnª (tedy fakticky unesen) do Prahy.39) Cela teorie dr. Smoly byla postavena a rozvõÂjena ve skutecÏnosti na chatrneÂm zaÂkladeÏ vynucenyÂch vyÂpoveÏdõ JUDr. Reimana. V souvislosti s prÏõÂpravou procesu s JUDr. Prokopem Drtinou, ¹PrÏõÂpadem KrcÏman Ï ª a tzv. ¹Mosteckou afeÂrouª40) byl po võÂce nezÏ rocÏnõÂm vysÏetrÏovaÂnõ na svobodeÏ vzat do vazby dne 21. brÏezna 1949 i rada ministerstva spravedlnosti JUDr. ZdeneÏk Marjanko, ktery byl poprve zatcÏen a po vyÂslechu propusÏteÏn 23. 2. 1948. Dne 11. kveÏtna 1949 dr. Marjanko (viz poznaÂmka 14) ve vazbeÏ zemrÏel. Za neobjasneÏnyÂch okolnostõ meÏl uÂdajneÏ spaÂchat sebevrazÏdu na zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ StB VeÏznice v Ruzyni.41) Podle vysÏetrÏovacõÂho spisu nenastala ve vysÏetrÏovaÂnõ od konce cÏervence 1949 azÏ do rÏõÂjna 1950 zÏaÂdna zmeÏna. Smolova teorie se postupneÏ zhroutila a neÏkdy v pru Ê beÏhu roku 1950 bylo Smolovi narÏõÂzeno velitelem StB Osvaldem ZaÂvodskyÂm prÏedat prÏõÂpad mjr. Milanu MoucÏkovi42) ± veliteli jedne cÏaÂsti vysÏetrÏovacõÂho sektoru velitelstvõ StB, pozdeÏji na jarÏe 1951 oznacÏovaneÂho jako sektor VI.B velitelstvõ StB (daÂle VI.B V StB)43). AzÏ z 11. rÏõÂjna 1950 pochaÂzõ nesignovana ¹ZpraÂva o stavu veÏci KrcÏman Ï ª. Z teÂto zpraÂvy, ktera je vlastneÏ naÂvrhem obzÏaloby, vyplyÂvaÂ, zÏe po zlepsÏenõ zdravotnõÂho stavu trÏõ hlavnõÂch obzÏalovanyÂch ± DolezÏela, Kolavy a LovecÏka ± dojde k soudnõÂmu projednaÂnõÂ. NedosÏlo k neÏmu ale ani v roce 1950, ani 1951.44) Teprve s datem 3. kveÏtna 1951 se ve vysÏetrÏovacõÂm spisu kraÂtce objevuje oznacÏenõ sektoru VI.B velitelstvõ StB,45) jehozÏ prÏõÂslusÏnõÂci prÏedaÂvajõ tõÂmto dnem prÏõÂpad sÏesteÂmu odboru KrajskeÂho velitelstvõ StB (daÂle KV StB) Praha, do roku 1950 oznacÏovaneÂho jako Oblastnõ uÂrÏadovna StB Praha. PrÏÂõpadem byli na KV StB Praha poveÏrÏeni ppor. Jaroslav Martinu Ê , ppor. Josef Maly a sÏstrzÏm. Josef Brebera.46) Maly byl v zaÂrÏõ 1951 a Brebera v listopadu 1951 prÏevelen na jine soucÏaÂsti StB. Na prÏõÂpadu pak pracoval ppor. Martinu Ê se strzÏm. Zden Ï kem KrÏemenem. S prÏedaÂnõÂm prÏÂõpadu byli do vazby KV StB Praha prÏevzati dne 2. kveÏtna 1951 i veÏzni, zanesenõ do zaÂkladnõ knihy stavu veÏzn Ïu Ê veÏznice KV StB Praha pod krycõÂmi jmeÂny: FrantisÏek Kolava ± veÏzen Ï Ï EK, Ladislav LovecÏek ± cÏ. 232 LOUKA, FrantisÏek DolezÏel cÏ. 230 KUBIÂC Ï , LudvõÂk Reiman ± cÏ. 236 RYS Ï AVY a Wilhelm SoÈhnel ± ± cÏ. 234 DOBIAÂS cÏ. 238 SEVERKA. Data narozenõ byla ponechaÂna skutecÏnaÂ.47) Ze dne 26. 10. 1951 pochaÂzõ ¹PlaÂn vysÏetrÏovaÂnõ akce KrcÏman Ï ª, 19 v neÏmzÏ ppor. Martinu Ê podrobneÏ rozepsal, jak vyÂslechy a vyhledaÂnõÂm dalsÏõÂch du Ê kazu Ê dolozÏit podezrÏenõÂ, naznacÏena sÏetrÏenõÂm dr. Smoly. Konstatuje, zÏe ¹...Do dnesÏnõÂho dne se vsÏak nepodarÏilo vysÏetrÏujõÂcõÂm orgaÂnuÊm pokus atentaÂtu objasnit...ª SoucÏasneÏ se ale objevuje prvnõ zpochybneÏnõ teÂto hypoteÂzy v informaci, zÏe vysÏetrÏovanec JUDr. LudvõÂk Reiman svoji pu Ê vodnõ vyÂpoveÏd' po konfrontaci s JUDr. Wilhelmem SoÈhnelem odvolal. Nynõ uvaÂdõÂ, zÏe o pachateli atentaÂtu nic nevõ a vyÂÏ ubrtem beÏhem vyÂpoveÏd' na neÏm byla vynucena dr. Smolou a prap. S slechu Ê v hradcÏanskeÂm ¹DomecÏkuª bitõÂm a sliby propusÏteÏnõÂ, jestlizÏe se doznaÂ: ¹....jelikozÏ nejde o nic jineÂho, nezÏli o to, aby se prokaÂzalo, zÏe Ï SNSª.48) Take JUDr. DolezÏel ¹...vsÏak i nynõ atentaÂt prÏipravilo vedenõ C tvrdosÏÂõjneÏ popõÂra jakoukoliv spojitost s Dr. Drtinou a Krajinou v tom smeÏru, zÏe by mu tito daÂvali instrukce jak veÂsti vysÏetrÏovaÂnõÂ.ª 49) Ïne Ï zmõÂne Ïn zdravotnõ stav vysÏetrÏovancuÊ: ReiV ¹PlaÂnuª je i struc Ïek a Kolava nejsou schopni vyÂslechuÊ, DolezÏel pak je man, Lovec dokonce ve stavu kritickeÂm. Touto zmõÂnkou, ktera se objevuje ve zpraÂveÏ vysÏetrÏovatele v rÏõÂjnu 1951, se dostaÂvaÂme k vlastnõÂmu teÂmatu praÂce, k otaÂzce vazebnõÂch podmõÂnek obvineÏnyÂch z ¹PrÏÂõpadu KrcÏman Ï ª. Spisy dostalo dne 3. kveÏtna 1951 KV StB Praha od sektoru VI. B velitelstvõ StB v dosti neuÂplneÂm stavu. To znamenaÂ, zÏe chybeÏly naÂlezÏitosti jako: naÂvrhy a prÏõÂkazy k zatcÏenõÂ, protokoly o osobnõ a domovnõ prohlõÂdce a rozhodnutõ o uvalenõ vazby. VeÏzen Ï ska dokumentace, tj. osobnõ spisy veÏzn Ï uÊ, byla zalozÏena azÏ kraÂtce prÏed odsouzenõÂm v srpnu 1953, tj. po 5 a puÊl letech veÏzneÏnõ a neobsahuje zÏaÂdne doklady o vazbeÏ prÏed tõÂmto datem.50) NeÏktera hlaÂsÏenõ a leÂkarÏske zpraÂvy se ale nachaÂzejõ ve vysÏetrÏovacõÂm spise. Ïka DolezÏela byl od pocÏaÂtku veÏzneÏnõ sÏpatZdravotnõ stav dr. Frantis nyÂ. Podle vyjaÂdrÏenõ JUDr. Chromce z KrajskeÂho soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 1948 byl DolezÏel schopen policejnõ vazby, ovsÏem za prÏedpokladu poskytnutõ odborne leÂkarÏske peÂcÏe, tj. ¹...prÏevazu carbunculu, diety a leÂcÏenõ dvanaÂcternõÂkoveÂho vrÏeduª.51) StaÂtnõ bezpecÏnost poskytovaÂnõ teÂto leÂkarÏske peÂcÏe prÏislõÂbila. Jak ovsÏem doklaÂdajõ leÂkarÏske zpraÂvy, zdravotnõ stav dr. DolezÏela se beÏhem veÏzneÏnõ daÂle zhorsÏoval. Podle leÂkarÏskeÂho posudku MUDr. Knoblocha a MUDr. DobõÂhala z 13. zaÂrÏõ 1948 trpeÏl FrantisÏek DolezÏel poruchou nervove soustavy, zÏaludecÏnõÂm vrÏedem, krvaÂcenõÂm do strÏev a anginou pectoris. O dalsÏõÂm vyÂvoji jeho zdravotnõÂho stavu se dozvõÂdaÂme azÏ teÂmeÏrÏ po trÏech letech. Po prÏevzetõ vysÏetrÏovaÂnõ prÏõÂpadu KV StB v Praze dne 3. cÏervna 1951, konstatoval vysÏetrÏovatel ppor. MartinuÊ, zÏe dr. DolezÏel nenõ schopen vyÂslechu Ê . Z tohoto duÊvodu byl 13. listopadu 1951 prÏevezen na leÂcÏenõ do veÏzen Ï ske nemocnice v Praze-Ruzyni52) s diagnoÂzou: znaÂmky dusÏevnõ choroby a pokrocÏila angina pectoris.53) OvsÏem jizÏ 9. ledna 1952 byl jako zdravy vraÂcen zpeÏt do veÏznice KV StB Praha. 20 Podle sdeÏlenõ sekreteriaÂtu velitelstvõ StB ze dne 1. 4. 1952, adresovaneÂho KV StB Praha, se 20. brÏezna 1952 dostavila do kancelaÂrÏe prezidenta republiky BozÏena DolezÏelova a zÏaÂdala o umozÏneÏnõ naÂvsÏteÏvy manzÏela. Na podporu sve zÏaÂdosti uvedla, zÏe od poslednõ naÂvsÏteÏvy prÏed dveÏma lety (!) nedostala od manzÏela zÏaÂdnou zpraÂvu. Jejich jednadvacetileta dcera v reakci na otcovo veÏzneÏnõ nervoveÏ ochrnula a nebyla schopna chu Ê ze.54) OvsÏem ani po teÂto zÏaÂdosti jõ naÂvsÏteÏva povolena ne55) byla. Dr. DolezÏel se i prÏes svu Ê j vaÂzÏny zdravotnõ stav ve vazbeÏ houzÏevnateÏ braÂnil, vytrvale odmõÂtal vznesena obvineÏnõÂ, od pocÏaÂtku dubna 1952 Ê sledku toho byl 21. dubopakovaneÏ drzÏel protestnõ hladovku.56) V du na 1952 znovu odvezen na vysÏetrÏenõ do veÏzen Ï ske nemocnice v PrazeÏ skeÂho leÂkarÏe MUDr. Josefa Som-Ruzyni57) a odtud, na naÂvrh ruzyn Ïmera58), dne 24. dubna 1952 na ZvlaÂsÏtnõ oddeÏlenõ pankraÂcke veÏzen ske nemocnice v Praze-BohnicõÂch (daÂle ZNO)59). I zde v protestnõÂch hladovkaÂch pokracÏoval; podle hlaÂsÏenõ osÏetrÏujõÂcõÂho leÂkarÏe od 24. dubna 1952 a znovu od 9. srpna 1952.60) Dne 16. srpna 1952 napsal JUDr. FrantisÏek DolezÏel dopis prezidentu Gottwaldovi, a spolu s nõÂm i dopis pruÊvodnõÂ, adresovany prÏedsedovi NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ dr. OldrÏichu Johnovi. V neÏm veÏzen Ï põÂsÏe: ¹...prosõÂm VaÂs snazÏneÏ ± ja jizÏ 4 a puÊl roku nevinneÏ veÏzneÏny bez soudu ± aby jste tento (prÏilozÏenyÂ) dopis ± urcÏeny Panu Presidentu laskaveÏ prÏecÏetl bedliveÏ a z neÏho zjistõÂte vsÏe potrÏebneÂ. ProsõÂm bud'te tak laskav a odevzdejte jej prÏÂõmo osobneÏ Presidentu a sdeÏlte mu vsÏe potrÏebneÂ. ZnaÂte mne osobneÏ a võÂte jisteÏ, zÏe jsem se nikdy nedopustil tr. cÏinu mne za vinu kladeneÂho a võÂte, jak jsem byl ve sveÂm uÂÏradeÏ i soukromeÂm zÏivoteÏ uÂzkostliveÏ prÏesnyÂ. Dnes zde lezÏõÂm vycÏerpaÂn ± teÏlesneÏ i nervoveÏ (nevaÂzÏõÂm ani 50 kg), vsÏemi svyÂmi prÏaÂteli a znaÂmyÂmi opusÏteÏn po 16 meÏsõÂcÏnõÂm veÏzneÏnõ na Kv. St.B. /KV StB Praha ± pozn. aut./ Co to znamena ± snad võÂte. Kdysi platil prÏedpis, zÏe parlament vysõÂlal k vysÏetrÏovancuÊm do veÏznic kontrolnõ komise k vyÂslechu stõÂzÏnostõÂ. Ja jsem ji za 4 1/2 roku dosud nevideÏl. Snad by ji i parlament zajõÂmalo mnohe ± co nemohu napsati. ... PrÏispeÏte mi prosõÂm na pomoc a neotaÂlejte, aby vzhledem k meÂmu teÏlesneÂmu stavu neprÏisÏla pozdeÏ. VzÏdyt' jizÏ 42 den jsem umeÏle vyzÏivovaÂn...º 61) Tyto dva dopisy nebyly nikdy prÏedaÂny adresaÂtuÊm a zu Ê staly zalozÏeny ve vysÏetrÏovacõÂm spisu... ZÏaÂdne pomoci se JUDr. DolezÏel, byÂvaly staÂtnõ zaÂstupce, nedovolal. Jak uvedl primaÂrÏ ZNO Praha-Bohnice MUDr. Karel Hoffmeister ve zpraÂveÏ pro KV StB Praha ze dne 12. 6. 1953, odmõÂtal dr. DolezÏel stravu znovu od 27. dubna 1953: ¹...toto jeho chovaÂnõ jest demonstrativnõÂm projevem, jõÂmzÏ chce dosaÂhnout sveÂho cõÂle, to jest prÏinejmensÏõÂm rozmluvy se svyÂm referentem, ktery mu rozmluvu prÏislõÂbil prÏed neÏkolika meÏsõÂci.ª 62) Z bohnicke izolace byl dr. DolezÏel prÏevezen azÏ 15. zaÂrÏÂõ 1953, tedy po roce a peÏti meÏsõÂcõÂch (!). Podle leÂkarÏskyÂch zpraÂv z teÂto doby byla puÊ- 21 vodneÏ zjisÏteÏna dusÏevnõ choroba pouze reakcõ na vazbu. VaÂzÏneÏjsÏõ podle MUDr. Hoffmeistera bylo odpõÂraÂnõ stravy a naÂsledny kriticky zdravotnõ stav, komplikovany srdecÏnõÂm onemocneÏnõÂm. OvsÏem opakovane zÏaÂdosti psychiatruÊ o prÏevezenõ DolezÏela na internõ oddeÏlenõ veÏzen Ï ske nemocnice zu Ê staÂvaly võÂce nezÏ rok bez odezvy.63) Ï SNS v Olomouci ZvlaÂsÏteÏ vyÂraznyÂm byl i osud byÂvaleÂho tajemnõÂka C Ïka Kolavy. Po zatcÏenõ a eskorteÏ z Olomouce k Oblastnõ uÂrÏaFrantis dovneÏ StB Praha dne 3. brÏezna 1948 se jesÏteÏ 26. brÏezna 1948 setkal na O StB v prazÏske BartolomeÏjske ulici s manzÏelkou. OvsÏem jeho stav byl v te dobeÏ jizÏ kritickyÂ, nedokaÂzal se saÂm obleÂci ani samostatneÏ pohybovat a trpeÏl hysterickyÂmi stavy. Proto byl 27. brÏezna 1948 prÏedaÂn z veÏznice OkresnõÂho soudu na KarloveÏ naÂmeÏstõ (kterou vyuzÏõÂvalo i KV StB Praha) do nemocnice veÏznice KrajskeÂho soudu v Praze-PankraÂci.64) PrÏõÂcÏinu se dozvõÂdaÂme z hlaÂsÏenõ stycÏneÂho duÊstojnõÂka StB u StaÂtnõ prokuratury ze dne 10. 6. 1950: ¹...AzÏ dosud se nachaÂzõ ve veÏzen Ï ske nemocnici s teÏzÏkou frakturou lebecÏnõ kosti a otrÏesem Ê dozveÏdeÏt. mozku.ª 65) To je vsÏe, co se lze k tak vaÂzÏneÂmu uÂrazu ze spisu (Mohlo jõÂt i o naÂsledky teÏzÏkeÂho uÂrazu lebecÏnõ kosti, ktery F. Kolava urpeÏl v dobeÏ vaÂlky, ovsÏem formulace uvedeneÂho hlaÂsÏenõ tomu neodpovõÂdaÂ.) Dne 11. dubna 1949 zÏaÂdal MUDr. Josef Sommer (v te dobeÏ jesÏteÏ leÂkarÏ veÏznice Praha-PankraÂc) o intervenci u vysÏetrÏujõÂcõÂho soudce, aby ¹...v zaÂjmu vysÏetrÏovance nebyly mu povolovaÂny naÂvsÏteÏvy manzÏelky, protozÏe ho velmi rozrusÏujõ a puÊsobõ tõÂsniveÏ i na okolõª.66) Od 14. 7. 1950 do 27. 2. 1951 se naleÂzal FrantisÏek Kolava na ¹psychiatrickeÂmª ZvlaÂsÏtnõÂm veÏzen Ï skeÂm oddeÏlenõ v Praze-BohnicõÂch. Dne 5. 10. 1950 ho navsÏtõÂvila manzÏelka; jejõ dalsÏõ naÂvsÏteÏva se uskutecÏnila azÏ za 2 roky a 10 meÏsõÂcu Ê (!). Z Bohnic byl F. Kolava prÏevezen do veÏzen Ï ske nemocnice na PankraÂci a 13. listopadu 1951 byl spolu s vysÏetrÏovanci dr. DolezÏelem a dr. Reimanem prÏevezen k leÂkarÏske prohlõÂdce do veÏzen Ï ske nemocnice v Praze-Ruzyni. Podle zpraÂv MUDr. Sommera (v te dobeÏ uzÏ leÂkarÏe veÏznice v Praze-Ruzyni) z 10. a 12. prosince 1951 se Kolava natolik ¹...vzÏil do prÏedstõÂraÂnõ dusÏevnõ chorobyª, zÏe podle naÂzoru MUDr. Sommera jizÏ skutecÏneÏ dusÏevneÏ zdravy nebyl, (nemluvil, nekoordinoval pohyby). Ve shodeÏ s psychiatrem MUDr. DobiaÂsÏem, ktery externeÏ puÊsobil na Ruzyni, ho MUDr. Sommer doporucÏoval opeÏt umõÂstit na ZNO do Bohnic, nebo na uzavrÏene oddeÏlenõ na Bulovku.67) FrantisÏek Kolava byl nakonec 25. dubna 1952 prÏevezen do Bohnic, tedy ve stejne dobeÏ jako dr. DolezÏel.68) Dne 13. listopadu 1952 byl prÏevezen z Bohnic do StaÂtnõ nemocnice v BrneÏ ± oddeÏlenõ cÏ. 76 (ktere bylo uzavrÏenyÂm oddeÏlenõÂm pro leÂcÏenõ veÏzn Ïu Ê ) s diagnoÂzou: oboustranna fraktura krcÏkuÊ stehennõÂch kostõÂ.69) Toto vaÂzÏne zraneÏnõ meÏl utrpeÏt 12. listopadu 1952 prÏi leÂcÏenõ v Praze-BohnicõÂch, konkreÂtneÏ beÏhem aplikace elektrosÏoku Ê (!). Z Brna byl 12. cÏervna 1953 prÏevezen opeÏt do veÏzen Ï ske nemocnice v Praze- 22 -PankraÂci, kde byl potom hospitalizovaÂn azÏ do propusÏteÏnõ na svobodu o võÂce nezÏ rok pozdeÏji, dne 24. srpna 1954. Ve veÏzen Ï ske nemocnici mohla FrantisÏka Kolavu dne 1. srpna 1953 navsÏtõÂvit po 34 meÏsõÂcõÂch manzÏelka s peÏtiletyÂm synem. Touto naÂvsÏteÏvou podmin Ï oval F. Kolava souhlas s provedenõÂm operace kycÏelnõÂho kloubu.70) Dne 19. srpna 1953 pak dosÏlo k operaci, prÏi nõÂzÏ byl ¹zhrÏebenª zlomeny krcÏek praveÂho kycÏelnõÂho kloubu (na leveÂm se mezitõÂm vytvorÏil pakloub). Jak se pozdeÏji ukaÂzalo, zaÂkrok nebyl uÂspeÏsÏnyÂ, protozÏe vzhledem k nedostatecÏne vyÂzÏiveÏ kostõ nedosÏlo ke kalcifikaci a sru Ê stu krcÏku, a hrÏeb byl vyplaven. Ïek, byl od TrÏetõ z veÏzneÏnyÂch, krcÏman Ï sky zemeÏdeÏlec Ladislav Lovec 1. prosince 1950 do 25. dubna 1951, podobneÏ jako jeho spoluobvineÏnõÂ, na ZNO v Praze-BohnicõÂch, odkud byl pak prÏevezen pravdeÏpodobneÏ do vazby sektoru VI.B velitelstvõ StB v Praze-Ruzyni. Do Bohnic byl umõÂsteÏn za uÂcÏelem pozorovaÂnõ dusÏevnõÂho stavu; podle zaÂveÏrecÏne leÂkarÏske zpraÂvy ze dne 25. 4. 1951 trpeÏl ¹...reaktivnõ psychosou z vazby, udaÂval sluchove a zrakove halucinace a choval se zmateneÏ, takzÏe musel byÂt isolovaÂnª. ZpraÂva je zakoncÏena veÏtou ¹...PrÏes tyto, nemocnyÂm udaÂvane obtõÂzÏe, ktere poklaÂdaÂme za pravdeÏpodobneÂ, sve obtõÂzÏe zvelicÏuje.ª 71) Spolu s ostatnõÂmi vysÏetrÏovanci byl Ladislav LovecÏek dne 3. kveÏtna 1951 prÏevzat do vazby KrajskyÂm velitelstvõÂm StB Praha. BeÏhem dalsÏõÂho vysÏetrÏovaÂnõ odmõÂtal vypovõÂdat s poukazem na to, zÏe si vu Ê bec nic nepamatuje, ma v hlaveÏ praÂzdno a vsÏechno jizÏ vypoveÏdeÏl v roce 1948. Dne 21. 6. 1953 se Ladislav LovecÏek v UÂtvaru vyÂkonu vazby Praha 1 (daÂle UÂVV, jak zneÏl uÂrÏednõ naÂzev veÏznice KV StB v BartolomeÏjske ulici v Praze), pokusil o sebevrazÏdu ± rozbil sklo okeÂnka ve dverÏõÂch cely a pokusil se strÏepy snõÂst. VeÏzen Ï skeÂmu dozorci uvedl, zÏe ¹...toto je jeho zbran Ï a zÏe to referentovi ukaÂzÏe...ª72). Dne 24. 7. 1953 sdeÏloval zaÂstupce naÂcÏelnõÂka UÂVV Praha 1 sÏstrzÏm. V. MaÂcha 6. odboru KV StB Praha, zÏe LovecÏek odmõÂta braÂt potravinove prÏÂõdavky a odmõÂta i leÂcÏenõÂ, Ï prÏedaÂn do acÏkoli trpõ otevrÏenou TBC.73) Dne 5. srpna 1953 byl veÏzen samovazby ve veÏzen Ï ske nemocnici Praha-PankraÂc, kde setrval azÏ do soudnõÂho prÏelõÂcÏenõ v listopadu 1954. Vrat'me se nynõ do obdobõÂ, ktere naÂsledovalo po prÏevzetõ vysÏetrÏovaÂnõ ¹KrcÏman Ï skeÂho prÏÂõpaduª vysÏetrÏovacõÂm oddeÏlenõÂm KV StB Praha. Jak doklaÂda vcelku otevrÏeneÏ zpraÂva vysÏetrÏovatele ppor. Jaroslava Martinu Ê veliteli vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõ KV StB Praha ze dne 27. 2. 1952, nevyvõÂjelo se tehdy vysÏetrÏovaÂnõ ¹zÏaÂdoucõÂmª smeÏrem: ¹...Do dnesÏnõÂho dne se vsÏak nedalo jmenovanyÂm dokaÂzat, zÏe by meÏli neÏjake blizÏsÏõ veÏdomosti o provedenõ atentaÂtu a nebo, zÏe by prÏÂõmo tento prÏipravovali, nebo veÏdeÏli, kdo jej prÏipravil. VysÏetrÏovaÂnõ je ztõÂzÏeno tõÂm, zÏe orgaÂnove kterÏÂõ prÏÂõpad zpracovaÂvali, byli odveleni na jine pracovisÏteÏ 23 a daÂle tõÂm, zÏe zdravotnõ stav vysÏetrÏovancuÊ nedovoluje v neÏm pokracÏovat. Raiman, DolezÏel a Kolava nejsou t.cÏ. schopni vyÂslechuÊ. Ve vysÏetrÏovaÂnõ prÏÂõpadu se vsÏak pokracÏuje podle vysÏetrÏovacõÂho plaÂnu, ktery byl schvaÂlen s. velitelem staÂtnõ bezpecÏnosti.ª 74) Ïõ zpraÂva ppor. MartinuÊ z 19. 11. 1952 shrnula tehdejs Ïõ stav Dals vysÏetrÏovaÂnõ zhruba takto: JUDr. LudvõÂk Reiman, byÂvaly tajemnõÂk RNDr. VladimõÂra Krajiny, v plneÂm rozsahu odvolal sve pu Ê vodnõ vyÂpoveÏdi z roku 1948, v nichzÏ oznacÏil za pachatele atentaÂtu Herberta SoÈhnela alias ¹Altmanaª a Wilhelma SoÈhnela a jejich spolupracovnõÂky dr. Krajinu a dr. DraÂbka. BeÏhem veÏzneÏnõ onemocneÏl TBC a od 13. listopadu 1951 se nachaÂzel ve veÏzen Ï ske nemocnici v Ruzyni. JUDr. Wilhelm SoÈhnel vytrvale popõÂral, zÏe by se vu Ê bec osobneÏ znal s dr. Krajinou a o atentaÂtu rovneÏzÏ nic neveÏdeÏl. NicmeÂneÏ nadaÂle byl drzÏen ve vazbeÏ. U dalsÏõÂch osob veÏzneÏnyÂch v souvislosti s ¹PrÏõÂpadem KrcÏman Ï ª uvedl ppor. Martinu Ê v zaÂsadeÏ jizÏ jen popsane udaÂlosti: dr. FrantisÏek DolezÏel popõÂral jakeÂkoliv spojenõ s dr. Drtinou a dr. Krajinou. OpakovaneÏ musel byÂt vysÏetrÏovaÂn ve veÏzen Ï ske nemocnici v Praze-Ruzyni a nakonec na zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ v Praze-BohnicõÂch. Ladislav LovecÏek doznal, zÏe podaÂnõÂm sveÏdectvõ o krcÏman Ï skeÂm truhÏ SNS, ale poprÏel laÂrÏi Janu Kopkovi chteÏl zõÂskat odmeÏnu vypsanou C Ï SNS dr. Krajinou. PrÏes pobyt v BohjakeÂkoliv spojenõ s tajemnõÂkem C nicõÂch pu Ê sobil LovecÏek podle ppor. Martinu Ê i nadaÂle dojmem nervoveÏ nemocneÂho cÏloveÏka, tvrdõÂcõÂho, zÏe ztratil pameÏt'. FrantisÏek Kolava doznal jen skutecÏnost, zÏe o vyÂrobci krabicÏek byl informovaÂn od LovecÏka, a zÏe tuto informaci sdeÏlil daÂle dr. Krajinovi. Jak uvedl ppor. Martinu Ê , byl Kolava jizÏ prÏi prÏebõÂraÂnõ prÏõÂpadu KV StB Praha v takoveÂm stavu, zÏe nemluvil srozumitelneÏ, nebyl schopen psanõ ani chu Ê ze, takzÏe od prÏevzetõ prÏõÂpadu KV StB Praha nebyl dosud ani jednou vyslyÂchaÂn. Ppor. MartinuÊ zmin Ï uje i uÂraz F. Kolavy, ktery meÏl podle jeho informacõ utrpeÏt ¹...12. nebo 13. listopadu 1952 prÏi leÂkarÏskeÂm zaÂkrokuª.75) Vzhledem k tomu, zÏe se vysÏetrÏovaÂnõ prÏõÂpadu neuÂnosneÏ protahovalo a zdravotnõ stav veÏtsÏiny zadrzÏenyÂch se neustaÂle zhorsÏoval (nehledeÏ na opakovane intervence rodinnyÂch prÏÂõslusÏnõÂku Ê u uÂrÏadu Ê v jejich prospeÏch), sõÂlil tlak na uzavrÏenõ prÏõÂpadu. Za tõÂm uÂcÏelem navrhoval ppor. Martinu Ê ve shrnujõÂcõ zpraÂveÏ ze dne 19. 11. 1952, aby byla veÏc projednaÂna s naÂmeÏstkem ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti plk. AntonõÂnem Prchalem76) a pote ucÏineÏno ¹neÏjakeª rozhodnutõ k jejõÂmu zakoncÏenõÂ. Podle naÂvrhu ppor. MartinuÊ meÏl byÂt JUDr. SoÈhnel vyhosÏteÏn, s dalsÏõÂmi obvineÏnyÂmi pak meÏlo byÂt zahaÂjeno soudnõ rÏÂõzenõÂ. OvsÏem trestnõ sazba jimi uÂdajneÏ spaÂchanyÂch cÏinu Ê neprÏesahovala peÏt let, mimo to se na tyto cÏiny vztahoval jeden rok amnestie, takzÏe jizÏ v listopadu 1952 by 24 podle naÂzoru ppor. MartinuÊ meÏli trest odpykanyÂ. ¹...DaÂle upozorn Ï uji na to, zÏe rodinnyÂmi prÏÂõslusÏnõÂky jsou podnikaÂny vsÏemozÏne intervence na propusÏteÏnõ jmenovanyÂch a zÏe musõÂme staÂle jejich vazbu oduÊvodn Ï ovat a to prÏedevsÏÂõm kancelaÂÏri presidenta republiky, intervencÏnõÂmu oddeÏlenõ MNB, avsÏak pravou podstatu nenõ mozÏno teÏmto uÂÏraduÊm sdeÏlit.ª77) Ke stanovisku ppor. Martinu Ê se dne 21. 3. 1953 vyjaÂdrÏil kromeÏ plk. Prchala i pplk. Milan MoucÏka, naÂcÏelnõÂk VI. odboru HS-StB78): ¹...ZaÂsadneÏ souhlasõÂm s vasÏõÂm naÂzorem, skoncÏit vysÏetrÏovaÂnõ tohoto prÏÂõpadu. Nelze ovsÏem, kdyzÏ jsme celou veÏc vzali do vysÏetrÏovaÂnõÂ, ukoncÏit Ï KA a KOLAVU vraÂtõÂme jednodusÏe do soudnõ tak, zÏe DOLEZÏELA, LOVEC vazby. DoporucÏuji, abyste proto veÏc projednali s generaÂlnõ prokuratuÏ KA by bylo nejleÂpe vyzÏaÂdat si rou a s nõ se dohodli na ÏresÏenõÂ. U LOVEC znalecky posudek uÂstavu pro dusÏevneÏ chore a to, zÏe je plneÏ zdraÂv, za cÏin zodpoveÏdny a nechat jej odsoudit pro podvod a lzÏive narÏcÏenõÂ. È HNELA doporucÏuji podat trestnõ oznaÂmenõ pro illegaÂlnõ uÂteÏk Na SO Ï z CSR a soudnõÂm vyÂrokem jej nechat vyhostit do NeÏmecka. U REIMANA prozkoumat, zda by nebylo vhodne jej prÏed propusÏteÏnõÂm zavaÂzat ke spolupraÂci a vyuzÏõÂt k tomu toho, zÏe po dlouhou dobu falesÏnyÂmi vyÂpoveÏd'mi klamal orgaÂny staÂtnõ moci. ZavaÂzaÂnõÂm bychom mohli odstranit zbytecÏne komplikace, ktere by mohly vzniknout jeho prostyÂm propusÏteÏnõÂm.ª 79) Stanovisko naÂcÏelnõÂka VI. odboru HS-StB MoucÏky patrneÏ nenõ trÏeba komentovat. Dne 22. dubna 1953 byla na zÏaÂdost ppor. MartinuÊ v zaÂkladnõ knize veÏzn Ïu Ê (kniha stavu veÏzn Ïu Ê ) UÂVV Praha 1 opravena krycõ jmeÂna veÏzn Ïu Ê na pravaÂ. JUDr. Reiman byl teÂhozÏ dne propusÏteÏn z vazby; realizace naÂvrhu pplk. MoucÏky, totizÏ zavaÂzaÂnõ Reimana ke spolupraÂci s StB, nebyla provedena. JUDr. SoÈhnel byl po propusÏteÏnõ vyhosÏteÏn dne 28. kveÏtna 1953 do Rakouska.80) NaÂsleduje dalsÏõ zajõÂmavy dokument v prÏõÂpadu, kterou je zÏaÂdost JUDr. BarbasÏe z GeneraÂlnõ prokuratury ze dne 4. 6. 1953. Podle nõ meÏla StB vypracovat a prÏedat pro uÂcÏely obzÏaloby zpraÂvu o svyÂch zjisÏteÏnõÂch, zÏe naÂrodneÏ socialisticÏtõ funkcionaÂrÏi ¹...za uÂcÏelem usnadneÏnõÂ Ï SR nastrojili v roce 1947 tzv. atentaÂt na trÏi byÂv. staÂtnõÂho prÏevratu v C Ï a potom sami uchopit moc ve cÏs. ministry, z neÏhozÏ hodlali obvinit KSC staÂteϪ. Ppor. Martinu Ê pro tento uÂcÏel skutecÏneÏ vypracoval odpovõÂdajõÂcõ dokument, s jehozÏ zneÏnõÂm souhlasili jak naÂcÏelnõÂk KV StB Praha mjr. Svoboda, tak i pplk. MoucÏka (ten s põÂsemnou poznaÂmkou: ¹SamozrÏejmeÏ souhlasõÂmª).81) ¹ZdejsÏÂõ krajska spraÂva StB ma za zjisÏteÏno a neÏkolika procesy, ktere probeÏhly v r. 1948 a 1949 prÏed staÂtnõÂm soudem v Praze prokaÂzaÂno, zÏe cÏelnõ prÏedstavitele naÂrodneÏ socialisticke strany se jizÏ v r. 1947 prÏipra- 25 Ï SR. Toto bylo zejmeÂna jasneÏ vovali k provedenõ staÂtnõÂho prÏevratu v C   prokaÂzaÂno v procese HORAKOVA a spol., kde vysÏlo najevo, zÏe prÏedstavitele naÂrodneÏ socialisticke strany jizÏ vlastneÏ od r. 1945 provaÂdeÏli Ï SR byla nastolena vlaÂda kapitalistickaÂ, vsÏechno mozÏne k tomu, aby v C tak jak tomu bylo v dobeÏ prvnõ republiky. Ï eskoslovensky lid se vsÏak jizÏ nedal oklamat a odhaloval prostrÏedC Ï neprÏaÂtelskou politiku teÏchto nictvõÂm vedoucõ strany ve staÂteÏ t.j. KSC reakcÏnõÂch prÏedstaviteluÊ. PrÏedaÂci naÂrodneÏ socialisticke strany se proto Ï MAN Ï (atentaÂt na 3 byÂv. uchyÂlili k tomu, aby tak zvanyÂm prÏõÂpadem KRC Ï cÏsl. ministry) obvinili KSC z organisovaÂnõ tohoto t. zv. atentaÂtu. Tato provokace meÏla byÂt pro neÏ prÏõÂpravou k svrzÏenõ vlaÂdy lidu a pomocõ k tomu, aby se oni sami mohli chopiti moci a v nasÏÂõ republice nastolit kapitalisticky prÏedmnichovsky rezÏim.ª V polovineÏ roku 1953 se tedy konecÏneÏ schylovalo k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõÂ. PoneÏkud nekoordinovaneÏ se aktivizovala justice. Okresnõ prokuraÂtor v Praze vzal 21. 7. 1953 zpeÏt zÏalobu z leÂta 1948 a Lidovy soud trestnõ v Praze usnesenõÂm ze dne 28. 7. 1953 cele trestnõ stõÂhaÂnõ zastavil. GeneraÂlnõ prokuraÂtor podal proti tomuto usnesenõ stõÂzÏnost pro porusÏenõ zaÂkona. NejvysÏsÏõ soud teÂto stõÂzÏnosti vyhoveÏl, usnesenõ LidoveÂho soudu trestnõÂho zrusÏil a vraÂtil veÏc zpeÏt do stavu vysÏetrÏovaÂnõÂ.82) Tato procedura, tedy prÏedevsÏõÂm stazÏenõ zÏaloby, umozÏn Ï ovala StB podle praÂvnõÂho rÏaÂdu formaÂlneÏ prÏÂõpad znovu otevrÏÂõt a znovu ± ¹s pozmeÏneÏnyÂmi podkladyª ± prÏedat veÏc prokuraturÏe. Krajska spraÂva StB Praha ukoncÏila vysÏetrÏovaÂnõ dne 4. srpna 1953 a prÏedala prÏõÂpad ¹KrcÏman Ï ª Krajske prokuraturÏe v Praze, do jejõÂzÏ vazby ve veÏznici Praha-PankraÂc, (nemocnicÏnõ oddeÏlenõÂ) byli soucÏasneÏ s tõÂm prÏedaÂni i trÏi vysÏetrÏovanci.83) Rozsudkem KrajskeÂho soudu v Praze ze dne 25. 11. 1953 (spisova znacÏka 23 T 25/53) byli FrantisÏek DolezÏel, FrantisÏek Kolava a Ladislav LovecÏek odsouzeni pro spaÂchaÂnõ trestneÂho cÏinu ¹prÏõÂprava uÂkladu Ê o republikuª (§ 2 zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb.) k trestu Ê m odneÏtõ svobody v deÂlce 7 let, 6 a 1/2 roku a 6 let, daÂle k trestu Ê m zabavenõ poloviny majetku a ztraÂteÏ cÏestnyÂch praÂv obcÏanskyÂch na dobu 5 let.84) Dr. FrantisÏek DolezÏel a FrantisÏek Kolava se proti rozsudku odvolali, odvolal se rovneÏzÏ krajsky prokuraÂtor. NejvysÏsÏõ soud odvolaÂnõ obvineÏnyÂch i prokuraÂtora svyÂm rozsudkem ze dne 4. 12. 1953 (spisova znacÏka 5 To 86/53), zamõÂtl a rozsudek KrajskeÂho soudu v Praze poÈ bner, jedtvrdil.85) JednaÂnõ krajskeÂho soudu prÏedsedal JUDr. JirÏõ Hu naÂnõ soudu NejvysÏsÏõÂho pak JUDr. VladimõÂr PodcÏepickyÂ. O vyÂznamu soudnõÂho prÏelõÂcÏenõ sveÏdcÏõ fakt, zÏe o neÏm podaÂval ministr Ï koda dne 8. 12. 1953 zpraÂvu politickeÂmu spravedlnosti JUDr. VaÂclav S Ï .86) sekretariaÂtu UÂV KSC K prÏelõÂcÏenõ prÏed krajskyÂm soudem byl FrantisÏek Kolava prÏinesen na 26 nosõÂtkaÂch. Nebyl schopen rÏecÏi, takzÏe jeho drÏõÂveÏjsÏõ vyÂpoveÏdi byly prÏed soudem cÏteny. Zbytek trestu vykonal v pankraÂcke veÏzen Ï ske nemocnici, odkud byl dne 24. srpna 1954 propusÏteÏn a prÏevezen do civilnõ nemocnice v PrÏeroveÏ. Podle propusÏteÏcõ zpraÂvy leÂkarÏe z Nemocnice NZ-MV (NaÂpravneÂho zarÏõÂzenõ Ministerstva vnitra) Praha-PankraÂc, byl FrantisÏek Kolava prÏedaÂn ve stavu po zlomenineÏ obou krcÏkuÊ kostõ stehennõÂch, kde dosÏlo k vytvorÏenõ pakloubu Ê , pacient byl nepohyblivyÂ, svalstvo dolnõÂch koncÏetin atrofovaneÂ, pacient trpeÏl traumatickou neuroÂzou, hysterickou vazebnõ reakcõ a byl nekomunikativnõÂ. O zlomenineÏ lebecÏnõ kosti, popisovane v jizÏ uvedeneÂm hlaÂsÏenõ ze dne 10. 6. 1950, se zpraÂva nezmin Ï uje.87) Kde vykonaÂval trest dr. FrantisÏek DolezÏel nenõ bezpecÏneÏ zjisÏteÏno, snad ve veÏznici Praha-PankraÂc, s vyÂjimkou neÏkolika tyÂdnu Ê od 16. uÂnora do 10. brÏezna 1954, ktere straÂvil opeÏt ve ZvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ v PrazeBohnicõÂch. ZpraÂva naÂcÏelnõÂka zdravotnõ sluzÏby Nemocnice NZ-MV Praha-PankraÂc pro okresnõÂho prokuraÂtora v Praze ze dne 14. 3. 1954 si zaslouzÏõ podrobneÏjsÏõ citaci. JasneÏ totizÏ zobrazuje zdravotnõ stav JUDr. FrantisÏka DolezÏela po sÏesti letech veÏzneÏnõÂ: ¹Shora jmenovany byl k naÂm dne 10. 3. 1954 dodaÂn z psychiatrickeÂho oddeÏlenõ uÂstavu Bohnice, ve stavu velmi sesÏleÂm a teÂmeÏÏr beznadeÏjneÂm. Pacient odmõÂta vesÏkerou potravu at' tekutou nebo tuhou, nuceneÏ podanou okamzÏiteÏ zvracõÂ. Pacient se braÂnõ krmenõ a pouze prÏijõÂma male mnozÏstvõ vody. Pacient je netecÏnyÂ, na otaÂzky neodpovõÂdaÂ, je spavyÂ, /.../vaÂzÏÂõ 40 kg, je na kost vyhublyÂ. Dne 13. 2. 1954 se jeho stav zkomplikoval ruÊzÏõ oblicÏeje, ktereÂzÏto onemocneÏnõ prÏi tomto velmi sesÏleÂm stavu je zÏivotu nebezpecÏneÂ. Pacient je vyzÏivovaÂn glukosou a vitamõÂny pouze cestou zÏilnõ a konecÏnõÂkem. Potravu podanou sondou do zÏaludku zvracõ okamzÏiteÏ. Za tohoto stavu sesÏlost pokracÏuje, stav se rychle zhorsÏuje a hrozõ beÏhem jednoho azÏ dvou tyÂdnuÊ smrtõÂ.ª 88) FrantisÏek DolezÏel byl propusÏteÏn azÏ po dalsÏõÂm roce, po odpykaÂnõ celeÂho ulozÏeneÂho trestu, dne 24. uÂnora 1955. O rok drÏõÂve, 24. uÂnora 1954, byl propusÏteÏn z pankraÂcke veÏzen Ï ske nemocnice i Ladislav LovecÏek.89) Ïõ osudy odsouzenyÂch? V roce 1968 byly rozsudky A jake byly dals z roku 1953 NejvysÏsÏõÂm soudem v Praze zrusÏeny a vsÏichni trÏi odsouzenõ rehabilitovaÂni; ovsÏem v roce 1972 byla jejich rehabilitace zrusÏena... JUDr. FrantisÏek DolezÏel, narozen 5. 8. 1900 v ProsteÏjoveÏ, zemrÏel v ProsteÏjoveÏ 10. 9. 1972; Ladislav LovecÏek, narozen 21. 3. 1897 v KrcÏmani, zemrÏel 5. 4. 1983 ve VelkeÂm TyÂnci okr. Olomouc; FrantisÏek Kolava, narozen 3. 11. 1908 v PrÏeroveÏ, zemrÏel 10. 9. 1968 v Praze 4. 27 Na doplneÏnõ uved'me vyÂn Ï atek z dopisu FrantisÏka Kolavy, adresovaÏ Alexandru DubcÏekovi, ze dne 31. ledna neÂho prvnõÂmu tajemnõÂku KSC 1968: ¹...Byl jsem v uvedene souvislosti /¹KrcÏman Ï ska afeÂraª ± pozn. autora/ dne 24. uÂnora 1948 zatcÏen, uvrzÏen do veÏzenõ a jednaÂno se mnou v soudnõ vysÏetrÏovacõ vazbeÏ tak nelidsky, zÏe jsem zmrzacÏen na dozÏivotõÂ. AcÏkoliv ± jak uvedeno ± jizÏ v roce 1948 bylo verÏejneÏ znaÂmo, zÏe prÏÂõpad byl likvidovaÂn, byl jsem po celou dobu soudnõ vazby od r. 1948 azÏ do r. 1954 neuveÏÏritelneÏ tyÂraÂn a mucÏen, a tak donucovaÂn prÏiznat, co se vuÊbec nestalo, zejmeÂna uÂcÏast komunistuÊ. PrÏes varovne upozorn Ï ovaÂnõ veÏzen Ï skyÂmi leÂkarÏi od r. 1948, zÏe nejsem vuÊbec vazby schopen, byl jsem za neuveÏÏritelnyÂch okolnostõÂ, protizaÂkonneÏ, teÂmeÏÏr v bezveÏdomõ a udrzÏovaÂn prÏi veÏdomõ pouze injekcemi, prÏinesen na nosõÂtkaÂch dne 25. 2. 1953 k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõ u kr. soudu v Praze, a anizÏ bych veÏdeÏl procÏ, byl jsem souzen a odsouzen na 6 a puÊl roku. Rozsudek o tom podepsal prÏedseda senaÂtu JUDr. JirÏÂõ Hu È bner.ª 90) Ï Pachatel ¹atentaÂtu na trÏi ministryª nebyl nikdy spolehlive Ïdc Ï en, a po võÂce nezÏ padesaÂti letech je sÏance na jeho nalezenõ usve jizÏ velmi malaÂ. Faktem ovsÏem zuÊstaÂvaÂ, zÏe se komunistickeÂmu Ï nostnõÂmu aparaÂtu prÏes vs Ïechno uÂsilõ nepodarÏilo naÂrodnõÂm bezpec Ïrohodne Ï dokaÂzat. socialistuÊm spaÂchaÂnõ atentaÂtu ve DalsÏõ skutecÏnostõ pak je, zÏe v souvislosti s ¹PrÏÂõpadem KrcÏman Ï ª byli se souhlasem vsÏech kompetentnõÂch orgaÂnuÊ dlouhodobeÏ veÏzneÏni nevinnõ lideÂ, a to za otrÏesnyÂch podmõÂnek, a zÏe toto veÏzneÏnõ meÏlo vaÂzÏne a trvale duÊsledky pro jejich zdravõÂ, dalsÏÂõ zÏivot i zÏivoty jejich rodin. Jejich osudy jsou jasnou obzÏalobou komunisticke nezaÂkonnosti, Ï eskoslovensku po uÂnoru 1948. ktera zavlaÂdla v C 28 Ïdc Ï enõÂ, PrÏõÂloha 1: PrÏepis leÂkarÏskeÂho vysve Ïzne Ï FrantisÏka Kolavy osobnõ spis ve NEMOCNICE Ï IÂZENI  PRAVNYÂCH ZAR UÂTVARU NA PRAHA /Vpravo nahorÏe poznaÂmka rukou:/ Do spisu ± PrÏevoz sanitkou nutnyÂ. Ïdc Ï enõ LeÂkarÏske vysve ÏõÂs. 26.624 Kolava FrantisÏek roz. 13. XI. 1908 v nemocnici od Odsouzeny c 12. VI. 1953 byl dnes leÂkarÏsky prohleÂdnut. NaÂlez: Zlomenõ krcÏkuÊ stehennõÂch, Traumaticka neurosa, Hystericka vazebnõ reakce silneÏ fixovanaÂ, hy mutismus /?/. Bronchchopneumonia. Vlevo se jedna o pakloub a zaklõÂneÏnõ femoru s dosti dobrou pohyblivostõÂ, zlomenina krcÏku vpravo probõÂha subcapitaÂrneÏ a je dislokace smeÏrem nahoru asi 2 cm. Velmi znacÏna osteoporosa skeletu obou kloubuÊ kycÏelnõÂch naÂsledkem dlouhe inaktivace (4 roky). Dne 19. VIII. 53 provedena operace: zhrÏebenõ femoru podle Johansona. Pro velmi sÏpatnou vyÂzÏivu kostõ nedosÏlo ke kalcifikaci a sruÊstu krcÏku a hrÏeb byl vyplaven. PruÊbeÏh pooperacÏnõ byl komplikovaÂn bronchopneumoniõÂ, cÏastyÂm neurotickyÂm zvracenõÂm. DostaÂval penicilin 3,000.0 /?/, transfuze krve skup. B Rh pos., inj. glukosy, vit B+C, analeptika. PeroraÂlneÏ podaÂvane leÂky odmõÂta (i vitaminy, glucosu, roborantia). Nynõ je pacient v sesÏleÂm stavu, je nepohyblivyÂ, upoutaÂn na luÊzÏko, v obou kloubech kycÏ. se vytvorÏily v mõÂstech zlomenin paklouby, znacÏna atrofie svalstva zvlaÂsÏteÏ dol. koncÏ. naÂsledkem dlouhe imobilisace, pac. dosud nemluvõÂ, dorozumõÂva se posunky, teÏlesnou cÏistotu vsÏak zachovaÂvaÂ, odmõÂta vesÏkere leÂky jak peroraÂlneÏ tak v injekcÏnõ formeÏ, po jõÂdle ublinkaÂva (neuroticke zvracenõÂ), jinak na orgaÂnech dutiny hrudnõ a brÏisÏnõ je naÂlez normaÂlnõÂ, obraz krevnõ jevõ mõÂrnou hypochromnõ anaemii (Er: 4,120.000, IHb 0,89). Pacient je odkaÂzaÂn na cizõ pomoc. NezlepsÏen ± zpeÏt. V Praze dne 3. 5. 1954 VeÏzenÏsky leÂkarÏ: /podpis necÏitelnyÂ/ 29 PrÏõÂloha 2: Fotografie FrantisÏka Kolavy z vysÏetrÏovacõÂho spisu Fotografie FrantisÏka Kolavy z roku 1951, po võÂce nezÏ dvouleteÂm veÏzneÏnõÂ. Na prvnõÂm i druheÂm snõÂmku je zrÏetelneÂ, zÏe veÏzenÏ nebyl schopen bez opory udrzÏet hlavu zprÏÂõma. VysÏetrÏovacõ spis V-1131 MV. 30 Ï ka PrÏõÂloha 3: Fotografie FrantisÏka Lovec z vysÏetrÏovacõÂho spisu Fotografie FrantisÏka LovecÏka z vysÏetrÏovacõÂho spisu V-1131 MV ± ¹DolezÏel FrantisÏek a spol.ª UkaÂzka ze zÏaloby podane krajskyÂm prokuraÂtorem (v zastoupenõ JUDr. VraÂtnyÂ) KrajskeÂmu soudu v Praze 31. 7. 1953 31 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) PhDr. Petr Zenkl (1884 ±1975), strÏedosÏkolsky profesor a filolog, 1937±1939 primaÂtor hlavnõÂho meÏsta Prahy, 1939 ±1945 veÏzneÏn v koncentracÏnõÂm taÂborÏe BuchenÏ SNS, 1945 ±1946 primaÂtor hlavnõÂho meÏsta Prahy, wald, 1945 ±1948 prÏedseda C 1946 ±1948 naÂmeÏstek prÏedsedy vlaÂdy, v leÂteÏ 1948 emigroval do USA, od 1949 prÏedÏ eskoslovenska. sedou vyÂboru Rady svobodneÂho C 2) JUDr. Prokop Drtina (1900 ±1980), 1936 ±1938 osobnõ tajemnõÂk prezidenta BenesÏe, 1939 ±1945 politicky tajemnõÂk prezidenta BenesÏe v exilu, 1945 ±1948 ministr spraÏ SNS, 28. 2. 1948 se neuÂspeÏsÏneÏ pokusil vedlnosti, 1945 ±1948 cÏlen prÏedsednictva C spaÂchat sebevrazÏdu, vzaÂpeÏtõ byl zatcÏen a po peÏti letech vazby v roce 1953 odsouzen k 15 letu Ê m veÏzenõÂ, 1960 amnestovaÂn, 1969 rehabilitovaÂn, 1971 derehabilitovaÂn. Ï SR Dr. h. c. Jan Masaryk (1886 ±1948), syn T. G. Masaryka, 1925 ±1938 vyslanec C Ï SR, tragicky zemrÏel za neobjasve Velke BritaÂnii, 1940 ±1948 ministr zahranicÏõ C neÏnyÂch okolnostõ 10. 3. 1948. Ï eskoslovensko muÊj osud. Prvnõ vydaÂnõ v Sixty-Eight Publishers Prokop Drtina: C Corp. Toronto 1982, u naÂs v nakl. Melantrich Praha 1992. JUDr. Jaroslav DraÂbek: Z cÏasuÊ dobryÂch i zlyÂch, NasÏe vojsko, Praha 1992. 3) 4) 5) PhDr. Zora DvorÏaÂkovaÂ: Smrt pro trÏi ministry, vydavatelstvõ Opavsko 1997. 6) Ota Holub: Smrt ze zaÂlohy, nakl. Panorama, Praha 1978. Ï eskoslovensko mu Prokop Drtina: C Ê j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2., str. 369 ± 370. 7) 8) 9) 10) 11) TamteÂzÏ, sv. II., kniha 2., str. 395 ± 396. StaÂtnõ uÂstrÏednõ archiv (daÂle SUÂA) fond V. Nosek, sign. 2709/47. Ï SNS, FrantisÏka ZemõÂnova (1882 ±1962), 1918 ±1938 prÏedsedkyneÏ uÂstrÏedõ zÏen C 1918 ±1939 poslankyneÏ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ, 1945 ±1948 mõÂstoprÏedsedkyneÏ Ï SNS, cÏlenka prÏedsednictva strany, prÏedsedkyneÏ poslaneckeÂho klubu C Ï SNS C v NS, v procesu s M. HoraÂkovou odsouzena na 20 let veÏzenõÂ, v roce 1960 amnestovaÂna. Ï eskoslovensko mu Prokop Drtina: C Ê j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2., str. 397±398. 12) Prof. RNDr. VladimõÂr Krajina (1905 ±1993), botanik, 1939 ±1943 vedoucõ organizaÂtor protinacistickeÂho odboje (ilegaÂlnõ organizace Politicke uÂstrÏedõÂ, UÂstrÏednõ vedenõ odboje domaÂcõÂho), 15. 1. 1943 zatcÏen gestapem, do konce vaÂlky veÏzneÏn v Praze na Ï SNS a poslanec NaÂrodnõÂho PankraÂci a v TerezõÂneÏ, 1945 ±1948 generaÂlnõ tajemnõÂk C shromaÂzÏdeÏnõÂ, 25. uÂnora 1948 zatcÏen, na zaÂkrok E. BenesÏe propusÏteÏn, pote odesÏel Ï eskoslovenska. do exilu, kde se stal mõÂstoprÏedsedou Rady svobodneÂho C 13) VaÂclav Nosek (1892 ±1955), komunisticky funkcionaÂrÏ, 1941±1945 cÏlen exilove cÏsl. StaÂtnõ rady v LondyÂneÏ, 1945 ±1953 ministr vnitra, jedna z klõÂcÏovyÂch postav komunistickeÂho prÏevzetõ moci v uÂnoru 1948, 1953 ±1955 ministr pracovnõÂch sil. 14) JUDr. ZdeneÏk Marjanko (1894 ±1949) pu Ê sobil za prvnõ republiky v prokuraturÏe u StaÂtnõÂho zastupitelstvõ v Praze (proces proti J. StrÏÂõbrneÂmu) a v LitomeÏrÏicõÂch. Za Ï aÂmala. Po vaÂlce se stal radou na ministervaÂlky byl aktivnõ v ilegaÂlnõ skupineÏ P. S stvu spravedlnosti, kde vedl retribucÏnõ oddeÏlenõÂ, od zaÂrÏÂõ 1947 do uÂnora 1948 pak Ï SNS a blõÂzkyÂm spolupracovnõÂkem ministra Drtiny. Po trestnõ sekci. Byl cÏlenem C uÂnoru 1948 zatcÏen, kraÂtce veÏzneÏn a propusÏteÏn na zaÂkrok Jana Masaryka. Pote propusÏteÏn z MS, 21. 3. 1949 opeÏt zatcÏen a 11. 5. 1949 zemrÏel. UÂdajneÏ meÏl ve zvlaÂsÏtnõÂm oddeÏlenõ StB VeÏznice v Praze-Ruzyni spaÂchat sebevrazÏdu obeÏsÏenõÂm. 32 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) 31) 32) Ï eskoslovensko mu Prokop Drtina: C Ê j osud, Melantrich, Praha 1992, sv. II., kniha 2., str. 400 ± 401. TamteÂzÏ, str. 402. Ï epicÏka (1910 ±1990), od 1929 cÏlen KSC Ï , 1942±1945 veÏzneÏn v nacisJUDr. Alexej C tickeÂm koncentracÏnõÂm taÂborÏe, 1945 ±1948 ministr vnitrÏnõÂho obchodu, zet' Klementa Gottwalda, 1948 ±1950 ministr spravedlnosti, 1950 ±1956 armaÂdnõ generaÂl a ministr obrany, 1956 prÏedseda StaÂtnõÂho uÂrÏadu pro vynaÂlezy a normalizaci, 1963 Ï. vyloucÏen z KSC Ï R (daÂle A MV) fond 305, sign. 390, str. 4. Archiv Ministerstva vnitra C A MV, vysÏetrÏovacõ spis StB archivnõ cÏõÂslo (daÂle a. cÏ.) V-1131, podsv. 2, str. 8. A MV, sign. S 332, str. 22. A MV, sign. S 333-6, sign. S-5-5, str. 49 ± 50. A MV, vysÏetrÏovacõ spis StB a. cÏ. V-1131, podsv. 1, str. 25. A MV, vysÏetrÏovacõ spis StB a. cÏ. V-1131, str. 70. A MV, fond 305, sign. 665, str. 1. Ï , fond 02/5, sv. 67, a. j. 183, bod 25 /ZpraÂva generaÂlnõÂho SUÂA, Archiv UÂV KSC prokuraÂtora, ministra vnitra a ministra spravedlnosti ze dne 22. 10. 1953 pro Ï : ¹ZpraÂva o soudnõÂm prÏÂõpadu proti FrantisÏku DolezÏePoliticky sekretariaÂt UÂV KSC lovi a spol. (KrcÏman Ï )ª/. JUDr. Bohumil Smola (1909 ±1979), nar. v Dolsku u DobrusÏky. Po absolvovaÂnõ PF UK v Praze v roce 1938 pu Ê sobil do poloviny roku 1948 v ru Ê znyÂch funkcõÂch vesmeÏs u OkresnõÂho soudu v NaÂchodeÏ. Od 1. 3. 1948 prÏedseda OkresnõÂho akcÏnõÂho vyÂboru NaÂrodnõ fronty v NaÂchodeÏ, od 24. 7. 1948 prÏedsedal MimorÏaÂdneÂmu lidoveÂmu soudu v Hradci KraÂlove a 1. 11. 1948 prÏesÏel k ministerstvu vnitra. ZpocÏaÂtku byl vedoucõÂm tzv. NaÂchodske skupiny pro vyslyÂchaÂnõ prÏÂõslusÏnõÂku Ê gestapa a Sicherheistdienstu, 1. 1. 1949 prÏeveden k SNB v hodnosti majora. V lednu a uÂnoru 1951 se uÂcÏastnil vysÏetrÏovaÂnõ tzv. ProtistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centra v KolodeÏjõÂch (Rudolf SlaÂnsky a spol.), od konce uÂnora byl zarÏazen na VI. (vysÏetrÏovacõÂm) sektoru velitelstvõ StB v Ruzyni, 16. 7. 1951 na IV. sektor VerÏejne bezpecÏnosti a konecÏneÏ 2. 1. 1952 byl prÏeveden k ministerstvu spravedlnosti. JindrÏich Vesely (1906 ±1964), zameÏstnanec MV od 10. 10. 1945, prÏednosta Odboru BA ministerstva vnitra (tedy velitelstvõ StB) od jeho zrÏÂõzenõ v roce 1948, v padesaÂtyÂch Ï , 20. 3. 1964 spaÂchal sebevrazÏdu. letech rÏeditel UÂstavu deÏjin KSC A MV, vysÏetrÏovacõ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 1. TamteÂzÏ, str. 2, 3. Ï , fond KUÂV II, sv. 2, a. j. 26, str. 33 ± 34. SUÂA, Archiv UÂV KSC Dne 13. 4. 1948 bylo podaÂno ¹Trestnõ oznaÂmenõ na ÏrÂõdõÂcõ orgaÂny a spolupracovnõÂky vyzveÏdacÏske kancelaÂÏre dr. Vl. Krajiny v uÂstrÏednõÂm sekretariaÂteÏ cÏsl. strany naÂr. socialisticke v Praze pod cÏ. j. 379/48/taj.-B/A-Mi. Podle tr. oznaÂmenõ se kancelaÂrÏ ¹...podõÂlela aktivneÏ na prÏÂõpraveÏ kontrarevolucÏnõÂho pucÏe v uÂnoru 1948ª. Krajina a dalsÏõ byli zatcÏeni, skupina pak souzena StaÂtnõÂm soudem. Tento prÏÂõpad meÏl zdisÏ SNS a demokratickou opozici vuÊbec. kreditovat C A MV, vysÏetrÏovacõ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 3. JUDr. LudvõÂk Reiman (1919 ±1974). V roce 1944 byl zameÏstnaÂn jako poradce Ï eskomoravskeÂm filmoveÂm uÂstrÏedõÂ, v brÏeznu 1946 zvolen zaÂstupcem uÂstrÏednõÂho vC Ï M, odkud ale jako naÂrodnõ socialista zaÂhy vystoupil a stal se cÏlenem tajemnõÂka SC Ï SNS, v roce 1947 jeho mõÂstoprÏedsedou. OsobnõÂm tajemnõÂkem geneUÂV mlaÂdezÏe C Ï SNS dr. V. Krajiny se stal na podzim 1946. Dne 23. 2. 1948 raÂlnõÂho tajemnõÂka C zatcÏen StB a 8. 12. 1948 odsouzen StaÂtnõÂm soudem v prÏÂõpadu ¹Krajinovy zpravodajske kancelaÂrÏeª k trestu deseti meÏsõÂcuÊ veÏzenõ pro zlocÏin neprÏekazÏenõ trestneÂho cÏinu. Znovu zatcÏen orgaÂny StB dne 24. 2. 1949. HrubyÂm fyzickyÂm naÂsilõÂm beÏhem 33 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) 41) 42) vyÂslechu Ê v tzv. DomecÏku byl donucen dr. Smolou k nepravdivyÂm vyÂpoveÏdõÂm, na Ï SNS v ¹krabicÏkoveÂm atenjejichzÏ zaÂkladeÏ Smola zkonstruoval hypoteÂzu spiknutõ C taÂtuª. Sve vyÂpoveÏdi v zaÂrÏÂõ 1951 odvolal, nicmeÂneÏ propusÏteÏn byl azÏ 22. 4. 1953 ± s rozvinutyÂm onemocneÏnõÂm TBC ± po peÏti letech veÏzneÏnõ bez soudu a oficiaÂlneÏ sdeÏleneÂho obvineÏnõÂ. V roce 1969 emigroval do Rakouska, kde roku 1974 zemrÏel. A MV, a. cÏ. V-1146, osobnõ vysÏetrÏovacõ spis StB LudvõÂka Reimana. V areaÂlu Vojenske veÏznice v Praze na HradcÏanech byla v sousedstvõ kapucõÂnskeÂho klaÂsÏtera v patroveÂm domku neblaze proslula veÏznice ¹DomecÏekª, kde prÏedevsÏõÂm pocÏaÂtkem padesaÂtyÂch let pouzÏõÂvali prÏÂõslusÏnõÂci 5. (zpravodajskeÂho) oddeÏlenõ HlavnõÂho sÏtaÂbu cÏsl. armaÂdy i StB prÏi vyÂslesÏõÂch hrubeÂho fyzickeÂho naÂsilõÂ. JUDr. VileÂm (Wilhelm) SoÈhnel, nar. 25. 11. 1909, pochaÂzel ze smõÂsÏeneÂho manzÏelstvõÂ, prÏed vaÂlkou se hlaÂsil k neÏmecke naÂrodnosti. Za vaÂlky zÏil v Praze, byl cÏlenem NSDAP a zastaÂval vyÂznamne mõÂsto v uÂrÏadu rÏÂõsÏskeÂho protektora jako filmovy reÏ eskomoravskeÂho filmoveÂho uÂstrÏedõÂ. Dne ferent a zaÂstupce rÏÂõsÏskeÂho protektora u C 14. 5. 1945 byl zajisÏteÏn, ovsÏem na zaÂkladeÏ prÏÂõznivyÂch sveÏdectvõ doklaÂdajõÂcõÂch pomoc cÏeskyÂm obcÏanuÊm v dobeÏ vaÂlky, byl 20. 12. 1946 definitivneÏ propusÏteÏn. ZameÏstnal ho JUDr. LudvõÂk Reiman, ovsÏem v uÂnoru 1948 odesÏel ilegaÂlneÏ do Rakouska, kde bydlel v Salzburku. PrÏi prÏejezdu hranic mezi soveÏtskou a americkou okupacÏnõ zoÂnou byl 26. 7. 1950 na dozÏaÂdaÂnõ MNB zatcÏen soveÏtskyÂmi uÂrÏady a odtransportovaÂn do Prahy. PropusÏteÏn a vyhosÏteÏn do Rakouska byl dne 28. 5. 1953. PravdeÏpodobneÏ se nikdy nedozveÏdeÏl skutecÏny du Ê vod sveÂho odvlecÏenõ z Rakouska, veÏzneÏnõ si vysveÏtloval svou okupacÏnõ cÏinnostõÂ. A MV, vysÏetrÏovacõ spis StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 15. TamteÂzÏ, str. 5. TamteÂzÏ, str. 29. StaÂtnõ bezpecÏnost byla vlaÂdnõÂm narÏÂõzenõÂm z 23. 5. 1950 vycÏleneÏna z rezortu ministerstva vnitra a spolu s VerÏejnou bezpecÏnostõ a PohranicÏnõ straÂzÏõ reorganizovaÂna do Ï SR (MNB). Na podzim 1952 byl samostatneÂho Ministerstva naÂrodnõ bezpecÏnosti C k MNB spolu s celyÂm veÏzen Ï stvõÂm prÏipojen Sbor veÏzen Ï ske straÂzÏe a reorganizovaÂn jako SpraÂva naÂpravnyÂch zarÏÂõzenõÂ. Tak byly centralizovaÂny ± s vyÂjimkou armaÂdy ± vsÏechny ozbrojene sbory ve staÂteÏ. MNB bylo opeÏt s ministerstvem vnitra sloucÏeno dne 11. 9. 1953. A MV, vysÏetrÏovacõ svazek StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 37. (JesÏteÏ v roce 1951 zastaÂval dr. Smola v otaÂzce atentaÂtu tento naÂzor: PrÏÂõpad byl vyvolaÂn osobami zkompromitovanyÂmi kolaboracõ s NeÏmci, ktere musely pozdeÏji na naÂtlak naÂrodnõÂch socialistuÊ ± vlastnõÂcõÂch na tyto osoby kompromitujõÂcõ materiaÂly ± proveÂst atentaÂt, Ï . PrÏÂõpad by podle Smoly mohl jehozÏ pozdeÏjsÏÂõ sÏetrÏenõ meÏlo veÂst ke kompromitaci KSC byÂt i v roce 1951 uzavrÏen za peÏt nedeÏl. On saÂm znal i jmeÂno pachatele, ktery byl praÂveÏ ve vazbeÏ v Ruzyni, ale odmõÂtal je uveÂst. ± ZaÂznam vysÏetrÏovatele StB DrahonõÂnskeÂho o rozhovoru se Smolou ze dne 17. 7. 1951. A MV, sign. 310-92-4.) Tzv. Mostecka sÏpionaÂzÏnõ afeÂra byla jednõÂm z pokusu Ê komunisticke StB o diskrediÏ SNS: Dva uÂrÏednõÂci StB, prÏedstõÂrajõÂcõ spojenõ s vedenõÂm C Ï SNS, ¹organizovaliª taci C v roce 1947 zpravodajskou sõÂt' z protikomunisticky smyÂsÏlejõÂcõÂch osob. Archivnõ spis UÂrÏadu vysÏetrÏovaÂnõ a dokumentace zlocÏinu Ê komunismu pod cÏõÂslem UÂDV-321/Vv-93. Milan MoucÏka (1922), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm truhlaÂrÏ, vstoupil k SNB 1. 10. 1946, od 1. 4. 1946 pu Ê sobil jako operativec u ZemskeÂho odboru bezpecÏnosti II., v roce 1949 byl zarÏazen jako velitel KV StB Uherske HradisÏteÏ a zaÂstupce krajskeÂho velitele StB v Praze. V listopadu 1949 poveÏrÏen prÏÂõpravou procesu s M. HoraÂkovou, 1. 8. 1950 VI.B sektor (vysÏetrÏovacõÂ) Velitelstvõ StB. Od 1. 3. 1951 naÂcÏelnõÂkem sektoru VI.B, po reorganisaci od 1. 4. 1953 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõÂ. 23. 4. 1953 Ï aÂd praÂceª za uÂcÏast na prÏÂõpraveÏ procesu s R. SlaÂnskyÂm. 1. 10. 1953 naÂudeÏlen ¹R cÏelnõÂk SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV, 1. 4. 1956 odvolaÂn, 16. 6. 1956 propusÏteÏn z MV. Stal 34 43) 44) 45) 46) 47) 48) 49) 50) 51) 52) 53) 54) 55) 56) 57) 58) 59) 60) 61) 62) 63) 64) 65) 66) 67) 68) se naÂmeÏstkem rÏeditele UranovyÂch doluÊ, v obdobõ 1961±1978 byl zameÏstnaÂn v ZPA Praha (nejprve vedoucõ strÏediska zahranicÏnõÂch vztahuÊ, pozdeÏji zaÂstupce vedoucõÂho strÏediska UÂstavu speciaÂlnõ automatizacÏnõ techniky). Sektor VI.B velitelstvõ StB existoval od podzimu 1950 do cÏervna 1952, pak jako odbor VI.B HS-StB do vzniku SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ StB v rÏÂõjnu 1953. Jeho uÂkolem bylo vysÏetrÏovaÂnõ nejzaÂvazÏneÏjsÏõÂch prÏÂõpadu Ê tzv. protistaÂtnõ cÏinnosti. Po celou dobu existence sektoru (odboru) VI.B byl s jeho cÏinnostõ teÏsneÏ spjat Milan MoucÏka, A MV,vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 2, str. 10. SoubeÏzÏneÏ existoval sektor VI.A, vedeny Bohumilem Doubkem. Ten byl urcÏen prÏevaÂzÏneÏ pro vysÏetrÏovaÂnõ cÏinnosti tzv. neprÏaÂtel ve straneÏ. Sektor VI.B pak pro dalsÏõ prÏÂõpady, naprÏ. vysÏetrÏovaÂnõ cÏinnosti prÏÂõslusÏnõÂku Ê jinyÂch politickyÂch stran a cõÂrkvõÂ. V obou sektorech se ovsÏem uzÏõÂvaly rafinovane zpu Ê soby mucÏenõÂ, jako mnohahodinove vyÂslechy, vsazovaÂnõ do temnic, zaÂkazy sezenõÂ, neustaÂle nocÏnõ buzenõÂ, snizÏovaÂnõ daÂvek potravin a podobneÏ. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 67± 68. TamteÂzÏ, str. 31. TamteÂzÏ, str. 55. TamteÂzÏ, str. 64. TamteÂzÏ, str. 35 ± 42. TamteÂzÏ, str. 37. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, hlavnõ sv., str. 2. A MV, sign. S 333 -7. Ve veÏznici v Praze-Ruzyni byly jinak dislokovaÂny vysÏetrÏovacõ sektory VI.A a VI.B velitelstvõ StB. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 1., str. 2. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str.6. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 7. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 94. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 8. MUDr. Josef Sommer (1910 ±1968) 1. 11. 1950 v hodnosti podplukovnõÂk jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem zdravotnõÂho oddeÏlenõ veÏznice MNB ¹Dubª (veÏznice Praha-RuzyneÏ), 15. 10. 1954 prÏemõÂsteÏn k IX. spraÂveÏ MV, 1. 12. 1962 propusÏteÏn z MV, zbaven Ï. hodnosti a v roce 1964 vyloucÏen z KSC ZNO ± pavilon cÏ. 17 (neoficiaÂlneÏ oznacÏovaÂn jako pavilon N 5) psychiatricke leÂcÏebny v Praze-BohnicõÂch byl v pruÊbeÏhu roku 1950 prÏedaÂn ministerstvu spravedlnosti ± Velitelstvõ sboru veÏzen Ï ske straÂzÏe ± a slouzÏil jako uzavrÏene veÏzen Ï ske zarÏÂõzenõ pro zkoumaÂnõ dusÏevnõÂho stavu obvineÏnyÂch ve vazbeÏ a k leÂcÏenõ odsouzenyÂch veÏzn Ï uÊ. Existoval jako psychiatricke oddeÏlenõ veÏzen Ï ske nemocnice v Praze-PankraÂci azÏ do roku 1997. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 12, 14 ±18. TamteÂzÏ, str. 125. TamteÂzÏ, str. 109. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 3., str. 14 ±18. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, skupinovy podsv. 1, str. 24. TamteÂzÏ, str. 39. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 83. TamteÂzÏ, str. 84. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, skupinovy podsv. 1, str. 47. 35 69) 70) 71) 72) 73) 74) 75) 76) 77) 78) 79) 80) 81) 82) 83) 84) 85) 86) 87) 88) 89) 90) TamteÂzÏ, str. 55. TamteÂzÏ, str. 67. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. 2, str. 10. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 87. TamteÂzÏ, str. 91. TamteÂzÏ, str. 48. TamteÂzÏ, str. 55 ± 58. Ï editelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti AntonõÂn Prchal (1923 ±1996), prÏed vstupem na R student obchodnõ akademie, 6. 6. 1945 prÏijat k staÂtneÏbezpecÏnostnõÂmu oddeÏlenõÂ Ï NB Jihlava, 1. 11. 1945 vyÂkonny orgaÂn OblastnõÂho zpravodajskeÂho oddeÏlenõ R (OZO) Jihlava ZOB II. ± Brno, 1947 zaÂstupce vedoucõÂho OZO Jihlava, 1948 zvlaÂsÏtnõ agenturnõ orgaÂn (RR) skupiny BAa MV, 1948 instruktor krajuÊ skupiny BAa MV. Ï ervenec 1949 zaÂstupce velitele sektoru BAa IV. (zjisÏt'ovaÂnõÂ, sledovaÂnõÂ, operativnõ C technika) MV, 1950 velitel sektoru BAa IV. MV, 1. 1. 1951 povyÂsÏen do hodnosti sÏkpt., uÂnor 1951 zaÂstupce velitele StB, 1. 4. 1951 povyÂsÏen do hodnosti mjr., 1951 jmenovaÂn do funkce velitele StB, 1. 3. 1952 ± plukovnõÂk, 12. 2. 1952 jmenovaÂn do funkce naÂmeÏstka MNB, 8. 5. 1956 odvolaÂn z funkce naÂmeÏstka MV, 30. 6. 1956 propusÏteÏn z MV. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 58. V cÏervnu 1952 dosÏlo k reorganizaci StB, pote byl naÂzev vysÏetrÏovacõ soucÏaÂsti StB zmeÏneÏn ze sektoru na odbor, cÏÂõselne oznacÏenõ zuÊstalo nezmeÏneÏno, Velitelstvõ StB bylo prÏejmenovaÂno na Hlavnõ spraÂvu StB. A MV vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 63. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, oper. podsv., str. 64 a 81. TamteÂzÏ, str. 65. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, str. 17. A MV, vysÏetrÏovacõ sv. StB a. cÏ. V-1131, podsv. cÏ. 1, str. 9. Ï R, Osobnõ spis veÏzneÏ ± SUÂA, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzen Ï ske sluzÏby C F. Kolava. TamteÂzÏ, str. 18 ± 20. Ï , fond 02/5, sv. 70, a. j. 189, bod 17 /ZpraÂva ministra spraSUÂA, Archiv UÂV KSC Ï kody ze dne 8. 12. 1953 pro Politicky sekretariaÂt UÂV KSC Ï : ¹ZpraÂva vedlnosti dr. S o vyÂsledku trestnõÂho rÏÂõzenõ proti FrantisÏku DolezÏelovi a spol.ª/. Ï R, Osobnõ spis veÏzneÏ ± SUÂA, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzen Ï ske sluzÏby C F. Kolava. Ï R, Osobnõ spis veÏzneÏ ± SUÂA, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzen Ï ske sluzÏby C F. DolezÏel, str. 10. Ï R, Osobnõ spis veÏzneÏ ± SUÂA, fond byÂvaly CentraÂlnõ archiv VeÏzen Ï ske sluzÏby C L. LovecÏek. Publikace DokumentacÏnõ komise K-231. EditorÏi O. Rambousek, L. Gruber. VydaÂno v exilu 1995. 36 MetamorfoÂza agenta A. A. Kotouse Âch aneb Jeden z mnohy IVO FIEDLER  Ïradu pro dokumentaci a vysÏetrÏovaÂnõ zloc Ï inuÊ komunismu byl U postoupen prÏõÂpad tzv. ¹protistaÂtnõ skupinyª, registrovane byÂvalou StB jako kausa ¹Oskar KRAUSE a spol.ª. Skupina puÊsobila na Nymbursku v letech 1948/49 a jejõ cÏlenove byli odsouzeni roku 1950. PrÏõÂpad byl UÂrÏadem rÏaÂdneÏ prosÏetrÏen a naÂsledneÏ odlozÏen, s vyloucÏenõÂm mozÏnosti podaÂnõ naÂvrhu na zahaÂjenõ trestnõÂho stõÂhaÂnõ pro pouzÏõÂvaÂnõ nezaÂkonnyÂch metod proti vysÏetrÏovanyÂm. DuÊvodem odlozÏenõ byla abÏdectvõÂ. sence pruÊkaznyÂch sve VsÏichni posÏkozenõÂ, odsouzenõ v roce 1950 k dlouholetyÂm trestu Ê m, jizÏ zemrÏeli. Osoby, ktere s nimi prÏichaÂzely ve zmõÂneÏneÂm obdobõ do styku, pokud zÏijõÂ, nesdeÏlily zÏaÂdne konkreÂtnõ skutecÏnosti. Dosud zÏijõÂcõ vysÏetrÏovatele popõÂrajõ svu Ê j podõÂl na uzÏõÂvaÂnõ fyzickeÂho nebo psychickeÂho naÂtlaku a vylucÏujõ takovy postup i u dalsÏõÂch zuÂcÏastneÏnyÂch orgaÂnu Ê MV. V dobeÏ sÏetrÏenõ (1996) zÏili pouze dva zuÂcÏastneÏnõÂ, kterÏÂõ byli zatcÏeni soucÏasneÏ s ostatnõÂmi posÏkozenyÂmi. Jeden z nich byl odsouzen k velmi nõÂzkeÂmu trestu na rozdõÂl od ostatnõÂch, proti druheÂmu bylo trestnõ stõÂhaÂnõ zastaveno jizÏ ve stadiu vysÏetrÏovaÂnõÂ. Oba jsou v registru svazku Ê zapsaÂni jako agenti StB, jeden pod krycõÂm jmeÂnem JIÂRA, druhy jako Ï IÂK. Jakoukoliv negativnõ cÏinnnost, pokud ji nelze prokaÂzat põÂLEPS semnyÂmi materiaÂly, popõÂrajõÂ. Vzhledem k jejich blõÂzkyÂm kontaktu Êm s orgaÂny ministerstva vnitra (daÂle MV), je jejich jednaÂnõ pochopitelneÂ. Po ukoncÏenõ kauzy ¹KRAUSE a spol.ª zu Ê stala nezodpoveÏzena jedinaÂ, ale velmi zaÂvazÏna otaÂzka: Kdo byl agentem dosazenyÂm orgaÂny MV, Ï lenove mohli byÂt odktery skupinu ÏrõÂdil a uÂkoloval tak, aby jejõ c ÏzÏcõ zloc Ï inci k dlouholetyÂm trestuÊm, kdo byla osoba, souzeni jako te vystupujõÂcõ prÏi spojenõ se skupinou jako Kamil SVOBODA, chlubõÂcõ se svyÂmi kontakty na zaÂpadnõ rozveÏdky? Po naÂrocÏneÂm sÏetrÏenõ jsem zjistil, zÏe velmi aktivnõÂm, a jak se pozdeÏji ukaÂzalo, znacÏneÂmu pocÏtu odpuÊrcuÊ komunismu krajneÏ nebezpecÏnyÂm spolupracovnõÂkem StB, byl Adolf Alfons Kotous. V naÂsledujõÂcõ stati vaÂs seznaÂmõÂm s jeho puÊvodem, cÏinnostõ jako agenta, jeho metamorfoÂzou a neslavnyÂm koncem. 37 Adolf Alfons Kotous se narodil 26. ledna 1914 v DobromeÏrÏicõÂch jako nemanzÏelsky syn zemeÏdeÏlske deÏlnice BlazÏeny KotousoveÂ. Tento puÊvod a z neÏho vyplyÂvajõÂcõ pocit meÂneÏcennosti zrÏejmeÏ prÏedznamenaly jeho zÏivot. ZmõÂneÏnou skutecÏnost se snazÏil zakryÂt lzÏõÂ. Tak naprÏ. ve ¹ZpraÂveÏ o prosÏetrÏenõ ke Kotousovi-Doubkoviª, ze dne 10. ledna 1968 sdeÏluje naÂcÏelnõÂk KS SNB Praha: ¹...RodicÏe uvaÂdõ FrantisÏka a Annu Suchou. Na adresu se vsÏak prÏisteÏhoval s jistou BlazÏenou Novotnou /roz. Kotousova ± pozn. autora/, nar. 29. 10. 1892, ktera zemrÏela 1. zaÂÏrÂõ 1967, o ktere se ÏrÂõkalo, zÏe je to jeho matka. On saÂm vsÏak uvaÂdeÏl, zÏe matkou nenõÂ. PravdeÏpodobneÏ jej vychovala a byla jeho nevlastnõ matka...ª KdyzÏ bylo Adolfu Alfonsu Kotousovi deset let, provdala se jeho matka za BedrÏicha NovotneÂho, a tõÂm se zlepsÏily zÏivotnõ podmõÂnky pro ni i jejõÂho syna. Po ukoncÏenõ zaÂkladnõÂho vzdeÏlaÂnõ se vyucÏil holiÏ aÂdna praÂce vsÏak byla pro neÏho po veÏtsÏõ cÏaÂst jeho zÏivota neÏcÏõÂm cÏem. R druhotnyÂm. Jako primaÂrnõ u neÏho shledaÂvaÂme, mimo znacÏnyÂch sklonu Ê k dobrodruzÏstvõÂ, staÂlou touhu po zviditelneÏnõÂ, pramenõÂcõ z jizÏ zmõÂneÏneÂho pocitu meÂneÏcennosti. VsÏemozÏneÏ se snazÏil prosadit, a kdyzÏ to nebylo mozÏne osobnõÂmi kvalitami, dosaÂhl sveÂho zaÂmeÏru rozsaÂhlyÂm denuncianstvõÂm. ZnacÏneÂho uznaÂnõ se mu za jeho spolupraÂci skutecÏneÏ dostalo od orgaÂnu Ê byÂvale StB. Mimo zmõÂneÏny charakterovy defekt byl jeho zÏivot poznamenaÂn teÂzÏ sexuaÂlnõ deviacõÂ. V roce 1945, koncem druhe sveÏtove vaÂlky, se Kotous prÏipojil k partyzaÂnske jednotce. Jeho cÏinnost jako partyzaÂna nenõ z materiaÂlu Ê jasneÏ patrnaÂ. BezprostrÏedneÏ po kveÏtnu 1945 se stal cÏlenem Svazu cÏeskoÏ . V roce 1946 byla slovenskyÂch partyzaÂnuÊ a soucÏasneÏ vstoupil do KSC jeho partyzaÂnska cÏinnost prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny zpochybneÏna a Kotous Ï . ZneuznaÂn a s pocitem krÏivdy se vyloucÏen nejen ze Svazu, ale i z KSC Ï stal cÏlenem Ceskoslovenske strany lidoveÂ. V te se vyÂrazneÏji neprosadil. Doba jeho zviditelneÏnõ a uplatneÏnõ nastala azÏ po komunistickeÂm pucÏi v uÂnoru 1948. Z obcÏanu Ê , kterÏõ nesouhlasili s represivnõ politikou Ï , zalozÏil Kotous v dubnu teÂhozÏ roku ilegaÂlnõ organizaci, ktere dal KSC naÂzev ¹JOPO ± Judexova odbojova protikomunisticka organizaceª. SaÂm se postavil do jejõÂho cÏela. V dobeÏ zatcÏenõ cÏlenu Ê skupiny tvorÏili jejõÂ Ï esÏi ± v pocÏtu peÏtacÏtyrÏiceti, cÏtrnaÂct bylo C Ï eprÏevaÂzÏnou cÏaÂst volyn Ï sÏtõ C chu Ê , jeden PolaÂk a jeden Kotous. Tedy (mimo Kotouse) sÏedesaÂt odpuÊrcuÊ rezÏimu, ktere ocÏekaÂvala, dõÂky Kotousovi, nezaÂvideÏnõÂhodna budoucnost ± viz daÂle v textu. Zda jmenovany zalozÏil skupinu jizÏ s urcÏityÂm zaÂmeÏrem jejõÂho odhaÏ tyrÏi meÏsõÂce lenõÂ, nelze prokaÂzat ani vyvraÂtit. Jedno je ale zcela jasneÂ. C po vzniku skupiny, v srpnu 1948, byl Kotous po sveÂm zatcÏenõ za nevyjasneÏnyÂch okolnostõ od skupiny ¹odloucÏenª1) a naÂsledneÏ zõÂskaÂn pro spolupraÂci s orgaÂny StB. Zpravodajsky slib ± vlastnorucÏneÏ napsany ± podepsal dne 14. zaÂrÏõ 1948.2) Jako sve krycõ jmeÂno pouzÏil jmeÂna ne- 38 vlastnõÂho otce BedrÏicha NovotneÂho. Vzhledem k deÂlce jmeÂna bylo naÂsledneÏ orgaÂny MV zkraÂceno na ¹BeÂdaª.3)+14) Ï innost skupiny, nebo spõÂsÏe volne spolecÏnosti odpu C Ê rcu Ê komunismu, spocÏõÂvala do prÏÂõchodu Kotouse pouze v politickeÂm odporu a distribuci letaÂkuÊ. Teprve on vytvorÏil organizovanou skupinu, kterou jako jejõ vedoucõ zaÂmeÏrneÏ uÂkoloval tak, aby meÏla dle tehdejsÏõÂch kriteÂriõ protistaÂtnõ charakter. V protokolu o vyÂpoveÏdi, sepsaneÂm dne 30. srpna 1948 s Kotousem (viz spis a. cÏ. 3131/UÂstõ n. L.), jmenovany uvaÂdõÂ, zÏe: ¹...pokud je mi znaÂmo, skupina zÏaÂdne zbraneÏ nemaÂ...ª ZõÂskaÂvaÂnõ zbranõÂ, novyÂch cÏlenu Ê a dalsÏõ cÏinnost, ktera mohla byÂt hodnocena dokonce jako teroristickaÂ, byla iniciovaÂna a rÏõÂzena Kotousem dle pokynu Ê orgaÂnu Ê MV. Agent Kotous se ve zmõÂneÏneÂm protokolu stavõ do nejlepsÏõÂho sveÏtla. Vyzdvihuje svu Ê j proletaÂrÏsky puÊvod, cÏinnost za 2. sveÏtove vaÂlky, sve posÏkozenõ jako neuznaneÂho a ukrÏivdeÏneÂho partyzaÂna a cÏlena strany. SoucÏasneÏ poukazuje na cÏlenstvõ sve matky Ï od roku 1927 a prÏõÂslusÏnost k odboji nevlastnõÂho otce ± komuv KSC nisty ± BedrÏicha NovotneÂho. Kotous prokazoval od pocÏaÂtku spolupraÂce znacÏnou aktivitu. Dle pokynu Ê orgaÂnuÊ StB rÏÂõdil cÏinnost i neÏkolika skupin soucÏasneÏ (naprÏ. Ï erne komandoª). Spolupracoval Ï es ± C ¹Zd. SlavõÂk a spol.ª, ¹Stoc i s dalsÏõÂmi konfidenty StB. Vzhledem k rozsahu cÏinnosti byl rÏõÂzen Ï KOU, ktery ho pu prÏedevsÏõÂm AntonõÂnem LIS Ê jcÏoval pro ru Ê zne akce, prokazatelneÏ i orgaÂnu Ê m VKR.4) Kotousova uÂcÏast v ilegaÂlnõÂch skupinaÂch smeÏrÏovala vzÏdy ke stejneÂmu cõÂli, a to aby cÏinnost skupiny mohla byÂt orgaÂny StB a naÂsledneÏ orgaÂny cÏinnyÂmi v trestnõÂm rÏõÂzenõ hodnocena jako ohrozÏujõÂcõ republiku nebo teroristickaÂ.5) TõÂmto stereotypnõÂm zpuÊsobem postupuje Kotous ve vsÏech sveÏrÏenyÂch prÏõÂpadech. NabaÂdal cÏleny skupin k zõÂskaÂvaÂnõ dalsÏõÂch uÂcÏastnõÂku Ê , aby jejich pocÏet byl co nejvysÏsÏõÂ. DaÂval pokyny k zõÂskaÂvaÂnõ zbranõÂ, trÏaskavin, vysõÂlacÏek a rozhodoval o tom, jak bude navaÂzaÂno spojenõ se zaÂpadnõÂmi rozveÏdkami. Pro tyto pozÏadoval seznamy cÏlenu Ê skupin, ktere pak prÏedaÂval orgaÂnu Ê m StB jako podklad pro jejich ¹realizaciª ± tj. zatcÏenõÂ. Jako prÏÂõklad neomezene moci orgaÂnuÊ StB uvaÂdõÂm tragikomicky prÏõÂpad ¹zjevovaÂnõ se Kotouseª, a to praÂveÏ v obdobõ zatyÂkaÂnõ a naÂsledneÂho odsouzenõ cÏlenu Ê skupiny ¹JOPOª, kterou saÂm zalozÏil! Mu Ê zÏeme si jisteÏ Ï , holicÏskeÂho pomocnõÂka JaroprÏedstavit zdeÏsÏenõ oddaneÂho cÏlena KSC slava K. (...) z Loun, ktery byl vyslaÂn do Prahy na politicke sÏkolenõ a potkal zde znaÂmeÂho A. A. Kotouse, hledaneÂho bezpecÏnostnõÂmi orgaÂny jako uprchlõÂka6). ¹StõÂhanyª Kotous byl oblecÏen v uniformeÏ maÏ SA. UveÏdomeÏly J. K. jej s pomocõ prÏõÂslusÏnõÂka SNB zadrzÏel jora C a prÏedal bezpecÏnostnõÂm orgaÂnu Ê m. Za tyÂden, prÏi teÂzÏe prÏõÂlezÏitosti, potkal Kotouse znovu. S pomocõ ¹orgaÂnaª ho prÏedvedl na stanici SNB v BartolomeÏjske ulici. Po naÂvratu z Prahy pozÏaÂdal (zrÏejmeÏ z du Ê vodu Ê urcÏiteÂho podezrÏenõÂ) vedoucõÂho II. oddeÏlenõ OV NB v Lounech o zapsaÂnõ 39 sveÂho sdeÏlenõ ke zmõÂneÏnyÂm skutecÏnostem. HlaÂsÏenõ straÂzÏmistra Kudrny, odeslane KV NB v UÂstõ n. L., koncÏÂõ konstatovaÂnõÂm: ¹...Kotous, dle udaÂnõ J. K., se prÏi prÏedvedenõ legitimoval pruÊkazem, zneÏjõÂcõÂm na jine jmeÂno, a prÏestozÏe J. K. uvedl tam prÏÂõtomnyÂm orgaÂnuÊm, zÏe jakaÂkoliv zaÂmeÏna je rozhodneÏ vyloucÏena, ma obavy, aby Kotous nebyl opeÏt neÏjakyÂm jeho podvodnyÂm jednaÂnõÂm propusÏteÏn. Dle zjisÏteÏnõ VKS je Kotous hledaÂn O StB Most pod cÏ. 2167/48/V 21280, 7239/48 k zatcÏenõÂ. ZpraÂvu podaÂva strzÏm. Karel Kudrna.ª 7) DalsÏõÂm duÊkazem, jak byl Kotous tehdejsÏõÂm ¹zaÂkonemª chraÂneÏn, je hlaÂsÏenõ OV NB Praha 14 (tehdy Michle) o vyÂhruzÏnyÂch dopisech, posõÂlanyÂch Kotousem panõ Marii H. (nar. 1930 v Lounech). Jmenovany jõ vyhrozÏoval zabitõÂm a v roce 1947 ji napadl, a byl proto vysÏetrÏovaÂn. ¹Dne 18. 4. 1950 uvideÏla oznamujõÂcõ Kotouse na naÂmeÏstõ brÏÂõ. SynkuÊ v NuslõÂch prÏed svyÂm bytem, a tento mluvil jesÏteÏ se dveÏma muzÏi.ª Jejõ znaÂmy pozÏaÂdal o zaÂsah SNB, ale Kotous mezitõÂm zmizel. ZaÂveÏrem hlaÂsÏenõ je uvedeno, zÏe ¹...jmenovany je hledaÂn OkresnõÂm soudem v DeÏcÏõÂneÏ k odpykaÂnõ trestu a trÏikraÂte StB Most... Byl vyhlaÂsÏen ve veÏstnõÂku kriminaÂlnõ sluzÏby k zatcÏenõÂ...ª 8) Oba uvedene prÏõÂpady nepotrÏebujõ dalsÏõÂho komentaÂrÏe. Nynõ se opeÏt vracõÂm k cÏinnosti agenta A. A. Kotouse. JizÏ jeho majoritnõ podõÂl na odhalenõ a zatcÏenõ cÏlenu Ê jõÂm zalozÏene skupiny ¹JOPOª meÏl neblahe naÂsledky. Pokus o ilegaÂlnõ vyÂjezd jednoho z cÏlenu Ê skupiny ± antikomunisty polske naÂrodnosti VladimõÂra Pliska ± do BRD byl Kotousem iniciovaÂn a jõÂm soucÏasneÏ ohlaÂsÏen bezpecÏnostnõÂm orgaÂnu Ê m, takzÏe Plisko byl dne 18. 11. 1948 zadrzÏen na hranicõÂch. Na zaÂkladeÏ u neÏho nalezenyÂch materiaÂlu Ê a Kotousova udaÂnõ bylo mezi 19. a 24. listopadem 1948 zatcÏeno vsÏech 60 cÏlenuÊ skupiny ¹JOPOª. Ï SR k dvaceti VladimõÂr Plisko byl naÂsledneÏ odsouzen StaÂtnõÂm soudem C letu Ê m teÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe, praÂveÏ tak jako jiny odpu Ê rce totality, JirÏõ KorÏaÂn. DalsÏõÂm 33 odsouzenyÂm byly vymeÏrÏeny tresty v uÂhrnne vyÂsÏi 214 let (!), cozÏ je pruÊmeÏr 6 let a 6 meÏsõÂcu Ê. Ïc Ï innosti vyÂjimkou, nebot' zpoSkupina ¹JOPOª byla v Kotousove cÏaÂtku byl jejõÂm zakladatelem a vedoucõÂm. Pod jeho pravyÂm jmeÂnem s nõÂm prÏichaÂzeli do styku prÏedevsÏõÂm Plisko a KorÏaÂn. O puÊsobenõ Kotouse jako agenta-provokateÂra se zmin Ï uje jeho poslednõ rÏõÂdõÂcõ orgaÂn Jaroslav LACHOUT. Ve sveÂm sdeÏlenõ pro naÂmeÏstka ministra vnitra Josefa Kudrnu hodnotõ uÂlohu Kotouse prÏi vyÂsÏe zmin Ï ovaneÂm PliskoveÏ Ê ilegaÂlnõÂm prÏechodu hranic.9) JelikozÏ v dobeÏ zatcÏenõ a odsouzenõ cÏlenu skupiny ¹JOPOª byl jizÏ ¹jejõ vedoucõª Kotous spolupracovnõÂkem orgaÂnu Ê MV, byla jeho neprÏõÂtomnost mezi zatcÏenyÂmi zdu Ê vodneÏna tõÂm, zÏe uprchl do zahranicÏõÂ. Dokonce po neÏm bylo vyhlaÂsÏeno fingovane celostaÂtnõ paÂtraÂnõÂ.10) Po likvidaci skupiny ¹JOPOª je identita jejõÂho zakladatele zamlzÏena a pozdeÏji zcela zanikaÂ. ZacÏala eÂra vyÂkonneÂho agenta StB, ktery pra- 40 coval pod ruÊznyÂmi krycõÂmi jmeÂny. Jeho dalsÏõ rozsaÂhla cÏinnost meÏla teÂmeÏrÏ stereotypnõ charakter. Kotous je zpravidla nasazovaÂn orgaÂny StB jako ¹zaÂpadnõ agentª, ktery byl bud' vyslaÂn, nebo ma prÏõÂme spojenõ se zaÂpadnõÂmi kontrarozveÏdnyÂmi orgaÂny. V neÏkteryÂch prÏõÂpadech, naprÏõÂklad ¹Zd. SlavõÂk a spol.ª, byl nasazen za skutecÏneÂho agenta, ktery byl zlikvidovaÂn orgaÂny MV. Po infiltraci do tzv. protistaÂtnõÂch skupin postupoval podle pokynu Ê orgaÂnu Ê StB a zcÏaÂsti i z vlastnõ iniciativy. PrÏedevsÏõÂm pozÏadoval, aby byli v co nejvysÏsÏõÂm pocÏtu zõÂskaÂvaÂni novõ cÏlenoveÂ. NaÂsledneÏ zÏaÂdal prÏedaÂnõ seznamu teÏch, kterÏõ byli ve skupineÏ zapojeni. Sve pocÏõÂnaÂnõ zdu Ê vodn Ï oval naprÏÂõklad tõÂm, zÏe jim prÏideÏlõ krycõ jmeÂna, nebo zÏe je od neÏho pozÏaduje zahranicÏnõ centraÂla. DaÂle cÏlenu Ê m skupiny uklaÂdal, aby rozesõÂlali vyÂhruzÏne dopisy a letaÂky, obstaraÂvali zbraneÏ, trÏaskaviny a prÏõÂpadneÏ vysõÂlacÏky. Jak jizÏ bylo uvedeno, zaÂmeÏrneÏ vzÏdy uÂkoloval skupinu tak, aby mohla byÂt naÂsledneÏ hodnocena jako protistaÂtnõ nebo teroristickaÂ. TõÂm byly daÂny ¹uÂspeÏchyª jeho chlebodaÂrcu Ê na jedne straneÏ a vyÂsÏe trestu Ê posÏkozenyÂch na straneÏ druheÂ. Upozorn Ï uji na skutecÏnost, zÏe prakticky zÏaÂdna ze skupin rÏÂõzenyÂch Kotousem, nemeÏla do jeho prÏÂõchodu agresivnõ charakter. Jejich cÏinnost byla zameÏrÏena na politicko-ideologicky protikomunisticky odpor, ktery vyuÂstil maximaÂlneÏ ve shromazÏd'ovaÂnõ ilegaÂlnõÂch tiskovin, prÏõÂpadneÏ rozsÏirÏovaÂnõ letaÂku Ê kritizujõÂcõÂch totalitnõ rezÏim. To potvrzuje i zaÂvazÏna ¹ZaÂveÏrecÏna zpraÂvaª, napsana dne 23. ledna 1950 orgaÂnem StB Ï TALEM k prÏõÂpadu cÏlenu JirÏõÂm VYME Ê nymburskeÂho Sokola, vedeneÂho ve spisech jako ¹Krause Oskar a spol.ª11). Ze zpraÂvy cituji naÂsledujõÂcõÂ: ¹...Dne 21. ÏrÂõjna bylo prÏikrocÏeno na zaÂkladeÏ n e d o s t a t e cÏ n eÂh o realizacÏnõÂho prÏÂõkazu k likvidaci nymburske ilegaÂlnõ skupiny. Bylo zatcÏeno deset osob, u kteryÂch byly provedeny domovnõ prohlõÂdky b e z kladneÂho vyÂsledku, a ktere byly prÏedaÂny do zdejsÏõ vazby...ª /KS StB Praha ± pozn. autora/. Na straneÏ 2 zpraÂva pokracÏuje: ¹Jednalo se o nedostatecÏneÏ organizovanou skupinku reakcÏneÏ zameÏÏrenyÂch osob, veÏtsÏinou z jezdeckeÂho oddõÂlu Sokola v Nymburce, vsÏech cÏlenuÊ strany naÂr. soc., kde zastaÂvali ruÊzne funkce /.../ Skupina vsÏak zapocÏala se svou cÏinnostõ azÏ po napojenõ se operativnõÂho orgaÂna /Kotouse ± pozn. aut./, cÏõÂmzÏ se teÂzÏ võÂce stmelila, takzÏe by byla schopna pozdeÏji provozovati rozvratnickou cÏinnost.ª DaÂle pokracÏuje na straneÏ 3: ¹...Jak jizÏ bylo podotknuto, jednalo se o nedostatecÏneÏ organizovanou skupinu, neschopnou provozovat rozvratnickou cÏinnost ve veÏtsÏõÂm rozsahu... PrÏestozÏe prÏÂõpad nebyl dostatecÏneÏ operativneÏ podchycen, takzÏe uÂdaje o jednotlivyÂch osobaÂch a jejich cÏinnosti byly znacÏneÏ prÏehnaÂny a byly zatyÂkaÂny osoby, ktere s cÏinnostõ teÂto skupiny nemeÏly nic spolecÏneÂho, jest nutno konstatovati, zÏe byla zachovaÂna konspiracÏnõ pravidla prÏi postupu, takzÏe s tõÂmto bylo mozÏno operovati v trestnõÂm oznaÂmenõÂ, a cozÏ bude mõÂti znacÏny vliv na vyÂmeÏru trestu jednotlivyÂm osobaÂm...ª 41 Z vysÏetrÏovacõÂho i soudnõÂho spisu zmõÂneÏne ¹illegaÂlnõ nymburskeª skupiny je jasneÂ, zÏe jedinyÂ, kdo mohl byÂt tehdy trestneÏ stõÂhaÂn ± a to podle zprÏõÂsneÏnyÂch kriteriõ ± byl Oskar Krause. U ostatnõÂch sÏlo pouze o nicÏõÂm neprokaÂzane uÂmysly a cÏiny, nemajõÂcõ charakter trestne cÏinnosti. Tak naprÏÂõklad Bohumil NovaÂk nikdy zÏaÂdne trÏaskaviny nezajistil, ani nebyly na zaÂkladeÏ jeho informacõ zõÂskaÂny. VaÂclav VozaÂb byl zemeÏdeÏlec, ktery u sokolskeÂho jezdeckeÂho oddõÂlu konal funkci dobrovolneÂho spraÂvce, a mimo kritiky pomeÏru Ê nemeÏl o ilegaÂlnõ praÂci poneÏtõÂ. Take JirÏõ Janda nikdy vysõÂlacÏku nemeÏl a ani ji nesestavil. BeÏhem vyÂkonu trestu meÏli neÏkterÏÂõ spoluodsouzenõ mozÏnost se spolu dohovorÏit a osveÏtlit si zaÂsadnõ souvislosti. VzaÂjemnyÂm sdeÏlenõÂm osobnõÂch poznatku Ê dospeÏli k zaÂveÏru, zÏe tzv. ¹zaÂpadnõ agentª vystupujõÂcõ pod jmeÂnem KAMIL SVOBODA byl spolupracovnõÂkem StB. Jeho prave jmeÂno ± Adolf Alfons Kotous ± ovsÏem neznali a nikdy nepoznali. Na cÏinnost agenta se naprÏõÂklad roku 1956 odvolaÂva Vlastimil KrejcÏõ (trest: dozÏivotõÂ) ve sve zÏaÂdosti o obnovu soudnõÂho rÏÂõzenõÂ12) adresovaneÂ Ï . Rozsudkem zvlaÂsÏtnõÂho senaÂtu KrajNejvysÏsÏõÂmu soudu a UÂV KSC skeÂho soudu v Praze, cÏ. j. Tr 256/68 ze dne 13. kveÏtna 1968, byla vsÏechna puÊvodnõ rozhodnutõ StaÂtnõÂho soudu z roku 1950 zrusÏena. Na straneÏ 5 je zmõÂneÏna vyÂpoveÏd' Vlastimila KrejcÏõÂho, ve ktere hovorÏõ o puÊsobenõ Kamila SVOBODY (tj. Kotouse), ktery od cÏlenu Ê skupiny pozÏadoval aktivity, smeÏrÏujõÂcõ azÏ k teroristicke cÏinnosti. Na straneÏ 9 zmõÂneÏneÂho rozsudku z roku 1968 je uvedeno: ¹...Ma tedy soud uvedenyÂmi zjisÏteÏnõÂmi prokaÂzaneÂ, zÏe cÏinnost vsÏech obvineÏnyÂch /.../ byla zcela veÏdomeÏ a zaÂmeÏrneÏ vyprovokovaÂna a ÏrÂõzena pracovnõÂky ministerstva vnitra, zejmeÂna orgaÂnem pod pseudonymem Kamil Svoboda.ª KotousovyÂm uÂkolem bylo umeÏle vytvorÏit z teÏchto obcÏanu Ê nebezpecÏne protistaÂtnõ skupiny rÏõÂzene orgaÂny MV a naÂsledneÏ protipraÂvneÏ stõÂhaneÂ, jejichzÏ likvidace ospravedln Ï ovala vysoky pocÏet pracovnõÂÏichni c Ï lenove skukuÊ StB a upevn Ï ovala jejich pozice. Proto byli vs pin ¹JOPOª a ¹Oskar Krause a spol.ª nakonec odsouzeni na zaÂklaÏ vesme Ïs nedokonanyÂch zaÂme ÏruÊ, imputovanyÂch jim agentem de Ï vykonstruovanyÂm obvine ÏnõÂm orgaÂny MV Kotousem, a naÂsledne a MS. NejintenzivneÏji spolupracuje Kotous koncem cÏtyrÏicaÂtyÂch a v prvnõ polovineÏ padesaÂtyÂch let. Vystupuje pod ru Ê znyÂmi krycõÂmi jmeÂny. PrÏÂõma uÂcÏast nebo uÂzka spolupraÂce Kotouse s dalsÏõÂmi agenty pomohla StB k ¹odhalenõª dlouhe rÏady posÏkozenyÂch. VyÂsledky jeho ¹zaÂsluzÏne Ïtlanaª13) praÂceª se staly osudnyÂmi pro cÏleny ilegaÂlnõÂch skupin ¹Sve rozdeÏlene na neÏkolik samostatnyÂch celku Ê , daÂle skupin vedenyÂch tehÏ erne komando ± Ïõ Josef a spol.ª, ¹C dejsÏÂõ StB pod oznacÏenõÂmi: ¹HorÏejs Ïesª, ¹SyÂkora Vlastislav a spol.ª, ¹Made Ïra Stanislavª, Ladislav Stoc Ïk a spol.ª, ¹FoltyÂn Frantis Ïekª a ¹Vaigl Otakarª, ¹Ko¹SlavõÂk Zdene sÏumbersky Miroslavª a ¹Vlk Miloslavª (ve dvou poslednõÂch prÏõÂpadech 42 jde o podskupiny ¹Krause Oskar a spol.ª). Je teÂzÏ nesporna Kotousova uÂcÏast na odhalenõ akce ¹Babiceª.14) ProstrÏednictvõÂm Jarmily BAUEROVEÂ, spolupracovnice tehdejsÏõ StB, byl Kotous zapojen teÂzÏ do likvidace skupiny ¹ProchaÂzka Karel Ï ovany prÏõÂpad a spol.ª15) Tato pak prÏõÂmo navazovala na nejcÏasteÏji zmin Ïinnostõ krajne Ï nez pocÏaÂtku padesaÂtyÂch let ± prÏõÂpad ¹protistaÂtnõ c Ï ny a podryÂvajõÂcõ samotnou podstatu socialistickeÂho staÂtuª bezpec ± na kauzu Milady HoraÂkoveÂ. UÂcÏast Kotouse v mnoha skupinaÂch jõÂm prÏÂõmo iniciovanyÂch, nebo na neÏ navazujõÂcõÂch, jsem nemohl dosud pruÊkazneÏ stanovit s ohledem na znacÏneÏ sÏiroky cÏasovy prostor, ktery by tato praÂce vyzÏadovala. PrÏesto je Ïchto prÏõÂpadech vyÂsledek jeho dosud zjisÏteÏne spolupraÂce otrÏesnyÂ. V te Ïtu deve Ït k absolutbylo totizÏ odsouzeno 297 osob (!). Z tohoto poc nõÂmu trestu (!), patnaÂct na dozÏivotõ a 273 k ruÊznyÂm trestuÊm odÏtõ svobody, v pruÊme Ïru na jednoho posÏkozeneÂho ± jedenaÂct let ne ÏsõÂcuÊ te ÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe... a jedenaÂct me Znovu opakuji, zÏe tato cÏõÂsla nejsou konecÏna a neobsahujõ uÂdaje o teÏch, kterÏÂõ byli jeho jednaÂnõÂm posÏkozeni existencÏneÏ nebo jinyÂm zpuÊsobem. Jde totizÏ ¹jenª o prÏÂõpady, ktere byly ¹realizovaÂnyª a souzeny v letech 1948 ±1953, tj. v obdobõ pu Ê sobnosti StaÂtnõÂho soudu. PrÏesto je Kotous vyuzÏõÂvaÂn orgaÂny StB jesÏteÏ neÏkolik dalsÏõÂch let. Z duÊvodu Ê mozÏne dekonspirace, a aby byl jesÏteÏ pouzÏitelnyÂ, prÏikrocÏily orgaÂny k zaÂsadnõÂmu opatrÏenõÂ. Adolf Alfons Kotous jednodusÏe zmizel a nikdy se jizÏ neobjevil. Na jeho mõÂsto nastoupila zcela nova osoba s jinyÂm datem narozenõÂ, novyÂm rodnyÂm cÏÂõslem a obcÏanskyÂm pruÊkazem ± BedrÏich DOUBEK. Pod tõÂmto jmeÂnem jizÏ vystupoval i po sve emigraci v roce 1967, azÏ do konce zÏivota.16) Konec padesaÂtyÂch let je uÂstupem Kotouse-Doubka ze slaÂvy. Nejen z duÊvoduÊ staÂle mensÏõ upotrÏebitelnosti, ale take pro neÏkolik let jizÏ prokazatelneÏ trvajõÂcõ sexuaÂlnõ deviaci, za kterou byl konecÏneÏ v roce 1959 odsouzen. TyÂkala se jeho ¹zameÏrÏenõª na deÏvcÏata do patnaÂcti let veÏku. PrÏÂõmy pohlavnõ styk nebyl sice Kotousovi-Doubkovi prokaÂzaÂn, ale sÏlo o trestnou cÏinnost, za kterou byl odsouzen k nepodmõÂneÏneÂmu trestu v trvaÂnõ 12 meÏsõÂcu Ê (vzat do vazby v kveÏtnu 1959). Dne 8. zaÂrÏõÂ Ï . O. (tj. ¹rÏÂõdõÂcõ orgaÂnª, v tomto prÏÂõpadeÏ Jaroslav La1959 navrhuje R chout) agenta Kotouse-Doubka ulozÏit jeho osobnõ spis z du Ê vodu pohlavnõ uÂchylky.17) Po zmõÂneÏneÂm datu jizÏ nebyla Doubkova spolupraÂce s orgaÂny MV zjisÏteÏna. TentyÂzÏ den napsal rÏõÂdõÂcõ orgaÂn Jaroslav Lachout vlastnõ zaÂveÏrecÏnou ¹ZpraÂvu o hodnocenõ cÏinnosti agenta BedrÏicha Doubkaª. Vzhledem ke sÏpatneÏ cÏitelne kopii18) cituji z teÂto zpraÂvy jejõ nejpodstatneÏjsÏõ cÏaÂsti: ¹...byl pouzÏõÂvaÂn do mnoha akcõ hlavneÏ na rozpracovaÂnõ illegaÂlnõÂch teroristickyÂch skupin, do kteryÂch byl nasazovaÂn. Za jeho pomoci bylo likvidovaÂno mnoho osob protistaÂtneÏ cÏinnyÂch. Ve spolupraÂci s bezpecÏ- 43 nostõ projevoval se vzÏdy jako schopny a nebojaÂcny pracovnõÂk. Do kveÏtna 1959 s nõÂm bylo uskutecÏneÏno na 500 schuÊzek, na kteryÂch podal nemeÂneÏ tolik zpraÂv...ª. DaÂle se ve zpraÂveÏ uvaÂdõ jizÏ zmõÂneÏny fakt, zÏe po schvaÂlenõ ¹vedenõÂmª MV bylo Kotousovi zmeÏneÏno jmeÂno na DOUBEK. ZaÂveÏrem Lachout konstatuje, zÏe ¹...dalsÏõ spolupraÂce s agentem nenõ vhodnaÂ, vzhledem k jeho pohlavnõ uÂchylce, ktera byla prokaÂzaÂna ve trÏech ruÊznyÂch prÏÂõpadech...ª ZmõÂneÏnou zpraÂvu chci jesÏteÏ doplnit o naÂsledujõÂcõ zaÂvazÏnou skutecÏnost. VõÂme, zÏe odmeÏny vyplaÂcene vnitrÏnõÂm spolupracovnõÂkuÊm StB Ï lo veÏtsÏinou o male cÏaÂstky vydane nebyly veÏtsÏinou nikterak vysokeÂ. S za ¹pohosÏteÏnõª prÏi schu Ê zkaÂch, nebo nevelky pocÏet prÏevaÂzÏneÏ veÏcnyÂch daru Ê za veÏrne sluzÏby. PrÏesto bylo Kotousovi-Doubkovi vyplaceno na odmeÏnaÂch 301 491,± KcÏs ve stare a 2680,± KcÏs v nove meÏneÏ (po meÏnove reformeÏ v roce 1953).19) Jak jsem jizÏ uvedl, byl Kotous-Doubek odsouzen 22. 7. 1959 trestnõÂm soudem v Praze za mravnostnõ delikt k jednomu roku veÏzenõÂ.20) Ï KD Po podmõÂneÏneÂm propusÏteÏnõ dne 23. 12. 1959 byl zameÏstnaÂn v C a naÂsledneÏ v byÂvaleÂm n. p. Sigma. V roce 1967 zõÂskal povolenõ k uÂcÏasti na turistickeÂm zaÂjezdu do JugoslaÂvie, kam emigroval21), a po kraÂtkeÂm pobytu odesÏel do Rakouska. Ubytoval se ve VõÂdni, Dornbacherstrasse (...). JelikozÏ bylo orgaÂny MV zjisÏteÏno, zÏe Doubek ma na rakousky pas Ï SSR (1969), vznikla mozÏnost prÏõÂpadneÂho obnovenõ navsÏtõÂvit tehdejsÏõ C spolupraÂce pro jeho vyuzÏitõ v Rakousku. Proto na neÏho byl zalozÏen signaÂlnõ svazek pod heslem ¹DUBENª.22) V te dobeÏ jizÏ Doubek zmeÏnil bydlisÏteÏ a zÏil ve VõÂdni, Geblergasse (...). Jeho prÏedpoklaÂdany vyÂjezd do Ï SSR na pas rakouskeÂho staÂtnõÂho prÏÂõslusÏnõÂka Rudolfa Kaisera se neC uskutecÏnil. TyÂzÏ pracovnõÂk, ktery navrhl zalozÏenõ signaÂlnõÂho svazku, dal naÂvrh na jeho ulozÏenõ do archivu MV. V neÏm je obsazÏeno zajõÂmave vyjaÂdrÏenõ majora AntonõÂna Svobody k cÏinnosti Kotouse-Doubka: Ï lo o byÂvaleÂho spolupracovnõÂka MV, ktery v 50. letech vyvõÂjel jako ¹...S spolupracovnõÂk aktivnõ cÏinnost, prÏi ktere se dopousÏteÏl provokacõÂ. Agenturnõ cestou bylo zjisÏteÏno, zÏe za sveÂho pobytu ve VõÂdni navsÏtõÂvil neÏkolikraÂte zaÂpadoneÏmecke a americke vyslanectvõÂ, kde jim nabõÂzel spolupraÂci. DaÂle bylo zjisÏteÏno, zÏe prÏi prÏÂõjezdu nasÏich obcÏanuÊ do VõÂdneÏ provaÂdõ jejich ¹vyteÏzÏovaÂnõª /zõÂskaÂvaÂnõ informacõ ± pozn. aut./. Pro tuto cÏinnost pouzÏÂõval võÂce jmen a adres, jako Petr Dub, Alex Zoubek, Fridrich Koubek.ª23) ZmõÂneÏna cÏinnost vychaÂzela pouze z Doubkovy (Kotousovy) vlastnõ iniciativy. SnazÏil se tak vzbudit dojem, zÏe pracuje pro zaÂpadnõ zpravodajske sluzÏby. Ï SSR. KonUdrzÏoval teÂzÏ põÂsemny styk s neÏkteryÂmi obcÏany byÂvale C kreÂtneÏ jsou dolozÏeny dva prÏÂõpady, a to korespondence s jeho nevlastnõÂm synovcem M. N. z Prahy-SmõÂchova a jeho byÂvalou prazÏskou sousedkou, panõ A. M. Dopisy jõ adresovane byly odeslaÂny z Prahy, proto 44 nebyly cenzurovaÂny. BezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm je prÏedala sama adresaÂtka, ktera se obaÂvala (du Ê vodneÏ!), zÏe se jedna o provokaci.24) Obsah teÏchto dopisu Ê sveÏdcÏõ o DoubkoveÏ obratu o 1808. S nezmeÏrnou drzostõ se snazÏõ vystupovat jako cÏestny obcÏan, na ktereÂm bylo za jeho postoj spaÂchaÂno bezpraÂvõÂ. SnazÏõ se tak zakryÂt skutecÏnost, zÏe svou udavacÏskou cÏinnostõ ma na sveÏdomõ zÏivoty, zdravõ a existenci svyÂch spoluobcÏanu Ê . Z obsahu teÏchto jeho dopisu Ê cituji: ¹Mila panõ M. ZasõÂlaÂm VaÂm vroucõ pozdrav z kraÂsne a svobodne zemeÏ, VaÂm trpõÂcõÂm v bolsÏevickeÂm teroru od bandy nevzdeÏlancuÊ, ktera se zmocnila vlaÂdy lstõ /.../ VsÏechna cÏest VaÂm, ktera jste se nenechala bolsÏevickou hydrou srazit na kolena /.../ Jsem prÏesveÏdcÏen, zÏe i Vy se nesklonõÂte prÏed bolsÏevickou persekucõ a nadaÂle povedete hrdeÏ zaÂpas proti bezzaÂkonosti /.../ ktery nakonec zvõÂteÏzõ ± Masaryk ,Pravda võÂteÏzõÂ` /.../ Dle mozÏnosti pisÏte vsÏe, co se tyÂka porusÏovaÂnõ zaÂkonnosti, teroru, persekuce, obohacovaÂnõ se komunistuÊ a jejich podvoduÊ /.../ª ZaÂveÏrem z teÏchto dopisu Ê uvaÂdõÂm to nejlepsÏõÂ: ¹/.../ To se tyÂka obzvlaÂsÏteÏ jejich /tzn. komunistickyÂch ± pozn. aut./ spolupracovnõÂkuÊ ± kolaborantuÊ ± kterÏÂõ jim za jidaÂsÏsky penõÂz slouzÏõÂ, udaÂvajõ a podõÂlejõ se na persekuci.ª Ï popsal Adolf Alfons Kotous-Doubek saÂm sebe... Jak vyÂstizÏne To, zÏe Kotous byl agentem-provokateÂrem a konfidentem byÂvale StB, poznala veÏtsÏina posÏkozenyÂch jizÏ beÏhem vyÂkonu trestu; naprÏõÂklad cÏlenove nymburske skupiny Oskara Krauseho. O agentu-provokateÂrovi, vystupujõÂcõÂm pod jmeÂnem Kamil SVOBODA, se zmin Ï uje (jak jsem jizÏ uvedl) ve sve zÏaÂdosti o obnovu soudnõÂho rÏõÂzenõ Vlastimil KrejcÏõÂ.25) TeÂmeÏrÏ nikdo z dlouhe rÏady jeho obeÏtõ ho vsÏak neznal pravyÂm jmeÂnem. Pouze ve skupineÏ ¹JOPOª prÏichaÂzel jako Kotous do styku s prÏednõÂmi cÏleny, Pliskem a KorÏaÂnem. JirÏõ KorÏaÂn se po sveÂm propusÏteÏnõ koncem sÏedesaÂtyÂch let snazÏil Kotouse naleÂzt. K jeho osobeÏ sdeÏlil zajõÂmave poznatky ve vysveÏtlenõ podaneÂm UÂDV.26) Z neÏj uvaÂdõÂm neÏktere podstatne cÏaÂsti: ¹S Adolfem Kotousem jsem se seznaÂmil v cÏervnu 1948, kdy meÏ s myÂm souhlasem zapojil do jõÂm zalozÏene ilegaÂlnõ skupiny /JOPO ± pozn. aut./...To, zÏe Kotous byl spolupracovnõÂkem orgaÂnuÊ MV, konkreÂtneÏ StB, jsem zjistil asi tyÂden po nasÏem zatcÏenõÂ. Dostali jsme do veÏzenõ ,cÏernou` zpraÂvu, zÏe matka spoluzatcÏeneÂho JirÏÂõho FisÏera, ktera Kotouse dobrÏe znala, ho potkala v ZÏatci. To bylo jizÏ v dobeÏ, kdy po neÏm bylo vyhlaÂsÏeno celostaÂtnõ paÂtraÂnõ /fingovane ± pozn. aut./. PrÏitom ale s naÂmi nebyl souzen a StB naÂs prÏesveÏdcÏovala, zÏe uprchl za hranice. VzpomõÂnaÂm si takeÂ, zÏe neÏkolikraÂt sebou prÏivedl dalsÏÂõho ,odbojaÂÏre,` ktereÂmu ÏrÂõkali ,Franta-letec` 27), ktery byl take agentem StB.ª Na otaÂzku, zda se o Kotouse zajõÂmal po sveÂm propusÏteÏnõ z vyÂkonu trestu, JirÏõ KorÏaÂn odpoveÏdeÏl: ¹...AzÏ v roce 1968 zjistil jeden lounsky praÂvnõÂk ± na jmeÂno si jizÏ nevzpomenu ± zÏe Kotous byl v Rakousku /.../ 45 Take moje teta, ktera tam v roce 1968 navsÏtõÂvila sve prÏÂõbuzneÂ, tvrdila, zÏe ve vlaku potkala Kotouse /.../ PocÏaÂtkem roku 1969 jsem emigroval do Rakouska. Zde jsem se snazÏil zõÂskat jakeÂkoliv informace o Kotousovi v mõÂstech, kde se uÂdajneÏ vyskytoval. Zjistil jsem jen, zÏe je nezveÏstny /To je vzhledem ke zmeÏneÏ identity pochopitelne ± pozn. aut./ Pak jsem odesÏel do USA, kde jsem zÏil azÏ do roku 1990.ª Z vysveÏtlenõ podaneÂm na UÂDV poslednõÂm zÏijõÂcõÂm prÏõÂbuznyÂm Kotouse-Doubka, nevlastnõÂm synovcem M. N.28), cituji: ¹Ve cÏtyrÏech letech jsem osirÏel a vychovaÂvala meÏ pouze babicÏka /BlazÏena KotousovaÂNovotna ± pozn. aut./...Na stryÂce si vzpomõÂnaÂm z pozdeÏjsÏõ doby, t. j. v sÏedesaÂtyÂch letech. Pak jsem se s nõÂm setkal neÏkolikraÂt v Praze a jednu dobu jsme u neÏho s babicÏkou take bydleli. Bylo to na SmõÂchoveÏ, ÏrÂõka se tam Na Bud'aÂnkaÂch. /.../ KdyzÏ se mu pak prÏed rokem 1968 podarÏilo uprchnout /.../ do Rakouska, take jsem ho tam navsÏtõÂvil.ª K otaÂzce, zda ho prÏekvapilo, zÏe jeho stryÂc se jmenoval Kotous a pak najednou Doubek, M. N. sdeÏlil: ¹...Ja jsem vlastneÏ stryÂce poznal jako Doubka. VõÂm, zÏe se neÏkolikraÂt hovorÏilo o stryÂci tak, abych to neslysÏel. I pozdeÏji mi o neÏm nebylo vsÏe jasneÂ. Jako dospeÏly jsem ale nemeÏl uzÏ mozÏnost s neÏkyÂm z prÏÂõbuznyÂch o stryÂci hovorÏit. Moje babicÏka a jejõ sestra uzÏ zemrÏely, a prÏõÂmo s nõÂm mi to bylo trapneÂ.ª DaÂle pokracÏuje: Ï e¹StryÂce jsem navsÏtõÂvil v Rakousku dvakraÂt /.../ O zÏaÂdneÂm styku s C chy stryÂc nikdy nehovorÏil. StyÂkal se pouze s panem Valentou, kteryÂ Ï SSR uzÏ vlastneÏ zÏaÂdneÂho prÏÂõbuzneÂho s nõÂm bydlel ve stejneÂm domeÏ. V C mimo mne nemeÏl. ZÏil saÂm a velmi skromneÏ. Pokud võÂm, tak byl zameÏstnaÂn jako topicÏ /.../ ChteÏl jsem ho navsÏtõÂvit hned po listopadu /1989 ± pozn. aut./, ale pan Valenta, ktery meÏl telefon, mi Ïrekl, zÏe stryÂc zemrÏel. Datum uÂmrtõ nevõÂm, jen zÏe to bylo v roce 1988.ª Ï õ ¹zÏivotnõ karieÂraª Adolfa Alfonse Kotouse ± BedrÏicha TõÂm konc Ï ato staÂtnõ obc Ïanstvõ Doubka, ktereÂmu 22. 1. 1979 bylo odn Ï SSR.29) Podle sde Ïlenõ jeho synovce zÏil ve velice skromnyÂch, na C Ïry azÏ nuznyÂch podmõÂnkaÂch. tamnõ pome ZemrÏel ve VõÂdni, Hermanngasse 4/39 ± Josefstadt.30) 46 PrÏõÂloha 4: Zpravodajsky slib ± kopie originaÂlu 47 PrÏõÂloha 5: Zpravodajsky slib ± prÏepis Praha 14. zaÂrÏõ 1948 Zpravodajsky slib. Zavazuji se tõÂmto prohlaÂsÏenõÂm, zÏe budu dobrovolneÏ pracovati pro zpravodajskou sluzÏbu CÏeskoslovenska. Jsem si veÏdom toho, zÏe o sve cÏinnosti nesmõÂm s nikyÂm mluviti, ani se svyÂmi prÏaÂteli nebo rodinnyÂmi prÏõÂslusÏnõÂky. Pokyny budu prÏijõÂmati pouze od osoby, ktera se prokaÂzÏe sluzÏebnõÂm odznakem cÏõÂslo ...... nebo ...... a zõÂskane poznatky budu prÏedaÂvati jen teÏmto orgaÂnuÊm. ZmeÏnu v tomto opatrÏenõ mohou stanoviti jen uvedene orgaÂny. Nebudu nikdy paÂtrati po duÊvodu, procÏ jsem poveÏrÏen neÏjakyÂm uÂkolem, ani v tom prÏõÂpadeÏ, zÏe mi bude nepochopitelnyÂ, protozÏe jsem si veÏdom toho, zÏe uÂcÏelem teÂto praÂce je zajistiti bezpecÏnost naÂroda. Jako obcÏan cÏeskoslovenske republiky jsem si veÏdom toho, zÏe porusÏenõÂm tohoto slibu, dopustil bych se zrady, nebot' bych prozradil skutecÏnosti, ktere v zaÂjmu bezpecÏnosti staÂtu majõ zuÊstat utajeny a võÂm takeÂ, zÏe prozrazenõ tohoto ujednaÂnõ se tresta podle zaÂkona na ochranu republiky. ZpraÂvy budu podepisovati krycõÂm jmeÂnem BedrÏich Novotny a prÏi praÂci budu se rÏõÂditi podle uÂstnõÂch pokynuÊ. S veÏdomõÂm plne zodpoveÏdnosti potvrzuji svyÂm podpisem, zÏe budu vzÏdy a za vsÏech okolnostõ jednat podle tohoto prohlaÂsÏenõÂ. Alfons Adolf Kotous 48 Ïlenõ pro naÂme Ïstka ministra vnitra PrÏõÂloha 6: Sde plk. Kudrnu s naÂvrhem na legalizaci falesÏneÂho Kotousova jmeÂna a prÏõÂjmenõ 49 50 Ï etnyÂch kladnyÂch hodnocenõ PrÏõÂloha 7: Jedno z c agenta Kotouse; 11. 9. 1964 31) NaÂvrh opatrÏenõ /prÏepis/ V Praze dne 11. 9. 1964. Agent se beÏhem spolupraÂce projevil jako spolupracovnõÂk iniciativnõÂ, neÏkdy azÏ moc, a podarÏilo se proto s jeho pomocõ rozpracovat a dokumentovat rÏadu neprÏaÂtelskyÂch elementuÊ a skupin, prÏedevsÏõÂm na uÂseku ileg. organisacõ a teroru. Jine poznatky k neÏmu evidovaÂny nejsou. VyÂlohy cÏinõ celkem 301.491.05 KcÏs ve stare a 2.680 KcÏs v nove meÏneÏ. DoporucÏuji ponechat v uÂlozÏi MV trvale, vcÏetneÏ VZ (t. j. podsvazky cÏ. 2 azÏ 10). kpt. Neuhort 51 Ïrec Ï ne zpraÂvy o vyÂsledku sÏetrÏenõ PrÏõÂloha 8: Ze zaÂve Ï VS: U  DV-240/Vv-K95 C /.../ Tyto skutecÏnosti byly pak podneÏtem k nasazenõ agenta StB, ktery prÏevzal iniciativu a ze cÏlenuÊ jezdeckeÂho oddõÂlu Sokola v Nymburku vytvorÏil tzv. protistaÂtnõ skupinu. Nejprve navsÏtõÂvil O. KRAUSEHO a V. KREJCÏIÂHO, sdeÏlil jim heslo a neÏktera fakta, se kteryÂmi se seznaÂmil z vysÏetrÏovacõÂch spisuÊ Â KA. PrÏedstavil se jako agent zaÂpadnõ rozveÏdky ± prÏedevsÏõÂm Josefa PLZA a pozdeÏji sdeÏlil i sve ¹jmeÂnoª KAMIL SVOBODA. Jednalo se o agenta StB Adolfa KOTOUSE (prave obcÏanske jmeÂno). DalsÏõ vyÂvoj jeho cÏinnosti byl pak obdobny jako u rÏady tzv. protistaÂtnõÂch skupin, rÏõÂzenyÂch orgaÂny MV. Nejprve zÏaÂdal, aby bylo zõÂskaÂno co nejvõÂce cÏlenuÊ skupiny a tak mohla byÂt provaÂdeÏna uÂcÏinna podvratna cÏinnost. Z iniciativy Kamila SVOBODY pak bylo pozÏadovaÂno, aby skupina zõÂskala vysõÂlacÏku, zbraneÏ a vyÂbusÏniny pro destruktivnõ cÏinnost. Je nutne konstatovat, zÏe do prÏõÂchodu agenta KAMILA SVOBODY mezi cÏleny jõÂm vytvorÏene skupiny tyto tendence neexistovaly. V duÊsledku puÊsobenõ a naÂtlaku agenta byl obstaraÂn mensÏõ pocÏet strÏelnyÂch zbranõÂ, 5 ± 10 kg donaritu (uÂdaje se rozchaÂzejõÂ) a s ohledem na utajenõ zcela bezcenne (a dokonce i zverÏejneÏneÂ) snõÂmky nymburskeÂho naÂdrazÏõÂ. CÏlen  K slõÂbene vyloupenõ skladu trhavin ¹protistaÂtnõ skupinyª Bohumil NOVA stavebnõ firmy, u ktere pracoval, neprovedl. JirÏõ JANDA zhotovenõ vysõÂlacÏky odmõÂtl. CÏinnost skupiny ¹OSKAR KRAUSE a spol.ª byla i za teÏchto okolnostõ vykonstruovaÂna, jelikozÏ jejõÂm vyÂsledkem nebyly zÏaÂdne ztraÂty na zÏivotech, uÂjmy na zdravõ nebo sÏkody na majetku. K zatcÏenõ cÏlenuÊ skupiny dosÏlo dne 21. 10. 1949. Rozsudek StaÂtnõÂho soudu v Praze byl vynesen 14. cÏervna 1949 v Nymburce po dvou dnech trvajõÂcõÂm procesu. CÏlenove skupiny byli odsouzeni podle zaÂk. cÏ. 231/48 Sb., prÏedevsÏõÂm § 1 a § 5 (velezrada a sÏpionaÂzÏ), k dlouholetyÂm trestuÊm: KRAUSE OSKAR, nar. 2. 11. 1900, dozÏivotõÂ, zmeÏneÏno na 25 let. ZemrÏel 6. 1. 1977. KREJCÏI VLASTIMIL, nar. 24. 1. 1926, dozÏivotõÂ, zmeÏneÏno na 25 let. ZemrÏel 27. 9. 1974. DUCHAN MILOSÏ, nar. 8. 11. 1923, 18 let. ZemrÏel 19. 12. 1993.  NIL Josef, nar. 21. 3. 1896, VODHA 16 let. ZemrÏel 15. 3. 1983. 52  K Bohumil, nar. 25. 2. 1927, NOVA 12 let. ZemrÏel 14. 6. 1958.  ZDENKA, nar. 29. 9. 1903, KRAUSEOVA 18 let. ZemrÏela 3. 3. 1996. CÏAPEK RUDOLF, nar. 17. 7. 1925, 10 let. ZemrÏel 24. 5. 1992.  B VA  CLAV, nar. 30. 8. 1897, VOZA 16 let. ZemrÏel 17. 10. 1980. JANDA JirÏõÂ, nar. 1925, 18 meÏsõÂcuÊ ± agent s krycõÂm jmeÂnem ¹JIÂRAª, podal vysveÏtlenõ (svazek 2, list 217±220). /.../ Z vysÏetrÏovateluÊ byli identifikovaÂni (spis V-5404): MRZENA RUDOLF, nar. /.../ 1923 Ï IÂ, nar. /.../ 1921, zemrÏel 1989  TKA JIR SYROVA Ï IÂ, nar. /.../ 1928 VYMEÏTAL JIR /.../ VysveÏtlenõ podali: MRZENA Rudolf (svazek 2, list 203, 204), VYMEÏTAL Ê Jaroslav (svazek 2, list 257 ± 260). JirÏõ (svazek 2, list 206 ± 209), MARTINU Podle ocÏekaÂvaÂnõ vsÏichni uvedenõ vysÏetrÏovatele poprÏeli pouzÏõÂvaÂnõ nezaÂkonnyÂch metod prÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ. PrÏestozÏe rozsudek k prÏezkumneÂmu rÏõÂzenõ z r. 1968 a rehabilitacÏnõ rozhodnutõ ± o kteryÂch se naÂsledneÏ blõÂzÏe zmõÂnõÂm ± obsahujõ konstatovaÂnõ o pouzÏõÂvaÂnõ fyzickeÂho naÂsilõ a psychickeÂho naÂtlaku beÏhem vysÏetrÏovaÂnõÂ, nejsou uvedeny konkreÂtnõ osoby a tvrzenõ je pouze obecneÂho charakteru. JelikozÏ vsÏichni posÏkozenõ zemrÏeli, nenõ mozÏne zajistit potrÏebna sveÏdectvõÂ, a proto je vyloucÏeno podaÂnõ naÂvrhu na trestne stõÂhaÂnõ konkreÂtnõÂho pachatele. /.../ 53 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 30. VaÂzacõ naÂvrh ze dne 30. 1. 1949. 2) Kotousem napsany zpravodajsky slib ze dne 14. 9. 1948. Viz mikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 26. PrÏÂõloha 4 3) SedmnaÂct listu Ê z operativnõÂho podsvazku a. cÏ. V-5404 pocÏÂõnaje str. 25. Obsahuje jedenaÂct zaÂznamu Ê o schuÊzkaÂch se cÏleny nymburske skupiny oznacÏene StB jako ¹Oskar Krause a spol.ª. Viz teÂzÏ pozn. 13) a 14). 4) Viz mikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV ± Legalizace spolupracovnõÂka ± sdeÏlenõ cÏ. A/3-0012307/350-Lt-54, ze dne 4. 5. 1957, str. 13, ze ktere cituji: ¹ProtozÏe meÏl velmi dobre navazovacõ schopnosti, byl pu Ê jcÏovaÂn i pro orgaÂny VKR k rozpracovaÂnõ ilegaÂlÏ SA.ª PrÏÂõloha 6 nõÂch skupin v C 5) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. SdeÏlenõ ze dne 4. 5. 1957 naÂmeÏstkovi MV plk. Kudrnovi cÏ. A/3-0012307/350-Lt-54, ve ktereÂm je mimo jine uvedeno: ¹...DalsÏõ cÏinnost skupiny spocÏõÂvala v opatrÏovaÂnõ si zbranõ za uÂcÏelem teroristickyÂch akcõÂ. VesÏkera cÏinnost teÂto skupiny byla prÏesneÏ kontrolovaÂna uvedenyÂm spolupracovnõÂkem.ª /Kotous ± pozn. aut./ PrÏÂõloha 6 6) Dne 23. 10. 1950 podal velitel stanice NB DeÏcÏõÂn I trestnõ oznaÂmenõ StaÂtnõ prokuraturÏe v DeÏcÏÂõneÏ, cÏ. j. 7/85/1950. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV ± HlaÂsÏenõ OV NB Louny pro KV NB UÂstõ nad Labem zapsane vedoucõÂm II. odd., strzÏm. Kudrnou. 7) 8) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. HlaÂsÏenõ OV NB Praha 14 (Michle), ze dne 19. 4. 1950, cÏ. j. 14-1578/50-II pro KV StB Praha. 9) SdeÏlenõ pro naÂmeÏstka MV Kudrnu, cÏ. j. A/3-0012307/350-Lt-54, ze dne 4. 5. 1957, str. 12, mikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. /NaÂmeÏstek Josef Kudrna prÏezdõÂvany ¹Pepa Kudrnatyª ± pozn. aut./ 10) Podsvazek, list 26. 11) Spis a. cÏ. V-5404 MV ± ZaÂveÏrecÏna zpraÂva cÏ. j. 62161/613407-49-5/2-h ze dne 23. ledna 1950. PrÏedmeÏt: Akce Nymburk. ZpraÂvu napsal referent StB Jan VymeÏtal pro 2. odd. KS StB Praha. 12) Spis a. cÏ. V-5404 MV. Dopisy Vlastimila KrejcÏÂõho ze dne 27. 8. 1956 adresovane Ï. NejvysÏsÏõÂmu soudu v Praze a Komisi stranicke kontroly prÏi UÂV KSC 13) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV str. 12 ¹Legalizace spolupracovnõÂkaª ± sdeÏlenõÂ, cÏ. j. A/3-0012307/350-Lt-54 ze dne 4. kveÏtna 1957. Svazek ¹SveÏtlanaª, zaÂznam pro MV Inspekci ministra, cÏ. j. I M-085/55 ze dne 17. ledna 1956 /podpisy npor. VaÂclav PospõÂsÏil a Miloslav DobiaÂsÏ/. 14) TamteÂzÏ ± Protokol o vyÂslechu VladimõÂra BaudysÏe, staÂtnõÂho zameÏstnance, ze dne 1. 11. 1965, sepsaÂn pro Inspekci ministra vnitra k cÏ. j. I M-0535/10-65, kpt. JirÏÂõ Valenta a mjr. Josef Toupal: ¹...Bylo vyuzÏito tajnopisneÂho spojenõ StarÏÂõka (VaÂvry) Ï SR k napojenõ nasÏeho spolupracovnõÂkka krycõÂm jmeÂnem 'BeÂda'.ª s jeho lidmi v C /Jde o likvidaci skupin ¹SveÏtlanaª, a prÏedevsÏõÂm ¹Markytaª a ¹Jarmilaª ± pozn. aut./ 15) Viz jmenny seznam odsouzenyÂch byÂvalyÂm StaÂtnõÂm soudem v Praze, rok 1950, str. 231, 232, cÏõÂslo prÏÂõpadu 00065. V uÂvodu figurujõ jmeÂna manzÏeluÊ BauerovyÂch. JmenoviteÏ s Jarmilou Bauerovou ± agentkou StB ± spolupracoval Kotous-Doubek jizÏ v chebskeÂm prÏÂõpadu ¹ZaÂmecÏnõÂkovaª. 16) MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. Dopis naÂcÏelnõÂka III. spraÂvy MV mjr. BenesÏe naÂmeÏstkovi MV plk. Kudrnovi ze dne 17. 4. 1957, cÏ. j. A/3-0012307/350-Lt-54 a dopis teÂzÏe osobeÏ, pod stejnyÂm cÏ. j. ze dne 4. kveÏtna 1957. Z tohoto dopisu cituji: ¹...Jde 54 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) 31) o spolupracovnõÂka pravyÂm jmeÂnem Adolf Alfons Kotous, ktery byl vaÂzaÂn ke spolupraÂci v r. 1948. ...Aby se neopakovalo staÂle vydaÂvaÂnõ falesÏneÂho obcÏanskeÂho pruÊkazu, navrhuji po dohodeÏ s IX. spraÂvou MV zlegalizovat jeho falesÏne jmeÂno za prave ± BedrÏich Doubek, nar. 20. kveÏtna 1915.ª SoucÏasneÏ A. A. Kotousovi byl vydaÂn novy obcÏansky pruÊkaz s prÏÂõslusÏnyÂm rodnyÂm cÏÂõslem. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. DozÏaÂdaÂnõ ze dne 9. zaÂrÏÂõ 1959, kteryÂm Kotousu Ê v poslednõ rÏÂõdõÂcõ orgaÂn kpt. Jaroslav Lachout, zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 5. odboru 3. spraÂvy MV, zjistil na zaÂkladeÏ materiaÂlu Ê k osobeÏ agenta Kotouse-Doubka: ¹...zÏe spolupracovnõÂk se stal pohlavneÏ uÂchylny (stalo se tak ve trÏech prÏÂõpadech), za cozÏ byl odsouzen na rok veÏzenõÂ... a vzhledem k tomu, zÏe se neda po teÂto straÂnce udrzÏet, zÏaÂdaÂm osobnõ svazek cÏ. 553 agenta BedrÏicha Doubka ulozÏit do archivu MV natrvalo.ª MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. ZpraÂva o hodnocenõ spolupracovnõÂka BedrÏicha Doubka ze dne 8. zaÂrÏÂõ 1959. NaÂvrh opatrÏenõ obsazÏeny ve zmõÂneÏnyÂch mikrofisÏõÂch, sepsany dne 11. zaÂrÏÂõ 1964 (vlastnõ rukou) kpt. Jaroslavem Lachoutem. Rozhodnutõ ze dne 3. rÏÂõjna 1984, podepsane ppor. AdamõÂrou o ponechaÂnõ põÂsemnostõÂ, ulozÏenyÂch pod a. cÏ. 491 832 MV v archivnõ uÂlozÏi natrvalo, str. 171. BedrÏich Doubek ± vyÂpis z rejstrÏÂõku trestuÊ, zalozÏeny ve spisu cÏ. V-9315, str. 8: 22. 7. 1959, 8 T 134/59, § 259/1 tr. zaÂk. z roku 1950/Sb., 1 rok odneÏtõ svobody nepodmõÂneÏneÏ. Kotous-Doubek byl podmõÂneÏneÏ propusÏteÏn 23. 12. 1959 na zkusÏebnõ dobu do 23. 12. 1961, osveÏdcÏil se 24. 4. 1962. HlaÂsÏenõ Krajske spraÂvy SNB Praha, odbor pasuÊ a võÂz pro Krajskou spraÂvu StB Praha, ze dne 16. 1. 1967, cÏ. j. PV-3923/3-67. BedrÏich Doubek, nar. 20. 5. 1915 v Praze, zameÏstnaÂn jako uÂdrzÏbaÂrÏ n. p. Sigma Praha, se zdrzÏuje bez povolenõ cÏs. uÂrÏaduÊ v cizineÏ od 5. 11. 1967. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 173. NaÂvrh na zalozÏenõ signaÂlnõÂho svazku na BedrÏicha Doubka, ze dne 20. rÏÂõjna 1969, vypracovany mjr. AntonõÂnem Svobodou. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV, str. 177, 178. NaÂvrh ze dne 20. rÏÂõjna 1970 na ulozÏenõ signaÂlnõÂho svazku cÏ. 1500 do archivu MV na dobu peÏti let. Akce DUBEN, Doubek BedrÏich (drÏÂõve Kotous Adolf). Svazek a. cÏ. V-5404 MV, str. 9, 10 a 13. Kopie dopisu Ê , odeslanyÂch Kotousem-Doubkem panõ AnneÏ M. /.../, Praha 5, SmõÂchov. Svazek a. cÏ. V-5404 MV, str. 67. ZÏaÂdost Vlastimila KrejcÏõÂho o obnovu soudnõÂho rÏÂõzenõ ze dne 27. srpna 1956, odeslana NejvysÏsÏõÂmu soudu v Praze. Mezi jinyÂm uvaÂdõÂ: ¹...Cely muÊj prÏÂõpad byl konspirovaÂn agent-provokaÂterskou akcõ StB, tzv. agentem Kamilem Svobodou.ª Spis cÏ. j. UÂDV-240/VvK-95, Oskar Krause, podsvazek, str. 32 ± 34. UÂrÏednõ zaÂznam vysveÏtlenõ podaneÂho dne 7. 10. 1996 panem JirÏÂõm KorÏaÂnem /PosÏkozeny z procesu se ¹skupinou JOPOª ± pozn. aut./. Spis cÏ. j. UÂDV-240/VvK-95, podsvazek, str. 32. Spis cÏ. j. UÂDV-240/VvK-95, Oskar Krause, podsvazek, str. 39 ± 41. UÂrÏednõ zaÂznam vysveÏtlenõÂ, podaneÂho dne 20. 11. 1996 nevlastnõÂm synovcem Kotouse, jedineÂho zÏijõÂcõÂho prÏÂõbuzneÂho. Spis a. cÏ. V-5404 MV, str. 13. Krajsky odbor pasuÊ a võÂz - hlaÂsÏenõ ze dne 12. 6. 1980 cÏ. j. PC 10/2-1811/80. Spis cÏ. j. UÂDV-240/VvK-95. ZpraÂva pana Aloise Macka, cÏlena KPV, k uÂmrtõ Kotouse-Doubka. MikrofisÏe a. cÏ. 491 832 MV. Spis a. cÏ. V-5404 MV. 55 Ï innosti NaÂstin organizace a c ÏnõÂch slozÏek ozbrojenyÂch pohranic v letech 1948 ±1951 MARTIN PULEC  vodem: U NaÂsledujõÂcõ text byl sestaven prÏedevsÏõÂm na zaÂkladeÏ studia archivnõÂch pramenu Ê ve fondech PS v A MV Praha a v A MV Brno. Tyto archivnõ fondy jsou rozsaÂhle a neusporÏaÂdaneÂ, v A MV Praha v soucÏasne dobeÏ uÂdajneÏ zpracovaÂvaÂnõ fondu PS probõÂhaÂ, proto nebylo mnohdy mozÏne uveÂst uspokojivou citaci dokumentuÊ. Studium podobnyÂch fondu Ê je velice obtõÂzÏneÂ, archivnõ sÏetrÏenõ se provaÂdeÏlo a provaÂdõ prozatõÂm za jinyÂm uÂcÏelem, nezÏ aby vycÏerpaÂvajõÂcõÂm zpuÊsobem byly shromaÂzÏd'ovaÂny a zpracovaÂvaÂny uÂdaje o organizaci a cÏinnosti ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek. Ï absence pojednaÂnõ zabyÂvajõÂcõÂch se touto tematikou NicmeÂne Ï prÏime Ïla sestavit alepon Ï naÂledujõÂcõ naÂstin organizace tak vyÂme znamneÂho komunistickeÂho represivnõÂho aparaÂtu, jakyÂm ozbroÏ nõ slozÏky bezesporu byly. jene pohranic Du Ê sledky pouÂnorovyÂch perzekucõÂ, ktere naÂsledovaly teÂmeÏrÏ vzaÂpeÏtõ po dozneÏnõ oslavnyÂch fanfaÂr, dolehly na sÏiroke vrstvy obyvatelstva. PrÏed kazÏdyÂm obcÏanem staÂlo rozhodnutõÂ, jaky zpu Ê sob souzÏitõ s novyÂm totalitnõÂm rezÏimem zvolõÂ. Vedle teÏch, kterÏõ se rozhodli pro kolaboraci, prÏizpuÊsobenõÂ, pasivnõ rezistenci cÏi odboj, byla rÏada lidõÂ, kterÏõ prÏijali uÂdeÏl uprchlõÂkuÊ. Jejich uÂteÏk prÏed zvraÂcenyÂm rezÏimem vedl nejcÏasteÏji prÏes hranice s americkou okupacÏnõ zoÂnou v NeÏmecku (Bavorsku) nebo Rakouskem. Jen maÂlokdy meÏl charakter legaÂlnõ cesty do zahranicÏõÂ, protozÏe zaÂsahem ministerstva vnitra (daÂle MV) ze dne 23. 2. 1948 pozbyly platnost vesÏkere dosavadnõ cestovnõ pasy, ke kteryÂm nebylo vydaÂno zvlaÂsÏtnõ povolenõÂ. Cesty za svobodou meÏly tedy veÏtsÏinou charakter ilegaÂlnõÂch prÏechodu Ê hranic a brzy se na nich zacÏala podõÂlet cela rÏada prÏevadeÏcÏu Ê. Motiv prÏevadeÏcÏuÊ byl dõÂlem idealisticky a dõÂlem zisÏtnyÂ; s jejich pomocõ nebo bez nõÂ, opustilo od uÂnora do cÏervna 1948 republiku uÂdajneÏ 3000 osob.1) Z rÏad exulantu Ê se pozdeÏji formovaly zahranicÏnõ odbojove skupiny, 56 ktere veÏtsÏinou pod patronacõ zaÂpadnõÂch tajnyÂch sluzÏeb vysõÂlaly zpeÏt Ï eskoslovenska sve agenty plnit ruÊzne odbojoveÂ, tj. zpravodajskeÂ, do C organizacÏnõ a kuryÂrnõ uÂkoly. KromeÏ nich prÏichaÂzely ze zahranicÏõ do republiky osoby, ktere pod vlivem tõÂzÏivyÂch materiaÂlnõÂch pomeÏru Ê v utecÏeneckyÂch taÂborech provozovaly podloudnictvõÂ, nebo se vracely pro sve blõÂzkeÂ, cÏi pro cÏaÂsti sveÂho majetku. Pro komunisticky rezÏim, ktery se maximaÂlnõ meÏrou snazÏil omezit zaÂkladnõ obcÏanske svobody a potrÏÂõt vesÏkere opozicÏnõ snahy, vyvstala Ï eskoslovenska s ¹neprÏaÂtelskou cizinouª nepotrÏeba ucÏinit hranice C prostupnyÂmi. Proto uprÏel svoji pozornost na ozbrojene pohranicÏnõ slozÏky. Ïnõ ozbrojene slozÏky a jejich organizace Pohranic Na pocÏaÂtku roku 1948 pu Ê sobily v pohranicÏõ vedle staÂlyÂch stanic SNB jesÏteÏ pohranicÏnõ uÂtvary SNB, FinancÏnõ straÂzÏ (daÂle FS) a vojenske asistencÏnõ oddõÂly. PozdeÏji se pohranicÏnõ sluzÏby uÂcÏastnily take osadnõ oddõÂly LidovyÂch milic. Ty poskytovaly pomoc prÏi veÏtsÏõÂch pohranicÏnõÂch akcõÂch, a milicionaÂrÏi se tak stali zaÂkladem informaÂtorskeÂho a duÊveÏrnickeÂho aparaÂtu ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek. Prvnõ trÏi uvedene slozÏky byly zorganizovaÂny do spolecÏne sestavy; jejich prÏÂõslusÏnõÂci vykonaÂvali sluzÏbu ve trÏech sledech. Prvnõ sled tvorÏily PohranicÏnõ uÂtvary SNB a FS, druhy a trÏetõ sled staÂle uÂtvary SNB a vojenske jednotky. Tyto jednotky nebyly orgnizovaÂny uÂzemneÏ podle politicke spraÂvy jako slozÏky MV, ale podle struktury vojenskyÂch velitelstvõÂ. VsÏeobecnyÂm uÂkolem pro sõÂly uÂcÏastnõÂcõ se ostrahy nasÏeho pohranicÏnõÂho uÂzemõ bylo: 1/ StrÏezÏit staÂtnõ hranice a zabraÂnit jakeÂmukoli jejich ilegaÂlnõÂmu prÏechodu. Za tõÂm uÂcÏelem meÏli byÂt zjisÏteÏni, zadrzÏeni a prÏi odporu znesÏkodneÏni jednotlivci nebo skupiny vniknuvsÏõ na cÏeskoslovenske uÂzemõÂ. 2/ Napadnout veÏtsÏõÂ, prÏõÂpadneÏ organizovane skupiny, ktere neopraÂvÏ SR nebo je (v krajnõÂm prÏõÂpadeÏ) lokalizovat do neÏneÏ vnikly na uzemõ C prÏõÂchodu posil. 3/ Zajistit verÏejny porÏaÂdek a bezpecÏnost v pohranicÏnõÂm uÂzemõ a zakrocÏit podle platnyÂch prÏedpisuÊ proti kazÏde podezrÏele osobeÏ. 4/ ZadrzÏet podloudnõÂky nebo osoby podezrÏele z porusÏenõ celnõÂch prÏedpisu Ê a prÏõÂpadneÏ odevzdat je i se zabavenyÂm zbozÏõÂm orgaÂnu FS, nejsou-li podezrÏele teÂzÏ z jineÂho prÏestoupenõ zaÂkona. 5/ VykonaÂvat zpravodajskou sluzÏbu a zabraÂnit neprÏaÂtelske zpravodajske cÏinnosti (hlavneÏ pohranicÏnõ uÂtvary SNB a vojenske asistencÏnõ jednotky). 6/ StrÏezÏit vojenske a jine du Ê lezÏite objekty a zarÏõÂzenõ urcÏene vojenskyÂm velitelstvõÂm a spolupu Ê sobit prÏi vojenske obraneÏ. O zakrocÏovacõÂch praÂ- 57 vech a praÂvu uzÏitõ zbraneÏ platily pro zmõÂneÏne slozÏky rezortnõ prÏedpisy.2) KonkreÂtnõ uÂkoly PohranicÏnõÂch oddõÂlu Ê SNB a FS byly v podstateÏ totozÏneÂ. Ï nõ straÂzÏ vykonaÂvala pochu Financ Ê zkovou hranicÏnõ straÂzÏnõ cÏinnost, se zameÏrÏenõÂm na odhalovaÂnõ trestne cÏinnosti hospodaÂrÏskeÂho charakteru, prÏicÏemzÏ si podle potrÏeb dozÏaÂdaÂvala asistenci od pohranicÏnõÂch uÂtvaru Ê SNB.3) Ï nõ uÂtvary SNB provaÂdeÏly strÏezÏenõ staÂtnõ hranice vysõÂlaÂnõÂm Pohranic hlõÂdek do celeÂho prostoru celnõÂho paÂsma, svyÂm hlõÂdkovaÂnõÂm ¹zahusÏt'ovalyª sestavu FS. Te rovneÏzÏ poskytovaly pozÏadovanou pomoc a uÂcÏastnily se vyÂkonu bezpecÏnostnõ sluzÏby staÂlyÂch uÂtvaru Ê SNB. Stanice staÂlyÂch uÂtvaruÊ SNB vykonaÂvaly beÏzÏnou rezortnõ sluzÏbu a spolupracovaly s pohranicÏnõÂmi oddõÂly SNB. VyÂkon jejich sluzÏby spocÏõÂval prÏedevsÏõÂm v hlõÂdkovaÂnõ na silnicÏnõÂch vyÂjezdech z obcõÂ, komunikacÏnõÂch uzlech, celnõÂch prÏechodech a podobnyÂch du Ê lezÏityÂch mõÂstech. Vojenske jednotky poskytovaly pomoc v takovyÂch prÏõÂpadech, kdy vyÂsÏe uvedene slozÏky nestacÏily vlastnõÂmi prostrÏedky na dane uÂkoly, poprÏõÂpadeÏ posilovaly hlõÂdky. Na vojenske velitelstvõ se zpravidla obracel velitel pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB. ZaÂkladnõÂm uÂsekem, v neÏmzÏ uvedene slozÏky provaÂdeÏly ostrahu hranic, byl uÂsek cÏety pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB. OsaÂdka uÂseku, tzn. cÏeta pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB, oddeÏlenõ FS a staÂle stanice SNB, podleÂhala veliteli cÏety pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB, ktery koordinoval cÏinnost slozÏek v prÏõÂslusÏneÂm uÂseku. AsistencÏnõ jednotky vojska plnily uÂkoly pod vlastnõÂm velenõÂm, ovsÏem na zaÂkladeÏ pozÏadavku Ê osaÂdky uÂseku.4) Ï innost osaÂdky cÏety pohranicÏnõÂho uÂtvaru se omezovala na uÂzemõ od C hranic do vnitrozemõ v prostoru stanoveneÂho celnõÂho paÂsma. Ï etu pohranic Ï nõÂho uÂtvaru SNB tvorÏilo velitelstvõ (velitel, jeho zaÂC stupce, rÏidicÏ a spojka) a 3 druzÏstva. V kazÏdeÂm druzÏstvu slouzÏilo, kromeÏ velitele, 9 prÏõÂslusÏnõÂku Ê SNB. Ï nõ rota SNB, ktera meÏla rovVysÏsÏõÂm cÏlaÂnkem velenõ byla pohranic neÏzÏ velitelstvõ (velitel a jeho zaÂstupce, rÏidicÏ a spojka) a velela 3 azÏ 5 cÏetaÂm. Velitel roty spolupracoval prÏi zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho uÂzemõ s okresnõÂm velitelstvõÂm SNB, inspektoraÂtem FS a velenõÂm prÏõÂslusÏneÂho vojenskeÂho asistencÏnõÂho oddõÂlu. Ï nõ prapor SNB sklaÂdaÂjõÂcõ se z velitelstvõ (velitel, zaÂstupce Pohranic velitele, pobocÏnõÂk) a pomocneÂho druzÏstva, zajisÏt'oval cÏinnost 2 azÏ 7 pohranicÏnõÂch rot SNB a pohranicÏnõ jezdecke cÏety SNB. Ï etu tvorÏilo velitelstvõ (velitel, manipulant, rÏidicÏ Jezdeckou c a spojka), pomocne druzÏstvo osÏetrÏovatelu Ê konõ a 2 azÏ 4 jezdecka druzÏstva. Ï nõ pluky SNB, ktere sõÂdlily Velenõ praporu Ê zajisÏt'ovaly 3 pohranic 58 v Liberci, Plzni a BrneÏ. Pluku v Liberci podleÂhaly prapory SNB v LitoÏ eskyÂch meÏrÏicõÂch, Liberci a Hradci KraÂloveÂ, pluku v Plzni prapory v C BudeÏjovicõÂch, Plzni a KarlovyÂch Varech, brneÏnskeÂmu pluku prapory v Olomouci, FryÂdku-MõÂstku a ZnojmeÏ. Ï nõÂch jednotek byl v Praze pod oznaVrchnõ velenõ a sÏtaÂb pohranic cÏenõÂm SNB uÂtvar 9600. Na Slovensku strÏezÏil pohranicÏnõ uÂzemõ pohotovostnõ prapor SNB o sõÂle 3 pohranicÏnõÂch rot. Velitelstvõ praporu sõÂdlilo v PresÏoveÏ, velitelstvõ rot v HumenneÂm, PresÏoveÏ a v DolneÂm KubõÂneÏ. Velenõ pohotovostÏ.5) nõÂho praporu zajisÏt'ovalo Zemske velitelstvõ SNB V Bratislave Po uÂnoroveÂm prÏevratu, ktereÂho se prÏõÂslusÏnõÂci SNB uÂtvaru 9600 aktivneÏ uÂcÏastnili hlõÂdkovaÂnõÂm na duÊlezÏityÂch mõÂstech v Praze, bylo prÏistoupeno k reorganizacõÂm pohranicÏnõÂch jednotek. V brÏeznu 1948 byla velitelstvõ pohranicÏnõÂch pluku Ê jako prÏebytecÏna zrusÏena6) a v srpnu Ï lo o pohranicÏnõ teÂhozÏ roku byly zrÏõÂzeny nove pohranicÏnõ prapory SNB. S 7) 8) 9) prapory Bratislava, PõÂsek, a Brno . ZmeÏnila se organizacÏnõ sestava plzen Ï skeÂho10) a znojemskeÂho praporu11). Po teÂto reorganizaci byly pohranicÏnõ uÂtvary SNB organizovaÂny do 12 praporuÊ pod centraÂlnõÂm velenõÂm uÂtvaru 9600 v Praze.12) Po prvnõ polovineÏ roku 1948 se pohranicÏnõ sluzÏby nadaÂle uÂcÏastnily soubeÏzÏneÏ FS a pohranicÏnõ uÂtvary SNB. Naopak vojenske asistencÏnõ jednotky, jejichzÏ prÏÂõslusÏnõÂci posilovali hlõÂdky, (v nõ byl vzÏdy jeden prÏõÂslusÏnõÂk SNB a jeden nebo dva vojaÂci) byly k 14. 7. 1948 z prÏõÂhranicÏnõÂho paÂsma odveleny.13) FinancÏnõ straÂzÏ, ve ktere slouzÏilo velke mnozÏstvõ prvorepublikovyÂch prÏõÂslusÏnõÂku Ê , byla hodnocena jako politicky nespolehliva a nehodila se do sestavy jednotek umõÂsteÏnyÂch v ¹zaÂpadnõÂm uÂsekuª (tzn. hranice s Rakouskem a americkou okupacÏnõ zoÂnou v NeÏmecku). Tyto jednotky meÏly byÂt poveÏrÏeny novyÂmi uÂkoly. KromeÏ hlõÂdkove cÏinnosti na hranicõÂch a celnõ ochrany jim prÏibyl uÂkol vykonaÂvat tzv. hloubkovou ostrahu hranic. To znamenalo plnit ve sveÂm uÂseku take bezpecÏnostnõ uÂkoly, vcÏetneÏ kontroly mõÂstnõÂho obyvatelstva. Realizace tohoto zaÂmeÏru se plaÂnovala azÏ po noveÂm kaÂdroveÂm obsazenõ pohranicÏnõÂch slozÏek, po reorganizaci strÏezÏenõ hranic a po ¹odvolaÂnõ vsÏech slabyÂch a nedostatecÏneÏ vyspeÏlyÂch prÏÂõslusÏnõÂku Ê do vnitrozemõª.14) Zmin Ï ovanou reorganizaci prÏinesl zaÂkon cÏ. 275/48 z 2.12. 1948 Sb. Tento zaÂkon zrusÏil FS a jejõ puÊsobnost prÏenesl na pohranicÏnõ uÂtvary SNB, s vyÂjimkou vyÂkonu pomocne sluzÏby u celnõÂch uÂrÏaduÊ. Ve smylu tohoto zaÂkona se prÏevzetõÂm proveÏrÏenyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ zrusÏene FS vyÏ nõ straÂzÏ sboru naÂrodnõ bezpec Ï nosti tvorÏila nova slozÏka ± Pohranic (daÂle PS), v nõÂzÏ slouzÏili i vojaÂci zaÂkladnõ sluzÏby. PuÊsobnost PS byla stanovena na pohranicÏnõ paÂsmo cele republiky a jejõ uÂkoly bez ohledu na to, ktere hranice strÏezÏõÂ, byly stanoveny takto: 59 1. proveÂst staÂtneÏbezpecÏnostnõ zajisÏteÏnõ hranice, 2. zajistit vojenskou ostrahu hranice, 3. provaÂdeÏt celnõ ochranu a spolupu Ê sobit prÏi bezpecÏnostnõ a porÏaÂdkove sluzÏbeÏ v mõÂsteÏ pu Ê sobenõÂ. 15) VesÏkere cÏeskoslovenske hranice byly rozdeÏleny na dva uÂseky: PaÂsmo I ± zahrnujõÂcõ hranici se Saskem (od Nisy ZhorÏeleckeÂ), s BaÏ tuÂrovo). vorskem, Rakouskem, a cÏaÂstecÏneÏ s Mad'arskem (po S PaÂsmo II ± hranice s Polskem, SSSR a zbyÂvajõÂcõ hranice s Mad'arskem. Organizace, pocÏetnõ stavy a vyÂzbroj jednotek PS v obou hranicÏnõÂch paÂsmech se od sebe odlisÏovaly.16) V paÂsmu II byla PS organizovaÂna do sestavy cÏõÂtajõÂcõ 6 praporu Ê , 31 rot a 279 stanic. Stanice ve strukturÏe nahradily cÏety, dislokace PS zde navaÂzala na drÏõÂveÏjsÏõ oddeÏlenõ FS, se snahou o umõÂsteÏnõ co nejblõÂzÏe k hranici.17) Na stanici PS slouzÏil velitel, jeho zaÂstupce (u stanic nad 10 muzÏu Ê ) a ruÊzny pocÏet prÏõÂslusÏnõÂkuÊ; systemizace byla stanovena ru Ê zneÏ pro kazÏdou stanici podle sluzÏebnõÂch a tereÂnnõÂch potrÏeb.18) V paÂsmu I byla PS v sestaveÏ vojenskeÂ, navazujõÂcõ na sestavu pohranicÏnõÂch uÂtvaru Ê SNB. Zahrnovala 8 praporu Ê , 40 rot a 143 cÏet. UÂseky cÏet nemeÏly byÂt delsÏõ nezÏ 10 km, jejich sõÂdla byla umõÂsteÏna 2 ± 3 km od Ï nõ a dislokac Ïnõ mapa z roku 1949 hranic. (PrÏõÂloha 12 ± Organizac Ï vlozÏena do publikace) volne Ï etu PS rÏÂõdilo velitelstvõÂ, ktere tvorÏili velitel, jeho zaÂstupce, osveÏtovy C pomocnõÂk a manipulant a 3 druzÏstva po 10 muzÏõÂch. V kazÏdeÂm druzÏstvu se pocÏõÂtalo se zarÏazenõÂm prÏÂõslusÏnõÂka s rÏidicÏskyÂm, zÏenijnõÂm, kucharÏskyÂm a spojovacõÂm vyÂcvikem. Byla snaha umõÂstit cÏetu pohromadeÏ, ovsÏem z taktickyÂch duÊvodu Ê mohla byÂt dislokovaÂna jednotliva druzÏstva samostatneÏ. Rota PS v paÂsmu I meÏla sve velitelstvõÂ, tzn. velitele, zaÂstupce velitele a osveÏtoveÂho referenta. DaÂle sem patrÏilo pomocne druzÏstvo, ktere tvorÏil manipulant, 2 rÏidicÏi a 4 radiotelegrafisteÂ. Rota zajisÏt'ovala velenõ 2 azÏ 6 cÏet. Velitelstvõ roty v paÂsmu II se sklaÂdalo z velitele, osveÏtoveÂho zaÂstupce, manipulanta, rÏidicÏe a 4 radiotelegrafistuÊ (za prÏedpokladu existence radiotelegrafnõ sõÂteÏ). MeÏla zajisÏt'ovat velenõ pro ru Ê zny pocÏet stanic. UÂseky rot byly v paÂsmu I urcÏeny podle dislokace vojenskyÂch jednotek, se kteryÂmi meÏla PS spolupracovat prÏi vojenske obraneÏ hranice; v paÂsmu II byly uÂseky stanic stanoveny podle okresnõÂho uÂzemnõÂho cÏleneÏnõÂ.19) VysÏsÏõ organizacÏnõ jednotkou PS byl prapor. V paÂsmu I byl tvorÏen velitelstvõÂm ± velitel, jeho zaÂstupce, osveÏtovy duÊstojnõÂk, pobocÏnõÂk, ZPU duÊstojnõÂk (zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho uÂzemõÂ, zrÏejmeÏ tzv. stycÏny orgaÂn; meÏl 60 na starosti koordinaci bezpecÏnostnõÂch slozÏek pu Ê sobõÂcõÂch v pohranicÏõÂ) a pomocnyÂm druzÏstvem. V pomocneÂm druzÏstvu byl autoreferent, spojovacõ referent, pomocnõÂk osveÏtoveÂho duÊstojnõÂka, zbrojõÂrÏ, 6 manipulantu Ê , 4 rÏidicÏi, 4 radiotelegrafiste 2 telefoniste a spojka. Prapor velel 2 azÏ 7 rotaÂm PS. V paÂsmu II se velitelstvõ praporu sklaÂdalo z velitele, pobocÏnõÂka, osveÏtoveÂho duÊstojnõÂka, materielnõÂho duÊstojnõÂka a pomocneÂho druzÏstva, ve ktereÂm byli pomocnõÂk osveÏtoveÂho du Ê stojnõÂka, 3 manipulanti, 2 rÏidicÏi a 4 radiotelegrafisteÂ. Prapor velel 2 azÏ 7 rotaÂm PS. Prapor ani rota nedisponovaly vlastnõÂmi zaÂlozÏnõÂmi jednotkami a na strÏezÏenõ hranic se podõÂlely jako koordinacÏnõ a administrativneÏ hospodaÂrÏske celky.20) NejvysÏsÏõ jednotkou velenõ PS bylo velitelstvõ PS. Bylo tvorÏeno velitelem, naÂcÏelnõÂkem sÏtaÂbu a pobocÏnickou kancelaÂrÏõÂ. K te patrÏili 2 pobocÏnõÂci, 2 põÂsarÏi pomocneÂho uÂrÏadu a pomocna rota. Velitelstvõ bylo daÂle tvorÏeno 4 oddeÏlenõÂmi, a to organizacÏnõÂm, vyÂkonnyÂm, osobnõÂm a materiaÂlnõÂm. PozdeÏji (na konci roku 1949) bylo velitelstvõ PS rozsÏõÂrÏeno o instituci duÊstojnõÂk kaÂzneÏ (o neÏm võÂce v dalsÏõÂm textu) a na pocÏaÂtku roku 1950 o oddeÏlenõ Z, cÏili zpravodajskeÂ.21) V pojetõ tehdejsÏõÂch velitelu Ê nabyÂvalo vesÏkere narusÏovaÂnõ noveÏ zavaÂdeÏnyÂch porÏaÂdku Ê v zaÂpadnõÂm uÂseku hranic povahy trestnyÂch cÏinu Ê Ï ada hranicÏnõÂch prÏechodu Ê namõÂrÏenyÂch proti bezpecÏnosti staÂtu.22) R byla zrusÏena, na staÂvajõÂcõÂch celnisÏtõÂch vykonaÂvali celnõ spraÂvu celnõ uÂrÏednõÂci prÏÂõslusÏneÂho okresnõÂho naÂrodnõÂho vyÂboru a prÏõÂslusÏnõÂci PS zde vykonaÂvali straÂzÏnõ sluzÏbu. 23) RozdõÂlne zameÏrÏenõ jednotek dle mõÂsta puÊsobenõ se organizacÏneÏ projevilo v cÏervenci 1949. Jednotky slouzÏõÂcõ na vyÂchodnõÂm uÂseku byly vcÏleneÏny do krajskyÂch velitelstvõ SNB, a tõÂm prÏesÏly do pu Ê sobnosti odboru verÏejne bezpecÏnosti ministerstva vnitra.24) Zde slouzÏili prÏevaÂzÏneÏ byÂvalõ prÏõÂslusÏnõÂci FS a ostatnõÂch prvorepublikovyÂch cÏi protektoraÂtnõÂch bezpecÏnostnõÂch sboru Ê .25) Na zaÂpadnõÂm uÂseku staÂtnõÂch hranic, ktery byl stanoven v prostoru JaÂchymov ± hranice s Bavorskem a Rakouskem, vykonaÂvala PS sluzÏbu jako samostatneÏ organizovana slozÏka podleÂhajõÂcõ velitelstvõ PS, kde velitel PS podleÂhal naÂmeÏstkovi ministra vnitra. OrganizovaÂna byla do 6 praporuÊ, 34 rot, 121 cÏet a 9 druzÏstev.26) PrÏes uvedene reorganizace se nepodarÏilo zaÂpadnõ hranice uÂplneÏ uzavrÏÂõt. ProbleÂm byl zejmeÂna v nõÂzkyÂch pocÏetnõÂch stavech PS. Na pocÏaÂtku roku 1949 slouzÏilo v PS celkem 6272 muzÏu Ê , vcÏetneÏ 3165 byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ FS,27) prÏicÏemzÏ velitelsky kaÂdr meÏli tvorÏit byÂvalõ prÏõÂslusÏnõÂci pohranicÏnõÂch uÂtvaru Ê SNB.28) V zaÂpadnõÂm uÂseku dlouheÂm 930 km slouzÏilo 2949 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, tj. na 1 km strÏezÏeneÂho uÂseku prÏipadalo 3,16 muzÏe. 61 Na vyÂchodnõÂm uÂseku dlouheÂm 2620 km slouzÏilo 3323 muzÏuÊ, tj. pruÊmeÏrneÏ na 1 km hranic 1,29 muzÏe. ProbleÂm nõÂzkeÂho pocÏetnõÂho stavu se snazÏilo MV vyrÏesÏit spolecÏneÏ s MNO. V rÏõÂjnu 1949 nastoupilo k PS 1910 straÂzÏmistru Ê , kteryÂm byla o pu Êl roku zkraÂcena zaÂkladnõ vojenska sluzÏba, od rÏõÂjna teÂhozÏ roku se u vyÂcvikovyÂch praporu Ê 29) prÏipravovalo 4700 vojaÂkuÊ jako doplneÏk stavu PS. Z nich meÏlo 700 muzÏuÊ prÏestoupit od armaÂdy k SNB a 4000 vojaÂku Ê zaÂkladnõ sluzÏby pak meÏlo dokoncÏit tuto sluzÏbu u PS. ObeÏ skupiny posõÂlily stavy PS 1. 4. 1950.30) Na straneÏ druhe byla PS (vzhledem k personaÂlnõÂmu slozÏenõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ) vyuzÏõÂvaÂna jako kaÂdrova rezerva pro StB a speciaÂlnõ uÂtvary SNB. Odliv prÏÂõslusÏnõÂku Ê PS nastal take z du Ê vodu Ê zdravotnõÂch, sociaÂlnõÂch a v neÏkteryÂch prÏõÂpadech kaÂdroveÏ-politickyÂch.31) AvsÏak ani zvyÂsÏene pocÏetnõ stavy, ani staÂvajõÂcõ organizacÏnõ schema neprÏinaÂsÏely ocÏekaÂvany vyÂsledek. Pohyb osob prÏes hranice nadaÂle Ï et osob zastrÏelenyÂch pohranic Ï nõ straÂzÏõÂ. Nespotrval, vzruÊstal i poc kojenost stranickyÂch sÏpicÏek se brzy projevila v dalsÏõ reorganizaci a zvyÂsÏenõ pocÏetnõÂho stavu PS. Tyto zmeÏny byly provedeny na konci roku 1950, opeÏt ve spolupraÂci s armaÂdou. Do stavu PS byla 23. 10. 1950 vcÏleneÏna armaÂdnõ 13. divize. Jejõ jednotky byly rozdeÏleny a rozmõÂsteÏny do prostoru Ê budoucõÂch pu Ê sobisÏt', tj. do Chebu, PlaneÂ, PobeÏzÏovic, SusÏice a Volar. Tyto jednotky byly zorganizovaÂny ve vyÂcvikova strÏediska, pokracÏovalo se ve vyÂcviku novaÂcÏkuÊ, ktery byl rozsÏõÂrÏen o vyÂcvik pohranicÏnõÂ. SoucÏasneÏ se vybõÂrali velitele a straÂzÏmistrÏi, jejichzÏ sÏkolenõ probeÏhlo ve vyÂcvikoveÂm strÏedisku Ï echaÂch. Novõ velitele poskytli velitelstvõÂ, po pruÊzkumu v BystrÏici v C sÏÂõrÏky a hloubky svyÂch uÂseku Ê , podklady pro stanovenõ mõÂst puÊsobnosti jednotek a pro vyÂstavbu nebo adaptaci potrÏebnyÂch budov.32) V uÂseku AsÏsky vyÂbeÏzÏek ± TrÏõÂstolicÏnõÂk, tzn. na hranicõÂch s americkou okupacÏnõ zoÂnou v NeÏmecku, byla PS organizovaÂna do brigaÂd a jejich velitelstvõ sõÂdlila v Chebu, PlaneÂ, PobeÏzÏovicõÂch, SusÏici a Volarech. Velitele uvedenyÂch brigaÂd prÏevzali sve uÂseky hranic, na kteryÂch dosud fungovala stara sestava jednotek, dne 10. 12. 1950. NoveÏ organizovane jednotky, ktere vznikly sloucÏenõÂm jednotek stare pohranicÏnõ straÂzÏe a jednotek 13. divize, pak nastoupily sluzÏbu podle nove dislokace k 1. 1. 1951. StejnyÂm zpu Ê sobem byla v listopadu a prosinci 1950 provedena reorganizace PS v uÂseku hranic od AsÏskeÂho vyÂbeÏzÏku po Vejprty (hranice Ï SR se soveÏtskou okupacÏnõ zoÂnou v NeÏmecku; zde puÊsobila PS teÂzÏ C jako soucÏaÂst ostrahy uranovyÂch dolu Ê ) a na hranicõÂch s Rakouskem. V teÏchto uÂsecõÂch byly jednotky zorganizovaÂny do oddõÂlu Ê PS (od brigaÂdy se oddõÂl lisÏil mj. nizÏsÏsÏõÂm pocÏetnõÂm stavem a nedisponoval zaÂlozÏnõÂm praporem). Podle nove dislokace zde byly jednotky PS rozmõÂsteÏny 62 26. 1. 1951 a 1. 2. 1951 pak doplneÏny muzÏstvem zaÂkladnõ vojenske sluzÏby, tj. odvedenci. NoveÏ vznikle brigaÂdy byly pozdeÏji oznacÏeny: 5. chebskaÂ, 12. plaÂnskaÂ, 9. pobeÏzÏovickaÂ, 7. susÏicka a 10. volarskaÂ. OddõÂly PS byly oznacÏeny jako 3. karlovarskyÂ, 1. cÏeskobudeÏjovickyÂ, 4. znojemsky a 11. bratislavskyÂ.33) Touto poslednõ zmõÂneÏnou reorganizacõ stanula na nasÏich ¹zaÂpadnõÂchª hranicõÂch vojensky organizovana sõÂla, pro jejõÂzÏ velenõ byla vybudovaÂna rozsaÂhla velitelska masÏineÂrie. Ï ele PS staÂl velitel se svyÂmi zaÂstupci, pobocÏnõÂkem a sekretariaÂtem, Vc vlastnõ chod sluzÏby zajisÏt'oval sÏtaÂb PS, v jehozÏ cÏele staÂl naÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu Ï taÂb se cÏlenil na: se zaÂstupcem a pobocÏnõÂkem. S Ï nõ (zajisÏt'ujõÂcõ organizaci systeÂmu strÏezÏenõ hranic), sektor operac sektor zpravodajsky (zõÂskaÂvajõÂcõ informace souvisejõÂcõ se strÏezÏenõÂm hranic a organizujõÂcõ agenturneÏ-operativnõ cÏinnost podrÏõÂzenyÂch jednotek ± za tõÂm uÂcÏelem teÏsneÏ spolupracoval s StB a ostatnõÂmi represivnõÂmi slozÏkami), sektor sÏkolsky (plaÂnujõÂcõ vyÂcvik a vojenska sÏkolenõ prÏõÂslusÏnõÂku Ê PS), Ïnõ (zajisÏt'ujõÂcõ mj. dopln sektor organizac Ï ovaÂnõ pocÏetnõÂch stavu Ê PS), sektor spojovacõ a sektor sÏifrovacõÂ. SoubeÏzÏneÏ na velitelstvõ puÊsobil rozsaÂhly politicky aparaÂt a daÂle tyÂlova slozÏka v cÏele se zaÂstupcem velitele pro tyÂl. TyÂlova slozÏka zajisÏt'ovala dopravnõ sluzÏbu, zaÂsobovaÂnõÂ, zdravotnõ sluzÏbu, vyÂstroj, vyÂÏ nõ a kaÂdrovyÂ. Velizbroj apod. Vedle nich fungoval jesÏteÏ sektor financ telstvõ PS byly prÏõÂmo podrÏÂõzeny jednotky: velitelska rota, spojovacõ rota, dõÂlny, garaÂzÏe a sklady.34) BrigaÂda (oddõÂl) jako samostatny uÂtvar PS se sklaÂdala podobneÏ jako velitelstvõ PS z velitelstvõ (velitel s aparaÂtem), ze sÏtaÂbu (oddeÏlenõ operacÏnõÂ, zpravodajske a sÏkolskeÂ), z jednotek prÏõÂmo podrÏõÂzenyÂch velitelstvõ brigaÂdy a z politickeÂho a tyÂloveÂho sektoru. BrigaÂda daÂle disponovala zaÂlozÏnõÂm praporem, ktery byl nasazovaÂn prÏi veÏtsÏõÂch pohranicÏnõÂch operacõÂch.35) BrigaÂdeÏ (oddõÂlu) podleÂhal prapor PS, v jehozÏ velitelstvõ puÊsobili velitel a jeho zaÂstupci, sÏtaÂb, politicky aparaÂt a tyÂlova slozÏka. Vlastnõ cÏinnost zajisÏt'ovali zaÂstupce velitele pro politicke veÏci, zaÂstupce velitele pro tyÂl a naÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu. Tomu podleÂhali zaÂstupce naÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu pro zpravodajstvõÂ, zaÂstupce naÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu pro vyÂkon sluzÏby, zaÂstupce naÂcÏelnõÂka sÏtaÂbu pro sÏkolenõÂ, vedoucõ kancelaÂrÏe a zaÂlozÏnõ cÏeta, ktera fungovala podobneÏ jako zaÂlozÏnõ prapor brigaÂdy, a spojovacõ cÏeta.36) NejnizÏsÏõ organizacÏnõ jednotkou PS byla rota, ktera provaÂdeÏla vlastnõ strÏezÏenõ hranic. V jejõÂm cÏele staÂli velitel, zaÂstupce velitele pro sluzÏbu, 63 zaÂstupce velitele pro politicke veÏci (tato funkce byla z pocÏaÂtku pro nedostatek prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS z povolaÂnõ obsazovaÂna vojaÂky zaÂkladnõ sluzÏby se statutem pomocnõÂk velitele). DaÂle sem patrÏil starsÏina roty, ktery zajisÏt'oval materiaÂlnõ straÂnku sluzÏby. Pro pohranicÏnõ sluzÏbu se pocÏÂõtalo se 3 peÏsÏõÂmi druzÏstvy po 13 muzÏõÂch, s kulometnyÂm druzÏstvem (5 muzÏu Ê ) a s druzÏstvem sluzÏebnõÂch psu Ê (4 muzÏi). I s velitelskyÂm a hospodaÂrÏskyÂm druzÏstvem meÏla mõÂt rota 61 muzÏuÊ a 3 obranne a 1 paÂtracõÂho psa,37) avsÏak v roce 1951 se plaÂnovane stavy podarÏilo naplnit zhruba z poloviny. ProvedenyÂm organizacÏnõÂm zmeÏnaÂm v PS byla daÂna zaÂkonna forma zaÂkonem cÏ. 69/1951 Sb. ze dne 11. 7. 1951 ± O ochraneÏ staÂtnõÂch hranic. K zaÂkonu byly vydaÂny provaÂdeÏcõ prÏedpisy: 1. Ustanovenõ o pohranicÏnõÂm uÂzemõ ± zakaÂzane a hranicÏnõ paÂsmo a udrzÏovaÂnõ zvlaÂsÏtnõÂho rezÏimu v neÏm 2. SmeÏrnice o hranicÏnõÂm paÂsmu JaÂchymov a o uzavrÏeneÂm uÂzemõ Slavkov 3. SmeÏrnice o povolenõ vstupu prÏõÂslusÏnõÂku Ê SNB a SVS do hranicÏnõÂho a zakaÂzaneÂho paÂsma 4. Seznam obcõ v zakaÂzaneÂm a hranicÏnõÂm paÂsmu 5. SmeÏrnice o prÏemõÂsteÏnõ obyvatelstva ze zakaÂzaneÂho paÂsma a nespolehlivyÂch osob z hranicÏnõÂho paÂsma Ministerstvo naÂrodnõ bezpecÏnosti, pod ktere PS patrÏila v letech 1950 ±1953, vydalo v naÂvaznosti na zaÂkon 69/51 narÏõÂzenõ o praÂvu ÏnõÂkuÊ pouzÏõÂt zbran Ï. prÏõÂslus V uÂnoru 1951 byl prÏi noveÏ vznikle Vojenske akademii PS38) zrÏõÂzen cvicÏny oddõÂl.39) V teÂmzÏe roce byly u PS zrusÏeny straÂzÏmistrovske hodnosti. PrÏõÂslusÏnõÂci teÏchto hodnostõ byli podle vzoru armaÂdy prÏevedeni do du Ê stojnickyÂch nebo poddu Ê stojnickyÂch hodnostõÂ. PocÏetnõ stav PS (bez cvicÏneÂho oddõÂlu) k 1. 3. 1951 cÏõÂtal 364 du Ê stojnõÂkuÊ, 2651 straÂzÏmistruÊ a 14 588 vojaÂkuÊ zaÂkladnõ sluzÏby. Celkem slouzÏilo u PS 17 603 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, na kazÏde pohranicÏnõ roteÏ v pruÊmeÏru 42 prÏõÂslusÏnõÂku Ê vcÏetneÏ velitelu Ê . Jejich pocÏetnõ stavy byly v dalsÏõÂm obdobõ dopln Ï ovaÂny pravidelnyÂmi odvody brancuÊ. Koncem roku 1951 si PS zacÏala zrÏizovat vlastnõ poddu Ê stojnicke sÏkoly, jako samostatne organizacÏnõ jednotky podleÂhajõÂcõ velitelstvõ brigaÂdy.40) ZpuÊsob strÏezÏenõ hranic V celeÂm sledovaneÂm obdobõ (od roku 1948 do roku 1951), vcÏetneÏ poslednõ zmõÂneÏne reorganizace na konci roku 1950, spocÏõÂvalo teÏzÏisÏteÏ Ï SR v pochuÊzkoveÂm ochrany hranic a celnõÂho prÏÂõhranicÏnõÂho paÂsma C hlõÂdkovaÂnõÂ. HlõÂdkovaÂnõ provaÂdeÏly prÏevaÂzÏneÏ hlõÂdky pohyblive nebo 64 Ïte Ïm. Byli do nich urcÏovaÂni prÏevaÂzÏneÏ dva hlõÂdky s pevnyÂm stanovis muzÏi (po vzniku brigaÂd kvu Ê li cÏastyÂm dezercõÂm trÏi muzÏi) vyzbrojenõ pusÏkami, samopaly, prÏõÂpadneÏ rucÏnõÂmi granaÂty, pistolemi a sluzÏebnõÂm psem.41) VõÂcecÏlenne hlõÂdky byly staveÏny v mimorÏaÂdnyÂch prÏõÂpadech. Pohyblive hlõÂdky meÏly veÏtsÏinou za uÂkol zkontrolovat beÏhem obchu Ê zky urcÏita vytypovana mõÂsta. Jejich uÂkol byl cÏasto spojen s ¹cÏekanouª, tj. hlõÂdkovaÂnõÂm na mozÏnyÂch prÏechodovyÂch trasaÂch, u prÏõÂhranicÏnõÂch samot, ktere mohly slouzÏit jako uÂkryt pro pasÏeraÂky cÏi prÏevadeÏcÏe, apod. HlõÂdky provaÂdeÏly take ¹strÏezÏenõª, tj. hlõÂdkovaÂnõ prÏiblizÏneÏ v okruhu jednoho kilometru, opeÏt kolem vytypovaneÂho bodu. Pohyblive hlõÂdky meÏly byÂt vysõÂlaÂny podle mozÏnostõ nepravidelneÏ a jejich slozÏenõ se rÏõÂdilo mozÏnostmi a potrÏebami; mnohdy slouzÏili spolecÏneÏ prÏõÂslusÏnõÂci FS s prÏõÂslusÏnõÂky pohranicÏnõÂch uÂtvaru Ê SNB a prÏõÂslusÏnõÂci SNB s vojaÂky. Vedle uvedenyÂch hlõÂdek byly staveÏny tzv. kontrolnõ hlõÂdky, ktere meÏly kontrolovat vyÂkon sluzÏby hlõÂdek podrÏõÂzenyÂch. Jejich postup hranicÏnõÂm uÂzemõÂm k nim byl volen tak, aby zaÂroven Ï kontrolovaly neobsazene uÂzemõÂ. Po zrusÏenõ FS a odvolaÂnõ vojenskyÂch asistencÏnõÂch jednotek vykonaÂvali hlõÂdkovou sluzÏbu vyÂhradneÏ prÏõÂslusÏnõÂci PS. StraÂzÏnõ sluzÏba se opeÏt provaÂdeÏla obchu Ê zkami, cÏekanou a strÏezÏenõÂm, hlõÂdky s pevnyÂm stanovisÏteÏm plnily sve uÂkoly na vytypovanyÂch bodech, zejmeÂna na teÏch, odkud mohly ve dne prÏehleÂdnout co nejveÏtsÏõ cÏaÂst stanoveneÂho uÂseku. V noci meÏly na komunikacõÂch stanovisÏteÏ tzv. ¹naslouchacõ hlõÂdkyª. Vedle toho PS spolupu Ê sobila v prÏÂõpadeÏ potrÏeby jako asistencÏnõ sõÂla k zabezpecÏenõ uÂrÏednõÂch uÂkonuÊ mõÂstnõÂch uÂrÏadu Ê .42) PozdeÏji (v roce 1950) se PS snazÏila zorganizovat võÂce paÂsem strÏezÏenõÂ: 1. paÂsmo strÏezÏily cÏety umõÂsteÏne v blõÂzkosti hranic, 2. paÂsmo meÏly strÏezÏit noveÏ zorganizovane zaÂlozÏnõ cÏety rot na vnitrÏnõ hranici hranicÏnõÂho paÂsma. Jejich hlavnõ cÏinnost meÏla byÂt tzv. preventivnõÂ. 3. sled, ktery tvorÏily jednotky osadnõÂch milicõÂ, mõÂstnõ stanice SNB, poprÏ. jednotky armaÂdy, byl aktivovaÂn prÏi pohranicÏnõÂch operacõÂch, ktere se snazÏily uzavrÏõÂt co nejveÏtsÏõ pohranicÏnõ uÂzemõÂ, naprÏ. prÏi paÂtracõÂch akcõÂch. TõÂmto zpu Ê sobem se snazÏili velitele PS ustoupit od lineaÂrnõÂho zpuÊsobu ostrahy hranic. Stanice SNB umõÂsteÏne v pohranicÏnõÂch obcõÂch daÂle konaly svou beÏzÏnou sluzÏbu, s du Ê razem na hlõÂdkovaÂnõ vyÂjezdu Ê z obcõÂ. ZrusÏenõ vojenskyÂch asistencÏnõÂch oddõÂlu Ê meÏlo byÂt kompenzovaÂno intenzivneÏjsÏõ pochu Ê zkovou cÏinnnostõÂ. HlõÂdkovaÂnõ ve dvou sledech se vsÏak pro nõÂzke pocÏetnõ stavy nepodarÏilo v tomto obdobõ zaveÂst.43) 65 S touto reorganizacõ zavaÂdeÏla PS podle soveÏtskeÂho vzoru tzv. vojskovou ochranu hranic. Oproti drÏõÂveÏjsÏõÂmu zpu Ê sobu pochu Ê zek, cÏekane ap. se zaÂvaÂdeÏla neprÏetrzÏita dennõ i nocÏnõ sluzÏba skrytyÂch a pozorovacõÂch hlõÂdek.44) Skryte hlõÂdky vykonaÂvaly sluzÏbu z maskovanyÂch stanovisÏt' (klamne metry drÏeva, podzemnõ bunkry apod.). Pozorovacõ hlõÂdky strÏezÏily tereÂn z ru Ê znyÂch provizornõÂch posedu Ê , poprÏ. tereÂnnõÂch bodu Ê a drÏeveÏnyÂch pozorovatelen, ktere byly v pruÊbeÏhu roku 1951 postaveny na cÏaÂrÏe strÏezÏenõ i v tyÂlu jednotek. MõÂsta skrytyÂch i pozorovacõÂch hlõÂdek se ruÊzneÏ kombinovala a meÏnila. O vyÂstavbu a uÂdrzÏbu teÏchto zarÏõÂzenõ se staraly technicke hlõÂdky. Do tyÂlu jednotek byly ÏÏrovacõ hlõÂdky peÏsÏõ a na jezdeckyÂch konõÂch. Ke stõÂhaÂnõ vysõÂlaÂny prove ¹narusÏitelu Ê ª a k rÏesÏenõ jinyÂch neprÏedvõÂdatelnyÂch udaÂlostõ byly zrÏÂõzeny poplachove hlõÂdky. RovneÏzÏ se v te dobeÏ zacÏaly pouzÏõÂvat tzv. clony ± blokovaÂnõ cÏaÂstõ tereÂnu s prÏepoklaÂdanyÂm pohybem stõÂhanyÂch osob.45) Pro usnadneÏnõ strÏezÏenõ hranic republiky se jizÏ v roce 1947 pocÏõÂtalo Ï nõÂho uÂzemõÂ.46) S budovaÂnõÂm pruÊs tereÂnnõÂmi uÂpravami prÏõÂhranic seku Ê a kontrolnõÂch paÂsu Ê se vsÏak zapocÏalo azÏ v roce 1951. Lesnõ pruÊÏ (v zimeÏ seky zprÏehledn Ï ovaly strÏezÏene uÂzemõÂ, kontrolnõ paÂsy zeme sneÏhove a v leÂteÏ zorane a uvlaÂcÏeneÂ) neÏkolik metru Ê sÏiroke a vedoucõ rovnobeÏzÏneÏ s hranicõÂ, slouzÏily k tomu, aby na nich prÏõÂpadny ¹narusÏitelª zanechal stopy a hlõÂdka ho podle jejich smeÏru mohla snadneÏji pronaÂsledovat. SoucÏasneÏ se zavaÂdeÏnõÂm teÏchto kontrolnõÂch paÂsu Ê se zapocÏalo s vysõÂlaÂnõÂm hlõÂdek, jejichzÏ uÂkolem bylo tyto paÂsy kontrolovat. Rok 1951 prÏinesl i vyÂstavbu bunkru Ê a pozorovatelen, stanovisÏteÏ hlõÂdek byla postupneÏ vybavovaÂna telefony. PrÏÂõslusÏnõÂci PS daÂle prÏekopali nebo zavodnili nepouzÏõÂvane komunikace, budovali vnitrÏnõ obrany rot (tj. strÏelecke okopy apod.) a rovneÏzÏ zapocÏali s instalovaÂnõÂm nõÂzkoklopyÂtnyÂch draÂteÏnyÂch prÏekaÂzÏek. PlaÂn take pocÏõÂtal se zrÏõÂzenõÂm 1 ± 2 pozorovacõÂch veÏzÏõ na rotu a po ¹zkusÏebnõÂm provozuª byla zavedena seÂriova vyÂroba naÂstrazÏnyÂch osveÏcovadel ± zarÏõÂzenõÂ, ktera prÏi dotyku osoby s nastrazÏenyÂm draÂtem odpaÂlila sveÏtlici a upozornila tak hlõÂdku. PrÏi vyÂkonu sve sluzÏby byli prÏÂõslusÏnõÂci ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch Ïni pouzÏõÂt zbrane Ï. O jejich rozhodnosti, se kterou po slozÏek opraÂvne UÂnoru vedli svu Ê j ¹trÏÂõdnõ bojª, sveÏdcÏÂõ mnozÏstvõ usmrcenyÂch osob. ZbraneÏmi ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek koncÏili na hranicõÂch sve zÏivoty nejen ¹agenti cizõÂch rozveÏdekª (tõÂmto oznacÏenõÂm se komunisticke represivnõ orgaÂny snazÏily oznacÏit teÂmeÏrÏ kazÏdeÂho ¹narusÏiteleª), ale i prchajõÂcõ a neozbrojenõ muzÏi, zÏeny a v neÏkolika prÏõÂpadech i deÏti. K pouzÏitõ zbraneÏ pohranicÏnõ hlõÂdkou stacÏilo, ¹... jestlizÏe se osoba /v celnõÂm pohranicÏnõÂm paÂsmu ± pozn. aut./ po opeÏtovne vyÂzveÏ nezastavõÂ, snazÏÂõ se uniknout a nemuÊzÏe byÂt jinak zadrzÏena.ª 47) Mnoho uprchlõÂku Ê prÏisÏlo o zÏivot tak, zÏe vystrasÏenõ pohranicÏnõÂci bez varovaÂnõ strÏõÂleli, anizÏ by veÏdeÏli, na co strÏõÂlõÂ. Osoby prchajõÂcõ prÏes hra- 66 nice byÂvaly oznacÏovaÂny jako ¹ty, ktere provaÂdeÏjõ protistaÂtnõ cÏinnostª, a mohlo byÂt proti nim uzÏito zbranõ jako proti nebezpecÏnyÂm zlocÏincuÊm. OdpoveÏdnost za dlouhou rÏadu zmarÏenyÂch zÏivotu Ê , za to, zÏe bylo strÏõÂleno po lidech, kterÏÂõ se rozhodli zÏõÂt mimo dosah dalsÏõ totality, nesou ± vedle politickyÂch sÏpicÏek a zaÂkonodaÂrcu Ê , kterÏõ prÏijali zaÂkonne normy umozÏn Ï ujõÂcõ strÏelbu na hranici ± take velitele PS vsÏech stupn Ïu Ê a vsÏichni prÏõÂslusÏnõÂci PS, kterÏõ se nechali sveÂst d'aÂbelskyÂmi tezemi o nesmirÏitelneÂm trÏõÂdnõÂm boji. Tezemi, ktere z lidõ zÏijõÂcõÂch podle odlisÏnyÂch politickyÂch naÂzoru Ê cÏinõ lidi meÂneÏcenneÂ, a naopak osobaÂm jednajõÂcõÂm ve jmeÂnu teÏchto tezõ daÂvajõ opraÂvneÏnõ jine utiskovat, poprÏ. je ve jmeÂnu komunistickeÂho ucÏenõ prÏipravit o zÏivot. Svou roli zde sehraÂl take strach vojaÂku Ê pramenõÂcõ z jejich kazÏdodennõÂho ¹zpracovaÂvaÂnõª veliteli a osveÏtovyÂmi, pozdeÏji politickyÂmi, duÊstojnõÂky. Aby se pohyb obyvatelstva v blõÂzkosti hranic maximaÂlneÏ omezil, a tõÂm se usnadnilo i hlõÂdkovaÂnõ PS, byly pohranicÏnõ okresy Kadan Ï, JaÂchymov, Kraslice, AsÏ, Cheb, MariaÂnske LaÂzneÏ, Tachov, HorsÏovskyÂ Ï esky KrumTyÂn, DomazÏlice, Klatovy, SusÏice, Vimperk, Prachatice, C lov, Kaplice, Trhove Sviny, TrÏebon Ï , JindrÏichuÊv Hradec, DacÏice, Moravske BudeÏjovice, Znojmo, Mikulov, BrÏeclav, Skalica, Malacky, BratiÏ amorõÂn, Dunajska Streda a C Ï alovo slava-venkov, Bratislava-meÏsto, S Ï nõÂm uÂzemõÂm. Ta se deÏlila na trÏi prohlaÂsÏeny v roce 1951 pohranic paÂsma: zakaÂzaneÂ, hranicÏnõ a pohranicÏnõÂ.48) VneÏjsÏõ hranice zakaÂzaneÂho paÂsma probõÂhala prÏiblizÏneÏ dva kilometry od staÂtnõ hranice. ZakaÂzane paÂsmo urcÏoval velitel PS, vyhlasÏoval je prÏõÂslusÏny okresnõ naÂrodnõ vyÂbor. Toto paÂsmo bylo vysõÂdleno, pohyb v neÏm byl povolen pouze prÏÂõslusÏnõÂkuÊm PS; vstup jinyÂch osob (naprÏ. na lesnõ praÂce apod.) byl povolovaÂn velitelem jednotky PS a v doprovodu prÏõÂslusÏnõÂka PS. Ï nõ paÂsmo opeÏt urcÏoval velitel PS a vyhlasÏoval okresnõ naÂHranic rodnõ vyÂbor. Jeho vnitrÏnõ hranice mõÂsty sahala azÏ 12 kilometru Ê do vnitrozemõÂ. Vstup do tohoto paÂsma byl mozÏny jen na zvlaÂsÏtnõ povolenõÂ; povolenõ pro trvaly nebo prÏechodny pobyt vydaÂval oddõÂl StB v sõÂdle prÏõÂslusÏneÂho pohranicÏnõÂho okresu. OsobaÂm zdrzÏujõÂcõÂm se v hranicÏnõÂm paÂsmu bylo zakaÂzano zdrzÏovat se bez povolenõ od setmeÏnõ do svõÂtaÂnõ mimo verÏejne cesty a silnice. PrÏiblizÏneÏ do hloubky 8 kilometruÊ byly z komunikacõ odstraneÏny vesÏkere orientacÏnõ tabulky a pomuÊcky. DaÂle byli z hranicÏnõÂho paÂsma vysõÂdleni ¹nespolehlivõª obyvateleÂ, kterÏÂõ nesmeÏli prÏesõÂdlit ani do pohranicÏnõÂch okresu Ê , s vyÂjimkou okresu Ê Chomutov, LitvõÂnov, Duchcov, Teplice, UÂstõ n. L., DeÏcÏõÂn, Novy Bor a Rumburk. ¹Spolehlivostª tamnõÂch obyvatel urcÏovala komise prÏi prÏõÂslusÏneÂm okresnõÂm naÂrodnõÂm vyÂboru, ve ktere rozhodovali prÏeseda ONV, prÏõÂslusÏny uÂrÏednõÂk ONV, okresnõ velitel naÂrodnõ bezpecÏnosti, poprÏõÂpadeÏ dalsÏõ zaÂstupci.49) Komise byly v prÏÂõmeÂm kontaktu se zaÂstupci PS, kterÏõ svyÂmi pozÏadavky spolupu Ê sobili prÏi urcÏovaÂnõ osob k vysteÏhovaÂnõÂ.50) 67 VysõÂdlenõ ze zakaÂzaneÂho paÂsma postihlo prÏiblizÏneÏ 800 rodin, cozÏ je zhruba 2500 osob. K prÏesõÂdlenõ z hranicÏnõÂho paÂsma bylo urcÏeno asi 600 rodin, cozÏ je prÏiblizÏneÏ 1600 ¹nespolehlivyÂch osobª. V zakaÂzaneÂm paÂsmu zu Ê stalo opusÏteÏno prÏiblizÏneÏ 3151 obytnyÂch budov a asi 120 000 hektaru Ê zemeÏdeÏlske nebo lesnõ puÊdy.51) ÏnõÂm paÂsmu nebyla zvlaÂsÏtnõ omezenõ pro obyvatelstvo V pohranic stanovena, toto uÂzemõ bylo urcÏeno jako operacÏnõ prostor pro PS.52) Ïnõ straÂzÏ se tak stala v zakaÂzaneÂm a hranic ÏnõÂm paÂsmu Pohranic rozhodujõÂcõ slozÏkou, ktera si osobovala praÂvo ¹udrzÏovat porÏaÂdekª, ÏÏrovat a kontrolovat osoby zde zÏijõÂcõÂ. prove Du Ê raz byl rovneÏzÏ kladen na zpravodajskou straÂnku vyÂkonu sluzÏby. SlozÏky zajisÏt'ujõÂcõ pohranicÏnõ uÂzemõÂ, prÏedevsÏõÂm pohranicÏnõ uÂtvary SNB, byly zpravodajsky uÂkolovaÂny ofenzivneÏ, tj. do pohranicÏnõÂho uÂzemõ sousednõ zemeÏ, a kontrarozveÏdneÏ, tj. do vlastnõÂho pohranicÏnõÂho uÂzemõÂ. Samotne shromazÏd'ovaÂnõ informacõ se deÏlo pozorovaÂnõÂm a zõÂskaÂvaÂnõÂm zpraÂv od spolupracovnõÂku Ê , vyÂsledky pak byly hlaÂsÏeny ve strukturovane podobeÏ sluzÏebnõÂm postupem na velitelstvõ do Prahy.53) PrÏedpoklaÂdala se rovneÏzÏ zpravodajska spolupraÂce s ostatnõÂmi zpravodajskyÂmi uÂtvary a s prÏõÂslusÏnyÂm uÂzemnõÂm velitelstvõÂm SNB. UÂkoly ofenzivnõÂho zpravodajstvõ byly na konci roku 1947 stanoveny takto: Ï nõ uÂzemõ nasÏich souseduÊ po straÂnce: ¹Dokonale znaÂt pohranic a/ umõÂsteÏnõÂ, sõÂly, organizace, vyÂzbroje a cÏinnosti vsÏech brannyÂch slozÏek (armaÂda, bezpecÏnostnõ financÏnõ straÂzÏ, spolky provaÂdeÏjõÂcõ ilegaÂlneÏ vojensky vyÂcvik nebo propagandu a pod. cÏinnost proti nasÏemu staÂtu) b/ tvorÏenõ band (jejich vyÂzbroj, mõÂsta shromaÂzÏdeÏnõÂ, jejich pomeÏr k neprÏaÂtelskyÂm ozbrojenyÂm sboru Ê m a vlaÂdeÏ) c/ prÏõÂprav na mobilisaci nebo vaÂlku (povolaÂvaÂnõ zaÂlozÏnõÂkuÊ neb i jine neobvykle shromazÏd'ovaÂnõ vojensky vycvicÏenyÂch osob, shromazÏd'ovaÂnõ nebo rozdeÏlovaÂnõ voj. materiaÂlu a dopravnõÂch prostrÏedkuÊ, zostrÏenõ pohranicÏnõ kontroly, zesõÂlenõ pohranicÏnõÂch orgaÂnu Ê, opevn Ï ovacõ a zaÂkopove praÂce, stavba neb zesilovaÂnõ novyÂch komunikacõÂ) d/ chystanyÂch nebo provaÂdeÏnyÂch uÂtoku Ê na nasÏe uÂzemõ (umõÂsteÏnõÂ, sõÂly, organizace a vyÂzbroj bojovyÂch jednotek nebo skupin, cÏinnost a zpuÊsob boje teÏchto jednotek na smeÏrech) e/ politickyÂch pomeÏruÊ a smyÂsÏlenõ obyvatelstva v pohranicÏõ f/ hospodaÂrÏskyÂch pomeÏruÊ (vyzÏivovacõ situace, vyÂroba vaÂlecÏneÂho materiaÂlu se zvlaÂsÏtnõÂm zrÏetelem k zvlaÂsÏtnõÂm bojovyÂm prostrÏedku Ê m).ª 54) 68 Ïdnou praÂci v celSoubeÏzÏneÏ byly stanoveny i uÂkoly pro kontrarozve nõÂm prÏõÂhranicÏnõÂm uÂzemõÂ: Ï nõ uÂzemõÂ, zajistit vlastnõÂ, vo¹1. Dokonale znaÂt vlastnõ pohranic jenske a staÂtnõ tajemstvõ a organizovati dohled nad vlastnõÂmi a cizõÂmi staÂtnõÂmi prÏõÂslusÏnõÂky, pokud jsou v podezrÏenõ z protistaÂtnõ cÏinnosti. 2. ZabraÂnit cizõÂmu zpravodajstvõ zõÂskaÂvat poznatky v nasÏem pohranicÏõÂ. 3. PaÂtrat po zpuÊsobech a prostrÏedcõÂch cizõÂho zpravodajstvõÂ, zvlaÂsÏteÏ po organizacõÂch vyÂzveÏdnyÂch sõÂtõÂ. Sledovat vsÏechny akce raÂzu sabotaÂzÏnõÂho ve staÂtnõ i verÏejne spraÂveÏ, podnicõÂch duÊlezÏityÂch pro obranu zemeÏ apod. 4. VsÏõÂmati si vsÏech zjevuÊ, ktere mohou ohrozit jakyÂmkoliv zpu Ê sobem bezpecÏnost a obranu staÂtu. 5. VyÂcvik a vyÂchova udrzÏenõ vojenskeÂho tajemstvõÂ.ª55) KromeÏ vyÂsÏe popsanyÂch zpuÊsobu Ê byly zpravodajske informace zõÂskaÂvaÂny take vyÂslechy zadrzÏenyÂch osob. Se zmeÏnou politicke situace v roce 1948 se meÏnõ i zameÏrÏenõ cÏinnosti pohranicÏnõÂch ozbrojenyÂch slozÏek. Se vsÏõ tvrdostõ a krutostõ se snazÏõ zabran Ï ovat ilegaÂlnõÂm uÂteÏkuÊm a prÏechodu Ê m, z noveÏ vznikle PS se staÂva uÂtvar plnõÂcõ i neÏktere uÂkoly StB. Ï innost prÏõÂslus ÏnõÂkuÊ pohranic Ï nõÂch uÂtvaruÊ SNB se Zpravodajska c zameÏrÏuje na odhalovaÂnõ prÏechodovyÂch kanaÂlu Ê a prÏevadeÏcÏskyÂch skupin, sledovaÂnõ mezinaÂrodnõÂch prÏepravnõÂch spolecÏnostõÂ, sledovaÂnõ osob pohybujõÂcõÂch se ke hranicõÂm po vedlejsÏõÂch komunikacõÂch atd. Takto zõÂskane informace meÏly smeÏrovat ¹nedostatecÏneª sõÂly PS k cõÂlenyÂm zaÂsahu Ê m i proti potencionaÂlnõÂm ¹narusÏitelu Ê mª. Zpravodajskou praÂci (tzn. zõÂskaÂvaÂnõ informacõÂ) vykonaÂvali u pohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB tzv. stycÏnõ orgaÂnoveÂ, umõÂsteÏnõ na velitelstvõÂch praporu Ê a podleÂhajõÂcõ prÏõÂmo velitelu Ê m praporu Ê . U rot a cÏet byli poveÏrÏeni veÂst zpravodajsky protokol velitele teÏchto jednotek nebo poveÏrÏenõ Ïkerou zpravodajskou c Ï innost u pohranic Ï nõÂch prÏõÂslusÏnõÂci. Ves Ïlenõ velitelstvõ uÂtvaru 9600.56) uÂtvaruÊ SNB ÏrõÂdilo III. odde Pro shromazÏd'ovaÂnõ a vyhodnocovaÂnõ zpravodajskyÂch informacõ byl v roce 1950 ustanoven tzv. orgaÂn preventivnõ sluzÏby (daÂle OPS) ± prÏõÂslusÏnõÂk PS, ktery byl zaÂroven Ï zaÂstupcem velitele pro veÏci preventivnõ sluzÏby. Tito funkcionaÂrÏi podleÂhali zpravodajskeÂmu sektoru velitelstvõ PS, zrÏõÂzeneÂmu rovneÏzÏ v roce 1950.57) UÂkolem OPS bylo take maximaÂlneÏ prohloubit spolupraÂci s civilnõÂm obyvatelstvem a budovat sõÂt' spolupracovnõÂkuÊ PS. DaÂle spolupracõ s StB a cõÂlenyÂmi vyÂslechy osob zjisÏt'ovat informace pochaÂzejõÂcõ i mimo hranicÏnõ paÂsmo. 69 DalsÏõÂm zpravodajskyÂm uÂkolem bylo sledovat a odhalovat ¹neprÏaÂtele noveÂho zrÏõÂzenõª, jako naprÏÂõklad byÂvale tovaÂrnõÂky, statkaÂrÏe a jine osoby, ktere se staveÏly proti znaÂrodneÏnõÂ, daÂle osoby stõÂhane podle retribucÏnõÂho dekretu, osoby zÏijõÂcõ nad pomeÏry, repatriovane cizince a NeÏmce zÏijõÂcõ v pohranicÏõÂ. CõÂlem zpravodajskyÂch orgaÂnuÊ pohranicÏnõÂch ozbrojenyÂch slozÏek bylo kontrolovat vesÏkere obyvatelstvo zÏijõÂcõ v blõÂzkosti hranic a ¹nespolehliveª obyvatele z hranicÏnõÂho paÂsma vysteÏhovat.58) UÂkoly ofenzivnõÂho zpravodajstvõ (tedy do pohranicÏnõÂho uÂzemõ sousednõ zemeÏ) zu Ê staly v podstateÏ tak, jak byly uvedeny vyÂsÏe na straneÏ 67. Funkce OPS byla zrusÏena zrÏÂõzenõÂm sestavy brigaÂd a oddõÂlu Ê PS. Na velitelstvõ PS a na velitelstvõÂch jednotlivyÂch brigaÂd a oddõÂlu Ê prÏevzala zpravodajske uÂkoly oddeÏlenõ (na velitelstvõ PS sektory) se znacÏenõÂm I/2, ktera podleÂhala prÏõÂslusÏnyÂm naÂcÏelnõÂkuÊm sÏtaÂbuÊ. StejneÏ tak byla organizovaÂna zpravodajska sluzÏba na uÂrovni praporu Ê PS. Ïlenõ I/2 me Ïlo svuÊj vyÂzve Ïdny a obranny referaÂt. Odde Ïdny byly stanoveny tyto uÂkoly: Pro referaÂt vyÂzve 1. Zkoumat pohranicÏnõ paÂsmo protivnõÂka. (PaÂsmo zaÂjmu PS koncÏilo zhruba 60 km za hranicõ na cizõÂm uÂzemõÂ). 2. ZjisÏt'ovat dislokaci pohranicÏnõÂch jednotek, vojenskyÂch uÂtvaru Ê a policejnõÂch orgaÂnuÊ v pohranicÏnõÂm paÂsmu neprÏõÂtele. 3. Odhalovat zpravodajske orgaÂny sousednõÂho staÂtu a jejich cÏinnost Ï SR. proti C 4. Odhalovat dosazene cizõ agentury, zjisÏt'ovat jejich spojenõ v pohranicÏnõÂm paÂsmu a ve vnitrozemõÂ. 5. PodaÂvat zpraÂvy o operativnõ situaci za hranicemi. 6. RozpracovaÂvat opatrÏenõ zameÏrÏena k zamezenõ cÏinnosti cizõÂch zpravodaju Ê proti nasÏemu uÂzemõÂ. 7. VypracovaÂvat plaÂn vojenskeÂho pozorovaÂnõ protilehleÂho uÂzemõÂ. 8. VypracovaÂvat zpravodajskou svodku a veÂst zpravodajskou mapu.  koly pro referaÂt obrannyÂ: U 1. Zkoumat vsÏeobecny politicky stav obyvatelstva pohranicÏnõÂho uÂseku. 2. Odhalovat vsÏechny zÏivly zabyÂvajõÂcõ se zpravodajskou a podvratnou cÏinnostõ a prÏÂõpady zpracovaÂvat. 3. VeÂst boj proti ilegaÂlnõÂmu narusÏovaÂnõ hranic agenturnõÂmi cestami s konecÏnyÂm uÂkolem preventivnõÂho zamezenõ tohoto narusÏovaÂnõÂ. 4. Odhalovat kanaÂly, kteryÂmi pronikajõ do pohranicÏõ agentury cizõÂho zpravodajstvõÂ. 5. ZjisÏt'ovat ilegaÂlnõ spojenõ mõÂstnõÂho obyvatelstva do zahranicÏõÂ. 6. VypracovaÂvat operace smeÏrÏujõÂcõ k likvidaci zjisÏteÏnyÂch sÏkuÊdcu Ê . Na- 70 sazovat agenturnõ sõÂt' jak v hranicÏnõÂm paÂsmu, tak i do hloubky pohranicÏnõÂho okresu. 7. VymeÏn Ï ovat si s mõÂstnõÂmi orgaÂny StB materiaÂl majõÂcõ vyÂznam pro jejich operativnõ zaÂjmy. 8. VyslyÂchat zadrzÏene osoby a veÂst preventivnõ vysÏetrÏovaÂnõÂ. 9. ProvaÂdeÏt narÏõÂzena paÂtraÂnõÂ. 10. Poskytovat pomoc zpravodajskyÂm orgaÂnu Ê m praporuÊ a dohlõÂzÏet na jejich praÂci. 11. ZabyÂvat se setrÏõÂdeÏnõÂm narusÏitelu Ê hranic podle motivu Ê vedoucõÂch k narusÏenõÂ. 12. DohlõÂzÏet, aby informace a agenturnõ materiaÂl od praporu Ê byly vcÏas dorucÏeny. 13. VcÏasneÏ podaÂvat zpraÂvy sÏtaÂbu PS podle seznamu periodickeÂho hlaÂsÏenõÂ, jakozÏ i noveÏ dosÏle zpraÂvy majõÂcõ operativnõ vyÂznam. 14. PodaÂvat zpraÂvy o operativnõ situaci celeÂho pohranicÏnõÂho paÂsma, aby velitel brigaÂdy mohl ucÏinit rÏesÏenõ k ochraneÏ hranic. 15. VeÂst mapu kontrarozveÏdky. 16. VypracovaÂvat protisÏpionaÂzÏnõ svodky.59) Je nutne vsÏak dodat, zÏe dokonale zpravodajske rozpracovaÂnõ a podchycenõ stanoveneÂho prostoru zu Ê stalo, z duÊvodu Ê omezenyÂch prostrÏedkuÊ a neodbornosti kaÂdruÊ, spõÂsÏe jen prÏaÂnõÂm veliteluÊ a uÂkolem pro dalsÏõ obdobõÂ.60) Ïdnou ¹ochranuª prÏõÂslusÏnõÂkuÊ PS provaÂdeÏl Vlastnõ kontrarozve u jednotek PS tzv. duÊstojnõÂk kaÂzneÏ. Tato ¹ochranaª spocÏõÂvala ve sbõÂraÂnõ informacõ o vsÏech prÏõÂslusÏnõÂcõÂch PS ± s vyuzÏitõÂm svyÂch spolupracovnõÂkuÊ. Takto zõÂskane informace slouzÏily k prevenci zbeÏhnutõ vojaÂkuÊ, k odhalovaÂnõ ¹neprÏaÂtelskyÂch zÏivlu Ê ª a k celkoveÂmu utuzÏenõ kaÂzneÏ a postavenõ velitelskeÂho personaÂlu. V roce 1951 prÏesÏel vyÂkon ¹kontrarozveÏdne ochranyª prÏÂõslusÏnõÂku Ê PS do kompetencõ IV. sektoru velitelstvõ StB. Telefonnõ spojenõ mezi velitelstvõÂm PS a prapory bylo v letech 1948 ± ±1950 prÏed poslednõ reorganizacõ PS zajisÏt'ovaÂno sõÂtõ a uÂstrÏednami SNB. Dokonce s jednõÂm praporem bylo mozÏne telefonovat pouze prÏes posÏtovnõ telefonnõ linky, prÏicÏemzÏ kvalita spojenõ byla uÂdajneÏ velice sÏpatnaÂ. Od praporu Ê k rotaÂm bylo natazÏeno vlastnõ telefonnõ spojenõÂ, s vyÂjimkou 31 rot, se kteryÂmi bylo telefonnõ spojenõ mozÏne opeÏt pouze prostrÏednictvõÂm posÏtovnõÂch linek. Od rot k cÏetaÂm bylo zavedeno spojenõ tzv. korÏistnyÂm polnõÂm kabelem, avsÏak pro nedostatek materiaÂlu byly neÏktere cÏety spojeny ¹za sebouª. RaÂdiove spojenõ bylo zavedeno od velitelstvõ ke vsÏem 6 praporu Êm a od praporuÊ ke vsÏem rotaÂm, prÏicÏemzÏ pro spojenõ nebylo pouzÏõÂvaÂno stejnyÂch typu Ê raÂdiovyÂch stanic. DaÂlnopisne spojenõ mezi velitelstvõÂm a prapory se uskutecÏn Ï ovalo 71 prostrÏednictvõÂm daÂlnopisu Ê umõÂsteÏnyÂch na krajskyÂch velitelstvõÂch NB, poprÏ. na krajskyÂch velitelstvõÂch StB, odkud se na velitelstvõ praporu Ê PS donaÂsÏely kuryÂrnõ sluzÏbou. Jinak nebyla kuryÂrnõ sluzÏba PS uÂtvary vu Ê bec pouzÏõÂvaÂna. Po reorganizaci v roce 1951 bylo zavedeno telefonnõ spojenõ ke vsÏem brigaÂdaÂm a oddõÂluÊm po linkaÂch a uÂstrÏednaÂch SNB. Od nich byly pak k praporuÊm natazÏeny krajskyÂmi spraÂvami spoju Ê vlastnõ permanentnõ linky napojene pouze na uÂstrÏedny uÂtvaru Ê PS. Od praporuÊ k rotaÂm vedlo telefonnõ spojenõ opeÏt pomocõ polnõÂch kabelu Ê , ktere byly svinuty ze stare sestavy PS nebo dodaÂny armaÂdou. RaÂdiove spojenõ fungovalo mezi velitelstvõÂm PS a brigaÂdami, poprÏ. mezi oddõÂly, a daÂle mezi brigaÂdami (oddõÂly) a prapory; daÂlnopisne spojenõ pak mezi velitelstvõÂm a brigaÂdami. KuryÂrnõ sluzÏba z velitelstvõ PS k velitelstvõ brigaÂd a oddõÂlu Ê pracovala pomocõ kuryÂru Ê MNB do prÏõÂslusÏnyÂch krajskyÂch meÏst. V jednotlivyÂch krajõÂch pak prÏedaÂnõ na brigaÂdy zajisÏt'oval krajsky velitel NB, poprÏ. StB. Z brigaÂd a oddõÂluÊ organizoval kuryÂrnõ posÏtu na podrÏõÂzene jednotky velitel brigaÂdy, poprÏ. oddõÂlu. 61) Ïrem ZaÂve Ï eskoK zajisÏteÏnõ sveÂho neklidneÂho pohranicÏõ prÏistoupilo povaÂlecÏne C slovensko jizÏ v roce 1945. SluzÏbu zde vykonaÂvaly roty PohotovostnõÂho pluku 1. NB a oddeÏlenõ obnovene FS. Jejich uÂlohou bylo, kromeÏ celnõ ochrany a ochrany hranice prÏed nelegaÂlnõÂmi prÏechody, take zajisÏteÏnõ klidu prÏi odsunu NeÏmcuÊ a prÏi dosõÂdlovaÂnõ vylidneÏneÂho pohranicÏõÂ. PohranicÏnõ uÂkoly rot PohotovostnõÂho pluku prÏevzaly v cÏervenci 1946 PohranicÏnõ uÂtvary SNB ± uÂtvaru SNB 9600. VaÂlka se pomalu staÂvala minulostõ a pomeÏry v pohranicÏõ se uklidn Ï ovaly. NelegaÂlnõ prÏekrocÏenõ hranic (pokud nebylo spojeno s porusÏenõÂm celnõÂch zaÂkonu Ê ) bylo posuzovaÂno jako prÏestupek, cÏinnost ozbrojenyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek byla v te dobeÏ zameÏrÏena na potõÂraÂnõ podloudnictvõ a majetkovyÂch trestnyÂch cÏinu Ê. Situace se podstatneÏ meÏnõ uÂnorem 1948, kdy komunisticky rezÏim vyhlaÂsil boj trÏõÂdnõÂm neprÏaÂtelu Ê m a v cÏeskoslovensko-neÏmeckeÂm a v cÏeskoslovensko-rakouskeÂm pohranicÏõ vytvorÏil podivny a nebezpecÏny stav. Z uÂzemõ sousednõÂho staÂtu se stalo uÂzemõ neprÏaÂtelskeÂ. Z osob, ktere se jesÏteÏ donedaÂvna nelegaÂlnõÂm prÏekrocÏenõÂm hranic dopousÏteÏly pouze prÏestupku Ê , se stali ¹narusÏiteleª paÂchajõÂcõ trestnou cÏinnost namõÂrÏenou proti bezpecÏnosti staÂtu. Proti staÂle naru Ê stajõÂcõÂmu pocÏtu uprchlõÂkuÊ a proti osobaÂm, ktere se z ru Ê znyÂch du Ê vodu Ê vracely, byla zformovaÂna PohranicÏnõ straÂzÏ, ktera byla jizÏ posõÂlena o vojaÂky zaÂkladnõ sluzÏby. VytvorÏeny zvlaÂsÏtnõ pohranicÏnõ rezÏim pak zavrsÏil uÂpadek ¹zaÂ- 72 padnõÂhoª pohranicÏõÂ, PS zacÏala v pohranicÏnõÂm uÂzemõ puÊsobit i jako represivnõ a zpravodajska slozÏka. VyvolaÂnõÂm vaÂlecÏneÂho stavu (ne naÂhodou byl v reÂtorice velitelu Ê a politickyÂch pracovnõÂku Ê sklon Ï ovaÂn boj ve vsÏech paÂdech) prÏipravily ozbrojene pohranicÏnõ slozÏky o zÏivot mnoho bezbranyÂch lidõÂ; ± PrÏõÂloha 13. SkutecÏna bojova strÏetnutõÂ, tj. pouzÏitõ zbranõ obeÏma stranami, nebyla zdaleka tak cÏastaÂ, jak komunisticka propaganda hlaÂsala. HlaÂsÏenõ o pouzÏitõ zbraneÏ byla mnohokraÂt vysÏetrÏujõÂcõÂmi veliteli manipulovaÂna ve prospeÏch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ ozbrojenyÂch slozÏek a uvedena tak do souladu s komunistickyÂmi zaÂkony. Ïna pouzÏitõ zbrane Ï pohranic Ï nõÂmi slozÏNespraÂvna a neopraÂvne kami, prÏi kteryÂch zahynuli nevinnõ lideÂ, tak nebyla a jizÏ nebudou potrestaÂna. 73 PrÏõÂloha 9: Organizace a dislokace Ï nõÂch uÂtvaruÊ SNB k 2. 9. 194862) Pohranic Velitelstvõ pohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB ± SNB-uÂtvar 9600 Praha I. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8176 CÏeske BudeÏjovice 1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7176 Nova BystrÏice 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stare MeÏsto 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova BystrÏice 2. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7276 Suchdol n. LuzÏ. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mirochov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FrantisÏkov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏeske Velenice 3. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7376 Malonty pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stropnice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PohorÏõ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rychnov n. MalsÏõ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hornõ DvorÏisÏteÏ 4. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7476 Frymburk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VysÏsÏõ Brod pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏovice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rychnov u Frymburku 5. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7576 Hornõ Plana pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kyselov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JosefuÊv DuÊl pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova Pec PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6176 CÏeske BudeÏjovice 1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Nove Hrady 2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar RozÏmberk 3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Hornõ Plana II. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8175 PõÂsek 1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7675 Hornõ Vltavice 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar StozÏec 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏeske ZÏleby 74 3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KunzÏvart 4. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BucÏina 2. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7775 PraÂsÏily pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vchynice-Tetov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Srnõ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PraÂsÏily pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar ZÏelezna Ruda-AlzÏbeÏtõÂn 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7875 NyÂrsko 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hamry 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Svata KaterÏina III. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8186 PlzenÏ 1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7986 KdyneÏ 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VsÏeruby 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Maxov 2. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7386 Babylon pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Prenet pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BystrÏice, okr. DomazÏlice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Capartice 3. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7086 BeÏla n./Radbuzou pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nemanice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar RybnõÂk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Eisendorf 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7186 PrÏimda 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rozvadov 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jedlina 5. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7286 Tachov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PavluÊv Studenec pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HalzÏe pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Broumov, okr. Plana pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar TrÏi Sekery PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6186 Trhanov 1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar NyÂrsko 2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Trhanov 3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar HostounÏ 4. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Tachov-SveÏtce 75 IV. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8174 Karlovy Vary 1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7274 LaÂzneÏ KynzÏvart 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vysoka 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PalicÏ 2. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7374 Cheb pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stary HroznÏatov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cheb pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Liba pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hazlov 3. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7474 AsÏ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar AsÏ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hranice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Dolnõ Paseky 4. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7574 Kraslice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Plesna pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Luby pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kraslice 5. 1. 2. 3. 4. 5. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7674 Nove Hamry pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PrÏebuz pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PotuÊcÏky pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar RyÂzÏovna pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BozÏõ Dar pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏnaÂ, okr. JaÂchymov PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6174 Karlovy Vary 1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Cheb 2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Kraslice 3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Vejprty V. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8184 LitomeÏrÏice 1. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7784 PrÏõÂsecÏnice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏmõÂdeberk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vejprty pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KrysÏtofovy Hamry 2. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7884 Hora Sv. SÏebestiaÂna 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hora Sv. SÏebestiaÂna 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Kalek 76 3. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7984 Mikulovice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Brandov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nova Ves v HoraÂch pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KlõÂny 4. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7084 BystrÏice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FlaÂje pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Moldava pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cinvald 5. 1. 2. 3. 4. 5. 6. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7184 Hornõ Grunt pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Adolfov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Petrovice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SneÏzÏnõÂk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar MaxicÏky pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mezna pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vysoka LõÂpa VI. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8185 Liberec 1. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7585 SÏluknov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar MikulaÂsÏovice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Lobendava pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏluknov 2. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7685 Rumburk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JirÏõÂkov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Rumburk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Varnsdorf pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Krompach 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7785 Chrastava 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HraÂdek n. Nisou 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hornõ VõÂtkov 4. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7885 FryÂdlant v CÏechaÂch pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VõÂska pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LoucÏnaÂ, okr. FryÂdlant v CÏ. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bulovka 5. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7985 Nove MeÏsto pod Smrkem 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JindrÏichovice 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nove MeÏsto p. Smrkem 3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jizerka 77 VII. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8195 Hradec KraÂlove 1. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7095 Hornõ Rokytnice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Harrachov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Dolnõ MõÂsecÏky pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Daftovy Boudy 2. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7195 Bobr pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hornõ Mala UÂpa pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bobr pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Bernartice 3. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7295 Broumov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hornõ AdrsÏpach pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar VõÂzÏnÏov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Broumov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BozÏanov 4. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7395 NaÂchod pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Hronov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar NaÂchod pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar OlesÏnice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar DesÏtne 5. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7595 Mladkov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KunsÏtaÂt pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BartosÏovice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mladkov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar KraÂlõÂky VIII. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8167 Brno 1. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7067 BrÏeclav pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar LanzÏhot pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BrÏeclav pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Valtice 2. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7167 Mikulov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Mikulov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PraÂtlsbrun pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Novosedly 78 IX. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8177 Znojmo 1. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7077 HrusÏovany pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏanov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HevlõÂn pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jaroslavice 2. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7177 Znojmo pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Strachotice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar HateÏ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏatov 3. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7277 Vranov n. Dyjõ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Lukov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vranov n. Dyjõ pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stary PetrÏõÂn 4. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7377 Jemnice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar UhercÏice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Nove Sady pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Slavonice X. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8187 Olomouc 1. 1. 2. 3. 4. 5. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7687 JesenõÂk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stare MeÏsto p. SneÏzÏkou pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar NyÂznerov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JavornõÂk pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vidnava pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Cukmantl 2. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7787 Krnov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar JindrÏichov pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Osoblaha pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Albrechtice pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Krnov 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7887 Opava 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Opava 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Chuchelna XI. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8197 FryÂdek 1. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7997 Novy BohumõÂn 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar SÏilheÂrÏovice 79 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Novy BohumõÂn 3. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar FrysÏtaÂt 2. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7097 CÏesky TeÏsÏõÂn pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏesky TeÏsÏõÂn pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar TrÏinec pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar BystrÏice, okr. CÏesky TeÏsÏõÂn pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Jablunkov XII. PohranicÏnõ prapor SNB ± SNB-uÂtvar 8178 Bratislava 1. 1. 2. 3. 4. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7078 Bratislava pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar CÏunovo pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar PetrzÏalka pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Karlova Ves pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Devinska Nova Ves 2. 1. 2. 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7178 Vysoka pri Morave pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Stupava pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Vysoka pri Morave pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar ZaÂhorska Ves 3. pohranicÏnõ rota SNB ± SNB-uÂtvar 7278 Moravsky Sv. JaÂn 1. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Gajary 2. pohran. cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar Moravsky Sv. JaÂn PohranicÏnõ jezdecka cÏeta SNB ± SNB-uÂtvar 6178 Bratislava 1. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Rusovce 2. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar DuÂbrava 3. jezd. druzÏstvo SNB ± SNB-jezd. uÂtvar Moravsky Sv. JaÂn 80 Ï nõÂch prÏechoduÊ PrÏõÂloha 10: Seznam otevrÏenyÂch hranic k 10. 3. 1949 63) 1. Praha-RuzyneÏ Ï eska Kubice 2. C 3. Folmava 4. Cheb 5. Vojtanov 6. Podmokly 7. HrÏensko Ï ernousy 8. C 9. Habartice 10. Novy SveÏt 11. 12. 13. 14. 15. 16. KraÂlovec MezimeÏstõ BeÏloves Lichkov Bernartice ve Slezsku Cukmantl 17. Krnov 18. PõÂsÏt' 19. Hat' Ï ilheÂrÏovice 20. S 21. 22. 23. 24. 25. 26. BohumõÂn (Vrbice) Petrovice u BohumõÂna RaÂj u FrysÏtaÂtu Ï esky TeÏsÏõÂn C Trstena Sucha Hora ± letisÏteÏ ± zÏeleznicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod (dnem 1. 4. 1949 zrusÏen, vyÂnos ministra vnitra z 21. 9. 1949, Rozvadov ± zrÏÂõzen dnem 1. 4. 1949) ± zÏeleznicÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ a silnicÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ a rÏÂõcÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod (pouze pro maly pohranicÏnõ styk, zrusÏen dnem 15. 4. 1949) ± silnicÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ prÏechod (pouze pro maly pohranicÏnõ styk, zrusÏen dnem 15. 4. 1949) ± silnicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod (pouze pro maly pohranicÏnõ styk, zrusÏen dnem 15. 4. 1949) ± silnicÏnõ prÏechod (pouze pro maly pohranicÏnõ styk, zrusÏen dnem 15. 4. 1949) ± zÏeleznicÏnõ a silnicÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ a silnicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ a zÏeleznicÏnõ prÏechod ± silnicÏnõ prÏechod ± zÏeleznicÏnõ prÏechod 81 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. MnõÂsÏek nad Popradem Orlov ± OlavecÏ Ï ierna nad Tisou C Slovenske Nove Mesto Sen Ïa MilhosÏt' Lenartovce Filakovo Kalonda RaÂrosÏpusta Ï armoty Slovenske D Ï Sahy Ï tuÂrovo S KomaÂrno Medvedov Rusovce PetrzÏalka ± Berg Bratislava ± Vajnory DevõÂnska Nova Ves BrÏeclav Mikulov HateÏ u Znojma HalaÂmky Ï eske Velenice C Hornõ DvorÏisÏteÏ Javorina, okr. KezÏmarok ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± silnicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ a silnicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ a silnicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod letisÏteÏ zÏeleznicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod silnicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod zÏeleznicÏnõ prÏechod neuvedeno 82 PrÏõÂloha 11: Organizace a dislokace PS k 1. 1. 195165) (geograficke Ïrazenõ od vyÂchodu k zaÂpadu) Velitelstvõ PS: velitel PS: plk. HlavacÏka LudvõÂk NSÏ PS: brig. gen. SÏmoldas Miroslav 11. oddõÂl PS Bratislava vel.: mjr. KrsÏaÂk (od 1. 6. 1951) sÏkpt. CÏambaÂl Florian NSÏ: npor. Petrov SÏtefan 1. prps MALACKY 1. rps Moravsky sv. JaÂn 2. rps Male LevaÂre 3. rps Gajary 4. rps Suchorad 5. rps ZaÂhorska Ves 2.prps STUPAVA 6. rps Vysoka pri Morave 7. rps DevõÂnske jezero 8. rps DevõÂnska Nova Ves 9. rps DevõÂn 10. rps Karlova Ves 3.prps BRATISLAVA 11. rps PetrzÏalka 12. rps Jarovce 13. rps Rusovce 14. rps CÏunovo 4. oddõÂl PS Znojmo 1. prps JEMNICE 1. rps Slavonice 2. rps PõÂsecÏna vel.: kpt. SÏteÏch FrantisÏek por. Bahounek OldrÏich NSÏ: kpt. Schreiner Josef 83 3. rps RancõÂrÏov 4. rps Podhradõ 5. rps SÏafov 2. prps ZNOJMO 6. rps CÏõÂzÏov 7. rps Lukov 8. rps DeveÏt MlyÂnuÊ 9. rps HateÏ 10. rps JecÏmenisÏteÏ Ï OVANY N. JEV. 3. prps HRUS 11. rps Jaroslavice 12. rps HevlõÂn 13. rps HrabeÏtice 14. rps Novosedly 15. rps Mikulov vel.: por. MadeÏra TomaÂsÏ Ï ECLAV 4. prps BR 16. rps Sedlec 17. rps Valtice 18. rps BorÏõ DvuÊr 19. rps LaÂny 20. rps Ruske Domy Ï eske Bude Ïjovice 15. oddõÂl PS C vel.: por. PruÊsÏa Karel NSÏ: por. SÏvorc KodyÂm Stanistav ÏS Ï I BROD 1. prps VYS 1. rps Dolnõ Vltavice 2. rps RychnuÊvek 3. rps PrÏednõ VyÂtonÏ 4. rps LoucÏovice (SpaÂlenisÏteÏ) 5. rps Mnichovice (VysÏsÏõ Brod) 6. rps MlyÂnce vel.: por. Pokorny Stanislav 2. prps KAPLICE Ï esky HersÏlaÂk 7. rps C 8. rps Dolnõ RychnuÊvek 9. rps Cetviny 10. rps PohorÏõ (Dolnõ PrÏibraÂnõÂ) 11. rps TercÏõ Ves 12. rps ZÏofõÂn 84 Ï NICI 3.prps SUCHDOL NAD LUZ Ï 13. rps Sejby (Stropnice) 14. rps Nove Hrady 15. rps CÏeske Velenice 16. rps KrabonosÏ 17. rps FrantisÏkov Ï ICE 4. prps NOVA BYSTR 18. rps Chlum u TrÏeboneÏ 19. rps PersÏlaÂk 20. rps ArtolecÏ 21. rps Romava 22. rps Stare MeÏsto 10. brigaÂda PS Volary vel.: mjr. Galus AntonõÂn NSÏ: por. DivisÏ Karel sÏkpt. VinsÏ zaÂlozÏnõ prapor: vel.: npor. MikusÏ Josef NSÏ: npor. SÏmõÂda Jan 1. prps KVILDA 1. rps SÏvele 2. rps Prameny Vltavy 3. rps BucÏina 4. rps Kota 5 rps KnõÂzÏecõ PlaÂneÏ vel.: /?/ por. NSÏ: por. por. Ï VART 2. prps KUNZ 6. rps ZÏd'aÂrek 8. rps Hornõ Silnice 9. rps Dolnõ Silnice 10. rps CÏeske ZÏleby vel.: por. MaÂlek Miroslav NSÏ: por. Elis Richard Ï EC 3. prps STOZ 11. rps KraÂsna Hora 12. rps Nove UÂdolõ 13. rps Stoka 14. rps TrÏõÂstolicÏnõÂk 15. rps PlesÏne jezero vel.: por. Koudela VladimõÂr NSÏ: /?/ DonaÂt JindrÏich 4. prps HORNI PLANA 16. rps Planina vel.: por. Kocourek Ladislav NSÏ: por. KonfrsÏt FrantisÏek Davidenko JirÏõ Baloun Miroslav Proft BedrÏich Votruba 85 17. 18. 19. 20. rps rps rps rps SmrcÏina Zvonkova RacÏõÂn Celnice Ïice 7. brigaÂda PS Sus vel.: sÏkpt. SlavõÂk Josef NSÏ: por. KrcÏmaÂrÏ Miroslav zaÂlozÏnõ prapor: vel.: sÏkpt. Gaboda NSÏ: por. Belani 1.prps NYÂRSKO 1. rps CÏervene DrÏevo 2. rps Svata KaterÏina  hlavou 3. rps KoÂta nad Chodskou U 4. rps Zadnõ Chalupy 5. rps PrÏednõ Hamry vel.: por. Platil OldrÏich NSÏ: por. KocÏica Ï ELEZNA RUDA 2. prps Z 6. rps Pod OstryÂm 7. rps CÏerne jezero 8. rps SvaÂrozÏna 9. rps AlzÏbeÏtõÂn 10. rps DebrnõÂk 11. rps Polom vel.: por. Zoubek Josef por. SÏafrata Ï NS: por. Dohnal Ï ILY 3. prps PRAÂS 12. rps PlesÏne jezero 13. rps Gsenget 14. rps PraÂsÏilske jezero 15. rps PolednõÂk vel.: por. Selement por. Majtner NSÏ: por. Adamec 4. prps MODRAVA 16. rps JavorÏõ Pila 17. rps Weitfeltova Slat' 18. rps Roklan 19. rps Platenska Hut' 20. rps BrÏeznõÂk vel.: por. Kroh por. Dohnal Ï õÂman Karel NSÏ: por. R ÏzÏovice 9. brigaÂda PS Pobe vel.: mjr. Herian Josef por. Peprny Karel (od 1. 5. 1951) npor. Kroh LubomõÂr 86 por. SÏubrt FrantisÏek Ï NS: npor. NacÏejovsky Josef (od 5. 12. 1950) zaÂlozÏnõ prapor: vel.: por. MarsÏaÂlek Josef NSÏ: /?/ PavlõÂcÏek LumõÂr (od 1950) Ï LA NAD RADBUZOU 1. prps BE 1. rps Diana 2. rps Eisendorf 3. rps Eisendorfska Hut' 4. rps PlesÏ 5. rps VaÂclav vel.: por. Bek FrantisÏek NSÏ: por. Nevida FrantisÏek /?/ Tichy Jaroslav Ï 2. prps PIVON 6. rps RybnõÂk(y) 7. rps Dianin DvuÊr 8. rps Paadorf 9. rps Grafenried 10. rps Nemanice vel.: /?/ Hrkal FrantisÏek NSÏ: por. Ledvina ZdeneÏk 3. prps TRHANOV Ï eka 11. rps CÏerna R Ï 12. rps Cerchov 13. rps ZaÂmecÏek 14. rps BystrÏice 15. rps Folmava vel.: por. Huml Josef NSÏ: /?/ KlapsÏteÏ Josef Ï UMAVE Ï 4. prps KOUT NA S 16. rps Lesnõ Louka 17. rps SpaÂlenec 18. rps Maxov 19. rps VsÏeruby 20. rps Sruby vel.: /?/ Egermajer Jaroslav NSÏ: por. Weber Augustin por. SÏindelaÂrÏ AntonõÂn 12. brigaÂda PS Plana vel.: kpt. por. NSÏ: por. por. zaÂlozÏnõ prapor: vel.: kpt. PolozÏinec Nikolaj Ï ANDOV 1. prps DOLNI Z 1. rps OldrÏichov vel.: por. KovarÏõÂk VojteÏch NSÏ: por. HorÏovsky VaÂclav HromaÂdko OldrÏich SÏubrt FrantisÏek Janout BrÏetislav JanuÊ Jaroslav 87 2. 3. 4. 5. rps rps rps rps DylenÏ Mohelmo bezejmenna Slatina por. JanuÊ Jaroslav ÏE 2. prps HALZ 6. rps Broumov 7. rps TisÏina 8. rps Branka 9. rps HranicÏnõ koÂta 712 10. rps PavluÊv Studenec vel.: por. Dienstbier VaÂclav NSÏ: por. PaÂricÏka Julius 3. prps LESNA 11. rps Pavlova Hut' 12. rps VasÏõÂcÏek 13. rps Zlaty Potok 14. rps bezejmenna 15. rps Pochr vel.: por. Ctibor Josef NSÏ: por. Mikula Metod por. Chan 4. prps ROZVADOV 16. rps Jedlina 17. rps HranicÏky 18. rps Rozvadov 19. rps Novy DvuÊr 20. rps KoÂta 512 vel.: por. Motyka VaÂclav NSÏ: /?/ AntaÂsÏ Josef 3. oddõÂl PS Karlovy Vary vel.: por. TuÊma FrantisÏek Ï SKA 1. prps KOVAÂR Ï 1. rps Prostrednõ MlyÂn 2. rps Vejprty 3. rps CÏeske Hamry 4. rps LoucÏna 5. rps BozÏõ Dar 2. prps NEJDEK 6. rps RyÂzÏovna 7. rps Podlesõ 8. rps PotuÊcÏky 9. rps Jelenõ 10. rps Rolava 3. prps HORNI LUBY 11. rps Bublava 88 12. 13. 14. 15. rps rps rps rps Kraslice KaÂmen Vackov Plesna 5. brigaÂda PS CHEB zaÂlozÏnõ prapor: vel.: mjr. kpt. npor. NSÏ: por. npor. vel.: kpt. NSÏ: por. npor. OkrouhlõÂk FrantisÏek Marcij Ilja Peprny Karel SÏvorc JirÏõ Pokorny VladimõÂr Marcij Ilja Fialka KopecÏny 1. prps HRANICE 1. rps Trojmezõ I 2. rps Trojmezõ II 3. rps Pastviny 4. rps UÂjezd 5. rps SÏtõÂtary 6. rps KraÂsnÏany 7. rps Celnice (Ebmath) vel.: por. Eichler Miroslav NSÏ: por. SÏenkyrÏõÂk Josef Ï 2. prps AS 8. rps KraÂsna 9. rps Selbska 10. rps Novy ZÏd'aÂr 11. rps Polna 12. rps HaÂjovna Pata 13. rps Vojtanov 14. rps Dolnõ Paseky vel.: por. por. npor. NSÏ: por. por. 3. prps CHEB 15. rps Doubrava 16. rps Dubina 17. rps Pomezna 18. rps Pomezõ 19. rps Hornõ Kunreuth 20. rps Svata Anna vel.: por. PotuzÏnõÂk Stanislav NSÏ: por. KoteÏra Josef 4. prps CHEB 21. rps Svaty KrÏõÂzÏ 22. rps SÏlapany 23. rps Stary HroznÏatov 24. rps Kozly 25. rps MyÂtina vel.: por. TrojaÂcÏek FrantisÏek por. NovaÂk Jaroslav NSÏ: por. Vykoupil VladimõÂr Zejmon ErvõÂn HrabeÏ FrantisÏek TrojaÂcÏek FrantisÏek SÏedivy Andrej SmetaÂnka Jarmil 89 Ïnõ a dislokac Ï nõ mapa PrÏõÂloha 12: Organizac Ï nõ straÂzÏe v roce 1949 Pohranic Ïena mapa volne Zve Ï ts Ï vloz Ï ena do publikace 90 Ï et osob usmrcenyÂch Pohranic Ï nõ straÂzÏõ PrÏõÂloha 13: Poc v roce 195166) zadrzÏeno osob prÏi prÏechodu hranic usmrceno osob prÏi prÏechodu hranic 86 113 1 0 1951 leden uÂnor brÏezen duben kveÏten cÏerven cÏervenec srpen zaÂrÏõ rÏõÂjen listopad prosinec CELKEM 216 236 147 160 122 175 155 162 98 1670 nezjisÏteÏno 4 3 2 1 1 2 0 1 1 16 V celeÂm sledovaneÂm obdobõÂ, tj. v letech 1948 ±1951 bylo na Ï eskoslovenskyÂch hranicõÂch usmrceno ozbrojenyÂmi pohranic ÏnõÂmi c slozÏkami 105 osob.  DV studiem archivnõÂch fonduÊ A MV. Tento pocÏet byl zjisÏteÏn pracovnõÂky U Studium vsÏak nebylo dosud ukoncÏeno, je tedy vysoce pravdeÏpodobneÂ, zÏe toto cÏõÂslo nenõ konecÏneÂ... 91 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) 2) 3) 4) 5) VyÂvoj Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti a vojsk ministerstva vnitra v letech 1948 ±1960, Praha 1978, str. 28. A MV Praha, fond PS, dle VyÂnosu MV cÏ. I-828 du Ê v. 1946-Va/3 ze dne 1. 7. 1946 a narÏÂõzenõ vydaneÂho k tomuto vyÂnosu cÏ. I-270 taj. 1947 ze dne 26. 9. 1947. TamteÂzÏ. A MV Praha, fond PS, PohranicÏnõ uÂtvary SNB ± uÂhrnna zpraÂva. TamteÂzÏ. PocÏetnõ stavy pohranicÏnõÂch uÂtvaruÊ SNB k 26. 4. 1948: SNB uÂtvar: 8174 Karlovy Vary 587 prÏÂõslusÏnõÂku Ê SNB 8184 LitomeÏrÏice 194 8185 Liberec 142 8195 Hradec KraÂlove 86 Ï eske BudeÏjovice 554 8176 C 8186 Plzen Ï 899 8177 Znojmo 294 8187 Olomouc 105 8197 FryÂdek 93 PresÏov ± velitelstvõ 1. rota Humenne 2. rota PresÏov 3. rota Dolny KubõÂn 6 103 102 102 Ï taÂb uÂtvaru SNB 9600 S vcÏetneÏ hospodaÂrÏske spraÂvy 246 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. 112 taj./48-III/2 ze dne 20. 3. 1948. A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-684 taj./48-III/8 ze dne 9. 8. 1948. A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1028 taj./48-III/8 ze dne 14. 8. 1948. A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-956 taj./48-III/8 ze dne 14. 8. 1948. A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1114 taj./48-III/8 ze dne 26. 8. 1948. A MV Praha, fond PS, VyÂnos MV cÏ. B-1155 taj./48-II/8 ze dne 27. 8. 1948. A MV Praha, fond PS, OrganizacÏnõ a dislokacÏnõ prÏehled cÏ. j. I-130 ZPUÂ/1948. PrÏÂõloha 9 A MV Brno, fond A 14, i. j. 693. A MV Praha, fond PS, NaÂvrh na usnesenõ bezpecÏnostnõ peÏtky. A MV Praha, fond PS, Zatimnõ sluzÏebnõ instrukce PS, cÏ. j. 900 taj./1949-III, 1. 7. 1949, str. 1. A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏÂõzenõÂ. A MV Praha, fond PS, i. j. 139, cÏ. j. 465, PS SNB ± naÂvrh na reorganizaci z 31. 3. 1949, str. 3. TamteÂzÏ. A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏÂõzenõÂ. A MV Praha, fond PS, I-41 taj. /1949 VeÏc: PS zrÏÂõzenõÂ. TamteÂzÏ. 92 21) Pu Ê sobnost jednotlivyÂch oddeÏlenõÂ: organizacÏnõÂ: naÂvrhy na organizaci podrÏÂõzenyÂch uÂtvaruÊ, naÂvrhy na dislokaci a krycõ oznacÏenõÂ, plaÂny ZPU a jina obranna opatrÏenõ hranice ve spolupraÂci s vojenskyÂmi Ï ), naÂvrhy na uÂtvary, osadnõ milice (obecnõ dobrovolnicke jednotky z rÏad cÏlenuÊ KSC systematizaci uÂtvaru Ê , topograficke praÂce; vyÂkonneÂ: vsÏeobecne rÏÂõzenõ sluzÏby, prÏehlõÂdkova sluzÏba, vyÂcvik sÏkolenõÂ, strÏelba, naÂvrhy sluzÏebnõÂch prÏedpisuÊ, uzÏitõ zbraneÏ, stõÂzÏnosti veÏcneÂho raÂzu, situacÏnõ zpraÂvy, zraneÏnõ a uÂmrtõ cÏlenuÊ SNB, hesla, kaÂzen Ï , statistika sluzÏebnõ cÏinnosti, sluzÏebnõ psi ± evidence, jezdectvo; osobnõÂ: osobnõ veÏci cÏlenuÊ PS, evidence, povysÏovaÂnõÂ, ustanovovaÂnõÂ, sn Ï atky, dovoleneÂ, stõÂzÏnosti osobnõÂho raÂzu, superarbitrace, prÏemõÂst'ovaÂnõ ± prÏechodne prÏideÏlovaÂnõÂ, kvalifikacÏnõ rÏÂõzenõ ± kaÂdrovaÂnõÂ, praÂvnõ zaÂlezÏitosti, kaÂrna rÏÂõzenõÂ; materiaÂlnõÂ: veÏcne ± dopravnõ sluzÏba, zbrojnõ sluzÏba, spojovacõ sluzÏba, zdravotnõ sluzÏba, zÏenijnõ sluzÏba, sklad. hospodaÂrÏske ± uÂcÏetnõ sluzÏba, hospodaÂrÏska sluzÏba. 22) A MV Praha, fond PS, ZaÂpis o poradeÏ z 22. 12. 1949 u odd.BP/6: ¹VsÏe co se deÏje v 1. paÂsmu /tj. zaÂpadnõ uÂsek hranic ± pozn. aut./, je povahy staÂtneÏ-bezpecÏnostnõÂ, i podloudnictvõ apod. je spojeno s prÏekrocÏenõÂm staÂtnõÂch hranic a maskuje cÏasto cÏinnost protistaÂtnõÂ, proto nebudou /jednotky slouzÏõÂcõ v tomto uÂseku - pozn. aut./ konat blokove a porÏaÂdkove rÏÂõzenõÂ, na legaÂlnõÂch prÏechodech fungujõ celnõ orgaÂnoveÂ.ª 23) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. 594 taj./49-II, 30.4.1949. ¹..aby nedosÏlo ke zbytecÏneÂmu odcÏerpaÂvaÂnõ sil PS, byla rÏada celnisÏt' zrusÏena, ... straÂzÏnõ sluzÏbu celnisÏteÏ provaÂdõ hlõÂdka PS (ve dne jeden, v noci dva muzÏi s dlouhyÂmi zbraneÏmi), ...pasovou kontrolu provaÂdõ prÏõÂslusÏnõÂci StB.ª PrÏÂõloha 10 24) A MV Praha, fond PS, ZaÂpis o poradeÏ z 22. 12. 1949 u odd. BP/6. 25) A MV Praha, fond PS, 465 taj./1949-I-PS SNB, NaÂvrh na reorganizaci, duben 1949. Ï . j. 1835 taj./1950 rozdeÏlovnõÂk. PrÏÂõloha 12 ± vlozÏena mapa A MV Praha, fond PS, C 26) 27) 28) 29) A MV Praha, fond PS, 465 taj./1949-I-PS SNB, NaÂvrh na reorganizaci, duben 1949. Ï . III-508 taj./1949 12. 4. 1949: A MV Praha, fond PS, C ¹Velitelem (zaÂstupcem velitele roty) muÊzÏe byÂt prÏÂõslusÏnõÂk PS politicky na vyÂsÏi, naprosto spolehlivy a oddany lidoveÏ-demokratickeÂmu zrÏÂõzenõÂ, ktery spln Ï uje nejnutneÏjsÏõ pozÏadavky pro odbornou kvalifikaci, ve vyÂjimecÏnyÂch prÏÂõpadech muÊzÏe jõÂt o cÏlena FS, ktery spln Ï uje bod 1. a 2.ª A MV, fond PS, 285 taj./49-BP/6, VyÂcvikove prapory SNB ± organizace a zrÏÂõzenõÂ. Bylo zrÏÂõzeno 8 vyÂcvikovyÂch praporuÊ, umõÂsteÏnyÂch v DeÏcÏõÂneÏ (545 prÏÂõslusÏnõÂku Ê ), KrnoveÏ (524 prÏÂõslusÏnõÂku Ê ), DolnõÂm KubõÂneÏ (524), Kremnici (544), Rimavske SoboteÏ (708), LevocÏi (677), HumenneÂm (373), BardejoveÏ (262) a JesenõÂku (700). PosledneÏ jmenovany prapor slouzÏil ke sÏkolenõ dobrovolnõÂku Ê prÏihlaÂsÏenyÂch ke sluzÏbeÏ v SNB. Celkovy vyÂcvikovy cÏas se veÏnoval z 20 % politicke vyÂchoveÏ, z 10 % teÏlesne vyÂchoveÏ a ze 70 % vojenskeÂmu odborneÂmu vyÂcviku, ktery zahrnoval: a/ vyÂcvik ve strÏelbeÏ (pusÏka, samopal, lehky kulomet), vyÂcvik v boji zblõÂzka (hod granaÂtem, boj bodaÂkem, letma strÏelba od boku, boj nozÏem, sebeobrana), b/ nauka o tereÂnu a uzÏõÂvaÂnõ mapy, c/ vyÂcvik ve spojenõ (peÏsÏõÂ, motocykl, obsluha a oprava telefonnõÂho prÏÂõstroje), d/ znalost trhavin a jejich pouzÏitõÂ. Jednotlivci byli cvicÏeni jako straÂzÏnyÂ, pozorovatel, spojka a paÂtracÏ. Skupiny pak jako zajisÏt'ovacõ hlõÂdka, prÏezkousÏenõ styku, pruÊzkumna hlõÂdka, v boji proti osamoceneÂmu domu, proti vyÂsadkovyÂm jednotkaÂm a proti zaÂsÏkodnõÂku Ê m, daÂle jako polnõ straÂzÏ, v rychleÂm zaujetõ obrany a uÂpraveÏ tereÂnu, v obraneÏ v lese a v obraneÏ osady. 30) VyÂvoj SNB a vojsk MV v letech 1948 ±1960, Praha 1978, str.56. 31) TamteÂzÏ, str. 28.. 32 ) A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, SituacÏnõ zpraÂva sÏtaÂbu velitelstvõ PS, str. 4. 93 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) 41) 42) 43) 44) TamteÂzÏ a PrÏÂõloha 11. Pu Ê vodnõ oznacÏenõ bylo: 1. brigaÂda Cheb 2. brigaÂda Plana 3. brigaÂda PobeÏzÏovice 4. brigaÂda SusÏice 5. brigaÂda Volary 1. oddõÂl Karlovy Vary Ï eske BudeÏjovice 2. oddõÂl C 3. oddõÂl Znojmo 4. oddõÂl Bratislava A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950, str. 31± 67. V tomto naÂvrhu se pocÏõÂta s 97cÏlennyÂm sÏtaÂbem PS, celkem s 216 prÏÂõslusÏnõÂky PS slouzÏõÂcõÂch na velitelstvõ PS a s 291 prÏÂõslusÏnõÂky pomocnyÂch jednotek. A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS- OO948/14-OS-1951, z 5. 3. 1951, Pu Ê sobnost brigaÂdy (oddõÂlu) PS. A MV Brno, A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950; do velitelstvõ brigaÂdy bylo navrhovaÂno 133 prÏÂõslusÏnõÂku Ê. A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950, str. 63; pro velitelstvõ praporu byl navrhovaÂn pocÏetnõ stav 34 prÏÂõslusÏnõÂku Ê. A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 26, BezpecÏnostnõ kolegium konane 11. 11. 1950, str. 67. Vojenska akademie PS v cÏervenci 1951 vyrÏadila 176 porucÏõÂku Ê , do noveÂho beÏhu bylo zarÏazeno 250 frekventantuÊ. A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, SituacÏnõ zpraÂva sÏtaÂbu velitelstvõ pohranicÏnõ straÂzÏe, str. 4: ¹CvicÏny oddõÂl, ktery byl umõÂsteÏn v prazÏskeÂm klaÂsÏteru SalesiaÂn, byl slozÏen z pruÊzkumne roty, zÏenijnõ cÏety, spojovacõ cÏety, peÏsÏõ roty, tankove roty (10 tanku Ê T 34), baterie kanonu Ê (4 kusy), automobilnõ rota vcÏetneÏ dõÂlen.ª Celkovy pocÏetnõ stav oddõÂlu byl 554 vojaÂku Ê. TamteÂzÏ, str. 4 ± 5. Tabulkovy pocÏet mõÂst pro PS byl v roce 1951 stanoven na 2137 du Ê stojnõÂku Ê , 1853 straÂzÏmistru Ê , 13 968 vojaÂkuÊ zaÂkladnõ sluzÏby. SkutecÏny pocÏetnõ stav PS prÏed prÏevzetõÂm 13. divize byl 151 du Ê stojnõÂku Ê , 2733 straÂzÏmistru Ê , 3216 vojaÂkuÊ zaÂkladnõ sluzÏby. Od 13. divize bylo prÏevzato 268 duÊstojnõÂku Ê a 7315 vojaÂku Ê zaÂkladnõ sluzÏby, od ostatnõÂch jednotek armaÂdy prÏevzato 440 vojaÂku Ê zaÂkladnõ sluzÏby; celkovy stav PS (vcÏetneÏ cvicÏneÂho oddõÂlu) k 1. 3. 1951 byl tedy 413 du Ê stojnõÂku Ê , 2651 straÂzÏmistru Ê , 14 093 muzÏstva zaÂkladnõ sluzÏby. A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, SituacÏnõ zpraÂva sÏtaÂbu velitelstvõ PS, str. 7. Na zacÏaÂtku roku 1951 meÏla PS k dispozici 210 sluzÏebnõÂch psuÊ. A MV Praha, fond PS, cÏ. j. 900 taj./1949-III, ZatõÂmnõ sluzÏebnõ instrukce PS SNB. A MV Praha, fond PS, cÏ. j.1949 taj./1950, 21. 7. 1950. A MV Brno, fond A 2/1, i. j. 79. Ve zpraÂveÏ pro kolegium MV z 20. 3. 1952 o situaci v PS je obsazÏeno zajõÂmave hodnocenõÂ, ktere umozÏnõ utvorÏit si o tehdejsÏÂõ situaci v PS uceleneÏjsÏÂõ obraz. Je trÏeba vsÏak mõÂt neustaÂle v patrnosti velke mnozÏstvõ nevinneÏ zastrÏelenyÂch osob, ktere toto obdobõ prÏineslo: ¹Na jarÏe roku 1949 ...meÏla na vyÂkon sluzÏby sÏpatny vliv nespraÂvneÏ polozÏena otaÂzka vedoucõ uÂlohy strany v ozbrojenyÂch slozÏkaÂch, zvlaÂsÏteÏ v PS. Velitele nesmeÏli vydat zÏaÂdny rozkaz bez prÏedchozõÂho schvaÂlenõ uÂtvarovou organizacõ nebo stranickyÂm vedenõÂm. O rozkazech se mnohde hlasovalo a velitele nemohli navsÏteÏvovat podrÏÂõzene uÂtvary jako veliteleÂ, ale jako funkcionaÂÏri strany. TõÂm byla /daÂna ± pozn. autor/ mozÏnost kritizovat vydane rozkazy, uÂtvarova organizace hlasovala i o ustanovenõ velitele do funkce, bylo vyuzÏõÂvaÂno strany k ochraneÏ jednotlivcuÊ proti naÂrocÏnyÂm veliteluÊm. Velitele se baÂli zakrocÏovat a vyzÏadovat a udrzÏovat kaÂzen Ï a plneÏnõ povinnostõ v obavaÂch prÏed staÂlyÂmi stõÂzÏnostmi na stranickyÂch schuÊzõÂch a z obav, zÏe by uÂtvarova 94 organizace mohla odhlasovat jejich odvolaÂnõÂ. PrÏedpisy a ÏraÂdy nebyly uznaÂvaÂny, jejich vyzÏadovaÂnõ bylo oznacÏovaÂno za tajtrlõÂkovaÂnõÂ, byrokratismus, prÏezÏitek a potõÂraÂnõÂ Ï SA po vzoru Rude armaÂdy byly odmõÂtaÂny, zÏe se demokracie. NoveÏ zavaÂdeÏne ÏraÂdy C pro cÏs. PS nehodõ a zÏe je trÏeba vytvorÏit noveÂ. Byl nõÂzky moraÂlneÏ-politicky stav. VsÏem mladyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm PS bylo staÂle zduÊrazn Ï ovaÂno, zÏe jsou mlada a cÏista krev, ktera ma nahradit stare prÏõÂslusÏnõÂky, kterÏÂõ slouzÏili od r. 1945 cÏtyrÏem politickyÂm stranaÂm a v mnohyÂch prÏõÂpadech jesÏteÏ drÏõÂve. Prosazovane rovnostaÂÏrstvõ vyuÂstilo azÏ v nenaÂvist vuÊcÏi vysÏsÏõÂm hodnostem, kazÏde povysÏovaÂnõ bylo politicky znevazÏovaÂno a bylo hodnoceno jako odchylka od zaÂsad strany. Hodnost mladsÏÂõho straÂzÏmistra se stala hodnostõ privilegovanou, v nõÂzÏ si Ï erstvõ absoloventi akademie v hodnosti porucÏõÂkuÊ mohli prÏÂõslusÏnõÂci dovolit teÂmeÏÏr vsÏe. C byli stranickyÂmi rozhodnutõÂmi podrÏizovaÂni mladsÏÂõm straÂzÏmistruÊm, nebezpecÏÂõ izolace po nabytõ hodnosti odrazovalo od studia s tõÂm, zÏe pro vyÂkon sluzÏby v PS stacÏõ uveÏdomeÏnõ a politicka spolehlivost. Na vedoucõ mõÂsta ve velitelstvõ PS byli prosazovaÂni lide z okruhu gen. Pavla, kterÏÂõ tento styl prosazovali v cele PS. Z teÏchto skutecÏnostõ vyplyÂval i vyÂkon sluzÏby u PS. VyÂkon sluzÏby nebyl ÏrõÂzen podle prÏesnyÂch ÏraÂduÊ a prÏedpisuÊ. PS v te dobeÏ prÏedstavovala polocivilnõ slozÏku, pohranicÏnõÂci sami sebe nepoklaÂdali za vojaÂky, nyÂbrzÏ za operativnõ pracovnõÂky, kterÏõ samostatneÏ plnõ uÂkol ochrany hranic. PS prapory, roty a cÏety byly spõÂsÏe celky hospodaÂÏrskyÂmi poskytujõÂcõ hromadne ubytovaÂnõ a stravovaÂnõÂ, nezÏ Ï SA bylo odmõÂtaÂno. celky s vojenskou kaÂznõ a jednotnyÂm velenõÂm. KazÏde prÏiblõÂzÏenõ k C KaÂzen Ï byla na nõÂzkeÂm stupni, bojova prÏõÂprava nebyla provaÂdeÏna, ochrana SH /staÂtnõ hranice/ byla provaÂdeÏna systeÂmem pochuÊzkove sluzÏby, kdy jednotlivõ pohranicÏnõÂci samostatneÏ podle rozvrhu nastupovali sluzÏbu. MimosluzÏebnõ doba nebyla plaÂnoviteÏ vyuzÏõÂvaÂna, nebylo centraÂlnõ ÏrõÂzenõ a kontrola vyÂkonu sluzÏby, zaÂlezÏelo splneÏnõ uÂkolu jedineÏ od uveÏdomeÏnõ a osobnõ zodpoveÏdnosti jednotlivce a jeho naÂzoru na vyÂkon sluzÏby. StraÂzÏmistrÏi stare sestavy byli prÏevedeni do nove sestavy, kde byl zaveden vojensky zp. /zpuÊsob/ vyÂkonu sluzÏby, velenõ ÏrõÂzenõ a kontrola vyÂkonu sluzÏby a vyzÏadovaÂna vojenska kaÂzen Ï. StraÂzÏmistrÏi v nove sestaveÏ pocÏali verÏejneÏ projevovat nespokojenost a neplnit uÂkoly s cõÂlem prÏevelenõ k VB. Jejich familiernost, falesÏne kamaraÂdstvõÂ, neuÂcta k nadrÏõÂzenyÂm a naprosta nekaÂzen Ï zpuÊsobila /zpuÊsobily ± pozn. red./ uÂplny rozvrat, jehozÏ stopy se nepodarÏilo zahladit ani do dnesÏnõÂho dne. ...Byly zjisÏteÏny prÏõÂpady, zÏe se vojaÂci volneÏ pohybovali po prÏilehlyÂch uÂzemõÂch Bavorska, kde navsÏteÏvovali hostince, lovem si opatrÏovali mnozÏstvõ zveÏÏriny, nakupovali velke mnozÏstvõ alkoholu, zvali si z PlzneÏ i odjinud skupiny zÏen ap., sluzÏbu vykonaÂvali podle vlastnõÂho uvaÂzÏenõ ...ª /odstavce autor/. 45) A MV Brno, fond 2342, k. 634, i. j. 1419. 46) A MV Praha, fond 304-62-1, ZajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho uÂzemõÂ, cÏ. 270 taj.1947-Va/33, 26.zaÂrÏÂõ 1947, str. 6. 47) ZaÂkon 286/1948 Sb. ze dne 21. 12. 1948 O naÂrodnõ bezpecÏnosti, § 10, põÂsmeno f, podepsaÂn Gottwald, John, ZaÂpotockyÂ, Nosek. 48) A MV Praha, PS, cÏ. j. 15/1 taj. 1950, Ustanovenõ o pohranicÏnõÂm uÂzemõÂ. 49) A MV Praha, PS, cÏ. j. 475-Taj.-1951/sekr. Podle teÏchto smeÏrnic bylo prÏesõÂdlovaÂnõ provaÂdeÏno individuaÂlneÏ, aby nedosÏlo k poruchaÂm v plneÏnõ plaÂnu: ¹...nejprve se prÏesteÏhujõ nespolehlive osoby z hranicÏnõÂho paÂsma, aby v upraÂzdneÏnyÂch bytech se mohly ubytovat spolehlive osoby opousÏteÏjõÂcõ zakaÂzane paÂsmo, ktere nehodlajõ prÏesõÂdlit do vnitrozemõÂ...ª StaÂtnõ orgaÂny se zavazovaly poskytnout odsÏkodneÏnõ za zanechany majetek a zajisÏteÏnõ zameÏstnaÂnõ a noveÂho bydlisÏteÏ. Osoby nespolehlive meÏly byÂt prÏemõÂsteÏny tak, aby se prÏerusÏily jejich vazby na drÏÂõveÏjsÏõ bydlisÏteÏ. PrÏesõÂdlenci meÏli byÂt zameÏstnaÂni 95 50) v du Ê lezÏityÂch odveÏtvõÂch hospodaÂrÏstvõÂ, poprÏ. na ¹stavbaÂch socialismuª. Zanechana zemeÏdeÏlska pu Ê da meÏla byÂt sveÏrÏena staÂtnõÂm statku Ê m, JZD nebo zalesneÏna. A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS 010169/11-OS-52. 51) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. S-5547/40-taj-51. 52) TamteÂzÏ. A MV Praha, fond PS, TyÂdennõ situacÏnõ hlaÂsÏenõÂ. Zpravodajska hlaÂsÏenõ od veliteluÊ cÏet a rot se shromazÏd'ovala u zpravodajskyÂch du ÊstojnõÂku Ê praporuÊ, tzv. stycÏnyÂch orgaÂnu Ê , ve formeÏ tyÂdennõÂch a meÏsõÂcÏnõÂch situacÏnõÂch hlaÂsÏenõ a tyÂkala se naÂsledujõÂcõÂch oblastõÂ: 1. politicka situace (cÏinnost politickyÂch stran, zaÂvadne cÏlaÂnky v cÏasopisech, plneÏnõ plaÂnu,poslouchaÂnõ rozhlasu obyvatelstvem, stav trhu, ohlasy na vnitropolitickou situaci, hlaÂsÏenõ o demonstracõÂch, staÂvkaÂch a existenci ilegaÂlnõÂch skupin), 2. obyvatelstvo (jeho slozÏenõ a struktura), 3. uÂrÏady (chod verÏejne sluzÏby, bytova otaÂzka, stavebnõ otaÂzka, stav leÂkarÏske a veterinaÂrnõ peÂcÏe, stav sÏkolstvõÂ, kneÏzÏõÂ, ucÏiteleÂ, zÏivnostenska otaÂzka, sociaÂlnõ peÂcÏe, laÂzen Ï ska mõÂsta a rekreacÏnõ strÏediska, 4. zaÂsobovaÂnõ (ceny, potraviny, textil, obuv, pohonne hmoty, pneumatiky, tabaÂk, topivo, nedostatky v zaÂsobovaÂnõÂ), 5. bezpecÏnostnõ otaÂzka (trestne cÏiny, vyÂskyt infekcÏnõÂch chorob), 6. zemeÏdeÏlstvõ (cÏinnost druzÏtev, vyÂkup, lesnõ a vodnõ hospodaÂrÏstvõÂ, krmiva), 7. pru Ê mysl, 8. doprava, 9. ru Ê zneÂ. Zpravodajsky byl uÂkolovaÂn kazÏdy prÏÂõslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB. ZpraÂvy prÏedaÂval prÏÂõslusÏneÂmu veliteli cÏety nebo roty, velitele cÏet a rot prÏedaÂvali hlaÂsÏenõ na velitelstvõ praporuÊ. Zpravodajska sluzÏba nemeÏla valnou uÂroven Ï a tyÂdennõ situacÏnõ hlaÂsÏenõ se prakticky opisovala. Byla proto zrusÏena (u plzen Ï skeÂho praporu k 1. 1. 1948) s uÂkolem hlaÂsit mimorÏaÂdne udaÂlosti prÏÂõpad od prÏÂõpadu; zachovaÂna zuÊstala pouze meÏsõÂcÏnõ situacÏnõ hlaÂsÏenõÂ. 53) 54) A MV Praha, fond 304-62-1, ZajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho uÂzemõÂ, cÏ. 270 taj.1947-Va/33, 26. zaÂrÏÂõ 1947. 55) TamteÂzÏ. 56) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. II-1095 taj./1948, 7. 12. 1948, Zpravodajsky rozkaz pro pohranicÏnõ uÂtvary SNB ± vydaÂnõÂ. 57) A MV Brno, fond 2357, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõ OSH, str. 35. V kveÏtnu 1950 probeÏhlo sÏkolenõ pro orgaÂny preventivnõ sluzÏby, ze 146 jich uÂspeÏsÏneÏ ukoncÏilo sÏkolenõ 128, ti byli pak zarÏazeni na jednotky. 58) A MV Praha, PS, cÏ. j. 1095 taj./48, Zpravodajske rozkazy pro pohranicÏnõ uÂtvary ± vydaÂnõÂ, str. 10: ¹...KonecÏneÏ jest si vsÏÂõmati vesÏkereÂho obyvatelstva usõÂdleneÂho v pohranicÏõ at' jizÏ naÂrodnosti cÏeskeÂ, slovenskeÂ, neÏmecke nebo jineÂ. ZejmeÂna jest si vsÏõÂmati jeho smyÂsÏlenõÂ, chovaÂnõÂ, naÂlady k soucÏasnyÂm pomeÏruÊm, cÏinnosti apod.ª Tyto slozÏky meÏly mapovat i cÏinnosti mõÂstnõÂch naÂrodnõÂch vyÂboruÊ. 59) A MV Praha, fond PS, cÏ. j. PS-00948/14-OS-1951. A MV Brno, fond 2357, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõ OSH, str. 36. ZpravodajsÏtõ pracovnõÂci byli veÏtsÏinou ¹deÏlnicke kaÂdryª, ktere nebyli schopni pracovat ani v operativeÏ, ani v administrativeÏ. Z 323 prÏÂõslusÏnõÂku Ê dokoncÏilo zpravodajske sÏkolenõ alespon Ï uspokojiveÏ 156 prÏÂõslusÏnõÂku Ê , ti byli pak zarÏazeni se zpravodajskou odbornostõ na uÂtvary. DuÊstojnõÂci vojenskeÂho zpravodajstvõÂ, kterÏÂõ prÏesÏli do stavu PS spolecÏneÏ s 13. divizõÂ, prÏesÏli v roce 1951 kvuÊli cÏastyÂm dezercõÂm prÏÂõslusÏnõÂku Ê PS do ciziny pod IV. sektor velitelstvõ StB, ktery provaÂdeÏl u PS ¹ochranu kaÂdru Ê ª. Zpravodajsky sektor velitelstvõ PS meÏl v roce 1951 v zahranicÏõ 3 agenty. 60) 61) A MV Brno, fond 2357 Praha, k. 7, 1951, ZabezpecÏenõ OSH, str. 38 ±39. 96 62) 63) 64) 65) 66) A MV Praha, PS, cÏ. j. I-130 ZPUÂ/1948. A MV Praha, PS, cÏ. j. 343/1949-I, SnõÂzÏenõ pocÏtu PKS-SNB a jejich organisacÏnõ zacÏleneÏnõ do staÂtnõ bezpecÏnosti. A MV Praha, fond PS, Dislokace a organizace jednotek PS. A MV Brno, Schema organizace PS MV od 1. 1. 1951 do 31. 12. 1965, pomu Ê cka. KaÂdrove obsazenõ brigaÂd k roku 1951 je postupneÏ rekonstruovaÂno z dochovanyÂch kronik brigaÂd PS, ulozÏenyÂch v A MV Brno, a z dosud studovanyÂch archivnõÂch materiaÂlu Ê PS. A MV Brno, fond 2357, k. 7., 1951, VyÂkazy cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby k ochraneÏ staÂtnõ hranice za jednotlive meÏsõÂce roku 1951. VyÂkazy byly zpracovaÂvaÂny jednotnou formou od dubna 1951. Podle rozkazu velitele PS cÏ. j.: PS-001009/14-OS-51 ze dne 19. 3. 1951 o hlaÂsne sluzÏbeÏ PS, prÏedklaÂdali velitele brigaÂd a oddõÂlu Ê tato hlaÂsÏenõ kazÏdeÂho 5. dne v meÏsõÂci. ¹CõÂle: 1. UkaÂzat v souhrnu vyÂsledek cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby k ochraneÏ staÂtnõ hranice. 2. ShromaÂzÏdeÏnõ statistickyÂch dat a cÏõÂsel prÏehledu o cÏinnosti PS, tj. podklady k provaÂdeÏnõ analyzy vyÂkonu sluzÏby jednotlivyÂch brigaÂd a oddõÂluÊ PS. 3. Zjistit slaba mõÂsta v cÏinnosti a vyÂkonu sluzÏby a ucÏinit opatrÏenõÂ.ª Tento materiaÂl prÏÂõsneÏ tajneÂho charakteru sestavovalo I/1 oddeÏlenõ sÏtaÂbu uÂtvaru. UÂdaje za leden a uÂnor byly zõÂskaÂny ze souhrnyÂch zpraÂv jednotlivyÂch uÂtvaruÊ. 97 Podpisove akce ¹za mõÂrª 1950 a 1951 BORIS TITZL V letech 1950 a 1951 organizoval u naÂs komunisticky rezÏim dveÏ podpisove kampaneÏ, ve kteryÂch se obyvatelstvo cele republiky meÏlo v masoveÂm meÏrÏõÂtku prÏihlaÂsit ¹k boji za mõÂrª. ObeÏ akce meÏly svu Ê j mezinaÂrodneÏ politicky impulz a kontext, ale prÏedevsÏõÂm byly vystupn Ï ovanou formou oficiaÂlnõ domaÂcõ propagandy, ktera v nich obratneÏ vyuzÏõÂvala vaÂlecÏnyÂch reminiscencõ k podporÏe vlastnõÂch cõÂlu Ê . Vyskytli se vsÏak lideÂ, kterÏõ pokrytectvõ celeÂho zaÂmeÏru nejen prohleÂdli, ale meÏli i odvahu svu Ê j postoj demonstrovat. TõÂm, zÏe se k teÏmto podpisovyÂm akcõÂm odmõÂtli prÏipojit, vyjaÂdrÏili odpor vu Ê cÏi vlaÂdnoucõÂmu politickeÂmu systeÂmu, a at' uzÏ byly motivy jejich jednaÂnõ jakeÂkoliv, tito lide si zaslouzÏõ aspon Ï dodatecÏne uznaÂnõ a moraÂlnõ satisfakci. * * * I. Podpisova akce na podporu rezoluce StaÂleÂho vyÂboru SveÏtoveÂho kongresu obraÂncu Ê mõÂru v roce 1950 Ve Stockholmu se ve dnech 16. ± 20. brÏezna 1950 konalo trÏetõ zasedaÂnõ tzv. StaÂleÂho vyÂboru sveÏtoveÂho kongresu obraÂncu Ê mõÂru. Z tohoto jednaÂnõ vzesÏla 19. 3. rezoluce znaÂma jako Stockholmska vyÂzva, ktera byla adresovaÂna parlamentu Ê m celeÂho sveÏta. Rezoluce byla formulovaÂna jako vyÂzva k podpisove akci. PodneÏt k zahaÂjenõ teÂto akce u naÂs Ï eskoslovensky vyÂbor obraÂncu dal C Ê mõÂru1) dne 21. dubna 1950. V tomto smyslu byla informovaÂna verÏejnost. Ï (daÂle JizÏ 12. dubna 1950 projednal politicky sekretariaÂt UÂV KSC Ï Â SUV KSC) prÏedbeÏzÏny naÂvrh plaÂnu teÂto kampaneÏ. PlaÂn obsahuje zneÏnõ rezoluce, ktera meÏla byÂt podepisovaÂna obcÏany teÂto zemeÏ: Ï aÂdaÂme absolutnõ zaÂkaz atomove zbrane Ï, zbrane Ï hruÊzy a hro¹Z madneÂho vyhlazovaÂnõ obyvatelstva. Ï aÂdaÂme zrÏõÂzenõ prÏõÂsne mezinaÂrodnõ kontroly, aby byl dodrzÏovaÂn Z tento zaÂkaz. Ïujeme, zÏe vlaÂda, ktera by prvnõ pouzÏila atomove zbrane Ï Prohlas Ï inu proti lidskosti proti ktereÂmkoliv zemi, dopustila by se zloc Ïla by byÂt souzena jako vaÂlec Ï ny zloc Ïinec. a me 98 Ïechny lidi dobre vuÊle, aby podepsali tuto vyÂzvu.ª2) VyzyÂvaÂme vs Uvedene zneÏnõ se jen nepatrneÏ formulacÏneÏ lisÏilo od verze, ktera byla posleÂze zverÏejneÏna a v masoveÂm meÏrÏõÂtku rozsÏõÂrÏena. Bylo rozhodnuto, zÏe podepisovaÂnõ rezoluce probeÏhne jako vsÏenaÂrodÏ eskoslovenskeÂho vyÂboru obraÂncu nõ plebiscit pod hlavicÏkou C Ê mõÂru za spoluuÂcÏasti vsÏech slozÏek NaÂrodnõ fronty, prÏi cÏemzÏ se v prÏÂõpravne faÂzi meÏlo vyuzÏõÂt i jinyÂch aktuaÂlneÏ se nabõÂzejõÂcõÂch prÏÂõlezÏitostõÂ, naprÏ.: hudebnõÂho festivalu PrazÏske jaro 1950, ale i dozÏõÂnkovyÂch slavnostõ a hlavneÏ pak oslav 1. maÂje. RaÂmcovy termõÂn podpisove akce a jejõ cõÂl: ¹Sebrat zhruba tolik podpisu Ê , kolik prÏinesla stalinska podpisova akce.ª3) Ï ± 18. kveÏtna 1950, kdy uzÏ O veÏci jednal tentyÂzÏ orgaÂn ± SUÂV KSC akce byla v beÏhu, a stanovil uÂkol zõÂskat 75 % podpisu Ê z pocÏtu vesÏkereÂho obyvatelstva republiky dle statistickyÂch dat z roku 1949. Jako srovnatelne meÏrÏõÂtko byly stvrzeny krajske uÂhrny podpisu Ê na zdravici k 70. narozeninaÂm J. V. Stalina zõÂskane v prÏedchozõÂm roce. Tehdy se vyÂkazy podepsanyÂch osob v jednotlivyÂch krajõÂch pohybovaly v rozmezõ mezi 63,7 % azÏ 77,6 % z celkoveÂho pocÏtu obyvatel.4) Podle teÏchto vyÂsledku Ê byl uÂkol na jednotlive kraje rozepsaÂn takto: Kraj Ïet Poc obyvatel NejnizÏsÏõ prÏedpoklad podpisuÊ Praha Ï eske BudeÏjovice C 2 014 938 1 511 500 493 730 370 400 Plzen Ï 549 913 412 500 Karlovy Vary UÂstõ nad Labem 299 625 224 700 622 747 467 200 Liberec 479 974 360 000 Hradec KraÂlove 552 780 414 700 Pardubice 422 950 317 300 Jihlava 422 533 317 000 Brno 934 437 701 000 Olomouc 584 973 438 900 Gottwaldov 593 576 445 300 Ostrava 790 285 592 800 Ï eske zemeÏ uÂhrnem C 8 762 361 6 573 300 uÂhrnem Slovensko Ï SR uÂhrnem C 3 434 369 2 576 700 12 196 730 9 150 000 99 KonecÏnou podobu zaÂsad na provedenõ podpisove kampaneÏ vcÏetneÏ Ï . V nenaÂvaznyÂch akcõ prÏipravil generaÂlnõ sekretariaÂt aparaÂtu UÂV KSC 5) datovaneÂm materiaÂlu, ktery se stal podkladem pro zaÂvazne smeÏrnice, bylo konstatovaÂno: ± Podpisovou akci uskutecÏnit ve dnech l4. ± 30. 5. 1950 ve meÏstech, na vesnicõÂch, v zaÂvodech i ve sÏkolaÂch. ± OrganizacÏnõ centrum zrÏõÂdit na UÂstrÏednõÂm akcÏnõÂm vyÂboru NaÂrodnõ fronty (daÂle UÂAV NF). ± Kampan Ï rozsÏõÂrÏit o organizovaÂnõ mõÂrovyÂch pracovnõÂch smeÏn a take zalozÏit Fond mõÂru k uÂhradeÏ aktivit mezinaÂrodnõ solidarity. Z dokumentuÊ vyplyÂvaÂ, zÏe zodpoveÏdnyÂm cÏinitelem za celou kampan Ï byl BedrÏich Geminder (viz PoznaÂmka 3, str. 249; JirÏÂõ BasÏta: Propagandisticke vyuzÏitõ cauzy...), ktery staÂl v cÏele ¹operacÏnõ komiseª. Ê NaÂsledne smeÏrnice6) vydane a distribuovane po linii akcÏnõÂch vyÂboru NaÂrodnõ fronty obsahovaly zneÏnõ rezoluce, ktere bylo tisÏteÏno na podpisove archy: Ï aÂdaÂme bezpodmõÂnec ¹Z Ïny zaÂkaz atomove zbrane Ï jako naÂstroje ÏovaÂnõ a hromadneÂho vyhlazovaÂnõ obyvatelstva. zastras Ï aÂdaÂme ustavenõ pr Z Ï õÂsne mezinaÂrodnõ kontroly nad plne ÏnõÂm tohoto zaÂkazu. MaÂme za to, z Ï e vlaÂda, ktera prvnõ pouz Ï ije atomove zbrane Ï proti ktereÂkoliv zemi, spaÂcha zloc Ï in proti lidstvu a musõ byÂt povaz Ï ovaÂna za vaÂlec Ï neÂho zloc Ï ince. VyzyÂvaÂme vsÏechny lidi dobre vu Ê le na celeÂm sve Ï te Ï , aby podepsali tuto vyÂzvu.ª SmeÏrnice daÂle stanovily, zÏe podpisova akce zapocÏne na Den matek 14. kveÏtna vylozÏenõÂm podpisovyÂch archu Ê na naÂrodnõÂch vyÂborech a na frekventovanyÂch mõÂstech v obcõÂch. Dne 15. kveÏtna po slavnostnõÂch schu Ê zõÂch zaÂvodnõÂch rad meÏla podpisova akce pokracÏovat na zaÂvodech. Po spolecÏnyÂch schu Ê zõÂch mõÂstnõÂch akcÏnõÂch vyÂboru Ê NaÂrodnõ fronty a mõÂstnõÂch naÂrodnõÂch vyÂboru Ê pak i v obcõÂch a ve sÏkolaÂch. Za nejdu Ê lezÏiteÏjsÏõ faÂzi cele kampaneÏ se povazÏoval tyÂden od 21. do 28. kveÏtna, kdy vsÏechny obcÏany obcõ a meÏst meÏly navsÏtõÂvit dvojice slozÏene z funkcionaÂrÏu Ê a cÏlenu Ê slozÏek NaÂrodnõ fronty a po diskusi jim prÏedlozÏit archy k podpisu. Na tuto osobnõ agitaci byl pak v pruÊbeÏhu kampaneÏ kladen zesilujõÂcõ duÊraz. Sve vlastnõ smeÏrnice vydaly i uÂstrÏednõ orgaÂny slozÏek NaÂrodnõ fronty a kompetentnõ ministerstva. Pojetõ onoho ¹boje za mõÂrª lze ilustrovat na dikci a literÏe pokynu Ê ministerstva sÏkolstvõÂ, veÏd a umeÏnõÂ, podle nichzÏ pedagogove meÏli nejen seznamovat deÏti a mlaÂdezÏ s uÂkoly mõÂroveÂho hnutõÂ, ale dbaÂt i na to, aby ¹zÏactvo hovorÏilo o teÂto veÏci doma a zejmeÂna se vyuzÏilo pu Ê sobenõ deÏtõ na 100 matkyª. I po jednotlivyÂch sÏkolaÂch se pozÏadovalo uzavõÂraÂnõ pracovnõÂch zaÂvazku Ê a organizovaÂnõ brigaÂd, kuprÏ. k vysazovaÂnõ ¹alejõ mõÂruª a uÂpravaÂm ¹deÏtskyÂch hrÏisÏt' mõÂruª. K podpisu meÏli byÂt vyzvaÂni vsÏichni zÏaÂci a studenti, pocÏõÂnaje 5. postupnyÂm rocÏnõÂkem naÂrodnõ sÏkoly. Za ¹prÏesne provedenõª odpovõÂdali sÏkolsÏtõ referenti a okresnõ sÏkolnõ inspektorÏi.7) Ï (daÂle OcÏ skutecÏneÏ sÏlo, vyplyÂva z materiaÂlu prÏedsednictva UÂV KSC Ï Â PUV KSC) ze dne 20. 5. 1950: vrcholnyÂm zaÂjmem bylo prÏesveÏdcÏit obcÏany, aby uveÏrÏili, zÏe jejich pracovnõ uÂsilõ je soucÏaÂstõ boje za mõÂr, ktery garantuje prÏedevsÏõÂm SoveÏtsky svaz.8) OvsÏem jako nejprÏesveÏdcÏiveÏjsÏõ agitacÏnõ prostrÏedek pu Ê sobily samotne formulace Stockholmske vyÂzvy. V te dobeÏ, teprve peÏt let od skoncÏenõ druhe sveÏtove vaÂlky, totizÏ uzÏ sveÏt dospeÏl do obdobõ studene vaÂlky, a tak uÂsilõ za odvraÂcenõ vaÂlky horke bylo kladneÏ prÏijõÂmaÂno nejen na VyÂchodeÏ, ale i na ZaÂpadeÏ. U naÂs pozitivnõ odezvu obyvatelstva jesÏteÏ zesilovaly dveÏ okolnosti: 1. Propaganda uÂcÏinneÏ interpretovala americkou politiku zadrzÏovaÂnõ komunismu jako prÏÂõpravu USA a NATO na intervencÏnõ vaÂlku proti soveÏtskeÂmu bloku (v tehdejsÏõ terminologii ± ¹proti taÂboru mõÂruª). 2. SilneÏ puÊsobilo i tvrzenõÂ, zÏe se Spojene staÂty americke a Velka BritaÂnie snazÏõ obnovit neÏmecky fasÏismus a ochraÂnit vaÂlecÏne zlocÏince z druhe sveÏtove vaÂlky. (Takova vyjaÂdrÏenõ obsahovaly i oficiaÂlnõ staÂtnõ dokumenty, viz trÏeba MõÂrova rezoluce NaÂrodnõÂho Ï SR z 20. uÂnora 1950 dle zneÏnõ zverÏejneÏneÂho v RushromaÂzÏdeÏnõ C deÂm praÂvu cÏ. 46 dne 23. uÂnora 1950.) NicmeÂneÏ tak masova akce musela mõÂt ± a take meÏla ± sve probleÂmy. NejvysÏsÏõÂm mõÂstuÊm nejvõÂce vadil formaÂlnõ prÏõÂstup okresnõÂch a mõÂstnõÂch funkcionaÂrÏuÊ, ktery se projevoval neÏkde zpozÏdeÏnõÂm a zaostaÂvaÂnõÂm za prÏedepsanyÂmi uÂkoly (kraje Plzen Ï a Karlovy Vary), jinde nezÏaÂdoucõ horlivostõ (naprÏõÂklad kraj Liberec uzÏ 18. kveÏtna ± tedy pouhe cÏtyrÏi dny od zacÏaÂtku akce ± hlaÂsil dosazÏenõ urcÏene kvoÂty, kterou v konecÏneÂm vyÂsledku splnil na 104 %.) Proti obojõÂmu zasahovali instruktorÏi vysõÂlanõ z uÂstrÏedõÂ, kraju Ê a posleÂze i z okresu Ê. HlaÂsÏenõ z obcõÂ, zaÂvodu Ê a sÏkol se denneÏ sumarizovala a prÏes okresnõ a krajske vyÂbory NaÂrodnõ fronty se dostaÂvala do uÂstrÏedõÂ. Od zacÏaÂtku se zaznamenaÂvaly i ¹rusÏive zjevyª. KromeÏ jednotlivyÂch prÏÂõpaduÊ odmõÂtnutõ se ¹ve svodkaÂchª vyskytujõ i stõÂzÏnosti na maÂlo agilnõ a ¹nedostaÏ . Na OstravtecÏneÏ politickyª myslõÂcõ funkcionaÂrÏe ± dokonce z rÏad KSC sku byl start kampaneÏ poznamenaÂn vaÂzÏneÏjsÏõ komplikacõÂ. DodatecÏneÏ tu bylo nutno vytisknout dvojjazycÏne archy cÏesko-polskeÂ, ¹...poneÏvadzÏ PolaÂci podepisovali s nedu Ê veÏrou archy pouze s polskyÂm textemª9) ± obaÂvali se totizÏ, zÏe jde o soupis obyvatel hlaÂsõÂcõÂch se k polske naÂrodnosti. 101 Na UÂstrÏednõÂm akcÏnõÂm vyÂboru NaÂrodnõ fronty se vypracovaÂvala dennõ ¹zpravodajstvõ o pruÊbeÏhu mõÂrove podpisove akceª. Je z nich patrneÂ, zÏe kampan Ï se prÏes vesÏkera opatrÏenõ rozbõÂhala pomalu a komplikovaneÏ. A objevujõ se i denunciace.10) Z teÏchto zpraÂv vybõÂraÂme: 14. kveÏtna 1950 ± Gottvaldov, okr. HolesÏov: Akce nebyla dobrÏe prÏipravena, ¹...acÏkoliv mohla byÂt vhodneÏ spojena s mõÂrovou manifestacõ na HostyÂneϪ ± cÏili nebylo vyuzÏito prÏitazÏlivosti tradicÏnõÂho poutnõÂho mõÂsta. ± Brno, okr. TisÏnov: OdmõÂtnuto hlasovaÂnõ v neÏkolika lidoveckyÂch obcõÂch. 17. kveÏtna ± Karlovy Vary, okr. AsÏ: OdmõÂtli neÏkterÏÂõ z NeÏmcu Ê , ¹...kterÏõ podali zÏaÂdost o odsunª. 18. kveÏtna ± Olomouc, okr. ProsteÏjov: Ve SmrzÏicõÂch jeden obcÏan odmõÂtl, nebot' ¹...cÏeka jizÏ na to, aby AmericÏane byli na hranicõÂchª. 22. kveÏtna ± Olomouc, okr. BruntaÂl: OdmõÂtlo 7 zbozÏnyÂch zÏen s oduÊvodneÏnõÂm, zÏe ¹o vaÂlce rozhoduje Bu Ê hª. Zpravodaj dodal, zÏe nepodepsaly ani zdravici k narozeninaÂm J. V. Stalina. ± Hradec KraÂloveÂ, okr. LitomysÏl: V LitomysÏli prohlaÂsil jisty faraÂrÏ z kazatelny, zÏe ¹...dostal prÏõÂkaz, aby vyzval obcÏany k podepisovaÂnõª ± prÏitom pouze jedna z mõÂstnõÂch zÏen ho pozÏaÂdala, aby vhodnou formou o hlasovaÂnõ promluvil. ± Karlovy Vary, okr. Nejdek: OdmõÂtlo 17 reemigrantuÊ. ± V okrese Kraslice vyvstala opacÏna komplikace, kdyzÏ 80 NeÏmcu Ê prÏijalo po shromaÂzÏdeÏnõ v obci Kostelnõ toto provolaÂnõÂ: ¹My, obcÏane neÏmecke naÂrodnosti obcõ KostelnõÂ, KaÂmen, PocÏaÂtky a ValteÂrÏov shromaÂzÏdeÏni na verÏejne schuÊzi konane dne l8. 5. 1950 v KostelnõÂ, prÏijõÂmaÂme prohlaÂsÏenõ SveÏtoveÂho vyÂboru obraÂncuÊ mõÂru a odsuzujeme vaÂlecÏne sÏtvaÂcÏe, kterÏÂõ se znovu pokousÏõ vyvolat novou strasÏlivou vaÂlku, a tõÂm znemozÏnit vybudovaÂnõ sÏt'astne budoucnosti. JizÏ nechceme byÂti nikdy potravou pro deÏla kapitalistickyÂch vykorÏist'ovateluÊ, ale chceme po boku vsÏech mõÂrumilovnyÂch naÂroduÊ vybudovati lepsÏõ a novy ÏraÂd, to je socialismus. VyzyÂvaÂme proto vsÏechny obcÏany neÏmecke naÂrodnosti v kraslickeÂm okrese a v karlovarskeÂm kraji, aby ani jediny nezuÊstal mimo boj za mõÂr a jesÏteÏ usilovneÏjsÏõ pracõ dokaÂzal svoji vuÊli mõÂr vybudovati. A daÂle vyzyÂvaÂme vsÏechny obce k souteÏzÏi, aby ani jediny obcÏan neÏmecke naÂrodnosti nestaÂl mimo boj za uhaÂjenõ mõÂru.ª 102 Podepsanõ zÏaÂdali zverÏejneÏnõ sve vyÂzvy v RudeÂm praÂvu, avsÏak jejich provolaÂnõ bylo zadrzÏeno a nebylo nikdy v zÏaÂdne formeÏ publikovaÂno. 27. ± 29. kveÏtna ± Plzen Ï : KritizovaÂno velke zdrzÏenõ v raÂmci celeÂho kraje, ktere podle hodnotõÂcõ zpraÂvy bylo zpuÊsobeno tõÂm, zÏe funkcionaÂrÏi se soustrÏedili na organizovaÂnõ verÏejnyÂch mõÂrovyÂch projevu Ê , mõÂsto na osobnõ agitaci a sbõÂraÂnõ podpisu Ê. ± Karlovy Vary: ¹JaÂchymovske doly prÏi podpisove akci selhaly.ª ZaÂkrok uÂstrÏednõÂch orgaÂnu Ê se jevõ jako nutnyÂ, nebot' doly ¹...brzdõ teÂmeÏrÏ kazÏdou akciª. ± Liberec: Tu bylo naopak proorganizovaÂnõ takoveÂ, ¹...zÏe rÏada obcÏanu Ê podepsala mõÂrove resoluce neÏkolikraÂtª. ± Pardubice: ¹V neÏkolika prÏõÂpadech dosÏlo ze strany vesnickyÂch bohaÂcÏu Ê k odmõÂtnutõ podpisu.ª Na nejmenovaneÂm mõÂsteÏ neÏkdo na desky s podpisovyÂmi archy prÏipsal ¹Smrt komunistu Ê m!ª. ± Gottwaldov: ¹Nedostatky byly hlavneÏ v obcõÂch s prÏevaÂzÏnou veÏtsÏinou byÂv. prÏõÂslusÏnõÂkuÊ strany lidoveÂ, kterÏõ byli zhusta ovlivneÏni mõÂstnõÂmi faraÂrÏi.ª Tak naprÏõÂklad hromadne odmõÂtaÂnõ podpisu v obci Hluk (okr. Ï ernõÂka. Uherske HradisÏteÏ) bylo prÏicÏõÂtaÂno vlivu faraÂrÏe C * * * UceleneÏjsÏõ obraz o mõÂstnõÂch situacõÂch by bylo mozÏno si ucÏinit ze souhrnnyÂch zpraÂv krajskyÂch akcÏnõÂch vyÂboru Ê NaÂrodnõ fronty sepisovanyÂch po uzavrÏenõ hlasovaÂnõÂ. BohuzÏel, zatõÂm byly nalezeny jen omezene informacÏnõ zdroje. KromeÏ toho se neÏktere cÏõÂselne uÂdaje krajskyÂch cÏlaÂnku Ê NaÂrodnõ fronty dosti lisÏõ od toho, jak je UÂAV NF vykazoval ve sveÂm souhrnu, ktery byl prÏed zverÏejneÏnõÂm stejneÏ jesÏteÏ korigovaÂn smeÏrem dolu Ê. NejpodrobneÏjsÏõ informaci z kraju Ê poskytuje nedatovana ¹ZpraÂva Ïnõ a pruÊbe Ïhu mõÂrove podpisove akce v kraji cÏeskobudeÏjoo zajisÏte vickeÂmª11): Zde z celkoveÂho pocÏtu 486 369 obyvatel podepsalo rezoluci 88,2 %, tj. 429 002 osob. Musely tu podpisovat i deÏti mladsÏõ nezÏ bylo prÏedepsaÂno. ZpraÂva uvaÂdõ doslova: ¹...Po odecÏtenõ deÏtõ do 6 let, neschopnyÂch k podpisu, zbyÂva 433 358 obyvatel. Z tohoto pocÏtu schopnyÂch k podpisu bylo docõÂleno 98,53 %ª ± podepsat odmõÂtlo 501 obcÏanu Ê . Mezi nimi byli dva duchovnõ (zapojenõ osob kneÏzÏskeÂho stavu se zvlaÂsÏt' sledovalo), ale i lide vaÂzÏneÏji nemocnõ cÏi pokrocÏileÂho veÏku. Ê VeÏtsÏõ odpor zaznamenali v okrese Strakonice, ktery podle pisatelu zpraÂvy byl organizovaÂn. HromadneÏ odmõÂtli obcÏane z obce TrÏesÏovice, kde z cele vesnice bylo zõÂskaÂno jen 37 podpisu Ê . Tato skutecÏnost byla 103 zduÊvodneÏna tõÂm, zÏe v obci, ktera je obydlena velkyÂmi zemeÏdeÏlci, nenõÂ Ï , a tak tu majõ rozhodujõÂcõ vliv kulaci. Projevilo se to organizace KSC pry i tõÂm, zÏe v roce 1948 ve volbaÂch do parlamentu tu bylo odevzdaÂno 80 % bõÂlyÂch lõÂstku Ê . V kraji se take poznovu sÏõÂrÏõ zpraÂvy o blõÂzÏõÂcõÂm se prÏevratu, ktere majõ uÂdajneÏ puÊvod v okrese BlatnaÂ. Ï esky Naopak vyzdvizÏena byla strÏednõ sÏkola ve ChvalsÏinaÂch (okr. C Krumlov), kde ¹...deÏti denneÏ podaÂvaly zpraÂvy svyÂm ucÏitelu Ê m, zda jizÏ jejich rodicÏe mõÂrovou resoluci podepsali.ª Ï se zase pochlubili tõÂm, ¹...zÏe v obcõÂch FunkcionaÂrÏi z okresu TrÏebon podepisovali vsÏichni podpisu schopnõ obcÏane bez ohledu na to, jsou-li podepsaÂni ve sÏkole neb v zaÂvodeÏ.ª TõÂm zamezili vyÂmluvaÂm, zÏe neÏkdo podepsal jizÏ jinde. Ï zaÂve Ïrec Ïna zpraÂva uvaÂdõ tyto odmõÂtnuvs Ïõ obc Ï any: Jmenovite Ï umavskyÂch HosÏtic a faraÂrÏ Okres Vimperk: duÊchodce MateÏj PoulõÂk ze S Ï estic.Okres Trhove Sviny: zemeÏdeÏlec ZaÂkostelsky z NovyÂch MikesÏ z C Hradu Ê , byÂvaly autodopravce RosÏek s manzÏelkou a tchaÂnem (mõÂsto bydlisÏteÏ neudaÂno) a zemeÏdeÏlec Adolf Kalista z Dobrkovske Lhoty. Z dalsÏõÂch kraju Ê byly hlaÂsÏeny naÂsledujõÂcõ uÂdaje.12) Ty stojõ zato porovnat s cÏõÂsly, ke kteryÂm dospeÏl UÂAV NF a ktera jsou odlisÏnaÂ. (Viz str. 105 a 106.) Kraj Plzen Ï ZõÂskaÂno 402 430 podpisu Ê , tedy 75,23 % z celkoveÂho pocÏtu 534 912 obyvatel. Jako prÏõÂklad exemplaÂrnõÂho rÏesÏenõ je uveden prÏÂõpad nejmenovane ucÏitelky ze SusÏice, ktera ¹...byla na zÏivelny naÂtlak obcÏanstva zbavena mõÂstaª. UÂhrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden. Kraj Karlovy Vary ZõÂskaÂno 237 554 podpisu Ê , tedy 81 % z celkoveÂho pocÏtu 293 915 obyvatel. UÂhrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden. Kraj UÂstõ nad Labem ZõÂskaÂno 461 618 podpisu Ê , tedy 74,8 % z celkoveÂho pocÏtu 617 900 obyvatel. UÂhrnny pocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch neuveden. Zato bylo kladneÏ kvitovaÂno, ¹...zÏe deÏti nizÏsÏõÂch postupnyÂch rocÏnõÂkuÊ naÂrodnõ sÏkoly samy zÏaÂdaly, aby smeÏly podepsat resoluci... OvsÏem neÏkterÏÂõ ucÏiteleÂ, at' uzÏ z byrokratismu, cÏi z jineÂho duÊvodu, nechteÏli teÏmto deÏtem dovolit podepisovat akci, opõÂrajõÂce se suchopaÂrneÏ o instrukce Ï VU.ª Proto okresnõ sÏkolnõ inspektor zarÏõÂdil, aby deÏti podepisovat MS mohly. 104 Kraj Liberec Souhrnne uÂdaje neuvedeny. Za zmõÂnku ale stojõ ojedineÏle odmõÂtnutõ prÏedsedy MNV z obce Modlibohy v okrese Turnov, ktery tak ucÏinil na protest proti sveÂmu odvolaÂnõ z funkce. V JetrÏichovicõÂch v okrese Novy Bor ¹...deÏti z rÏeckeÂho domova prohlaÂsily, zÏe podepisujõ za sve rodicÏe.ª Kraj Hradec KraÂlove ZõÂskaÂno 474 525 podpisu Ê , tedy 85,84 % vesÏkereÂho obyvatelstva. Celkem odmõÂtlo 209 obcÏanu Ê. ¹Na poli rÏÂõmskokatolickeÂho duchovenstva bylo docõÂleno v teÂto akci rovneÏzÏ zdostatek uÂspeÏchu Ê , ktere silneÏ kontrastujõ s vyÂsledky podpisove akce k narozeninaÂm generalissima Stalina. I kdyzÏ politicky vycõÂtõÂme z tohoto postoje jasnou chameleonsÏtinu zejmeÂna katolickyÂch duchovnõÂch, vidõÂme, zÏe je zde zrÏejmy tlak nasÏeho obcÏanstva, ktery nutõ duchovnõÂ, aby nestaÂli mimo lid...ª NicmeÂneÏ faraÂrÏi na Vrchlabsku podepsat odmõÂtli: ¹Stojõ za mõÂrem, budou pro mõÂr bojovat, ale nepodepõÂsÏõ se.ª Kraj Pardubice Souhrnne a jmenovite uÂdaje neuvedeny. JizÏ zmõÂneÏny naÂpis ¹Smrt komunistuÊm!ª byl dle teÂto zpraÂvy napsaÂn na desky vylozÏene na JNV Pardubice. Kraj Jihlava ZõÂskaÂno 345 234 podpisu Ê , tedy 81,7 % vesÏkereÂho obyvatelstva. Kraj Olomouc ZõÂskaÂno 473 714 podpisu Ê , tedy 80,98 % z celkoveÂho pocÏtu 584 974 obyvatel. Celkem odmõÂtlo 319 osob. NejvõÂce odmõÂtnutõ zaznamenali na okrese Litovel (108) ¹pro naÂbozÏenskou fanaticÏnostª. Jinak duÊvody ostatnõÂch byly kvalifikovaÂny jako malicherneÂ, jen na ProsteÏjovsku ¹...se ukaÂzalo neÏkolik vylozÏenyÂch neprÏaÂtel mõÂruª. Velmi duÊlezÏite sdeÏlenõÂ: ¹Okresnõ akcÏnõ vyÂbory majõ jmenovity seznam osob, ktere nepodepsaly i s uvedenõÂm duÊvoduÊ.ª V teÂto zpraÂveÏ se ale jmeÂna odmõÂtnuvsÏõÂch osob uvaÂdeÏjõ jen u okresu KojetõÂn: p. JelõÂnek, KojetõÂn, Blanicka ul. a BedrÏich Uher, rolnõÂk, KojetõÂn, Zborovska ul. Byly i prÏõÂpady ¹taky podepsaÂnõª, jako naprÏ. v obci VitcÏice, (okr. KojetõÂn): ¹...jeden reakcionaÂrÏ podepsal, ale prÏipsal, zÏe podepisuje mõÂr, ale chce svobodu.ª Kraj Gottwaldov ZõÂskaÂno 484 313 podpisu Ê , tedy 81,6 % vesÏkereÂho obyvatelstva. PocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch vykaÂzaÂn nenõÂ. 105 Ze zpraÂvy se lze jen dozveÏdeÏt, zÏe odmõÂtlo sedm kneÏzÏõ a daÂle jmenoviteÏ ¹põÂ. PtaÂcÏkova ze StrÏelneª. Kraj Ostrava ZõÂskaÂno 667 919 podpisu Ê , tedy 84,5 % z celkoveÂho pocÏtu 790 285 obyvatel. PocÏet odmõÂtnuvsÏõÂch uveden nenõÂ. Podpis odmõÂtl faraÂrÏ z Lichnova v okrese Krnov. V podkladech, ktere meÏl autor teÂto stati k dispozici, nebyly zpraÂvy z kraju Ê Praha a Brno. * * * VykazovaÂnõ odevzdanyÂch podpisu Ê cÏinilo po celou dobu trvaÂnõ kampaneÏ potõÂzÏe. ZpocÏaÂtku je nejvõÂce kritizovaÂna nesveÏdomitost v dennõÂm prÏedaÂvaÂnõ cÏõÂselnyÂch souhrnu Ê na okresy a kraje. S blõÂzÏõÂcõÂm se termõÂnem ukoncÏenõ podpisove akce zacÏõÂna byÂt evidentnõÂ, zÏe pocÏet podpisu Ê byl nadsazovaÂn, byt' nepochybneÏ v du Ê sledku tlaku neÏkterÏõ obcÏane jisteÏ podepsali dvakraÂt, trÏeba v zaÂvodeÏ a v mõÂsteÏ bydlisÏteÏ. JesÏteÏ v pruÊbeÏhu kampaneÏ byl ¹...vsÏem kraju Ê m daÂn prÏõÂkaz neuverÏejn Ï ovat zÏaÂdne cÏõÂselne vyÂsledky podpisove akceª. ZaÂveÏrecÏna hlaÂsÏenõ dosÏla do 31. kveÏtna meÏla byÂt zachycena jen pro vnitrÏnõ potrÏebu.13) NepochybneÏ proto prÏestalo Rude praÂvo od cÏtvrtka 25. kveÏtna 1950 zverÏejn Ï ovat pru Ê beÏzÏne soucÏty zõÂskanyÂch podpisu Ê a v tisku se objevil azÏ zaÂveÏrecÏny korigovany souhrn ve strÏedu 31. kveÏtna 1950.14) Ï 30. kveÏtna 1950 prÏedlozÏeny tyto NejdrÏÂõve vsÏak byly na PUÂV KSC vyÂsledky:15) Kraj Praha Ï eske BudeÏjovice C Plzen Ï Karlovy Vary UÂstõ nad Labem Liberec Hradec KraÂlove Pardubice Jihlava Brno Olomouc Gottwaldov Ï et podpisuÊ Poc 1 703 420 342 227 461 498 480 358 335 760 461 474 870 918 965 815 618 012 751 504 599 706 809 657 Ïnõ % splne (vzhled. k celkoveÂmu Ï tu obyvatel) poc 84,5 85,2 62,3 76,0 74,0 104,0 86,9 84,7 79,4 81,4 78,9 79,4 106 Ostrava uÂhrnem uÂhrnem uÂhrnem 664 198 Ï eske zemeÏ C Slovensko Ï SR C 84,0 7 191 422 2 781 316 9 972 738 VyÂsÏe uvedene uÂhrnne soucÏty podepsanyÂch byly korigovaÂny:16) uÂhrnem uÂhrnem uÂhrnem Ï eske zeme Ï C Slovensko Ï SR C 6 761 422 2 721 316 9 482 738 Vzhledem k teÏmto administrativnõÂm uÂpravaÂm nebyla u kraju Ê opravovaÂna absolutnõ cÏÂõsla, ale pocÏet uÂcÏastnõÂkuÊ podpisove akce byl stanoven v procentech z celkoveÂho pocÏtu obyvatel daneÂho kraje.17) VyÂsledek manipulace s cÏÂõsly byl naÂsledujõÂcõÂ: Kraj 1. Liberec 2. Hradec KraÂloveÂ Ï eske BudeÏjovice 3. C 4. Pardubice 5. Praha 6. Ostrava 7. Brno 8. Gottwaldov 9. Jihlava 10. Olomouc 11. Karlovy Vary 12. UÂstõ nad Labem 13. Plzen Ï Procentnõ vyÂsledek 86,4 85,2 84,6 82,7 82,5 82,0 81,4 79,9 79,4 78,9 76,0 74,0 62,3 Tyto upravene vyÂsledky byly prezentovaÂny obcÏanstvu v tisku, a aby jim bylo dodaÂno patrÏicÏneÂho lesku, ¹stvrdil vu Ê li liduª Klement Gottwald, ktery se uÂdajneÏ 30. kveÏtna 1950 podepsal pod mõÂrovou rezoluci jako poslednõÂ. Ï , odpovõÂda BedrÏich GeNa to, jak tuto vu Ê li lidu hodnotilo PUÂV KSC minder:18) ± OdpõÂraÂnõ podpisu Ê bylo vcelku nepatrneÂ, nizÏsÏõ vyÂsledky v neÏkteryÂch mõÂstech sveÏdcÏõ spõÂsÏ o nedostatcõÂch v organizaci kampaneÏ ± /dodejme: nezÏli o odmõÂtavyÂch postojõÂch obyvatelstva, pozn. aut./. 107 ± Obavy prÏed zneuzÏitõÂm podpisu Ê , pokud se vyskytly, meÏly konkreÂtnõ pozadõÂ. NaprÏ. v kraji Gottwaldov ± zÏe podpis by mohl byÂt braÂn jako souhlas se vstupem do JZD. ± V kraji Gottwaldov mohlo byÂt odmõÂtnutõ podpisu teÂzÏ protestem proti prÏesteÏhovaÂvaÂnõ kneÏzÏõÂ. CelkoveÏ vsÏak prÏevlaÂdala pomeÏrneÏ vysoka spokojenost s pruÊbeÏhem i vyÂsledkem kampaneÏ. Pokusme se o vlastnõ shrnutõÂ: Dobova atmosfeÂra ve vsÏech vrstvaÂch spolecÏnosti byla vysloveneÏ protivaÂlecÏnaÂ. PrÏesto aspon Ï nekomunisticky orientovanõ obcÏane si museli byÂt veÏdomi, zÏe podpisy ¹pro mõÂrª se zaÂroven Ï posiluje komunisticky rezÏim; ovsÏem postavit se jakoby na vaÂlecÏnickou stranu, to uzÏ byl ochoten udeÏlat maÂlokdo. Pokud neÏkdo podepsat odmõÂtl, byl agitkami navsÏteÏvovaÂn i võÂcekraÂt, nejmeÂneÏ dvakraÂt-trÏikraÂt. Setrval-li na sveÂm stanovisku i pak, zaÂlezÏelo na mõÂstnõÂch funkcionaÂrÏõÂch, jak jeho jednaÂnõ zhodnotili. Ze zpraÂv (aspon Ï z teÏch, ktere byly autorovi dostupneÂ) nevyplyÂvaÂ, zÏe se vzÏdy hledal politicky cÏi naÂzorovy duÊvod odmõÂtnutõÂ. VeÏtsÏinou to bylo vysoke staÂrÏõ cÏi dusÏevnõ nemoc, pro ktere dotycÏny neprÏipojil svu Ê j podpis. Dokonce prÏekvapuje, jak maly pocÏet jmen, resp. blizÏsÏõÂch osobnõÂch uÂdaju Ê odmõÂtajõÂcõÂch, je ve zpraÂvaÂch uvaÂdeÏn. Toto svaÂdõ k ruÊznyÂm dedukcõÂm (naprÏ. zÏe denuncianti se teprve zacvicÏovali, zÏe asi nebylo moc dobre prÏiznat neschopnost uÂcÏinneÏji agitovat atp.) Patrne vsÏak je, zÏe obecnõ a okresnõ funkcionaÂrÏi museli võÂce respektovat mõÂstnõ pomeÏry nezÏ funkcionaÂrÏi krajsÏtõÂ. Soupisy odmõÂtnuvsÏõÂch se deÏlaly jen na neÏkteryÂch okresech. Lze s vysokou mõÂrou pravdeÏpodobnosti konstatovat, zÏe ani po linii NaÂrodnõ fronty, ani po linii stranicke nebyly takove prÏehledy shromazÏd'ovaÂny. JestlizÏe se tyto seznamy neÏkde (kromeÏ vnitra?) dochovaly, mu Ê zÏe to byÂt spõÂsÏ mezi põÂsemnostmi okresnõÂho vyÂznamu. ZõÂskaÂnõ prÏehledu o odmõÂtnuvsÏõÂch zteÏzÏoval i zvoleny zpuÊsob hlasovaÂnõÂ: obcÏane se podepisovali na archy formaÂtu A4 pod prÏedtisÏteÏnou rezoluci; jen lusÏteÏnõ podpisu Ê ex post musel byÂt probleÂm. Kampan Ï provaÂzely administrativnõÂmi zmatky. NejveÏtsÏõ nedostatky se ukaÂzaly v evidenci obyvatelstva, takzÏe kdyzÏ nebyly k dispozici aktualizovane seznamy obcÏanu Ê , pomaÂhali si mõÂstnõ organizaÂtorÏi naprÏõÂklad soupisy vydanyÂch potravinovyÂch lõÂstku Ê. Toto vsÏe probõÂhalo v dobeÏ, kdy si komunisticka moc teprve upevn Ï ovala pozice. Proto do obrazu padesaÂtyÂch let patrÏõ i zrÏÂõzenõ ministerstva naÂrodnõ bezpecÏnosti (MNB) 23. kveÏtna 1950 a samozrÏejmeÏ ± politicke procesy. A tak ti, kterÏõ nejen odmõÂtli podepsat, ale zaÂroven Ï i demon- 108 strovali odpor vu Ê cÏi rezÏimu, meÏli jizÏ mozÏnost odhadnout, jak by jejich postoj mohl byÂt nejen interpretovaÂn, ale dokonce obraÂcen proti nim. Ïtna V den vyhlaÂsÏenõ vyÂsledkuÊ mõÂroveÂho hlasovaÂnõÂ, tj. 31. kve 1950, byl zahaÂjen proces s JUDr. Miladou HoraÂkovou a dalsÏõÂmi dvanaÂcti obzÏalovanyÂmi. Na vrub rezÏie ¹obrany mõÂruª je nutno prÏicÏõÂst i zpuÊsob, jakyÂm byl tento proces veden, a jak jej dovedla vyuzÏõÂt ± viz Rude praÂvo z 1. 6. 195019): ProkuraÂtor: ¹PocÏõÂtala jste s vaÂlkou? PocÏõÂtala jste i se zaÂsahem Prahy?ª HoraÂkovaÂ: ¹V kazÏdeÂm prÏõÂpadeÏ, kdyzÏ je vaÂlka, musõÂme pocÏõÂtat se zasazÏenõÂm vsÏech cõÂlu Ê .ª Rude praÂvo: ¹Ano. HoraÂkova pocÏõÂtala i s tõÂm, zÏe by v zaÂjmu naÂvratu hrstky kapitalistu Ê do tovaÂren byla bombardovaÂna i Praha, byly usmrcovaÂny zÏeny a deÏti.ª S odstupem cÏasu se jevõ jako logickeÂ, zÏe domaÂcõ ¹boj za mõÂrª musel vyuÂstit do neÏjake zaÂkonne normy, ktera by se dala pouzÏÂõt proti odpuÊrcuÊm rezÏimu. Stalo se tak prÏijetõÂm zaÂkona cÏ. 165/1950 Sb. ± ZaÂkona ze dne 20. prosince 1950 na ochranu mõÂru.20) Ï PraÂvnõ rada na zaÂkladeÏ drÏõÂveÏjsÏõÂho usnesenõ prÏedsednictva UÂV KSC jednak prÏipravila prÏÂõslusÏne prohlaÂsÏenõ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõÂ Ï eskoslovenske republiky, jednak formulovala osnovu zaÂkona na C Ï 18. prosince ochranu mõÂru. Obojõ bylo prÏedmeÏtem jednaÂnõ PUÂV KSC 1950. Posun v nahlõÂzÏenõ na mezinaÂrodnõ i vnitrÏnõ politickou situaci odraÂzÏõ cÏlaÂnek III prohlaÂsÏenõÂ: ¹U veÏdomõÂ, zÏe sveÏtovy mõÂr a pokojne souzÏitõ naÂroduÊ jsou v teÂto dobeÏ vaÂzÏneÏ ohrozÏovaÂny imperialistickou politikou USA, agresõ americkyÂch Ï õÂneÏ, novyÂm vyzbrojovaÂnõÂm NeÏmecka, JaponozbrojenyÂch sil v Koreji, v C ska i sÏõÂlenyÂmi vyhruÊzÏkami o pouzÏitõ atomovyÂch zbranõÂ, NaÂrodnõ shroÏ eskoslovenske jako zaÂkonny mluvcÏõ cÏeskeÂho a slomaÂzÏdeÏnõ republiky C venskeÂho lidu slavnostneÏ prohlasÏuje,ª zÏe vsÏechny jeho orgaÂny ¹...budou jesÏteÏ duÊsledneÏji odhalovati a znesÏkodn Ï ovati uÂtocÏne snahy podneÏcovateluÊ nove vaÂlky a jejich prÏisluhovacÏuÊ.ª Podle du Ê vodove zpraÂvy prÏipojene k zaÂkonu mohl byÂt za tohoto prÏisluhovacÏe povazÏovaÂn kazÏdyÂ, ¹...kdo se jakkoli pokusõ narusÏit mõÂrove souzÏitõ naÂrodu Ê ,...kdo napomaÂha zlocÏinnyÂm vaÂlecÏnyÂm snahaÂm sveÏtoveÂho imperialismu, nejuÂhlavneÏjsÏõÂho neprÏÂõtele vsÏeho pracujõÂcõÂho lidu...ª ± tzn. kazÏdyÂ, kdo by byl za tohoto neprÏÂõtele prohlaÂsÏen. Text prohlaÂsÏenõ daÂle konstatuje, zÏe ¹...je jasneÂ, kdo dnes o vaÂlku usilujeª, takzÏe uzaÂkoneÏnõÂm teÂto normy ¹bude jesÏteÏ uÂcÏinneÏji ochraÂneÏna... republika, jejõ socialisticka vyÂstavbaª atd. Dikce samotneÂho 109 zaÂkona byla natolik volnaÂ, zÏe umozÏn Ï ovala trestat odneÏtõÂm svobody v rozsahu od jednoho do dvaceti peÏti let! KdyzÏ byl mõÂr u naÂs doma takto pojisÏteÏn, dalo se ocÏekaÂvat, zÏe prÏi nejblizÏsÏõ prÏõÂlezÏitosti ¹boje za jeho upevneÏnõª tlak na obcÏany jesÏteÏ võÂce zesõÂlõ a evidence a kontrola prÏõÂpadnyÂch odpu Ê rcu Ê bude propracovaneÏjsÏõÂ. Tato prÏõÂlezÏitost se naskytla hned v prÏõÂsÏtõÂm roce 1951. * * * II. Lidove hlasovaÂnõ o uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu mezi peÏti velmocemi a proti ozbrojenõ zaÂpadnõÂho NeÏmecka v roce 1951 Ï eskosloRude praÂvo uverÏejnilo 23. ledna 1951 ProvolaÂnõ I. sjezdu C venskeÂho vyÂboru obraÂncu Ê mõÂru (konal se 20. ± 22. ledna 1951 v Praze), v neÏmzÏ jsou obcÏane vyzyÂvaÂni k vyjaÂdrÏenõ rozhodneÂho protestu ¹proti znovuvyzbrojenõ zaÂpadnõÂho NeÏmeckaª. V apelu se sdeÏluje, zÏe za tõÂm uÂcÏelem ma byÂt prÏipravena vsÏenaÂrodnõ protestnõ akce ¹proti obnoveÏ nacisticke armaÂdy v zaÂpadnõÂm NeÏmeckuª.21) Co dalo podneÏt k takovyÂm formulacõÂm? V zaÂrÏõ 1950 se v New Yorku uskutecÏnila porada ministru Ê zahranicÏnõÂch veÏcõ USA, Velke BritaÂnie a Francie, na nõÂzÏ byla NeÏmecke spolkove republice mj. povolena motorizace policejnõÂch jednotek, zvyÂsÏen limit vyÂvozu oceli, zrusÏen zaÂkaz stavby lodõÂ. OtevrÏela se zde i otaÂzka zapojenõ NSR do spolecÏne obrany zaÂpadnõ Evropy. Dne 9. ledna 1951 pak dosÏlo ke konkreÂtnõÂmu jednaÂnõ v teÂto veÏci. Ze sledu udaÂlostõÂ, ktere naÂsledovaly zejmeÂna na diplomatickeÂm poli, Ï SR proti tomuto vyÂvoji pomeÏru poznamenejme, zÏe text protestnõ noÂty C Ê v NeÏmecku byl ve vlaÂdeÏ projednaÂvaÂn 7. uÂnora 1951. Postup vlaÂd trÏõ zaÂpadnõÂch mocnostõ je v noÂteÏ posuzovaÂn jako aktivnõ ozÏivovaÂnõ nacistickyÂch a neonacistickyÂch skupin vcÏetneÏ prÏõÂpravy nove neÏmecke agrese, prÏi nõÂzÏ ¹...zaÂpadnõ mocnosti zneuzÏõÂvajõ skupin NeÏmcu Ê vysõÂdleÏ eskoslovenska a Polskaª. A sice tõÂm, zÏe jim znemozÏn nyÂch z C Ï ujõÂ, aby se hospodaÂrÏsky a sociaÂlneÏ zacÏlenili do noveÂho prostrÏedõ a stali se rovnocennyÂmi obcÏany NeÏmecka. V poslednõ dobeÏ pry take zaÂpadnõ mocnosti Ï eskodo svyÂch plaÂnuÊ zacÏlen Ï ujõ a organizujõ vlastizraÂdce ¹± utecÏence z C slovenska, kterÏÂõ se ve sve nenaÂvisti spojujõ s byÂvalyÂmi nacistickyÂmi Ï eskoslovenskaª.22) zotrocÏovateli C Tomuto obsahoveÂmu a formulacÏnõÂmu pojetõ daneÂho probleÂmu zcela odpovõÂda prvnõ naÂvrh otaÂzek pro zamyÂsÏlene lidove hlasovaÂnõÂ. NaÂvrh teÏchto otaÂzek byl obsazÏen v dopise Gustava BaresÏe (komunistickeÂho politika, novinaÂrÏe a publicisty s nemalyÂm podõÂlem na prÏõÂpraveÏ politickyÂch monstrprocesuÊ) Klementu Gottwaldovi ze 17. ledna 195123): ¹1. SouhlasõÂsÏ s tõÂm, aby kaz Ï dy pokus americkyÂch vaÂlec Ï nyÂch Ïõ sÏtvaÂc Ê o obnovenõ nacisticke armaÂdy byl prohlaÂsÏen za nejhors Ïu zloc Ï in proti mõÂru? 110 2. SouhlasõÂsÏ s tõÂm, aby kaz Ï dy odpadlõÂk a utec Ï enec, ktery v tom pomaÂhaÂ, smlouva se s nacisty a chce naÂvrat Ne Ê a nic Ï mcu Ï ivou vaÂlku proti sve zemi, byl prohlaÂsÏen za zloc Ï ince a zraÂdce vlasti?ª JenzÏe takrÏka soubeÏzÏneÏ, 25. uÂnora 1951, vydala noveÏ utvorÏena reprezentace mõÂroveÂho hnutõÂ, SveÏtova rada mõÂru (daÂle SRM), vlastnõ vyÂzvu k uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu mezi peÏti velmocemi24): ¹Aby byly splneÏny tuzÏby milionuÊ lidõ na celeÂm sveÏteÏ, at' jizÏ je jejich naÂzor na prÏÂõcÏiny nebezpecÏõ sveÏtove vaÂlky jakyÂkoliv, aby byl upevneÏn mõÂr a zajisÏteÏna mezinaÂrodnõ bezpecÏnost, zÏaÂdaÂme uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu mezi peÏti velmocemi: SpojenyÂmi staÂty americkyÂmi, SoveÏtskyÂm Ï õÂnskou lidovou republikou, Velkou BritaÂniõ a FranciõÂ. svazem, C OdmõÂtnutõ uÂcÏasti na schuÊzi, ktera ma slouzÏit k tomuto uÂcÏelu, vlaÂdou jedne z peÏti velmocõÂ, budeme povazÏovat za duÊkaz, zÏe tato vlaÂda ma uÂtocÏne uÂmysly. VyzyÂvaÂme vsÏechny mõÂrumilovne naÂrody, aby podporovaly pozÏadavek uzavrÏenõ mõÂroveÂho paktu. VsÏechny staÂty majõ mõÂt mozÏnost prÏipojit se k tomuto paktu. Podepisujeme tuto vyÂzvu a vyzyÂvaÂme zaÂroven Ï vsÏechny muzÏe a zÏeny dobre vuÊle, vsÏechny organisace, usilujõÂcõ o zajisÏteÏnõ mõÂru, aby prÏipojili sve podpisy.ª Pu Ê vodnõ cÏeskoslovenska iniciativa byla tedy samozrÏejmeÏ propojena s tõÂmto zaÂmeÏrem. TotizÏ vzaÂpeÏtõÂ, po prÏijetõ zaÂkona na ochranu mõÂru Ï v tehdejsÏõÂm SSSR (12. 3. 1951), jednalo 19. brÏezna 1951 i PUÂV KSC Ï eskoslovensku.25) Gottwald se zde vyo uÂkolech mõÂroveÂho hnutõ v C jaÂdrÏil v tom smyslu, zÏe boj za mõÂr je nutno veÂst konkreÂtneÏji nezÏ dosud. A tak se tehdy rozhodlo o spojenõ akce za podepsaÂnõ paktu peÏti velmocõ a plebiscitu k neÏmecke otaÂzce. V podstateÏ byl prÏijat model mõÂrove kampaneÏ z prÏedchozõÂho roku, vcÏetneÏ vyuzÏitõ jizÏ prÏipravovanyÂch akcõÂ Ï eskoslovenskeÂho C Ï erveneÂho krÏÂõzÏe, MezinaÂrodpolitickyÂch (sjezdu C nõÂho dne solidarity osvobozenyÂch politickyÂch veÏzn Ïu Ê ), hospodaÂrÏskyÂch (PrazÏskeÂho vzorkoveÂho veletrhu) i kulturnõÂch (mezinaÂrodnõÂho festivalu PrazÏske jaro, FilmoveÂho jara na vesnici). NicmeÂneÏ bylo evidentnõÂ, zÏe cela veÏc bude mnohem proorganizovaneÏjsÏõ nezÏli akce prÏedchozõÂ, zejmeÂna direktivnõÂm zapojenõÂm staÂtnõ spraÂvy a ve smeÏru k obcÏanu Êm uzÏitõÂm pru Ê kazneÏjsÏõ formy hlasovaÂnõÂ. * * * Ovlivn Ï ovaÂnõ verÏejneÂho mõÂneÏnõ v raÂmci teÂto kampaneÏ bylo jesÏteÏ duÊrazneÏjsÏõ nezÏ v prÏedchozõÂm roce. OrganizovaneÏ zapocÏalo vlastneÏ uzÏ 8. brÏeznem 1951 (MezinaÂrodnõ den zÏen), a pak uzÏ vsÏechny vyÂrocÏnõ schu Ê ze a konference organizacõ NaÂrodnõ fronty, vsÏechna verÏejna shromaÂzÏdeÏnõÂ, a hlavneÏ tzv. Pochod mõÂru probõÂhajõÂcõ od 1. do 17. dubna, se musely konat ¹v raÂmci boje za mõÂrª. 111 NaÂsledujõÂcõ brÏeznove a dubnove dny se uprÏesn Ï ovala konkreÂtnõ rÏesÏenõ a organizace jednotlivyÂch naÂvrhuÊ. Tak 18. dubna 1951 odesÏly Ï k rukaÂm B. Gemindera dva naÂvrhy na hlasoz UÂAV NF na UÂV KSC vaÂnõÂ. Podle prvnõ varianty se meÏlo hlasovat jen v obcõÂch ± vyÂhodou se jevilo organizacÏnõ zjednodusÏenõÂ, nevyÂhodou by ovsÏem byla absence zaÂvazku Ê ze zaÂvodu Ê. Druha varianta uvazÏovala rÏesÏenõÂ, ktere pak bylo i prÏijato: administrativneÏ a evidencÏneÏ zvlaÂdnute hlasovaÂnõ v zaÂvodech, uÂrÏadech, sÏkolaÂch a obcõÂch, cozÏ daÂvalo mozÏnosti pro slavnostnõ zahaÂjenõ v institucõÂch a zaÂvodech, i pro uzavõÂraÂnõ pracovnõÂch zaÂvazku Ê prÏi teÂto prÏÂõlezÏitosti. Ï eskoslovenMimo to se nabõÂzela varianta trÏetõÂ, kterou navrhoval C Ï sky vyÂbor obraÂncu Ê mõÂru (daÂle CsVOM) ± jednoraÂzovy plebiscit. Tento naÂvrh se vsÏak politickeÂmu vedenõ zdaÂl nejmeÂneÏ prÏijatelnyÂ, protozÏe by podvaÂzal mozÏnost deÂletrvajõÂcõ agitacÏnõ kampaneÏ.26) Jednotny naÂzor nebyl zpocÏaÂtku ani na termõÂn cele akce. TeÂzÏ se muselo ujasnit, zÏe z hlasovaÂnõ majõ byÂt vyn Ï aty instituce jako veÏznice a pracovnõ taÂbory. NejveÏtsÏõ probleÂm vsÏak cÏinilo rozhodnout, co vlastneÏ majõ obcÏane podepisovat. NejdrÏÂõve to meÏly byÂt odpoveÏdi na dveÏ otaÂzky, tak rÏõÂkajõÂc domaÂcõ provenience, ze 17. ledna. Pak nejmeÂneÏ do 23. dubna se prÏedpoklaÂdalo vyjaÂdrÏenõ souhlasu s vyÂzvou SveÏtove rady mõÂru, nacÏezÏ kolem 5. kveÏtna se dospeÏlo ke trÏem tezõÂm, ktere obsahoveÏ vychaÂzely nejen z vyÂzvy SRM, ale i z nasÏich dvou puÊvodneÏ zamyÂsÏlenyÂch otaÂzek. Ï podrobny naÂvrh, jak Dne 23. dubna 1951 projednaÂvalo PUÂV KSC bude hlasovaÂnõ provedeno. VyÂsledkem byla smeÏrnice, ktera doznala jedinou, zato zaÂvazÏnou zmeÏnu ± tou byl praÂveÏ text hlasovacõÂho lõÂstku. Ï zaslal totizÏ Rudolf SlaÂnsky KleJesÏteÏ 5. kveÏtna po zasedaÂnõ SUÂV KSC mentu Gottwaldovi trÏi prÏeformulovane body hlasovacõÂho prohlaÂsÏenõÂ, a teprve ty se po dalsÏõ uÂpraveÏ objevily na hlasovacõÂch lõÂstcõÂch. Ministerstvo vnitra vydalo 10. kveÏtna uÂrÏednõ cestou sve pokyny pro naÂrodnõ vyÂbory a soubeÏzÏneÏ s tõÂm i UÂAV NF rozeslal podrobne smeÏrnice po sve linii. Na zaÂkladeÏ teÏchto raÂmcovyÂch pokynu Ê byly zavaÂzaÂny slozÏky NaÂÏ eskoslovenska obec rodnõ fronty (mezi nimi i tehdy jesÏteÏ existujõÂcõ C sokolskaÂ) a neÏktera ministerstva k vydaÂnõ konkretizovanyÂch smeÏrnic vlastnõÂch.27) OkamzÏiteÏ zapocÏala seÂrie porad uÂstrÏednõÂch orgaÂnuÊ teÏchto organizacõ NaÂrodnõ fronty a jednaÂnõ zainteresovanyÂch ministerstev. Ke kampani byl 7. kveÏtna 1951 vydaÂn seznam 50 hesel. NaprÏõÂklad jedno z nich zneÏlo: ¹Nechceme, aby nasÏe domy byly prome Ïne Ï ny v trosky a pole znic Ï ena tanky ± hlasujme za pakt mõÂru a proti remilitarisaci zaÂpadnõÂho Ne Ï mecka.ª V doporucÏovane osnoveÏ referaÂtu pro verÏejne schu Ê ze se mj. vypisovalo, co ¹ma lid vyjaÂdrÏitª: võÂru ve võÂteÏzstvõ mõÂru, solidaritu s bojovnõÂky za mõÂr (mõÂneÏna Korea a hnutõ v koloniõÂch) a ± uÂctu a laÂsku k SoveÏt- 112 skeÂmu svazu a J. V. Stalinovi. Zpu Ê sobem odpovõÂdajõÂcõÂm dobove frazeologii se tu teÂzÏ definoval ¹americky zpu Ê sob zÏivotaª a ¹zaÂpadnõ civilizaceª. Nebylo opomenuto ani ¹odsouzenõ zlocÏinneÂho jednaÂnõ zraÂdne emigrace, ktera ve spolupraÂci s fasÏisty spekuluje na vaÂlku proti nasÏemu liduª.28) Po organizacÏnõ straÂnce bylo lidove hlasovaÂnõ naplaÂnovaÂno tõÂmto zpuÊsobem: Ï asovy rozvrh C Ï eskoslovenskeÂho ± 23. 5. 1951 na spolecÏneÂm zasedaÂnõ UÂAV NF a C vyÂboru obraÂncu Ê mõÂru v BratislaveÏ vyhlaÂsÏenõ vyÂzvy k zahaÂjenõ hlasovaÂnõÂ. ± 26. 5.± 4. 6. 1951 hlasovaÂnõ v zaÂvodech, uÂrÏadech a sÏkolaÂch. Pokud jde o sÏkoly, tentokraÂt se hlasovaÂnõ tyÂkalo jen sÏkol III. stupneÏ (tzn., zÏe uÂcÏastnõÂky hlasovaÂnõ meÏly byÂt osoby starsÏõ patnaÂcti let). ± 5.±16. 6. 1951 hlasovaÂnõ v obcõÂch. Hlasovacõ lõÂstky Na prÏednõ straneÏ v hornõ cÏaÂsti hlasovacõÂho lõÂstku byl umõÂsteÏn text: Ïeho lidu ¹Ve jmeÂnu mõÂru, svobody a sÏte Ï stõ nas 1. souhlasõÂm s vyÂzvou Sve Ï tove rady mõÂru, aby byl uzavr Ï en mõÂrovy pakt (smlouva) mezi pe Ï ti velmocemi: Sove Ï tskyÂm svazem, Ï õÂnskou lidovou republikou, VelSpojenyÂmi staÂty americkyÂmi, C kou Britanniõ a FranciõÂ, 2. z Ï aÂdaÂm, aby bylo okamz Ï ite Ï zastaveno vyzbrojovaÂnõ zaÂpadnõÂho Ne Ïmecka americkyÂmi imperialisty a aby velmoci spolec Ï ne Ï mõÂrovyÂm zpu Ê sobem rozr Ï esÏily otaÂzku Ne Ï mecka, 3. odsuzuji zraÂdnou reakci, ktera podne Ï cuje k vaÂlce proti vlastnõ zemi a ve spolku s nepr Ï aÂteli republiky, s esesaÂckyÂmi vrahy, usiluje o novy Mnichov, o rozc Ï lene Ïnõ a znic Ï enõ republiky.ª Na zadnõ straneÏ hlasovacõÂho lõÂstku bylo v teÂto hornõ cÏaÂsti mõÂsto pro potvrzenõ uÂcÏasti na hlasovaÂnõÂ. V dolnõ cÏaÂsti lõÂstku se na prÏednõ straneÏ nachaÂzely linky pro podpis a adresu hlasujõÂcõÂho, na zadnõ straneÏ se opakoval trÏõÂbodovy text. Po podpisu hlasujõÂcõÂho se meÏl lõÂstek rozstrÏihnout, aby jeho hornõ cÏaÂst s potvrzenõÂm dostal obcÏan jako doklad o uÂcÏasti, a spodnõ cÏaÂst s jeho podpisem prÏevzala agitacÏnõ dvojice. TeÏchto lõÂstku Ê formaÂtu A5 bylo vytisÏteÏno 11 milionu Ê kusuÊ. Provedenõ hlasovaÂnõ ± ZahaÂjenõ hlasovaÂnõ na zaÂvodech, uÂrÏadech a sÏkolaÂch konat slavnostnõÂm zpuÊsobem. ± PrÏõÂslusÏnõÂci armaÂdy a SNB meÏli hlasovat oddeÏleneÏ, podle internõÂch pokynu Ê teÏchto slozÏek. 113 ± HlasovaÂnõ v leÂcÏebnyÂch a podobnyÂch uÂstavech se meÏlo take konat zvlaÂsÏt', po dohodeÏ s vedenõÂm teÏchto uÂstavu Ê. ± Za rozhodujõÂcõ prÏi samotneÂm hlasovacõÂm aktu se povazÏoval styk s obcÏany. Proto bylo cõÂlem ustanovit tolik agitacÏnõÂch dvojic, aby jedna prÏipadla asi na 15 rodin. Ve veÏtsÏõÂch obcõÂch pak utvorÏit cca na 1000 obyvatel zvlaÂsÏtnõ uÂsekove sbory. Na jednotlivyÂch stupnõÂch spraÂvy meÏly vsÏe rÏõÂdit komise pro lidove hlasovaÂnõÂ. ± Novinkou oproti roku 1950 bylo zrÏõÂzenõ agitacÏnõÂch strÏedisek, v nichzÏ sluzÏbu konajõÂcõ pracovnõÂci meÏli agitacÏnõ cÏinnost organizovat. K tomu slouzÏil propagacÏnõ materiaÂl vydany v masoveÂm naÂkladu, a sice: dva typy textovyÂch plakaÂtuÊ, obrazovy plakaÂt, brozÏura pro potrÏeby agitacÏnõÂch dvojic, hesla ke kampani, osnova referaÂtu pro schu Ê ze. ± Velmi zÏaÂdoucõ bylo ozÏivenõ zaÂvazkoveÂho hnutõÂ. * * * Takto monstroÂzneÏ prÏipravovana akce meÏla zjevny i skryty smysl. Ten zjevny je nejzrÏetelneÏjsÏõ ve smeÏrnici Ministerstva naÂrodnõ obrany Ï SR z kveÏtna 1951: C ¹JestlizÏe v civilnõÂm zÏivoteÏ je agitace za podpis spojovaÂna s vyÂzvami k zvysÏovaÂnõ produktivity praÂce, tak v armaÂdeÏ nenõ uÂcÏelem zabyÂvat se malovaÂnõÂm holubicÏek mõÂru, nyÂbrzÏ zdokonalovat si vojenskou zdatnost a leÂpe si osvojovat zkusÏenosti SoveÏtske armaÂdy.ª 29) Skryty cõÂl spocÏõÂval v odhalovaÂnõ sil neztotozÏn Ï ujõÂcõÂch se s politickyÂm rezÏimem. Proto byl obraz neprÏÂõtele neustaÂle dopln Ï ovaÂn i novyÂmi soudnõÂmi procesy. UzÏ pocÏaÂtecÏnõ uvazÏovaÂnõ o formeÏ protestu proti ¹znovuÏ eskoslovenskeÂho vyÂvyzbrojenõ zaÂpadnõÂho NeÏmeckaª v dobeÏ sjezdu C Ï sVOM) v lednu 1951 bylo prÏedznamenaÂno vyboru obraÂncu Ê mõÂru (C nesenõÂm rozsudku nad trÏemi biskupy (15. l. 1951), a vzaÂpeÏtõ po uzaÂveÏrce hlasovaÂnõ byl opeÏt vynesen rozsudek (22. 6. 1951) ± tentokraÂt nad jedenaÂcticÏlennou skupinou ¹sÏpioÂnu Ê ve sluzÏbaÂch francouzskeÂho konzulaÂtuª v BratislaveÏ ± se dveÏma tresty smrti: Juraj Dlouhy a VladimõÂr VeleckyÂ. Rozsudek vykonaÂn 8. 11. 1951.30) Dnes je jizÏ znaÂmo, zÏe cela tato okaÂzala a prÏitom agresivnõ ¹ochrana sveÏtoveÂho mõÂruª byla kamuflaÂzÏõ cõÂlu Ê zcela opacÏnyÂch. V lednu 1951 na tajne poradeÏ v Kremlu, ktere se za nasÏi republiku Ï Rudolf SlaÂnsky a ministr naÂrodnõ zuÂcÏastnili generaÂlnõ tajemnõÂk KSC Ï epicÏka, vyhlaÂsil Stalin zaÂsady nove soveÏtske politiky obrany Alexej C v EvropeÏ. Na zaÂkladeÏ publikovanyÂch informacõ lze zaÂveÏry tajne porady vyjaÂdrÏit asi takto: 114 1. PrÏevahu SSSR v EvropeÏ nelze zajistit ekonomicky ani politicky. 2. SoveÏtsky svaz ma prÏevahu jedineÏ v oblasti vojenskeÂ. To vsÏak potrva jen kraÂtce, pak by se sõÂly meÏly vyrovnat. 3. TeÂto vojenske prÏevahy je nutno vyuzÏõÂt, nebot' je to poslednõ prÏÂõlezÏitost. (ArmaÂdy soveÏtskeÂho bloku meÏly byÂt prÏipraveny k prÏechodu na vaÂlecÏny stav do 31. 12. 1952!) Ï eskoslovensko z naÂslednyÂch tajnyÂch O uÂkolech vyplyÂvajõÂcõÂch pro C Ï epicÏka. Du protokolu Ê veÏdeÏli pouze Gottwald a C Ê sledky vsÏak zasahovaly cele naÂrodnõ hospodaÂrÏstvõÂ, vsÏechny sfeÂry spolecÏnosti, nebot' militarizace byla vsÏeobecnaÂ. V roce 1952 se vojenska vyÂroba u naÂs podõÂlela na vesÏkere strojõÂrenske produkci uzÏ 30 % a pro armaÂdu bylo urcÏeno 90 % vyÂroby prÏesneÂho strojõÂrenstvõÂ. Do pruÊmyslu bylo nutno prÏeveÂst 400 000 novyÂch pracovnõÂch sil. OdveÏtvova ministerstva musela prÏednostneÏ zajisÏt'ovat pozÏadavky ministerstva naÂrodnõ obrany, naprÏõÂklad vyÂstavbu spojovyÂch a dopravnõÂch sõÂtõÂ. NadmeÏrne prostrÏedky plynuly do geologickeÂho pruÊzkumu surovinovyÂch zdroju Ê . K tomu musõÂme prÏipocÏõÂtat teÏzÏbu nasÏeho uranu, ktereÂho jsme SoveÏtskeÂmu svazu dodaÂvali rocÏneÏ za 200 milionu Ê rublu Ê .31) Rozbor postupu a duÊsledku Ê militarizace nasÏeho naÂrodnõÂho hospodaÂrÏstvõ nepochybneÏ osveÏtluje z jineÂho uÂhlu pohledu jak jednoraÂzove akce uskutecÏn Ï ovane v te dobeÏ (naprÏ. prÏevod 77 500 pracovnõÂkuÊ z administrativy do pruÊmyslu), tak i dlouhodobeÏ puÊsobõÂcõ tendence (industrializace Slovenska), a dokonce i cÏaste sÏkolske reformy. Ïak Vskutku jsme zbrojili jako nikdy prÏedtõÂm. MõÂrove apely vs Ïmecka. burcovaly proti vyzbrojovaÂnõ zaÂpadnõÂho Ne * * * Ï sledovala pruÊbeÏh lidoveÂho hlasovaÂnõ s mimoNejvysÏsÏõ greÂmia KSC rÏaÂdnou pozornostõÂ. Ï se pruÊbeÏhem akce (soudeÏ GeneraÂlnõ sekretariaÂt aparaÂtu UÂV KSC podle archivnõÂch zpraÂv, ktere jsou k dispozici) zabyÂval minimaÂlneÏ peÏtkraÂt. Prvnõ zpraÂva ma datum 29. 5. 1951, dalsÏõ pak 30. 5., 4. 6., 12. 6. a 17. 6. 1951. VsÏechny zpraÂvy podaÂval B. Geminder; obsahovaly prÏedevsÏõÂm soucÏty pruÊbeÏzÏnyÂch vyÂsledku Ê hlasovaÂnõÂ, ale i reference o neÏkteryÂch prÏÂõpadech odmõÂtnutõ a o zjisÏteÏnyÂch nedostatcõÂch. VsÏechny podklady majõ charakter strohe informace, kromeÏ zpraÂvy zaÂveÏrecÏneÂ. Ta obsahuje i strucÏna hodnocenõÂ. V agendeÏ generaÂlnõÂho sekretariaÂtu se naleÂzajõ dva dokumenty nadepsane ¹1.ª resp. ¹2. zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat hlasovacõ lõÂstek, a o duÊvodech, ktere uvaÂdeÏlyª. Jsou datovaÂny 6. cÏervna a 13. cÏervna 1951. Jejich puÊvodnõ zneÏnõÂ, ktere v neÏkteryÂch prÏõÂpadech 115 obsahovalo podrobneÏjsÏõ osobnõ uÂdaje, bylo poneÏkud upraveno. ZpraÂvy v teÂto upravene podobeÏ byly zatõÂm nalezeny jen v osobnõÂm fondu Klementa Gottwalda, byt' (podle uÂdaje ve 2. zpraÂveÏ) byly asi oba dokumenty zhotoveny v patnaÂcti vyÂtiscõÂch. Tuto 2. zpraÂvu prokazatelneÏ podaÂval BedrÏich Geminder a Rudolf SlaÂnsky ji 14. cÏervna 1951 odeslal Gottwaldovi na Hrad k informaci.32) (Pro ilustraci jinyÂch cÏasovyÂch relacõ dodejme: SlaÂnsky byl 27. 11. 1951 zatcÏen a za rok spolu s Geminderem odsouzen k smrti.) Shrneme-li oba dokumenty, lze z nich vyvodit naÂsledujõÂcõ uÂdaje Ïry: a zaÂve V cÏeskyÂch zemõÂch odmõÂtlo prÏed 14. cÏervnem 1951 ¹vsÏelidovyª hlasovacõ lõÂstek podepsat 553 obcÏanu Ê a 5 dalsÏõÂch se na seznamy dostalo proto, zÏe sice podepsali, ale vyjaÂdrÏili s hlasovaÂnõÂm nesouhlas. Z teÏchto 558 obcÏanu Ê je jich jen 128 uvedeno jmenoviteÏ, ostatnõÂch 430 ma prÏipojeno nejcÏasteÏji mõÂsto zameÏstnaÂnõÂ, eventuelneÏ mõÂsto bydlisÏteÏ. Tento vyÂcÏet odmõÂtajõÂcõÂch je nepochybneÏ prÏedbeÏzÏnyÂ. JelikozÏ võÂme, zÏe neÏktere okresnõ orgaÂny avizovaly ve svyÂch pruÊbeÏzÏnyÂch hlaÂsÏenõÂch jesÏteÏ dodatecÏne zaslaÂnõ seznamu Ê odmõÂtnuvsÏõÂch (a tyto seznamy s ru Ê znou mõÂrou duÊkladnosti skutecÏneÏ vypracovaÂny byly), vznika otaÂzka, procÏ Gottwald dostal jen torzo teÏchto rozsaÂhlyÂch soupisu Ê ? VysveÏtlenõÂ, procÏ se tak stalo, lezÏõ zatõÂm ± dle mõÂneÏnõ autora ± ve sfeÂrÏe dedukcõÂ. MõÂra preciznosti (cÏi snazÏivosti denuncovat spoluobcÏany?) prÏi sestavovaÂnõ obou seznamu Ê byla v jednotlivyÂch krajõÂch ru Ê znaÂ. Za Prahu jsou uvedena pouze dveÏ jmeÂna teÏch, kterÏÂõ odmõÂtli, naproti tomu za Plzen Ï je tu jmen dvacet sedm. Za Karlovy Vary je sÏestnaÂct obcÏanu Ê neoznacÏeno Ï aÂdove sestry nejsou jmeÂnem a jen sedm jich je vypsaÂno jmenoviteÏ. R jmenoviteÏ uvaÂdeÏny nikde. * * * DuÊvoduÊ odmõÂtnutõÂ, pokud byly uvedeny, si vsÏimneÏme podrobneÏji: ± KromeÏ 368 rÏaÂdovyÂch sester pracujõÂcõÂch prÏi osÏetrÏovaÂnõ nemocnyÂch cÏi manuaÂlneÏ, u nichzÏ lze naÂbozÏenske duÊvody prÏedpoklaÂdat, nepodepsalo dalsÏõÂch 28 obcÏanu Ê bud' vyÂslovneÏ z naÂbozÏenskyÂch duÊvodu Ê , anebo tyto duÊvody byly patrneÏ hlavnõÂm motivem odmõÂtnutõÂ. OdmõÂtnutõ byla v neÏkteryÂch prÏõÂpadech jednoznacÏna a du Ê raznaÂ. PrÏõÂslusÏnõÂci sekt se naopak nechaÂvali dlouhe hodiny prÏesveÏdcÏovat, aby pak stejneÏ odmõÂtli. NejlapidaÂrneÏjsÏõÂm vyjaÂdrÏenõÂm naÂbozÏenskeÂho postoje, je zapsany du Ê vod jedne veÏrÏõÂcõÂ: nemu Ê zÏe podepsat, ¹protozÏe je veÏrÏõÂcõª. ± U dalsÏõ skupiny 37 obcÏanu Ê majõ du Ê vody odmõÂtnutõ naÂrodnostnõ opodstatneÏnõ cÏi aspon Ï naÂrodnostnõ podtext. U 20 z nich a take u 17 rÏaÂdovyÂch sester je vyÂslovneÏ zapsaÂna naÂrodnost neÏmeckaÂ. Tito lide uvaÂdeÏjõÂ, zÏe chteÏli nebo chteÏjõ byÂt odsunuti do ZaÂpadnõÂho NeÏmecka, prÏõÂpadneÏ zÏe podepsaÂnõ by jim tam mohlo sÏkodit. SteÏzÏujõ si na sÏpatne 116 zachaÂzenõÂ, odebraÂnõ majetku, zbavenõ volebnõÂho praÂva. Nebo je zapsaÂn nesouhlas s rezÏimem. Jako fasÏista je oznacÏen jediny odmõÂtnuvsÏõÂ. Ï-politicky motivovaDo skupiny naÂrodnostneÏ resp. naÂrodnostne Ï esÏi, reemigranti ze Zakarpatske Ukrajiny, ale nyÂch patrÏõ i Volyn Ï sÏtõ C i z Rumunska, dva z Francie, dokonce jeden byÂvaly americky farmaÂrÏ. KonkreÂtnõ du Ê vod k odmõÂtnutõ meÏli nepochybneÏ jedna obcÏanka, jejõÂzÏ Ï ech, ktery se rodicÏe byli v te dobeÏ veÏzneÏni na SibirÏi a jeden (nejspõÂsÏ) C obaÂval, aby to s nõÂm po podpisu nedopadlo podobneÏ jako s teÏmi, co v roce 1938 v pohranicÏõ optovali pro republiku. Ï-politickeÂ, vyjadrÏovali kuprÏ. ± Du Ê vody politickeÂ, prÏõÂpadneÏ sociaÂlne ti, co byli sami (nebo jejich rodinnõ prÏÂõslusÏnõÂci) jizÏ neÏjak rezÏimem postizÏeni ± zemeÏdeÏlci odsouzenõ za nedodaÂvky, prÏõÂbuznõ odsouzenyÂch do taÂboru Ê nucenyÂch pracõÂ, tzv. vyakcÏneÏnõ po uÂnoru 1948 atp. NeÏktera zduÊvodneÏnõ si zaslouzÏõ doslovne uvedenõÂ: ¹NeveÏÏrÂõm, zÏe by jen kapitalismus zpuÊsobil vaÂlku a socialismus mõÂr. PrÏÂõcÏiny vaÂlky jsou hlubsÏõ nezÏ kapitalismus.ª ¹DotycÏny zÏaÂda duÊkaz o tom, zÏe se ve vyÂchodnõÂm NeÏmecku nezbrojõÂ. DaÂle prohlaÂsil, zÏe mu kvuÊli komunistuÊm manzÏelka zemrÏela v koncentraÂku.ª ¹FabrikantuÊm jste vzali fabriky, sedlaÂkuÊm rozoraÂvaÂte meze a ja maÂm maly domek a ten mneÏ take vezmete. NepodepõÂsÏi!ª ¹...vuÊbec neveÏÏril, zÏe existujõ vesnicÏtõ bohaÂcÏi, zÏe je neÏjaka reakce a vyjaÂdrÏil se, zÏe neveÏÏrõ prosteÏ nicÏemu, co se dnes ÏrÂõka a slibuje. Dvojice se pokusõ poslat k neÏmu faraÂÏre, aby mu celou veÏc vysveÏtlil.ª ¹ZaÂsadneÏ pry nesouhlasõÂ, ma lepsÏõ informace z Hlasu Ameriky.ª Bez dalsÏõÂho komentaÂrÏe: ¹At' zÏije Amerika, Truman a Zenkl!ª (Byli takovõÂ, kterÏõ reagovali rozhorÏcÏeneÏ:) ¹KdyzÏ bude muset byÂt vaÂlka, bude i s vasÏimi podpisy. Nebudu ze sebe deÏlat kasÏpara.ª (NeÏkdo unikl do ironie cÏi jinam:) ¹NepotrÏebujeme hlasovat pro mõÂr, kdyzÏ maÂme vsÏeho dost a jsme silni tak, zÏe kdyzÏ AmericÏane zacÏnou vaÂlku, tak je porazõÂme.ª ¹Jeden sÏestihektarovy pantaÂta se na to sÏel posilnit do hospody a dvojice se ho uzÏ nedocÏkala.ª NejvõÂce vadil 3. bod ± o odsuzovaÂnõ zraÂdne reakce, ktera se chce Ï ovat s esesaÂckyÂmi vrahy. spolc Byla odmõÂtnutõ võÂcemeÂneÏ logickaÂ, kuprÏõÂkladu na protest proti odebraÂnõ majetku, a byla i prÏekvapenõÂ, kdyzÏ odmõÂtli dobrÏõ pracovnõÂci, jako naprÏ. ten, co podepsal socialisticky zaÂvazek. PrÏesveÏdcÏenõ a pocity mnohyÂch asi nejvyÂstizÏneÏji vyjaÂdrÏil obcÏan, ktery prohlaÂsil, zÏe to podepõÂsÏe kazÏdyÂ, protozÏe kdo by nepodepsal, dostal by se v kraÂtkeÂm cÏase pod zaÂmek. 117 Ï vyÂsÏe citovane zpraÂvy o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat Obe Ï any: hlasovacõ lõÂstek, evidovaly tyto obc Ïte Ï kraj bydlis prÏõÂjmenõ a jmeÂno PRAHA Ï õÂcha S UrbaÂnek Suchdol Praha Ïstnavatel, ev. profese, zame Ï eskaÂ, naÂrodnost jina nezÏ c ev. reemigrant LibcÏicke cihelny GymnaÂzium KarlõÂn, student Ï ESKE BUDE Ï JOVICE C Ï eske BudeÏjovice ?, neÏmecka Binder C DolezÏal ? Motor-Union, svaÂrÏecÏ Fuchs ? JihocÏeske konzervaÂrny, neÏmecka Khunt ? Motor-Union II, deÏlnõÂk Ï esky naÂbytek Vimperk KrÏõÂzÏ FrantisÏek ? C PavlõÂcÏkova ? JihocÏeske konzervaÂrny, neÏmecka Reichel J. ? ? Steckbauer ? JihocÏeske konzervaÂrny, neÏmeckaÂ Ï eske BudeÏjovice hodinaÂrÏ VanisÏ Alois C 1 obcÏanka ? Motor-Union II, deÏlnice, rumunska 5 obcÏanu Ê okr. Vimperk ? Ï PLZEN Babka J. BorÏÂõk VaÂclav s manzÏelkou BroucÏka FrantisÏek Caprata VojteÏch Cvachousek Josef DusõÂkova Anna Esner FisÏer HaÂjek J. HaÂjek Josef HlavaÂcÏ s manzÏelkou KokosÏkova J. Komorous J. LoucÏkova Anna ? Dolce ?, byÂvaly uÂrÏednõÂk samostatny zemeÏdeÏlec HodeÏmysÏl Chanovice PodeÏvousy KvõÂcÏovice ? BrÏasy TrncÏõ ZemeÏtice Man Ï ovice vyÂmeÏnkaÂrÏ ? ? manzÏelka zemeÏdeÏlce zaÂvod BõÂla Cerekev ?, deÏlnõÂk, neÏmecka samostatny zemeÏdeÏlec vyÂmeÏnkaÂrÏ zemeÏdeÏlec Lukavice MochlõÂn HodeÏmysÏl rolnice ? vyÂmeÏnkaÂrÏka 118 Pikova ArnosÏtka PõÂtrovi J. a A. SmrcÏkova A. Strakova KaterÏina Ï estaÂk Pavel S s manzÏelkou Ï mõÂd Karel S Ï mõÂdek S VaÂgner AntonõÂn Vinicky M. KARLOVY VARY BudõÂn HandbaÂlek s druzÏkou KratochvõÂl Lelek Michl Mistzbeeker a 2 dalsÏõ Tepl A. 1 obcÏan 1 obcÏan 7 obcÏanu Ê 4 obcÏane UÂSTI n. LABEM AdaÂmkovi FisÏer F. ChmelõÂkova JirÏina Marcon s manzÏelkou Ï torc S Willer A. Zajac s manzÏelkou 2 obcÏane LIBEREC AntonõÂn Halse Holubovi trÏÂõcÏlenna rodina Plzen Ï PodeÏvousy Radkovice Smrkovec ? ? zemeÏdeÏlci ? vyÂmeÏnkaÂrÏka samostatny zemeÏdeÏlec NyÂrsko ? KvõÂcÏovice HejnaÂ Ï SSS zameÏstnanec C Ï CSAD MerklõÂn ?, deÏlnõÂk ?, deÏlnõÂk ?, okr. M. LaÂzneÏ OcÏichovec samostatny zemeÏdeÏlec zemeÏdeÏlec ?, okr. JaÂchymov Rambovice ? ? Lesnõ spraÂva, brigaÂdnõÂk Ï ech ?, Volyn Ï sky C ZaÂpadocÏeske mlyÂny, uÂrÏednõÂk ?, hornõÂk Drahotice (?) Chodov ? ? ? ?, hornõÂk Ï ech ?, Volyn Ï sky C DrÏevozpracujõÂcõ zaÂvody Nejdecke cÏesaÂrny vlny zaÂvod Perut, deÏlnõÂci SusÏany ? SusÏany Krupka ? Du Ê l Barbora, neÏmecka ? Ï esÏi ?, Volyn Ï sÏtõ C ? ? Krupka KomunaÂlnõ podnik Duchcov ?, neÏmeckaÂ Ï esÏi ?, Volyn Ï sÏtõ C Hrob hornõÂci, reemigranti z Francie ?, okr. Doksy ? zemeÏdeÏlec Ï luknov, zaÂvod Topes S neÏmecka ?, smõÂsÏene manzÏelstvõ ?, okr. Doksy 119 Ï aÂmal S 1 obcÏan 17 obcÏanu Ê ? ? ? zaÂvod Floratex zaÂvod Novana FryÂdlant nemocnice Tanvald, rÏaÂdove sestry, neÏmecka HRADEC KRAÂLOVE KaÂbrt ? zaÂvod Papcik, skladnõÂk Ï SD, vyÂtopna Hradec KraÂlove SoucÏek Josef Roudnice u Nech. C Ï 1 obcÏan KuncÏice CSD, vyÂpravcÏõ vlaku 307 obcÏanu Ê ? Veba OliveÏtõÂn a Velka Ves, rÏaÂdove sestry PARDUBICE Balcarova Fikejs VaÂclav Hanzl HoraÂk JindrÏich KraÂtka FrantisÏka Maixner StehlõÂk Jan Vernerova Anna 1 obcÏan 1 obcÏanka 1 obcÏan Musil Jan Ï estaÂk Josef S Ï ustova S Wolf Zita FrantisÏek JIHLAVA Bartlova J. BuresÏ Stanislav Caha Jaroslav Hadraba J. Holubova Aloisie JonaÂsÏ s manzÏelkou Kubova Marie Osova J. Pech Ferdinand Pumpa LansÏkroun Slatina okr. Vys. MyÂto DasÏice Hornõ HerÏmanice ? ? vyÂmeÏnkaÂrÏ vyÂmeÏnkaÂrÏ ? rolnice spraÂvce StrojõÂren Maixner, neÏmecka MravõÂn zemeÏdeÏlec Hornõ HerÏmanice ?, reemigrantka ze Zakarpatske Ukrajiny Ï eska TrÏebovaÂ Ï SD C C Pardubice ? Vraclav vyÂmeÏnkaÂrÏ Hluboka ?, podepsal, acÏ nesouhlasil DasÏice ?, zaÂznam nejasnyÂ, podepsal Ï aÂslav okr. C ?, podepsala, ne z prÏesveÏdcÏenõ okr. LansÏkroun ?, podepsal, ale s põÂsemnou vyÂhradou ? ?, zapsaÂn za slovnõ vyjaÂdrÏenõ Polna Velke MezirÏõÂcÏÂõ ? Zlatenka okr. Havl. Brod Jihlava Krahulec okr. LedecÏ n. S. okr. Pacov okr. DacÏice ? ?, student Gottwaldovy zaÂvody TrÏebõÂcÏ ? ? ?, zrÏõÂzenec v nemocnici a deÏlnice rolnice ? ?, ucÏen Ï zemeÏdeÏlec 120 Ï ehaÂcÏek J. R SveÏraÂk J. VrzaÂkova Ludmila ZelnõÂcÏek s manzÏelkou 11 obcÏanu Ê BRNO BankovicÏ Michal Blakova Josefa Ï ech Josef C Harcova Olga CharvaÂt Leopold Kadidlo Jaroslav s manzÏelkou KlimesÏova KlaÂra Kouba J. Milionova J. Neumanova Edita Rejskova Antonie Stejskal Otto Tic Osvald TurecÏkova Julie Zrounek Karel 2 obcÏane OLOMOUC BaresÏova BoÈhm s manzÏelkou 5 obcÏanu Ê 6 obcÏanu Ê GOTTWALDOV BeÏlõÂcÏek Fousek Josef Hronkova J. KruzÏela KucÏerova B. Malin Ï aÂk s manzÏelkou Nedbalova Josefa okr. ZÏd'aÂr n. S. Krahulec ? HosÏtakov ?, deÏlnõÂk zemeÏdeÏlec Modeta 01 Jihlava, deÏlnice ? ? StaÂtnõ statek LedecÏ n. SaÂzavou, neÏmeckaÂ Ï pitaÂlky 33 Brno, S Brno, HybesÏova 11 Znojmo, KucharÏova Brno, Francouzska Hornõ HersÏpice ? Pozem. stavby, slovenska ? STS KomaÂrov, KsÏõÂrova Brno, KrÏenovaÂ Ï ecÏkovice R Brno Francouzska ? Znojmo, Coufalova LõÂsÏen Ï Chrastova Brno, Gorajdova ? ? ?, deÏlnõÂk ? v domaÂcnosti Vigona 03 Svitavy, deÏlnice Stavebnõ komunaÂlnõ podnik ? ? ?, (rakousky obcÏan?) zaÂvod A. ZaÂpotockeÂho, LõÂsÏen Ï okr. PrÏerov Mala DeÏska ? ? KojetõÂnsko ? ?, rÏaÂdove sestry zaÂvod Vigona ZaÂbrÏeh n. Mor. VsÏeminy Smolina ZaÂdveÏrÏice ? VsÏeminy VsÏeminy ?, deÏlnõÂk hostinsky a trafikant rolnice MEZ Brumov rolnice ? BystrÏice p. Host. ? MHD, pru Ê vodcÏõ ? Keramostroj Blansko 121 PesÏka J. PetrÏÂõkova J. SnaÂsÏelova Scholasta Rostisl. SuchaÂcÏek s manzÏelkou Ï evcÏÂõkovi, S trÏÂõcÏlenna rodina 3 obcÏane Gottwaldov Smolina Gottwaldov ZÏelechovice Smolina ? rolnice ? bez zameÏstnaÂnõ zemeÏdeÏlci LõÂpa ? ZÏlutany ? OSTRAVA 40 obcÏanu Ê ? 3 obcÏane 3 obcÏane HlucÏõÂnsko ? VõÂtkovicke zÏelezaÂrny a zaÂvodnõ nemocnice, rÏaÂdove sestry deÏlnõÂci ?, (sekta SabatistuÊ) *** V souvislosti s hlasovaÂnõÂm se musõÂme zmõÂnit jesÏteÏ o jedne zaÂludne formeÏ odhalovaÂnõ vnitrÏnõÂho neprÏõÂtele. Byla to upozorneÏnõ na skupinove postoje, ale i na vyÂroky konkreÂtnõÂch osob, zasõÂlana jako dopisy ÏlnickyÂch a vesnickyÂch dopisovateluÊ RudeÂmu praÂvu. ZpraÂvy de teÏchto aktivistuÊ, ktere jsou jednoznacÏnyÂm dokladem snazÏivosti jejich Ï .33) pisatelu Ê , se dostaly azÏ do agendy generaÂlnõÂho sekretariaÂtu UÂV KSC Charakteristicke prÏÂõklady iniciativneÏ zasõÂlanyÂch zpraÂv A/ Informace aktivistuÊ o rezolutnõÂch odmõÂtnutõÂch podpisu, protirezÏimnõÂch postojõÂch a protestech: ± F. Z., Olomouc: ¹Podepsalo azÏ na neÏkolik desõÂtek /lidõÂ/. MaÂm dojem, zÏe jde o organisovanou akci proti mõÂru a republice.ª ± M. B., FrensÏtaÂt p. R.: ¹V zaÂvodeÏ na kameninove naÂdobõ 6 lidõ z 15 nehlasovalo s odu Ê vodneÏnõÂm, zÏe kdyby listinu podepsali a pak sem prÏisÏli AmericÏaneÂ, zÏe by je poveÏsili.ª ± R. M., MrÏõÂcÏnaÂ, Jilemnice: ¹J. V. z MrÏõÂcÏne nepodepsal a dodal, zÏe ,vzÏdy jedna cÏestneÏ a nesmlouvaveÏ a vsÏichni rozumnõ lide musõ toto jednaÂnõ schvaÂlit'.ª ± B. T., KosÏt'anska sklaÂrna: ¹Nepodepsal R. L., ...ktery se ptal, zda je to nuceneÂ. Soudruzi mu vysveÏtlili vyÂznam a zduÊraznili, zÏe nikoho nenutõÂme, ale take mu rÏekli, zÏe kdo nejde s naÂmi, jde proti naÂm.ª ± J. K., Agrostroj Roudnice: /Nepodepsal zameÏstnanec, ktery zde byl za drÏÂõveÏjsÏõÂho soukromeÂho majitele mistrem. ± pozn. aut./ ¹Snad snõ 122 o staryÂch mistrovskyÂch cÏasech anebo ze sebe deÏla mucÏednõÂka pro paÂny imperialisty.ª ± K. K., Dubn Ï any: ¹ByÂvaly ucÏitel L., ...ktery musel byÂt odvolaÂn z ucÏitelskeÂho mõÂsta, protozÏe byl schopen vychovaÂvat nasÏe deÏti proti vlastnõÂmu naÂrodu, rÏekl, zÏe nepodepõÂsÏe a zÏe zÏaÂdaÂ, aby mu bylo umozÏneÏno odjet za hranice.ª Ïlenõ o odmõÂtajõÂcõÂch, kterÏõ byli motivovaÂni sÏpatnyÂmi B/ Sde Ï nõÂmi pome Ïry c Ï i majetkovyÂmi zaÂbory: existenc ± V. B., LansÏkroun: ¹F. K., zÏena rolnõÂka 13,47 ha odmõÂtla: ,JesÏteÏ nikdy jsem se tak sÏpatneÏ nemeÏla jako ted'. A jmeÂna hloupyÂch na vsÏech sloupõÂch, tak moje tam nemusõ byÂt.'ª Ï . nepodepsal, zÏe mu odebrali ± F. Z., Moravsky Krumlov: ¹Kulak F. S traktor.ª Ï õÂch: C/ ZpraÂvy o pochybovac ± F. B., Krnov: ¹Dva deÏlnõÂci...jsou staÂle toho domneÏnõÂ, zÏe hlasovacõ lõÂstek je jen caÂr papõÂru, ktery nakonec prÏijde do kosÏe.ª Ïnõ na lidi, kterÏõ sice podepsali, ale zrÏejme Ï D/ Upozorne Ïdc Ï enõÂm: ne v souladu se svyÂm prÏesve ± M. P., Karlovice, BruntaÂl: /NepeÏkny dojem meÏla agitacÏnõ dvojice v domeÏ, jehozÏ majitel praÂveÏ poslouchal raÂdio. ± pozn. aut./ ¹VsÏimnou si poslechu, a on to LondyÂn ohlupuje lidi.ª ± F. G., Tesla Praha 2, Karlovo naÂm.: ¹Technici sice podepsali, ale lpeÏjõ tvrdosÏõÂjneÏ na zaÂpadnõ technicke literaturÏe.ª E/ Kritika formaÂlnõÂho prÏõÂstupu jinyÂch a demonstrace vlastnõ agility: Ï sl. staÂtnõÂho filmu filmovali havõÂrÏe Ï ., BusÏteÏhrad: ¹PracovnõÂci C ± J. R hned po vyfaÂraÂnõÂ, anizÏ by bylo znaÂt, zÏe by prÏedem dvojice provedla agitaci. Takovy zaÂbeÏr daÂva argumenty reakci.ª ± J. L., ucÏitel marx-leninskeÂho krouzÏku, Boletice n. Labem, si põÂsemneÏ steÏzÏoval na instruktora H., zÏe jen letmo mluvil o mezinaÂrodnõ situaci a na dvojici, ktera v jeho prÏõÂpadeÏ neprovedla agitaci. Dokonce si mu dovolili rÏÂõci: ¹Jsi dost chytryÂ, abychom ti neÏco povõÂdali.ª Ïktere zpraÂvy by bylo mozÏno povazÏovat azÏ za kurioÂznõÂ, F/ Ne ÏneÂ: kdyby nebyly nebezpec ± A. H., LitomeÏrÏice: ¹Na verÏejnyÂch zaÂchodech se cÏasto objevujõ naÂpisy Ï ` a jine naÂpisy, ktere nemohu opakovat. PodarÏilo se mi tomu ,Smrt KSC nynõ zabraÂnit.ª *** 123 Dne 4. cÏervna 1951 si zpraÂvu o pruÊbeÏhu hlasovaÂnõ nechalo prÏedlozÏit Ï .34) PomeÏrneÏ prÏekvapuje, zÏe uÂhrnna cÏõÂsla zõÂskanyÂch podpisu Ê PUÂV KSC dosazÏena do tohoto termõÂnu nejsou nijak oslnivaÂ. K 11. hodineÏ dopolednõ dne 4. 6. 1951 vykaÂzaly: Ï echy a Morava C Slovensko Ï SR celkem C 1 747 377 podpisuÊ 629 466 podpisuÊ 2 376 843 podpisuÊ Z jednotlivyÂch bodu Ê zpraÂvy ¹prÏÂõkladujõÂcõÂchª aktivitu obcÏanu Ê (autenticky termõÂn) ovsÏem vystupuje neÏco duÊlezÏiteÏjsÏõÂho, co se obzvlaÂsÏt' sledovalo: Ïr kne ÏzÏõ k hlasovaÂnõ a vyÂznamne ÏjsÏõ prÏõÂpady odmõÂtnutõÂ: Pome ¹V DeÏcÏõÂneÏ se rÏõÂmsko-katolicky kneÏz zavaÂzal, zÏe bude prÏesveÏdcÏovat ostatnõ kneÏze, aby sva kaÂzaÂnõ zameÏrÏili na podporu hlasovaÂnõÂ. Biskup Trochta vyzval vsÏechny duchovnõ k mõÂroveÂmu kaÂzaÂnõ a vysveÏtlil vsÏem, procÏ podepsal slib republice. Uvedl, zÏe byli vysokou cõÂrkevnõ hierarchiõ nespraÂvneÏ vedeni. V BrneÏ byl zõÂskaÂn podpis biskupa SkoupeÂho, ktery dosud neslozÏil slib republice.ª Ze zvlaÂsÏtnõÂch prÏõÂpadu Ê odmõÂtnutõ je ve zpraÂveÏ zmõÂnka o deÏlnõÂkovi H. ze zaÂvodu Otavan v MnichoveÏ HradisÏti, ktery prohlaÂsil, ¹...zÏe je BeneÏ sÏovcem z prÏesveÏdcÏenõ a zÏe nepodepõÂsÏeª. AzÏ do teÂto zpraÂvy pro PUÂV KSC se dostal v jinyÂch podkladech podrobneÏ popsany prÏõÂpad zde nejmenovaneÂho odmõÂtnuvsÏõÂho vychovatele z KynsÏperka, okr. Sokolov. Podpisy pry odmõÂtaly NeÏmky, manzÏelky vaÂlecÏnyÂch zajatcu Ê a cÏlenove sekty SveÏdkove Jehovovi. *** Ï .35)  V KSC Ï jednaÂnõ sekretariaÂtu U Velmi duÊlezÏita byla dve Ï usnesl mj.: ¹...SbõÂrat argumenty teÏch Dne 5. 6. 1951 se SUÂV KSC osob, ktere odmõÂtly podepsat, daÂt je k informaci cÏlenuÊm politickeÂho sekretariaÂtu a sekretariaÂtu UÂV a kulturneÏ propagacÏnõÂmu oddeÏlenõÂ, ktere je ma pouzÏÂõt pro agitacÏnõ praÂci.ª Nemluvõ se tu sice explicitneÏ o evidovaÂnõ odmõÂtnuvsÏõÂch osob, ale patrneÏ toto byl formaÂlnõ podklad pro takovou cÏinnost. Kdo o evidenci Ï tefan tehdy osobneÏ rozhodl? Byli to Rudolf SlaÂnskyÂ, Josef Frank, S BasÏt'ovanskyÂ, Bruno KoÈhler, BedrÏich Geminder, Miroslav PastyrÏõÂk. O rezÏii zakoncÏenõ hlasovaÂnõ se jednalo 12. 6. 1951. Tehdy bylo rozhodnuto nacÏasovat vyhlaÂsÏenõ radostnyÂch vyÂsledkuÊ na 22. 6., v den vyÂrocÏÂõ prÏepadenõ SoveÏtskeÂho svazu NeÏmeckem. Proto se po zbyÂvajõÂcõ dobu kampaneÏ meÏl nejen vyzdvihovat osvoboditelsky raÂz boje SoveÏtskeÂho svazu, ale ukazovat i na obrovsky naÂru Ê st jeho sõÂly. 124 OficiaÂlnõ zakoncÏenõ akce bylo sice stanoveno na sobotu 16. cÏervna, Ï sVOM dajõ ¹vnitrÏnõ cestou pokyn, aby nedeÏle 17. t. m. ale UÂAV NF a C byla vyuzÏita pro praÂci tam, kde jesÏteÏ nejsou zachyceni vsÏichni obcÏane pro hlasovaÂnõª. DaÂle bylo rozhodnuto: ± Definitivnõ vyÂsledky zpracovat v UÂAV NF do 19. 6. Ï sVOM navsÏtõÂvõ 21. 6. prezidenta Gottwalda a poda mu ± Delegace C hlaÂsÏenõÂ. Do delegace byli urcÏeni: A. HodinovaÂ-SpurnaÂ, prÏedsedkyneÏ Ï sVOM; profesor J. MukarÏovskyÂ, rektor UK; profesor J. HromaÂdka, C Ï lechtova za C Ï sl. stranu deÏkan Husovy bohoslovecke fakukty; dr. A. S Ï socialistickou; ministr J. Plojhar za Csl. stranu lidovou; dr. A. HoraÂk, Ï koda Plzen poverenõÂk posÏt; V. BoucÏek, uÂdernõÂk ze zaÂvoduÊ S Ï a J. Zatlkaj, rÏeditel zaÂvodu Kovosmalt z PetrzÏalky. PrÏi teÂto prÏÂõlezÏitosti Klement a Marta Gottwaldovi podepõÂsÏõ jako poslednõ hlasujõÂcõ a K. Gottwald tõÂm i stvrdõ ¹vuÊli liduª. Ï, byl jejõ pruÊbe Ïh sledovaÂn v denPo celou dobu hlasovacõ kampane  AV NF.36) nõÂch zpraÂvaÂch, ktere se zpracovaÂvaly v sekretariaÂtu U Tyto zpraÂvy poskytovaly prÏehled o situaci v jednotlivyÂch krajõÂch. Byt' prÏesnost a uÂplnost informacõÂ, ktere se formou hlaÂsÏenõ dostaÂvaly z mõÂst do okresu Ê a odtud vyÂsÏ, nebyla na prÏedpoklaÂdane uÂrovni, pro zaÂsahy shora dolu Ê byla võÂc nezÏ dostacÏujõÂcõÂ. Z teÏchto zpraÂv take musela byÂt vybõÂraÂna jmeÂna pro dokladovaÂnõ charakteristickyÂch, pozitivnõÂch i negativnõÂch, reakcõ lidõÂ. PraÂveÏ tyto informace byly zpravidla nejpodrobneÏjsÏõÂ, a je zajõÂmave sledovat, jak se dalsÏõ cestou rÏedõÂ, cÏi jak se z nich vyraÂbeÏjõ exemplaÂrnõ prÏÂõpady. TeÏchto zpraÂv bylo celkem patnaÂct, neÏktere meÏly dvoudennõ interval. ElaboraÂt ze 4. cÏervna (tedy jesÏteÏ prÏed usnesenõÂm SUÂV o sbõÂraÂnõ argumentu Ê odmõÂtajõÂcõÂch) slibuje vypracovaÂnõ samostatne zpraÂvy o prÏõÂpadech odmõÂtnutõÂ. ZÏe by bezprostrÏednõÂm podneÏtem bylo to, zÏe jedna rodina v KarlovyÂch Varech ¹znecÏistila kliku u dverÏõ kreÂmem na obuv a uzamkla se v byteϪ? OficiaÂlnõ pokyn sledovat tyto a podobne prÏõÂpady vsÏak byl zaznamenaÂn azÏ ve zpraÂveÏ za dny 9. azÏ 10. 6.: ¹...OrgaÂnu Êm lidoveÂho hlasovaÂnõ v mõÂstech bylo doporucÏeno veÂsti evidenci prÏÂõpaduÊ odmõÂtnutõ podpisu a vycÏerpat vsÏechny mozÏnosti prÏesveÏdcÏovaÂnõÂ.ª Ï z 5. 6. (VsÏimneÏme si vyÂznamoveÂho posunu oproti usnesenõ SUÂV KSC 1951, viz str. 123 ± ¹sbõÂrat argumentyª ± ¹veÂsti evidenciª!) Teprve v druhe puÊli kampaneÏ zacÏal pocÏet odevzdanyÂch kladnyÂch hlasuÊ vyÂrazneÏji naru Ê stat. OdraÂzÏõ se to i v souhrnnyÂch zpraÂvaÂch UÂAV Ï sVOM urcÏenyÂch pro tisk. JenzÏe 13. cÏervna se pocÏet hlasuÊ zaNF a C razil na cifrÏe 7 852 109. Pote byl tento vyÂsledek jako prÏedbeÏzÏny opakovaÂn 17. cÏervna zastrcÏeny v uÂvodnõÂku RudeÂho praÂva. UzÏ jen proto teÏzÏko muÊzÏeme veÏrÏit zaÂveÏrecÏne bilanci z 19. 6. 1951, kterou jako ¹PrÏedÏ. beÏzÏne shrnutõª odeslal UÂAV NF BedrÏichu Geminderovi na UÂV KSC Ï õÂsla jsou za celou republiku vcÏetneÏ Slovenska: C 125 l l l l MaximaÂlnõ pocÏet dosazÏitelnyÂch hlasu Ê dle scÏõÂtaÂnõ lidu z brÏezna roku 1950 ± 9 230 740. Celkem hlasovalo 9 081 421 obcÏanu Ê , tj. 98,38 % z mozÏneÂho pocÏtu. V cele republice bylo odevzdaÂno 9 020 522 kladnyÂch hlasuÊ, tj. 99,33 % z pocÏtu hlasujõÂcõÂch. OdmõÂtlo podepsat 60 899 obcÏanu Ê , tj. 0,67 % z pocÏtu hlasujõÂcõÂch. Ï Tyto uÂdaje se opakovaly ve zpraÂveÏ generaÂlnõÂho sekretariaÂtu UÂV KSC 37)  i v zaÂveÏrecÏne zpraÂveÏ UAV NF. Ïrec Ïna zpraÂva o lidoveÂm hlaPote byla na UÂAV NF zpracovaÂna ZaÂve ÏlenõÂ: sovaÂnõÂ. BohuzÏel je nedatovanaÂ. Obsahuje velmi zaÂvazÏna sde l ¹Agitac Ï nõ dvojice musely reagovat na ruÊzne pochybnosti, jako zda neÏjaky podpis mu Ê zÏe zabraÂnit vaÂlce, zÏe paÂni si udeÏlajõ stejneÏ, co chteÏjõÂ. V religioznõÂch krajõÂch, zÏe o vaÂlce a mõÂru rozhoduje Bu Ê h, je vhodneÏjsÏõ se modlit nezÏ podepisovat hlasovacõ lõÂstek.ª l ¹V c Ï etnyÂch prÏõÂpadech se staÂvalo, zÏe obcÏane spojovali svu Ê j podpis se zÏaÂdostõ o vyrÏesÏenõ svyÂch osobnõÂch probleÂmu Ê nebo s vyrÏesÏenõÂm pomeÏru Ê v obci.ª l Urc Ï itou (blõÂzÏe neurcÏenou) cÏaÂst lidõ se podarÏilo prÏesveÏdcÏit beÏhem neÏkolika naÂvsÏteÏv. TõÂm pisatele vysveÏtlujõ kolõÂsave pocÏty prÏõÂpadu Ê odmõÂtnutõÂ. Mezi odmõÂtnuvsÏõÂmi byla uÂdajneÏ veÏtsÏina obcÏanu Ê , jejichzÏ du Ê vody byly povahy naÂbozÏenskeÂ, a mezi nimi hlavneÏ rÏaÂdove sestry a cÏlenove sekty SveÏdkove Jehovovi. A mezi jehovisty to zase uÂdajneÏ byli nejcÏasteÏji obcÏane neÏmecke naÂrodnosti. DalsÏõ velkou skupinu tvorÏili lide ¹nemocnõ a prÏestaÂrlõ nebo dusÏevneÏ chorÏÂõª. l Jenz Ïe! ¹...Je nutno vsÏak pocÏÂõtat s tõÂm, zÏe skutecÏnõ a prohnanõ neprÏaÂtele nasÏeho lidoveÏ demokratickeÂho zrÏõÂzenõ se za podpis na hlasovacõÂm lõÂstku skryli!ª BeÏhem cele teÂto podpisove akce se vyskytla i otevrÏena ohniska odporu: Byly to dveÏ obce, a to ¹BrÏezova v okrese Uhersky Brod a LacÏnov v okrese ValasÏske Klobouky, kde byl odpor proti podepisovaÂnõ organisovaÂn reakcõÂ. V BrÏezove odmõÂtlo 180 obcÏanu Ê , prÏesveÏdcÏovaÂnõÂm krajskyÂch a okresnõÂch funkcionaÂrÏu Ê se stav snõÂzÏil na 78. V LacÏnoveÏ bylo asi 100 prÏõÂpadu Ê , ale po trÏõÂdennõÂch naÂvsÏteÏvaÂch funkcionaÂrÏu Ê z kraje a okresu Ê se stav snõÂzÏil na 40 nepodepsanyÂch hlasovacõÂch lõÂstku Ê .ª ¹Na PodborÏansku a TouzÏimsku byl v pruÊbeÏhu lidoveÂho hlasovaÂnõ odhalen trÏÂõdnõ neprÏõÂtel ± vesnicky bohaÂcÏ prÏÂõmo v neÏkteryÂch funkcionaÂrÏõÂch JZD a MNV.ª ¹Na Olomoucku byla odhalena protistaÂtnõ skupina byÂvaleÂho tovaÂrnõÂka Josefa Reinhorda ze SkorosÏic, okr. JesenõÂk.ª VyÂsÏe uvedena ¹odhalenõª jsou typicka pro politikum tehdejsÏõ doby. Byla vsÏak ucÏineÏna i odhalenõÂ, ktera nenõ trÏeba daÂvat do uvozovek, jako 126 naprÏõÂklad neporÏaÂdky v evidenci obyvatel a ve vydaÂvaÂnõ potravinovyÂch lõÂstku Ê . ZaÂveÏrecÏna zpraÂva vyÂslovneÏ prÏiznaÂva i nacionalismus cÏeskeÂho obyvatelstva v mõÂstech, kde zÏijõ obcÏane neÏmecke naÂrodnosti. *** JakyÂsi kontrolnõ rozmeÏr pro nasÏe zkoumaÂnõ poskytuje jesÏteÏ jeden typ hlaÂsÏenõÂ, a to zaÂveÏrecÏne zpraÂvy KrajskyÂch akcÏnõÂch vyÂboruÊ NaÂrodnõ fronty (daÂle KAV NF) zasõÂlane na UÂAV NF hned po skoncÏenõ hlasovaÂnõÂ. Jsou nadepisovaÂny Ïhu lidoveÂho hlasovaÂnõ za pakt mõÂru a proti ¹ZpraÂva o pruÊbe Ïmecka.ª38) znovuvyzbrojenõ zaÂpadnõÂho Ne V teÏchto zpraÂvaÂch naleÂzaÂme zase jine podrobnosti, cÏõÂsla o splneÏnõ prÏedepsaneÂho uÂkolu a neÏkdy i rozpisy okresnõÂch plneÏnõÂ, vcÏetneÏ pocÏtu Ê obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat. BohuzÏel, pisatele zpraÂv nedodrzÏovali jejich jednotne schema. PRAHA SmeÏrne cÏõÂslo = 1 627 793. PocÏet kladnyÂch hlasuÊ v Praze i na venkoveÏ = 1 549 539. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 368. V BenesÏoveÏ byly na ulicõÂch rozhozeny jako letaÂky prÏetisÏteÏne hlasovacõÂ Ï sl. staÂtnõ statky chybõ prÏes 260 lõÂstky. Zjistilo se, zÏe jedineÏ v podniku C lõÂstku Ê . V BrandyÂse n. Labem byl zadrzÏen zase obcÏan, ktery meÏl plnou aktovku letaÂkuÊ proti hlasovaÂnõÂ, ale saÂm meÏl potvrzenõÂ, zÏe hlasoval. ¹...Na okrese RakovnõÂk v souvislosti s vylepovaÂnõÂm letaÂku Ê proti hlasovaÂnõ byla odhalena ilegaÂlnõ skupina. VsÏechny prÏõÂpady se vysÏetrÏujõÂ.ª Ï ESKE BUDE Ï JOVICE C SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno. PocÏet kladnyÂch hlasuÊ = 363 184. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 211. Ï eske BudeÏjovice 30, C Ï esky Krumlov PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê: C 35, JindrÏichu Ê v Hradec 8, Kaplice 12, Milevsko 6, PõÂsek 7, Prachatice 6, SobeÏslav 10, Strakonice 15, TaÂbor 8, Trhove Sviny 26, TrÏebon Ï 10, TyÂn nad Vltavou 6, Vimperk 25, Vodn Ï any 7. AparaÂt naÂrodnõÂch vyÂboruÊ dal k dispozici seznamy, ¹...na kteryÂch figurovali lide daÂvno zemrÏelõÂ, odsteÏhovanõª. NejspõÂsÏ proto, aby byl odmõÂtajõÂcõ znevaÂzÏen, objevuje se i u lidõ normaÂlneÏ zameÏstnanyÂch charakteristika: ¹choromyslnyª. Ï PLZEN SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 395 925. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 234. PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : Blatna 27, Blovice 11, DomazÏlice 24, HorazÏd'ovice 14, HorsÏovsky TyÂn 13, Klatovy 41, Plasy 3, Plzen Ï 41, 127 PrÏesÏtice 5, Rokycany 12, Stod neuvedeno, StrÏõÂbro neuvedeno, SusÏice 18, Tachov 10. Ï bylo rÏecÏeno: ¹Vedoucõ Na adresu okresnõÂch a mõÂstnõÂch vyÂboru Ê KSC slozÏka, od ktere se ocÏekaÂvala nejveÏtsÏõ pomoc, vcelku zklamala.ª A take totaÂlneÏ selhalo fungovaÂnõ agitacÏnõÂch strÏedisek. Z 1250 mõÂst jich jen 94 byla hodnocena jako dobraÂ. KARLOVY VARY SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 197 217. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 330. PocÏty odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : AsÏ 3, Cheb 44, JaÂchymov 32, Kadan Ï 5, Karlovy Vary 151, Kraslice 4, MariaÂnske LaÂzneÏ 4, PodborÏany 2, Sokolov 83, TouzÏim 2. NejveÏtsÏõ probleÂmy zde byly s obcÏany neÏmecke naÂrodnosti. Dle zpraÂvy ¹...jen skutecÏneÏ po vsÏech straÂnkaÂch prÏõÂmo nabity soudruh argumenty a ovlaÂdajõÂcõ dostatecÏneÏ neÏmecky jazyk mu Ê zÏe mõÂti u teÏchto lidõ uÂspeÏch.ª NeÏmci se cõÂtili diskriminovanõ naÂrodnostneÏ a hlavneÏ jazykoveÏ. Proto naprÏÂõklad na dole Gustav (okr. Sokolov) pomohl ke zmeÏneÏ postoju Ê azÏ slib vydaÂvaÂnõ odboraÂrÏskeÂho tisku v neÏmeckeÂm jazyce. PrÏedtõÂm cela pracovisÏteÏ odmõÂtala podepsat. Podle põÂsemne informace jednoho instruktora vyslaneÂho do tohoto kraje ¹...neÏktere zaÂvodnõ rady vydaly NeÏmcu Ê m prohlaÂsÏenõÂ, zÏe hlasovaÂnõ nema co spolecÏneÂho s mozÏnostõ pozdeÏjsÏõÂho odsunu.ª UÂSTI nad Labem SmeÏrne cÏõÂslo = 455 000. PocÏet kladnyÂch hlasuÊ = 429 714. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏÂõ odmõÂtli podepsat = asi 132 (nejsou tu ale zahrnuty rÏaÂdove sestry, o nichzÏ se zpraÂva zmin Ï uje). PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : BõÂlina 8, DeÏcÏõÂn 4, Duchcov 11, Chomutov 15, LitomeÏrÏice 1, LitvõÂnov 5, Louny 19, Lovosice 0, Most 37, Roudnice n. L. 1, Teplice 15, UÂstõ n. L. 13, ZÏatec 3. LIBEREC SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 332 886. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 150. Ï eska LõÂpa 8, Doksy 6, FryÂdlant 1, PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê: C Jablonec n. N. 35, Jilemnice 4, Liberec 30, Mnichovo HradisÏteÏ 14, Novy Bor 22, Rumburk 13, Semily 5, Turnov 12. HRADEC KRAÂLOVE SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 417 540. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏÂõ odmõÂtli podepsat, je vykaÂzaÂn rozporneÏ: v textu vlastnõ zpraÂvy je to 553 osob, v prÏipojene tabulce dle okresu Ê jen 363 osob. PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : Broumov 164, DobrusÏka 8, DvuÊr KraÂ- 128 love 9, HorÏice 4, Hradec KraÂlove 21, JaromeÏrÏ 7, JicÏõÂn 22, NaÂchod 19, Nova Paka 10, Novy BydzÏov 38, Rychnov n. Kn. 20, Trutnov 13, Vrchlabõ 6, ZÏamberk 22. Pisatel zpraÂvy kritizuje neÏjaky netakticky zaÂsah vu Ê cÏi rÏaÂdovyÂm sestraÂm v broumovskeÂm klaÂsÏterÏe. Jinak se ostatnõ odmõÂtnutõ tyÂkajõ pry osob ¹...veÏtsÏinou uÂchylnyÂch a choryÂch, neÏkdy svedenyÂch, jindy pak osob dusÏevneÏ uÂchylnyÂch a choryÂch, od kteryÂch nebylo zÏaÂdoucõ podpis zÏaÂdat.ª PARDUBICE SmeÏrne cÏõÂslo = 333 020 (dle okresu Ê vsÏak jen 316 175). PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 312 487. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 162 (podle okresu Ê je vsÏak tento pocÏet zhruba polovicÏnõÂ). Poprve se tu setkaÂvaÂme s pojmem ¹okresnõ akcÏnõ cÏtyrÏkyª jakozÏto organizacÏnõÂho rÏõÂdõÂcõÂho centra. V kraji byla uÂdajneÏ sÏõÂrÏena sÏusÏkanda, zÏe na zaÂkladeÏ hlasovaÂnõ ma byÂt Ï SR prÏicÏleneÏna k SoveÏtskeÂmu svazu, a zÏe se toto hlasovaÂnõ ¹hodõ C komunistu Ê m take proto, aby se lidem dostali do bytu Ê ª. JIHLAVA SmeÏrne cÏõÂslo = 312 751 z celkoveÂho pocÏtu 423 169 obyvatel. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 315 566 /!?/ PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ nepodepsali = 246, z nich 145 odmõÂtlo zaÂsadneÏ. BRNO SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 700 087. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 295. PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : Blansko 7, Boskovice 13, Brno-meÏsto 71, Brno-venkov 4, BrÏeclav 11, BucÏovice 4, BystrÏice n. P. 13, HustopecÏe 34, Mikulov 16, Moravska TrÏebova 6, Moravsky Krumlov 32, , Rosice 4, Slavkov 32, Svitavy 11, TisÏnov 0, Velka BõÂtesÏ 1, VysÏkov 6, Znojmo 26, ZÏidlochovice 4. Ti, co definitivneÏ odmõÂtli, jsou ± obcÏaneÂ, ¹...kterÏõ majõ tvrdosÏõÂjneÏ zarputily odpor proti dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ, a kdyzÏ nemohou argumentovat, tvrdosÏõÂjneÏ mlcÏõ a odmõÂtajõ podepsatª; ± naÂbozÏensÏtõ fanatikoveÂ, kterÏÂõ tõÂm neÏkdy zakryÂvajõ neprÏaÂtelstvõ k politickeÂmu zrÏõÂzenõ doma; ± ¹...lide debilnõÂ, slabomyslnõÂ, hystericÏtõÂ, psychopaticka individuaª. Ï eskoslovenske obce sokolskeÂ: ¹Jako slozÏka nePrÏipojena je i kritika C udeÏlal Sokol nic.ª OLOMOUC SmeÏrne cÏõÂslo = 419 009 z celkoveÂho pocÏtu 591 692 obyvatel. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 407 273. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 371. PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : BruntaÂl 5, Hranice 51, JesenõÂk 78, 129 Ï ternberk KojetõÂn 14, Litovel 26, Olomouc 73, ProsteÏjov 25, PrÏerov 20, S Ï 30, Sumperk 27, ZaÂbrÏeh n. Mor. 14. Ï innost jizÏ drÏÂõve zmõÂneÏne protistaÂtnõ skupiny Josefa Reinhorda ze C SkorosÏic v okrese JesenõÂk spocÏÂõvala podle teÂto zpraÂvy v tom, zÏe dotycÏny vyvolal odmõÂtave postoje mezi NeÏmci a hrubeÏ osobneÏ napadl stareÂho komunistu neÏmecke naÂrodnosti. GOTTWALDOV SmeÏrne cÏõÂslo neuvedeno. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 412 530. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 436. PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : Gottwaldov 34, HodonõÂn 21, HolesÏov 9, KromeÏrÏÂõzÏ 5, Kyjov 33, Uherske HradisÏteÏ 50, Uhersky Brod 92, ValasÏske Klobouky 78, ValasÏske MezirÏÂõcÏõ 16, Veselõ 88, VsetõÂn 19. Ve zpraÂveÏ zdejsÏõÂho KAV NF je mj. podrobneÏ vysveÏtlovaÂna situace v obci LacÏnov u Hornõ LidcÏe (okr. ValasÏske Klobouky) a v obci BrÏezova (okr. Uhersky Brod): ± LacÏnov je horska obec, kde lide bydlõ ve staryÂch chaloupkaÂch, v nichzÏ neÏktere deÏti spõ i na zemi. NõÂzkou zÏivotnõ uÂroven Ï zpuÊsobuje sÏpatna bonita puÊdy, drobne zemeÏdeÏlce velmi zateÏzÏuje rozpis dodaÂvek. Obyvatele obce pobourÏil zaÂsah mõÂstnõÂho rÏeditele naÂrodnõ sÏkoly, ktery oznaÂmil, zÏe bude zrusÏena modlitba prÏed a po vyucÏovaÂnõ a ze trÏõÂd budou odstraneÏny krÏõÂzÏe. (Vedle tohoto podaÂnõ situace se v jine zpraÂveÏ objevuje hodnocenõ podstatneÏ ostrÏejsÏõÂ:) V obci se proti hlasovaÂnõ postupuje organizovaneÏ, v cÏele je vedoucõ ¹III. rÏaÂdu neÏjakeÂho svateÂho... ktera po prÏesveÏdcÏovaÂnõ sama nanaÂsÏela, zÏe dneska je zle, a zÏe kdyby nemeÏla rodinu v USA, zÏe by se ani neobleÂklaª. SociaÂlnõ pomeÏry cÏinõ zdejsÏõ obyvatele zatrpklyÂmi: ¹...PrÏesto vsÏak jim bylo vysveÏtlovaÂno, zÏe je nutno jesÏteÏ dnes vydrzÏet i tyto obtõÂzÏe, pokud si nevybudujeme naÂsÏ teÏzÏky pruÊmysl, ktery bude zaÂrukou rychleÂho ruÊstu v budovaÂnõ socialismu nasÏõ vlasti a zÏe pak bude prÏikrocÏeno k vyÂstavbeÏ nasÏich obcõÂ.ª ± BrÏezova je obec zaÂmozÏnaÂ, ¹...obyvateleÂ, tak zv. korÏenaÂrÏi jsou lide prosÏlõ sveÏtem bez jakyÂchkoliv mravnõÂch skrupulõª. ProtozÏe raÂznyÂmi opatrÏenõÂmi byla ucÏineÏna prÏõÂtrzÏ pasÏovaÂnõ korÏenõ (z Jugoslavie prÏes Mad'arsko), dokonce pry chteÏjõ vaÂlku, nebot' tehdy se meÏli lõÂp. NeÏkolik mladyÂch lidõ z obce je uveÏzneÏno a jejich rodicÏe rÏÂõkajõÂ, zÏe vaÂlka jim syny nevzala, zato je pozbyli v mõÂru. ZpocÏaÂtku nechteÏlo podepsat võÂce jak 400 lidõÂ, na konci kampaneÏ setrvalo prÏi sveÂm rozhodnutõ 78 lidõÂ. OSTRAVA SmeÏrne cÏõÂslo = 598 532. PocÏet odevzdanyÂch hlasu Ê = 609 498. PocÏet obcÏanu Ê , kterÏõ odmõÂtli podepsat = 851. Ï esky TeÏsÏõÂn 172, FrensÏtaÂt PocÏet odmõÂtajõÂcõÂch dle okresu Ê : BõÂlovec 43, C p. R. 62, HlucÏõÂn 83, Karvina 115, Krnov 16, MõÂstek 75, Novy JicÏõÂn 89, Opava 75, Ostrava 107, VõÂtkov 14. 130 Na Ostravsku se asi nejvõÂce projevil nesouhlas se trÏetõÂm bodem hlasovacõÂho lõÂstku odsuzujõÂcõÂm zraÂdnou reakci. Jinak byly duÊvody odmõÂtnutõ povahy naÂrodnostnõ (NeÏmci, PolaÂci), naÂbozÏenske (jehovisteÂ, adventisteÂ) i osobnõ (nesouhlas s jednaÂnõÂm obecnõÂch funkcionaÂrÏuÊ). A prolõÂnaly se tu tak, jako v zÏaÂdneÂm jineÂm kraji. MozÏna take pro tolik komplikovane spolecÏenske podmõÂnky jsou podklady ze zdejsÏõÂho kraje zpracovaÂny nejduÊkladneÏji. * * * Ïru zarÏazuji popis jednoho prÏõÂpadu, ktery byl ÏresÏen NamõÂsto zaÂve exemplaÂrnõÂm potrestaÂnõÂm. Student maturitnõÂho rocÏnõÂku strÏednõ sÏkoly v Praze-KarlõÂneÏ Ivan UrbaÂnek odmõÂtl podepsat hlasovacõ lõÂstek. Na jeho naÂzorovy vyÂvoj Ï eskobratrske cõÂrkve evangemeÏla vliv rodina, skautsky oddõÂl a sbor C lickeÂ. Vu Ê cÏi spoluzÏaÂkuÊm a profesoru Ê m se choval slusÏneÏ azÏ zdvorÏile, dobrÏe se ucÏil, zajõÂmal se o grafickou tvorbu. JenzÏe ¹...z vaÂzÏnyÂch du Ê vodu Ê a pro chyby, ktere vidõª, nesouhlasil s politickyÂm zrÏÂõzenõÂm. Sve naÂzory neskryÂval, naprÏÂõklad v hodinaÂch deÏjepisu mu vadilo, zÏe je do historie ¹vpasÏovaÂvaÂnaª politika. Ten, kdo byl poveÏrÏen proveÂst sÏetrÏenõ jeho postoju Ê , si vyzÏaÂdal stanoviska rÏeditele sÏkoly, trÏõÂdnõÂho profesora, profesora filosofie a dvou spoluzÏaÂkuÊ. Rozhodovalo se totizÏ o tom, zda studentu UrbaÂnkovi bude dovoleno sklaÂdat maturitnõ zkousÏku. PoneÏvadzÏ to, ¹zda zÏaÂk bude prÏipusÏteÏnª, stanovila maturitnõ komise na zaÂkladeÏ zvaÂzÏenõ jeho: ¹...1. kaÂzneÏ, 2. prospeÏchu a 3. pomeÏru k lidoveÏ demokratickeÂmu zrÏõÂzenõª. Dle shodneÂho mõÂneÏnõ vsÏech, kterÏõ tento prÏõÂpad posuzovali, student UrbaÂnek nevyhovoval podmõÂnce trÏetõÂ. Komise proto dosÏla k zaÂveÏru, zÏe ¹...nenõ mozÏno prÏipustiti jej k maturiteϪ. Komise se daÂle domnõÂvaÂ, zÏe ¹...te Êz Ïlesna praÂce a styk s pracujõÂcõÂmi mu Ï e mu pomoci, aby si uve Ïdomil, jak jest jeho postoj nespraÂvnyÂ. Cesta k dalsÏõÂmu studiu se mu tõÂm nikterak neuzavõÂraÂ, jestliz Ï e prokaÂz Ï e svojõ pracõ a chovaÂnõÂm kladny postoj k lid. dem. zr Ï õÂzenõÂ.ª OsmnaÂctilety Ivan UrbaÂnek toto rozhodnutõ nesl nejen statecÏneÏ, ale i hrdeÏ. Jak se vsÏak utvaÂrÏel jeho dalsÏõ zÏivotnõ osud? Ïech ostatnõÂch, kterÏõ tenkraÂt A jak se utvaÂrÏely zÏivotnõ osudy vs nepodepsali? 131 PrÏõÂloha 14: Hlasovacõ lõÂstek za Pakt mõÂru z roku 1951 132 PrÏõÂloha 15: Prvnõ zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat hlasovacõ lõÂstek a o duÊvodech, Ïly ktere uvaÂde 133 134 135 136 137 PrÏõÂloha 16: Druha zpraÂva o osobaÂch, ktere odmõÂtly podepsat hlasovacõ lõÂstek a o duÊvodech, Ïly (podaÂva soudruh Geminder) ktere uvaÂde 138 139 140 141 142 143 144 145 PrÏõÂloha 17: UkaÂzka z centraÂlnõ evidence osob, ktere odeprÏely podepsat hlasovacõ lõÂstek,  AV NF v Praze 195140) sumarizovane na U 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) Ï SR rozhodl politicky sekretariaÂt O ustavenõ StaÂleÂho uÂstrÏednõÂho mõÂroveÂho vyÂboru v C Ï 10. 6. 1949. Viz SUÂA, fond 02/4, sv. 2, a. j. 74. UÂV KSC SUÂA, fond 02/4, 1945±1951, sv. 11, a. j. 115. Viz schuÊze SUÂV 12. 4. 1950, bod 4. Ï leny polit. sekretariaÂtu v te dobeÏ byli: K. BacõÂlek, A. C Ï epicÏka, J. DolanskyÂ, K. GottC Ï irokyÂ, A. ZaÂpotockyÂ. Viz Kaplan, K.: Nekrvava revoluce. wald, R. SlaÂnskyÂ, V. S 1. vyd. MF, Praha 1993. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ, sv. 14, a. j. 124. Viz schuÊze SUÂV 18. 5. 1950, bod 18. Viz SUÂA, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225. TamteÂzÏ, viz letaÂk UÂAV NF. Ï VU cÏ. 57.810/50-I/1 ze dne 8. 5. 1950. TamteÂzÏ, viz smeÏrnice MS SUÂA, fond 02/1, sv. 19, a. j. 223. TamteÂzÏ. SUÂA, fond UÂAV NF, 1948 ±1955, kart. 12. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. Viz pozn. 10 a zde citovana zpraÂva ze 27.± 29. kveÏtna. Srovn. Rude praÂvo, r. 30, cÏ. 126, 127 a 128 z kveÏtna 1950. Ï dne 30. 5. 1950, bod 6/III. SUÂA, fond 02/1, sv. 19, a. j. 224. Viz schuÊze PUÂV KSC SUÂA, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225. Viz cÏtyrÏstraÂnkova nedatovana ZpraÂva o pruÊbeÏhu mõÂrovyÂch akcõÂ, oznacÏena I b. TamteÂzÏ. Viz pozn. 15. Rude praÂvo, r. 30, cÏ. 129 z 1. 6. 1950. Ï dne 18. 12. 1950, bod: NaÂvrh SUÂA, fond 02/1, sv. 23, a. j. 248. Viz schuÊze PUÂV KSC na opatrÏenõ proti vaÂlecÏne propagandeÏ v odpoveÏd' na vyÂzvu varsÏavskeÂho mõÂroveÂho kongresu. DaÂle k veÏci: SbõÂrka zaÂkonuÊ, r. 1950, cÏaÂstka 68, vyd. dne 24. 12. 1950, str. 683 ± 684. Rude praÂvo, r. 31, cÏ. 18 z 23. 1. 1951. SUÂA, fond 100/24, sv. 158, a. j. 1494. SUÂA, fond 100/24, sv. 38, a. j. 816. SveÏtova rada mõÂru byla ustavena na II. kongresu obraÂncu Ê mõÂru 16. ± 22. 11. 1950 ve VarsÏaveÏ. JejõÂm prÏedsedou se stal FreÂderic Joliot-Curie. Viz Politicke deÏjiny sveÏta v datech, sv. 2., 1. vyd. Svoboda, Praha 1980 ± zde str. 936. Ï ze dne 23. 4. Citace vyÂzvy SveÏtove rady mõÂru byla prÏevzata z materiaÂlu pro PUÂV KSC 1951. Viz SUÂA, fond O2/1, sv. 26, a. j. 267. SUÂA, fond 02/1, sv. 25, a. j. 262. Viz schu Ê ze PUÂV 19. 3. 1951, bod 5. SUÂA, fond UÂAV NF, 1948 ± 1955, kart. 13, 1. slozÏka/1. Dopis UÂAV NF BedrÏichu Geminderovi ze dne 18. 4. 1951. SUÂA, fond 02/1, sv. 26, a. j. 267. Viz schu Ê ze PUÂV 23. 4. 1951, bod 4. SUÂA, fond UÂAV NF, 1948 ± 1955, kart. 13, 1. slozÏka/1: SmeÏrnice MV zn. 019-10/5-1951-I/2 ze dne 10. kveÏtna 1951 a smeÏrnice UÂAV NF (cÏtyrÏstraÂnkovy letaÂk). Viz pozn. 26. 169 29) 30) 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) SUÂA, fond 05/11, sv. 66, a. j. 439 ± MNO. Kaplan, K.: Nekrvava revoluce, c. d. Zde viz str. 303 a 318 ± 319. Ï eskoslovensko 1918 ± 1989. UÂDV, Praha LisÏka, O. a kol.: Vykonane tresty smrti, C 2000. Viz pozn. 30 a daÂle: Ï eskoslovensko 1949 ± 1955. SveÏdectvõÂ, XV, 1979, sv. 58, Kaplan, K.: RVHP a C str. 284 ± 296. Ï eskoslovensky uran 1945 ±1989. UÂDV, /Podle uÂdajuÊ Prokopa Tomka (SesÏit cÏ. 1 ± C Praha 1999) byly nasÏe dodaÂvky uranu SoveÏtskeÂmu svazu v hodnoteÏ jesÏteÏ vysÏsÏÂõ ± prÏesahovaly 400 milionuÊ rublu Ê , prÏi kurzu 12,50 KcÏs/Rbl.; pozn. red./. DaÂle: Mencl, V., HaÂjek, M., OtaÂhal, M., KadlecovaÂ, E.: KrÏizÏovatky 20. stoletõÂ. 1. vyd. NasÏe vojsko, Praha 1990. Moulis, V., Valenta, J., Vykoukal, J. a kol.: Vznik, krize a rozpad soveÏtskeÂho bloku v EvropeÏ 1944 ±1989. 1. vyd. Amosium servis, Ostrava 1991. SUÂA, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225 (2. 1951) a fond 100/24, sv. 38, a. j. 816. SUÂA, fond 100/1, sv. 29, a. j. 225, (2. 1951). SUÂA, fond 02/1, sv. 27, a. j. 272. Viz schu Ê ze PUÂV 4. 6. 1951, bod 5. SUÂA, fond 02/4, sv. 39, a. j. 188. Viz schu Ê ze SUÂV 5. 6. 1951, 5. bod usnesenõÂ. TeÂzÏ SUÂA, fond 02/4, sv. 40, a. j. 189, schuÊze 12. 6. 1951, bod 35. SUÂA, fond UÂAV NF, 1951, kart. 13, 1. slozÏka 3. Viz pozn. 36 a zde: PrÏedbeÏzÏne shrnutõ cÏj. I-51/Fe/kbõ ze dne 19. 6. 1951. TamteÂzÏ nedatovana ZaÂveÏrecÏna zpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõÂ. DaÂle viz pozn. 33 a zde: ZpraÂva o lidoveÂm hlasovaÂnõ za pakt mõÂru proti vyzbrojenõ zaÂpadnõÂho NeÏmecka a proti zraÂdne reakci. RovneÏzÏ Rude praÂvo, r. 31, cÏ. 140 z 15. 6. 1951, cÏ. 142 z 17. 6. 1951 a cÏ. 146 z 22. 6. 1951. SUÂA, fond UÂAV NF, 1948 ±1955, kart. 13 a 16. SUÂA, fond UÂAV NF, 1948 ±1955, kart. 15. Zde viz zejmeÂna dopis KAV NF na UÂAV NF (Lorenc) ze 7. 6. 1951. SUÂA, fond UÂAV NF, 1948 ±1955, kart. 15. 170 PrÏõÂpad Bohumila Sixty popraveneÂho v uÂnoru 1952 JAN KALOUS  vodem U Ï eskoslovenska vytaÂhla hned po uÂnoru 1948 Komunisticka strana C proti vsÏem svyÂm i potenciaÂlnõÂm protivnõÂku Ê m. CõÂlem bylo zõÂskat kontrolu nad celou spolecÏnostõÂ, zastrasÏit obyvatelstvo prÏed jakyÂmkoliv Ï nevaÂhala zasaÂhprojevem odporu a upevn Ï ovat zõÂskanou moc. KSC nout tvrdeÏ a nekompromisneÏ ani ve vlastnõÂch rÏadaÂch. Teror, ktery vlaÂdnoucõ moc rozpoutala, meÏl verÏejnost zastrasÏit a donutit plnit vu Ê li vsÏemocnyÂch stranickyÂch vu Ê dcu Ê a sekretariaÂtuÊ. Kontrola nad spolecÏnostõ jako celkem tak meÏla byÂt absolutnõÂ. PrÏes vesÏkere uÂsilõ a naÂsilõÂ, Ï rozpoutala, se v neÏkteryÂch oblastech (naprÏ. v zemeÏdeÏlstvõÂ, ktere KSC Ï pak obycÏejneÏ za ale i v dalsÏõÂch) nedarÏilo stanovene uÂkoly plnit. KSC pomoci StaÂtnõ bezpecÏnosti (a jejõÂch spolupracovnõÂku Ê ) hledala vinõÂky a vyvozovala trestneÏ praÂvnõ odpoveÏdnost ve vykonstruovanyÂch procesech. NevaÂhala prÏitom pouzÏõÂt nejbrutaÂlneÏjsÏõÂch donucovacõÂch prostrÏedku Ê . MyslõÂm, zÏe dnes mu Ê zÏeme o teÂto dobeÏ konstatovat, zÏe laÂmala charaktery lidõÂ. Pro potrÏeby odstrasÏujõÂcõÂho efektu se dokonce do chapadel StB (prÏeÏ ) dostala i veÏda vcÏetneÏ leÂkarÏskeÂ. NeÏkterÏõ leÂkarÏi se tak podõÂneseneÏ KSC leli na tom, co dnes souhrneÏ oznacÏujeme jako odsouzenõÂhodne komunisticke zlocÏiny. Ïevne Ï nemocneÂho mladeÂho c Ï loV naÂsledujõÂcõÂm prÏõÂpadu se z dus Ïka stal zdravy zaÂludny protistaÂtnõ zloc Ïinec... ve O tragicÏnosti prÏõÂpadu devatenaÂctileteÂho Bohumila Sixty, odsouzeneÂho a popraveneÂho pro trestne cÏiny velezrady a vrazÏdy, vypovõÂda naÂsledujõÂcõ text, ktery vychaÂzõ z dokumentace a sÏetrÏenõ UÂrÏadu dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinu Ê komunismu (daÂle UÂDV) v letech 1995 ± ±1998. Ï umberova se zÏaÂdostõ V uÂnoru 1995 se na UÂDV obraÂtila panõ Aloisie S o prosÏetrÏenõ okolnostõ popravy jejõÂho bratra Bohumila Sixty. Ï umberova GeneraÂlnõ prokuraturu C Ï R (v roce JizÏ drÏõÂve oslovila panõ S Ï v roce 1994) s prosbou, 1991) a Konfederaci politickyÂch veÏzn Ï uÊ (KPVC aby jõ tato organizace pomohla ocÏistit bratrovo jmeÂno. V dopise adreÏ v BrneÏ tehdy uvedla: ¹... Jsem jedina sveÏdkyneÏ tehsovaneÂm KPVC 171 dejsÏõ udaÂlosti. Bohumil na prÏÂõslusÏnõÂky nestrÏÂõlel, jak se vyjaÂdrÏil myÂm rodicÏuÊm po odsouzenõ prÏi povolenõ k rozhovoru. Na dotaz rodicÏuÊ, zda to provedl, odpoveÏdeÏl, zÏe nikdy nemeÏl takovou mysÏlenku, strÏÂõlet. Bylo na neÏm vynucovaÂno naÂsilõÂm doznaÂnõ /zdu Ê raznil autor/.ª1) Podstatna byla hlavneÏ poslednõ veÏta citovane pasaÂzÏe ± o naÂsilõ uzÏõÂvaneÂm prÏi vyÂslesÏõÂch a o vynucovanyÂch vyÂpoveÏdõÂch v 50. letech nenõ trÏeba pochybovat. PouzÏitõ naÂsilõ prÏi vyÂslesÏõÂch potvrdili i dalsÏõ spoluobvineÏnõÂ, Ï umbera, OvesnyÂ, MaÂtl). kterÏÂõ byli odsouzeni se Sixtou (KrÏipacÏ, S  VysÏetrÏovatel UDV se pustil do nelehke praÂce, prÏi nõÂzÏ musel rekonstruovat udaÂlosti stare teÂmeÏrÏ pu Ê l stoletõÂ. Ï ky a uÂte Ïky a hlas Panny Marie SkrÏõÂn Bohumil Sixta se narodil 18. rÏõÂjna 1932 v Nosislavi, okres ZÏidlochovice, v rolnicke rodineÏ, hluboce naÂbozÏensky zalozÏeneÂ. Vychodil 4 trÏÂõdy obecneÂ, 1 trÏÂõdu meÏsÏt'anske a 2 rocÏnõÂky zemeÏdeÏlske sÏkoly. Matka i otec pozdeÏji uvedli, zÏe jejich syn byl povahy zamlkleÂ, bojaÂcne a cÏetl naÂbozÏenskou literaturu. V roce 1948 zacÏal bez jakyÂchkoliv prÏõÂcÏin utõÂkat z domova. Od srpna 1948 do dubna 1949 rozbil neznaÂmy pachatel celkem Ï , Sokola a OsveÏty v Nosislavi a znicÏil sedmkraÂt vyÂveÏsnõ skrÏõÂnky KSC jejich obsah. V teÂto souvislosti se Sixta dostal do pozice podezrÏeleÂho. Z obavy prÏed zatcÏenõÂm utekl 8. dubna 1949 z domu svyÂch rodicÏu Ê k prÏõÂbuznyÂm do ZrucÏe nad SaÂzavou, kde vsÏak byl jizÏ 12. dubna 1949 zadrzÏen, vyslechnut a prÏedaÂn do vazby OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch. PrÏi vyÂslechu2) na stanici SNB ve ZrucÏi nad SaÂzavou 12. dubna 1949 se Bohumil Sixta prÏiznal, zÏe: Ï a znicÏil 1. V noci z 31. 7. na 1. 8. 1948 rozbil v Nosislavi skrÏõÂn Ï ku KSC propagacÏnõ materiaÂl. 2. V polovineÏ prosince 1948 znovu rozbil skrÏõÂn Ï ku a znicÏil vyÂveÏsky. 3. Na vyÂveÏsnõ skrÏÂõn Ï ce MNV podpaÂlil 25. prosince 1948 obraz generalissima Stalina. Uvedl, zÏe tõÂm chteÏl vyjaÂdrÏit opovrzÏenõ vu Ê cÏi prÏedstaviteli zprÏaÂteleneÂho staÂtu. 4. Koncem ledna 1949 znicÏil vyÂveÏsku osveÏtove rady v Nosislavi. 5. Koncem uÂnora 1949 rozbil vyÂveÏsnõ skrÏõÂn Ï ku Sokola a znicÏil fotografie prezidenta Klementa Gottwalda. DaÂle z budovy MNV v Nosislavi strhnul plakaÂt ¹VõÂteÏzny uÂnorª s GottwaldovyÂm vyobrazenõÂm. Koncem uÂnora 1949 znicÏil take v Nosislavi propagacÏnõ plakaÂty vyveÏsÏene na vratech domu Josefa DõÂteÏte. Ï a materiaÂly znicÏil. 6. Dne 31. brÏezna 1949 znovu rozbil vyÂveÏsku KSC Ï , znicÏil fotografie V. I. Lenina 7. Take 3. dubna 1949 rozbil skrÏõÂn Ï ku KSC a prÏedsedy vlaÂdy AntonõÂna ZaÂpotockeÂho. Ï koda zpuÊsobena rozbõÂjenõÂm skrÏÂõneÏk a nicÏenõÂm obsahu byla vyS cÏõÂslena na 1200 KcÏs. SedmnaÂctilety mladõÂk zduÊvodnil jejich nicÏenõ 172 tõÂm, zÏe odmõÂtal nyneÏjsÏõ ¹lidoveÏ demokratickyª rezÏim, komunismus Ï. a politiku KSC Bohumil Sixta byl rovneÏzÏ podezrÏelyÂ, zÏe odstranil v Nosislavi staÂtnõ znak SSSR z pomnõÂku padlyÂch rudoarmeÏjcuÊ, obeÏtõ nacismu a vaÂlky 1939 ±1945. Toto provineÏnõ ale neprÏiznal, a ani SNB se mu ho nepodarÏilo dokaÂzat. Z vazby byl Sixta propusÏteÏn 3. kveÏtna 1949 a vysÏetrÏovaÂnõ se daÂle vedlo na svobodeÏ. V pruÊbeÏhu sveÂho vysÏetrÏovaÂnõ na svobodeÏ ± dne 12. cÏervna 1949 ± utekl Sixta spolu s OldrÏichem DvorÏaÂcÏkem z mõÂsta trvaleÂho bydlisÏteÏ v Nosislavi a o dva dny pozdeÏji (tj. 14. cÏervna) prÏekrocÏili u Slavonic cÏeskoslovenske staÂtnõ hranice do Rakouska2+). Zde byli zadrzÏeni raÏ SR. KonkouskyÂmi cÏetnõÂky, prÏedaÂni Rude armaÂdeÏ a vydaÂni zpeÏt do C cem cÏervna 1949 byli Bohumil Sixta a OldrÏich DvorÏaÂcÏek prÏevezeni do veÏznice OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch. Asi po meÏsõÂci od zadrzÏenõ ± 15. cÏervence 1949 odpoledne se Sixtovi naskytla prÏÂõlezÏitost k uÂteÏku. Pracoval zrovna prÏi cÏisÏteÏnõ pytluÊ na naÂdvorÏõ veÏznice, kdyzÏ jeden ze spoluveÏzn Ïu Ê nesl na ramenou pytel a dozorce mu pomaÂhal otevrÏÂõt dverÏe. V tomto okamzÏiku prÏeskocÏil Sixta 2,5 metru vysokou zõÂdku a prÏes prÏilehle soukrome zahraÂdky utõÂkal smeÏrem k rÏece Svratce. Nasazene sõÂly SNB ho objevily azÏ v katastru obce Vojkovice. KdyzÏ je Sixta uvideÏl, ukryl se v lese, pozdeÏji v poli. PrÏõÂslusÏnõÂci SNB po neÏm cÏtyrÏikraÂt vystrÏelili ze sluzÏebnõÂch zbranõÂ, Sixta byl chycen, spoutaÂn a odvezen zpeÏt do ZÏidlochovic. PrÏi vyÂslechu uvedl, zÏe naskytne-li se znovu prÏõÂlezÏitost k uÂteÏku, vyuzÏije ji.3) Dne 29. zaÂrÏõ 1949 probeÏhlo u OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch hlavnõ lõÂcÏenõ s Bohumilem Sixtou (obvineÏnyÂm podle § 3 odst. 1 zaÂkona cÏ. 231/1948 Sb. z trestneÂho cÏinu poburÏovaÂnõ proti republice, v soubeÏhu s § 3 zaÂkona cÏ. 48/1931 Sb. o spaÂchaÂnõ trestneÂho cÏinu v mladistveÂm veÏku). Zde prohlaÂsil, zÏe vyÂveÏsnõ skrÏõÂn Ï ky rozbõÂjel z popudu cizõÂho rozhlasu, ktery poslouchal, a daÂle proto, zÏe slysÏel hlas Panny Marie. Soudnõ znalci ± prof. MUDr. Josef Kohout a MUDr. Alois KraÂtky ± prÏedlozÏili 15. rÏõÂjna 1949 OkresnõÂmu soudu v BrneÏ, kam byla veÏc poÏevnõÂm stavu obzÏalovaneÂho4), kde v zaÂveÏru stoupena, posudek o dus konstatujõÂ: Ï iny to, jak z vyÂsledkuÊ nynõ provedeneÂho vysÏetrÏovaÂnõ vyplyÂvaÂ, ¹... C spaÂchal obzÏalovany pod vlivem t.zv. imperativnõÂch halucinacõÂ, t.j. pod vlivem rozkazuÊ daÂvanyÂch jednak ¹hlasem Panny Marieª, jednak pod vlivem svyÂch ¹dvou vnitrÏnõÂch hlasuʪ, ¹sveÂho duchaª, ktereÂzÏto ¹hlasyª lõÂcÏõ jako typicke projevy rozsÏteÏpu sve osobnosti, jako projevy onemocneÏnõÂ, ktere se nazyÂva Schizophrenie. PrÏi tomto onemocneÏnõ dochaÂzõ totizÏ u postizÏenyÂch k roztrÏõÂsÏteÏnosti dusÏevnõÂch funkcõÂ, rozsÏteÏpu vuÊle, sfeÂry citove i rozumoveÂ, zkraÂtka k roztrÏõÂsÏteÏnosti cele osobnosti postizÏeneÂho... Pod vlivem teÂto sve nedostatecÏnosti dusÏevnõ dopustil se obzÏalovany take cÏinuÊ, z nichzÏ se ma nynõ zodpovõÂdati, a proto nemuÊzÏe byÂti 173 volaÂn za neÏ k zodpoveÏdnosti... a proto bude nutne dodati po skoncÏeneÂm trestnõÂm ÏrÂõzenõ obzÏalovaneÂho do uÂstavu pro dusÏevneÏ chore na leÂcÏenõÂ.ª V roce 1949 soud tomuto doporucÏenõ znalcu Ê vyhoveÏl a prÏedal BoÏ umbera humila Sixtu do peÂcÏe UÂstavu pro dusÏevneÏ chore v BrneÏ. Jan S (manzÏel Sixtovy sestry) pozdeÏji ve sve vyÂpoveÏdi na StB v BrneÏ uvedl, zÏe Sixta byl hospitalizovaÂn od cÏervna do prosince 1949 a prÏi propousÏteÏnõ z uÂstavu byl zbaven sveÂpraÂvnosti.5) Ve sve pozdeÏjsÏõ vyÂpoveÏdi6) v uÂnoru 1951 Bohumil Sixta uvedl, zÏe byl do uÂstavu umõÂsteÏn 7. listopadu 1949 a propusÏteÏn 29. prosince teÂhozÏ roku. U soudu v srpnu 1951 jesÏteÏ tyto uÂdaje doplnil: ¹... V uÂstaveÏ pro dusÏevneÏ chore jsem byl asi 2 meÏsõÂce, dostal jsem tam asi 10 elektrosÏokuÊ. Matka prÏisÏla sama a podepsala revers, a byl jsem propusÏteÏn domuÊ. (ObvineÏny se rozplakal.) Rozplakal jsem se proto, zÏe jsem si vzpomeÏl na elektrosÏoky, po kteryÂch Panna Maria uzÏ ke mneÏ nechodila.ª7) ÏrnõÂkem StaÂtnõ bezpec Ï nosti DuÊve JesÏteÏ ve veÏzenõ OkresnõÂho soudu v ZÏidlochovicõÂch se Sixta seznaÂmil s Janem MaÂtlem a Janem KrÏipacÏem, kterÏõ si zde odpykaÂvali trest za poburÏovaÂnõ a pro neplneÏnõ dodaÂvek. SpolecÏneÏ se domluvili, zÏe by se se Sixtou znovu pokusili o uÂteÏk na ZaÂpad. KdyzÏ se ale dlouho nic v tomto smeÏru nedeÏlo, rozhodl se Sixta, zÏe zalozÏõ odbojovou organizaci a pro znemozÏneÏnõ odhalenõ navaÂzÏe styk prÏõÂmo se StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ. Program teÂto organizace byl (podle Sixty) naÂsledujõÂcõÂ: prÏepadnout stanici SNB v ZÏidlochovicõÂch, zde zõÂskat zbraneÏ, potom prÏepadnout posÏtu a okresnõ naÂrodnõ vyÂbor, rozhlasem pak vyzvat obcÏany k akci Ï ± cÏleny pozatyÂkat, funkcionaÂrÏe popravit ± soucÏasneÏ proveÂst proti KSC tuteÂzÏ akci i v PohorÏelicõÂch a daÂle se snazÏit zapojit do vystoupenõ proti komunistu Ê m cele moravske SlovaÂcko. Dnes jizÏ asi nezjistõÂme, za jakyÂch okolnostõ zacÏal Bohumil Sixta Ï poskytovat informace StB: zda zcela dobros krycõÂm jmeÂnem BOHUS volneÏ (vlivem prohlubovaÂnõ dusÏevnõ choroby), nebo zda StB vyuzÏila Sixtovy zlomene vu Ê le. Z protokolu8) sepsaneÂho na OkresnõÂm velitelstvõ NaÂrodnõ bezpecÏnosti (NB) v ZÏidlochovicõÂch 6. zaÂrÏÂõ 1950 vyplyÂvaÂ, zÏe Bohumil Sixta v tento den obvinil neÏkolik lidõ z mõÂsta sveÂho trvaleÂho bydlisÏteÏ ze zalozÏenõ ilegaÂlnõ organizace ¹JaÂnosÏõÂkª, jejõÂmzÏ cõÂlem bylo bojovat proti komunistickeÂmu rezÏimu. Uvedl Josefa Flondra, Josefa Peterku a jmenoval dalsÏõ osoby, o kteryÂch veÏdeÏl, zÏe nezaÂkonneÏ drzÏõ urcÏitou zbran Ï ± Ladislav DostaÂl, VaÂclav ProchaÂzka, Jaroslav Loskot a Jan ProchaÂzka. Ï vypovõÂdal 13. zaÂrÏõ 1950 znovu Du Ê veÏrnõÂk s krycõÂm jmeÂnem BOHUS na OkresnõÂm velitelstvõ NB v ZÏidlochovicõÂch, kde uvedl: Ï õÂ9) ± tady uvedl jmeÂna 1. PrÏõÂprava ilegaÂlnõÂho odchodu do zahranic Jana KrÏipacÏe a Jana MaÂtla. Ï IÂKª10) ± za cÏleny oznacÏil Josefa Flondra, 2. IlegaÂlnõ skupina ¹JAÂNOS 174 Josefa Peterku (ktery meÏl Sixtovi rÏõÂci, zÏe organizace ma 15 cÏlenu Ê) a Miroslava Kloupara. Ï v Nosislavi11) ± zde jmenoval Ladislava DostaÂla, VaÂclava 3. Zbrane ProchaÂzku, Jaroslava Loskota a Jana ProchaÂzku. Ï ) rÏõÂdil straÂzÏmistr Josef JiraÂk z OkresnõÂho Bohumila Sixtu (= BOHUS Ï rÏeditelstvõ SNB v ZidlochovicõÂch od rÏõÂjna 1950, kdy ho prÏevzal od straÂzÏmistra Rudolfa Bugnera12). SchuÊzky se veÏtsÏinou odehraÂvaly na Ï OVI JiraÂkovi silnici mezi Nosislavõ a ZÏidlochovicemi. Bugner o BOHUS referoval, zÏe je to pomeÏrneÏ dobry spolupracovnõÂk, ktery podaÂval informace ochotneÏ a jeho zpraÂvy byly dosti dobreÂ. JiraÂk se se Sixtou setkal ve dnech 19. rÏõÂjna, 26. rÏõÂjna a 16. listopadu, kdy ho dokonce navsÏtõÂvil v prÏestrojenõ doma.13) Ï potvrdil prÏedchaÂzejõÂcõ udana jmeÂna 11. rÏõÂjna 1950 du Ê veÏrnõÂk BOHUS a prÏidal dalsÏõÂ: u zbranõ v Nosislavi14) (Otto StrÏÂõteckyÂ, Karel Blaha, VaÂclav PolickyÂ, FrantisÏek NovotnyÂ, FrantisÏek DvorÏaÂk, Ladislav HejtmaÂnek), u ilegaÂlnõ organizace v NeÏmcÏicõÂch15) (Jan ProchaÂzka, Tomanec, DolezÏal z UhercÏic), u ¹JaÂnosÏõÂkaª16) (informoval, zÏe cÏtyrÏi cÏlenove z Unkovic byli odvedeni na vojnu) a opeÏt potvrdil informace o ilegaÂlnõ skupineÏ chystajõÂcõ se na odchod do zahranicÏõÂ.17) DalsÏõ zprÏesneÏnõ svyÂch puÊvodnõÂch vyÂpoveÏdõ ucÏinil na OkresnõÂm velitelstvõ NB v ZÏidlochovicõÂch 16. listopadu 1950: v prÏõÂpadeÏ ¹JaÂnosÏõÂkª18) (obvinil Jana ValeriaÂna z NeÏmcÏic) a u zbranõ v Nosislavi19) dodal tato Ï epil ± poslednõ dva jmeÂna: opeÏt Jan ValeriaÂn, Bohumil KrÏena, VaÂclav C z Nosislavi. Ïk StrÏelba a uÂte Dne 21. listopadu 1950 byli na silnici mezi Nosislavõ a ZÏidlochovicemi zastrÏeleni dva prÏÂõslusÏnõÂci StB (Vlastimil Sojka a Ladislav LebdusÏÏ E) zraneÏn. ka) a straÂzÏmistr Josef JiraÂk (rÏõÂdõÂcõ orgaÂn duÊveÏrnõÂka BOHUS ZraneÏny straÂzÏmistr Josef JiraÂk jesÏteÏ teÂhozÏ dne vypovõÂdal v uÂrazove nemocnici v BrneÏ o pruÊbeÏhu udaÂlosti. Podle vlastnõÂch slov odjel na setkaÂnõ se Sixtou, ktere se meÏlo ¹tradicÏneϪ uskutecÏnit na silnici mezi Nosislavõ a ZÏidlochovicemi ve 13.30 hodin. JiraÂk meÏl Sixtu prÏedat k dalsÏõ spolupraÂci noveÂmu prÏõÂslusÏnõÂkovi StB, kteryÂm byl Ladislav LebdusÏka. MeÏl vsÏak zpozÏdeÏnõÂ, proto se nejprve nestavil pro LebdusÏku, jak byli domluveni, ale jel prÏõÂmo na mõÂsto schu Ê zky, aby Sixtu pozÏaÂdal o strpenõÂ. V ZÏidlochovicõÂch pak prÏisedl do auta LebdusÏka (na mõÂsto vzadu za rÏidicÏem, JiraÂk veprÏedu vedle rÏidicÏe) Ï idicÏ Vlastimil Sojka zastavil teÏsneÏ a vraÂtili se zpeÏt na mõÂsto schu Ê zky. R vedle stojõÂcõÂho Sixty. JiraÂk chteÏl hned otevrÏõÂt dverÏe, ale nezÏ tak stacÏil ucÏinit, prÏistoupil Sixta k automobilu a zacÏal z teÏsne blõÂzkosti ihned strÏõÂlet dovnitrÏ. JiraÂk se sehnul, a kdyzÏ strÏelba ustala, zacÏal ho Sixta rukou prostrcÏenou okyÂnkem do vozu tlouci po hlaveÏ pistolõÂ. Tu mu 175 JiraÂk prÏi zaÂpasu vyrval z ruky a Sixta zacÏal utõÂkat. ZraneÏny JiraÂk se zajõÂmal o stav obou spolucestujõÂcõÂch: rÏidicÏ Sojka byl jizÏ mrtev, LebdusÏka jesÏteÏ jevil znaÂmky zÏivota. NaÂsledneÏ se straÂzÏmistr StB JiraÂk pokousÏel zastavit projõÂzÏdeÏjõÂcõ vozidla ± naÂkladnõ ho pro cÏasovou tõÂsen Ï a technicke probleÂmy odmõÂtlo, osobnõ ho dopravilo na velitelstvõ SNB do ZÏidlochovic, odkud zavolal velitelstvõ StB v BrneÏ. V zaÂveÏru zaÂznamu JiraÂkova vyÂslechu v nemocnici se uvaÂdõÂ: ¹... JiraÂk nevylucÏuje mozÏnost, zÏe na mõÂsteÏ cÏinu strÏõÂleli dva pachateleÂ, cozÏ soudõ z toho, zÏe strÏelba byla prÏÂõlisÏ rychlaÂ.ª 20) Ï idicÏ, jizÏ vyÂsÏe JiraÂkem zmõÂneÏneÂho naÂkladnõÂho auta, Zdislav HolecÏek R o udaÂlosti uvedl21), zÏe ho prÏi jõÂzdeÏ po silnici mezi Nosislavõ a ZÏidlochovicemi zastavil zraneÏny muzÏ a zÏaÂdal ho, aby ho odvezl do ZÏidlochovic. HolecÏek mu vysveÏtlil, zÏe se s naÂkladnõÂm autem nemu Ê zÏe otocÏit a nabõÂdl mu odvoz alespon Ï do nejblizÏsÏõ vesnice, cozÏ byla Nosislav. MezitõÂm vsÏak postrÏeleny stopnul vu Ê z Tatra 57. Jeho rÏidicÏi ale zhasl motor, proto pozÏaÂdal prÏõÂtomne o roztlacÏenõ ± potom jizÏ znovu nezastavil a ujel. StraÂzÏmistru JiraÂkovi se nicmeÂneÏ podarÏilo opatrÏit dalsÏõ osobnõ auto, ktere ho nalozÏilo a odvezlo do ZÏidlochovic. HolecÏek zatõÂm hlõÂdal mõÂsto cÏinu a pozdeÏji vyÂpoveÏdõ potvrdil. PuÊl hodiny po JiraÂkoveÏ odjezdu dorazili na mõÂsto prÏõÂslusÏnõÂci SNB. Sixta mezitõÂm utõÂkal prÏes Slovensko do Polska, kde chteÏl daÂle pokracÏovat prÏes tehdejsÏõ NDR na ZaÂpad. PrÏi pokusu o prÏechod polsko-neÏmeckyÂch hranic byl polskou bezpecÏnostõ v prosinci 1950 zadrzÏen Ï SR. Zde se o dva meÏsõÂce pozdeÏji ± 24. ledna a pozdeÏji vydaÂn zpeÏt do C 1951 ± k prÏõÂpadu vrazÏdy dvou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB vyjaÂdrÏil i on saÂm. PrÏiznal, zÏe meÏl domluvenou schu Ê zku na silnici mezi Nosislavõ a ZÏidlochovicemi. NezÏ na ni odesÏel, rozloucÏil se podle svyÂch slov s matkou s tõÂm, zÏe se jizÏ nevraÂtõ (¹... Touto dobou jsem jizÏ byl prÏesveÏdcÏen, zÏe se domuÊ nevraÂtõÂm, jelikozÏ jsem byl odhodlaÂn orgaÂny StB zastrÏeliti Ê zky (celkem se jich zde, podle Sixty, a uprchnouti ...ª).22) Na mõÂsto schu uskutecÏnilo peÏt) dojel na jõÂzdnõÂm kole, ktere oprÏel o zaÂbradlõ u silnice. Po prÏõÂjezdu auta ho JiraÂk pozÏaÂdal o strpenõÂ, protozÏe nestacÏil vyzvednout sveÂho kolegu, ktereÂmu chteÏl Sixtu prÏedat k dalsÏõ spolupraÂci. Asi po 15 minutaÂch se auto k Sixtovi vraÂtilo, zastavilo u neÏj, on prÏistoupil a zacÏal strÏÂõlet (pouzÏil belgickou armaÂdnõ pistoli znacÏky FN, vyÂrobnõ cÏÂõslo 62914, raÂzÏe 9 mm, zaÂsobnõÂk na 13 naÂboju Ê ). Bohumil Sixta daÂle ve sve vyÂpoveÏdi uvedl: ¹... VypaÂlil jsem asi trÏi raÂny ale nezpozoroval jsem, zÏe by snad neÏkdo z orgaÂnuÊ byl zasazÏen. Nepamatuji si prÏesneÏ po kteryÂch osobaÂch jsem strÏõÂlel, zda na osoby sedõÂcõ vzadu nebo i naprÏedu sedõÂcõÂho ÏridicÏe. VzpomõÂnaÂm si pouze, zÏe neÏktery z nich se v okamzÏiku me palby naklonil doprÏedu. Po vypaÂlenõ neÏkolika ran jak jsem vypovõÂdal uskocÏil jsem dozadu vozu a zpozoroval jsem, zÏe ÏridicÏ vozu bud' vyskocÏil nebo vypadl z vozu. VideÏl jsem jej na zemi vedle auta v posici polo lezÏe polo klecÏe. V duÊsledku tohoto pocÏal jsem znovu strÏÂõleti na ÏridicÏe lezÏÂõcõÂho nebo kle- 176 cÏõÂcõÂho na zemi. V tomto okamzÏiku jsem rovneÏzÏ uslysÏel, zÏe neÏktery z orgaÂnuÊ strÏÂõlõ proti meÏ. V duÊsledku tohoto stojõÂce vzadu auta pocÏal jsem paÂliti prÏes zadnõ okno auta na orgaÂny sedõÂcõ na zadnõÂm sedadle z nichzÏ neÏktery z nich strÏÂõlel proti meÏ. VystrÏÂõlel jsem vsÏechny naÂboje ze sve pistole jichzÏ bylo asi 10 azÏ 12. KdyzÏ pistole prÏestala jizÏ strÏÂõleti prÏiskocÏil jsem na pravou stranu auta a prÏes rozbite nebo otevrÏene okno, prÏesneÏ si jizÏ nepamatuji jaka situace byla, pocÏal jsem tlouci orgaÂna na prave straneÏ sedõÂcõÂho mou pistolõ do hlavy. PrÏi tom kdyzÏ jsem pazÏbou tloukl orgaÂna do hlavy dal tento ruce nad hlavu a snazÏil se me raÂny zmõÂrniti a prÏi tom se mu podarÏilo vytrhnouti mi pistoli z ruky. Pamatuji si takeÂ, zÏe v dobeÏ, kdyzÏ jsem meÏl vystrÏÂõleny vsÏechny naÂboje a tloukl jsem orgaÂna do hlavy projõÂzÏdeÏl neÏkdo mimo naÂs na motocyklu. Motocykl prÏejel kolem a nezastavil. K tomu musõÂm uveÂsti zÏe motocyklista musel uvideÏti na silnici lezÏõÂcõÂho muzÏe, ktereÂho jsem zastrÏelil prÏesto vsÏak nezastavil a jel daÂle. V duÊsledku tohoto, zÏe jsem byl odzbrojen a take proto, zÏe kolem jel motocyklista, ktery mohl prÏivolati na mõÂsto cÏinu neÏjake lidi jsem se dal okamzÏiteÏ na uÂteÏk, kdyzÏ jsem pozbyl svou pistoli.ª Bohumil Sixta podle vlastnõ vyÂpoveÏdi z 24. ledna 1951 utõÂkal tehdy 21. listopadu 1950 k rÏece Svratce, prÏeplaval ji, pokracÏoval lesem k UhercÏicõÂm a daÂle na PaÂlavu. RaÂno druheÂho dne po cÏinu dorazil do BorÏetic a pospõÂchal smeÏrem na vyÂchod ke slovenskyÂm hranicõÂm. VecÏer 24. listopadu 1950 dosÏel do obce Kopaniny na Slovensku, prÏÂõsÏtõ den se vydal na Myjavu. Dne 28. listopadu 1950 dorazil do Sence nad VaÂhom a chteÏl utõÂkat smeÏrem na sever, aby se dostal do Polska. Za uÂsvitu 7. prosince 1950 prÏekrocÏil Sixta hranice do Polska v okolõ Babõ hory. Ve stanici Zywce nasedl na vlak do vnitrozemõ a prÏes Katovice dojel azÏ do VarsÏavy. Z VarsÏavy poslal pohlednici sveÂmu sÏvagru Ï umberovi. ChteÏl daÂle pokracÏovat do Gdan Janu S Ï ska, kde by se ukryl na neÏjake lodi. Ve vlaku si ale pruÊvodcÏõ vsÏiml, zÏe jel s jõÂzdenkou na zÏaÂkovskou slevu a chteÏl ho vysadit. Sixta necÏekal, v prÏÂõsÏtõ stanici vystoupil na druhe straneÏ vlaku a utekl, nebot' se obaÂval prÏivolaÂnõ poliÏ teÏtõÂna, kde cie. PrÏespal u neznaÂmyÂch lidõ a dalsÏõ den odjel vlakem do S chteÏl realizovat stejny plaÂn, jaky meÏl v Gdan Ï sku (tj. dostat se na neÏjaÏ veÂdska nebo DaÂnska). ObaÂval se vsÏak prÏõÂkou lod', nejleÂpe do SRN, S Ï teÏtõÂn smeÏrem na Polici, stavnõ policie, a proto sÏel kolem pruÊplavu nad S kde v jedne hospodaÂrÏske usedlosti prÏespal. Druhy den se Sixta vydal k polsko-neÏmeckyÂm hranicõÂm. Dne 13. prosince 1950 byl prÏi pokusu o jejich prÏekrocÏenõ zadrzÏen polskou hlõÂdkou. PrÏi vyÂslechu na polske vojenske i civilnõ policii se Bohumil Sixta vydaÂval za Vasilije Orlova (jmeÂno si vymyslel). PrÏi naÂsledne prohlõÂdce u neÏj byly nalezeny osobnõ doklady. Sixta potom Ï SR zastrÏelil dva prÏÂõslusÏpotvrdil svoji pravou identitu a prÏiznal, zÏe v C nõÂky StB. Dne 27. prosince byl prÏevezen do vojenskeÂho veÏzenõ v Gli- 177 Ï eskoslovici a o den pozdeÏji ± 28. prosince 1950 byl vydaÂn zpeÏt do C venska. Sixta prÏi sve vyÂpoveÏdi z 24. ledna 1951 mimo jine take potvrdil, zÏe mu nebyly znaÂmy skutecÏnosti tajneÂho drzÏenõ zbranõÂ, o nichzÏ drÏÂõve StB informoval, a jmeÂna konkreÂtnõÂch lidõ uvaÂdeÏl proto, aby vzbudil pozornost a duÊveÏru StB. Z teÂhozÏ duÊvodu si take vymyslel zpraÂvu o ilegaÂlnõ skupineÏ ve VelkyÂch NeÏmcÏicõÂch, ve ktere take udal rÏadu lidõ ze sveÂho okolõÂ. 22. ledna 1951 napsal Bohumil Sixta svyÂm nejblizÏsÏõÂm naÂsledujõÂcõ dopis: ¹Mila maminko, tatinku a sestro ! PrÏedem VaÂs srdecÏneÏ pozdravuji. Nezoufejte ale doufejte v PaÂna Boha. Jsem zdravyÂ. VzpomõÂnaÂm na VaÂs co staÂle deÏlaÂte a jak se maÂte. Maminko a tatinku neplacÏte nad myÂm osudem jsem v rukou BozÏõÂch. Bud'te bez obav ja jsem sÏt'astny vsÏude Ï umberovy. JesÏteÏ jednou VaÂs protozÏe maÂm võÂru. NezapomõÂnaÂm take na S co nejsrdecÏneÏji pozdravujõ a nezapomõÂnaÂm. Odpuste meÏ vsÏechno. VaÂsÏ syn Bohumil.ª 23) Zdravy ± nemocny Bohumil Sixta Ve dnech 23. a 24. srpna 1951 se konal prÏed StaÂtnõÂm soudem v BrneÏ proces24), ve ktereÂm stanul jako hlavnõ obzÏalovany Bohumil Sixta. Ï teÏpaÂn Flajzar, PrÏed soud, zasedajõÂcõÂm ve slozÏenõÂ: prÏedseda senaÂtu ± S soudci ± AntonõÂn Piak, Stanislav KozÏousÏek, soudci z lidu ± Rudolf PapaÂcÏek, Jaroslav Svoboda, prokuraÂtor ± JUDr. Jan MlaÂdek, prÏedstoupilo peÏt obzÏalovanyÂch. Sixta byl obvineÏn z protistaÂtnõ cÏinnosti, ktere se meÏl dopousÏteÏt tõÂm, zÏe v letech 1949 ±1950 v ZÏidlochovicõÂch, PohorÏelicõÂch a na dalsÏõÂch mõÂstech zalozÏil lidoveÏ demokratickeÂmu staÂtu neprÏaÂtelskou organizaci nazvanou ¹Svobodna gardaª (jejõÂmi cÏleny meÏli vedle Bohumila Sixty byÂt: rolnõÂk Jan KrÏipacÏ, rÏidicÏ FrantisÏek OvesnyÂ, manzÏel Sixtovy sestry ± Ï umbera a rolnõÂk Jan MaÂtl; vsÏichni jmenovanõ uvedli, zÏe rolnõÂk Jan S jsou veÏrÏõÂcõ rÏõÂmskokatolickeÂho vyznaÂnõÂ). Aktivita ¹Svobodne gardyª meÏla ve finaÂle smeÏrÏovat k naÂsilneÂmu mocenskeÂmu zvratu. V tomto smeÏru jizÏ tato ¹neprÏaÂtelska organizaceª patrÏicÏneÏ pracovala: obstaraÂvala si zbraneÏ, plaÂnovala a provaÂdeÏla ozbrojene prÏepady. Sixta meÏl, podle obzÏaloby, 21. listopadu 1950 chladnokrevneÏ zastrÏelit dva prÏõÂslusÏnõÂky StB a pote se snazÏit o uÂteÏk do SRN. Na zacÏaÂtku lõÂcÏenõ byla z jeho celeÂho pruÊbeÏhu vyloucÏena verÏejnost. V teÂto souvislosti je jisteÏ zajõÂmave a zvlaÂsÏtnõÂ, zÏe soud ani nevyslechl jedineÂho prÏezÏivsÏõÂho sveÏdka strÏelby prÏÂõslusÏnõÂka StB Josefa JiraÂka. Bohumil Sixta se ve sve vyÂpoveÏdi prÏed soudem k zastrÏelenõ dvou prÏõÂslusÏnõÂku Ê StB prÏiznal a popsal celou udaÂlost. Mimo jine na dotaz 178 prokuraÂtora uvedl: ¹... PrvnõÂho jsem zastrÏelil orgaÂna, ktery se mnou spolupracoval. S pistolõ jsem prÏed tõÂm nestrÏõÂlel. Ja jsem veÏdeÏl kolik jsem meÏl v pistoli naÂbojuÊ. Ja jsem si vsÏe vzpomenul a na cÏin si pamatuji. Ja jsem se za orgaÂny potom pomodlil, aby nezemrÏeli.ª 25) Sixta take vypoveÏdeÏl, zÏe organizaci ¹Svobodna gardaª zalozÏil, aby pozdeÏji o jejõÂch aktivitaÂch a cÏlenech informoval StB. SpoluobzÏalovany FrantisÏek Ovesny uvedl prÏed soudem, zÏe Sixta je mluvka, ktery nenõ schopen zamyÂsÏlene veÏci uskutecÏnit. Ovesny podle svyÂch slov veÏrÏil, zÏe Sixta byl konfidentem StB. PrÏi objasn Ï ovaÂnõ vrazÏdy prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB se Sixta haÂjil tvrzenõÂm, zÏe byl dusÏevneÏ chory a nedokaÂzal vcÏas rozpoznat, jakeÂho cÏinu se dopousÏtõÂ. Soud ovsÏem dospeÏl k naÂzoru, zÏe obzÏalovany si svu Ê j cÏin nejen dobrÏe naplaÂnoval a prÏipravil, ale naprosto chladnokrevneÏ jej provedl a byl si velmi dobrÏe veÏdom zaÂvazÏnosti a mozÏnyÂch naÂsledku Ê sveÂho cÏinu (podle soudu dusÏevnõ onemocneÏnõ pouze prÏedstõÂral ve snaze vyhnout se trestu). K jednaÂnõ soudu byl vypracovaÂn znalecky posudek o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty (v porÏadõ jizÏ druhyÂ, nebot' prvnõ posudek byl vypracovaÂn oficiaÂlnõÂmi soudnõÂmi znalci pro potrÏeby soudu s BohumiÏn lem Sixtou v roce 1949). MUDr. ZdeneÏk S Ï upaÂrek, vojensky leÂkarÏ ± psychiatr, nevideÏl Sixtu poprveÂ, vysÏetrÏoval ho jizÏ 1. 3. 1951.26) Podle zaÂznamu z tohoto rozhovoru, konaneÂho v mõÂstnostech velitelstvõ StB v BrneÏ, kladl Sixtovi otaÂzky nejen vojensky leÂkarÏ ± psychiatr, ale i prÏõÂtomnõ prÏõÂslusÏnõÂci StB. Ïn Podruhe se vojensky psychiatr S Ï upaÂrek setkal se Sixtou 20. srpna 1951 na KrajskeÂm velitelstvõ StB v BrneÏ (stenograficky zaznamenaÂno). Ïn Hned v uÂvodu se S Ï upaÂrek Sixty zeptal, procÏ strÏÂõlel. NaÂsledneÏ tento dotaz neÏkolikraÂt ru Ê zneÏ modifikoval s tõÂm, zÏe vedl rozhovor staÂle stejnyÂm smeÏrem, protozÏe mu Sixta nebyl schopen jednoznacÏneÏ vysveÏtlit motivy sveÂho cÏinu (opakoval porÏaÂd neÏco ve smyslu: Ja jsem chteÏl strÏõÂlet, a take hovorÏil o duchu, ktery mu to rÏõÂkal). BeÏhem rozhovoru Ïn (upozorn Ï uji, zÏe se odehraÂval jesÏteÏ prÏed soudnõÂm lõÂcÏenõÂm) MUDr. S Ï upaÂrek podle zaÂpisu prohlaÂsil: ¹No, za to teÏ poveÏsõÂ!ª Sixta: ¹No, co se nadeÏlaÂ.ª Ïn O chvõÂli pozdeÏji pak MUDr. S Ï upaÂrek prÏipomneÏl znovu: ¹VidõÂsÏ, zÏe to nikam nespeÏje, proto ÏrõÂkaÂsÏ, zÏe je ti to jedno. VõÂsÏ, zÏe budesÏ poveÏsÏen?ª Sixta: ¹KdyzÏ budu ja poveÏsÏen, tak bude hrozneÏ zle. Cela jizÏnõ Morava...ª Ïn V dalsÏõÂm pru Ê beÏhu rozhovoru MUDr. S Ï upaÂrek tlacÏil Sixtu k popisu vrazÏdy dvou prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB. ZaÂpis zaznamenaÂva i reakce a chovaÂnõ Sixty na psychiatrovo naleÂhaÂnõÂ: ¹...Sixta dlouho nemohl naleÂzti odpoveÏd' a mlcÏel, po chvõÂli se otocÏil na 179 bok ± levou stranu, spatrÏil jednoho orgaÂna v uniformeÏ, mõÂrneÏ povstal a povõÂdaÂ: ,Dobry den`.ª O chvõÂli pozdeÏji pak: ¹Sixta mlcÏõÂ, po chvõÂli nabõÂra k plaÂcÏi a potahuje nosem.ª 27) Ïn V posudku datovaneÂm 20. srpna 1951 MUDr. S Ï upaÂrek naÂsledneÏ napsal: ¹...u Sixty jizÏ v dobeÏ pohlavnõÂho dospõÂvaÂnõ (puberta), se projevily prvnõ prÏÂõznaky dusÏevnõ choroby, ktera postupem doby vyvrcholila azÏ ve vyslovenou dusÏevnõ chorobu formy schizofrenie, na podkladeÏ naÂbozÏenskeÂm, ktera byla dokonce provaÂzena halucinacemi (zjevovaÂnõÂm se Panenky Marie)... LeÂcÏenõÂm se stav Sixty upravil natolik, zÏe mohl byÂti jako uzdraveny propusÏteÏn. PrÏi nyneÏjsÏõÂm vysÏetrÏenõ jevõ Sixta jizÏ nepatrne znaÂmky zbytkuÊ sve prodeÏlane dusÏevnõ choroby ...Souhrnem lze tedy ÏrÂõci, zÏe Sixta sice prodeÏlal dusÏevnõ chorobu, ktera u neÏho dodnes zanechala, i kdyzÏ nepatrneÂ, znaÂmky projevujõÂcõ se zvyÂsÏenou vzneÏtlivostõ a urcÏityÂm romantismem, zÏe vsÏak se dnes jevõ jako jedinec, dusÏevneÏ zdravyÂ, ktery vlivem prostrÏedõ se vyvinul v jedince s vysloveneÏ zaÂpornyÂm postojem k dnesÏnõÂmu zrÏÂõzenõÂ.ª 28) Ïn K posudku prÏipsal MUDr. Chmela, zÏe s vyjaÂdrÏenõÂm MUDr. S Ï upaÂrka souhlasõÂ. Ze srovnaÂnõ s psychiatrickyÂm posudkem z roku Ïn 1949 vyplyne, zÏe tento S Ï upaÂrkuÊv (Chmelu Ê v podpis byl prÏipojen dodatecÏneÏ) elaboraÂt nespln Ï oval po formaÂlnõ ani obsahove straÂnce vsÏechny naÂlezÏitosti, a lze ho proto hodnotit jako uÂcÏelovou konstrukci. V cÏervnu 1998 se MUDr. ZbyneÏk Chmela vraÂtil ke sveÂmu prÏõÂpisu na Ïn S Ï upaÂrkoveÏ posudku. Ve sve vyÂpoveÏdi ucÏineÏne na UÂDV v BrneÏ uvedl, zÏe Bohumila Sixtu v zÏivoteÏ nevideÏl, nepoprÏel ale svu Ê j podpis a souhlasny prÏõÂpis. Souhlasil take s tõÂm, zÏe posudek nemeÏl vsÏechny naÂlezÏitosti: razõÂtko znalce, znaleckou dolozÏku apod. MUDr. Chmela si ani nedokaÂzal vzpomenout, zda v uvedeneÂm prÏõÂpadeÏ byl jmenovaÂn soudnõÂm znalcem. Na otaÂzku vysÏetrÏovatele, zda posudek, ktery spolupodepsal, mohl byÂt platnyÂ, reagoval: ¹Takovej posudek nemuÊzÏe byÂt platny a ja ani nevõÂm, jak se do spisu dostal. Jak jsem uvedl, chybõ zde zaÂkladnõ naÂlezÏitosti, jako razõÂtko, posudek je velice strucÏnyÂ.ª Ïn MUDr. S Ï upaÂrek jizÏ ke zmõÂneÏne kauze nemohl byÂt vyslechnut, protozÏe zemrÏel.29) MUDr. Chmela tedy prÏipustil, zÏe Bohumil Sixta byl popraven na Ï od zac Ï aÂtku neplatneÂho psychiatrickeÂho posudku. zaÂklade Krajsky soud v BrneÏ v dubnu 1998 vysÏetrÏovateli UÂDV30) potvrdil, zÏe ve stanoveneÂm obdobõ byli odbornyÂmi znalci pro obor psychiatrie MUDr. Alois KraÂtkyÂ, pro obor soudnõ leÂkarÏstvõ MUDr. Josef Kohout a pro obor dusÏevnõ a nervove choroby MUDr. Emil ZÏalman. UÂdaje Ïn k MUDr. Chmelovi a MUDr. S Ï upaÂrkovi nebyly nalezeny. ZajõÂmave jsou v teÂto souvislosti dveÏ skutecÏnosti: 1. V prvnõÂm trestnõÂm stõÂhaÂnõ v roce 1949 bral soud v uÂvahu diagnos- 180 tikovanou schizofrenii. O necele dva roky pozdeÏji byl tentyÂzÏ obvineÏny uznaÂn zdravyÂm a cÏineÏn zodpoveÏdnyÂm za sve chovaÂnõÂ. 2. Schizofrenie je zaÂvazÏne psychiatricke onemocneÏnõ postihujõÂcõ celou osobnost cÏloveÏka. Tato choroba se ani dnes neda zcela vyleÂcÏit. Je tedy mozÏne s uÂspeÏchem pochybovat o tom, zÏe by se nemocny Sixta mohl ¹zcela uzdravitª v padesaÂtyÂch letech. NavõÂc postupem doby se stav pacienta se schizofreniõ progresivneÏ zhorsÏuje. Soud a rozsudky 24. srpna 1951 vynesl StaÂtnõ soud v BrneÏ rozsudek.31) VsÏechny obvineÏne uznal vinnyÂmi z trestneÂho cÏinu velezrady (podle § 78 TrestnõÂho zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb.), u Sixty daÂle z trestneÂho cÏinu vrazÏdy (podle § 5 a § 216 TrestnõÂho zaÂkona cÏ. 86/1950 Sb.) a vynesl naÂsleÏ a Frantis Ïek dujõÂcõ ortely: Bohumil Sixta ± trest smrti, Jan KrÏipac Ïtõ svobody na 15 let, Jan MaÂtl ± na 12 let a Frantis Ïek Ovesny ± odne Ï umbera ± na 3 roky; u vsÏech odsouzenyÂch ztraÂta c Ï estnyÂch praÂv S ÏanskyÂch a propadnutõ celeÂho jme ÏnõÂ. obc Odu Ê vodneÏnõ rozsudku prÏipomõÂna svojõ reÂtorikou spõÂsÏe projevy funkÏ a komentaÂrÏe doboveÂho tisku rozhodneÏ stojõÂcõÂch proti cionaÂrÏu Ê KSC zaÂpadnõÂmu imperialismu, ktery se nesÏtõÂtõ zÏaÂdnyÂch prostrÏedkuÊ likvidujõÂcõÂch nenaÂvideÏne lidoveÏ demokraticke zrÏõÂzenõ ve spojenõ s cõÂrkevnõÂm kleÂrem: ¹...ReakcÏnõ neprÏaÂtelske zÏivly se spojujõ k teÏmto zlocÏineckyÂm vrazÏdaÂm a sÏkuÊdcovstvõ s vysokyÂm cõÂrkevnõÂm kleÂrem, ktere pro zõÂskaÂnõ obyvatelstva k teÏmto cÏinuÊm namlouva veÏÏrÂõcõÂm, zÏe v socialisticke spolecÏnosti speÏje krÏest'anstvõ k zaÂniku... Z procesuÊ prÏed staÂtnõÂm soudem vidõÂme, zÏe nejenom veÏÏrÂõcõ krÏest'aneÂ, ale dokonce ÏrÂõmskokatolicÏtõ kneÏzÏõÂ, kterÏÂõ majõ vlastneÏ v prve ÏradeÏ bojovat za sveÏtovy mõÂr, provaÂdeÏjõ a organisujõ ty nejhnusneÏjsÏõ zlocÏiny jako je vrazÏdeÏnõ pokojnyÂch obcÏanuÊ...ª 32) NaÂsledovalo tvrzenõÂ, zÏe i tato skupina obvineÏnyÂch, nynõ stojõÂcõ prÏed soudem, byla hluboce naÂbozÏensky zalozÏenaÂ, a prÏesto jejõÂm cÏlenu Êm võÂra nezabraÂnila v pachaÂnõ trestne cÏinnosti, kterou prÏed soudem doznali. Du Ê kazem toho meÏlo byÂt cÏlenstvõ Sixty v organizaci Orel (rozÏ v roce 1948). pusÏteÏn KSC OpeÏt neverÏejne odvolacõ rÏõÂzenõ v prÏÂõpadu Bohumila Sixty se konalo u NejvysÏsÏõÂho soudu v Praze za prÏedsednictvõ JUDr. KrÏepely 10. rÏõÂjna 1951 (mimo Sixty se odvolal jesÏteÏ OvesnyÂ).33) NejvysÏsÏõ soud odvolaÂnõ zamõÂtl jako neodu Ê vodneÏneÂ. ObdobneÏ bylo postupovaÂno i se zÏaÂdostõ o milost. Bohumil Sixta byl popraven 5. uÂnora 1952 v BrneÏ ve veÏku necelyÂch dvaceti let. Ï tyrÏech desetiletõÂch PrÏõÂpad Bohumila Sixty po c Znovu se cely prÏÂõpad projednaÂval prÏed soudem azÏ po roce 1989. 181 UsnesenõÂm KrajskeÂho soudu v BrneÏ ze dne 19. brÏezna 199134) byl Bohumil Sixta rehabilitovaÂn v prÏõÂpadeÏ trestneÂho cÏinu velezrady, ale u vrazÏdy mu byl ulozÏen tzv. zbytkovy trest v trvaÂnõ 15 let. K teÂmuzÏ zaÂveÏru dospeÏl i Krajsky soud v BrneÏ 8. cÏervna 1994.35) V odu Ê vodneÏnõ rozhodnutõ se mimo jine põÂsÏe: Ï umberova ± pozn. autor/ ¹...Ve sveÂm naÂvrhu uvedla /mysÏleno panõ S , zÏe bratr nemohl uneÂst naÂtlak orgaÂnu Ê StB, s kteryÂmi spolupracoval, a proto se zrÏejmeÏ rozhodl k vrazÏdeÏ. Je toho naÂzoru, zÏe jednaÂnõ jejõÂho bratra bylo vyprovokovaÂno.ª DaÂle se v rozhodnutõ uvaÂdõÂ, zÏe ¹...se neÏ umberoveÂ, zÏe cely mohl soud zabyÂvat naÂmitkou v naÂvrhu panõ Aloisie S prÏÂõpad byl vyprovokovaÂn. Soud totizÏ nema mozÏnost, jak jizÏ bylo vyÂsÏe uvedeno, prÏezkoumaÂvat a zjisÏt'ovat, zda sÏlo o vyprovokovane jednaÂnõ a zda Bohumil Sixta cÏiny spaÂchal cÏi nikoliv.ª Soud dospeÏl k zaÂveÏru, zÏe Sixta nehaÂjil svu Ê j zÏivot (nesÏlo o prÏÂõpad krajnõ nouze), ale z projednaÂvaÂnõ kauzy v roce 1951 (a na toto soudnõ rÏõÂzenõ se krajsky soud odvolal) vyplynulo, zÏe saÂm zastrÏelil dva prÏÂõslusÏnõÂky StB. Krajsky soud v BrneÏ tak potvrdil zbytkovy trest za vrazÏdu, tj. 15 let. Ï eske republiky projednal v lõÂcÏenõ konaneÂm v BrneÏ NejvysÏsÏõ soud C 17. prosince 199736) stõÂzÏnost ministryneÏ spravedlnosti proti nezrusÏene cÏaÂsti usnesenõ byÂvaleÂho NejvysÏsÏõÂho soudu v Praze z rÏõÂjna 1951. MinistryneÏ spravedlnosti prÏi tom poukaÂzala na porusÏenõ procesnõÂch a hmotneÏpraÂvnõÂch norem, platnyÂch v dane dobeÏ (naprÏ. na naÂsilõ prÏi vyÂslesÏõÂch provaÂdeÏne vysÏetrÏovateli StB prÏi prÏõÂpraveÏ rÏõÂzenõÂ, nevypracovane expertizy z oboru daktyloskopie, neztotozÏneÏnõ zbraneÏ, kterou meÏl Sixta uÂdajneÏ u sebe, chybny pruÊbeÏhu procesu ± zde naprÏ. nedorucÏenõ obzÏaloby obvineÏnyÂm, vyloucÏenõ verÏejnosti, provedenõ procesu bez jedineÂho vyÂslechu sveÏdka, zdravotnõ nezpu Ê sobilosti Sixty apod.). MinistryneÏ spravedlnosti navrhla, aby NejvysÏsÏõ soud zrusÏil zbytkovy trest odneÏtõ svobody v trvaÂnõ 15 let za vrazÏdu. Ten se s jejõÂm vyÂkladem ztotozÏnil a uvedeny zbytkovy trest zrusÏil. PrÏipomen Ï me si jesÏteÏ jednou, zÏe sedmnaÂctileteÂmu Bohumilu Sixtovi byla v roce 1949 diagnostikovaÂna schizofrenie. Uvedu proto neÏkolik tezõÂ, ktere jsou z meÂho hlediska pro pochopenõ prÏõÂpadu zaÂsadnõÂ. NaÂzev schizofrenie vystihuje samu podstatu onemocneÏnõÂ: schidzein Ï loveÏk postizÏeny tõÂmto onemocneÏnõÂm se = rozsÏteÏpit + fren = mysl. C uzavõÂra do sebe, podleÂha vlivuÊm sveÂho sveÏta halucinacõÂ, zÏije jako ve snu, ztraÂcõ city ke svyÂm nejblizÏsÏõÂm, mysÏlenõ je nesouvisleÂ, puÊsobõ nesmyslneÏ a chaoticky. Poruchy mysÏlenkoveÂho procesu se objevujõ i v rÏecÏi a gestech nemocneÂho (neadekvaÂtnõ emocÏnõ reakce). Choroba se mu Ê zÏe zastavit, zlepsÏit, ale zcela odstranit se nedaÂ. K leÂ- 182 cÏenõ je pouzÏõÂvaÂno mnoha rozlicÏnyÂch metod: od medikamentu Ê azÏ po inzulinove cÏi elektricke sÏoky. OnemocneÏnõ v akutnõ faÂzi vyzÏaduje Ïech prÏõÂpadech schizofrenie je vsÏak nemocny uÂstavnõ peÂcÏi. Ve vs Ï love Ïk trestne Ï nezodpove ÏdnyÂ.37) c Tento zaÂveÏr potvrzuje i LeÂkarÏske repetororium, kde autorÏi (Prof. MUDr. Otakar Janota a doc. MUDr. LubomõÂr HanzlõÂcÏek) mimo jine konstatujõÂ: ¹Po straÂnce forensnõÂ, je-li schizofrenie bezpecÏneÏ nebo nejvyÂsÏ pravdeÏpodobneÏ prokaÂzaÂna, byÂva nutne prÏiznat neprÏÂõcÏetnost ve veÏcech trestnõÂch a doporucÏit cÏasto ochranne leÂcÏenõÂ. PrÏi delsÏõÂm pruÊbeÏhu a nedostatecÏneÂm uÂcÏinu terapie je uÂplna nebo cÏaÂstecÏna nezpuÊsobilost k praÂvnõÂm uÂkonuÊm.ª 38) Ïrem ZaÂve Ï eskoslovenska a StaÂtnõ bezpecÏnost vyuzÏily Komunisticka strana C Sixtova prÏõÂpadu v lokaÂlnõÂm meÏrÏõÂtku k zastrasÏenõ tradicÏneÏ silneÏ veÏrÏÂõcõ oblasti (prÏedstavenõ cõÂrkve jako ¹instituce, ktera se nesÏtõÂtõ vrazÏdyª). ZaÂroven Ï bylo kauzy vyuzÏito jako hrozby soukromyÂm rolnõÂkuÊm, kterÏÂõ odmõÂtali komunisty prosazovanou kolektivizaci zemeÏdeÏlstvõÂ. Nezpu Ê sobilost k praÂvnõÂm uÂkonuÊm se meÏla tyÂkat i prÏõÂpadu Bohumila Sixty, ktery byl v roce 1949 pro diagnostikovanou schizofrenii osvobozen od trestnõÂho postihu, a o necele dva roky pozdeÏji ho pro ¹vysÏsÏõ Ïn potrÏebuª prohlaÂsili MUDr. S Ï upaÂrek a MUDr. Chmela opeÏt za zdraveÂho proto, aby ho soud mohl poslat pod sÏibenici. Komuniste popravili nejen mladeÂho, ale hlavneÏ prokazatelneÏ nemocneÂho cÏloveÏka. V tomto faktu tkvõ trageÂdie padesaÂtyÂch let, trageÂdie Sixtova prÏõÂpadu. 183 Ï aÂsti znaleckeÂho leÂkarÏskeÂho PrÏõÂloha 18: PrÏepis c posudku z roku 1949 1949, 15. rÏõÂjen ± Znalecky posudek prÏedneseny soudnõÂmi znalci v rÏõÂzenõÂ, konaneÂm prÏed OkresnõÂm soudem v BrneÏ Posudek. O obvineÏneÂm Bohumilu Sixtovi /nelze?/ leÂkarÏsky dokaÂzati, zÏe by byl po prÏedcõÂch neÏjak deÏdicÏneÏ dusÏevneÏ zatõÂzÏen, nebot' pro mozÏnost takovou ani uÂdaje obvineÏneÂho ani obsah spisovy nikterak nesveÏdcÏõÂ. Ve veÏku deÏtskeÂm a sÏkolnõÂm vyvõÂjel se obzÏalovany celkem obvykle a postacÏoval dusÏevneÏ i na to, aby si osvojil prÏimeÏrÏene sÏkolnõ veÏdomosti. Teprve po opusÏteÏnõ sÏkoly zacÏal se obzÏalovany jeviti po dusÏevnõ straÂnce poneÏkud zvlaÂsÏtneÏ, nebot' z domova utõÂkal a vzÏdy po neÏkolik maÂlo dnõ zuÊstal mimo domov. PozdeÏji zacÏal paÂchati cÏiny, z nichzÏ jest se mu nynõ zodpovõÂdati. CÏiny to, jak z vyÂsledkuÊ nynõ provedeneÂho vysÏetrÏovaÂnõ vyplyÂvaÂ, spaÂchal obzÏalovany pod vlivem t.zv. imperativnõÂch halucinacõÂ, t.j. pod vlivem rozkazuÊ daÂvanyÂch jednak ¹hlasem Panny Marieª, jednak pod vlivem svyÂch ¹dvou vnitrÏnõÂch hlasuʪ, ¹sveÂho duchaª, ktereÂzÏto ¹hlasyª lõÂcÏõ jako typicke projevy rozsÏteÏpu sve osobnosti, jako projevy onemocneÏnõÂ, ktere se nazyÂva Schizophrenie. PrÏi tomto onemocneÏnõ dochaÂzõ totizÏ u postizÏenyÂch k roztrÏõÂsÏteÏnosti dusÏevnõÂch funkcõÂ, rozsÏteÏpu vuÊle, sfeÂry citove i rozumoveÂ, zkraÂtka k roztrÏõÂsÏteÏnosti cele osobnosti postizÏeneÂho, a vsÏe to jest krom toho ± obycÏejneÏ ± provaÂzeno jednak bludnyÂmi prÏedstavami, ktere nejevõ zÏaÂdny systeÂm, a hlavneÏ pak t.zv. halucinacemi, cÏi-li prÏedsudky smyslovyÂmi, obzvlaÂsÏteÏ pak halucinacemi sluchovyÂmi, ktere nemocnõ nejcÏasteÏji pocit'ujõ ve formeÏ t.zv. ¹hlasuʪ. Pod vlivem teÂto sve nedostatecÏnosti dusÏevnõ dopustil se obzÏalovany take cÏinuÊ, z nichzÏ se ma nynõ zodpovõÂdati, a proto nemuÊzÏe byÂt volaÂn za neÏ k zodpoveÏdnosti, nebot' se jich dopustil v dobeÏ, kdy byl uÂplneÏ zbaven uzÏõÂvaÂnõ rozumu ve smyslu § 2 lit. a tr.z. CÏiny, z nichzÏ jest se obzÏalovaneÂmu nynõ zodpovõÂdati, mohl by on pod vlivem sve dusÏevnõ nedostatecÏnosti daÂle a opakovaneÏ paÂchati, a proto bude nutne dodati po skoncÏeneÂm trestnõÂm rÏõÂzenõ obzÏalovaneÂho do uÂstavu pro dusÏevneÏ chore na leÂcÏenõÂ. TõÂmto leÂcÏenõÂm bude prÏõÂpadneÏ mozÏne docõÂliti uÂplneÂho uzdravenõ obzÏalovaneÂho. Dokud vyÂsledky leÂcÏebne nebudou u neÏho zrÏejmeÂ, nebude mozÏno obzÏalovaneÂho z leÂcÏebny psychiatricke propustiti. V BrneÏ, dne 15. rÏõÂjna 1949. + rÏeditel.+ univ. profesor. /+ bez podpisu/ /A MV, Skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek, a. cÏ. V-1061-Brno, cÏ. l. 106 ±119/ 184 PrÏõÂloha 19: PrÏepis znaleckeÂho leÂkarÏskeÂho posudku z roku 1951 1951, 20. srpen ± Znalecky posudek V BrneÏ dne 20. srpna 1951 Z n a l e c k y p o s u d e k, provedeny MUDr. ZdenÏkem SÏnÏupaÂrkem o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty. Bohumil Sixta, 18tiletyÂ, pomocny deÏlnõÂk v zemeÏdeÏlstvõÂ, pochaÂzõ z rolnicke rodiny, velmi hluboce naÂbozÏensky zalozÏeneÂ. SaÂm vychodil 8 mi trÏõÂdnõ obecnou sÏkolu a 3 rocÏnõÂky odborne sÏkoly zemeÏdeÏlskeÂ. Ve sÏkole, pokud saÂm udaÂvaÂ, sÏpatneÏ se ucÏil, a proto nechodil ani do meÏsÏt'anske sÏkoly. JizÏ v dobeÏ dochaÂzky do hospodaÂrÏske sÏkoly, pocÏal se zajõÂmat o politickou situaci v CÏSR a po uÂnorovyÂch udaÂlostech v roce 1948 jeho zaÂsÏt' vuÊcÏi lidoveÏ demokratickeÂmu zrÏõÂzenõ se zostrÏila natolik, zÏe pocÏal se dopousÏteÏti prvyÂch trestnyÂch cÏinuÊ. V teÏchto trestnyÂch cÏinech pokracÏoval, azÏ posleÂze vyvrcholily tyto zde zÏalovanou vrazÏdou dvou bezpecÏnostnõÂch orgaÂnuÊ. Pokud se tyÂcÏe dusÏevnõÂho zdravõ obvineÏneÂho Bohumila Sixty, je jizÏ z prÏedchozõÂch vysÏetrÏenõ patrno, zÏe u Sixty jizÏ v dobeÏ pohlavnõÂho dospõÂvaÂnõ (puberta), se projevily prvnõ prÏõÂznaky dusÏevnõ choroby, ktera postupem doby vyvrcholila azÏ ve vyslovenou dusÏevnõ chorobu formy schizofrenie, na podkladeÏ naÂbozÏenskeÂm, ktera byla dokonce provaÂzena halucinacemi (zjevovaÂnõÂm se Panenky Marie). Pod vlivem teÂto dusÏevnõ choroby spaÂchal Sixta sve prvnõ trestne cÏiny, pro ktere byl i soudneÏ stõÂhaÂn, byl vsÏak tehdy jako neprÏõÂcÏetny exkulpovaÂn, a dodaÂn na leÂcÏenõ do uÂstavu pro dusÏevneÏ choreÂ. LeÂcÏenõÂm se stav Sixty upravil natolik, zÏe mohl byÂti jako uzdraveny propusÏteÏn. PrÏi nyneÏjsÏõÂm vysÏetrÏenõÂ, jevõ Sixta jizÏ jen nepatrne znaÂmky zbytkuÊ sve prodeÏlane dusÏevnõ choroby, a take jeho jednaÂnõ v dobeÏ zdejsÏõÂho cÏinu neukazuje na to, zÏe by Sixta jednal pod vlivem dusÏevnõ choroby. Naopak, to, zÏe Sixta si do nejmensÏõÂch detailuÊ dovede opakovaneÏ z pameÏti vybaviti zdejsÏõ cÏin, ukazuje na to, zÏe Sixta nejednal pod vlivem dusÏevnõ choroby a proto, zÏe je za zdejsÏõ cÏin plneÏ trestneÏ odpoveÏdnyÂ. Souhrnem lze tedy rÏõÂci, zÏe Sixta sice prodeÏlal dusÏevnõ chorobu, ktera u neÏho dodnes zanechala, i kdyzÏ nepatrneÂ, znaÂmky projevujõÂcõ se zvyÂsÏenou vzneÏtlivostõ a urcÏityÂm romantismem, zÏe vsÏak se dnes jevõ jako jedinec, dusÏevneÏ zdravyÂ, ktery vlivem prostrÏedõ se vyvinul v jedince s vysloveneÏ zaÂpornyÂm postojem k dnesÏnõÂmu zrÏõÂzenõÂ. VyÂchova Sixty se navõÂc ubõÂra takovyÂm smeÏrem, 185 zÏe ze Sixty vytvorÏila cÏloveÏka cynickeÂho a schopneÂho i vrazÏdy, jak dokaÂzal ve zdejsÏõÂm prÏõÂpadeÏ, jedince, ktery navõÂc nenõ schopen ani takoveÂho cÏinu opravdu hluboce litovati. Pokud Sixta se obhajuje, zÏe cÏin spaÂchal v dusÏevnõÂm rozpolozÏenõÂ, lze toto tvrzenõ vyvraÂtit tõÂm, zÏe Sixta se na cÏin prÏipravoval, a zÏe tedy jizÏ tõÂmto lze neÏjake prÏechodne nebo naÂhle vznikle vzrusÏenõ vyvraÂtit. Zd. SÏnÏupaÂreka. Po provedeneÂm vysÏetrÏenõ prÏipojuji se k posudku.b. Dr. Z. Chmelaa. a. /vlastnorucÏnõ podpis/ b. /prÏipsaÂno rukou/ /A MV, Skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek, a. cÏ. V-1061-Brno, cÏ. l. 97± 98/ 186 PrÏõÂloha 20: UkaÂzka fotodokumentace k prÏõÂpadu Sixta a spol. ze skupinoveÂho vysÏetrÏovacõÂho Ï . V-1061-Brno svazku a. c 187 188 189 POZNAÂMKY A ODKAZY: ÏR Studie byla napsaÂna na zaÂkladeÏ studia spisu Ê UÂDV a Archivu Ministerstva vnitra C (skupinovy vysÏetrÏovacõ svazek a. cÏ. V-1061-Brno). 1) Ï umberove Konfederaci politickyÂch veÏzn DokumentacÏnõ spis UÂDV. Dopis Aloisie S Ï uÊ v BrneÏ, datovaÂn 10. 11. 1994 v Nosislavi. 2) Archiv Ministerstva vnitra (daÂle A MV), spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂveÏrecÏna zpraÂva. DatovaÂna 27. 4. 1949 v ZÏidlochovicõÂch, podpis krim. obv. insp. (podpis necÏitelnyÂ). Podle teÂto ZaÂveÏrecÏne zpraÂvy se Sixta saÂm dobrovolneÏ prÏihlaÂsil a prÏiznal, zÏe rozbõÂjel a nicÏil propagacÏnõ skrÏÂõnky. Podle HlaÂsÏenõ mimorÏaÂdnyÂch udaÂlostõ pro Krajske velitelstvõ NB (A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno, datovaÂno v ZÏidlochovicõÂch 16. 7. 1949, podepsaÂn okresnõ velitel NB vrchnõ straÂzÏmistr StraÂnskyÂ) byl Sixta u svyÂch prÏÂõbuznyÂch ve ZrucÏi nad SaÂzavou zatcÏen. +) Rakousko bylo podobneÏ jako NeÏmecko po 2. sveÏtove vaÂlce rozdeÏleno do okupacÏnõÂch paÂsem (SSSR, USA, Velka BritaÂnie, Francie). Za cÏeskoslovensko-rakouskou hranicõ byla soveÏtska okupacÏnõ zoÂna. Tento stav skoncÏil v roce 1955 podepsaÂnõÂm tzv. staÂtnõ smlouvy, v nõÂzÏ se Rakousko zavazovalo k neutraliteÏ. 3) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. HlaÂsÏenõ mimorÏaÂdnyÂch udaÂlostõÂ, dodatek k fonogramu z 16. 7. 1949. PodaÂvaÂ: Okresnõ velitelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti v ZÏidlochovicõÂch KrajskeÂmu velitelstvõ NB v BrneÏ. DatovaÂno 16. 7. 1949 v ZÏidlochovicõÂch (cÏ. 1.006/1949-I.). PodepsaÂn okresnõ velitel NB vrch. straÂzÏm. StraÂnskyÂ. 4) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Posudek o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty vypracovany pro Okresnõ soud v BrneÏ, datovaÂn 15. 10. 1949. Opis. PrÏÂõloha 18 Ï umbery na KrajskeÂm veliA MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi Jana S telstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti v BrneÏ. DatovaÂn 23. 11. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂni: vyslyÂÏ umbera Jan, vyslyÂchajõÂcõ ± podpis necÏitelnyÂ. chany ± S 5) 6) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi Bohumila Sixty. DatovaÂno 12. 2. 1951, cÏ. j.: A-98/603-51. 7) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõ konaneÂm prÏed staÂtnõÂm soudem ± oddeÏlenõ Brno dne 23. a 24. srpna 1951, v jednacõ sõÂni cÏ. 85 v JusticÏnõÂm palaÂci v BrneÏ, o 8 hod. Spis. znacÏka 3-Ts II 45/51. 8) A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol sepsany dne 6. zaÂrÏÂõ 1950 na OkresnõÂm velitelstvõ NB v ZÏidlochovicõÂch s Bohumilem Sixtou. PodepsaÂn vyslyÂchany (Sixta Bohumil), vyslyÂchajõÂcõ bez podpisu. Ïc: PrÏõÂprava k illegaÂlA MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 67/50. Ve Ï õ a zõÂskaÂvaÂnõ osob k tomuto uÂc Ï elu. DatovaÂn 18. 9. nõÂmu odchodu do zahranic 1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64b. Ïc: IllegaÂlnõ skupina A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 68/50. Ve ¹JaÂnosÏõÂkª. DatovaÂn 18. 9. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64b. Ïc: Zbrane Ï v Nosislavi. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 69/50. Ve DatovaÂn 18. 9. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64b. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam. DatovaÂn 14. 1. 1951. PodepsaÂn ml. strzÏm. Bugner Rudolf. UvaÂdõ zde¹ zÏe Sixtu videÏl poprve 13. 9. 1950 na OVNB v ZÏidlochovicõÂch. Sixta ho obeznaÂmil se svyÂmi prÏedchozõÂmi probleÂmy. Bugner daÂle põÂsÏe, zÏe se schuÊzky se Sixtou konaly vzÏdy na silnici mezi Nosislavõ a ZÏidlochovicemi. HovorÏÂõ take o druhe schu Ê zce se Sixtou, ale ta zde nenõ prÏesneÏ datovaÂna. KdyzÏ se dozveÏdeÏl o sveÂm sluzÏebnõÂm prÏelozÏenõÂ, prÏedal Bugner sve spolupracovnõÂky Josefu 9) 10) 11) 12) 190 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) JiraÂkovi ¹...a soucÏasneÏ jsem jej /mysÏlen JiraÂk/ upozornil na to, zÏe v NosislaveÏ maÂm mlaÂdence, ktereÂho pouzÏõÂvaÂm jako D pramen, zÏe tento ma duÊveÏru reakcÏnõÂch zÏivluÊ...ª. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam. DatovaÂn 14. 12. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂn ml. strzÏm. JiraÂk Josef. Ïc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõ A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 4/50. Ve organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. Ïc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõ A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 5/50. Ve organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. 8157 (cÏõÂslo dopsaÂno rukou). PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64. Ïc: ¹Dramaª ± illegaÂlnõ A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 6/50. Ve organisace. DatovaÂn 13. 10. 1950. K cÏ.j. 8157 (cÏõÂslo dopsaÂno rukou). PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64. Ïc: ¹DraÂtenõÂkª ± prÏõÂprava A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 7/50. Ve Ïku. DatovaÂn 15. 10. 1950. K cÏ. j. 648156-50 (navazuje na uÂrÏed. zaÂznam cÏ. 67/ k uÂte /50 ze dne 18. 9. 1950). PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64j. Ïc: ¹Dramaª ± illeg. org. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 18/50. Ve JaÂnosÏõÂk. DatovaÂn 17. 11. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. A-648157-50. PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64-JiraÂk. Ïc: ¹Zbrane Ï v Nosislaviª. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. UÂrÏednõ zaÂznam cÏ. 17/50. Ve DatovaÂn 17. 11. 1950 v ZÏidlochovicõÂch. K cÏ. j. A-648167-50. PodepsaÂn rÏÂõdõÂcõ orgaÂn 64-JiraÂk. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Krajske velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti v BrneÏ. ZaÂznam. DatovaÂn 21. 11. 1950 v BrneÏ. (VyÂslech JiraÂka zapsali: Miroslav Kreihanzel, Jan KalaÂsÏek.) JiraÂk odesÏel ze sluzÏeb MV 31. 3. 1955. Pu Ê sobil tehdy na KS MV v BrneÏ. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis vyÂpoveÏdi Zdislava HolecÏka na KrajskeÂm velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti v BrneÏ. DatovaÂn 22. 11. 1950 v BrneÏ. PodepsaÂni: vyslyÂchany ± Rudolf HolecÏek, vyslyÂchajõÂcõ ± podpis necÏitelnyÂ. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂpis o vyÂpoveÏdi s Bohumilem Sixtou ze dne 24. 1. 1951. PodepsaÂni: vyslyÂchany ± Bohumil Sixta, vyslyÂchajõÂcõ ± MicÏka Miroslav. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. V prÏepisu byl ponechaÂn pravopis pisatele. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõ konaneÂm prÏed staÂtnõÂm soudem ± oddeÏlenõ Brno dne 23. a 24. srpna 1951, v jednacõ sõÂni cÏ. 85 v JusticÏnõÂm palaÂci v BrneÏ, o 8 hod. Spis. znacÏka 3-Ts II 45/51. TamteÂzÏ. Protokol o hlavnõÂm lõÂcÏenõÂ, str. 5. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂznam o provedene zkousÏce, pokud jde o dusÏevnõ stav Bohumila Sixty, ktera byla provedena dnesÏnõÂho dne v mõÂstnostech zdejsÏõÂho velitelstvõ za prÏÂõtomnosti 3 orgaÂnu Ê a vojenskeÂho leÂkarÏe ± psychiatra. PruÊbeÏh, t. j. otaÂzky kladene jmenovaneÂmu, jeho odpoveÏdi byly teÏsnopisneÏ zachyceny. DatovaÂno 1. 3. 1951 v BrneÏ na KrajskeÂm velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti ± vysÏetrÏovacõ oddeÏlenõÂ. PodepsaÂni: prÏÂõtomnõ (podpis necÏitelnyÂ), teÏsnopisneÏ zachytil (bez podpisu). A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. ZaÂznam o provedene zkousÏce, pokud jde o dusÏevnõ stav Bohumila Sixty, ktera byla provedena dnesÏnõÂho dne v mõÂstnostech zdejsÏõÂho velitelstvõÂ, za prÏÂõtomnosti 3 orgaÂnu Ê a vojenskeÂho leÂkarÏe ± psychiatra. PruÊbeÏh, to jest otaÂzky, kladene jmenovaneÂmu, jeho odpoveÏdi byly teÏsnopisneÏ zachyceny. DatovaÂno 20. 8. 1951 v BrneÏ na KrajskeÂm velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti ± vysÏetrÏovacõ oddeÏlenõÂ. PodepsaÂn stenograf: ml. strzÏm. Petr (??? podpis necÏitelnyÂ). Ïn A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Znalecky posudek provedeny MUDr. Zden Ï kem S Ï upaÂrkem o dusÏevnõÂm stavu Bohumila Sixty. DatovaÂn v BrneÏ 20. 8. 1951. Rukou prÏipsaÂno: ¹Po provedeneÂm vysÏetrÏenõ prÏipojuji se k posudku. Dr. Z. Chmelaª (jde o MUDr. Zbyn Ï ka Chmelu). PrÏÂõloha 19 191 29) 30) 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) VysÏetrÏovacõ spis UÂDV. Protokol o vyÂslechu sveÏdka MUDr. Zbyn Ï ka Chmely na UÂDV v BrneÏ dne 25. 6. 1998. PodepsaÂni: vysÏetrÏovatel mjr. VladimõÂr Vachovec, MUDr. ZbyneÏk Chmela, Csc. VysÏetrÏovacõ spis UÂDV. Krajsky soud v BrneÏ. DatovaÂno 20. 4. 1998, zn. Spr. 1040/ /98. PodepsaÂna prÏedsedkyneÏ KrajskeÂho soudu JUDr. Hana ZoubkovaÂ. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Rozsudek StaÂtnõÂho soudu v BrneÏ, 24. 8. 1951 (spis. znacÏka 3 Ts II 45/51 ± 123). TamteÂzÏ. A MV, spis a. cÏ. V-1061-Brno. Protokol o odvolacõÂm lõÂcÏenõÂ. Praha 10. 10. 1951, (spis. znacÏka To III 131/51). DokumentacÏnõ spis UÂDV. Usnesenõ KrajskeÂho soudu v BrneÏ, 19. 3. 1991 (spis. znacÏka 1 Rt 286/90), podepsaÂn JUDr. VladimõÂr Rular/?/. DokumentacÏnõ spis UÂDV. Usnesenõ KrajskeÂho soudu v BrneÏ, 8. 6. 1994 (spis. Ï oukal. znacÏka 1 Rt 51/93), podepsaÂn JUDr. JirÏÂõ S Ï eske republiky v BrneÏ, 17. 12.  VysÏetrÏovacõ spis UDV. Rozsudek NejvysÏsÏõÂho soudu C 1997, (spis. znacÏka 1 Tzn 16/97), podepsaÂn JUDr. Michal MiklaÂsÏ. NeÏmcovaÂ, Marcela: Co võÂme o dusÏevnõÂch nemocech. Avicenum, Praha 1975, str. 88 ± 97. Kolektiv autoru Ê (vedoucõ redakce Josef CharvaÂt): LeÂkarÏske repetitorium. StaÂtnõ zdravotnicke nakladatelstvõÂ, Praha 1967, str. 1306. 192 Ï eskoslovenska  nosy lidõ z C U Ïtskou KGB sove Ï UKA PETR C Ïast pracovnõÂkuÊ mocenskeÂho aparaÂtu c Ï eskoslovenskeÂho SpoluuÂc Ï eskoslovenska do SSSR po 2. sve Ïtove staÂtu na uÂnosech osob z C vaÂlce ObcÏane nadsÏeneÏ maÂvajõÂcõ armaÂdeÏ osvoboditelce nemohli tusÏit, zÏe soucÏasneÏ se vstupem teÂto võÂteÏzne armaÂdy, ktera za obrovskyÂch lidskyÂch obeÏtõ dokaÂzala porazit nacisticke NeÏmecko, zacÏõÂna jedna z temnyÂch kapitol nasÏich deÏjin. NetusÏili, zÏe prakticky soubeÏzÏneÏ s bojovyÂmi Ï eskoslovenska take jednotky, ktere meÏly podroboddõÂly postupujõ do C neÏ zpracovane seznamy osob, ktere je zajõÂmaly, vcÏetneÏ adres jejich trvaleÂho pobytu. Tyto jednotky si v souladu s uÂdernickyÂmi pravidly socialisticke souteÏzÏe konkurovaly a nedoprÏaÂvaly si chvõÂle odpocÏinku. VyhledaÂvaly osoby ze seznamu Ê a odvaÂzÏely je kamsi na VyÂchod.... Smutne na teÏchto udaÂlostech je, zÏe se tak veÏtsÏinou deÏlo za aktivnõ pomoci jak jednotlivyÂch obcÏanu Ê , tak za uÂcÏasti etablujõÂcõÂch se staÂtnõÂch Ï SR. uÂrÏadu Ê C V tomto prÏõÂspeÏvku se snazÏõÂm nastõÂnit typicke zpu Ê soby uÂnosu Ê lidõÂ Ï eskoslovenska do SSSR a zpuÊsoby spoluuÂcÏasti cÏeskoslovenz uÂzemõ C skeÂho mocenskeÂho aparaÂtu na teÏchto zlocÏinech. CõÂlem nenõ vycÏõÂslit Ï eskoslovenska, pocÏty odvlecÏenyÂch osob soveÏtskyÂmi orgaÂny z uÂzemõ C nebot' prÏi veÏdomõ slozÏitosti vymezenõ pojmu ¹odvlecÏenyª, prÏi veÏdomõ vyÂpoveÏdnõ hodnoty archivnõÂch materiaÂlu Ê a skutecÏnosti, zÏe o mnohyÂch z nich se nedochovala ani stopa, at' jizÏ ve formeÏ dokumentu Ê cÏi pameÏti pozu Ê stalyÂch a prÏaÂtel, nenõ prosteÏ mozÏne urcÏit celkovy pocÏet osob takto odvlecÏenyÂch nebo ¹zmizelyÂchª v prÏedmeÏtne dobeÏ; PrÏõÂloha 21. Je vsÏak mozÏne na konkreÂtnõÂch prÏõÂpadech demonstrovat metody realizace teÏchto uÂnosu Ê a podõÂl mocenskeÂho aparaÂtu, prÏedevsÏõÂm komunistickeÂho rezÏimu. ZatyÂkaÂnõ osob a jejich naÂsledna deportace do SoveÏtskeÂho svazu zaÏ eskoslovenska v roce cÏala v okamzÏiku vstupu Rude armaÂdy na uÂzemõ C 1944. Deportace pak pokracÏovaly azÏ do pocÏaÂtku padesaÂtyÂch let. ZpoÏ 1), cozÏ byly uÂtvary tajne cÏaÂtku tyto akce zajisÏt'ovaly jednotky SMERS 193 vojenske policie v raÂmci jednotlivyÂch frontu Ê Rude armaÂdy. MeÏly rozsaÂhle pravomoci, vcÏetneÏ soudnõÂ.2) Ï Nikolaj SineÏvirskij ve ByÂvaly prÏõÂslusÏnõÂk jedne z jednotek SMERS svyÂch pameÏtech popisuje, jak se jeho jednotka na akci (rozumeÏj na uÂnosy) duÊkladneÏ prÏipravovala, a to prÏedevsÏõÂm azÏ bude obsazena Praha. Jejõ prÏõÂslusÏnõÂci v prÏedstihu porÏizovali seznamy ruskyÂch exuÏ eskoslovensku. OstatneÏ z dolantu Ê z dvacaÂtyÂch let, nynõ zÏijõÂcõÂch v C Ïts Ïõ poc Ïty ¹zmizelyÂchª osob byly pokumentace vyplyÂvaÂ, zÏe nejve ÏneÂm roce. PrÏiblizÏneÏ 80 % z dnes tvrzeny hned v prvnõÂm povaÂlec znaÂmeÂho pocÏtu odvlecÏenyÂch bylo takto uneseno v obdobõ od kveÏtna do prosince 1945, kdy se uÂnosci zameÏrÏili prÏedevsÏõÂm na ¹bõÂlouª emigraci z Ruska.3) V obdobõ od roku 1946 azÏ do uÂnora 1948 se situace postupneÏ zklidÏ byla v roce 1946 zrusÏena a jejõ pu n Ï ovala. SMERS Ê sobnost prÏevzala 3. spraÂva MGB ± soveÏtska vojenska kontrarozveÏdka4), ktera vsÏak jizÏ nemeÏla soudnõ pravomoc. UÂstrÏedna pro vyÂchodnõ a strÏednõ Evropu sõÂdlila ve VõÂdni a v neÏkolika maÂlo prÏõÂpadech dokonce zÏaÂdala MinisterÏ SR o povolenõ ¹vyÂslechu Ï eskoslovenstvo vnitra C Ê ª na uÂzemõ C ska; PrÏõÂloha 22. AvsÏak v prÏevaÂzÏne veÏtsÏineÏ prÏõÂpaduÊ se o zÏaÂdneÂm takoveÂm povolenõ ani neuvazÏovalo. VyplyÂva to z informace prÏednosty odboru VII/C 5) JUDr. Jaroslava Hory6) o ¹stycÏnyÂch duÊstojnõÂcõÂch NKVDª7), kterou zõÂskal od Oblastnõ uÂrÏadovny Stb v Praze a dne 10. zaÂrÏõ 1947 zaslal vrchnõÂmu odborneÂmu radovi prÏi kabinetu ministra vnitra GrõÂsÏovi SpurneÂmu8), kde se totizÏ konstatuje: ¹...StycÏny duÊstojnõÂk RA u posaÂdkoveÂho velitelstvõ Velke Prahy, major Ï LNICKY 9), upozornil zmõÂneÏnou uÂÏradovnu na to, zÏe neÏkterÏÂõ duÊstojnõÂci ME NKVD ve VõÂdni se obracõ prÏÂõmo na stanice Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti, staÂtneÏ-bezpecÏnostnõ nebo kriminaÂlnõ uÂÏradovny, a zÏaÂdajõ o poskytnutõ asistencõ pro ruÊzne vlastnõ akce, /uÂnosy ± pozn. autora/ prÏÂõpadneÏ tyto Ï LNICKY na to, zÏe provaÂdeÏjõ sami. V teÂto souvislosti poukaÂzal major ME tito orgaÂnove v zaÂlezÏitostech vojenskyÂch, jakozÏ i jinõ soveÏtsÏtõ duÊstojnõÂci v teÏchzÏe prÏÂõpadech, majõ se obraceti vyÂhradneÏ na posaÂdkove velitelstvõ Velke Prahy, ve veÏcech civilnõÂch osob pak na repatriacÏnõÂho zmocneÏnce pplk. ruske armaÂdy PANOVA. SoucÏasneÏ s tõÂm vsÏak poukaÂzala zmõÂneÏna uÂÏradovna na jednaÂnõ porucÏõÂka ruske armaÂdy SEMENOVA od NKVD ve VõÂdni, ktery samostatne akce cÏasto provaÂdõÂ. V teÂto souvislosti pak upozornila na to, zÏe takoveÂto prÏÂõme akce soveÏtskyÂch duÊstojnõÂkuÊ na cÏs. uÂzemõ nejen zÏe vyvolaÂvajõ nespraÂvne domneÏnky mõÂstnõÂho obyvatelstva, ale zavdaÂvaÂvajõ i zahranicÏnõÂm pozorovateluÊm podneÏt k nespraÂvneÂmu informovaÂnõ ciziny, zejmeÂna pak ku zneuzÏõÂvaÂnõ podobnyÂch prÏÂõpaduÊ cizõ propagandou proti zaÂjmuÊm cÏeskoslovensko-ruskyÂm. OddeÏlenõ 10) VII/C zamyÂsÏlõ upozorniti hlavnõ velitelstvõ SNB, jednotli- 194 ve zemske uÂÏradovny staÂtnõ bezpecÏnosti, jakozÏ i vsÏeobecnou kriminaÂlnõÂ Ï LNICKEÂHO, pokud se tyÂcÏe uÂÏradovnu v Praze, na sdeÏlenõ majora ME vyÂhradnõ kompetence v zaÂlezÏitostech projednaÂvanyÂch orgaÂny NKVD, a z toho duÊvodu potrÏebuje zjistiti, zda posaÂdkove velitelstvõ Velke Prahy, resp. pplk. PANOV, je kompetentnõÂm pro prÏÂõpady z uÂzemõ celeÂ Ï eskoslovenske republiky, v zaÂporneÂm prÏõÂpadeÏ pak, ktera vojenska C velitelstvõÂ, prÏÂõpadneÏ orgaÂny, jsou kompetentnõ v mõÂstech mimo spraÂvnõ obvod Velke Prahy. Vzhledem k teÏmto okolnostem prÏedklaÂda se zmõÂneÏna zaÂlezÏitost na veÏdomõ se zÏaÂdostõ o laskave jejõ projednaÂnõ s prÏÂõslusÏnyÂmi cÏiniteli u velvyslanectvõ SSSR, jakozÏ i o prÏÂõpadne upozorneÏnõ teÏchto na cÏinnost porucÏõÂka SEMENOVA za uÂcÏelem zjednaÂnõ naÂpravy.ª 11) * * * Zpu Ê sob, jakyÂm se uÂnosy provaÂdeÏly, ilustruje prÏõÂpad ing. Borise Fusse12), jehozÏ osud je znacÏneÏ neobvykly v tom, zÏe se mu, uzÏ po roce, podarÏilo vraÂtit domu Ê. Vzhledem ke skutecÏnosti, zÏe se vsÏe odehraÂlo võÂce nezÏ rok prÏed uÂnoÏ eskoslovenske repubrem 1948, tzn. v dobeÏ, kdy mocensky aparaÂt C liky nebyl jesÏteÏ zcela kontrolovaÂn komunisty, dochoval se autenticky spisovy materiaÂl, jenzÏ veÏrohodnyÂm zpu Ê sobem dokumentuje vlastnõ uÂnos i naÂsledujõÂcõ osudy obeÏti. Z materiaÂlu Ê Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõÂ Ï echaÂch13)je sice dobrÏe cÏitelna aureola võÂteÏzu Ê na straneÏ bezpecÏnosti v C soveÏtskyÂch mocenskyÂch struktur a uÂcta prÏed võÂteÏzi nad nacistickyÂm NeÏmeckem, ale take se zde konstatuje: ¹...Zemske uÂÏradovneÏ staÂtnõ bezpecÏnosti byl oznaÂmen prÏÂõpad, zÏe dne 14. zaÂÏrõ 1946 o 8,30 hodineÏ rannõ byl neznaÂmyÂm prÏÂõslusÏnõÂkem SNB odvezen z bytu v Praze-Michle, PobocÏna 1003, Ing. Boris Fuss, ktery se podle uÂdajuÊ manzÏelky do dnesÏnõÂho dne nevraÂtil /tzn. do 10. ledna 1947 ± pozn. aut./. PrÏÂõslusÏnõÂk SNB prÏi prÏõÂchodu do bytu Ing. Fusse, pozÏaÂdal jmenovaneÂho, aby s nõÂm sÏel za uÂcÏelem prÏezkousÏenõ osobnõÂch dokladuÊ na Ïreditelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti, odkud se meÏl podle uÂdajuÊ bezpecÏnostnõÂho orgaÂna beÏhem jedne hodiny vraÂtiti. JelikozÏ Ing. Fuss nevracel se dlouho domuÊ, odesÏla jeho manzÏelka na Ïreditelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti a na kriminaÂlnõ policii, kde prosila o sdeÏlenõÂ, kde se nachaÂzõ jejõ manzÏel. U obou uÂÏraduÊ jõ bylo oznaÂmeno, zÏe zÏaÂdny zatykacÏ na Ing. Borise Fusse vydaÂn nebyl, a soucÏasneÏ jeden z uÂÏrednõÂkuÊ provedl zjisÏteÏnõ na prÏÂõslusÏneÂm policejnõÂm revõÂru, kdo jmenovaneÂho zatyÂkal. Z prÏÂõslusÏneÂho revõÂru bylo sdeÏleno, zÏe neveÏdõ o zatcÏenõ Ing. Fusse a zÏe zÏaÂdny z prÏÂõslusÏnõÂkuÊ SNB toto zatcÏenõ neprovaÂdeÏl. ManzÏelka Ing. Fusse odesÏla po teÂto informaci na cizinecke oddeÏlenõ Ïreditelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti, kde jõ bylo doporucÏeno, aby se po manzÏelovi dotaÂzala u ruskyÂch sbeÏrnyÂch taÂboruÊ. Fussova odesÏla k veliteli ruskeÂho sbeÏrneÂho taÂbora, kde jõ bylo sdeÏleno, zÏe prÏÂõslusÏnõÂci SSSR, kterÏÂõ prÏisÏli na 195 Ï SR po prve vaÂlce, nepadajõ v uÂvahu pro soustrÏedeÏnõ v taÂborech. uÂzemõ C Fussova obraÂtila se proto na posaÂdkove velitelstvõ RA v Praze, kde jõ bylo sdeÏleno, zÏe rozkaz k zatcÏenõ jejõÂho manzÏela vydaÂn nebyl. TentyÂzÏ den o 7.30 hodin /vecÏer ± pozn. aut./ dostala Fussova teleÏ eske LõÂpy, aby ihned prÏijela do nemocnice v C Ï eske LõÂpeÏ a prÏigram z C Ï eske LõÂpy vezla sebou neÏjake penõÂze a cigerety. Fussova odejela do C teprve druhy den a v nemocnici jõ bylo jednou osÏetrÏovatelkou sdeÏleno, zÏe Ing. Fuss byl dopraven do nemocnice se zraneÏnõÂm na temeni hlavy, Ï eske LõÂpy. TaÂzÏ ktere utrpeÏl prÏi havaÂrii osobnõÂho automobilu poblõÂzÏe C osÏetrÏovatelka sdeÏlila FussoveÂ, zÏe v nemocnici dosÏlo k haÂdce mezi prÏÂõslusÏnõÂky RA a prÏÂõslusÏnõÂkem SNB, prÏi ktereÂzÏto haÂdce jeden z RusuÊ chteÏl, aby Fuss byl dopraven zpeÏt do Prahy, kdezÏto prÏÂõslusÏnõÂk SNB chteÏl Fusse nejdrÏÂõve v nemocnici osÏetrÏiti. Fussova obraÂtila se potom na cÏetnickou stanici a na kriminaÂlnõ uÂÏraÏ eske LõÂpeÏ, kde se dozveÏdeÏla, zÏe do C Ï eske LõÂpy prÏijelo osobnõ dovnu v C auto, ktere meÏlo ÏraÂdnou propustku prÏes hranice a bylo obsazeno osobami ruske naÂrodnosti. Po teÏchto informacõÂch vraÂtila se Fussova zpeÏt do Prahy a obraÂtila se na kriminaÂlnõ uÂÏradovnu v Praze, kde byla doporucÏena, aby pozÏaÂdala /o sepsaÂnõ protokolu ± pozn. aut./ v BartolomeÏjske ulici cÏ. 10 v budoveÏ v kancelaÂÏri cÏ. 115, kde se jmenovanou byl Dr. KolaÂÏrem14) sepsaÂn protokol, a po jeho skoncÏenõ byla dotycÏna vyzvaÂna, aby se za tyÂden na uÂÏradovnu dostavila. Fussova shaÂneÏla potom informace na neÏkolika mõÂstech, avsÏak zcela bezvyÂsledneÏ, a proto ohlaÂsila neprÏÂõtomnost manÏ eskomoravskyÂch strojõÂrnaÂch, kde byl jmenovany zameÏstnaÂn. zÏelovu v C Fussova dostavila se pozdeÏji vzÏdy po tyÂdnu do BartolomeÏjske ulice na Ïreditelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti, kde vsÏak nic nezjistila, azÏ po neÏkolikakere naÂvsÏteÏveÏ prohlaÂsil Dr. Hajer15), zÏe cela zaÂlezÏitost nespada do kompetence kriminaÂlky a doporucÏil Fussovou do Prahy II, Washingtonovy ul. cÏ. 7 16), kde se Fussova obraÂtila pouze na sluzÏbu u braÂny a zÏaÂdne oznaÂmenõ neprovedla. Teprve po delsÏõ dobeÏ, kdyzÏ jejõ soukrome paÂtraÂnõ bylo bezvyÂsledneÂ, sdeÏlila tuto okolnost na zemske uÂÏradovneÏ staÂtnõ bezpecÏnosti, prÏi cÏemzÏ podotkla zÏe jizÏ 28. zaÂÏrÂõ 1946 byla prÏedmeÏtneÏ vyslyÂchaÂna tajemnõÂkem SusÏankou17), ktery jõ sdeÏlil, zÏe manzÏel jejõ byl zatcÏen prÏÂõslusÏnõÂky SSSR a narÏõÂdil jõÂ, aby nikomu o prÏÂõpadu nic nerÏÂõkala, poneÏvadzÏ by mu tõÂm znemozÏnila praÂci. PrÏi tom proÏ SR. hlaÂsil, zÏe jest mu vsÏe znaÂmo a zÏe Ing. Fuss bude vraÂcen zpeÏt do C V teÂto veÏci jmenovana pozdeÏji intervenovala u ZOB u sÏkpt. Vacka18) , ktery po rozmluveÏ se SusÏankou prohlaÂsil, zÏe Fuss bude do meÏsõÂce vraÂcen. JelikozÏ od doby odvezenõ uplynulo jizÏ võÂce meÏsõÂcuÊ a Ing. Boris Fuss Ï SR, podala Fussova oznaÂmenõ na zemske dosud jest mimo uÂzemõ C uÂÏradovneÏ staÂtnõ bezpecÏnosti, ktera prÏedbeÏzÏneÏ zjistila, zÏe dne 14. zaÂÏrÂõ 1946 dosÏlo k havaÂrii osobnõÂho automobilu mezi obcemi Kynasem a ZaÏ eska LõÂpa ± pozn. aut./, prÏi ktereÂzÏto havaÂrii byly hraÂdkami /okr. C 196 uvnitrÏ sedõÂcõ osoby zraneÏny. Podle hlaÂsÏenõ cestoval v autu jeden prÏõÂslusÏnõÂk NKVD, daÂle jeden prÏÂõslusÏnõÂk SSSR, podstraÂzÏmistr Karel Wimmer19) a Ing. Boris Fuss. Po havaÂrii byli vsÏichni dopraveni do nemocnice Ï eske LõÂpeÏ, kde zuÊstal v osÏetrÏenõ pouze Ing. Fuss, kdezÏto Rusove v C odejeli za hranice, odkud se vraÂtili za neÏkolik hodin zpeÏt, vyzÏaÂdali si na stanici SNB asistenci vrch. straÂzÏmistra Trapla20) z Rumburku a odvezli potom Ing. Fusse do Opachu /v NeÏmecku ± pozn. aut./, kde pry meÏl byÂti leÂcÏen a vyslyÂchaÂn. Pokud jde o cestu do Prahy a o asistenci podstraÂzÏmistra Vimra /prÏeklep ± ma byÂt Wimmera ± pozn. aut./ byl pry jmenovany urcÏen jako tlumocÏnõÂk a zÏaÂdneÂho zaÂkroku se nemeÏl zuÂcÏastniti. PozdeÏji byla zõÂskaÂna zpraÂva od oblastnõ uÂÏradovny kriminaÂlnõ z Rumburku, kterou v opise ministerstvu vnitra prÏedklaÂdaÂm s prosbou o rozhodnutõÂ, zda je mozÏno zõÂskati informace o duÊvodu odvezenõ Ing. Fusse, a naÂsledkem toho i zjisÏteÏnõÂ, kdo v daneÂm prÏÂõpadeÏ jest prÏÂõslusÏny k provedenõ sÏetrÏenõÂ, prÏõÂpadneÏ i k zjisÏteÏnõÂ, zda se nejedna o loupezÏ lidõ podle § 90 tr. z., prÏõÂpadneÏ zda je mozÏno vuÊbec v daneÂm prÏÂõpadeÏ manzÏelce Ing. Fusse poskytnouti informace, jelikozÏ jmenovana se staÂle po osudu sveÂho manzÏela dotazuje.ª 21) Velmi zajõÂmave sveÏdectvõ o teÂto veÏci podaÂvajõ vyÂpoveÏdi straÂzÏmistra Karla Wimmera a vrchnõÂho straÂzÏmistra VojteÏcha Trapla, ktere uvaÂdõÂm doslovneÏ : ¹P R O T O K O L sepsany dne 26. dubna /1947 ± pozn. aut./ u pobocÏky oblastnõ uÂÏradovny staÂtnõ bezpecÏnosti v Rumburku s vyÂkonnyÂm orgaÂnem Stb Karlem Wimmrem, strzÏm. SNB, ktery /,/ byv obeznaÂmen s prÏedmeÏtem vyÂslechu s odvolaÂnõÂm na sluzÏebnõ prÏÂõsahu /,/ vypoveÏdeÏl: Dne 13. IX. 1946 dostavili se na VS-SNB v Rumburku 2 cÏlenove ± duÊstojnõÂci soveÏtske policie. Byli v obcÏanskeÂm odeÏvu. Jejich jmeÂna jsem neznal a pravdeÏpodobneÏ byli z LoÈbau /v NeÏmecku ± pozn. aut./. Na stanici prosili, abych byl uvolneÏn a jel s nimi ihned do Prahy, kde hodlali v repatriacÏnõÂm strÏedisku prÏÂõslusÏnõÂkuÊ SSSR proveÂsti vyÂslechy, a ja jako znaly jazyka ruskeÂho, polskeÂho a neÏmeckeÂho, meÏl jsem deÏlat tlumocÏnõÂka, jezÏto mnoho prÏõÂslusÏnõÂkuÊ z byÂv. baltskyÂch staÂtuÊ rusky neumeÏlo. Byl jsem proto velitelem stanice vrch. straÂzÏm. Traplem uvolneÏn a odejel jsem s nimi do Prahy. Po prÏÂõjezdu do Prahy mne propustili s tõÂm, abych na neÏ pocÏkal do prÏÂõsÏtõÂho dne, zÏe zatõÂm si provedou potrÏebna zjisÏteÏnõ na soveÏtskyÂch a cÏsl. uÂÏradech. DruheÂho dne jsme se sesÏli na VaÂclavskeÂm naÂm. po 7. hod. rannõ a odejeli jsme do Prahy-Michle, prÏi tom mi sdeÏlili, zÏe do repatriacÏnõÂho strÏediska se nepojede, jezÏto vsÏe je jizÏ zarÏÂõzeno. Z jejich jednaÂnõ bylo jasno, zÏe jsou prÏesneÏ informovaÂni o bydlisÏti osoby, o kterou meÏli zaÂjem a ktera mi ani jmeÂnem nebyla znaÂma, 197 ani jsem neveÏdeÏl, o co se jednaÂ. Bylo mi opeÏt ÏrecÏeno, zÏe v prÏÂõpadeÏ, nebude-li ona osoba znaÂt rusky, zÏe budu jim vyÂslech tlumocÏit. V druheÂm poschodõ domu, kam jsme vesÏli, jsme zazvonili u dverÏÂõ, na nichzÏ byl sÏtõÂtek s jmeÂnem Fuss. Jmenovany prÏisÏel otevrÏõÂt saÂm, a kdyzÏ mnou bylo zjisÏteÏno, zÏe cÏesky sÏpatneÏ hovorÏÂõ, ptal jsem se, zda mluvõ rusky. Na kladnou odpoveÏd' mluvili s nõÂm jizÏ rusky a vyzvali ho, aby s nimi jel na soveÏtsky uÂÏrad v Praze ke zjisÏteÏnõÂ. Ing. Fuss souhlasil, vzal si osobnõ doklady a odejel s naÂmi. KdyzÏ jsme vychaÂzeli, potkal se na chodbeÏ mneÏ s neznaÂmyÂm muzÏem a sÏpatneÏ cÏesky mu ÏrÂõkal: ,Soudruhu na schuÊzi komunisticke strany nepuÊjdu, jelikozÏ jedu do vnitrÏnõ Prahy a proto mne omluv.` KdyzÏ jsme projõÂzÏdeÏli vnitrÏnõ Prahou a nikde nestavili, ptal se Ing. Fuss soveÏtskyÂch orgaÂnuÊ, kam se jede. Tito mu naznacÏili, zÏe na druhy konec Prahy. KdyzÏ pak jsme Prahu opustili, vyzvali ho, aby se na nic neptal a pouze odpovõÂdal na jejich otaÂzky. Mezi jinyÂmi ± na vsÏechny otaÂzky, ktere mu kladli, se jizÏ nepamatuji ± se ho otaÂzali, jak to bylo s jeho cÏlenstvõÂm v organisaci pro osvobozenõ Ruska, kterou zalozÏil generaÂl Vlasov, a na kterou byl napojen K. Hermann Frank a byÂv. protektoraÂtnõ vlaÂda a jakou cÏinnost vyvõÂjel ve vedenõ teÂto organisace. Na tuto veÏc se ptali jizÏ za Prahou, kde v jedne obci jsme zastavili a ja sÏel pro vodu do chladicÏe, takzÏe odpoveÏd' na tuto otaÂzku jsem jizÏ neslysÏel. KdyzÏ jsem se vraÂtil a vodu do chladicÏe nalil, vzali mne soveÏtsÏtõ orgaÂnove stranou a ukaÂzali mi knihu asi o 500 stranaÂch, byl to pravdeÏpodobneÏ index soveÏtskyÂch vaÂlecÏnyÂch zlocÏincuÊ /podtrzÏeno aut./, v ktereÂm mi ukaÂzali, zÏe jest hledaÂn soveÏtskyÂmi uÂÏrady Ing. Fuss pro spolupraÂci s NeÏmci jako konfident SD a Gestapa, ktery je rovneÏzÏ podezrÏelyÂ, zÏe byl v organisaci gen. Vlasova, a proto zÏe patrÏÂõ prÏed soveÏtske soudy. PokracÏovali jsme pak v cesteÏ a od teÂto chvõÂle s Fussem nemluvili. Ï eska LõÂpa ± Ï eske LõÂpeÏ /trasa byla Praha ± C KdyzÏ jsme prÏijeli k C Rumburk ± LoÈbau, pozn. aut./, dostalo auto na vlhke asfaltove vozovce smyk a narazilo na telegrafnõ tycÏ a silneÏ se posÏkodilo. Jakou ev. pozn. /evidencÏnõ poznaÂvacõ znacÏka ± pozn. aut./22) meÏlo, se jizÏ nepamatuji. PrÏi teÂto nehodeÏ byl zraneÏn na hlaveÏ jeden ze soveÏtskyÂch orgaÂnuÊ a Fuss byl rovneÏzÏ zraneÏn, ale kde a jak nevõÂm. KraÂtce po nehodeÏ jelo kolem osobnõ auto meÏ neznaÂme znacÏky a ÏridicÏ auta, ktery byl Ï eske LõÂpeÏ. NezraneÏny soveÏtleÂkarÏem, zraneÏne odvezl do nemocnice v C sky orgaÂn odejel pak vlakem pravdeÏpodobneÏ do Rumburka a ja pokracÏoval v cesteÏ naÂhodnyÂm autem, ktere jsem na silnici zastavil. PodotyÂkaÂm, zÏe jsem byl v uniformeÏ. KdyzÏ jsem prÏijel do Rumburka, hlaÂsil jsem na VS-SNB, co se stalo a odesÏel pak domuÊ. Ke konci jesÏteÏ uvaÂdõÂm, zÏe cele teÂto akce jsem se zuÂcÏastnil pouze jako tlumocÏnõÂk, a nikoliv jako vyÂkonny orgaÂn. V teÂto dobeÏ byl jsem sluzÏebneÏ prÏideÏlen na VS-SNB Rumburk. VõÂce udati nemohu Karel Wimmerª /vlastnorucÏnõ podpis ± pozn. aut./23) 198 Vrchnõ straÂzÏmistr VojteÏch Trapl pak v protokolu z 29. dubna 1947, tedy o trÏi dny pozdeÏji, u OkresnõÂho velitelstvõ SNB v Rumburku za prÏõÂtomnosti zaÂstupce okresnõÂho velitele SNB v Rumburku porucÏõÂka KrecÏe24), po seznaÂmenõ s prÏedmeÏtem vyÂslechu a s odvolaÂnõÂm na sluzÏebnõ prÏõÂsahu, vypoveÏdeÏl: ¹Vzhledem k tomu, zÏe po skoncÏenõ vaÂlky se potulovalo v pohranicÏõ mnoho ruskyÂch dezerteÂruÊ, zejmeÂna i VlasovcuÊ, byla do Rumburka detachovaÂna take slozÏka NKVD, s kterou jsem jako velitel stanice SNB spolupracoval a to vzÏdy na jejich vyÂslovne pozÏaÂdaÂnõÂ. PozdeÏji byla tato slozÏka prÏemõÂsteÏna do Neugersdorfu v NeÏmecku. NeÏkterÏÂõ jejõ cÏlenoveÂ, pokud nedosÏel zaÂkaz vstupu cizõÂch policistuÊ na nasÏe uÂzemõÂ, prÏichaÂzeli do Rumburka a jednou naÂm nabõÂdli 2 cÏleny SS a byÂv. Oberlandrata z Rumburka. JelikozÏ se deÏlo s jejich souhlasem, byli prÏevzati a odevzdaÂni prÏÂõslusÏnyÂm souduÊm. PozdeÏji sem jizÏ cÏlenove NKVD nedochaÂzeli. Pamatuji se vsÏak bezpecÏneÏ, zÏe prÏi jednom paÂtraÂnõ v Praze prÏijel sem Ï editelstvõ NaÂrodnõ bezpecÏnosti ± pozn. aut./ Ï NB /R s nimi 1 orgaÂn R v Praze v obcÏanskeÂm odeÏvu, ktery pak odejel do Prahy vlakem. Kdo jak z cÏlenuÊ NKVD se jmenoval nevõÂm, jelikozÏ z opatrnosti odmõÂtli udat jmeÂna. NeÏkolikraÂt zÏaÂdali, aby mohli jeti nasÏÂõm autem do Prahy, cozÏ jsem vzÏdy odmõÂtl s poukazem na platne prÏedpisy. Dne 13. IX. 1946 prÏijeli na stanici SNB v Rumburku 2 prÏÂõslusÏnõÂci NKVD z LoÈbau ± NeÏmecko, z nichzÏ jeden se prÏedstavil jako major a druhy mi byl znaÂm pod jmeÂnem Boris a zÏaÂdali, zda by mohli svyÂm autem do sbeÏrneÂho strÏediska prÏÂõslusÏnõÂkuÊ SSSR v Praze. Vzhledem k jejich spolupraÂci a tu okolnost, zÏe naÂm pomaÂhali prÏi paÂtraÂnõ po odvlecÏeneÂm dobytku (vraÂtili 3 kusy), jejich zÏaÂdost jsem neodmõÂtl a strzÏm. SNB Wimmra poslal s nimi pouze jako tlumocÏnõÂka. Co se deÏlo v Praze, nenõ mi znaÂmo. Ï eske LõÂpy meÏli havaÂrii PrÏi naÂvratu straÂzÏm. Wimmra hlaÂsil tento, zÏe u C Ï eske LõÂpeÏ. StraÂzÏm. a zÏe jeden z osazenstva auta je v nemocnici v C zraneÏn nebyl. PrÏesneÏ se nepamatuji, ale snad druhy den prÏijel na stanici v Rumburku soveÏtsky major a jesÏteÏ jeden soveÏtsky orgaÂn, abych Ï eske LõÂpy, kde majõ havarovane auto a zÏe jej chteÏjõ s nimi odjel do C Ï eske LõÂpeÏ mi Ïrekl onen major prÏed nemocnicõÂ, kam odvleÂci do LoÈbau. V C mneÏ zavezl, zÏe tam lezÏõ jejich zraneÏny orgaÂn a abych sÏel s nõÂm jako tlumocÏnõÂk k leÂkarÏi a zÏaÂdal o jeho vydaÂnõÂ. OsÏetrÏujõÂcõ leÂkarÏ prohlaÂsil, zÏe ho vydaÂ, ale jen na jejich podpis a podpis muÊj. Zda oba chorobopis podepsali, nemohu jizÏ bezpecÏneÏ tvrditi, ale ja jsem chorobopis podepsal v prÏedpokladu, zÏe se jedna o jejich bezpecÏnostnõÂho orgaÂna. ZraneÏneÂho pak odvezli s sebou. PodotyÂkaÂm, zÏe s nimi hovorÏil plynneÏ rusky a v prÏaÂtelskeÂm toÂnu. Co se stalo s Ing. Fussem, nenõ mi znaÂmo. Vzhledem k tomu, zÏe se jednalo pouze o ochotu a zÏaÂdny sluzÏebnõ vyÂkon, zÏaÂdnou sluzÏbu jsem na zmõÂneÏnou cestu neprÏedepisoval. Cesta byla vykonaÂna v dobeÏ sluzÏebnõÂho volna. 199 V poslednõ dobeÏ naÂm prÏedal zmõÂneÏny major cÏtyrÏi ilegaÂlnõ prÏechody, z nichzÏ jedna osoba meÏla u sebe asi 30 forem pro vyÂrobu jablonecke bizÏuterie a dalsÏõÂm sÏetrÏenõÂm bylo zjisÏteÏno, zÏe se jedna o rozveÏtvenou pruÊmyslovou sÏpionaÂzÏ. O teÂto veÏci bylo psaÂno i v tisku. DaÂle podotkl, zÏe majõ ve veÏzenõ zaÂstupce velitele byÂv. zÏidovskeÂho ghetta v TerezõÂneÏ, ktery meÏl asi 60 agentuÊ, uÂdajneÏ i z cÏeskyÂch lidõÂ, a v TerezõÂneÏ ma byÂt zakopaÂno zlato v ceneÏ 3 milionuÊ KcÏs. Podrobnosti dosud neudal, jakmile sdeÏlõ blizÏsÏõÂ, oznaÂmõÂm veÏc nadrÏÂõzenyÂm uÂÏraduÊm.ª 25) Ï eskoslovenska dne Uneseny ing. Boris Fuss po sveÂm naÂvratu do C 31. rÏõÂjna 1947 mimo jine vypoveÏdeÏl: Ï eskomoravske Kolben-DaneÏk azÏ do dne 14. zaÂÏrÂõ ¹...Pracoval jsem v C 1946, kdy do meÂho bytu v Praze XIV.-Michle prÏijel jeden prÏÂõslusÏnõÂk ruske policie v doprovodu jednoho prÏÂõslusÏnõÂka SNB, kteryÂmi jsem byl Ï editelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti. Nasedl vyzvaÂn, abych s nimi jel na R jsem tedy s uvedenyÂmi orgaÂny do osobnõÂho automobilu a cestou jsem Ï editelstvõ naÂrodnõ bezse dozveÏdeÏl, zÏe se nejedna v daneÂm prÏõÂpadeÏ o R pecÏnosti v Praze, nyÂbrzÏ o specielnõ Ïreditelstvõ neÏkde mimo Prahu. Cestou jsem byl dotazovaÂn, zda maÂm u sebe zbran Ï a kdyzÏ jsem odÏ eskou LõÂpu, kde poveÏdeÏl zaÂporneÏ, pokracÏovali jsme v jõÂzdeÏ azÏ prÏed C dosÏlo k havaÂrii auta. PrÏi teÂto havaÂrii byl jsem poraneÏn a prÏedaÂn do Ï eske LõÂpeÏ, kde jsem byl osÏetrÏen a teÂhozÏ dne vecÏer nanemocnice v C lozÏen do jineÂho vozidla a odvezen do LoÈbau. BeÏhem pobytu v nemocnici telefonoval jsem manzÏelce do Prahy a zÏaÂdal jsem ji, aby mneÏ prÏivezla penõÂze a cigarety. Tyto veÏci mneÏ vsÏak manzÏelka neprÏivezla, jelikozÏ naÂs Ï eske LõÂpeÏ nezastihla. vC V LoÈbau byl jsem daÂn do veÏznice a ze zacÏaÂtku byl jsem nemocen. Teprve po urcÏiteÂm cÏase, asi 5 tyÂdnech, byl jsem prÏedvolaÂn k vyÂslechu a byl jsem vyslyÂchaÂn 6 nebo 7x pro obvineÏnõÂ, zÏe jsem byl vuÊdcem ruskyÂch fasÏistuÊ, jmeÂno organisace si nepamatuji. Asi 15. listopadu 1946 byl jsem prÏevezen do BudysÏõÂna 26). V BudysÏõÂneÏ byl jsem urcÏitou dobu veÏzneÏn, pozdeÏji jsem pracoval ve veÏzen Ï ske kuchyni. V BudysÏÂõneÏ byl jsem potom jesÏteÏ 10. a 11. cÏervence 1947 vyslyÂchaÂn ve stejne zaÂlezÏitosti, t.j. jako drÏÂõve, zÏe jsem byl vedoucõÂm ruskyÂch fasÏistuÊ. Z BudysÏÂõna byl jsem cÏtyrÏikraÂte transportovaÂn do ruÊznyÂch koncentracÏnõÂch taÂboruÊ, avsÏak nikde jsem nebyl prÏevzat, pravdeÏpodobneÏ proto, zÏe moje oznacÏenõ jako veÏzneÏ nevyhovovalo prÏÂõslusÏnyÂm podmõÂnkaÂm pro prÏijetõ do teÏchto taÂboruÊ. Z teÏchto jednotlivyÂch prÏÂõpaduÊ uvaÂdõÂm, zÏe jsem byl poprve transportovaÂn do Fu È rstenwald27), kteryÂzÏto laÂgr byl speciaÂlnõ pro osoby podezrÏele z trestnyÂch cÏinuÊ, avsÏak dosud nevysÏetrÏenyÂch nebo neodsouzenyÂch. V tomto laÂgru jsem s nikyÂm nemluvil a asi po dvou azÏ 3 hodinaÂch odejeli jsme zpeÏt do BudysÏõÂna. Podruhe byl jsem transportovaÂn dne 27. 2. 1947 do Oranienburgu 28), 200 kde jsem rovneÏzÏ jako veÏzen Ï nebyl prÏijat a po prÏenocovaÂnõ byl jsem eskortovaÂn zpeÏt do BudysÏõÂna. V tomto laÂgru jsem slysÏel, jak jeden uÂÏrednõÂk telefonoval na UÂstrÏedõ do BerlõÂna v me zaÂlezÏitosti a potom mneÏ Ïrekl, zÏe muÊj prÏÂõpad jest zcela jasnyÂ, zÏe bud'to musõÂm byÂti odsouzen Ï SR. nebo propusÏteÏn zpeÏt do C Po trÏetõ byl jsem eskortovaÂn do laÂgru v Torgau 29), a sice dne 8. srpna 1947, kde jsem rovneÏzÏ nebyl prÏijat a znovu vraÂcen do BudysÏõÂna. V tomto laÂgru zdrzÏel jsem se pouze neÏkolik hodin. V tomto laÂgru byly osoby neÏmecke naÂrodnosti, ktere byly odsouzeny k delsÏõÂmu trestu a daÂle osoby ruske naÂrodnosti, ktere byly tam soustrÏed'ovaÂny k odsunu do Ruska. Dne 9. ÏrÂõjna 1947 byl jsem po cÏtvrte eskortovaÂn do taÂbora v Doblen 30), kde jsem vsÏak take nebyl prÏijat, avsÏak vrchnõ komisarÏ, ktery tam velel, chteÏl mne jako svobodneÂho repatriovati do Ruska. Opravuji svoji vyÂpoveÏd' na tolik, zÏe tuto repatriaci chteÏlo proveÂst velitelstvõ ruske policie v BudysÏõÂneÏ a zÏe tento komisarÏ prohlaÂsil, zÏe tato repatriace nenõ mozÏnaÂ, jelikozÏ nejsem ruskyÂm staÂtnõÂm obcÏanem. Z Doblena byl jsem ihned vraÂcen do BudysÏõÂna, odtud jsem byl prÏÂõsÏtõÂ Ï SR. V paÂtek 10. ÏrõÂjna den propusÏteÏn s tõÂm, abych odejel k rodineÏ do C asi ve dveÏ hodiny odpoledne jsem se dozveÏdeÏl praÂveÏ o uvedeneÂm propusÏteÏnõ a teÂhozÏ dne v noci odejel jsem v doprovodu 1 duÊstojnõÂka osobnõÂm autem do jedne neÏmecke obce, kde jsme prÏenocovali a druhy den Ï SR, kde jsem byl ve 14.45 hodin jeli jsme autem daÂle azÏ na hranici C 10. 10. 1947 /prÏeklep, zrÏejmeÏ ma byÂt 11. 10. 1947 ± pozn. autor/ prÏedaÂn cÏeskoslovenske pohranicÏnõ straÂzÏi. PrÏi prÏedaÂvaÂnõ prohlaÂsil onen duÊstojnõÂk, ktery mne doprovaÂzel, zÏe ruske uÂÏrady si prÏejõÂ, abych byl bez prÏekaÂzÏek urychleneÏ propusÏteÏn k rodineÏ do Prahy. Do protokolu prohlasÏuji, zÏe jsem prÏed propusÏteÏnõÂm dostal od velõÂcõÂho majora rozkaz, zÏe o zatcÏenõ nebudu mluvit, zÏe jsem byl zatcÏen, resp. odvlecÏen NeÏmci, zÏe jsem ve veÏzenõ nikdy nebyl, pouze pracoval ve veÏzen Ï ske kuchyni. Pokud jsem byl vyslyÂchaÂn, tyÂkaly se tyto vyÂslechy jizÏ drÏÂõve uvedene zaÂlezÏitosti a jen namaÂtkou byl jsem dotazovaÂn na sociaÂlnõ pomeÏry Ï SR. Toto bylo võÂce raÂzu informativnõÂho a na zÏaÂdne konkreÂtnõ prÏÂõpady vC jsem dotazovaÂn nebyl.ª 31) * * * DalsÏõÂm zpu Ê sobem uÂnosu Ê osob, ktery pouzÏõÂvala NKVD, byla ¹taktika vzneseneÂho obvineÏnõ na konkreÂtnõ osobuª ± dotycÏny byl obvineÏn ze spolupraÂce s nacisty. ZÏe to byla taktika uÂspeÏsÏnaÂ, potvrzuje prÏõÂpad Ïi. ing. Alexandra Kolos Pan Alexandr KolosÏa se narodil v roce 1905 v tehdy polskeÂm meÏsteÏ Zajam nedaleko Minska a po rodicÏõÂch meÏl beÏloruskou naÂrodnost. V roce 1930 byl obcÏanem Polske republiky a v Praze zacÏal studovat 201 agronomii. Po okupaci Polska SoveÏtskyÂm svazem zÏaÂdal na soveÏtskeÂm konzulaÂteÏ ± jako BeÏlorus ± o udeÏlenõ soveÏtskeÂho obcÏanstvõÂ. Byl odmõÂtnut, ale take zaregistrovaÂn NKVD. NaÂvrat do okupovaneÂho Polska nebyl mozÏnyÂ, a tak Alexandr KolosÏa pozÏaÂdal o povolenõ pobytu v ProÏ echy a Morava. ProtektoraÂtnõ vlaÂda mu vystavila cizinecky tektoraÂteÏ C pas. V roce 1941 pak pozÏaÂdal o udeÏlenõ protektoraÂtnõÂho obcÏanstvõÂ, nebot' na uÂzemõ cÏeskyÂch zemõ uzÏ zÏil jedenaÂctyÂm rokem a chteÏl se ozÏenit s cÏeskou dõÂvkou. V teÂmzÏe roce byl poslaÂn do NeÏmecka na nucene praÂce. Na jedne ze svyÂch dovolenyÂch se v roce 1942 ozÏenil. ManzÏelka pozdeÏji potvrdila, zÏe mu ¹ ...byla nabõÂdnuta neÏmecka prÏÂõslusÏnost, kterou neprÏijal s poukazem na zÏaÂdost o protektoraÂtnõ obcÏanstvõÂ, ktere mu bylo v duÊsledku toho pozdeÏji zamõÂtnutoª.32) V roce 1945 A. KolosÏa vyuzÏil zmatku Ê prÏi naÂletu v BerlõÂneÏ a prÏijel do Roztok u Prahy, kde bydlela jeho manzÏelka. Spolu s dalsÏõÂmi obcÏany Roztok se oba zuÂcÏastnili kveÏtnoveÂho povstaÂnõÂ. V cÏervnu 1946 znovu pozÏaÂdal o udeÏlenõ cÏeskoslovenskeÂho obcÏanÏ eskoslovenskyÂm obcÏanem se stal po dvouapu stvõÂ. C Ê lleteÂm cÏekaÂnõ naturalizacÏnõ listinou ZemskeÂho naÂrodnõÂho vyÂboru v Praze ze dne 9. cÏervna 1947.33) NetusÏil vsÏak, zÏe relativneÏ poklidny zÏivot s manzÏelkou a dveÏma dcerami bude jen kraÂtkyÂ. Jedna z võÂteÏznyÂch velmocõ 2. sveÏtove vaÂlky ± SoveÏtsky svaz, respektive pracovnõÂci jeho represivnõ slozÏky ± MGB, si vzpomneÏli na osobu, ktera v roce 1939 zÏaÂdala o udeÏlenõ soveÏtskeÂho Ï eskoslovenobcÏanstvõÂ. Den prÏed komunistickyÂm prÏevzetõÂm vlaÂdy v C sku, tzn. 27. uÂnora 1948, pozÏaÂdalo soveÏtske velvyslanectvõ v Praze noÂtou o vydaÂnõ ¹vaÂlecÏneÂho zlocÏinceª, ktery meÏl uÂdajneÏ pracovat v beÏloruskyÂch protisoveÏtskyÂch organizacõÂch; sÏlo o ing. Alexandra KolosÏu. Je s podivem, zÏe ani nutneÏ vzniknuvsÏõ zmatky prÏi prÏebõÂraÂnõ staÂtnõ moci v republice nezbrzdily prÏedaÂvaÂnõ teÂto noÂty, kterou uÂrÏednõÂci z ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ postupovali na ministerstvo vnitra a odtud na UÂstrÏednu staÂtnõ bezpecÏnosti (daÂle U Stb). A tak jizÏ 4. brÏezna 1948 odchaÂzõ z U Stb daÂlnopis veliteli Oblastnõ uÂrÏadovny Stb v KlatoÏ enoltovi34) se zÏaÂdostõ o zatcÏenõ ing. KolosÏi, ktery tehdy bydlel vech S v ChudenõÂneÏ. PrÏÂõkaz byl promptneÏ vykonaÂn a jmenovany prÏedaÂn do vazby KrajskeÂho soudu se sõÂdlem v Klatovech35) s tõÂm, aby nebyl propusÏteÏn, dokud nebude projednaÂna otaÂzka jeho vydaÂnõ soveÏtskyÂm uÂrÏaduÊm. JusticÏnõ moc, dosud zvykla na dodrzÏovaÂnõ zaÂkonu Ê ± respektive prokuraÂtor KrajskeÂho soudu v Klatovech, na zaÂkladeÏ rozhodnutõ ZemskeÂho staÂtnõÂho zastupitelstvõ KolosÏu dne 7. dubna 1948 propustil. Dle jeho rozhodnutõ zatcÏeny nebyl cizincem, nyÂbrzÏ cÏeskoslovenskyÂm obcÏanem, a prokuraÂtor tudõÂzÏ uznal, zÏe do doby, nezÏ se prÏõÂpad vyrÏe- 202 sÏõÂ, nenõ nutne drzÏet ing. KolosÏu ve vazbeÏ. AvsÏak jesÏteÏ drÏõÂve nezÏ byl ing. KolosÏa propusÏteÏn, dosÏlo ¹echoª na Oblastnõ uÂrÏadovnu Stb v Klatovech a jejõ pracovnõÂci, nemajõÂcõ potõÂzÏe s dodrzÏovaÂnõÂm platnyÂch zaÂkonu Ê , zamezili propusÏteÏnõ s odkazem, zÏe KolosÏa byl zadrzÏen na prÏõÂkaz U Stb v Praze, ktera take rozhodne o jeho propusÏteÏnõÂ. Je zajõÂmaveÂ, zÏe v prÏÂõpise U Stb v Praze ze dne 21. dubna (podpis necÏitelnyÂ) Oblastnõ uÂrÏadovneÏ Stb v Klatovech se konstatuje: ¹... UÂstrÏedna StaÂtnõ bezpecÏnosti zÏaÂda o podaÂnõ zpraÂvy, z jakeÂho duÊvodu byl shora jmenovany /ing. KolosÏa ± pozn. autor/ zatcÏen a ev. prÏipojte opis trestnõÂho oznaÂmenõÂ. Podle povahy prÏÂõpadu budizÏ vyrozumeÏna i manzÏelka jmenovaneÂho, cozÏ ve zpraÂveÏ uved'te.ª 36) MezitõÂm vsÏak po zjisÏteÏnõÂ, zÏe se jedna o cÏeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho obcÏana, prÏevzal prÏõÂpad V. odbor ministerstva vnitra37). Tento odbor vydal dne 1. dubna 1948 vyÂnos, kteryÂm zrusÏil puÊvodnõ vyÂmeÏr ZemskeÂho naÂrodnõÂho vyÂboru v Praze a odn Ï al KolosÏovi cÏeskoslovenske obcÏanstvõÂ. Dne 3. cÏervence naÂsledoval dalsÏõ vyÂmeÏr o vyhosÏteÏnõÂ. NaÂsledÏ SR navzÏdy, a to pod kem toho mu byl zapoveÏzen naÂvrat na uÂzemõ C hrozbou trestu odneÏtõ svobody prÏi prÏõÂpadneÂm naÂvratu. Dne 8. srpna 1948 pak byl ing. KolosÏa prÏedaÂn SpraÂveÏ repatriacÏnõÂho taÂbora v Praze 7-Letne a jizÏ jako bezdomovec byl 20. ledna 1949 vyÏ eskoslovenska a odvlecÏen do SSSR. hosÏteÏn z C NejvysÏsÏõ soud BeÏloruske SSR ho jesÏteÏ v teÂmzÏe roce odsoudil k trestu odneÏtõ svobody na 25 let. PrÏi desaÂteÂm vyÂrocÏõ skoncÏenõ 2. sveÏtove vaÂlky bylo v Kremlu rozhodnuto o amnestii, dõÂky nõÂzÏ se mohla prÏevaÂzÏna veÏtsÏina vaÂlecÏnyÂch zajatcu Ê a osob odvlecÏenyÂch, at' uzÏ pro uÂdajnou cÏi faktickou spolupraÂci s nacisty, vraÂtit domu Ê . Dne 20. zaÂrÏõ 1955 byl ing. KolosÏa prÏedaÂn opeÏt cÏeskoslovenske straneÏ a odvezen do veÏznice cÏ. 1 v Praze-Ruzyni; PrÏõÂloha 23 a 24. Zde teprve po sedmi dnech ± tedy 27. zaÂrÏõ 1955 ± byl oficiaÂlneÏ vzat generaÂlnõÂm prokuraÂtorem do vazby pro spolupraÂci s NeÏmci. Po vyÂslesÏõÂch a po upozorneÏnõ z ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, zÏe dle oficiaÂlnõÂho sdeÏlenõ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ SSSR by byl KolosÏa, pokud by se nachaÂzel na uÂzemõ SSSR, okamzÏiteÏ propusÏteÏn na svobodu, Ï byla jeho a daÂle po usnesenõ 120. schu Ê ze politickeÂho byra UÂV KSC vazba dne 1. cÏervence 1956 jako neodu Ê vodneÏna zrusÏena. Paradoxnõ na cele situaci je skutecÏnost, zÏe ing. KolosÏa azÏ do sve smrti v roce 1985 zÏil na uÂzemõ staÂtu, z neÏhozÏ byl navzÏdy vypoveÏzen. A to prÏesto, zÏe byl zbaven cÏeskoslovenskeÂho obcÏanstvõ a po naÂvratu z SSSR mu nebylo vraÂceno, ani obnoveno. A tedy, acÏ v roce 1948 uÂrÏedneÏ zbaven obcÏanstvõÂ, cÏeskoslovenske orgaÂny na neÏj od roku 1956 pohlõÂzÏely tak, jako kdyby k tomuto aktu nikdy nedosÏlo. * * * 203 Na shora uvedeneÂm prÏõÂpadu je jesÏteÏ zrÏejma snaha zachovat alespon Ï po formaÂlnõ straÂnce platne zaÂkony. Jednaly tu dveÏ administrativy dvou suvereÂnnõÂch staÂtuÊ. AvsÏak jizÏ v lednu 1949, tedy necely rok po UÂnoru, se radikaÂlneÏ zmeÏnilo jednaÂnõ staÂtnõÂch uÂrÏednõÂku Ê . StacÏõÂ, aby si ¹SoveÏtiª neÏco prÏaÂli. O jejich prÏaÂnõÂch se jizÏ nediskutuje, ale ihned se vypln Ï ujõÂ. OveÏrÏovat fakta v jejich tvrzenõÂch, je prÏõÂmo projevem neprÏaÂtelstvõÂ. Tak naprÏÂõklad JUDr. KovaÂcÏ38), acÏ cÏeskoslovensky staÂtnõ obcÏan se vsÏemi praÂvy a povinnostmi, jizÏ nemeÏl sÏanci. Ï e (uvaÂdeÏn teÂzÏ jako KovacÏ) byl podobny PrÏõÂpad JUDr. Ivana KovaÂc s kauzou Alexandra KolosÏi; byl take ¹SoveÏtyª oznacÏen za vaÂlecÏneÂho zlocÏince, ale psal se jizÏ rok 1949 a mõÂsto diplomaticke noÂty stacÏõ ¹SoveÏtu Ê mª vyslovit pouhe obvineÏnõÂ. Soudnõ moc, ktera se jesÏteÏ v KolosÏoveÏ kauze snazÏila udrzÏet jakousi zaÂkonnost, se za necely rok zmeÏnila na sluzÏku staÂtnõ zvu Ê le. Moc komunistu Ê jizÏ byla etablovana a oni, tam kde jim to bylo ku prospeÏchu, nevaÂhali porusÏovat zaÂkon. Od okamzÏiku ¹SoveÏtyª projevene vu Ê le se stal pan KovaÂcÏ vinnyÂm ± PrÏõÂloha 25, byl zatcÏen a vydaÂn jejich uÂrÏadu Ê m ± PrÏÂõloha 26. * * * Mezi dalsÏõÂmi registrovanyÂmi prÏõÂpady jsou i uÂnosy svyÂm zpuÊsobem vyÂjimecÏneÂ, ale zaÂroven Ï ilustrujõÂcõ mozÏne cesty, jakyÂmi se cÏeskoslovensÏtõ obcÏane dostaÂvali do veÏzenõ v SSSR. PatrÏõ mezi neÏ i prÏõÂpad pana Karla SetunskeÂho39), ktery dne 22. 2. 1950 emigroval do NeÏmecka, kde se dostal do znaÂmeÂho sbeÏrneÂho taÂbora pro utecÏence Valka u Norimberka. Koncem listopadu 1950 odtud odesÏel do Rakouska a zacÏal pracovat pro francouzskou rozveÏdku SDECE a pote pro britskou FSS ve VõÂdni, kde zpocÏaÂtku pracoval jako tlumocÏnõÂk. Po neÏjake dobeÏ se stal prostrÏednõÂkem mezi kancelaÂrÏÂõ FSS a samotnyÂmi agenty pracujõÂcõÂmi pro Brity. Dne 5. ledna 1952 meÏl na polnõ cesteÏ do Ostentalu u Mistelbachu schu Ê zku s jednõÂm z agentu Ê . Byl vsÏak zadrzÏen patrolujõÂcõ hlõÂdkou rakouskyÂch cÏetnõÂkuÊ40) a prÏedaÂn do rukou soveÏtskyÂch vojenskyÂch orgaÂnu Ê v Mistelbachu.41) Zde byl trÏi dny drzÏen a pote prÏevezen na soveÏtske vojenske velitelstvõ v Badenu. Dne 21. ledna 1952 byl prÏemõÂsteÏn letadlem do vysÏetrÏovacõ vazby MGB v MoskveÏ. VyslyÂchacõ metody soveÏtskyÂch vysÏetrÏovatelu Ê ¹nemeÏly daleko k dokonalostiª, nebot' prÏestozÏe meÏli proti SetunskeÂmu jen to, zÏe byl s dokumenty vydanyÂmi v zaÂpadnõ okupacÏnõ zoÂneÏ zadrzÏen, jak stojõ u polnõ cesty, byl po neÏkolika jejich vyÂslesÏõÂch Karel Setunsky ochoten se plneÏ doznat k jakeÂkoliv trestne cÏinnosti (!). V jeho prÏõÂpadeÏ to znamenalo doznaÂnõÂ, zÏe pracoval proti zaÂjmu Ê m SSSR a zemõ s nõÂm sprÏaÂtelenyÂch. Dne 16. dubna 1952 ho pak za sÏpionaÂzÏ odsoudil moskevsky vojensky tribunaÂl k tehdy populaÂrnõ ¹cÏtvrtceª, tedy k dvaceti peÏti letu Ê m odneÏtõ svobody; PrÏõÂloha 27. 204 Po amnestii PrezõÂdia vrchnõÂho soveÏtu SSSR ze dne 30. cÏervence 1955 byl Setunsky spolu s dalsÏõÂmi 23 odsouzenyÂmi v SSSR prÏevezen Ï ierne do moskevske veÏznice Butyrky a 20. zaÂrÏÂõ 1955 byli prÏedaÂni v C nad Tisou eskorteÏ vedene prÏedstavitelem ministerstva vnitra a zaÂroven Ï Ï urisÏem42); PrÏÂõloha 23 a 24. Z konaÂcÏelnõÂkem veÏznice v KosÏicõÂch npor. D sÏicke veÏznice byli tito repatrianti transportovaÂni do VeÏznice MV cÏ. 1 v Praze-Ruzyni. Do 25. uÂnora 1956, nezÏli navrhl naÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru hlavnõ spraÂvy vojenske kontrarozveÏdky pplk. Karel Paul43) zahaÂjit staÂtobezpecÏnostnõ vysÏetrÏovaÂnõÂ, zu Ê stal Setunsky ve vazbeÏ. JesÏteÏ prÏed tõÂm, Ï . Na jeho zadne 13. uÂnora, veÏc projednaÂvalo politicke byro UÂV KSC sedaÂnõ byla prÏedlozÏena ZpraÂva o trestnõÂm rÏõÂzenõ proti 27 osobaÂm prÏeÊ m mnisterstva vnitvzatyÂch z SSSR44), ktera navrhla ulozÏit pracovnõÂku ra, aby prosÏetrÏili trestnou cÏinnost vsÏech 27 osob a vyÂsledky prÏedlozÏili GeneraÂlnõ prokuraturÏe. Toto ¹prosÏetrÏenõª bylo z pohledu StB uÂspeÏsÏneÂ, nebot' vsÏichni repatriovanõÂ, kterÏõ byli v SSSR odsouzeni pro sÏpionaÂzÏ, byli obzÏalovaÂni. Trestnõ oznaÂmenõ byla podaÂna na GeneraÂlnõ prokuraturu v Praze pro trestny cÏin vyzveÏdacÏstvõ podle § 86 odst. 1 a odst. 3 põÂsm. c) a e) trestnõÂho zaÂkona. VysÏsÏõ vojensky prokuraÂtor se s vyÂsledky provedeneÂho prosÏetrÏenõ ztotozÏnil a podal zÏalobu. Tak se stalo, zÏe v SSSR amnestovany Karel Setunsky byl v lidoveÏ Ï eskoslovensku obzÏalovaÂn a posleÂze odsouzen demokratickeÂm (sic) C podruhe za stejny ¹trestny cÏinª. Paralela je teÂmeÏrÏ dokonalaÂ, nebot' byl VysÏsÏõÂm vojenskyÂm soudem v Praze odsouzen dne 1. srpna 1956 k odneÏtõ svobody na dvacet peÏt let ± tedy opeÏt ¹cÏtvrtkaª. Tento trest byl jakousi raritou, nebot' § 86 (vyzveÏdacÏstvõÂ) Tr. zaÂkona v odstavci 3 neumozÏn Ï oval jiny trest nezÏ trest smrti; PrÏõÂloha 28. Soudce vida, zÏe jeho kolegove ze zemeÏ, kde zõÂtra jizÏ znamena vcÏera, ¹rozdaÂvaliª za sÏpionaÂzÏ ¹pouzeª dvacet peÏt let, pouzÏil jesÏteÏ § 29 odst. 2, dõÂky ktereÂmu meÏl mozÏnost snõÂzÏit vyÂsÏi trestu. NabõÂzõ se tak paradox, zÏe proslavena soveÏtska ¹cÏtvrtkaª vlastneÏ SetunskeÂmu zachraÂnila zÏivot. * * * Ï aÂka provedeny MGB, zcela bez spoPrÏõÂpad uÂnosu Dimitrije Nastun lupraÂce s cÏeskoslovenskyÂmi uÂrÏady, se stal v srpnu 1949, a je zajõÂmavy slozÏityÂm osudem cÏloveÏka, ktery byl zaÂroven Ï znacÏneÏ rozporuplnou Ï eskoosobnostõÂ. Pro dokreslenõ uvaÂdõÂm i jeho osud po naÂvratu do C slovenska. Pan Dimitrij Nastun Ï aÂk45) se narodil na zacÏaÂtku stoletõ na uÂzemõ Ukrajiny v BukovineÏ. Tehdy toto uÂzemõ patrÏilo k RumunskeÂmu kraÂlovstvõÂ. Za svou aktivnõ cÏinnost v ukrajinskyÂch nacionalistickyÂch spolcõÂch byl tehdejsÏõ rumunskou policiõ zatcÏen. PrÏedstõÂral nervovou ne- 205 moc, deÏlal ze sebe ¹blaÂznaª, a to tak prÏesveÏdcÏiveÏ, zÏe byl propusÏteÏn na svobodu. Po anexi Bukoviny vojsky SSSR pracoval daÂl v nacionaÂlnõÂch spolcõÂch, takzÏe po neÏjakeÂm cÏase jej zaregistrovala NKVD46), ktera byla proti teÏmto projevu Ê m vzÏdy prÏipravena tvrdeÏ zasaÂhnout. Byl prozrazen Ï ernovicke oba spolu s dalsÏõÂmi v rÏõÂjnu 1940 zatcÏen cÏekisty NKVD C lasti. O vyslyÂchacõÂch metodaÂch soveÏtske staÂtnõ policie jizÏ bylo mnoho napsaÂno, rovneÏzÏ metody zõÂskaÂvaÂnõ spolupracovnõÂku Ê se pravdeÏpodobneÏ neodchylovaly od znaÂmeÂho ¹uÂcÏel sveÏtõ prostrÏedkyª. Neudivõ proto, zÏe po takoveÂmto vysÏetrÏovaÂnõ a zpracovaÂnõ se D. Nastun Ï aÂk stal v listopadu 1940 agentem NKVD s krycõÂm jmeÂnem STANIVSKIJ. Spolu se slibem spolupraÂce byl propusÏteÏn z vazby. Samotnõ pracovnõÂci NKVD hodnotili jeho zpraÂvy o aktivitaÂch OUN jako ¹zpraÂvy, jezÏ si zaslouzÏÂõ operativnõ pozornostiª.47) Na podzim roku 1941, kdyzÏ fasÏisticka vojska vytlacÏila SoveÏty z anektovane Bukoviny, a ta opeÏt prÏipadla Rumunsku, zacÏala Nastun Ï aÂkova spolupraÂce s rumunskou tajnou sluzÏbou Siguranci, tentokraÂt pod krycõÂm jmeÂnem TURKU. Jeho uÂkolem bylo toteÂzÏ, co deÏlal pro NKVD, totizÏ podaÂvat informace o cÏinnosti cÏlenu Ê OUN v BukovineÏ. V roce 1942 odjel pan Nastun Ï aÂk spolecÏneÏ se zÏenou do Liberce, ktery po mnichovskeÂm diktaÂtu byl na uÂzemõ VelkoneÏmecke rÏõÂsÏe. Po vaÂlce zõÂskal cÏeskoslovenske staÂtnõ obcÏanstvõÂ. V Liberci zu Ê stal azÏ do sveÂho zatcÏenõ v roce 1949. V srpnu 1949 byl komandem MGB zatcÏen a odvezen do SSSR, kde ho v lednu 1950 odsoudila komise prÏi MGB SSSR na 25 let veÏzenõ za spolupraÂci s OUN. V zaÂrÏõ 1956 byl na zaÂkladeÏ amnestie propusÏteÏn a azÏ do uÂnora 1958, Ï SR, zÏil v SoveÏtskeÂm svazu. kdy odcestoval do C V rÏõÂjnu 1956, tedy hned po jeho propusÏteÏnõÂ, obnovila KGB48) styk s agentem STANIVSKIM a uÂkolovala ho ¹...K rozpracovaÂnõ navraÂtivsÏõÂch se z vazby ukrajinskyÂch nacionalistuÊ Girjuka a dalsÏõÂch. PodaÂval zpraÂvy, jezÏ si zaslouzÏily operativnõ pozornosti. SoucÏasneÏ s tõÂmto pokracÏovalo zkoumaÂnõ jeho OUNovske cÏinnosti v minulosti a urcÏovala se Ï eskoslovenvhodnost k pokracÏovaÂnõ stykuÊ s nõÂm prÏi vycestovaÂnõ do C ska. STANIVSKIJ ma celou Ïradu nacionalistickyÂch stykuÊ, ktere mohou prÏedstavovat zaÂjem /KGB/ pro spojenõ na zahranicÏnõ ukrajinskonacionalisticke centraÂly. KdyzÏ jesÏteÏ zÏil v Liberci, STANIVSKIJ ke konci Ï lajn`, pod zaÂminkou paÂvaÂlky prÏes ukrajinsky tisk v KanadeÏ ,Novyj S traÂnõ po svyÂch prÏÂõbuznyÂch a znaÂmyÂch, dal o sobeÏ ukrajinske emigraci veÏdeÏt...ª 49) Ï eskoslovenska v uÂnoru 1958 byl STANIVOkamzÏiteÏ po naÂvratu do C SKIJ kontaktovaÂn pracovnõÂkem 4. oddeÏlenõ 1. odboru tehdejsÏõ 3. spraÂvy MV50) npor. Jaroslavem Kopalem51), ktery meÏl budoucõÂho agenta ¹otypovatª52), vyhodnotit a napsat ¹NaÂvrh na zavaÂzaÂnõ spolupracov- 206 nõÂka jako agentaª. V tomto naÂvrhu byl budoucõ agent hodnocen z hlediska svyÂch mozÏnostõ a cõÂlu Ê mozÏneÂho nasmeÏrovaÂnõÂ. O jeho spolehlivosti bylo mimo jine konstatovaÂno: Ï SR je zaÂvisly ¹...Ma kladny pomeÏr k dnesÏnõÂmu zrÏÂõzenõ a k SSSR. V C Ï na existenci duÊchodoveÂho zabezpecÏenõÂ. Ma v CSR rodinu a deÏti, ktere ma raÂd. V SSSR ma prÏÂõbuzneÂ, kam by se teÂzÏ raÂd pozdeÏji podõÂval. Je dostatecÏneÏ zkompromitovaÂn spolupracõ s prÏaÂteli, kterÏÂõ s nõÂm provaÂdeÏli agenturnõ kombinace53) s prÏihleÂdnutõÂm k jeho drÏÂõveÏjsÏõ cÏinnosti v OUN, Ï SR. Tyto okolnosti jej za uÂcÏelem pokracÏovaÂnõ s nõÂm ve spolupraÂci v C nutõÂ, aby spolehliveÏ spolupracoval s pracovnõÂky MV.ª 54) STANIVSKIJ vsÏak jizÏ byl zkusÏeny agent a velmi rychle si uveÏdomil, zÏe jej cÏeskoslovenska StB zpracovaÂva pro tajnou spolupraÂci, a tak dne 20. 6. 1959 napsal npor. Kopalovi na adresu ministerstva vnitra (cituji, vcÏetneÏ kurioÂznõÂho pravopisu): ¹VaÂzÏeny soudruhu. PoneÏvadzÏ ne hodlaÂte nechat mneÏ v pokoji, zÏaÂdaÂm za spolupraÂci v stejnem meÏÏrõÂtku jako dosut, 400 korun meÏsõÂcÏneÏ, se zpeÏtnou platnostõ od 1. ledna 1959 a uspeÏsÏnou intervence na MNV - Liberec ohledne zdraÂveÂho a veÏtsÏõÂho byÂtu v okolõ Ruprechtic. 26. 6. v 11 hod. budu cÏekat na VaÂs a mzdu za prvnõ pololeti, u LõÂdovyÂch saduÊ.ª 55) Npor. Kopal k dopisu vlastnõ rukou pozdeÏji poznamenal: ¹K shora uvedene otaÂzce byl s WAGNEREM 56) proveden pohovor za spoluuÂcÏasti s. npor. ForstõÂkem. PozÏadavek byl zamõÂtnut.ª Stejny pracovnõÂk StB pak dne 23. cÏervence 1958 provedl ¹vaÂzacõ aktª.57) STANIVSKIJ se tak stal tajnyÂm spolupracovnõÂkem-agentem cÏeskoslovenske StB s krycõÂm jmeÂnem WAGNER.58) Na prvnõ pohled by meÏl byÂt tedy WAGNER bezprobleÂmovyÂm spolupracovnõÂkem StB, avsÏak v hodnocenõ spolupraÂce z roku 1959 se konstatuje: ¹WAGNER se vsÏak vyhyÂbal tomu, aby prÏedem, nezÏ odesÏle dopisy, byly tyto naÂmi usmeÏrn Ï ovaÂny /tj. cenzurovaÂny ± pozn. aut./. Napsal dopis do CentraÂl Jewish ComiteÂte, Sydney ± AustraÂlie, ve ktereÂm paÂtral po sveÂm prÏÂõteli /.../ Ï ZÏSKEÂHO podal Vzhledem k tomu, zÏe WAGNER k osobeÏ ing. KNE zpraÂvu, zÏe u tohoto byli v lednu 1958 agenti chodci OUN z Polska, Ï ZÏSKEÂHO navsÏtõÂvil a zpraÂvu uprÏesnil. byl WAGNER uÂkolovaÂn, aby KNE Agent zpraÂvu doplnil tõÂm, zÏe to byli agenti ,KORNYLO` a ,SIVYÂ`, kterÏÂõ pochaÂzeli z OlyÂna z Polska. PrÏechod byl uskutecÏneÏn prÏes jejich osoby /cÏleny OUN ± pozn. autor/ ± cÏÂõsÏnõÂkem v Jelenõ HorÏe a restauraci na Ï ZÏSneÏzÏce. V Praze od dosud neznaÂme osoby byli poslaÂni ke KNE Ï ZÏSKY jizÏ v drÏÂõveÏjsÏõ dobeÏ dostal pro takoveÂto prÏÂõpady heslo: SKEÂMU. KNE 207 ,Ja Kornilo, katorij Bugaj na c Ïem spal na stole, sÏto sjel fazole.` Ï ZÏSKEÂHO. KNE Ï ZÏSKY TõÂmto heslem se ,KORNILO` a ,SIVYÂ` hlaÂsili u KNE toto heslo prÏedal WAGNEROVI s tõÂm, zÏe ma podezrÏenõÂ, zÏe je sledovaÂn bezpecÏnostõÂ, a proto v budoucnu prÏevede agenty s tõÂmto heslem na agenta do Liberce. Po teÂto zpraÂveÏ WAGNER nechteÏl byÂt s pracovnõÂky MV v pravidelneÂm kontaktu a vyzÏadoval, zÏe pouze saÂm vyvola schuÊzku, kdyzÏ bude neÏkyÂm navsÏtõÂven. Jinak nechteÏl spolupracovat. PozdeÏji napsal posÏtou na MV ÏrõÂdõÂcõÂmu orgaÂnu põÂsemny pozÏadavek, aby mu bylo meÏsõÂcÏneÏ vyplaÂceno pravidelneÏ se zpeÏtnou platnostõ od pocÏaÂtku spolupraÂce 400 KcÏs meÏsõÂcÏneÏ. Na schuÊzce spolecÏneÏ s naÂcÏelnõÂky mu bylo vysveÏtleno, zÏe jeho pozÏadavky jsou nespraÂvneÂ, zÏe odmeÏnu muÊzÏe dostat azÏ podle vyÂsledku praÂce. Na zaÂkladeÏ toho odmõÂtnul spoluÏ ZÏSKEÂHO, kdyzÏ se k neÏmu pracovat a slõÂbil jen pomaÂhat v prÏÂõpadeÏ KNE agenti chodci dostavõÂ. Ï ZÏSKEÂHO meÏl byÂt v Chebu PrÏi druheÂm uÂkolovaÂnõ k naÂvsÏteÏveÏ ing. KNE v sobotu v 21 hodin, kdy bylo pocÏõÂtaÂno, zÏe proveÏÏrõÂme zpraÂvy operativnõ technikou. WAGNER vsÏak do Chebu prÏijel azÏ v 10 hodin dopoledne Ï ZÏSKYÂM byly mimo uÂkon /tzn. v nedeÏli, a tõÂm vesÏkere hovory s KNE bez kontroly StB ± pozn. aut./. SledovaÂnõÂm, prÏi jeho cesteÏ do Chebu, Ï tyrÏi pohledy v Praze bylo zjisÏteÏno, zÏe psal ruÊzne dopisy a pohledy. C jsou psaÂny rusky a trÏi anglicky a jsou adresovaÂny do NeÏmecka a Anglie a podepsaÂny Steward a Ann. Dopisnice s dalsÏõÂm põÂsemnyÂm materiaÂlem jsou prÏedaÂny IX. spraÂveÏ MV k expertize, zda se jedna o jednoho a teÂhozÏ pisatele /.../ 59) Ï ZÏSKYÂM ma nacionalisCele jeho chovaÂnõ od doby styku s ing. KNE ticke tendence. Jako naprÏ. naÂzor na smrt BANDERY 60), ± zÏe tento byl ÏC Ï OVA do obeÏtnõÂm beraÂnkem AmericÏanuÊ v souvislosti s cestou CHRUS ÏUSA, jeho naÂzor na cÏlaÂnky v soveÏtskyÂch novinaÂch z projevuÊ s. CHRUS Ï OVA, kdyzÏ jesÏteÏ byl v SSSR, se snazÏil prÏed naÂmi zlehcÏovat, zÏe tyto C Ï SR jizÏ necÏetl, rovneÏzÏ naÂzor na vypousÏteÏnõ kosmicke nikdo pozdeÏji v C rakety oznacÏoval, zÏe pracujõÂcõÂm toto nic nedaÂvaÂ, stojõ to mnoho peneÏz, ale zÏe se maÂlo vydaÂva na vyÂzkum rakoviny. Z dosavadnõÂho styku s WAGNEREM je mozÏno pozorovat, zÏe jde o osobu, ktera ve sveÂm mysÏlenõ zuÊstaÂva ukrajinskyÂm nacionalistou, i kdyzÏ võÂ, zÏe jeho ideaÂly se rozplynuly. Ze sve soucÏasne situace se snazÏÂõ zõÂskat materiaÂlnõ vyÂhody at' uzÏ je to od UkrajincuÊ, ZÏiduÊ nebo NeÏmcuÊ. Je Ï SR. Proochoten za stanoveny plat spolupracovat i s bezpecÏnostõ v C hlasÏuje, zÏe v SSSR mimo sveÂho platu v zameÏstnaÂnõ byl honorovaÂn staÂlyÂm platem za spolupraÂci a zÏe kdyzÏ ma v teÂto spolupraÂci pokracÏovat Ï SR, zÏe z toho chce neÏco mõÂt. Bez stanoveneÂho platu spolupracovat ivC nechce.ª 61) ZpraÂvy o vyÂsledcõÂch spolupraÂce s WAGNEREM zasõÂlali pracovnõÂci StB pravidelneÏ KGB, a na konci roku 1961 jim bylo doporucÏeno ± 208 cozÏ se rovnalo naprosto neprÏekrocÏitelneÂmu prÏõÂkazu ± aby spolupraÂci ukoncÏili. DalsÏõ vzaÂjemna spolupraÂce s WAGNEREM byla zahaÂjena azÏ v roce 1967, tentokraÂt jizÏ k plne spokojenosti StB, ktera trvala azÏ do jara roku 1985. * * * Na jednotlivyÂch popsanyÂch prÏõÂpadech jsem se pokusil zachytit paletu pomoci pracovnõÂkuÊ cÏeskoslovenskeÂho mocenskeÂho aparaÂtu, kterou poskytoval soveÏtske zlovu Ê li v podobeÏ ru Ê zne spolupraÂce nasÏich represivnõÂch slozÏek se soveÏtskyÂmi. ObecneÏ mu Ê zÏeme konstatovat, zÏe mõÂra spolupraÂce s cÏasem stoupala. Od pocÏaÂtecÏnõÂho mõÂrneÂho odporu azÏ po aktivnõ uÂcÏast na provaÂdeÏnyÂch Ï eskoslovenska azÏ do uÂnosech lidõÂ, od vstupu Rude armaÂdy na uÂzemõ C zacÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let. Pravdou take je, zÏe v neÏkteryÂch prÏõÂpadech po roce 1948 se jizÏ KGB choval jako svrchovany paÂn na dobyteÂm uÂzemõÂ. Pokud je to vu Ê bec mozÏneÂ, popisem teÏchto neÏkolika uÂnosu Ê nasÏich spoluobcÏanu Ê jsem se alespon Ï naÂznakem pokusil poodhalit tuto temnou cÏaÂst nasÏich nedaÂvnyÂch deÏjin. Ïak byla mõÂra utrpenõ lidõÂ, kteryÂm jsme nejen nepomohli, Jaka vs Ï pomaÂhali vydat cizõ moci? Zkusme ale dokonce jsme je aktivne nezapomenout, abychom sve prÏedchozõ chyby neopakovali. 209  DV o stavu sÏetrÏenõ PrÏõÂloha 21: Ze ZpraÂvy U Ïci odvlec Ï enyÂch do SSSR ve ve VyÂtah ze ZpraÂvy UÂDV o stavu sÏetrÏenõ ve veÏci odvlecÏenyÂch do SSSR, ktery zpracoval Petr CÏuka v roce 1997: Problematika odvlecÏenyÂch do SSSR svyÂm rozsahem prÏesahuje raÂmec urcÏene puÊsobnosti UÂrÏadu dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinuÊ komunismu. Proto bylo nutne vymezit obsah pojmu ¹odvlecÏeny do SSSRª. Tuto problematiku jsem vymezil dveÏma rovinami ± cÏasovou a mõÂstneÏ urcÏujõÂcõ ± ktere se navzaÂjem korigujõÂ. I. Rovina cÏasova Je daÂna rozkazem MV cÏ. 28 ze dne 3. dubna 1995, ktery vymezuje puÊ DV datem od 25. uÂnora 1948. sobnost U RozdeÏlil jsem tedy ¹odvlecÏeneª do teÏchto kategoriõÂ: Ï eni prÏed uÂnorem 1948 ± naÂvrat po uÂnoru 1948 A) zatc PocÏet: 231 Ïeni po uÂnoru 1948 B) zatc PocÏet: 20 Ï Ï enõ C) u nichz neznaÂme datum zatc PocÏet: 44 Celkem: 295 osob II. Rovina urcÏujõÂcõ ¹odpoveÏdnostª CÏeske republiky k ¹odvlecÏenyÂmª lidem (je omezena rovinou cÏasovou) LideÂ, kterÏõ spln Ï ujõ alespon Ï jeden z teÏchto atributu Ê: ÏR Ï eni z uÂzemõ dnes Ïnõ C A) odvlec Ïeskoslovenske staÂtnõ obc Ïanstvõ B) c ÏR Ïte Ï na uÂzemõ dnes Ïnõ C C) trvale bydlis ad A) OdvlecÏenyÂch z uÂzemõ dnesÏnõ CÏR bylo 278 obcÏanu Ê: z nich: 100 odvlecÏeno z Prahy, 178 z ostatnõÂch mõÂst CÏR. 210 ad B) ObcÏanstvõ znaÂme u 234 odvlecÏenyÂch (u 61 neznaÂme): z nich: 188 bylo cÏeskoslovenskyÂch obcÏanuÊ, 42 z nich bylo drzÏiteluÊ NansenovyÂch pasuÊ, 4 meÏli jine obcÏanstvõÂ. U 196 z nich võÂme, zÏe meÏli trvale bydlisÏteÏ v CÏSR. ad C) Trvale bydlisÏteÏ na uÂzemõ dnesÏnõ CÏR meÏlo 237 ¹odvlecÏenyÂchª (u 58 nevõÂme). Ï muÊzÏeme konstatovat : Souhrnne  DV se zabyÂva prÏõÂpady lidõ odvlecÏenyÂch v obdobõ pocÏõÂnaje kveÏtnem 1945, U kterÏõ se vraÂtili po komunistickeÂm pucÏi nebo se z jakyÂchkoli duÊvoduÊ nemohli vraÂtit (naprÏ. smrt, zaÂkaz naÂvratu apod.), a splnÏujõ jednu z podmõÂnek: ± byli odvlecÏeni z uÂzemõ dnesÏnõ CÏR, ± meÏli trvale bydlisÏteÏ na uÂzemõ dnesÏnõ CÏR, ± byli obcÏany CÏeskoslovenske republiky. Ï k dnes ÏnõÂmu dni võÂme o 295 lidech, kterÏõ tyto podmõÂnky Celkove Ï ujõÂ. spln Z archivnõÂch pramenuÊ lze vysledovat neÏkolik zpuÊsobuÊ zatyÂkaÂnõÂ: V roce 1945 operovala na uÂzemõ obsazeneÂm RA komanda soveÏtske vojenske kontrarozveÏdky jednotlivyÂch armaÂd (SMERSÏ). Tato komanda meÏla pecÏliveÏ vypracovane seznamy osob urcÏenyÂch k zatcÏenõÂ, prÏedevsÏõÂm z rÏad ruske emigrace z let 1918 ± 1920, ktere v byÂvale CÏSR meÏly trvale bydlisÏteÏ a v prÏevaÂzÏne veÏtsÏineÏ byly cÏeskoslovenskyÂmi obcÏany. Od roku 1946 se meÏnõ zpuÊsob zatyÂkaÂnõ a osoby jejich zaÂjmu jsou vyzÏadovaÂny soveÏtskyÂm velvyslanectvõÂm, neÏktere jsou oznacÏeny za vaÂlecÏne zlocÏince. CÏeskoslovenske uÂrÏady, a prÏedevsÏõÂm bezpecÏnostnõ slozÏky, je vyhledaÂvajõ a prÏedaÂvajõ SoveÏtuÊm. MaÂme zadokumentovaÂn prÏõÂpad, kdy cÏeskoslovensky obcÏan, bydlõÂcõ u Klatov, narozeny na uÂzemõ tehdejsÏõÂho SSSR, byl oznacÏen za vaÂlecÏneÂho zlocÏince, zatcÏen, bez rÏaÂdneÂho soudu zbaven obcÏanstvõÂ, vyhosÏteÏn a prÏedaÂn SoveÏtuÊm do taÂbora, ktery soveÏtske velitelstvõ zrÏõÂdilo v Praze na LetneÂ. Je provaÂdeÏna ¹repatriaceª. Repatrianti jsou shromazÏd'ovaÂni na Letne a odtud odvaÂzÏeni do SSSR. BohuzÏel ani v tomto prÏõÂpadeÏ nejsou k dispozici seznamy osob, jezÏ tõÂmto mõÂstem prosÏly. ZatyÂkali i samotnõ pracovnõÂci NKVD, kterÏõ se na uÂzemõ CÏSR pohybovali, a to i prÏes zaÂkaz vstupu cizõÂch bezpecÏnostnõÂch slozÏek na uÂzemõ CÏSR. Po uÂnoru 1948 pokracÏovali v zatyÂkaÂnõ prÏevaÂzÏneÏ pracovnõÂci cÏeskosloven- 211 skyÂch bezpecÏnostnõÂch sluzÏeb. O teÂto faÂzi zatyÂkaÂnõ jsou v archivu MV pouze neÏktere põÂsemne doklady. Zde vychaÂzõÂme hlavneÏ z uÂdajuÊ prÏõÂbuznyÂch. Ï enõ byl zaznamenaÂn v roce 1954. Poslednõ prÏõÂpad odvlec ZaÂklad pro vytvorÏenõ soupisu odvlecÏenyÂch osob provedla neÏkdejsÏõ pracov DV põÂ. HulõÂnovaÂ, ktera jizÏ v roce 1990 zacÏala tuto problematiku zpranice U covaÂvat v raÂmci Konfederace politickyÂch veÏznÏuÊ. Jako cÏlenka vyÂboru ¹Oni byli prvnõª pracovala ve StrÏedisku pro dokumentaci protipraÂvnosti komunistickeÂho rezÏimu, kde odpoveÏdeÏla na vsÏechny podneÏty zaslane jesÏteÏ v letech 1990 ±1991, u nichzÏ pracovnõÂci byÂvale GeneraÂlnõ prokuratury nesplnili povinnost odpoveÏdeÏt v cÏasoveÂm termõÂnu (nereagovali ani na jeden podneÏt), a utrÏõÂdila je. V cÏeskyÂch archivech se dokumentace k odvlecÏenyÂm v roce 1945 nezachovala prÏedevsÏõÂm proto, zÏe zatyÂkaÂnõ provaÂdeÏla komanda SMERSÏ. MuÊzÏeme se vsÏak oprÏõÂt o zÏaÂdosti prÏõÂbuznyÂch, zasõÂlane veÏtsÏinou na MZV staÂtnõÂmu tajemnõÂkovi dr. V. Clementisovi, nebo o dokumenty zachovane v rodinaÂch odvlecÏenyÂch. DalsÏõÂm pramenem jsou seznamy navraÂtilcuÊ z byÂvaleÂho SSSR v archivu MV. NaÂvraty probõÂhaly od roku 1953 do roku 1956. AvsÏak poslednõ cÏloveÏk, o ktereÂm zatõÂm võÂme, se vraÂtil v roce 1964. ZuÊstaÂva jesÏteÏ cÏaÂst osob nepodchycenyÂch v teÏchto dokumentech. NemeÏly prÏõÂbuzneÂ, nevraÂtily se, zemrÏely. Ïty odvlec ÏenyÂch v jednotlivyÂch letech: Poc 1945 1946 1947 do 28. uÂnora 1948 po 28. uÂnoru 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 ± 217 osob ± 14 osob ± 1 osoba ± 4 osoby ± 1 osoba ± 14 osob ± 3 osoby ± ? ± 1 osoba ± ? ± 1 osoba U 44 osob nevõÂme, kdy byly odvlecÏeny. 212 Ï aÂdost sove ÏtskyÂch orgaÂnuÊ PrÏõÂloha 22: Z Ï SR o povolenõ vyÂslechu na uÂzemõ C 213 PrÏõÂloha 23: ZaÂznam o prÏedaÂnõ skupiny Ï eskoslovenskyÂch obc Ï anuÊ 23 c 214 Ï eskoslovenskyÂch obc Ï anuÊ PrÏõÂloha 24: Seznam c Ïznice prÏedanyÂch vedenõÂm Butyrske ve Ï eskoslovenskyÂm orgaÂnuÊm c 215 Ï enõ JUDr. Ivana KovaÂc Ïe PrÏõÂloha 25: PrÏõÂkaz k zatc 216 Ïlenõ o prÏedaÂnõ JUDr. Ivana KovaÂc Ïe PrÏõÂloha 26: Sde ÏtskyÂm orgaÂnuÊm sove 217 Ï aÂsti prÏõÂslusÏneÂho § 58±6 PrÏõÂloha 27: PrÏeklad c Tr. zaÂkona Ruske socialisticke federativnõ svazove republiky ze dne 1. ledna 1952 /PoznaÂmka autora ± Za zmõÂnku stojõ ¹osvõÂcenostª, kterou se soveÏtska propaganda leÂta chlubila. TotizÏ zÏe soveÏtsky trestnõ zaÂkon je nejhumaÂnneÏjsÏõ na sveÏteÏ, nebot' jeho mozÏne trestnõ sazby jsou nejnizÏsÏõÂ. A opravdu tento trestnõ zaÂkon umozÏnÏoval i za sÏpionaÂzÏ, vlastizradu, ale i vrazÏdu ulozÏit trestnõ sazbu od trÏõ let. Potud je formulace paragrafoveÂho zneÏnõ opravdu velmi humaÂnnõÂ, avsÏak jen do te chvõÂle, kdy si uveÏdomõÂte, zÏe hornõ sazba let chybõ a maximaÂlnõ trest je stanoven zastrÏelenõÂm./ Ï pionaÂzÏ, tj. prÏedaÂvaÂnõÂ, odcizenõ nebo shromazÏd'ovaÂnõ uÂdajuÊ s cõÂlem S prÏedaÂvaÂnõ informacõ obsahujõÂcõ zvlaÂsÏt' duÊlezÏite uchovaÂvane tajemstvõ cizõÂm staÂtuÊm, kontrarevolucÏnõÂm organizacõÂm nebo soukromyÂm osobaÂm, se tresta odneÏtõÂm svobody nejmeÂneÏ na trÏi roky, zabavenõÂm celeÂho nebo cÏaÂsti majetku, a v teÏch prÏÂõpadech, kdy sÏpionaÂzÏ zpuÊsobila nebo mohla zpuÊsobit teÏzÏke naÂsledky SSSR, nejvysÏsÏõ vyÂmeÏrou spolecÏenske ochrany ± zastrÏelenõÂm nebo prohlaÂsÏenõÂm za neprÏÂõtele pracujõÂcõÂch, zbavenõÂm obcÏanstvõ svazove republiky, jakozÏ i obcÏanstvõ SSSR, a vypoveÏzenõÂm z uÂzemõ SSSR navzÏdy, s konfiskacõ majetku. P o z n a m k a 1. Za zvlaÂsÏteÏ duÊlezÏite uchovaÂvane staÂtnõ tajemstvõ jsou povazÏovaÂny informace uvedene ve zvlaÂsÏtnõÂm seznamu, schvaÂleneÂm Radou lidovyÂch komisarÏuÊ SSSR po dohodeÏ se soveÏty lidovyÂch komisarÏuÊ svazovyÂch republik a zverÏejn Ï ovaneÂm pro informaci (6. cÏervna 1927/¹SUª, cÏ. 49, § 330 ± viz usnesenõ Rady ministruÊ SSSR z 8. cÏervna 1947). Ï EDSTAVUJIÂCIÂCH O STANOVENI SEZNAMU INFORMACIÂ, PR Â Â Â Ï Â STATNI TAJEMSTVI, JEJICHZ VYZRAZENI SE TRESTA PODLE ZAÂKONA Usnesenõ Rady ministruÊ SSSR z 8. cÏervna 1947 (ZpraÂvy soveÏtuÊ poslancuÊ pracujõÂcõÂch SSSR, cÏ. 134, z 10. cÏervna 1947). Rada ministruÊ SSSR se usnesla: Stanovit naÂsledujõÂcõ seznam informacõ prÏedstavujõÂcõÂch staÂtnõ tajemstvõÂ: 218 Informace vojenske povahy 1. Organizace, pocÏetnõ stavy, rozmõÂsteÏnõÂ, bojeschopnost, uÂdaje o vyÂzbroji a vyÂstroji, bojove prÏÂõpraveÏ, materiaÂlnõÂm a financÏnõÂm zajisÏteÏnõÂ, mobilizacÏnõÂch a operacÏnõÂch plaÂnech ozbrojenyÂch sil SSSR jako celku, druhuÊ vojsk a take vojenskyÂch svazkuÊ, jednotek, lodõÂ, uÂtvaruÊ, institucõÂ, zarÏÂõzenõ a jednotlivyÂch objektuÊ. 2. SlozÏenõÂ, rozsah, stav, rozmõÂsteÏnõ a urcÏenõ staÂtnõÂch mobilizacÏnõÂch rezerv vsÏech druhuÊ, staÂtnõÂch materiaÂlnõÂch a potravinovyÂch rezerv, daÂle lidskyÂch rezerv, podleÂhajõÂcõÂch mobilizaci v SSSR jako celku, i ve svazovyÂch a autonomnõÂch republikaÂch, krajõÂch, oblastech, zaÂkladnaÂch, pruÊmyslovyÂch a dopravnõÂch podnicõÂch, jakozÏ i svazcõÂch, jednotkaÂch a institucõÂch ozbrojenyÂch sil SSSR. 3. MobilizacÏnõ a operacÏnõ plaÂny, rozpocÏty, projekty a opatrÏenõ souvisejõÂcõ s mobilizacÏnõÂmi plaÂny zajisÏt'ujõÂcõÂmi obranyschopnost SSSR: po linii staÂtnõ spraÂvy, pruÊmyslu, dopravy, spojuÊ a dalsÏõÂch odveÏtvõ naÂrodnõÂho hospodaÂÏrstvõ (jako celku, i v raÂmci jednotlivyÂch ministerstev, podnikuÊ a uÂzemnõÂch oblastõÂ). 4. RozmõÂsteÏnõÂ, zarÏÂõzenõÂ, financÏnõÂ, vyÂrobnõ plaÂny, stav, vyÂrobnõ mozÏnosti, nomenklatura a rozsah zbrojnõ vyÂroby, prÏÂõpadneÏ i jine vyÂroby duÊlezÏite pro potrÏebu ozbrojenyÂch sil. 5. Objevy, vynaÂlezy a technicka zdokonalenõÂ, vyÂzkumne a pokusne praÂce v oblasti technickyÂch a jinyÂch prostrÏedkuÊ obrany SSSR. 6. Dokumenty, materiaÂly a vydaÂnõÂ, souvisejõÂcõ s obranou SSSR, a uÂdaje pramenõÂcõ z teÏchto dokumentuÊ, materiaÂluÊ a vydaÂnõÂ. Informace hospodaÂÏrske povahy 7. Uznane Radou ministruÊ SSSR jako utajovane informace: o pruÊmyslu jako celku a v jeho odveÏtvõÂch, v zemeÏdeÏlstvõÂ, v obchodeÏ a v dopravnõÂch spojõÂch. 8. Stav peneÏzÏnõÂch fonduÊ, informace o soucÏasne obratove bilanci a souhrnnyÂch financÏnõÂch plaÂnech SSSR. Informace o mõÂsteÏ a rezÏimu prÏechovaÂvaÂnõ a prÏevaÂzÏenõ drahyÂch kovuÊ staÂtnõÂho fondu, valut a platidel. 9. PlaÂny a zaÂmeÏry tyÂkajõÂcõ se dovozu a vyÂvozu jednotlivyÂch druhuÊ zbozÏÂõ, stav vyÂvoznõÂch fonduÊ jednotlivyÂch druhuÊ zbozÏõÂ. 219 10. Geologicke zaÂsoby, teÏzÏba barevnyÂch a vzaÂcnyÂch kovuÊ a zeminy. Informace o objevech, vynaÂlezech a technickyÂch zdokonalenõÂch nevojenske povahy 11. Objevy, vynaÂlezy, technicka zdokonalenõÂ, vyÂzkumne a pokusne praÂce ve vsÏech oblastech veÏdy, techniky a naÂrodnõÂho hospodaÂÏrstvõ do jejich konecÏneÂho zakoncÏenõ a povolenõ na jejich uverÏejneÏnõÂ. Informace jineÂho druhu 12. Informace o mezistaÂtnõÂch jednaÂnõÂch SSSR, o vztazõÂch s cizõÂmi staÂty a o dalsÏõÂch akcõÂch v oblasti zahranicÏnõ politiky a zahranicÏnõÂho obchodu, ktere neobsahujõ oficiaÂlneÏ zverÏejneÏne uÂdaje. Ï ifrovacõ klõÂcÏe a obsah sÏifrovanyÂch zpraÂv. 13. S 14. DalsÏõ informace, ktere stanovõ Rada ministruÊ SSSR jako informace, prÏedstavujõÂcõ staÂtnõ tajemstvõÂ. V souvislosti s vydaÂnõÂm tohoto usnesenõ se rusÏõ usnesenõ RNK SSSR z 27. dubna 1926 ¹O schvaÂlenõ seznamu informacõÂ, ktere jsou svyÂm obsahem zvlaÂsÏt' duÊlezÏityÂm uchovaÂvanyÂm staÂtnõÂm tajemstvõÂmª. (SZ SSSR, 1926, cÏ. 32, str. 213.) Ïte Ï s pojistkou /Utajeno je tedy prakticky vsÏechno, a to jes Ï 14. ± pozn. autor./ v bode 220 Ïnõ § 86 a 87 TrestnõÂho zaÂkona PrÏõÂloha 28: Zne Ïervence 1950 c Ï. 86 Sb. ze dne 12. c § 86 1/ Kdo vyzvõÂda staÂtnõ tajemstvõ v uÂmyslu vyzradit je cizõ moci, nebo kdo staÂtnõ tajemstvõ uÂmyslneÏ cizõ moci vyzradõÂ, bude potrestaÂn odneÏtõÂm svobody na deset azÏ peÏtadvacet let nebo dozÏivotõÂ. 2/ StejneÏ bude potrestaÂn, kdo a) k cÏinu uvedeneÂmu v odstavci 1 se s neÏkyÂm spolcÏõÂ, b) pro takovy cÏin vejde ve styk s cizõ mocõ nebo s cizõÂmi cÏiniteli, nebo c) vejde ve styk s organizacõÂ, jejõÂmzÏ uÂcÏelem je vyzvõÂdat staÂtnõ tajemstvõÂ, v uÂmyslu podporovat jejõ snahy. 3/ Smrtõ bude pachatel potrestaÂn, a) dopustõÂ-li se cÏinu uvedeneÂho v odstavci 1 nebo 2 za zvyÂsÏeneÂho ohrozÏenõ vlasti, b) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu, acÏ mu byla povinnost uchovaÂvat staÂtnõ tajemstvõ vyÂslovneÏ ulozÏena nebo acÏ je daÂna jizÏ jeho postavenõÂm, c) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu jako cÏlen organizace, jejõÂmzÏ uÂcÏelem je vyzvõÂdat staÂtnõ tajemstvõÂ, d) tyÂkaÂ-li se takovy cÏin staÂtnõÂho tajemstvõ zvlaÂsÏteÏ duÊlezÏiteÂho, e) dopustõÂ-li se takoveÂho cÏinu zpuÊsobem zvlaÂsÏteÏ nebezpecÏnyÂm, ve znacÏneÂm rozsahu nebo vyÂdeÏlecÏneÏ anebo paÂchaÂ-li takovy cÏin po delsÏõ dobu, nebo f) je-li tu jina prÏiteÏzÏujõÂcõ okolnost. 4/ Vedle trestuÊ uvedenyÂch v odstavcõÂch 1 azÏ 3 muÊzÏe soud vyslovit ztraÂtu staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ; neulozÏõÂ-li tento trest, vyslovõ propadnutõ jmeÏnõÂ. § 87 Kdo posÏkodõ republiku tõÂm, zÏe se dopustõ vyzveÏdacÏstvõ proti spojenci, bude potrestaÂn tresty stanovenyÂmi v § 86 Tr. z. /podtrzÏenõ autor/ 221 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) Ï ± zkratka z ruskyÂch slov Smert' sÏpionam. Vojenska kontrarozveÏdka. JedSMERS notky vznikly v dubnu 1943 a existovaly do brÏezna 1946, kdy jejich funkci prÏevzala 3. spraÂva MGB (viz pozn. 4). PodrobneÏji: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva, East Art Agency publishers, Praha 1994, str. 276 ± 277. Ï 4. ukrajinskeÂho frontu byla organizovaÂna naÂsledovneÏ: NaprÏÂõklad SMERS Velitel ZaÂstupce velitele 1. oddõÂl ± kontrola politickeÂho stavu v Rude armaÂdeÏ 2. oddõÂl ± operativnõ (aktivnõÂ) vyhledaÂvaÂnõ ¹sÏpionu Ê ª na obsazeneÂm uÂzemõ 3. oddõÂl ± spojovacõ 4. oddõÂl ± vysÏetrÏovacõ 5. oddõÂl ± justicÏnõ (prokuratura a soud) KaÂdrove oddeÏlenõ FinancÏnõ oddeÏlenõ Srov.: SineÏvirskij, N.: SmersÏ, God v stane vraga, Grani, Mnichov 1948, str. 46 ± 48. TamteÂzÏ, str. 77±78. MGB (Ministerstvo gosudarstvennoj bezopasnosti - Ministerstvo staÂtnõ bezpecÏnosti) vzniklo v brÏeznu 1946 reorganizacõ NKGB (Narodnyj komissariat gosudarstvennoj bezopasnosti ± Lidovy komisariaÂt staÂtnõ bezpecÏnosti); Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 14. Odbor VII/C ± Odbor pro staÂtnõ bezpecÏnost a politicke zpravodajstvõ na ministerstvu vnitra. JUDr. Jaroslav Hora, nar. 30. ledna 1912, velitel VII/C odboru, od roku 1948 na Ï , v roce 1951 velitel StB, propusÏteÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru 29. 2. 1952. UÂV KSC Fakticky v tuto dobu NKVD existovala pod naÂzvem MGB (viz poznaÂmka 4), ale tato zkratka byla vzÏita a pouzÏõÂvala se obecneÏ pro soveÏtskou tajnou policii. Vrchnõ odborovy rada MV GrõÂsÏa SpurnyÂ, (blõÂzÏe neurcÏeno). Zde se pravdeÏpodobneÏ jedna o cÏeskou traskripci jmeÂna MELNIK; Srov.: A MV Praha, a. cÏ. 589523 MV. Zde zrÏejmeÏ dosÏlo prÏi prÏepisu z rukopisu k zaÂmeÏneÏ ± spraÂvneÏ ma byÂt ¹Odborª. Ï VS: UÂDV-60/VvK-95, cÏ. l. 410. C Ing. Boris Fuss, nar. 25. 5. 1901 v MoskveÏ. Otec plukovnõÂkem naÂmorÏnictva v carske armaÂdeÏ. V lednu 1920 emigrovala cela rodina do Francie. Od roku 1922 zÏil v BrneÏ, kde dõÂky staÂtnõÂmu stipendiu vystudoval techniku. V roce 1935 si podal zÏaÂdost o cÏeskoslovenske obcÏanstvõÂ, v roce 1945 ji opakoval. V dobeÏ uÂnosu, dne 14. zaÂrÏÂõ 1946, byl bez staÂtnõÂho obcÏanstvõÂ. VyÂsÏe citovany dokument podepsal prÏednosta Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõ bezpecÏnosti Ï echaÂch mjr. Prosser. vC JUDr. Jaroslav KolaÂrÏ, nar. 15. 9. 1905, praÂce v MV od 1930, od listopadu 1951 na pracovisÏti VI/1, pracovnõ pomeÏr rozvaÂzaÂn dohodou 14. 10. 1953. Krim. rada JUDr. Josef Hajer, nar. 26. 2. 1911, pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm soudce. TehdejsÏÂõ sõÂdlo Zemske uÂrÏadovny StaÂtnõ bezpecÏnosti. Alois SusÏanka, nar. 19. 2. 1905, od ledna 1945 odbor Z ministerstva vnitra ± Ï. rozveÏdka; zapleten do nelegaÂlnõÂch obchoduÊ, ze kteryÂch profitovala KSC Ï kpt. Vacek ± ZOB, (blõÂzÏe neurcÏeno). S 222 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) 41) 42) 43) 44) 45) 46) 47) 48) 49) 50) StrzÏm. Karel Wimmer, nar. 29. 8. 1918, ZÏitomir, SSSR; dne 31. 7. 1950 byl propusÏteÏn z MV jako protektoraÂtnõ prÏÂõslusÏnõÂk policie. Vrch. strzÏm. VojteÏch Trapl, nar. 11. 4. 1893; velitel stanice SNB Rumburk do 26. 9. 1950. A MV Praha, 305-141-1/5,6. Automobil OPEL-OLYMPIE, s pozn. znacÏkou CT-11-40 (psaÂno azbukou). A MV Praha, 305-141-1/7,8. A MV Praha, 305-141-1/14. Por. Josef KrecÏ, nar. 26. 6. 1900; zaÂstupce okresnõÂho velitele SNB Rumburk od 10. 10. 1945. A MV Praha, 305-141-1/15. Ï luknova. Bautzen, cca 15 km severneÏ od S SpraÂvneÏ ma byÂt Fu È rstenwald. JV od BerlõÂna, mezi Frankfurtem nad Odrou a BerlõÂnem. Oranienburg, letisÏteÏ nedaleko BerlõÂna. Torgau ± cca 50 km od DraÂzÏd'an po proudu Labe. Doblen. SpraÂvneÏ ma byÂt DoÈblen, SZ od DraÂzÏd'an, smeÏrem na Lipsko. A MV Praha, 305-141-1/21-23. A MV Praha, 305-141-1/59-60. A MV Praha, 305-141-1/56. Ï enolt, nar. 24. 11. 1906; velitel Oblastnõ uÂrÏadovny StB v Klatovech od Por. Jan S 20. 6. 1946; 30. 9. 1950 propusÏteÏn. Reorganizace krajuÊ do podoby platne do roku 1990 probeÏhla v roce 1960. A MV Praha, 305-141-1/57. Odbor V. ± Odbor pro staÂtnõ obcÏanstvõ a matricÏnõ veÏci. JUDr. Ivan KovaÂcÏ (KovacÏ), nar. 1912, dnes obcÏan Slovenska. Karel SetunskyÂ, nar. 1926. Dnes uzÏ se asi nedozvõÂme, zda byl prozrazen spolupracovnõÂky KGB nebo zda kontrola dokladuÊ byla naÂhodnaÂ. Rakousko bylo rozdeÏleno do okupacÏnõÂch zoÂn, stejneÏ jako NeÏmecko. Ï R. Ï urisÏ, slovensky obcÏan, jeho personaÂlnõ karta se nenachaÂzõ v C Npor. D Pplk. Karel Paul, nar. 26. 7. 1915; naÂcÏelnõÂk vysÏetrÏovacõÂho odboru HS VKR od 30. 6. 1952. A MV Brno, A 2/1, inv. j. 853, cÏ. l. 27 ± 33. Dimitrij Nastun Ï aÂk, nar. 8. 8. 1904. NKVD (Narodnyj komissariat vnutornych deÏl ± Lidovy komisariaÂt vnitra), pod tõÂmto naÂzvem operovala StaÂtnõ bezpecÏnost v letech 1922 ± 1922 a 1934 ± 1943. Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 14. A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 9. KGB (KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti ± VyÂbor staÂtnõ bezpecÏnosti). StaÂtnõ bezpecÏnost operovala pod tõÂmto naÂzvem od brÏezna roku 1954 do 11. listopadu 1991. Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 14. A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 20. III. spraÂva MV byla v letech 1953 ±1962 spraÂvou vnitrÏnõÂho zpravodajstvõ ± tedy kontrarozveÏdnou spraÂvou, pracujõÂcõ proti ¹vnitrÏnõÂmu neprÏÂõteliª. NaÂcÏelnõÂkem spraÂvy 223 51) 52) 53) 54) 55) 56) 57) 58) 59) 60) 61) byl pplk. Josef Barton Ï , naÂcÏelnõÂkem 1. odboru byl mjr. Alois ZalabaÂk a naÂcÏelnõÂkem 4. oddeÏlenõ por. Otakar ForstõÂk. Ï od 1. 6. 1945. Na MV od 1. 10. Npor. Jaroslav Kopal, nar. 29. 1. 1947, cÏlen KSC 1946 do 31. 5. 1972. K 1. 11. 1958 hodnost kpt. VyznamenaÂnõÂ: 1955 medaile Za Ï estne uznaÂnõ minissluzÏbu vlasti, 1956 medaile Za zaÂsluhy v obraneÏ vlasti, 1972 C tra vnitra za dlouholetou a obeÏtavou sluzÏbu v MV (prÏi odchodu do starobnõÂho du Êchodu). Otypovat ± tzn. zjistit, zda je osoba ochotna spolupracovat, prÏÂõpadneÏ najõÂt jejõ slaba mõÂsta, postupneÏ od nõ zõÂskaÂvat informace, a tak ji vybrat a prÏipravit na spolupraÂci s StB. Agenturnõ operace ± zde v podstateÏ jde o vyprovokovaÂnõ neÏjake cÏinnosti (osoby nebo organizace) pomocõ agenta StB. StaÂtnõ bezpecÏnost pak tuto cÏinnost kontrolovala a zõÂskaÂvala informace o vyprovokovane osobeÏ nebo organizaci. A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 7. A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 17. Krycõ jmeÂno ± jde o jmeÂno, ktere bylo agentu prÏideÏleno pracovnõÂky StB. CõÂlem pouzÏõÂvaÂnõ krycõÂch jmen je zakrytõ prave identity agenta uvnitrÏ tajne sluzÏby. Minimalizuje se tak riziko prozrazenõ agenta (dekonspirace) prÏed prÏÂõpadnyÂm ¹krtkemª, tedy prÏed agentem jine tajne ogranizace, ktery by mohl pracovat v tajne sluzÏbeÏ. VaÂzacõ akt ± tj. konspirativnõ setkaÂnõÂ, na ktereÂm byla vytypovana osoba prÏesveÏdcÏena o nutnosti tajne spolupraÂce se StaÂtnõ bezpecÏnostõ a podepsala vlastnorucÏneÏ napsany slib o spolupraÂci. NeÏkdy meÏl agent mozÏnost si saÂm vybrat krycõ jmeÂno, ktere pak pouzÏõÂval prÏi styku s StB. V tomto prÏÂõpadeÏ ke zmeÏneÏ nedosÏlo. IX. spraÂva MV byl v letech 1953 ±1962 krycõ naÂzev pro SpraÂvu operativnõ techniky. Tedy spraÂva, ktera provaÂdeÏla odposlechy a jejich instalace. Jejõ soucÏaÂstõ byly i odbory zabyÂvajõÂcõ se vyÂrobou falesÏnyÂch dokumentu Ê , jejichzÏ zameÏstnanci byli i kvalifikovanyÂmi grafology. Srov.: SchovaÂnek, R.: VyÂvoj technickyÂch slozÏek MV 1948 ±1963, sbornõÂk Securitas Imperii 1, UÂDV, Praha 1994, str. 18 ± 31. Ï eÂf OUN Bandera byl zabit v rÏÂõjnu 1959. Vrahem byl prÏÂõslusÏnõÂk 13. spraÂvy KGB S Bogdan StasÏinskyj, ktery v roce 1961 emigroval na ZaÂpad. K teÂto vrazÏdeÏ se doznal a soudem v Karlsruhe byl odsouzen k osmi letuÊm odneÏtõ svobody. Srov.: Andrew, Ch. a Gordievski, O.: KGB ± DuÊveÏrna zpraÂva... c. d., str. 374. A MV Praha, a. cÏ. 551572 MV, cÏ. l. 59 ± 62. 224 Propagandisticke vyuzÏitõ kausy americkeÂho emigranta G. S. Wheelera Dezinformace StB ve sdeÏlovacõÂch prostrÏedcõÂch Ï TA Ï I BAS JIR Torzo, z veÏtsÏõ cÏaÂsti skartovaneÂho osobnõÂho svazku StB vedeneÂho na profesora George Shawa Wheelera, vypovõÂda o zaÂjmu bezpecÏnostnõÂch orgaÂnu Ê na propagandistickeÂm vyuzÏitõ Wheelerovy zÏaÂdosti o azyl v toÏ eskoslovensku roku 1950.1) talitnõÂm C Ihned po WheeleroveÏ prÏõÂjezdu z americke okupacÏnõ zoÂny NeÏmecka do Prahy v listopadu 1947 ho podchytila a naÂlezÏiteÏ ¹rozpracovalaª evidence StaÂtnõ bezpecÏnosti. Du Ê vodem bylo jeho americke obcÏanstvõÂ. Pro podezrÏenõ ze sÏpionaÂzÏe ve prospeÏch USA byl na profesora Wheelera dne 22. 1. 1953 zalozÏen osobnõ svazek pod krycõÂm naÂzvem ¹NOVIÏ ª, ktery se stal vyÂznamnyÂm dokumentem kontroly a sledovaÂnõ NAÂR americkyÂch staÂtnõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ na nasÏem uÂzemõÂ. Ï SR s poveÏstõ levicoveÂho naÂrodohospoGeorge S. Wheeler prÏisÏel do C daÂrÏe perzekvovaneÂho v du Ê sledku sveÂho ideoveÂho prÏesveÏdcÏenõ staÂtnõÂmi orgaÂny USA. V Praze udrzÏoval styky mj. s pracovnõÂky americkeÂho velvyslanectvõ a rovneÏzÏ s pozdeÏji popravenyÂmi nebo uveÏzneÏnyÂmi osobami z okruhu Rudolfa SlaÂnskeÂho.2) George Shaw Wheeler se narodil v roce 1908 v chudyÂch pomeÏrech na zapadle farmeÏ na strÏedozaÂpadeÏ USA. Vystudoval univerzitnõ obor naÂrodohospodaÂrÏstvõ a v 30. letech pu Ê sobil ve federaÂlnõÂm uÂrÏadeÏ pro pracovnõ vztahy (Labour Relation Board). PrÏed koncem 2. sveÏtove vaÂlky byl sluzÏebneÏ poslaÂn do LondyÂna. Po poraÂzÏce NeÏmecka prÏijel do okupovaneÂho BerlõÂna, kde puÊsobil jako zameÏstnanec Military Government ve funkcõÂch vedoucõ denacifikacÏnõÂho oddeÏlenõ a politicky vedoucõ vsÏech pracovnõÂch uÂrÏaduÊ v americkeÂm okupacÏnõÂm paÂsmu (Denacification Branch of Manpower Division). Wheelerovy sympatie ke komunistu Ê m, jeho vehementnõ protesty proti dosazovaÂnõ byÂvalyÂch nacistickyÂch kaÂdruÊ na vedoucõ mõÂsta a celkova nespokojenost s pruÊbeÏhem povaÂlecÏneÂho denacifikacÏnõÂho procesu v NeÏmecku, ho prÏivedly azÏ prÏed senaÂtnõ ¹podvyÂbor pro vysÏetrÏovaÂnõ neamericke cÏinnostiª (Unamerican Activity Comittee). Ve SpojenyÂch staÂtech se obhaÂjil a rovneÏzÏ byl ocÏisÏteÏn v BerlõÂneÏ ¹vyÂborem pro loajalituª (Loyalty Board of the U.S. Civil Service Commission) od dal- 225 sÏõÂch obvineÏnõ z podpory komunismu. AvsÏak pro vojenskou administrativu USA se stal neduÊveÏryhodnou osobou a z jejõÂch sluzÏeb musel odejõÂt. Po vynuceneÂm propusÏteÏnõ se jizÏ prof. Wheeler nechteÏl do SpojenyÂch staÂtu Ê vraÂtit. S manzÏelkou a cÏtyrÏmi deÏtmi se v listopadu 1947 prÏeÏ SR, s uÂmyslem napsat a vydat zde knihu o naÂrodohosposteÏhoval do C daÂrÏstvõÂ. Na doporucÏenõ soveÏtskeÂho vyslance Bodrova zõÂskal G. Wheeler souhlas k pobytu a pracovnõ cÏinnosti od Rudolfa SlaÂnskeÂho a BedrÏicha Gemindera3). PrÏestozÏe byli SlaÂnsky a Geminder v tzv. ¹Procesu s vedenõÂm protistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centraª pozdeÏji popraveni a jinõ Wheelerovi prÏaÂtele odsouzeni, pozici jeho samotneÂho to nijak vyÂrazneÏ neohrozilo. Profesor Wheeler zacÏal v Praze pu Ê sobit jako pedagog na Vysoke sÏkole hospodaÂrÏskyÂch veÏd a prÏispõÂval svyÂmi cÏlaÂnky do domaÂcõÂch i zahranicÏnõÂch ekonomickyÂch periodik. Pod pseudonymem Thomas Burke vydal knihu Novy imperialismus a Marschallu Ê v plaÂn, ve ktere kritizoval zmõÂneÏny program a podaÂval zpraÂvu o ¹neprÏÂõzniveÂm stavuª americkeÂho hospodaÂrÏstvõÂ. LiteraÂrneÏ cÏinnou byla i jeho zÏena Eleanor Margharet WheelerovaÂ, ktera se veÏnovala teÂmatu Lidic.4) ZaÂjem StaÂtnõ bezpecÏnosti o americkou manzÏelskou dvojici se projevil nasazenõÂm neÏkolika agentu Ê , z nichzÏ nejagilneÏji se vykazovala BedrÏisÏka KarpinovaÂ-AdlerovaÂ.5) Agenti StB vsÏak byli dlouhou dobu na pochybaÂch, jestli vu Ê bec ± a pro jakou ¹imperialistickou rozveÏdkuª ± prof. Wheeler pracuje. Proti varianteÏ G. Wheeler ± spolupracovnõÂk zaÂpadnõ zpravodajske sluzÏby sveÏdcÏilo dle Karpinove pravdeÏpodobne Wheelerovo tajne cÏlenstvõ v komunisticke straneÏ USA i tzv. velvyslanecky post ¹Pokrokove stranyª6) ve vyÂchodnõ EvropeÏ. Mezi dalsÏõ argumenty ¹ve prospeÏchª prof. Wheelera patrÏila vyÂchova jeho deÏtõ v cÏeske sÏkole v duchu socialismu, propagace komunistickyÂch mysÏlenek a mnoho jinyÂch ¹nemalyÂchª indiciõÂ. Ty vsÏechny nahraÂvaly tomu, zÏe je Wheeler ¹...pokrokovy AmericÏan, uprÏÂõmny prÏÂõtel lidovyÂch demokraciõÂ, oddany socialistaª.7) AvsÏak na straneÏ druheÂ, verzi G. Wheeler-agent meÏla potvrzovat fakta o jeho volneÂm prÏõÂstupu k duÊveÏrnyÂm informacõÂm ve staÂtnõ spraÂveÏ USA, prÏestozÏe bylo znaÂmo jeho levicove zameÏrÏenõÂ. PodezrÏenõ daÂle umocn Ï oval charakter prÏedchozõÂch zameÏstnaÂnõÂ, vcÏetneÏ praÂce v Labour Relation Board, odkud se uÂdajneÏ rekrutovala rÏada americkyÂch Ï SR a JugoslaÂvie agentu Ê . Pro sveÏdcÏily i Wheelerovy drÏÂõveÏjsÏõ naÂvsÏteÏvy C spolu s navaÂzanyÂmi podezrÏelyÂmi kontakty, jeho rehabilitace americkyÂmi komisemi a, kromeÏ dalsÏõÂch nejasnyÂch okolnostõÂ, rovneÏzÏ podezrÏele styky s velvyslanectvõÂm USA v Praze, datovane od Wheelerova Ï eskoslovenska. prÏõÂjezdu do C 226 Ïka KarpinovaÂ-AdlerovaÂ, znaÂma svojõ suVyÂznamna agentka BedrÏis bagenturnõ sõÂtõÂ, se ve zpraÂveÏ z 5. 10. 1953 nazvane Wheeler George ± poznatky vyjaÂdrÏila k okolnostem verÏejneÂho prohlaÂsÏenõ manzÏeluÊ WheelerovyÂch z dubna 1950. Jejõ tehdejsÏõ rÏõÂdõÂcõ orgaÂn, major VladimõÂr Ï molka,8) prÏevzal Karpinovou ke konci roku 1949 a hodnotil ji jako S iniciativnõ a obeÏtavou ± pracovala bezplatneÏ.9) On saÂm jevil o prÏõÂpad WheelerovyÂch znacÏny zaÂjem a pocÏõÂtal s jeho propagandistickyÂm vyuzÏitõÂm. AtmosfeÂru, ktera prÏedchaÂzela zverÏejneÏnõ prohlaÂsÏenõ manzÏeluÊ WheelerovyÂch, popisovala Karpinova takto: ¹...Situace se stala cÏÂõm daÂl võÂce svõÂzelnou a videÏla jsem dveÏ mozÏnosti ± bud' je Wheeler v porÏaÂdku, cozÏ nemohu zjistit tõÂm võÂc, zÏe zde byla spousta velmi prÏiteÏzÏujõÂcõÂch okolnostõ ± pak by zde mohl zuÊstat, a to bud' ucÏinit prohlaÂsÏenõ anebo bez prohlaÂsÏenõ ± anebo se jedna o nebezÏ eskoslopecÏneÂho cÏloveÏka, ktery by meÏl byÂt zavrÏen neb vypoveÏzen z C 10) venska.ª Karpinova pote prÏipojila sve osobnõ stanovisko, dle ktereÂho si jejõ duÊveÏru americÏtõ manzÏele nezõÂskali, a pokracÏovala: ¹...AnizÏ by mi bylo prÏed tõÂm ÏrecÏeno, zÏe Wheelerovi majõ ucÏinit prohlaÂsÏenõ a anizÏ bych zjistila, budou-li s tõÂmto souhlasit, mne jednoho Ï molka, a sdeÏlil, zÏe Wheelerovi majõ ucÏiniti prohlaÂsÏenõÂ. dne zavolal S Ï molku, zÏe Wheelerovi neveÏdõÂ, zÏe pracujõ pro bezpecÏUpozornila jsem S Ï molka Ïrekl, zÏe to nevadõÂ, at' si myslõÂ, zÏe to deÏla strana nost, na cozÏ mi S Ï ± pozn. autor/.ª11) /KSC Samotny pruÊbeÏh sepsaÂnõ propagandistickeÂho textu prohlaÂsÏenõ obou manzÏeluÊ popsala Karpinova v tajne zpraÂveÏ teÏmito slovy: Ï molky ¹...Ve stejny vecÏer neb prÏÂõsÏtõ den jsem pozvala na prÏÂõkaz S Ï molka, prÏedstavil se jim jako Wheelerovi ke mneÏ, kam prÏisÏel rovneÏzÏ S stranicky funkcionaÂÏr, odvolaÂvaje se na Gemindera, postavil je vcelku prÏed hotovou veÏc s tõÂm, zÏe strana se domnõÂvaÂ, zÏe prohlaÂsÏenõ WheelerovyÂch by bylo politicky duÊlezÏiteÂ. JesÏteÏ v noci se vypracovalo prohlaÂsÏenõÂ Ï molka a jaÂ. Pracovali v byteÏ WheeleruÊ, ktere vypracovaÂval Wheeler, S jsme celou noc a ja jsem se staÂle ptala, procÏ takove prohlaÂsÏenõ musõ byÂti tak rychle a lajdaÂcky prÏipraveneÂ. OdpoveÏd' byla, zÏe to byl prÏÂõkaz Gemindera a zÏe prohlaÂsÏenõ ma navaÂzat na uÂnos cÏsl. obcÏanuÊ do Erdingu.ª12) Na vysveÏtlenou nutno doplnit, zÏe titulnõ straÂnky dennõÂch listu Ê zapln Ï ovaly koncem brÏezna a v prvnõ polovineÏ dubna roku 1950 rozhorÏcÏene komentaÂrÏe a protestnõ petice pracovnõÂch kolektivuÊ proti ¹gangsterskyÂm zpu Ê sobu Ê m americkyÂch imperialistu Ê v Erdinguª. Tato giganticka protiamericka kampan Ï meÏla svu Ê j puÊvod v nevõÂdane udaÂlosti: Piloti a navigaÂtorÏi trÏõ dopravnõÂch letadel typu Dakota domaÂ- 227 Ï eskoslovenskyÂch aeroliniõÂ, soucÏasneÏ byÂvalõ prÏõÂslusÏnõÂci cõÂch linek C RAF (Royal Air Forces), totizÏ 24. brÏezna 1950 namõÂsto v Praze prÏistaÂli s celkem peÏtaosmdesaÂti cestujõÂcõÂmi na americkeÂm vojenskeÂm letisÏti Erding u Mnichova. Mezi ¹letce-spiklenceª, kterÏõ pozÏaÂdali o politickyÂ Ï mõÂd, Stanislav S Ï aÂcha startujõÂcõ azyl, patrÏili OldrÏich DolezÏal, BorÏivoj S z Bratislavy, VõÂt Angetter, Kamil MraÂz odleÂtajõÂcõ z Brna a Ladislav SveÏtlõÂk s Viktorem Popelkou z pravidelne linky Ostrava ± Praha. Spolu s nimi se pecÏliveÏ prÏipravovaneÂho uÂteÏku zuÂcÏastnili i neÏkterÏõ z okruhu blõÂzkyÂch cÏi jimi zasveÏcenyÂch osob, mj. Anna VrzaÂn Ï ovaÂ, matka cÏerstve exulantky Aleny (AÂji) VrzaÂn Ï oveÂ, mistryneÏ sveÏta v krasobruslenõ z let 1949 a 1950. Valna veÏtsÏina pasazÏeÂruÊ vsÏak netusÏila, co se deÏje. IroniõÂ Ï eskoslovenskyÂch osudu byla prÏõÂtomnost noveÂho generaÂlnõÂho rÏeditele C aeroliniõ na palubeÏ brneÏnske dakoty, cozÏ samozrÏejmeÏ podnõÂtilo jeho naÂsledne odvolaÂnõ z funkce. O politicky azyl pozÏaÂdalo celkem 27 uÂcÏastnõÂkuÊ trojletu. DobrovolÏ eskoslovenska neÂho naÂvratu zbylyÂch osmapadesaÂti pasazÏeÂru Ê zpeÏt do C dne 28. 3. 1950 dokaÂzala komunisticka propaganda beze zbytku vyuzÏõÂt. Lehce komicke bylo chovaÂnõ neÏkteryÂch ¹uveÏdomeÏlyÂchª cestujõÂcõÂch. DõÂky nim totizÏ ¹du Ê lezÏite dokumentyª, jako hospodaÂrÏsky plaÂn, Ï cÏi opraÂvneÏnõ ke vstupu do zaÂvodu cÏlenska legitimace KSC Ê , nepadly do rukou AmericÏanu Ê , nebot' jejich drzÏitele je v kriticke chvõÂli rozzÏvyÂkali a spolkli. Pod vyÂhru Ê zÏkami StB pak byli navraÂtilci nuceni vypovõÂdat v rozhlase, na verÏejnyÂch shromaÂzÏdeÏnõÂch a prÏirozeneÏ i v novinaÂch. Cely prÏõÂpad vzaÂpeÏtõ vyvolal mnohacÏetne a dalekosaÂhle zmeÏny v personaÂlnõÂ, Ï SR. (PozdeÏji se organizacÏnõ a systeÂmove strukturÏe civilnõÂho letectva C tato udaÂlost stala naÂmeÏtem pro natocÏenõ komunistickeÂho propagandistickeÂho filmu rezÏiseÂru Ê JaÂna KadaÂra a Elmara Klose, nazvaneÂho UÂnos.)13) Ale zpeÏt k manzÏeluÊm WheelerovyÂm. Je zajõÂmaveÂ, zÏe ve sveÂm lõÂcÏenõ vzniku ¹Wheelerova memorandaª zmõÂnila agentka Karpinova teÂzÏ odlisÏne pohledy zainteresovanyÂch na jimi vytvaÂrÏeny dokument: ¹...PrÏi vypracovaÂvaÂnõ prohlaÂsÏenõ dosÏlo neÏkolikraÂte k ostryÂm diskusõÂm Ï molkou, nebot' to, co chteÏl Wheeler, bylo ryze objektivismezi mnou a S Ï molka zaujal oportunisticke stanovisko. RaÂno pak S Ï molka proticke a S hlaÂsÏenõ odnesl a Ïrekl, zÏe to da ke schvaÂlenõ Geminderovi.ª 14) NaÂsledneÏ, dne 7. dubna 1950, na tiskove konferenci usporÏaÂdane ministerstvem informacõ a osveÏty ± resortem VaÂclava KopeckeÂho, pozÏaÂdal prof. Wheeler spolu s manzÏelkou cÏeskoslovenskou vlaÂdu o poliÏ molkou iniciovaneÂ, ticky azyl. PrÏi te prÏÂõlezÏitosti osobneÏ prÏecÏetl sveÂ, S verÏejne prohlaÂsÏenõ odsuzujõÂcõ americkou politiku. Plne zneÏnõ textu zverÏejnilo Rude praÂvo v sobotu 8. dubna 1950.15) Anglicky prÏeklad ProhlaÂsÏenõ pod titulkem George S. Wheeler's statement on U.S. Policy otiskl dne 14. 4. 1950 take propagandisticky list Prague News 228 Letter16), ve ktereÂm tehdy pracovala Karpinova jako vedoucõ redaktorka.17) Ï RudeÂho praÂva nepodepsany komentaÂtor uvedl Na titulnõ strane samotny text ProhlaÂsÏenõ takto: ¹.../manzÏele Wheelerovi/ pozÏaÂdali cÏs. vlaÂdu o asyl, aby mohli pracovat v zaÂjmu sveÏtoveÂho boje za mõÂr .../Wheeler/ odhaluje vaÂlecÏnou politiku americkyÂch imperialistuÊ, ... meÏl prÏÂõlezÏitost sledovat zaÂkerÏnou politiku Wall Streetu, prÏipravujõÂcõ puÊdu pro remilitarisaci zaÂpadnõÂho NeÏmecka. Panõ Wheelerova ... poukaÂzala na rozdõÂl mezi vyÂchovou Ï eskoslovensku a vyslovila dõÂk v Americe a v lidoveÏ demokratickeÂm C za to, zÏe jejõ deÏti mohou vyruÊst ve svobodeÏ, bez otravneÂho jedu vaÂlecÏne propagandy, v prÏÂõpraveÏ na tvuÊrcÏÂõ zÏivot v mõÂruª18). Profesor Wheeler hned v uÂvodu propagandistickeÂho ProhlaÂsÏenõ ostrÏe odsuzoval erdingsky incident a prÏirovnaÂval metody AmericÏanu Ê ke gestapaÂckyÂm. DaÂle se sveÏrÏoval se svyÂmi negativnõÂmi zkusÏenostmi, plynoucõÂmi ze zaÂmeÏrneÏ nedu Ê sledneÂho denacifikacÏnõÂho procesu za sveÂho pu Ê sobenõ v povaÂlecÏneÂm NeÏmecku. JmenoviteÏ kritizoval americke ochraÂnce neÏmeckyÂch velkopru Ê myslnõÂkuÊ a jejich cÏinnost, neslucÏujõÂcõ se s oficiaÂlneÏ proklamovanou politikou americke vlaÂdy. Popisoval naÂsledna obvineÏnõ na neÏj vznesenaÂ, sve ocÏisÏteÏnõ i definitivnõ propusÏteÏnõ z armaÂdy. George Wheeler pouzÏil styl ¹masõÂrovaÂnõ propagandouª a dodal: ¹...Dostalo se meÏ tak plne prÏÂõlezÏitosti pocõÂtit na vlastnõ kuÊzÏi jak vypada v prave podobeÏ neustaÂle zduÊrazn Ï ovanaÂ, t.zvana ,prava americka demokracie '. Slovo demokracie jen vyslovene vaÂlecÏnyÂmi sÏtvaÂcÏi a aspiranty na sveÏtovlaÂdu jizÏ znamena nehoraÂznou profanaci tohoto pojmu. MeÏl jsem nejlepsÏõ prÏõÂlezÏitost poznat hnusne pokrytectvõ a shnilou spolecÏnost Wall Streetu, kde prÏaÂtelstvõ se meÏnõ obratem v neprÏaÂtelstvõ ... A dnes vidõÂm toto pokrytectvõ jesÏteÏ mnohem jasneÏji nezÏ jsem je videÏl jesÏteÏ tehdy.ª19) Ve sveÂm ProhlaÂsÏenõ se prof. Wheeler pod vlivem vystudovane specializace neopomneÏl zmõÂnit ani o politicko-ekonomickyÂch teÂmatech: ¹...JednõÂm z nejveÏtsÏõÂch podvoduÊ je MarschalluÊv plaÂn. Znamena rozbitõ pruÊmyslu ve zmarschallisovanyÂch zemõÂch, znicÏenõ jejich trhu, zbõÂdacÏenõ milioÂnuÊ pracujõÂcõÂch, staÂle vzruÊstajõÂcõ nezameÏstnanost a staÂle klesajõÂcõ zÏivotnõ uÂroven Ï lidu za politicke kontroly Wall Streetem dosazene a ÏrÂõzene vlaÂdy.ª 20) Ï molkovy AmericÏanu Ê v naivnõ idealismus doplnily v teÏchto pasaÂzÏõÂch S pragmaticke instrukce, sestavene z bolsÏevickyÂch ideologismu Ê . V naÂsledujõÂcõÂch odstavcõÂch ProhlaÂsÏenõ kritizoval George Wheeler vytvorÏenõ SeveroatlantickeÂho paktu21) i ¹vrazÏednou politiku americkyÂch imperialistuʪ proti koloniaÂlnõÂm naÂroduÊm a rÏeckyÂm komunistu Ê m, kterÏõ roku 1949, po prohrane obcÏanske vaÂlce s prÏõÂvrzÏenci monarchie, definitivneÏ Ï ecka. ztratili kontrolu nad uÂzemõÂm R 229 DezinformacÏnõÂm vrcholem celeÂho ProhlaÂsÏenõ se staly odstavce, ktere patrÏily mezi povinnou soucÏaÂst kazÏdeÂho podobneÂho propaganÏ lo distickeÂho textu napadajõÂcõÂho zaÂpadnõ demokracie v cÏele s USA. S o prÏipomenutõ sÏpionaÂzÏnõÂch afeÂr, at' jizÏ fiktivnõÂch nebo skutecÏnyÂch, a samozrÏejmeÏ i distancovaÂnõ se od vsÏech oficiaÂlnõÂch kapitalistickyÂch aktivit. TypickyÂm prÏõÂkladem takoveÂto verÏejne katarze byly Wheelerovy veÏty: ¹...Jak jsem se cõÂtil zahanben prÏed naÂrodem, ktery mne hostõÂ, kdyzÏ byly odhaleny sÏpionaÂzÏnõ rejdy americkyÂch vyslanectvõÂ, at' jizÏ to bylo ve sÏpionaÂzÏnõÂm procesu s Rajkem22), Kostovem23), anebo sÏpionaÂzÏnõ cÏinnost americkyÂch diplomatuÊ v Praze. Z hloubi dusÏe se stydõÂm za nejsprostsÏõÂ Ï SR sÏõÂÏrenyÂch ,Hlasem AmelzÏi a pomluvy o udaÂlostech a pomeÏrech v C riky` ± trÏebazÏe jde o hlas te jejich Ameriky a ne te mojõ a vsÏech poctivyÂch AmericÏanuÊ. Za vsÏechny tyto nehoraÂzne lzÏi a pomluvy, ktere jsou vyÂplodem americkeÂho velvyslanectvõ a oficiaÂlnõ informacÏnõ sluzÏby. StejneÏ tak se stydõÂm i za lzÏi, sÏõÂÏrene americkou informacÏnõ sluzÏbou o tak zv. ,americkeÂm zpuÊsobu zÏivota` ± ktery znaÂm leÂpe nezÏ vsÏichni ti bezcharakternõ sluzÏebnõÂci State Departementu ... dokumenty o skutecÏneÂm zÏivoteÏ v USA se nikdy neobjevujõ ve vyÂkladnõÂch skrÏÂõnõÂch americke informacÏnõ sluzÏby na NaÂrodnõ trÏõÂdeÏ...ª 24) Jak vyplynulo z pozdeÏjsÏõÂch udaÂlostõÂ, tato cõÂlena naraÂzÏka byla v naÂsledujõÂcõÂch dnech vyuzÏita v propagandisticke kampani namõÂrÏene k disÏnõ sluzÏby (USIS) v Praze. kreditaci Americke informac George Wheeler pokracÏoval v lõÂcÏenõ bõÂdneÂho zÏivota prostyÂch lidõ v USA a ihned prÏesÏel k ataku proti CIC: ¹...DuÊlezÏita uÂloha prÏi plneÏnõ cÏinnosti je sveÏÏrena CIC ± oficielnõ protisÏpionaÂzÏnõ sluzÏbeÏ americke armaÂdy, CIC nenõ zÏaÂdnou tajuplnou mocõÂ. Je ve skutecÏnosti zlocÏineckou organisacõÂ, ktera se nesÏtõÂtõ nejpodlejsÏõÂch prostrÏedkuÊ, ktera pouzÏõÂva pro svou necÏistou praÂci vrahy a agenty Gestapa, a aby maskovala tuto skutecÏnost, snazÏõ se budit navenek zdaÂnõ tajuplnosti.ª25) PoslednõÂmi v rÏadeÏ, ktere prof. Wheeler ve sveÂm ProhlaÂsÏenõ napadl, byli americÏtõ novinaÂrÏi: ¹...Jejich cõÂlem a ideaÂlem nenõ informovat americkeÂho cÏtenaÂÏre objekÏ SR. Jejich ideaÂlem jsou dolary, za neÏzÏ jsou ochotni tivneÏ o pomeÏrech v C i za cenu ztraÂty vesÏkere lidske duÊstojnosti vymyÂsÏlet a rozsÏirÏovat nejpodlejsÏõ lzÏi.ª 26) V zaÂveÏrecÏne cÏaÂsti ProhlaÂsÏenõ se George Wheeler distancoval od americkeÂho politickeÂho a zÏivotnõÂho stylu, zduÊvodnil sve rozhodnutõ a ztotozÏnil se plneÏ s zÏivotem v komunistickeÂm totalitnõÂm staÂteÏ: Ï eskoslovensku jsem take poznal pravou demokracii. DeÏlaÂm ¹...v C dnes svoji bilanci ± konfrontuji Ameriku Wall Streetu, TrumanuÊ, AchesonuÊ 27), vaÂlecÏnyÂch sÏtvaÂcÏuÊ a atomovyÂch gangsteruÊ s poctivyÂm uÂsilõÂm 230 Ï eskoslovenska posõÂlit sveÏtovou frontu mõÂru. Konfrontuji hospodaÂÏrsky C vyÂvoj v kapitalistickyÂch zemõÂch s vyÂvojem v zemõÂch plaÂnovaneÂho hospodaÂÏrstvõÂ. ProhlasÏuji prÏed celou verÏejnostõÂ, zÏe odsuzuji a zavrhuji vaÂlecÏnou politiku vedenou americkyÂm imperialismem. Nechci mõÂti nic spolecÏneÂho s gestapaÂckyÂmi metodami vyÂkonnyÂch orgaÂnuÊ americke politiky a s jejich ¹cÏelem ke zdiª ± jak tomu bylo v Erdingu, ani s politikou, z nõÂzÏ tyto metody pramenõÂ. HlaÂsõÂm se hrdeÏ a raÂd do taÂbora mõÂru a pokroku. ProsõÂm cÏeskoslovenskou vlaÂdu o asyl pro sebe a svoji rodinu, aby naÂm umozÏnila daÂt nasÏe veÏdomosti a znalosti k dispozici sveÏtoveÂmu boji za mõÂr. George Wheeler.ª 28) Rude praÂvo 8. dubna 1950 otisklo rovneÏzÏ plne zneÏnõ ProhlaÂsÏenõ Eleanor M. WheeleroveÂ, volneÏ navazujõÂcõ na verÏejne vyjaÂdrÏenõ jejõÂho muzÏe.29) V tomto prÏÂõpadeÏ to zrÏejmeÏ byla, na rozdõÂl od prvnõÂho ProhlaÂsÏenõÂ, jejõ autenticka osobnõ vyÂpoveÏd', jen lehce narusÏena proÏ molky. pagandistickyÂmi zaÂsahy agentky Karpinove a prÏÂõslusÏnõÂka StB S E. Wheelerova podporÏila manzÏelovo ProhlaÂsÏenõ a sveÏrÏila se se svyÂmi negativnõÂmi zkusÏenostmi dopisovatelky americkeÂho katolickeÂho listu Religious News Service. Porovnala zpuÊsob zÏivota svyÂch cÏtyrÏ deÏtõÂ Ï SR, prÏicÏemzÏ vyzdvihla ¹kladny vliv socialisticke vyÂchovyª v USA a v C v cÏeskyÂch sÏkolaÂch. Na zaÂveÏr se ovsÏem nevyhnula ideologizovaÂnõ a povinneÂmu odsouzenõ erdingskeÂho prÏõÂpadu. Ze srovnaÂnõ obsahu Ê obou prohlaÂsÏenõ je patrneÂ, o kolik veÏtsÏõ politickyÂ Ï molka na samotneÂho prof. Wheelera nezÏ na tlak vedli Karpinova a S jeho zÏenu. Citlivost a vyÂznam zverÏejneÏne zÏaÂdosti o azyl se projevil i v rozdõÂlnyÂch naÂzorech agentky a jejõÂho rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂna na prÏipravovanou propagandistickou kampan Ï . AktivneÏjsÏõ Karpinova zaujala v disÏ molkou stanovisko, zÏe ProhlaÂsÏenõ ma byÂt vyuzÏito du kusi se S Ê sledneÏji, a ne pouze jednõÂm otisÏteÏnõÂm v novinaÂch: Ï molkou/, abych udeÏlala plaÂn, jak bych si ¹...Byla jsem pozÏaÂdaÂna /S to prÏedstavovala. Na zaÂkladeÏ brozÏury Bucarove 30) jsem navrhla neÏco podobneÂho a rovneÏzÏ prÏednaÂsÏky, zejmeÂna na vysoke sÏkole, kde Wheeler vyucÏoval a v masovyÂch organisacõÂch, kde bylo spousta malomeÏsÏt'aÂcÏ molka pak kyÂch zÏivluÊ, ktere vychvalovaly americky zpuÊsob zÏivota. S prÏisÏel s odpoveÏdõÂ, zÏe kampan Ï ma byÂti co nejmensÏõÂ, a bez politickeÂho zduÊvodneÏnõÂ.ª 31) (Nutno dodat, zÏe inspirace zmõÂneÏnou propagandistickou knihou A. Bucarove byla v konecÏne podobeÏ prÏi utvaÂrÏenõ Wheelerovy kauzy võÂce nezÏ zrÏetelnaÂ.) Navzdory prÏõÂkazu samotneÂho B. Gemindera se realita võÂce blõÂzÏila naÂzoru agentky KarpinoveÂ: ¹...Geminder zakaÂzal, aby se s prohlaÂsÏenõÂmi namõÂÏrenyÂmi proti zaÂpadnõÂm imperialistuÊm, konaly neÏjake politicke besedy, hlavneÏ po nasÏich tovaÂrnaÂch, kde by se deÏlnõÂci z uÂst teÏchto osob, ktere ucÏinily prohlaÂsÏenõÂ, prÏesveÏdcÏili o prave tvaÂÏri imperialismu. NeÏktere tovaÂrny, hlavneÏ 231 na Slovensku, vsÏak samy zÏaÂdaly, aby tyto osoby prÏisÏly k nim udeÏlat prÏednaÂsÏku. Geminder se toto vsÏak snazÏil znemozÏnit...ª 32) JizÏ na druhy den po otisÏteÏnõ obou ProhlaÂsÏenõ v RudeÂm praÂvu, tedy v nedeÏli 9. dubna 1950, se tamteÂzÏ objevil propagandisticky cÏlaÂnek autora Kamila Wintera pod naÂzvem Americky vlastenec proti imperialistickyÂm zloc Ê m.33) Propagandista Winter v neÏm vylõÂcÏil doÏ incu savadnõ Wheeleru Ê v zÏivot a znacÏnou pozornost veÏnoval zdu Ê vodneÏnõÂ Ï SR o politicky azyl. Tento komenWheelerova rozhodnutõ pozÏaÂdat v C taÂrÏ se stal prÏedzveÏstõ prÏipravovane kampaneÏ, kterou o meÏsõÂc pozdeÏji podporÏila Winterova brozÏura podrobneÏ rozvaÂdeÏjõÂcõ obsah novinove stati. Prvnõ verÏejnou reakci na Wheelerovo ProhlaÂsÏenõ prÏineslo Rude praÂvo 12. dubna 1950, kdy otisklo vyÂpoveÏd' jisteÂho rÏadoveÂho uÂrÏednõÂka USIS Ivana Elbla. Emotivnõ cÏlaÂnek z titulnõ strany listu pod naÂzvem Protic Ï eskoslovenska c Ï innost Americke informac Ï nõ sluz Ï by v Praze obsahoval tendencÏnõ text o praktikaÂch USIS a jejõ odsouzenõÂ: ¹...ProhlaÂsÏenõÂ, ktere ucÏinil byÂvaly americky plukovnõÂk G. Wheeler a jeho chot', ucÏinilo na mne hluboky dojem. Zbavilo mne poslednõÂho kousku iluzõ o methodaÂch a cõÂlech americke zahranicÏnõ politiky a prÏivedlo mne k rozhodnutõ prÏestat pracovat v Americke informacÏnõ sluzÏbeÏ v Praze a najõÂt si jine zameÏstnaÂnõÂ, ktere by pomaÂhalo v mõÂrove vyÂstavbeÏ me vlasti a nebylo v rozporu se ctõ a povinnostõ prÏÂõslusÏnõÂka nasÏÂõ republiky ... PostupneÏ jsem chaÂpal, zÏe nenõ mozÏne nadaÂle setrvati a pracovati za teÏchto okolnostõÂ, nechci-li saÂm zabrÏednouti tak hluboko, zÏe by pro mne nebylo naÂvratu k vlastnõÂmu naÂrodu a nechci-li skoncÏit v ÏradaÂch neprÏaÂtel. KdyzÏ jsem si uveÏdomil, jak poctiveÏ a odhodlaneÏ se rozhodujõ i cizõ staÂtnõ prÏÂõslusÏnõÂci a nevaÂhajõ se postavit do taÂbora mõÂru, ucÏinil jsem i ja sve rozhodnutõÂ. Bud' tato cÏestna cesta ± cesta s lidem nejen nasÏõ republiky, ale s mõÂrumilovnyÂm lidstvem celeÂho sveÏta ± nebo cesta proti lidu, cesta zrady ve spojenõ s uÂhlavnõÂmi neprÏaÂteli lidstva, ktere dnes representuje americky imperialismus. Jine cesty nenõ ani pro mne, ani pro ostatnõ me spoluobcÏany v podobnyÂch sluzÏbaÂch u kapitalistickyÂch zastupitelskyÂch uÂÏraduÊ a institucõÂ. NenõÂ, jak ukazujõ staÂle hojneÏjsÏõ prÏÂõpady, jine cesty ani pro poctive prÏÂõslusÏnõÂky kapitalistickyÂch staÂtuÊ.ª 34) NaÂsledujõÂcõ den, 13. dubna, pokracÏovalo Rude praÂvo vhodneÏ nacÏaÏõ zame sovanou ¹horkouª zpraÂvou pod titulkem Dals Ïstnanec Americke informac Ï nõ sluz Ï by v Praze daÂva vyÂpove Ï d'. Pro nezasveÏceneÂho je azÏ s podivem, jak rychle dokaÂzal uÂstrÏednõ bolsÏevicky denõÂk chrlit v raÂmci dezinformacÏnõ kampaneÏ jeden materiaÂl za druhyÂm. ObzvlaÂsÏteÏ vezmeme-li v potaz, zÏe jednotlive reakce na publikovane cÏlaÂnky vychaÂzely tiskem hned naÂsledujõÂcõ den. Cely tento prÏõÂpad je typickou ukaÂzkou komunistickeÂho ¹masõÂrovaÂnõ propagandouª. 232 V otevrÏeneÂm dopise adresovaneÂm Americke informacÏnõ sluzÏbeÏ sdeÏluje Ru Ê zÏena SoumarovaÂ, dalsÏõ rÏadova uÂrÏednice prazÏske filiaÂlky USIS, mj. toto: ¹...Tak jako jinõ zameÏstnanci, i ja jsem pocit'ovala, jak se neprÏaÂtelsky postoj USIS proti nasÏõ republice stupn Ï uje a jak my, cÏesÏtõ zameÏstnanci tõÂm, zÏe pomaÂhaÂme ve vasÏõ /USIS ± pozn. autor/ praÂci proti nasÏemu lidu, pomaÂhaÂme vlastneÏ cizõÂm zaÂjmuÊm. Po prÏecÏtenõ cÏlaÂnku o vystoupenõ spoluzameÏstnance pana I. Elbla, ve ktereÂm leÂpe, nezÏ bych ja dovedla, vylõÂcÏil cÏinnost USIS, myslõÂm, zÏe je spraÂvneÂ, abych sdeÏlila vaÂm i verÏejnosti, procÏ jsem se i ja rozhodla opustiti vasÏe sluzÏby. VeÏÏrÂõm, zÏe v lepsÏõÂm pracovnõÂm prostrÏedõ mezi nasÏimi poctivyÂmi lidmi budu zÏÂõti a pracovati spokojeneÏji, s pocitem, zÏe tõÂm prospõÂvaÂm nasÏÂõ republice.ª 35) ZpraÂvu o rezignaci I. Elbla a R. Soumarove prÏineslo rovneÏzÏ jizÏ citovane cÏÂõslo cÏtrnaÂctidenõÂku Prague News Letter ze 14. 4. 1950 pod titulkem Prague USIS Officials resign.36) ObeÏ tato prohlaÂsÏenõ spadala do pecÏliveÏ prÏipravovane koncepce soudnõÂho procesu diskreditujõÂcõÂho cÏinnost prazÏske USIS. Z vyÂsledku porady, konane jizÏ 3. dubna 1950 na ministerstvu spravedlnosti za Ï molky, vyplynula zaÂkladnõ osnova prÏipravovanyÂch propauÂcÏasti V. S gandistickyÂch prÏelõÂcÏenõÂ. V prve rÏadeÏ mezi neÏ patrÏil tzv. prÏÂõpad ¹KACEROVSKA A SPOL.ª, namõÂrÏeny proti cÏinnosti USIS. Hlavnõ snahou prokuraÂtora bylo dokaÂzat, zÏe USIS byla sÏpionaÂzÏnõ agenturou SpojenyÂch staÂtu Ê pod taktovkou ¹sÏeÂfa Hlasu Ameriky Joe Kolarkaª 37). Na teÂto uzavrÏene schu Ê zi se mj. naplaÂnovalo vyuzÏitõ zmõÂneÏneÂho procesu s obvineÏnyÂmi zameÏstnanci USIS v tisku a organizovaÂnõ verÏejnosti prÏi soudnõÂm jednaÂnõÂ.38) Na dalsÏõ poradeÏ, konane 7. dubna 1950 na StaÂtnõ prokuraturÏe v Praze, byla podrobneÏ projednaÂna organizace prÏihlõÂzÏejõÂcõÂch, bezpecÏnostnõ opatrÏenõ a propagandisticke vyuzÏitõ tisku, rozhlasu a zvukoveÂho zaÂznamu ze soudnõ sõÂneÏ po ocÏekaÂvaneÂm vynesenõ rozsudku. ProbõÂraly se i takove detaily jako naprÏ. prÏerozdeÏlovaÂnõ vstupenek na soudnõ prÏelõÂcÏenõ urcÏenyÂch pro deÏlnõÂky a zameÏstnance vnitra. Tiskove konference, porÏaÂdane prÏed procesem dne 12. 4. 1950, se zuÂcÏastnili kromeÏ Ï molka, zaÂstupci MV a pozvanõ doprÏedsedy senaÂtu a zÏalobcuÊ teÂzÏ V. S maÂcõ i zahranicÏnõ zÏurnalisteÂ. BezprobleÂmovy prÏõÂstup vsÏak byl dovolen pouze novinaÂrÏu Ê m lidoveÏ demokratickyÂch zemõ a tzv. ¹pokrokovyÂmª zÏurnalistu Ê m ze zaÂpadnõÂch staÂtuÊ.39) V mediaÂlnõ kampani napadajõÂcõ USIS pokracÏovalo Rude praÂvo v paÂtek 14. dubna, kdy uverÏejnilo cÏlaÂnek nazvany Nove sve Ï dectvõ o rozvratne c Ïinnosti Americke informac Ïnõ sluz Ï by s podtitulkem Spravedlivy rozsudek nad zraÂdci ve sluz Ï baÂch velvyslanectvõ USA.40) Z obsahu zpraÂvy se cÏtenaÂrÏ ± kromeÏ ideologickyÂch fraÂzõ a z dnesÏnõÂho pohledu smeÏsÏnyÂch obvineÏnõ ± doveÏdeÏl nekompromisnõ verdikt soudu 233 v prÏõÂpadeÏ ¹KACEROVSKA a SPOL.ª. Dva cÏesÏtõ zameÏstnanci tiskoveÂho oddeÏlenõ USIS, L. Elsner z PlzneÏ a Dagmar KacerovskaÂ, byli 13. 4. 1950 odsouzeni k trestu ve vyÂsÏi 18 a 15 let teÏzÏkeÂho zÏalaÂrÏe za provaÂdeÏnõ ¹podvratne cÏinnostiª. Ta meÏla spocÏõÂvat mj. v poskytovaÂnõ ¹lzÏivyÂchª zpraÂv pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky, jejich rozsÏirÏovaÂnõ v republice a take ve ¹vyzveÏdacÏske cÏinnostiª proti cÏeskoslovenskeÂmu hospodaÂrÏstvõÂ. Jako jeden z duÊkazuÊ o protistaÂtnõÂm zameÏrÏenõ USIS bylo prÏi prÏelõÂcÏenõ na naÂvrh prokuraÂtora prÏecÏteno vyÂsÏe uvedene Elblovo prohlaÂsÏenõÂ. Jako protisluzÏbu za sve verÏejne vystoupenõ pak Ivan Elbl spolu se svyÂm otcem zõÂskali na prÏõÂmluvu StaÂtnõ bezpecÏnosti vyÂhodne zameÏstnaÂnõ v gramofonovyÂch zaÂvodech.41) Z vyÂpoveÏdi odsouzene Dagmar Kacerovske v roce 1955 prÏed komisõÂ Ï jasneÏ vyplynuly dezinformacÏnõ MV pro prosÏetrÏenõ nezaÂkonnostõ v KSC a denunciacÏnõ prvky hojneÏ uzÏõÂvane StaÂtnõ bezpecÏnostõÂ: ¹...OrgaÂn KAMIL /vysÏetrÏovatel StB ± pozn. autor/ prÏede mnou prohlasÏoval, zÏe soud je divadlo pro lidi, a zÏe se maÂm pak u soudu chovati Ï õÂkal mneÏ to proto, aby mne uspokojil uzÏ vzhledem jako na jevisÏti. R k tomu, zÏe si musel byÂti veÏdom, zÏe objektivnost vysÏetrÏovaÂnõ byla silneÏ narusÏena tõÂm, zÏe protokoly, ktere byly se mnou tõÂmto referentem sepisovaÂny, neodpovõÂdaly skutecÏnosti. OrgaÂn KAMIL mneÏ na prÏÂõklad uvaÂdeÏl, zÏe uÂkolem staÂtnõ bezpecÏnosti nenõ zavõÂrati nasÏe lidi, ale zÏe uÂkolem StB je pouze odhalit AmericÏany a zÏe jedineÏ ja musõÂm byÂti odsouzena jako odstrasÏujõÂcõ prÏÂõklad se spolupraÂce s AmericÏany, zÏe sice trest bude vysokyÂ, ale zÏe se ho nemaÂm obaÂvat, na to, zÏe mneÏ daÂva sve slovo, zÏe po procesu puÊjdu domuÊ, zÏe rozsudek bude jen pro verÏejnost, kdezÏto to, zda si budu museti trest odpykati, cÏi nikoliv, o tom, zÏe rozhoduje StB a ta, zÏe mne propustõ na svobodu.ª 42) Na zaÂkladeÏ dobre spolupraÂce s vysÏetrÏovacõÂmi orgaÂny StB byla Dagmar Kacerovska po sveÂm odsouzenõ vyuzÏita k agenturnõ cÏinnosti ve veÏznicõÂch, v raÂmci zõÂskaÂvaÂnõ informacõ od ostatnõÂch veÏzneÏnyÂch zÏen. OdmeÏnou za tuto cÏinnost bylo jejõ podmõÂnecÏne propusÏteÏnõ v roce 1956.43) BeÏhem naÂsledujõÂcõÂch dnu Ê po procesu ¹KACEROVSKA A SPOL.ª se Rude praÂvo k soudnõÂmu prÏelõÂcÏenõ võÂcekraÂt vraÂtilo ve svyÂch komentaÂrÏõÂch, zpraÂvaÂch i rozhorÏcÏenyÂch ohlasech pracujõÂcõÂch, kterÏÂõ odsuzovali ¹hanebnou cÏinnost obou zraÂdcu Ê a sÏpionu Ê ª. PomyslnyÂm vrcholem diskreditacÏnõ kampaneÏ vu Ê cÏi USIS a zaÂroven Ï jejõÂm uÂspeÏsÏnyÂm zavrsÏenõÂm se (z pohledu jejõÂch tvu Ê rcu Ê a prÏesneÏ dle promysÏleneÏ plaÂnovaneÂho sceÂnaÂrÏe) stalo otisÏteÏnõ zpraÂvy pod naÂzvem NoÂta ministerstva zahranic Ï nõÂch ve Ï cõ americkeÂmu velvyslanectvõ v Praze. Rude praÂvo 20. dubna 1950 prÏineslo na titulnõ straneÏ patrÏicÏneÏ zdu Ê vodneÏnou ultimativnõ zÏaÂdost MZV, pozÏadujõÂcõ uzavrÏenõ kanÏ SR ke dni 22. 4. 1950.44) celaÂrÏõ USIS v C 234 Ï eteÏzec propagandistickyÂch prohlaÂsÏenõ ovsÏem pokracÏoval daÂle. R Kampan Ï vedena proti USIS odstartovala naÂslednou vlnu obvineÏnõ naÏ nõ sluzÏbe Ï (BIS). UÂspeÏsÏmõÂrÏenyÂch nynõ rovneÏzÏ vu Ê cÏi Britske informac nou snahu komunistickyÂch ideologu Ê po uzavrÏenõ USIS podporÏilo stanovisko, ktere vydali dva cÏesÏtõ zameÏstnanci zmõÂneÏne britske kancelaÂrÏe. V cÏlaÂnku RudeÂho praÂva ze soboty 22. dubna 1950 nazvaneÂm ProÏenõ dvou zame hlaÂs Ê Britske informac Ïstnancu Ï nõ sluz Ï by v Praze se formou dopisu redaktor FrantisÏek Heller a Milada Grossmannova obraÂtili na britske velvyslanectvõ a uvedli: ¹...NõÂzÏe podepsanõ daÂvajõ tõÂmto okamzÏitou vyÂpoveÏd' ze sluzÏeb Britske informacÏnõ sluzÏby v Praze, aby tak vyjaÂdrÏili protest proti neprÏaÂtelskeÂ Ï SR a jejõÂm spojencuÊm, kterou vyvõÂjejõ oficiaÂlnõ britska propagandeÏ vuÊcÏi C mõÂsta. NesouhlasõÂme takteÂzÏ s onou cÏinnostõ Britske informacÏnõ sluzÏby v Praze, ktera zkresluje zÏivot obyvatelstva v kapitalistickyÂch staÂtech, zejmeÂna imperialisticke vykorÏist'ovaÂnõ koloniaÂlnõÂch naÂroduÊ, a je vnitrÏnõÂ Ï SR.ª 45) oporou neprÏaÂtel C Ï TK k tomu na zaÂveÏr dodaÂvaÂ: ¹.../Heller Anonymnõ zpravodaj C a GrossmannovaÂ/ slibujõÂ, zÏe se aktivneÏ zapojõ do budovatelskeÂho dõÂla nasÏõ vlasti, nebot' je nemyslitelneÂ, aby i nadaÂle setrvaÂvali v kapitalistickyÂch sluzÏbaÂch. PrÏipojujõ se tõÂm k prohlaÂsÏenõ dr. Ridesove a manzÏeluÊ WheelerovyÂch, kterÏÂõ se manifestacÏneÏ zarÏadili do taÂbora mõÂru a pokroku.ª 46) Ze zaÂpisu schu Ê ze bezpecÏnostnõÂho kolegia ministerstva vnitra konane 3. kveÏtna 1950 vyplyÂvaÂ, zÏe za postupne uzavrÏenõ vsÏech angloÏ SR, vcÏetneÏ BIS, YMCA (Young Men ChrisamerickyÂch institucõ v C tian Association), YWCA (Young Women Christian Association) a ArmaÂdy spaÂsy, odpovõÂdal tehdejsÏõ velitel StaÂtnõ bezpecÏnosti Osvald ZaÂvodskyÂ47). Na teÂzÏe poradeÏ oznaÂmil ministr vnitra VaÂclav Nosek48) opatrÏenõÂ, dle kteryÂch meÏla byÂt ¹likvidace BIS za zavrÏenyÂmi dverÏmiª provedena do 20. 5. 1950, tj. za meÂneÏ nezÏ trÏi tyÂdny.49) Tento uÂkol splnil O. ZaÂvodsky jesÏteÏ s tyÂdennõÂm prÏedstihem, jak to plneÏ doklaÂda NoÂta ministerstva zahranic Ï nõÂch ve Ï cõ britskeÂmu velvyslanectvõ v Praze uverÏejneÏna RudyÂm praÂvem v sobotu 13. 5. 1950.50) Tato zpraÂva, s podtitulkem Hrube zneuz Ï õÂvaÂnõ kulturnõ doÏõ republice, argumentovala hody k nepr Ï aÂtelske c Ï innosti proti nas klasickyÂm scheÂmatem ¹sÏpionaÂzÏ a rozvracenõ staÂtuª ze strany zameÏstÏ SR. NoÂtu uzavõÂra striktnõ zÏaÂnancu Ê britskyÂch institucõ puÊsobõÂcõÂch v C dost o zastavenõ cÏinnosti vsÏech expozitur BIS a Britske rady (BriÏ eskoslovensku, a to do dvanaÂcte hodiny polednõ tish Council) v C dne 13. 5. 1950. RezÏii propagacÏnõ kampaneÏ v plaÂnovaneÂm vyuzÏitõ kauzy George Wheelera si vzal na starost tehdejsÏõ naÂmeÏstek ministra informacõ 235 Ï ivrnyÂ51). Jak vidno, i takoveÂto agitacÏnõ akce spadaly a osveÏty LumõÂr C v ranyÂch 50. letech do pracovnõ kompetence tohoto pozdeÏji uznaÂvaneÂho spisovatele. O bezchybny pruÊbeÏh cele kampaneÏ se vsÏak postarala agentka StB B. KarpinovaÂ. Do okruhu spolecÏnyÂch propagandistickyÂch prÏednaÂsÏek, urcÏenyÂch prÏedevsÏõÂm pracujõÂcõÂm deÏlnõÂkuÊm v tovaÂrnaÂch, zapojila teÂzÏ svoji informaÂtorku, britskou obcÏanku MUDr. Arne Ridesovou. Tato byÂvala pracovnice British Council v Praze vystoupila jizÏ drÏÂõve s otevrÏenyÂm prohlaÂsÏenõÂm vu Ê cÏi ¹proticÏeskoslovenskyÂm praktikaÂmª Britske rady a zarÏadila se tak, k velke radosti komunistickyÂch agitaÂtoru Ê , po bok manzÏeluÊ WheelerovyÂch. Ve sveÂm sveÏdectvõ Karpinova uvedla: Ï molka a ja jsme meÏli poradu u C Ï ivrneÂho, kde jsem svoje naÂvrhy ¹...S prÏednesla a kde byl vypracovaÂn plaÂn. Navrhla jsem, aby Ridesova byla rovneÏzÏ zahrnuta do plaÂnu prÏednaÂsÏek. Kampan Ï pak nabyla sÏirsÏõÂho rozsahu nezÏ bylo puÊvodneÏ plaÂnovaÂno, nebot' Ïrada organisacõ a tovaÂren, kdyzÏ slysÏely, zÏe Wheelerovi a Ridesova prÏednaÂsÏõÂ, sami zÏaÂdaly, aby Wheeler a Ridesova take prÏednaÂsÏeli u nich. Bud' volali prÏÂõmo Wheelera nebo MIO, ktere je pak odkaÂzalo na mne, zÏe ja celou veÏc pro MIO po organizacÏnõ straÂnce vedu.ª 52) Celkem jednotvaÂrny pruÊbeÏh teÏchto propagacÏneÏ-ideologickyÂch vystoupenõ doklaÂda zpraÂva z 20. dubna 1950 otisÏteÏna v RudeÂm praÂvu pod titulkem Manz Ï ele Wheelerovi a dr. Ridesova mezi de Ï lnõÂky Ï KD v Modr C Ï anech.53) V reportaÂzÏi o jedne z mnoha naÂvsÏteÏv tovaÂren a pracovisÏt' v raÂmci kampaneÏ Rude praÂvo põÂsÏe: Ï KD prÏijeli ve strÏedu odpoledne manzÏele ¹...Do modrÏanskeÂho zaÂvodu C Wheelerovi a dr. RidesovaÂ, aby deÏlnõÂkuÊm vysveÏtlili, procÏ zuÊstali Ï eskoslovensku a pozÏaÂdali cÏs. vlaÂdu o asyl ... /Wheeler/ vypraÂveÏl vC zameÏstnancuÊm shromaÂzÏdeÏnyÂm po smeÏneÏ v hlavnõ hale tovaÂrny o tom, jaky ve skutecÏnosti je, a co znamena ,americky zpuÊsob zÏivota`. ZduÊraznil ve sveÂm kraÂtkeÂm projevu zejmeÂna snahy americkyÂch imperialistuÊ rozpoutat novou sveÏtovou vaÂlku. AmericÏtõ kapitalisteÂ, pravil, veÏnujõ velke financÏnõ prostrÏedky na zbrojenõ a disponujõ take velkyÂm pocÏtem sÏpioÂnuÊ a zlocÏincuÊ, kterÏÂõ jsou ochotni za dolary jakyÂmkoliv zpuÊsobem rusÏit budovaÂnõ v zemõÂch lidove demokracie, jezÏ jsou v cÏele se SoveÏtskyÂm svazem pevnou oporou mõÂru. HovorÏil daÂle o jesÏteÏ veÏtsÏõ potrÏebeÏ bdeÏlosti a ostrazÏitosti na zaÂvodech a vsÏude tam, kde by mohli agenti zaÂpadnõÂho imperialismu brzdit cestu nasÏeho pracujõÂcõÂho lidu k socialismu. Panõ Wheelerova se obraÂtila cÏeskyÂmi slovy k pracujõÂcõÂm zÏenaÂm a matkaÂm. HovorÏila o vyÂchoveÏ americkyÂch deÏtõ americkyÂmi gangsterskyÂmi Ï eskoslovensku je deÏtem filmy a vaÂlecÏnou propagandou, zatõÂm co v C veÏnovaÂna ta nejveÏtsÏõ mozÏna peÂcÏe, aby vyrostly v platne prÏÂõslusÏnõÂky pokrokove lidske spolecÏnosti. Nechceme zuÊstat ani jednou nohou, ba ani jedinyÂm prstem v taÂborÏe vaÂlky, pravila, a jsem sÏt'astna, zÏe moje deÏti Ï eskoslovensku, ve vlasti skutecÏneÏ svobodneÂho jsou vychovaÂvaÂny v C 236 Ï KD v ModrÏanech zodpoveÏdeÏli v besedeÏ s deÏlnõÂky lidu. VsÏichni hoste C mnoho dotazuÊ o zÏivoteÏ pracujõÂcõÂho lidu v Americe i v Anglii a vyslovili sve nadsÏenõ nad prÏijetõÂm, jakeÂho se jim od nasÏeho pracujõÂcõÂho lidu Ï eskoslovensku zavõÂtali, dostalo.ª vsÏude, kam jen v C AngazÏovanost agentky Karpinove v propagacÏnõÂm turne azylantu Ê dosaÂhla takove uÂrovneÏ, zÏe se stala jakousi jejich ideologickou manazÏerkou. Svoji roli objasnila takto: ¹...VypracovaÂvala jsem referaÂty ÏrecÏnõÂkuÊ bud' sama neb za jejich spolupraÂce, jelikozÏ jsem poznala zÏe to, co Wheeler vypracoval, by nesplnilo uÂcÏel ± ryze naÂrodohospodaÂÏrske referaÂty ± a Ridesova to dost Ï ivrneÂmu, ale v pruÊbeÏhu dobrÏe neumeÏla. PodaÂvala jsem vzÏdy zpraÂvy s. C ani on, ani nikdo jiny neuznali za vhodne mi poradit neb mne kritisovat.ª 54) Jak vysoce si komunisticÏtõ ideologove cenili profesora Wheelera, doklaÂda sveÏdectvõ KarpinoveÂ, kdyzÏ se zmin Ï uje o bezpecÏnostnõÂch opatrÏenõÂch v pruÊbeÏhu turneÂ. Dle jejõÂch slov byla ochrana Wheeleru Ê mnohem veÏtsÏõ nezÏ u Arne RidesoveÂ. ZvlaÂsÏt' prÏideÏleny prÏõÂslusÏnõÂk ministerstva vnitra cestoval se skupinkou po zaÂjezdech, vsÏude s G. Wheelerem chodil a zarÏizoval beÏzÏne zaÂlezÏitosti. Na podporu probõÂhajõÂcõ propagandisticke kampaneÏ vysÏla jizÏ v kveÏtnu 1950 v nakladatelstvõ MõÂr propagacÏnõ cÏtyrÏicetistraÂnkova publikace od autora cÏlaÂnku v RudeÂm praÂvu Kamila Wintera nazvana Wheelerova cesta k pravde Ï .55) BrozÏura (mocneÏ inspirovana vyÂsÏe zmõÂneÏnou knihou A. BucaroveÂ) vysÏla v naÂkladu 35 000 vyÂtisku Ê a stala se prÏõÂkladem nechutneÂho propagandisticko-ideologickeÂho vyuzÏitõ prÏõÂbeÏhu AmericÏana George Wheelera, bez ohledu na opravdove pohnutky pramenõÂcõ pravdeÏpodobneÏ z jeho naivnõÂho idealismu. Ideologicke posveÏcenõ poskytla publikaci napsaÂnõÂm prÏedmluvy mõÂstoprÏedsedkyneÏ NaÂrodnõÂho shromaÂzÏdeÏnõ a zaÂroven Ï prÏedsedkyneÏ Ï eskoslovenskeÂho vyÂboru obraÂncu C Ê mõÂru AnezÏka HodinovaÂ-SpurnaÂ. CelkoveÏ je kniha ukaÂzkovyÂm prÏõÂkladem velmi ostre kritiky americkyÂch pomeÏruÊ ve vsÏech oblastech verÏejneÂho i soukromeÂho zÏivota. V urcÏityÂch pasaÂzÏÂõch pouzÏil autor k zesõÂlenõ cÏtenaÂrÏskeÂho uÂcÏinku svyÂch slov kraÂtkyÂch, uÂdernyÂch reportaÂzÏnõÂch veÏt, cÏasto v prÏÂõtomneÂm cÏase: ¹...15 milioÂnuÊ americkyÂch deÏlnõÂkuÊ hledeÏlo tehdy vstrÏÂõc smrti hladem. VlaÂda ,z lidu, lidu, pro lid ' odhodila masku. V Chicagu jsou Wheelerovi sveÏdky toho, jak rodina stojõ s chudyÂmi svrsÏky prÏed domem, ze ktereÂho byla vyhozena, protozÏe nemeÏli na naÂjemneÂ. Chodci se zastavujõÂ. TvorÏÂõ se maly hloucÏek. Tu prÏijõÂzÏdõ motorisovana policie: Dva vyÂstrÏely. Dva mrtvõ nezameÏstnanõ lezÏõ na chodnõÂku.ª 56) BeÏzÏny konzument soudobyÂch cÏlaÂnku Ê a knih si po prÏecÏtenõ WinteÏ eskorova spisku musel zajiste oddechnout, zÏe zÏije ve ¹svobodneÂmª C slovensku, a ne v ¹gangsterskeª Americe. PrÏi vstrÏebaÂvaÂnõ pasaÂzÏõ o ne- 237 prÏedstavitelne bõÂdeÏ americkyÂch pracujõÂcõÂch, vrazÏdeÏnõ staÂvkujõÂcõÂch deÏlnõÂkuÊ policiõÂ, o neomezene moci velkokapitalistu Ê , o rasismu, o volebnõ manipulaci a gestapaÂckyÂch metodaÂch americkyÂch uÂrÏadu Ê musely nezasveÏceneÂmu cÏtenaÂrÏi vstaÂvat hru Ê zou vlasy na hlaveÏ. Nejen v tomto prÏõÂpadeÏ si komunisticka propaganda (zde maximaÂlneÏ rozcÏilena erdingskyÂmi udaÂlostmi) nebrala zÏaÂdne servõÂtky. Snu Ê sÏka lzÏõÂ, polopravd, prÏekrucovaÂnõ faktu Ê a ideologickyÂch axiomu Ê byla hlavnõ Winterovou devizou v lõÂcÏenõ americkeÂho stylu zÏivota. V obsaÂhle cÏaÂsti, veÏnujõÂcõ se povaÂlecÏnyÂm vztahuÊm mezi mocnostmi v okupovaneÂm NeÏmecku, se autor opeÏt nezproneveÏrÏil sveÂmu uÂkolu a kompletneÏ zkritizoval cÏinnost armaÂdnõÂch prÏedstaviteluÊ USA. ZaÂveÏrecÏne pasaÂzÏe publikace prÏinesly historii obvin Ï ovaÂnõ prof. Wheelera pro neamerickou cÏinnost ze strany staÂtnõÂch orgaÂnuÊ USA, a tedy Ï SR. RozsaÂhlou sbõÂrku proi du Ê vody prÏesõÂdlenõ cele jeho rodiny do C pagandistickyÂch hesel dopln Ï uje na konci plne zneÏnõ obou textu Ê verÏejnyÂch prohlaÂsÏenõ manzÏeluÊ WheelerovyÂch. O tom, zÏe prÏõÂpad profesora Wheelera poslouzÏil cõÂlu Ê m kontrapropagandisticke kampaneÏ na druhe straneÏ ¹zÏelezne oponyª, sveÏdcÏõ teÂzÏ oficiaÂlnõ protokol zasedaÂnõ SenaÂtu SpojenyÂch staÂtuÊ z kveÏtna roku 1950, jehozÏ neumeÏly prÏeklad z blõÂzÏe nespecifikovaneÂho zdroje vlozÏili take pracovnõÂci StB do Wheelerova svazku. V tehdejsÏõ nastupujõÂcõ eÂrÏe ¹mccarthismuª57) projednaÂvali americÏtõ senaÂtorÏi Wheelerovo inkriminovane ProhlaÂsÏenõ pro cÏeskoslovensky tisk, ktere ve vypjate atmosfeÂrÏe Ï SR evidentneÏ splnilo. ¹studene vaÂlkyª svu Ê j propagandisticky uÂcÏel v C SenaÂtor Bridges, kritizujõÂcõ mj. americkou vlaÂdnõ politiku a jejõ uÂrÏednõÂky v povaÂlecÏneÂm NeÏmecku, zavedl na kveÏtnoveÂm zasedaÂnõ SenaÂtu svoji rÏecÏ konkreÂtneÏ na prof. Wheelera, jakozÏto byÂvaleÂho vlaÂdnõÂho zameÏstnance: ¹...Nechci se zabyÂvat vsÏemi nespolehlivyÂmi uÂÏrednõÂky, ale chci poukaÂzat na jeden prÏÂõpad, ktery je zvlaÂsÏt' zajõÂmavyÂ, jelikozÏ hlas za ,zÏeleznou oponou' ho velmi pouzÏõÂvaÂ. PrÏÂõpad tohoto cÏloveÏka mneÏ deÏla starosti. Jedna se o George Shaw Wheelera...ª 58) Bridges daÂle ve strucÏnosti podal zpraÂvu o vsÏech vyÂznamnyÂch WheelerovyÂch postech a funkcõÂch, ktere zastaÂval prÏed svyÂm odchodem do Ï SR. SenaÂtor pak prÏesÏel k pro neÏj podezrÏeleÂmu pochybenõ neÏkteryÂch C uÂrÏednõÂkuÊ v souvislosti s WheelerovyÂm prÏÂõpadem: ¹...2. ledna 1945 komise pro staÂtnõ zameÏstnance nepovazÏovala ho za dost spolehliveÂho pro vlaÂdnõ zameÏstnaÂnõ z duÊvodu pochybnosti jeho loyality. Jisty plukovnõÂk David A. Morse, nadrÏÂõzeny Wheelera, ktery pracoval u spojenecke Kontrolnõ komise, prÏevzal plnou zodpoveÏdnost za loyalitu Wheelera a ponechal ho v zameÏstnaÂnõÂ. Wheeler se odvolal na W.C. Stoneho, vedoucõÂho zahranicÏnõ hospodaÂÏrske administrace v LondyÂneÏ, a o 10 meÏsõÂcuÊ pozdeÏji v ÏrÂõjnu 1945 byl v duÊsledku tohoto odvolaÂnõ slysÏen komisõ staÂtnõÂch zameÏstnancuÊ. Wheeler musel mõÂt pro- 238 tekci v zahranicÏnõ hospodaÂÏrske administraci, jelikozÏ tato organisace mu prÏideÏlila Luciana Hilmera, vlaÂdnõÂho praÂvnõÂka, jako obhaÂjce. Wheeler byl uznaÂn za vhodneÂho ke staÂtnõ sluzÏbeÏ, a to bylo zrÏejmeÏ na zaÂkladeÏ sveÏdectvõ Davida A. Morseho. V roce 1947 Dondero otevrÏel prÏÂõpad Wheelera a zameÏstnaÂnõ Wheelera koncÏilo jeho resignacõÂ. Od roku 1947 Wheeler bydlel v Praze, za zÏeleznou oponou. V dubnu 1950, minuly meÏsõÂc, udeÏlal ProhlaÂsÏenõ v Praze. Toto ProhlaÂsÏenõ bylo sÏiroce vyuzÏito jako soveÏtska propaganda.ª 59) SenaÂtor Bridges pote citoval a komentoval Wheelerovo ProhlaÂsÏenõ ze dne 14.4. 1950 otisÏteÏne v Prague News Letter: ¹...Nynõ soveÏti otevrÏeneÏ pouzÏÂõvajõ Wheelera. Dostal povolenõÂ, aby udeÏlal dlouhe prohlaÂsÏenõ a toto ProhlaÂsÏenõ je hlavnõ cÏaÂstõ tohoto cÏÂõsla Prague News Letter. UÂvodnõ komentaÂÏr k tomuto prohlaÂsÏenõ je nadepsaÂn Maska mõÂru a charity strz Ê .ª 60) Ï ena s oblic Ï eje vaÂlec Ï nyÂch sÏtvaÂc Ïu V rÏecÏnicke pauze Bridges pozÏaÂdal tehdejsÏõÂho prezidenta USA Harry Trumana (1884 ±1972), aby Wheelerovo ProhlaÂsÏenõ bylo spolu se senaÂtorovou rÏecÏõ zarÏazeno do oficiaÂlnõÂho protokolu SenaÂtu. DaÂle se zabyÂval hlavnõÂmi body textu, tj. Wheelerovou pracõ ve staÂtnõ spraÂveÏ, jeho verÏejnou kritikou Marshallova plaÂnu a SeveroatlantickeÂho paktu, odsouzenõ Hlasu Ameriky a americkeÂho zpu Ê sobu zÏivota. SenaÂtor neopomneÏl zmõÂnit ani dalsÏõ provokacÏnõ zpraÂvu otisÏteÏnou ve stejneÂm cÏõÂsle Prague News Letter; tyÂkala se rezignace I. Elbla a R. Soumarove z USIS. V zacÏõÂnajõÂcõ vyhrocene atmosfeÂrÏe tzv. honu na cÏarodeÏjnice v USA prÏesÏel Bridges ve sveÂm projevu k nevyjasneÏnyÂm otaÂzkaÂm cele kauzy, ktere povazÏoval za zaÂsadnõÂ. Z celeÂho prÏõÂpadu chteÏl vyvodit odpoveÏdnost konkreÂtnõÂch osob a varovat prÏed dalsÏõÂmi mozÏnyÂmi neloajaÂlnõÂmi zameÏstnanci staÂtnõ spraÂvy USA: ¹...Kdo jsou tito lideÂ, kterÏõ povazÏovali Wheelera za vhodneÂho cÏloveÏka, aby spoluurcÏoval politiku v NeÏmecku? Kdo se snazÏil, aby se tak rychle dostal do LondyÂna, aby pak prÏevzal vedenõ denacifikace v NeÏmecku? Kdo je David A. Morse, cÏloveÏk, ktery sveÏdcÏil o loyaliteÏ Wheelera? Kdo byli tajnõ prÏaÂtele Wheelera? Jsou staÂle jesÏteÏ ve vlaÂdeÏ? Pohybujõ staÂle jesÏteÏ s tvuÊrci politiky jako s figurkami na sÏachovnici? Kdo byl Elbl, ktery podal resignaci v Praze jako souhlas s ProhlaÂsÏenõÂm Wheelera? KdyzÏ Wheeler byl zameÏstnaÂn nasÏÂõ vlaÂdou, nachaÂzejõ se tam urcÏiteÏ jesÏteÏ jine takove typy. To je tak logickeÂ, jako zÏe noc naÂsleduje po dnu. Jsou zde zpraÂvy, ktere naznacÏujõÂ, zÏe jesÏteÏ staÂle jsou zameÏstnaÂni takovõ lide /ve staÂtnõ spraÂveÏ USA ± pozn. autor/, aby representovali vasÏi a moji vlaÂdu v EvropeÏ.ª 61) Podobne otaÂzky si nekladl pouze senaÂtor Bridges, a proto zaÂveÏrem sveÂho projevu vyjaÂdrÏil nadeÏji, zÏe dva senaÂtorÏi delegovanõ do Evropy vyÂborem zahranicÏnõÂch vztahuÊ vysÏetrÏÂõ ¹rozbõÂjecÏske elementyª ve vlaÂdnõÂch sluzÏbaÂch: ¹...MyslõÂm, zÏe pecÏlive vysÏetrÏovaÂnõ teÂto subkomise odhalõ 239 dalsÏõ zraÂdce jako Wheelera a jeho dveÏ figurky z americke informacÏnõ sluzÏby.ª 62) Jak patrno, Wheelerova kauza prÏesneÏ vystihovala celkovou atmosfeÂru propagandisticko-dezinformacÏnõÂho souperÏenõ mezi demokratickyÂmi zaÂpadnõÂmi staÂty na jedne straneÏ a totalitnõÂmi rezÏimy komunistickeÂho bloku na straneÏ druhe v obdobõ ¹studene vaÂlkyª. Ï eskoslovensku byla ¹wheelerovskaª komunisticka kampan V C Ï ukoncÏena na sklonku leÂta 1950. K verÏejneÂmu Wheelerovu vystoupenõ vsÏak dosÏlo jesÏteÏ jednou, a to o peÏt let pozdeÏji. V nedeÏli 30. rÏÂõjna 1955 uverÏejnil list New York Times, International Edition cÏlaÂnek o dvou Ï SR. JednõÂm z nich byl George AmericÏanech, zÏijõÂcõÂch a pracujõÂcõÂch v C Wheeler a druhyÂm dr. Joseph Court63), byÂvaly cÏlen Komunisticke strany USA. Z cÏlaÂnku prazÏskeÂho dopisovatele listu pod titulkem Dva exulanti se chte Ï jõ vraÂtit vyplynulo, zÏe oba dotycÏnõ by odjeli zpeÏt do Ï eskoSpojenyÂch staÂtuÊ, v prÏÂõpadeÏ zõÂskaÂnõ prÏijatelneÂho zameÏstnaÂnõÂ. C slovensky rozhlas se v relaci vysõÂlane americkou a anglickou sekcõ snazÏil otisÏteÏnou zpraÂvu korigovat, a pozval si proto oba AmericÏany do studia. Ï eskoslovenskeÂho Propagandisticky rozhovor s nimi vedl redaktor C rozhlasu Herbert Lass64), ktereÂmu komunisticka vlaÂda v minulosti rovneÏzÏ poskytla politicky azyl. Wheeler ve vysõÂlaÂnõ prohlaÂsil: ¹.../rÏekl jsem, zÏe se/ vraÂtõÂme do SpojenyÂch staÂtuÊ, jakmile tam skoncÏõ politicke pronaÂsledovaÂnõ a budeme moci opeÏt pracovat ve sveÂm oboru, anizÏ bychom byli pronaÂsledovaÂni a zapsaÂni na cÏerne listineÏ, cozÏ naÂs zbavuje vsÏech mozÏnostõ zameÏstnaÂnõÂ, jak to bylo v meÂm prÏÂõpadeÏ. Byla to Ï SR, kde jsem pozÏaÂdal jedineÏ tato zkusÏenost, ktera meÏ prÏivedla sem do C o politicky asyl ... ja jsem naprosto spokojen se svou pracõ v Akademii veÏd, a jak jaÂ, tak i moje rodina ± pokud jde o zÏivotnõ uÂroven Ï ± si zde zÏijeme velmi dobrÏe, jsme dobrÏe zaopatrÏeni a vsÏechny nasÏe deÏti jsou zde sÏt'astny ve sÏkole.ª 65) V podobneÂm toÂnu, snad jesÏteÏ o neÏco võÂce servilneÏji nezÏ prof. Wheeler, odpovõÂdal na prÏedem prÏipravene otaÂzky redaktora dr. Court. Svou mnohokraÂt opakovanou rÏõÂkanku zakomponoval George Wheeler i do svyÂch zaÂveÏrecÏnyÂch slov: Ï esko¹...ChteÏl bych objasnit jesÏteÏ jednu veÏc a to, zÏe muÊzÏeme opustit C slovensko, kdykoliv budeme chtõÂt, a zÏe zde zuÊstaÂvaÂme o sve vlastnõ vuÊli, protozÏe jsme zde sÏt'astni a maÂme raÂdi svou praÂci, a znovu ÏrÂõkaÂme, zÏe jsme velmi vdeÏcÏni cÏeskoslovenskeÂmu lidu za jeho pohostinnost, za to, zÏe naÂm poskytl asyl do te doby, dokud bude v nasÏõ domovineÏ dochaÂzet k politicke persekuci.ª 66) S obsahem tohoto rozhlasoveÂho prohlaÂsÏenõ museli byÂt zajiste spokojeni i ti nejnesmirÏitelneÏjsÏõ z komunistickyÂch propagandistuÊ. Da se 240 rÏõÂci, zÏe po tomto verÏejneÂm vyÂstupu meÏl jizÏ profesor Wheeler od stranickyÂch ideologu Ê relativnõ klid. Ne vsÏak od StB, ktera ho staÂle nespousÏteÏla z dohledu. Na Wheelera nasadila postupneÏ celkem jedenaÂct spolupracovnõÂkuÊ, dlouhodoby odposlech a proveÏrku korespondence, ale nezjistila zÏaÂdne ¹staÂtobezpecÏnostnõ poznatkyª o provaÂdeÏnõ sÏpionaÂzÏnõ cÏinnosti. Po srpnovyÂch udaÂlostech v roce 1968 se profesor Wheeler s manzÏelkou rozhodli pro naÂvrat do USA. PrÏes ruÊzne obstrukce Ï eskoslovenske uÂrÏady nakonec vyste ÏhovaÂnõ povolili. Wheelejim c Ï ª ulozÏili pracovnõÂci MV ruÊv osobnõ svazek pod naÂzvem ¹NOVINAÂR Ï azÏ roku 1972. do archivu definitivne Profesor George Shaw Wheeler se dozÏil uÂctyhodneÂho veÏku; zemrÏel Ï eske republice zÏijõ v soucÏasne dobeÏ v Praze v rÏõÂjnu roku 1997. V C z WheelerovyÂch cÏtyrÏ potomku Ê obeÏ jeho dcery. 241 PrÏõÂloha 29: Titulnõ strana knihy, ktera vysÏla jako 1. svazek edice ¹Za trvaly mõÂrª Ïtnu 1950; cena 5 Kc Ïs v kve 242 PrÏõÂloha 30: Z dopisovyÂch ohlasuÊ Ï ineckou akci zraÂdnyÂch letcuʪ; na ¹zloc Rude praÂvo 30. a 31. brÏezna 1950 243 PrÏõÂloha 31: Vojensky pruÊkaz G. S. Wheelera 244 Ï len spojenecke PrÏõÂloha 32: G. S. Wheeler jako c Ïmecku; komise pro pracovnõ sõÂly v Ne Ïtsky duÊstojnõÂk, vlevo vpravo sove Ï nõ armaÂdy zaÂstupce francouzske okupac 245 Ï atek z ProhlaÂsÏenõ G. S. Wheelera PrÏõÂloha 33: VyÂn 246 247 Ï atek z ProhlaÂsÏenõ Eleonor Wheelerove PrÏõÂloha 34: VyÂn 248 Ï atek z prohlaÂsÏenõ Bruna Folty; PrÏõÂloha 35: VyÂn Rude praÂvo 30. zaÂrÏõ 1954 249 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) 2) VsÏechny uÂdaje a citace obsazÏene v textu, kromeÏ zvlaÂsÏt' uvedenyÂch v poznaÂmkoveÂm aparaÂtu, jsou cÏerpaÂny z evidencÏnõÂho svazku, registracÏnõ cÏ. 381, zalozÏeneÂho 22. 1. 1953 na osobu George Wheelera 1. oddeÏlenõÂm (referaÂt Amerika) 2. odboru krajske spraÂvy StB Praha, deponovaneÂho v Archivu Odboru archivnõ a spisove sluzÏby MV Praha pod a. cÏ. 638164. RozpracovaÂnõ bylo vedeno jizÏ od roku 1949 na referaÂtu 29 (Amerika), 1. oddeÏlenõ I. sektoru velitelstvõ StB. Samotne citace jsou zpravidla doslovneÏ prÏepsaÂny na zaÂkladeÏ tehdy platneÂho uÂzu. Ï SlaÂnsky Rudolf (1901±1952), po kveÏtnu 1945 se stal generaÂlnõÂm tajemnõÂkem KSC a vyÂrazneÏ se podõÂlel na zlocÏinech komunistickeÂho rezÏimu. Dne 23. 11. 1951 zatcÏen StB a obvineÏn z velezrady. V politickeÂm monstrprocesu byl obzÏalovaÂn jako hlava ¹protistaÂtnõÂho spikleneckeÂho centraª a 3. 12. 1952 popraven. Roku 1963 byl rehabilitovaÂn praÂvneÏ a obcÏansky, v roce 1968 take stranicky. 3) Geminder BedrÏich (1901±1952), blõÂzky spolupracovnõÂk R. SlaÂnskeÂho, roku 1950 Ï . V procesu s R. SlaÂnskyÂm byl vedoucõ oddeÏlenõ mezinaÂrodnõÂch vztahu Ê UÂV KSC odsouzen k smrti a spolu s deseti dalsÏõÂmi byÂvalyÂmi vysokyÂmi komunistickyÂmi funkcionaÂrÏi popraven. 4) K lidicke trageÂdii napsala E. Wheelerova (1907±1981) publikaci, kterou jesÏteÏ pozdeÏji rozsÏÂõrÏila. Nakladatelstvõ Orbis ji mezi lety 1952 azÏ 1962 vydalo celkem sedmnaÂctkraÂt v cizojazycÏnyÂch mutacõÂch, vcÏetneÏ arabsÏtiny. NaprÏ.: Wheeler Eleanor, Lidice Warns the World, Orbis, Praha 1952. Wheeler Eleanor, Lidice, Orbis, Praha 1962. 5) KarpinovaÂ-Adlerova BedrÏisÏka (nar. 1914 v Polsku), pochaÂzela za zaÂmozÏne krakovÏ eskoslovensku, kde pracovala ske rodiny. Za vaÂlky pu Ê sobila v Anglii a pote zÏila v C jako vedoucõ redaktorka propagandistickeÂho cÏtrnaÂctidenõÂku Prague News Letter. Ï molka ji nasazoval na volneÏ zÏijõÂcõ cizince v C Ï SR. Jejõ rÏÂõdõÂcõ orgaÂn StB VladimõÂr S PostupneÏ uzÏÂõvala krycõ jmeÂna A-904, JOE a MABEL. 6) Tato levicoveÏ orientovana strana byla zalozÏena v roce 1948 viceprezidentem USA z let 1941±1945 Henry A. Wallacem (1888 ±1965), ktery se neztotozÏn Ï oval s Trumanovou politikou studene vaÂlky. H. A. Wallace kandidoval za ¹Pokrokovou stranuª proti Trumanovi v prezidentskyÂch volbaÂch, ale zcela propadl a z politiky odesÏel . 7) Archiv Odboru archivnõ a spisove sluzÏby MV Praha (daÂle jen AOASS MV Praha), a. cÏ. 638164, ¹Ru Ê zne zpraÂvy z AVVª, 14. 11. 1949. Ï molka VladimõÂr (nar. 1907), pu S Ê vodnõÂm jmeÂnem Kurt Schmolka, byl prÏedvaÂlecÏnyÂm Ï . V roce 1950 se stal velitelem I. sektoru velitelstvõ StB, tzn. kontrarozcÏlenem KSC veÏdky. Dne 27. 1. 1951 dosÏlo k jeho zatcÏenõ a 23. 12. 1953 byl odsouzen pro trestne cÏiny napomaÂhaÂnõ k velezradeÏ a sabotaÂzÏ na 18 let v raÂmci procesu s tzv. ¹ZraÂdci v BezpecÏnostiª. Po obnoveÏ rÏÂõzenõ byl na zaÂkladeÏ rozsudku NejvysÏsÏõÂho soudu ze dne 10. 11. 1956 zprosÏteÏn obzÏaloby a z vyÂkonu trestu propusÏteÏn. Ï molkovi zõÂskaÂny z AOASS MV Praha, ZV 4, podsvazek 1, UÂdaje ke Karpinove a S ¹ZaÂpis o vyÂpoveÏdiª, 27. 12. 1951. 8) 9) 10) AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953. 11) TamteÂzÏ. 12) TamteÂzÏ. 13) Pejskar, J., UÂteÏky zÏeleznou oponou, Melantrich, Praha 1992, str. 28 ± 34. Ve ZpraÂveÏ pro prÏedsednictvo o prÏÂõpadu trÏÂõ letadel z 27. 3. 1950 se v uÂdaji o celkoveÂm pocÏtu pasazÏeÂruÊ vsÏech letadel uvaÂdõ cÏÂõslo 83. A MV Praha, fond 310-23-1, ¹Kolegiumª ± duben 1950, str. 211± 212. 250 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953. Rude praÂvo, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. Prague News Letter byl v anglicÏtineÏ psany propagandisticky cÏtrnaÂctidenõÂk vydaÂvany Pragopressem. Jeho rozsah odpovõÂdal cÏtyrÏem stranaÂm formaÂtu A3, a prÏestozÏe podtitul listu zneÏl A Survey of Czechoslovak News and Comments (PrÏehled cÏeskoslovenskyÂch zpraÂv a komentaÂrÏu Ê ), redaktorÏi v cÏele s B. Karpinovou-Adlerovou veÏtsÏinu cÏlaÂnkuÊ pouze prÏeklaÂdali z RudeÂho praÂva. Prague News Letter, Vol. 6, No. 8, 14. 4. 1950, str. 1, 4. RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 1. RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2, nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª, 7. 4. 1950. TamteÂzÏ. Severoatlanticky pakt ± NATO (North Atlantic Treaty Organization), zalozÏen jako vojenske obranne seskupenõ zaÂpadnõÂch demokratickyÂch staÂtu Ê v roce 1949. Rajk LaÂszlo (1909 ±1949), v letech 1945 ±1948 komunistickyÂm ministrem vnitra a 1948 ±1949 ministrem zahranicÏnõÂch veÏcõ v Mad'arsku. Na zaÂkladeÏ falesÏneÂho obvineÏnõ byl odsouzen k smrti a roku 1949 popraven. Roku 1955 rehabilitovaÂn. Kostov TrajcÏo (1897±1949), tajemnõÂkem UÂV Bulharske komunisticke strany v letech 1944 ±1946. Od roku 1946 do roku 1949 pu Ê sobil jako ministr ru Ê znyÂch resortu Ê . Na zaÂkladeÏ vykonstruovanyÂch obvineÏnõ v roce 1949 odsouzen k trestu smrti a popraven; rehabilitovaÂn v roce 1956. RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª, 7. 4. 1950. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. Acheson Dean G. (1893 ±1971), ministr zahranicÏnõÂch veÏcõ USA v letech 1949 ±1953. Koncipoval Trumanovu doktrõÂnu o podporÏe USA staÂtu Ê m ohrozÏenyÂm komunismem a podõÂlel se na vypracovaÂnõ Marschallova plaÂnu. ZaslouzÏil se rovneÏzÏ o vytvorÏenõ SeveroatlantickeÂho paktu. RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. nebo AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹ProhlaÂsÏenõª, 7. 4. 1950. RP, rocÏ. 30, cÏ. 84, 8. 4. 1950, str. 2. Bucarova Annabella, Pravda o americkyÂch diplomatech, Praha 1949, naÂklad 50 000 vyÂtiskuÊ. BucarovaÂ, zameÏstnana po druhe sveÏtove vaÂlce na velvyslanectvõ USA a v USIS v MoskveÏ, se rozhodla zuÊstat v SSSR a ¹odhalilaª ve sveÂm teÂmeÏrÏ stostraÂnkoveÂm spisku ¹antisoveÏtskeª elementy cÏinne v americkyÂch uÂrÏadech. AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953. AOASS MV Praha, ZV 4, podsvazek 2, ¹Protokol o vyÂpoveÏdiª, 21. 6. 1952. RP, rocÏ. 30, cÏ. 85, 9. 4. 1950, str. 2. RP, rocÏ. 30, cÏ. 86, 12. 4. 1950, str. 1. RP, rocÏ. 30, cÏ. 87, 13. 4. 1950, str. 5. Prague News Letter, Vol. 6, No. 8, 14. 4. 1950, str. 4. Kolarek (Kollarek) Joe pu Ê sobil jako tiskovy atasÏe na velvyslanectvõ USA v Praze a dle komunisticke propagandy rÏÂõdil ¹sÏtvavou proticÏeskoslovenskou kampan Ï USISª. Klosu Ê v archiv Ministerstva spravedlnosti, a. cÏ. 202, ¹ZaÂznam o vyÂsledku porady, konane dne 3. dubna 1950 na ministerstvu spravedlnostiª. TamteÂzÏ, a. cÏ. 202, ¹ZaÂznam o vyÂsledku porady, konane dne 7. dubna 1950 na staÂtnõ prokuraturÏe v Prazeª. RP, rocÏ. 30, cÏ. 88, 14. 4. 1950, str. 1, 3. 251 41) 42) 43) 44) 45) 46) 47) 48) 49) 50) 51) 52) 53) 54) 55) 56) 57) 58) 59) 60) 61) 62) 63) 64) 65) 66) A MV Praha, fond 305-737, svazek 1, str. 282 ± 284. Ï , fond Komise UÂV II, sv. 2, a. j. 5, str. 114 ±115. A UÂV KSC A MV Praha, fond A-31, inv. j. 246, listy 71±73. RP, rocÏ. 30, cÏ. 93, 20. 4. 1950, str. 1. RP, rocÏ. 30, cÏ. 95, 22. 4. 1950, str. 5. TamteÂzÏ. ZaÂvodsky Osvald (1910 ±1954), velitel cele StB, v procesu s cÏelnyÂmi prÏedstaviteli slozÏek StaÂtnõ bezpecÏnosti odsouzen k smrti a popraven. Nosek VaÂclav (1892 ±1955), ministr vnitra od dubna 1945 do roku 1953, pote azÏ do roku 1955 ministrem pracovnõÂch sil. A MV Praha, fond 310-23-2, ¹Kolegiumª ± kveÏten 1950, ¹ZaÂpis ze schuÊze bezpecÏnostnõÂho kolegia, konane 3. 5. 1950ª. RP, rocÏ. 30, cÏ. 114, 13. 5. 1950, str. 1, 3. Ï ivrny LumõÂr (nar. 1915), v roce 1970 byl vyloucÏen z KSC Ï a v obdobõ ¹normalizaceª C patrÏil mezi rezÏimu nepohodlne osoby. AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953. RP, rocÏ. 30, cÏ. 93, 20. 4. 1950, str. 5. AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Wheeler George ± poznatkyª, 5. 10. 1953. Winter, K., Wheelerova cesta k pravdeÏ, MõÂr, Praha 1950. TamteÂzÏ, str. 11. Obdobõ let 1950 azÏ 1954, nazyÂvane podle senaÂtora Josepha R. McCarthyho (1908 ± ±1957), zcela ovlaÂdlo verÏejny zÏivot v USA a znamenalo tvrdy postih uÂdajnyÂch komunistu Ê na podkladeÏ prÏevaÂzÏneÏ smysÏlenyÂch a demagogickyÂch domneÏnek. J. McCarthy zaÂhy po sveÂm zvolenõ do SenaÂtu v roce 1946 rozvinul propagandistickou kampan Ï , odhalujõÂcõ uÂdajne rozveÏtvene komunisticke spiknutõ na nejvysÏsÏõÂch mõÂstech staÂtnõ spraÂvy, zacõÂlene na uchopenõ moci v USA. V uÂnoru 1950 oznaÂmil existenci du Ê kazuÊ o 57 cÏlenech komunisticke strany na ministerstvu zahranicÏÂõ a o dalsÏõÂch 205 sympatizantech. PrÏestozÏe vysÏetrÏovaÂnõ senaÂtnõÂho vyÂboru prokaÂzalo lzÏivost jeho tvrzenõÂ, pokracÏoval v uÂtocõÂch na vlaÂdu, armaÂdu a verÏejneÏ cÏinne osoby. Jeho demagogie zalozÏena na odporu k intelektuaÂluÊm a spolecÏensky uÂspeÏsÏnyÂm lidem mu vsÏak zajistila popularitu v rÏadaÂch prÏÂõzemnõÂch zaÂvistivcuÊ a McCarthy zõÂskal veÏtsÏinovou Ï õÂneÏ na konci roku 1949 se podporu verÏejneÂho mõÂneÏnõÂ. Po võÂteÏzstvõ komunistu Ê vC navõÂc pro mnoho AmericÏanuÊ stala ¹ruda hrozbaª reaÂlnou obavou. SvyÂmi uÂtoky na armaÂdu vsÏak McCarthy zasÏel prÏÂõlisÏ daleko a v prosinci 1954 mu SenaÂt jako vedoucõÂmu vysÏetrÏovateli vyslovil nedu Ê veÏru. AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹PrÏeklad z oficielnõÂho protokolu senaÂtu USAª. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. Ï SR v roce 1950, protozÏe Americky leÂkarÏ dr. Joseph Court (Cort) prÏijel s rodinou do C Ï eskoslovensku se naucÏil se chteÏl uÂdajneÏ vyhnout nasazenõ ve vaÂlce v Koreji. V C dokonale cÏesky a mohl tedy prÏeklaÂdat leÂkarÏske odborne texty z anglicÏtiny. PozdeÏji se vraÂtil zpeÏt do USA se svou novou cÏeskou manzÏelkou a stal se cÏlenem uznaÂvaneÂho leÂkarÏskeÂho tyÂmu. Herbert Lass pu Ê sobil roku 1950 v Radio Prague International, ktere na kraÂtkyÂch vlnaÂch vysõÂlalo cÏeskoslovenske propagandisticke zpraÂvy v anglicÏtineÏ. AOASS MV Praha, a. cÏ. 638164, ¹Interwiew s ss. Wheelerem a Cortemª. TamteÂzÏ. 252 Ï innost Mileny Markove Agenturnõ c MARTIN PULEC CõÂlem tohoto cÏlaÂnku je pojednat o zpravodajske cÏinnosti agentky Mileny Markove ve prospeÏch cÏeskoslovenskyÂch zpravodajskyÂch a staÂtobezpecÏnostnõÂch slozÏek v letech 1947±1949 a pokusit se tak nastõÂnit zpu Ê sob jejich praÂce v uvedeneÂm obdobõÂ. Agenturnõ svazek Mileny Markove byl skartovaÂn ve druhe polovineÏ padesaÂtyÂch let, vodõÂtkem pro dokumentaci agentky Markove se staly opisy jejõÂch agenturnõÂch zpraÂv soustrÏedeÏne v raÂmci zvlaÂsÏtnõÂho vysÏetrÏovacõÂho spisu ZV 122, ktery vznikl na pocÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let prÏi prosÏetrÏovaÂnõ nezaÂkonnyÂch metod StB Inspekcõ ministerstva vnitra. Studiem dalsÏõÂch pramenuÊ bylo zjisÏteÏno, zÏe v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ nejde o uÂplnou kolekci zpraÂv, nicmeÂneÏ pro uskutecÏneÏnõ autorskeÂho zaÂmeÏru byl jejich rozsah shledaÂn dostacÏujõÂcõÂm. DalsÏõÂm steÏzÏejnõÂm pramennyÂm materiaÂlem byly vysÏetrÏovacõ spisy obeÏtõ Markove a daÂle protokoly z vyÂslechu Ê tehdejsÏõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB z obdobõ prosÏetrÏovaÂnõ pouzÏÂõvaÂnõ nezaÂkonnyÂch metod praÂce StB, tj. z konce padesaÂtyÂch a pocÏaÂtku sÏedesaÂtyÂch let. UÂdaje z vaÂlecÏneÂho obdobõ byly vesmeÏs cÏerpaÂny z vysÏetrÏovacõÂch spisu Ê MimorÏaÂdneÂho lidoveÂho soudu (daÂle jen MLS). PovaÂlecÏna cÏinnost Mileny Markove ma korÏeny v druhe polovineÏ trÏicaÂtyÂch let, je proto nutne vraÂtit se do tohoto obdobõÂ. Nejprve neÏkolik zaÂkladnõÂch osobnõÂch dat. Marie Milena MarkovaÂ, roz. NedvõÂdkovaÂ, se narodila 5. srpna 1913 v Roudnici nad Labem, byla prÏõÂslusÏna do SadskeÂ, okr. Nymburk, cÏeske naÂrodnosti, dcera FrantisÏka a Anny, roz. KoutskeÂ, meÏla bratra Jana NedvõÂdka. Do obecne sÏkoly chodila v Roudnici nad Labem, do gymnaÂzia rovneÏzÏ v Roudnici nad Labem a v Praze, kde take do roku 1933 navsÏteÏvovala anglickou kolej.1) PrÏi sve cesteÏ do Velke BritaÂnie v roce 1936 se pry seznaÂmila s pracovnõÂkem tajne sluzÏby Williamem King Fordem, ktery uzÏõÂval jesÏteÏ dalsÏõÂch krycõÂch jmen W. Scott a T. Wilson. SluzÏebneÏ pry patrÏil pod Alexandra Scottlanda, vysokeÂho funkcionaÂrÏe britske zpravodajske sluzÏby. UÂdajneÏ se za neÏho provdala 12. 6. 1938 v Carlhaltonu, hrabstvõ Surrey, kde byla zanesena do knihy sn Ï atkuÊ pod jmeÂnem Maria Scott.2) Ï eskoslovenska se vraÂtila v srpnu 1938, kraÂtce pracovala jako Do C 253 Ï koda, po prÏõÂchodu NeÏmcu kancelaÂrÏska praktikantka u firmy S Ê nastoupila v roce 1940 jako korespondentka u firmy Orbis. Zde byl generaÂlnõÂm rÏeditelem Fridrich Rudl, jemuzÏ byla daÂna, pravdeÏpodobneÏ Fordem, pod ochranu.3) MõÂsto generaÂlnõÂho rÏeditele Orbisu zõÂskal Fridrich Rudl, byÂvaly zpravodaj agentury Reuter, zaÂsluhou Wolfa, pozdeÏjsÏõÂho vedoucõÂho kulÏ õÂsÏskeÂho protektora v Praze. turneÏ-politickeÂho oddeÏlenõ sekretariaÂtu R Wolf, spolecÏneÏ s vysokyÂm uÂrÏednõÂkem Sicherheitsdienst (daÂle jen SD) Zuberem, prÏõÂslusÏnõÂkem gestapa Schulzem a Giesem, tajemnõÂkem K. H. Franka, tvorÏili spolek, ktery Franka uÂdajneÏ ovlivn Ï oval, a tõÂm spolupuÊsobil na deÏnõ v protektoraÂteÏ.4) Du Ê veÏru vysokyÂch nacistickyÂch sÏpicÏek si Fridrich Rudl zõÂskal ochotnou spolupracõ s SD, jeho zpraÂvy byly uÂdajneÏ ¹veÏcne a rozumneÂ, v osobnõÂch udaÂnõÂch si nelibovalª.5) Po sveÂm jmenovaÂnõ generaÂlnõÂm rÏeditelem Orbisu zpravodajskou cÏinnost neprÏerusÏil, ale zpraÂvy podaÂval zrÏÂõdka a takoveÂho druhu, zÏe byl podezõÂraÂn ze zatajovaÂnõ cennyÂch zpraÂv a uprÏednostn Ï ovaÂnõ hospodaÂrÏske cÏinnosti prÏed politickou, kvuÊli ktere byl do Orbisu dosazen. Na Rudla byli nasazeni agenti SD, kterÏõ meÏli potvrdit jeho uÂdajne sympatie k byÂvalyÂm levicovyÂm politikuÊm. Vedle vnitropolitickyÂch zpraÂv prÏinaÂsÏel Rudl NeÏmcu Ê m take zpraÂvy Ï veÂdska.6) z cÏastyÂch cest do Bulharska, Turecka, Rumunska a S Fridrich Rudl se nestyÂkal pouze s vyÂznamnyÂmi nacistickyÂmi osobnostmi, udrzÏoval mimo jine i osobnõ prÏaÂtelstvõ s uÂrÏednõÂkem sÏvyÂcarskeÂho konzulaÂtu v Praze Rene Kellerem, o ktereÂm obecneÏ panovala domneÏnka, zÏe je ve spojenõ s britskou zpravodajskou sluzÏbou.7) Agent pracovnõÂka prazÏske SD Kurta Wilfera, dr. Theodor DymkovicÏ, ktery byl v te dobeÏ zameÏstnaÂn jako uÂrÏednõÂk Orbisu, informoval SD, zÏe Rudl zpravodajsky pracuje pro britskou sluzÏbu. Wilfer zjistil, zÏe Rudl pro Brity pracoval jizÏ prÏed vaÂlkou, ovsÏem jeho pokracÏujõÂcõ zpravodajskou cÏinnost mu neprokaÂzal. NepodarÏilo se mu to zejmeÂna proto, zÏe byl svyÂmi vyÂsÏe postavenyÂmi kolegy, Jacobim a hlavneÏ Zuberem, duÊrazneÏ vyzvaÂn, aby s ohledem na vysÏsÏõ politiku od sveÂho zameÏrÏenõ na Rudla upustil.8)1 BeÏhem KveÏtnoveÂho povstaÂnõ puÊsobil Fridrich Rudl jako prostrÏednõÂk Ï erveneÂho krÏõÂzÏe mezi bojujõÂcõÂmi stranami, byl cÏinny rovneÏzÏ v TerezõÂneÏ. C Po osvobozenõ byl internovaÂn jako kolaborant na PankraÂci, zde jej prÏevzal prÏÂõslusÏnõÂk soveÏtske bezpecÏnostnõ sluzÏby NKVD, jisty gardovy kapitaÂn PivneÏv.9) Ze soveÏtske vazby byl propusÏteÏn jizÏ 15. 5. 1945 Ï vyÂcarska. Zanedlouho pote proa odejel i s manzÏelkou BedrÏisÏkou do S beÏhla tiskem zpraÂva, zÏe Fridrich Rudl beÏhem vaÂlky pracoval pro britskou zpravodajskou sluzÏbu, cÏõÂmzÏ prokaÂzal spojencu Ê m cenne sluzÏby. Tuto skutecÏnost uÂdajneÏ potvrdily i britske uÂrÏady. Podle tehdejsÏõÂho tisku spolupracoval take s ilegaÂlnõ odbojovou organizaci ¹BLANIÂKª.10) I jeho povaÂlecÏne osudy byly spjaty se zpravodajskou sluzÏbou; po vaÂlce 254 Ï vyÂcarsku cÏinnost britske a noveÏ vznikle meÏl Rudl koordinovat ve S neÏmecke rozveÏdky proti zemõÂm vyÂchodnõÂho bloku.11) Milena Markova byla beÏhem sveÂho puÊsobenõ v Orbisu pozÏaÂdaÂna Rudlem, aby se prostrÏednictvõÂm Heleny JohnoveÂ-SchneideroveÂ, kterou znala ze svyÂch studiõ v Anglii, a jejõÂho manzÏela dr. Richarda Schneidera12) dostala do neÏmecke spolecÏnosti. Jejich prostrÏednictvõÂm pry pronikla azÏ do okruhu manzÏelky K. H. Franka Caroly Frankove a na doporucÏenõ jisteÂho Poppera ji zameÏstnal doc. Kliment ve Ï echu Svazu pro spolupraÂci C Ê s NeÏmci. Odtud byla propusÏteÏna po kraÂdezÏi seznamu cÏlenu Ê ; kraÂdezÏ jõ vsÏak nebyla prokaÂzaÂna.13) V roce 1941 byla Markova vysÏetrÏovaÂna gestapem v souvislosti s prÏõÂÏ lo o poslech cizõÂho rozhlasu a zesmeÏsÏn padem ¹ROLINª. S Ï ovaÂnõ prÏedstavitelu Ê Osy, nikoli o odbojovou skupinu, ktera prÏechovaÂvala zbraneÏ a rozsÏirÏovala letaÂky, jak postizÏenõ vypovõÂdali po vaÂlce u MimorÏaÂdneÂho lidoveÂho soudu. Gestapo na zaÂkladeÏ anonymnõÂho udaÂnõ na obyvatele domu, ve ktereÂm Markova bydlela, zatklo skupinu asi trÏiceti osob, z nichzÏ se z koncentracÏnõÂch taÂboru Ê po vaÂlce vraÂtilo asi dvanaÂct. UdaÂnõ podane na SD zpracovaÂval referentsky dr. Schneider.14) Milena Markova byla propusÏteÏna na zaÂkladeÏ intervence Fridricha Rudla u referenta gestapa Schulzeho. V roce 1942, prÏedtõÂm nezÏ byl dr. Richard Schneider povolaÂn na frontu, seznaÂmil Markovou se svyÂm prÏõÂtelem, vyÂsÏe zmin Ï ovanyÂm KurÏkem), ktery Markove beÏhem okupace neÏtem Wilferem (ing. HavlõÂc kolikraÂt pomohl. Oba vsÏak ve svyÂch vyÂpoveÏdõÂch popõÂrajõÂ, zÏe by Markova pro SD zpravodajsky pracovala, nicmeÂneÏ Wilfer nevylucÏuje jejõ spolupraÂci se Schneiderem.15) V roce 1943, po sporech s Rudlem, nastupuje Milena Markova (resp. NedvõÂdkovaÂ) do pojisÏt'ovny Star, vdaÂva se za V. A. Marka a prÏijõÂma jeho prÏÂõjmenõÂ. O rok pozdeÏji se jõ narodila dcera Ilona. V tomto roce pry prÏestaÂva vyvõÂjet svou zpravodajskou cÏinnost ve prospeÏch BritaÂnie, o ktere se zmin Ï uje ve svyÂch neÏkolika zÏivotopisech takto: ¹...Spojenõ bylo na Padovu (signora Peddovani) a Basilej. NeÏco sÏlo Ï vyÂcary (Dr.Letfus), ...v roce 1942 jsem byla letecky prÏes VõÂden Ï na S v ItaÂlii, kde jsem se setkala se Scottem. ....S Wilsonem jsem se pak videÏla v roce 1945, kdy jsem odmõÂtla znovu zacÏõÂt, s poukazem na dõÂteÏ a manzÏela po konc. taÂboru. Naposledy jsem ho videÏla v roce 1946 ... odmõÂtla jsem odjet s tõÂm, zÏe kdyzÏ meÏ tu nechali prozÏÂõt okupaci, nynõÂ Ï esÏku, ...kdy jsem se jizÏ znala neodjedu, zÏe chci vychovat z dcerky C s panem PlechatyÂm, leÂpe ÏrecÏeno pracovala jsem pro neÏho... Od roku 1946 jsem pracovala vyÂhradneÏ pro cÏeskoslovenskou zpravodajskou sluzÏbu... Od CIC jsem meÏla nabõÂdku podanou asi v r. 1946 prostrÏednictvõÂm Kubalka (rovneÏzÏ hlaÂsÏeno), kterou jsem neakceptovala. Bylo mi to loni v NeÏmecku Dawisem prÏicÏteno k tõÂzÏi.ª 16) 255 TõÂm ¹loni v NeÏmeckuª Markova myslela svoji cestu ve druhe polovineÏ roku 1948 za uÂcÏelem napojenõ na cÏeskoslovensky odboj v zahranicÏõÂ, kterou podnikla na prÏõÂkaz sveÂho rÏÂõdõÂcõÂho orgaÂna (daÂle rÏ. o.) Josefa PlechateÂho. V NeÏmecku byla neÏkolikraÂt vyslyÂchaÂna orgaÂny Counter Intelligence Corps (daÂle CIC) a ve sve zpraÂveÏ uvaÂdõÂ, zÏe byla taÂzaÂna na uÂdaje, ktere nikde drÏõÂve nerÏekla, jako naprÏ.: ¹...procÏ je zavrÏen otec a manzÏel, s kyÂm jsem prÏÂõmo za vaÂlky pracovala, jak dlouho jsem ve zpravodajske sluzÏbeÏ, kdo za mnou byl lon ÏskeÂho podzimu v Praze ze Secret Service, na koho maÂm prÏÂõme napojenõÂ, kolik jsem dostala odmeÏny za sluzÏby za vaÂlky a pod. ...Poslednõ ,raÂnu' mi zasadil tõÂm, zÏe se mne ptal, zda pan Lampel /zdu Ê raznil autor/ z LondyÂna je cÏlenem SS /zrÏejmeÏ Secret Service ± pozn. autor/ a jakeÂho druhu smlouvy uzavrÏel.ª 17) O tom, zda-li Milena Markova skutecÏneÏ beÏhem vaÂlky pracovala pro britskou rozveÏdku, se muÊzÏeme pouze dohadovat z podobnyÂch, nikde jinde nepotvrzenyÂch naÂznaku Ê . Pokud ano, byla tato praÂce ve prospeÏch spojencu Ê prÏõÂcÏinou, (vedle zaÂsÏti a osobnõÂch uÂcÏtuÊ), procÏ se o ni po vaÂlce zacÏaly zajõÂmat vysÏetrÏovacõ ogaÂny MLS a take toho, zÏe byla posleÂze zõÂskaÂna pro spolupraÂci s cÏeskoslovenskou StB. Na zaÂkladeÏ oznaÂmenõ jejõ neÏkdejsÏõ znaÂme LibusÏe Marianove soudnõÂm orgaÂnuÊm byla Milena Markova dne 8. 1. 1946 vzata do vazby pro podezrÏenõ z udavacÏstvõÂ. Do vazby byl vzat rovneÏzÏ jejõ bratr Jan NedvõÂdek a v jine souvislosti i jejõ otec, ktery byl posleÂze odsouzen k desetileteÂmu veÏzenõÂ. Ve veÏzenõ se seznaÂmila s Hanou Krupkovou, se kterou se uÂdajneÏ deÏlila o slamnõÂk. Cesty obou zÏen se protly jesÏteÏ za dva roky, o tom vsÏak pozdeÏji. VysÏetrÏovaÂnõ MLS Markove udavacÏstvõ neprokaÂzalo, naopak neÏkterÏõ sveÏdci hovorÏili o tom, zÏe sama rozsÏirÏovala v letech 1939 ± 1940 komunisticke tiskoviny a prÏeklaÂdala zahranicÏnõ rozhlas. DaÂle se ukaÂzalo, zÏe ¹skupina malõÂrÏe Rolinaª nebyla ozbrojenou odbojovou skupinou, ale pijaÂckou partou volneÏjsÏõÂch mravu Ê , ktera verÏejneÏ poslouchala zpraÂvy zahranicÏnõÂho rozhlasu, tyto rozsÏirÏovala a zesmeÏsÏn Ï ovala staÂtnõ prÏedstavitele Osy a soveÏtskeÂho stranickeÂho staÂtnõÂka Molotova. PrÏi vysÏetrÏovaÂnõ cÏlenove skupiny spolupracovali s uÂrÏednõÂky gestapa a svyÂmi vyÂpoveÏd'mi podstatneÏ rozsÏõÂrÏili pocÏet zatcÏenyÂch. Markova byla na zÏaÂdost sveÂho muzÏe propusÏteÏna z vazby MLS 23. 5. 1946, nicmeÂneÏ byla obvineÏna ze zlocÏinu propagace a podpory nacistickeÂho hnutõ podle § 3/1 retribucÏnõÂho zaÂkona cÏ. 16/45, ktereÂho se meÏla dopustit tõÂm, zÏe ¹...se styÂkala s vyÂznacÏnyÂmi NeÏmci, chodila na naÂvsÏteÏvu k Moravcovi a Heydrichovi, o neÏmzÏ se pochvalneÏ vyjadrÏovala, a zÏe se styÂkala s vedoucõÂm uÂÏrednõÂkem prazÏskeÂho SD Schneiderem a zuÂcÏastn Ï ovala se ruÊznyÂch neÏmeckyÂch sbõÂrek, prÏi nichzÏ se dala fotografovatª. 18) Tato obzÏaloba se opõÂrala o sveÏdeckou vyÂpoveÏd' neÏkdejsÏõ 256 spolubydlõÂcõ Markove ze ZahranicÏnõ domoviny (daÂle neuprÏesneÏno). V protokole z 15. 10. 1945 uvaÂdõÂ: ¹....sveÏÏrila se mi NedvõÂdkovaÂ, zÏe byla na vecÏõÂrku u Heydricha, zÏe to musõ byÂt skveÏly muzÏ, kdyzÏ dovede tak kraÂsneÏ hraÂt na housle, ...byla vyfotografovaÂna bud' s Moravcem nebo s Heydrichem prÏed bolsÏevickou vyÂstavou (SoveÏtsky raÂj) s pokladnicÏkou v ruce. Tuto fotografii jsem skutecÏneÏ videÏla. ...zÏe chodõ na PrazÏsky hrad na naÂvsÏteÏvu Moravcovy rodiny, ...k NedvõÂdkove podvakraÂte prÏisÏel NeÏmec, ktery meÏl na kabaÂteÏ haÂkovy krÏõÂzÏ. ...NedvõÂdkova podepsala neÏjakou listinu (snad sbeÏracõ listinu) a zaÂroven Ï dala neÏjaky peneÏzÏnõ prÏÂõspeÏvek.ª19) TataÂzÏ osoba o puÊl druheÂho roku pozdeÏji 2. 4. 1947 vypovõÂdaÂ: ¹...nemohu si dnes jizÏ urcÏiteÏ vzpomenout, zda mluvila take o vecÏõÂrku u Heydricha, ...ukazovala mi neÏjakou fotografii, kde byla vyobrazena s pokladnicÏkou v ruce, avsÏak urcÏiteÏ nebyl na fotografii ani Heydrich, ani Moravec, ...o MoravcoveÏ rodineÏ nikdy nemluvila, ...nevideÏla jsem sbeÏracõ listinu, staÂla jsem tehdy u okna obraÂcena do ulice. ...Svou vyÂpoveÏd' jsem ucÏinila pod dojmem tehdejsÏÂõ doby a nebyla jsem si veÏdoma, zÏe by vyÂpoveÏd' mohla neÂst neÏjake naÂsledky, ...byla jsem k vyÂpoveÏdi povolaÂna proti sve vuÊli.ª 20) Milena Markova k tomu uvaÂdõÂ, zÏe tato osoba, sveÏdcÏõÂcõ proti nõÂ, byla ke sveÏdectvõ donucena vyÂhruÊzÏkami slecÏny MarianoveÂ, nebot' Marianova veÏdeÏla o tom, zÏe tato sveÏdkyneÏ ± byÂvala spolubydlõÂcõ Markove ± meÏla za vaÂlky milostny pomeÏr s vysoce postavenyÂm NeÏmcem.21) ProcÏ MLS tak ochotneÏ zprostil Markovou obzÏaloby a sveÏdkyneÏ uÂplneÏ meÏnõ svou vyÂpoveÏd', mohou vysveÏtlit veÏty, ktere napsal 23. 6. 1948 na agenturnõ zpraÂvu (daÂle AZ) Ïr. o. Markove Josef Plechaty poteÂ, co Markovou vyslal do NeÏmecka navaÂzat styky s vedenõÂm cÏeskoslovenske emigrace: ¹Agent /tj. Markova ± pozn. autor/ tvrdil, zÏe tuto cestu kona za tõÂm uÂcÏelem, aby splatil moraÂlnõ dluhy, ktere vuÊcÏi meÏ maÂ. NaraÂzÏel tõÂm na intervenci u soudu.ª 22) Jak je zrÏejme z textu vyÂsÏe uvedeneÂho zÏivotopisu, Milena Markova se znala s Josefem PlechatyÂm jizÏ od roku 1946, tamteÂzÏ take uvaÂdõÂ, zÏe jizÏ pro neÏho pracovala.23) AcÏkoli byl jejõ agenturnõ svazek skartovaÂn v roce 1956,24) lze prÏedpoklaÂdat, zÏe pro zpravodajskou spolupraÂci byla zõÂskaÂna prÏõÂmo PlechatyÂm, nebot' jejich vzaÂjemne vztahy nebyly pouze cÏisteÏ pracovnõÂ25), nebo jeho nadrÏõÂzenyÂm, vedoucõÂm politickeÂho odÏ te Ïlenõ ZOB S ÏpaÂnem Plac Ï kem. de K metodaÂm praÂce zpravodajskyÂch slozÏek v letech 1946 ±1948 byÂvaly prÏõÂslusÏnõÂk StB Josef Plechaty v sÏedesaÂtyÂch letech uvaÂdõÂ: ¹...Agentura byla zõÂskaÂvaÂna myslõÂm vyÂhradneÏ na zaÂkladeÏ kompromateriaÂlu, i kdyzÏ byl neÏkdy velmi problematickyÂ. ...Ja saÂm jsem meÏl celkem 4 vaÂzane spolupracovnõÂky. VaÂzaÂnõ nebo prÏevaÂzaÂnõ provaÂdeÏl PlacÏek, nebo ja za jeho prÏÂõtomnosti. ZpraÂvy ...byly v r. 1946 a snad 257 jesÏteÏ v 1947 zpracovaÂny ve zpraÂvy pro ministra vnitra a prÏedsedu byÂvaleÂho ZemskeÂho naÂrodnõÂho vyÂboru v Praze. ZpocÏaÂtku prÏebõÂral a upravoval tyto zpraÂvy vedoucõ politickeÂho oddeÏlenõ ZOB PlacÏek. Po zavedenõ A a B listuÊ jsem tyto prÏepisoval na A listy, ktere byly psaÂny ve 3 ± 4 exemplaÂÏrÂõch, B listy dvojmo. Jednu kopii listu A a B jsem zaklaÂdal do sveÂho fasciklu. ZbyÂvajõÂcõ jsem prÏedaÂval bud'to prÏõÂmo PlacÏkovi nebo do jeho kancelaÂÏre. Odtud byly nebo meÏly byÂt distribuovaÂny na jednotliva oddeÏlenõÂ, pozdeÏji sektory. V roce 1948 /kdyzÏ/ byla zrÏÂõzena agenturnõ centraÂla, prÏevzal cÏtenõ vsÏech zpraÂv KrÏenek-Mach. ZaÂvazÏneÏjsÏõ prÏedaÂval PlacÏkovi nebo Milenovi, pozdeÏji snad ZaÂvodskeÂmu, ostatnõ rozdeÏloval prÏÂõmo.ª 26) Milena Markova byla vaÂzaÂna k agenturnõ praÂci na zaÂkladeÏ prÏerusÏenõ soudnõÂho procesu u MLS a pravdeÏpodobneÏ svoji roli sehraÂl i osobnõ vztah k Josefu PlechateÂmu. MeÏla nesÏt'astne a rozvraÂcene manzÏelstvõÂ27), navõÂc si jejõ otec odpykaÂval mnohalete veÏzenõ za provineÏnõ proti naÂrodnõ cti a ona doufala, zÏe svou spolupracõ dosaÂhne zmõÂrneÏnõ jeho trestu28). DaÂle ji motivovaly jejõ vaÂlecÏne a povaÂlecÏne zaÂzÏitky, jak se o nich zmin Ï uje v dopise adresovaneÂm ¹PepõÂcÏkoviª (Josefu PlechateÂmu?).29) Jako pocÏaÂtecÏnõ datum sve spolupraÂce uvaÂdõ Markova rok 1946, jejõ prvnõ dochovana AZ je z 3. 11. 1947. Ï ka Markove byla ¹K 40ª, pozdeÏji ¹AK-950ª, znacÏka Agenturnõ znac rÏ. o. ¹A-1-Aª, ale jizÏ na dalsÏõÂch zpraÂvaÂch se objevuje znacÏka rÏ. o. ¹Aª a vedle znacÏky ¹K 40ª i krycõ jmeÂno KOLDA. KOLDA si zaklaÂdala na tom, zÏe ji rÏÂõdõ zodpoveÏdny orgaÂn, na ostatnõ se dõÂvala s despektem.30) Onen ¹Aª, jinak FALBR31), ve skutecÏnosti Josef PlechatyÂ32), tõÂm zodpoveÏdnyÂm pracovnõÂkem bezesporu byl. Josef Plechaty nastoupil 1. 11. 1945 k ZemskeÂmu odboru bezpecÏnostnõÂmu (daÂle jen ZOB II) jako referent, v roce 1946 se staÂva prÏednostou oddeÏlenõÂ, v roce 1947 nahrazuje ve vedenõ oblastnõÂho zpravodajskeÂho oddeÏlenõ (daÂle OZO I, tj. podrÏõÂzene slozÏky ¹zpravodajskeÂ Ï ª ± ZOB II) Leopolda Kubelku odvolaneÂho pro podezrÏenõ sluzÏby KSC ze styku s francouzskou zpravodajskou sluzÏbou a pro nehlaÂsÏene styky s pravicovyÂmi sociaÂlnõÂmi demokraty. OZO I meÏlo pu Ê sobnost pro Prahu-meÏsto a podobne cÏleneÏnõ (oddeÏlenõ obranneÂho, politickeÂho a hospodaÂrÏskeÂho zpravodajstvõÂ) jako ZOB II. V brÏeznu 1948 prÏi reorganizaci zpravodajske sluzÏby, kdy do noveÏ vznikajõÂcõ sluzÏby (oznacÏovane pozdeÏji jako StB) byli prÏebõÂraÂni uÂrÏednõÂci ZOB a zejmeÂna OZO I, byl Josef Plechaty povyÂsÏen na kapitaÂna s uÂcÏinnostõ od 7. 9. 194833) a poveÏrÏen vedenõÂm IV. sektoru uÂtvaru BAa; jeho zaÂstupcem byl Emil Orovan.34) IV. sektor plnil prÏevaÂzÏneÏ uÂkoly pro sektory ostatnõÂ, tj. obranneÂ, 258 politicke a hospodaÂrÏske zpravodajstvõÂ. Do naÂplneÏ jeho cÏinnosti patrÏilo provaÂdeÏt prÏõÂpravna sÏetrÏenõÂ, sledovaÂnõÂ, zatyÂkaÂnõ a rozpracovaÂnõ vsÏeobecnyÂch objektu Ê (tj. hotelu Ê , kavaÂren, kin apod.); prÏebõÂral rovneÏzÏ speciaÂlnõ uÂkoly celostaÂtnõÂho vyÂznamu, podõÂlel se naprÏÂõklad na likvidaci Ï TLANAª. ¹skupiny SVE IV. sektor byl rozdeÏlen na oddeÏlenõ zjisÏt'ovacõÂ, sledovacõÂ, vyÂpadove a oddeÏlenõ vsÏeobecnyÂch objektu Ê . Veliteli jednotlivyÂch oddeÏlenõ byli v te dobeÏ: VojteÏch Kozel, AntonõÂn Kavan, EvzÏen AbrahamovicÏ a FrantisÏek Liska.35) Jak jsem jizÏ vyÂsÏe uvedl, prvnõ dochovana agenturnõ zpraÂva Mileny Markove je z pocÏaÂtku listopadu 1947. PrÏestozÏe praÂveÏ nastupovala zameÏstnaÂnõ v ChariteÏ a mohla byÂt pro ZOB, leÂpe rÏecÏeno OZO I, zajõÂmavaÂ Ï eskoslovenske strany lidove (daÂle svyÂmi styky s osobami z okruhu C 36) Ï a z okruhu ¹prazÏske smetaÂnkyª, nebyla jejõÂm nadrÏõÂzenyÂm CSL) jasna otaÂzka dalsÏõÂho zameÏrÏenõ a pouzÏitõ agentky, pry vzhledem k jejõÂmu zvlaÂsÏtnõÂmu charakteru. Markova v tu dobu nemeÏla duÊveÏru rÏ. o., byla hodnocena jako neserioÂznõ a nestaÂla povaha, se sklonem ke lhanõ a intrikarÏenõÂ, ktera se cÏinõ zajõÂmava vypraÂveÏnõÂm o svyÂch politickyÂch a staÂtnickyÂch znaÂmostech. Plechaty se o nõ zmin Ï uje, zÏe: ¹...agent dosud podaÂval zpraÂvy neseriosnõ a zÏe uÂkoly musõ dostaÂvat velmi opatrneÏ, aby jich nezneuzÏil proti naÂm.ª37) Markova nebyla z pocÏaÂtku uÂnora 1948 konkreÂtneÏ uÂkolovaÂna, byla pouze v naÂznacõÂch smeÏrovaÂna na styky s VatikaÂnem a agenturnõ styk s rÏ. o. byl pomeÏrneÏ maÂlo cÏastyÂ, odmeÏny za zpraÂvy odmõÂtala. O dalsÏõÂm setkaÂnõ s rÏ. o. je zaÂznam azÏ z 8. 2. 1948, kdy Plechaty ¹nema zaÂjemª o dalsÏõ spolupraÂci s Markovou a prÏÂõmo navrhuje, aby se styÂkali pouze jako prÏaÂteleÂ, nebot' zpraÂvy, ktere ona nosõÂ, pro neÏho nemajõ cenu. NedaÂva Markove zÏaÂdny uÂkol, nechaÂva na jejõ vu Ê li, ¹co snad prÏineseª, s uÂmyslem jesÏteÏ võÂce omezit styk, nebot' prÏedpoklaÂdal, ¹zÏe jen tak muÊzÏe od agentky neÏco dostatª. 38) Po uÂnoru 1948 se rÏada lidõ rozhodla opustit republiku. BeÏzÏenci pochaÂzeli zejmeÂna ze strÏednõÂch a vysÏsÏõÂch spolecÏenskyÂch vrstev, tj. z teÏch, kde se pohybovala i MarkovaÂ. To ukaÂzalo nove mozÏnosti jejõ spolupraÂce s StB. Ve svyÂch zpraÂvaÂch se nynõ prÏevaÂzÏneÏ zameÏrÏovala na osoby, ktere se chystaly odejõÂt za hranice. Prvnõ zpraÂvu tohoto druhu prÏinesla jizÏ koncem brÏezna 1948. Markova sama vyhledala 7. 3. 1948 PlechateÂho v byteÏ jeho sestry s uÂmyslem zacÏõÂt ¹poctiveÏ pracovatª a o dva dny pozdeÏji jizÏ prÏinesla Ï ermaÂka-C Ï erneÂho, ktery od podzimu 1947 dochaÂudaÂnõ na Oskara C zel do bytu svyÂch znaÂmyÂch DvorÏaÂcÏkovyÂch a nynõ organizoval odchody lidõ do zahranicÏõÂ. V teÂto dobeÏ jizÏ zacÏÂõna Markova nabyÂvat du Ê veÏru rÏ. o.39) AzÏ do poloviny cÏervna 1948 hraje ve sve zÏivotnõ trageÂdii roli pasivnõ udavacÏky. PrÏinaÂsÏõ zpraÂvy o uÂdajne sabotaÂzÏi praÂce v chomutov- 259 skeÂm Mannesmannu, vcÏetneÏ tipu na osobu, kteraÂ, bude-li vzata ¹do presuª, promluvõÂ. DaÂle jsou to zpraÂvy o prÏÂõpraveÏ uÂnosu JUDr. Prokopa Drtiny do zahranicÏõ skupinou naÂrodnõÂch socialistu Ê vedenou jakyÂmsi Kolbabou, cozÏ vedlo k strÏezÏenõ Drtiny prÏõÂmo na Bulovce pracovnõÂky IV. sektoru, kde vystupovali jako leÂkarÏi.40) Markova dodaÂva zpraÂvy o stycõÂch ruÊznyÂch osob s cizõÂmi vyslanectvõÂmi; mj. hovorÏõ take o Lampelovi, ktereÂho zmin Ï uje v souvislosti se svyÂm vyÂslechem na CIC (viz vyÂsÏe). Na Lampela byla uÂkolovaÂna, aby prÏijala spolupraÂci jakeÂhokoli druhu, poprÏ. aby si od neÏho neÏco ¹vypu Ê jcÏilaª. V jejõÂch udaÂnõÂch na osoby v souvislosti s emigracõ se objevujõ i jmeÂna, se kteryÂmi se setkaÂme daÂle: PaÂnek, Janda, JirÏõ a Gerta DvoÏraÂc Ï kovi. V dubnu 1948 prÏispõÂva k odhalenõ ¹ilegaÂlnõ skupiny HANAÂK A SPOL.ª tõÂm, zÏe na jednoho z okruhu teÏchto lidõ prÏinaÂsÏõ informaci o jeho uÂmyslu uteÂci do zahranicÏõÂ. Z prostrÏedõ teÂto skupiny donesla vyÂn Ï atek uÂdajneÂho dopisu Jana Masaryka a protirezÏimnõ letaÂk pode strÏedõ Prahaª. Dotkla se tak neveÏdomky akce StB ¹SKAUTª; psany ¹U na likvidaci skupiny ¹HANAÂK a spol.ª meÏla jen dõÂlcÏõ podõÂl.41) AktivneÏ, jako provokateÂrka, vstoupila do deÏjstvõ v polovineÏ cÏervna roku 1948. Tehdy navsÏtõÂvila lidoveckeÂho poslance Pexu jako osoba, ktera ma uÂzke styky se zahranicÏÂõm, a snazÏila se od neÏho zõÂskat konkreÂtnõ vzkazy pro emigraci v NeÏmecku. Zde Markova neuspeÏla, Pexa se jõ zmõÂnil, zÏe meÏl jizÏ neÏkolik provokacÏnõÂch naÂvsÏteÏv podobneÂho druhu a na nabõÂdky Markove nereagoval. UÂspeÏsÏneÏjsÏõ byla u manzÏelky Pavla Tigrida, ktery jizÏ puÊsobil v NeÏmecku. Od nõ dostala kontaktnõ hesla a adresu. V te dobeÏ jizÏ zõÂskala plnou duÊveÏru sveÂho rÏ. o. Ten se rozhodl Markovou poslat v cÏervnu do NeÏmecka, aby navaÂzala styky s vedenõÂm cÏeskoslovenskyÂch exilovyÂch slozÏek, a zõÂskala tak spojenõ na ilegaÂlnõÂ Ï SR. skupiny v C K vysazenõ Markove do NeÏmecka dosÏlo 23. 6. 1948 ve spolupraÂci s pohranicÏnõÂm uÂtvarem SNB ve TrÏech SekeraÂch. Vybavena 20 dolary od sveÂho rÏ. o. a smluvenyÂmi hesly pro stanovenõ zpuÊsobu a cÏasu naÂvratu42) byla Markova prÏevedena prÏÂõslusÏnõÂkem tameÏjsÏõÂho uÂtvaru SNB u hranicÏnõÂho kamene cÏ. 23. Po prÏekrocÏenõ hranic dosÏla Markova do MaÈhringu. Zde se prÏihlaÂsila u celnõ straÂzÏe, ktera jõ po odebraÂnõ hotovosti prÏedala naÂsledujõÂcõ den na CIC do Tirschenreuthu. Byla podrobena prÏedbeÏzÏneÂmu vyÂslechu, prÏedstavila se jako zaÂstupce odbojove organizace hledajõÂcõ napojenõ ÏeskoslovenskeÂho exilu za uÂcÏelem navaÂzaÂnõ zpravodajske na vedenõ c spolupraÂce. NaÂsledujõÂcõ den byla odvezena na sluzÏebnu CIC do Weidenu, kde 260 byla podrobneÏ vyslechnuta k osobnõÂm uÂdaju Ê m, k politickyÂm a spolecÏenskyÂm styku Ê m a k organizaci, kterou zastupuje. Jako vedoucõÂho zpravodajske ilegaÂlnõ skupiny, ktery ji posõÂla navaÂzat styky s pplk. Romanem Kokrdou, uvedla JUDr. Josefa Jandu, sveÂho neÏkdejsÏõÂho praÂvnõÂho zaÂstupce z procesu u MLS. JUDr. Janda prÏirozeneÏ nemeÏl ani tusÏenõ o cesteÏ MarkoveÂ, ani o tom, zÏe on saÂm je ¹vedoucõ ilegaÂlnõ skupinyª. Milena Markova daÂle uvedla, zÏe prÏichaÂzõ navaÂzat styk s Pavlem Tigridem. Byla dotazovaÂna na ¹spolehliveª pohranicÏnõÂky, na Ï eskoslovenska do zahranicÏõÂ, na lidi, kterÏõ prÏiagenty SNB posõÂlane z C jdou do NeÏmecka prostrÏednictvõÂm skupiny JUDr. Jandy. PrÏi vyÂslechu se odvolaÂvala na Ivana Herbena, doc. Krajinu, H. KozÏeluhovou, gen. LisÏku, pplk. Kokrdu a Pavla Tigrida. BeÏhem ¹prvnõÂho kolaª vyÂslechu Ê bylo Markove oznaÂmeno, zÏe spolupraÂce s cÏeskoslovenskyÂm exilem je mozÏna pouze prostrÏednictvõÂm CIC, avsÏak MarkovaÂ, veÏdoma si sveÏrÏeneÂho uÂkolu, trvala na spolupraÂci pouze s cÏeskou slozÏkou. Byla vyzvaÂna, aby napsala dopis Pavlu Tigridovi, ktery ji bude z bezpecÏnostnõÂch duÊvoduÊ kontaktovat saÂm. Po vyÂslechu dostala Markova volnost pohybu, a tak se pod zaÂminkou, zÏe jede navsÏtõÂvit svou znaÂmou do Bayreuthu, vydala do Frankfurtu, aby vyhledala Tigrida v Parkhotelu, nebot' mõÂsto jeho pobytu a heslo, kteryÂm se mu meÏla hlaÂsit, znala od jeho manzÏelky. Ve Frankfurtu naÂhodou narazila na pracovnõÂka CIC Dawise, ktery ji znal jesÏteÏ ze sveÂho pobytu v Praze. Odvedl ji opeÏt na CIC, kde podstoupila dalsÏõ vyÂslechy. Znovu se prÏedstavila jako spojka domaÂcõ organizace, ktera prÏijela do Frankfurtu navaÂzat spojenõ s Tigridem. Pote byla ubytovaÂna v Parkhotelu, odkud nesmeÏla vychaÂzet bez doprovodu uÂrÏednõÂka CIC Dawise a nepodarÏilo se jõ ani odeslat lõÂstek do Prahy se vzkazem, zÏe ¹trochu prsÏõª. Po neÏkolika dnech byla prÏevezena do Regensburgu a opeÏtovneÏ vyslyÂchaÂna na kontrasÏpionaÂzÏnõÂm oddeÏlenõ CIC referentem Adlerem. KromeÏ obvyklyÂch otaÂzek byla uÂdajneÏ dotazovaÂna mj. na svou zpravodajskou minulost a styky se Secret Service (viz vyÂsÏe). NaÂsledovaly opeÏt vyÂslechy, po kteryÂch byla pod krycõÂm jmeÂnem ubytovaÂna v Karmelitan hotelu s volnostõ pohybu a ¹plnou ochranouª, nicmeÂneÏ styky s Tigridem, Kokrdou nebo cÏeskoslovenskou odbojovou slozÏkou se jõ navaÂzat nepodarÏilo. V paÂtek 2. 7. 1948 vyhledali Markovou v hotelu dva muzÏi, kterÏÂõ se Ï ERMAÂK a STUDENYÂ. NabõÂdli jõ spolupraÂci s jejich prÏedstavili jako C ¹neoficiaÂlneÏ uznanouª skupinou. Markova s nimi jednala poteÂ, co se jõ nepodarÏilo navaÂzat spojenõ s Frankfurtem. Oba muzÏi projevili zaÂjem o zpraÂvy vojenskeÂho a hospodaÂrÏskeÂho charakteru, za ktere nabõÂzeli Ï IÂBRNA hotovost, umozÏneÏnõ spojenõ s dalsÏõ domaÂcõ skupinou ¹STR NITª, a dokonce osvobozenõ otce Markove z veÏzenõÂ. Agentku druhy den opeÏt kontaktoval STUDENY spolecÏneÏ s muzÏem neÏmecke naÂrodnosti, ktery se pozdeÏji prÏedstavil jako Richter, zmoc- 261 neÏnec neÏkdejsÏõÂho cÏeskoslovenskeÂho exiloveÂho politika neÏmecke naÂrodnosti Wenzela Jaksche. Ten konkretizoval zpravodajske pozÏadavky: spojenõ na ¹politickou policiiª, informace o soveÏtskeÂm vlivu v cÏeskoslovenske armaÂdeÏ, vliv soveÏtskyÂch poradcuÊ ve vlaÂdeÏ, informace o vojenskyÂch a strategickyÂch objektech a zarÏõÂzenõÂch, zõÂskaÂnõ cÏasopisu Kominform. DalsÏõ den, po naÂvsÏteÏveÏ ubytovny pro cÏeske beÏzÏence, kde se Markova seznaÂmila s prÏedsedou Zemske naÂrodnõ rady architektem KuÊrkou Ï ERNOU KNIHOUª43), byla uÂdajneÏ kontaktovaÂna Jaka jõÂm vedenou ¹C Ï ky (prava schem osobneÏ, ktery jõ ve spolecÏnosti HutaÂka a Studnic Ï ERMAÂKA a STUDENEÂHO nabõÂdl spolupraÂci a zadal konkreÂtnõ jmeÂna C Ï kovu zpravodajske uÂkoly. DaÂle jõ byl odevzdaÂn vzkaz pro Studnic manzÏelku v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, ktera meÏla Markove umozÏnit napojenõ na mariaÂnskolaÂzen Ï skou vysõÂlacÏku, jejõÂzÏ obsluze meÏla pak prÏedat pokyny pro vedenõ raÂdioveÂho provozu. Byla domluvena dalsÏõ schu Ê zka v NeÏmecku na 15. 7. 1948. JelikozÏ CIC odmõÂtla pomoci Markove v naÂvratu, odvezli ji HutaÂk a StudnicÏka 7. 7. 1948 k hranicõÂm a vysadili u kostelõÂka v prostoru obce MaÈhring. Zde hranice prÏekrocÏila a na pohranicÏnõÂm uÂtvaru ve TrÏech SekeraÂch se prÏihlaÂsila jako navraÂtilec na amnestii. Druhy den byla prÏedaÂna na StB v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, odkud ji vyzvedl PlechatyÂ. Zavezl ji ke StudnicÏkoveÂ, ktera prÏislõÂbila dojednat schu Ê zku s radistou mariaÂnskolaÂzen Ï ske vysõÂlacÏky na 10. 7. 1948. Na teÂto schuÊzce Markova take odevzdala StudnicÏkove instrukce z NeÏmecka a prÏislõÂbila dorucÏit 15. 7. 1948 zpraÂvy od plzen Ï skyÂch odbojaÂrÏu Ê. Po naÂvratu do Prahy kontaktovala Milena Markova JUDr. Josefa Jandu s nabõÂdkou zorganizovat zpravodajskou skupinu. Jandu, znaÂmeÂho z pu Ê sobenõ za KveÏtnove revoluce prÏi Velitelstvõ BartosÏ a povaÂlecÏneÂho zameÏstnance HlavnõÂho sÏtaÂbu ministerstva naÂrodnõ obrany (daÂle MNO), vedly k souhlasu s ilegaÂlnõ pracõ mimo jine i existencÏnõ starosti, nebot' 8. 3. 1948 mu byla dekretem AkcÏnõÂho vyÂboru AdvokaÂtnõ komory Ï echy zrusÏena advokaÂtnõ praxe.44) Po MarkoveÂ, jakozÏto spojce pro C s emigracõÂ, neÏkolikraÂt vzkazoval nutnost peneÏz a vozu pro zpravodajskou cÏinnost. Agentka mu prÏedala uÂkoly, ktere prÏivezla od Jakschovy skupiny, Janda ovsÏem nikdy neposlal zpraÂvy veÏtsÏõÂho vyÂznamu. Dne 15. 7. 1948 Markova spolu s rÏ. o. PlechatyÂm odjeli sluzÏebnõÂm vozem do MariaÂnskyÂch LaÂznõÂ. Zde se setkala s radistou JaromõÂrem NovyÂm, ktery jõ pro HutaÂka prÏedal zpraÂvy od plzen Ï ske skupiny. Byly Ï kodovyÂch zaÂvodu to zpraÂvy ze S Ê , seznamy komunistickyÂch prÏedaÂku Ê, kterÏÂõ provaÂdeÏli ocÏistu, zpraÂvy z dolu Ê JaÂchymov, zpraÂva o JirÏÂõm Michlovi, plaÂnek vojenskeÂho letisÏteÏ Plzen Ï a jeho stav, fotografie z plzen Ï skyÂch demonstracõ z 6. 5. 1948, prÏÂõrucÏka pro poddu Ê stojnõÂky a informace o uskladneÏnõ munice pro Lidove milice (daÂle LM) v Plzni. KdyzÏ tyto zpraÂvy byly na sluzÏebneÏ StB v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch ofo- 262 tografovaÂny, Markova navsÏtõÂvila matku HutaÂka, ktera synovi posõÂlala vzkazy a jmenovita varovaÂnõ prÏed zraÂdci a prÏed meÏstecÏkem Tirschenreuth, kde pry meÏla BezpecÏnost mnoho zveÏduÊ. Po schu Ê zce odjela sluzÏebnõÂm vozem StB na pohranicÏnõ uÂtvar TrÏi Sekery, jehozÏ velitel ji doprovodil ke hranicõÂm. Ve stejnou dobu jako MarkovaÂ, byl prÏevaÂdeÏn jesÏteÏ dalsÏõ agent StB, nasmeÏrovany k Dawisovi. Oba agenti vsÏak nemeÏli o existenci druheÂho tusÏenõÂ; StB tak chteÏla proveÂst jejich vzaÂjemnou kontrolu.45) Na Milenu Markovou cÏekal v NeÏmecku na smluveneÂm mõÂsteÏ vu Êz s JakschovyÂmi lidmi, kteryÂm odevzdala zpraÂvy od JUDr. Jandy a z MaÏ ka, ktery pracoval teÂzÏ pro CIC, se snazÏil riaÂnskyÂch LaÂznõÂ. Studnic Markovou prÏed touto organizacõÂ, a zejmeÂna prÏed cÏeskou odbojovou slozÏkou, utajit. ChteÏl tak zõÂskat zpravodajsky pramen pouze pro Jaksche, navõÂc si byl veÏdom nelegaÂlnosti zpravodajskeÂho pocÏõÂnaÂnõ bez veÏdomõ AmericÏanu Ê . Proti jejich vu Ê li rovneÏzÏ pomohl Markove prÏi jejõÂ Ï SR. Pobyt agentky se mu vsÏak prvnõ cesteÏ do NeÏmecka odejõÂt zpeÏt do C utajit nepodarÏilo, cozÏ vedlo k jeho kraÂtkodobeÂmu zajisÏteÏnõ a rozhodnutõÂ, ktere ho staÂlo mnoho let zÏivota. O tom vsÏak pozdeÏji. Ï ezneÏ) PrÏi teÂto druhe cesteÏ se Markova setkala v Regensburgu (R s Pavlem Tigridem a vyrÏõÂdila mu heslo od jeho zÏeny. Ten jõ prÏislõÂbil pomoc v navazovaÂnõ kontaktu Ê s emigracõÂ. Tigrida vyuzÏila jesÏteÏ k odeslaÂnõ dvou lõÂstku Ê do Prahy o kraÂsneÂm pocÏasõ (uÂdajneÏ jizÏ byla posÏta Ï SR a NeÏmeckem cenzurovaÂna). mezi C Dne 20. 7. 1948 byla Milena Markova v Regensburgu kontaktovaÂna muzÏi z CIC, kterÏõ se prÏedstavili jako ADLER, KENNEDY a TAYLOR. Ï SR, ke skupineÏ, kterou zastupuje, Byla vyslyÂchaÂna ke sve cÏinnosti v C  ke ¹skupineÏ mjr. KRALEª (pradeÏpodobneÏ Chalupa, viz sbornõÂk Securitas Imperii cÏ. 2 /UÂDV, Praha 1994, str. 72 ±116), ke sve cÏinnosti v NeÏmecku, zejmeÂna ke spolupraÂci s Jakschovci aj. Milena Markova si postupneÏ zõÂskala duÊveÏru vyslyÂchajõÂcõÂch, kterÏõ projevili zaÂjem o spolupraÂci se ¹skupinou kpt. NEMOª (krycõ jmeÂno Jandy). Dostala konkreÂtnõ zpravodajske uÂkoly ± naprÏ. zjistit vyÂsledek naÂvsÏteÏvy Molotova, kdy byl v Praze Zorin, zpraÂvy o zmeÏnaÂch a situaci ve vlaÂdeÏ, kompetence UÂstrÏednõ rady odboru Ê , vsÏe o KolskeÂm /?/, zõÂskat vyÂtisk cÏasopisu Kominform, zjistit puÊsobenõ Rusu Ê v cÏeskoslovenske armaÂdeÏ, proniknout do OBZ MNO a do ¹skupiny mjr. KRAÂLEª, doveÏdeÏt se o uÂcÏelu skupiny a hlavneÏ jmeÂna spoju Ê do zahranicÏõÂ. O tuto skupinu meÏla CIC eminentnõ zaÂjem, nebot' take od nõ obdrzÏela nabõÂdku ke spolupraÂci. Na zaÂveÏr byl sjednaÂn termõÂn schu Ê zky s ¹kpt. NEMOª. K veÏ ech. cÏeru dne 29. 7. 1948 Markova prÏekrocÏila hranici zpeÏt do C KromeÏ vyÂsÏe uvedenyÂch zpraÂv prÏinesla Markova z NeÏmecka jesÏteÏ celou rÏadu dõÂlcÏõÂch informacõ o emigrantech, objektech, organizaci 263 cÏeskoslovenske zahranicÏnõ odbojove slozÏky a CIC, ktere byly naÂsledneÏ vyuzÏity StB v dalsÏõÂch akcõÂch proti domaÂcõÂmu odboji. Naposledy se vydala agentka Markova do NeÏmecka 13. 8. 1948, tentokraÂt jizÏ s JUDr. Josefem Jandou jako vedoucõÂm skupiny ¹kpt. NEMOª. SetkaÂnõ s nõÂm bylo pro zpravodajce CIC, kterÏÂõ se prÏedstavili jako KEJTEK (zrÏejmeÏ Katek) a KARFIELD, zklamaÂnõÂm. Janda, ktery byl jizÏ dva roky mimo GeneraÂlnõ sÏtaÂb a do styku s vojenskyÂmi osobami prÏisÏel prakticky pouze v Klubu spojeneckyÂch duÊstojnõÂkuÊ, neprojevil ani zaÂkladnõ zpravodajske znalosti a Markova upadla v podezrÏenõÂ, zÏe se schovaÂva za zcela jinou osobu, kterou jim utajuje. V rozhovoru s Markovou oznacÏili muzÏi Jandu za zÏvanila a projevili zaÂjem o dalsÏõ spolupraÂci pouze s nõÂ; Jandu chteÏli vyuzÏõÂt jen pro navaÂzaÂnõ styku Ê s jinou skupinou. Po dvou dnech byla tato schu Ê zka skoncÏena. Janda neobdrzÏel veÏtsÏõ financÏnõ cÏaÂstku na uhrazenõ dluhu Ê a na zpravodajskou praÂci,46) nyÂbrzÏ zpravodajske uÂkoly z oblasti vojenskeÂho soudnictvõÂ, zbrojarÏskeÂho pruÊmyslu a uÂkol opatrÏit informace o Rajmanovi, Weisovi a poslanci Steinerovi. MarkovaÂ, ktera prÏijala nabõÂdku k separaÂtnõ spolupraÂci, byla pozÏaÂÏ a infordaÂna o zõÂskaÂnõ seznamu cÏlenu Ê UÂstrÏednõ kaÂdrove komise KSC macõ o prÏipravovane amnestii na ministerstvu spravedlnosti. DaÂle meÏla navaÂzat kontakt s dr. Weisem. Styky s Jandou postupneÏ omezit a ukoncÏit 15. 9. 1948, po prÏevzetõ jeho zpraÂv beÏhem plaÂnovane cesty do NeÏmecka. Jandu, ktery se po naÂvratu do republiky prÏece jen rozhodl pro spolupraÂci s emigracõÂ, vyhledal koncem srpna liben Ï sky katecheta Ï ka a pozÏaÂdal jej, aby pomohl v uÂteÏku do zahranicÏõ neÏkolika HouzÏvic osobaÂm. Markova se ochotneÏ zhostila uÂkolu zajistit pro tyto lidi odvoz. V den uskutecÏneÏnõ cesty se psalo datum 31. 8. 1948, hveÏzda Markove jako agentky byla nejvyÂsÏe a JUDr. Jandovi zbyÂvalo jen neÏkolik hodin svobody. Ten den Markova zajistila u StB vu Ê z s rÏidicÏem a doprovodila trÏi uprchlõÂky azÏ do blõÂzkosti hranice. Byl to Jan Vlach, ucÏitel z jihocÏeske vesnice LoucÏovice, ktery zvolil emigraci z obav prÏed dalsÏõÂm politickyÂm vyÂvojem a z idealismu, nebot' od vyÂsÏe uvedeneÂho katechety HouzÏvicÏky znal teÏzÏke pomeÏry v utecÏeneckyÂch taÂborech a fakt, zÏe v taÂborech prakÏek ticky nejsou ucÏitele pro cÏeske deÏti. DalsÏõÂm uprchlõÂkem byl Frantis PaÂnek, znaÂmy MarkoveÂ, prchajõÂcõ prÏed MLS. Ten s sebou vezl veÏtsÏõ mnozÏstvõ zlatyÂch prÏedmeÏtuÊ a zaÂmeÏr podnikat v NeÏmecku. PoslednõÂm Ïzda. byl Ilja Hve VsÏichni vyÂsÏe jmenovanõ nastoupili cestu v 15.30 na SmõÂchoveÏ u stanice AndeÏl, automobil rÏÂõdil prÏÂõslusÏnõÂk StB BartaÂk. Cestou jim ¹deÏlalo volnoª dalsÏõ auto StB, ktere pak pokracÏovalo do MariaÂnskyÂch LaÂznõÂ. 264 V KynzÏvarteÏ prÏistoupil prÏevadeÏcÏ KAREL, jinak prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho uÂtvaru SNB TrÏi Sekery, jenzÏ je vedl asi hodinu lesem na stanovene mõÂsto. Zde byli ¹zaskocÏeniª hlõÂdkou a po fiktivnõ prÏestrÏelce, prÏi ktere se Markove ¹podarÏilo uprchnoutª, byli vsÏichni zatcÏeni a prÏedaÂni komunisticke spravedlnosti. NaÂsledujõÂcõ den zacÏalo zatyÂkaÂnõÂ. V noci byl zatcÏen JUDr. Josef Janda, dalsÏõ skupina prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB ¹realizovalaª osoby v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, zatcÏen byl i liben Ï sky faraÂrÏ HouzÏvicÏka. Janda byl odsouzen za zlocÏin prÏõÂpravy uÂkladu Ê o republiku dle § 2, cÏl. 2, zaÂk. cÏ. 50/ /1923 Sb. a za zlocÏin vojenske zrady dle § 6, zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb. Ïka dle k trestu odneÏtõ svobody na 20 let a kaplan Bohumil HouzÏvic § 2, zaÂk. cÏ. 50/1923 Sb. k trestu odneÏtõ svobody na 8 let. Jandovi se konkreÂtneÏ kladlo za vinu, zÏe pomohl k uÂteÏku zameÏstnanci MNO Kokrdovi, jemuzÏ hrozilo trestnõ stõÂhaÂnõÂ. DaÂle zÏe prostrÏednictvõÂm Markove ± agentky CIC, kterou po vaÂlce obhajoval prÏed MLS, se v NeÏmecku zavaÂzal k zõÂskaÂvaÂnõ zpraÂv a tam take prÏedal HouzÏvicÏkovy põÂsemnosti nezjisÏteÏneÂho obsahu. JUDr. Josef Janda byl ve veÏzenõ do roku 1962, kdy mu byl prominut zbytek trestu. Duchovnõ Bohumil HouzÏvicÏka leÂta veÏzenõ dostal za prÏedaÂnõ zmõÂneÏnyÂch tiskovin, zorganizovaÂnõ odchodu osob do zahranicÏõ a za to, zÏe napsal dva cÏlaÂnky do ilegaÂlnõÂho cÏasopisu Pochoden Ï .47) DluzÏno poznamenat, zÏe bylo upusÏteÏno od trestnõÂho stõÂhaÂnõ ucÏitele Jana Vlacha; k 15 letu Ê m odneÏtõ svobody byl odsouzen azÏ v roce 1953 v souvislosti s akcõ StB ¹SATANª. ZatyÂkaÂnõ probeÏhlo i v MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch. Zde byl zatcÏen radista, jinak zameÏstnanec letisÏteÏ JaromõÂr NovyÂ, se skupinou asi 10 osob, daÂle byla ¹realizovaÂnaª mensÏõ skupina z PlzneÏ vedena VrÏesÏt'aÂlem. PraÂveÏ od neÏho pochaÂzely zpraÂvy z PlzneÏ pro NeÏmecko. Ï ske skupiny nesl vedle Hlavnõ podõÂl na ¹shozenõª mariaÂnskolaÂzen Ïka. Markove drÏÂõve vzpomõÂnany agent CIC Studnic Miroslav StudnicÏka odesÏel do NeÏmecka 24. 3. 1948, aby spolecÏneÏ s NovyÂm a neÏkolika dalsÏõÂmi lidmi vybudoval raÂdiove spojenõ a zpravodajsky kanaÂl mezi NeÏmeckem a MariaÂnskyÂmi LaÂzneÏmi. Du Ê veÏru AmericÏanu Ê si zõÂskal tõÂm, zÏe jim prozradil mõÂsto uÂkrytu seznamu tajneÏ popravenyÂch osob v Dachau, kde byl veÏzneÏn, a mõÂsto hrobu dvou sestrÏelenyÂch americkyÂch letcu Ê. V NeÏmecku plnil zpravodajske uÂkoly pro CIC v utecÏeneckyÂch taÂborech a cÏeskyÂch odbojovyÂch skupinaÂch (gen. Lva Prchaly, Jaksche Ï SR s uÂkoly navaÂzat spojenõ s tuzemapod.). PosleÂze byl vyslaÂn do C skyÂmi skupinami, dohodnout raÂdiove koÂdy pro amateÂrskou vysõÂlacÏku JaromõÂra NoveÂho (pozdeÏji meÏl jeho a jesÏteÏ neÏkolik dalsÏõÂch prÏiveÂst na sÏkolenõ do NeÏmecka) a zõÂskat vojenske a hospodaÂrÏske informace. Prvnõ cestu do vlasti StudnicÏka podnikl 10. 6. 1948, beÏhem dalsÏõ ± v polovineÏ srpna 1948 ± se prÏihlaÂsil na StB a byl zatcÏen. At' uzÏ byl jeho 265 motiv ten, zÏe jako dvojõ agent chteÏl zõÂskat cenneÏjsÏõ informace, nebo ten zÏe po roztrzÏce s CIC48) chteÏl skoncovat s dosavadnõÂm dobrodruzÏstvõÂm a prÏiznaÂnõÂm dosaÂhnout jen mõÂrneÂho trestu, nic se nemeÏnõ na faktu, zÏe StB vyzradil velke mnozÏstvõ poznatku Ê a udal rÏadu lidõÂ, vcÏetneÏ sveÂho prÏõÂtele NoveÂho a dvou osob, ktere mu beÏhem jeho puÊsobenõ v Praze nezisÏtneÏ prÏislõÂbily pomoc. Svou zpravodajskou hru zaplatil Miroslav StudnicÏka dozÏivotnõÂm zÏalaÂrÏem (propusÏteÏn byl v roce 1964). JaromõÂr NovyÂ, tehdy jesÏteÏ neplnoÏ ska letyÂ, ji odnesl ¹pouhyÂmiª sÏesti lety veÏzenõÂ.49) Odsouzena byla i plzen Ï EST Ï AÂLOVAª. ¹skupina VR Milena Markova obdrzÏela dne 13. 9. 1948 druhy obcÏansky pru Ê kaz na jmeÂno VANDA ROUBALOVAÂ, s datem narozenõ 21. 1. 1915, a noÏnõÂka IV. sektoru StB VladimõÂra PruÊsÏu. veÂho rÏ. o. ± prÏõÂslus Po zatcÏenõ JUDr. Jandy bylo jejõÂm uÂkolem agenturneÏ spolupracovat prÏi ¹realizaciª zbytku ¹skupiny kpt. NEMOª. ZuÊstala proto ve styku s JandovyÂm prÏõÂtelem JirÏõÂm Svobodou, ktery ji seznaÂmil s LubomõÂrem Ï eskosloBlahetou. Tento studujõÂcõ praÂv a soucÏasneÏ zameÏstnanec C venskyÂch aeroliniõ prÏõÂlezÏitostneÏ zprostrÏedkovaÂval uÂteÏky lidõ do NeÏÏõÂm, ktery vlastnil turistickou chatu mecka ve spolupraÂci s HorÏejs v ChuraÂn Ï oveÏ nad Stachami. PrÏevedl mimo jine teÂzÏ jisteÂho Haviara z Bratislavy, ktery mu zanechal v uzÏõÂvaÂnõ vu Ê z do te doby, nezÏ se o neÏj prÏihlaÂsõ jeho prÏõÂbuznõÂ. Blaheta vsÏak vu Ê z zproneveÏrÏil a bratr emigranta mu hrozil zÏalobou. Markova vyuzÏila jeho nesnaÂzõ a prÏislõÂbila mu potrÏebnou financÏnõ cÏaÂstku na vyplacenõ vozu, pokud jõ doda duÊlezÏite zpraÂvy pro NeÏmecko. Blaheta Markove slõÂbil dodat zpraÂvy ze zbrojovek a prÏedstavil ji, jako agentku CIC, sveÂmu prÏõÂteli VladimõÂru Ï kodovce. Ten MarWurfelovi, ktery byl zameÏstnaÂn jako uÂrÏednõÂk ve S kove prÏedal sÏkodovaÂcke normy, tehdy jizÏ nepouzÏõÂvaneÂ, s tõÂm, zÏe se jedna o duÊlezÏite dokumenty, za ktere by ¹nebyl jeden rokª. Toto proroctvõ se meÏlo naplnit o neÏkolik dnõ pozdeÏji. MezitõÂm vsÏak jesÏteÏ Markova ¹zajistila vu Ê z i s rÏidicÏemª a spolu s Blahetou podnikla prÏevoz jisteÂho KrÏepelky z PõÂsku prÏes Babylon do NeÏmecka. StB umozÏnila tento prÏevoz patrneÏ proto, zÏe Blaheta sliboval obstaraÂnõ dalsÏõÂho sÏpionaÂzÏnõÂho materiaÂlu, a ve hrÏe bylo uÂdajneÏ i zproÏmana. Markova si tak meÏla upevstrÏedkovaÂnõ uÂteÏku Bohumila Laus nit duÊveÏru u Blahety a poprÏõÂpadeÏ u dalsÏõÂch ilegaÂlnõÂch slozÏek. K zatcÏenõ zbytku ¹skupiny kpt. NEMOª dosÏlo 30. 9. 1948. LubomõÂr Blaheta byl za zlocÏin uÂkladu Ê o republiku a zlocÏin vojenske zrady odsouzen k trestu odneÏtõ svobody na 10 let, VladimõÂr Wurfel za zlocÏin zrady k trestu odneÏtõ svobody na 7 let.50) Blahetovi bylo kladeno za vinu, zÏe pomohl nejmeÂneÏ 15 osobaÂm k uÂteÏku do zahranicÏõÂ, a daÂle to, zÏe se spolcÏil s agentkou cizõ mocnosti a opakovaneÏ se styÂkali za uÂcÏelem vyzvõÂdaÂnõ vojenskeÂho tajemstvõÂ. 266 Za vyzveÏdacÏstvõ byl take odsouzen Wurfel, acÏkoli se haÂjil tõÂm, zÏe Ï kouvedene nepouzÏõÂvane normy dostane prakticky kazÏdyÂ, kdo do S dovky prÏijde, cozÏ v podstateÏ potvrdil i soudnõ znalec. ZajõÂmavy je dalsÏÂõ Blahetu Ê v osud. Po rozsudku byl zarÏazen do JaÂchymova, odkud 7. 9. 1949 uprchl spolu s peÏti veÏzni poteÂ, co na brigaÂdnicke praÂci opili straÂzÏneÂho. Dostal se do PlzneÏ, odkud mu lide vzaÂcnyÂch charakteruÊ panõ MõÂkova a pan Kolbl nezisÏtneÏ pomohli k uÂteÏku do NeÏmecka.51) ZatcÏenõÂm ¹skupiny kpt. NEMOª, ¹realizacõª mariaÂnskolaÂzen Ï skyÂch Ï TE Ï ª) a zmeÏnou rÏ. o. Josefa Plea plzen Ï skyÂch odbojaÂrÏu Ê (prÏÂõpad ¹LETIS chateÂho za rÏ. o. VladimõÂra PruÊsÏu se zmeÏnil charakter agenturnõ praÂce Mileny MarkoveÂ. DaÂle nosila pouze nevyÂznamne udavacÏske zpraÂvicÏky, Ï SL, kde znala sesmeÏrÏovaÂna byla do vysÏsÏõÂch cõÂrkevnõÂch kruhu Ê a do C Ï kovou a jejõÂho manzÏela JirÏõÂho DvokretaÂrÏku z uÂstrÏedõ Gertu DvorÏaÂc ÏraÂc Ï ka; jejõ cÏinnost byla ovsÏem jizÏ bez valneÏjsÏõÂch ¹uÂspeÏchu Ê ª. Na konci rÏÂõjna 1948 dosÏlo k dalsÏõ zmeÏneÏ rÏõÂdõÂcõÂho orgaÂna, Markovou dostal jakyÂsi Ïr. o. 090/Pa. ZnacÏku se nepodarÏilo desÏifrovat, takzÏe nenõ jasneÂ, jde-li pouze o zmeÏnu znacÏky u PruÊsÏi nebo PlechateÂho cÏi o zcela jinou osobu.52) V te dobeÏ take navsÏtõÂvila Markovou v Praze jejõ znaÂma z veÏznice MLS, jizÏ zmin Ï ovana Hana KrupkovaÂ. UzÏ prÏi drÏõÂveÏjsÏõÂm setkaÂnõ jõ Markova nabõÂzela sve ¹prÏevadeÏcÏskeª sluzÏby, a nynõ se Krupkova rozhodla je vyuzÏÂõt. Byla totizÏ informovaÂna majorem v. v. Aubrechtem z BohdancÏe (o neÏm daÂle) o prÏÂõpravovaneÂm obnovenõ jejõÂho procesu MLS, u ktereÂho meÏla mõÂt obzÏalobou uÂdajneÏ navrzÏen trest smrti. Za vaÂlky Hana Krupkova spolecÏneÏ se svyÂm manzÏelem VaÂclavem Krupkou aktivneÏ pomaÂhala pardubicke skupineÏ parasÏutistu Ê z Anglie Ïe). Po prozrazenõ vsÏak padla do rukou gestapa. (pod velenõÂm Bartos VysÏetrÏovaÂna byla uÂrÏednõÂkem gestapa Schulzem, ktery se s nõ dohodl, zÏe za poskytnutõ jistyÂch sluzÏeb zarucÏÂõ zÏivot jõÂ, jejõÂm rodicÏu Ê m a jejõÂmu manzÏelovi. Schulze svu Ê j slib splnil. VaÂclav Krupka, pote co odmõÂtl sluzÏbu v neÏmeckyÂch ozbrojenyÂch slozÏkaÂch, byl poslaÂn do Mauthausenu, kde se docÏkal konce vaÂlky, Krupkova byla po roce straÂveneÂm v TerezõÂneÏ propusÏteÏna a nasazena do prazÏske Waltrovky jako agent gestapa. AcÏkoli byla velmi kraÂtce po vaÂlce zatcÏena a vysÏetrÏovaÂna orgaÂny MLS a OBZ (vysÏetrÏovaÂnõ za OBZ velice agilneÏ vedl jizÏ zmin Ï ovany mjr. Aubrecht), udavacÏstvõÂ, a tedy i vina za osud LezÏaÂkuÊ, nebyly jõ ani jejõÂmu manzÏelovi Krupkovi prokaÂzaÂny. Tento prÏõÂpad se v rÏõÂjnu 1948 znovu otevõÂral a Hana Krupkova se po zkusÏenostech z vysÏetrÏovaÂnõ a trÏõÂleteÂho veÏzenõ MLS rozhodla emigrovat. JesÏteÏ prÏedtõÂm vsÏak vyhledala u zÏamberske posaÂdky sveÂho manzÏela, ktery se s nõ jizÏ drÏÂõve rozvedl, varovala jej a navrhla mu spolecÏnou 267 emigraci. Krupka odmõÂtl, nabõÂdl jõ uÂkryt u sve znaÂme na SmõÂchoveÏ, ale po jejõÂm odjezdu ze ZÏamberka do Prahy oznaÂmil setkaÂnõ s nõ na SNB.53) Tehdy Hana Krupkova vyhledala Milenu Markovou a pozÏaÂdala ji o zprostrÏedkovaÂnõ odchodu do NeÏmecka, ovsÏem azÏ po rozsudku MLS, nebot' staÂle doufala v mõÂrny trest a vaÂhala opustit sveÂho jedenaÂctimeÏsõÂcÏnõÂho chlapecÏka. Markova ve snaze ¹zefektivnitª svou praÂci, varovala Krupkovou prÏed prÏõÂchodem do utecÏeneckeÂho taÂbora v NeÏmecku bez zaÂsluh z protikomunisticke ilegality a bez doporucÏenõÂ. Proto ji vyzvala, aby si potrÏebne zaÂsluhy a doporucÏenõ opatrÏila. Krupkova si vzpomeÏla na mjr. Aubrechta, ktery ji varoval prÏed ilegaÂlnõ pracõ a provokacemi ze strany bezpecÏnostnõÂch orgaÂnu Ê , a Markovou pozÏaÂdala, aby se pokusila od neÏho potrÏebna doporucÏenõ zõÂskat. Markova navsÏtõÂvila mjr. Aubrechta 24. a 26. 10. 1948 a obdrzÏela od Ïka Schwarzenberga neÏho pro Krupkovou doporucÏenõ na Frantis a daÂle neÏkolik zpraÂv vojenskohospodaÂrÏskeÂho charakteru. PatrneÏ kraÂdezÏõ zõÂskala rovneÏzÏ Aubrechtu Ê v zaÂpisnõÂk se soupisem zlocÏinu Ê paÂchanyÂch prÏõÂslusÏnõÂky obranneÂho zpravodajstvõ po roce 1945.54) Aby Markova urychlila rozhodnutõ Krupkove pro emigraci, oznaÂmila jõÂ, zÏe ji MLS v Chrudimi odsoudil v neprÏõÂtomnosti k trestu smrti (ve skutecÏnosti byla odsouzena k 10 letu Ê m odneÏtõ svobody). Krupkova dala agentce briliantovy sÏperk a 15 000 korun, ktere se Markova zavaÂzala vymeÏnit za dolary. DõÂteÏ ponechala Hana Krupkova v peÂcÏi svyÂch rodicÏu Ê .55) Dne 29. 10. 1948 nastoupila cestu k hranicõÂm. SpolecÏneÏ s nõ cestovala v druheÂm voze StB MarkovaÂ, ktera meÏla u sebe uÂdajneÏ vesÏkere doklady a hotovost KrupkoveÂ.56) Na hranicõÂch byla Hana Krupkova zatcÏena a stala se tak dalsÏõ obeÏtõ nynõ jizÏ znaÂme akce ¹KAÂMENª. Nenõ zcela jasneÂ, zda byla podrobena vyÂslechu na fingovane sluzÏebneÏ CIC, kde odevzdala zpraÂvy a napsala zpeÏt do republiky dopis s doporucÏenõÂm pro dorucÏitele57) adresovany mjr. Aubrechtovi, ktereÂho soucÏasneÏ uvedla StB jako osobu pracujõÂcõ proti lidoveÏ demokratickeÂmu zrÏõÂzenõÂ, nebo byla v blõÂzkosti hranic zatcÏena pohranicÏnõ hlõÂdkou a zmin Ï ovany vzkaz napsala pozdeÏji. Krupkova byla po zatcÏenõ odvezena do RuzyneÏ a prÏedaÂna II. sektoru, tzn. sektoru s vnitropolitickou pu Ê sobnostõÂ. Pote byla prÏõÂslusÏnõÂkem Josefem Richterem (1917) zõÂskaÂna pro spolupraÂci, nebot' neustaÂle zÏila v domneÏnõÂ, zÏe je MLS odsouzena k smrti a spolupraÂce s StB se jõ jevila jako jedine vyÂchodisko ze situace. JelikozÏ byla v neprÏõÂtomnosti odsouzena k 10 letu Ê m odneÏtõ svobody, byla ponechaÂna v Ruzyni do ledna nebo dubna 1949, odkud byla vozena na jednotlive akce. Spolupracovala mj. prÏi zatyÂkaÂnõ ¹skupiny ZÏEMLA a spol.ª, tj. skupiny, ktera byla umeÏle vytvorÏena StB a jejõÂmzÏ cÏlenem byl i Aubrecht. BeÏhem vazby se Krupkova s Richterem sblõÂzÏili a vznikl mezi nimi uÂzky vztah.58) 268 ProtozÏe se prÏi akcõÂch jako spolupracovnice osveÏdcÏila, bylo rozhodnuto o jejõÂm propusÏteÏnõ a dalsÏõÂm vyuzÏitõ ve prospeÏch StB. Dostala falesÏny obcÏansky pruÊkaz na jmeÂno JANA KRAÂLOVAÂ, bydlenõ a zameÏstnaÂnõ podle vymysÏlene legendy. StB jejõÂch agenturnõÂch sluzÏeb vyuzÏõÂvala azÏ do roku 1961. Vrat'me se zpeÏt do roku 1948. Milena Markova zu Ê stala ve styku s mjr. Aubrechtem jako ilegaÂlnõ pracovnice pod jmeÂnem MARTA SVOBODOVA a jeho prostrÏednictvõÂm vesÏla ve styk s byÂvalyÂm poslancem za Ï SL Karlem ProchaÂzkou ktery ji pozÏaÂdal o zprostrÏedkovaÂnõ uÂteÏku do C zahranicÏõÂ. Markova tuto cestu spolu s prÏõÂslusÏnõÂky StB zorganizovala na 12. 11. 1948. ProchaÂzka byl prÏevezen prÏes Plzen Ï do Klatov, kde byl prÏedaÂn dalsÏõÂmu prÏõÂslusÏnõÂku StB, ktery s nõÂm pokracÏoval daÂl a neÏkolik kilometru Ê za Kdynõ ho prÏevedl prÏes fingovane hranicÏnõ zaÂvory, kde mu ukaÂzal cestu k domneÏle neÏmecke celnici. Zde byl poslanec ProchaÂzka vyslechnut dalsÏõÂm prÏõÂslusÏnõÂkem StB oblecÏenyÂm v americke vojenske uniformeÏ. PrÏi vyÂslechu ProchaÂzka napsal vlastnorucÏneÏ zpraÂvy, ktereÂ Ï emla, prÏõÂtel mjr. Aubrechta, a jineÂ, mu prÏed odchodem prÏedal JirÏõ Z nikterak oveÏrÏeneÂ, ktere znal z rozhovoru Ê s lidmi. Byly to zpraÂvy typu: ¹...V SemtõÂneÏ vzrostla vyÂroba o 100 %ª apod.59) Bud' zde, nebo azÏ prÏi naÂsledneÂm vysÏetrÏovaÂnõ v Ruzyni napsal Karel ProchaÂzka vzkaz s doporucÏenõÂm pro prÏÂõslusÏnõÂka StB Josefa Richtera (teÂzÏ vysÏetrÏovatele Hany KrupkoveÂ) adresovany Synkovi, Fischerovi Ïkovi. V dopise CapousÏka zÏaÂdal, aby dorucÏitele (tj. Richtera) a Capous dovedl k JirÏÂõmu (tj. ZÏemlovi). Vybaven doporucÏenõÂmi a vzkazy od Krupkove a ProchaÂzky navsÏtõÂvil Richter 25. 11. 1948 FrantisÏka Aubrechta a JirÏõÂho ZÏemlu. PrÏi naÂvsÏteÏvaÂch se vydaÂval za zahranicÏnõÂho agenta spolupracujõÂcõÂho s CIC a vyzyÂval oba navsÏtõÂvene k aktivizaci ilegaÂlnõ skupiny a spolupraÂci s emigracõÂ. Zadal jim rovneÏzÏ uÂkoly, uÂdajneÏ zaslane ze zahranicÏõÂ. Zde Richter poneÏkud ¹prÏestrÏelilª, nebot' pozÏadoval destrukcÏnõ akce v pardubicke rafineÂrii a fyzickou likvidaci exponentuÊ rezÏimu.60) Aubrecht s ZÏemlou se po vzaÂjemne poradeÏ shodli na provokacÏnõÂm charakteru uÂkolu Ê a naÂvsÏteÏvu agenta oznaÂmili s trÏÂõdennõÂm zpozÏdeÏnõÂm orgaÂnu Ê m OBZ. JizÏ 2. 12. 1948 byl mjr. Aubrecht zatcÏen, ZÏemlu zachraÂnila pouze vcÏasna emigrace. SpolecÏneÏ s Aubrechtem bylo zatcÏeno dalsÏõÂch 6 osob, se kteryÂmi ± jakozÏto cÏleny ¹ilegaÂlnõ skupinyª ± bylo zapocÏato vysÏetrÏovaÂnõÂ. V lednu 1949 byl v PardubicõÂch zavrazÏdeÏn syn byÂvaleÂho prÏedsedy okresnõÂho naÂrodnõÂho vyÂboru. Na zaÂkladeÏ podezrÏenõÂ, zÏe vrazÏdu spaÂchali dalsÏõ dosud neodhalenõ cÏlenove skupiny jako odvetu za zatcÏenõ kolegu Ê , byli zatcÏenõ podrobeni novyÂm vyÂslechu Ê m a byl jesÏteÏ võÂce rozsÏõÂrÏen okruh zadrzÏenyÂch. VyÂsledkem bylo umeÏle sestavenõ ozbroÏ I KUZMAª. jene ¹ilegaÂlnõ skupiny JIR PrÏi vysÏetrÏovaÂnõÂ, ktereÂho se uÂcÏastnilo asi 30 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB (vedoucõ Ïk, TichyÂ, VeselaÂk, Kohoutek aj.), bylo PõÂseckyÂ, HromaÂdka, Pate 269 pouzÏito fyzicke mucÏenõ a psychicke naÂsilõÂ, vyhrozÏovaÂnõ likvidacõÂ, fingovane osvobozenõ z veÏznice, provokacÏnõ pohovory s domneÏlyÂm americkyÂm rezidentem v konspiracÏnõÂm byteÏ v Praze a akce ¹KAÂMEN.ª PrÏestozÏe obzÏalovanõ tyto skutecÏnosti sdeÏlili soudu (prÏedseda JUDr. Michal) a odhalenõ vysÏetrÏovacõÂch metod pobourÏilo obhaÂjce i soudce z lidu, bylo odsouzeno 32 obvineÏnyÂch za neprokaÂzanou trestnou cÏinnost celkem k 268 letu Ê m veÏzenõÂ, v rozmezõ od 4 meÏsõÂcu Ê odneÏtõ svobody azÏ po trest smrti v neprÏõÂtomnosti.61) Mjr. FrantisÏek Aubrecht, jemuzÏ obzÏaloba kladla za vinu mimo jine to, zÏe po SVOBODOVE (MarkoveÂ) posõÂlal do zahranicÏõ du Ê lezÏite zpraÂvy a vyzvõÂdal pro ni staÂtnõ tajemstvõÂ, byl odsouzen k 25 letuÊm veÏzenõÂ, Karel ProchaÂzka, jako cÏlen ilegaÂlnõ skupiny, o jejõÂzÏ existenci beÏhem sveÂho uÂteÏku nemeÏl tusÏenõÂ, byl odsouzen prÏi prÏelõÂcÏenõ k dozÏivotnõÂmu trestu veÏzenõÂ. Na listech agenturnõÂch zpraÂv Markove z ledna 1949 cÏteme znacÏku rÏ. o. ¹040ª, jinde ¹04ª nebo ¹04/Pyª. Tuto znacÏku meÏl Josef PlechatyÂ. Ten se v polovineÏ brÏezna 1949 ozÏenil a agenturnõÂm rÏõÂzenõÂm Markove poveÏrÏil sveÂho kolegu AbrahamovicÏe, ktery vystupoval mj. teÂzÏ pod jmeÂÏ rÏõÂdil Marnem dr. BREZA; jeho znacÏka byla ¹043 AcϪ. Abrahamovic kovou zhruba od dubna do rÏõÂjna 1949; tehdy jõ bylo 36 let. Ïc Ï ske skuV teÂto dobeÏ prÏinaÂsÏela Markova zpraÂvy o cÏinnosti prÏevade Ïla; cÏleny piny jisteÂho Fouska z HolesÏovic a sokolske skupiny dr. Res teÂto skupiny se vsÏak nepodarÏilo identifikovat. DaÂle ¹provedla napoÏstnankyni velvyslanectvõ USA a udala jenõª prÏÂõslusÏnõÂka StB na zame mõÂsto uÂkrytu dvou studentu Ê , kterÏõ cÏekali na prÏevedenõ do zahranicÏõÂ. Byli zatcÏeni 30. 3. 1949 v hotelu ve StrÏõÂbrÏe. Milena Markova nadaÂle vyhledaÂvala potenciaÂlnõ exulanty. Setkala se tak naprÏÂõklad s Albertem HozaÂkem, ktery vsÏak jejõÂch sluzÏeb pravdeÏpodobneÏ nevyuzÏil, cÏi s Binarovou, jejõÂzÏ manzÏel, byÂvaly zaÂpadnõ letec, zÏil v zahranicÏõÂ. Markova navrhla StB prÏeveÂst Binarovou do NeÏmecka, aby zõÂskala duÊveÏru a spojenõ na britskou ambasaÂdu. Jejõ rÏ. o. tento naÂvrh võÂtal, jestli vsÏak k akci dosÏlo, se nepodarÏilo zjistit. DaÂle Markova vytypovala jisteÂho HasÏka jako vhodneÂho pro zõÂskaÂnõ ke spolupraÂci s StB poteÂ, co by byl kompromitovaÂn naÂvsÏteÏvou ¹orgaÂna StBª v roli zahranicÏnõÂho agenta. V kveÏtnu 1949 navaÂzala kontakty s JUDr. FrantisÏkem Simonem, ktery prÏed nõ vystupoval jako vedoucõ rozsaÂhle protistaÂtnõ skupiny. Simon si kladl jako podmõÂnku spolupraÂce prÏevedenõ sveÂho prÏõÂbuzneÂho JelõÂnka s rodinou do zahranicÏõÂ. Tento prÏechod meÏl byÂt zkousÏkou duÊveÏryhodnosti a mozÏnostõ MarkoveÂ, naÂsledneÏ meÏlo probeÏhnout napojenõ na moravske ¹partyzaÂnskeª skupiny. Odvoz JelõÂnkovyÂch z Prahy se konal 7. 6. 1948, ovsÏem pravdeÏpodobneÏ sÏt'astneÏ do NeÏmecka nedorazili, nebot' lide zainteresovanõ na jejich prÏekrocÏenõ hranic obdrzÏeli dne 20. 6. 1948 korespondencÏnõ lõÂs- 270 tek, zÏe se na kontaktnõÂch adresaÂch v zahranicÏõ dosud nikdo neprÏihlaÂsil. Spojenõ od JUDr. Simona na jisteÂho Rezka ze ZlatnõÂku Ê , jakozÏto ¹exponenta ilegalityª, se ukaÂzalo prÏi naÂvsÏteÏveÏ, kterou podnikla Markova spolu s orgaÂnem StB, jako blamaÂzÏ. PrÏi jednaÂnõ o zajisÏteÏnõ uÂteÏku JelõÂnkovyÂch se Markova seznaÂmila s Josefem VeselyÂm a Eduardem Schulzem. Od nich zõÂskala tip na Eduarda ZÏitneÂho, uÂdajneÂho prÏevadeÏcÏe osob puÊsobõÂcõÂho v prostoru Ï picÏaÂk ± ZÏelezna Ruda. S Ï itnyÂ, t. cÏ. deÏlnõÂk na tunelovyÂch pracech firmy ByÂvaly hotelier Z Lanna, byl kontaktovaÂn Markovou a ¹orgaÂnem JAROSLAVEMª dne 5. 6. 1949 v klatovske nemocnici. Markova se legitimovala jako agentka CIC a snazÏila se navaÂzat s ZÏitnyÂm spolupraÂci. Spolu s orgaÂny StB, ktere prÏedstavila jako ilegaÂlnõ pracovnõÂky, jej navsÏtõÂvila jesÏteÏ 15. 6., ovsÏem zõÂskat ho pro spolupraÂci s fiktivnõ odbojovou skupinou se nepodarÏilo. ZÏitny byl jednak informovaÂn svyÂm prÏõÂbuznyÂm slouzÏõÂcõÂm u mõÂstnõÂho uÂtvaru SNB o naruÊstajõÂcõÂm zaÂjmu StB o jeho osobu, a jednak prÏevaÂdeÏl uprchlõÂky zrÏejmeÏ hlavneÏ kvu Ê li peneÏzu Ê m, nebot' meÏl probleÂmy s nadmeÏrnyÂm konzumovaÂnõÂm alkoholu. Naposledy navsÏtõÂvili Eduarda ZÏitneÂho 30. 6. 1949 poteÂ, co se MarÏ ka. kove nepodarÏilo kontaktovat v Klatovech agenta-chodce ChlupaÂc Markova totizÏ veÏdeÏla, zÏe druhy den povede ZÏitny prÏes hranice skupinu osob. S prÏõÂslusÏnõÂky StB se proto rozhodli po naÂvsÏteÏveÏ ZÏitneÂho vycÏkat v auteÏ do raÂna a skupinu sledovat, odhalit prÏevadeÏcÏskou cestu a prÏõÂpadneÏ zatknout ChlupaÂcÏka. Cela skupina vedena ZÏitnyÂm vyrazila 1. 7. 1949 v 5 hodin raÂno. Byla v nõ i druzÏka vyÂsÏe zmin Ï ovaneÂho Schulzeho. ChlupaÂcÏek, agent-chodec, vsÏak vyuzÏil jinou cestu. PoteÂ, co bylo sledovaÂnõ ZÏitneÂho skupiny odhaleno, jedna osoba uprchla a vraÂtila se zpeÏt do vnitrozemõÂ. PozdeÏji byla zatcÏena a vyslechnuta tamnõÂmi orgaÂny SNB. Na zaÂkladeÏ tohoto vyÂslechu byl zatcÏen i ZÏitnyÂ. MezitõÂm se Markova vraÂtila do Prahy a udrzÏovala styky se spolecÏnostõ schaÂzejõÂcõ se u VeselyÂch. Tu tvorÏili manzÏele VeselõÂ, Eduard Schulz, ktery zamyÂsÏlel v kraÂtke dobeÏ do NeÏmecka naÂsledovat svou druzÏku, a Josef Du Ê ra. Josef DuÊra pochaÂzel z Prachaticka a kraÂtce po uÂnoru 1948 prÏesÏel hranice do NeÏmecka. Tam byl v utecÏeneckeÂm taÂborÏe kontaktovaÂn Ï eskosloagentem CIC, se kteryÂm navaÂzal spolupraÂci. Byl vysõÂlaÂn do C venska s rozveÏdnyÂmi uÂkoly a zpeÏt prÏivaÂdeÏl vytypovane osoby. Na prÏeÏ SR jizÏ pocÏtvrteÂ. lomu cÏervna a cÏervence 1949 byl v C Markova do teÂto spolecÏnosti uvedla prÏõÂslusÏnõÂka StB KARLA, jako sveÂho kolegu z ilegality. Ten Du Ê rovi nabõÂdl spolupraÂci. DeÏlal mu rÏidicÏe a zjisÏt'oval tak jeho styky zde. PoteÂ, co byl necÏekaneÏ a bez veÏdomõ prazÏske StB zatcÏen ZÏitnyÂ, bylo 271 prÏikrocÏeno k ¹realizaciª; tzn. Markova s KARLEM podali telefonickou informaci o zamyÂsÏlene cesteÏ Schulzeho, VeseleÂho a Du Ê ry na Zbraslav, kde meÏl Du Ê ra odevzdat vzkaz a adresaÂtku prÏÂõpadneÏ prÏeveÂst do NeÏmecka. Na cesteÏ byla jejich auta zablokovaÂna auty StB a vsÏichni jmenovanõ zatcÏeni. PrÏi vyÂslesÏõÂch byli taÂzaÂni mj. na JUDr. Simona, ale zatcÏenõ ho dõÂlem neznali, a dõÂlem znali pouze z uÂrÏednõÂho styku. Cela Simonova protistaÂtnõ cÏinnost byla pouze hra s Markovou. Tuto hru hraÂl patrneÏ proto, aby umozÏnil odchod do zahranicÏõ sveÂmu prÏõÂbuzneÂmu. Tak se stalo to, zÏe prÏi ¹realizaciª skupiny ¹Dr. SIMON A SPOL.ª nebyl samotny Simon zatcÏen. Josef DuÊra byl odsouzen za zlocÏin velezrady a vyzveÏdacÏstvõ prÏi odvolacõÂm rÏÂõzenõ 17. 5. 1950 na 16 let odneÏtõ svobody, Josef VeselyÂ Ï itny za toteÂzÏ na 14 let. a Eduard Schulz na 10 let za velezradu a Z VeseleÂmu byl zostrÏen trest mj. za to, zÏe ¹... se u neÏho schaÂzely podezrÏele osoby Milena a Karel aj., kterÏõ se smouvali na uÂkonech proti staÂtu ± tudõÂzÏ schuÊzkaÂm dodaly charakter protistaÂtnõª. 62) V srpnu a zaÂrÏÂõ 1949 nosila Markova mj. informace povsÏechneÂ, daÂle Ï lapanech u MariaÂnkonkreÂtnõ ± o existenci prÏevadeÏcÏske skupiny ve S skyÂch LaÂznõ spojene s mõÂstnõ SNB cÏi o uÂplatnyÂch prÏõÂslusÏnõÂcõÂch SNB. SeznaÂmila se take s jistou Klompovou, ktera organizovala uÂteÏk urcÏityÂch osob holandskyÂmi kamiony. Tyto osoby meÏly dle agenturnõ zpraÂvy zaÂjem o prÏevod prostrÏednictvõÂm MarkoveÂ, jakou vsÏak zvolily nakonec cestu, se nepodarÏilo zjistit. Ï ehorÏovou; DõÂky Klompove se Markova take seznaÂmila se Zdenkou R Ï ehorÏova se uÂdajneÏ je sblõÂzÏil podobny osud rozvraÂceneÂho manzÏelstvõÂ. R Markove sveÏrÏila, zÏe mu Ê zÏe pomoci lidem, kterÏõ majõ zaÂjem opustit republiku. Jejõ znaÂmy Kamil Kruge pracoval jako bezpecÏnostnõ referent v jisteÂm podniku a meÏl mozÏnost vystavovat povolenky ke vstupu do Ï lapany. Tam pak vedoucõ tameÏjsÏõ tovaÂrny hranicÏnõÂho paÂsma u obce S Ïk prÏevod osoby dokoncÏil. TõÂmto zpuÊsobem prÏevedli jizÏ neÏkolik Frone Ï ehorÏove pozdeÏji prÏedstavila jako ilegaÂlnõ pracovnice, lidõÂ. Markova se R Ï ehorÏova steÏzÏovala na fiktera ma podobne mozÏnosti. PoteÂ, co si jõ R nancÏnõ tõÂsen Ï , Markova navrhla, aby za uÂplatu shaÂneÏla osoby majõÂcõ v uÂmyslu emigrovat; Markova a jejõ skupina pak jizÏ prÏevod zarÏõÂdõÂ. TõÂmto Milena Markova vstoupila do poslednõ velke agenturnõ akce Ï ehorÏove zõÂskala informaci o tom, zÏe arcibiskup sveÂho zÏivota. Od R Beran poslal kuryÂrnõ cestou sÏperky v hodnoteÏ trÏõ milionu Ê KcÏ na podÏ ehoporu zahranicÏnõ akce. PrÏislõÂbila odeslat spojkou dopisy Zdeny R rÏove do ParÏõÂzÏe a v pruÊbeÏhu rÏõÂjna jizÏ obdrzÏela prvnõ jmeÂna zaÂjemcu Ê Ï ehorÏ s rodinou (prÏõÂbuzny Zdenky R Ï ehoo emigraci. Byli to: Hanibal R Ï ehorÏu rÏoveÂ), JindrÏich PrÏaÂda s rodinou (R Ê v bratranec), BoÈhmovi, JiraÂskovi, Palda a Rudolf Dressler. 272 PoteÂ, co Kruge odmõÂtl prÏevedenõ prÏes hranice s tõÂm, zÏe nedaÂvno byli na hranicõÂch zatcÏeni dva jeho lideÂ, a take proto, zÏe nenõ mozÏne zarÏÂõdit prÏechod prÏes hranici pro rodinu s deÏtmi, nabõÂdly tuto sluzÏbu svyÂm Ï ehorÏova s Markovou... prÏõÂbuznyÂm R Ï ehorÏ s rodinou se sice kraÂtce prÏed tõÂm vraÂtil z ItaÂlie (za Hanibal R jeho naÂvrat se zarucÏily 4 osoby), nasÏel vsÏak svoji zÏivnost zapecÏeteÏnou likvidacÏnõ naÂrodnõ spraÂvou a byl mu odebraÂn cestovnõ pas za styk s emigracõ v zahranicÏõÂ. Ze strachu z uveÏzneÏnõ a z obavy o zdravõ sve dcerky (byla ohrozÏena TBC) se rozhodl emigrovat do ItaÂlie, kde meÏl jako obchodnõÂk s võÂnem zarucÏeno zameÏstnaÂnõÂ. UÂdajneÏ se rozhodl na poslednõ chvõÂli od emigrace upustit; Markova ho vsÏak, patrneÏ pod vidinou zisku, donutila tõÂm, zÏe jizÏ meÏla jeho zavazadla a hrozila mu udaÂnõÂm. Cestu nastoupili 23. 10. 1949. Dva mladõÂci je odvezli na chatu za Jihlavu, tam byla rodina druhy den po zinscenovane potycÏce s prÏõÂslusÏnõÂky SNB a ¹naÂhodneª prohlõÂdce zatcÏena. Ï erveneÂho krÏõÂzÏe, zaplatil Markove za Rudolf Dressler, tajemnõÂk C zorganizovaÂnõ prÏechodu 10 000 korun. Odvezla ho 27. 10. 1949 na konecÏnou zastaÂvku tramvaje na BõÂle horÏe v Praze a prÏedala dveÏma muzÏu Ê m. Ti ho odvezli do pohranicÏnõ obce a spolecÏneÏ s prÏevadeÏcÏem dovedli k hranicõÂm, kde byl Dressler po fingovane prÏestrÏelce zatcÏen. Ï ehorÏova pro Markovou hlavnõÂm prameV rÏõÂjnu 1949 byla Zdena R nem zpraÂv. Informovala ji mj. o jisteÂm Jandovi, ktery navsÏtõÂvil ji a jejõÂho znaÂmeÂho VladimõÂra UhlõÂÏre se zpravodajskyÂmi dotaznõÂky a s tõÂm, zÏe shaÂnõ muzÏe do zahranicÏnõ armaÂdy. Markova o neÏm bezprostrÏedneÏ informovala sveÂho rÏ. o. a dostala za uÂkol navaÂzat s nõÂm kontakt. Jak vsÏak vysvitlo pozdeÏji, sÏlo o provokateÂra z rÏad StB. OhledneÏ prÏevedenõ vyÂsÏe zmõÂneÏneÂho Paldy do zahranicÏõ se Markova seznaÂmila s jizÏ jmenovanyÂm VladimõÂrem UhlõÂrÏem. Palda ke sveÂmu Ï ehorÏove cestu prÏes UhlõÂrÏova sÏteÏstõ zvolil pro liknavost Markove a R bratrance, nicmeÂneÏ obeÏma organizaÂtorkaÂm vyplatil po peÏti tisõÂcõÂch korunaÂch. JiraÂskovi a Bo È hmovi Markovou odmõÂtli, ve hrÏe zu Ê stal pouze JindÏrich PrÏaÂda, zameÏstnanec KancelaÂrÏe prezidenta republiky. PrÏaÂda meÏl Ï ehorÏe obdrzÏet korespondencÏnõ lõÂstek od sveÂho prÏÂõbuzneÂho Hanibala R po jeho ilegaÂlnõÂm prÏechodu hranic. LõÂstek vsÏak dosÏel se zpozÏdeÏnõÂm, meÏl jine zneÏnõ nezÏ bylo dohodnuto, a navõÂc byl odeslaÂn ze soveÏtskeÂ Ï ehorÏe byla jizÏ v te dobeÏ okupacÏnõ zoÂny v Rakousku; rodina Hanibala R zatcÏena. Ï ehorÏova zmizela (byla tajneÏ zatcÏena) Dne 22. rÏÂõjna 1949 Zdena R Ï ehorÏovyÂch a Milena Markova byla videÏna, jak z jizÏ opusÏteÏneÂho bytu R steÏhuje neÏjaka zarÏÂõzenõÂ. Toto vsÏe vedlo JindrÏicha PrÏaÂdu k zaÂveÏru, zÏe Markova zastupuje zlocÏineckou organizaci, prÏevod prÏes hranici odmõÂtl a Markovou oznaÂmil sveÂmu znaÂmeÂmu prÏÂõslusÏnõÂku SNB. 273 Ï EHOV srpnu 1950 odvolacõÂm soudnõÂm rÏõÂzenõÂm skoncÏil prÏÂõpad ¹R Ï Â ROVA a spolª. Za zlocÏin velezrady podle zaÂkona 231/1948 Sb. byli Ï ehorÏova a Kamil Kruge odsouzeni na 15 let veÏzenõÂ, Rudolf Zdenka R Dressler na 10 let, Bo È hm na 6 let, VladimõÂr UhlõÂÏr na 5 let a JiraÂsek na 4 roky odneÏtõ svobody. V odu Ê vodneÏnõ rozsudku stojõÂ, zÏe odsouzenõ vesÏli ve styk s agenty cizõ mocnosti ¹Milenou a Jandouª, kterÏÂõ verbovali lidi do zahranicÏõÂ, neoznaÂmili jejich cÏinnost, spolcÏili se s nimi nebo pro neÏ byli ochotni Ï ehorÏovy soud osvobodil se zduÊvodneÏnõÂm, zÏe: pracovat. ManzÏele R Ï ehorÏovi ¹...uÂplneÏ drzyÂm zpuÊsobem a jednaÂnõÂm Milena donutila R 63) k emigraci ª. Koncem rÏõÂjna 1949 se zacÏÂõna meÏnit vztah StB k MileneÏ MarkoveÂ. DosÏlo k dalsÏõ vyÂmeÏneÏ rÏ. o., Markovou prÏebral po AbrahamovicÏovi na kraÂtkou dobu dalsÏõ pracovnõÂk IV. sektoru Zikmund a po neÏm jeho kolega Kettner ± ¹043/Krª cÏi JIRKA. Zikmundovi ± ¹IV-13ª, ktery Markovou rÏÂõdil od srpna do rÏÂõjna 1949, byly vycÏõÂtaÂny mala tvrdost a rozhodnost vu Ê cÏi nõÂ. PoteÂ, co vysÏlo najevo, zÏe mu obstarala nedostatkove zbozÏõÂ, byl Markove prÏideÏlen praÂveÏ Kettner.64) V teÂto dobeÏ, tedy jizÏ po zmeÏnaÂch ve velenõ IV. sektoru, se zacÏaly kriticky analyzovat jejõ zpraÂvy. V kolonce ¹hodnocenõª na agenturnõÂch zpraÂvaÂch, kde se od jara 1948 objevovaly pouze pochvalne glosy, nynõ cÏteme poznaÂmky o neveÏrohodnosti a lzÏivosti zpraÂv. Markova si tyto soudy vyslouzÏila tõÂm, zÏe prÏinesla nepravdive zpraÂvy o sveÂm sledovaÂnõ (uvedla vu Ê z StB, ktery na ni sice byl nasazen, ne vsÏak v uvedenou Ï ehorÏ poslal dobu), a zejmeÂna poteÂ, co prÏinaÂsÏõ zpraÂvu, zÏe Hanibal R zpraÂvu z emigrace pracovnõÂkovi italskeÂho konzulaÂtu. TeÂto zpraÂveÏ prÏedchaÂzelo ujisÏteÏnõ Markove rÏÂõdõÂcõÂm orgaÂnem, zÏe uvedena rodina je vskutku v zahranicÏõÂ, acÏkoli byla jizÏ zajisÏteÏna na PankraÂci. StB byly podezrÏele jejõ cesty za Prahu, podezrÏela byla z obohacovaÂnõ se na uÂkor obeÏtõ vyprovokovanyÂch akcõ (vykraÂdaÂnõ opusÏteÏnyÂch bytu Ê, vybõÂraÂnõ poplatku Ê za prÏevod prÏes hranice) a v neposlednõ rÏadeÏ take z ¹dvojõ hryª ve prospeÏch zaÂpadnõ rozveÏdky. Podle jinyÂch agenturnõÂch zpraÂv nerÏÂõkala Markova StB vsÏe, co veÏdeÏla.65) ZmeÏna prÏõÂstupu k Markove patrneÏ souvisõ rovneÏzÏ se zmeÏnami ve vedenõ IV. sektoru. Plechaty odjõÂzÏdõ v srpnu na puÊlrocÏnõ sÏkolenõ do KolodeÏjõÂ, naÂsledneÏ opousÏtõ mõÂsto velitele sektoru a odchaÂzõ na technicky sektor. Koncem roku 1949 tedy vedl IV. sektor AntonõÂn Prchal, ktery ve funkci zaÂstupce velitele vystrÏõÂdal Orovana. A praÂveÏ Prchal, ktery pozdeÏji nechal Markovou zatknout (dle vlastnõÂho sveÏdectvõ na rozkaz Ivo Milena), jõ nedu Ê veÏrÏoval. Dne 4. 11. 1949 dostaÂva Markova od rÏ. o. uÂkol rozhlaÂsit ve spolecÏnosti kolem JindrÏicha PrÏaÂdy, zÏe koncem tyÂdne odjõÂzÏdõÂ. UÂmyslem StB 274 bylo nechat Markovou ve styku s PrÏaÂdou, ktery byl poslednõÂm ¹zÏelõÂzkem v ohniª, po PrÏaÂdoveÏ odjezdu ji zatknout a vzõÂt k vyÂslechu. Ïkova se TakteÂzÏ v listopadu zÏaÂda Milenu Markovou jejõ znaÂma HoraÂc svyÂm druhem Mesnerem o poskytnutõ pomoci prÏi emigraci. V raÂmci ¹zkousÏkyª, zda-li se Markove jedna o zõÂskaÂnõ uÂplaty, byla StB zaÂmeÏrneÏ uÂkolovaÂna, aby obeÏma oznaÂmila, zÏe jejich prÏevedenõ bude staÂt veÏtsÏõ cÏaÂstku peneÏz. Po tom, co zjistila, zÏe o konkreÂtnõÂch financÏnõÂch cÏaÂstkaÂch budou jejõ ¹nadrÏõÂzenõª informovaÂni, prÏinesla Markova sveÂmu rÏ. o. zpraÂvy o sÏmelineÏ a majetku HoraÂcÏkove s Mesnerem a o uÂmyslu pouzÏõÂt do zahranicÏõ jinou cestu nezÏli jejõÂ. V teÂto zkousÏce tedy Markova neuspeÏla. Dne 3. 12. 1949 byla na schu Ê zce rÏ. o. Kettnerem zatcÏena a prÏevezena do Jihlavy. V poslednõ zpraÂveÏ ze schu Ê zky Kettner uvaÂdõÂ: ¹...Agent byl po celou dobu jõÂzdy klidny a veselyÂ, nebot' nemeÏl tusÏenõÂ, kam je vezen. Teprve prÏi prÏedaÂvaÂnõ orgaÂnuÊm KV StB Jihlava zbledl. ...sdeÏlil agent: Toto jsi mi Jirko nemeÏl deÏlati, to nejsesÏ zÏaÂdny kamaraÂd. ProsõÂm teÏ, maÂm zde recept pro malou dcerku, kup jõ ty leÂky, nutneÏ je potrÏebuje.ª 66) PraÂveÏ do Jihlavy byla Markova prÏevezena z rozhodnutõ velitele sektoru AntonõÂna Prchala, ktery meÏl na zdejsÏõÂm velitelstvõ StB sve znaÂme jesÏteÏ z prÏeduÂnorovyÂch dob, kdy zde puÊsobil jako regionaÂlnõ rezident.67) ProcÏ musela byÂt Markova internovaÂna praÂveÏ ve veÏznici, kde meÏl Prchal ¹sve lidiª, je otaÂzkou. UÂdajneÏ meÏla byÂt po neÏkolika dnech, ¹azÏ zmeÏkneª, vzata k vyÂslechu k vyjasneÏnõ vyÂsÏe uvedenyÂch podezrÏenõÂ. Do stavu veÏznice byla zapsaÂna jako VANDA ROUBALOVAÂ, dostala psacõ potrÏeby s pokynem sepsat svoji dosavadnõ cÏinnost. Na zÏaÂdost Prchala byl vydaÂn rozkaz, aby kromeÏ veÏzen Ï skeÂho neprÏisÏla s nikyÂm do styku. I prÏes tento rozkaz, patrneÏ nedopatrÏenõÂm, k nõ byla 7. 12. 1949 Ï ekatelka na neÏkolik hodin nasazena do cely provokateÂrka, jinak c SNB PeprlovaÂ, vystupujõÂcõ v roli zatcÏeneÂ. Ta pry beÏhem pobytu v cele nepozorovala na Markove sebemensÏõ vzrusÏenõÂ, naopak Markova Peprlovou jesÏteÏ sama povzbuzovala. Skleslost nejevila ani 10. 12. 1949 prÏi rozhovoru s veÏzen Ï skyÂm.68) NaÂsledujõÂcõ den, v 16.30 prÏi rozdeÏlovaÂnõ jõÂdla, byla sluzÏbou nalezena v cele obeÏsÏena na zÏelezneÂm raÂmu postele. Po domluveÏ s dozorcÏõÂm duÊstojnõÂkem byl k teÏlu prÏivolaÂn zajisÏteÏny leÂkarÏ MUDr. MotyÂl (uÂrÏednõ leÂkarÏ MUDr. Roch nebyl k dosazÏenõÂ), ktery i prÏes provedene ozÏivovacõ pokusy konstatoval smrt obeÏsÏenõÂm; podle jeho naÂzoru sÏlo s nejveÏtsÏõ pravdeÏpodobnostõ o sebevrazÏdu. Nebylo nalezeno nic, co by mohlo nasveÏdcÏovat jine prÏõÂcÏineÏ smrti. PrÏivolany primaÂrÏ jihlavske nemocnice MUDr. Michl jen potvrdil jeho diagnoÂzu.69) JesÏteÏ prÏed smrtõ sepsala Milena Markova na Kettneru Ê v prÏõÂkaz vyÂpoveÏdi o sve dosavadnõ cÏinnosti. Tyto, datovane dnem 4. 12. a 6. 12. 275 1949, odevzdala zastupujõÂcõÂmu veliteli KV StB Jihlava npor. VaÂclavu Ï ovi, ktery je dorucÏil Prchalovi. DaÂn Markova v nich mj. pojednaÂva o sve nevineÏ a projevuje strach o osud sve dcerky. Prvnõ vyÂpoveÏd' je zakoncÏena: ¹...Snad bude kratsÏõÂ, kdyzÏ bude vyhotoven p. PlechatyÂm, cÏi doktorem nebo p. Jirkou protokol proti me praÂci a o me ,zradeÏ', ja ho podepõÂsÏi.ª70) Druha vyÂpoveÏd': ¹...JesÏteÏ podotyÂkaÂm bez falesÏneÂho heroismu i vyhrozÏovaÂnõÂ, zÏe svuÊj zÏivot maÂm v rukou ja a v tom je moje sõÂla. NecõÂtõÂm trpkost proti nikomu.ª 71) V cele, kde byla podle sluzÏby sama a nemohla prÏijõÂt s nikyÂm do styku, byly nalezeny jesÏteÏ uÂtrzÏky popsaneÂho papõÂru, ty se vsÏak StB nepodarÏilo rekonstruovat. Od vysÏetrÏovaÂnõ byli izolovaÂni vsÏichni prÏõÂslusÏnõÂci SNB, kterÏõ Markovou znali. OveÏrÏit prÏÂõcÏinu sebevrazÏdy prÏijeli do Jihlavy Prchal a dalsÏõÂ Ï ech.72) PoveÏrÏili DaÂn ÏnõÂk IV. sektoru OldrÏich C Ï u sepsaÂnõÂm proprÏõÂslus tokolu a odvezli z Jihlavy kufrÏõÂk s osobnõÂmi veÏcmi MarkoveÂ.73) Z vysÏetrÏovaÂnõ jejõ smrti nebyl ucÏineÏn zÏaÂdny zaÂveÏr. PrÏõÂpad sebevrazÏdy Mileny Markove byl znovu otevrÏen v roce 1963. VyslyÂchanõ prÏÂõslusÏnõÂci SNB Kettner a Plechaty vyjaÂdrÏili podiv nad jejõÂm cÏinem, a võÂce meÂneÏ sebevrazÏdu zpochybnili, jineÂho naÂzoru byli Prchal a AbrahamovicÏ.74) Ani tentokraÂte nebyl z vysÏetrÏovaÂnõ smrti ucÏineÏn zaÂveÏr; pracovnõÂky inspekce bylo konstatovaÂno, zÏe tato ¹zaÂhadna sebevrazÏdaª bude prÏedmeÏtem dalsÏõÂho sÏetrÏenõÂ.75) SebevrazÏda Mileny Markove tak zu Ê staÂva zaÂhadnou i nadaÂle. Jejõ smrtõ prÏisÏla StB o jednoho z nejschopneÏjsÏõÂch spolupracovnõÂku Ê te doby. Ke spolupraÂci byla Milena Markova zõÂskaÂna na zaÂkladeÏ intervence Josefa PlechateÂho u MLS s jejõÂm naÂslednyÂm osvobozenõÂm; svou roli sehraÂl i jejich vzaÂjemny osobnõ vztah. Otec Mileny Markove byl po vaÂlce odsouzen na mnoho let odneÏtõ svobody za kolaboraci a ze strany StB jõ bylo naznacÏeno, zÏe efektivnõ spolupracõ mu Ê zÏe docõÂlit zmõÂrneÏnõ jeho trestu. ObvineÏni byli tehdy v jine souvislosti take jejõ bratr a pozdeÏji manzÏel. Markove se kladl za vinu spolecÏensky styk s vysoce postavenyÂmi nacisty, vedeny na zÏaÂdost rÏeditele Orbisu Rudla, ktery beÏhem vaÂlky zrÏejmeÏ spolupracoval s britskou tajnou sluzÏbou. Pokud lze veÏrÏit põÂsemnyÂm vyÂpoveÏdõÂm MarkoveÂ, byla v obdobõ 1940 ±1943 zpravodajsky cÏinna ve prospeÏch spojencu Ê. Tato cÏinnost byla prÏõÂcÏinou jejõÂho obvineÏnõ a naÂsledneÂho zapojenõ do agenturnõÂch struktur ZOB, pozdeÏji StB. Svou roli zde sehraÂla take lidska msta, zaÂvist a udavacÏstvõÂ. Znovu opakujeme, zÏe agenturnõ puÊsobenõ Mileny Markove do uÂnora 1948 nenõ zcela jasneÂ. Ze zpraÂv je mozÏne vycÏõÂst jejõ smeÏrÏovaÂnõ do rÏad 276 Ï SL a katolickyÂch kruhu C Ê . Z jinyÂch pramenu Ê je patrno, zÏe jejõ styky byly mnohem sÏirsÏõÂ, prÏinaÂsÏela zpraÂvy mj. i o vysokyÂch funkcionaÂÏ . V roce 1946 nebo 1947 podala zpraÂvu, ve ktere oznacÏila rÏõÂch KSC Ï Karla SvaÂba za spolupracovnõÂka britske rozveÏdky. Tato zpraÂva meÏla byÂt zarÏazena ve skartovaneÂm agenturnõÂm svazku, z neÏhozÏ na pocÏaÂtku Ï vaÂba 50. let zmizela; Markova meÏla snad zprostrÏedkovat i setkaÂnõ S 76) a neznaÂmeÂho cizince. Z neuÂplne kolekce zpraÂv soustrÏedeÏne ve vysÏetrÏovacõÂm spisu vyplyÂva jejõ prvotnõ pouÂnorove zameÏrÏenõ na provokacÏnõ puÊsobenõ v ilegaÂlnõÂch odbojovyÂch organizacõÂch. V teÂto cÏinnosti vsÏak nebyla prÏõÂlisÏ uÂspeÏsÏnaÂ. PodarÏilo se jõ napojit pouze na neplnoleteÂho mariaÂnskolaÂzen Ï skeÂho radistu NoveÂho a lidi kolem neÏho (zejmeÂna skupinu velmi mladyÂch lidõ z PlzneÏ). Nepronikla do zÏaÂdne jine existujõÂcõ odbojove skupiny, likvidovana ¹skupina JUDr. JANDYª byla organizovaÂna a k cÏinnosti Ï I KUZMAª, v souvisprovokovaÂna samotnou Markovou, ¹skupina JIR losti s kterou byl odsouzen mjr. Aubrecht aj., byla naÂsilneÏ sestavena StB. Z jejõÂch trÏÂõ cest do NeÏmecka byly vyuzÏity hlavneÏ zpravodajske poznatky o lidech, organizaci a objektech CIC, o utecÏeneckyÂch taÂborech a jejich obyvatelõÂch. Vybaveni teÏmito znalostmi, poprÏ. legitimacemi s razõÂtkem CIC, navsÏteÏvovali pak pracovnõÂci StB bud' vytypovane osoby, nebo osoby, na ktere byli ze zahranicÏõ nasmeÏrovaÂni. Vystupovali v roli kuryÂru Ê zahranicÏnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb a provokovali navsÏtõÂvene k protistaÂtnõ cÏinnosti nebo od nich prÏebõÂrali cenne prÏedmeÏty, ktere meÏli dorucÏit jejich majitelu Ê m do zahranicÏõÂ. SoubeÏzÏneÏ s provokacÏnõ cÏinnostõ typovala Markova mozÏne zaÂjemce o uÂteÏk do zahranicÏõÂ. Byla zameÏrÏena prÏevaÂzÏneÏ do vysÏsÏõÂch a strÏednõÂch vrstev, hodnocena jako velmi schopna a iniciativnõ spolupracovnice, ktera si objekty vybõÂrala sama. Osoby, ktere vyuzÏily nabõÂzenyÂch prÏevadeÏcÏskyÂch sluzÏeb Mileny MarkoveÂ, se v prÏevaÂzÏne veÏtsÏineÏ staly obeÏt'mi akce ¹KAÂMENª. Akce ¹KAÂMENª meÏla zjednodusÏeneÏ rÏecÏeno dveÏ podoby, obeÏ vsÏak v rezÏii StB. Prvnõ verze: Osoba byla prÏÂõslusÏnõÂky StB vystupujõÂcõÂch v roli odbojaÂrÏuÊ prÏivezena do blõÂzkosti hranic, zde byla prÏedaÂna rÏemeslneÂmu prÏevadeÏcÏi ± v teÂto roli zpravidla vystupoval prÏõÂslusÏnõÂk pohranicÏnõÂho uÂtvaru. Ten pak osobu odvedl ke staÂtnõ hranici na smluvene mõÂsto, kde byla zatcÏena. Druha verze: Osoba byla prÏevedena prÏes fingovanou hranici, na rovneÏzÏ fingovane sluzÏebneÏ CIC zpravodajsky vyslechnuta prÏõÂslusÏnõÂkem StB v americke uniformeÏ. VyÂslech byl zameÏrÏen na protistaÂtnõ cÏinnost vyslyÂchane osoby a jõ znaÂmyÂch osob. NaÂsledneÏ byla vyslyÂchana osoba oznacÏena za komunistickeÂho agenta a prÏedaÂna cÏeskoslovenskyÂm bezpecÏnostnõÂm orgaÂnuÊm. 277 Markova se teÏchto akcõ zpravidla osobneÏ uÂcÏastnila, aby dodala veÏrohodnosti zuÂcÏastneÏnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm. V neÏkteryÂch jednotlivyÂch prÏÂõpadech byla osoba prÏõÂslusÏnõÂky SNB za hranice skutecÏneÏ prÏevedena, meÏla tõÂm byÂt upevneÏna duÊveÏra v Markovou u osob, na kteryÂch meÏla StB zaÂjem. JejõÂm prostrÏednictvõÂm tak byl vytvorÏen obousmeÏrny kanaÂl, kteryÂm se pohybovali spolupracovnõÂci StB, ale i osoby ze zahranicÏÂõ, i bez veÏdomõ MarkoveÂ. Agenturnõ cÏinnost Mileny Markove byla vskutku rozsaÂhlaÂ. Od roku 1948 do poloviny roku 1949 byla hlavnõ spolupracovnicõ IV. sektoru a fakticky zajisÏtovala pracovnõ naÂpln Ï pro vyÂpadove oddeÏlenõÂ.77) Jejõ donasÏecÏskaÂ, typarÏskaÂ, organizacÏnõ a provokacÏnõ cÏinnost pramenila z duÊveÏry StB, kterou zõÂskala v brÏeznu 1948. Dochovane opisy jejõÂch zpraÂv obsahujõ informace zhruba o 90 osobaÂch, prÏicÏemzÏ jich ve skutecÏnosti udala zrÏejmeÏ mnohem võÂce. Nemohu zde vypocÏõÂtaÂvat, kolik let veÏzneÏnõ kolika lidem zavinila a kolika dalsÏõÂm zpuÊsobila horÏe a sÏikanovaÂnõÂ. O tom, zÏe si Markova byla veÏdoma dosahu sve cÏinnosti, kterou sama prÏed sebou ospravedln Ï ovala levicovyÂm idealismem, sveÏdcÏõ jejõ vlastnorucÏneÏ psany dopis ¹sveÂmu rÏ. o.ª 78) Du Ê veÏru StB ztraÂcõ jizÏ ke konci roku 1949. Je podezrÏõÂvaÂna ze zatajovaÂnõ zpraÂv, z dodaÂvaÂnõ lzÏivyÂch zpraÂv, z kriminaÂlnõ cÏinnosti na uÂkor obeÏtõ akcõ ¹KAÂMENª a z praÂce pro cizõ rozveÏdku. PodezrÏenõ z podaÂvaÂnõ lzÏivyÂch a neuÂplnyÂch zpraÂv pramenõ z jejõÂho agenturnõÂho proveÏrÏovaÂnõ a jejõ vlastnõ blamaÂzÏe. PodezrÏenõ z vykraÂdaÂnõ bytu Ê obeÏtõ a vybõÂraÂnõ poplatku Ê za ¹prÏevodª souvisõ s faktem, zÏe akce ¹KAÂMENª byla spojena s pohybem majetku prchajõÂcõÂch. Ti s sebou zpravidla brali vesÏkere sve cennosti, ktere jim pak byly prÏi zadrzÏenõ zabaveny. Zabavene veÏci nebyly patrÏicÏneÏ evidovaÂny a mohly se tak staÂt prÏedmeÏtem machinacõ a obohacovaÂnõ jistyÂch prÏõÂslusÏnõÂku Ê SNB. Na provaÂdeÏnõ akcõ ¹KAÂMENª uÂzce se IV. sektorem spolupracovala Ïnõ stanice SNB ve VsÏerubech. Velitel teÂto stanice Stanislav pohranic LisÏka byl uÂdajneÏ v roce 1949 za neznaÂmyÂch souvislostõ zatcÏen a na Borech ho vyslyÂchali pracovnõÂci IV. sektoru AbrahamovicÏ a Zikmund. LisÏka si uÂdajneÏ vyhradil s AbrahamovicÏem soukromy rozhovor, naÂsledneÏ byl propusÏteÏn a uprchl s veÏtsÏinou prÏÂõslusÏnõÂku Ê stanice VsÏeruby do zahranicÏõÂ. Jeho zaÂstupce Schneider, ktery ve VsÏerubech zu Ê stal, byl pry zatcÏen a odsouzen k smrti.79) PodezrÏenõ z ¹dubleÂrstvõª meÏlo svu Ê j pu Ê vod v minulosti Markove a v jejõÂch trÏech cestaÂch do NeÏmecka. ZmeÏna prÏÂõstupu StB k MileneÏ Markove dozajista souvisõ s personaÂlnõ zmeÏnou ve vedenõ IV. sektoru. Z velitelskeÂho mõÂsta odchaÂzõ jejõ byÂvaly milenec Plechaty a velenõ prÏebõÂra Prchal. A praÂveÏ Prchal, ktery pry 278 Markove nedu Ê veÏrÏoval, ji uÂdajneÏ po poradeÏ s Milenem nechal uveÏznit mimo Prahu, tam kde meÏl ¹sve lidiª a kde byla pozdeÏji nalezena obeÏsÏenaÂ. JedinyÂm vodõÂtkem pro zjisÏteÏnõ prÏÂõcÏin sebevrazÏdy byla roztrhana zpraÂva zanechana Markovou v cele; tu se vsÏak nepodarÏilo slozÏit ani na technickeÂm, ani na II. sektoru. Milena Markova ve sve agenturnõ praÂci zavadila o neÏkolik citlivyÂch Ï vaÂveÏcõÂ. Z naÂm znaÂmyÂch to byla jizÏ vyÂsÏe zmin Ï ovana zpraÂva o Karlu S  bovi, daÂle otaÂzka majetku obeÏtõ akcõ ¹KAMENª a zpravodajske pu Ê sobenõ proti neÏkteryÂm prÏÂõslusÏnõÂkuÊm vnitra. ObcÏas informovala sve rÏ. o. o nezaÂkonne cÏinnosti neÏkteryÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB a StB; nejzaÂvazÏÏ e, byÂvaleÂho zpravodajskeÂho du neÏjsÏõ byl prÏõÂpad OldrÏicha MalaÂc Ê stojnõÂka MV, ktery meÏl v uÂmyslu odejõÂt s manzÏelkou prostrÏednictvõÂm Markove za hranice. Take on se stal obeÏtõ akce ¹KAÂMENª.80) PrÏevzõÂt tedy v teÏchto souvislostech Prchalova tvrzenõÂ, ktera vylucÏujõ zaÂjem kohokoli ze SNB na jejõ smrti, je prÏinejmensÏõÂm problematickeÂ. PrÏipomen Ï me, zÏe jesÏteÏ vecÏer prÏed svou smrtõ v rozhovoru s veÏzen Ï skyÂm nejevila Milena Markova skleslost a projevovala odhodlaÂnõ a vzdor. Ï inMilena Markova (1913 ±1949) svou iniciativnõ agenturnõ c Ïdkyª vynostõ zpuÊsobila mnoho zla; jejõ role ¹agentky cizõ rozve ÏnyÂmi. Byla prouzÏõÂvaly i soudy k zostrÏenõ rozsudku nad obvine Ï obe Ïtõ zruÊdneÂho systeÂmu. Obe ÏtõÂ, ktera si svou duktem a zaÂroven Ï innostõ ve prospe Ïch zla prÏipravila vlastnõ konec. c 279 PrÏõÂloha 36: Pravy a krycõ pruÊkaz totozÏnosti Mileny Markove a jejõ novinaÂrÏsky pruÊkaz CENTROPRESS 280 281 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) SOA Praha, MLS, LS spis. zn. 479/1946, protokol sepsany s Markovou 17. 12. 1945, str. 4. TamteÂzÏ. ZÏivotopisne uÂdaje o sn Ï atku s britskyÂm staÂtnõÂm prÏÂõslusÏnõÂkem pochaÂzejõ ze dvou zbytku Ê vlastnorucÏneÏ psanyÂch zÏivotopisuÊ MarkoveÂ, ulozÏenyÂch v A MV Praha, ZV 122 A. Ve snaze objasnit tuto etapu zÏivota Markove probeÏhlo staÂtoobcÏanske sÏetrÏenõ v archivnõÂch fondech SUÂA Praha, ktere bohuzÏel prÏineslo negativnõ vyÂsledek. Podle tehdejsÏõÂch zaÂkonnyÂch norem zÏena sn Ï atkem s cizincem pozbyÂvala cÏs. staÂtnõ obcÏanstvõÂ. Markova vsÏak obcÏanstvõ nepozbyla a uzÏÂõvala daÂle sve dõÂvcÏõ jmeÂno NedvõÂdkovaÂ. Nebyl rovneÏzÏ nalezen zaÂznam o rozluce zmin Ï ovaneÂho svazku, acÏkoli se v roce 1943 vdaÂva za novinaÂrÏe V. A. Marka. V teÏchto souvislostech znõ jejõ vyÂpoveÏd' o legitimnõÂm sn Ï atku se Scottem poneÏkud fantasticky. A MV Praha, ZV 122 A, str. 22, torzo zÏivotopisu. GeneraÂlnõ rÏeditel Fridrich Rudl znal dle tvrzenõ Markove ¹pravy stav veÏciª. A MV Praha, 305-417-3, vyÂpoveÏd' pracovnõÂka prazÏske SD Kurta Wilfera, znaÂmeÂho teÂzÏ jako ing. HavlõÂcÏka, str. 129 ±131. A MV Praha, 305-631-1, vyÂpoveÏdi Dr. JirÏÂõho SmõÂchovskeÂho, str. 110. A MV Praha, 305-631-1, str. 10. A MV Praha, Z 603, str. 2. PraÂveÏ od Kellera byl Rudl informovaÂn o nicÏivyÂch uÂcÏincõÂch strÏel ¹Vª drÏÂõve nezÏ NeÏmci v Praze. A MV Praha, 305-417-3, str. 129 ±131. A MV Praha, 305-631-1, str. 33. Mlada fronta, 11. 5. a 12. 5. 1947, Nove pravdy o prazÏskeÂm povstaÂnõÂ. A MV Praha, ZV 122 A, str. 3. SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 12. SkutecÏnost, zÏe Schneider byl uÂrÏednõÂk SD s krycõÂm jmeÂnem Schwarz, nebyla uÂdajneÏ Markove znaÂma. A MV Praha, ZV 122 A, str. 22. SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 46. A MV Praha, 305-417-3, str. 129 ±131. A MV Praha, str. 22, torzo zÏivotopisu. TamteÂzÏ. SOA Praha, MLS Praha, LS spis zn. 479/1946, obzÏaloba. TamteÂzÏ, str. 48. SOA Praha, MLS Praha, LS spis. zn. 479/1946, str. 57. A MV Praha, ZV 122 A, obaÂlka 22, zÏivotopis. A MV Praha, ZV 122, agenturnõ zpraÂva z 23. 6. 1948. A MV Praha, 305-631-1, str. 10. A MV Praha, ZV 122 A, str. 9. A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 322, põÂsÏe PlechatyÂ: ¹...prÏi rozchodu prÏedal mi agent ....medailonek, .... tento mi zaveÏsil na krk, ....prÏedal mi klõÂcÏe od jeho bytu, kam se maÂm obcÏas podõÂvat.ª TamteÂzÏ, str. 301: ¹Zu Ê stal jsem po prÏÂõjezdu u agenta spaÂt, odesÏel jsem druhy den asi v 11 hodin.... Agent byl prÏiveden z rovnovaÂhy tõÂm, zÏe se dozveÏdeÏl o svadbeÏ rÏ. o., ... Ja jsem VaÂs prÏece nechteÏla nijak poutat, ... nynõ si take vysveÏtluji, procÏ jste mne 282 26) 27) 28) 29) 30) 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) 41) 42) 43) 44) 45) prÏedal p. doktorovi, ... prosila bych VaÂs, abyste mi vraÂtil moji fotografii, zarÏadila jsem VaÂs nynõ do skupiny typu Ê meÂho manzÏela. ...dalsÏõ rozhovor se tyÂkal analyzovaÂnõ nasÏeho drÏÂõveÏjsÏÂõho pomeÏru a zkoumaÂnõ mozÏnosti dalsÏõ spolupraÂce.ª A MV Praha, ZV 122, vyÂpoveÏd' PlechateÂho, str. 53 ± 54. A MV Brno, personaÂlnõ spis J. PlechateÂho, ev. cÏ. 3339, str. 134. Vlastnõ zpraÂva prÏedana agentem byla napsaÂna na list A, na list B rÏ. o. psal okolnosti schu Ê zky, zpraÂvu hodnotil a stanovil postup dalsÏõ praÂce s agentem. Osvald ZaÂvodsky byl v roce 1948 zaÂstupcem prÏednosty odboru ministerstva vnitra BA ± StaÂtnõ bezpecÏnosti a velitelem skupiny BAa, zvane teÂzÏ vnitrÏnõ StB; Ivo Milen byl jeho zaÂstupcem. A MV Praha, ZV 122 A, obaÂlka 22, dopis manzÏela Markove V. A. Marka. TamteÂzÏ, AZ, str. 299, ¹...Mrzõ meÏ, zÏe s otcem nepu Ê jde asi nic deÏlat, i kdyzÏ si podal zÏaÂdost o amnestii. Z taÂbora mu zÏaÂdost doporucÏili... Dal jste mi nadeÏji, zÏe by sÏlo v teÂto veÏci neÏco deÏlat, budu-li mõÂt v praÂci uÂspeÏchy, ktere by bezpecÏnosti staÂtu pomohly. Budu se skutecÏneÏ snazÏit a znovu opakuji, zÏe vsÏe, co jsem VaÂm rÏekl, je cÏista pravda.ª TamteÂzÏ, obaÂlka 24: ¹....Budu pracovat o to lõÂp, zÏe se zbavõÂm pocitu soucitu s lidma, kterÏÂõ si soucit nezaslouzÏõÂ. To je hlad, ktery prÏinesla do meÂho zÏivota sl. MarianovaÂ, anizÏ o tom võÂ, zÏe mi prospeÏla.ª Na jineÂm mõÂsteÏ uvaÂdõÂ, zÏe: ¹....zaÂpad ma u mne vroubek a doufaÂm, zÏe to nynõ vyrovnaÂm.ª TamteÂzÏ, ZV 122 , str. 26. A MV Praha, ZV 122, vyÂpoveÏd' AntonõÂna Prchala, str. 188. TamteÂzÏ, str. 134. A MV Brno, A 8, inv. j. 291, str. 187. A MV Brno, personaÂlnõ spis Josefa PlechateÂho, ev. cÏ. 3339, str. 83. A MV Praha, ZV 122, str. 50. TamteÂzÏ, str. 1. ZOB II zpravodajsky pracoval proti nekomunistickyÂm stranaÂm, vyÂsledky jeho cÏinÏ. nosti pak byly vyuzÏõÂvaÂny KSC A MV Praha 122 A, AZ, str. 349. TamteÂzÏ, AZ, str. 348. TamteÂzÏ, AZ, str. 344. Plechaty zde põÂsÏe: ¹...prvnõ odstavec zpraÂvy proveÏrÏen prÏÂõmo (odposlechem) prÏi neprÏipravene naÂvsÏteÏveÏ. Z toho soudõÂm, zÏe i zbytek zpraÂvy je pravdeÏpodobneÏ seriosnõÂ.ª UvaÂdõÂme pro dokreslenõ prÏedstavy metod praÂce StB v roce 1948. ¹Odposlech prÏi neprÏipravene naÂvsÏteÏveϪ podrobneÏ vysveÏtuje Plechaty ve sve vyÂpoveÏdi: ¹...ProveÏrÏovaÂnõ agentury jsem provaÂdeÏl velmi zrÏÂõdka, ...kuprÏ. v prÏÂõpadeÏ 'K 40', kdy pravdivost zpraÂvy byla proveÏrÏovaÂna tõÂm, zÏe spolecÏneÏ s tehdejsÏõÂm vedoucõÂm sektoru politickeÂho zpravodajstvõ jsme vlezli u nõ do skrÏÂõneÏ, a tak jsme pozorovali a poslouchali, zda osoba jedna a hovorÏÂõ tak, jak bylo uvedeno ve zpraÂveÏ.ª TeÂzÏ ZV 122, str. 53. TamteÂzÏ, vyÂpoveÏd' Kettnera, str. 122. Viz SbornõÂk Securitas Imperii 2, UÂDV, Praha 1994, str. 72 ±116. A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 322. Datum na domluveneÂm zaslaneÂm lõÂstku znamenalo, zÏe se vraÂtõ za 14 dnõ vcÏetneÏ data. Bude-li psaÂno o kraÂsnyÂch horaÂch, znamena to, zÏe prÏechod bude v mõÂsteÏ odchodu, lesy znamenajõ mõÂsto naÂvratu Klatovy a slovo ¹prsÏeloª znamenalo, zÏe byla zavrÏena. Ï erne TamteÂzÏ, zpraÂvy z americke okupacÏnõ zoÂny jsou popsaÂny na str. 302 ± 317. V C knize byl pro jednotlive prÏÂõslusÏnõÂky OBZ, SNB, kriminaÂlky a politiky veden list, na ktery byly dopisovaÂny stõÂzÏnosti: zrada, mucÏenõÂ, okraÂdaÂnõ apod. Mimo ni existovaly ¹cÏerne listyª vedene na civilnõ osoby. Ï eske republiky, spis III 46/40. Archiv AdvokaÂtnõ komory C A MV Praha, ZV 122 A, AZ, str. 297. 283 46) Po naÂvratu do Prahy sdeÏlil Janda MarkoveÂ, aby uzÏ do NeÏmecka nejezdila, s tõÂm zÏe chce za zpraÂvy naÂlezÏitou odmeÏnu, a je leÂpe pracovat pro AnglicÏany nebo BelgicÏany, kterÏÂõ jsou veÏtsÏÂõ kavalõÂrÏi. 47) A MV Praha, V-5464 ¹Dr. Janda a spolª. 48) K roztrzÏce dosÏlo beÏhem druhe naÂvsÏteÏvy Markove v NeÏmecku, kdy se StudnicÏka snazÏil jejõ dalsÏõ naÂvsÏteÏvu utajit a nechat ji tak spolupracovat pouze s Jakschovci, s nimizÏ meÏl uÂzke kontakty. PoteÂ, co Markova sama vyhledala Tigrida, byla jejõ prÏÂõtomnost vyzrazena a StudnicÏka byl na osm dnõ internovaÂn. 49) A MV Praha, V-5392 ¹StudnicÏka Miroslav a spol.ª. 50) A MV Praha, V-5519 MV. 51) A MV Praha, V-1801. 52) Z vyÂpoveÏdõ byÂvalyÂch prÏÂõslusÏnõÂku Ê StB je znaÂmo, zÏe rÏ. o. Markove byli postupneÏ prÏÂõslusÏnõÂci IV. sektoru Josef PlechatyÂ, VladimõÂr PruÊsÏa, Josef Zikmund, EvzÏen AbrahamovicÏ a ZdeneÏk Kettner. 53) A MV Praha, a. cÏ. 526001. 54) A MV Brno, A 8, inv. j. 1516, str. 13. Soupis zlocÏinu Ê , opis: ¹1/ Pplk. Reicin bil gumovyÂm sÏlauchem s ocelovou vlozÏkou ang. parasÏutistu Gorik, nynõ pos. veÏznice po hlaveÏ a po krku, narÏÂõdil voj. OBZ, aby byl do raÂna tyÂraÂn. Tento voj. byl nahy prÏes noc uvaÂzaÂn a tlucÏen tak, azÏ mu byl usÏnõ bubõÂnek prorazÏen. ± meÏsõÂc cÏerven. 2/ V meÏsõÂci rÏÂõjnu tloukl (fackoval) cÏs. npor. KovacÏõÂk Viliama od 32. peÏsÏ. pl. z KosÏic, spõÂlal mu, zlehcÏoval slovenskou armaÂdu a jejõ povstaÂnõÂ. 3/ DuÊst. a voj. OBZ bijõ vysÏetrÏovaneÂ. Kpt. Schwarz Julius nynõ na PankraÂci, byl v meÏsõÂci cÏervnu na OBZ v Praze bit, 150 drÏepu Ê za staÂleÂho kopaÂnõÂ, paÂlen cigaretou na prsou a brÏichu a byl nucen põÂt mocÏ, prÏi cÏemzÏ se pozvracel. Voj. DeÏrda Ladislav, Ï anoveÏ od velitele a od vojaÂku 5. peÏsÏ. pl.I/3 rota, byl na OBZ v TeplicõÂch S Ê tak zbit, zÏe 23 dnuÊ byl nemocen. NevideÏl a mocÏil krev. Byl leÂcÏen sÏeÂfleÂkarÏi v pos. veÏznici. SveÏdci o nemoci ± cela sveÏtnice. 4/ Kpt. Sommmer OBZ 1. Div. meÏl byÂt z rozkazu ONB bez soudu zastrÏelen. 5/ Por. SmrcÏina OBZ obdrzÏel rozkaz ku zastrÏelenõ 50 zajisÏteÏnyÂch z taÂbora teÏzÏce pracujõÂcõÂch v dolech. Rozkaz nevyplnil. OdstrÏelil jizÏ drÏÂõve 5 lidõ urcÏenyÂch. SveÏdek syn plk. BorÏÂõka. DaÂle zastrÏelil dr. Koldinera proto, zÏe videÏl jak cÏetnõÂci OBZ postrÏÂõleli na naÂmeÏstõ v HornõÂm LitvõÂnoveÏ 30 lidõÂ. (cÏerven). SveÏdek plk. BorÏÂõk Chomutov. Ï apka a 1 por. od OBZ od I. oblasti z Prahy prÏijeli k por. SmrcÏinovi a zÏaÂdali 6/ Npor. C 2 NeÏmky k soulozÏenõÂ. Toto odeprÏel a proto poslali jmenovanõ duÊst. 2 auta a cÏetnõÂky Ï etnõÂci dovezli 2 zÏeny, ktere si por. C Ï upka s por. odvezli. OBZ do obcõ pro tyto zÏeny. C NeÏmky se võÂce nevraÂtily, jejich osobnõ doklady zu Ê staly u por. SmrcÏiny. Co se s obeÏma zÏenami stalo, nebyly zavrazÏdeÏny? 5 chlapcu Ê asi 14 letyÂch a 10 zÏen bylo Ï ernyÂ, por. C Ï upka, ppor. MachaÂcÏek, vsÏichni 1. divize Postopopraveno OBZ kpt. C loprty (Fr. GolovaÂ, ved. uÂrÏadu praÂce Postoloprty a prap. Marek). 7/ V Postoloprtech bylo 3. cÏervence bez soudu pobito 2857 osob, byly zakopaÂny v okopech. PrÏesne jmenne seznamy jsou k dispozici, kdo dal k tomu rozkaz, bude Ï upka OBZ. veÏdeÏt npor. C Ï upka na prÏÂõkaz OBZ z Prahy dodal 12 prasat, odkud dodany materiaÂl 9/ Npor. C byl a k cÏemu byl pouzÏit? 10/ V cÏervenci byla z transportu 4. slov. brigaÂdy vracejõÂcõ se do Bratislavy sestavena por. Smetanou OBZ v BrÏeclavi popravcÏÂõ cÏeta a asi 150 ± 200 osob, SlovaÂku Ê a NeÏmcu Ê vracejõÂcõÂch se z nucenyÂch pracõ v rÏÂõsÏi, bez soudu popraveno. SveÏdek rotny GladicÏ, PresÏov. 11/ Por. Demarque, amer. ambasady byl v listopadu t.r. na I. obl. Na Sadech 64 Ï avojskyÂm. Tento du ztlucÏen nohou od stolicÏky po hlaveÏ a krku rtm. C Ê st. naÂsledkem ztyÂraÂnõ pokusil se o sebevrazÏdu obeÏsÏenõÂm. Druhy den byl franc. velvyslanectvõÂm 284 odvezen. SveÏdci: pplk. gen. sÏt. Salzer Ant. a npor. slov. armaÂdy KovacÏÂõk Viliam, KosÏice. 12/ Por. SmrcÏina obdrzÏel rozkaz od OBZ sehnat materiaÂl pro odstavenõ plk. BorÏÂõka z Chomutova, zÏe je pry ¹nepohodlnyª. TamteÂzÏ je ulozÏen i opis dopisu pro mjr. Aubrechta od Hany Krupkove datovany 7. 11. 1948: ¹Mily majore, pouzÏõÂvaÂm prÏÂõlezÏitosti, abych VaÂm podeÏkovala za vsÏechno, co jste se snazÏil pro meÏ udeÏlat a prosõÂm VaÂs znovu za prominutõÂ, zÏe jsem se v tak nebezpecÏne zaÂlezÏitosti obraÂtila praÂveÏ na VaÂs. NemeÏla jsem vsÏak opravdu nikoho, jak konecÏneÏ jisteÏ saÂm võÂte, komu bych mohla võÂce duÊveÏrÏovat, nezÏli VaÂs a prÏÂõtelkyni Milenu, ktera VaÂs navsÏtõÂvila. MyslõÂm, zÏe vsÏechno by bylo dobre azÏ na to, zÏe jsem staÂle jesÏteÏ v laÂgru, Ale doufaÂm, zÏe se vsÏe napravõÂ. ZpraÂvy, ktere mi Milena od VaÂs prÏivezla, jakozÏ i doporucÏenõÂ, ktere jste poslal, jsem v porÏaÂdku prÏedala prÏÂõslusÏnyÂm orgaÂnu Ê m, staÂle vsÏak jesÏteÏ nenõ videÏt zÏaÂdny vyÂsledek, takzÏe doufaÂm. Dovedete si jisteÏ prÏedstavit, jak nerada jsem odchaÂzela od sveÂho maleÂho PavlõÂka, ale opravdu jsem nevideÏla jine vyÂchodisko. MaÂm k VaÂm jesÏteÏ jednu prosbu, azÏ budete mõÂt prÏÂõlezÏitost, vyhledejte me rodicÏe a pozÏaÂdejte je, prosõÂm VaÂs, myÂm jmeÂnem za odpusÏteÏnõÂ, zÏe jsem jim znovu zpu Ê sobila tolik starostõ a bolu. NemeÏli tusÏenõÂ, co maÂm v uÂmyslu, ale snad uzÏ je Milena o vsÏem informovala. Polibte za mne meÂho draheÂho PavlõÂcÏka. DeÏkuji VaÂm jesÏteÏ jednou za vsÏechno. VasÏe Hana. DorucÏitel je spolehlivyÂ!ª Na opise je daÂle prÏÂõpis: ¹dopis podepsaÂn a dne 24. 11. 48 prÏedaÂn Aubrechtoviª. 55) A MV Praha, a. cÏ. 526001. 56) Osud hotovosti a sÏperku Krupkove nenõ znaÂm. Je mozÏneÂ, zÏe se na uÂkor obeÏtõ z podobnyÂch akcõ agenti a prÏÂõslusÏnõÂci SNB nezaÂkonneÏ obohacovali. Majetkova trestna cÏinnost jim, stejneÏ jako Markove a neÏkolika dalsÏõÂm prÏÂõslusÏnõÂku Ê m pu Ê sobõÂcõÂch v podobnyÂch akcõÂch, vsÏak nebyla prokaÂzaÂna. PodezõÂraÂni byli zejmeÂna velitel vyÂpadovky IV. sektoru AbrahamovicÏ a zaÂstupce velitele sektoru Orovan, kterÏÂõ trvale disponovali veÏtsÏÂõm mnozÏstvõÂm peneÏz. AbrahamovicÏ uÂdajneÏ dokonce cÏaÂst vyÂloh na neÏktere akce ¹KaÂmenª hradil ze svyÂch prostrÏedku Ê . Sami zadrzÏenõ nemeÏli cÏasto zaÂjem na sepsaÂnõ podrobnyÂch seznamuÊ zabavenyÂch veÏcõÂ, nebot' vysoka hodnota prÏevaÂzÏeneÂho majetku jim prÏi soudnõÂm prÏelõÂcÏenõ mohla pouze usÏkodit. 57) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 291, str. 195, vyÂpoveÏd' byÂvaleÂho pracovnõÂka II. sektoru Josefa Richtera (1917). V jinyÂch pramenech (agenturnõ svazek KrupkoveÂ, protokoly z prosÏetrÏovaÂnõ nezaÂkonne cÏinnosti StB z roku 1957) se uvaÂdõÂ, zÏe Krupkova byla zatcÏena prÏi prÏechodu hranic pohranicÏnõ hlõÂdkou a odevzdaÂna StB. 58) A MV Praha, a. cÏ. 526001. 59) A MV Praha, V-933. 60) TamteÂzÏ. 61) TamteÂzÏ. 62) A MV Praha, V-5384. 63) A MV Praha, V-5504. 64) A MV Praha, ZV 122 A, str. 19. 65) A MV Praha, ZV 122, str. 188. 66) A MV Praha, ZV 122 A, zpraÂva z 3. 12. 1949. TamteÂzÏ, str. 13, vyÂpoveÏd' Prchala. UÂkolem regionaÂlnõÂch rezidentu Ê ZOB II. bylo zõÂskaÂvat agenturnõ spolupracovnõÂky v jinyÂch politickyÂch stranaÂch. Rezident byl vybaven automobilem, prÏÂõstojem na porÏizovaÂnõ fotokopiõ a falesÏnou obcÏanskou legitimacõÂ. Krycõ totozÏnost mu byla prÏideÏlena proto, aby v prÏÂõpadeÏ prozrazenõ nebyl kompromitovaÂn ZOB. 67) 68) A MV Praha, ZV 122 A, str. 32, protokol s veÏzen Ï skyÂm: ¹.... V sobotu dne 10. 12. se meÏ taÂzala, jestli nevõÂm, co s nõ budou deÏlat. OdpoveÏdeÏl jsem jõÂ, zÏe nevõÂm. Na toto mi 285 69) 70) 71) 72) 73) 74) 75) 76) 77) 78) 79) 80) Roubalova rÏekla: ¹.... si paÂni myslejõÂ, kdyzÏ meÏ strcÏejõ do te tmave kobky, zÏe mi hlava zmeÏkne. Ja vsÏak maÂm hlavu dobrou.ª TamteÂzÏ, str. 35, obaÂlka 47. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. A MV Praha, ZV 122, str. 124. A MV Praha, ZV 122 str. 224. KufrÏÂõk s osobnõÂmi veÏcmi Markove meÏl Prchal v trezoru; po jeho odchodu z vnitra byl ulozÏen v archivu 7. spraÂvy MV, odtud byl dne 26. 1. 1963 vyzvednut orgaÂny inspekce MV. Jejõ poslednõ rÏ. o. Kettner vypoveÏdeÏl: ¹MuÊj naÂzor a naÂzor tehdejsÏÂõch orgaÂnu Ê byl tehdy ten, zÏe pokud vu Ê bec spaÂchala sebevrazÏdu, tuto nespaÂchala z vlastnõÂho popudu.ª TamteÂzÏ, str. 129. Plechaty sdeÏlil: ¹Vzhledem k tomu, zÏe velmi lpeÏla na sve dcerce, musela udeÏlat neÏco hrozneÂho. Psala-li zpoveÏd' bez diktaÂtu a za normaÂlnõ situace zachaÂzenõ s vysÏetrÏovanyÂm, pak bude pravdeÏpodobne spojenõ jejõ osoby s osobou PilcÏõÂka.ª /PilcÏÂõk byl plzen Ï sky prÏevadeÏcÏ, ktery sve ¹klientyª na osameÏleÂm mõÂsteÏ vrazÏdil a okraÂdal ± pozn. autor./ TamteÂzÏ, str. 55. AbrahamovicÏ vyjaÂdrÏil domneÏnku, zÏe pracovala pro britskou sluzÏbu a cÏin spaÂchala ze strachu, zÏe byla jako agentka odhalena. TamteÂzÏ, str. 129. Prchal jejõ cÏin prÏipisuje na vrub momentaÂlnõÂmu dusÏevnõÂmu stavu, prÏipousÏtõ zÏe by mohla spaÂchat sebevrazÏdu z obav prÏed odhalenõÂm skutecÏne cÏinnosti. Jakou cÏinnost meÏl na mysli, nespecifikoval. ZaÂroven Ï vyloucÏil zaÂjem kohokoli z BezpecÏnosti na jejõ smrti. TamteÂzÏ, str. 189. TamteÂzÏ, str. 199. K tomu vsÏak pravdeÏpodobneÏ nedosÏlo, nove skutecÏnosti neprÏineslo ani otevrÏenõ prÏÂõpadu UÂrÏadem dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinu Ê komunismu v roce 1998. A MV Brno, personaÂlnõ spis PlechateÂho ev. cÏ. 3339, str. 87. VyjaÂdrÏenõ Jana HosÏka k osobeÏ PlechateÂho: ¹...JizÏ neÏkdy v roce 1946 nebo 1947 /jsem/ ....ve sve agenturnõÂ Ï vaÂb je evidovaÂn anglickou agenturou... praÂci zavadil ku sveÂmu uÂdivu o to, zÏe Karel S tuto informaci jsem tehdy sdeÏlil s. Ant. NovotneÂmu.ª A MV Praha, ZV 122, str. 189, str. 184. Dle vyÂpoveÏdi byÂvaleÂho prÏÂõslusÏnõÂka Zikmunda: ¹... Markova stacÏila skoro zameÏstnat odd. AbrahamovicÏe, take se to pozdeÏji ukaÂzalo, zÏe toto oddeÏlenõ po straÂnce pracovnõ zÏivorÏilo. Markova meÏla velmi dobre organizacÏnõ schopnosti, byla by schopna pro StB zorganizovat peÏknou ilegalitu.ª A MV Praha, 122 A, str. 22. ¹...Upozornils mne otcovsky na nebezpecÏÂõ. ... jisteÏ mne znaÂsÏ a võÂsÏ tedy dobrÏe, jak maÂlo mi zaÂlezÏÂõ na zÏivoteÏ. Pracovala jsem pro tebe poctiveÏ, ale nikdy jsem nezavõÂrala ocÏi nad mozÏnostõÂ, zÏe spadnu. VeÏrÏila jsem, zÏe deÏlaÂm dobrou veÏc i kdyzÏ jsem trpeÏla, jsem jen zÏena, prÏi zpraÂvaÂch o zpuÊsobu vyÂslechu Ê . Nemstila jsem se lidem, veÏrÏila jsem, zÏe pracuji pro dobro celku. Od tebe jsem dostaÂvala za poctivost jen neduÊveÏru a snizÏovaÂnõÂ. Dnes maÂm dojem, zÏe bylo vsÏe zbytecÏneÂ.ª NedatovaÂno. A MV Praha, ZV 122, str. 180, str. 134. OldrÏich MalaÂcÏ se pokusil v dubnu 1948 uprchnout do NeÏmecka ze strachu z perzekucõÂ, ktere mu, jakozÏto osobeÏ zpravodajsky cÏinne beÏhem 2. sveÏtove vaÂlky v exiloveÂm Ï eskoslovenske strany naÂministerstvu vnitra v LondyÂneÏ a povaÂlecÏneÂmu cÏlenovi C rodneÏ socialistickeÂ, hrozily. PrÏicÏineÏnõÂm agenta StB FrantisÏka HejneÂho a prÏÂõslusÏnõÂka vsÏerubske stanice SNB prap. Stanislava LisÏky s nõÂm byla provedena akce ¹KaÂmenª. Na akci se hlavnõ meÏrou podõÂleli pracovnõÂci IV. sektoru pod vedenõÂm AbrahamovicÏe. 286 Ïznice Tajna operativnõ ve Ïnosti ve Wintrove Ï ulici StaÂtnõ bezpec v Praze v letech 1951±1955 PROKOP TOMEK I. PadesaÂta leÂta, agenti-chodci KraÂtce po skoncÏenõ II. sveÏtove vaÂlky dosÏlo k radikaÂlnõÂmu rozdeÏlenõ Evropy. VyÂstizÏneÏ toto rozdeÏlenõ charakterizoval vyÂznamny britsky politik Winston Churchill ve sveÂm legendaÂrnõÂm projevu prÏi prÏevzetõ cÏestneÂho doktoraÂtu na Westminsterske koleji ve Fultonu v USA 5. brÏezna 1946: Ï teÏtõÂna na Baltu prÏes Terst na Jadranu se naprÏÂõcÏ evropskyÂm ¹...Od S kontinentem spustila zÏelezna opona. Za touto liniõ lezÏõ vsÏechna hlavnõ meÏsta starobylyÂch staÂtuÊ strÏednõ a vyÂchodnõ Evropy. VarsÏava, BerlõÂn, Praha, VõÂden Ï , BudapesÏt', BukuresÏt', Sofie, vsÏechna tato slavna meÏsta a obyvatelstvo kolem nich lezÏõ uvnitrÏ toho, co musõÂm nazvat soveÏtskou sfeÂrou vlivu a jsou prÏedmeÏtem...prohlubujõÂcõ se kontroly Moskvy.ª 1) JesÏteÏ dlouhou dobu po vzniku tzv. lidoveÏ demokratickyÂch staÂtuÊ na konci cÏtyrÏicaÂtyÂch let ve vyÂchodnõ EvropeÏ, ktere byly ve skutecÏnosti blokem satelitu Ê SoveÏtskeÂho svazu, doufala znacÏna cÏaÂst obyvatel teÏchto zemõ ve zmeÏnu pomeÏru Ê a opõÂrala svoji nadeÏji prÏedevsÏõÂm o Spojene staÂty americkeÂ. Tato nadeÏje byla spojovaÂna s politickyÂmi koncepcemi neÏkteryÂch politikuÊ USA, prÏedevsÏõÂm s tzv. Trumanovou doktrõÂnou zadrzÏovaÂnõ komunismu, formulovanou 12. brÏezna 1947. Americky prezident tehdy sliboval podporÏit ¹...svobodne naÂrody, ktere vzdorujõ pokusuÊm o podrobenõ ozbrojenyÂmi mensÏinami nebo vneÏjsÏÂõmi tlakyª.2) Spojene staÂty americke ani jejich zaÂpadnõ spojenci vsÏak podle vsÏeho nechteÏly meÏnit rovnovaÂhu sil nastolenou po II. sveÏtove vaÂlce. VesÏkere vaÂlecÏne plaÂnovaÂnõÂ, od roku 1949 zejmeÂna na puÊdeÏ Severoatlanticke aliance, se zabyÂvalo efektivnõ obranou proti soveÏtske expanzi, a nikoliv ofenzivnõÂmi akcemi ve smyslu osvobozenõ vyÂchodnõ Evropy. Jakkoliv hypoteticka nadeÏje na pomoc ZaÂpadu vzala pak zcela za sve na podzim roku 1956, kdy jednotky soveÏtske armaÂdy rozdrtily mad'arskou protikomunistickou revoluci. Prakticky po cele obdobõ padesaÂtyÂch let byla cÏeskoslovenska staÂtnõ 287 hranice s Rakouskem, Spolkovou republikou NeÏmecko a (dõÂky pruÊchodne hranici do ZaÂpadnõÂho BerlõÂna) i s NeÏmeckou demokratickou republikou deÏjisÏteÏm mnoha dramat. I kdyzÏ deÏlala ¹zÏelezna oponaª pochybnou cÏest sveÂmu jmeÂnu, byla prÏes vsÏechny prÏekaÂzÏky a rizika do jiste mõÂry pruÊchodna a stala se s trochou nadsaÂzky jakousi frontou studene vaÂlky. PrÏes tuto hranici prÏechaÂzeli tzv. kuryÂrÏi, v terminologii StB agenti-chodci, plnõÂcõ uÂkoly zahranicÏnõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb. Podivne pojmenovaÂnõ je odvozeno od jejich schopnosti nepozorovaneÏ prÏejõÂt strÏezÏenou hranici. Byli to (azÏ na nepatrne vyÂjimky) muzÏi a prÏechaÂzeli Ï SR s uÂkoly, ktere se dajõ v zaÂsadeÏ rozdeÏlit na neÏkolik zaÂhranici do C kladnõÂch okruhu Ê: ± hledat spolupracovnõÂky k zõÂskaÂvaÂnõ zpravodajsky zajõÂmavyÂch informacõÂ, zejmeÂna z vojenske a pruÊmyslove problematiky, ± vytvaÂrÏet z teÏchto spolupracovnõÂkuÊ sõÂteÏ, ± budovat tajne schraÂnky k prÏedaÂvaÂnõ zõÂskanyÂch zpraÂv, pokynu Ê a zpravodajskeÂho materiaÂlu, ± provaÂdeÏt vlastnõ vizuaÂlnõ sÏpionaÂzÏ, Ï SR do zahranicÏõÂ. ± prÏevaÂdeÏt vybrane osoby z C Podle zaÂznamu Ê o zadrzÏenõÂch nebyÂvali agenti-chodci beÏzÏneÏ vyzbrojeni osobnõ zbranõ a beÏhem prÏõÂpravy k teÂto praÂci autor nezjistil zÏaÂdnyÂ Ï SR pro vyzbrojovaÂnõ ilegaÂlprÏõÂpad pasÏovaÂnõ zbranõ prÏes hranici do C nõÂch odbojovyÂch skupin. I podle velmi obecneÂho uÂdaje uvedeneÂho v publikaci vydane IX. spraÂvou SNB k 30. vyÂrocÏõ vzniku II. spraÂvy SNB, kde se opravdu neda prÏedpoklaÂdat shovõÂvavost k agentu Ê m-chodcu Ê m, bylo: ¹...do poloviny padesaÂtyÂch let orgaÂny Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti zadrzÏeno cca 1500 agentuÊ neprÏaÂtelskyÂch rozveÏdek. Od 1. 1. 1951 do brÏezna 1953 bylo u narusÏiteluÊ cÏs. staÂtnõÂch hranic zabaveno 444 pistolõÂ, 20 rucÏnõÂch granaÂtuÊ, 12 samopaluÊ, munice a dalsÏÂõ zbraneÏ.3) ProstyÂm porovnaÂnõÂm pocÏtu zadrzÏenyÂch a mnozÏstvõ zabavenyÂch zbranõ potvrzuje i tento zdroj, zÏe rÏada agentu Ê nebyla ozbrojena. NavõÂc ani vsÏichni tzv. narusÏiteleÂ, o nichzÏ uÂdaj v publikaci pojednaÂvaÂ, nebyli agenty-chodci. PrÏes hranice prÏechaÂzeli naprÏõÂklad ekonomicÏtõ i politicÏtõ uprchlõÂci a pasÏeraÂci. Podle dochovanyÂch archivnõÂch materiaÂlu Ê byÂvale StB byla rÏada agentu Ê -chodcu Ê vysõÂlanyÂch ze ZaÂpadu zatcÏena a uveÏzneÏna. PrÏedevsÏõÂm teÂto otaÂzce rozsaÂhleÂho a dosud z veÏtsÏõ cÏaÂsti nezpracovaneÂho teÂmatu ¹agentu Ê -chodcu Ê ª je veÏnovaÂn autoru Ê v prÏõÂspeÏvek. Dodnes, teÂmeÏrÏ padesaÂt let po teÏchto udaÂlostech, nejsou veÏtsÏinou zprÏõÂstupneÏny oficiaÂlnõ informace o skutecÏnyÂch zaÂmeÏrech, objemu a uÂspeÏsÏnosti tehdejsÏÂõch operacõ zpravodajskyÂch sluzÏeb ZaÂpadu. Obraz o teÏchto operacõÂch, vytvorÏeny za pomoci informacõ jen jedne strany 288 (navõÂc silneÏ ideologicky pokrÏivenyÂ), je nutneÏ zkreslujõÂcõÂ; a tuto skutecÏnost musõÂme mõÂt staÂle na pameÏti. Dosud nevõÂme, zda naÂm znaÂme (odhaleneÂ) akce agentu Ê -chodcu Ê tvorÏily jaÂdro tehdejsÏõÂch zpravodajskyÂch operacõÂ, cÏi meÏly jen odlaÂkat pozornost od operacõ jinyÂch, duÊlezÏiteÏjsÏõÂch. Vzhledem ke konspiraci uvnitrÏ zpravodajskyÂch sluzÏeb ZaÂpadu, neveÏdeÏli dokonce neÏkterÏõ agenti-chodci, pro jakou organizaci vlastneÏ pracujõÂ, nebo jejich veÏdomost o tom byla zkreslenaÂ. KonkreÂtnõ poznatky o jednotlivyÂch agentech-chodcõÂch a o konspirativnõ veÏznici, ve ktere byli po zatcÏenõ StB drzÏeni, byly zõÂskaÂny v Archivu ministerstva vnitra (A MV), ze zdroju Ê , ktere mu Ê zÏeme rozdeÏlit na ± pu Ê vodnõÂ: fond 310 ± Velitelstvõ StB, personaÂlnõ spisy byÂvalyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ MV, operativnõ a vysÏetrÏovacõ svazky byÂvale StB, ± zdroje odvozeneÂ: fond A 8 ± Inspekce ministra vnitra, ktera v padesaÂtyÂch a sÏedesaÂtyÂch letech prÏÂõpady neÏkteryÂch agentu Ê -chodcu Ê proveÏrÏovala, ± dopln Ï kovyÂm zdrojem byly i fondy StaÂtnõÂho uÂstrÏednõÂho archivu ± Ï. archivu UÂV KSC II. ZrÏõÂzenõÂ, uÂkoly a dislokace VeÏznice velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti ve WintroveÏ ulici v Praze 6 byla zrÏõÂzena v listopadu 1951. Podle puÊvodnõÂho vyÂnosu velitelstvõ StB o zrÏÂõzenõ veÏznice ze dne 26. 11. 1951 byla urcÏena k ¹ ...prÏedbeÏzÏneÂmu nebo operativnõÂmu vysÏetrÏovaÂnõ zajisÏteÏnyÂch osob,ª a to prÏedevsÏõÂm k ¹...duÊkladneÂmu vyteÏzÏovaÂnõ zpravodajskyÂch poznatkuÊ od zatcÏenyÂch agentuÊ-chodcuÊ a vlastnõÂch spolupracovnõÂkuÊ...ª 4), vysõÂlanyÂch ze zahranicÏõ skupinami a organizacemi ru Ê zneÂho charakteru, a dalsÏõÂch osob zadrzÏenyÂch prÏi pokusu o prÏechod hranic. PrÏed zrÏõÂzenõÂm teÂto veÏznice vysÏetrÏoval agenty-chodce bez ohledu na mõÂsto zadrzÏenõ vycÏleneÏny 2. referaÂt 6. oddeÏlenõ krajskeÂho velitelstvõ (daÂle KV) StB Praha.5) HlavnõÂm duÊvodem utajenõ vazby teÏchto ¹zajisÏteÏnyÂchª osob byla perspektiva jejich vyuzÏitõÂ, prÏedevsÏõÂm formou ¹zavaÂzaÂnõª ke spolupraÂci s StB. Ve veÏznici byli v neÏkteryÂch prÏõÂpadech vyslyÂchaÂni i jizÏ zõÂskanõ agenti StB a vaÂzaÂny ke spolupraÂci vytypovane osoby zadrzÏene za nejru Ê zneÏjsÏõÂch okolnostõ ve vnitrozemõÂ. VyÂnos o zrÏÂõzenõ veÏznice podepsal za velitele StB kapitaÂn Kroupa. Cely veÏznice ve WintroveÏ ulici byly umõÂsteÏny v sutereÂnu budovy tehdejsÏõÂho I. sektoru velitelstvõ StB (daÂle V StB), ktery byl uÂstrÏednõ kontrarozveÏdnou slozÏkou StB. V prÏõÂzemõ nad celami se po obou stranaÂch chodby nachaÂzelo osm vysÏetrÏovacõÂch mõÂstnostõ a kancelaÂrÏ naÂ- 289 cÏelnõÂka vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ. Na konci chodby byly schody spojujõÂcõ sutereÂn s prÏõÂzemõÂm.6) Ve veÏznici panovala prÏÂõsna konspirace. VeÏzni mohli prozradit sve jmeÂno pouze vysÏetrÏovateli, hlaÂsit se museli prÏideÏlenyÂm cÏõÂslem. Jejich jmeÂna znal z personaÂlu pouze velitel veÏznice, jõÂmzÏ byl po celou dobu jejõ existence nadporucÏÂõk VojteÏch Kozel7), ktery vedl prÏÂõsneÏ tajnou evidenci veÏzn Ï uÊ, kde zaznamenaÂval jmeÂno a prÏõÂjmenõ veÏzneÏ, datum narozenõÂ, poslednõ bydlisÏteÏ a datum prÏõÂchodu. PrÏi odchodu veÏzneÏ z veÏznice prÏipojil k zaÂznamu jesÏteÏ jmeÂna eskortujõÂcõÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB a mõÂsto, kam je veÏzen Ï prÏedaÂvaÂn. Druha kniha veÏzn Ï uÊ byla vedena jako abecednõ index. ProtozÏe agenti-chodci byli zpravidla vybaveni k pobytu Ï SR doklady na krycõ jmeÂno, v neÏkteryÂch prÏõÂpadech byli pod teÏmito vC krycõÂmi jmeÂny zapsaÂni i v teÂto evidenci. Referent, ktery veÏzneÏ prÏivezl, mu odebral vsÏechny veÏci kromeÏ oblecÏenõÂ, hrÏebenu, kapesnõÂku a prstenu Ê na rukou. Po prozkoumaÂnõ byly odebrane veÏci zapecÏeteÏny a odevzdaÂny k uÂschoveÏ.8) K vyÂslechu Ê m doprovaÂzeli veÏzneÏ straÂzÏnõ (sluzÏba) na telefonickou zÏaÂdost prÏõÂslusÏneÂho referenta, ktery uvedl cÏÂõslo veÏzneÏ a jeho cely. Samotnõ referenti do cel prÏÂõstup nemeÏli a neÏkterÏÂõ z nich sutereÂn nikdy ani nenavsÏtõÂvili. ¹ZvyÂhodneÏnõª cÏi naopak tresty ulozÏene referentem veÏzni (povolenõ kourÏenõÂ, cÏtenõÂ, psanõ cÏi naopak temnice nebo odejmutõ ¹vyÂhod¹), prÏedaÂval referent põÂsemneÏ veliteli veÏznice, jeho zaÂstupci nebo veliteli smeÏny s uvedenõÂm cÏÂõsla a cely veÏzneÏ, cÏõÂsla sve propustky a sluzÏebnõÂho pru Ê kazu.9) K dalsÏõÂm naÂlezÏitostem je mozÏno uveÂst, zÏe jõÂdlo pro veÏzneÏ se dovaÂzÏelo, leÂkarÏske osÏetrÏenõ zajisÏt'ovaly nemocnice veÏznic Praha-PankraÂc a Praha-RuzyneÏ. Pokud to bylo nezbytneÏ nutneÂ, byl veÏzen Ï se zavaÂzanyÂma ocÏima prÏevezen k osÏetrÏenõ autem; v neÏkteryÂch prÏõÂpadech byl v teÏchto nemocnicõÂch i hospitalizovaÂn. DosavadnõÂm studiem nebyl v objektu veÏznice zjisÏteÏn prÏÂõpad uÂmrtõ veÏzneÏ, uÂteÏk cÏi jina tzv. mimorÏaÂdna udaÂlost.10) V beÏzÏneÂm chodu veÏznice StB se zrÏejmeÏ neprojevoval vliv rÏaÂdu Ê tehdy platnyÂch pro ostatnõ vysÏetrÏovacõ veÏznice Ministerstva naÂrodnõ bezpecÏÏ SR (daÂle MV). SmeÏrnosti (daÂle MNB) a pozdeÏji Ministerstva vnitra C nice vydana ke zrÏÂõzenõ veÏznice a jejõ naÂvrh (uvedene v PrÏÂõlohaÂch 37 a 40) obsahovaly prÏedevsÏõÂm pokyny pro dodrzÏovaÂnõ konspirativnõÂho rezÏimu, prÏijõÂmaÂnõ veÏzn Ïu Ê , jejich evidenci a vyzÏadovaÂnõ k vyÂslechu Ê m. ProzatõÂmnõ rÏaÂd vysÏetrÏovacõÂch veÏznic SNB (sluzÏebnõ oznacÏenõ MV-vyÏ aÂd pro veÏznice MV ze dne sÏetrÏ-I-1) platny od 1. 2. 1951 a obdobneÏ R 28. 4. 1954 (sluzÏebnõ oznacÏenõ NZ-zaÂkl-II-1) vsÏak upravovaly i potrÏeby veÏzn Ïu Ê ± jako prochaÂzky, koupaÂnõÂ, stravovaÂnõÂ, korespondenci, naÂvsÏteÏvy prÏÂõbuznyÂch, leÂkarÏskou peÂcÏi, odmeÏny a kaÂzen Ï ske tresty. V tajne veÏznici StB samozrÏejmeÏ neprÏipadala korespondence a naÂvsÏteÏvy veÏzn Ïu Ê vzhledem k prÏÂõsne konspiraci v uÂvahu. VychaÂzky a koupaÂnõ veÏzn Ïu Ê, 290 kterÏÂõ zde veÏtsÏinou pobyÂvali pouze neÏkolik tyÂdnu Ê , rovneÏzÏ asi nebyly provaÂdeÏny. S dalsÏõÂmi potrÏebami veÏzn Ï uÊ se vyporÏaÂdaÂval npor. Kozel zrÏejmeÏ ¹neformaÂlnõÂmª zpu Ê sobem, jak momentaÂlnõ situace vyzÏadovala. PodmõÂnky vazby popsal Inspekci MV v roce 1963 jeden z dlouhodobeÏ veÏzneÏnyÂch (straÂvil ve veÏznici deveÏt meÏsõÂcu Ê ), Pavel B., takto: ¹...Po celou dobu jsem byl v podzemnõÂch bunkrovyÂch mõÂstnostech uÂplneÏ o samoteÏ a hlaÂsil jsem se cÏÂõslem. Strava byla naprosto bez vitamõÂnuÊ a da se ÏrÂõci velmi nuznaÂ. Psychologicke puÊsobenõ bylo krajneÏ deprimujõÂcõÂ. Byl jsem asi na podzim r. 1952 vyvezen do okolõ Slap (poznal jsem okolõ z doby vojenske rekreace), a to byla jedina vychaÂzka na cÏerstvy vzduch.ª11) Eskorty veÏzn Ïu Ê provaÂdeÏli vyÂhradneÏ prÏõÂslusÏnõÂci I. sektoru V StB. K umõÂsteÏnõ veÏzneÏ ve VeÏznici velitelstvõ StB byla nezbytna prÏedbeÏzÏna domluva referenta (zÏadatele) s nadporucÏÂõkem Kozlem a zvlaÂsÏtnõ propustka pro eskortujõÂcõÂho prÏÂõslusÏnõÂka StB.12) SmeÏrnici upravujõÂcõ rezÏim veÏznice navrhl saÂm nadporucÏõÂk Kozel jizÏ v listopadu 1951 a byla podle vsÏeho po celou dobu existence veÏznice dodrzÏovaÂna.13) Ïdky v souvislosti s ve Ïznicõ III. VyÂvoj organizace kontrarozve Ï ulici ve Wintrove VeÏznice byla po celou dobu sve existence soucÏaÂstõ uÂstrÏednõ kontrarozveÏdne slozÏky StB. Ta byla od roku 1948 do cÏervence 1952 oznacÏovaÂna jako I. sektor V StB, pote jako I. odbor hlavnõ spraÂvy StB (daÂle HS-StB) a po sloucÏenõ MNB s MV koncem roku 1953 jako II. spraÂva MV.14) Velitelem I. sektoru V StB byl od 20. 6. 1951 do 14. 2. 1952 nadporucÏõÂk Kamil Pixa15), ktery se aktivneÏ podõÂlel na vytvorÏenõ veÏznice, prÏijõÂmal vysÏetrÏovatele, vypracoval smeÏrnici pro vyÂslechy veÏzn Ï uÊ a zpocÏaÂtku nove vysÏetrÏovacõ oddeÏlenõ i rÏõÂdil. Od 14. 2. 1952 do 1. 4. 1952 byl naÂcÏelnõÂkem I. sektoru V StB porucÏÂõk VladimõÂr MatousÏek16) a pote do 1. 1. 1953 porucÏõÂk ArnosÏt PokornyÂ17). Po neÏm nastoupil do funkce naÂcÏelnõÂka slozÏky (po reorganizaci od zaÂrÏõ 1953 II. spraÂvy MV) nynõ jizÏ v hodnosti podplukovnõÂka znovu V. MatousÏek. NaÂzev konsprativnõ veÏznice se meÏnil v zaÂvislosti na vyÂvoji cÏleneÏnõ kontrarozveÏdky StB. PrÏi zrÏõÂzenõ veÏznice roku 1951 byl stanoven jako ¹VeÏznice V StB,ª v polovineÏ roku 1952 jako ¹VeÏznice HS-StB,ª v pruÊbeÏhu roku 1953 ¹VnitrÏnõ veÏznice MV,ª a konecÏneÏ v zaÂrÏõ roku 1953 ¹VeÏznice II. spraÂvy MVª.18) V dobeÏ sveÂho zrÏõÂzenõ meÏla tajna veÏznice slouzÏit prÏedevsÏõÂm potrÏebaÂm 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. Ostatnõ operativnõ sektory mohly veÏznici 291 vyuzÏõÂvat pouze s põÂsemnyÂm souhlasem velitele StB, jeho zaÂstupce nebo velitele sekretariaÂtu V StB.19) Ï tvrte oddeÏlenõ I. sektoru tvorÏil referaÂt 28, daÂle rozdeÏleny na trÏi C slozÏky zameÏrÏene takto: A ± agenti-chodci rÏõÂzenõ cÏeskoslovenskou emigracõÂ, B ± agenti-chodci rÏõÂzenõ NeÏmci, F ± agenti-chodci rÏÂõzenõ AmericÏany. DaÂle byly do 4. oddeÏlenõ zarÏazeny skupiny ¹vyteÏzÏovacõª a vyÂslechovaÂ.20) VyÂslechova skupina nesla po zalozÏenõ veÏznice oznacÏenõ ¹VysÏetrÏovacõ skupina referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StBª. V pruÊbeÏhu roku 1952 bylo oznacÏenõ skupiny zmeÏneÏno dvakraÂt; nejprve na ¹VysÏetrÏovacõ skupina 10. oddeÏlenõ I. sektoru V StBª a v polovineÏ roku na ¹9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StBª. Od 22. prosince 1953 konecÏneÏ cÏtvrty naÂzev: ¹1. samostatne oddeÏlenõ II. spraÂvy MVª.21) PrvnõÂm velitelem skupiny byl pomeÏrneÏ kraÂtce nadporucÏõÂk AlfreÂd HorÏice22), jehozÏ zaÂstupce vrchnõ straÂzÏmistr Dobroslav HoraÂk23) jej ve funkci velitele skupiny nahradil 1. 7. 1952.24) PoslednõÂm velitelem oddeÏlenõ byl od 22. 12. 1953 azÏ do ukoncÏenõ cÏinnosti vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõ II. spraÂvy MV dne 14. 9. 1955 porucÏõÂk VaÂclav SchovaÂnek25). Prakticky vsÏichni vysÏetrÏovatele prÏesÏli na I. sektor postupneÏ v pruÊbeÏhu rÏÂõjna a listopadu 1951 z 6. oddeÏlenõ KV StB Praha. Byli to: straÂzÏÏ efrna26), straÂzÏmistr AntonõÂn MalecÏek27), sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr JaromõÂr S mistr Josef Brebera28), straÂzÏmistr VaÂclav Hampejs 29) a straÂzÏmistr Jan Ê zu Ê stali pak po celou dobu exisTecl30). Ve sveÂm zarÏazenõ vysÏetrÏovatelu tence oddeÏlenõ na I. sektoru V StB a pozdeÏji II. spraÂveÏ MV. K 1. dubnu 1952 byl jejich stav rozsÏõÂrÏen o vrchnõÂho straÂzÏmistra Otto KlõÂcÏe31), Ï ulce32) a vrchnõÂho straÂzÏ18. 7. 1952 pak o straÂzÏmistra OldrÏicha S 33) mistra VaÂclava VeselaÂka . TeÂmeÏrÏ vsÏichni uvedenõ vysÏetrÏovatele byli ¹deÏlnickyÂmi kaÂdryª, jak bylo v te dobeÏ u StB obvykleÂ. Jedinou vyÂjimkou byl npor. HorÏice, puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm publicista, ktery vystudoval gymnaÂzium, a dokonce absolvoval peÏt semestru Ê medicõÂny. Tzv. odborne vzdeÏlaÂnõ vysÏetrÏovatelu Ê StB se v padesaÂtyÂch letech omezovalo na absolvovaÂnõ trÏõÂmeÏsõÂcÏnõ sÏkoly SNB I. stupneÏ ve Veverske BõÂtyÂsÏce, NoveÂm MeÏsteÏ nad Metujõ cÏi JesenõÂku.34) VyÂsledky jejich cÏinnosti tudõÂzÏ trpeÏly (i podle tehdejsÏõÂch meÏrÏõÂtek) zaÂkladnõÂmi nedostatky: ¹...prchlivyÂ, prÏi styku se stranami nebo veÏzni jedna nepromysÏleneÏ ... chyby ve formulaci protokoluÊ a prÏi provaÂdeÏnõ vyÂslechuÊ...ª /Brebera/; ¹...sveÏdomity a iniciativnõÂ, z velitelskyÂch funkcõ byl pozdeÏji prÏerÏazen na funkce referentskeÂ, nedovedl ÏrÂõdit podrÏÂõzeneÂ, jako operativec byl teÏzÏko- 292 paÂdny a nedosahoval vyÂraznyÂch vyÂsledkuÊ...ª /HoraÂk/; ¹...hodnocen s vyÂhradami, pouzÏitelny na dõÂlcÏõÂch prÏÂõpadech, potõÂzÏe s administrativou...ª /KlõÂcÏ/; ¹...pouzÏõÂva prÏi vyÂslechu takrÏka jednostranne taktiky /tzn. staÂle krÏicÏÂõ ± pozn. autor/...ª /VeselaÂk/. Ï efrna Byli ale i dobrÏe hodnocenõ vysÏetrÏovateleÂ, naprÏÂõklad Hampejs, S 35) a Tecl. Skupina vysÏetrÏovatelu Ê prÏerÏazenyÂch v rÏõÂjnu a listopadu roku 1951 na I. sektor V StB byla dnem 1. 5. 1952 povyÂsÏena do hodnosti podporucÏõÂk, uÂdajneÏ z duÊvodu zvyÂsÏenõ autority u vyslyÂchanyÂch, nebot' vysÏetrÏovatele byli prÏi vyÂslesÏõÂch oblecÏeni v uniformaÂch SNB.36) IV. VysÏetrÏovacõ praxe Postup orgaÂnuÊ StB prÏi zatyÂkaÂnõÂ, vazbaÂch a vysÏetrÏovaÂnõ upravoval Tajny rozkaz ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti (daÂle TRMNB) cÏ. 16 ze dne 5. 4. 1951. Na rozdõÂl od administrativy vedene prÏi vysÏetrÏovaÂnõ na VI. (vysÏetrÏovacõÂm) sektoru V StB cÏi na vysÏetrÏovacõÂch odborech KV StB prÏedstavovala administrativa oddeÏlenõ na I. sektoru V StB pouze mensÏõ cÏaÂst uÂkolu Ê vysÏetrÏovateluÊ. VysÏetrÏovatele zde vypracovaÂvali prÏedevsÏõÂm formaÂlnõ ¹NaÂvrh na zatcÏenõª, schvalovany velitelem sektoru a potvrzovany ministrem naÂrodnõ bezpecÏnosti nebo jeho naÂmeÏstkem. Pokud nebylo mozÏno ¹NaÂvrhª vypracovat prÏed zatcÏenõÂm (a to bylo u zadrzÏenyÂch agentu Ê -chodcu Ê teÂmeÏrÏ ve vsÏech prÏõÂpadech), mohl podle uvedene smeÏrnice vysÏetrÏovatel proveÂst tento uÂkon dodatecÏneÏ, avsÏak nejpozdeÏji do 24 hodin po zatcÏenõ (cÏl. 5, TRMNB cÏ. 16/1951). Do 48 hodin po zatcÏenõ musel daÂle velitel sektoru uveÏdomit zvlaÂsÏtnõ oddeÏlenõ staÂtnõ (pozdeÏji GeneraÂlnõÂ) prokuratury o zatcÏenõ a pozÏaÂdat prokuraÂtora o ponechaÂnõ ve vazbeÏ podle § 101 Tr. rÏaÂdu a podle § 296 odst. 2 Tr. rÏaÂdu o povolenõ vyÂkonu vazby ve veÏznici podleÂhajõÂcõÂcõ MNB (cÏl. 9, TRMNB cÏ. 16/1951). Tato ± jakkoli formaÂlnõ ± povinnost informovat prokuraturu nebyla dle zjisÏteÏnõ Inspekce ministra vnitra z roku 1965 azÏ do poloviny roku 1952 dodrzÏovaÂna. V prÏõÂpadeÏ potrÏeby vypracovaÂval naÂvrh na propusÏteÏnõ z vazby cÏi naÂvrh na vyhosÏteÏnõ osoby naÂcÏelnõÂk oddeÏlenõÂ. Z naÂlezÏitostõ prÏedepsanyÂch smeÏrnicõ vysÏetrÏovatele tedy sepisovali jizÏ jen protokoly.37) Nutne kroky pro prÏõÂpad zadrzÏenõ osoby na hranici upravovaly TRMNB cÏõÂslo 30 ze dne 23. 6. 1951 ( ¹SmeÏrnice pro sestavenõ zaÂpisu o zadrzÏenõ a osobnõ prohlõÂdce, pro zaÂpis o pruÊzkumu mõÂsta zadrzÏenõ a prÏedaÂnõ narusÏitele orgaÂnuÊm StBª) a TRMNB cÏõÂslo 90 ze dne 8. 7. 1952 ( ¹HlaÂsÏenõ o prÏedaÂnõ zadrzÏenyÂch osob v prostoru Rakouska, ZaÂpadnõÂho NeÏmecka a NDRª).38) Osoba zadrzÏena prÏi pokusu o prÏechod staÂtnõ hranice s Rakouskem, ZaÂpadnõÂm NeÏmeckem a NDR byla hlõÂdkou PohranicÏnõ straÂzÏe vyslech- 293 nuta zpravidla nejprve formou dotaznõÂku a pote spolu se vsÏemi zabavenyÂmi veÏcmi urychleneÏ prÏevezena do veÏznice Hlavnõ spraÂvy PohranicÏnõ straÂzÏe (daÂle HS-PS) v NaÂdrazÏnõ ulici v Praze na SmõÂchoveÏ. Po vyÂslechu prÏÂõslusÏnyÂmi orgaÂny HS-PS byla nakonec prÏedaÂna do veÏznice V StB. V praxi ale neÏkdy spolupraÂce HS-PS a MNB vaÂzla. VysÏetrÏovatele I. sektoru V StB si pro agenty jezdili s rÏidicÏem sluzÏebnõÂm autem do NaÂdrazÏnõ ulice sami a staÂvalo se, zÏe agent, jehozÏ zadrzÏenõ bylo jizÏ z hranice telefonicky hlaÂsÏeno na I. sektor, dosud nebyl do Prahy k HS-PS ani prÏivezen.39) Ve skutecÏnosti uklaÂdal TRMNB cÏ. 90/1952 prÏõÂslusÏnyÂm orgaÂnu Êm PohranicÏnõ straÂzÏe, aby ¹...vsÏechny osoby, ktere ilegaÂlneÏ prÏekrocÏily hraÏ SR z Rakouska, ZaÂp. NeÏmecka a NDR, byly beÏhem 24 hod. nice C eskortovaÂny do veÏznice MNBª 40), tj. veÏznice V StB ve WintroveÏ ulici v Praze 6. ObcÏas agenta jizÏ na hranicõÂch zadrzÏeli mõÂsto pohranicÏnõÂku Ê prÏÂõmo prÏõÂslusÏnõÂci I. sektoru, kterÏõ na zaÂkladeÏ informacõ zõÂskanyÂch vyÂslechem jineÂho agenta-chodce znali konkreÂtnõ datum a mõÂsto jeho vyslaÂnõ do Ï SR. C Jako ojedineÏly je mozÏno uveÂst prÏõÂpad agentuÊ-chodcuÊ Josefa Ï SR zaK. a Josefa L., ktere prÏi uÂspeÏsÏneÂm naÂvratu z trÏetõ cesty do C drzÏela v Rakousku ve vlaku 24. dubna 1952 tamnõ policie a prÏedala je soveÏtskyÂm okupacÏnõÂm uÂrÏadu Ê m. Byli odvezeni do vazby v MoskveÏ a do Ï SR prÏedaÂni azÏ 21. prosince 1952. (Josef L. byl pozdeÏji za velezradu C Ï SR odsouzen na dozÏivotõÂ, Josef K. na 25 let odneÏtõ svoa sÏpionaÂzÏ v C body.) ZajõÂmavy je teÂzÏ fakt, zÏe jejich prÏedaÂnõ ze SSSR se provaÂdeÏlo pouze na zaÂkladeÏ prÏedbeÏzÏne daÂlnopisne zpraÂvy;41) o vazbeÏ v SSSR soveÏtske uÂrÏady nevystavovaly ani doklad. Ï SR byÂPrÏipravenost zadrzÏenyÂch agentu Ê -chodcu Ê na plneÏnõ uÂkolu Ê vC vala ru Ê znaÂ; lze rÏÂõci, zÏe veÏtsÏina z nich nebyla na svu Ê j uÂkol dobrÏe prÏipravena. Tito muzÏi prodeÏlali zpravidla neÏkolikatyÂdennõ vyÂcvik a byli Ï SR. vybaveni vyÂstrojõ k prÏekonaÂnõ hranice a k dalsÏõÂmu pohybu v C Ïchto prÏedme ÏtuÊ: Typicka vyÂbava agenta-chodce se sklaÂdala z te Krycõ padeÏlane dokumenty ± cÏeskoslovensky obcÏansky pruÊkaz, pruÊkaz ke vstupu do neÏktereÂho zaÂvodu Ï SR a potvrzenõ o dovolene vystavene vC tyÂmzÏ zaÂvodem, kompas, hodinky, gumove rukavice, nepromokavy plaÂsÏt', 294 obvaz, lahvicÏka s joÂdem, krabicÏka povzbuzujõÂcõÂch tablet, baterka, drÏeveÏna krabicÏka s lahvicÏkou a chemikaÂliõ proti sledovaÂnõ psy, penõÂze ± cca 1700 KcÏs a cca 150 sÏilinku Ê, izolovane klesÏteÏ na draÂt, neÏkdy dyÂka na obranu proti psu Ê m a na hledaÂnõ min, neÏkdy pistole.42) Na ukaÂzku uved'me ve strucÏnosti prÏehled zpravodajskyÂch uÂkolu Ê jednoho agenta-chodce, vyslaneÂho Counter Intelligence Corps (KontrasÏpionaÂzÏnõ sbory, daÂle CIC). Ïl shromazÏd'ovat prÏedevs ÏõÂm tyto poznatky : Agent me naÂcÏrtky letisÏt' a jejich popis, soucÏaÂstky letadel, zjisÏt'ovat druhy tanku Ê , uÂdaje o samohybneÂm deÏlu, informace o instruktorech a soveÏtskyÂch poradcõÂch (jejich zvyky, vesÏkere uÂdaje o osobeÏ, pouzÏõÂvana auta apod.), leÂky (vesÏkere druhy s naÂvodem, plomby, vyÂplneÏ, jakost materiaÂlu), uÂdaje o polnõÂm telefonu, ktery se ma nazyÂvat Prazdroj, miniaturnõ lampy jakeÂhokoliv druhu, cÏasopisy (SveÏt motoru Ê , LetectvõÂ, NasÏe vojsko, vojenska literatura), mapy vsÏeho druhu od roku 1945, geologicke mapy, jõÂzdnõ rÏaÂdy zÏeleznic a autobusu Ê, pohlednice meÏst od roku 1945, telefonnõ seznamy vsÏech druhu Ê, informace o kopõÂrovacõÂm prÏõÂstroji, stavby (rozestaveÏneÂ, prÏipravovaneÂ, zejmeÂna silnic a zÏeleznic ± pocÏet pracovnõÂkuÊ a jmeÂno firmy), uÂdaje o obuvi pro horske myslivce, masove konzervy (vzorky, zda je pouzÏõÂva armaÂda), umeÏla hmota pouzÏõÂvana u hasicÏu Ê , vesÏkere umeÏle hmoty vyraÂbeÏneÂ Ï SR.43) vC Nedostatek zkusÏenostõ naznacÏuje i veÏkovy pruÊmeÏr 58 zjisÏteÏnyÂch agentu Ê -chodcu Ê vyslyÂchanyÂch ve WintroveÏ ulici, ktery cÏinil v dobeÏ zadrzÏenõ 25,75 roku (veÏkovy pruÊmeÏr vysÏetrÏovateluÊ v roce 1952 byl 34,45 Ï lo cÏasto o uprchlõÂky, pro ktere byla cesta do C Ï SR protisluzÏbou roku). S za kladne vyrÏõÂzenõ zÏaÂdosti o prÏesteÏhovaÂnõ z uprchlickeÂho taÂbora v SRN do dalsÏõ zemeÏ. Jejich sociaÂlnõ struktura: 24 deÏlnõÂku Ê , 2 uÂrÏednõÂci, 1 kneÏz, 3 zÏivnostnõÂci, 1 zdravotnõÂk, 2 vojaÂci v zaÂkladnõ vojenske sluzÏbeÏ, 4 mladistvõ (17 let), 2 redaktorÏi, 1 student a u 18 nebyla profese zjisÏteÏna. 295 Ï echu Pro zajõÂmavost je mozÏno uveÂst i naÂrodnostnõ slozÏenõÂ: 44 C Ê , 10 44) OdpoveÏd' na otaÂzku, nakolik jde SlovaÂkuÊ, 3 NeÏmci a 1 Ukrajinec. o vypovõÂdajõÂcõ vzorek, je limitovaÂna (jak jizÏ bylo zmõÂneÏno) doposud zjisÏteÏnyÂmi jmeÂny agentu Ê -chodcu Ê . Nynõ proveÏrÏovany pocÏet 58 prÏedstavuje zhruba jednu desetinu veÏzn Ïu Ê z ¹Wintrovkyª.45) VyÂslechy v teÂto StB veÏznici byly provaÂdeÏny podle pokynu velitele I. sektoru V StB Kamila Pixy ze dne 13. 11. 1951, tedy vydaneÂho kraÂtce po zrÏõÂzenõ veÏznice. Du Ê kladny zpravodajsky vyÂslech agentu Ê meÏl byÂt systematicky zameÏrÏovaÂn k jednotlivyÂm otaÂzkaÂm, s cõÂlem odhalit metody, organizaci a zameÏrÏenõ zpravodajskyÂch sluzÏeb vysõÂlajõÂÏ SR. Znalost teÏchto skutecÏnostõ meÏla pro StB jak obcõÂch agenty do C rannyÂ, tak i ofenzivnõ vyÂznam, protozÏe mohla napomoci snadneÏjsÏõÂmu pronikaÂnõ vlastnõÂch agentu Ê do teÏchto zpravodajskyÂch sluzÏeb. ZjisÏteÏne informace se zaklaÂdaly formou kopiõ tzv. uÂsekovyÂch protokoluÊ: 1) do vysÏetrÏovacõÂch spisu Ê , ktere byly na jednotlive veÏzneÏ zaklaÂdaÂny, 2) do samostatnyÂch tematickyÂch spisu Ê dane otaÂzky, naprÏõÂklad: ¹IleÏ pionaÂzÏnõ sÏkolenõª, ¹S Ï pionaÂzÏnõ uÂkolyª, gaÂlnõ prÏechody st. hranicª, ¹S ¹VyÂstroj, vyÂzbroj, doklady, odmeÏnaª apod., 3) do operativnõÂch svazku Ê zaklaÂdanyÂch na jednotlive veÏzneÏ.46) VysÏetrÏovatel zpracovaÂval vzÏdy jen jeden prÏõÂpad, ktereÂmu se zcela veÏnoval, pokud bylo trÏeba i o sobotaÂch a nedeÏlõÂch. VyslyÂchalo se od raÂna do vecÏera, tak dlouho, dokud veÏzen Ï i vysÏetrÏovatel vydrzÏeli, dokonce neÏkdy i celyÂch 24 hodin! VyslyÂchaneÂmu nebyla odpõÂraÂna strava ani cigarety, prioritou pro vysÏetrÏovatele bylo co nejrychleji zjistit agentovu pravou identitu, daÂle kdo, kam a s jakyÂm uÂkolem jej vyslal, a hlavneÏ zõÂskat informace o ¹neprÏaÂtelskeª zpravodajske sluzÏbeÏ v zahranicÏõÂ. Pokud byl agent schopen, kreslil budovy pouzÏõÂvane zpravodajskyÂmi sluzÏbami ke sÏkolenõ agentu Ê s popisem prÏõÂstupu do teÏchto budov, ostrahy, mozÏnostõ pohybu agentu Ê mimo tyto budovy a dalsÏõÂch podobnyÂch detailu Ê .47) VyÂslechy trvaly tak dlouho, dokud vysÏetrÏovatel nenabyl dojmu, zÏe veÏzen Ï jizÏ vsÏechny zajõÂmave informace vypoveÏdeÏl. To trvalo zpravidla tyÂden azÏ cÏtrnaÂct dnõÂ.48) ÏetrÏovanyÂch V. DalsÏõ osudy vys UÂkolem vysÏetrÏovateluÊ kontrarozveÏdky StB nebylo vaÂzaÂnõ agentu Ê-chodcu Ê , jejich dalsÏõ rÏõÂzenõÂ, ani ¹typovaÂnõª jejich vhodnosti ke spolupraÂci, ale prÏedevsÏõÂm co nejrychlejsÏõ a nejhlubsÏõ zjisÏteÏnõ ¹staÂtneÏbezpecÏnostnõÂchª informacõÂ. VysÏetrÏovatele dokonce ani nemeÏlo zajõÂmat, zda cÏinnost agentu Ê byla skutecÏnyÂm cÏi uÂdajnyÂm porusÏenõÂm tehdejsÏõÂch cÏeskoslovenskyÂch zaÂkonu Ê: 296 ¹...VyÂslech je trÏeba provaÂdeÏt s veÏdomõÂm, zÏe v prve ÏradeÏ chceme zõÂskat zpravodajsky materiaÂl a zÏe vysÏetrÏovaÂnõ trestne cÏinnosti osob a usveÏdcÏovaÂnõ z trestne cÏinnosti budou provaÂdeÏt krajska velitelstvõÂ.ª 49) Informace zõÂskane vysÏetrÏovacõÂm oddeÏlenõÂm I. sektoru V StB vyhodnocoval naÂcÏelnõÂk tohoto oddeÏlenõ spolu s referenty oddeÏlenõÂ, prÏõÂslusÏnyÂch podle oblasti cÏi zemeÏ pu Ê vodu veÏzneÏ. Ti rozhodli, zda bude veÏzen Ï prÏedaÂn k trestnõÂmu stõÂhaÂnõ nebo zavaÂzaÂn ke spolupraÂci, zda se propustõ na svobodu cÏi vyhostõ do zahranicÏÂõ.50) Jak jizÏ bylo uvedeno ve IV. kapitole teÂto praÂce, nebyla ± v rozporu se zaÂkonem ± (dle zjisÏteÏnõ Inspekce ministra vnitra z roku 1965) do poloviny roku 1952 hlaÂsÏena prokuraturÏe zÏaÂdna uvalenõ vazby ve veÏznici I. sektoru V StB. MnozÏily se stõÂzÏnosti teÏch slozÏek StB, jimzÏ byly prÏõÂpady z I. sektoru V StB prÏedaÂvaÂny k dosÏetrÏenõÂ. S veÏzni jim nebyla prÏedaÂvaÂna zÏaÂdna dokumentace o dosavadnõÂm pru Ê beÏhu a vyÂsledcõÂch vysÏetrÏovaÂnõ s odu Ê vodneÏnõÂm, zÏe se jedna o poznatky vyuzÏitelne vyÂlucÏneÏ kontrarozveÏdkou.51) Tento stav se zhruba v polovineÏ roku 1952 zmeÏnil, kdyzÏ poveÏrÏenõ referenti IX. oddeÏlenõ staÂtnõ prokuratury v Praze (zvane teÂzÏ zvlaÂsÏtnõ oddeÏlenõ prokuratury prÏi MNB), JUDr. Miroslav BednarÏõÂk52), JUDr. JirÏõ LisÏka53) a JUDr. Ludmila MatusÏõÂnskaÂ54) dochaÂzeli do veÏznice a vyrÏizovali prÏõÂslusÏne vazebnõ formality. PrÏedevsÏÂõm podepisovali souhlas prokuraÂtora s uvalenõÂm vazby, s jejõÂm vyÂkonem ve veÏznici podleÂhajõÂcõ MNB, s prodluzÏovaÂnõÂm vazby cÏi propusÏteÏnõÂm veÏzneÏ na svobodu. Po zrusÏenõ staÂtnõ prokuratury k 31. 12. 1952 spadala tato cÏinnost do puÊsobnosti zvlaÂsÏtnõÂho oddeÏlenõ generaÂlnõ prokuratury.55) V prÏÂõpadeÏ, zÏe zadrzÏeny agent-chodec nebyl vhodny k tzv. prÏeverbovaÂnõÂ, byl zpravidla utajenyÂm zpuÊsobem prÏevezen z veÏznice ve WintroveÏ ulici do VeÏznice cÏ. 1 Praha-RuzyneÏ nebo do neÏktere z krajskyÂch vysÏetrÏovacõÂch veÏznic StB. PrÏÂõpad byl daÂle prÏedaÂn k tzv. dokoncÏenõ VI. sektoru V StB (po reorganizaci v rÏÂõjnu 1953 prÏejmenovaneÂm na spraÂvu vysÏetrÏovaÂnõ MV) cÏi vysÏetrÏovacõÂmu oddeÏlenõ krajske spraÂvy Ï SR. Takovy prÏesun (daÂle KS) StB podle trvaleÂho bydlisÏteÏ agenta v C byl pak jizÏ evidovaÂn odborem E, tedy UÂstrÏednõ evidencõ MNB (pozdeÏji I. zvlaÂsÏtnõ odbor MV), jehozÏ prostrÏednictvõÂm byl prÏedaÂvaÂn i vysÏetrÏovacõ spis agenta.56) Ï enõ vysÏetrÏovaÂnõ byli agenti-chodci be ÏzÏnyÂm postuPo skonc Ïdac Ï stvõ a § 78 pem souzeni, zpravidla podle § 86 Tr. zaÂk. ± vyzve Ïtõ Tr. zaÂk. ± velezrada, a odsuzovaÂni k dlouholetyÂm trestuÊm odne ÏkteryÂch prÏõÂpadech i k trestu smrti. svobody, v ne PrÏõÂlezÏitostneÏ byÂvaly prÏõÂpady agentu Ê -chodcu Ê vyuzÏity k verÏejnyÂm propagandistickyÂm kampanõÂm zameÏrÏenyÂm proti ZaÂpadu a k zastrasÏenõ 297 potenciaÂlnõÂch odpu Ê rcu Ê rezÏimu. Tak naprÏõÂklad 22. 3. 1954 schvaÂlil Ï naÂvrh ministra vnitra Rudolfa BaraÂka politicky sekretariaÂt UÂV KSC na ¹...provedenõ verÏejneÂho procesu s tzv. agenty-chodciª. Svu Ê j naÂvrh BaraÂk zduÊvodnil takto: ¹...S prÏÂõchodem jara aktivizujõ zaÂpadnõ sÏpionaÂzÏnõ centraÂly tzv. agenty-chodce. ZvlaÂsÏteÏ v prÏedvolebnõÂm obdobõ se da cÏekat zvyÂsÏena aktivita /.../ Podle zkusÏenostõ z minulyÂch let bylo by uÂcÏelne pro vyÂstrahu odsoudit agenty-chodce, kterÏõ se nachaÂzejõ v rukou cÏsl. bezpecÏnostnõÂch orgaÂnu Ê ...ª 57) Podle naÂvrhu tak byli ve dnech 26.±27. dubna 1954 v procesu se Ï a spol.ª odsouzeni k dlouholetyÂm trestu skupinou ¹KANDRAC Ê m odneÏtõ svobody agenti-chodci Bohumil Joska, VileÂm Hauptman, Jan Ï ka a Otakar KulendõÂk. Jedlic Ï a Karel Gruber byli odsouzeni k trestu smrti a dne Anton Kandrac 29. 5. 1954 v Praze popraveni. 58) O rok pozdeÏji, dne 29. 3. 1955 (podle jineÂho zdroje 24. 3. 1955), byl popraven dalsÏõ agent-chodec, Alexandr LehotskyÂ. Pro prÏiblõÂzÏenõ slozÏite problematiky prÏedklaÂdaÂme ve strucÏnosti neÏkolik charakteristickyÂch prÏÂõpaduÊ zadrzÏenyÂch agentu Ê -chodcu Ê . NaÂsledujõÂcõ uÂdaje byly zõÂskaÂny z operativnõÂch svazku Ê StB. Dosud ale chybõ uÂplne informace z ¹druhe strany,ª tzn. jak z archivuÊ cizõÂch zpravodajskyÂch sluzÏeb, tak i od samotnyÂch agentu Ê -chodcu Ê (neÏkterÏõ zemrÏeli, dalsÏõ zÏijõ v zahranicÏõÂ). Proto je vyÂsledny obraz prozatõÂm nutneÏ jednostrannyÂ; tak je k neÏmu trÏeba prÏistupovat. * * * Ïe S. NaÂvsÏteÏvu teprve sedmnaÂctileteÂho (!) agenta-chodce CIC Hanus dne 7. rÏÂõjna 1951 ¹nahlaÂsilª tyÂzÏ den na KV StB Praha jeho stryÂc, ktereÂho kraÂtce prÏedtõÂm HanusÏ S. navsÏtõÂvil a pozÏaÂdal o spolupraÂci prÏi zõÂskaÂvaÂnõ informacõÂ. AcÏkoli prÏõÂpad vysÏetrÏovali prÏõÂslusÏnõÂci KV StB Praha (vysÏetrÏovacõ oddeÏlenõ I. sektoru V StB vzniklo azÏ za neÏkolik tyÂdnu Ê ), jizÏ trÏetõ den si HanusÏe S. vyzvedli z veÏznice KV StB Praha prÏõÂslusÏnõÂci 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB straÂzÏmistr FrantisÏek SlabyÂ, velitel referaÂtu ¹Bª sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr Jaroslav Saksl a mladsÏõ straÂzÏmistr Jaroslav SkrÏivaÂnek. Odvezli ho do Rumburka, kde byly po prÏedchozõ dohodeÏ se zaÂstupcem mõÂstnõÂho velitele oddõÂlu StB zatcÏeny dalsÏõ dveÏ Ï SR naboural a meÏl s nimi mõÂt osoby, ¹...ktere agent S. prÏi sve cesteÏ do C 10. ÏrÂõjna v 17,00 schuÊzkuª. 59) Po jejich zatcÏenõ odjeli vsÏichni do Vansdorfu na stanici vyÂchodoneÏmecke pohranicÏnõ policie, kde se uskutecÏnilo jednaÂnõ se trÏemi prÏÂõslusÏnõÂky StaÂtnõ bezpecÏnosti NDR ze ZÏitavy. HanusÏ S. jim byl ¹zapuÊjcÏenª k vyÂslechu a soucÏasneÏ jim prÏõÂslusÏnõÂci StB prÏedali i informaci zõÂskanou vyÂslechem v Praze: ¹...o prÏevadeÏcÏi z obce Neugendorfª.60) PrÏevadeÏcÏ meÏl prÏijõÂt do jisteÂho domu v Rumburku a asi 298 Ï lo o pasÏeraÂka ve 20 hodin toho dne tam byl skutecÏneÏ StB zatcÏen. S Richarda B., ktery doznal, zÏe meÏl HanusÏe S. prÏeveÂst do ZaÂpadnõÂho BerlõÂna a prÏedat ho rÏõÂdõÂcõÂmu orgaÂnu CIC krycõÂm jmeÂnem FRANK. HanusÏ S. i Richard B. byli proto daÂni k dispozici prÏõÂslusÏnõÂku Ê m StaÂtnõ bezpecÏnosti NDR k vylaÂkaÂnõ FRANKA do NDR. O pruÊbeÏhu akce se nepodarÏilo zjistit podrobnosti, nicmeÂneÏ tzv. operativnõ kombinace byla pro StB uÂspeÏsÏnaÂ. TõÂmto odhalenyÂm kanaÂlem, ktery meÏla StB pod kontrolou, bylo v obdobõ 1951±1953 vyslaÂno ze ZaÂpadnõÂho BerlõÂna peÏt agentu Ê americke zpravodajske sluzÏby, kterÏÂõ se Ïc Ï i Richardu B. (nynõ prÏeverbovaneÂmu agentu StB) podõÂky prÏevade Ï SR plneÏ pod kontrolou StB. V pruÊbeÏhu cele akce bylo hybovali v C postupneÏ zatcÏeno 14 osob za napomaÂhaÂnõ agentu Ê m americke zpravodajske sluzÏby. HanusÏ S. byl odsouzen k osmi letu Ê m veÏzenõÂ. Trest byl amnestiõ snõÂzÏen na cÏtyrÏi roky a HanusÏ S. byl 7. 10. 1955 propusÏteÏn. Dne 27. rÏÂõjna 1956 se opeÏt ocitl na kraÂtkou dobu ve vazbeÏ pro podezrÏenõÂ Ï eskoslovenska, ze ktereÂho se mu z prÏÂõpravy k pokusu o odchod z C nakonec podarÏilo odjet azÏ v roce 1968.61) * * * V neÏkteryÂch prÏÂõpadech nebyl sice agent-chodec zõÂskaÂn ke spolupraÂci, ale byl vyuzÏit jinak. NaprÏõÂklad Bruno F. z Bratislavy utekl jizÏ jako patnaÂctilety (!) v roce 1951 ze strachu prÏed trestem za kraÂdezÏ prÏes Rakousko do NeÏmecka. V MnichoveÏ se stal hlasatelem RaÂdia SvoÏ KA RYBAÂRIK. Dne bodna Evropa, kde puÊsobil pod jmeÂnem JOZ 2. 7. 1954 odejel ze ZaÂpadnõÂho NeÏmecka s kuryÂrnõÂmi uÂkoly prÏes BerÏ SR, ovsÏem hlavnõÂm motivem naÂvsÏteÏvy C Ï SR byl pravdeÏpodobneÏ lõÂn do C stesk po rodicÏõÂch, ktere skutecÏneÏ v BratislaveÏ navsÏtõÂvil. PrÏi zpaÂtecÏnõÂ Ï SR. Vzhledem cesteÏ byl ale v NDR zatcÏen a 11. 7. 1954 prÏedaÂn do C k jeho veÏku a ochoteÏ, s nõÂzÏ vypovõÂdal na 1. oddeÏlenõ II. spraÂvy MV (vysÏetrÏovatel porucÏõÂk Josef Brebera) o Svobodne EvropeÏ a cÏinnosti cÏeskoslovenske emigrace, bylo nejen upusÏteÏno od potrestaÂnõÂ, ale jeho prÏõÂpad byl vyuzÏit ke kampani proti RaÂdiu Svobodna Evropa. Dne 29. 9. 1954 se uskutecÏnila s Brunem F. tiskova konference vysõÂlana cÏeskoslovenskyÂm rozhlasem, kde bylo zverÏejneÏno jeho ¹prohlaÂsÏenõª a noviny naÂsledneÏ otiskly i odpoveÏdi Bruna F. na otaÂzky novinaÂrÏuÊ. ZaÂbeÏry z konference se dokonce promõÂtaly ve FilmoveÂm tyÂdenõÂku. Vystoupenõ Bruna F. bylo vyuzÏito k rozvinutõ kampaneÏ ¹...pro odhalenõ zraÂdne emigrace kolem SE (Svobodna Evropa ± pozn. autora) a jejõ zaÂvislosti na USA, pozadõ balonove akce...ª a v mlaÂdezÏnickeÂm tisku k ¹...boji za posõÂlenõ soc. vlastenectvõ mlaÂdezÏeª.62) PrÏõÂpad Bruna F. nebyl ukoncÏen milostõ prezidenta, ale zastavenõÂm trestnõÂho stõÂhaÂnõ pro ¹malou spolecÏenskou nebezpecÏnostª podle § 89 odst. 2a Tr. rÏaÂdu, s odu Ê vodneÏnõÂm: ¹...prÏispeÏl k odhalenõ metod impe- 299 rialistickyÂch rozveÏdek, prohnilosti a prodejnosti prÏedstaviteluÊ zraÂdne emigrace.ª Z VeÏznice II. spraÂvy MV (Wintrova ulice, Praha 6) byl JOZÏKA RYBAÂRIK propusÏteÏn na svobodu 21. 10. 1954.63) * * * Janovi R. se v rÏõÂjnu 1951 zdarÏil trÏetõ pokus o prÏechod hranic do Ï eskoslovenska se vraÂtil dobrovolneÏ dne 10. 2. 1955, kdy byl SRN. Do C na vlastnõ zÏaÂdost prÏedaÂn neÏmeckyÂmi uÂrÏady cÏeskoslovenske PohranicÏnõ straÂzÏi. NaÂsledujõÂcõ dva meÏsõÂce straÂvil ve VeÏznici II. spraÂvy MV, odkud byl 15. 4. 1955 bez trestnõÂho stõÂhaÂnõ propusÏteÏn na svobodu. PropusÏteÏnõ odu Ê vodnil prokuraÂtor uÂdajneÏ ¹malou nebezpecÏnostõ jeho trestne cÏinnostiª. Zda se ale, zÏe du Ê lezÏitou roli kromeÏ ochoty, s nõÂzÏ sdeÏloval prÏi vyÂslesÏõÂch informace o emigrantech, hraÂla ve svazku blõÂzÏe nespecifikovana spolupraÂce s ¹prÏaÂteliª (to znamena se ¹soveÏtskyÂmi prÏaÂteliª) beÏhem pobytu v SRN. Ke spolupraÂci se StB byl zõÂskaÂn dva roky po sveÂm naÂvratu, dne 29. 5. 1957, jako agent s krycõÂm jmeÂnem SERIK. V te dobeÏ jizÏ vykonaÂval zaÂkladnõ vojenskou sluzÏbu u PomocnyÂch technickyÂch praporu Ê (PTP, znaÂmyÂch ¹cÏernyÂch baronu Ê ª) v ostravskyÂch dolech, kde jej navsÏtõÂvili prÏõÂslusÏnõÂci 2. oddeÏlenõ 13. odboru I. spraÂvy MV nadporucÏÂõk Kmoch a major PodlipnyÂ. Du Ê vodem zaÂjmu StB o Jana R. byla skutecÏnost, zÏe beÏhem pobytu v NeÏmecku slouzÏil mimo jine ve straÂzÏnõÂm odÏ INAª ± cozÏ byly sklady benzõÂnu dõÂlu objektu s krycõÂm jmeÂnem ¹JIR americke armaÂdy u Mannheimu-SchoÈnau v SRN. V zaÂjmu ¹plneÏnõ staÂtneÏbezpecÏnostnõÂch uÂkolu Ê ª byl SERIK zprosÏteÏn vyÂkonu zaÂkladnõ vojenske sluzÏby, ovsÏem z duÊvodu utajenõ byla jeho manzÏelka ponechaÂna v iluzi, zÏe Jan R. je staÂle na vojneÏ. SERIK se zatõÂm prÏipravoval k provedenõ ¹du Ê lezÏite ostre akce u objektu US armaÂdy v NSRª, ucÏil se orientaci v tereÂnu, pruÊzkumu, zpracovaÂnõ naÂcÏrtku Ê , sledovaÂnõ a zejmeÂna destrukcÏnõ cÏinnosti. V raÂmci prÏõÂpravy byl vyslaÂn na sÏest tyÂdnu Ê do NDR, aby se zdokonalil v neÏmcÏineÏ. Dne 1. 11. 1958 vycestoval SERIK na krycõ doklady prÏes Rakousko do Ï INAª a 10. 11. SRN. Provedl podrobny pruÊzkum situace u objektu ¹JIR Ï SR. 1958 se v porÏaÂdku vraÂtil do C PrÏes vsÏechny vykonane prÏõÂpravy nebyla plaÂnovana akce nakonec z neznaÂmyÂch duÊvodu Ê uskutecÏneÏna a spolupraÂce se SERIKEM byla formaÂlneÏ ukoncÏena v roce 1964. OvsÏem vzhledem k znalosti prostrÏedõ v SRN, schopnosti ¹provedenõ ostreÂho uÂkoluª a jazykovyÂm schopnostem se se SERIKEM nadaÂle pocÏõÂtalo jako se zaÂlohou.64) * * * RelativneÏ uÂspeÏsÏneÏjsÏõÂm ¹zaverbovanyÂm navraÂtilcemª byl VileÂm J., byÂvaly cÏetnõÂk, v roce 1948 propusÏteÏny pro politickou nespolehlivost 300 z SNB. V obaveÏ prÏed trestnõÂm postihem za zproneveÏru ve skladu n. p. Keramika LitomeÏrÏice, kde pracoval jako vedoucõÂ, prÏesÏel 5. 10. 1951 hranici do SRN. V NeÏmecku byl, jak pozdeÏji uvedl, ¹vyteÏzÏovaÂnª Military Intelligence Service (Vojenska zpravodajska sluzÏba ± rozveÏdka armaÂdy USA, daÂle MIS). NeuÂspeÏsÏneÏ se ho pokousÏely zõÂskat jako agenta-chodce Bundesnachrichtendienst (Spolkova zpravodajska sluzÏba SRN, daÂle BND) Ï KA MORAVCEª, ktera byla jednou ze a ¹skupina generaÂla FRANTIS zpravodajskyÂch skupin cÏeskoslovenskyÂch emigrantu Ê spolupracujõÂcõÂch se zaÂpadnõÂmi zpravodajskyÂmi sluzÏbami. Dne 23. 4. 1954 byl VileÂm J. zadrzÏen hlõÂdkou cÏeskoslovenske PoÏ SR. Po zadrzÏenõ hranicÏnõ straÂzÏe prÏi pokusu o prÏechod hranice do C Ï uvedl, zÏe meÏl v uÂmyslu vraÂtit se do CSR na trvalo. Po vyÂslechu na HS-PS Praha byl 24. 4. 1954 prÏedaÂn do VeÏznice II. spraÂvy MV. Zde byl 27. 5. 1954 zõÂskaÂn ke spolupraÂci jako agent s krycõÂm jmeÂnem SAÂMO s plaÂnovanyÂm uÂkolem: napojenõ na BND v ZaÂpadnõÂm NeÏmecku. VaÂzaÂnõ provedli prÏÂõslusÏnõÂci 2. oddeÏlenõ 4. odboru II. spraÂvy MV podporucÏõÂk Jaroslav Teply a nadporucÏÂõk FrantisÏek Kraus, prÏõÂtomen byl i vysÏetrÏovatel porucÏõÂk Josef Brebera v uniformeÏ prÏõÂslusÏnõÂka MV, s nõÂmzÏ byl SAÂMO (k prohloubenõ sve kompromitace) po podepsaÂnõ slibu spolupracovnõÂka StB vyfotografovaÂn. Agenta prÏed vaÂzaÂnõÂm ¹politicky prÏipraviliª naÂcÏelnõÂk II. spraÂvy MV podplukovnõÂk VladimõÂr MatousÏek spolu s naÂcÏelnõÂkem 4. oddeÏlenõ II. spraÂvy MV majorem MachaÂcÏkem. Dne 30. 4. 1954 byl SAÂMO prÏeveden podchodem pod hranicÏnõÂm zaÂtarasem prÏes hranici do SRN, aby s pomocõ krajanske organizace Sudetendeutsche Landsmadschaft, prÏõÂpadneÏ svyÂch znaÂmyÂch v uprchlickeÂm taÂborÏe Valka u Norimberku, zahaÂjil spolupraÂci s BND. Tam meÏl za uÂkol zjistit vsÏechny uÂdaje o sÏkolenõÂ, rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnech, agentech Ï SR a o organizaci teÂto sluzÏby. DaÂle proveÂst pruÊzkum vysõÂlanyÂch do C raÂdia Svobodna Evropa a zjistit zde vsÏechny vneÏjsÏõ podrobnosti. Spojenõ bylo naplaÂnovaÂno põÂsemneÏ (tajnyÂm inkoustem) na krycõ adresu StB v Praze a zpraÂvami prÏedaÂvanyÂmi prÏes tzv. mrtve schraÂnky na silnicõÂch Cham ± Straubing a Cham ± Schwandorf v NeÏmecku. OsobnõÂ Ï erna schu Ê zky byly domluveny na staÂtnõ hranici v uÂseku uÂtvaru PS C Ï eka, mezi cÏtvrtyÂm a paÂtyÂm hranicÏnõÂm kamenem. R SAÂMO v NeÏmecku nakonec pronikl nikoli do BND, ale do MIS, kde puÊsobil celyÂch sÏest let, azÏ do roku 1960. Podle dokumentu ¹Charakteristika zahranicÏnõÂho spolupracovnõÂka ,SAÂMA` ª, ze dne 30. 8. 1961 (vypracoval kpt. JaromõÂr Rambousek, 1. oddeÏlenõ 1. odboru II. spraÂvy MV) se projevil jako ¹...serioznõ a spolehlivy agent, na zaÂkladeÏ jeho zpraÂv byl zõÂskaÂn prÏehled o praÂci americke rozveÏdky a agentech, doÏ SR, bylo zatcÏeno neÏkolik americkyÂch agentuÊ (3 osoby) chaÂzejõÂcõÂch do C a likvidovaÂna akce ,ZahradnõÂci' ª.65) V teÂto akci vyÂchodoneÏmecka StB v kveÏtnu 1956 zatkla 36 prÏevadeÏcÏu Ê -agentu Ê , cÏõÂmzÏ byl prakticky likvi- 301 Ï SR. Tato skutecÏnost meÏla dovaÂn ¹kanaÂlª MIS prÏes NDR do Polska a C podle StB velky vyÂznam pro taktiku MIS, ktera se rozhodla nadaÂle nevysõÂlat agenty-chodce a prÏeneÂst teÏzÏisÏteÏ svyÂch operacõ na spolupraÏ SR a legaÂlneÏ vyjõÂzÏdeÏjõÂcõ do SRN. covnõÂky trvale zÏijõÂcõ v C Ï SR, kde VileÂm J. ± SAÂMO byl vysõÂlaÂn MIS jako agent-chodec do C s pomocõ prÏõÂslusÏnõÂkuÊ StB ¹plnilª pro MIS uÂkoly a zõÂskaÂval zpraÂvy vojenskeÂho charakteru. Ï SR bylo i vybudovaÂnõ zpravodajskeÂho kaJednõÂm z jeho uÂkolu Ê vC naÂlu MIS do SSSR. V roce 1957 proto SAÂMO na uÂzemõ vyÂchodnõÂho Slovenska ¹zaverbovalª pro MIS spolupracovnõÂka, ktery byl ovsÏem agentem StB s krycõÂm jmeÂnem BLESK a byl MIS takzvaneÏ podstaven. SAÂMO tomuto spolupracovnõÂku pozdeÏji donesl z NeÏmecka vysõÂlacÏku. Tuto akci pak StB rozpracovaÂvala pod krycõÂm jmeÂnem ¹VYÂCHODª. Bylo v nõ zapojeno patnaÂct vnitrostaÂtnõÂch a cÏtyrÏi zahranicÏnõ spolupracovnõÂci StB, jedenaÂct osob bylo pro spolupraÂci s MIS zatcÏeno. V akci zõÂskala StB znacÏne financÏnõ prostrÏedky. V kveÏtnu 1960 byla akce ¹VYÂCHODª v zahranicÏõ nezjisÏteÏnyÂm zpuÊsobem ¹narusÏenaª a SAÂMO byl, prÏes vsÏechno uÂsilõ vynalozÏene StB na Ï SR, zatcÏen a vyslyÂchaÂn americkyÂmi zpravodajci jeho odvolaÂnõ do C v SRN. Jeho prÏÂõpad uzavrÏela MIS prÏedaÂnõÂm SAÂMA neÏmeckyÂm uÂrÏaduÊm, kde naÂsledovalo jeho odsouzenõ k nepodmõÂneÏneÂmu trestu. V cÏervenci 1961 byl VileÂm J. z veÏzenõ propusÏteÏn a 2. 5. 1962 prÏedaÂn Ï erveneÂho krÏÂõzÏe do C Ï SSR. Jeho naÂvrat I. spraÂva MV prostrÏednictvõÂm C legalizovala udeÏlenõÂm formaÂlnõ amnestie, II. spraÂva MV pak zajistila pro agenta SAÂMA mõÂsto vraÂtneÂho prazÏskeÂho hotelu FloÂra, kde jesÏteÏ neÏjaky cÏas spolupracoval prÏi ¹...typovaÂnõ a poznaÂvaÂnõ cizincuʪ. Po neshodaÂch s vedenõÂm hotelu byl VileÂm J. propusÏteÏn a nastoupil na mõÂsto skladnõÂka v MototechneÏ, kde ¹...ztratil zpravodajske mozÏnosti... a spolupraÂce s nõÂm byla ukoncÏenaª.66) * * * Josef H., puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm autodopravce, odesÏel v zaÂrÏõ 1950 do NeÏmecka ze strachu prÏed trestnõÂm stõÂhaÂnõÂm (prodal bez povolenõ svu Êj traktor). V uprchlickeÂm taÂborÏe Valka byl zõÂskaÂn ke spolupraÂci zpravodajskou skupinou cÏeskoslovenskeÂho emigranta majora Rudolfa Drbohlava.67) Po cÏase se ale Josef H., znechuceny pomeÏry v taÂborÏe, Ï SR za rodinou. V tomto okamzÏiku jej v taÂborÏe chteÏl vraÂtit zpaÂtky do C zõÂskal ke spolupraÂci s StB agent s registracÏnõÂm cÏõÂslem AO-2277, Ï SR a prÏihlaÂsil s nõÂmzÏ Josef H. dne 5. kveÏtna 1951 prÏesÏel hranici do C se StB. Dne 9. 5. 1951 byl ¹zaverbovaÂnª orgaÂny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB jako agent s krycõÂm jmeÂnem OLDA, se zaÂmeÏrem vyslat jej zpeÏt do uprchlickeÂho taÂbora Valka. Ke splneÏnõ sÏpionaÂzÏnõÂho 302 uÂkolu pro zpravodajskou ¹skupinu mjr. DRBOHLAVAª, s nõÂmzÏ byl Ï SR (tj. vytvorÏenõ ¹mrtvyÂch schraÂnekª za pomoci svyÂch znaÂvyslaÂn do C myÂch), dostal od svyÂch novyÂch rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnu Ê I. sektoru V StB pomocnõÂky ± spolupracovnõÂky StB ± a mohl byÂt hned 10. 5. 1951 vyslaÂn zpeÏt do NeÏmecka. Po zpocÏaÂtku ¹uspokojiveª spolupraÂci dosÏlo nedbalostõ rÏõÂdõÂcõÂch orgaÂnu Ê StB za nezjisÏteÏnyÂch okolnostõ k jeho dekonspi-raci v zahranicÏõÂ. Proto byl Josef H. prÏedaÂn I. sektorem V StB k rÏõÂzenõ KS-MV Karlovy Vary, kde s nõÂm byla koncem roku 1953 spolupraÂce ukoncÏena ± velmi benevolentneÏ pro ¹ztraÂtu duÊveÏryª. Jeho rÏõÂdõÂcõ orgaÂn ho vyslal do NeÏmecka s doporucÏenõÂm, aby se jizÏ nevracel. Ï SR prÏisÏel (uÂdajneÏ ¹pro uÂkoJosef H. prÏesto znovu 10. 3. 1955 do C lyª), a jizÏ zde zu Ê stal. Jeho naÂvrat byl legalizovaÂn ¹amnestovaÂnõÂmª trestu za nedovolene opusÏteÏnõ republiky (za ktere ovsÏem nikdy nebyl odsouzen). OvsÏem i benevolence StB meÏla sve hranice: kdyzÏ nenastoupil do zÏaÂdneÂho zameÏstnaÂnõ a navõÂc zacÏal prÏipravovat se svyÂmi spolecÏnõÂky novy pokus o prÏechod hranice do SRN, byl zatcÏen a odsouzen na 17 let odneÏtõ svobody za trestne cÏiny: pokus o opusÏteÏnõ republiky a sÏpionaÂzÏ.68) * * * Josef F., slovinske naÂrodnosti, odesÏel ilegaÂlneÏ v roce 1952 z JugoslaÂvie do ZaÂpadnõÂho NeÏmecka. Zde se nechal najmout jako straÂzÏny a hlõÂdal vojenske objekty francouzske armaÂdy ve Villigenu, americke armaÂdy v Kaiserslauternu a britske armaÂdy ve Wilhelmshafenu. Dne 20. 4. 1955 byl J. F. zadrzÏen hlõÂdkou PS prÏi pokusu o prÏekroÏ SR. Po vyÂslechu na HS-PS v Praze byl 25. 4. 1955 cÏenõ hranic do C prÏedaÂn do VeÏznice II. spraÂvy MV. VyslyÂchal ho porucÏõÂk Otto KlõÂcÏ, ktereÂmu se nepodarÏilo prokaÂzat spojenõ Josefa F. s neÏkterou zahranicÏnõ zpravodajskou sluzÏbou, zato zõÂskal rÏadu informacõ o vojenskyÂch objektech v zaÂpadnõÂch sektorech NeÏmecka. V prospeÏch Josefa F. sveÏdcÏila i skutecÏnost, zÏe na II. spraÂveÏ MV vypovõÂdal ochotneÏ, k hranicõÂm prÏisÏel ve dne a upozorn Ï oval volaÂnõÂm u zaÂtarasu na svoji prÏÂõtomnost. Ï SR prÏisÏel uÂdajneÏ s uÂmyslem najõÂt si praÂci. Do C ProtozÏe mu tedy nebyla prokaÂzaÂna zÏaÂdna trestna cÏinnost, byl Josef F. dne 16. 5. 1955 propusÏteÏn z vazby a vyhosÏteÏn za asistence prÏõÂslusÏnõÂkuÊ II. spraÂvy MV do SRN.69) * * * DalsÏõ Slovinec Jernej J. spolu se svyÂm prÏÂõtelem Aloisem K. pozÏaÂdali Ï SR ve VõÂdni o povolenõ k prÏesteÏhov prosinci 1953 na velvyslanectvõ C Ï SR. UÂrÏednõÂci velvyslanectvõ (kaÂdrovõ prÏÂõslusÏnõÂci a spolupravaÂnõ do C covnõÂci zahranicÏneÏ politicke rozveÏdky StB ± daÂle spraÂvy ZPR) jim do- 303 Ï SR ilegaÂlneÏ, a to dne 6. 1. 1953 od 12 do 14 porucÏili prÏejõÂt hranici do C hodin v prostoru BrÏeclav, protozÏe vyrÏÂõzenõ prÏõÂslusÏnyÂch formalit by pry trvalo prÏõÂlisÏ dlouho. Podle plaÂnu spraÂvy ZPR meÏli byÂt oba po zadrzÏenõ na hranicõÂch prÏevzati orgaÂny PS a StB a prÏevezeni do veÏznice HS-StB ve WintroveÏ ulici v Praze k vyÂslechu a eventuaÂlnõÂmu zõÂskaÂnõ ke spolupraÂci. Jako byÂvaly kapitaÂn jugoslaÂvske armaÂdy meÏl mõÂt Jernej J. podle prÏedpokladu spraÂvy ZPR mozÏnosti k plneÏnõ zpravodajskyÂch uÂkolu Ê v JugoslaÂvii. V prÏõÂpadeÏ, zÏe by spolupraÂce navaÂzaÂna nebyla, meÏli byÂt J. J. a A. K. dopraveni zpeÏt do Rakouska stejnou cestou. PrÏechod se uskutecÏnil navrzÏenyÂm zpu Ê sobem, ovsÏem azÏ 10. 1. 1953. Jernej J. byl podle prÏedpokladu zõÂskaÂn ke spolupraÂci 1. odborem spraÂvy ZPR dne 5. 2. 1953 jako agent s krycõÂm jmeÂnem JARIN a s uÂkolem proniknout do sõÂteÏ jugoslaÂvskyÂch pasÏeraÂkuÊ ve VõÂdni, kterÏõ byli (podle prÏedpokladu spraÂvy ZPR) agenty jugoslaÂvske zpravodajske sluzÏby Uprava drzÏavne bezbednosti (SpraÂva staÂtnõ bezpecÏnosti ± UDBA). Po vyslaÂnõ do Rakouska bylo s JARINEM od uÂnora 1953 do ledna 1954 prÏerusÏeno spojenõÂ. Toto prÏerusÏenõ meÏlo prozaicky du Ê vod ± pokusil se totizÏ ve VõÂdni o kraÂdezÏ v hostinci, pote byl zatcÏen a odsouzen. Ï SR a byl dne 22. ledna Po propusÏteÏnõ z veÏzenõ odesÏel prÏes hranici do C 1954 prÏedaÂn k ¹rÏÂõzenõª II. spraÂveÏ MV, ktera jej ale znovu prÏedala rozveÏdce (po reorganizaci I. spraÂva MV), protozÏe schu Ê zky se spolupracovnõÂkem na hranicõÂch nebyly bezpecÏneÂ. KdyzÏ byl v roce 1954 JARIN za nezjisÏteÏnyÂch okolnostõ v Rakousku Ï SR. Zde jej pak do dekonspirovaÂn, prÏesÏel definitivneÏ staÂtnõ hranici do C roku 1963 vyuzÏõÂvaly orgaÂny KS-MV Praha k ¹...odhalovaÂnõ reakcÏnõÂch elementuÊ a ke stykuÊm do JugoslaÂvieª.70) Ïznice jinyÂmi operativnõÂmi souc Ï aÂstmi StB VI. VyuzÏõÂvaÂnõ ve KromeÏ zahranicÏnõ kontrarozveÏdky vyuzÏõÂvaly veÏznici ve WintroveÏ Ï lo zejmeÂna o: ulici v Praze-DejvicõÂch i dalsÏõ operativnõ soucÏaÂsti StB. S Ïdku zame ÏÏrenou proti tzv. vnitrÏnõÂmu neprÏõÂteli (1950 kontrarozve azÏ 1952 II. sektor V StB, cÏerven 1952 ±1953 II. odbor HS-StB, rÏõÂjen 1953 ±1964 III. spraÂva MV) Ïdku (1950 ±1952 III. sektor V StB, cÏera ekonomickou kontrarozve ven 1952 ±1953 III. odbor HS-StB, rÏõÂjen 1953 ±1964 IV. spraÂva MV). Lze zde jen obtõÂzÏneÏ najõÂt neÏjake zaÂvazneÏ platne pravidlo charakterizujõÂcõ jejich vyuzÏõÂvaÂnõ veÏznice. ZaÂjmove osoby teÏchto soucÏaÂstõ StB nebyÂvaly zadrzÏeny na hranicõÂch. V neÏkteryÂch prÏÂõpadech bylo ale pro StB uÂcÏelne zaÂjmove osoby tajneÏ zatknout (proveÂst jejich tzv. odluku) a konspirativnõÂm zpu Ê sobem je veÏznit a vyslyÂchat. O nezaÂkonnosti takoveÂho postupu nenõ pochyb. Modelovou situacõ je ¹odlukaª cÏlena neÏktere ¹protistaÂtnõª tzn. odbojove protikomunisticke skupiny. Po zatcÏenõ byl ve veÏznici neÏkolik 304 dnõ vyslyÂchaÂn, bylo mu vyhrozÏovaÂno uveÏzneÏnõÂm jeho cÏi jeho blõÂzkyÂch, pokud se nedozna a nebude spolupracovat prÏi likvidaci skupiny. * * * JednõÂm z takovyÂch prÏõÂpadu Ê byla ¹odlukaª Anny H. ve dnech 26. 1. azÏ 6. 2. 1954, s cõÂlem zõÂskat ji ke spolupraÂci prÏi proniknutõ do skupiny Ï SR, kterÏõ podle informacõ obcÏanu Ê ukrajinske naÂrodnosti zÏijõÂcõÂch v C StB meÏli byÂt v kontaktu s Ukrajinci zÏijõÂcõÂmi v ZaÂpadnõÂm NeÏmecku. PodporucÏõÂk Josef DrobõÂlek, starsÏõ referent 1. oddeÏlenõ V. odboru MV (problematika ¹vyÂchodnõ emigraceª), navrhl 21. 1. 1954 pru Ê beÏh naÂsledne ¹verbovkyª takto: ZameÏstnavatel vysÏle Annu H. sluzÏebneÏ na deset dnõ do Ostravy. V uÂtery 26. 1. 1954 jõ vedoucõ Josef NovaÂk, rÏeditel hospodaÂrÏske spraÂvy cÏ. 8 ministerstva stavebnicvõÂ, prÏedstavõ referenta V. odboru MV porucÏõÂka UhlõÂka jako zameÏstnance podniku StavomontaÂzÏe Ostrava, ktery ji ma odveÂst na sluzÏebnõ cestu autem do Ostravy. Pote UhlõÂk s Annou H. vyjedou z Prahy sluzÏebnõÂm autem StB s ostravskou staÂtnõ poznaÂvacõ znacÏkou smeÏrem na Ostravu, sledovaÂni druhyÂm sluzÏebnõÂm autem se starsÏinou NovotnyÂm a starsÏõÂm serzÏantem BlahaÂkem. Ve vhodneÂm okamzÏiku bude prvnõ auto s Annou H. zastaveno sledovacõÂm autem, jehozÏ posaÂdka se prokaÂzÏe pru Ê kazy MV s odu Ê vodneÏnõÂm, zÏe vinou rÏidicÏe prvnõÂho auta dosÏlo k uÂrazu chodce. AnneÏ H. i UhlõÂkovi bude narÏÂõzeno prÏesednout do druheÂho auta, kde dostanou cÏerne bryÂle. Anna H. bude odvezena do veÏznice KS-MV v Praze, kde bude ¹vyslyÂchaÂna k nehodeϪ a starsÏina Novotny sepõÂsÏe prÏi te prÏÂõlezÏitosti jejõ zÏivotopis. Pote bude umõÂsteÏna jako zadrzÏena na celu. Po neÏjake dobeÏ ji vyslechnou podporucÏõÂk DrobõÂlek a poporucÏÂõk Vajer a obvinõ ji, zÏe v zÏivotopise neuvedla prÏi prvnõÂm vyÂslechu pravdive uÂdaje. Podle prÏipravenyÂch otaÂzek bude Ï KORPIOÂNI' a soucÏasneÏ bude politicky prÏes¹...vyslyÂchaÂna k akcõÂm ,S veÏdcÏovaÂnaª.71) JestlizÏe se do 48 hodin nedoznaÂ, bude prÏevezena do veÏznice MV (Wintrova ulice) a po uÂplneÂm doznaÂnõ bude na zaÂveÏr prÏevezena k podrobneÂmu ¹vyteÏzÏenõª do konspirativnõ chaty. Po podepsaÂnõ slibu spolupracovnõÂka StB prÏevezou Annu H. prÏõÂslusÏnõÂci V. odboru MV do Ostravy, kde se zdrzÏõ dva dny. V raÂmci dalsÏõÂch opatrÏenõ bude sledovaÂna den prÏed akcõ a trÏi dny po naÂvratu do Prahy. VaÂzaÂnõ provedou podporucÏõÂk DrobõÂlek, podporucÏÂõk Vajer a naÂcÏelnõÂk 1. oddeÏlenõ V. odboru porucÏõÂk FormaÂnek. K uvedeneÂmu naÂvrhu byly prÏipojeny prÏipomõÂnky zaÂstupce naÂcÏelnõÂka V. odboru podporucÏõÂka OplusÏtila: ¹1) Proved'te kontrolu vsÏech cestujõÂcõÂch a po tomto zadrzÏte H. oficielneÏ jako org. StB a ostatnõ necht' pokracÏujõ v cesteÏ. ZadrzÏovaÂnõ se uÂcÏastnõ i 1 org. v uniformeÏ SNB. 2) Po 48 hodinaÂch vyÂslechu meÏ informujte, abychom mohli podat zpraÂvu s. naÂm. 3) PrÏedlozÏte meÏ prÏipravene otaÂzky k vyÂslechu.ª 305 HlaÂsÏenõ o skutecÏneÂm pruÊbeÏhu akce se nezachovalo, Anna H. byla ale 6. uÂnora 1954 skutecÏneÏ zavaÂzaÂna jako agent, krycõ jmeÂno IZA. NaÂsledna spolupraÂce s IZOU nicmeÂneÏ podle StB vyÂsledky neprÏinaÂsÏela, Anna H. ji navõÂc prozradila osobaÂm, na ktere meÏla byÂt zameÏrÏena, a proto byla spolupraÂce dne 20. 3. 1956 podle naÂvrhu porucÏõÂka Emila RajnysÏe, naÂcÏelnõÂka 1. oddeÏlenõ 6. odboru III. spraÂvy MV, ukoncÏena.72) * * * DochaÂzelo ale i k natolik nestandardnõÂm prÏõÂpadu Ê m, kdy se ve veÏznici Ï. ocitli neÏkdy i ¹rÏaÂdnõª cÏlenove KSC V roce 1952 bylo operativnõÂm zpu Ê sobem zjisÏteÏno, zÏe skupina osob sbõÂra z neznaÂmeÂho duÊvodu kompromitujõÂcõ informace o funkcionaÂÏ . ByÂvaly prÏõÂslusÏnõÂk StB (v roce 1951 zarÏazeny na vysÏetrÏovarÏõÂch KSC cõÂm VI. sektoru V StB) JUDr. VladimõÂr M. sdeÏloval tyto informace zõÂskane prÏi vyÂslesÏõÂch gestapaÂku Ê svyÂm znaÂmyÂm Josefu G. a podplukovnõÂku armaÂdy JUDr. Pavlu B. Ten meÏl kompromitujõÂcõ informace prÏedaÂvat soveÏtskeÂmu poradci v armaÂdeÏ plukovnõÂku Naumkinovi. PrÏÂõslusÏnõÂci 1. oddeÏlenõ II. sektoru V StB (problematika ¹neprÏaÂtele ve straneϪ) skupinu sÏesti podezrÏelyÂch na prÏõÂkaz naÂmeÏstka MNB plk. AntonõÂna Prchala v dubnu 1952 zatkli, dokonce bez tehdy zcela formaÂlnõÂho souhlasu prokuraÂtora, a umõÂstili do VeÏznice velitelstvõ StB ve WintroveÏ ulici. VysÏetrÏovaÂnõ skupiny bylo vedeno jako ¹Akce PASTª. ZatcÏenõ byli postupneÏ ± po proveÏrÏenõ cÏinnosti charakterizovane jako ¹neopraÂvneÏne zpravodajstvõª ± propousÏteÏni po kraÂtke vazbeÏ na svobodu. VyÂjimkou byl podplukovnõÂk Pavel B., ktery straÂvil v cele VeÏznice V StB ve WintroveÏ ulici deveÏt meÏsõÂcu Ê .73) * * * Dne 21. 6. 1952 byla obdobneÏ na zÏaÂdost naÂmeÏstka MNB plukovnõÂka Prchala 74) prÏivezena do VeÏznice velitelstvõ StB Helena F. Prvnõ celonocÏnõ vyÂslech vedl osobneÏ plukovnõÂk Prchal, a dalsÏõ azÏ do 15. 7. 1952 vysÏetrÏovatel 9. oddeÏlenõ I. sektoru velitelstvõ StB sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr VaÂclav SchovaÂnek. Helena F. byla zadrzÏena v nezjisÏteÏne souvislosti (vysÏetrÏovacõ spis se nedochoval) s tzv. ¹ProtistaÂtnõÂm spikleneckyÂm centrem RUDOLFA SLAÂNSKEÂHOª a pro kontakty v JugoslaÂvii. VaÂclav SchovaÂnek pozdeÏji k prÏõÂpadu uvedl: ¹...VyÂslech jmenovane byl provaÂdeÏn z prÏÂõkazu vysÏsÏõÂch funkcionaÂÏruÊ MV bez ohledu na to, zÏe nejsou vyhotoveny zÏaÂdne podklady o zatcÏenõÂ. NesÏlo o praxi ojedineÏlou, ale pouzÏõÂvanou ve võÂce prÏÂõpadech.ª 75) Podle existujõÂcõÂch uÂrÏednõÂch dokladu Ê byla Helena F. zatcÏena azÏ 15. 7. 1952 (tedy oficiaÂlneÏ nikdy ve veÏznici ve WintroveÏ ulici nebyla) a prÏedaÂna do vazby uÂtvaru SNB Dub (veÏznice v Praze-Ruzyni). 306 Do VeÏznice velitelstvõ StB byÂvali rovneÏzÏ ojedineÏle umist'ovaÂni k vyÂslechu Ê m a proveÏrce i agenti StB, puÊsobõÂcõ jizÏ prÏedtõÂm v zahranicÏõ jako Ï SR tzv. agenti-dubleÂrÏi, vyslanõ ze zahranicÏÂõ ¹druhou stranouª do C plnit zpravodajske uÂkoly. * * * Z hlediska naÂsledneÂho operativnõÂho vyuzÏitõ veÏzn Ïu Ê , kterÏõ se ocitli ve veÏznici ve WintroveÏ ulici (tzv. zaverbovaÂnõ novyÂch agentu Ê , nebo prÏeverbovaÂnõ agentu Ê protivnõÂka) byl nejvõÂce aktivnõ pochopitelneÏ I. sektor V StB (respektive II. spraÂva MV) ± zjisÏteÏno 19 zaverbovanyÂch agentu Ê, naÂsledoval III. sektor V StB (tehdy ekonomicka kontrarozveÏdka) ± 4 zaverbovanõ agenti a I. spraÂva MV (rozveÏdka) ± 2 zaverbovanõ agenti.76) Ïznice VII. UzavrÏenõ ve Ï innost konspirativnõ veÏznice ve WintroveÏ ulici v Praze 6 byla ukonC cÏena 14. 9. 1955. VysÏetrÏovacõ oddeÏlenõ bylo prÏemõÂsteÏno na spraÂvu vysÏetrÏovaÂnõ MV se sõÂdlem ve VeÏznici cÏõÂslo 1 ± Praha-RuzyneÏ. Du Ê vody pro zrusÏenõ VeÏznice velitelstvõ StB nebyly dosud bezpecÏneÏ zjisÏteÏny. Na jejõ uzavrÏenõ meÏl mõÂt podle sveÏdectvõ neÏkteryÂch prÏÂõslusÏnõÂkuÊ kontrarozveÏdky vliv neobjasneÏny uÂteÏk byÂvaleÂho zaÂstupce naÂcÏelnõÂka I. zvlaÂsÏtnõÂho odboru MV Jana VlcÏka77) v rÏõÂjnu 1954 do Rakouska, a z toho i hrozõÂcõ dekonspirace veÏznice. Pro tuto hypoteÂzu nebyly nalezeny spolehlive doklady. PravdeÏpodobneÏjsÏõ prÏõÂcÏinou se zda byÂt vnitrÏnõ vyÂvoj II. spraÂvy MV, kde se cÏasem projevila zbytecÏnost vlastnõÂho vysÏetrÏovacõÂho oddeÏlenõÂ. PodobneÏ i vyÂvoj operacõ zpravodajskyÂch sluzÏeb smeÏrÏoval jizÏ k jinyÂm formaÂm, nezÏ byly akce agentu Ê -chodcu Ê. NeÏjaky cÏas po prÏevedenõ do RuzyneÏ splynulo vysÏetrÏovacõ pracovisÏteÏ II. spraÂvy MV se spraÂvou vysÏetrÏovaÂnõ MV. V souvislosti s existencõ veÏznice zrÏõÂzene ve WintroveÏ ulici v listopadu Ïznici v budove Ï A ministerstva vnitraª. 1951 je trÏeba jesÏteÏ zmõÂnit ¹Ve Tato veÏznice o osmi kobkaÂch byla zrÏõÂzena ve sklepnõÂch mõÂstnostech velitelstvõ StB (jemuzÏ i podleÂhala) jizÏ v kveÏtnu 1950. NenachaÂzely se u nõ vysÏetrÏovacõ mõÂstnosti a slouzÏila ke kraÂtkodobeÂmu umist'ovaÂnõ veÏzn Ïu Ê StB. Velitelem veÏznice byl velitel straÂzÏe v budoveÏ A. Nenõ zcela jisteÂ, zda sÏlo o stejne prostory jako v prÏõÂpadeÏ veÏznice zalozÏene ve WintroveÏ ulici v listopadu 1951, ale je to velmi pravdeÏpodobneÂ. O zameÏrÏenõ a cÏinnosti teÂto veÏznice nejsou zatõÂm k dispozici zÏaÂdne dalsÏõ uÂdaje.78) 307 Ïlenõ a pokynuÊ tyÂkajõÂcõÂch se PrÏõÂloha 37: PrÏepis sde Ïznice prÏi velitelstvõ StB Ve Ï NOSTI ± SEKRETARIAÂT VELITELE VELITELSTVI STAÂTNI BEZPEC cÏ. A 6992/01-51 Dne 26. listopadu 1951 Sektoru 1, 2, 3 a 5 k rukaÂm velitele sektoru Ï tajne PrÏõÂsne zde VeÏc: ZrÏõÂzenõ veÏznice u V Stb. Aby bylo umozÏneÏno operativnõÂm sektoru Ê m vlastnõ prÏedbeÏzÏne nebo operativnõ vysÏetrÏovaÂnõ zajisÏteÏnyÂch osob, byla zrÏÂõzena u velitelstvõ staÂtnõ bezpecÏnosti zvlaÂsÏtnõ veÏznice s vysÏetrÏovacõÂmi mõÂstnostmi. Velitelem veÏznice byl ustanoven s. npor. KOZEL (klapka 569). VeÏznice je urcÏena hlavneÏ pro potrÏeby 4. oddeÏlenõ 1. sektoru, bude vsÏak slouzÏit i ostatnõÂm operativnõÂm sektoru Ê m. Pro umõÂst'ovaÂnõ vysÏetrÏovancuÊ ve veÏznici VStb a pro jejich vyÂslechy stanovõÂm tento porÏaÂdek: 1/ VeÏznice V Stb je tajna a vysÏetrÏovanci musõ byÂti prÏevaÂzÏeni tak, aby jim umõÂsteÏnõ veÏznice zuÊstalo zcela utajeno. Eskorty do veÏznice i z veÏznice provaÂdeÏjõ operativnõ sektory samy, prÏi cÏemzÏ dbajõÂ, aby nikde nebyla veÏznice V Stb prozrazena. 2/ K umõÂsteÏnõ vysÏetrÏovance ve veÏznici je trÏeba prÏedem se dohodnout s velitelem veÏznice nebo jeho zaÂstupcem (linky 569 a 203) nebo v mimosluzÏebnõÂch hodinaÂch s velitelem smeÏny (linka 202), zda je ve veÏznici volne mõÂsto. 3/ Velitel veÏznice, jeho zaÂstupce nebo velitel smeÏny prÏevezme do veÏznice pouze veÏzneÏ, ktereÂho prÏivaÂdõ orgaÂn majõÂcõ zvlaÂsÏtnõ propustku do veÏznice s cÏõÂslem opravn Ï ujõÂcõÂm k umist'ovaÂnõÂ, vyÂslechu a prÏejõÂmaÂnõ veÏzn Ïu Ê . Tyto propustky majõ stabilneÏ prÏõÂslusÏnõ orgaÂnove 1. sektoru VStb. 308 Ostatnõ sektory obdrzÏõ tuto propustku vzÏdy od velitele staÂtnõ bezpecÏnosti, jeho zaÂstupce nebo velitele sekretariaÂtu VStb na zaÂkladeÏ prÏedlozÏeneÂho naÂvrhu na vysÏetrÏovaÂnõ osoby ve veÏznici VStb doporucÏeneÂho velitelem sektoru. Tato propustka slouzÏõ pouze k umõÂsteÏnõ veÏzneÏ a musõ byÂt ihned vraÂcena. K vstupu do veÏznice, k vyÂslechu veÏzneÏ a k jeho prÏevzetõ obdrzÏõ orgaÂn umist'ujõÂcõ veÏzneÏ od velitele veÏznice zvlaÂsÏtnõ propustku (systeÂm propustek je zaveden proto, aby nebylo vyzrazovaÂno jmeÂno veÏzneÏ, ktere smõ znaÂt pouze velitel veÏznice). 4/ OrgaÂn prÏivaÂdeÏjõÂcõ vysÏetrÏovance do veÏznice upozornõ ho, zÏe sve jmeÂno smõ sdeÏlit pouze prÏi vyÂslechu, odeberÏe vysÏetrÏovanci vsÏechny veÏci kromeÏ odeÏvu, ktery ma veÏzen Ï na sobeÏ, hrÏebenu, kapesnõÂku a prstenu Ê na rukou a je odpoveÏden za prozkoumaÂnõ odebranyÂch veÏcõÂ. Po prozkoumaÂnõ muÊzÏe tyto veÏci po zapecÏeteÏnõ odevzdati veÏznici k uÂschoveÏ. 5/ Veliteli smeÏny (zaÂst. vel. veÏznice), ktery prÏijõÂma veÏzneÏ, nesmõ orgaÂn veÏzneÏ prÏivaÂdeÏjõÂcõ sdeÏlit jeho jmeÂno, pouze se prokaÂzÏe vstupnõ znaÂmkou a sluzÏebnõÂm pruÊkazem a sdeÏlõ svoji telefonnõ linku. 6/ VeÏzen Ï sky orgaÂn sdeÏlõ orgaÂnu prÏivaÂdeÏjõÂcõÂmu veÏzneÏ, cÏõÂslo a celu vysÏetrÏovance. 7/ JmeÂno, nacionaÂle a poslednõ bydlisÏteÏ vysÏetrÏovance, je povinnen operativnõ orgaÂn sdeÏlit veliteli veÏznice, ktery vede o vysÏetrÏovancõÂch prÏõÂsneÏ tajnou evidenci. 8/ K vyzÏadovaÂnõ veÏzn Ïu Ê k vysÏetrÏovaÂnõ je nutno uveÂsti cÏõÂslo a celu veÏzneÏ a prÏedlozÏiti zvlaÂsÏtnõ vstupnõ znaÂmku, prÏi vyzÏaÂdaÂnõ veÏzneÏ na trvalo, nutno prÏedlozÏiti jesÏteÏ sluzÏebnõ pruÊkaz (orgaÂnove 2. a 3. sektoru vraÂtõ prÏi prÏejõÂmaÂnõ veÏzneÏ na trvalo veÏzen Ï skeÂmu orgaÂnovi zapuÊjcÏenou vstupnõ znaÂmku). 9/ VyÂhody nebo nevyÂhody uklaÂdane operativnõÂm orgaÂnem vysÏetrÏovanci (povolenõ kourÏenõÂ, cÏtenõÂ, psanõÂ, temnice a pod.) musõ orgaÂn daÂti veliteli veÏznice, jeho zaÂstupci nebo veliteli smeÏny vzÏdy põÂsemneÏ, prÏicÏemzÏ uvaÂdõ pouze cÏÂõslo a celu veÏzneÏ, cÏÂõslo sve propustky a sluzÏebnõÂho pruÊkazu. Velitel staÂtnõ bezpecÏnosti: z rozkazu: kpt. K r o u p a. /PrÏepis dokumentu z A MV Praha, sign. 310-45-15/ 309 PrÏõÂloha 38: PrÏepis pokynuÊ ÏzÏovaÂnõ zpravodajskyÂch poznatkuÊ k vyte Ï enyÂch agentuÊ a spolupracovnõÂkuÊ od zatc Dne 13. listopadu 1951 4. oddeÏlenõ sektoru 1. VeÏc: Pokyny k vyteÏzÏovaÂnõ zpravodajskyÂch poznatkuÊ od zatcÏenyÂch agentuÊ a spolupracovnõÂkuÊ. Aby bylo zajisÏteÏno duÊkladne vyteÏzÏovaÂnõ zpravodajskyÂch poznatkuÊ od zatcÏenyÂch agentuÊ chodcuÊ a vlastnõÂch spolupracovnõÂkuÊ, narÏizuji zavedenõ teÏchto zaÂsad: A./ KazÏdy zajisÏteÏny neprÏaÂtelsky agent bude podroben duÊkladneÂmu a systematickeÂmu zpravodajskeÂmu vyÂslechu, ktery ma za uÂcÏel zõÂskaÂnõ poznatkuÊ o organizaci, metodaÂch a zameÏrÏenõ neprÏõÂtele. Z teÏchto duÊvoduÊ budou orgaÂnove provaÂdeÏjõÂcõ zpravodajsky vyÂslech postupovat podle prÏilozÏenyÂch otaÂzek. KazÏda otaÂzka bude zpracovaÂna zvlaÂsÏt' ve formeÏ uÂsekoveÂho protokolu ve trÏech exemplaÂrÏõÂch. Jeden bude zalozÏen do vysÏetrÏovacõÂho svazku, druhy bude prÏedaÂn vyteÏzÏovacõ skupineÏ a trÏetõ bude zalozÏen v operativnõÂm svazku (tehdy, tyÂkaÂ-li se otaÂzka operativnõÂch svazkuÊ). OtaÂzky je nutno zodpoveÏdeÏti i zaÂporneÏ. VyÂslech je trÏeba provaÂdeÏt s veÏdomõÂm, zÏe v prve rÏadeÏ chceme zõÂskat zpravodajsky materiaÂl a zÏe vysÏetrÏovaÂnõ trestne cÏinnosti osob a usveÏdcÏovaÂnõ z trestne cÏinnosti budou provaÂdeÏt krajska velitelstvõÂ. B./ VyteÏzÏovacõ skupina zalozÏõ na kazÏde heslo ± kazÏdou otaÂzku samostatny spis, do ktereÂho bude zaklaÂdat kopie uÂsekovyÂch protokoluÊ. C./ PodobnyÂm zpuÊsobem budou naprÏõÂsÏteÏ vyteÏzÏovaÂni operativnõÂmi orgaÂny take vlastnõ zahranicÏnõ spolupracovnõÂci. V uÂsekovyÂch protokolech budou spolupracovnõÂci jmenovaÂni i podpisovaÂni krycõÂmi jmeÂny urcÏenyÂmi v prÏõÂsaze zavazujõÂcõ ke spolupraÂci. NezaÂvisle na tomto vyteÏzÏovaÂnõ napõÂsÏe kazÏdy spolupracovnõÂk vlastnorucÏneÏ kraÂtke hlaÂsÏenõ o nejduÊlezÏiteÏjsÏõÂch poznatcõÂch, ktere podepõÂsÏe pravyÂm jmeÂnem. Toto prohlaÂsÏenõ bude slouzÏit jako kompromitujõÂcõ materiaÂl k zalozÏenõ do agenturnõÂho svazku. Velitel sektoru 1. Npor. P i x a Kamil v. r. /PrÏepis dokumentu z A MV Praha, fond A 8, sign. 1088, str. 41/ 310 PrÏõÂloha 39: PrÏepis tajneÂho rozkazu ministra BacõÂlka o prÏedaÂvaÂnõ osob zadrzÏenyÂch Ïznice MNB na zaÂpadnõÂch hranicõÂch do ve  RODNI BEZPECÏNOSTI TAJNY ROZKAZ MINISTRA NA RocÏnõÂk 1952 cÏõÂslo 90 ze dne 8. 7. 1952 HlaÂsÏenõ o prÏedaÂnõ zadrzÏenyÂch osob v prostoru Rakouska, ZaÂpadnõÂho NeÏmecka a NDR. NarÏizuji, aby vsÏechny osoby, ktere ilegaÂlneÏ prÏekrocÏily hranice CÏSR z Rakouska, ZaÂp. NeÏmecka a NDR, byly beÏhem 24 hod. eskortovaÂny do veÏznice MNB se vsÏemi u nich zabavenyÂmi veÏcmi. TyÂka se agentuÊ CIC, pasÏeraÂkuÊ a vsÏech osob, ktere jakyÂmkoliv zpuÊsobem prÏekrocÏily staÂtnõ hranice do CÏSR. Po zadrzÏenõ okamzÏiteÏ podejte daÂlnopisem zpraÂvu na hlavnõ spraÂvu staÂtnõ bezpecÏnosti k rukaÂm naÂcÏelnõÂka odboru I., odkud bude daÂn pokyn, jak a kdy bude eskorta provedena. Za dodrzÏenõ tohoto rozkazu jsou odpoveÏdni velitele vsÏech slozÏek. Rozkaz vstupuje v platnost dnem vyhlaÂsÏenõÂ. Ministr naÂrodnõ bezpecÏnosti armaÂdnõ generaÂl Karol BACIÂLEK ObdrzÏõÂ: SekretariaÂt ministra NB sekretariaÂty naÂmeÏstkuÊ ministra NB Hlavnõ spraÂva staÂtnõ bezpecÏnosti hlavnõ spraÂva verÏejne bezpecÏnosti hlavnõ spraÂva vojenske kontrarozveÏdky Krajske spraÂvy staÂtnõ a verÏejne bezpecÏnosti SpraÂva naÂrodnõ bezpecÏnosti JaÂchymov /PrÏepis dokumentu z A MV Praha, fond 8, sign. 1088, str. 43/ 311 PrÏõÂloha 40: PrÏepis dokumentu upravujõÂcõÂho rezÏim Ïznici velitelstvõ StB ve Ve Ï ZNICE VE velitelstvõ staÂtnõ bezpecÏnosti. PrÏõÂjem vysÏetrÏovancuÊ: S e k t o r 1.: muÊzÏe dodat vysÏetrÏovance do veÏznice V- Stb na pruÊkazy, ktere majõ orgaÂnove 1. sektoru 4. oddeÏlenõ ke vstupu do veÏznice, (vyhrazÏena cÏõÂsla teÏchto pruÊkazuÊ) Druhe sektory: mohou dodat vysÏetrÏovance do veÏznice pouze na zvlaÂsÏtnõ potvrzenõ s razõÂtkem MNB ± s podpisem: 1/ velitele VStB 2/ zaÂstupce velitele V-Stb, 3/ velitele sekretariaÂtu V-Stb. PrÏedem musõ ucÏiniti dotaz u velitele veÏznice, maÂ-li volnou celu. KazÏdy vysÏetrÏovanec musõ byÂti dopravovaÂn do veÏznice V-Stb tak, aby nevideÏl, kam je vezen. OrgaÂn nesmõ ve veÏznici nikomu sdeÏlit jmeÂno vysÏetrÏovance, pouze veliteli veÏznice. PrÏi prÏõÂchodu orgaÂna s vysÏetrÏovancem do veÏznice: OrgaÂnove 1. sektoru 4. oddeÏlenõÂ, kterÏõ jsou opraÂvneÏni dodat vysÏetrÏovance do veÏznice, prÏedlozÏõ opravnÏujõÂcõ pruÊkaz veliteli smeÏny straÂzÏõ a uda cÏõÂslo sveÂho telefonu. OrgaÂnove druhyÂch sektoruÊ prÏedlozÏõ sluzÏebnõ pruÊkaz a povolenõ k dodaÂnõ vysÏetrÏovance, opatrÏene razõÂtkem MNB a podpisem velitele V-Stb, nebo jeho zaÂstupce, nebo velitele sekretariaÂtu V-Stb a uda cÏõÂslo sveÂho telefonu. KazÏdy orgaÂn prÏi dodaÂnõ vysÏetrÏovance do veÏznice V-Stb ponecha vysÏetrÏovanci pouze jeho oblek, kapesnõÂk, hrÏeben, prsteny na rukou (maÂ-li neÏjakeÂ). Ostatnõ vsÏechny veÏci si orgaÂn odebere k operativnõÂmu prozkoumaÂnõÂ. Bude-li orgaÂn po operativnõÂm prozkoumaÂnõ teÏchto veÏcõ vysÏetrÏovance, neÏ- 312 ktere z nich chtõÂt uskladnit ve veÏznici, musõ tyto veÏci zapecÏetit, bud' do obaÂlky, aktovky, nebo kufrÏõÂku. Takto opatrÏene veÏci budou daÂny k obleku cÏõÂsla vysÏetrÏovance. Velitel straÂzÏõ vyda orgaÂnu, ktery vysÏetrÏovance prÏedal, cÏõÂslo vysÏetrÏovance, pod kteryÂm bude veden a cÏõÂslo cely, na ktere bude umõÂsteÏn. Ten, kdo bude zÏaÂdat vysÏetrÏovance k vyÂslechu, musõ znaÂt jeho cÏõÂslo a cÏõÂslo cely. (JmeÂno nesmõ byÂti prozrazeno.) Bude-li pozÏadovaÂno, aby do veÏznice V-Stb byla prÏijmuta k vysÏetrÏovaÂnõ osoba, ktera si odpykaÂva jizÏ trest, at' v ktereÂkoliv veÏznici neb pracovnõÂm (taÂborÏe) uÂtvaru, je nutneÂ, aby do veÏznice V-Stb byla eskortovaÂna referentem, ktery vysÏetrÏovaÂnõ zÏaÂdaÂ. Aby byl veÏznicõ neb pracovnõÂm uÂtvarem referentovi veÏzenÏ vydaÂn, vyzÏaÂda si referent u velitele sekretariaÂtu V-Stb zvlaÂsÏtnõ povolenõ k vyzvednutõ veÏzneÏ. TõÂmto opatrÏenõÂm se prÏedejde prozrazenõÂ, ktere by nastalo prÏi eskortnõÂm prÏõÂkaze. Ten, kdo do veÏznice V-Stb vysÏetrÏovance dodaÂ, je povinnen oznaÂmit veliteli veÏznice jmeÂno vysÏetrÏovance, data jeho narozenõÂ, mõÂsto narozenõ a mõÂsto poslednõÂho bydlisÏteÏ, na pozÏaÂdaÂnõÂ. PrÏi kazÏdeÂm vyzÏaÂdaÂnõ nebo vraÂcenõ vysÏetrÏovance, at' k vyÂslechu nebo jine operativnõ praÂci, musõ kazÏdy orgaÂn veliteli smeÏny straÂzÏõ ukaÂzat cÏõÂslo pruÊkazuÊ. (org. 1. sektoru, 4. odd. zvlaÂsÏtnõ pruÊkaz do veÏznice, org. druhyÂch sektoruÊ sluzÏebnõÂch pruÊkazuÊ). Povoluje-li referent vysÏetrÏovanci kourÏenõÂ, oznaÂmõ to veliteli põÂsemneÏ, uvede kolik cigaret denneÏ, zaÂpalky nesmõ vysÏetrÏovanci daÂt (zapaluje cigarety straÂzÏ na pozÏaÂdaÂnõ vysÏetrÏovance). Povolenõ psaÂt v cele oznaÂmõ se teÂzÏ veliteli veÏznice, referent vyda vysÏetrÏovanci tuzÏku a papõÂr, kazÏdy list ocÏõÂslovanyÂ. Cigarety, prÏilepsÏenõ pro vysÏetrÏovance, doda veÏznici povolujõÂcõ referent. Velitel veÏznice V-Stb: (npor. K O Z E L ) npor. Kozel Vojt. v. r. /Rukopisna poznaÂmka:/ ¹s. npor. Kozel, mluvit ± prÏipravte rozkaz 19. 11. 51 Kª /PrÏepis dokumentu z A MV Praha, sign. 310-45-15, str. 32 ± 33/ 313 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) NaÂlevka VladimõÂr: Kapitoly z deÏjin studene vaÂlky ± dõÂl 1., Institut pro strÏedoevropskou kulturu a politiku, Praha 1997, str. 28. TamteÂzÏ, str. 37. BenesÏ ArnosÏt a kolektiv: RevolucÏnõ a bojove tradice II. spraÂvy SNB ± zdroj sõÂly a uÂspeÏchu Ê v boji proti neprÏaÂtelskyÂm rozveÏdkaÂm, vydala IX. spraÂva SNB (spraÂva pro politickovyÂchovnou, vzdeÏlaÂvacõÂ, kulturnõ a propagacÏnõ cÏinnost FMV), Praha 1983, str. 76. A MV Praha, fond 310, inv. j. 45 ±15. PrÏÂõloha 37 A MV Praha, personaÂlnõ spis J. Krofiky. VstrzÏm. Josef Krofika, naÂcÏelnõÂk tohoto referaÂtu, si v pruÊbeÏhu roku 1951 ¹vypuÊjcÏovalª z fondu peneÏz zabavenyÂch agentuÊm a dopln Ï oval jej z peneÏz noveÏ zabavenyÂch. Po zrÏÂõzenõ VeÏznice velitelstvõ StB, v souvislosti s prÏevzetõÂm vysÏetrÏovaÂnõ agentuÊ-chodcuÊ na I. sektor velitelstvõ StB, se v brÏeznu 1952 na veÏc prÏisÏlo. Krofikovi byla prokaÂzaÂna zproneveÏra celkem 30 000 KcÏs. Byl zatcÏen, vzat do vazby, podle § 245 Tr. zaÂkona (rozkraÂdaÂnõ naÂrodnõÂho majetku) odsouzen k sÏesti meÏsõÂcuÊm odneÏtõ svobody a dnem 31. 5. 1952 propusÏteÏn z ministerstva naÂrodnõ bezpecÏnosti. Trest byl Krofikovi za ¹dobre chovaÂnõª snõÂzÏen. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ±38. Kozel VojteÏch (1902 ±1981), k SNB vstoupil 15. 11. 1945. Od 28. 10. 1951 velitel straÂzÏnõÂho oddõÂlu sekretariaÂtu V StB a soucÏasneÏ velitel VeÏznice V StB, 1. 5. 1952 povyÂsÏen do hodnosti kpt., 1. 7. 1952 naÂcÏelnõÂk VeÏznice HS-StB (pozdeÏji II. spraÂvy MV), od 15. 3. 1954 zarÏazen na SpraÂveÏ naÂpravnyÂch zarÏÂõzenõÂ, 29. 2. 1956 odesÏel v hodnosti majora z MV. ÏõÂch poznaÂmkaÂch se uvedene zaÂznamy o sluzÏebnõÂm postupu vybranyÂch V dals prÏõÂslusÏnõÂkuÊ MNB (MV) omezujõ prÏedevsÏõÂm na obdobõ od vstupu k MNB (MV) do Ïznice. roku 1955, tedy do doby uzavrÏenõ ve A MV Praha, fond 310, inv. j. 45 ±15. TamteÂzÏ. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 90. TamteÂzÏ, str. 7± 8. A MV Praha, fond 310, inv. j. 45 ±15. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ± 38. BenesÏ ArnosÏt a kolektiv: RevolucÏnõ a bojove tradice II. spraÂvy SNB ± zdroj sõÂly a uÂspeÏchu Ê v boji proti neprÏaÂtelskyÂm rozveÏdkaÂm, vydala IX. spraÂva SNB, Praha 1983. Pixa Kamil (1923), nastoupil 6. 6. 1945 ke Komisi vnitrÏnõ naÂrodnõ bezpecÏnosti prÏi ZemskeÂm naÂrodnõÂm vyÂboru, 12. 8. 1945 prÏerÏazen k ZemskeÂmu odboru bezpecÏnosti II. (daÂle ZOB). Od 15. 4. 1947 prÏemõÂsteÏn k odboru BA MV (velitelstvõ StB), od uÂnora 1948 zarÏazen na sektoru BAa I. ± nejprve jako velitel 4. oddeÏlenõ a soucÏasneÏ zaÂstupce velitele sektoru, od 20. 6. 1951 pak jako velitel I. sektoru V StB v hodnosti nadporucÏõÂka. Dnem 14. 2. 1952 byl prÏeveden k hlavnõ spraÂveÏ VB do funkce velitele Ï eskoII. sektoru (kriminaÂlnõ sluzÏba) a v uÂnoru 1953 z MNB propusÏteÏn a prÏijat k C slovenskeÂmu filmu. PozdeÏji se stal rÏeditelem KraÂtkeÂho filmu Praha. A MV Brno, personaÂlnõ spis K. Pixy. MatousÏek VladimõÂr (1921±1993), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm zaÂmecÏnõÂk. K MV prÏijat 10. 4. 1949, o meÏsõÂc pozdeÏji zarÏazen jako ¹operativnõ orgaÂnª I. sektoru V StB, od 1. 9. 1949 politicky tajemnõÂk I. sektoru. Od 8. 4. 1951 velitelem 2. oddeÏlenõ I. sek- 314 toru V StB, 14. 2. 1952 v hodnosti porucÏõÂka jmenovaÂn velitelem I. sektoru V StB, 1. 4. 1952 1. zaÂstupce naÂcÏelnõÂka HS-StB. Od 1. 1. 1953 rocÏnõ sÏkola KGB (KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti ± VyÂbor staÂtnõ bezpecÏnosti) v SSSR, 1. 2. 1954 naÂcÏelnõÂkem II. spraÂvy MV. Ke dni 1. 12. 1961 odvolaÂn z funkce a jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem Krajske spraÂvy MV UÂstõ nad Labem. Dne 21. 1. 1963 propusÏteÏn s odu Ê vodneÏnõÂm: ¹V letech 1949 ±1953 pouzÏõÂval nezaÂkonnyÂch metod.ª A MV Brno, personaÂlnõ spis V. MatousÏka. 17) Pokorny ArnosÏt (1920 ±1971), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm mechanik. Dne 1. 7. 1948 prÏijat k MV, zarÏazen jako vyÂkonny orgaÂn na 12. referaÂt I. sektoru V StB, pozdeÏji na 14. referaÂt. Dne 2. 5. 1950 docÏasneÏ poveÏrÏen vedenõÂm tohoto referaÂtu, pozdeÏji jmenovaÂn velitelem 1. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. Dnem 20. 6. 1951 prvnõ zaÂstupce velitele I. sektoru V StB. Od 1. 4. 1952 v hodnosti porucÏõÂka jmenovaÂn do funkce naÂcÏelnõÂka I. odboru HS-StB, 1. 1. 1953 zarÏazen do tzv. kaÂdrovyÂch rezerv I. odboru HS-StB (1 rok sÏkola KGB v SSSR), od 1. 2. 1954 prvnõÂm zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka KS-MV Ï pro moraÂlnõ Praha. 1. 6. 1955 odvolaÂn z funkce (v souvislosti s vyloucÏenõÂm z KSC nedostatky) a ustanoven zaÂstupcem naÂcÏelnõÂka 2. oddeÏlenõ III. zvlaÂsÏtnõÂho odboru MV. Dne 15. 1. 1957 prÏemõÂsteÏn na Odbor zÏeleznicÏnõ dopravy KS-MV Praha do funkce zaÂstupce naÂcÏelnõÂka odboru. K 1. 12. 1962 zprosÏteÏn vyÂkonu sluzÏby a propusÏteÏn s odu Ê vodneÏnõÂm: ¹V letech 1949 ±1953 pouzÏõÂval nezaÂkonnyÂch metodª; ke dni 31. 1. 1963 mu byla odn Ï ata hodnost. A MV Brno, personaÂlnõ spis A. PokorneÂho. 18) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088. 19) A MV Praha, fond 310, inv. j. 45 ±15. 20) A MV Praha, fond 310, inv. j. 7± 8; sign. H-782. PrÏi zkoumaÂnõ cÏinnosti StB v letech 1948 ±1953 je trÏeba mõÂt na zrÏeteli, zÏe toto obdobõ lze oznacÏit za ¹obdobõ hledaÂnõ optimaÂlnõ podoby StBª, kdy se uÂkoly i zameÏrÏenõ jednotlivyÂch referaÂtu Ê I. sektoru meÏnily a prÏesunovaly. V roce 1951 byl naÂcÏelnõÂkem referaÂtu 28, I. sektoru V StB ppor. Otakar Steinlauf, v letech 1952 ±1953 VaÂclav KraÂlka. 21) A MV Brno, personaÂlnõ spisy vysÏetrÏovatelu Ê 1. oddeÏlenõ II. spraÂvy MV. 22) HorÏice AlfreÂd (1905 ±1980), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm publicista. Dne 15. 2. 1947 prÏijat k ZOB II., 1. 4. 1948 referent a velitel sekretariaÂtu II. sektoru V StB, 15. 3. 1951 referent sekretariaÂtu V StB, 8. 10. 1951 zaÂstupce velitele oddeÏlenõ I. sektoru V StB, 1. 7. 1952 referent tamteÂzÏ, 1. 9. 1952 referent sekretariaÂtu HS-StB, 15. 7. 1953 propusÏteÏn v hodnosti nadporucÏõÂka z MNB na vlastnõ zÏaÂdost. Ï len HoraÂk Dobroslav (1912 ±1974), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm deÏlnõÂk-drÏevoobraÂbeÏcÏ. C Ï od roku 1931. U MV od 17. 7. 1945, zarÏazen na Oblastnõ uÂrÏadovneÏ StB (daÂle KSC O StB) Praha. V uÂnoru 1948 osobnõ ochraÂnce Klementa Gottwalda na prÏedsednictvu vlaÂdy, pote referent vysÏetrÏovaÂnõ 5. oddeÏlenõ O StB Praha, 24. 7. 1950 zaÂstupce velitele 2. referaÂtu 6. oddeÏlenõ KV StB Praha. Od 1. 11. 1951 v hodnosti vrchnõ straÂzÏmistr jmenovaÂn do funkce zaÂstupce velitele vysÏetrÏovacõ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. Od 1. 7. 1952 naÂcÏelnõÂk 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 8. 10. 1953 naÂcÏelnõÂk 2. oddeÏlenõ 8. odboru II. spraÂvy MV, 22. 12. 1953 starsÏÂõ referent 8. odboru II. spraÂvy MV, 1. 5. 1955 starsÏõ referent 3. oddeÏlenõ 4. odboru II. spraÂvy MV, 1. 1. 1960 starsÏõ referent 4. oddeÏlenõ 2. odboru II. spraÂvy MV, pote ve funkci starsÏõÂho referenta ruÊznyÂch oddeÏlenõ II. spraÂvy MV, odkud dne 30. 4. 1967 odesÏel v hodnosti majora do du Ê chodu. A MV Brno, personaÂlnõ spis D. HoraÂka. 23) 24) A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 87 a personaÂlnõ spis D. HoraÂka. 25) SchovaÂnek VaÂclav (1917± ?), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm cukraÂrÏ jemneÂho pecÏiva. K MV prÏijat 15. 8. 1949 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB Nove MeÏsto nad MetujõÂ, 23. 12. 1949 referent 5. (od roku 1950 6.) oddeÏlenõ KV StB Praha, ke dni 10. 11. 1951 prÏeveden v hodnosti sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr do funkce referent vysÏetrÏovacõ skupiny referaÂtu 28, 315 26) 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB, 7. 8. 1952 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 1. 11. 1952 povyÂsÏen do hodnosti porucÏÂõk. V zaÂrÏÂõ 1953 poveÏrÏen funkcõ a od 22. 12. 1953 jmenovaÂn naÂcÏelnõÂkem samostatneÂho oddeÏlenõ II. spraÂvy MV. Od 1. 4. 1954 naÂcÏelnõÂk samostatneÂho oddeÏlenõ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 9. 1955 vyslaÂn do dvoulete operativnõ sÏkoly MV. 1. 4. 1956 naÂcÏelnõÂk 2. samostatneÂho oddeÏlenõ II. spraÂvy MV, ke dni 1. 10. 1956 prÏemõÂsteÏn ± zarÏazen na 1. oddeÏlenõ XII. odboru I. spraÂvy MV a 31. 12. 1972 odchaÂzõ v hodnosti majora do starobnõÂho du Ê chodu. A MV Brno, personaÂlnõ spis V. SchovaÂnka. Ï efrna JaromõÂr (1921), pu S Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõ zaÂmecÏnõÂk-kotlaÂrÏ. K SNB prÏijat 3. 1. 1950 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB SlavicÏõÂn, 15. 4. 1950 sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka, 1. 7. 1950 zarÏazen jako vysÏetrÏovatel na 2. referaÂt 6. oddeÏlenõ KV StB Praha. Ke dni 22. 10. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra zarÏazen do vysÏetrÏovacõ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. PozdeÏji starsÏõ referent 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB a 1. 5. 1952 povyÂsÏen do hodnosti podporucÏõÂka. Od 22. 12. 1953 starsÏõÂm referentem samostatneÂho oddeÏlenõ II. spraÂvy MV, 1. 4. 1954 starsÏÂõm referentem samostatneÂho oddeÏlenõ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõÂm referentem 1. oddeÏlenõ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV. Ke dni 7. 6. 1963 prÏerÏazen k Inspekci ministra vnitra a 31. 3. 1977 odchaÂzõ v hodnosti podplukovnõÂka do duÊchodu. Ï efrny. A MV Brno, personaÂlnõ spis J. S 27) MalecÏek AntonõÂn (1919 ±1986), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõ zaÂmecÏnõÂk. K MNB prÏijat 25. 6. 1950, do 25. 9. 1950 zaÂkladnõ sÏkola SNB JesenõÂk, zarÏazen na 6. oddeÏlenõ KV StB Praha, 1. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra ustanoven do funkce vysÏetrÏovacõÂho orgaÂna vysÏetrÏovacõ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. K 1. 5. 1952 povyÂsÏen do hodnosti podporucÏõÂka, 1. 1. 1953 referent 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 22. 12. 1953 referent samostatneÂho oddeÏlenõ 2. odboru II. spraÂvy MV, 1. 4. 1954 referent samostatneÂho oddeÏlenõ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 5. 1955 starsÏõ referent 2. oddeÏlenõ 2. odboru II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõ referent 1. oddeÏlenõ 7. odboru II. spraÂvy MV. K 1. 7. 1963 prÏechaÂzõ na SpraÂvu pasuÊ a võÂz, 31. 3. 1977 pak v hodnosti kapitaÂna do du Ê chodu. A MV Brno, personaÂlnõ spis A. MalecÏka. 28) Brebera Josef (1918 ±1981), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm pekarÏ. K SNB prÏijat 5. 8. 1949 ± sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka, pote vysÏetrÏovacõÂm referentem 5. oddeÏlenõ (1950 referaÂt 2a 6. oddeÏlenõÂ) KV StB Praha, 10. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra zarÏazen do funkce referenta vysÏetrÏovacõ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. Roku 1952 referent vysÏetrÏovacõ skupiny 10. oddeÏlenõ I. sektoru V StB, od 1. 1. 1953 starsÏÂõ referent 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 22. 12. 1953 starsÏÂõ referent samostatneÂho oddeÏlenõ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV. Ke dni 1. 9. 1955 starsÏÂõ referent 1. oddeÏlenõ II. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV, 31. 1. 1975 v hodnosti kapitaÂna odchod do du Ê chodu. A MV Brno, personaÂlnõ spis J. Brebery. 29) Hampejs VaÂclav (1923), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm deÏlnõÂk. K SNB prÏijat 25. 6. 1950 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB JesenõÂk, 26. 9. 1950 referent vysÏetrÏovaÂnõ referaÂt 2a, 6. oddeÏlenõ KV StB Praha. Dne 10. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra ustanoven do funkce mladsÏõ referent vysÏetrÏovacõ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. Dnem 1. 5. 1952 podporucÏõÂk, 1953 referent 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 1. 3. 1955 starsÏÂõ vysÏetrÏovatel 1. oddeÏlenõ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV, 31. 7. 1978 v hodnosti majora odchod do du Ê chodu. A MV, personaÂlnõ spis V. Hampejse. 30) Tecl Jan (1911±1993), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm truhlaÂrÏ. K SNB prÏijat 3. 1. 1950 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB SlavicÏõÂn, 1. 4. 1950 sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka, 11. 4. 1950 referent 6. oddeÏlenõ KV StB Praha. Dnem 10. 11. 1951 v hodnosti straÂzÏmistra ustanoven do funkce referent vysÏetrÏovacõ skupiny referaÂtu 28, 4. oddeÏlenõ I. sektoru V StB, 1. 1. 1953 starsÏõ referent 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 1. 5. 316 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) 41) 42) 43) 44) 45) 46) 47) 1952 podporucÏõÂk, 22. 12. 1953 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka samostatneÂho oddeÏlenõ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 4. 1954 starsÏõ referent II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 zaÂstupce naÂcÏelnõÂka 1. oddeÏlenõ 2. odboru SpraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV, 31. 5. 1966 propusÏteÏn ze sluzÏebnõÂho pomeÏru v hodnosti kapitaÂna. A MV Brno, personaÂlnõ spis J. Tecla. KlõÂcÏ Otto (1911±1976), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm rÏidicÏ a pruÊvodcÏõ prazÏskyÂch elektrickyÂch drah. K SNB prÏijat 15. 8. 1949 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB v NoveÂm MeÏsteÏ nad MetujõÂ, 15. 11. 1949 vysÏetrÏovatel referaÂtu 1b 5. oddeÏlenõ KV StB Praha, 1950 zarÏazen na 1. referaÂteÏ 6. oddeÏlenõ KV StB Praha. K 1. 4. 1952 byl v hodnosti sÏtaÂbnõÂho straÂzÏmistra ustanoven do funkce referenta na 3. referaÂteÏ 8. oddeÏlenõ I. sektoru V StB. Dne 1. 9. 1953 starsÏõ referent 2. referaÂtu 8. oddeÏlenõ 1. odboru II. spraÂvy MV, 22. 12. 1953 starsÏõ referent 3. oddeÏlenõ 4. odboru II. S MV, 1. 4. 1954 starsÏõ referent samostatneÂho oddeÏlenõ ¹PrÏeverbovkaª II. spraÂvy MV, 1. 12. 1955 starsÏõ referent vysÏetrÏovaÂnõ 2. oddeÏlenõ 2. odboru SV, 31. 8. 1966 odchod do du Ê chodu v hodnosti kapitaÂna. A MV Brno, personaÂlnõ spis O. KlõÂcÏe. Ï ulc OldrÏich (1922 ± 1998), puÊvodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõ zaÂmecÏnõÂk. K SNB prÏijat S 27. 11. 1949 ± zaÂkladnõ sÏkola SNB Nove meÏsto nad MetujõÂ, 20. 3. 1950 vysÏetrÏovacõ referent 6. oddeÏlenõ KV StB Praha a sÏkola SNB I. stupneÏ Veverska BõÂtyÂsÏka. 18. 7. 1952 v hodnosti vrchnõÂho straÂzÏmistra zarÏazen do funkce referenta na 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 12. 1. 1953 docÏasneÏ odvelen na VI. odbor HS-StB, 1. 10. 1953 vysÏetrÏovacõ referent spraÂvy vysÏetrÏovaÂnõ MV a 30. 9. 1977 uvolneÏn ± du Ê chod. Ï ulce. A MV Brno, personaÂlnõ spis O. S VeselaÂk VaÂclav (1924 ± ?), pu Ê vodnõÂm povolaÂnõÂm strojnõ zaÂmecÏnõÂk. K SNB prÏijat 25. 6. 1945 ± Pohotovostnõ pluk NB, 15. 1. ± 24. 5. 1946 sÏkola SNB Jirkov, 25. 3. 1948 zarÏazen na politickeÂm oddeÏlenõ jako referent vysÏetrÏovaÂnõ Oblastnõ uÂrÏadovny StB Praha. Dne 1. 11. 1949 ustanoven velitelem OkresnõÂho oddeÏlenõ StB Kralupy nad Vltavou, 19. 3. 1951 prÏemõÂsteÏn jako referent na 5. oddeÏlenõ (zatyÂkaÂnõÂ) KV StB Praha, v prosinci 1951 referentem 2. referaÂtu 6. oddeÏlenõ KV StB Praha. V srpnu 1952 v hodnosti vrchnõÂho straÂzÏmistra zarÏazen do funkce referent vysÏetrÏovaÂnõ na 9. oddeÏlenõ I. odboru HS-StB, 1. 10. 1952 podporucÏõÂk, 12. 1. 1953 odvelen k VI. odboru HS-StB. Dne 31. 12. 1962 propusÏteÏn a odn Ï ata hodnost, z du Ê vodu: ¹PouzÏõÂval v letech 1949 ±1953 nezaÂkonnyÂch metod v praÂci.ª A MV Brno, personaÂlnõ spis V. VeselaÂka. A MV Brno, personaÂlnõ spisy vysÏetrÏovatelu Ê 1. oddeÏlenõ II. spraÂvy MV. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. A MV Praha, TRMNB cÏ. 16/1951 ¹Postup vysÏetrÏujõÂcõÂch orgaÂnu Ê StB prÏi zatyÂkaÂnõÂ, vazbaÂch a vysÏetrÏovaÂnõª. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 43. PrÏÂõloha 39 TamteÂzÏ, str. 33 ± 38. TamteÂzÏ. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1308, A MV Praha, a. cÏ. H-378. A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5 a inv. j. 7±1. A MV Praha, a. cÏ. V-1317 Plzen Ï. A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5, a inv. j. 7±1. TamteÂzÏ. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94. TamteÂzÏ, str. 33 ± 38, A MV Praha, fond 323, inv. j. 4 ±1 azÏ 5 a inv. j. 7±1. 317 48) 49) 50) 51) 52) 53) 54) 55) 56) 57) 58) 59) 60) 61) 62) 63) 64) 65) 66) 67) 68) 69) 70) 71) 72) 73) 74) TamteÂzÏ. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 41. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 33 ± 38. TamteÂzÏ. JUDr. Miroslav BednarÏÂõk (1924 ±1992), v roce 1952 referent StaÂtnõ prokuratury Praha. JUDr. LisÏka JirÏÂõ (1914 ±?). JUDr. MatusÏõÂnska Ludmila, rozena PechousÏkova (1927±1979), v roce 1952 referentka StaÂtnõ prokuratury Praha. Gebauer FrantisÏek a kol.: OrganizacÏnõ struktura a personaÂlnõ obsazenõ StaÂtnõ prokuratury a StaÂtnõÂho soudu, GeneraÂlnõ prokuratury a NejvysÏsÏÂõho soudu pro veÏci staÂtnõ prokuratury a staÂtnõÂho soudu a jine organizacÏnõ a personaÂlnõ zaÂlezÏitosti souvisejõÂcõ s teÏmito prokuraturami a soudy, Praha 1992, str. 8 ±13. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94. A MV Brno, fond A 2/1 inv. j. 630 ¹NaÂvrh na provedenõ verÏejneÂho procesu s tzv. agenty-chodciª. TamteÂzÏ. A MV Praha, a. cÏ. V-103 MV a a. cÏ. 18615 MV, TamteÂzÏ. Ï , fond 02/2, sv. 100, a. j. 117, bod 20: SUÂA, Archiv UÂV KSC Ï ª, 7. 5. 1956 ¹Likvidace sÏpionaÂzÏnõÂch sõÂtõª. ¹117. schuÊze PolitickeÂho byra UÂV KSC A MV Praha, a. cÏ. V-1712 MV a fond 319, inv. j. 11± 32. BlõÂzÏe k teÂmatu Bruna F. a RaÂdia Svobodna Evropa viz teÂzÏ prÏÂõspeÏvek JirÏÂõho BasÏty: Propagandisticke vyuzÏtõ causy americkeÂho diplomata G. S. Wheelera, PrÏÂõloha 35. A MV Praha, a. cÏ. V-1712 MV a fond 319, inv. j. 11± 32. A MV Praha, a. cÏ. V-1854 MV a Archiv I. spraÂvy SNB ± archivnõ svazek agenta ¹Serikª. A MV Praha, a. cÏ. 747396 MV. TamteÂzÏ. Major Rudolf Drbohlav (1914 ± ?); za II. sveÏtove vaÂlky prÏÂõslusÏnõÂk zpravodajske slozÏky MNO cÏsl. exilove vlaÂdy ve Velke BritaÂnii. Po propusÏteÏnõ z cÏsl. armaÂdy emigroval v cÏervnu 1948 a kraÂtce nato zacÏal ze ZaÂpadnõÂho NeÏmecka organizovat zpraÏ SR. Jeho skupina byla soucÏaÂstõ vodajskou cÏinnost a vysõÂlaÂnõ agentu Ê -chodcuÊ do C zpravodajske slozÏky cÏsl. exilu, vedene generaÂlem FrantisÏkem Moravcem. Pro infiltraci agenty StB byla skupina R. Drbohlava dne 28. 4. 1952 rozpusÏteÏna. KraÂtce pote mjr. Drbohlav po teÏzÏke nemoci zemrÏel (v Anglii cÏi v NeÏmecku). A MV Praha, a. cÏ. 312145 MV a a. cÏ. V-6489. A MV Praha, a. cÏ. V-2739 MV. A MV Praha, a. cÏ. 574792 MV. A MV Praha, a. cÏ. 60992 MV. TamteÂzÏ. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088, str. 94. Prchal AntonõÂn (1923 ±1996); pu Ê vodneÏ student obchodnõ akademie, 6. 6. 1945 prÏiÏ editelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti Jihlava, od jat k staÂtneÏbezpecÏnostnõÂmu oddeÏlenõ R 1. 11. 1945 byl vyÂkonnyÂm orgaÂnem OblastnõÂho zpravodajskeÂho oddeÏlenõ (OZO) Jihlava ZemskeÂho odboru bezpecÏnosti II. ± Brno. V roce 1947 zaÂstupce vedoucõÂho OZO v JihlaveÏ, 1948 zvlaÂsÏtnõ agenturnõ orgaÂn (skupina ¹RegionaÂlnõ rezidentiª) velitelstvõ StB (Skupina BAa MV), 1948 instruktorem pro StB v krajõÂch. V cÏervenci 318 75) 76) 77) 78) 1949 zaÂstupcem velitele sektoru BAa IV. (zjisÏt'ovaÂnõÂ, sledovaÂnõÂ, operativnõ technika) MV. V roce 1950 velitel sektoru BAa IV. MV, 1. 1. 1951 povyÂsÏen do hodnosti sÏtaÂbnõÂho kapitaÂna, v uÂnoru 1951 zaÂstupcem velitele StB, 1. 4. 1951 povyÂsÏen do hodnosti majora, teÂhozÏ roku jmenovaÂn do funkce velitele StB. Dne 12. 2. 1952 jmenovaÂn do funkce naÂmeÏstka MNB a 1. 3. 1952 povyÂsÏen do hodnosti plukovnõÂka. 8. 5. 1956 odvolaÂn z funkce naÂmeÏstka MV, 30. 6. 1956 propusÏteÏn z MV. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1071. A MV Brno, fond A 8, inv. j. 1088. VlcÏek Jan (1920), 8. 9. 1950 prÏijat k SNB, zarÏazen jako vyÂkonny orgaÂn na KV StB Olomouc, 15. 7. 1951 prÏemõÂsteÏn do funkce zaÂstupce velitele oddeÏlenõ na I. sektor V StB, 22. 12. 1953 prÏevelen na V. odbor MV, 1. 4. 1954 na II. odbor MV, ovsÏem soucÏasneÏ zarÏazen do funkce na Krajske spraÂveÏ MV ZÏilina. Dne 31. 5. 1954 uvolneÏn ¹na vlastnõ zÏaÂdostª, ve skutecÏnosti pro ¹kaÂdrove zaÂvadyª, ktere prÏedtõÂm zamlcÏel. Dne 1. 11. 1954 prÏesÏel hranici do Rakouska, pote do roku 1960 nezveÏstnyÂ, pak potvrzen jeho pobyt v psychiatricke leÂcÏebneÏ v SRN. A MV Praha, fond 310, inv. j. 45 ± 2. 319 ϱ Klement Gottwald na VõÂtkove Ï Â V KSC Ïla v materiaÂlech U balzamizace te Ï ERVINKA ml. STANISLAV C Na horÏe VõÂtkov, znaÂme võÂteÏzstvõÂm husitu Ê nad krÏizÏaÂky v roce 1420, rozklaÂdajõÂcõ se nad historickyÂm ZÏizÏkovem, zacÏal jizÏ pocÏaÂtkem dvacaÂteÂho stoletõ ruÊst PamaÂtnõÂk naÂrodnõÂho osvobozenõÂ. Nejprve zde byla jen deska, kterou nechal po sve trÏicetilete existenci zasadit na mõÂsteÏ bitvy Ï izÏkova pomnõÂku na VõÂtkove Ï.1) Spolek pro zbudovaÂnõ Z V nasÏõ praÂci si kromeÏ historie vrchu VõÂtkov chceme povsÏimnout i okolnostõÂ, ktere provaÂzely uÂmrtõ komunistickeÂho tyrana Klementa Gottwalda ± mimo jine je popisuje prÏehledneÏ ve svyÂch studiõÂch v cÏasopise Historie a vojenstvõ historik Jan Galandauer. PrÏedevsÏõÂm vsÏak chceme cÏtenaÂrÏe seznaÂmit s ne zcela znaÂmyÂmi skutecÏnostmi z projektu Ê a realizace balzamovaÂnõ Gottwaldova teÏla. Komunisticke vedenõ staÂtu si od tohoto sveÂho projektu slibovalo nemaly efekt, avsÏak slozÏkaÂm tehdejsÏõÂho ministerstva vnitra puÊsobil znacÏne probleÂmy. Dlouhe prÏõÂpravy SamotneÂmu pocÏaÂtku stavby PamaÂtnõÂku prÏedchaÂzelo slucÏovaÂnõ obcÏanskyÂch a oficiaÂlnõÂch aktivit v druhe polovineÏ minuleÂho stoletõÂ. PuÊvodnõ naÂpis, jakozÏto prvnõ reaÂlny vyÂsledek cÏinosti Spolku pro zbudovaÂnõ pomnõÂku, hlaÂsal: ¹Nepatrna hrstka lidõ prÏemohla spojene Ïrady obrneÏnyÂch, poneÏvadzÏ byla prÏesveÏdcÏena o sve pravdeÏ. TehdaÂzÏ byly strany dveÏ. Evropa a my. A ta Evropa byla bledaÂ, zsinala a cÏerny prapor s rudyÂm kalichem vlaÂl jõ nad hlavou. VzpomõÂnejte, uveÏdomte si, cÏõÂmzÏ jste tehdaÂzÏ byli. Tu jdeme mezi mohylami võÂteÏzuÊ, ale ne po hrobech pobityÂch.ª 2) Po vytesaÂnõ tohoto velmi nacionaÂlneÏ ladeÏneÂho textu do pameÏtnõÂho kamene usporÏaÂdal Spolek v roce 1912 souteÏzÏ na naÂvrh pomnõÂku, ktery hodlal vztycÏit v roce 1920. Z sÏedesaÂti naÂvrhuÊ vsÏak nebyl vybraÂn zÏaÂdnyÂ. Ï eskoslovenske republiky roku 1918 nabyla idea postaPo vzniku C venõ pomnõÂku na VõÂtkoveÏ zcela novou dimenzi ± PamaÂtnõÂk naÂrodnõÂho osvobozenõ meÏl spojovat historicke mõÂsto husitskeÂho võÂteÏzstvõ s osla- 320 vou cÏeskoslovenske staÂtnõ samostatnosti. MeÏl slouzÏit i jako panteon, pohrÏebisÏteÏ cÏeskoslovenskyÂch vojaÂkuÊ ± legionaÂrÏuÊ. Dne 28. cÏervna 1920 byl slavnostneÏ polozÏen jeho zaÂkladnõ kaÂmen. Ï est let nato dosÏlo ke sloucÏenõ Spolku pro zbudovaÂnõ ZÏizÏkova poS mnõÂku s ¹pamaÂtnõÂkem osvobozenõª, historiografickou institucõ pro obdobõ boje za cÏeskoslovensky staÂt v letech 1914 ±1918. Vznikl tedy Sbor pro zbudovaÂnõ PamaÂtnõÂku naÂrodnõÂho osvobozenõ a pomnõÂku Jana Ï estne prÏedsednictvõ Sboru Ï izÏky z Trocnova na vrchu VõÂtkove Ï. C Z naÂlezÏelo prezidentu Ê m ± nejprve T. G. Masarykovi, pote Edvardu BenesÏovi. Na vrcholu VõÂtkova meÏla byÂt postavena velka budova (podle naÂvrhu architekta Jana ZaÂzvorky) s hrobem neznaÂmeÂho vojõÂna, pietnõÂm pohrÏebisÏteÏm pozuÊstatku Ê popravenyÂch italskyÂch legionaÂrÏu Ê a mauzoleem cÏelnyÂch prÏedstaviteluÊ odboje. PrÏed budovou pomnõÂk Jana ZÏizÏky, a na uÂpatõ vrchu veÏdecky uÂstav s archivem, muzeem a administrativou. Za prÏõÂtomnosti prezidenta T. G. Masaryka byla 8. listopadu 1928 stavba slavnostneÏ zahaÂjena. Edvard BenesÏ, ministr zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, tehdy rÏekl: ¹...AzÏ v budoucnosti bude naÂm zle, azÏ bourÏe a boje domaÂcõ budou naÂm hroziti a prÏekracÏovat dovolene meze, navsÏtõÂvõÂme tento pamaÂtnõÂk, to museum a ten archiv tam dole, Panteon a mausoleum a ZÏizÏkuÊv pomnõÂk zde nahorÏe ... MyslõÂm, zÏe naÂs to povede k rozumu, klidu a k dobre vuÊli k blizÏnõÂmu a k tvorÏiveÂmu optimismu v nasÏem zÏivoteÏ naÂrodnõÂm a staÂtnõÂm ... A tak bude pamaÂtnõÂk odboje a ti, kdo zde budou odpocÏõÂvati, konat nejkraÂsneÏjsÏõ svoje velike poslaÂnõÂ.ª 3) PamaÂtnõÂk pro koho? Hruba stavba PamaÂtnõÂku byla hotova jizÏ na pocÏaÂtku 30. let. Po cela trÏicaÂta leÂta pak pokracÏovaly praÂce na vneÏjsÏõÂch i vnitrÏnõÂch obkladech, interieÂrech, plasticke vyÂzdobeÏ. Sbor pocÏÂõtal s tõÂm, zÏe zde bude pochovaÂn Prezident Osvoboditel. Masaryk si to neprÏaÂl,4) a tak byl podle sve vu Ê le pochovaÂn u prezidentskeÂho zaÂmku v LaÂnech. V roce 1938 byla stavba PamaÂtnõÂku jizÏ natolik hotovaÂ, zÏe Sbor zaÏ eskomyÂsÏlel odevzdat budovu 28. rÏÂõjna, k dvacaÂteÂmu vyÂrocÏõ vzniku C slovenske republiky, verÏejnosti. MeÏla se prÏi te prÏÂõlezÏitosti konat i velkaÂ Ï eskoslovensko chteÏlo demonstrovat vojenska prÏehlõÂdka ± ohrozÏene C svou brannou tradici a prÏipravenost. K tomu vsÏak jizÏ nedosÏlo. Po mnichovskeÂm diktaÂtu se zrÏejmeÏ zdaÂlo absurdnõ slavnostneÏ zprÏõÂstupnit verÏejnosti monument, jenzÏ by prÏedstavoval apoteoÂzu cÏeske vojenske tradice a cÏeskoslovenskeÂho staÂtu.5) TeÂhozÏ roku 21. prosince se konala mimorÏaÂdna valna hromada Sboru, ktera prÏijala usnesenõÂ, zÏe Sbor ¹...nabõÂzõ cÏs. staÂtu darem vesÏkeren svuÊj nemovity majetek, tj. budovy na uÂpatõ vrchu ZÏizÏkova, jakozÏ i budovu Panteonu a Mauzolea 321 PamaÂtnõÂku naÂrodnõÂho osvobozenõ na temeni vrchu ZÏizÏkova s prÏÂõslusÏnyÂmi pozemky...ª6) 1. zaÂrÏõ 1939, v den prÏepadenõ Polska, obsadila budovy na uÂpatõ VõÂtkova armaÂda nacistickeÂho NeÏmecka ± wehrmacht. Z dokumentu, ktery se zachoval po naÂvsÏteÏveÏ neÏmeckeÂho generaÂla Fridericiho v rÏõÂjnu 1939 vyplyÂvaÂ, zÏe generaÂl si prÏaÂl, aby byly v Mauzoleu uchovaÂvaÂny ostatky vsÏech vyÂznacÏnyÂch osobnostõ cÏeskyÂch zemõ jizÏ od doby knõÂzÏete VaÂclava. Z jeho rÏecÏi se take dalo vytusÏit, zÏe by nesÏlo jen o vyÂznamneÂ Ï echy, nyÂbrzÏ i NeÏmce, kterÏÂõ v nasÏõ zemi s naÂmi spolubydlõ jizÏ tisõÂc let.7) C Ï echa, ani Cele usporÏaÂdaÂnõ by muselo byÂt takoveÂ, aby nikoho ± ani C 8) NeÏmce ± neuraÂzÏelo. Tyto plaÂny na cÏesko-neÏmecky pamaÂtnõÂk se vsÏak Ï õÂsÏe a jeho spraÂvy se nikdy nerealizovaly. PamaÂtnõÂk se stal majetkem R ujal wehrmacht. FunkcionaÂrÏi Sboru a stavebnõ spraÂvy se ihned od podzimu 1939 snazÏili umeÏlecka dõÂla, vyÂzdobu a cennosti z PamaÂtnõÂku odveÂzt a uschovat. Po 26. cÏervnu 1940, kdy byla zverÏejneÏna vyhlaÂsÏka narÏizujõÂcõ odstraneÏnõ vsÏeho, co prÏipomõÂnalo prÏedmnichovskou cÏeskoslovenskou staÂtnõ samostatnost, sÏlo o zvlaÂsÏt' odvaÂzÏne pocÏõÂnaÂnõÂ. PracovnõÂci stavebnõ spraÂvy naprÏõÂklad zamaskovali velke relieÂfy hmotou z drÏevite vlny a saÂdry, jejõÂzÏ povrch pokryli vrstvou saÂdrove omõÂtky, kterou toÂnovali do barvy okolnõÂho mramoroveÂho obkladu.9) PodobneÏ byly zamaskoÏ vabinskeÂho a desky se jmeÂny legionaÂrÏu vaÂny mozaiky Maxe S Ê . PrÏes znacÏne riziko prozrazenõÂ, prÏi ktereÂm sÏlo o zÏivot, tato opatrÏenõ splnila svu Ê j uÂcÏel. V lednu 1943, v souvislosti s pozÏadavky nacisticke totaÂlnõ vaÂlky, zapocÏalo drancovaÂnõ NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku. Byly demontovaÂny vsÏechny bronzove prÏedmeÏty a zrÏÂõzeno zde skladisÏteÏ neÏmecke armaÂdy. Po skoncÏenõ okupace byla odhadnuta sÏkoda vycÏõÂslena na 3 120 000 prÏedvaÂlecÏnyÂch cÏeskoslovenskyÂch korun.10) K dalsÏõÂm sÏkodaÂm prÏispeÏla skutecÏnost, zÏe v poslednõÂch dnech vaÂlky se v PamaÂtnõÂku opevnila neÏmecka posaÂdka. (Ne)obnovena idea 10. kveÏtna 1945 se funkcionaÂrÏi Sboru opeÏt ujali spraÂvy PamaÂtnõÂku a v letech 1946 ±1947 se zapocÏalo s naÂpravou sÏkod. AvsÏak cÏeskoslovensky staÂt roku 1945 nebyl prostyÂm obnovenõÂm toho staÂtu, ktery vznikl v roce 1918 a zanikl Mnichovem a okupacõ 15. brÏezna 1939. Ideova koncepce PamaÂtnõÂku proto doznala zmeÏn.11) MeÏl byÂt veÏnovaÂn pamaÂtce prvnõÂho i druheÂho odboje, prÏicÏemzÏ pamaÂtce obeÏtõ druheÂho odboje (1938 ±1945) meÏly byÂt vyhrazeny prostory zejmeÂna v upravene vyÂchodnõ cÏaÂsti okolõ Panteonu.12) V kveÏtnu 1946 se v republice stala nejsilneÏjsÏõ politickou stranou 322 Ï . Ve sve ideologii udeÏlala jisty prÏemet. Z pu KSC Ê vodneÏ neprÏijatelne oslavy cÏeskoslovenskyÂch legiõ na straneÏ ¹imperialisticke dohodyª v prvnõ sveÏtove vaÂlce, se staly legie soucÏaÂstõ ¹slovanskeÂhoª boje po Ê dce boku ¹velkeÂho ruskeÂho bratraª proti odveÏkeÂmu neprÏõÂteli.13) Vu cÏeskoslovenskyÂch komunistu Ê ± a od kveÏtna 1946 ministersky prÏedseda ± Klement Gottwald napsal v roce 1947 k 30. vyÂrocÏõ bitvy u Zborova: ¹Bitva u Zborova vesÏla do cÏeskoslovenskyÂch deÏjin jako den zrodu cÏeskoslovenske armaÂdy. Jejõ vyÂrocÏõ naÂm proto prÏipomõÂnaÂ, z jakyÂch idejõ vyrostla nasÏe armaÂda i samostatny staÂt, jaka jejich tradice byla tehdy zalozÏena. Je to prÏedevsÏõÂm tradice boje za svobodu proti stareÂmu neprÏÂõteli cÏeskeÂho a slovenskeÂho naÂroda, proti neÏmeckeÂmu imperialismu ...Na veÏcÏne cÏasy budeme strÏÂõci svou svobodu a samostatnost v bratrskeÂm svazku se SoveÏtskyÂm svazem a ostatnõÂmi slovanskyÂmi staÂty... PamaÂtka hrdinuÊ od Zborova i Sokolova bude naÂm tak vzÏdy mementem, abychom sÏli pevneÏ cestou, kterou oni naÂm ukaÂzali.ª14) Sbor tedy prÏijal koncepci, zÏe PamaÂtnõÂk bude veÏnovaÂn odboju Êm obeÏma. Ze zdlouhaveÂho jednaÂnõ o zpuÊsobu, jak budou stanovena kriteÂria pro zastoupenõ druheÂho odboje v PamaÂtnõÂku, se stalo v povaÂlecÏneÂm Ï eskoslovensku politikum. Existoval odboj domaÂcõ a zahranicÏnõÂ, C cÏeskoslovensÏtõ vojaÂci bojovali na VyÂchodeÏ i na ZaÂpadeÏ. Koncepce vyÂbeÏru se vsÏak zÏaÂdna nezrodila a azÏ do komunistickeÂho prÏevzetõ moci v uÂnoru 1948 nebyl v PamaÂtnõÂku nikdo pohrÏben. Jediny pietnõ akt se uskutecÏnil 7. listopadu 1947, symbolicky v den vyÂrocÏõ bolsÏevicke revoluce v Rusku. Tehdy prÏinesla sÏtafeta do Prahy prst' z bojisÏt' cÏeskoslovenske jednotky v SSSR (Sokolov, Kyjev a BõÂla Cerkev). Byla ulozÏena v PamaÂtnõÂku za uÂcÏasti ministra naÂrodnõ obrany LudvõÂka Svobody, primaÂtora VaÂclava Vacka a dalsÏõÂch prÏedstaviteluÊ vlaÂdy. Projevy ve znamenõ ¹slovanstvõª, provaÂzejõÂcõ ulozÏenõ prsti z vyÂchodnõÂch bojisÏt', daly jednoznacÏneÏ na srozumeÏnou, jaka bude prÏõÂsÏtõ orientace PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ. ¹Bez 7. listopadu nebylo by 28. ÏrõÂjnaª hlaÂsal demagogicky naÂpis na stuhaÂch veÏncu Ê polozÏenyÂch na tumby s prstõÂ. Komunisticky poslanec Jan VodicÏka u teÂto prÏõÂlezÏitosti prohlaÂsil, zÏe: ...symboly nasÏõ vaÂlecÏne slaÂvy nesmõ upadnout v zapomenutõÂ. Musõ naÂm staÂle prÏipomõÂnati vsÏechny tragicke chvõÂle, prÏÂõcÏiny a vinõÂky naÂrodnõ katastrofy. ... Bojujme statecÏneÏ proti kazÏde reakci a fasÏismu, ktery prÏinaÂsÏõ naÂroduÊm otroctvõ a ponõÂzÏenõÂ, bud'me hrdyÂmi vlastenci, kterÏÂõ nikdy nebudou shovõÂvavõ ke zradeÏ, a slibme si, zÏe jako na teÏchto bojisÏtõÂch bojoval naÂsÏ 323 vojaÂk po boku soveÏtske armaÂdy proti spolecÏneÂmu neprÏÂõteli, tak budeme spojeni spojeneckou smlouvou se SoveÏtskyÂm svazem, Polskem, JugoslaÂviõ a Bulharskem usilovati o veÏcÏny mõÂr a prÏaÂtelstvõ mezi naÂrody sveÏta. TõÂm splnõÂme odkaz nasÏich velkyÂch bojovnõÂkuÊ, kterÏÂõ padli, aby nasÏe naÂrody mohly zÏõÂt.ª15) Zmin Ï ovany slogan ¹Bez 7. listopadu nebylo by 28. rÏõÂjnaª se meÏl staÂt zaÂkladnõ tezõ komunisticke propagandy v 50. letech. Jeho smyslem Ï eskoslovenska jako duÊsledek bolsÏevicke revoluce bylo ukaÂzat vznik C 16) ¹Slovanska koncepceª umozÏn Ï ovala komunistuÊm vyv rÏõÂjnu 1917. zdvihovat cÏeskoslovenska vojska v SoveÏtskeÂm svazu a pomõÂjet vyÂznam cÏeskoslovenskyÂch jednotek na ZaÂpadeÏ. Komuniste svyÂm ¹slovanstvõÂmª navazovali na tradicÏnõ prvek v ideologii cÏeskeÂho i slovenskeÂho nacionalismu.17) Z HlavnõÂho sÏtaÂbu armaÂdy sice jesÏteÏ vzesÏla mysÏlenka prÏistaveÏt na vyÂchodnõ straneÏ PamaÂtnõÂku pameÏtnõ sõÂn Ï druheÂho odboje, jejõÂzÏ prvnõ cÏaÂstõ meÏl byÂt spolecÏny hrob a pomnõÂk cÏeskoslovenskyÂch letcu Ê , bojujõÂcõÂch prÏevaÂzÏneÏ v Anglii, k tomu vsÏak jizÏ nedosÏlo. ZmõÂneÏna prÏÂõstavba byla po uÂnoru 1948 prÏemeÏneÏna v SõÂn Ï Rude armaÂdy. Po komunistickeÂm pucÏi v uÂnoru 1948 zacÏaly a meÏly byÂt cÏeske a slovenske deÏjiny oficiaÂlneÏ chaÂpaÂny jako deÏjiny trÏõÂdnõÂho boje. Nejen v prÏõÂpadeÏ PamaÂtnõÂku se to projevilo snahou o nalezenõ paralel mezi bolsÏevickyÂm a husitskyÂm hnutõÂm. Podle historika Galandauera pedagogove vzpomõÂnajõÂ, zÏe v padesaÂtyÂch letech splyÂvali deÏtem husite s komunisty. Nebyl tedy duÊvod k prÏerusÏenõ prÏÂõprav ± sice jesÏteÏ prvorepublikovyÂch plaÂnu Ê , ale prÏesto zapadajõÂcõÂch do nove reality ± k odhalenõ monumentaÂlnõ sochy Jana ZÏizÏky z Trocnova. TrÏi roky poteÂ, co byl v rÏadaÂch Sboru ustaven AkcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty, je 14. cÏervence 1951 odhalen obrovsky jezdecky pomnõÂk na mõÂsteÏ, kde stojõ dodnes. Projev prÏednesl zet' Klementa Gottwalda, miÏ epicÏka. Z jeho slov je cÏtenaÂrÏi zrÏejmeÂ, zÏe jde o komnistr obrany Alexej C pilaÂt uÂcÏeloveÏ sestavenyÂch faktu Ê a ru Ê zneÏ pokrÏivenyÂch tvrzenõ v ¹noveÂmª duchu trÏõÂdnõÂho pojetõ deÏjin. V zaÂveÏru sveÂho projevu uvaÂdõÂ: ¹...Je sÏteÏstõÂm nejen pro soveÏtsky lid, ale pro cele lidstvo, zÏe v cÏele prÏestavby lidske spolecÏnosti stojõ tak velky cÏloveÏk jako je Stalin, staÂtnõÂk a vojevuÊdce. Je sÏteÏstõÂm pro cÏeskoslovensky lid, zÏe v jeho cÏele stojõ vrchnõ velitel cÏeskoslovenske branne moci prezident Klement Gottwald.ª18) List Obrana lidu v komentaÂrÏi napsal: ¹PrazÏsky lid chteÏl mõÂt prÏed ocÏima skutecÏny hmatatelny symbol osvobozeneckeÂho boje proti paÂnuÊm, proti vykorÏist'ovateluÊm. Tomuto uÂsilõ sÏirokyÂch lidovyÂch vrstev po cela desetiletõ braÂnila vlaÂdnoucõ trÏÂõda, meÏstska i venkovska burzÏoazie.ª19) AzÏ do roku 1950 prÏevazÏovalo ± prÏes klõÂcÏovy zlom v uÂnoru 1948 ± pozitivnõ oceneÏnõ role Masaryka a legiõÂ.20) Rozhodny a brutaÂlnõ odsu- 324 dek Masaryka a legionaÂrÏske tradice naplno verÏejneÏ zazneÏl azÏ od roku 1950. Souvislost hledejme v poprÏevratoveÂm budovaÂnõ pozic uvnitrÏ Ï .21) Tehdy, na sklonku roku 1950, zesõÂlila nenaÂvist a kritika leKSC Ï . Vysoky funkcionaÂrÏ KSC Ï JindrÏich gionaÂrÏske tradice od ¹sÏpicÏekª KSC Ï Â VeselyÂ, ktery prÏipravoval zalozÏenõ Ustavu deÏjin KSC, se obraÂtil na Ï Gustava BaresÏe s dopisem, v neÏmzÏ pozÏadoval tajemnõÂka UÂV KSC pro novy uÂstav praÂveÏ budovy PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ: ¹...Vojensky historicky uÂstav i PamaÂtnõÂk osvobozenõ jsou vlastneÏ deÏtmi legionaÂÏrske tradice, ktera se jimi udrzÏuje. Politicky vsÏak maÂme zaÂjem tuto tradici znicÏiti... ZatõÂm je a zuÊstaÂva Vojensky historicky uÂstav semenisÏteÏm legionaÂÏrskeÂho ducha a, jak jsme videÏli i na prÏipravovane vyÂstaveÏ, Masaryk, BenesÏ a Syrovy jim kouka ze vsÏeho...ª 22) Velmi hodnotnou a ¹ve vsÏech smeÏrech vyÂhodnou budovuª, jak põÂsÏe daÂle v dopise, vsÏak nakonec Vesely nedostal. Mocny ministr naÂrodnõÂ Ï epicÏka svu obrany A. C Ê j majetek ubraÂnil. UÂtoky proti ¹burzÏoaznõÂmuª vyÂkladu deÏjin vsÏak pokracÏovaly. V kveÏtnu 1951 byla v prostoraÂch PamaÂtnõÂku otevrÏena vyÂstava Ï ª, ktera poprve podaÂvala souhrnny komunisticky pohled ¹30 let KSC na novodobe cÏeskoslovenske deÏjiny.23) A PamaÂtnõÂk osvobozenõ se zacÏal prÏemeÏn Ï ovat v komunisticky panteon. O teÂto prÏemeÏneÏ bylo rozhodÏ. nuto jizÏ drÏõÂve spolu s uÂmyslem ulozÏit v neÏm ostatky zakladatelu Ê KSC Ï Â Nynõ jizÏ rÏeditel Ustavu deÏjin KSC JindrÏich Vesely põÂsemneÏ vyzÏaduje, zÏe je trÏeba vyrÏesÏit: a) PrÏejmenovaÂnõ PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ. (Dosavadnõ PamaÂtnõÂk osvobozenõ nebo PamaÂtnõÂk odboje navrhoval Vesely prÏejmenovat na Mauzoleum nebo Panteon revoluce nebo podobneÏ.) b) Kdo bude v PamaÂtnõÂku pochovaÂvaÂn. Rozhodnout, kde bude ulozÏen Ï merala, Hakena, Neumanna i VrbenskeÂho. popel S  c) Uprava PamaÂtnõÂku. (Podle VeseleÂho je trÏeba vymeÏnit ¹nevhodneª vlysy s legionaÂrÏskyÂmi motivy a starat se o doplneÏnõ vyÂzdoby.)24) PamaÂtnõÂk byl prÏeveden do spraÂvy ministerstva vnitra. ObrÏad, prÏi ktereÂm zde byly ulozÏeny prvnõ urny prÏednõÂch zaklaÂdajõÂÏ , se konal jizÏ 17. brÏezna 1951. ZuÂcÏastnilo se ho cele cõÂch cÏlenu Ê KSC politicke vedenõ strany: prezident Klement Gottwald, prÏedseda vlaÂdy Ï Rudolf SlaÂnskyÂ, daÂle soAntonõÂn ZaÂpotockyÂ, uÂstrÏednõ tajemnõÂk KSC veÏtsky velvyslanec a prÏednõ osobnosti ¹sprÏaÂtelenyÂch zemõª. ¹ProletaÂrÏÏ eskosky panteonª byl zalozÏen. Byl prÏirovnaÂvaÂn ke ¹Kremelske zdiª C slovenska. OpeÏvovaÂn byl prÏi teÂto prÏÂõlezÏitosti ¹i nejlepsÏõ syn nasÏeho liduª Klement Gottwald, ktery necele dva roky nato na stejneÂm mõÂsteÏ spocÏinul. DõÂky sentimentaliteÏ byÂvaleÂho kamenõÂka AntonõÂna ZaÂpotockeÂho ne- 325 bylo z PamaÂtnõÂku odstraneÏno plaÂnovane mnozÏstvõ ideologicky nevhodnyÂch relieÂfuÊ. DalsÏõ pokus o odstraneÏnõ deÏl s legionaÂrÏskou tematikou se udaÂl hned po smrti Klementa Gottwalda (14. 3. 1953), kdy si vysoce postavenõ soveÏtsÏtõ soudruzi steÏzÏovali na zaÂvady v PamaÂtnõÂku. Nynõ vsÏak jizÏ byÂvalõ radikaÂloveÂ, jako naprÏ. J. VeselyÂ, snaÂsÏeli argumenty pro zachovaÂnõ staÂvajõÂcõ vyÂzdoby. Jejich argumentace meÏla v sobeÏ i neÏco sÏvejkovskeÂho;25) o plastikaÂch Karla PokorneÂho se v dobrozdaÂnõ tvrdilo: ¹Nutno podotknout, zÏe jde o jedinecÏna mramorova dõÂla a zÏe jejich legionaÂÏrstvõ zvlaÂsÏt' nevynikaÂ, pouze podle cÏepic lze uhaÂdnout, zÏe jde o legionaÂÏre.ª26) Ïky... Na ve 14. brÏezna 1953, kraÂtce po sveÂm naÂvratu z Moskvy, kde se zuÂcÏastnil Ï, pohrÏbu J. V. Stalina, zemrÏel prezident republiky a prÏedseda KSC ¹nejmilovaneÏjsÏõ syn nasÏeho liduª, Klement Gottwald. (Podle neÏkteryÂch pramenu Ê jeho zdravõ nejvõÂce podlomila cesta letadlem z Moskvy, ktera byla pro Gottwalda znacÏneÏ riskantnõ vzhledem k jeho srdecÏnõ chorobeÏ.) Podle historika Jana Galandauera se tato udaÂlost dotkla võÂce cÏi meÂneÏ vsÏech obcÏanu Ê zemeÏ. Na sedmdesaÂt procent lidõ se ± cÏasto zmanipulovaÂneÏ (naprÏ. na ¹radyª agitacÏnõÂch dvojic NaÂrodnõ fronty) ± uÂcÏastnilo ruÊznyÂch tryzen, podepisovalo kondolencÏnõ listiny cÏi ¹truchliloª na vojensko-civilnõÂm pohrÏbu v Praze 19. brÏezna 1953, ktery byl plneÏ v rezÏii oficiaÂlnõÂch struktur naplaÂnovaÂn do poslednõÂho detailu.27) V atmosfeÂrÏe, ve ktere se oficiaÂlnõ cÏinitele obaÂvali nerÏÂõzene reakce lidõ na uÂmrtõ Klementa Gottwalda, padlo rozhodnutõÂ: Ï bude vybudovaÂno MauzoV NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkove Ïlo zemrÏeleÂho vuÊdce leum Klementa Gottwalda, ktere uchova te Ïkyª. ¹na ve Dne 17. brÏezna v daÂlnopise, adresovaneÂm do vlastnõÂch rukou veÏ , sdeÏloval tajemnõÂk UÂV KSC Ï Bruno Kohler: doucõÂch tajemnõÂkuÊ KV KSC ¹VaÂzÏenõ soudruzi, aby budoucõÂm pokolenõÂm byla zachovaÂna tvaÂÏr soudruha Gottwalda, bylo rozhodnuto balsamovat jeho teÏlo. Balsamovane teÏlo bude v brzke dobeÏ verÏejneÏ vystaveneÂ. Tuto zpraÂvu vaÂm sdeÏlujeme proto, abychom uspokojili ty pracujõÂcõÂ, kterÏÂõ nemohou nynõ zhleÂdnout soudruha Gottwalda, ani se zuÂcÏastnit jeho pohrÏbu.ª28) ObdobneÏ jako Lenin a Stalin v moskevskeÂm mauzoleu a Dimitrov Ï SR a prÏedseda v mauzoleu v Sofii, meÏl byÂt take zemrÏely prezident C Ï ¹deifikovaÂnª ± neboli zbozÏneÏn. KSC V archivech ministerstva vnitra lze najõÂt materiaÂly, ktere doklaÂdajõÂ, co se odehraÂvalo v zaÂkulisõ Mauzolea od roku 1953 do roku 1962, kdy bylo Gottwaldovo teÏlo zpopelneÏno, Ïenie Prvnõ zpraÂva s naÂzvem ¹Zriadenie uÂtvaru MV pre zabezpec 326 tela a mauzoÂlea Klementa Gottwaldaª nese datum 5. rÏõÂjna 1953.29) Ï usnesl na zrÏõÂzenõ tohoto Toho dne se politicky sekretariaÂt UÂV KSC Ï epicÏkaª. noveÂho uÂtvaru. V zaÂvorce (v zaÂhlavõÂ) je poznaÂmka: ¹s. Dr. C V usnesenõ se uklaÂda s. BaraÂkovi, aby: a) prÏed zrÏõÂzenõÂm uÂtvaru znovu prozkoumal financÏnõ naÂklady a pocÏetnõ stav prÏÂõslusÏnõÂkuÊ uÂtvaru z hlediska hospodaÂrnosti a prÏedlozÏil naÂvrh Ï, politickeÂmu sekretariaÂtu UÂV KSC b) prÏedlozÏil vlaÂdeÏ naÂvrh na financÏnõ zabezpecÏenõ soveÏtskyÂch pracovnõÂkuÊ, c) prÏedlozÏil vlaÂdeÏ naÂvrh na vycÏleneÏnõ PamaÂtnõÂku naÂrodnõÂho osvobozenõ na VõÂtkoveÏ z ministerstva sÏkolstvõ a jeho opeÏtne zacÏleneÏnõ do ministerstva vnitra a navrhl zpuÊsob krytõ financÏnõÂho provozu Mauzolea. Ï ze dne Ve vyÂpisu z usnesenõ politickeÂho sekretariaÂtu UÂV KSC 14. 12. 1953 se jizÏ hovorÏÂõ o ¹zpraÂveÏ o ukonc Ï enõ vyÂstavby Mausolea Klementa Gottwalda, o pruÊbeÏhu pracõ a naÂvrhu na udeÏlenõ odmeÏnª. Ministr vnitra BaraÂk dostal za uÂkol zajistit rÏaÂdny provoz a uÂdrzÏbu Mauzolea a zarÏõÂdit uÂplne dokoncÏenõ vyÂstavby v roce 1954, ve smyslu odstavce D dohody ministru Ê o prÏedaÂnõ objektu. Ï epicÏka meÏl prÏedlozÏit jesÏteÏ beÏhem prosince Ministr naÂrodnõ obrany C 1953 uÂplnou projektovou dokumentaci Mauzolea politickeÂmu sekreÏ. tariaÂtu UÂV KSC Ï Novotny meÏl prÏipravit podeÏkovaÂnõ pracovPrvnõ tajemnõÂk UÂV KSC Ï Â nõÂkuÊm UV KSC za peÂcÏi, ¹...ktera byla vyÂstavbeÏ Mausolea ze strany UÂV Ï veÏnovaÂnaª. V paÂteÂm bodeÏ usnesenõ byl schvaÂlen prÏedlozÏeny naÂKSC vrh na udeÏlenõ pochval, podeÏkovaÂnõ a peneÏzÏityÂch odmeÏn. V naÂvaznosti na citovane usnesenõ z 5. 10. 1953 podaÂva ministr vnitra BaraÂk naÂvrh ¹organisace odboru ochrany Mausolea a straÂz Ï nõ roty VSª (vnitrÏnõ straÂzÏ). Po snõÂzÏenõ pocÏtu z puÊvodnõÂho naÂvrhu vypadaly pocÏty zameÏstnancu Ê takto: prÏõÂslusÏnõÂkuÊ SNB.............................. prÏõÂslusÏnõÂkuÊ VS ................................ obcÏanskyÂch zameÏstnancu Ê ............. celkem ............................................... 35 48 15 98 lidõ V dokumentu se uvaÂdõÂ, zÏe noveÏ zrÏõÂzeny odbor ochrany Mauzolea bude organizacÏneÏ zacÏleneÏn do VIII. spraÂvy MV. PrÏõÂslusÏnõÂci odboru, pokud nemajõ vlastnõ byty v Praze, budou ubytovaÂni v objektu VIII. spraÂvy v Praze na HradeÏ.30) Rota prÏõÂslusÏnõÂkuÊ vnitrÏnõ straÂzÏe bude zacÏleneÏna do organizace 7. zvlaÂsÏtnõÂho praporu VS ± pro ochranu Hradu. Rota VS bude slozÏena kromeÏ velitelu Ê z prezencÏneÏ slouzÏõÂcõÂch vojõÂnu Ê, kterÏÂõ vedle vyÂkonu straÂzÏnõ sluzÏby musõ provaÂdeÏt ¹vyÂcvik a sÏkolenõ dle Ï sl. armaÂdyª. rÏaÂdu Ê a prÏedpisuÊ C 327 Rota vnitrÏnõ straÂzÏe bude vykonaÂvat tuto sluzÏbu: l Dve Ï cÏestna straÂzÏnõ stanovisÏteÏ u hlavnõÂho vchodu do Panteonu (sluzÏba ve dne i v noci), na jedno stanovisÏteÏ je trÏeba 9 vojõÂnuÊ, na dveÏ stanovisÏteÏ 18 vojõÂnuÊ. 9 vojõÂnuÊ je trÏeba pocÏÂõtat na jedno stanovisÏteÏ proto, zÏe 3 z nich vykonaÂvajõ sluzÏbu 24 hodin (strÏõÂdajõ se po dvou hodinaÂch) a v dalsÏõÂch 48 hodinaÂch provaÂdeÏjõ vyÂcvik a sÏkolenõ dle rÏaÂduÊ cÏeskoslovenske armaÂdy. l V dobe Ï naÂvsÏteÏv, ktere budou ± dle rozhodnutõ politickeÂho sekretariaÂtu a z odborneÂho hlediska soveÏtskyÂch leÂkarÏu Ê ± provaÂdeÏny trÏikraÂt azÏ cÏtyrÏikraÂt tyÂdneÏ, pruÊmeÏrneÏ po 3 hodinaÂch, bude rota VS staveÏt 2 straÂzÏnõ stanovisÏteÏ u vchodu do smutecÏnõÂho saÂlu, v neÏmzÏ bude vystaveno teÏlo s. K. Gottwalda a dalsÏõ 2 cÏestna stanovisÏteÏ u hlavy sarkofaÂgu. PrÏi naÂvsÏteÏveÏ vlaÂdy nebo vyÂznamnyÂch delegacõ bude otevrÏen postrannõ zvlaÂsÏtnõ vchod, u ktereÂho budou rovneÏzÏ staveÏna dveÏ stanovisÏteÏ. l Na ochranu Pama ÂtnõÂku zvencÏÂõ a na ochranu prÏilehleÂho mensÏõÂho objektu (energeticka rezerva) bude rota VS od setmeÏnõ do rozedneÏnõ provaÂdeÏt obchu Ê zkove strÏezÏenõÂ, tj. 2 pohybliva straÂzÏnõ stanovisÏteÏ. K teÂto sluzÏbeÏ budou prÏÂõslusÏnõÂci nastupovat prÏed setmeÏnõÂm. PrÏes den se budou zuÂcÏastn Ï ovat sÏkolenõ a vyÂcviku. l Str ÏÂõdaÂnõ straÂzÏnyÂch VS bude provaÂdeÏno po 2 hodinaÂch. VnitrÏnõ ochranu PamaÂtnõÂku budou provaÂdeÏt prÏõÂslusÏnõÂci SNB. V naÂvrhu organizace jsou tito rozdeÏleni do 4 skupin o sõÂle 1+4. ObsazenõÂ Ï tvrty v kazÏde skupineÏ by byl obsabude zatõÂm provedeno 1+3. C zen, azÏ kdyzÏ prakticky vyÂkon sluzÏby ukaÂzÏe, zÏe uÂkoly nenõ mozÏno zvlaÂdnout v obsazenõ skupin 1+3. Ï , ktery uÂkoloval v bodech b) a c) ± viz Politicky sekretariaÂt UÂV KSC vyÂsÏe ± ministra vnitra BaraÂka (tj. financÏnõ zabezpecÏenõ ochrany PamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ a jeho prÏevedenõ z pu Ê sobnosti ministerstva sÏkolstvõ do puÊsobnosti ministerstva vnitra), neopomneÏl zduÊraznit, zÏe jeho naÂvrhy vychaÂzejõ z pozÏadavku Ê soveÏtskyÂch leÂkarÏu Ê , s nimizÏ byla projednaÂna technicka obsluha a zajisÏteÏnõ bezpecÏnosti objektu. SoucÏasneÏ upozorn Ï uje ve zpraÂveÏ na tyto skutecÏnosti; citujeme: ¹... 1. PeÂcÏi o osÏetrÏenõ teÏla soudruha Klementa Gottwalda provaÂdeÏjõ a budou provaÂdeÏt v nejblizÏsÏõÂch letech soveÏtsÏtõ leÂkarÏi-specialisteÂ. Proto je nutno zachovat objekt, ve ktereÂm se prÏipravuje teÏlo soudruha Klementa Gottwalda, jako reservnõ laboratorÏ pro veÏtsÏõ uÂpravu a osÏetrÏenõÂ, ktera se budou periodicky rocÏneÏ provaÂdeÏt. SoucÏasneÏ by objekt slouzÏil pro ubytovaÂnõ dvou soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ, kterÏÂõ budou pracovat v Mausoleu. 2. Vilu ve Stare Boleslavi, ktera byla zrÏÂõzena pro potrÏeby soveÏtskyÂch expertuÊ-leÂkarÏuÊ, bude trÏeba ponechat ve vlastnictvõ ministerstva vnitra, a vedle normaÂlnõÂho vyuzÏitõ pro potrÏebu ministerstva vnitra, bude s nõ pocÏõÂtaÂno pro ubytovaÂnõ dalsÏõÂch soveÏtskyÂch leÂkarÏuÊ, kterÏÂõ budou rocÏneÏ provaÂdeÏt generaÂlnõ uÂpravu. 328 3. Ministerstvo vnitra dosud zajisÏt'uje na uÂcÏet vlaÂdnõÂho konta soveÏtske leÂkarÏe po vsÏech straÂnkaÂch, avsÏak po prÏÂõsÏtõ dobu je nutno prÏesneÏ stanovit, co vsÏechno nasÏe vlaÂda teÏmto pracovnõÂkuÊm poskytne. VsÏechny tyto otaÂzky vyrÏesÏõ naÂvrh vlaÂdnõÂho usnesenõÂ, ktere by prÏipravil ministr vnitra...ª31) ZmõÂneÏny naÂvrh rovneÏzÏ obsahuje platove a hodnostnõ zarÏazenõ pracovnõÂkuÊ uÂtvaru. Pro ilustraci: Ï elnõÂk Mauzolea gen.mjr., NaÂc je ve styku se soveÏtskyÂmi leÂkarÏi, rÏõÂdõÂ, kontroluje a zodpovõÂda za vesÏkerou cÏinnost v objektu Mauzolea. Ïnõ plat 2600 Kc Ïs funkc Ï elnõÂka plk., ZaÂstupce naÂc zastupuje naÂcÏelnõÂka Mauzolea v dobeÏ jeho neprÏõÂtomnosti a stara se o hospodarÏska zabezpecÏenõÂ, ktera jsou nutna pro osÏetrÏenõ teÏla Klementa Gottwalda a soucÏasneÏ se stara o materiaÂlnõ veÏci prÏõÂslusÏnõÂku Ê uÂtvaru. Ï idic Ïi 4, stars Ïina, R dva pro uÂtvar, dva pro soveÏtske leÂkarÏe. Ïnõ plat 2000 Kc Ïs funkc Ï nõ plat funkc Ïs 860 Kc Ïn 4, mjr., Velitele sme strÏõÂdaveÏ konajõ sluzÏbu a v dobeÏ neprÏõÂtomnosti naÂcÏelnõÂka velõ celeÂmu uÂtvaru Mauzolea. Kontrolujõ hlavneÏ vnitrÏnõ ochranne zarÏõÂzenõ a vykonaÂvajõ dohled nad uÂklidem v hlavnõÂch prostoraÂch. Kontrolujõ prÏõÂstup vsÏech osob do hlavnõ cÏaÂsti Mauzolea. Ïnõ plat 1600 Kc Ïs funkc 16 orgaÂnuÊ, kpt., provaÂdeÏjõ vnitrÏnõ ochranu hlavnõÂch cÏaÂstõ Mauzolea. V dobeÏ naÂvsÏteÏv dohlõÂzÏejõ nad klidnyÂm a hladkyÂm pruÊchodem obcÏanstva. Ïnõ plat 1350 Kc Ïs funkc Hlavnõ technik, pplk., zodpovõÂda naÂcÏelnõÂku Mauzolea za bezvadny chod vsÏeho technickeÂho zarÏÂõzenõÂ, Ïnõ plat 1800 Kc Ïs funkc 329 rÏõÂdõ sluzÏbu dispecÏeruÊ, kteryÂm soucÏasneÏ daÂva prÏõÂkazy pro vytvaÂrÏenõ podmõÂnek v Mauzoleu a kontroluje zapisovacõ prÏõÂstroje. ÏerÏi 5, mjr., Dispec strÏõÂdaveÏ konajõ sluzÏbu u dispecÏerskeÂho stolu, neustaÂle kontrolujõ vesÏkera technicka zarÏõÂzenõÂ. Ïnõ plat 1500 Kc Ïs funkc Laborantky 3, npor., provaÂdeÏjõ uÂklid v laboratorÏi, obsluhujõ sterilizacÏnõ prÏõÂstroje a naÂstroje leÂkarÏu Ê. Ïnõ plat 1100 Kc Ïs funkc ElektrikaÂrÏi 5 (strojarÏi), obcÏansÏtõ zameÏstnanci pro obsluhu stroju Ê a energetickyÂch zarÏõÂzenõÂ. Ï ky 5 (prvnõ kategorie), obcÏanske zameÏstnankyneÏ provaÂdeÏjõ UklõÂzec neustaÂle uÂklid v hlavnõÂch cÏaÂstech Mauzolea, mimo laboratorÏe. Ï ky 6 (druhe kategorie), obcÏanske zameÏstnankyneÏ vykonaÂvajõ UklõÂzec uÂklid v ostatnõÂch cÏaÂstech Mauzolea a soucÏasneÏ v dobeÏ naÂvsÏteÏv vykonaÂvajõ funkci sÏatnaÂrÏky mimo Mauzoleum. PõÂsarÏka 1, civilnõ zameÏstnanec provaÂdõ vesÏkere administrativnõ praÂce. Rota vnitrÏnõ straÂzÏe v sõÂle 72 prÏõÂslusÏnõÂkuÊ - z toho 1 cÏeta cÏestne straÂzÏe, 3 cÏety pro straÂzÏnõ sluzÏbu ± (vneÏjsÏõ strÏezÏenõ Mauzolea). DalsÏõ zajõÂmavy dokument je datovaÂn 31. brÏezna 1954 a ma naÂzev ¹NaÂvrh na uÂhradu 400 g zlata pro mausoleum Kl. Gottwaldaª. Ï se dne 31. brÏezDovõÂdaÂme se z neÏj, zÏe politicky sekretariaÂt UÂV KSC na 1954 usnesl ve sveÂm patnaÂcteÂm bodeÏ, ktery prÏednesl ministr vnitra BaraÂk, ulozÏit ministru financõÂ, aby uvolnil 400 gramu Ê ryzõÂho zlata pro ZaÂvody umeÏlecke kovovyÂroby v Praze jako uÂhradu za pozlacenõ põÂsmen pro Mauzoleum Klementa Gottwalda. V materiaÂlu politickeÂho sekretariaÂtu se k prÏõÂslusÏneÂmu bodu põÂsÏe: ¹...Podle projektu Mausolea Klementa Gottwalda bude nad pruÊcÏelnõÂm vchodem do mausolea umõÂsteÏn naÂpis 'Klement Gottwald'. Tento naÂpis je z pozlacenyÂch põÂsmen. ZaÂvody umeÏlecke kovovyÂroby v Praze, ktere põÂsmena zhotovily, pozÏaÂdaly o uÂhradu 400g ryzõÂho zlata, ktere na pozlacenõ põÂsmen dodaly ze sve zaÂsoby. Ministerstvo financõÂ, s nõÂmzÏ bylo o teÂto veÏci jednaÂno, muÊzÏe uÂhradu proveÂst jedineÏ na zaÂkladeÏ usnesenõÂ Ï .ª politickeÂho sekretariaÂtu UÂV KSC Usnesenõ bylo provedeno. 330 Ïtske zkus Ïenosti me Ïly odstranit probleÂmy Sove Politicky sekretariaÂt jednal o Mauzoleu znovu ve dnech 26. dubna 1954 a 13. zaÂrÏõ 1954. Tomu vsÏak prÏedchaÂzel dopis ze 7. dubna 1954, Ï epicÏkovi: kdy ministr vnitra BaraÂk põÂsÏe ministru naÂrodnõ obrany C ¹VaÂzÏeny soudruhu! HodlaÂm prÏedlozÏit politickeÂmu sekretariaÂtu UÂV Ï zpraÂvu o neÏkteryÂch probleÂmech, ktere se vyskytujõ v provozu MauKSC solea. Byl bych VaÂm velmi povdeÏcÏen, jestlizÏe byste mi laskaveÏ k prÏilozÏeneÂmu naÂvrhu sdeÏlil sve stanovisko a ev. prÏipomõÂnky.ª32) Ï V usnesenõ z jednaÂnõ 26. 4. 1954 politicky sekretariaÂt UÂV KSC uklaÂdaÂ: VaÂclavu Davidovi, ministru zahranicÏnõÂch veÏcõÂ, aby pozÏaÂdal vlaÂdu SSSR: a/ o vyslaÂnõ soveÏtskeÂho odbornõÂka, poveÏrÏeneÂho rÏõÂzenõÂm pracõ na projektu noveÂho systeÂmu osveÏtlenõ sarkofaÂgu Mauzolea Klementa Gottwalda, do Prahy, b/ o zapu Ê jcÏenõ technicke dokumentace osveÏtlenõ se vzorky pro cÏeskoslovenske odbornõÂky. Du Ê vodem k tomuto kroku byla nespokojenost s bodovyÂm osveÏtleÏ aste denõÂm Gottwaldova teÏla, prÏi ktereÂm ¹vynikaly sveÏtla a stõÂnyª. C fekty osveÏtlenõ zpuÊsobene nevhodnyÂmi ¹foÂliemi a filtryª vedly k tomu, zÏe soveÏtsÏtõ leÂkarÏi si dali odstraneÏnõ staÂvajõÂcõÂch sveÏtel jako podmõÂnku pro svoji dalsÏõ praÂci. Ï se daÂle uvaÂdõÂ, V prÏõÂloze k jednaÂnõ politickeÂho sekretariaÂtu UÂV KSC zÏe naprosto nevyhovujõÂcõ ± pro nedostatecÏny pruÊrÏez vodicÏu Ê ± je rovneÏzÏ prÏõÂvod elektrickeÂho proudu. DalsÏõ bod konstatuje, zÏe elektricka instalace v celeÂm objektu nevyhovuje prÏedpisuÊm a zÏe je ji trÏeba vymeÏnit za ¹naprosto bezpecÏnouª. RovneÏzÏ zÏe nebyla dokoncÏena dokumentace elektricke instalace. V dalsÏõÂm odstavci se konstatuje, zÏe steÏny ochozu kolem smutecÏnõ sõÂneÏ jsou nedostatecÏneÏ izolovaÂny proti vlhkosti a zÏe bude trÏeba ¹odstranit vsÏechno drÏevo, ktere je zdrojem houby a plõÂsneϪ. Na stropeÏ slavnostnõ sõÂneÏ se objevila voda, ktera zde vznika sraÂzÏenõÂm tepleÂho a studeneÂho vzduchu a vytvaÂrÏenõÂm naÂmrazy na skleneÏneÂm prÏõÂkrovu nad stropem slavnostnõ sõÂneÏ. Podobny nedostatek se objevil i na stropeÏ smutecÏnõ sõÂneÏ, ktery je rovneÏzÏ nedostatecÏneÏ izolovaÂn od vneÏjsÏku. DalsÏõ nedostatky byly zjisÏteÏny v prostoru pro pranõ vzduchovyÂch filtru Ê . ZaÂvady odstranõ ministerstvo vnitra, ktere zÏaÂdaÂ, aby prÏõÂpadne prÏekrocÏenõ cÏaÂstky bylo uhrazeno z vlaÂdnõÂch financÏnõÂch rezerv. Prvnõ naÂmeÏstek prÏedsedy vlaÂdy a ministr naÂrodnõ obrany Alexej Ï epicÏka pozÏaÂdal, aby urna soudruzÏky Marty Gottwaldove (jeho C tchyneÏ) byla prÏemõÂsteÏna z leve strany na pravou stranu sarkofaÂgu. PrÏemõÂsteÏnõ urny bude provedeno ihned, jakmile bude zhotovena urna definitivnõÂ. 331 Ï epicÏka rovneÏzÏ pozÏaÂdal, zda-li by bylo mozÏno sundat rukaAlexej C vice z rukou soudruha Klementa Gottwalda. SoveÏtsÏtõ leÂkarÏi se k tomuto pozÏadavku vyjaÂdrÏÂõ, azÏ budou provaÂdeÏt veÏtsÏõ uÂpravu (rÏõÂjen a listopad 1954) a zjistõÂ, zda je mozÏne splnit tento pozÏadavek. Prvnõ tajemnõÂk Ï Novotny jesÏteÏ pozÏaÂdal o zmeÏnu naÂvsÏteÏvnõÂch hodin v MauzoUÂV KSC leu. Ïla do c ÏeskyÂch rukou PrÏevzetõ receptury pro balzamizaci te Ï usneslo na opatrÏenõÂch 28. brÏezna 1955 se politicke byro UÂV KSC k prÏevzetõ receptury pro balzamizaci teÏla Klementa Gottwalda. SchvaÂlilo naÂsledujõÂcõ body: 1) prÏevzetõ receptury pro balzamizaci teÏla Klementa Gottwalda od soveÏtskyÂch odbornõÂku Ê odbornõÂky cÏeskoslovenskyÂmi; 2) skupinu 3 leÂkarÏuÊ odbornõÂkuÊ k peÂcÏi o teÏlo s. Klementa Gottwalda: MUDr. Rudolf VaneÏcÏek ± patolog-anatom, MUDr. Josef Vymazal ± veÏdecky pracovnõÂk-neurolog, Mudr. Ing. JirÏõ KrÏecÏek ± biochemik; 3) zarÏazenõ teÏchto leÂkarÏu Ê do StaÂtnõÂho sanatoria (ministerstvo zdravotnictvõÂ). Politbyro ulozÏilo s. BaraÂkovi projednat s navrzÏenyÂmi leÂkarÏi prÏevzetõ receptury, dokonale zvlaÂdnutõ problematiky balzamizace a prÏevzõÂt od nich prÏõÂsahu. Dne 5. zaÂrÏõ 1955 bylo schvaÂleno rozsÏõÂrÏenõ trÏõÂcÏlenne skupiny leÂkarÏu Ê o dalsÏõ dva ± MUDr. Zden Ï ka Vacka a MUDr. Zden Ï ka Lodina. Bylo usneseno MUDr. Lodina stranicky proveÏrÏit. (Jak je patrno z prÏõÂpisu Ï rukou, jesÏteÏ 27. 9. se na toto proveÏrÏenõÂ, ktere provaÂdeÏlo UÂV KSC a ktere muselo byÂt urgovaÂno, cÏekalo.) Ï vyÂdaje na dodatecÏnou 13. zaÂrÏõ schvaÂlilo politicke byro UÂV KSC uÂpravu Mauzolea KG, ale odmõÂtlo financovat zbudovaÂnõ zdeÏne sÏatny a prodejny spisu Ê Klementa Gottwalda. Na uÂrovni ministru Ê si poteÂ Ï toll cÏlenove byra rozdeÏlili uÂkoly. NaprÏÂõklad ministr kultury Ladislav S Ï meÏl prostrÏednictvõÂm CeskoslovenskeÂho staÂtnõÂho filmu zajistit kompletnõ osveÏtlenõ sarkofaÂgu, ministru paliv Josefu JonaÂsÏovi bylo ulozÏeno, aby zajistil pozÏadovany zpu Ê sob prÏÂõvodu a prÏõÂkonu elektricke energie. TrÏetõ soubor zpraÂv o provozu Mauzolea Klementa Gottwalda nese datum 19. 3. 1956. Ï se tehdy usneslo, aby soveÏtska vlaÂda byla Politicke byro UÂV KSC pozÏaÂdaÂna: a) o umozÏneÏnõ kraÂtkodobeÂho studijnõÂho pobytu cÏeskoslovenskyÂm leÂkarÏu Ê m v hlavnõ vyÂzkumne laboratorÏi prÏi Mauzoleu V. I. Lenina Ï SR; a J. V. Stalina v MoskveÏ na naÂklady Ministerstva vnitra C 332 b) o vyslaÂnõ soveÏtskeÂho experta, ktery by nasÏim leÂkarÏu Ê m pomohl urcÏit termõÂn blõÂzÏõÂcõÂho se dopln Ï ujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ. Ï ulozÏilo, aby prÏedal Ministru vnitra BaraÂkovi politicke byro UÂV KSC Ï prÏedsedovi vlaÂdy SirokeÂmu naÂvrh dopisu cÏeskoslovenske vlaÂdy adresovaneÂho vlaÂdeÏ soveÏtskeÂ. V dopisu se mj. uvaÂdõÂ: ¹...prÏi naÂvsÏteÏveÏ cÏs. leÂkarÏuÊ v MoskveÏ bylo dohodnuto s profesorem S. R. MardasÏevem, Ïreditelem Mausolea v MoskveÏ, zÏe bude trÏeba v ÏrÂõjnu letosÏnõÂho roku proveÂst dopln Ï ujõÂcõ balsamovaÂnõ teÏla...ª Ï eskoslovensÏtõ leÂkarÏi poveÏrÏenõ peÂcÏõ o teÏlo soudruha Klementa GottC walda dosud samostatneÏ neprovaÂdeÏli dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõÂ. PraÂveÏ Ï iroky soveÏtskou stranu, z teÏchto duÊvodu Ê zÏaÂda prÏedseda vlaÂdy Viliam S aby vyslala na naÂklady nasÏõ vlaÂdy profesora MardasÏeva a jednoho jeho spolupracovnõÂka do Prahy k uÂcÏasti na teÂto cÏinnosti, ktera meÏla byÂt Ï eskoslovenska zahaÂjena 15. rÏõÂjna 1956 a meÏla trvat sÏest tyÂdnu Ê. C vlaÂda projevuje v zaÂveÏru dopisu hluboky dõÂk vlaÂdeÏ Svazu soveÏtskyÂch socialistickyÂch republik za vyhoveÏnõ zÏaÂdosti. Provoz Mauzolea Ï zabyÂvalo zpraÂvou o provozu MauzoDaÂle se politicke byro UÂV KSC lea, ktera uvaÂdõÂ: ¹...PocÏaÂtkem roku 1955 byla provedena na zaÂkladeÏ zõÂskanyÂch provoznõÂch zkusÏenostõ rekonstrukce technickeÂho vybavenõ Mausolea. OdstraneÏny byly hlavnõ nedostatky, hlavneÏ pokud jde o elektricke zarÏÂõzenõÂ, vybavenõ sarkofaÂgu a naÂhradnõ technicke zarÏÂõzenõ pro zajisÏteÏnõ nouzoveÂho provozu...ª ZpraÂva daÂle konstatuje, zÏe zavedenõÂm automatickeÂho ovlaÂdaÂnõ vesÏkereÂho strojnõÂho i vzduchotechnickeÂho zarÏÂõzenõ se znacÏneÏ zjednodusÏila jeho obsluha. PrÏes naÂkladnou rekonstrukci se vsÏak objevily dveÏ necÏekane zaÂvady: ¹...DosÏlo ke spaÂlenõ elektromotorku, ktery zajisÏt'oval systeÂm pojõÂzdneÂho stolu pro teÏlo v prÏilehle laboratorÏi, a naÂsledkem elektrickeÂho zkratu shorÏela muchobijka, rovneÏzÏ v laboratorÏi. ObeÏ tyto zaÂvady neohrozily bezpecÏnost teÏla s. Klementa Gottwalda.ª 33) UÂdrzÏba vsÏech prostor se provaÂdeÏla podle meÏsõÂcÏnõÂho plaÂnu, ktery navazoval na rocÏnõ plaÂn uÂdrzÏby, vypracovany v souladu s pracõ leÂkarÏu Ê . O kazÏde uÂpraveÏ a revizi existoval protokol. V roce 1955 byly provedeny tyto technicke uÂpravy: a/ staÂvajõÂcõ prototypy prÏÂõstroju Ê pro meÏrÏenõ teplot v klimatizovanyÂch mõÂstnostech vymeÏneÏny za technicky dokonalejsÏõÂ, seÂriove vyÂroby, b/ instalovaÂno veÏtraÂnõ ochozu kolem smutecÏnõ sõÂneÏ, ktere ma zabraÂnit vlhkosti a prÏõÂpadneÂmu sÏõÂrÏenõ plõÂsneÏ, c/ uÂprava obou cÏaÂstõ chladõÂcõÂch kompresoru Ê k odstraneÏnõ cÏasteÂho uÂniku plynu freonu, d/ VyÂzkumny uÂstav vzduchotechnickyÂch a chemickyÂch zarÏõÂzenõ 333 v Praze zkonstruoval pruÊtokove meÏrÏicÏe vzduchu pro laboratorÏ a smutecÏnõ sõÂn Ï, e/ staÂvajõÂcõ autoklaÂv byl vymeÏneÏn za novou destilacÏnõ a sterilizacÏnõ jednotku, f/ vyÂvojove strÏedisko Tesla HolesÏovice vyrobilo podle vzoru soveÏtskyÂch zrcadlovyÂch zÏaÂrovek tuzemske zÏaÂrovky prÏiblizÏneÏ stejnyÂch kvalit. V roce 1956 meÏly byÂt rÏesÏeny dva hlavnõ technicke probleÂmy: DalsÏõ zdokonalenõ klimatizacÏnõÂho zarÏÂõzenõÂ, zejmeÂna naproste odstraneÏnõ prasÏnosti vzduchu v laboratorÏi, a za druhe zdokonalovaÂnõ osveÏtlenõ sarkofaÂgu a prÏõÂstupu do smutecÏnõ sõÂneÏ. Ïla ZpraÂva o stavu te Jak vypadala v te dobeÏ veÏdecka peÂcÏe o Gottwaldovo teÏlo? LeÂkarÏi ve zpraÂveÏ o sve praÂci uvaÂdeÏjõÂ: ¹...Dne 10. uÂnora 1955 byli jsme, t.j. Dr. Rudolf VaneÏcÏek, Dr. JirÏÂõ KrÏecÏek a Dr. Josef Vymazal, poveÏÏreni peÂcÏÂõ o teÏlo soudruha Klementa Gottwalda. Na tomto uÂkolu jsme zacÏali pracovat pod vedenõÂm soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ, kterÏÂõ do te doby o teÏlo Klementa Gottwalda pecÏovali. Nejprve naÂs seznaÂmili se zaÂveÏrecÏnyÂmi operacemi dopln Ï ujõÂcõÂho balsamovaÂnõÂ, ktere v te dobeÏ probõÂhalo. V konecÏne faÂzi teÂto operace jsme se zuÂcÏastnili sepsaÂnõ podrobneÂho protokolu o stavu teÏla Klementa Gottwalda k teÂto dobeÏ. 24. uÂnora 1955 jsme byli prÏijati spolecÏneÏ se soveÏtÏ irokyÂm za skyÂmi odbornõÂky prÏedsedou vlaÂdy soudruhem Viliamem S prÏÂõtomnosti soveÏtskeÂho velvyslance soudruha M. P. Firjubina. PrÏevzali jsme zde soveÏtskou dokumentaci, obsahujõÂcõÂ: 1. Protokol o balsamovaÂnõ teÏla Klementa Gottwalda. 2. Instrukce pro peÂcÏi o balsamovane teÏlo a o metodice dopln Ï ujõÂcõÂho balsamovaÂnõÂ. 3. Soubor veÏdeckyÂch pracõ o otaÂzkaÂch balsamovaÂnõÂ. 4. Album fotografiõ k protokolu o balsamovaÂnõ teÏla Klementa Gottwalda ze dne 22. cÏervna 1953 a album fotografiõ oblicÏeje a rukou Klementa Gottwalda z ledna a uÂnora 1955. 5. Protokol o stavu teÏla Klementa Gottwalda, ktery jsme na tomto zasedaÂnõ spolecÏneÏ se soveÏtskyÂmi odbornõÂky podepsali. Nato jsme byli soveÏtskyÂmi odbornõÂky instruovaÂni o teoretickeÂm podkladu a postupu balsamisace a o vsÏech operacõÂch, nutnyÂch k pruÊbeÏzÏneÂmu udrzÏovaÂnõ teÏla Klementa Gottwalda a potrÏebnyÂch k prÏÂõpraveÏ teÏla pro vystavenõÂ. Po instruktaÂzÏi a prostudovaÂnõ prÏevzatyÂch soveÏtskyÂch materiaÂluÊ jsme pocÏali provaÂdeÏt vsÏechny operace pod vedenõÂm soudruha I. S. KuzneÏcova. Po jeho odjezdu, t.j. od 29. brÏezna 1955 provaÂdõÂme pruÊbeÏzÏnou peÂcÏi o teÏlo Klementa Gottwalda sami. Stav viditelnyÂch cÏaÂstõ teÏla Klementa Gottwalda je naÂmi bez vyjõÂmky denneÏ kontrolovaÂn. AzÏ k dnesÏnõÂmu dni jsme nepozorovali neprÏedvõÂdanyÂch a nezÏaÂdoucõÂch zmeÏn od 334 stavu, ktery je zachycen v poslednõÂm protokole, sepsaneÂm prÏi prÏedaÂvaÂnõ teÏla Klementa Gottwalda do nasÏõ peÂcÏe.ª34) DalsÏõ cÏaÂst je veÏnovaÂna samotnyÂm detailu Ê m pruÊbeÏhu peÂcÏe o Gottwaldovo teÏlo. Od jeho ulozÏenõ v PamaÂtnõÂku leÂkarÏi denneÏ kontrolujõ stav viditelnyÂch cÏaÂstõ teÏla. Du Ê sledneÏ se rÏÂõdõ soveÏtskyÂmi instrukcemi. Z teÏchto instrukcõ a z dosavadnõÂch zkusÏenostõ nasÏich leÂkarÏu Ê vyplyÂvaÂ, zÏe ¹...prÏi peÂcÏi o teÏlo s. Klementa Gottwalda je trÏeba mõÂti na zrÏeteli prÏedevsÏõÂm tyto okolnosti: 1. mechanicke posÏkozenõÂ, ktere by mohlo byÂt zpuÊsobeno neopatrnou manipulacõ prÏi osÏetrÏovaÂnõ pokozÏky; 2. vysychaÂnõ pokozÏky, ktere by mohlo vzniknout nespraÂvnyÂm udrzÏovaÂnõÂm vlhkosti a teploty vzduchu; 3. chemicke narusÏenõ barvivy a laÂtkami, ktere mohou tvorÏit barevne sloucÏeniny; 4. infekce, prÏedevsÏõÂm plõÂsn Ï ovaÂ; 5. posÏkozenõ hmyzem; 6. hrube mechanicke posÏkozenõÂ, vznikle prÏi eventuaÂlnõÂch technickyÂch poruchaÂch zarÏÂõzenõÂ; 7. posÏkozenõ teÏla vysokou teplotu, vzniklou prÏi eventuaÂlnõÂm pozÏaÂru.ª 35) Jak jizÏ võÂme z prÏedchozõÂch dokumentuÊ, kraÂtce po odjezdu soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ 14. dubna 1955 shorÏela elektricka ¹muchobijkaª, ktera byla umõÂsteÏna v laboratorÏi. Dva dny nato shorÏel motor, posunujõÂcõ zajisÏt'ovacõ kolõÂk podstavce sarkofaÂgu. LeÂkarÏi si nebyli jisti, zda dyÂm nenarusÏil pokozÏku, i kdyzÏ sami zÏaÂdne zmeÏny nezpozorovali. PozÏaÂdali proto o okamzÏity telefonicky rozhovor se ¹soudruhem prof. MardasÏevemª, ktery po vylõÂcÏenõ prÏÂõhody prÏileteÏl do Prahy. Vykonal podrobnou prohlõÂdku teÏla a konstatoval, zÏe k porusÏenõ pokozÏky nedosÏlo. Ani chemicky rozbor dyÂmu a ovzdusÏõ sarkofaÂgu nezavdal prÏÂõcÏiny k domneÏnce, zÏe by teÏmito zaÂvadami dosÏlo k chemickeÂmu posÏkozenõ tkaÂnõ teÏla. Objevujõ se probleÂmy Profesor MardasÏev doporucÏil rÏadu opatrÏenõÂ, zejmeÂna hermeticke oddeÏlenõ prostoru sarkofaÂgu od laboratorÏe. Po poradeÏ s techniky se ukaÂzalo, zÏe provedenõ hermetizace sarkofaÂgu je mozÏne jen v dobeÏ, kdy teÏlo nenõ uvnitrÏ sarkofaÂgu, tedy v pruÊbeÏhu dalsÏõÂho dopln Ï ujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ. Aby byla vyloucÏena mozÏnost poruch podobneÂho raÂzu, byl elektromotor nahrazen rucÏnõÂm zajisÏt'ovaÂnõÂm a elektricka ¹muchobijkaª byla odstraneÏna. Je nesporneÂ, zÏe dokonala hermetizace sarkofaÂgu by zcela vyloucÏila pronikaÂnõ sÏkodlivin do prostoru sarkofaÂgu. Na druhe straneÏ se vsÏak ukaÂzalo, zÏe v sarkofaÂgu, ktery nenõ hermeticky uzavrÏen, je mozÏne 335 operativneÏ regulovat vlhkost v dobeÏ letnõÂho horka a velkyÂch naÂvsÏteÏv. Regulace vlhkeÂho prostrÏedõ v sarkofaÂgu je daÂle vyÂhodna pro udrzÏovaÂnõ vlhkosti pokozÏky na mõÂru prÏõÂpustnou pro vystavenõ teÏla. OvsÏem mozÏnost mechanicke regulace by prÏi hermetizaci sarkofaÂgu byla vyloucÏena. Vzhledem k tomuto rozporu pozÏaÂdali prazÏsÏtõ leÂkarÏi profesora MardasÏeva dopisem o radu. Ten v odpoveÏdi vyslovuje naÂzor, zÏe sarkofaÂg ma byÂt i prÏesto hermetizovaÂn, i kdyzÏ hermetizaci neprÏipousÏtõ mimo dobu dopln Ï ujõÂcõÂho balzamovaÂnõÂ. MeÏneÏnõ vlhkosti v sarkofaÂgu poklaÂda MardasÏev za neuÂcÏelneÂ. NasÏi leÂkarÏi se vsÏak domnõÂvajõÂ, zÏe po provedenõ hermetizace sarkofaÂgu vyvstane probleÂm novyÂ, a to nutnost klimatizovat ovzdusÏõ v sarkofaÂgu. SoucÏasneÏ se teÂzÏ pracovalo na konstrukci noveÂ, leÂpe vyhovujõÂcõ osveÏtlovacõ soustavy sarkofaÂgu. AutorÏi zpraÂvy daÂle uvaÂdeÏjõÂ, zÏe ¹...v pru Ê be Ï hu dosavadnõ praÂce se vyskytly ne Ï ktere probleÂmy, tyÂkajõÂcõ se bezprostr Ï edne Ï udrz Ï ovaÂnõ te Ï la Klementa Gottwalda, ktere si vyz Ï adujõ teoreticke ÏresÏenõÂ.ª36) Je to prÏedevsÏõÂm otaÂzka mozÏnosti posÏkozenõ pokozÏky prÏi opakovaneÂm dlouhodobeÂm mechanickeÂm osusÏovaÂnõÂ, ktere je pro vystavenõ teÏla nutneÂ. PrÏi teÂto operaci se leÂkarÏi rÏõÂdõ du Ê sledneÏ instrukcemi soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ, vyplyÂvajõÂcõÂmi z jejich trÏicetilete zkusÏenosti. AvsÏak ani sebeopatrneÏjsÏõ vykonaÂvaÂnõ teÂto operace nemu Ê zÏe v dlouhodobe perspektiveÏ vyloucÏit urcÏite posÏkozenõ pokozÏky, byt' mikroskopickyÂch rozmeÏruÊ, ktere by se mohlo po delsÏõ dobeÏ projevit zrÏetelnyÂmi zmeÏnami na viditelnyÂch cÏaÂstech teÏla. Tento uÂkol, jemuzÏ meÏlo prÏedchaÂzet vyrÏesÏenõ neÏkteryÂch dõÂlcÏõÂch teoretickyÂch otaÂzek, poklaÂdali veÏdci za dlouhodobyÂ. Take se domnõÂvali, zÏe vyÂzkum je mozÏny pouze na paralelnõÂm objektu ve vyÂzkumne laboratorÏi, urcÏene pro potrÏeby Mauzolea. Navrhli proto zrÏÂõzenõ takove laboratorÏe, podobneÏ jako tomu bylo v SoveÏtskeÂm svazu. OpõÂrali se o naÂzor soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ, podle nichzÏ je praÂce v teoreticke laboratorÏi pro peÂcÏi o balzamovane teÏlo nezbytnaÂ. Vybavenõ teÂto laboratorÏe nutnyÂmi prÏõÂstroji lze ± podle autoru Ê teÂto zpraÂvy ± ocÏekaÂvat v dohledne dobeÏ. (Projekt vsÏak nebyl nikdy realizovaÂn.) ZpraÂva daÂle uvaÂdõÂ, zÏe vzhledem k tomu, zÏe jde o veÏdeckou oblast Ï eskoslovensku nema vlastnõ zkusÏenosti, u naÂs novou, v nõÂzÏ nikdo v C bylo by uÂcÏelneÂ, aby leÂkarÏu Ê m pecÏujõÂcõÂm o teÏlo soudruha Gottwalda bylo umozÏneÏno seznaÂmit se s pracovnõÂmi metodami a hlavneÏ vyÂzkumnou liniõ laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ. O duÊlezÏite operaci, jakou bylo tzv. dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõÂ, jsme se jizÏ zmin Ï ovali. Podle põÂsemnyÂch instrukcõÂ, prÏedanyÂch soveÏtskyÂmi odbornõÂky, je nutno provaÂdeÏt dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõ vzÏdy po uplynutõ jednoho azÏ puÊldruheÂho roku. Vzhledem k tomu, zÏe poslednõ bylo provedeno v uÂnoru 1955, prÏichaÂzõ dalsÏÂõ dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõ v uÂvahu v uÂnoru azÏ zaÂrÏõ 1956. 336 Z rozboru statistiky naÂvsÏteÏv v Mauzoleu Kl. Gottwalda a s ohledem na jubilejnõ dny v roce vyplyÂvaÂ, zÏe by bylo vhodne proveÂst dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõ v uÂdobõ mezi 15. brÏeznem a 30. dubnem, nebo beÏhem meÏsõÂce zaÂrÏÂõ roku 1956. V teÏchto dvou uÂdobõÂch je totizÏ podle dosavadnõÂch zkusÏenostõ pocÏet naÂvsÏteÏvnõÂku Ê v Mauzoleu Klementa Gottwalda nizÏsÏõ a do teÂto doby nespada take zÏaÂdne vyÂznamneÏjsÏõ jubileum. TermõÂn dopln Ï ujõÂcõÂho balzamovaÂnõ musõ vsÏak byÂt urcÏen prÏedevsÏõÂm podle stavu teÏla GottwaldovyÂch pozu Ê statku Ê . Podle nyneÏjsÏõ skutecÏnosti by ± podle naÂzoru leÂkarÏu Ê ± bylo mozÏne proveÂst dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõ azÏ v zaÂrÏõÂ. PoneÏvadzÏ vsÏak nasÏi leÂkarÏi nemajõ dosud vlastnõ zkusÏenosti, nemohou termõÂn prÏõÂsÏtõÂho dopln Ï ujõÂcõÂho balzamovaÂnõ sami zodpoveÏdneÏ urcÏit, a proto zÏaÂdajõÂ, aby byl povolaÂn soveÏtsky expert a urcÏil termõÂn na zaÂkladeÏ soveÏtskyÂch zkusÏenostõÂ. Vzhledem k tomu, zÏe nenõ vyloucÏeno, zÏe bude nutno zacÏõÂt s dopln Ï ujõÂcõÂm balzamovaÂnõÂm jizÏ 15. brÏezna, je nezbytne pozvat soveÏtskeÂho experta urychleneÏ. Ïuje faktickyÂmi informacemi o naÂvsÏte Ïvnosti: ZpraÂva pokrac Mauzoleum bylo v roce 1955 prÏõÂstupno verÏejnosti podle schvaÂlenyÂch naÂvsÏteÏvnõÂch hodin. UzavrÏeno bylo pro rekonstrukcÏnõ praÂce v dobeÏ od 3. ledna 1955 do 5. brÏezna 1955. Mauzoleum navsÏtõÂvilo 17 zahranicÏnõÂch vlaÂdnõÂch delegacõ (soveÏtska vlaÂdnõ delegace vedena naÂmeÏstkem prÏedsedy Rady ministru Ê s. KaganovicÏem, rumunska vlaÂdnõ delegace, soveÏtsky ministr zemeÏdeÏlstvõÂ Ï LR, polska vlaÂdnõ delegas. BenediktovicÏ, naÂmeÏstek ministra spoju Ê C ce vedena s. Michajlovskim, parlamentnõ delegace SyÂrie aj.), 92 zahranicÏnõÂch sportovnõÂch a kulturnõÂch delegacõÂ, 66 delegacõ ze zaÂvodu Ê, 10 delegacõ sÏkol a pracovnõÂch zaÂloh. Mauzoleum od jeho otevrÏenõ azÏ do 1. 1edna 1956 navsÏtõÂvilo celkem 650 813 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ. Za rok 1955 to bylo celkem 234 440 osob: leden 865, 3. 1. ± 5. 3. uzavrÏeno, brÏezen 23 724, duben 17 807, kveÏten 33 095, cÏerven 40 644, cÏervenec 42 949, srpen 23 225, zaÂrÏõ 14 701, rÏõÂjen 16 257, listopad 12 865, prosinec 8 308. Ï , jsou prÏesneÏ dodrzÏoNaÂvsÏteÏvnõ dny, stanovene usnesenõÂm UÂV KSC vaÂny a zmeÏny v naÂvsÏteÏvnõÂch hodinaÂch se konajõ jen podle rocÏnõÂho obdobõÂ, tj. 15. 4. a 15. 9. KazÏda zmeÏna naÂvsÏteÏvnõÂch hodin je uverÏejÏ. n Ï ovaÂna tiskem a rozhlasem prostrÏednictvõÂm UÂstavu deÏjin KSC PodobneÏ zverÏejn Ï ujõ tisk a rozhlas zpraÂvy o mimorÏaÂdnyÂch a vyÂznamnyÂch naÂvsÏteÏvaÂch Mauzolea. MimorÏaÂdne naÂvsÏteÏvy jsou povolovaÂny jen Ï a leÂkarÏu se souhlasem UÂV KSC Ê Mauzolea. PrÏõÂstup do Mauzolea pro naÂvsÏteÏvnõÂky zuÊstal nezmeÏneÏn a mimo prÏilehlyÂch mõÂstnostõ ± Slavnostnõ sõÂn Ï , UÂstrÏednõ sõÂn Ï a Kolumbarium ± byla verÏejnosti zprÏõÂstup- 337 neÏna i sõÂn Ï SoveÏtske armaÂdy. Vojenske kolumbarium, kde je ulozÏena urna Hrdiny SSSR gen. mjr. Sochora, bude prÏÂõstupna verÏejnosti po dokoncÏenõ socharÏske vyÂzdoby. Ï ujõÂcõ balzamizace Dopln SpolecÏna komise soveÏtskyÂch a cÏeskoslovenskyÂch odbornõÂku Ê ve slozÏenõÂ: rÏeditel laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina, prof. S. R. MardasÏev, docent A. S. Pavlov, docent MUDr. R. VaneÏcÏek, MUDr. J. KrÏecÏek, MUDr. J. Vymazal, MUDr. Z. Lodin a MUDr. Z. Vacek vykonala v dobeÏ od 16. rÏÂõjna do 20. listopadu 1956 podrobnou prohlõÂdku stavu Gottwaldova teÏla a dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõÂ. Na jejõÂm zaÂkladeÏ dospeÏla komise k zaÂveÏruÊm: Charakteristicky vyÂraz tvaÂrÏe Kl. Gottwalda zachovaÂn beze zmeÏn. Celkova forma, relieÂf a barva kuÊzÏe oblicÏeje, rukou a jinyÂch cÏaÂstõ teÏla jsou dobrÏe zachovaÂny. NeporusÏenost tkaÂnõ teÏla byla beÏhem praÂce oveÏrÏena mikroskopickyÂm vysÏetrÏenõÂm. Dopln Ï ujõÂcõ balzamovaÂnõ Gottwaldova teÏla, ktere bylo provaÂdeÏno v rÏõÂjnu azÏ listopadu 1956, vytvorÏilo jesÏteÏ lepsÏõ podmõÂnky k jeho dalsÏõÂmu dlouhodobeÂmu uchovaÂnõ a vystavenõ v sarkofaÂgu. Komise potvrdila, zÏe teÏlo K. Gottwalda je plneÏ prÏipraveno k vystavenõ a zÏe Mauzoleum muÊzÏe byÂt znovu otevrÏeno. SoucÏasneÏ take prÏipomneÏla, zÏe je zÏaÂdoucõ vyvinout objektivnõ registraci stavu teÏla, zejmeÂna pouzÏõÂvaÂnõÂm inkontaktnõÂch meÏrÏõÂcõÂch metod. A podotkla, zÏe balzamizace teÏl pro jejich dlouhodobe zachovaÂnõ ve stavu schopneÂm vystavenõ se provaÂdõÂ Ï SR a Bulharsku. Upozornila na pouze ve trÏech zemõÂch, a to v SSSR, C uÂcÏelnost vzaÂjemne informovanosti a koordinaci veÏdecke cÏinnosti v teÂto oblasti. Ï na veÏdomõ zpraÂvu 3. prosince 1956 vzalo politicke byro UÂV KSC o provedeneÂm dopln Ï ujõÂcõÂm balzamovaÂnõ teÏla Klementa Gottwalda a rozhodlo, aby byl prÏi nejblizÏsÏõ vhodne prÏÂõlezÏitosti, naprÏ. kdyzÏ budou provaÂdeÏny uÂpravy na GottwaldoveÏ teÏle (cÏerven ± cÏervenec 1957), nahrazen jeho vojensky stejnokroj obcÏanskyÂm odeÏvem. Byro daÂle schvaÂlilo ulozÏenõ urny s popelem vyÂznamneÂho komunistickeÂho cÏinitele a ministra VaÂclava Noska v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ. Nahrazenõ vojenskeÂho stejnokroje obcÏanskyÂm odeÏvem u Klementa Gottwalda se naplaÂnovalo na 2. cÏervna 1957, opeÏt za uÂcÏasti profesora MardasÏeva. V obdobõ od 15. 9. 1958 do 25. 10. 1958 probeÏhla trÏetõ dopln Ï ujõÂcõ balzamizace teÏla Klementa Gottwalda opeÏt za uÂcÏasti soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ. K tomuto datu (15. 9. 1958) byla pro byro vypracovaÂna nova zpraÂva o naÂvsÏteÏvnosti Mauzolea. Ze zpraÂvy vybõÂraÂme: 338 Mauzoleum Klementa Gottwalda navsÏtõÂvilo do 15. 9. 1958 celkem 1 156 742 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ; z toho pak v roce 1953 1954 1955 1956 1957 1958 55 646 361 400 233 770 147 570 187 798 170 558 naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ naÂvsÏteÏvnõÂkuÊ (k 15. 9. 1958) K hrobu NeznaÂmeÂho bojovnõÂka prÏichaÂzõ rocÏneÏ pru Ê meÏrneÏ 25 oficiaÂlnõÂch delegacõ zastupitelskyÂch orgaÂnu Ê , ktere jsou prÏedem hlaÂsÏeny a poklaÂdajõ veÏnce nebo kytice. Ostatnõ delegace, prÏedem nehlaÂsÏeneÂ, nejsou evidovaÂny. Ï a StaÂtnõ pamaÂtkovou spraÂvou Podle dohody s UÂstavem deÏjin KSC bude NaÂrodnõ pamaÂtnõÂk od kveÏtna 1959 zprÏõÂstupneÏn take mimo uÂrÏedneÏ urcÏene naÂvsÏteÏvnõ dny Mauzolea. Ï as pracuje... C Po sÏesti letech od uÂmrtõ Klementa Gottwalda se uzÏ zacÏõÂnal projevovat na jeho teÏle zub cÏasu. JesÏteÏ nesÏlo o uhnõÂvaÂnõ dolnõÂch koncÏetin, ktere nakonec leÂkarÏi teÏlu odn Ï ali a nahradili proteÂzami, nicmeÂneÏ na pokozÏce, jak vyplyÂva z dalsÏõ zpraÂvy ministerstva vnitra politbyru, zacÏalo dochaÂzet k neprÏõÂjemnyÂm zmeÏnaÂm... Ministerstvo vnitra prÏedklaÂda zmõÂneÏnou zpraÂvu kolektivu leÂkarÏu Ê Mauzolea Klementa Gottwalda o stavu teÏla Klementa Gottwalda, o pracech vykonanyÂch v souvilosti s peÂcÏÂõ o teÏlo za rok 1959 a o probleÂmech prÏi udrzÏovaÂnõ teÏla Klementa Gottwalda.37) Ve zpraÂveÏ se uvaÂdõÂ, zÏe prÏi kazÏdodennõÂm pozorovaÂnõ nebyly za cely rok zjisÏteÏny zÏaÂdne zmeÏny barvy a relieÂfuÊ pokozÏky oblicÏeje a prÏilehlyÂch viditelnyÂch cÏaÂstõ pokozÏky hlavy a krku. Drobne zhrubnutõ relieÂfuÊ kuÊzÏe na vnitrÏnõ plosÏe ukazovaÂku prave ruky bylo osÏetrÏeneÂ; dalsÏõ proces zhrubnutõ jizÏ nepokracÏuje a stav pokozÏky se zlepsÏil. Kolektiv leÂkarÏu Ê dospeÏl na zaÂkladeÏ informacõ zõÂskanyÂch prÏi naÂvsÏteÏvaÂch laboratorÏe prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ i na zaÂkladeÏ vlastnõÂho baÂdaÂnõ k zaÂveÏru, zÏe vzdor skutecÏnosti, zÏe je soveÏtska metoda balzamovaÂnõ nejlepsÏõ a peÂcÏe o balzamovane teÏlo dokonalaÂ, dochaÂzõ uvnitrÏ teÏla k pomaleÂmu rozkladu neÏkteryÂch tkaÂnõÂ, duÊlezÏityÂch pro zachovaÂnõ puÊvodnõÂho stavu a barvy viditelnyÂch i neviditelnyÂch cÏaÂstõ pokozÏky. Ï esÏenõ teÏchto probleÂmuÊ veÏnujõ soveÏtsÏtõ specialiste v moskevske laR boratorÏi mimorÏaÂdnou pozornost. Soustavny vyÂzkum, provaÂdeÏny neÏkolika desõÂtkami (!) veÏdeckyÂch pracovnõÂku Ê a odbornõÂku Ê , prÏinaÂsÏõ kazÏdy 339 rok nove duÊlezÏite poznatky, ktere umozÏn Ï ujõ zlepsÏovat peÂcÏi o balzamovane teÏlo. Z teÏchto duÊvodu Ê zpraÂva navrhuje, aby byl podstatneÏ rozsÏõÂrÏen styk nasÏich leÂkarÏu Ê z Mauzolea Klementa Gottwalda s moskevskou laboratorÏõ prÏi Mauzoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina: ¹...bylo by uÂcÏelneÂ, aby vsÏem nasÏim leÂkarÏuÊm byl umozÏneÏn pravidelny delsÏõ studijnõ pobyt v moskevske laboratorÏi. ZpraÂva o poslednõÂm studijnõÂm pobytu nasÏich leÂkarÏuÊ v MoskveÏ se prÏiklaÂdaÂ...ª PrÏõÂloha 42 Podle instrukcõ vypracovanyÂch soveÏtskyÂmi odbornõÂky je trÏeba v prvnõ polovineÏ roku 1960 proveÂst dalsÏõ dopln Ï ujõÂcõ balzamizaci teÏla Klementa Gottwalda. Po dohodeÏ se soveÏtskyÂmi odbornõÂky je navrzÏen termõÂn mezi 20. brÏeznem a 25. dubnem 1960 a prÏizvaÂnõ znaÂmyÂch soveÏtskyÂch odbornõÂkuÊ ± akademika S. R. MardasÏeva a docenta A. S. Pavlova: ¹...Akademik MardasÏev se svyÂmi spolupracovnõÂky vypracoval a zdokonalil metodu balsamisace. Je prÏedevsÏõÂm jeho zaÂsluhou, zÏe teÏlo soudruha Klementa Gottwalda bylo s uÂspeÏchem balsamovaÂno a udrzÏeno do dnesÏnõ doby v dobreÂm stavu. JõÂm a jeho spolupracovnõÂky vypracovana metoda daÂva z dosud znaÂmyÂch postupuÊ balsamisace nejveÏtsÏõ prÏedpoklady pro dlouhodobe udrzÏenõ teÏla v dobreÂm stavu. Akademik S. R. MardasÏev podobneÏ jako ostatnõ pracovnõÂci, kterÏÂõ se uÂcÏastnili balsamisace, si vytvorÏili k nasÏõ zemi a k nasÏemu lidu hluboce prÏaÂtelsky pomeÏr, ktery opeÏtovneÏ osveÏdcÏujõ obeÏtavou bratrskou pomocõÂ.ª 38) Ï zpraÂvy leÂkarÏskyÂch expertu Politicke byro UÂV KSC Ê pruÊbeÏzÏneÏ projednaÂvalo. Aby byla peÂcÏe o pozu Ê statky ¹prvnõÂho deÏlnickeÂho prezidentaª co nejlepsÏõÂ, rozhodlo akceptovat naÂvrh leÂkarÏske zpraÂvy a vysõÂlat leÂkarÏe na pravidelne studijnõ pobyty do Moskvy. DoporucÏilo, aby se vlaÂda Ï eskoslovenske socialisticke republiky obraÂtila na vlaÂdu SSSR a pozÏaÂC dala ji, aby nasÏim leÂkarÏu Ê m, kterÏõ pecÏujõ o teÏlo Klementa Gottwalda, umozÏnila studijnõ cestu do SoveÏtskeÂho svazu. V naÂvrhu dopisu s zÏaÂdostõ o pobyt se uvaÂdõÂ: ¹...v prÏÂõpadeÏ, zÏe vlaÂda Svazu soveÏtskyÂch socialistickyÂch republik bude moci teÂto zÏaÂdosti vyhoveÏt, byli by do SoveÏtskeÂho svazu vyslaÂni soudruzi profesor MUDr. R. VaneÏcÏek, docent MUDr. Z. Vacek a MUDr. J. Vymazal. Bude-li soveÏtske straneÏ vyhovovat navrhovany termõÂn, mohla by se studijnõ cesta uskutecÏnit od 22. kveÏtna do 11. cÏervna 1961.ª39) Ï eskoslovenske socialisticke republiky PodepsaÂn prÏedseda vlaÂdy C Ï irokyÂ. V. S Ïn jeden rok dve Ïma a naÂsledujõÂcõ rok Studijnõ pobyt byl umozÏne trÏem leÂkarÏuÊm, vzÏdy po dobu trÏõ tyÂdnuÊ.40) Byro take ulozÏilo nasÏõ vlaÂdeÏ, aby pozÏaÂdala soveÏtskou vlaÂdu o stanovisko k naÂvrhu na vyznamenaÂnõ soveÏtskyÂch odbornõÂku Ê , a: Ï esko¹...nebudou-li naÂmitky, prÏedlozÏit vlaÂdeÏ a presidentu republiky C Ï eskoslovenske repubslovenske u prÏÂõlezÏitosti 15. vyÂrocÏÂõ osvobozenõ C 340 Ï aÂdu praÂce akademiku liky SoveÏtskou armaÂdou naÂvrh na propuÊjcÏenõ R S. R. MardasÏevovi a vyznamenaÂnõ Za vynikajõÂcõ praÂci docentu R. N. Uskovovi, docentu A. S. Pavlovovi a kandidaÂtuÊm leÂkarÏskyÂch veÏd J. S. Romakovovi, V. I. KuzneÏcovovi a V. S. ZÏuravlovovi.ª JesÏteÏ rok a trÏi meÏsõÂce trvaly snahy tyÂmu zachraÂncu Ê udrzÏet mrtve teÏlo pohromadeÏ. PostupneÏ byly nahrazeny obeÏ dolnõ koncÏetiny, ale proces rozkladu nezastavili ani leÂkarÏi, ani chemici. Ïnou spolupraÂci s Moskvou anebo proto, zÏe At' uzÏ pro nedostatec Ïtska metoda nebyla nejleps ÏõÂ, mrtvy vlaÂdce Klement Gottani sove wald byl po devõÂti letech sveÂho pobytu v Mauzoleu standardnõÂm Ïn. zpuÊsobem zpopelne Ï 20. brÏezna TecÏku za celyÂm projektem udeÏlalo politicke byro UÂV KSC 1962. Z toho dne pochaÂzõ zpraÂva s naÂzvem: Ïnõ ostatkuÊ Klementa Gottwalda v NaÂrodnõÂm pamaÂt¹PrÏemõÂste Ï. Ï tajneÂ.)ª41) nõÂku na VõÂtkove (PrÏõÂsne Politicke byro se v bodeÏ 19 usneslo prÏemõÂstit ostatky Klementa Gottwalda v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ. Rozhodlo realizovat naÂvrh tak, aby zpraÂva o tom byla zverÏejneÏna v souvislosti s naÂvsÏteÏvou deleÏ v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku. gaÂtuÊ XII. sjezdu KSC DaÂle rozhodlo: l l l l l l UzavrÏõÂt k 1. 4. 1962 Mauzoleum a NaÂrodnõ pamaÂtnõÂk a zverÏejnit o tom zpraÂvu v tisku. PrÏemõÂstit z NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku, v dohodeÏ s rodinou, ostatky Marty GottwaldoveÂ. PrÏeveÂst spraÂvu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku s platnostõ od 1. 7. 1962 z ministerstva vnitra na ministerstvo sÏkolstvõ a kultury, prÏõÂpadneÏ na NaÂrodnõ vyÂbor hl. m. Prahy. PrÏedlozÏit rozpracovany naÂvrh dle schvaÂleneÂho ideoveÂho naÂmeÏtu Ï tak, zÏe katafalk bude do 30. 4. 1962 politickeÂmu byru UÂV KSC prÏesunut do prostoru D. Ministru sÏkolstvõ a kultury s. FrantisÏku Kahudovi a architektu J. GocÏaÂrovi bylo ulozÏeno prÏipravit na zaÂkladeÏ schvaÂleneÂho naÂmeÏtu rozpracovaÂnõ architektonickyÂch a vyÂtvarnyÂch uÂprav souvisejõÂcõÂch bezprostrÏedneÏ s novyÂm umõÂsteÏnõÂm urny s popelem soudruha Klementa Gottwalda. Byla vypracovaÂna smlouva o prÏedaÂnõ celeÂho objektu ministerstvu sÏkolstvõ a kultury. VnitrÏnõ technicke zarÏÂõzenõ se prÏedaÂva KarloveÏ univerziteÏ. TermõÂn ke skoncÏenõ teÏchto uÂkolu Ê je 1. 7. 1962. 341 31. brÏezna 1962 byla odvolaÂna cÏestna straÂzÏ jednotky VnitrÏnõ straÂzÏe MV urcÏena k ostraze NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku a prÏõÂslusÏnõÂci zacÏleneÏni do sestavy VnitrÏnõ straÂzÏe. Ï trougalovi bylo ulozÏeno zajistit nadaÂle Ministru vnitra LubomõÂru S potrÏebnou ostrahu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku zvencÏõ i uvnitrÏ. S platnostõ od 1. dubna 1962 odvolat cÏestnou straÂzÏ jednotky VnitrÏnõ straÂzÏe a do Ï naÂvrh na dalsÏõ 31. kveÏtna 1962 prÏedlozÏit politickeÂmu byru UÂV KSC vyuzÏitõ technickeÂho zarÏõÂzenõ Mauzolea. Ï z 22. kveÏtna 1962 schvaÂlilo Usnesenõ politickeÂho byra UÂV KSC 42) naÂvrh architektonickyÂch uÂprav NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku v bodeÏ 9 a ulozÏilo jeho noveÂmu spraÂvci, ministerstvu sÏkolstvõ a kultury, prÏedlozÏit do konce prvnõÂho pololetõ roku 1963 naÂvrh jeho dalsÏõÂho vyuzÏitõÂ. * * * Budova NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku na horÏe VõÂtkoveÏ nenasÏla ani po roce 1989 jasne uplatneÏnõÂ. O jejõÂm definitivnõÂm osudu nenõ do vydaÂnõ toho sbornõÂku staÂle rozhodnuto. Snad je to proto, zÏe jizÏ od dob vzniku pamaÂtnõÂku, doprovaÂzely jej staÂle ideove a koncepcÏnõ zmeÏny. V budoveÏ se odehraÂlo neÏkolik kulturnõÂch akcõÂ, naprÏ. trÏi rocÏnõÂky Koncertu Ê na podporu Tibetu, prostranstvõ na VõÂtkoveÏ poslouzÏilo ale i cÏeskyÂm pravicovyÂm extreÂmistu Ê m k porÏaÂdaÂnõ jejich srazu. PrÏi hledaÂnõ odpovõÂdajõÂcõÂho vyuzÏitõ komplexu padaly i takove naÂvrhy jako naprÏ. zbudovaÂnõ obrÏÂõho akvaÂria... Osud PamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ se tedy nejspõÂsÏe stane teÂmatem sÏirsÏõ diskuse, ktera dosud ± z hlediska historie v kraÂtkeÂm obdobõ ± neprobeÏhla. (P. S.) VIÂTKOV A PAMAÂTNIÂK V budoveÏ PamaÂtnõÂku v Praze na VõÂtkoveÏ budou po cely prosinec k videÏnõ praÂce z verÏejne souteÏzÏe na vyuzÏitõ PamaÂtnõÂku (budoucõÂho Muzea cÏeske staÂtnosti) a prÏilehleÂho parku. PorÏaÂda meÏstska cÏaÂst Praha 3. (LiteraÂrnõ noviny cÏ. 49, 29. 11. 2000) 342 Ïla, PrÏõÂloha 41: PrÏepis leÂkarÏske zpraÂvy o stavu te o pracech vykonanyÂch v souvislosti Ï õ o te Ïlo za rok 1959 a probleÂmech s peÂc Ïla Klementa Gottwalda prÏi udrzÏovaÂnõ te BeÏhem roku 1959 byla pravidelna a soustavna peÂcÏe o teÏlo Klementa Gottwalda vykonaÂvaÂna podle instrukcõ vypracovanyÂch soveÏtskyÂmi specialisty. DoplnÏujõÂcõ balsamisace v tomto roce provedena nebyla. PrÏi kazÏdodennõÂm pozorovaÂnõ nebyly za cely rok zjisÏteÏny zÏaÂdne zmeÏny barvy a relieÂfu pokozÏky oblicÏeje a prÏilehlyÂch viditelnyÂch cÏaÂstõ pokozÏky hlavy a krku. RovneÏzÏ /?/ na leve ruce ukazovaÂku prave ruky bylo dne 16. uÂnora 1959 pozorovaÂno drobne zhrubnutõ relieÂfu kuÊzÏe. Ostatnõ viditelne cÏaÂsti pokozÏky prave ruky byly nezmeÏneÏny. Po zjisÏteÏnõ vyÂsÏe popsanyÂch drobnyÂch zmeÏn pokozÏky na praveÂm ukazovaÂku byla tato cÏaÂst soustavneÏ podle instrukcõ osÏetrÏovaÂna azÏ do meÏsõÂce cÏervna, kdy bylo konstatovaÂno, zÏe proces zhrubnutõ jizÏ nepokracÏuje a stav pokozÏky se zlepsÏil. Stav teÏla byl v hrubyÂch rysech zachycovaÂn fotograficky. BeÏhem roku 1959 se nevyskytly zÏaÂdne vaÂzÏneÏjsÏõ zaÂvady v technickeÂm provozu zarÏõÂzenõ Mausolea. V raÂmci cÏinnosti vyÂzkumne se pokracÏuje ve studiu slozÏenõ tekutiny tvorÏõÂcõ jemnou vrstvu na viditelnyÂch cÏaÂstech pokozÏky a bylo zahaÂjeno studium pochoduÊ prÏi sÏteÏpenõ tukuÊ v balsamovane tkaÂni. LeÂkarÏi poveÏrÏenõ peÂcÏõ o teÏlo Klementa Gottwalda dospeÏli na zaÂkladeÏ dosavadnõ neÏkolikalete zkusÏenosti, na podkladeÏ neÏkteryÂch vyÂsledkuÊ vyÂzkumne cÏinnosti a zejmeÂna na zaÂkladeÏ informacõ zõÂskanyÂch prÏi trÏech naÂvsÏteÏvaÂch ¹LaboratorÏe prÏi Mausoleu V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveϪ, k teÏmto zaÂveÏruÊm: Bylo by nespraÂvne se domnõÂvat, zÏe teÏlo, balsamovane podle soveÏtske metody, jezÏ je za soucÏasneÂho stavu veÏdy metodou nepochybneÏ nejlepsÏõÂ, nepodleÂha i prÏi naprosto dokonale peÂcÏi provaÂdeÏne podle soveÏtskyÂch instrukcõÂ, dalsÏõÂm zaÂvazÏnyÂm zmeÏnaÂm. Je jisteÂ, zÏe postupneÏ dochaÂzõ k pomaleÂmu, plõÂzÏiveÂmu rozkladu neÏkteryÂch tkaÂnõ duÊlezÏityÂch pro zachovaÂnõ puÊvodnõÂho stavu viditelnyÂch i neviditelnyÂch cÏaÂstõ pokozÏky. Je daÂle mozÏneÂ, zÏe v duÊsledku destruktivnõÂch pochoduÊ dochaÂzõ k uvolnÏovaÂnõ urcÏityÂch laÂtek, jezÏ jsou transportovaÂny k povrchu pokozÏky a puÊsobõ pak pomalu postupnou, ale neodvratnou zmeÏnu barvy. I pravidelna peÂcÏe podle instrukcõ vede neodvratneÏ k velmi pomaleÂmu mechanickeÂmu porusÏovaÂnõ jemnyÂch struktur pokozÏky praÂveÏ na viditelnyÂch cÏaÂstech oblicÏeje. VsÏechny tyto okolnosti jsou znaÂmy soveÏtskyÂm specialistuÊm a k jejich rÏesÏenõ 343 je v moskevske laboratorÏi rozvinut sÏiroky vyÂzkum, jehozÏ se uÂcÏastnõ neÏkolik desõÂtek veÏdeckyÂch pracovnõÂkuÊ a odbornõÂkuÊ. Tato vyÂzkumna cÏinnost prÏinaÂsÏõ kazÏdy rok nove prakticky duÊlezÏite poznatky, jezÏ je nutno znaÂt a vyuzÏõÂvat pro peÂcÏi o balsamovane teÏlo. Moskevsky uÂstav je dnes a bude i v budoucnosti jedinyÂm, ktery soustrÏed'uje dostatecÏne sõÂly pro soustavny vyÂzkum v oboru balsamisace. Aby bylo mozÏno s plnou odpoveÏdnostõ vykonaÂvat peÂcÏi o teÏlo Klementa Gottwalda, je nezbytne podstatneÏ zlepsÏit osobnõ kontakt s moskevskou laboratorÏõÂ. Dosavadnõ naÂhodny a obcÏasny styk je vzhledem k zaÂvazÏnosti uÂkolu zcela nevyhovoujcõÂ. Trvaly styk majõ zajisÏteÏn naprÏ. bulharsÏtõ leÂkarÏi, pecÏujõÂcõ o teÏlo JirÏõÂho Dimitrova, z nichzÏ kazÏdy traÂvõ kazÏdorocÏneÏ 45 dnõ v moskevske laboratorÏi. Je naprosto nezbytneÂ, vzhledem k zaÂvazÏnosti uÂkoluÊ, aby leÂkarÏuÊm Mausolea Klementa Gottwalda byl umozÏneÏn studijnõ pobyt v moskevske laboratorÏi kazÏdorocÏneÏ, a aby s touto cestou bylo pocÏõÂtaÂno na kazÏdy rok ve financÏnõÂm plaÂnu. Na zaÂkladeÏ dohody se soveÏtskyÂmi soudruhy muÊzÏeme neÏktere uÂzke otaÂzky rÏesÏit vyÂzkumneÏ i u naÂs. Bylo by uÂcÏelneÂ, aby byla dohodnuta delimitace uÂkoluÊ v budoucnu i s bulharskyÂmi soudruhy. LeÂkarÏi, pecÏujõÂcõ o teÏlo Klementa Gottwalda, jsou si veÏdomi odpoveÏdnosti vyplyÂvajõÂcõ ze smlouvy a z vaÂzÏnosti uÂkolu, prÏedklaÂdajõ tento spis k posouzenõ a jsou ochotni, budou-li pozÏaÂdaÂni, podat podrobneÏjsÏõ informace, vyÂklad i prÏõÂslusÏne naÂvrhy. V Praze dne 30. prosince 1959 Doc. dr. R. VaneÏcÏek Dr. Z. Lodin kand. leÂk. veÏd Dr. J.KrÏecÏek kand. leÂk. veÏd Doc. dr. Z. Vacek kand. leÂk. veÏd Dr. J. Vymazal kand. leÂk. veÏd /A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35/ 344 PrÏõÂloha 42: PrÏepis ZpraÂvy o studijnõÂm pobytu s. dr. Vacka a s. dr. Lodina v LaboratorÏi Mausolea V. I. Lenina Ï v dobe Ï a J. V. Stalina v Moskve od 25. 11. do 13. 12. 1959 Studium v laboratorÏi bylo zameÏrÏeno neÏkolika smeÏry: A) UÂcÏast na veÏdeckyÂch konferencõÂch pracovnõÂkuÊ mausolea. Konference se zabyÂvaly: 1. VyÂsledky mikroskopickeÂho, histochemickeÂho a biochemickeÂho studia rozkladnyÂch pochoduÊ, probõÂhajõÂcõÂch v dlouhodobeÏ balsamovanyÂch teÏlech. Na toto teÂma bylo prÏedneseno neÏkolik pracõÂ, z nichzÏ vcelku vyplyÂvaÂ, zÏe dlouhodobeÏ balsamovana teÏla nejsou v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ trvale nemeÏnnyÂmi objekty, nyÂbrzÏ zÏe v nich staÂle probõÂhajõ rozkladne procesy, kteryÂmi se meÏnõ tvar, objem i chemicka skladba tkaÂnõÂ. Za velmi zaÂvazÏne zjisÏteÏnõ je nutno povazÏovat fakt, zÏe rozkladnyÂmi pochody se uvolnÏujõ laÂtky, ktere mohou neprÏõÂzniveÏ meÏnit barvu viditelnyÂch cÏaÂstõ pokozÏky (zhneÏdnutõÂ). V souvislosti s tõÂm byly teoreticky diskutovaÂny cesty, jak teÏmto neprÏõÂznivyÂm pochoduÊm prÏedchaÂzet, nebo je omezit. Tyto otaÂzky, ktere majõ prvorÏady vyÂznam pro udrzÏenõ teÏla ve stavu vhodneÂm pro vystavovaÂnõÂ, zuÊstaÂvajõ staÂle otevrÏeny a jsou v laboratorÏõÂch prÏedmeÏtem intenzivnõÂho vyÂzkumu. 2. DalsÏõ praÂce se tyÂkaly otaÂzek klimatizacÏnõÂho rezÏimu, jmenoviteÏ vlivu vlhkosti prostrÏedõ a pruÊchodnosti pokozÏky pro balsamujõÂcõ tekutinu, ktera je pro pruÊbeÏzÏne udrzÏovaÂnõ teÏla zvlaÂsÏteÏ vyÂznamnaÂ. SoucÏasneÏ byla rÏesÏena otaÂzka objektivnõÂho meÏrÏenõ vlhkosti pokozÏky, jezÏ je smeÏrodatna pro udrzÏovacõ rezÏim objektu. 3. DaÂle byly na konferenci neÏktere praÂce veÏnovaÂny zlepsÏenõ metodiky balsamovaÂnõÂ. B) V dobeÏ mimo tyto veÏdecke konference bylo umozÏneÏno nasÏim soudruhuÊm studium veÏdeckyÂch publikacõÂ, vypracovanyÂch cÏleny vyÂzkumne laboratorÏe Mausolea. V knihovneÏ laboratorÏe se beÏhem jejõÂho trvaÂnõ nashromaÂzÏdil znacÏneÏ velky pocÏet teÏchto pracõÂ, takzÏe bylo mozÏno prostudovat jen jejich malou cÏaÂst. C) V prakticke cÏaÂsti studia byli soudruzi seznaÂmeni s metodikami, uzÏõÂvanyÂmi v laboratorÏi na paralelnõÂch objektech, a s praktickyÂm provaÂdeÏnõÂm balsamizace rukou a oblicÏeje. 345 D) ZaÂveÏrem byli soudruzi seznaÂmeni s pracõ v Mausoleu, tyÂkajõÂcõ se udrzÏovaÂnõ teÏla s. Lenina a s. Stalina. Na veÏdeckyÂch konferencõÂch diskutovali nasÏi soudruzi k neÏkteryÂm otaÂzkaÂm, vyplyÂvajõÂcõÂch ze zkusÏenostõ prazÏske laboratorÏe. Byly prodiskutovaÂny neÏktere probleÂmy, ktere bude nutno v budoucnosti daÂle prÏednostneÏ rÏesÏit. Na neÏkteryÂch teÏchto probleÂmech se v nasÏõ laboratorÏi zacÏalo jizÏ prÏed cÏasem pracovat. Bylo dohodnuto v budoucnosti podle mozÏnostõ laboratorÏe v nich daÂle pokracÏovat, prÏõÂpadneÏ praÂci na nich prohloubit. E) NasÏi soudruzi prodiskutovali se s. S. R. MardasÏevem termõÂn doplnÏujõÂcõ balsamisace a uÂcÏast soveÏtskyÂch expertuÊ prÏi nõÂ. Bylo dohodnuto, zÏe doplnÏujõÂcõ balsamisace bude zapocÏata po 20. brÏeznu 1960 tak, aby byla dostatecÏna cÏasova rezerva pro ukoncÏenõ celeÂho procesu prÏed 1. kveÏtnem 1960. Podle vyjaÂdrÏenõ s. MardasÏeva by se doplnÏujõÂcõ balsamisace zuÂcÏastnil s. MardasÏev a s. Pavlov. F) PrÏi sveÂm pobytu v MoskveÏ navaÂzali nasÏi soudruzi styk s pracovnõÂky Mausolea J. Dimitrova v Sofii. VyÂmeÏna zkusÏenostõ byla pro obeÏ strany velmi cennaÂ. PrÏi teÂto prÏõÂlezÏitosti soudruzi konstatovali, zÏe bulharsÏtõ odbornõÂci majõ daleko uzÏsÏõ a zcela pravidelny kontakt s moskevskou laboratorÏõÂ. ZaÂveÏrem je mozÏno shrnout vyÂsledky cesty takto: Studijnõ pobyt s. Vacka a s. Lodina v laboratorÏi Mausolea V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ byl pro nasÏi praÂci velmi vyÂznamnyÂ. UmozÏnil, zÏe jsme se seznaÂmili s vyÂsledky praÂce soveÏtskyÂch soudruhuÊ poslednõ doby. Znalost teÏchto vyÂsledkuÊ pro dalsÏõ praÂci na udrzÏovaÂnõ teÏla s. Klementa Gottwalda ma zaÂsadnõ vyÂznam. VyÂsledky jejich praÂce ukazujõÂ, zÏe v dlouhodobeÏ balsamovaneÂm teÏle probõÂhajõ trvale pozvolne chemicke pochody, ktere mohou objekt neprÏõÂzniveÏ ovlivnÏovat. Rozsah i charakter teÏchto procesuÊ nenõ doposud dostatecÏneÏ prozkoumaÂn. Z toho duÊvodu se vyÂzkum teÏchto zmeÏn stal v poslednõ dobeÏ teÏzÏisÏteÏm vyÂzkumne praÂce moskevske laboratorÏe. PovazÏujeme za naprosto nezbytne pro nasÏi vlastnõ praÂci udrzÏovat pravidelny a daleko teÏsneÏjsÏõ kontakt s moskevskou laboratorÏõ a veÏdecky spolupracovat se soveÏtskyÂmi soudruhy. V Praze 30. prosince 1959 Doc. MUDr R. VaneÏcÏek /A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35; podtrzÏenõ red./ 346 Ï Â V KSC PrÏõÂloha 43: PrÏepis usnesenõ politickeÂho byra U o architektonickyÂch uÂpravaÂch Ï nõÂch opatrÏenõÂch spojenyÂch a organizac ÏnõÂm a prÏemõÂste ÏnõÂm ostatkuÊ se zpopelne Klementa Gottwalda Opis usnesenõ politickeÂho byra UÂV KSCÏ ze dne 22. kveÏtna 1962 K bodu 9) Architektonicke uÂpravy a organizacÏnõ opatrÏenõ souvisõÂcõ se zpopelneÏnõÂm a prÏemõÂsteÏnõÂm ostatkuÊ Klementa Gottwalda. (s. V. SlavõÂk) U s n e s e n o: I. S c h v a l u j e s e: 1. naÂvrh architektonickyÂch uÂprav v UÂstrÏednõ sõÂni NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku s tõÂm, zÏe na krycõ desce sarkofaÂgu bude umõÂsteÏn symbol ratolestõ (veÏnce); 2. uskutecÏnit neverÏejny pietnõ akt ulozÏenõ urny s popelem Klementa Gott V KSCÏ; walda v zaÂrÏõ 1962 a k hrobu K. Gottwalda polozÏit veÏnec U 3. prÏeveÂst spraÂvu NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku z ministerstva vnitra na ministerstvo sÏkolstvõ a kultury s platnostõ od 1. 7. 1962; 4. naÂvrh ministerstva vnitra na vyuzÏitõ zarÏõÂzenõ mausolea s tõÂm, zÏe zarÏõÂzenõ laboratorÏe bude prÏedaÂno neÏktere vysoke sÏkole (prÏõÂloha IV/b ± bod 5); II. u k l a d a s e:  V KSCÏ naÂvrh uÂcÏastnõÂkuÊ a pro1. s. V. SlavõÂkovi prÏedlozÏit politickeÂmu byru U gramu pietnõÂho aktu; 2. s. F. Kahudovi realisovat architektonicke uÂpravy nejpozdeÏji do konce zaÂrÏõ 1962, prÏipravit raÂmcovy naÂvrh na zprÏõÂstupneÏnõ a politickovyÂchovne vyuzÏitõ PamaÂtnõÂku a do 30. 6. 1963 prÏedlozÏit konkreÂtnõ naÂvrh na uÂpravu sõÂneÏ byÂvaleÂho mausolea; 3. s. L. SÏtrougalovi zajistit zpopelneÏnõ ostatkuÊ Klementa Gottwalda s uÂschovou urny do termõÂnu pietnõÂho aktu; 4. s. V. SlavõÂkovi o pruÊbeÏhu pietnõÂho aktu a zprÏõÂstupneÏnõ NaÂrodnõÂho pamaÂtnõÂku verÏejnosti vydat kraÂtkou zpraÂvu. Provede: s. SlavõÂk s. SÏtrougal s. Kahuda Na veÏdomõÂ: s. Koucky /A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 745; zvyÂrazneÏnõ red./ 347 PrÏõÂloha 44: Titulnõ strana RudeÂho praÂva z 15. brÏezna 1953 oznamujõÂcõ uÂmrtõ prezidenta Gottwalda 348 PrÏõÂloha 45: Ohlasy pracujõÂcõÂch na skon Ï iteleª ¹milovaneÂho vuÊdce a uc na straÂnkaÂch RudeÂho praÂva 349 Ï PrÏõÂloha 46: ZaÂstupy lidõ na prazÏskeÂm Hrade Ï it prÏichaÂzejõÂcõÂch se rozlouc ¹se svyÂm milovanyÂm presidentemª; Rude praÂvo, uÂtery 17. brÏezna 1953 350 POZNAÂMKY A ODKAZY: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) 31) 32) Ï eska vojenska tradice v promeÏnaÂch cÏasu, H a V cÏ. 5/1994. Galandauer Jan, C TamteÂzÏ, opsaÂno z pameÏtnõÂho kamene na VõÂtkoveÏ. Ï ecÏ dr. BenesÏe prÏi slavnostnõÂm zahaÂjenõ NaÂrodnõ osvobozenõÂ, 9. listopadu 1928, R stavby Panteonu. GarvadskyÂ, V.: NaÂrodnõ pamaÂtnõÂk na horÏe VõÂtkov v Praze. Diplomova praÂce obhaÂjena ve Vojenske politicke akademii Klementa Gottwalda, Praha 1969. Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C VHA, fond Sbor pro zbudovaÂnõÂ..., zaÂpis z valne hromady konane 21. prosince 1938. Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C VHA, fond Sbor pro zbudovaÂnõÂ..., dopis prÏedsedovi Sboru z 19. rÏÂõjna 1939. Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C ZpraÂva o 14. rÏaÂdne valne hromadeÏ Sboru pro zbudovaÂnõ PamaÂtnõÂku naÂrodnõÂho osvobozenõ a pomnõÂku Jana ZÏizÏky z Trocnova na vrchu VõÂtkoveÏ, str. 3. Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C VHA, ZaÂpisy o schuÊzõÂch umeÏlecke a technicke komise Sboru..., zaÂpis z 10. listopadu 1947. Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C Zborov, PamaÂtnõÂk k trÏicaÂteÂmu vyÂrocÏõ bitvy u Zborova, Praha 1947, str. 22 ± 23. UlozÏenõ prsti z vyÂchodnõÂch bojisÏt' do PamaÂtnõÂku osvobozenõÂ, Symbol slovanske vzaÂjemnosti. Obrana lidu, 8. listopadu 1947. Ï SR Ï õÂjnove revoluce a vzniku C O teÂto problematice viz Jan Galandauer: Vztah R Ï, v cÏeskoslovenske historiografii po uÂnoru 1948. In: PrÏÂõspeÏvky k deÏjinaÂm KSC 1967, str. 201± 226. Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C Ï epicÏky. Obrana lidu, 15. cÏervence 1951. Projev ministra naÂrodnõ obrany Alexeje C Ï Jan ZizÏka ± symbol spravedliveÂho boje. Obrana lidu, 13. cÏervence 1951. ArmaÂdnõ rozkaz, stateÏ K. Gottwalda a A. ZaÂpotockeÂho. Rude praÂvo, 28. rÏÂõjna 1948. Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C Ï 1/5. SUÂA, Politicky sekretariaÂt UÂV KSC Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C Ï 1/5. SUÂA, Politicky sekretariaÂt UÂV KSC Ï eska vojenska tradice c. d. Galandauer Jan, C Ï 1/5, ZpraÂva pro s. AntonõÂna NovotneÂho o ideoSUÂA, Politicky sekretariaÂt UÂV KSC logickyÂch zaÂvadaÂch v NaÂrodnõÂm pamaÂtnõÂku na VõÂtkoveÏ, 30. listopadu 1953. Galandauer Jan, ZachveÏl se, zakymaÂcel rudy prapor naÂsÏ ± Vojensko-civilnõ pohrÏeb Klementa Gottwalda, H a V 1/1995. SUÂA, organizacÏnõ sekretariaÂt, KO-4/53. Ï oddeÏlenõ dokumentace orgaÂnu UÂV KSC Ê UÂV 9247 Kdc/Ko. A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 513, ZduÊvodneÏnõ k naÂvrhu organisace odboru pro ochranu ¹Mausoleaª. A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 513. A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 637. 351 33) 34) 35) 36) 37) 38) 39) 40) 41) 42) A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 942, ZpraÂva o provozu Mausolea Klementa Gottwalda. A MV Praha, fond A 2/1, inv. j. 942. TamteÂzÏ. TamteÂzÏ. ZpraÂva z 30. 12. 1959. PrÏÂõloha 41 A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35. TamteÂzÏ. A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 35, ZpraÂva o studijnõÂm pobytu s. dr. Vacka a s. dr. Lodina v LaboratorÏi Mausolea V. I. Lenina a J. V. Stalina v MoskveÏ v dobeÏ od 15. 11. do 13. 12. 1959. Praha 30. 12. 1959. A MV Praha, fond A 2/2, inv. j. 734. Architektonicke uÂpravy a organizacÏnõ opatrÏenõ souvisõÂcõ se zpopelneÏnõÂm Ï a prÏemõÂsteÏnõÂm ostatku Ê Kl. Gottwalda. Opis usnesenõ politickeÂho byra UÂV KSC ze dne 22. kveÏtna 1962. PrÏÂõloha 43 352 Ï ITE  ZKRATKY: UZ a. cÏ. a. j. A MV i AMV Ï A UÂV KSC ± ± ± ± AOASS MV ± aut. AZ BIS ± ± ± BND ± BRD ± brig. gen. CIC ± ± cÏ. Ï KD C cÏl. Ï LR C ÏR C Ï SA C Ï SL C cÏsl. Ï SNS C Ï SR C Ï SSR C Ï sVOM i C Ï S VOM C Ï TK C Ï VS C doc. Dr. ev. cÏ. f., fond FSS ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± gen. gestapo ± ± archivnõ cÏÂõslo archivnõ jednotka Archiv ministerstva vnitra Archiv UÂstrÏednõÂho vyÂboru Ï eskoslovenska Komunisticke strany C Archiv Odboru archivnõ a spisove sluzÏby ministerstva vnitra autor agenturnõ zpraÂva British Information Service (Britska informacÏnõ sluzÏba) Bundesnachrichtendienst (Spolkova zpravodajska sluzÏba SRN) Bundesrepublik Deutschland (Spolkova republika NeÏmecko) brigaÂdnõ generaÂl Conter Intelligence Corps (Americka vojenska kontrarozveÏdka) cÏÂõslo Ï eskomoravskaÂ-Kolben-DaneÏk C cÏlaÂnek Ï õÂnska lidova republika C Ï eska republika C Ï eskoslovenska armaÂda C Ï eskoslovenska strana lidova C cÏeskoslovenskyÂ Ï eskoslovenska strana naÂrodneÏ-socialisticka C Ï eskoslovenska republika C Ï eskoslovenska socialisticka republika C Ï eskoslovensky vyÂbor obraÂncu C Ê mõÂru Ï eskoslovenska tiskova kancelaÂrÏ C cÏÂõslo vysÏetrÏovacõÂho spisu docent doktor evidencÏnõ cÏõÂslo archivnõ fond Forien Secret Service (rozveÏdna sluzÏba Velke BritaÂnie v 50. letech) generaÂl Geheimstatpolicei (Tajna staÂtnõ policie) 353 HaV h. c. hl. m. HS-PS HS-StB IM Ing. i ing. inv. j. JNV JUDr. k., kart. KAV NF KcÏs KG KGB ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± KNV kpt. KPV Ï KPVC ± ± ± ± kr. KS-MV KS SNB KS StB Ï KSC  KUV KV Ï KV KSC KV NB KV StB LM LS MGB ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± MIO MIS ± ± mjr. ml. strzÏm. i mlstrzÏm. MLS MNB MNO MNV MS ± ± ± ± ± ± ± Historie a vojenstvõÂ, cÏasopis honoris causa, za prÏÂõcÏinou pocty (cÏestnyÂ) hlavnõ meÏsto hlavnõ spraÂva PohranicÏnõ straÂzÏe hlavnõ spraÂva StB Inspekce ministra inzÏenyÂr inventaÂrnõ jednotka jednotny naÂrodnõ vyÂbor doktor obojõÂho praÂva krabice, karton Krajsky akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty koruna cÏeskoslovenska Klement Gottwald KomiteÏt gosudarstvennoj bezopasnosti (VyÂbor staÂtnõ bezpecÏnosti) krajsky naÂrodnõ vyÂbor kapitaÂn kabinet politicke vyÂchovy Konfederace politickyÂch veÏzn Ïu Ê Ï eskoslovenska C krajsky krajska spraÂva MV krajska spraÂva Sboru naÂrodnõ bezpecÏnosti krajska spraÂva StaÂtnõ bezpecÏnosti Ï eskoslovenska Komunisticka strana C Ï) Komise uÂtrÏednõÂho vyÂboru (KSC krajske velitelstvõÂ Ï krajsky vyÂbor KSC krajske velitelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti krajske velitelstvõ StB Lidove milice lidovy soud Ministerstvo gosudarstvennoj bezopasnosti (Ministerstvo staÂtnõ bezpecÏnosti) ministerstvo informacõ a osveÏty Military Intelligence Service (Vojenska zpravodajska sluzÏba ± rozveÏdka armaÂdy USA) major mladsÏõ straÂzÏmistr MimorÏaÂdny lidovy soud ministerstvo naÂrodnõ bezpecÏnosti ministerstvo naÂrodnõ obrany mõÂstnõ naÂrodnõ vyÂbor ministerstvo spravedlnosti 354 Ï VU MS MUDr. MV MZV n. p. nar. NATO ± ± ± ± ± ± ± NB NDR NF NKGB ± ± ± ± NKVD ± npor. NS NSDAP ± ± ± Ï NS NZ-MV O StB O StB OBZ odst. okr. ONV oper. podsv. OPS org. OUN OV NB OZO PF PhDr. plk. podsv. por. pplk. ppor. prap. prof. ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ministerstvo sÏkolstvõÂ, veÏd a umeÏnõ doktor vsÏeobecneÂho leÂkarÏstvõ ministerstvo vnitra ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ naÂrodnõ podnõÂk narozen North Atlantic Treaty Organization (Severoatlanticky pakt) naÂrodnõ bezpecÏnost NeÏmecka demokraticka republika NaÂrodnõ fronta Narodnyj komissariat gosudarstvennoj bezopasnosti ± (Lidovy komisariaÂt staÂtnõ bezpecÏnosti) Narodnyj komissariat vnutornych deÏl ± (Lidovy komisariaÂt vnitra) nadporucÏõÂk NaÂrodnõ shromaÂzÏdeÏnõ Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NaÂrodneÏsocialisticka neÏmecka deÏlnicka strana) naÂcÏelnõÂk sÏtaÂbu NaÂpravne zarÏõÂzenõ Ministerstva vnitra oblastnõ uÂrÏadovna StB odbor (oddeÏlenõÂ) StaÂtnõ bezpecÏnosti obranne zpravodajstvõ odstavec okres okresnõ naÂrodnõ vyÂbor operativnõ podsvazek orgaÂn preventivnõ sluzÏby orgaÂn Organizace ukrajinskyÂch nacionalistuÊ okresnõ velitelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti oblastnõ zpravodajske oddeÏlenõ praÂvnicka fakulta doktor filosofie plukovnõÂk podsvazek porucÏõÂk podplukovnõÂk podporucÏõÂk praporcÏÂõk profesor 355 prps PS Ï PUÂV KSC r. RA RAF ± ± ± ± ± ± RNK ± RP rps Ï . O. i rÏ. o. R Ï NB R s. SH S MV Sb. ÏM SC SD ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± SDECE ± sign. Ï SMERS ± ± SNB SOA SRN SRM SSSR starsÏ. StB i Stb str. strzÏm. stserzÏ. SUÂA Ï SUÂV KSC sv. SVS sÏkpt. sÏstrzÏm. TBC ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± prapor pohranicÏnõ straÂzÏe pohranicÏnõ straÂzÏ Ï prÏedsednictvo UÂV KSC rok Ruda armaÂda Royal Air Forces (KraÂlovske vzdusÏne sõÂly ± britske KraÂlovske vojenske letectvo) Rada lidovyÂch komisarÏu Ê pravdeÏpodobneÏ neprÏesny prÏeklad ze SoveÏt narodnych komissarov Rude PraÂvo rota pohranicÏnõ straÂzÏe rÏõÂdõÂcõ orgaÂn Ï editelstvõ naÂrodnõ bezpecÏnosti R soudruh staÂtnõ hranice spraÂva ministerstva vnitra SbõÂrka zaÂkonuÊ Svaz cÏeske mlaÂdezÏe Sichedheitsdienst der Reichsfu È hrer der SS (BezpecÏnostnõ sluzÏba rÏõÂsÏskeÂho vu Ê dce SS ± neÏmecka tajna sluzÏba) Service de Documentation ExteÂrieure et de Contre-Espionage (francouzska rozveÏdna sluzÏba) signatura z ruskeÂho Smert' sÏpionam (Vojenska kontrarozveÏdka) Sbor naÂrodnõ bezpecÏnosti StaÂtnõ oblastnõ (okresnõÂ) archiv Spolkova republika NeÏmecko SveÏtova rada mõÂru Svaz SoveÏtskyÂch socialistickyÂch republik starsÏina StaÂtnõ bezpecÏnost strana, straÂnka straÂzÏmistr starsÏõ serzÏant StaÂtnõ uÂstrÏednõ archiv Ï SekretariaÂt uÂstrÏednõÂho vyÂboru KSC svazek Sbor veÏzen Ï ske straÂzÏe sÏtaÂbnõ kapitaÂn sÏtaÂbnõ straÂzÏmistr tuberkuloÂza 356 tr. i Tr. TRMNB U Stb UÂAV NF UDBA ± ± ± ± ± UÂDV ± UK UÂNV UÂRO US ± ± ± ± USA USIS ± ± UÂV UÂVV V v. r. VB vel. VHA VKR VKS VS VS SNB VStB, V-StB i V StB vstrzÏm. i VstrzÏm. vysÏ. YMCA ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± ± YWCA ± zaÂk. zaÂst. ZNO ZOB ± ± ± ± ZPA ZPR ZPU ZV ± ± ± ± trestnõ Tajny rozkaz ministra naÂrodnõ bezpecÏnosti UÂstrÏedna staÂtnõ bezpecÏnosti UÂstrÏednõ akcÏnõ vyÂbor NaÂrodnõ fronty Uprava drzÏavne bezbednosti (SpraÂva staÂtnõ bezpecÏnosti ± jugoslaÂvska zpravodajska sluzÏba) UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ zlocÏinu Ê komunismu Universita Karlova UÂstredny naÂrodny vyÂbor UÂstrÏednõ rada odboru Ê United States (of America) Spojene staÂty (americkeÂ) Spojene staÂty americke United States Information Service (Americka informacÏnõ sluzÏba) uÂstrÏednõ vyÂbor UÂtvar vyÂkonu vazby velitelstvõ vlastnõ rukou VerÏejna bezpecÏnost velitel Vojensky historicky archiv vojenska kontrarozveÏdka Velitelstvõ krajske spraÂvy vnitrÏnõ straÂzÏ Velitelstvõ stanice SNB Velitelstvõ StaÂtnõ bezpecÏnosti vrchnõ straÂzÏmistr vysÏetrÏovacõ Young Men Christian Association (KrÏest'anska asociace mladyÂch muzÏu Ê) Young Women Christian Assiciation (KrÏest'anska asociace mladyÂch zÏen) zaÂkon zaÂstupce ZvlaÂsÏtnõ nemocnicÏnõ oddeÏlenõ Zemsky odbor bezpecÏnosti (cÏeskoslovenska zpravodajska sluzÏba) ZaÂvody pruÊmyslove automatizace zahranicÏneÏpoliticka rozveÏdka zajisÏteÏnõ pohranicÏnõÂho uÂzemõ zvlaÂsÏtnõ vysÏetrÏovacõ (spis) 357 Ï nõ poznaÂmka Edic V tomto sbornõÂku, vydaÂvaneÂm UÂDV, prÏinaÂsÏõ deveÏt autoru Ê jedenaÂct prÏõÂspeÏvkuÊ dolozÏenyÂch prÏõÂslusÏnyÂmi dokumenty. VsÏem autoru Ê m ponechaÂva editor osobity styl i cÏleneÏnõ textu; sjednocujeme pouze cÏõÂslovaÂnõ poznaÂmek a odkazu Ê za textem. 1. Jednotlive prÏõÂspeÏvky jsou vystaveÏny takto: a) samotna praÂce autora b) jednotlive cÏõÂslovane prÏõÂlohy oznacÏene arabskyÂmi cÏõÂslicemi c) poznaÂmky k textu (prÏÂõpadneÏ i k prÏÂõlohaÂm) d) PrÏÂõloha 12 ± vlozÏena mapa ± doklaÂda prÏõÂspeÏvek Martina Pulce NaÂstin organizace a cÏinnosti krajskyÂch pohranicÏnõÂch slozÏek v letech 1948 ±1951. 2. PrÏi edicÏnõ praÂci s dokumenty zarÏazenyÂmi do textu cÏi pouzÏityÂch v prÏõÂlohaÂch (at' formou kopie cÏi z kopie prÏepsaneÂ) jsme, jako ve vsÏech prÏedchozõÂch sbornõÂcõÂch Securitas imperii, vychaÂzeli jednoznacÏneÏ z faktu, zÏe tyto dokumenty jsou prÏedevsÏõÂm historickyÂmi doklady o dobeÏ, z nõÂzÏ pochaÂzejõÂ. Proto jsme autenticiteÏ podrÏizovali teÂmeÏrÏ vsÏe, kromeÏ srozumitelnosti, a zasahovali do jejich textu minimaÂlneÏ. a) Opravovali jsme zjevne prÏeklepy a slova, ktera na jineÂm mõÂsteÏ textu byla napsaÂna spraÂvneÏ (naprÏ. veltelstvõ ± velitelstvõÂ, Wimr± Wimmer). b) Nedopln Ï ovali jsme tentokraÂte do sÏikmyÂch zaÂvorek (kromeÏ vyÂjimek) chybeÏjõÂcõ interpunkci ve veÏtaÂch a v souveÏtõÂch, nebot' text dokumentu je i bez nõ srozumitelny a vyÂmluvnyÂ. Tam, kde v dokumentu hrozõ nesrozumitelnost, je v sÏikmyÂch zaÂvorkaÂch uvedeno vysveÏtlenõ (naprÏ. chybeÏjõÂcõ podmeÏt cÏi odkaz, co autor vyÂrazem mõÂnil, na co se odvolaÂvaÂ). c) UzÏitõ zaÂvorek se rÏÂõdõ naÂsledujõÂcõÂmi pravidly: ± kulate zaÂvorky v textu patrÏõ vzÏdy autorovi tohoto textu (tzn. autorovi prÏõÂspeÏvku, ¹pisateliª dane prÏõÂlohy apod.) ± vklaÂdane sÏikme zaÂvorky jsou vstupem nebo glosou jineÂho autora cÏi redakce (tzn. ¹poznaÂmka zvencÏõª) ± otaznõÂk v sÏikmyÂch zaÂvorkaÂch oznacÏuje nasÏe pochybnosti, nejednoznacÏnost, mozÏnost nespraÂvneÏ prÏecÏteneÂho slova z necÏitelneÂho originaÂlu apod. d) NasÏe vynechaÂnõ cÏaÂstõ textu v dokumentech naznacÏujeme veÏtsÏinou pouze trÏemi tecÏkami bez rovnyÂch zaÂvorek, nebot' samotne trÏi tecÏky se v uvaÂdeÏnyÂch dokumentech teÂmeÏrÏ nevyskytujõ a nemu Ê zÏe tedy dojõÂt k zaÂmeÏneÏ redakcÏnõÂch uÂprav s puÊvodnõÂm textem. (VyÂ- 358 Ï uky, kde by neÏkde samotne trÏi jimkou je naprÏ. prÏõÂspeÏvek P. C tecÏky byly nejednoznacÏneÂ, nebo uÂryvky neÏkteryÂch projevu Ê .) e) VsÏechny osoby prochaÂzejõÂcõ sbornõÂkem se snazÏõÂme uvaÂdeÏt plnyÂm jmeÂnem, prÏõÂjmenõÂm, prÏõÂp. titulem cÏi hodnostõÂ. PrÏi cÏasteÏjsÏÂõm uzÏitõ daÂle v textu pak jen naprÏ. iniciaÂlou krÏestnõÂho jmeÂna a celyÂm prÏõÂjmenõÂm, cÏi titulem a prÏõÂjmenõÂm. Pokud krÏestnõ jmeÂno cÏi titul schaÂzejõ nebo nejsou uÂplneÂ, nepodarÏilo se naÂm prÏõÂslusÏnou osobu prÏesneÏji identifikovat. VeÏtsÏinou se tak staÂva u osob jmenovanyÂch v prÏõÂlohaÂch, nejvõÂce pak u prÏÂõspeÏvku B. Titzela Podpisove akce za mõÂr. f) V kurzõÂvou psanyÂch poznaÂmkaÂch u prÏepisovanyÂch dokumentuÊ se snazÏõÂme informovat o: ± prÏedtisÏteÏnyÂch hlavicÏkaÂch ± razõÂtkaÂch ± rukou psanyÂch prÏõÂpisech a podpisech. g) Psanõ cÏõÂslic v prÏepisovanyÂch dokumentech jsme ponechali v takove formeÏ, jak bylo obvykle v dobeÏ vzniku dokumentu (naprÏ. 1.450), stejneÏ jako slova, jejichzÏ podoba se rÏõÂdila tehdejsÏõÂmi pravidly (naprÏ. milioÂn, kritisovat, Mausoleum apod.). h) Psanõ velkyÂch põÂsmen ponechaÂvaÂme v dokumentech teÂzÏ v puÊvodnõ verzi. Srozumitelnost textu se tõÂm nesnizÏuje (naprÏ. Dr. DolezÏal apod.). Velmi cÏasto se vsÏak uzÏitõ velkyÂch a malyÂch põÂsmen v jednotlivyÂch dobovyÂch listinaÂch lisÏõÂ: Velitelstvõ NB x velitelstvõ NB, staÂtnõ soud x StaÂtnõ soud, VeÏznice x veÏznice, NaÂrodnõ x naÂrodnõ (bezpecÏnost) aj., i kdyzÏ se jedna o tuteÂzÏ instituci. Pravopis ponechaÂme tak, jak je veden v prÏÂõslusÏnyÂch archivech. ch) VerzaÂlkami põÂsÏeme krycõ jmeÂna osob; naÂzvy akcõ cÏi procesu Ê navõÂc s uvozovkami. TucÏneÏ zvyÂrazneÏnyÂmi jmeÂny a naÂzvy se snazÏõÂme o lepsÏõ orientaci v textu prÏi studiu prochaÂzejõÂcõÂch osob v jednotlivyÂch kauzaÂch a alespon Ï zcÏaÂsti tak, spolu s rozsaÂhlyÂm poznaÂmkovyÂm aparaÂtem, nahradit prozatõÂm chybeÏjõÂcõ rejstrÏõÂk. i) V publikovanyÂch dokumentech jsme neopravovali ani notoricky chybneÏ psana slova (vyjõÂmka x vyÂjõÂmka x vyÂjimka, svadba x svatba, vytyÂcÏit x vytycÏit, vzpomeÏl x vzpomneÏl, o 8 hod. x o 8 hod., 120g x 120 g, MachaÂcÏkovy x MachaÂcÏkovi, souvisõÂcõÂch x souvisejõÂcõÂch atd.). Srozumitelnost se nesnizÏuje, autenticita je naopak vypovõÂdajõÂcõÂ. PonechaÂvaÂme i velmi frekventovany vyÂraz v jazyce StB ± vytypovat, jakozÏ i nespraÂvne koncovky, chybne tvary sloves, chybne sklon Ï ovaÂnõÂ, prÏedlozÏkove vazby apod. j) PrÏi graficke uÂpraveÏ textu Ê dokumentaÂrnõÂch prÏÂõloh jsme vzhledem k uÂsporÏe mõÂsta neÏkde rusÏili volne rÏaÂdky, jinde jsme pro prÏehlednost a naÂzornost naopak text rÏaÂdkou cÏi odstavcem oddeÏlili nebo logicky spojili s odpovõÂdajõÂcõ cÏaÂstõÂ. NasÏe podtrzÏenõ v dokumentu je oznacÏeno poznaÂmkou v rovne zaÂvorce. L. K. SECURITAS IMPERII 7 ÏnostnõÂch sluzÏeb SbornõÂk k problematice bezpec Editorka Ladislava KremlicÏkova ObaÂlka a graficka uÂprava Petr BednaÂrÏ Pro UÂrÏad dokumentace a vysÏetrÏovaÂnõ ÏR zlocÏinuÊ komunismu P C vydaÂva Themis, nakladatelstvõ TiskaÂrny MV, p. o. Hybernska 2, 112 19 Praha 1 jako svou 69. publikaci Tisk TiskaÂrna MV, p. o. Bartu Ên Ï kova 4, 149 01 Praha 415 NaÂklad 2000 vyÂtiskuÊ VydaÂnõ 1. Praha 2001 ISBN 80-85821-93-1
Podobné dokumenty
U¬ rœad dokumentace a vysœetrœova¬nı¬ zlocœinu komunismu
obtõÂzÏneÏ zjistitelna a neÏkdy mozÏna ani neexistuje.
NeÏkterÏõ badatele prÏedpoklaÂdajõÂ, zÏe rozhodujõÂcõ materiaÂly by
mohly byÂt ulozÏeny v dosud jen omezeneÏ zprÏõÂstupneÏneÂm archivu
Sm...
SECURITAS IMPERII 6/II
k vyrÏazenõÂ zaÂsilky z prÏepravy. DalsÏõÂ podrobnosti se proveÏrÏujõÂ.
Poznatek byl zõÂskaÂn dne 16. 11. 1989 z neÏkolika pramenu
Ê 3 a lze jej
pouzÏõÂt bez omezenõÂ.
K vyÂrocÏõÂ pohrÏbu J. OPLETA...