proces proces - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

PROCES
2010
Rozbor udržitelného rozvoje území pro
správní obvod obce s rozšířenou
působností Písek – AKTUALIZACE 2010
Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D.
a kolektiv
PROCES – Centrum pro rozvoj
obcí a regionů, s.r.o.
28. 10. 2010
Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023,
http://www.rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Autorský kolektiv:
 Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu
 Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky,
sociodemografický a ekonomický pilíř
 Ing. Marcella Šimíčková, CSc. – environmentální pilíř
 Aleš Hruška – organizace terénního průzkumu
 Andrea Kozáková – sociodemografický a ekonomický pilíř
 Ing. Ivana Foldynová – sociodemografický pilíř
 Ing. Michal Popiolek – GIS a aktualizace datového modelu
 Bc. Pavel Kukuliač – GIS a tvorba mapových výstupů
 Ing. arch. Igor Saktor – problémy k řešení v rámci UPD
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Obsah
Úvod...................................................................................................................................... 5
1
2
3
4
5
6
7
Metoda pro zpracování RURU a související legislativa ................................................... 6
1.1
Související legislativa .............................................................................................. 6
1.2
Hruškova metoda .................................................................................................... 8
1.3
Metodika pro SWOT analýzu ..................................................................................13
1.4
Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek ......................................................13
1.5
Aktualizace problémů k řešení ...............................................................................14
Popis území a širší vztahy .............................................................................................15
2.1
Stručná charakteristika území ................................................................................15
2.2
Širší vztahy a nadřazené dokumenty ......................................................................17
Environmentální pilíř ......................................................................................................21
3.1
Horninové prostředí a geologie ..............................................................................21
3.2
Vodní reţim ............................................................................................................26
3.3
Hygiena ţivotního prostředí ....................................................................................35
3.4
Ochrana přírody, krajiny a památek ........................................................................40
3.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .............................50
Sociální pilíř ...................................................................................................................64
4.1
Technická infrastruktura .........................................................................................64
4.2
Dopravní infrastruktura ...........................................................................................76
4.3
Sociodemografické podmínky ................................................................................93
4.4
Bydlení .................................................................................................................109
4.5
Rekreace..............................................................................................................117
Ekonomický pilíř ..........................................................................................................129
5.1
Regionální ekonomika ..........................................................................................129
5.2
Trh práce..............................................................................................................133
5.3
Daňová výtěţnost .................................................................................................145
Souhrn a vyváţenost pilířů ..........................................................................................152
6.1
Environmentální pilíř .............................................................................................152
6.2
Sociální pilíř..........................................................................................................154
6.3
Ekonomický pilíř ...................................................................................................157
6.4
Vyváţenost pilířů ..................................................................................................158
Problémy k řešení .......................................................................................................164
7.1
Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady ..............................167
7.2
Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území ..........................................168
7.3
Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území .........................169
Pouţité zkratky ...................................................................................................................171
3
Seznam zdrojů a pouţitá literatura .....................................................................................173
Přílohy ................................................................................................................................174
4
Úvod
V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází
k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících
sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky
a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve
kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují
moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území.
Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu
a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní
veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci
s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout
komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Zprůhledněním socioekonomických
a environmentálních procesů, které poskytne rozbor udrţitelné rozvoje území (dále jen
RURU), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace a tím
i vytvoření reálné moţnosti resp. cesty k udrţitelnému rozvoji daného území.
Experti společnosti PROCES sestavili HRUŠKOVU METODU, která je zaměřena na expertní
hodnocení udrţitelného rozvoje území prostřednictvím škál. Metoda je postavena na
principech prostorového plánování, které spojuje: komunitní plánování sociálních sluţeb,
strategické plánování rozvoje, územní plánování s vyuţitím geografického informačního
systému (GIS) a další odbory. Prostorové plánování se snaţí pochopit směřování změn
v prostředí a hledá moţné způsoby, jak podpořit ţádoucí a zmírnit neţádoucí trendy těchto
změn. Klíčovou činností je práce s informacemi a komunikace s uţivateli území. Cílem
prostorového plánování je udrţitelný rozvoj prostředí: environmentálního, sociálního
a ekonomického.
Metodika RURU nesmí být sloţitá pro zpracování a musí shrnovat aktuální informace
o území, které budou vhodným způsobem strukturovány a vizualizovány. Na základě našich
mezinárodních zkušeností s podobnými projekty víme, ţe pokud se pouţívá sloţitý model,
tak jeho výsledky mají jen minimální vyuţitelnost a často budí oprávněnou nedůvěru.
RURU lze vyuţít ve strategickém plánování rozvoje měst/regionů včetně tvorby komunitních
plánů rozvoje sociálních sluţeb, případně jejich aktualizace. Je zde moţnost ušetřit finanční
prostředky a přitom plně vyuţít rozbory, pro zvýšení konkurenceschopnosti celého území.
Pro efektivní rozhodování managementu obce, stejně jako managementu firmy, jsou
potřebné aktuální podklady, coţ právě RURU můţe poskytovat.
Ve vyuţití RURU je velký potenciál, nesmí být však chápáno jednostranně jako práce
územních plánovačů, která vychází ze zákona. Aby tato činnost byla smysluplná, je nutné
vytvořit při zpracování komunikační platformu mezi odbory: sociálním, územního plánování,
strategického rozvoje obcí a případně dalšími. Pokud se pracovníci uvedených odborů
budou podílet jiţ na zpracování, tak lze předpokládat, ţe budou i výsledky vyuţívat. Je
známý fenomén ze sociologických šetření, ţe respondenti (v tomto případě starostové) musí
být seznámeni s výsledky výzkumu a jejich vyuţitím, jinak při dalším dotazování prudce
klesá ochota poskytovat informace.
5
1 Metoda pro zpracování RURU a související legislativa
1.1
Související legislativa
Hruškova metoda pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území (RURU) vychází ze
„Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.) dále jen
stavebního zákona a „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.)
dále jen Vyhláška UAP.
Udrţitelný rozvoj území „spočívá ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé přírodní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území“ (§ 18 odst.
1 stavebního zákona).
Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor
udrţitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména
urbanistických a architektonických, výkres limitů vyuţití území, výkres záměrů na provedení
změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území
a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udrţitelného rozvoje
území, který vyhláška UAP (část 2, § 4) definuje následovně:
a) zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých
stránek, příleţitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí
a geologii, vodní reţim, hygienu ţivotního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský
půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky;
závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území je
vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území,
b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména
urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn
v území a střety těchto záměrů s limity vyuţití území, ohroţení území například povodněmi
a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou uvedeny ve výkresu problémů k řešení
v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres")
Podobněji procesy zpracování RURU mapuje schéma uvedené na další stránce.
6
Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území
Vlastní
průzkumy
Dot. šetření,
rozhovory
Údaje o území poskytované ze
zákona
Další údaje o území
ČSÚ, MF, úřady
práce a další
ÚAP
ÚPD
Aktualizace
Výkres hodnot
Výkres limitů
Aktuální
datový model
Výkres záměrů na provedení změn
Rozbor udrţitelného rozvoje území
Popis území
Témata
pilíře:
Témata
pilíře:
Témata
pilíře:
Hospodářské
podmínky
Horninové prost.
a geologie
Vodní reţim
Výstupy:
Socio-demograf.
podmínky
SWOT analýza
Hygiena ţivotního
prostředí
Problémy k řešení
Bydlení
Ochrana přírody a
krajiny
Environmentální pilíř
Rekreace a
cestovní ruch
Sociální pilíř
SWOT analýza
Ekonomický pilíř
Výstupy
Zeměděl. půdní
fond a pozemky
určené k plnění
funkcí lesa
Výstupy:
Vyváţenost vztahu územních
jednotek
Využití kvantitativních indikátorů
Identifikace problémů a návrh jejich řešení
Výkres problémů k řešení v ÚPD
7
SWOT analýza
Průběţný PROCES
Veřejná dopravní
a technická
infrastruktura
1.2
Hruškova metoda
Hruškova metoda rovněţ zapracovává níţe uvedené dokumenty UUR a metodických
doporučení MMR:
► „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování
územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro
území kraje“, zveřejněná 7. 5. 2007 (dostupné na
http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/meto
dika_UAP_20070809.pdf)
► „Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udrţitelného rozvoje území v ÚAP obcí“,
zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444)
► Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně
analytických podkladů, části „Rozbor udrţitelného rozvoje území“ (dostupné na
http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU)
Zdroj: Maier, 2009, str. 14.
Dále při konstrukci Hruškovy metody byla vyuţita metoda REDIF (REgional DIFferential
method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON
CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udrţitelného rozvoje rurálních oblastí podél
„Ţelezné opony“ tj. referenčních oblastí od norsko-ruské hranice aţ po bulharsko-řeckou
8
hranici1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který
zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce 1957.
Ujednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, coţ znamená,
ţe byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření byla pouţita 5 bodová
škála:-2 aţ +2. Podobně i prof. Karel Maier (2009) ve své metodice pouţívá 5 bodovou
hodnotící škálu. Na rozdíl od této metodiky definuje jednotlivé body2. K daným podtématům,
pokud to bylo moţné, byly přiděleny indikátory. Následně místní experti provedli hodnocení.
Výsledky expertních odhadů za jednotlivé obce byly dány do datové matice.
Horninové prostředí a geologie
Téma
Geologicky
stabilní
území
vhodné pro
zakládání
staveb
Loţiska
nerostných
surovin
Nejhorší situace
Geologicky
nestabilní území;
velký rozsah
poddolovaného
území; velký podíl
území s
radonovým
rizikem
Omezený výskyt
loţisek nerostných
surovin, loţiska
nerostných
surovin v
chráněných
oblastech
-2
-1
0
1
2
1
Nejlepší situace
Geologicky
stabilní území
(stabilní podloţí
pro zakládání
staveb); Minimální
rozsah sesuvných
a poddolovaných
území; území bez
radonového rizika
Významný výskyt
nerostných
surovin
1
1 Celý název projektu IRON CURTAIN: „Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for
sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on
north to south European reference studies.” Project NQLRT-CT-2001-01401 (více na http://www.ironcurtainproject.com/).
Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources"
klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas”.
2 Hodnotící škála dle prof. Karel Maier (2009):
velmi dobrý = naprostá většina klíčových faktorů je hodnocena pozitivně a ţádný není výrazně negativní; v případě
multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků výrazně pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní
váhová hodnocení;
dobrý = převaţuje pozitivní hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní hodnocení; v případě
multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků pozitivní a nevyskytují se výrazně negativní váhová
hodnocení;
průměrný = převaţují průměrná hodnocení klíčových faktorů a nevyskytují se výrazně negativní ani extrémně pozitivní
hodnocení; v případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků kolem nuly a nevyskytují se
výrazně negativní ani výrazně pozitivní váhová hodnocení;
slabý = převaţují negativní hodnocení klíčových faktorů a nanejvýše jen ojediněle se vyskytují pozitivní hodnocení; v
případě multikriteriální analýzy je součet hodnotících vah všech prvků záporný a nanejvýše jen ojediněle se
vyskytují výrazně pozitivní váhová hodnocení; pokud je hodnocení všech klíčových faktorů negativní a v případě
multikriteriální analýzy jsou všechna hodnocení záporná, lze označit stav za velmi slabý či hrozivý;
rozporný = nevyváţený – některé klíčové faktory nebo prvky multikriteriálního hodnocení jsou hodnoceny jako (velmi)
pozitivní, jiné (velmi) negativní.
9
Vodní reţim
Téma
Výskyt
povrchových
a
podzemních
zdrojů vod
Ochrana přírody a krajiny
Hygiena ţivotního prostředí
Záplavové
oblasti
Kvalita
ovzduší
Nejhorší situace
-2
-1
Nedostatek
vodních zdrojů a
jejich špatná
kvalita,
nedostatečná
ochrana vodních
zdrojů
0
1
2
1
Velký rozsah
záplavových
oblastí, nízká
retenční
schopnost krajiny,
Absence
protipovodňových
opatření
Existence
významných
Staré zátěţe,
starých zátěţí a
kontaminova
kontaminovaných
né plochy,
ploch (např.
nakládání s
skládek),
odpadem
nedostatečné
(skládky)
míra recyklace
odpadu,
Absence výskytu
OZKO, nejsou
překročeny imisní
limity
1
Absence výskytu
starých zátěţí,
hospodárné
nakládání s
odpady, vysoká
separace odpadu,
-1
1
Přírodní parky,
přírodní rezervace
a památky;
Existence
NATURA - EVL,
ptačí rezervace,
biosférická
rezervace;
1
Vysoká
rozmanitost
přírodního
prostředí a krajiny;
Vysoké hodnoty
koeficientu
ekologické
stability
Absence zvlášť
chráněných
Přírodní
oblastí, Omezený
prostředí a
výskyt, absence
jeho ochrana
ÚSES, lokalit
NATURA,
Existence
devastovaných
Biodiverzita a
lokalit, Nízké
ekologická
hodnoty
stabilita
koeficientu
území
ekologické
stability
10
Dostatek vodních
zdrojů a jejich
dobrá kvalita,
dostatečná
ochrana vodních
zdrojů
Nízký rozsah
záplavových
oblastí, Vysoká
retenční
schopnost krajiny,
Dostatečné
protipovodňové
opatření
-1
Oblast se
zhoršenou
kvalitou ovzduší
(OZKO),
překročení
imisních limitů pro
ochranu zdraví lidí
i pro ochranu
ekosystémů a
vegetace
Nejlepší situace
Technická infrastruktura
Zemědělský půdní fond a
pozemky určené k plnění funkcí
lesa
Téma
Orná půda kvalita a
změna
rozlohy
Míra
zalesnění a
kvalita lesů
Vybavenost
obcí
vodovodem,
rozvodem
plynu a
elektrické
energie
Nejhorší situace
-2
-1
0
1
Vysoké úbytky
orné půdy, vysoká
míra nerušení půd
a ekosystémů
zemědělskou
výrobou
2
Nejlepší situace
Dobré podmínky
pro zemědělství;
Minimální rozsah
úbytků orné půdy,
1
Podprůměrný
podíl lesních půd,
nízká kvalita lesů
Optimální hodnota
míry zalesnění,
stabilní rozloha,
vysoká kvalita
2 lesů
Nedostatečné
pokrytí veřejným
vodovodem, malá
míra plynofikace;
Energetická
soustav funguje
nestabilně
vysoký stupeň
pokrytí území
sídel veřejnou
vodovodní sítí,
vysoký stupeň
plynofikace,
spolehlivě
fungující
energetická
soustava
1
Zcela
bezproblémové
pokrytí
kanalizační sítí,
případně lokánímí
čističkami
Kanalizační síť Nedostatečně
napojení
a napojení
obcí na ČOV kanalizace na
ČOV
Dopravní infrastruktura
0
Dopravní
obsluţnost
území
Nedostatečně
vybudována
silniční a
ţelezniční
infrastruktura,
přetíţení hlavních
silnic
Kvalitní dopravní
infrastruktura
(preference
ţelezničních sítí),
která není
přetíţená
-1
11
Téma
Dostupnost
ORP
veřejnou
linkovou
dopravou
Nejhorší situace
-2
-1
0
1
Špatná dopravní
dostupnost,
2
Nejlepší situace
Dobrá dopravní
dostupnost,
Socio-demografické podmínky
-1
Demosociální
situace a
sídelní
struktura
Vybavenost
občanskou
infrastrukturo
u a lokální
sociální
politika
Výskyt periferních
území s velkým
úbytkem
obyvatelstva,
vznikající a
rostoucí enklávy
sociálního
vyloučení
zejména
Vyšší přírůstek,
obyvatelstva,
příznivá věková
struktura, vysoký
podíl obyvatel ţije
v menších a
středních městech
1
Většinou dobrá
dostupnost
školských a
zdravotnických
zařízení a
sociálních sluţeb;
Komunitní
plánování
Špatná
dostupnost
školských a
zdravotnických
zařízení a
sociálních sluţeb
Rekreace
Bydlení
0
Vývoj
bytového
fondu
Obce bez nové
výstavby bytového
fondu
Stáří a
kvalita
bytového
fondu
Starý nekvalitní
bytový fond v
nevyhovující
struktuře
Rekreační
potenciál a
jeho vyuţití
Velikost a
struktura
ubyt. kapacit,
návštěvnost
1
Mladší nebo
renovovaný
bytový fond,
0
Místa přetíţená a
devastovaná
masovou rekreací
a cestovním
ruchem, nízký
rekreační
potenciál
1
Nedostatek
ubytovacích
kapacit, Klesající
míra návštěvnost
-1
12
Obce s vyšším
nárůstem
bytového fondu
Vysoký rekreační
potenciál,
rozmanitost
rekreačních
moţností v
přírodě
Dostatek
ubytovacích
kapacit v
dostatečné
kvalitě, vyšší míra
návštěvnosti,
Téma
Hospodářské podmínky
Regionální
ekonomika
Trh práce
Daňová
výtěţnost
Nejhorší situace
-2
Ekonomika
závislá na jednom
výrobci nebo na
jednom odvětví,
nerozvinutý sektor
malého a
středního
podnikaní, nízká
míra
podnikatelské
aktivity
-1
0
2
Nejlepší situace
Stabilní
diverzifikovaná
ekonomika,
existence malého
a středního
podnikání, vysoká
míra
podnikatelských
aktivity,
-1
Sniţující se počet
pracovních míst,
rostoucí
nezaměstnanost,
nedostatečný
počet volných
pracovních míst
Nízká daňová
výtěţnost, nízký
veřejný rozpočet,
nedostatečná
moţnost
spolufinancovat
rozvojové projekty
1
1
-2
Dostatečný počet
pracovních míst,
nízká míra
nezaměstnanosti,
nízký počet
nezaměstnaných
na 1 pracovní
místo
Vyšší daňová
výtěţnost,
moţnost
spolufinancovat
rozvojové projekty
s veřejných
rozpočtů
Přičemţ na závěr expert provede zhodnocení celého tématu a zdůvodnění preferovaných
jevů podle jednotlivých obcí.
1.3
Metodika pro SWOT analýzu
Rovněţ při vyhodnocování jednotlivých témat je pouţito SWOT analýzy (tj. silné stránky,
slabé stránky, příleţitosti, hrozby), přičemţ za silné a slabé stránky jsou povaţovány vnitřní
vlastnosti území, příleţitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by
především u siných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se
výrok týká. Je nanejvýš vhodné vyuţít výroku SWOT z RURU zpracovaného v roce 2008.
1.4
Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek
Na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody
a tematických SWOT, budou zohledňující průzkumy ohodnoceny pro jednotlivé pilíře
znaménkem "+" nebo "-", podle metodického pokynu MMR. Při tomto hodnocení je rovněţ
vhodné přihlédnout k příleţitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné
vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje
je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené
např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách).
Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje území (+/-) se za
kaţdou obec napíše do tabulky, ve které se určí vyváţenost vztahu územních podmínek pro
13
udrţitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře
udrţitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se
kaţdá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváţenosti vztahu územních podmínek pro
udrţitelný rozvoj území. Moţné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle shora
uvedené tabulky se vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj
území za jednotlivé obce znázorní v kartogramu „Vztah území obcí/ ORP podle vyhodnocení
vyváţenosti územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území“. V kartogramu se uţijí tabulkou
doporučené barvy, viz níţe:
Územní podmínky
pro
soudrţnost
pro příznivé pro
společenství
ţivotní
hospodářský obyvatel
prostředí
rozvoj
území
vyváţenost
vztahu
územních podmínek
pro udrţitelný rozvoj
území
Z
H
S
dobrý
stav
špatný
stav
1
+
+
+
Z, H, S
ţádné
2a
+
+
-
Z, H
S
S
2b
+
-
+
Z, S
H
H
2c
-
+
+
H, S
Z
Z
3a
+
-
-
Z
H, S
H, S
3b
-
+
-
H
Z, S
Z, S
3c
-
-
+
S
Z, H
Z, H
4
-
-
-
ţádné
Z, H, S
kategorie
zařazení
obce
Vyjádření v
kartogramu
Legenda: + dobrý stav - špatný stav
1.5
Aktualizace problémů k řešení
Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů,
které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto
problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci.
Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů:
► Problémy, které jiţ byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP,
respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se můţe jednat o dopravní závady
odstraněné novým dopravním řešením.
► Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných
aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie.
► Problémy, které přetrvávají.
► Nově se objevivší problémy.
14
2 Popis území a širší vztahy
2.1
Stručná charakteristika území
Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu aţ k
severozápadnímu okraji Jihočeského kraje. ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů
Jihočeského kraje.
Na východě tvoří jeho přirozenou hranici řeka Vltava s údolní nádrţí Orlík, ze západu se do
ní vlévá Otava dělící obvod na jiţní a severní část. Jeho povrch je tvořen mírně zvlněnou
vrchovinou. Obyvatelstvo ţije ve 49 obcích, z nichţ 3 mají statut města (Protivín, Mirovice
a Mirotice). Plochu je 742 km2, coţ představuje 7,4 % celkové rozlohy Jihočeského kraje.
Téměř z 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více neţ tři čtvrtiny tvoří
orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji).
Město Písek na řece Otavě je často nazýváno „Jihočeskými Athénami“. V samotném
městě i dalších obcích, lze nalézt řadu kulturních památek. Známou historickou památkou ve
městě je především kamenný most, který je nejstarším dochovaným mostem v Čechách.
Obrázek č. 2.1.1:Mapa správního obvodu SO ORP Písek
Zdroj: UAP, 2010
15
Tabulka č. 2.1.1: Výměra obcí SO ORP Písek
Název obce
Předotice
Písek
Albrechtice nad Vltavou
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Drhovle
Heřmaň
Kestřany
Kluky
Králova Lhota
Lety
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nevězice
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Podolí I
Protivín
Putim
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Probulov
Horosedly
Koţlí
Rakovice
Boudy
Minice
Nerestce
Zvíkovské Podhradí
Křenovice
Olešná
Varvaţov
Paseky
Temešvár
Vojníkov
Dolní Novosedly
Vlastec
Ţďár
Celkem ORP
Výměra (ha)
214,57
631,53
366,83
95,19
102,88
360,51
212,47
232,44
70,67
200,58
136,07
108,16
139,49
256,30
220,90
147,95
41,35
98,14
90,11
193,88
206,10
89,43
614,94
104,45
106,91
177,34
174,97
130,37
41,76
73,64
55,24
147,15
34,61
57,68
43,83
104,83
100,07
35,40
46,73
43,88
61,31
52,49
251,72
251,86
53,41
118,36
85,07
75,25
159,56
7418,37
Zdroj: UAP, 2010
16
Výměra v (%)
2,89%
8,51%
4,94%
1,28%
1,39%
4,86%
2,86%
3,13%
0,95%
2,70%
1,83%
1,46%
1,88%
3,45%
2,98%
1,99%
0,56%
1,32%
1,21%
2,61%
2,78%
1,21%
8,29%
1,41%
1,44%
2,39%
2,36%
1,76%
0,56%
0,99%
0,74%
1,98%
0,47%
0,78%
0,59%
1,41%
1,35%
0,48%
0,63%
0,59%
0,83%
0,71%
3,39%
3,40%
0,72%
1,60%
1,15%
1,01%
2,15%
2.2
Širší vztahy a nadřazené dokumenty
Základním východiskem pro zpracování dokumentu k územnímu rozvoji SO ORP Písek jsou
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Zpracovatelé vycházeli ze stávajícího Návrhu
Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (2010), který stanovuje priority pro zajištění
příznivého ţivotního prostředí, priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje a ukládá
► situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách
vymezených v souladu s PÚR a ve vymezených rozvojových oblastech a rozvojových
osách nadmístního významu,
► přednostně vyuţívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území,
s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyuţívaných objektů (tzv.
„brownfields“) a nezhoršit podmínky pro vyuţívání zastavěného území,
► zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky,
lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými
podmínkami v části území, kde převaţují přírodní hodnoty, atd.
Návrh v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, upřesňuje republikové specifické
oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále je doplňuje o rozvojové oblasti a osy
a specifické oblasti nadmístního, regionálního, významu, Stanovuje rovněţ zásady pro
rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování.
Na území SO ORP Písek vymezuje následující rozvojové oblasti a rozvojové osy
a specifické oblasti nadmístního významu.
Rozvojová osa
Rozvojová oblast N – OB1 Písecko – Strakonicko je vymezena na území měst Písek,
Protivín a Strakonice a v prostoru mezi nimi podél silnic I. třídy a ţeleznice. Je to oblast
s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Návrh ZÚR pro ni stanovuje
zásady pro rozhodování o změnách v území:
► podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB1 především na významné mezinárodní
a vnitrostátní silniční a ţelezniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj
a Německo,
► podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever, Protivín sever
a Strakonice východ a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí
podporovat zejména v území Písek jih, Strakonice západ a Kestřany,
► v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku
Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na
limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny.
Současně stanovuje úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí:
► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4 a S4, a dále koridorů silnic I. třídy
I/20 (Plzeň), I/22 (Klatovy) a ţeleznice ČD 190 (Plzeň),
► zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB1,
stanovit pravidla pro jejich vyuţití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně
dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou
technickou infrastrukturu,
► při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na
dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB1.
Návrh ZÚR JČK dále vymezuje tři rozvojové osy nadmístního významu, jeţ se v různém
rozsahu nacházejí na území SO ORP Písek. Pro tyto rozvojové osy ZÚR stanovují zásady
pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD
dotčených obcí.
17
Specifická oblast nemístního významu
Rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojiţní – Pasovská
Rozvojová osa N – OS1 je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4,
tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram – Nová Hospoda), v pokračování jako
silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Stráţný – hranice ČR, dále Pasov)
vyjma rozvojové oblasti N-OB 1.
Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní – Plzeňská
Rozvojová osa N – OS2 je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený
silnicí I/20 (České Budějovice – Písek – Nová Hospoda - Plzeň), vyjma rozvojové oblasti
republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB 1.
Rozvojová osa nadmístního významu N-OS4 Východní Písecko – Táborsko –
Pelhřimovská
Rozvojová osa N – OS4 je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí
I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený
silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2.
Na území SO ORP byla dále vymezena I jedna specifická oblast nadmístního významu, pro
kterou ZÚR stanovují zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní
plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí.
Specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko
Specifická oblast N-SOB 1 Orlicko představuje území přilehlé Orlické nádrţi, které je
přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky
a cestovního ruchu nadregionálního významu.
Návrh ZÚR Jihočeského kraje stanovuje tyto zásady pro rozhodování o změnách v území:
► podporovat řešení směřující k vyváţenosti a únosnému zatíţení krajiny a vodní
plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního
vyuţívání oblasti,
► podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel
a jejich ţivotní úrovně formou vytváření nových pracovních příleţitostí a vybudováním
chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohroţených vysídlením,
► stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné vyuţití rekreačního potenciálu oblasti
s ohledem na únosné zatíţení přírody, krajiny a vodní plochy,
► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění sluţeb v oblasti turistického
a cestovního ruchu, citlivě vyuţívat a chránit přírodní zdroje v oblasti,
► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke
specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb
a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu,
► podporovat zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství
a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrţi
a její následné rekreační vyuţití.
Návrh ZÚR dále zpřesńuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního
zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního
významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury,
územního systému ekologické stability a územních rezerv.
18
Obrázek č. 2.2.1: Rozvojové a specifické oblasti rozvojové osy na území SO ORP Písek pro
rok 2010
Zdroj:ÚAP:ZÚR JČK. Výkres uspořádání Jihočeského kraje (výřez)
19
Na území SO ORP Písek byly dále vymezeny
► rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení,
► plochy nadmístního významu komerční a průmyslové,
► rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci,
► plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu,
► plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu,
► plochy a koridory územního systému ekologické stability.
K realizaci rozvojových záměrů v daném území pak stanovuje úkoly pro územní plánování
v souladu se zásadami udrţitelného a vyváţeného rozvoje území a zachování přírodních
a kulturních hodnot území.
20
3 Environmentální pilíř
3.1
Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického
hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám, jeţ
vytvářejí skalní základ – středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým
pokračováním šumavského moldanubika.
Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná
především o ţuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum
převáţně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území
hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou
převáţně kvartérních uloţenin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků
nivními sedimenty. Z inţenýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné,
únosné, které umoţňují zakládaní staveb jiţ v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se
nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat
v okolí řeky Vltavy vzhledem ke srázům vltavského údolí.
Problémem při plánování budoucí zástavby můţe být výskyt poddolovaných a sesuvných
území. Před rozhodováním o jejich vyuţití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno
geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu.
Těţba nerostných surovin
Území ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především
stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro
hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, ţáruvzdorné a keramické neţáruvzdorné jíly,
křemen, vápenec a polymetalické rudy. Na území SO ORP Písek byly vymezeny dobývací
prostory, loţiska nerostných surovin a chráněná loţisková území, jeţ jsou zakresleny
v obrázku č. 3.1.1.
Tabulka č. 3.1.1: Dobývací prostory na území SO ORP Písek
Název obce
Horosedly
Lety
Výměra obce (ha)
A 057 (ha)
3668,32
25,42
576,79
7,49
A 057 (%)
A 057 surovina
0,69 jíly ţáruvzdorné
1,30 vápenec
1394,86
15,73
1,13 cihlářská surovina
Nerestce
467,34
3,01
Nerestce
467,34
2,11
0,45 vápenec
Ostrovec
2060,97
6,14
0,30 biotitická ţula
Písek
6315,35
5,13
Písek
6315,35
29,46
Předotice
2145,68
9,09
74183,71
103,59
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP
21
0,47 stavební kámen
0,42 ţula
0,14
Obrázek č. 3.1.1: Loţiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná loţisková
území
22
Podrobný přehled loţisek nerostných surovin – těţených i netěţených, velikost ploch
jednotlivých loţisek a jejich podíl na výměře obcí kde se nalézají, udává Tabulka A1
v příloze.
Ve sledovaném území byla vymezena chráněná loţisková území, jeţ uvádí následující
tabulka.
Tabulka č. 3.1.2: Chráněné loţiskové území (A058)
Název obce
Výměra obce (ha) A 058 (ha)
A 058 (%)
A 058 surovina
3668,32
57,52
1,57 Stavební kámen
Číţová
3605,10
62,77
Dobev
2124,65
1,27
0,06 Štěrkopísky
Písek
6315,35
5,14
0,08 Cihlářská surovina
Předotice
2145,68
29,92
74183,71
156,62
ORP Celkem
0,21
Zdroj: ÚAP
Na správním území ORP Písek v současnosti probíhá povrchová těţba pouze v několika
lokalitách.
Sesuvná a poddolovaná území
Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity vyuţití území. Území SO ORP
Písek je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Výskyt poddolovaných
území na území jednotlivých obcí a jejich plochy uvádí následující tabulka.
Tabulka č. 3.1.3: Poddolované území (A061)
Název obce
Výměra obce (ha)
A 061 (ha)
A 061 (%)
Číţová
3605,10
10,60
0,29
Heřmaň
706,67
58,48
8,28
Paseky
2518,61
4,68
0,19
Písek
6315,35
23,39
0,37
552,39
2,42
0,44
1471,49
4,05
0,28
74183,71
103,62
0,13
Vrcovice
Záhoří
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP
Jediné sesuvné území v rozsahu 1,68 ha se nachází na katastrálním území obce
s rozšířenou působností Písek.
Na sledovaném území se dále nachází 14 starých důlních děl, z toho 12 na území ORP
Písek a po jednom na území obcí Mirovice a Nevězice.
Jako pozůstatek po důlní činnosti se na území obcí Mirovice, Paseky, Písek a Záhoří
nacházejí haldy a odvaly na ploše cca 26,10 ha. Jejich rozsah na území jednotlivých obcí
uvádí Tabulka A2 v příloze.
23
Indikátory
Podtémata
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Horninové
prostředí a
geologie
2
1
0
0
1
1
0
1
0
1
2
0
0
0
0
1
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
1
-1
1
0
0
2
2
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
Geologicky
stabilní území
vhodné pro
zakládání
staveb
1
1
1
1
-1
1
1
1
-2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
1
1
1
1
-1
-1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
24
Loţiska
nerostných
surovin
Další jevy a komentáře
2
1
-1
-1
2
1
-1
1
1
1
2
-1
-1
-1
-1
1
-1
1
1
-1
1
1
-1
-1
-1
-1
1
-1
2
-1
-1
2
2
-1
-1
-1
-1
-1
-1
1
-1
-1
-1
-1
Podtémata
Horninové
prostředí a
geologie
Obec
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Ţďár
SO ORP Písek
0
-1
-1
0
0
0
Geologicky
stabilní území
vhodné pro
zakládání
staveb
1
0
0
1
1
1
Loţiska
nerostných
surovin
-1
-1
-1
-1
-1
0
SWOT analýza
SLABÉ STRÁNKY
SILNÉ STRÁNKY
Relativně dostatečné zásoby stavebního
kamene a štěrkopísku – zásoby postačující na
několik příštích desetiletí.
Existence dalších loţisek dosud netěţených.
Omezený rozsah potenciálně sesuvných
území.
Převáţně dobré podmínky pro zakládání
staveb.
Existence starých ekologických zátěţí – plošných
poddolovaných území, jeţ znamenají určité omezení
vyuţití území.
Výskyt poddolovaných území bodového charakteru,
výskyt hald a odvalů.
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
Narušení ekologické stability území v důsledku
Revitalizace/asanace území narušených těţbou. povrchové těţby v dalších lokalitách, resp.
v chráněných územích.
Další vyuţití výhradních loţisek nerostných
Pomalé odstraňování starých ekologických zátěţí
surovin.
(haldy a odvaly).
Střety návrhů/záměrů silnice I. třídy a zastavitelných
Sanace starých ekologických zátěţí – hald a
území s chráněným loţiskovým územím a loţisky
odvalů.
nerostných surovin.
Problémy k řešení v rámci územního plánování
Současně ZÚR ukládá pro plánování a vyuţívání území nových ploch pro těţbu nerostných
surovin následující úkoly pro územní plánování.
► Vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých obcí, RP nebo správních řízeních podle
konkrétních podmínek.
► Po ukončení těţby je vţdy nutné plochy rekultivovat.
V některých případech jiţ současné záměry představují střet v území, kdy záměr silnice
I. třídy prochází chráněným loţiskovým územím (Lety, Mirovice). V budoucnosti lze
předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě
štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP
Písek.
Rovněţ návrhy zastavitelných území na území ORP Písek zasahují do plochy loţiska
nerostných surovin (Písek) a chráněného loţiskového území (Dobev, Písek).
Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní
limity, jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území
a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat
v rámci jejich upřesnění při zpracování ÚPD obcí.
25
3.2
Vodní reţim
Území SO ORP Písek se rozkládá v povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho
území. Převáţní část správního území ORP leţí na levém břehu Vltavy, pouze obce
Křenovice, Podolí I., Olešná a Slabčice leţí na pravém břehu. Územím dále protéká řada
dalších drobných toků, z nichţ nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice
a Skalice, jiţní částí území protéká řeka Blanice.
Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrţ Orlík, jeţ tvoří severozápadní
hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů.
Rovněţ se zde vyskytují zdroje podzemních vod.
Vodní zdroje podzemní a povrchové vody
Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém území. Jejich rozsah
a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje obrázek A3 v příloze.
Vzhledem k tomu ţe z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám, území
je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je moţno v omezeném
rozsahu vyuţívat pro místní zásobování (vydatnosti převáţně v rozsahu 0,5 – 2,0 l.s-1).
Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro
soustředěné jímání podzemních vod miocénní a kvartérní uloţeniny v povodí Otavy a
Blanice. Mezi sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla
zařazena i části území ORP Písek na území obcí (Vodňany) – Milenovice - Protivín,
Myšenec – Heřmaň a Raţice- (Sudoměř), jeţ patří mezi oblasti perspektivního jímání
podzemních vod.
Návrh ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným
vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na
území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak
území obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice.
ZÚR pro vyuţití dotčených ploch nenavrhují ţádné záměry republikového nebo nadmístního
významu, které by znemoţnily jejich případnou realizaci a totéţ ukládá pro navazující ÚPD
obcí v uvedených lokalitách.
Ochrana jakosti vod je zaloţena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů
znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní
zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP
Písek byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003
Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o pouţívání a skladování hnojiv a statkových hnojiv,
střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením
vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek
zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha.
Jak ukazuje následující obrázek, sledované území je protkáno sítí převáţně drobných
vodních toků. Jejich celková délka činí cca 1119,26 km2.
26
Obrázek č. 3.2.1: Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP
Písek
27
Na sledovaném území se nachází velké mnoţství převáţně menších vodních nádrţí
o celkové rozloze cca 2090,9 ha, coţ představuje zhruba 2,8 % území. Jejich výskyt
a podíl na území jednotlivých obcí uvádí Tabulka A4 v příloze.
Výskyt ploch vodních zdrojů povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A047)
a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci ORP Písek uvádí následující tabulka.
Tabulka č. 3.2.1: Vodní zdroje povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem (A 047)
Název
obce
Albrechtice
nad Vltavou
Číţová
Výměra
obce
(ha)
A 047 povrchové
stojaté (ha)
3668,32
122,93
3605,10
29,00
Koţlí
438,31
Nevězice
Olešná
Orlík nad
Vltavou
A 047 povrchové
stojaté (%)
Název
obce
A 047 povrchové
stojaté (%)
1749,68
45,45
2,60
0,80 Temešvár
534,13
54,04
10,12
87,09
19,87 Varvaţov
2517,19
157,28
6,25
981,40
31,02
3,16 Vojníkov
1183,61
15,10
1,28
524,91
29,36
5,59 Vráţ
736,41
5,45
0,74
901,11
135,05
552,39
0,13
0,02
Oslov
1938,77
132,99
438,85
84,64
19,29
Ostrovec
2060,97
77,71
1595,56
0,00
0,00
894,34
17,28
74183,71
1024,52
1,38
Podolí I
3,35 Slabčice
A 047 –
povrch.
stojaté
(ha)
Výměra
obce
(ha)
14,99 Vrcovice
Zvíkovské
Podhradí
3,77 Ţďár
ORP
1,93
Celkem
6,86
Zdroj: UAP, 2010
Nejrozsáhlejší vodní plochou, jeţ tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla
napuštěna v roce 1963 a je největší nádrţí Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je
56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrţ má kaňonovitý charakter se strmými břehy
a je poměrně úzká. Maximální objem nádrţe je 704 mil. m3, plocha hladiny je 26,4 km2
a maximální hloubka je 71 m. Nádrţ plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové
i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci.
Záplavová území
Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a Otavy,
vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích,
dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, coţ znamená limity pro
vyuţití řady lokalit.
Na území ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 25 obcí
z celkového počtu 49 v celkové rozloze 2775,24 ha, coţ představuje cca 3,7 % celkové
výměry území.
Tabulka č. 3.2.2: Záplavová území na správním území ORP Písek
SO ORP Písek Výměra obce (ha)
ORP Celkem
74183,71
záplavová území A050
Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%)
1334,04
1,80
2052,37
Zdroj: ÚAP, 2010.
Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda
Jejich výskyt na sledovaném území znázorňuje následující obrázek.
28
2,77
2775,24
3,74
Obrázek č. 3.2.2: Záplavová území na správním území ORP Písek
29
Tabulka č. 3.2.3: Rozsah jevů A051 a A053 na správním území ORP Písek
Název obce
ORP Celkem
Výměra
obce (ha)
74183,71
Aktivní zóna záplavového
území
A051 (ha)
A051 (%)
1750,40
Území zvláštní povodně pod vodním
dílem
A 053 (ha)
2,36
3351,46
A 053 (%)
4,52
Zdroj: UAP, 2010
Rozsah ploch záplavových území (A050), aktivní zóny záplavového území a území zvláštní
povodně pod vodním dílem (A053) v jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulkách A6, A6b
a A7 v příloze. Jejich výskyt znázorňuje obrázek A8 v příloze.
Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka č. 3.2.4.
Tabulka č. 3.2.4: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054)
Název obce
A 054 počet
A 054 popis
Písek
2,00 jez pohyblivý, ochranná hráz
Protivín
3,00 jez pohyblivý
Skály
1,00 jez pohyblivý
ORP Celkem
6,00
Zdroj: UAP, 2010
V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly
zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly,
Kestřany, Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota
a Ţďár.
Pro většinu z nich - s výjimkou obcí Putim a Ţďár - byla následně navrţena v rámci moţností
protipovodňová opatření. Obec Ţďár byla zařazena mezi obce, pro něţ nebyla navrţena
opatření z důvodu komplikovanosti moţného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se
dále navrhuje zpracování samostatné studie.
Na Území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před
povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří
i obec Putim.
U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvaţov, jeţ byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo
nedostatečně chráněné bylo zjištěno, ţe jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami
nebo jejich ohroţení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny.
V rámci Koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků
a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí řeky Blanice,
Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta
řek.
30
Indikátory
Podtéma
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Vodní reţim
Výskyt
povrchových
a podzemních
zdrojů vod a
jejich ochrana
Záplavové
oblasti
Další jevy a
komentáře
1
0
2
-1
-2
2
0
-1
1
0
1
-2
Číţová
-1
-1
1
Dobev
1
0
2
Dolní Novosedly
-1
-2
2
Drhovle
-1
-2
2
Heřmaň
-2
-2
-2
Horosedly
-2
-2
-1
-2
Kestřany
0
1
Kluky
-1
-2
2
Koţlí
0
2
-2
Králova Lhota
0
0
2
-1
-2
2
0
0
2
Minice
-1
-2
2
Mirotice
-2
-1
-2
Mirovice
-2
-2
-2
Mišovice
-1
-2
2
Myslín
-2
-2
-2
Nerestce
-2
-2
-2
Nevězice
1
0
2
Olešná
2
1
2
Orlík nad Vltavou
1
2
-2
Oslov
Ostrovec
Paseky
1
-1
-1
1
0
-2
1
-2
2
Písek
-2
-1
-2
0
0
2
Probulov
-1
-2
2
Protivín
-2
0
-2
1
0
2
Putim
-2
0
-2
Rakovice
-1
-2
0
Křenovice
Lety
Podolí I
Předotice
31
Podtéma
Obec
Vodní reţim
Výskyt
povrchových
a podzemních
zdrojů vod a
jejich ochrana
Záplavové
oblasti
Další jevy a
komentáře
Raţice
0
0
1
Skály
-1
0
-2
0
0
2
-1
-1
-2
Tálín
2
2
2
Temešvár
2
2
2
Varvaţov
1
1
-1
Slabčice
Smetanova Lhota
Vlastec
-1
-2
2
Vojníkov
0
-1
2
Vráţ
1
0
2
Vrcovice
-1
-2
0
Záhoří
-1
-2
2
2
2
2
Ţďár
-2
-2
-2
SO ORP Písek
-1
0
-1
32
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Dostatečný výskyt zdrojů povrchových a zejména
Opakované záplavy zastavěných území.
podzemních vod.
Nekapacitní úpravy toku, existence řady zúţených
Příznivý stav vodního reţimu v krajině.
profilů.
Existence oblasti perspektivního jímání
Klesající retenční schopnost území v důsledku
podzemních vod.
vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů.
Vymezení lokality pro akumulaci povrchových
vod jako územní rezervy.
Relativně nízké znečištění vodních zdrojů
Vzhledem k charakteru geologického podloţí
(především podzemních vod).
omezené zdroje podzemních vod.
Minimální rozsah plochy se svaţitou ornou
půdou se zvýšeným rizikem zrychleného odtoku
za přívalových sráţek a vzniku lokálních
povodní.
PŘÍLEŢITOSTI
Revitalizace vodních toků, úpravy ke zvýšení
retenční a akumulační schopnosti území.
Obnova/budování drobných vodních nádrţí
s cílem omezení rozsahu povodní, zadrţování
vody v území a zlepšení jeho retenční a
akumulační schopnosti.
Realizace protipovodňových opatření.
HROZBY
Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření,
neřešení opatření zejména v nedostatečně
chráněných územích.
Neřešení resp. pomalé odstraňování závad z titulu
zúţeného profilu vodních toků - míst, která
omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních
niv.
Povolení další výstavby v územích ohroţených
povodní.
Další pokles retenční schopnosti území
v důsledku vodní eroze území.
Znečištění povrchových vod vodní a větrnou
erozí.
Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je
součástí hodnocení technické infrastruktury.
Problémy k řešení v rámci územního plánování
V rámci ÚP jednotlivých obcí lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova
nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu
povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků.
V rámci územních plánů obcí Myslín a Mirovice promítnout územní rezervu vymezené
lokality pro akumulaci povrchových vod, jeţ byla vymezena v návrhu ZÚR JČK.
V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na
správním území ORP Písek se jedná o zastavěná území především v obcích Čimelice,
Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou,
Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota a Ţďár.
V souvislosti s návrhy zastavitelných území na katastrálních územích
dochází k řadě střetů, které je třeba řešit/odstranit v jejich územních plánech.
obcí
Jedná se o návrhy zastavitelných území, jeţ se nacházejí v záplavových územích v obcích
Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár.
Obdobně je třeba řešit v rámci územních plánů obcí střety záměrů tras
silnic (rychlostní silnice R4 a silnice I. třídy). Přitom jiţ v současnosti se některé úseky
silnic I. a II. třídy nacházejí v záplavových územích. Silnice I. třídy prochází záplavovým
33
územím Q100 v obcích Mirovice, Písek, Protivín, Silnice II. třídy prochází záplavovým
územím Q100 v obcích Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec.
Další oblastí střetů a závad, jeţ je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a moţné
budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti jiţ zastavěná území
obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahují do ochranného
pásma vodního zdroje.
Další návrhy zastavitelných území v obcích Dobev, Kestřany, Písek, Protivín a Putim opět
zasahují do ochranného pásma vodního zdroje.
34
3.3
Předmětem hodnocení hygieny ţivotního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých sloţek
ţivotního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou
ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území.
Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah
znehodnocení půd ve formě starých zátěţí a kontaminovaných ploch, produkce a způsob
nakládání s odpady, případně další faktory s moţnými negativními dopady na ţivotní
prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek.
Kvalita ovzduší
Ovzduší na převáţné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování
imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, coţ platí i pro
většinu ČR území a JČK.
Horší situace je v obci s rozšířenou působností Písku. Zde jsou překračovány nejen imisní
limity pro přízemní ozón (O3), ale i imisní limity pro ochranu lidského zdraví včetně mezí
tolerance bez zahrnutí O3. Navíc na značné části území (cca 35 %) docházelo k překročení
cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace, včetně zahrnutí
přízemního ozonu (O3), na území města Písku i bez zahrnutí O3. Týká se to území obcí
Číţová, Dolní Novosedlí, Drhovle, Kluky, Mišovice, Paseky, Písek, Protivín a Ţďár.
K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněţ v důsledku rostoucí intenzity dopravy na
páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, ţe komunikace prochází
zastavěným územím.
Staré zátěţe a kontaminované plochy
Ještě méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěţí a kontaminovaných ploch.
Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávaţnějším, na území 35 obcí
se nachází celkem 81 starých skládek.
Tabulka č. 3.3.1: A064 staré zátěţe území a kontaminované plochy
Čimelice
Název
obce
Králova
4
Lhota
1 Lety
Číţová
1 Mirotice
2 Protivín
Dobev
3 Mirovice
Dolní Novosedly
3 Mišovice
Drhovle
Název obce
A 064
(počet)
A 064
(počet)
Název
obce
1 Písek
1 Podolí I
A 064
(počet)
Název obce
Smetanova
Lhota
2 Tálín
10
A 064
(počet)
0
1
10 Temešvár
2
4 Předotice
1 Varvaţov
1
1 Putim
1 Vlastec
1
3 Myslín
Orlík
1 nad
Vltavou
1 Rakovice
1 Vrcovice
2
1 Raţice
3 Záhoří
5
Kestřany
5 Ostrovec
2 Skály
1
Kluky
1 Paseky
2 Slabčice
Horosedly
Zdroj: UAP, 2010
35
Zvíkovské
Podhradí
2 ORP Celkem
1
81
Obrázek č. 3.3.1: Staré zátěţe, oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, atd.
36
Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému vyuţití na území SO ORP
Písek zabírají cca 106,27 ha, coţ představuje 0,14 % území.
Na daném území se rovněţ vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města
Písek a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí
cca 103 ha, tj. 0,13 % území.
Ostatní negativní faktory v území
Dalším faktorem, který můţe negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob
nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů.
Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje
Plán odpadového hospodářství, jenţ stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli.
Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich
dalšího vyuţití.
V daném území se nachází zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování
a vyuţívání odpadů uvedená v tabulce A9 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí
dvě skládky. Pozitivní je, ţe kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí.
Pro hodnocení stavu odpadového hospodářství v rámci ORP Písek je jedním z indikátorů
3
produkce komunálního odpadu a míra jeho vyuţití. Na základě údajů za rok 2006 lze
provést alespoň rámcové srovnání mnoţství produkovaných komunálních odpadů (KO)
v kg/osobu za rok za sledované území s průměrem za Jihočeský kraj, případně ČR.
Produkce odpadů na 1 obyvatele ve SO ORP Písek činila 290,5kg/rok, zatímco celokrajný
průměr na 1 obyvatele byl 383,5 kg/rok. Cíl Národního plánu odpadového hospodářství je
340kg/osobu za rok. Průměrná míra separace za Jihočeský kraj činila v uvedeném období
12,7 %, za ORP Písek jen 11,7 %, coţ je mírně pod krajským průměrem (hluboko pod
dlouhodobým cílem SUR, jímţ je vyuţití 50 % materiálové sloţky odpadu).
K negativním faktorům patří i skutečnost, ţe značná část území SO ORP Písek patří
k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu.
3
Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2009
37
Indikátory
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Hygiena
ţivotního
prostředí
Kvalita
ovzduší
-1
0
0
-1
-1
-1
-2
-2
0
0
-1
-1
1
0
0
-1
1
0
-2
-1
0
0
0
0
-1
0
0
-1
-2
-1
0
-2
0
0
0
-1
0
0
0
0
-1
0
-1
0
1
0
0
0
0
-1
-1
0
-1
-1
0
0
0
-1
0
0
-1
-1
0
0
-1
-1
0
0
0
0
-1
-1
0
-1
-2
-1
0
-1
0
0
0
0
0
0
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
38
Podtémata
Staré zátěţe,
kontaminované
Další jevy a
plochy, nakládání s
komentáře
odpadem (skládky)
-2
0
0
-1
-1
-2
-2
-2
0
-1
-2
-1
1
-1
1
-1
1
-1
-2
-1
-1
0
0
0
-1
1
-1
-1
-2
-1
0
-2
-1
-1
-1
-2
-1
-1
0
0
-1
-1
-1
0
1
-1
Hygiena
ţivotního
prostředí
Obec
Záhoří
Ţďár
ORP Celkem
Kvalita
ovzduší
-2
-1
0
-1
-1
-1
0
-1
Podtémata
Staré zátěţe,
kontaminované
Další jevy a
plochy, nakládání s
komentáře
odpadem (skládky)
-2
-1
0
-2
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Na hodnoceném území prakticky nedochází
(s výjimkou území ORP Písek) k překračování
imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s
výjimkou O3).
Míra separace a následného vyuţití komunálního
odpadu je niţší ve srovnání s krajským průměrem.
Patří mezi SO ORP s nejvyšším počtem lokalit
evidovaných jako stará zátěţ a kontaminované
plochy.
Na území ORP Písek byla vymezena oblast se
zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování
imisních limitů pro lidské zdraví bez zahrnutí O3,
limity pro O3 a to pro lidské zdraví i na ochranu
Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i
projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO ekosystémů a vegetace.
Na 100 % území je překračován cílový imisní limit
(budování bioplynových stanic a kompostáren).
pro přízemní ozon pro ochranu zdraví.
V části území se nachází oblasti s vysokým
rizikem výskytu radonu.
V obcích jsou zavedeny systémy separovaného
sběru pro základní druhy odpadů
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
Omezené vyuţití území a rizika spojená
s existencí starých ekologických zátěţí v důsledku
jejich neřešení.
Sanace starých ekologických zátěţí – moţnost
vyuţití prostředků z EU.
Čerpání prostředků na projekty zaměřené na
odpadové hospodářství z Operačního programu
ŢP.
Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a
II.třídy (v souvislosti s vymezením rozvojové
oblasti, rozvojových os a specifické oblasti na
daném území).
Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých
zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality.
Riziko nárůstu znečištění ovzduší v souvislosti
s dalším růstem dopravní intenzity na páteřních
komunikacích.
Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.
Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny
odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu.
V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí
zastavěným územím, navrhnout moţná řešení (obchvaty, přeloţky) a zapracovat do ÚPD.
V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic
a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky.
Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno
postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních
jednotek na zpracování komunálního odpadu.
39
3.4
Ochrana přírody, krajiny a památek
Zvlášť chráněná území a přírodní památky
Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto
se zde nachází řada lokalit, jeţ jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často
i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi
priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany.
Územní systém ekologické stability
Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní
parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území
(MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky
a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to
soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky
významné lokality (EVL).
Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO.
Přesto se zde nachází některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Patří k nim národní
přírodní rezervace Řeţabinec a Řeţabinecké tůně na území obcí Kestřeny, Putim a Raţice.
Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jeţ zahrnují
jednak evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vymezení na území ORP Písek
zachycuje následující obrázek. Vymezení lokalit NATURY a jejich rozsah na území
jednotlivých obcí je uvedena v tabulkách v příloze A10 a A11.
40
Obrázek č. 3.4.1: NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality
41
V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory
územního systému ekologické stability, jeţ zahrnují skladebné části nadregionálního
a regionálního ÚSES.
Na území ORP Písek jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK)
a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem
chráněných rostlin a ţivočichů.
Rozloha ÚSES na území ORP činí cca 7170,79 ha, coţ představuje téměř 10 % území
(9,67 %). Ke stabilizaci systému přispívá i ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru,
vymezené v rozloze cca 15915,7 ha, coţ představuje cca 21,45 % celkového území.
Rozloţení prvků ÚSES na území SO ORP Písek ilustruje následující obrázek.
Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na správním území ORP Písek je
přírodní park, jenţ byl vyhlášen jako klidová zóna v oblasti Píseckých hor. Jeho rozlohu na
území jednotlivých obcí udává následující tabulka.
Tabulka č. 3.4.1: Přírodní park
Název obce
Výměra parku
v obci (ha)
Výměra parku
v obci (%)
Výměra obce (ha)
Název parku
3668,32
Písecké hory
625,11
17,04
850,75
Písecké hory
2,38
0,28
Kluky
1360,67
Písecké hory
43,69
3,21
Paseky
2518,61
Písecké hory
2087,96
82,90
Písek
6315,35
Písecké hory
2148,08
34,01
Protivín
6149,39
Písecké hory
35,31
0,57
Tálín
417,61
Písecké hory
21,91
5,25
Ţďár
1595,56
Písecké hory
637,76
39,97
5602,19
7,55
Dolní Novosedly
ORP Celkem
74183,71
Zdroj: ÚAP, 2010.
Přírodní park Písecké hory a národní přírodní rezervace na správním území ORP Písek jsou
znázorněny na obrázku v příloze A12.
Ochrana památek na území SO ORP Písek zahrnuje především městskou památkovou
zónou v Písku a dále čtrnáct vesnických památkových zón. Mezi nemovité národní kulturní
památky byl zařazen kamenný most v městě Písku, hrad Zvíkov v obci Zvíkovské Podhradí,
v roce 2008 zámek Orlík a v letošním roce Zemský hřebčinec v Písku.
Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních
zdrojů a vymezení stávajících zranitelných území, jeţ významně přispívají k zachování
a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje
povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 4.2. Ochrana ze
zákona se rovněţ vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF.
42
Obrázek č. 3.4.2: Plochy a koridory ÚSES na území SO ORP Písek
43
Koeficient ekologické stability
Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území.
V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých
travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné
půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch.
Tabulka č. 3.4.2: Koeficient ekologické stability – vývoj 1999-2009
Rok
Název obce
Albrechtice
nad Vltavou
1999
1,07
2007
Rok
2009
Název obce
Oslov
1999
2007
2009
1,12
1,12
1,47
1,48
1,48
1,33 Ostrovec
2,83
2,87
2,89
0,71 Paseky
0,61 Písek
5,49
5,56
5,56
1,52
1,56
1,55
2,17
2,21
2,22
0,34
0,38
0,38
Boudy
1,29
1,33
Cerhonice
0,69
0,7
Čimelice
0,58
0,61
Číţová
1,67
1,69
Dobev
Dolní
Novosedly
Drhovle
0,69
0,78
1,69 Podolí I
0,78 Probulov
0,41
0,43
0,43
0,73
0,76
0,76
0,57
0,65
0,69
0,74
0,74
Heřmaň
0,68
0,84
0,65 Předotice
0,84 Putim
0,87
0,89
0,89
Horosedly
0,23
0,25
0,64
0,67
0,68
Kestřany
0,88
1,01
0,24 Rakovice
1,01 Raţice
0,46
0,48
0,48
0,57 Skály
2,04 Slabčice
1,01
1,06
1,06
1,14
1,15
1,16
1,03
1,05
1,05
0,8
0,83
0,83
0,83 Temešvár
0,7 Varvaţov
4,23
4,29
4,29
3,91
3,94
3,95
0,63 Vlastec
0,26 Vojníkov
0,34
0,34
0,34
1,98
1,99
1,98
0,59 Vráţ
0,41 Vrcovice
1,96
1,99
2,02
0,71
0,73
0,72
0,24 Záhoří
Zvíkovské
0,92 Podhradí
0,35
0,36
0,36
4,9
4,96
4,96
1,6
1,77
1,79
1,26
1,3
1,3
Kluky
0,55
0,57
Koţlí
1,96
2,04
Králova
Lhota
0,73
0,77
Křenovice
0,75
0,8
Lety
0,77
0,83
Minice
0,69
0,7
Mirotice
0,57
0,63
Mirovice
0,26
0,26
Mišovice
0,57
0,59
Myslín
0,37
0,41
Nerestce
0,22
0,24
0,91
0,92
Olešná
0,66
0,67
Orlík nad
Vltavou
2,73
2,82
Nevězice
Protivín
Smetanova
0,77 Lhota
0,8 Tálín
0,67 Ţďár
SO ORP
2,82 Písek
Zdroj dat: ČSÚ, Městská a obecní statistika, stavy k 1. lednu
Pozn.: Koeficient ekologické stability byl dále vyuţit pro hodnocení ekologické stability.
Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP ilustruje následující obrázek.
44
Obrázek č. 3.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek
45
Indikátory
Podtémata
Obec
Ochrana přírody
Přírodní prostředí
a krajiny
a jeho ochrana
Biodiverzita a
ekologická
stabilita území
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
1
-2
1
-2
-1
Cerhonice
-1
2
-2
Čimelice
-1
-2
0
Číţová
1
2
1
Dobev
Dolní
Novosedly
Drhovle
0
-2
1
-2
-2
-2
0
-2
1
1
-2
2
-2
-2
-2
2
1
2
Kluky
-1
-1
-1
Koţlí
2
2
1
Králova Lhota
-2
-2
-2
Křenovice
-2
-2
-2
Lety
-2
-2
-2
Minice
-2
-2
-2
Mirotice
-2
-2
-2
Mirovice
-2
-2
-2
Mišovice
-2
-2
-2
Myslín
-1
-2
0
Nerestce
-2
-2
-2
Nevězice
0
2
0
Olešná
Orlík nad
Vltavou
Oslov
-1
-2
1
2
2
2
2
2
2
Ostrovec
1
2
1
Paseky
2
2
2
Písek
1
2
1
Podolí I
0
-2
1
Probulov
-2
0
-2
Protivín
-1
-2
1
Předotice
-1
-2
-1
0
-1
1
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Putim
46
1
Podtémata
Obec
Ochrana přírody
Přírodní prostředí
a krajiny
a jeho ochrana
Biodiverzita a
ekologická
stabilita území
Rakovice
-2
-2
-1
Raţice
-1
-1
-1
Skály
0
-1
1
Slabčice
Smetanova
Lhota
Tálín
0
-2
1
1
2
-1
-1
0
-1
Temešvár
1
-2
2
Varvaţov
2
2
2
-2
0
-2
Vojníkov
1
2
1
Vráţ
2
2
2
Vrcovice
0
-2
1
-1
-2
0
2
2
2
1
2
1
0
1
0
Vlastec
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
ORP Celkem
47
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Existence relativně rozsáhlých území chráněných Existence nefunkčních prvků ÚSES, jejich
nějakou formou ochrany přírody a krajiny.
pomalá realizace.
Vzhledem k relativně rozsáhlým územím
Výskyt a ochrana řady vzácných a chráněných
s různým typem ochrany v území existuje řada
druhů ţivočichů a rostlin (národní přírodní
závad z důvodu jejich narušení zástavbou a
rezervace, lokality soustavy NATURA 2000).
komunikacemi.
Vymezení přírodního parku Písecké hory.
Nevhodné způsoby hospodaření na některých
zemědělských pozemcích a některých rybnících.
Vymezení sítě územního systému ekologické
stability s dalšími prvky ÚSES.
Pokles koeficientu ekologické stability na území
SO ORP.
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji
zastavitelných území a dopravní infrastruktury by
znamenala další zásahy do chráněných území a
jejich prvků včetně biocenter a biokoridorů.
Negativní dopady plánovaného rozvoje
rekreačních a dalších aktivit v oblastech cenných
pro ochranu přírody a krajiny.
Výskyt loţisek v chráněných územích – riziko
budoucí těţby spojené s celkovým nárůstem
zatíţení území.
Povolování výstavby ve volné krajině (mimo
zastavěná území obcí), degradace krajinného
rázu výstavbou nevhodných staveb.
Růst intenzity automobilové dopravy na
páteřních komunikacích.
Rozvoj cestovního ruch daný výskytem řady
přírodních území a prvků cenných pro ochranu
přírody a krajiny.
Jednoznačné vymezení chráněných území
v ÚPD jednotlivých obcí.
Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace
nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho
fungování.
Vyuţití územního plánování
k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku
ekonomického a sociálního rozvoje území.
Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich
účasti na ochraně přírody a krajiny.
Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy
vymezení prvků ÚSES v ZÚR můţe být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno
a posunuto s ohledem na pozemkovou drţbu a morfologii terénu.
Rozvoj území i ve vazbě na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním,
případně doplněním chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit
a další zástavby, jeţ mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz.
Jiţ v současnosti bylo vymezeno na území 15 obcí 19 závad. V případě realizace návrhů
a záměrů by počet obcí se závadami vzrostl na 23 a nově předpokládá vznik 43 střetů, jak
v oblasti zastavitelných území, tak i záměrů v dopravní infrastruktuře.
Návrhy a záměry na vymezení zastavitelných území na území jednotlivých obcí se
střetávají s vymezenými prvky ÚSES (biocentry a biokoridory), v některých případech
i s lokalitami soustavy NATURA 2000. Ke střetům s regionálními biokoridory dochází na
území obcí Horosedly, Nerestce, Protivín. Se střety s nadregionálními biokoridory dochází
v obcích Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Kestřany, Písek, Protivín. Střety s regionálním
biocentrem se objevují v obcích Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, Protivín, Ţďár a střety s
nadregionálním biocentrem se objevují v obcích Kestřany, Vráţ. Střety s ptačí oblastí
48
NATURA 2000 se objevují v obcích Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ,
Zvíkovské Podhradí a s evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 v obci Ţďár. .
Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci
aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního
a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje
na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridoru
49
3.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu
zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně
č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů
a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu,
zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak
z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především
dopravní infrastruktury.
Ochrana a způsob vyuţívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon
č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií.
Podle převaţujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy
hospodářské.
Zemědělský půdní fond
Na správním území ORP Písek patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl
orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným
charakteristikám.
Na základě srovnání základních údajů o orné půdě na území jednotlivých SO ORP
Jihočeského kraje lze SO ORP Písek hodnotit následovně. Z hlediska rozlohy orné půdy se
rozlohou 29714,8 řadí na třetí pozici za SO ORP Tábor a České Budějovice. Podílem orné
půdy na celkové rozloze ve výši 41,3 % zaujímá 6. místo a patří do skupiny, jejíţ podíl je
výrazně nad krajským průměrem (31,2 % z rozlohy kraje).
50
Tabulka č. 3.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období
2000 – 2010
SO ORP
Rozloha [ha]
Podíl z celku [%]
2000
2010
Změna
2000
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Blatná
České
Budějovice
Český
Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
11141,3
10949,6
44,3
43,5
-191,7
-1,7
36680,2
35626,2
39,9
38,7
-1054,0
-2,9
11781,6
11205,3
10,5
10,0
-576,3
-4,9
20626,1
20568,2
46,8
46,7
-58,0
-0,3
24987,7
24199,0
29,8
28,8
-788,7
-3,2
9586,4
16375,6
30204,9
9217,6
15939,1
29714,8
19,8
43,9
41,9
19,0
42,7
41,3
-368,8
-436,5
-490,1
-3,9
-2,7
-1,6
Prachatice
14284,7
13681,2
17,0
16,3
-603,6
-4,2
Soběslav
Strakonice
14019,4
26394,4
13944,6
25885,3
43,8
46,0
43,6
45,1
-74,8
-509,1
-0,5
-1,9
Tábor
44611,6
44101,7
44,5
44,0
-509,9
-1,1
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad
Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský
kraj
14734,0
10682,6
14369,5
10501,8
32,6
23,0
31,8
22,6
-364,6
-180,8
-2,5
-1,7
12628,7
12654,1
48,1
48,2
25,3
0,2
4825,1
7812,9
4384,9
7713,3
9,3
45,5
8,5
45,0
-440,2
-99,6
-9,1
-1,3
311377,1
304655,9
31,9
31,2
-6721,2
-2,2
Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100
Rozloha orné půdy na území SO ORP Písek poklesla v období 2000 aţ 2010 o 1,6 %,
coţ je méně neţ činil v uvedeném intervalu pokles za kraj jako celek. Z hlediska absolutního
poklesu, jenţ činil 490,1 ha, nejvíce se na něm podílela ORP Písek, kde úbytek orné půdy
činí za uvedené období cca 64,3 ha, další místa připadají obcím Kestřany (-58,3 ha),
Protivím (-48,9 ha), Dobev (-47,2 ha) a Mirotice (-41,3 ha). K úbytkům vyšším neţ 30 ha
došlo na území obcí Ţďár (-36,8 ha) a Albrechtice nad Vltavou (-33,16 ha). Přehled změn
rozlohy orné půdy mezi lety 2000 a 2010 dle jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.
51
Tabulka č. 3.5.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2000 –
2010
Rozloha [ha]
Obec
Podíl z celku [%]
2000
2010
1581,65
1548,49
43,07
42,17
-33,16
-2,1
Boudy
386,99
384,02
38,66
38,36
-2,97
-0,77
Cerhonice
507,46
505,83
53,37
53,21
-1,62
-0,32
Čimelice
511,98
510,05
49,76
49,56
-1,93
-0,38
Číţová
1122,14
1116,29
31,08
30,92
-5,86
-0,52
Dobev
1043,05
995,84
49,06
46,8
-47,21
-4,53
534,89
532,92
62,79
62,56
-1,97
-0,37
Drhovle
1237,61
1225,49
53,22
52,65
-12,11
-0,98
Heřmaň
336,83
310,58
47,76
44,04
-26,26
-7,8
Horosedly
417,9
406,35
72,39
70,38
-11,55
-2,76
Kestřany
914,3
855,98
45,53
42,58
-58,32
-6,38
Kluky
806,75
796,79
59,27
58,54
-9,96
-1,23
Koţlí
50,45
50,27
11,65
11,6
-0,18
-0,35
Králova Lhota
529,68
528,18
49,06
48,93
-1,5
-0,28
Křenovice
318,09
312,63
52,06
51,17
-5,46
-1,72
Lety
663,91
652,2
47,7
46,87
-11,71
-1,76
Minice
188,59
187,84
53,96
53,75
-0,76
-0,4
Mirotice
1371,86
1330,61
53,59
51,98
-41,26
-3,01
Mirovice
1568,45
1560,23
71,11
70,79
-8,22
-0,52
Mišovice
856,68
840,23
57,86
56,74
-16,45
-1,92
Myslín
272,39
264,43
65,4
63,65
-7,96
-2,92
Nerestce
334,5
333,95
71,47
71,38
-0,55
-0,16
Nevězice
466,3
464,72
47,32
47,2
-1,58
-0,34
Olešná
273,16
273,2
52,02
52,03
0,05
0,02
Orlík nad
Vltavou
145,52
145,41
16,1
16,09
-0,11
-0,08
Oslov
707,16
705,72
36,5
36,43
-1,44
-0,2
Ostrovec
451,35
442,57
21,95
21,52
-8,78
-1,95
Paseky
331,72
328,15
13,18
13,03
-3,57
-1,08
1596,07
1531,79
25,24
24,23
-64,27
-4,03
Podolí I
216,97
214,22
24,21
23,9
-2,74
-1,27
Probulov
224,31
220,13
64,55
63,36
-4,18
-1,86
Protivín
2958,43
2909,5
48,2
47,36
-48,92
-1,65
Albrechtice
nad Vltavou
Dolní
Novosedly
Písek
2000
52
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Rozloha [ha]
Obec
Podíl z celku [%]
2000
2010
1070,55
1063,67
29,15
28,97
-6,88
-0,64
431,09
433,82
41,41
41,67
2,74
0,63
Rakovice
568,4
562,56
54,25
53,7
-5,84
-1,03
Raţice
638,1
635,31
59,57
59,31
-2,8
-0,44
Skály
759,58
760,16
42,76
42,8
0,58
0,08
Slabčice
723,35
722,05
41,38
41,31
-1,3
-0,18
Smetanova
Lhota
557,66
557,62
42,73
42,72
-0,05
-0,01
Tálín
190,66
190,61
45,54
45,53
-0,05
-0,03
Temešvár
76,05
75,95
14,46
14,44
-0,1
-0,13
Varvaţov
424,26
423,81
16,88
16,85
-0,45
-0,11
Vlastec
516,24
515,57
68,82
68,73
-0,67
-0,13
Vojníkov
351,97
352,58
29,85
29,94
0,61
0,17
Vráţ
197,77
194,84
26,85
26,4
-2,93
-1,48
Vrcovice
274,89
275,62
49,8
49,98
0,72
0,26
Záhoří
981,34
980,64
66,68
66,63
-0,69
-0,07
Zvíkovské
Podhradí
47,28
46,8
10,84
10,72
-0,48
-1,01
Ţďár
539,1
502,27
33,71
31,45
-36,84
-6,83
31275,2
30778,2
42,2
41,5
-496,9
-1,6
Předotice
Putim
SO ORP
Písek
2000
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Vývoj rozlohy orné půdy v letech 2008 - 2010 uvádí tabulky A13 a 14 v příloze. Vyplývá
z nich zpomalení poklesu úbytků orné půdy na území SO ORP, kdy v uplynulých dvou letech
pokles činil pouze necelých 60 ha, coţ představuje 0,2 % z celkové rozlohy orné půdy.
Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, coţ
ilustruje obrázek A15 v příloze.
Podíl jednotlivých bonitních tříd na ploše orné půdy na území SO ORP Písek je následující.
Z celkové rozlohy sledovaného území o výměře 74183,71 ha je neurčeno 29355,92 ha, coţ
předstravuje cca 40 % území (39,57 %). Zbývající plochy byly zařazeny do jednotlivých
bonitních ekologických jednotek dle třídy ochrany takto: I. třída ochrany – 2,75 % území, II.
třída – 11,49 %, III. třída – 26,11 %, IV. třída – 6,26 % a V.třída – 13,8 %.
Předpokladem zemědělského vyuţívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich
odvodňování.
Na území SO ORP Písek z celkové rozlohy 74183,71 ha spadá do území se změněným
vodním reţimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 18670,39 ha, coţ představuje
25,17 % území. Délka odvodňovacího zařízení činí 230,36 km.
Rozsah plochy odvodnění znázorňuje následující obrázek.
53
Obrázek č. 3.5.1: Plochy se změněným vodním reţimem odvodněné
54
Zastavěná půda
Významnou charakteristikou způsobu vyuţití území (a rovněţ sloţkou ovlivňující výši KES)
je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj.
Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Písek se v období 2000-2010
nezměnil a činil pouze 1,4%, coţ je mírně nad krajským průměrem 1,1%. Zastavěná
plocha za sledované desetiletí vzrostla pouze o 3ha na 1011,4ha celkem k 1. 1. 2010.
Absolutní přírůstek zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka.
Tabulka č. 3.5.3: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období
2000 – 2010
Rozloha [ha]
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
2000
Podíl z celku [%]
2010
2000
Změna
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
37,13
37,17
1,01
1,01
0,04
0,11
7,86
8,07
0,79
0,81
0,21
2,64
Cerhonice
11,13
11,26
1,17
1,18
0,13
1,16
Čimelice
26,76
27,65
2,6
2,69
0,89
3,34
Číţová
30,61
32,17
0,85
0,89
1,56
5,1
Dobev
24,06
24,69
1,13
1,16
0,64
2,65
14
14,25
1,64
1,67
0,24
1,74
Drhovle
25,5
26,52
1,1
1,14
1,02
4
Heřmaň
9,46
9,69
1,34
1,37
0,23
2,43
Horosedly
7,57
7,59
1,31
1,31
0,02
0,24
Kestřany
24,08
24,17
1,2
1,2
0,1
0,4
Kluky
23,61
23,93
1,73
1,76
0,31
1,33
Koţlí
2,27
2,43
0,52
0,56
0,16
7,1
13,11
13,19
1,21
1,22
0,08
0,6
7,87
7,91
1,29
1,29
0,03
0,41
17,18
17,34
1,23
1,25
0,17
0,97
2,8
2,8
0,8
0,8
0
0
Mirotice
38,31
38,33
1,5
1,5
0,01
0,04
Mirovice
41,62
40,97
1,89
1,86
-0,64
-1,54
Mišovice
17,6
17,48
1,19
1,18
-0,12
-0,69
Myslín
7,81
6,99
1,87
1,68
-0,82
-10,54
Nerestce
6,53
6,54
1,4
1,4
0,01
0,17
Nevězice
9,81
10,25
1
1,04
0,44
4,51
Olešná
6,47
6,59
1,23
1,26
0,12
1,87
Boudy
Dolní
Novosedly
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
55
Rozloha [ha]
Obec
2000
Podíl z celku [%]
2010
2000
Změna
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Orlík nad
Vltavou
10,77
9,85
1,19
1,09
-0,92
-8,54
Oslov
13,94
14,39
0,72
0,74
0,45
3,21
Ostrovec
17,81
17,95
0,87
0,87
0,14
0,77
7,9
7,99
0,31
0,32
0,09
1,2
232,44
231,16
3,68
3,66
-1,28
-0,55
Podolí I
11,47
11,64
1,28
1,3
0,16
1,42
Probulov
4,63
4,7
1,33
1,35
0,07
1,49
106,06
104,98
1,73
1,71
-1,08
-1,01
Předotice
24,81
25,51
0,68
0,69
0,7
2,82
Putim
13,51
14,19
1,3
1,36
0,68
5,03
Rakovice
14,04
14
1,34
1,34
-0,04
-0,3
Raţice
16,5
16,34
1,54
1,53
-0,15
-0,92
Skály
14,92
14,86
0,84
0,84
-0,06
-0,41
Slabčice
18,71
18,66
1,07
1,07
-0,05
-0,28
Smetanova
Lhota
14,65
15,02
1,12
1,15
0,37
2,52
Tálín
7,52
7,59
1,8
1,81
0,07
0,95
Temešvár
3,73
3,78
0,71
0,72
0,05
1,45
Varvaţov
15,5
15,21
0,62
0,6
-0,29
-1,89
Vlastec
9,52
9,57
1,27
1,28
0,05
0,52
Vojníkov
7,83
7,89
0,66
0,67
0,06
0,73
Vráţ
7,62
7,66
1,03
1,04
0,04
0,47
7,5
7,03
1,36
1,28
-0,47
-6,23
21,98
22,25
1,49
1,51
0,27
1,21
4,76
4,83
1,09
1,11
0,07
1,55
11,92
11,9
0,75
0,75
-0,02
-0,14
1033,0
1036,7
1,4
1,4
3,7
0,4
Paseky
Písek
Protivín
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
SO ORP
Písek
Vzhledem k záměrům v rozvoji páteřní dopravní sítě a očekávanému ekonomickému rozvoji
území lze v následujícím období očekávat mírný nárůst podílu zastavěného území v rámci
SO ORP Písek.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Lesní porosty na území SO ORP Písek představují jeho významný přírodní zdroj. Ve
srovnání s průměrnou lesnatostí JČK (jeţ je vyšší neţ průměr ČR), patří jeho lesnatost
k nadprůměrným (34,8 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Píseckých hor patří
a ve střední části území mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu
(lesy přirozené a přírodě blízké).
56
Ačkoliv zde lesní porosty převáţně spadají do kategorie lesů hospodářských (23570,19 ha),
důleţitá je i jejich funkce ochranná (177,41 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního
určení.
Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, coţ jsou lesy na mimořádně nepříznivých
stanovištích.
Lesy zvláštního určení na území ORP mají rozlohu1635,4 ha, z toho největší rozloha je
zařazena do kategorie 32d - lesy slouţící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a 32f - lesy
pro zachování biologické různorodosti jako zdroj kvalitního reprodukčního materiálu.
Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující obrázek.
57
Obrázek č. 3.5.2: Lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení
Na rozdíl od trendu ve vývoji orné půdy, výměra lesní půdy spíše stagnuje nebo mírně roste,
jak uvádí následující tabulka.
58
Tabulka č. 3.5.4: Lesní půda v ha a změna rozlohy 2000 a 2010 v SO ORP Písek
Rozloha [ha]
Obec
Podíl z celku [%]
2000
2010
1321,88
1349,04
35,99
36,74
27,16
2,05
448,1
447,97
44,77
44,75
-0,13
-0,03
Cerhonice
236,79
239,45
24,9
25,19
2,66
1,12
Čimelice
132,13
140,45
12,84
13,65
8,32
6,3
Číţová
1863,25
1867,63
51,61
51,73
4,38
0,24
Dobev
503,79
518,47
23,69
24,37
14,69
2,92
56,32
59,6
6,61
7
3,28
5,82
Drhovle
545,69
598,09
23,47
25,7
52,4
9,6
Heřmaň
176,64
199,21
25,05
28,25
22,57
12,78
Horosedly
53,44
53,26
9,26
9,23
-0,18
-0,33
Kestřany
358,86
380,16
17,87
18,91
21,29
5,93
Kluky
250,83
273,61
18,43
20,1
22,78
9,08
Koţlí
94,19
97,89
21,76
22,58
3,7
3,93
Králova Lhota
228,17
233,48
21,14
21,63
5,31
2,33
Křenovice
177,55
183
29,06
29,95
5,45
3,07
Lety
346,14
348,37
24,87
25,03
2,23
0,65
Minice
107,93
108,68
30,88
31,1
0,75
0,7
Mirotice
371,81
388,96
14,52
15,19
17,15
4,61
Mirovice
203,46
204,47
9,23
9,28
1,01
0,5
Mišovice
399,33
400,26
26,97
27,03
0,93
0,23
Myslín
28,42
28,44
6,82
6,85
0,02
0,08
Nerestce
27,46
27,9
5,87
5,96
0,43
1,58
Nevězice
319,71
320,47
32,45
32,55
0,77
0,24
144,8
144,74
27,58
27,56
-0,06
-0,04
432,31
433
47,82
47,9
0,69
0,16
831,2
831,41
42,9
42,92
0,22
0,03
Ostrovec
1239,83
1243,23
60,3
60,47
3,4
0,27
Paseky
2062,53
2062,52
81,92
81,92
-0,01
0
Písek
2973,07
2981,53
47,01
47,15
8,46
0,28
Podolí I
516,4
516,78
57,61
57,66
0,38
0,07
Probulov
25,15
29,74
7,24
8,56
4,58
18,22
1487,37
1508,58
24,23
24,56
21,21
1,43
344,12
373,97
9,37
10,18
29,85
8,67
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Dolní
Novosedly
Olešná
Orlík nad
Vltavou
Oslov
Protivín
Předotice
2000
Změna
59
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Rozloha [ha]
Obec
2000
2010
Podíl z celku [%]
2000
Změna
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Putim
185,19
185,24
17,79
17,79
0,05
0,03
Rakovice
286,66
299,58
27,36
28,6
12,92
4,51
Raţice
80,02
82,42
7,47
7,7
2,4
3
Skály
589,54
589,54
33,19
33,19
0
0
Slabčice
646,3
647,44
36,98
37,04
1,13
0,18
Smetanova
Lhota
478,5
479,39
36,67
36,73
0,89
0,19
Tálín
54,59
54,59
13,04
13,04
0
0,01
Temešvár
326,18
326,45
62,02
62,07
0,28
0,08
Varvaţov
1656,66
1660,76
65,9
66,05
4,1
0,25
Vlastec
91,49
91,49
12,2
12,2
0
0
Vojníkov
651,81
651,08
55,29
55,28
-0,73
-0,11
Vráţ
359,15
364,45
48,76
49,37
5,3
1,48
Vrcovice
169,82
170,48
30,76
30,91
0,66
0,39
Záhoří
211,38
211,37
14,36
14,36
-0,01
-0,01
Zvíkovské
Podhradí
239,53
240,52
54,9
55,12
0,99
0,41
Ţďár
785,18
786,73
49,1
49,26
1,55
0,2
25120,4
25435,7
33,9
34,3
315,3
1,3
SO ORP
Písek
Největší přírůstek lesní půdy v uvedeném období dosáhly obce Drhovle (52,4 ha) Albrechtice
nad Vltavou (27,16 ha). Kluky (22,8 ha), Heřmaň (22,6 ha), Kestřany (21,3 ha) a Protivín
(21,2 ha) a Mirotice (17,15 ha). Nejvyšší relativní přírůstek dosáhla obec Probulov. Její
absolutní přírůstek 4,58 ha znamenal nárůst o 18,2 %.
Otázka kvality lesních porostů je přinejmenším problematická. Na značné části území
docházelo k překročení cílového imisního limitu (TV) pro ochranu ekosystémů a vegetace,
včetně zahrnutí přízemního ozonu (O3), coţ mohlo mít negativní dopady na lesní
ekosystémy. Týká se to území obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Kluky, Mišovice,
Paseky, Písek, Protivín a Ţďár. Lesní porosty jsou rovněţ zatěţovány nárůstem emisí
s růstem intenzity dopravy, pokud je komunikace v bezprostřední blízkosti nebo vedena
lesem.
60
Indikátory
Podtémata
Obec
Zemědělskýpůdní
fond a pozemky
určené
k plněnífunkcí
lesa
Orná půda –
kvalita a
změna
rozlohy
Míra
zalesnění a
kvalitalesů
2
1
2
Boudy
2
1
2
Cerhonice
1
1
1
Čimelice
0
1
0
Číţová
2
2
2
Dobev
1
1
1
Dolní Novosedly
0
1
-1
Drhovle
1
1
1
Heřmaň
1
1
1
Horosedly
0
1
-1
Kestřany
1
1
0
Kluky
1
1
1
Koţlí
2
2
1
Králova Lhota
1
1
1
Křenovice
2
1
2
Lety
1
1
1
Minice
2
1
2
Mirotice
0
1
0
Mirovice
-1
-1
-1
Mišovice
-1
-1
1
Myslín
-2
-2
-1
Nerestce
0
1
-1
Nevězice
2
1
2
Olešná
1
1
1
Orlík nad Vltavou
1
-1
2
Oslov
2
1
2
Ostrovec
2
1
2
Paseky
2
1
2
Písek
1
0
2
Podolí I
2
1
2
Probulov
0
1
-1
Protivín
0
0
1
Předotice
0
0
0
Putim
1
2
0
Rakovice
1
0
1
-1
0
-1
Raţice
61
Další jevy a
komentáře
Podtémata
Zemědělskýpůdní
fond a pozemky
určené
k plněnífunkcí
lesa
Obec
Orná půda –
kvalita a
změna
rozlohy
Míra
zalesnění a
kvalitalesů
Skály
1
0
2
Slabčice
1
0
2
Smetanova Lhota
2
1
2
Tálín
0
1
0
Temešvár
2
1
2
Varvaţov
1
0
2
Vlastec
0
1
0
Vojníkov
2
1
2
Vráţ
2
1
2
Vrcovice
0
-2
2
Záhoří
0
1
0
2
1
2
Ţďár
2
0
2
SO ORP Písek
1
0
1
Další jevy a
komentáře
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Stabilně vysoký podíl lesní půdy na celkové ploše
území – s významnými ekonomickými
i ekologickými funkcemi.
Nízká míra poškození lesních porostů z titulu
nadměrného znečištění ovzduší.
Významné funkce lesů zvláštního určení – pro
zachování biologické rozmanitosti, atd.
SLABÉ STRÁNKY
Relativně nízká úrodnost půdy – půdy niţších
bonitních tříd, klima.
Vzhledem k charakteru území nutné odvodňování
vysokého podílu území.
Omezené moţnosti hospodaření v lesích
ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního
určení.
Nevhodná druhová skladba části lesních porostů.
PŘÍLEŢITOSTI
Rozvoj ekologických forem hospodaření na půdě.
Zlepšování skladby lesních porostů při
obnově/zakládání nových porostů.
HROZBY
Pokles kvality půd v důsledku především vodní
eroze v důsledku častých povodní – pomalá
realizace protipovodňových opatření.
Zábory – trvalé odnětí ZPF v rámci modernizace
dopravní infrastruktury.
Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro
zemědělskou činnost.
Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit –
sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými
mimoprodukčními funkcemi
Výhledově významný hospodářský potenciál
lesních porostů - rostoucí význam produkce dřevní
hmoty.
Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí
lesa v důsledku rozvoje v N-OS8
Potenciál pro rozvoj individuální rekreace.
Poškozování lesních porostů okusem v důsledku
přemnoţení zvěře.
62
Problémy k řešení v rámci územně plánovací dokumentace
Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci
územních plánů obcí
► minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany,
► minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další
fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů).
V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou
zástavbou a rozvojem rekreačních a dalších aktivit v rozvojové oblasti Písecko –
Strakonicko.
Současné střety návrhu zastavitelných území, jeţ zasahují do lesa by měly ve svých ÚP řešit
obce Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ.
Záměry v rozvoji dopravní infrastruktury, přesněji rychlostní silnice procházejí lesem na
území obcí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Záměr silnice I.
třídy prochází lesem v obcích Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou,
Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I. a Křenovice.
Záměr silnice II. třídy prochází lesem v obcích Paseky, Albrechtice nad Vltavou. Úkolem obcí
by měla být minimalizace jejich negativních důsledků v daném území.
Při zpracování ÚP obcí se dále zaměřit na moţnosti zalesňování vhodných pozemků
(zemědělsky nevyuţívaných, erozně ohroţených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody).
Vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních porostech.
63
4 Sociální pilíř
4.1
Kvalita technické infrastruktury je především důleţitým kritériem rozvoje území. V zájmu SO
ORP Písek v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu,
kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských
podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí
respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu
koncepce udrţitelného rozvoje. Cílem je vytvořit podmínky pro zajištění ţádoucí úrovně
technické infrastruktury SO ORP Písek.
Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod
elektrického proudu, stav vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a rozvody tepla.
64
Obrázek 4.1.1: Teplovodní, kanalizační, plynová a vodovodní síť na území
SO ORP Písek pro rok 2010
65
Zásobování vodou
Většina obcí v rámci SO ORP Písek v současné době má zavedenu vodovodní síť, která
však chybí v obcích Cerhonice, Kluky, Koţlí, Křenovice, Minice, Mišovice, Nevězice, Paseky,
Smetanova Lhota, Varvaţov, Vojníkov, Vrcovice. Obec Nerestce má v plánu vystavět
vodovodní síť příští rok, budou-li finance a v obci Lety je vodovodní síť zavedena jen do
obecního úřadu.
V rámci SO ORP Písek mají obce zavedenu vodovodní síť příbliţně v tomto rozsahu svého
území: Albrechtice nad Vltavou (50%), Boudy (100%), Číţová (98%), Dobev (75%), Drhovle
(30%), Heřmaň (100%), Kestřany (zaveden do 80%, vyuţívá 35%), Kluky (80%), Mirovice
(80%), Orlík nad Vltavou (80%), Oslov (65-70%), Ostrovec (50%), Písek (100%), Podolí I
(95%), Protivín (100%), Putim (97%), Raţice (100%), Skály (98 %), Slabčice (30%), Tálín
(85-90%), Vlastec (50%), Vráţ (25%), Záhoří (60%), Zvíkovské Podhradí (100%), Ţďár
(75%).
U obcí Čimelice, Horosedly, Mirotice, Paseky, Temešvár není znám přesný podíl pokrytí, ale
obce jsou ve značné části území pokryté a v obci Olešná se nachází soukromý vodovod
patřící místnímu hotelu, ale není známo kolik domácností je přesně napojeno.
V obcích Albrechtice nad Vltavou, Boudy, Číţová, Dobev, Drhovle, Horosedly, Lety, Mirotice,
Protivín došlo od roku 2008 k prodlouţení vodovodní sítě, které bylo nejvýraznější v ORP
Písek, přesně o 2,95 km (více viz tabulka č. B1 v příloze).
Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování
obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni.
Jejich přehled poskytuje následující mapa.
66
Obrázek č. 4. 1. 1: Kanallizace v SO ORP Písek pro rok 2010
67
Kanalizační síť
Některé obce jsou napojeny na kanalizaci a ČOV pouze částečně a odpadní vody od
zbývajících obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváţeny na polní nebo
jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků.
ČOV jsou v obcích Boudy, Čimelice, Drhovle, Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov,
Písek, Protivín, Předotice, Smetanova Lhota. Od roku 2008 vystavěly ČOV v obci Číţová a
v obci Mirovice přibyly další 2 ČOV a nyní jsou v Mirovicích 3 ČOV (viz. tabulka B 3 v příloze)
Kestřany plánují v budoucnu výstavbu ČOV. Obec Nerestce by chtěla ČOV, ale výstavbu
komplikují finance a mnoţství ochranných pásem v okolí, kvůli kterým se nesmějí stavět ani
domovní čističky. V obci Heřmaň započal projekt na výstavbu ČOV. V obci Putim a
Zvíkovské Podhradí se ČOV právě staví.
Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Kluky, Olešná, Orlík nad Vltavou, Ostrovec,
Písek, Raţice, Smetanova Lhota, Ţďár. Smíšená neboli splašková kanalizace se nachází
v obcích Albrechtice nad Vltavou (jen 50% obce), Nevězice (pouze 15% domácností), Oslov
(65-70%), Rakovice (80%), Tálín (85%), Vojníkov (75%), Vrcovice (75%). U obcí Boudy,
Číţová, Dobev, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Králova Lhota, Křenovice, Lety, Minice,
Mirovice, Probulov, Protivín, Skály, Slabčice, Vlastec, Vráţ, Záhoří, Zvíkovské Podhradí není
znám přesný podíl pokrytí, ale předpokládá se, ţe je pokrata značná část území.
V obci Paseky právě probíhá výstavba smíšené kanaliazce a pokrytí je zatím v 50% obce, ve
zbylích 50% obce je výstavba kanalizace v plánu. V obci Putim se staví tlaková kanalizace s
ČOV pro 80% obce.
Zásobování plynem
V rámci SO ORP Písek jsou plynem zásobovány obce Boudy (70%), Cerhonice (asi 50%,
zbytek obce nemá zájem), Drhovle (napojeno asi 85 % domácností), Mirovice (30%), Oslov
(53%), Písek (100%), Protivín (80%), Předotice (30%), Putim (50%), Rakovice (60%),
Smetanova Lhota (40%), Vráţ (100%), Vrcovice (40%), Záhoří (v Horním a Dolním Záhoří,
ve zbylé části obce plyn chybí). U obce Horosedly a Mirotice není znám přesný podíl pokrytí
domácností plynem.
Oproti roku 2008 zůstala délka plynovodu ve většině obcí nezměněna, k jeho prodlouţení
došlo v obci Čimelice (o 4m), Číţová (o 64 m) a Mirotice (o 14 m). K prodlouţení došlo také
v obci Písek plynofikací nové zástavby na Václavském předměstí (o 2,69 km)
Obce, které ještě dnes nemají zavedený plyn a plynofikaci neuvaţují. Většinou uvádějí pro
zamítnutí plynofikace, ţe se z ekonomického hlediska plyn nevyplatí.
Zásobování teplem
V ORP Písek je zásobováno teplem jen samotné město Písek. Dodávku tepla zajišťuje
společnost Teplárna Písek, a.s. Společnost zásobuje teplem přibliţně 75% domácností. Viz
Obrázek 4.1.1.
68
Zásobování elektrickou energií
V obcích Myslín, Putim, Smetanova Lhota, Orlík nad Vltavou a Vrcovice nedošlo v letech
2008 aţ 2010 ke změnám délky rozvodů. V obcích Albrechtice nad Vltavou, Číţová, Dolní
Novosedly, Drhovle, Heřmaň, Kluky, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Mirotice, Nerestce,
Olešná, Písek, Protivín, Předotice, Raţice, Skály, Slabčice a Ţďár došlo k prodlouţení
elektrické sítě z důvodu úpravy trasy elektrického vedení. V ostatních obcích došlo
k prodlouţení délky vedení elektrického napětí (viz tabulka B4 v příloze B).
Obce Mirovice, Myslín, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí uvádějí, ţe potíţe nastávájí jen za
silně nepříznivého počasí.
Stávající vedení elektrizační soustavy na území ORP je vymezeno v následujícím obrázku.
69
Obrázek č. 4.1. 2: Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP
Písek pro rok 2010
70
Tabulka č.4.1.1 Vybavenost obcí technickou infrastrukturou
Obec
Vodovod Plynofikace
A
Boudy
A
Cerhonice
Jednotná
kanalizace *
Kanalizace
napojena na ČOV
Hodnocení
A
A
A
A
A
0
A
2
0
Čimelice
A
A
Číţová
A
A
Dobev
A
-1
Dobev Dolní Novosedly
A
-1
Drhovle
A
A
Heřmaň
A
A
Horosedly
A
A
Kestřany
A
Kluky
A
A
A
1
A
2
A
0
0
A
A
-2
A
Křenovice
Lety
0
0
Koţlí
Králova Lhota
1
A
-1
A
-1
A
0
Minice
A
-1
Mirotice
A
A
A
Mirovice
A
A
A
1
Mišovice
A
-1
Myslín
A
-1
Nerestce
A
A
A
2
0
Nevězice
A
-1
Olešná
A
A
A
1
Orlík nad Vltavou
A
A
A
1
Oslov
A
A
A
1
Ostrovec
A
Paseky
A
Písek
A
A
Podolí I
A
A
Probulov
A
Protivín
A
A
Předotice
A
A
Putim
A
A
0
Rakovice
A
A
0
Raţice
A
A
0
Skály
A
A
0
Slabčice
A
Smetanova Lhota
A
0
A
A
A
Temešvár
A
A
2
0
-1
A
A
2
A
1
-1
A
Tálín
0
A
A
1
0
A
1
Varvaţov
A
71
-1
Obec
Vlastec
Vodovod Plynofikace
Jednotná
kanalizace *
A
A
A
Vrcovice
Hodnocení
-1
Vojníkov
Vráţ
Kanalizace
napojena na ČOV
-1
A
0
A
-1
A
0
Záhoří
A
A
-1
Ţďár
A
-1
ORP Celkem
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, ÚAP
Pozn.: A = ano, obec je uvedeným vybavena
*Jednotná kanalizace pro veřejnou potřebu - stoková síť, která odvádí jednotlivé druhy odpadních vod společně
jednou soustavou stok. Zpravidla se odvádí dohromady splaškové a dešťové odpadní vody.
Škála:
-2…..0x A (obec bez sledované technické infrastruktury)
-1…..1x A
0…..2x A
1…..3x A
2…..4x A (obec s kompletním vybavením)
72
Indikátory
Podtéma
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Vybavenost obcí
vodovodem,
rozvodem plynu
a elektrické
energie
Veřejná
technická
infrastruktura
Další jevy a
komentáře
Kanalizační síť a
napojení obcí na
ČOV
-1
0
-1
2
2
2
-1
-1
0
Čimelice
2
2
2
Číţová
0
0
0
Dobev
0
-1
1
Boudy
Cerhonice
Dolní Novosedly
-1
-1
-1
Drhovle
0
1
-1
Heřmaň
0
0
1
Horosedly
2
2
2
Kestřany
0
-1
0
Kluky
0
0
0
Koţlí
-1
-1
-2
0
0
0
Křenovice
-1
-1
0
Lety
-1
-1
0
Minice
-1
-1
0
Mirotice
2
2
2
Mirovice
0
0
1
Mišovice
-1
-1
-1
Myslín
-2
-1
-2
Nerestce
-1
-1
-2
Králova Lhota
Nevězice
0
0
1
-1
-1
0
Orlík nad Vltavou
0
0
1
Oslov
0
0
1
Ostrovec
0
0
0
Paseky
0
0
-1
Písek
2
2
2
Podolí I
-1
0
-2
Probulov
Olešná
-1
-1
0
Protivín
2
2
2
Předotice
0
1
0
Putim
2
1
2
Rakovice
0
0
0
Raţice
0
0
0
Skály
0
0
1
73
Slabčice
-1
0
-1
Smetanova Lhota
0
0
1
Tálín
0
0
0
Temešvár
0
2
-1
Varvaţov
0
1
0
Vlastec
0
0
0
-1
-1
0
0
0
0
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
-1
0
-1
Záhoří
0
1
0
0
0
1
Ţďár
0
0
0
ORP Celkem
0
0
0
74
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Dostatečná přenosová kapacita produktovou elektrické sítě, plynovodů.
Absence vodovodu nebo kanalizace v obci
Cerhonice, Dobev, Dolní Novosedly, Koţlí, Králova
Lhota, Křenovice, Lety, Minice, Mišovice, Myslín,
Nerestce, Nevězice, Ostrovec, Probulov, Předotice,
Putim, Rakovice, Raţice, Skály, Slabčice, Tálín,
Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ,
Vrcovice, Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí,
Ţďár
Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti
napájecích bodů dostatečně zásobováno
elektrickou energií.
Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné
kanalizace napojené na ČOV, Cerhonice, Dobev,
Dolní Novosedly, Koţlí, Králova Lhota, Křenovice,
Lety, Minice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice,
Ostrovec, Probulov, Předotice, Putim, Rakovice,
Raţice, Skály, Slabčice, Tálín, Temešvár,
Varvaţov, Vlastec, Vojníkov, Vráţ, Vrcovice,
Vrcovice, Záhoří, Zvíkovské Podhradí, Ţďár
Problematická situace v odkanalizování a v čištění
odpadních vod.
PŘÍLEŢITOSTI
Zvyšovat efektivitu technické infrastruktury SO
ORP, její spolehlivost a omezovat ztráty v sítích i
znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně
fungující a chybějící infrastruktura.
Informovanost obyvatel obcí o ekologických
moţnostech vytápění domácností a intenzivní
podpora alternativních zdrojů energie.
Zabezpečit obce náhradními zdroji pitné vody
v případě havárií.
HROZBY
Nedostatečné tempo budování a intenzifikace
kanalizačních systémů a ČOV bude mít negativní
vliv na čistotu vodních toků a kvalitu ostatních
sloţek ţivotního prostředí.
Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdraţováním
energií návrat řady domácností k tuhým palivům.
Nerovnováha finančních zdrojů a výdajů na
infrastrukturu a obsluhu.
► Příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění odpadních vod
(vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na jiţ vybudované ČOV).
► Modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Písek
75
4.2
Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou
působností Písek byla řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR
2008, návrh Zásad územního rozvoje JČK (březen 2010), „Odůvodnění zásad územního
rozvoje Jihočeského kraje“ (březen 2009), Územní plán velkého územního celku
Jihočeského kraje-koncept květen (2005), ÚP VÚC Písecko-Strakonicko, atd.
Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury je základním výchozím dokumentem návrh
ZÚR JČK, který zpřesňuje vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního
zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního
významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury,
územního systému ekologické stability a územních rezerv.
Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu
ZÚR JČK vymezuje následující koridory veřejné infrastruktury republikového významu, jeţ
procházejí územím SO ORP:
► koridor rychlostní silnice R4 (Praha – křiţovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda
u Písku)
s pokračováním po silnici I/4 na Stráţný - (Pasov),
► Vltavskou vodní cestu v úseku (Třebenice) – České Budějovice.
Silniční doprava
Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické
podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouţí síť pozemních
komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou
v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III.
a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem
právnických nebo fyzických osob.
Dálnice a rychlostní komunikace
Územím SO ORP Písek neprochází trasa ţádné dálnice. V současné době je na řešeném
území v provozu jediný úsek rychlostní silnice R4 a tím je úsek Třebkov (N. Hospoda) - křiţ.
I/20, v provozu jako I/4.
Základem silniční sítě na řešeném území jsou silnice I. a II. třídy.
Silnice I. třídy
I/4 (Praha) - Milín (I/66) - Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20) - Strakonice (I/22)
I/19 Roţmitál p. Třemšínem (I/18) - Lety (I/4) - Milevsko – (Oltyně - Tábor)
I/20 (Plzeň) - Blatná - Nová Hospoda (I/4) - Písek (I/29) - Vodňany - Č. Budějovice
I/29 Písek – (Bernatice - Opařany - Oltyně)
Silnice II. třídy
Na území ORP Písek se nacházejí následující silnice II. třídy:
II/121 II/105 – Milevsko – Zvíkovské Podhradí – silnice I/4 přerušení Buzice – Blatná
II/138 Zvíkovské Podhradí – Záhoří – Albrechtice nad Vltavou – Temelín
II/139 Horaţďovice – Radomyšl – Písek
76
II/140 Písek – Putim – Drahonice – Bavorov
II/159 I/20 – Tálín – Paseky – Albrechtice nad Vltavou – Týn nad Vltavou
II/604 Předotice – Třebkov – MÚK R4 Nová Hospoda (souběţná komunikace s R4)
Základní kostru, tvořenou silnicemi I. a II. třídy, doplňují silnice III.třídy. Přehled délky silnic I.,
II. a III.tříd na území jednotlivých obcí je v tabulkách B 6-8 v příloze.
Hustota silniční sítě na území ORP Písek je relativně vysoká ve srovnání s krajským
průměrem, který je nejniţší z krajů ČR. Hlavním problémem je však nevyhovující technický
stav. Podstatná část vyţaduje rekonstrukci a modernizaci.
Jejich průběh zachycuje následující obrázek.
77
Obrázek 4.2.1 Dopravní infrastruktura na území SO ORP Písek
78
Rozvoj silniční sítě na území ORP Písek
V rámci návrhu Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné
dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jeţ zahrnují i řešení
dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území.
D4 Rychlostní silnice R4 – na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice
kontinuálně vymezen v úseku hranice se SČK – Předotice (napojení na jiţ realizovaný úsek
rychlostní silnice R4). Záměr je dělen na 3 úseky:
► D4/1 - úsek hranice se Středočeským krajem – Mirotice (severní okraj, Rakovické
chalupy), obsahuje západní obchvat Čimelic a Rakovic, vč. úprav dnešní silnice I/4 po
převedení tohoto tahu na rychlostní silnici R4 na nový úsek doprovodné silnice II/604
v úseku Dolní Nerestce – hranice se SČK, úsek je ukončen MÚK se silnicí II/121
► D4/2, východní obchvat Mirotic, doplnění jiţ realizovaného polovičního profilu, šíře
koridoru je redukována na 200m.
► D4/3, úsek Mirotice (jiţní okraj, Radobytce) – Předotice (napojení na hotový úsek od
MÚK Nová Hospoda), v současné době ve výstavbě.
Dotčená katastrální území: Horosedly, Lety, Dolní Nerestce, Horní Nerestce, Krsice,
Rakovice, Boudy, Mirotice, Radobytce, Cerhonice, Malčice u Mirotic, Podolí II, Křešice
u Číţové.
D5 Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (S3 dle PÚR ČR 2008)
nespojitě vymezen v úseku od MUK Nová Hospoda přes Strakonice aţ po křiţovatku
Houţná (se silnicí I/39). Z 12 úseků se pouze jeden nachází na řešeném území:
► úsek MÚK Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice) koridor vymezený pro
zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace, aţ po řešení novou
rychlostní silnicí.
Dotčená katastrální území: Drhovle, Brloh u Drhovle.
D6 Silnice I/19 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4
pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice z PK a hranice s krajem
Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury. Záměr je dělen do 12 samostatných
úseků, na území SO ORP byly vymezeny následující:
► D6/1 hranice Plzeňského kraje – západní okraj Mirovic, pouze homogenizace
stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m.
► D6/2, východní okraj Mirovic – Lety (východní okraj), navazuje na západě na
uvaţovanou územní rezervu pro severní obchvat Mirovic, prochází přes navrţenou
MÚK s rychlostní silnicí R4 Lety, pokračuje jiţním obchvatem obce Lety, koridor je
navrţen v šíři 200m.
► D6/3, úsek Lety (východní okraj) – Hrejkovice (západní okraj), pouze homogenizace
stávající silnice, koridor navrţen v redukované šíři 100m.
Dotčená katastrální území: Plíškovice, Horosedly, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou,
Probulav.
D7 Silnice I/20 - na území JČK je záměr silnice I. třídy, její homogenizace, úpravy na 4
pruhy a navrţených přeloţek nespojitě vymezen od hranice s PK po MÚK s dálnicí D3.
Záměr je dělen do 14 úseků, z toho na území SO ORP Písek se nachází:
► D7/2, úsek Sedlice (JV okraj) – MÚK Nová Hospoda, homogenizace ve stávající
stopě silnice, úprava výškových poměrů (lesní komplex Obora), redukovaná šíře
koridoru 100m.
79
► D7/3, křiţovatka Nový Dvůr, záměr nové MÚK silnic I/20 a II/159 (případně úrovňové
stykové křiţovatky) z důvodu vyuţití II/159 pro dostavbu ETE.
Dotčená katastrální území: Pamětice u Drhovle, Šamonice, Třebkov, Drhovle, Nový Dvůr u
Písku, Selibov.
D11 Silnice I/29 – záměr od křiţovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice
II/139 Kbelnice – Písek spolu se severním obchvatem města Písek převést do silnic I. třídy
jako pokračování silnice I/29, a dále jsou navrţeny přeloţky a homogenizace silnice I/29 aţ
na křiţovatku se silnicí I/19 u Oltyně. Záměr má 13 úseků, na území SO ORP se nacházejí:
► D11/1, úsek Kbelnice – Dobev (západní okraj), nová silnice v parametrech silnice I.
třídy, šířka koridoru 200m.
► D11/2, úsek Dobev – Písek (západní okraj), úsek zahrnuje severní obchvat sídla
Dobev s napojením na stávající silnici západně od sídla Malé Nepodřice a průtahem
ve stopě stávající silnice v Malých Nepodřicích mezi zastavěným území a
průmyslovou zónou, proměnná šíře koridoru 100m – 200m.
► D11/3, severní obchvat Písku, napojení na úsek v Nových Nepodřicích, nová MÚK se
silnicí I/20 „Na Kuchyňce“, koridor veden mezi okrajem zastavěného území a severní
průmyslovou zónou, nový most před Otavu, napojení na dnešní I/29 MÚK křiţovatkou
na SV okraji města Písek, šíře koridoru 200m.
► D11/4, úsek Písek – Dolní Novosedly, nová silnice, narovnání serpentýn v prostoru u
kamenolomu, koridor proměnné šíře 200 aţ 500m z důvodu sloţité morfologie terénu.
► D11/5, obchvat Záhoří, nová silnice, koridor vymezen jiţně od zastavěného území
obce Záhoří mezi ním a sídlem Třešně, šířka koridoru 200m.
► D11/6, úsek Záhoří – Podolí I, homogenizace úseku ve stopě stávající silnice, vyuţití
Podolského mostu přes Vltavu beze změny, šíře koridoru 100m.
► D11/7, úsek Podolí I – Bernatice (západ), nová komunikace, jiţní obchvat Podolí I.
proměnné šíře 200 – 500m, na něj navazuje severní obchvat Křenovic, obvyklá šíře
koridoru 200m, krátký úsek homogenizace stávající silnice na západní okraj
zastavěného území Bernatic, zde redukovaná šíře koridoru 100m .
Dotčená katastrální území: Stará Dobev, Nepodřice, Písek, Dolní Novosedly, Svatonice,
Horní Zahoří u Písku, Chrastiny, Jamný, Temešvár, Podolí I, Olešná nad Vltavou, Křenovice,
Bojenice,
V návrhu ZÚR JČK jsou dále vymezeny záměry rozvoje silnic II.třídy
D30 Silnice II/140 – záměr nových 2 úseků přeloţky na jihu města Písek a v obci Raţice pro
silnici II. třídy, koridor nespojitě vymezen 2 samostatnými úseky:
► D30/1, přeloţka Písek, napojení v jiţním segmentu Písku na silnici I/20 do stávající
MÚK u hypermarketu Hypernova, na druhém konci nová kruhová křiţovatka v lokalitě
„Putimská Vysoká“, šíře koridoru 100m.
► D30/2, Raţice, nové mimoúrovňového kříţení s ţeleznicí Plzeň – Č. Budějovice
na severozápadním okraji obce Raţice, šíře koridoru 100m.
Dotčená katastrální území: Písek, Smrkovice, Hradiště u Písku, Raţice, Putim.
D40 Silnice II/138 - homogenizace a rozšíření úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč
– Temelín spolu s vybudováním jiţního půloblouku mezi silnicemi II/159 a II/138
v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou, záměr je dělen do 3 navazujících úseků:
► D40/1 – jiţní půloblouk Albrechtice nad Vltavou – nová přeloţka silnice II/138
v jihozápadní části obce po hranici zastavěného území, odvedení dopravy související
s dostavbou ETE mimo centrum obce, šíře koridoru 100m.
80
► D40/2 – homogenizace a rozšíření silnice II/138 v úseku Albrechtice n/V – Všeteč –
Temelín na normové parametry, přímá vazba na dopravu spojenou s dostavbou 3. a
4. bloku ETE, šíře koridoru 100m.
Dotčená katastrální území: Albrechtice nad Vltavou.
D45 Silnice II/159 – záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křiţovatky s I/20
Nový Dvůr) – Týn nad Vltavou úpravou křiţovatky silnic I/20 a II/159 u Nového Dvora,
navazujícího úseku II/159 Nový Dvůr – Tálín a prostřednictvím nových obchvatů obcí Tálín,
Paseky, Albrechtice nad Vltavou a nového úseku Újezd – Neznašov. Záměr je dělen do 2
úseků. Územím SO ORP Písek prochází nasledující úsek.
► D45/1 Tálín – Paseky, návrh severního obchvatu obce Tálín kontinuálně přecházející
do jiţního obchvatu obce Paseky, zlepšení parametrů pro přepravu materiálů a osob
pro dostavbu ETE, šíře koridoru 100m.
Výše uvedený záměr D45 v uvedeném znění není v souladu s územním plánem
Jihočeského kraje, kde v Zásadách udrţitelného rozvoje ve výkresu ploch a koridorů
nadmístního významu je u obce Albrechtice nad Vltavou naznačen pouze jakýsi
„čtvrtobchvat“ spojující silnice II/159 od Pasek se silnicí II/138 na Všeteč. Tento záměr nelze
označit za obchvat silnice II/159 Písek – Týn nad Vltavou, vůbec trasu II/159 neřeší
a veškerá tranzitní doprava na hlavní trase Písek – Týn nad Vltavou bude nucena nadále
pouţívat dosavadní průtah obcí Albrechtice nad Vltavou, coţ vzhledem k nedostatečným
dopravně-technickým parametrům průtahu obcí nelze povaţovat za koncepční řešení.
Dotčená katastrální území: Nový Dvůr u Písku, Selibov, Tálín, Paseky u Písku, Albrechtice n/V.
Zatíţení silniční sítě
Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Písek dokládají výsledky z celostátního sčítání
dopravy v roce 2005. Intenzity dopravy udává ukazatel RDPI - roční průměr denních intenzit,
který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o
víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu)
budou vyšší neţ průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Intenzita provozu se
rovněţ výrazně mění v průběhu dne.
Tabulka č.4.2.1 – Intenzity dopravy na vybraných úsecích (2005)
Silnice
I/4
Úsek
Lety (I/19) - Nová Hospoda (I/20)
vozy/24hod
10000
Nová Hospoda (I/20) - Strakonice
5000
I/19
Lety - Milevsko
I/20
Nová Hospoda - Písek
10000
Nový Dvůr - Protivín
10000
I/29
3000-5000
Písek - Bernatice
6000-8000
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Data, uvedená v tabulce. 4.2.2 byla zpracována v rámci sčítání v roce 2005, coţ znamená,
ţe jiţ dnes jsou dle některých odhadů výrazně vyšší a nárůst bude dále pokračovat. Vývoj
v uplynulém období ilustruje obrázek B9 ůstu intenzity dopravy mezi lety 2000 a 2005 na
území města Písek v příloze. Přehled o vytíţenosti hlavních komunikací na území SO ORP
Písek podává obrázek B10 v příloze.
Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření
nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících
a budování nových odstavných stání a garáţí. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury
81
i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení
atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru.
Dostupnost ORP
Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou bylo provedeno na základě
zjištění počtu spojů do Písku ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Volba
časových intervalů podle účelu – moţnosti dojíţďky za prací, dojíţďky do škol a na úřady.
Tabulka č. 4.2.2 Dostupnost ORP Písek
NÁZEV
OBCE
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní
Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
POČET
POČET
POČET
SPOJENÍ SPOJENÍ SPOJENÍ
na 6
na 8
na 14
NÁZEV
OBCE
POČET
POČET
SPOJENÍ SPOJENÍ
na 6
na 8
POČET
SPOJENÍ
na 14
1
0
1 Oslov
1
0
0
0
1
2
2
0
0
0
1
0
2
0
0
0
4
1
Ostrovec
Paseky
Podolí I
Probulov
Protivín
1
0
1
0
3
0
0
0
0
4
0
0
1
0
2
3
0
2 Předotice
2
1
1
2
0
0
0
1
1
2
0
0
0
3
1
0
1
1
1
0
1
1
1
2
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova
0
Lhota
1
0
0
0
0
0 Tálín
0
0
0
1
0
1
1
0
1
1
0
1
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
0
2
0
1
1
3
0
0
0
0
0
0
0
1
0
1
0
0
1
2
Nevězice
0
0
1
0
0
Olešná
Orlík nad
Vltavou
0
0
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
0
Podhradí
0 Ţďár
1
0
0
0
0
0 Součet
40
15
25
Koţlí
Králova
Lhota
Křenovice
Lety
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojeni mohlo byt uvedeno, tak musí být
kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.
Jak vyplývá z uvedené tabulky, počet spojů do Písku lze hodnotit jako uspokojivý pouze
u obcí Číţová, Dolní Novosedly, Drhovle, Předotice, Putim a Záhoří.
Naopak u obcí Boudy, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Mišovice, Nevězice, Olešná, Orlík
nad Vltavou, Paseky, Probulav, Rakovice, Tálín, Varvaţov, Vojníkov nebyl nalazen ţádný
vhodný spoj.
Jejich časovou náročnost (průměrné doby cesty) dle obcí v daných intervalech
a vyhodnocení četnosti spojení pro dané intervaly uvádí tabulky B11 a B12 v příloze.
82
Ţelezniční doprava
Koridory ţelezniční sítě
Územím SO ORP Písek prochází koridor konvenční ţelezniční dopravy ŢD 4 vymezený
v trase Plzeň–Strakonice–České Budějovice-České Velenice-hranice ČR (-Wien).
Důvodem jeho vymezení byla potřeba vytvořit podmínky pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění
ţelezničního koridoru, zařazeného do evropské ţelezniční sítě TEN-T, s nároky na případné
změny vedení koridoru v území i jako spojnice III. a IV. tranzitního ţelezničního koridoru, tak
i propojení Plzeň (III. TŢK) –Strakonice–České Budějovice (IV. TŢK) – České Velenice–
hranice ČR/Rakousko (–Wien).
Trasa vymezeného koridoru na území SO ORP Písek je vyznačena v následujícím obrázku.
Obrázek č.4.2.2 – Koridory ţelezniční dopravy
Zdroj: PÚR ČR 2008
Ţelezniční doprava
Na území SO ORP Písek je hlavní ţelezniční trať číslo 190 České Budějovice – Plzeň, která
prochází vymezeným koridorem ŢD4 a zajišťuje dopravní spojení obou krajských měst.
Územím dále prochází ţelezniční tratě č. 200 a č. 201, jeţ spojují ORP Písek s důleţitými
centry v regionu. Jejich průběh znázorňuje následující obrázek.
83
Obrázek č.4.2.3 Ţelezniční síť na území SO ORP Písek
Zdroj: SŢDC, ČD, a.s., vlastní úprava
Průběh ţelezničních tratí na správním území ORP Písek:
trať č. 190 Plzeň – Horaţďovice předměstí – České Budějovice,
trať č. 200 Zdice – Protivín,
trať č. 201 Tábor – Raţice.
Ţelezniční zastávky a stanice
Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo
stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak
jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy.
Z hlediska dostupnosti ORP Písek plní obsluţnou funkci území všechny ţelezniční tratě
(č. 190, 200 a 201), na kterých jsou zastávky/stanice v obcích, uvedených v následující
tabulce. Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí tabulky B13 a B14 v příloze.
Tabulka č. 4.2.3: Dopravní obsluţnost území ţelezniční dopravou
Traťčíslo
Stanice/ zastávky
190
Raţice, Heřmaň obec, Skály, Protivín, Protivín zastávka, Milenovice (cca 14km)
200
Myslín, Mirovice, Horní Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Dolní Ostrovec, Vráţ u
Písku, Písek-Dobešice, Písek zastávka, Písek, Putim, Heřmaň, Protivín (cca 50km)
201
Vlastec, Záhoří, Vrcovice, Písek město, Písek, Putim, Raţice (cca 23km)
Zdroj: SŢDC, státní organizace, ČD, a.s.
Z celkového počtu 49 obcí ţelezniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Písek pro 15 obcí
a části na území dalších obcí. Vzhledem k napojení ţelezničních tratí č. 200 a 201 na trať
č. 190 Plzeň – České Budějovice, umoţňují pro uvedené obce i ORP Písek dostupnost
krajského města.
Rozvoj ţelezniční sítě
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují koridory D14 a D67 pro záměry
veřejné dopravní infrastruktury republikového významu.
D14 – Ţeleznice Plzeň – České Budějovice – záměr se nespojitě vymezuje na území
Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským
krajem. Záměr je dělen do 3 samostatných úseků:
84
► D14/2, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje, koridor pro zdvojkolejnění stávající
ţelezniční trati, spolu se severním obchvatem obce Pracejovice (západně od
Strakonic), šíře koridoru 200m.
► D14/3, připojení ţelezniční trati Raţice – Písek, navrţeno v obou směrech, náhrada
za uvaţované rušení úseku Protivín – Putim, šíře koridoru 200m.
Dotčená katastrální území: Milenovice, Protivín, Skály u Protivína, Heřmaň, Raţice, Putim,
Lhota u Kestřan.
D67 – Elektrifikace ţeleznice Písek – Březnice, koridor pro elektrifikaci stávající trati
vymezený kontinuálně na území JČK od Písku – nádraţí po hranici se Středočeským krajem
severně do Mirovic, severně od obce Myslín můţe těleso náspu ţeleznice tvořit okraj (břeh)
případně realizované lokality pro akumulaci povrchových vod Myslín na Skalici, pro kterou je
návrhem ZÚR vytvářena územní rezerva, šíře koridoru 120m.
Dotčená katastrální území: Písek, Oldřichov u Písku, Krašovice u Číţové, Bošovice u
Číţové, Nová Ves u Číţové, Zlivice, Borečnice, Vráţ u Písku, Dolní Ostrovec, Smetanova
Lhota, Čimelice, Rakovice, Kršice, Horní Nerestce, Dolní Nerestce, Horosedly, Mirovice,
Plíškovice, Myslín.
Úroveň ţelezniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového
parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají (elektrifikace tratě Protivín –
Zdice), případně jsou připravovány (např. zdvoukolejnění České Budějovice – Plzeň),
stávající vozový park je značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové
i regionální dopravě.
Letecká doprava
Na území SO ORP Písek se nenachází veřejné vnitrostátní letiště. Pouze na území obce
s rozšířenou působností Písek se nachází helioport.
Tabulka č. 4.2.4 Letiště včetně ochranných pásem na území SO ORP Písek
Název obce
Výměra obce
(ha)
Vymezení
ochranných pásem
letišť se zákazem
staveb (ha)
ha
%
Ochranná pásma letišť – s
výškovým omezením staveb Helioporty
(ha)
ha
%
počet
Číţová
3605,10
39,59
1,10
707,00
19,61
Dobev
2124,65
0,00
0,00
21,48
1,01
Kestřany
Písek
2005,79
6315,35
0,00
0,10
0,0
0
39,69
0,00
0,00
12,27
734,65
0,61
11,63
1,00
0,00
0,05
64,38
1539,78
8,74
2,08
1,00
Vráţ
SO ORP Písek
736,41
74183,71
Zdroj: ÚAP
Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje na území SO ORP Písek
koridor pro záměr veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu. Jedná se o koridor
D22 – Letiště Písek, jímţ je vymezena plocha pro zařízení, činnosti a děje související
s provozem veřejného vnitrostátního letiště nadmístního významu. Dotčená katastrální
území: Krašovice u Číţové.
Vodní doprava
Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně
významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu vyuţití brání
85
nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice,
které neumoţňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné
stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v
letech 2008-13. Realizací celého projektu splavnění „jihočeské“ Vltavy bude zajištěno
propojení na nádrţ vodního díla Orlík, coţ výrazně zvýší její rekreační moţnosti a případně i
lokální nákladní přepravu.
V současnosti jsou řeky Vltava a Otava účelovými vodními cestami, vyuţívanými jak pro
rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých
Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) by výrazně zvýšilo
rekreační potenciál území. Délku vodních cest na území jednotlivých obcí uvádí tabulka B15
v příloze.
Zásady územního rozvoje JČK vymezují záměr D18 Vltavská vodní cesta ke splavnění
Vltavy pro lodě do 300t, 45m délky a šířky 6m (plavební komory), Jiráskova mostu v Českých
Budějovicích po hranice se Středočeským krajem. Dále vymezují koridor D74, jenţ
předpokládá rozvoj infrastruktury a zlepšení podmínek vyuţívání Orlické přehrady s dopady
na rozvoj SO ORP Písek. Koridor byl vymezen následovně.
D74 Přívozy na Orlické nádrţi – koridor vymezuje 3 přívozy třemi oddělenými úseky:
► D74/1 – přívoz Jistec, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (řeka
Otava) mezi sídly Vráţ a Louka u sídla Jistec, vymezeno koridorem šíře 60m přes
přehradu s rozšířením obou březích.
► D74/2 – přívoz Zvíkov, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (v
místě soutoku řek Vltavy a Otavy pod hradem Zvíkov) mezi sídly Zbonín a Varta
s mezi-přístavištěm uprostřed pod hradem Zvíkov, vymezeno koridorem šíře 60m
přes přehradu s rozšířením obou březích a v místě mezi-přístaviště.
► D74/3, přívoz Orlík, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (pod
zámkem Orlík) mezi sídly Orlík nad Vltavou a Chrást, vymezeno koridorem šíře 60m
přes přehradu s rozšířením obou březích.
Dotčená katastrální území: Vráţ u Písku, Louka nad Otavou, Zbonín, Zvíkovské Podhradí,
Jickovice, Orlík nad Vltavou, Koţlí u Orlíka, Chrást u Zahořan.
Realizace uvedených záměrů v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji
(Orlík, Slapy) by měla umoţnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe.
V budoucnu by měly být splněny i podmínky pro nákladní plavbu pro lodě do 300t.
Turistické trasy, cyklostezky
Prakticky většina území SO ORP Písek je ideální především pro letní turistiku
a cykloturistiku. Síť cyklotras a turistických tras je vymezena v následujícím obrázku.
86
Obrázek č.4.2.4 Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Písek
Jejich délky na území jednotlivých obcí uvádí následující tabulka.
87
Tabulka č.4.2.5: A106 turistické trasy cyklostezky
Název obce
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cyklotrasa
(km)
15,51
Turistická trasa
(km)
Název obce
11,61 Oslov
0,83
Ostrovec
Cyklotrasa
(km)
Turistická
trasa (km)
5,92
15,79
8,28
30,02
Cerhonice
6,94
1,39 Paseky
11,89
8,97
Čimelice
4,93
5,36 Písek
47,67
72,26
Číţová
27,23
33,38 Podolí I
Dobev
11,68
14,43 Probulov
2,50
1,33
4,27
2,12 Protivín
24,97
23,23
Drhovle
14,69
11,34 Předotice
9,89
Heřmaň
4,09
2,97 Putim
4,57
5,52
Horosedly
1,93
2,08 Rakovice
3,82
0,18
Kestřany
12,37
13,51 Raţice
10,81
2,37
Kluky
11,08
4,71 Skály
8,14
5,31
4,98
9,00
Křenovice
3,95 Slabčice
Smetanova
5,78
Lhota
Tálín
Lety
5,13 Temešvár
Dolní Novosedly
Koţlí
Králova Lhota
2,88
4,00
2,65
3,66
Minice
2,10
2,24 Varvaţov
Mirotice
5,01
8,64 Vlastec
Mirovice
10,49
9,22 Vojníkov
6,41
6,90
Mišovice
5,42
3,31 Vráţ
2,10
5,92
1,90 Vrcovice
7,34
7,84
10,02
1,08
5,74
9,68
6,80
9,26
337,32
414,33
Myslín
Nerestce
2,58
Nevězice
Olešná
Orlík nad
Vltavou
3,53
0,23 Záhoří
Zvíkovské
5,72
Podhradí
Ţďár
SO ORP
7,71
Písek
5,26
30,93
4,35
Zdroj: ÚAP, 2010
Na sledovaném území se nachází celkem 337,32 km cyklotras a je zde vyznačeno cca
414,3km turistických tras. Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí
vedení některých úseků po silnicích niţších tříd a rovněţ omezená prostupnost některých
oblastí.
Významně by k rozvoji turistiky a cykloturistiky (včetně prostupnosti území) měl přispět rozvoj
osobní lodní dopravy a lepší vybavenost vodní nádrţe Orlík.
88
Indikátory
Podtéma
Obec
Boudy
Dopravní
infrastruktura
Dopravní
obsluţnost
území
Další jevy a
komentáře
Dostupnost
ORP
Písek
0
0
0
1
0
-2
-2
-1
-1
Čimelice
Číţová
2
1
2
1
1
2
Dobev
Dolní Novosedly
1
1
1
1
1
2
Drhovle
1
1
2
Heřmaň
Horosedly
2
0
2
1
1
-2
Kestřany
Kluky
-2
0
-1
0
-1
0
Koţlí
Králova Lhota
-2
-1
-1
1
-2
-2
Křenovice
0
1
0
Lety
Minice
0
0
1
0
-1
-1
Mirotice
Mirovice
0
2
1
2
0
-1
Mišovice
-1
0
-2
Myslín
Nerestce
1
1
2
2
-1
-1
Nevězice
Olešná
-2
-2
-1
-1
-2
-2
Orlík nad Vltavou
Oslov
0
-1
1
0
-2
-1
1
2
-1
Paseky
Písek
-1
2
0
2
-2
2
Podolí I
Probulov
1
-2
1
-1
0
-2
Protivín
2
2
2
Předotice
Putim
1
2
1
2
2
2
Rakovice
Raţice
0
2
1
2
-2
-1
Skály
Slabčice
1
-1
2
0
-1
-1
1
2
-1
-1
0
-2
Cerhonice
Ostrovec
Smetanova Lhota
Tálín
89
Podtéma
Obec
Dopravní
infrastruktura
Dopravní
obsluţnost
území
Další jevy a
komentáře
Dostupnost
ORP
Písek
Temešvár
0
1
0
Varvaţov
-1
0
-2
Vlastec
Vojníkov
2
-2
2
-1
1
-2
Vráţ
Vrcovice
1
1
2
2
-1
0
Záhoří
2
2
2
-1
-1
0
0
-1
-1
SO ORP celkem
Pro hodnocení dopravní infrastruktury bylo v případě území ORP Písek zvoleno, zda je obsluţnost
jednotlivých obcí zaloţena na silnicích I., II. a/nebo III. třídy, případně na ţeleznici.
Hodnocení dopravní obsluţnosti území vychází z dostupnosti centra ORP Písek veřejnou hromadnou
dopravou. Hodnocení dostupnosti je zaloţeno na četnosti spojů ve vybraných intervalech do Trhových
Svinů pro jednotlivé obce autobusovou přepravou a napojení obce na ţelezniční síť.
90
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Nevyhovující technický stav stávající silnice
I/4, pomalá realizace výstavby rychlostní
silnice R4.
Vymezení/výstavba rychlostní silnice R4
Zařazení silničních koridorů silnic I. třídy jako záměry
veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu
v ZUR JČK – řešení dopravních závad vč. obchvatů
na silnicích I/4, I/19, I/20, I/29.
Vymezení koridoru konvenční ţelezniční dopravy ŢD4
v trase ţelezniční trati č. 190 Plzeň – Č.Budějovice –
příprava zkapacitnění (zdvoukolejnění) trati.
Výhledově zajištění dostupnosti území
a rozvoj cestovního ruchu ţelezniční dopravou šetrnou
k ţivotnímu prostředí (pro domácí
i přeshraniční cestovní ruch).
Vymezení koridorů silnic II. třídy, řešení jejich
dopravních závad, homogenizace (v souvislosti
s dostavbou 2 bloků ETE).
Poloha na Vltavské vodní cestě – výhledově rozvoj
lodní přepravy, rozvoj infrastruktury na vodní nádrţi
Orlík.
PŘÍLEŢITOSTI
Absence napojení silniční sítě na dálniční síť.
Nízká kvalita silniční sítě s řadou dopravních
závad (směrové a šířkové uspořádání,
špatný povrch vozovek, absence obchvatů).
Vzhledem k velikosti území SO ORP
zhoršená dostupnost obce s rozšířenou
působností pro řadu obcí zejména
v odlehlých částech.
Omezené moţnosti vyuţití ţelezniční dopravy
pro většinu obcí (cca 80%) na sledovaném
území.
HROZBY
Zpoţdění /odkládání/ realizace záměrů
v rozvoji (rekonstrukci) pozemních
komunikací z důvodu nedostatku finančních
prostředků.
Zábory ZPF a PUPFL pro budování obchvatů
Zvýšení přepravy po ţeleznici - omezení individuální i
a homogenizaci silnic s negativními dopady
nákladní automobilové dopravy s negativními dopady
na ekologickou stabilitu území a chráněné
na ţivotní prostředí.
lokality.
Rekonstrukce silnic I. a II. třídy – předpoklad pro rozvoj Další nárůst intenzity automobilové nákladní
domácího i přeshraničního cestovního ruchu.
přepravy.
Omezená dopravní obsluţnost veřejnou
Realizace plánovaných oprav a údrţby silnic III. tříd – hromadnou dopravou – nárůst individuálního
zlepšení kvality dopravní obsluţnosti území.
automobilismu s negativními dopady na
zdraví obyvatel a ekosystémů.
Absence obchvatů, závady na průtahu
Moţnosti čerpání finančních prostředků z evropských
obcemi – zhoršování kvality ovzduší v obcích
fondů.
- negativní dopady na zdraví obyvatel.
Modernizace (zdvoukolejnění) ţelezniční trati č. 190 přínos pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu
s Dolním Rakouskem (rychlost a kvalita přepravy).
91
Při specifikaci problémů, jeţ by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především
o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených
v návrhu ZÚR JČK, jeţ zahrnují především následující:
► řešení konfliktu záměru silnice I. třídy vedoucí zastavěným územím a současně i jeho
konfliktu s návrhem zastavitelného území (obec Dobev, Písek, Záhoří, Dolní
Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou),
► řešení konfliktu záměru rychlostní silnice se zastavěným územím (Horosedly,
Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice),
► řešení konfliktu záměru silnice II. třídy vedoucí zastavěným územím (obce Raţice,
Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), a současně konfliktu s návrhem
zastavitelného území (obce Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou),
► úrovňové kříţení silnic I. a II. třídy se ţeleznicí na území obcí Mirovice, Písek, Raţice,
Smetanova Lhota,
► řešení konfliktu záměrů silnic I. třídy, jeţ prochází zastavěným územím (obce Dobev,
Podolí)).
Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá:
► řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na
ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální
soudrţnost obyvatelstva,
► vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR
povaţovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo
RP podle konkrétních podmínek v daném území.
92
4.3
Sociodemografické podmínky
Demografický vývoj
K 1. 1. 2010 ţilo v Jihočeském kraji 639 653 obyvatel. Od roku 2000 se počet obyvatel sníţil
o 1,8 %. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani
ve většině jednotlivých SO ORP. Největší relativní nárůst obyvatel zaznamenal SO ORP
Vodňany (8,6 %) a Písek (7 %). K relativně většímu poklesu došlo v SO ORP Dačice (-3,1
%) a Milevsko (-1,7 %).
Při bliţším pohledu na poslední dva roky (2008 a 2009, blíţe viz tabulka v B16 v příloze) se
tempo růstu počtu obyvatel kraje mírně zrychlilo. Tento vývoj můţeme pozorovat u většiny
správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti v kraji. Relativně největší nárůst sledujeme u
SO ORP Blatná (1,6 %), České Budějovice (1,4 %), Jindřichův Hradec (1,4 %) a Písek (1,4
%). Naopak výraznější úbytek obyvatel zaznamenaly SO ORP Dačice (-0,7 %) a Strakonice
(-0,3 %). U SO ORP Kaplice a Týn nad Vltavou, které jsou i nadále populačně ziskové, pak
vidíme zpomalení růstu. Oproti tomu přes dlouhodobě negativní vývoj došlo k pozitivnímu
zvratu u SO ORP Tábor, Třeboň a Vimperk, kde došlo v posledních 2 letech k výraznému
nárůstu počtu obyvatel.
Sledovaný SO ORP Písek je mezi lety 2008 a 2010 populačně velmi ziskový. Pozorujeme
výrazné zrychlení růstu tohoto ukazatele.
Nejlidnatějšími SO ORP jsou k 1. 1.2010 České Budějovice s 154 323 obyvateli následované
Táborem s 80 782 obyvateli. Nejméně lidnatými SO ORP k 1. 1. 2010 pak jsou Vodňany
s 11 722 obyvateli. po nich pak SO ORP Blatná a Týn nad Vltavou.
Sledovaný SO ORP Písek je třetí nejlidnatější s 51 760 obyvateli k 1. 1. 2010.
Tabulka č. 4.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2000 –
2010
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Rok
2000
13845
147841
40613
20511
47548
18691
19158
51021
33515
21943
45374
81175
17046
25576
13680
17781
10794
628112
2010
13987
154323
41894
19870
48017
19741
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
639653
Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu
93
Rozdíl mezi lety 2010 a 2000
Absolutně
Relativně (%)
142
1,0
6482
4,4
1281
3,2
-641
-3,1
469
1,0
1050
5,6
-328
-1,7
739
1,4
315
0,9
290
1,3
-177
-0,4
-393
-0,5
1198
7,0
-198
-0,8
434
3,2
-60
-0,3
928
8,6
11541
1,8
Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje SO ORP Písek poskytují následující grafy.
Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr
přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel
vysvětlují.
Aţ do roku 1985 docházelo v SO ORP Písek k výraznému nárůstu počtu obyvatel. Růst na
počátku 70. let minulého století byl částečně dán tehdejší propopulační politikou ČR a silnými
poválečnými ročníky. Od roku 1978 je růst počtu obyvatel zajišťován jiţ výhradně pozitivním
migračním saldem. Přirozený přírůstek je po roce 1981 záporný, coţ se nezměnilo ani
v současnosti. Tento vývoj kopíruje trend v celé ČR, kdy se po roce 1989 změnilo
demografické chování mladé generace, která z důvodu „Sametové revoluce“ a s ní spojeným
přílivem nových příleţitostí odloţila rodičovství. Prudký růstu počtu obyvatel v roce 1984,
který zdánlivě nekoresponduje s vývojem celkového přírůstku, byl způsoben připojením obcí
Krč a Myšenec k městu Protivín. Od roku 1985 počet obyvatel SO ORP Písek postupně
klesal aţ do roku 2002, kdy začal pomalu růst.
Graf č. 4.3.1: Vývoj počtu obyvatel (k 1. 1.) SO ORP Písek mezi lety 19712010
Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva
94
Graf č. 4.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Písek
Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva
Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss *
1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000.
Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav
obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.
SO ORP Písek tvoří 49 obcí. Statut města mají Písek, Protivín, Mirovice a Mirotice, tedy
72.8 % obyvatel správního obvodu ţije ve městě. Po městě Písek s 29 949 obyvateli je
druhou největší obcí Protivín se 4 983 obyvateli, dále Mirovice (1 597), Mirotice (1 191)
a obec Číţová (1018) s více neţ 1000 obyvatel. Naopak nejmenšími obcemi jsou Minice
(36), Koţlí (47), Probulov (47), Vojníkov (65) a Myslín (88) s počtem do 100 obyvatel. V SO
ORP jsou v největší míře zastoupeny především středně velké obce s počtem kolem 200 aţ
1000 obyvatel. Nachází se zde i řada malých obcí (19) s počtem do 200 obyvatel. Celkově
došlo ve správním obvodu mezi lety 2000 aţ 2010 k nárůstu počtu obyvatel o 739 osob, coţ
představuje relativní nárůst o 1,4 % (blíţe viz příloha č. B17). Tato hodnota je mírně
pod průměrem kraje. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obci Vrcovice, relativně
o 55.1 %, Temešvár (39 %), Oslov (32,8 %), Ostrovec (24,9 %), Paseky (24,6 %), Dolní
Novosedlí (24,3 %), a Číţová (22,1 %). Naopak pokles počtu obyvatel zaznamenaly obce
Vojníkov (- 25,3 %), Probulov (-20,3 %) a Drhovle (-14,5 %).
Kdyţ se podíváme, jak se počet obyvatel správního obvodu vyvíjel mezi lety 2008 a 2010, je
zřejmé, ţe dochází k výraznému populačnímu růstu. Absolutně o 309 obyvatel. U většiny
obcí dochází v tomto ohledu ke zvratu a to ať uţ směrem nahoru nebo dolů. Zaměříme-li se
na úbytek obyvatel, k nejvýraznějšímu poklesu došlo u obce Koţlí, Probulov a Mišovice. U
prvních dvou jmenovaných jde ale o velmi malé obce, takţe celkový úbytek obyvatel
představuje dohromady 5 osob. Navíc u obce Čimelice, Koţlí, Králova Lhota, Protivín, Skály
a Temešvár dochází k úbytku obyvatel přes dlouhodobě pozitivní vývoj. Naopak největší
nárůst počtu obyvatel sledujeme u obce Vojníkov, Ostrovec, Dolní Novosedlí a Olešná. U
obcí Drhovle, Minice, Nevězice, Rakovice, Vojníkov, Vráţ a města Písek pak i přes
dlouhodobě negativní vývoj dochází k populačnímu nárůstu. U obcí Raţice a Tálín se tempo
úbytku obyvatel výrazně zpomalilo.
95
Tabulka č. 4.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Písek mezi lety 2008 aţ
2010
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Rok
2008
2010
Absolutně
Relativně (%)
842
840
-2
-0,2
180
137
174
142
-6
5
-3,3
3,6
1011
957
995
1018
-16
61
-1,6
6,4
Dobev
Dolní Novosedly
711
193
741
215
30
22
4,2
11,4
Drhovle
487
500
13
2,7
Heřmaň
Horosedly
234
112
240
115
6
3
2,6
2,7
Kestřany
Kluky
642
532
652
553
10
21
1,6
3,9
50
47
-3
-6
Králova Lhota
Křenovice
203
148
201
155
-2
7
-1
4,7
Lety
Minice
268
35
264
36
-4
1
-1,5
2,9
Mirotice
Mirovice
1182
1625
1191
1597
9
-28
0,8
-1,7
Mišovice
218
208
-10
-4,6
Myslín
Nerestce
88
101
88
107
0
6
0
5,9
Nevězice
Olešná
149
94
151
104
2
10
1,3
10,6
Orlík nad Vltavou
336
326
-10
-3
Oslov
Ostrovec
333
390
352
441
19
51
5,7
13,1
140
29898
142
29949
2
51
1,4
0,2
Podolí I
Probulov
351
49
353
47
2
-2
0,6
-4,1
Protivín
5065
4983
-82
-1,6
Předotice
Putim
440
481
472
502
32
21
7,3
4,4
Rakovice
Raţice
208
412
220
411
12
-1
5,8
-0,2
Skály
276
270
-6
-2,2
Slabčice
Smetanova Lhota
304
259
300
275
-4
16
-1,3
6,2
Tálín
Temešvár
159
116
159
114
0
-2
0
-1,7
Varvaţov
191
189
-2
-1
Čimelice
Číţová
Koţlí
Paseky
Písek
96
Rok
Obec
2008
2010
Absolutně
Vlastec
Vojníkov
195
57
199
65
Vráţ
281
Vrcovice
Záhoří
140
757
Ţďár
SO ORP Písek
Relativně (%)
4
8
2,1
14
283
2
0,7
152
788
12
31
8,6
4,1
184
230
198
236
14
6
7,6
2,6
51451
51760
309
0,6
Jelikoţ je přirozený přírůstek dlouhodobě záporný, nárůst počtu obyvatel je způsobován
výhradně pozitivní migrací. Nejniţní přirozený přírůstek je zaznamenán v obci Drhovle, kde
je oproti tomu výrazná pozitivní migrace. Je to způsobeno přítomností Domova pro seniory
Světlo. Výrazně záporný přirozený přírůstek sledujeme i ve městě Mirovice, který je
doprovázen i stejný silným záporným migračním saldem. Pozitivní přirozený přírůstek
najdeme pouze u 10 obcí, z nichţ nejlepší je situace ve městě Písku a Mirotice. U
migračního salda je situace opačná a pouze 9 obcí se potýká s negativními hodnotami. Jde
zejména o jiţ zmíněné město Mirovice, obec Mišovice, Slabčice, Čimelice Lety a Královu
Lhotu. Všechny tyto obce zaznamenávají i záporný přirozený přírůstek. Z hlediska
migračního salda je nejpříznivější situace v obci Číţová, zmíněné Drhovli, ve městě Mirotice,
Ostrovci, Záhoří, Oslově, ve městě Písku, obci Předotice a Putim.
V posledních dvou letech u přirozeného přírůstku vidíme mírné zpomalení poklesu a u
migračního salda pak lehce vzestupné tendence. Zaměříme-li se blíţe, jaký vliv měly tyto
ukazatele na celkový přirozený přírůstek v jednotlivých obcích, vidíme, ţe k pozitivnímu
zvratu dochází u přirozeného přírůstku u obce Králova Lhota, Olešná, Ostrovec, Paseky,
Raţice a Záhoří. Opačný efekt zaznamenala obec Temešvár. Negativní migrační saldo se
oproti dlouhodobě pozitivnímu vývoji projevilo v obci Boudy, Orlík nad Vltavou, Podolí I,
Raţice, Skály, Temešvár a velmi výrazně v obci Protivín. Pozitivně migrační saldo ovlivnilo
obce Slavice a Vráţ.
Tabulka č. 4.3.3: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Písek
za období 2008 – 2009
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Narození
Přirozený
přírůstek
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
Migrační
saldo
19
25
-6
58
54
4
6
11
-5
4
5
-1
3
4
-1
13
7
6
Čimelice
Číţová
8
23
22
28
-14
-5
39
114
41
48
-2
66
Dobev
Dolní
Novosedly
Drhovle
22
17
5
61
36
25
5
2
3
32
13
19
5
37
-32
83
38
45
Heřmaň
Horosedly
8
1
3
6
5
-5
15
10
14
2
1
8
Kestřany
15
15
0
43
33
10
Cerhonice
97
16
16
0
38
17
Migrační
saldo
21
Koţlí
Králova
Lhota
Křenovice
1
3
-2
0
1
-1
6
4
2
19
23
-4
2
5
-3
15
5
10
Lety
Obec
Kluky
Narození
Přirozený
přírůstek
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
4
6
-2
14
16
-2
Minice
Mirotice
0
28
1
26
-1
2
2
68
0
61
2
7
Mirovice
Mišovice
20
2
35
7
-15
-5
77
12
90
17
-13
-5
Myslín
Nerestce
2
3
4
3
-2
0
9
6
7
0
2
6
Nevězice
2
4
-2
11
7
4
Olešná
Orlík nad
Vltavou
Oslov
4
1
3
11
4
7
9
15
-6
24
28
-4
10
4
6
21
8
13
Ostrovec
Paseky
12
2
5
0
7
2
80
12
36
12
44
0
658
12
620
6
38
6
1134
10
1121
14
13
-4
Probulov
0
2
-2
3
3
0
Protivín
Předotice
103
14
112
15
-9
-1
174
48
247
15
-73
33
Putim
Rakovice
17
4
11
8
6
-4
34
18
19
2
15
16
Raţice
12
3
9
14
24
-10
5
7
9
11
-4
-4
7
15
9
15
-2
0
12
11
1
29
14
15
1
2
3
4
-2
-2
8
15
6
15
2
0
Varvaţov
Vlastec
1
4
8
7
-7
-3
26
19
21
12
5
7
Vojníkov
0
3
-3
14
3
11
Vráţ
Vrcovice
8
4
8
2
0
2
15
16
13
6
2
10
18
12
6
58
33
25
7
5
2
15
3
12
2
7
-5
22
11
11
1129
1176
-47
2585
2229
356
Písek
Podolí I
Skály
Slabčice
Smetanova
Lhota
Tálín
Temešvár
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
SO ORP
Písek
Zdroj: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje
98
Věková struktura
Věková struktura je jedním ze základních ukazatelů hodnotících demografický vývoj.
Naznačuje moţné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příleţitosti a směr,
kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře ţilo. Pro názornost
jsme pouţili index stáří, coţ je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let
připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Tedy kolik osob v po produktivním věku připadá na 1
osobu ve věku před produktivním. Číslo je nutné vydělit 100.
Věkové sloţení obyvatel kraje se za posledních 10 let velmi změnilo ve smyslu stárnutí
populace, coţ velmi dobře vyjadřuje zvětšující se hodnota indexu stáří. Zatímco v roce 2000
průměrně za JČK dosahoval index stáří hodnoty 79,4, v roce 2010 dosahuje jiţ hodnoty
105,5. Coţ znamená, ţe v JČK převýšil počet osob v poproduktivním věku počet osob ve
věku předproduktivním. Na stárnutí populace měla vliv především niţší porodnost v
osmdesátých, ale zejména pak v devadesátých letech. V populaci JČK početně i podílově
pokleslo zastoupení věkové skupiny 0 – 14 let, coţ silně poznamená demografický vývoj v
příštích letech.
SO ORP s nejvyšším indexem stáří je Milevsko, kde připadá 1,404 obyvatele nad 65 let na 1
dítě do 14 let. Za ním následuje SO ORP Blatná (123,5). Obě SO ORP se také logicky
vyznačují nejmenším počtem dětí a největším podílem obyvatel nad 65 let. Nejniţší index
stáří je pak v SO ORP Kaplice, kde je i největší počet obyvatel v produktivním věku, za ním
následuje Český Krumlov a Týn nad Vltavou, coţ jsou SO ORP s největším počtem dětí.
Tabulka č. 4.3.3: Věková struktura SO ORP Jihočeského kraje k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010
SO ORP
Věková skupina v 2000 Věková skupina v 2010
(%)
(%)
<= 14 15 - 64
65+
<= 14 15 - 64
65+
Index stáří v
2000
Index stáří v
2010
Blatná
České
Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
16,0
68,4
15,6
13,5
69,8
16,7
97,2
123,5
16,5
70,3
13,1
14,0
70,9
15,0
79,6
107,1
18,4
17,8
70,8
68,8
10,8
13,5
15,7
14,5
71,5
70,6
12,8
14,9
59,0
75,9
81,5
102,6
17,3
69,2
13,6
14,6
70,8
14,6
78,5
100,3
19,0
16,4
16,4
71,6
68,9
68,4
9,4
14,7
15,1
15,8
12,9
14,3
72,5
68,9
69,2
11,7
18,2
16,4
49,4
89,7
92,1
74,0
140,4
114,8
Prachatice
18,2
70,4
11,3
15,2
71,5
13,3
62,2
87,2
Soběslav
16,3
68,6
15,1
14,1
69,2
16,7
93,0
117,8
Strakonice
Tábor
16,7
16,4
69,6
68,9
13,6
14,7
13,9
14,0
70,3
69,7
15,8
16,4
81,6
89,4
114,2
117,1
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad
Vltavou
Vimperk
Vodňany
17,2
17,0
69,3
68,4
13,5
14,6
15,0
13,7
71,0
70,1
14,1
16,2
78,2
85,4
94,2
118,1
20,1
66,3
13,6
15,8
70,7
13,6
67,6
85,9
17,2
16,6
69,4
68,5
13,4
14,9
14,6
15,3
70,4
69,9
15,0
14,8
78,1
90,2
102,4
96,8
Jihočeský kraj
17,0
69,5
13,5
14,4
70,5
15,2
79,4
105,5
V kontextu kraje má sledovaný SO ORP Písek mírně vyšší index stáří. Nejlepší situace je v
obcích Vrcovice, Koţlí, Vlastec a Myslín. Ve 13. obcích obvodu převládá počet dětí nad
99
osobami nad 65 let. Zbývající obce se jiţ dostaly za tuto hranici, nejvýrazněji pak obec
Probulav, kde na 1 dítě do 14 let připadá 17 osob v poproduktivním věku. Tato obec
zaznamenala největší nárůst indexu stáří, coţ způsobil úbytek dětí do 14 let a výrazný
přírůstek obyvatel nad 65 let, aniţ stoupl počet osob v produktivním věku. Z tohoto pohledu
špatná situace je rovněţ v obci Vojníkov, Minice, Varvaţov a Drhovle, kde se ale nachází
Domov pro seniory. V mnoha obcích došlo k poklesu indexu stáří, který byl způsoben kromě
přirozeného úbytku, zejména výrazným úbytkem obyvatel v produktivním věku. Týka se to
obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a
obcích Nevěţice a Temešvár, ve kterých k tomu došlo k výraznému nárůstu dětí do 14 let.
Tabulka č. 4.3.4: Věková struktura obcí SO ORP Písek k 1. 1. 2000 a k 1. 1. 2010
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Věková skupina v 2000 (%)
<= 14
<= 14
15 - 64
65+
15 - 64
65+
Index
stáří v
2000
Index
stáří v
2010
13,1
67,3
19,6
12,5
67,9
19,6
149,5
157,1
10,8
68,7
20,5
10,9
74,1
14,9
190,0
136,8
5,8
57,0
37,2
14,8
58,5
26,8
642,9
181,0
Čimelice
Číţová
17,3
16,2
68,5
70,5
14,2
13,3
13,6
17,5
70,7
68,8
15,8
13,8
82,4
82,2
116,3
78,7
Dobev
Dolní
Novosedly
Drhovle
16,8
66,2
17,0
15,0
71,7
13,4
100,9
89,2
9,3
61,3
29,5
13,0
72,1
14,9
318,8
114,3
8,6
52,8
38,6
9,0
65,2
25,8
452,0
286,7
Heřmaň
Horosedly
12,8
12,4
67,3
59,3
19,9
28,3
14,6
15,7
66,3
70,4
19,2
13,9
155,6
228,6
131,4
88,9
Kestřany
16,2
68,3
15,5
13,8
74,2
12,0
96,0
86,7
Kluky
Koţlí
19,2
22,0
61,4
46,3
19,4
31,7
18,1
21,3
66,7
66,0
15,2
12,8
101,1
144,4
84,0
60,0
Králova Lhota
Křenovice
8,7
11,5
71,7
66,9
19,6
21,5
18,9
12,3
60,2
65,8
20,9
21,9
225,0
186,7
110,5
179,0
Lety
16,6
69,6
13,8
14,0
69,7
16,3
83,3
116,2
Minice
Mirotice
2,6
18,0
73,7
67,0
23,7
15,0
5,6
16,9
66,7
66,4
27,8
16,7
900,0
83,5
500,0
99,0
Mirovice
Mišovice
20,5
13,2
66,5
65,7
13,0
21,1
11,4
10,1
72,8
67,3
15,8
22,6
63,6
160,7
139,0
223,8
Myslín
Nerestce
12,6
12,6
64,4
63,2
23,0
24,2
21,6
13,1
63,6
63,6
14,8
23,4
181,8
191,7
68,4
178,6
Nevězice
8,4
68,8
22,7
15,2
63,6
21,2
269,2
139,1
Olešná
Orlík nad
Vltavou
Oslov
10,9
65,2
23,9
13,5
71,2
15,4
220,0
114,3
17,0
65,1
17,9
11,0
73,6
15,3
105,2
138,9
15,5
58,5
26,0
18,2
60,5
21,3
168,3
117,2
Ostrovec
Paseky
13,0
17,5
67,1
60,5
19,8
21,9
13,6
10,6
71,0
75,4
15,4
14,1
152,2
125,0
113,3
133,3
Písek
Podolí I
17,1
16,3
69,4
72,2
13,5
11,5
14,3
13,9
69,4
70,0
16,3
16,2
79,2
70,4
113,8
116,3
Probulov
5,1
61,0
33,9
2,1
61,7
36,2
666,7
1700,0
Protivín
Předotice
17,0
13,2
69,3
62,9
13,7
24,0
14,6
17,2
70,5
65,3
14,9
17,6
80,9
181,7
101,8
102,5
Cerhonice
100
Putim
10,5
69,6
19,9
17,7
65,5
16,7
Index
stáří v
2000
188,9
Rakovice
Raţice
15,6
14,1
62,5
70,6
21,9
15,3
15,9
11,4
66,8
66,2
17,3
22,4
140,0
108,3
108,6
195,7
Skály
Slabčice
Smetanova
Lhota
Tálín
14,9
9,5
69,9
63,5
15,3
27,0
10,7
12,0
69,6
69,3
19,6
18,7
102,6
282,8
182,8
155,6
11,8
71,4
16,9
13,5
64,0
22,6
143,3
167,6
18,7
61,5
19,9
10,7
75,5
13,8
106,5
129,4
Temešvár
Varvaţov
6,1
11,8
64,6
58,8
29,3
29,4
22,8
7,4
59,7
69,8
17,5
22,8
480,0
250,0
76,9
307,1
Vlastec
Vojníkov
9,6
2,3
68,6
70,1
21,8
27,6
19,1
4,6
68,8
61,5
12,1
33,9
227,8
1200,0
63,2
733,3
Vráţ
Vrcovice
17,5
14,3
68,8
73,5
13,8
12,2
13,4
23,0
72,8
63,8
13,8
13,2
78,9
85,7
102,6
57,1
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
17,9
69,1
13,0
14,2
69,3
16,5
72,7
116,1
12,1
71,7
16,2
17,2
66,7
16,2
133,3
94,1
10,2
68,1
21,7
12,7
69,1
18,2
212,5
143,3
SO ORP Písek
16,4
68,4
15,1
14,3
69,2
16,4
92,1
114,8
Obec
<= 14
<= 14
15 - 64
65+
15 - 64
65+
Index
stáří v
2010
94,4
Školství
V SO ORP Písek je 23 mateřských škol + 16 základních škol. Celkem je v SO ORP Písek
2126 míst v MŠ a 7241 v ZŠ. Ve všech obcích nad 500 obyvatel, mimo obec Putim, se
nacházejí MŠ i ZŠ. 9 MŠ a 8 ZŠ a Základní umělecká škola je přímo ve městě Písku. Také
se zde nachází přípravný ročník speciální základní školy s kapacitou 12 dětí. MŠ se
nacházejí i v menších obcích, jedná se o obci Oslov a Ostrovec, obě pod 500 obyvatel.
Vzhledem k tomu, ţe se jedná o správní obvod, kde převládají obce s niţším počtem
obyvatel, je logické, ţe se školská zařízení nemohou vyskytovat ve všech obcích. Střední a
vyšší odborné školství je zastoupeno pouze ve městě Písku, kde se jich nachází celkem 11,
kaţdoročně z nich můţe vyjít celkem 4846 absolventů. Nachází se zde i 1 vysoká škola –
Bankovní institut Vysoká škola a.s., pobočka Písek, která nabízí bakalářské i magisterské
obory v oblasti bankovnictví a ekonomiky.
Tabulka č. 4.3.5: Přehled předškolních a školských zařízení v obcích SO ORP Písek
Obec
MŠ
ZŠ
1 (30)
1 (100)
Čimelice
1 (65)
1 (250)
Číţová
1 (25)
1 (80)
Boudy
Cerhonice
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
101
ZUŠ
Jiná
Obec
MŠ
ZŠ
ZUŠ
Jiná
1 (730)
1 (12)*
1 (730)
1 (12)
Horosedly
Kestřany
1 (35)
Kluky
1 (30)
1 (40)
Mirotice
1 (70)
1 (250)
Mirovice
1 (120)
1 (290)
Orlík nad Vltavou
1 (30)
1 (150)
Oslov
1 (37)
Ostrovec
1 (20)
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Paseky
Písek
9 (1287)
7(5001)
3 (257)
1 (780)
1 (90)
1 (300)
23 (2126)
16 (7241)
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Ţďár
SO ORP Písek
Zdroj: MŠMT rejstřík škol
Pozn. v závorce je uvedena kapacita školského zařízení
* Přípravný ročník speciální ZŠ
102
Tabulka č. 4.3.6: Přehled středních a vysokých škol SO ORP Písek
Obec
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Písek
Název školy
Soukromá střední výtvarná
škola s.r.o.
Gymnázium
Střední zemědělská škola
Obchodní akademie a
Jazyková škola
Střední odborná škola a
Střední odborné učiliště
Střední zdravotnická škola
Střední průmyslová škola a
Vyšší odborná škola
Vyšší odborná škola lesnická
a Střední lesnická škola
Bedřicha Schwarzenberga
Praktická škola
Vyšší odborná škola
uměleckoprůmyslová s.r.o.
Soukromá vyšší odborná
škola filmová s.r.o.
Bankovní institut a.s. Vysoká
škola, pobočka Písek
Adresa
Kapacita
Budějovická 100
160
Komenského 89
Čelakovského 200
730
240
Karlova 111
360 + 300
Komenského 86
1429
Národní svobody 420
275
Karla Čapka 402
570 + 150
Lesnická 55
345 + 135
Šobrova 111
28
Alšovo nám. 75
60
Lipová alej 2068
64
Karla Čapka 402
4846
SO ORP Písek
Zdroj: MŠMT rejstřík škol
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče
V SO ORP Písek se nachází řada zařízení zdravotní a sociální péče. Na území se nachází
37 praktických lékařů pro dospělé a 14 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, coţ
představuje pouze 28,57% zastoupení všech obcí. Ve správním obvodu je také 25 ordinací
stomatologa.
Nejbliţší nemocnice je Nemocnice v Písku a Oblastní nemocnice v Příbrami, kde jsou
zastoupeny všechny základní lékařské obory, mimo ORL – ušní, nosní, krční. Součástí
nemocnice v Písku je i LDN. Nejbliţší psychiatrická léčebna je rovněţ ve městě Písek, U
Honzíčka 172. Je to pobočka centrály Psychiatrické léčebny Dobřany, kde jsou i
specializovaná oddělení (pedopsychiatrie, gerontopsychiatrie, odd. pro léčbu závislostí, odd.
somatické pro psychicky léčené pacienty - neurologické, plicní, interní). Dostupnost
nemocnice ze všech obcí je problematická. Vzdálenost např. mezi městem Písek a
okrajovou obcí Myslín je téměř 40 km a její obyvatelé mají blíţe nemocnici v Příbrami nebo
Blatné. Lékařská sluţba první pomoci pro děti i dospělé je dostupná v nemocnici v Písku,
popř. v Příbrami. Zubní pohotovost zajišťují formou sluţeb lékaři ve svých ordinacích.
Také je zde spousta poskytovatelů sociálních sluţeb ať uţ s moţností ubytování pro klienty
nebo formou stacionářů či sociálního poradenství. Následuje výčet:
Denní a týdenní stacionář Duha pro osoby s mentálním postiţením a kombinovanými
vadami, kapacita 29 osob.
Diakonie ČCE – Středisko Blanka – pečovatelská sluţba, denní a týdenní stacionář, domov
pro seniory, domov se zvláštním reţimem, kapacita 40 osob.
Domov pro seniory Světlo v Drhovli – kapacita 190 osob.
Domovy s pečovatelskou sluţbou Mirovice, kapacita 56 osob.
103
Naděje – Písek, pro děti a mládeţ, seniory a osoby ohroţené sociálním vyloučením, kapacita
124 osob.
Oblastní charita Písek – pečovatelská sluţba, sociální poradenství, chráněné bydlení,
podpora samostatného bydlení, azylový dům, sociálně terapeutické dílny – ubytováno 20
osob.
Český červený kříţ – nabízí pečovatelskou sluţbu i ubytování v domě s pečovatelskou
sluţbou – ubytováno 30 osob.
Pečovatelská sluţba Protivín – pro seniory, osoby se zdrav. postiţením a rodiny s dětmi
v nepříznivé situaci, kapacita 70 osob.
Prácheňské sanatorium – pro seniory, osoby v terminálním stádiu a osoby se zdravotním
postiţením – ubytováno 70 osob.
Protivínská Sedmikráska – pečovatelská sluţba a soc. poradenství pro seniory, osoby se
zdravotním postiţením a děti a mládeţ.
Terapeutická komunita Karlov SANANIM Praha – Smetanova Lhota – pro drogově závislé
děti a mladistvé a matky s dětmi. – pro 31 osob.
Rovněţ se zde nachází spousta dobrovolnických organizací a občanských sdruţení:
ADRA, občanské sdruţení – mezinárodní humanitární organizace
ARKÁDA občanské sdruţení – nabízí pomoc osobám s duševním postiţením, rodinám
s dětmi, závislým, dětem a mládeţi ohroţené delikvencí, obětem násilí.
Asociace rodičů a přátel zdravotně postiţených dětí v ČR, Klub Krteček- -občanské sdruţení
- raná péče, sociální poradenství, odlehčovací sluţby, sociálně aktivizační sluţby pro seniory
a osoby se zdravotním postiţením.
Centrum pro zkratovně postiţené Jihočeského kraje, pracoviště Písek – sdruţení
právnických osob – poradenství a sociálně aktivizační činnosti pro seniory a osoby se
zdravotním postiţením
Centrum sociálních sluţeb HORIZONT, Protivín – občanské sdruţení – sociální poradenství,
aktivizační sluţby, sociální rehabilitace a terapeutické dílny.
Farní charita Protivín – nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ od 3 do 7 let.
FOKUS Písek – občanské sdruţení – sluţby následné péče a sociální rehabilitace.
INKANO, Písek – občanské sdruţení – sociální poradenství.
Jihočeská rozvojová o.p.s Písek – sociální poradenství.
Mateřské centrum Kvítek, Písek – občanské sdruţení – pro rodiny s dětmi
Mateřské centrum Pastelka, Protivín – občanské sdruţení – pro rodiny s dětmi
MESADA, Písek – občanské sdruţení – osobní asistence a sociální poradenství.
POHIP, Píssek – občanské sdruţení – hipporehabilitace, zájmové krouţky, jezdecký oddíl,
Občanské sdruţení ŠVAGR, Písek – integrační volnočasové aktivity pro děti s mentální,
zdravotním a sociální znevýhodněním z rodinného i ústavního prostředí.
Pedagogicko psychologická poradna – příspěvková organizace
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Písek – občanské sdruţení.
a jistě zde najdeme i řadu dalších.
104
Tabulka č. 4.3.8 : Zdravotnická vybavenost
PL
pro
děti a
dorost
Obec
PL
pro
dospělé
Albrechtice nad
Vltavou
1
Čimelice
Číţová
Drhovle
Kluky
Mirotice
1
1
1
2
2
1
1
1
1
Mirovice
2
1
1
Orlík nad
Vltavou
Ostrovec
2
Písek
Ordinace
stomatologa
Zařízení soc.péče
1
1
Domov pro seniory Světlo
Gynekolog
Domovy s pečovatelskou
sluţbou
1
19
Protivín
4
Slabčice
Varvaţov
1
1
8
Nemocnice
písek
Pečovatelská sluţba a jesle
města Písek
Denní a týdenní stacionář
Duha
Diakonie ČCE-středisko
Blanka
Naděje
Český červený kříţ
Oblastní charita Písek
Prácheňské sanatorium
Rehabilitač
ní lékař
Myoskeletá
rní
medicína
Gynekolog
Pečovatelská sluţba
Protivínská sedmikráska
17
1
3
Smetanova
Lhota
Záhoří
SO ORP Písek
Jiný
odborný
lékař
Terapeutická komunita Karlov
SANANIM Praha
2
37
14
1
25
Zdroj: Vlastní šetření provedené zpracovatelem
Vybavenost občanskou infrastrukturou
Občanská infrastruktura z hlediska nabízených školských a zdravotnických zařízení je v SO
ORP v rovině základního zabezpečení. Ve městech a některých obcích je zajištěna ve
větším rozsahu, oproti tomu zejména v okrajových částech území zcela chybí. Jedná se
zejména o obce Lety, Raţice, Křenovice, Podolí I, Olešná, Oslov, Zvíkovské Podhradí a
Varvaţov. V některých ze jmenovaných obcí chybí dostupnost lékaře a v některých naopak
dostupnost školských zařízení. Obce, ve kterých se tento problém potkává, jsou Lety,
Raţice, Křenovice a Podolí I.
Co se týče dostupnosti sociálních sluţeb, tak můţeme území rozdělit na oblasti Mirovicka,
Miroticka, Písecka a Protivínska. Protivínsko uvádí dostatečné zajištění svých občanů
105
pečovatelskou sluţbou a stravováním s dovozem domů a to včetně víkendů. Chybí zde jen
domov pro seniory s celodenní péčí, jehoţ výstavba je plánována.
Miroticko nemá pečovatelskou sluţbu ani zařízení sociální péče. Stravování seniorů
s dováţkou do domu je zajištěno soukromou firmou, případně je pro mobilní moţnost
odebírat obědy ze ZŠ. Po zmapování zájmů občanů, je plánováno zřízení pečovatelské
sluţby.
Mirovicko poskytuje pečovatelskou sluţbu pouze občanům města. Chybí zde domov pro
seniory. Je plánováno udrţení a rozšíření stávající pečovatelské sluţby i pro přilehlé obce a
zřízení domova pro seniory.
Ve městě Písek je pečovatelská sluţba dobře zajištěna, mimo město však chybí. Je
poskytována pouze v obci Křenovice, kde ji zajišťují Sociální sluţby města Milevsko.
V obcích Albrechtice nad Vltavou a Slabčice je pak zajištěn pouze rozvoz stravy. Město
Písek má domovy pro seniory, jejich kapacita je však nedostatečná. I přes trend zajišťování
péče o seniory a zdravotně postiţené občany formou terénní pečovatelské sluţby v jejich
domácím prostředí, je nutné zohlednit ty, kteří potřebují celodenní péči, jeţ jim nemohou
poskytnout osoby blízké.
Indikátory
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Sociodemografické
podmínky
Podtémata
Vybavenost
občanskou
infrastrukturou a
lokální sociální
politika
Demosociální
situace a
sídelní
struktura
0
-2
-1
1
2
1
0
0
0
1
1
2
-1
-1
-1
-2
-1
2
0
-2
0
-1
-1
-1
-2
-2
0
-1
2
2
1
0
1
2
1
2
0
-1
0
-1
0
1
-2
-2
1
0
0
1
106
Další jevy a
komentáře
2
-1
-1
2
2
0
-1
0
-1
-1
0
1
-2
-1
-2
-2
-1
2
2
-1
-1
-1
-1
-2
Obec
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Ţďár
SO ORP Písek
Sociodemografické
podmínky
Podtémata
Vybavenost
občanskou
infrastrukturou a
lokální sociální
politika
Demosociální
situace a
sídelní
struktura
-1
1
1
-1
1
-1
-2
1
0
1
0
-2
-2
-2
0
-1
-1
-2
0
-1
-1
1
2
0
0
-1
-2
1
1
0
0
0
-2
-1
1
2
1
-2
-2
-2
0
-1
-1
-2
2
0
0
2
1
2
1
0
107
Další jevy a
komentáře
1
0
1
-1
2
-2
-2
2
-1
-1
-1
-2
-1
-1
0
-1
-1
-1
-2
-1
-1
-1
2
-2
-1
-1
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Růst počtu obyvatel, způsobený zejména díky
migraci, v obci Vrcovice, Temešvár, Oslov, Ostrovec,
Paseky, Dolní Novosedly a Číţová. Dále v obcích
Cerhonice, Heřmaň, Kluky, Křenovice, Nerestce,
Olešná, Podolí I, Putim, Smetanova Lhota, Vlastec,
Záhoří a Zvíkovské Podhradí.
Pozitivní přirozený přírůstek ve městě Písek
a Mirotice obcí Dobev, Dolní Novosedlí, Heřmaň,
Králova Lhota, Olešná, Oslov, Ostrovec, Paseky,
Podolí I, Putim, Raţice, Smetanova Lhota, Vršovice,
Záhoří a Zvíkovské Podhradí.
Výrazně pozitivní migrace v obci Číţová, pak ve
městě Písek, Mirotice, v obci Ostrovci, Záhoří, Oslově,
Předotice a Putim. Také v obci Drhovle.
Pozitivní věková struktura v obcích Vršovice, Koţlí,
Vlastec a Myslín.
Relativní dostatek předškolních a školních zařízení.
Mimo některých okrajových oblastí území – obce
Křenovice, Podolí I, Olešná, Slabičce, Lety, Raţice.
Dobrá vybavenost středním školstvím ve městě
Písek.
Úbytek obyvatel v obci Boudy, Koţlí, Lety,
Mirovice, Orlík nad Vltavou, Probulav,
Raţice,Slabčice, Varvaţov, Vojníkov.
Záporný přirozený přírůstek ve většině obcí.
Nejvýrazněji v obci Drhovle, městě Mirovice
Záporná migrace ve městě Mirovice, obci
Mišovice, Slabčice, Čimelice Lety a Králova
Lhota.
Velmi vysoký index stáří u obcí Probulov,
Vojníkov, Minice, Varvaţov a Drhovle a
výrazný úbytek osob v produktivním věku u
obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice,
Minice, Vojníkov, Vrcovice, Zvíkovské
Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár
Poměrně velká vzdálenost do Písku a
Českých Budějovic, jakoţto spádových míst
z hlediska zdravotních sluţeb a školských
institucí pro příhraniční obce.
Špatná dostupnost hromadnými dopravními
prostředky do okolních měst. – jak pro cesty
do zaměstnání, škol či zdravotnických
zařízení,. tak za zábavou
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
Rozvoj komunitního plánu – posílení zařízení pro
seniory. Rozšíření pečovatelské sluţby a posílení
počtu lůţek v zařízeních sociální péče.
Vymírání obcí Probulov, Vojníkov, Minice,
Varvaţov
Zavedení poradny pro seniory.
Vyklidňování příhraničních obcí správního
obvodu.
Zavedení školního autobusu pro děti z příhraničních
obcí a senior dopravy.
Rozvoj sociálních sluţeb, rozšíření stávající
Stárnutí obyvatel obcí s nedostatečnou
pečovatelské sluţby a zřízení domova pro seniory s
kapacitou ubytovacích zařízení pro seniory.
vyuţitím
rozvojových
fondů
EU
a zapojení
občanských organizací.
Růst počtu obyvatel vlivem suburbanizace.
V obcích Koţlí, Křenovice, Lety, Olešná, Podolí, Probulov, Raţice, Vlastec, Zvíkovské
Podhradí zváţit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou, jedná se především o
hůře dopravně dostupnou severní část území a obce ve východní části SO ORP Písek.
108
4.4
Bydlení
Bydlení je základní potřebou člověka, jejíţ uspokojení je podmínkou pro uspokojení dalších
ţivotně důleţitých potřeb. Plní celou řadu specifických funkcí jak v ţivotě jednotlivců, tak
v rámci celé společnosti. Má nejen významné sociální aspekty, ale i značný vliv na
hospodářský rozvoj a politickou stabilitu země. Je téţ určující pro rozvoj sídel a populační
vývoj. Při řešení problematiky bydlení ve městě jsou významnými sloţkami strategické
dokumenty (plán rozvoje, akční plány, atd.) a územně plánovací dokumenty.
Stáří bytového i domovního fondu a jejich vývoj je moţno do určité míry brát jako faktor
hodnotící atraktivitu bydlení. Je pravděpodobné, ţe takových obcí bude docházet zejména
v posledních letech, tedy mezi roky 1981 – 2001 k rozvoji výstavby.
Údaje, z nichţ vycházíme, pocházejí z posledního sčítání domů a bytů v roce 2001. Jelikoţ
další sčítání bude aţ v roce 2011, je třeba tento fakt (stáří dat) brát v potaz.
Bytový fond
Bytový fond v Jihočeském kraji zaznamenal mezi lety 2001 a 2009 nárůst celkově 6,5 %.
Největší nárůst vykazuje SO ORP České Budějovice následován SO ORP Vimperk, Český
Krumlov a Třeboň. Nejniţší hodnotu nárůstu bytového fondu vykázal správní obvod Týn nad
Vltavou. Jen o málo úspěšněji si vedl sousední správní obvod Vodňany. Jde však o
specifické obvody, kde byla v minulých letech vysoká bytová výstavba v důsledku jaderné
elektrárny Temelín. Tyto dva správní obvody se tak stávají v Jihočeském kraji ostrůvkem
s nejniţší bytovou výstavbou v posledních letech. Za nimi nak následují SO ORP Strakonice
a sledovaný SO ORP Písek, který je obvodem se čtvrtou nejniţší bytovou výstavbou v kraji.
Tabulka č. 4.4.4.4.1: Bytový fond v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2001 a 2009
Blatná
České Budějovice
6727
63426
299
6503
Nárůst BF mezi lety
2001 a 2009 - relativně
(%)
4,44
10,25
Český Krumlov
Dačice
17144
8358
1268
331
7,40
3,96
Jindřichův Hradec
20962
1299
6,20
Kaplice
Milevsko
Písek
7702
9572
24608
330
459
919
4,28
4,80
3,73
Prachatice
14990
819
5,46
9865
462
4,68
Strakonice
Tábor
20439
36029
730
2536
3,57
7,04
Písek
Třeboň
8170
11780
586
862
7,17
7,32
Týn nad Vltavou
Vimperk
6318
8443
40
664
0,63
7,86
Vodňany
5359
74
1,38
279892
18181
6,50
SO ORP
Soběslav
Jihočeský kraj
2001 a 2009
Stav BF 2001
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010
Celkově představuje mnoţství bytů SO ORP Písek 8,56 % bytového fondu Jihočeského
kraje. Co se týče výstavba je ve sledovaném správním obvodu, jak jiţ uvedeno výše, ve
109
srovnání s krajem podprůměrná. Celkově zde bylo mezi lety 2001 a 2009 postaveno 919
bytů. Nejmenší nárůst bytového fondu zaznamenaly obce Kestřany, Ostrovec, Nevězice,
Mišovice, město Mirovice, Orlík nad Vltavou, Heřmaň, Horosedly Myslín, Albrechtice nad
Vltavou, Drhovle a Probulav. Ve všech těchto obcích nedosáhla bytová výstavba v relativním
vyjádření ani dvou procent. Absolutně stagnující je bytový fond v obci Minice, Nerestce a
Vojníkov, coţ jsou ale, jak jiţ řečeno výše, nejmenší obce do 107 obyvatel. Nulová výstavba
je i v obci Raţice, kde trvale ţije 411 obyvatel. Svou roli určitě hraje také to, ţe obce
Heřmaň, Horosedly, Kestřany, město Mirovice, obce Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou a
Ostrovec jsou v záplavovém území, ohroţené stoletou vodou. Dále obce Orlík nad Vltavou,
Mišovice a město Mirovice jsou navíc nadměrně zatěţovány exhalacemi aut blízkých silnic.
Největší růst bytového fondu zaznamenala obec Vrcovice, relativně o 10 %, čímţ vysoce
přesáhla průměrnou hodnotu kraje. Absolutně nejvíce nový bytů bylo postaveno ve městě
Písek.
Tabulka č. 4.4.2: Bytový fond v SO ORP Písek v roce 2001 a 2009
Obec
2001 a 2009
2001 a 2009 – relativně (%)
Stav BF 2001
534
10
1,87
Boudy
113
8
7,07
Cerhonice
138
8
5,79
Čimelice
522
14
2,68
Číţová
472
21
4,44
Dobev
364
17
4,67
Dolní Novosedly
126
3
2,38
Drhovle
311
6
1,92
Heřmaň
147
2
1,36
Horosedly
71
1
1,40
Kestřany
313
2
0,63
Kluky
271
17
6,27
Koţlí
29
1
3,44
150
3
2,00
90
2
2,22
158
4
2,53
19
0
0
Mirotice
712
31
4,35
Mirovice
803
10
1,24
Mišovice
181
2
1,10
Myslín
59
1
1,69
Nerestce
68
0
0
Nevězice
125
1
0,8
72
2
2,77
Orlík nad Vltavou
223
3
1,34
Oslov
175
4
2,28
Ostrovec
270
2
0,74
91
3
3,29
12699
564
4,44
157
10
6,36
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Olešná
Paseky
Písek
Podolí I
110
Obec
Probulov
2001 a 2009
2001 a 2009 – relativně (%)
Stav BF 2001
51
1
1,96
2253
78
3,46
Předotice
294
10
3,40
Putim
230
6
2,60
Rakovice
126
4
3,17
Raţice
203
0
0
Skály
149
3
2,01
Slabčice
220
12
5,45
Smetanova Lhota
205
4
1,95
Tálín
104
7
6,73
Temešvár
48
1
2,08
Varvaţov
202
7
3,46
Vlastec
127
6
4,72
Vojníkov
63
0
0
173
8
4,62
Protivín
Vráţ
Vrcovice
60
6
10,00
Záhoří
363
9
2,47
105
2
1,90
169
24608
3
919
1,77
3,73
Ţďár
Písek
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Městská a obecní statistika, k 31. 6. 2010
Stáří domovního fondu
V Jihočeském kraji bylo v roce 2001 evidováno 109 667 domů. Podíl domů postavených do
roku 1919 činil 18,5 %, v období let 1920 aţ 1940 to bylo 15,7 %. Největší zastoupení, 40,4
%, mají domy postavené v období let 1946 aţ 1980. Domy postavené mezi lety 1981 aţ
2001 zaujímají 25% podíl domovního fondu. Největší zastoupení domů postavených do roku
1919 se nachází v SO ORP Jindřichův Hradec a Třeboň. Naopak nejmenší zastoupení
starých domů vykazují správní obvody ORP České Budějovice, Český Krumlov a Kaplice,
kde je zároveň nejvíce domů postavených mezi lety 1981 aţ 2001.
Sledovaný SO ORP Písek patří k obvodům se starším domovním fondem. Je ale třeba brát
v potaz, ţe se jedná o obvod, jehoţ centrem je historické město Písek. Stejně jako všechny
správní obvody kraje má nejvíce domů, postavených mezi lety 1946 – 1980 (37,9 %). Jejich
zastoupení je v kontextu kraje 3. nejniţší. Také má velmi malý počet domů, postavených
v období let 1981 aţ 2001 a výrazný podíl domů postavených mezi lety 1920 – 1945. Kdyţ
pomineme výstavbu 1946 -1980, pak se mnoţství domů ve všech „věkových“ kategoriích
pohybuje kolem 20 %, coţ je v kraji neobvyklé.
111
Tabulka č. 4.4.3: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření
[v %]
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Domy postavené v období let
do 1919
20,8
15,4
16,0
22,8
24,8
17,9
15,3
19,4
20,8
16,9
17,5
15,3
20,9
23,8
19,2
19,1
22,4
1920-1945
13,5
16,2
14,6
13,7
16,8
11,5
12,9
20,4
11,6
18,1
14,8
17,0
11,8
16,4
13,7
15,3
15,0
1946-1980
44,8
40,3
40,7
38,1
34,3
41,1
47,6
37,9
39,1
39,4
43,1
44,2
42,2
37,0
42,1
40,2
37,9
1981-2001
20,9
28,1
28,7
25,4
24,0
29,4
24,3
22,3
28,6
25,6
24,5
23,6
25,1
22,9
25,0
25,4
24,8
18,5
15,7
40,4
25,4
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
Celkově domovní fond SO ORP Písek představuje 8,02 % z celkového počtu domů
Jihočeského kraje. Podíváme-li se podrobněji na jeho stáří, je zřejmé, ţe nejstarší domovní
fond je v obci Minice, kde je největší podíl domů postavených do roku 1919 a nulová
výstavba mezi lety 1981 2001. Jedná se ale o nejmenší obec správního obvodu. Vysoké
zastoupení nejstarších domů je dále v obci Cerhonice, Heřmaň, Myslín, Skály, Vlastec,
Vršovice a Ţďár. Nejmenší podíl těchto domů mají obce Zvíkovské podhradí a Temešvár,
kde je i větší podíl domů, postavených mezi lety 1981 a 2001. Tyto„nejmladší domy jsou
nejvíce zastoupeny v obci Olešná (45,7 %), Koţlí (41,2 %), Zvíkovské Podhradí (35,8 %),
Temešvár (32,4 %) a Boudy (31.3 %). Naopak nejméně domů tohoto stáří je v obci Myslín,
Nerestce, Rakovice, Králova Lhota a Skály. Nulovou výstavbu těchto domů má kromě obce
Minice, Vojníkov, kde je většina domů postavena mezi lety 1946 – 1980. Podobná je situace
v obci Vojníkov. Je ale nutné si uvědomit, ţe správní obvod je protkán historickými
památkami a vesnickými památkovými zónami, kde staré domy mají prvky selského baroka a
jsou určitým stupněm chráněny. Zároveň to nové bytové a domovní výstavbě klade určitá
omezení.
112
Tabulka č. 4.4.4: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje v relativním vyjádření
[v %]
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
do 1919
24,7
29,7
37,7
15,3
21,2
23,0
24,3
20,0
35,1
24,3
16,2
16,0
11,8
27,7
22,0
18,8
46,7
21,7
17,9
29,3
31,0
23,5
27,0
11,4
25,3
17,8
19,8
29,4
14,8
25,0
21,7
19,6
26,7
16,9
25,8
26,1
36,9
20,8
21,8
23,6
8,1
26,7
31,0
26,1
20,3
42,4
1920-1945
17,9
10,9
15,1
17,2
14,7
13,0
15,7
17,4
18,2
24,3
17,4
12,8
35,3
32,3
4,9
28,2
26,7
15,8
26,5
21,3
24,1
35,3
17,5
14,3
20,9
14,4
11,2
7,8
24,5
7,6
17,4
20,3
11,9
17,6
24,2
19,1
19,0
18,9
17,2
29,1
18,9
22,7
19,0
13,0
18,9
6,1
113
1946-1980
42,2
28,1
32,1
44,8
45,0
39,0
38,6
41,3
23,4
35,1
37,7
47,4
11,8
29,2
48,8
36,5
26,7
44,1
31,3
34,7
37,9
32,4
41,3
28,6
26,4
47,8
36,2
47,1
36,1
48,9
43,5
37,1
40,0
39,9
39,4
35,7
32,1
40,6
47,1
20,0
40,5
37,3
36,2
60,9
47,3
36,4
1981-2001
15,2
31,3
15,1
22,6
19,0
25,0
21,4
21,3
23,4
16,2
28,7
23,7
41,2
10,8
24,4
16,5
,0
18,4
24,3
14,7
6,9
8,8
14,3
45,7
27,5
20,0
32,8
15,7
24,6
18,5
17,4
23,0
21,5
25,7
10,6
19,1
11,9
19,8
13,8
27,3
32,4
13,3
13,8
,0
13,5
15,2
Obec
Záhoří
Ţďár
SO ORP Písek
do 1919
20,1
7,5
32,4
19,4
1920-1945
18,5
9,4
15,5
20,4
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
114
1946-1980
44,0
47,2
38,0
37,9
1981-2001
17,4
35,8
14,1
22,3
Indikátory
Obec
Albrechtice
nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Bydlení
Podtéma
Stáří a kvalita
bytového fondu k
2001
Vývoj bytového
fondu
-1
2
1
1
1
2
1
0
0
-1
0
2
2
-1
1
0
-2
1
0
-1
-2
-2
-2
1
1
1
0
1
2
1
-1
1
1
1
0
-1
-1
1
-1
2
1
0
1
-2
1
1
-1
2
2
0
2
2
0
-1
-1
-1
-2
2
1
0
0
0
-2
2
-1
-1
-1
-2
-2
0
-1
0
-2
1
2
2
-1
1
1
0
1
-2
0
2
-1
2
0
1
2
-2
2
2
115
0
2
0
1
0
2
1
1
1
0
2
1
2
-1
1
0
-2
0
1
-1
-2
-2
-1
2
2
1
2
0
1
0
0
1
1
2
-1
0
-1
0
-1
2
2
-1
-1
-2
-1
0
Další jevy a
komentáře
Obec
0
0
Podtéma
Stáří a kvalita
bytového fondu k
2001
0
1
-1
1
-1
-1
1
2
-1
1
Bydlení
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
SO ORP Písek
Vývoj bytového
fondu
Další jevy a
komentáře
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Nadprůměrný nárůst bytového fondu
v obci Vrcovice.
SLABÉ STRÁNKY
Celkově slabá bytová výstavba ve srovnání s krajem.
Nejslabší v obci Kestřany, Ostrovec, Nevězice, Mišovice,
město Mirovice, Orlík nad Vltavou, Heřmaň, Horosedly
Myslín, Albrechtice nad Vltavou, Drhovle a Probulov
Stagnující bytová výstavba v obci Minice, Nerestce,
Vojníkov a Raţice.
Vysoký podíl domů v novější výstavby
v obcích Olešná, Koţlí, Zvíkovské
Podhradí, Temešvár a Boudy.
Dle dotazníkového šetření má většina
obcí parcely k individuální výstavbě.
Záplavové území v obcích Čimelice, Heřmaň, Horosedly,
Kestřany, Koţlí, Mirotice, Myslín, Nerestce, Orlík nad
Vltavou, Ostrovec, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova
Lhota, Varvaţov, Ţďár a městech Mirovice a Písek.
Navíc výrazné exhalace ze silnic v obcích Čimelice,
Drhovle, Dolní Novosedlí, Kluky, Křenovice, Lety, Orlík
nad Vltavou, Oslov, Paseky, Podolí I, Protivín,
Smetanova Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří,
Zvíkovské Podhradí a městech Mirovice a Písek.
Starý domovní fond, zejména v obci Minice, pak
Cerhonice, Heřmaň, Myslín, Skály, Vlastec, Vršovice a
Ţďár
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
Vymezení nových ploch k výstavbě
v rámci ÚPD.
Rozvoj bytové výstavby podporuje
pozitivní migraci i přirozený přírůstek.
Vyuţití případných neobydlených objektů
k rekreaci.
Stagnace bytové výstavby naznačuje neatraktivnost obce
nebo nedostatečná podpora obecní a individuální bytové
výstavby. U vesnických památkových zón, tak určitá
omezení při výstavbě.
Z hlediska vývoje počtu obyvatel doporučujeme zváţit změnu funkčních ploch na individuální
bydlení v obcích v okolí města Písek, přičemţ zohlednit charakter původní venkovské
zástavby s moţnosti vyuţití regulačnímu plánu.
116
4.5
Rekreace
Rekreaci je nutno chápat jednak jako zdroj odpočinku, nezbytný pro regeneraci fyzických
i psychických sil člověka a zároveň z ekonomického hlediska. Umoţňuje realizaci kupní síly
obyvatelstva a současně formou cestovního ruchu rozvíjí řadu hospodářských odvětví
v dodavatelské sféře. Navíc v územích se sklony k vyklidňování můţe pomoci do určité míry
stabilizovat obyvatelstvo a posílit zaměstnanost ve sluţbách, případně vyuţít uvolněný
stavební fond.
Pro obyvatelstvo je důleţitá kaţdodenní – popracovní a volno časová rekreace (sportovní a
kulturní zařízení v regionu a zájmové organizace) a krátkodobá – např. víkendová a
pobytová - dovolené, které jiţ můţou region zviditelnit v oblasti cestovního ruchu.
Z tohoto hlediska má SO ORP Písek co nabídnout. V kaţdodenní a krátkodobé rekreaci
nabízí SO ORP Písek svým obyvatelům široké moţnosti, které se dají vyuţít v oblasti
cestovního ruchu i pro rekreaci pobytovou.
Písecko je nazýváno branou do Jiţních Čech. Je to kouzelná krajina neposkvrněných
zalesněných vrchů i rovinatých plání. Je to region bohatý na kulturní i přírodní památky. Jeho
centrem je nádherné historické město Písek. Jednou z nejznámějších památek správního
obvodu je Kamenný most v Písku (neoficiálně také Jelení most), který je nejstarším
dochovaným mostem v Česku. Je postaven v gotickém slohu. Na mostě jsou umístěny
repliky barokních soch a kříţe. Z dalších jmenujme:
Hrad - významná stavba české hradní architektury. Byl zbudován v polovině 13. století
písecko-zvíkovskou stavební hutí pro českého krále Přemysla Otakara II. V současnosti je
zde zřízeno i Prácheňské muzeum.
Radnice - dvoupatrová stavba s barokním průčelím a se dvěma věţemi, postavená v letech
1740 – 1767.
Klášterní kostel povýšení sv. kříţe - u Upomíná na někdejší dominikánský klášter, který stál
na jih od tohoto kostela od poloviny 13. století aţ do 20. srpna 1419.
Děkanský kostel narození panny Marie- trojlodní stavba z poloviny 13. století.
Mariánské morové sousoší - nachází se na Alšově náměstí a připomíná velký mor v roce
1713.
Obydlí Adolfa Hejduka - dům vystavěný pro známého básníka (1835 - 1923), v roce 1900
podle návrhu architekta Jana Kouly v novorenesančním slohu. V části Heydukova bytu pracovně, jídelně a společenském pokoji - je zřízen památník s původním vybavením. Tři
místnosti zůstaly zařízené tak, jak je Heyduk opustil. Veřejnosti je sídlo přístupné od června
2007.
Městská elektrárna – z roku 1888. V současnosti je zde zřízeno muzeum, které je častým
cílem turistů.
Bývalý hřbitov s kostelem Nejsvětější trojice - hřbitov byl zaloţen v roce 1549.
Kromě okresního města lze také zavítat na velmi navštěvovaný zámek a park Orlík či hrad
Zvíkov s věţí Markomanka. Dále můţete v regionu navštívit zámek a lázně Vráţ, zámeček
Čimelice s mostem, lesoparkem, morovým sloupem a plastikami (Čimelické baroko ze
sochařské dílny rodiny Hammerů), tvrze v Kestřanech, gotický kostel Myšenec, renesanční
tvrz Klokočín, zámek Drhovle, kostel Sv- Jakuba v Číţové, která byla vyhlášena Jihočeskou
vesnicí roku 2010. V obci je rovněţ vyhlášena památková zóna. Dále kostel Sv. Vavřince v
Putimi, obec byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou, najdeme zde selské baroko,
obec je známá i díky románu Jaroslava Haška, Dobrý voják Švejk.Pak kostely ve Slabčicích,
Heřmaňi, Oslově, Horním Záhoří, kostelík sv. Rosalie v Bernaticích se studánkou s léčivou
vodou, který se stal poutním místem, zámečky Chřešťovice, Draţíč, Červený Újezdec, , tvrz
117
v Myslíně, či v Dolních Nerestcích, lovecký barokní zámeček Karlov ve tvaru motýla, lovecký
zámeček Tyrolský dům v Květovské oboře, zámek a rodiště L. Stroupeţnického Cerhonice,
poutní místo Sepekovice. Nelze pominout románský kostel v Červené nad Vltavou, který byl
přenesen ze zatopené obce Orlickou přehradou. V obci Albrechtice nad Vltavou najdete
románským kostelík s malbami a zeď hřbitova se slepými arkádami s malbami. V Miroticích
najdeme památník Mikoláše Alše, kde je i expozice dalšího slavného rodáka loutkáře Matěje
Kopeckého. Skály - památková zóna Budičovice - typické jihočeské selské baroko s návesní
kapličkou
Rekreační potenciál regionu
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
►
Přírodní park Písecké hory s naučnou stezkou.
Meandry na zlatonosné Otavě jsou plné skalisek a chráněných strání.
V lesích u Putimi najdete Lesnickou naučnou stezku.
Rozhledny Jarník a Velký Kamýk Obcí Putim prochází turistická trasa k národní
přírodní rezervaci Řeţabinec.
Alšova turistická stezka - pro pěší turistiku.
Přírodní památka Malý Kosatín - asi 1,2 km od obce Boudy.
Kopáčovská - přírodní památka asi 1 km od obce Čimelice.
Přírodní památka Michovka - malý rybník u obce Brloh.
Vápencový lom - přírodní památka u Horosedel.
Přírodní památka Velký Potočný - rybník u obce Kestřany
Boučkova stezka: Zvíkov - Orlík nad Vltavou – Březnice
Přírodní rezervace Krkavčina - les, asi 1,8 km od obce Oslov - přírodní rezervace Výří
skály u Oslova - les a skalnaté srázy, asi 2 km od obce Oslov.
Přírodní památka V obouch - tok řeky Lomnice v úseku dlouhém 3,8 km.
Stromová alej mezi zámky Rakovickým a Čimelickým nebo cyklotrasa Raţice - Putim
- Kestřany - Ţiţkova mohyla.
Golfové hřiště Kestřany, jízdárna Stáje Štětice.
zemský hřebčinec Písek.
Protivín - Krokodýli ZOO.
Přírodní památka Myšenecká slunce - drobný skalní výchoz se shluky krystalů
turmalínu ve tvaru slunce (dům v obci Myšenec č.p. 28) - přírodní památka Skalský rybník, asi 1,5 km od obce Skály.
Po stopách permoníků ze Zlaté hory - naučně zábavná stezka pro děti a dospělé vzácná archeolog. naleziště z doby kamenné u Raţice- přírodní památka Raţický
rybník u obce Raţice
rybník Řeţabinec - vyhlášená přírodní rezervace u Raţic
Vystrkov - přírodní památka, tok říčky Lomnice v úseku dlouhém 2,5 km, jiţně od
zámečku Karlov.
Shagya - arab Tálín - vyjíţďky na koních - značená cyklotrasa a "rybářáská naučná
cyklostezka" (Tálínský rybník).
přírodní památka Dubná - skalnatá stráň nad pravým břehem řeky Otavy, asi 1,5 km
od obce Drţov – Vojníkov.
Čertova hora u Vráţe - přírodní rezervace Dědovické stráně - přírodní rezervace, (asi
1 km od obce Dědovice), Vráţ Přírodní rezervace Hrby - lesní porost asi 2,5 km od
obce Stará Vráţ Přírodní rezervace Ţlíbky - les u obce Stará Vráţ.
lodní doprava Orlík - putování po Orliké přehradě hrad Zvíkov, zámek Orlík,
Ţďákovský most.
Cyklotrasa Sedláčkova cesta - ubytování cyklistů - Cyklisté vítáni - Blaţkovi,
Zvíkovské Podhradí 64.
Ţďár – u Nové Vsi se nachází krajinářská přírodní památka Zelendárky. Byla nazvána
podle stejnojmenné lokality. Tato oblast je vhodná pro pěší i cykloturistiku.
118
► Z vodních ploch lze jmenovat Orlickou přehradu na Vltavě, Otavě a Lomnici, rybníky
jsou rovnoměrně osety po celém regionu. Nejznámější je oblast mezi Kestřany,
Protivínem a Putimí, rybníky mezi Čimelicemi a Číţovou, krajina mezi Kovářovem,
Chyškami
a
Milevskem,
u
Sepekova,
Branice,
Barnartic,
Borovan.
Ubytovací kapacity
Ubytovací kapacity SO ORP Písek jsou většinou soustředěny kolem města Písek, kde má
většina zařízení celoroční provoz. Další centrum je z hlediska nabízeného ubytování kolem
hradů a zámků Zvíkov, Orlík a Vráţ, kde jsou od roku 1936 sanatoria. Ve sledované oblasti
bylo k 31. 12. 2008 registrováno 68 ubytovacích zařízení, z nichţ 21 má kapacitu do 10
pokojů, 41 od 11 do 50 pokojů, 4 od 50 do 100 a 2 zařízení mají nad 100 pokojů. Tato
největší ubytovací zařízení jsou domovy mládeţe, které jsou nabízeny k ubytování v období
letních prázdnin. Domov mládeţe v Písku pak ještě o víkendech pro skupiny nad 40 osob.
Tabulka č. 4.5. 1: Přehled ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Písek
Počet míst
Název ubytovacího
Sezónní
Počet
Kategorie
pro stany a
zařízení
provoz
pokojů
karavany
VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ
JEHNĚDNO
REKREAČNÍ
STŘEDISKO REJZÍKOV
REKREAČNÍ
STŘEDISKO NOVÁ
LOUKA
REKREAČNÍ
STŘEDISKO
REKREAČNÍ
STŘEDISKO ČIMELICE
VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ
STAŠOV
Albrechtice
nad Vltavou
Albrechtice
nad Vltavou
Kemp
letní provoz
10 a méně 101 a více
Chatová osada
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Turistická
ubytovna
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Albrechtice
nad Vltavou
Ostatní zařízení
jinde
nespecifikovaná
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Albrechtice
nad Vltavou
Chatová osada
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Čimelice
Kemp
letní provoz
10 a méně 51 aţ 100
Dobev
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Dobev
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Heřmaň
letní provoz
letní provoz
10 a méně ţádné
51 aţ 100 101 a více
Koţlí
Koţlí
letní provoz
11 aţ 50
Lety
letní provoz
Mirotice
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Mirotice
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Orlík nad
Vltavou
letní provoz
Orlík nad
Vltavou
letní provoz
11 aţ 50
Oslov
jinde
nespecifikovaná
PENSION
jinde
BENEŠOVSKÝ MLÝN
nespecifikovaná
PENZION U NOVÁKŮ
Penzion
AUTOKEMP VELKÝ VÍR Kemp
REKREAČNÍ
jinde
STŘEDISKO PUKŇOV
nespecifikovaná
REKREAČNÍ OBJEKT
jinde
nespecifikovaná
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ
jinde
LUČKOVICE
nespecifikovaná
REKREAČNÍ
Turistická
STŘEDISKO ORLÍK
ubytovna
RESTAURACE U
jinde
CVRKŮ
nespecifikovaná
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ Chatová osada
LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR
ZÁTAVÍ
Obec
119
11 aţ 50
ţádné
Název ubytovacího
zařízení
Kategorie
Sezónní
provoz
Počet
pokojů
Počet míst
pro stany a
karavany
Obec
KODREA
LT OSTROVEC
REKREAČNÍ
STŘEDISKO NA
RYBÁRNĚ
Chatová osada
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Ostrovec
Chatoá osada
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Ostrovec
letní provoz
Ostrovec
11 aţ 50
ţádné
Paseky
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
Písek
Písek
Písek
11 aţ 50
ţádné
Písek
letní provoz
101 a více ţádné
Písek
celoroční
provoz
101 a více ţádné
Písek
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Písek
letní i zimní
provoz
Písek
jinde
nespecifikovaná
TURISTICKÁ
Turistická
UBYTOVNA VÁCLAVKA ubytovna
OSTROVEC
INTERHOTEL AMERICA Hotel ****
HOTEL CITY
Hotel ***
HOTEL U KAPLIČKY
Hotel ***
HOTEL BÍLÁ RŮŢE
Hotel ***
HOTEL BIOGRAF
Hotel ****
HOTEL OTAVARENA
Hotel ***
HOTEL POD SKALOU
Hotel **
HOTEL BULY
Hotel **
MOTEL NA
PTÁČKOVNĚ
Hotel **
PENSION U KLOUDŮ
Penzion
PENSION SPORT
Penzion
HOTEL VILLA CONTI
Penzion
HOTEL CADILLAC
Penzion
PENZION U
MALÍŘSKÝCH
Penzion
MANHATTAN PENZION
Penzion
HOTEL U SMETÁKA
Penzion
CHATA ŢIVEC
VYŠŠÍ ODBORNÁ
LESNICKÁ ŠKOLA
DOMOV MLÁDEŢE
PÍSEK
ATS HRADIŠTĚ
LOVECKÁ CHATA BÍLÝ
DŮM
Turistická
ubytovna
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
letní provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
letní i zimní
provoz
120
Název ubytovacího
zařízení
Kategorie
Sezónní
provoz
Počet
pokojů
Počet míst
pro stany a
karavany
Obec
KEMP PODOLSKO
REKREAČNÍ
STŘEDISKO
Kemp
letní provoz
11 aţ 50
51 aţ 100
Podolí I
Chatová osada
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Podolí I
HOTEL BLANICE
Hotel garni
11 aţ 50
ţádné
Protivín
Protivín
Protivín
11 aţ 50
Protivín
ZÁMECKÝ PENZION
PROTIVÍN
PENZION U
DŘEVĚNÉHO PTÁKA
CAMPING BLANICE
CHATA RABIŇ
PENZION MUZIKA
SOUTOK PUTIMCHATOVÁ OSADA
ATC SOUTOK
PODKŮVKA
RAKOVICE
HANUSOVÁ RENATA
KEMP
LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR
BUZULUK
KEMP STARÁ CESTA
TEMEŠVÁR
PENZION FOUSEK
BUNGALOWS
REKREAČNÍ
STŘEDISKO
ŠTĚDRONÍN
REHABILITAČNÍ
LÁZEŇSKÉ
SANATORIUM
SPT TELECOM
REKRAČNÍ ZAŘÍZENÍ
EKOSTYL
SOKOLOVNA
HOTEL ZVÍKOV
Penzion
Penzion
Kemp
jinde
nespecifikovaná
Penzion
celoroční
provoz
celoroční
provoz
celoroční
provoz
letní provoz
11 aţ 50
celoroční
provoz
Protivín
letní provoz
Předotice
Kemp
letní provoz
11 aţ 50
10 a méně
Putim
Kemp
letní provoz
11 aţ 50
11 aţ 50
Putim
Chatová osada
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Putim
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
Rakovice
celoroční
provoz
Raţice
letní provoz
10 a méně 51 aţ 100
Slabčice
letní provoz
11 aţ 50
Smetanova
Lhota
Kemp
letní provoz
10 a méně 11 aţ 50
Temešvár
Penzion
Chatová osada
Chatová osada
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
letní provoz
letní provoz
letní provoz
11 aţ 50
ţádné
51 aţ 100 ţádné
Varvaţov
Varvaţov
Varvaţov
celoroční
provoz
11 aţ 50
ţádné
Varvaţov
letní provoz
51 aţ 100
ţádné
Varvaţov
celoroční
provoz
51 aţ 100
ţádné
Vráţ
letní provoz
Vráţ
celoroční
provoz
Vráţ
letní i zimní
provoz
11 aţ 50
ţádné
Vrcovice
celoroční
provoz
11 aţ 50
ţádné
Zvíkovské
Podhradí
jinde
nespecifikovaná
jinde
nespecifikovaná
Kemp
jinde
nespecifikovaná
Hotel ***
121
10 a méně
Název ubytovacího
zařízení
HOTEL ZVÍKOV
BUNGALOVY
Kategorie
Chatová osada
Sezónní
provoz
letní provoz
Počet
pokojů
11 aţ 50
Počet míst
pro stany a
karavany
Obec
Zvíkovské
Podhradí
ţádné
Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31. 12. 2008
Ubytovací zařízení v SO ORP Písek jsou zastoupena v širokou škálu kategorií od kempu
a turistické ubytovny aţ po luxusní hotely. Převládají ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
a dále pak penziony, chatové osady a kempy. Je zde 11 hotelů, z nichţ většina se nachází
v Písku, kde jsou i „First class“ (tj. čtyřhvězdičkové) interhotely America a Biograf. Po jednom
hotelu pak najdeme ve městě Protivín a obci Zvíkovské Podhradí.
Obrázek č. 4. 5. 1: Typy ubytovacích zařízení v SO ORP Písek
4%
6%
Hotel **
9%
Hotel ***
2%
1%
18%
Hotel ****
Hotel garni
15%
Chatová osada
Kemp
Ostatní zařízení jinde
nespecifikovaná
Penzion
13%
32%
Turistická ubytovna
Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12.2009
Kdyţ se podíváme na vývoj počtu ubytovacích zařízení v SO ORP Písek, vidíme mezi lety
2000 a 2009 mírný úbytek. Projevil se v obcích Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov,
Rakovice, Varvaţov, Vráţ a Vrcovice a městech Mirovice a Protivín. Oproti tomu v některých
obcích došlo k navýšení jejich počtu. Jedná se o Čimelice, Dobev, města Písek a Mirotice,
obce Ostrovec a Putim.
Tabulka č. 4.5. 2: Počet ubytovacích zařízení v obcích SO ORP Písek v letech 2000 a 2009
Obec
Cerhonice
Čimelice
Dobev
Heřmaň
Kestřany
Koţlí
Lety
Mirotice
Počet ubytovacích
zařízení
2000
2009
4
1
0
1
1
1
2
1
1
Obec
4
0
1
2
1
0
2
1
2
Paseky
Písek
Podolí I
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Slabčice
Smetanova Lhota
122
Počet ubytovacích
zařízení
2000
2009
1
18
2
4
1
2
3
1
1
1
20
2
3
1
3
1
1
1
Obec
Počet ubytovacích
zařízení
2000
2009
Mirovice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
SO ORP Písek
1
1
3
2
1
Obec
0
0
2
1
3
Temešvár
Varvaţov
Vráţ
Vrcovice
Okres Písek
Počet ubytovacích
zařízení
2000
2009
1
5
3
1
2
65
83
1
4
2
0
2
61
20
73
Zdroj: ČSÚ, Městská a obecní statistika, k 31.12, u obce Orlík nad Vltavou upraveno o vlastní šetření
Z vývoje ubytovacích zařízení z hlediska počtu lůţek, hostů a přenocování mezi lety 2000
a 2009 v Jihočeském kraji vyplývá, ţe sice narůstá počet ubytovacích zařízení i počet lůţek,
ale počet hostů a přenocování velmi výrazně poklesl. Oproti tomu v okresu Písek dochází ve
sledovaném období k mírnému poklesu ubytovacích zařízení i počtu lůţek. A klesá zároveň i
počet hostů a počet přenocování. Podíl ubytovacích zařízení okresu písek na kraji je dosti
vysoký. Kdyţ uváţíme, ţe Jihočeský kraj má 17 SO ORP, pak více neţ 7,49 % těchto
zařízení a 10,35 % lůţek, spadajících do okresu Písek je významný počet. Následně 6,24 %
všech hostů v ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje bylo v okresu Písek a uskutečnilo
se zde 6,71 % všech přenocování. Kdyţ pak porovnáme počet ubytovacích zařízení SO
ORP Písek s okresem Písek, pak do správního obvodu patří více neţ 83 % těchto zařízení.
Tabulka č. 4. 5. 3: Okresní a krajské srovnání počtu ubytovacích zařízení, počtu lůţek, hostů
a přenocování v roce 2009
Počet ubytovacích
zařízení
Počet lůţek
Počet hostů
Počet přenocování
Jihočeský kraj
2000
2009
Okres Písek
2000
2009
929
47871
937999
4102618
83
5 528
69499
324 777
974
50 656
917033
2855936
73
5 245
57256
191 537
Podíl okresu Písek na
kraji (%)
2000
2009
8,93
11,55
7,41
7,92
7,49
10,35
6,24
6,71
Z hlediska návštěvnosti jednotlivých typů ubytovacích zařízení jsou v roce 2000 i 2009
nejvíce navštěvovány turisty turistické ubytovny, chatové osady a kempy a pak penziony. Ke
změně ve sledovaném období došlo pouze u upřednostnění návštěvníků dvouhvězdičkových
hotelů před jednohvězdičkovými a to jak z hlediska počtu příjezdů hostů, tak v počtu
přenocování. Nejméně hostů si pak vybírá nejluxusnější, čtyřhvězdičkový hotel, ale došlo
zde k výraznému nárůstu, jak v počtu příjezdů hostů, tak v počtu přenocování. Významný
nárůst v tomto ohledu zaznamenaly i tříhvězdičkové hotely. Patrný je i nárůst počtu hostů i
přenocování z řad českých návštěvníků v luxusnějších hotelech. Je zřejmé, ţe čím dál více
turistů, kteří navštíví tento kraj, preferuje náročnější ubytovací zařízení.
123
Obrázek č. 4. 5. 2.: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech
2000 a 2009 (k 31. 12.) v Jihočeském kraji
Pozn: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky
Jak jiţ uvedeno výše celkově počet hostů i přenocování v Jihočeském kraji klesá. Okres
Písek zaznamenal rovněţ pokles, v počtu hostů relativně o 18 % a u počtu přenocování
relativně o 41 %. Přestoţe jde o poměrně výrazný úbytek, vzhledem k ostatním okolním
okresům s poklesem uvedených ukazatelů je nejniţší. V některých okresech naopak došlo
v tomto ohledu k nárůstu, jsou to např. České Budějovice, Český Krumlov a Jindřichův
Hradec.
Tabulka č. 4.5. 4: Okresní a krajské srovnání počtu hostů a přenocování v roce 2009
Počet příjezdů hostů do ubytovacích
zařízení
Počet přenocování v ubytovacích
zařízeních
Rozdíl mezi lety
2009 a 2000
Rok
2000
2009
České
Budějovice
152 886
167 909
15 023
10 645 961
335 838
-310 123
-48
Český Krumlov
211 450
283 674
72 224
34 776 018
785 399
9 381
1
Jindřichův
Hradec
157 442
168 352
10 910
7 701 456
718 326
16 870
2
69 499
57 256
-12 243
-18 324 777
191 537
-133 240
-41
Prachatice
181 066
117 212
-63 854
-35 746 366
392 282
-354 084
-47
Strakonice
53 661
37 562
-16 099
-30 311 291
119 351
-191 940
-62
Tábor
111 995
85 068
-26 927
-24 596 749
313 203
-283 546
-48
Jihočeský kraj
937999
917033
-20 966
-2 4102618 2855936 -1 246 682
-30
Písek
Abs.
Rel.(%)
Rozdíl mezi lety
2009 a 2000
Rok
124
2000
2009
Abs.
Rel.(%)
Indikátory
Podtéma
Obec
Boudy
Rekreační
potenciál a jeho
vyuţití
Velikost a struktura
ubyt. kapacit,
návštěvnost
2
2
2
Rekreace
-1
-1
-2
Cerhonice
0
1
-2
Čimelice
2
2
1
Číţová
0
2
-2
Dobev
1
1
1
Dolní Novosedly
0
1
-2
Drhovle
0
2
-2
Heřmaň
1
0
1
-1
0
-2
0
2
-2
Kluky
-1
0
-2
Koţlí
1
0
2
Králova Lhota
-1
-1
-2
Křenovice
-2
-1
-2
Lety
-1
-2
1
Minice
-2
-1
-2
Horosedly
Kestřany
Mirotice
1
1
1
Mirovice
-1
-1
-2
Mišovice
-2
-1
-2
Myslín
-1
0
-2
Nerestce
0
1
-2
Nevězice
-1
0
-2
Olešná.
-2
-2
-2
Orlík nad Vltavou
2
2
1
Oslov
1
1
1
Ostrovec
2
2
2
Paseky
1
0
1
Písek
2
2
2
Podolí I
0
-1
1
-1
0
-2
Protivín
2
2
2
Předotice
0
0
1
Putim
2
2
2
Rakovice
0
0
1
Raţice
1
1
1
Skály
0
2
-2
Slabčice
0
-1
1
Probulov
125
Další jevy a
komentáře
Podtéma
Obec
Rekreace
Rekreační
potenciál a jeho
vyuţití
Velikost a struktura
ubyt. kapacit,
návštěvnost
Smetanova Lhota
0
0
1
Tálín
0
2
-2
Temešvár
0
0
1
Varvaţov
2
1
2
Vlastec
-1
-1
-2
Vojníkov
-1
0
-2
Vráţ
2
2
2
Vrcovice
1
0
1
-1
0
-2
2
2
2
-1
0
-2
0
0
0
Záhoří
Ţďár
SO ORP Písek
126
Další jevy a
komentáře
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Krásné přírodní prostředí vhodné k rozvoji
cestovního ruchu. Přírodní rezervace, přírodní
památky, rybníky, přehrada. Zejména u obcí
Horosedly, Orlík nad Vltavou, Vráţ, Oslov,
Vojníkov, Kestřany, Putim, Raţice, Ţďár a města
Písek.
Výrazný pokles návštěvnosti a počtu přenocování
ve všech ubytovacích zařízeních.
Písecko je region bohatý na kulturní a historické
památky a malebné vesnice s prvky selského
Nabídka ubytování pro náročnější klientelu je
baroka. Zejména obce Orlík nad Vltavou, Nerestce,
omezena pouze na město Písek a obec Zvíkovské
Myslín, Čimelice, Zvíkovské Podhradí, Vráţ,
Podhradí.
Číţová, Drhovle, Putim, Skály a města Mirotice a
Písek.
Rozsáhlá síť turistických tras a cyklotras kolem
města Písek, obcí Orlík nad Vltavou, Zvíkovské
Podhradí, Vráţ, Ostrovec a Albrechtice nad
Vltavou. Cyklobus z obce Albrechtice nad Vltavou
do Orlíku nad Vltavou (přes obce Paseky, Tálín,
Písek, Záhoří, Oslov, Zvíkovské Podhradí,
Varvaţov, Nevězice a Probulav).
Chybějící nebo nedostatečné turistické trasy kolem
obcí Lety, Předotice, Drhovle, Záhoří, Podolí I,
Křenovice, Olešná, Ţďár a Skály.
Dostatečné ubytovací kapacity v Písku, Protivíně,
Albrechticíh nad Vltavou, Varvaţově a Vráţi.
Široký výběr kategorií ubytovacích zařízení.
Severozápad SO ORP nemá jediné ubytovací
zařízení – obce Myslín, Horosedly, Nerestce,
Mišovice, Minice, Boudy a městoMirovice. Dále
pak sousedící Králova Lhota, Probulav
a Nevězice.
Chybějící nebo nedostatečné cyklotrasy u obcí
Myslín, Lety, Koţlí, Orlík nad Vltavou, Boudy,
Nevězice, Temešvár, Podolí I, Křenovice, Olešná,
Slabice, a Heřmaň.
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
V současné době stoupá poprávka po tuzemských
rekreacích. Roste zájem o aktivní turistiku –
cykloturistiku, hippoturistiku a agroturistiku, in-line
bruslení, lyţování a adrenalinové aktivity.
Nedojde-li k rozšíření nabídky sluţeb v oblasti
cestovního ruchu a rekreace, bude pravděpodobně
klesat návštěvnost a tím můţe dojít ke zrušení
některých ubytovacích zařízení a ohroţení
souvisejících dodavatelů.
Rozšíření tras cyklobusu.
Při nekontrolovaném růstu cestovního ruchu můţe
dojít k negativním enviromentálním dopadům.
Rozšíření turistických a cyklistických tras do zatím
vyloučených oblastí.
Přílišným růstem tzv. druhého bydlení můţe dojít
k narušení sociální struktury obcí.
Vyuţití případných prázdných objektů k rekreaci,
zejména v obcích, kde chytí ubytovací zařízení.
Rozvoj kvality nabízených ubytovacích zařízení.
Rozvoj sluţeb v oblasti cestovního ruchu
a rekreace.
Moţnost čerpat dotace pro rozvoj cestovního ruchu
z Evropských fondů.
► Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území.
127
► Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a
rekreační vyuţití, to především v ekonomicky slabší severní části SO ORP Písek,
v okolí přehrad Orlík a Zvíkov.
128
5 Ekonomický pilíř
5.1
Regionální ekonomika
Nejvýznamnější zaměstnavatelé
Ve sledovaném území se nachází 13 významných zaměstnavatelů, z nichţ 6 spadá do
kategorie velkých podniků, protoţe zaměstnávají více neţ 250 zaměstnanců. Většina z nich
je soustředěna ve městě Písku. Největšími průmyslovými podniky jsou Schneider
ELECTRIC, a.s., S.N.O.P. a.s. a Výrobní druţstvo OTAVA, všechny mají své sídlo v Písku.
Sedm se zaměstnavatelů nad 100 zaměstnanců jsou zaměřeni na automobilový průmysl,
coţ vypovídá to o poněkud jednostranném průmyslovém zaměření regionu. A současně
vysvětluje nárůst nezaměstnanosti ve správním obvodu, protoţe právě toto odvětví bylo
ekonomickou krizí nejvíce zasaţeno.
Tabulka č. 5.1.1: Přehled subjektů (právnických osob) v odvětví průmyslu se 100 a více
zaměstnanci, které mají ústředí v obcích obvodu
Obchodní jméno
OTAVA, výrobní
druţstvo
Sídlo
Písek
Počet
zaměstnanců
Zaměření společnosti
250 - 499
Zaměstnává osoby se sníţenou pracovní
schopností. Vyrábí kabelové svazky pro automoto, výroba bovdenů pro moto a malou
zahradní
techniku,
navíjení
cívek
transformátorů. Textilní výroba. Adjustace a
balení. Kooperační práce.
S.N.O.P. cz, a.s.
Písek
500 - 999
Hlavní činností francouzské společnosti s. n. o.
p. je lisování a svařování ocelových dílů pro
automobilový průmysl. Společnost má celkem
10 výrobních závodů - ve Francii (Thiberville,
Gacé, Brioude, Besançon, Cousance, Etupes),
ve Španělsku (Igualada), v České republice
(Písek, Pohořelice) a v Turecku (Izmit) a tři
technická centra - v Německu (Wolfsburg), ve
Francii (Villepinte) a ve Španělsku.
SCHNEIDER
ELECTRIC, a.s.
Písek
500 - 999
Společnost nabízí na českém trhu desítky tisíc
výrobků pro přenos a rozvod elektrické energie
a automatizaci a řízení.
AISIN EUROPE
MANUFACTURING
Czech, s.r.o.
Písek
250 - 499
AMTEK PRECISION
ENGINEERING Czech
Republic, s.r.o.
Písek
250 - 499
129
Je dceřiným výrobním závodem společnosti
AISIN EUROPE S.A. patřící do globální
skupiny AISIN SEIKI Co., LTD., dodává díly
motorů do závodů evropských i japonských
výrobců automobilů - Toyota, Renault, Volvo,
Nissan, Daimler Chrysler a Ford. Do portfolia
výrobků patří např. olejová a vodní čerpadla,
kryty hlav válců, kryty rozvodových řetězů,
olejové vany, vedení vačkového hřídele, sací
potrubí a další.
Strojírenská výroba: lisování kovů a D50plechů
převáţně pro elektrotechnický, automobilový i
další průmysl na postupových lisech (50t, 250,
550t).
FAURECIA
AUTOMOTIVE Czech
Republic, s.r.o.
Písek
200 - 249
Vyrábíme zde výfukové systémy pro firmy jako
jsou Škoda Auto, VW Group, PSA Group a GM
Europe.
FAURECIA
COMPONENTS Písek,
s.r.o.
Písek
250 - 499
Vyrábíme zde kovové konstrukce autosedadel
pro firmy jako jsou Škoda Auto, VW Group,
PSA Group a GM Europe.
JITEX, a.s.
Písek
100 - 199
Výroba a prodej oblečení pro sport a volný čas.
V současnosti je areál Jitex nabízen i jako
průmyslový a logistický.
MĚSTSKÝ PIVOVAR
PLATAN, s.r.o.
Protivín
100 - 199
Tradiční výroba piva.
OM Protivín, a.s.
Protivín
100 - 199
Výroba přesného ozubení podle technických
specifikací a poţadavků zákazníka především
v sektoru motocyklovém, motorovém, strojním
a v zemědělství. Čelní ozubená kola, kompletní
převodovky, primární rozvody, řadicí válečky,
vyvaţovací hřídele, montované díly (třecí
spojky, diferenciály).
TEPLÁRNA Písek, a.s.
Písek
100 - 199
Výroba, prodej a rozvod tepla pro byty, školy,
školky, kulturní, společenská a sportovní
zařízení, město a firmy.
PEKÁRNA MERKUR,
spol. s r.o.
Písek
50 - 99
Výroba a prodej pekařských výrobků.
Zdroj: ČSÚ, UUR, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31. 5. 2008):
Míra podnikatelské aktivity
Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na
1000 obyvatel. Je tak jedním z moţných indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání.
V rámci Jihočeského kraje jsou SO ORP s nejniţší mírou podnikatelské aktivity Dačice,
Blatná, Týn nad Vltavou a Kaplice, kde na 1000 obyvatel připadá méně neţ 170 podnikatelů.
Nejvíce podnikatelů, přes 200 na 1000 obyvatel, připadá na SO ORP Tábor, Vimperk a
České Budějovice. Průměrný počet podnikatelů v kraji v letech 2005, 2008 a 2010 se
pohybuje kolem 189. V souvislosti s údaji Českého statistického úřadu je nutno podotknout,
ţe tyto statistiky nevypovídají o skutečné ekonomické aktivitě v území, neboť řada subjektů
vykazuje činnost ve zcela mizivém rozsahu, popř. ţádnou.
Sledovaný SO ORP Písek se mezi lety 2005 a 2008 mírou podnikatelské aktivity pohyboval
nad celokrajským průměrem. Mezi roky 2008 a 2010 pak i v souvislosti s celosvětovou
hospodářskou krizí poklesla o téměř 6 podnikatelů na 1000 obyvatel a je tak mírně pod
krajským průměrem.
130
Tabulka č. 5.5.1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje
SO ORP
2005
2008
2010
Blatná
169,6
163,3
163,3
České Budějovice
Český Krumlov
198,0
192,8
198,3
196,4
201,5
198,2
Dačice
142,4
149,9
148,1
Jindřichův Hradec
Kaplice
166,5
155,1
172,5
163,8
171,7
168,5
Milevsko
Písek
190,9
190,0
194,6
194,3
190,2
188,9
Prachatice
Soběslav
196,2
196,5
201,6
184,2
196,6
184,8
Strakonice
182,1
182,6
176,9
Tábor
Trhové Sviny
211,0
157,2
208,5
164,0
209,8
172,5
Třeboň
Týn nad Vltavou
162,2
171,2
173,3
166,2
176,4
166,7
Vimperk
210,6
211,8
202,9
Vodňany
191,6
185,2
186,1
Jihočeský kraj
188,1
189,8
189,7
Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. lednu
Jak jiţ uvedeno, celkově míra podnikatelské aktivity ve sledovaném správním obvodu
poklesla. Nejvýraznější pokles zaznamelany obce Dolní Novosedly, Horosedly, Králova
Lhota, Lety, Mišovice, Nerestce, Probulav a Vojníkov. Nejniţší míra podnikatelské aktivity
připadá obcím Oslov, Ostrovec, Vršovice, Horosedly a Skály. V řadě obcí však došlo
k nárůstu. Je to také jeden z efektů hospodářské krize, ţe některé podnikatelské subjekty
zanikají a lidé, kteří přišli o práci, začínají podnikat. Počet podnikatelů vzrostl v obcích
Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci
Předotice, Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ. Nejvyšší míru podnikatelské
aktivity vykazují obce Probulav, Boudy, Vojníkov, Dolní Novosedly, Temešvár a Paseky. Ve
všech těchto obcích je více neţ 250 podnikatelů na 1000 obyvatel.
Tabulka č. 5.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Písek
Obec
2005
2008
2010
Boudy
207,8
275,9
210,2
316,7
213,3
288,9
Cerhonice
Čimelice
145,0
216,0
175,2
215,6
222,2
228,3
Číţová
Dobev
209,6
203,5
211,1
219,4
201,8
200,3
Dolní Novosedly
350,8
357,5
282,9
Drhovle
Heřmaň
135,4
190,1
164,3
200,9
151,1
190,7
Horosedly
265,5
258,9
145,3
131
Obec
2005
2008
2010
Kestřany
Kluky
172,5
162,3
193,2
184,2
177,5
171,9
Koţlí
240,0
220,0
196,1
Králova Lhota
Křenovice
235,3
147,9
241,4
148,7
195,9
176,5
Lety
Minice
221,1
176,5
264,9
171,4
219,2
171,4
Mirotice
Mirovice
209,7
207,7
205,6
212,3
200,5
201,9
Mišovice
242,7
261,5
194,4
Myslín
Nerestce
219,8
303,4
227,3
277,2
172,4
203,9
Nevězice
Olešná
227,6
227,3
234,9
255,3
202,6
242,7
Orlík nad Vltavou
210,5
202,4
197,0
Oslov
Ostrovec
165,7
138,4
159,2
164,1
123,9
134,1
Paseky
Písek
191,5
188,6
221,4
190,8
251,8
188,1
Podolí I
Probulov
219,9
254,9
242,2
346,9
209,2
297,9
Protivín
175,1
178,3
179,6
Předotice
Putim
151,4
175,3
150,0
193,4
163,0
201,6
Rakovice
Raţice
178,1
179,6
197,1
182,0
160,6
156,1
Skály
130,1
141,3
148,0
Slabčice
Smetanova Lhota
223,3
195,4
236,8
220,1
205,9
208,8
Tálín
Temešvár
202,5
218,8
188,7
232,8
206,3
256,4
Varvaţov
Vlastec
179,2
233,3
162,3
220,5
191,0
163,3
Vojníkov
467,7
438,6
285,7
Vráţ
Vrcovice
188,4
157,9
170,8
142,9
185,7
141,8
Záhoří
164,5
197,9
174,4
228,3
160,8
222,2
Ţďár
143,5
178,3
173,0
SO ORP Písek
190,0
194,3
188,9
Zdroj dat: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, Běţná evidence obyvatelstva, stavy k 1. Lednu
132
5.2
Trh práce
Míra nezaměstnanosti
Ve všech SO ORP JČK došlo mezi lety 2005 aţ 2008 k poklesu míry nezaměstnanosti.
Průměrná hodnota za kraj klesla z 6,8 % na 4,6 %. V roce 2009 však v důsledku
hospodářského útlumu míra nezaměstnanosti ve všech SO ORP JČK výrazně vzrostla na
průměrnou hodnotu kraje 7,2 %. Pod krajským průměrem se po celé sledované období
pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice, Vimperk, Třeboň, Písek a v
Jindřichův Hradec. Dlouhodobě je nejhorší situace v SO ORP Dačice, Český Krumlov,
Vodňany a Kaplice.
Situace ve sledovaném SO ORP Písek se vyvíjela podobně, jako většina správních obvodů
kraje. Od roku 2008 se drţí míra nezaměstnanosti (6,8 %) pod celokrajským průměrem.
Navíc je stále pod hranicí z roku 2006.
Tabulka č. 5.2.1: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Míra nezaměstnanosti [%]
2005
2006
2007
2008
2009
7,8
4,5
7,3
4,5
6,2
3,9
5,2
3,5
7,8
5,4
10,1
10,3
9,8
10,0
8,1
7,8
6,9
5,3
9,6
10,1
6,7
6,4
4,9
3,8
6,4
10,0
8,5
7,9
9,2
8,3
7,5
6,5
6,3
5,5
6,2
5,6
4,3
10,2
7,1
6,8
Prachatice
7,6
6,8
5,0
4,7
6,7
Soběslav
6,9
7,3
6,0
5,4
8,8
Strakonice
Tábor
7,4
6,2
6,9
6,3
6,0
5,1
5,6
4,5
8,4
7,7
Trhové Sviny
Třeboň
5,8
6,4
5,5
6,1
4,6
4,5
4,1
3,4
7,0
5,8
Týn nad Vltavou
Vimperk
6,7
5,7
6,7
5,2
5,6
4,5
4,5
4,0
7,0
6,1
Vodňany
9,0
9,2
7,8
7,2
9,5
Jihočeský kraj
6,8
6,6
5,3
4,6
7,2
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, roční průměry
133
Tabulka č. 5.2.2:: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
2006
2007
2008
2005
2009
6,9
6,7
4,6
4,8
8,6
10,4
7,2
11,2
14,8
9,6
5,5
6,2
5,5
8,4
9,5
Čimelice
7,3
6,9
4,7
3,7
7,4
Číţová
Dobev
8,0
6,8
7,6
7,0
6,3
5,0
4,9
3,9
8,0
6,4
Dolní Novosedly
Drhovle
8,6
6,6
8,1
5,8
5,4
2,6
5,9
2,0
8,3
4,8
Heřmaň
9,3
6,4
3,5
3,8
6,3
Horosedly
Kestřany
4,0
7,3
7,7
7,2
2,2
6,3
2,8
4,7
6,0
6,8
7,1
10,6
6,2
11,5
5,2
12,8
3,4
6,1
4,4
7,0
Králova Lhota
Křenovice
8,9
8,0
10,2
14,5
6,8
5,8
4,5
5,8
5,3
10,2
Lety
8,7
10,2
5,5
7,2
9,0
Minice
Mirotice
3,0
9,9
6,7
8,9
10,4
5,3
5,0
4,6
0,0
8,4
Mirovice
Mišovice
7,1
9,6
6,8
9,3
5,1
5,1
4,7
3,5
7,6
4,5
Myslín
14,5
20,6
12,9
8,5
7,7
Nerestce
Nevězice
17,3
15,9
11,2
13,9
11,6
8,1
9,9
7,5
10,5
6,8
Olešná
Orlík nad Vltavou
10,2
12,0
8,9
14,6
8,1
8,0
6,8
8,0
8,9
11,2
Oslov
Ostrovec
5,2
10,9
3,3
9,5
5,3
6,7
1,7
4,8
6,3
10,0
Paseky
11,8
7,0
3,8
1,9
5,8
Písek
Podolí I
7,6
11,3
7,1
11,0
5,3
8,8
4,2
8,1
6,5
7,6
Probulov
Protivín
7,5
8,3
7,6
8,3
6,4
6,1
8,0
4,2
6,8
7,0
Předotice
7,4
7,0
5,7
3,4
6,1
Putim
Rakovice
7,7
11,3
7,0
9,5
5,6
4,1
5,7
6,8
6,9
6,2
Raţice
Skály
9,7
5,4
7,2
4,3
6,2
3,0
5,9
2,2
6,8
3,7
Slabčice
Smetanova Lhota
5,7
9,2
5,7
7,6
3,5
4,1
6,4
2,5
7,2
5,1
Tálín
7,2
7,2
6,0
4,4
11,1
Temešvár
Varvaţov
7,3
12,8
6,4
13,3
5,5
8,3
11,3
7,2
13,0
14,9
Vlastec
12,8
12,9
8,7
4,9
10,8
Kluky
Koţlí
134
Obec
Vojníkov
Vráţ
2005
2006
2007
2008
2009
9,3
11,0
4,2
7,3
4,9
4,7
2,3
1,7
10,4
3,9
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
8,4
8,4
10,7
7,9
5,0
4,9
6,4
5,3
8,9
6,1
4,8
8,1
3,7
3,6
5,3
9,6
10,7
8,7
4,3
4,7
SO ORP Písek
7,9
7,5
5,5
4,3
6,8
Míra nezaměstnanosti se v jednotlivých SO ORP Písek vyvíjela podobně jako v celém
Jihočeském kraji. Rozdíly najdeme pouze v obci Probulov, Slabčice a Temešvár, kde mezi
lety 2005 a 2008 došlo ke vzrůstu míry nezaměstnanosti. Dále u obcí Myslín, Nevězice,
Podolí I, jiţ jmenované obce Probulov, dále obce Rakovice a Minice sledujeme i přes
celosvětovou hospodářskou krizi sníţení tohoto ukazatele. U poslední jmenované, nejmenší
obce správního obvodu, poklesla nezaměstnanosti dokonce na nulovou hodnotu. Nejvyšší
míra nezaměstnanosti je v obcích Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Vlastec,
Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec, ve všech těchto obcích je míra nezaměstnanosti nad
hodnotou 10. Nejhorší je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Myslín, Nerestce,
Varvaţov, Orlík nad Vltavou a Podolí I. Proti tomu pod průměrnou hodnotou kraje je míra
nezaměstnanosti pohybuje u 26 obcí SO ORP Písek. Na nejniţší moţné hranici je u jiţ
zmíněné obce Minice. Velmi nízká je v obci Skály, Vráţ, Kluky, Mišovice, Ţďár a Drhovle.
Podíl nezaměstnaných ţen
V měřítku celého Jihočeského kraje dosahoval podíl nezaměstnaných ţen za celé sledované
období (2005 aţ 2009) vyšších hodnot neţ u muţské sloţky populace. Nejniţší hodnoty jsou
zaznamenány v roce 2009, kdy podíl nezaměstnaných ţen dosahuje 51,7 % z celkové
nezaměstnanosti. Nejmenší podíl nezaměstnaných ţen v roce 2009 vykazují SO ORP Český
Krumlov, Blatná, Strakonice a Vimperk s hodnotami niţšími neţ 50 %, z čehoţ vyplývá vyšší
podíl nezaměstnaných muţů. Nejvyšší hodnoty naopak vykazují SO ORP Týn nad Vltavou,
Písek a Vodňany.
Ve sledovaném SO ORP Písek je po celé sledované období míra nezaměstnanosti ţen pro
průměrné hodnoty kraje.
135
Tabulka č. 5.2.3:: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v SO ORP Jihočeského kraje
SO ORP
Podíl nezaměstnaných ţen z celku [%]
2005
2006
2007
2008
2009
Blatná
54,2
54,0
54,0
51,7
48,8
České Budějovice
Český Krumlov
54,6
52,4
54,9
52,7
55,5
54,7
54,8
52,2
51,6
48,4
Dačice
57,6
62,1
64,9
62,2
53,8
Jindřichův Hradec
Kaplice
60,9
52,0
60,0
53,6
61,9
56,2
58,1
56,2
54,5
53,1
Milevsko
Písek
61,4
54,3
61,3
53,1
61,3
55,9
61,8
54,1
55,8
51,2
Prachatice
Soběslav
54,4
55,1
56,0
55,7
55,0
56,8
54,3
57,4
50,1
51,0
Strakonice
56,1
55,6
54,8
54,8
48,8
Tábor
Trhové Sviny
52,7
53,7
53,1
54,4
56,1
58,5
56,5
57,2
50,6
56,3
Třeboň
Týn nad Vltavou
61,4
64,1
59,1
60,7
60,6
60,0
56,3
60,4
55,6
59,3
Vimperk
52,5
50,4
49,7
51,4
49,4
Vodňany
56,2
54,9
58,2
59,3
56,3
Jihočeský kraj
55,4
55,5
56,8
55,7
51,7
Tabulka č. 5.2.4: Podíl nezaměstnaných ţen z celku v obcích SO ORP Písek
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
2005
2006
2007
2008
2009
51,5
53,0
63,7
55,5
53,7
60,5
59,4
56,1
59,4
43,0
Cerhonice
Čimelice
63,9
66,0
64,1
68,9
31,7
72,5
52,5
59,0
80,2
57,6
Číţová
Dobev
57,0
50,5
48,6
41,7
53,8
41,9
46,6
60,4
39,2
66,8
Dolní Novosedly
Drhovle
49,9
42,7
46,0
33,9
56,0
34,3
29,6
51,0
48,3
50,8
Heřmaň
43,7
53,2
66,6
69,5
44,7
Horosedly
Kestřany
76,0
52,9
67,4
48,8
56,9
49,6
55,3
41,8
36,7
40,1
Kluky
Koţlí
61,9
42,2
51,5
41,7
59,6
49,9
40,2
68,4
40,7
82,0
Králova Lhota
47,1
48,9
55,9
60,6
34,7
Křenovice
Lety
48,2
66,5
51,9
56,1
79,5
55,1
56,8
41,4
71,5
36,5
Minice
Mirotice
100,0
54,4
100,0
51,5
48,1
54,0
100,0
59,3
0,00
59,4
Mirovice
Mišovice
52,4
71,7
53,4
62,8
54,4
52,1
54,0
42,9
49,0
63,4
136
Obec
2005
2006
2007
2008
2009
Myslín
Nerestce
32,9
53,9
35,6
56,7
30,7
43,3
53,4
64,3
35,7
37,5
Nevězice
46,2
66,7
86,8
85,7
63,2
Olešná
Orlík nad Vltavou
66,0
53,4
32,6
45,6
18,9
45,8
14,1
47,4
45,7
40,8
Oslov
Ostrovec
70,5
59,5
66,1
57,3
78,8
67,4
63,9
70,7
38,9
43,3
Paseky
Písek
52,5
54,6
38,9
53,8
37,6
56,2
56,4
54,2
16,2
51,2
Podolí I
38,8
32,6
43,3
50,6
42,9
Probulov
Protivín
54,8
57,1
60,2
55,8
76,6
59,5
61,7
55,9
72,0
55,6
Předotice
Putim
51,4
49,3
55,3
51,8
50,7
48,7
43,9
43,8
46,6
54,6
Rakovice
61,0
72,5
85,2
51,2
47,9
Raţice
Skály
35,7
40,4
41,6
40,3
42,9
57,5
52,2
70,7
45,2
15,8
Slabčice
Smetanova Lhota
45,2
50,9
37,1
30,0
40,8
42,9
60,5
55,9
58,6
56,3
Tálín
Temešvár
47,4
67,5
43,6
83,2
44,1
34,7
39,6
17,0
46,9
62,2
Varvaţov
50,0
47,8
38,1
54,1
60,6
Vlastec
Vojníkov
46,9
27,3
60,4
33,3
55,9
61,7
69,7
49,4
49,2
46,7
Vráţ
Vrcovice
58,1
50,7
52,0
39,6
55,6
64,7
58,5
50,0
62,7
52,4
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
41,7
45,6
61,3
62,4
48,3
90,3
62,9
77,5
66,5
58,6
49,6
45,8
35,9
22,4
41,1
SO ORP Písek
54,3
53,1
55,9
54,1
51,2
Podíl nezaměstnaných ţen je v SO ORP Písek celkově mírně vyšší neţ nezaměstnanost
muţů. Stejně jako v celém Jihočeském kraji i zde mezi roky 2008 a 2009 výrazněji poklesla.
Je to do značné míry dáno jiţ zmiňovanou celosvětovou hospodářskou krizí, kdy došlo
k většímu propouštění muţů. Největší podíl nezaměstnaných ţen je v roce 2009 v rámci
správního obvodu v obci Koţlí, Cerhonice, Probulov a Křenovice. Nejméně ţen mezi
uchazeči o zaměstnání najdeme v obci Skály a Paseky. Dále pak v obci Králova Lhota,
Nerestce, Myslín, Horosedly, Oslov a Číţová, kde je pod hranicí 40 %. Dlouhodobě niţší neţ
nezaměstnanost muţů je podíl nezaměstnaných ţen v obci Dolní Novosedly, Kestřany,
Myslín, Olešná, Orlík nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Tálín, a Ţďár. Největší „skok“
zaznamenala obec Minice, kde ze 100 % poklesl sledovaný ukazatel na 0 %. Jak ale bylo jiţ
mnohokrát uvedeno, jedná se o nejmenší obec s celkovým počtem obyvatel 36.
137
Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců
Podíl uchazečů o zaměstnání, evidovaných déle neţ 12 měsíců, na počtu uchazečů celkem
zde vyjadřuje dlouhodobou nezaměstnanost. Podle psychologů člověk, který nepracuje více
neţ 12 měsíců, jiţ ztrácí určité sociální návyky a velmi obtíţně se znovu zařazuje do
pracovního procesu. Toto se ale týká zejména měst, u obyvatel menších obcí, kde má
většina obyvatel rodinný dům a malé hospodářství má tato situace menší dopad.
V Jihočeském kraji byl v roce 2009 tento podíl 15,6 %. Dlouhodobá nezaměstnanost
představuje největší problém v SO ORP Blatná, Soběslav a Strakonice, Vodňany. Pozitivním
faktem ve sledovaném období je pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných ve většině SO
ORP JČK. Mezi roky 2008 a 2009 je to o 8,8 %. Tento výrazný pokles je do značné míry
způsoben růstem počtu čerstvě nezaměstnaných v důsledku hospodářského útlumu.
Nejniţší podíl v kraji dlouhodobě vykazují SO ORP Vimperk, Písek a České Budějovice.
V SO ORP Písek se v celém sledovaném období podíl dlouhodobě nezaměstnaných drţí
pod průměrnou hodnotou kraje.
Tabulka č. 5.2.5: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v SO ORP Jihočeského
kraje
SO ORP
Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku [%]
2005
2006
2007
2008
2009
Blatná
35,5
36,3
37,6
34,2
23,2
České Budějovice
17,6
20,3
19,9
17,4
11,4
Český Krumlov
Dačice
36,7
36,3
38,0
38,8
37,3
42,0
28,7
34,0
20,8
15,1
Jindřichův Hradec
Kaplice
26,6
41,2
27,8
42,6
29,2
38,1
23,7
29,6
11,1
18,5
Milevsko
Písek
38,0
28,5
37,2
30,4
36,9
31,1
28,3
20,6
18,7
11,1
Prachatice
26,0
25,9
22,9
19,6
13,9
Soběslav
Strakonice
29,0
37,2
32,2
39,0
36,9
36,6
31,4
32,7
22,7
22,1
Tábor
Trhové Sviny
21,9
20,4
23,8
23,1
24,1
22,1
20,9
17,3
15,1
8,7
Třeboň
30,2
35,1
34,5
28,1
14,1
Týn nad Vltavou
Vimperk
29,5
16,9
33,4
16,0
33,1
15,6
26,0
9,7
16,7
7,6
Vodňany
37,7
40,7
39,3
38,1
28,1
Jihočeský kraj
28,6
30,3
29,9
24,4
15,6
138
Tabulka č. 5.2.6: Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku v obcích SO ORP Písek
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
2005
2006
2007
2008
2009
24,5
20,0
18,8
12,8
14,8
19,4
23,3
32,4
32,5
16,9
Cerhonice
Čimelice
15,9
19,1
13,5
21,3
57,9
22,0
7,9
20,9
4,6
18,3
Číţová
Dobev
36,3
19,1
35,3
16,0
20,7
14,8
19,4
12,5
6,7
6,5
Dolní Novosedly
28,7
38,2
15,3
7,7
27,4
Drhovle
Heřmaň
20,2
10,9
32,0
13,0
32,8
2,3
24,5
0,0
10,7
17,1
Horosedly
Kestřany
7,7
24,9
2,0
19,9
0,0
16,7
0,0
21,1
0,0
19,3
Kluky
30,7
30,6
27,7
13,1
0,8
Koţlí
Králova Lhota
60,4
30,6
66,7
30,9
45,1
11,7
63,3
14,8
54,6
0,0
Křenovice
Lety
30,0
37,1
30,0
31,1
63,7
23,6
2,2
14,6
9,1
13,1
Minice
Mirotice
0,0
25,1
0,0
25,8
48,1
24,6
100,0
18,2
.
10,5
Mirovice
23,0
20,5
17,2
14,1
8,9
Mišovice
Myslín
36,6
35,5
33,3
49,1
36,6
52,3
3,9
32,4
19,1
20,3
Nerestce
Nevězice
23,1
18,6
39,1
42,7
45,4
45,6
24,3
61,9
4,0
33,3
9,3
17,2
14,3
0,0
0,0
Orlík nad Vltavou
Oslov
25,2
10,2
20,5
24,0
21,3
3,8
17,9
3,9
11,5
0,0
Ostrovec
Paseky
35,1
41,3
42,1
49,1
41,3
28,2
21,2
0,0
5,8
6,1
Písek
Podolí I
28,6
34,7
30,4
44,5
30,6
38,5
21,4
19,2
11,0
16,6
Probulav
30,1
9,6
46,8
0,0
5,3
Protivín
Předotice
34,0
35,9
39,1
35,3
46,0
23,1
29,1
7,3
11,5
5,4
Putim
Rakovice
29,0
33,6
29,6
34,8
32,9
40,4
18,3
0,0
2,1
21,2
Raţice
50,7
50,0
19,7
13,2
14,2
Skály
Slabčice
17,9
10,4
7,4
10,4
23,3
6,9
0,0
3,1
0,0
14,5
Smetanova Lhota
Tálín
29,3
24,6
40,0
24,2
40,0
42,3
18,4
31,7
2,2
13,5
Temešvár
Varvaţov
8,8
36,1
3,2
33,6
0,0
52,1
9,3
39,4
19,7
20,4
Vlastec
23,1
28,9
65,0
16,1
11,2
Olešná
139
Obec
2005
2006
2007
2008
2009
Vojníkov
Vráţ
32,4
36,6
33,3
23,6
0,0
14,8
19,3
0,0
0,0
0,0
Vrcovice
12,2
41,1
20,5
27,3
19,7
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
13,6
18,3
29,2
11,3
8,4
0,0
18,0
47,5
0,0
0,0
51,9
41,7
62,4
62,1
19,1
SO ORP Písek
28,5
30,4
31,1
20,6
11,1
Stejně jako v celém Jihočeském kraji i ve sledovaném správním obvodu mezi roky 2008 a
2009 podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku výrazně poklesl, celkově o 9,5 %.
Důvody jsou popsány výše. Nárůst tohoto typu nezaměstnanosti v tomto období
zaznamenaly obce Albrechtice nad Vltavou, Dolní Novosedly, Heřmaň, Křenovice, Mišovice,
Paseky, Probulov, Rakovice, Raţice, Slabčice a Temešvár. Největší podíl nezaměstnaných
nad 12 měsíců mají obce Koţlí, Nevězice, Dolní Novosedly, Rakovice, Varvaţov a Myslín.
Dlouhodobě je tento typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Nevězice, Protivín,
Varvaţov a Ţďár. Největší vzrůst tohoto ukazatele je v obci Rakovice, kde z nulové hodnoty
stoupla dlouhodobá nezaměstnanost na 21,2 %. Oproti tomu největší pokles zaznamenala
mimo obec Minice, obec Ţďár, kde došlo k poklesu o 43 %. Nejniţší podíl nezaměstnaných
nad 12 měsíců z celku mají obce Kluky, Putim a Smetanova Lhota. Nulový podíl tohoto typu
nezaměstnanosti pozorujeme u obcí Horosedly, Králova Lhota, Minice, Olešná, Oslov, Skály,
Vojníkov, Vráţ a Zvíkovské Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných
vykazují obce Horosedly, Olešná, Oslov, Skály, Slabice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské
Podhradí.
Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo
V období 2005 aţ 2008 v Jihočeském kraji klesal počet nezaměstnaných na jedno volné
pracovní místo aţ na hodnotu 2,2 v roce 2008. V důsledku ekonomické krize dochází však
v roce 2009 k rostoucímu trendu a to na 11,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo.
Nejméně uchazečů připadá ve sledovaném období na SO ORP Vodňany, Vimperk,
Strakonice a České Budějovice. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo pak
připadá ve sledovaném období na SO ORP Dačice, Český Krumlov a Písek. Nejvyšších
hodnot v roce 2009 vykazují SO ORP Dačice, Soběslav a Milevsko.
Sledovaný SO ORP Písek má od roku 2006 tuto hodnotu pod celokrajským průměrem.
140
Tabulka č. 5.2.7: Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v SO ORP
Jihočeského kraje
SO ORP
Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo
2005
2006
2007
2008
2009
Blatná
České Budějovice
11,0
5,2
5,4
3,3
2,8
2,1
1,8
1,8
10,8
7,6
Český Krumlov
Dačice
25,6
31,6
11,6
20,3
5,2
5,3
4,7
4,7
18,6
59,5
Jindřichův Hradec
14,1
7,6
3,3
2,6
14,6
Kaplice
Milevsko
Písek
4,6
19,9
7,0
4,1
7,4
3,4
1,6
3,4
1,6
1,9
5,0
1,3
20,7
35,6
8,3
Prachatice
8,2
5,2
1,9
2,4
12,4
Soběslav
Strakonice
6,7
0,5
6,5
3,3
3,2
2,0
4,2
1,6
44,0
7,1
Tábor
4,0
3,6
2,3
2,5
15,4
27,0
18,1
15,3
9,5
6,5
3,7
6,0
3,0
15,1
12,1
Týn nad Vltavou
Vimperk
8,5
3,6
6,7
3,0
4,6
1,4
3,4
1,3
14,4
5,6
Vodňany
4,7
4,3
2,0
1,5
4,7
Jihočeský kraj
3,4
4,7
2,4
2,2
11,2
Trhové Sviny
Třeboň
Obsazená pracovní místa
Počet obsazených pracovních míst ve správních obvodech Jihočeského kraje se mezi lety
2006 a 2007 vyvíjel vzestupně. S nástupem ekonomické krize byl zaznamenán pokles na
hodnotu 254 035 v roce 2009. Nejvíce obsazených pracovním míst vykazují SO ORP České
Budějovice, následovány správními obvody ORP Tábor, Strakonice a Písek. Naopak
nejméně obsazených pracovních míst se nachází ve správních obvodech ORP Vodňany,
Písek, Blatná, Milevsko a Týn nad Vltavou.
141
Tabulka č. 5.2.8: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v SO ORP Jihočeského kraje
Počet obsazených pracovních míst
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2006
2007
2008
2009
5849
77416
14063
6814
17365
7160
5795
19818
11133
7122
19798
33355
5262
9250
5814
6242
4177
256433
6115
84500
14850
7253
17208
7304
5917
20286
11509
7319
20387
35144
5379
9202
5934
6447
4205
268959
6115
84491
14367
6966
17156
7020
5547
20087
11699
7077
20202
34104
4682
9335
5891
6161
4251
265151
5220
82119
13793
6374
16603
6044
5326
19206
11187
6614
19121
32640
4648
8988
5837
6184
4131
254035
Index vývoje počtu
obsazených
pracovních míst mezi
lety 2006 aţ 2009
[v %]
89,2
106,1
98,1
93,5
95,6
84,4
91,9
96,9
100,5
92,9
96,6
97,9
88,3
97,2
100,4
99,1
98,9
99,1
Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, k 1.12.
Vývoj počtu obsazených pracovních míst ve sledovaném správním obvodu kopíruje vývoj
tohoto ukazatele v Jihočeském kraji. Přesto v 18 obcích došlo k navýšení počtu pracovních
míst. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Lhotu, Křenovice,
Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice, Skály, Vojníkov,
Vršovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná. Naopak
největší pokles tohoto ukazatele se projevil ve městech Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík
nad Vltavou. Nejmenší počet pracovních míst najdeme v obcích Myslín (1), Temešvár (2),
Minice (2), Nerestce (3), Varvaţov (4), Nevězice (4), Vlastec (5), Koţlí (5), Králova Lhota (5),
Probulov (6), Boudy (6), Vrcovice (7), Horosedly (7), Paseky (8) a Slabčice (8). Jedná se,
kromě obce Slabčice, o malé obce s počtem do 201 obyvatel. Je velmi pozitivní, ţe tak malá
obec jako je Probulov, má vytvořeno 6 pracovních míst.
Největší podíl počtu obsazených míst mají ve sledovaném správním obvodu města Písek a
Protivín, následuje město Mirovice a obec Čimelice.
142
Tabulka č. 5.2.9: Vývoj počtu obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Písek
Počet obsazených pracovních míst
Obec
2006
Index vývoje
počtu
obsazených
pracovních
míst mezi lety
2006 aţ 2009
[v %]
2007
2008
2009
211
211
168
122
58
4
15
6
6
150
26
28
26
24
92
Čimelice
316
381
396
411
130
Číţová
507
249
218
190
37
Dobev
154
169
150
139
90
14
37
30
33
236
Drhovle
158
148
192
196
124
Heřmaň
12
13
14
13
108
Horosedly
8
18
12
7
88
Kestřany
96
87
97
74
77
Kluky
67
51
56
49
73
Koţlí
3
11
4
5
167
19
23
4
5
26
5
6
14
22
440
96
99
41
27
28
2
2
2
2
100
Mirotice
117
143
146
145
124
Mirovice
478
555
589
430
90
Mišovice
2
23
23
21
1050
Myslín
9
13
0
1
11
Nerestce
2
2
2
3
150
Nevězice
2
3
3
4
200
Olešná
6
8
7
24
400
Orlík nad Vltavou
202
165
217
156
77
Oslov
116
122
134
119
103
Ostrovec
125
124
104
115
92
12
10
8
8
67
14671
15117
14940
14596
99
Podolí I
28
31
25
26
93
Probulov
2
1
4
6
300
1538
1674
1625
1493
97
Předotice
19
17
30
21
111
Putim
38
90
87
53
139
Rakovice
36
35
32
36
100
Raţice
99
104
93
90
91
Skály
32
25
40
41
128
Boudy
Cerhonice
Dolní Novosedly
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Paseky
Písek
Protivín
143
Slabčice
40
37
10
8
Index vývoje
počtu
obsazených
pracovních
míst mezi lety
2006 aţ 2009
[v %]
20
Smetanova Lhota
67
52
52
47
70
Tálín
44
27
49
47
107
Temešvár
2
2
2
2
100
Varvaţov
5
4
4
4
80
Vlastec
7
9
7
5
71
Vojníkov
11
12
14
16
145
Vráţ
69
65
101
98
142
8
7
6
7
88
225
179
221
168
75
92
68
67
79
86
Ţďár
16
14
15
12
75
19818
20286
20087
19206
97
Obec
2006
Vrcovice
Záhoří
SO ORP Písek
2007
2008
Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky, k 1.12.
144
2009
5.3
Daňová výtěţnost
Daňová výtěţnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěţnost je pak
ovlivněna především velikostní kategorií, do které je obec zařazena v závislosti na počtu
obyvatel a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu
v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických
osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti.
Průměrná daňová výtěţnost obcí Jihočeského kraje dosáhla 9000 Kč na obyvatele v roce
2009. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, kdy byla průměrná
daňová výtěţnost kraje přibliţně 10 110 Kč na obyvatele. Pokles je dán především sníţením
daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu.
K SO ORP s nadprůměrnou daňovou výtěţností patří sledovaný SO ORP Písek, který v roce
2009 dosáhl hodnoty 9 950 Kč na obyvatele. Nadprůměrné daňové výtěţnosti dosahoval po
oba roky (2008 a 2009). Následuje správní obvod Třeboň, který zároveň zaznamenal
nejmenší pokles daňové výtěţnosti, a dále SO ORP Tábor, Týn nad Vltavou, České
Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Nejniţší daňovou výtěţnost na obyvatele kraje má
v letech 2008 a 2009 SO ORP Soběslav, Vodňany a Trhové Sviny.
Tabulka č. 5.3. 1: Daňová výtěţnost SO ORP Jihočeského kraje v letech 2008 a 2009
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Daňová výtěţnost (v tis. Kč)
2008
2009
Rozdíl
130573
117215
-13359
1623318
1406599
-216719
420465
380114
-40351
189124
171455
-17669
471743
423158
-48585
191076
163332
-27744
175910
160828
-15082
573792
514961
-58831
335201
305813
-29388
197293
174043
-23250
443829
397030
-46799
826644
749984
-76660
167188
149735
-17453
256760
242141
-14620
144374
128906
-15468
175988
156520
-19468
107945
95687
-12258
6431223
5737520
-693704
Daňová výtěţnost na obyvatele (v
tis.
Kč)
2008
2009
Rozdíl
9,38
10,59
10,07
9,46
9,84
9,67
9,35
11,09
9,92
8,91
9,77
10,25
9,21
10,12
10,19
9,91
9,23
10,11
8,38
9,11
9,07
8,63
8,81
8,27
8,54
9,95
9,04
7,83
8,78
9,28
8,21
9,54
9,13
8,83
8,16
9,00
-1,00
-1,48
-0,99
-0,83
-1,03
-1,40
-0,80
-1,14
-0,88
-1,08
-0,98
-0,97
-1,01
-,058
-1,06
-1,08
-1,07
-1,11
Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí
Průměrná daňová výtěţnost SO ORP Písek stejně jako v celém Jihočeském kraji mezi roky
2008 a 2009 poklesla. Celkově o 1140 Kč na 1 obyvatele. Nejvýraznější pokles byl v obci
Cerhonice, Minice a Zvíkovské Podhradí. Nejniţší daňovou výtěţnost zaznamenaly obce
Zvíkovské Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří, Dobev, Podolí I a město Mirotice.
Naopak nárůst daňový výtěţnosti zaznamenaly obce Horosedly, Mišovice, Probulov,
Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Nejvyšší daňové výtěţnosti dosahují obce Vojníkov,
Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice.
Podíváme-li se na strukturu daňové výtěţnosti, je zřejmé, ţe v roce 2008 měly obce největší
příjmy z daně z příjmu právnických osob. Ta ve sledovaném období zaznamenala největší
145
pokles a v roce 2009 jiţ představovala největší část daňové výtěţnosti obcí daň z přidané
hodnoty.
Mezi roky 2008 a 2009 došlo ke sníţení příjmů obcí z daně z příjmů fyzických osob,
právnických osob a daně z přidané hodnoty. Výjimky tvoří obce Čimelice, Kluky, Myslín a
Probulov, u kterých došlo k mírnému navýšení daně z příjmu fyzických osob. A obce
Albrechtice nad Vltavou, Boudy, Čimelice, Číţová, Dolní Novosedly, Horosedly, Koţlí,
Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešná, Oslov, Ostrovec, Paseky, Předotice,
Rakovice, Smetanova Lhota, Temešvár, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov a Vrcovice, u kterých
došlo k velmi mírnému (někdy minimálnímu) nárůstu daně z přidané hodnoty.
Jediná daň, u které se projevil nárůst i za správní obvod jako celek, je daň z nemovitosti,
k jejímuţ navýšení přistoupila většina obcí. K malému sníţení přistoupily obce Myslín, Orlík
nad Vltavou, Ostrovec, Smetanova Lhota, Vršovice a Zvíkovské Podhradí. Vzhledem k tomu,
ţe ve sledovaném období celý svět procházel hospodářskou krizí, je sníţení příjmů ze všech
zmíněných daní jejím logickým vyústěním. Stejně logický je pak v tomto kontextu výrazný
vzrůst daně z nemovitosti, u níţ si obce od 1. 1. 2008 samy určují z daného rozpětí koeficient
pro její výpočet. Daň z nemovitosti připadá celá obci.
Tabulka č. 5.3. 2: Daňová výtěţnost SO ORP Písek v letech 2008 a 2009
Obec
2008
2009
Daňová výtěţnost na
obyvatele (v tis. Kč)
2008
2009
9292,47
8245,35
11,01
9,82
Boudy
1909,33
1703,58
10,61
9,79
Cerhonice
2082,36
1286,86
15,42
9,06
Čimelice
9158,82
8432,14
9,25
8,47
Číţová
10418,28
9261,21
10,3
9,1
Dobev
6347
5764,25
8,77
7,78
Dolní Novosedly
1942,87
1847,15
9,48
8,59
Drhovle
6322,86
4752,55
12,57
9,51
Heřmaň
2114,09
1938,51
8,96
8,08
Horosedly
1165,1
1205,73
9,96
10,48
Kestřany
5930,21
5248,59
9
8,05
Kluky
4591,19
4486,97
8,49
8,11
Koţlí
625,49
575,3
12,26
12,24
Králova Lhota
2171,57
1887,4
11,19
9,39
Křenovice
1420,51
1312,06
9,28
8,46
Lety
3019,65
2783,34
11,61
10,54
610,9
420,69
17,45
11,69
Mirotice
10321,72
9431,73
8,73
7,92
Mirovice
13552,56
12023,73
8,44
7,53
Mišovice
2331,36
2284,36
10,79
10,98
862,64
823,74
9,92
9,36
Nerestce
1094,15
999,46
10,62
9,34
Nevězice
1776,75
1572,84
11,61
10,42
Olešná
1034,08
996,71
10,04
9,58
Minice
Myslín
146
Obec
2008
2009
Daňová výtěţnost na
obyvatele (v tis. Kč)
2008
2009
Orlík nad Vltavou
3391,45
2679,98
10,28
8,22
Oslov
3623,95
3270,72
10,44
9,29
Ostrovec
4213,34
3657,73
9,91
8,29
2340,9
2209,66
16,84
15,56
Paseky
Písek
365755,6
327441,52
12,2
10,93
Podolí I
3153,47
2773,33
9,04
7,86
Probulov
587,83
653,54
12,51
13,91
44190,61
40259,29
8,75
8,08
Předotice
4403,41
4378,71
9,83
9,28
Putim
4040,44
3680,39
8,15
7,33
Rakovice
2090,43
2134,13
9,59
9,7
Raţice
3709,9
3339,76
9,05
8,13
Skály
3009,42
2763,75
10,86
10,24
Slabčice
3253,94
3001,33
10,63
10
Smetanova Lhota
2670,65
2476,34
9,78
9
Tálín
1425,25
1293,05
8,91
8,13
Temešvár
1029,53
1022,58
8,8
8,97
Varvaţov
2880,25
2816,72
14,47
14,9
Vlastec
1956,1
1677,85
9,98
8,43
Vojníkov
1135,68
1116,48
18,03
17,18
Vráţ
2420,16
2107
8,64
7,45
1335,1
1223,68
9,47
8,05
Záhoří
6525,33
6044,38
8,46
7,67
2126,35
1344,12
11,25
6,79
Ţďár
2427,26
2310,69
10,24
9,79
573792,3
514960,98
11,09
9,95
Protivín
Vrcovice
SO ORP Písek
Zdroj: UAP, 2010
147
Indikátory
Podtéma
Obec
Hospodářské
podmínky
Regionální
ekonomika
Trh
práce
Daňová
výtěţnost
Další jevy a
komentáře
Albrechtice nad
Vltavou
0
0
0
0
Boudy
0
2
0
0
Cerhonice
0
2
-1
0
Čimelice
1
2
1
-1
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
0
1
0
-1
1
2
0
2
0
0
-2
-1
Drhovle
0
0
2
0
Heřmaň
1
1
2
-1
Horosedly
1
-1
2
1
Kestřany
-1
-1
2
-1
Kluky
-1
-1
2
-1
Koţlí
1
1
1
2
Králova Lhota
0
-1
2
0
Křenovice
-1
1
-2
-1
Lety
-1
-1
-1
1
Minice
2
0
2
2
Mirotice
0
2
0
-2
Mirovice
1
1
1
-2
Mišovice
1
1
2
1
Myslín
0
-2
1
0
Nerestce
0
2
-2
0
2
0
-1
0
-1
2
2
2
0
-1
-1
1
2
0
-2
2
-2
2
1
0
-1
0
-1
2
Písek
1
1
2
1
Podolí I
1
1
1
-2
Probulov
2
2
2
2
Protivín
0
0
1
-1
Předotice
1
1
2
0
Putim
2
2
2
-2
Rakovice
0
0
2
0
Raţice
-1
-1
2
-1
Skály
1
0
2
1
Slabčice
1
-1
1
1
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
148
Podtéma
Obec
Smetanova Lhota
Hospodářské
podmínky
Regionální
ekonomika
Trh
práce
Daňová
výtěţnost
Další jevy a
komentáře
1
1
2
0
Tálín
-1
1
-2
-1
Temešvár
-1
2
-2
-1
Varvaţov
0
0
-2
2
-1
-1
-2
-1
Vojníkov
2
2
-2
2
Vráţ
1
1
2
-2
Vrcovice
-1
-1
0
-1
Záhoří
-1
-1
2
-2
1
1
2
-2
Ţďár
0
-1
2
0
SO ORP Písek
1
1
2
0
Vlastec
149
SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Relativní dostatek velkých zaměstnavatelů
v regionu.
Míra nezaměstnanosti je celkově pod úrovní kraje.
Nejniţší je v obci Minice, kde dosahuje nulové
hodnoty, velmi nízká pak v obci Skály, Vráţ, Kluky,
Mirovice, Ţďár a Drhovle. Dále pak v obci Dobev,
Heřmaň, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota,
Nevězice, Oslov, Probulav, městě Písek, Protivín,
obci Předotice, Putim, Rakovice, Raţice,
Smetanova Lhota, Záhoří a Zvíkovské Podhradí.
Dlouhodobě nízký podíl nezaměstnaných ţen
Dolní Novosedly, Kestřany, Myslín, Olešná, Orlík
nad Vltavou, Podolí I, Raţice, Tálín, a Ţďár. Ţádná
nezaměstnaná ţena v obci Minice.
Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z celku je
dlouhodobě pod krajským průměrem. Nulový podíl
mají obce. Horosedly, Králova Lhota, Minice,
Olešná, Oslov, Skály, Vojníkov, Vráţ a Zvíkovské
Podhradí. Dlouhodobě nízký podíl dlouhodobě
nezaměstnaných vykazují obce Horosedly, Olešná,
Oslov, Skály, Slabice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské
Podhradí.
Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní míst je
niţší neţ průměr Jihočeského kraje.o
I přes hospodářskou krizi došlo v mnoha obcích
k navýšení počtu pracovních míst. Jde o obce
Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu
Lhotu, Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice,
Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice,
Skály, Vojníkov, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí.
Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec Olešná.
Většina největších zaměstnavatelů je zaměřena na
automobilový průmysl
Vysoká míra nezaměstnanosti je v obcích
Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín,
Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec. Nejhorší
je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci
Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad Vltavou a
Podolí I.
Vysoký podíl nezaměstnaných ţen z celku v obci
Koţlí, Cerhonice, Probulov a Křenovice.
Vysoký podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců z
celku mají obce Koţlí, Nevězice, Dolní Novosedly,
Rakovice, Varvaţov a Myslín. Dlouhodobě je tento
typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí,
Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár.
Velký pokles počtu pracovních míst ve městech
Písek, Protivín, Mirovice a obci Orlík nad Vltavou
Výrazný pokles míry podnikatelské aktivity
v obcích Dolní Novosedly, Horosedly, Králova
Lhota, Lety, Mišovice, Nerestce, Probulav a
Vojníkov. Velmi nízká míra podnikatelské aktivity
v obcích Oslov a Ostrovec.
SO ORP Písek vykazuje vzhledem k hodnotám
Velmi nízká daňová výtěţnost obcí Zvíkovské
kraje nadprůměrnou daňovou výtěţnost. Její nárůst Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice, Záhoří,
zaznamenaly obce Horosedly, Mišovice, Probulov, Dobev, Podolí I a město Mirotice
Rakovice, Temešvár a Varvaţov. Vysokou daňovou
výtěţnost vykazují obce Vojníkov, Paseky,
Varvaţov, Probulov, Koţlí a Minice
Vzrůst míry podnikatelské aktivity v obcích
Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice,
Křenovice, Paseky, městě Protivín, obci Předotice,
Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ.
PŘÍLEŢITOSTI
HROZBY
V době krize jednostranné zaměření většiny
významných zaměstnavatelů můţe ohrozit
Vyuţití rozvojových programů na podporu malého ekonomickou stabilitu území.
a středního podnikání.
Vysoká koncentrace pracovních příleţitostí ve
městě Písek ve srovnání s okolními obcemi.
Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných v obci
Koţlí, Nevězice, Protivín, Varvaţov a Ţďár.
Podpora rozvoje sluţeb v oblasti cestovního ruchu. Špatná dostupnost hromadnými dopravními
prostředků z obcí správního obvodu do okolních
měst – dojíţdění do zaměstnání.
150
S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme
zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Písek v rámci
ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v severní části SO
ORP Písek.
Jedna ze základních bariér pro ekonomický rozvoj je špatná dopravní dostupnost SO ORP,
proto jednou z klíčových priorit je dobudování rychlostní komunikace R4, která je však
v druhé polovině roku 2010 ve střetu s úspornými opatřeními Ministerstva dopravy.
151
6 Souhrn a vyváţenost pilířů
6.1
Environmentální pilíř
Na území SO ORP Písek se nachází řada loţisek nerostných surovin zpravidla menšího
rozsahu. V současnosti probíhá těţba pouze na několika lokalitách. Jedná se zejména o
loţiska štěrkopísků a stavebního kamene, ale i cihlářkou surovinu. Těţba nerostných surovin
má převáţně lokální a regionální význam, v příštích desetiletích se předpokládá její rozšíření
především pro zabezpečení surovin pro rozvoj dopravní infrastruktury.
Poddolovaná území se na území SO ORP Písek vyskytují převáţně jako pozůstatek
historické důlní činnosti omezeného rozsahu. Jedná se o území obcí Číţová, Heřmaň,
Paseky, Písek, Vrcovice, Záhoří, z nich nejrozsáhlejší se nachází na území obce Heřmaň
v rozloze 58,48 ha, coţ představuje cca 8,3% území obce. Větší rozsah poddolovaných
území je i na území obcí Písek (23,4 ha) a Číţová (10,6ha).
Jediné sesuvné území v rozsahu 1,68 ha se nachází na katastrálním území obce
s rozšířenou působností Písek.
Rovněţ je zde omezený výskyt hald a odvalů. Vyskytují se na území obcí na území obcí
Mirovice, Paseky, Písek a Záhoří na ploše cca 26,1ha. Pro další vyuţití území nepředstavují
zásadní problém (lze řešit technicky).
Vodní reţim
Území SO ORP Písek spadá do povodí dolního toku Vltavy. Největšími přítoky jsou řeky
Otava a Blanice, dále pak v severní části území přítoky Otavy řeky Lomnice a Skalice.
Převaţují zde drobné vodní toky a vodní objekty. Existující zdroje povrchových
a podzemních vod jsou relativně dostatečné pro zajištění potřeb území. To je i důvodem, ţe
podstatná část území (cca 60%) je vymezena jako zranitelné území.
Dle ÚP VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro
soustředěné jímání podzemních vod miocénní a kvartérní uloţeniny v povodí Otavy a
Blanice. Na území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín jako
lokality pro akumulaci povrchových vod. Zahrnuje jednak území obce Myslín, dále i k. ú.
sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice.
Ačkoliv území je protkáno zejména menšími vodními toky, opakující se záplavy svědčí
o omezené retenční a akumulační kapacitě území v důsledku způsobu jeho vyuţívání
v uplynulých desetiletích (odvádění a zatrubňování v rámci melioračních opatření,
napřimování vodních toků apod.).
Váţné závady a nedostatky ve sledovaném území představuje skutečnost, ţe zastavěné
území v řadě obcí (Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahuje do
ochranného pásma vodních zdrojů. Další závadou je, ţe části zastavěných území v 18
obcích (konkrétně v obci Čimelice, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice,
Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova
Lhota, Varvaţov, Ţďár) se nacházejí v záplavových oblastech Q100. Záplavovým územím
Q100 procházejí rovněţ silnice I. třídy.(v obci Mirovice, Písek, Protivín) a II. třídy (v obci
Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec), rovněţ jimi procházejí záměry nových komunikací.
152
Kvalita ovzduší na území SO ORP Písek je z hlediska koncentrací sledovaných látek řazena
k relativně dobrým, vzhledem k rozsahu vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
z hlediska ochrany zdraví. Problémem je, ţe se jedná o hustě zalidněné území a tedy se
vztahuje k podstatné části populace.
V řadě dalších obcí dochází ke zhoršování kvality ovzduší jednak s růstem intenzity dopravy,
v zimních měsících z důvodu spalování nekvalitního paliva. Silnice I. a II. třídy procházejí
zastavěným územím obcí Čimelice, Dolní Novosedlí, Drhovle, Kluky, Křenovice, Lety,
Mirovice, Mišovice, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Písek, Podolí, Protivín, Smetanova
Lhota, Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí.
V oblasti vyuţívání a likvidace odpadů vykazuje ORP v rámci kraje mírně podprůměrnou
míru separace. Podstatná část odpadů v podobě směsného komunálního odpadu končí na
skládkách. Pozitivní je jejich dostatečná kapacita pro příští desetiletí.
Řada rizik pro ţivotní prostředí a konkrétně půdu a vodní zdroje představuje relativně vysoký
počet (81) starých zátěţí. Staré skládky se nacházejí na území 35 obcí.
Další rizika jsou spojena s existencí zastavěných území v lokalitách se zvýšeným rizikem
výskytu radonu.
Mezi problémy, jejichţ řešení je nezbytné na úrovni kraje patří optimalizace nakládání
s odpady (separace, vyuţívání, likvidace) na území kraje - postupné vytváření regionálního
integrovaného systému odpadového hospodářství.
Ochrana přírody, krajiny a památek
Území SO ORP Písek se řadí k relativně ekologicky stabilním oblastem. Na jeho území je
vyhlášen Přírodní park Písecké hory, několik maloplošných zvlášť chráněných území
a lokality soustavy NATURA 2000. Je zde vymezena síť územního systému ekologické
stability ÚSES.
K ochraně a stabilitě území dále přispívá i skutečnost, cca 35 % území je pokryto lesními
porosty (viz kap. 5). Tyto skutečnosti významně přispívají k relativně vysokým hodnotám
koeficientu ekologické stability (KES), jeţ byly některým obcím přiřazeny, jedná se však
o obce s relativně nízkým počtem obyvatel.
Rozsah ochrany přírody a krajiny je důvodem pro existenci řady jiţ existujících závad, kdy
zastavěná území a dopravní infrastruktura zasahují a prochází chráněnými lokalitami a kříţí
vymezené biokoridory. Výhledově lze, vzhledem k plánovanému rozvoji území, počítat
s jejich dalším nárůstem.
Zemědělská a lesní půda na území SO ORP Písek plní především významné hospodářské
funkce. Podíl orné půdy na daném území činí 41,3 %.
Vzhledem k charakteru území nepatří orná půda k nejúrodnějším a vyţaduje investice do
půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Plocha odvodněné půdy činí 12004,08ha, tj.
26,56% celkové výměry SO ORP. V průběhu uplynulého období došlo pouze k mírnému
poklesu její rozlohy. Rovněţ přírůstek zastavěných ploch v období 1999-2009 byl relativně
nízký (2,8%).
Na území SO ORP Písek z celkové rozlohy 74183,71ha spadá do území se změněným
vodním reţimem (odvodněné plochy) plocha o rozloze 18670,39ha, coţ představuje
25,17% území. Délka odvodňovacího zařízení činí 230,36km.
153
Lesní porosty plní nejen významné hospodářské funkce, ale i ochranné a vzhledem
k rostoucímu úsilí o zachování ekologické stability území plní i významné mimoprodukční
funkce. Podíl lesní půdy na celkové výměře území činí (34,8%). Její rozloha v uplynulých
letech mírně vzrostla.
Vzhledem k předpokládanému a ţádoucímu rozvoji území – i v souvislosti s vymezením
nadmístní rozvojové oblasti N-OB1, rozvojových os N-OS1 Severojiţní - Pasovské, N-OS2
Severozápadní – Plzeňské a N-OS4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovské a dále
i specifické oblasti nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko, a vzhledem k další orientaci na
rozvoj turismu a vytváření podmínek pro rozvoj sportovních aktivit – je v návrhu ZÚR JČK
vymezena řada záměrů v rozvoji dopravní a technické infrastruktury, ploch pro smíšené
funkce a sportovní účely. Další záměry jsou či budou následně vymezeny v rámci ÚPD
jednotlivých obcí, coţ znamená nutně další zábory jak zemědělské, tak v řadě případů i lesní
půdy. Další tlak na půdu lze očekávat i s budoucím vyuţíváním dalších loţisek nerostných
surovin. Na druhé straně by měla výrazné pozitivní efekty asanace a rekultivace starých
zátěţi, jak pozůstatků po těţební činnosti, tak i starých skládek.
6.2
Sociální pilíř
Na území SO ORP Písek je relativně dobře rozvinutá technická infrastruktura s dostatečným
zásobováním elektrickou energií. Některé obce (Mirovice, Myslín, Vrcovice a Zvíkovské
Podhradí) s nadzemním vedením elektrické sítě uvádějí, ţe potíţe nastávájí jen za silně
nepříznivého počasí.
Většina obcí má vodovod s výjimkou obcí Cerhonice, Koţlí, Minice, Nevězice, Smetanova
Lhota, Vojníkov, Vrcovice. V rámci SO ORP Písek není zásobováno plynem 52 % obcí. Mezi
těchto 25 obcí patří obec Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní Novosedly, Kestřany, Kluky,
Koţlí, Králova Lhota, Minice, Mišovice, Myslín, Nevězice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov,
Paseky, Probulov, Slabčice, Tálín, Varvaţov, Vlastec, Vojníkov Zvíkovské Podhradí, Ţďár.
Jednotná kanalizace je zavedena v obcích Kluky, Olešná, Orlík nad Vltavou, Ostrovec,
Písek, Raţice, Smetanova Lhota, Ţďár. ČOV jsou v obcích Boudy, Čimelice, Drhovle,
Kestřany, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Písek, Protivín, Předotice, Smetanova Lhota. Od
roku 2008 vystavěly ČOV v obci Číţová a v obci Mirovice přibyly další 2 ČOV a nyní jsou
v Mirovicích 3 ČOV.
Kestřany plánují v budoucnu výstavbu ČOV. Obec Nerestce by chtěla ČOV, ale výstavbu
komplikují finance a mnoţství ochranných pásem v okolí, kvůli kterým se nesmějí stavět ani
domovní čističky. V obci Heřmaň započal projekt na výstavbu ČOV. V obci Putim
a Zvíkovské Podhradí se ČOV právě staví.
Kanalizační síť ústící do ČOV však nepokrývá celé území těchto obcí. Chybějící ČOV
a splašková kanalizace ohroţují ţivotní prostředí a podzemní vody. Splašková kanalizace je
vybudována v obcích Albrechtice nad Vltavou (jen 50 % obce), Nevězice (pouze 15 %
domácností), Oslov (65-70%), Rakovice (80%), Tálín (85 %), Vojníkov (75%), Vrcovice
(75 %). U obcí Boudy, Číţová, Dobev, Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Králova Lhota,
Křenovice, Lety, Minice, Mirovice, Probulov, Protivín, Skály, Slabčice, Vlastec, Vráţ, Záhoří,
Zvíkovské Podhradí není znám přesný podíl pokrytí, ale předpokládá se, ţe je pokryta
značná část území. Jednotná kanalizace napojená na ČOV je v obcích Borovany, Horní
Stropnice, Jílovice, Ločenice, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Svatý Jan nad
Malší, Písek a Ţár.
154
Na území SO ORP Písek se nenachází ţádná dálnice. V současné době je ve výstavbě
rychlostní silnice R4, jeţ by výhledově s navazující silnicí I/4 zajistila kvalitní dostupnost
území i ze sousedního Rakouska.
Základem silniční sítě SO ORP Písek jsou silnice I. třídy a II. třídy, doplněné silnicemi III.
třídy. Délka silniční sítě I. a II. tříd činí celkem 197,5 km, z toho 104,9 km tvoří silnice I. tříd
a cca 92,6 km silnice II. tříd. Délka silnic III. třídy činí cca 277,5 km.
Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dostupnost sídel, její kvalita však
neodpovídá rostoucím nárokům na kapacitu osobní a nákladní přepravy. V rámci stávající
silniční sítě jsou hlavními problémy významné dopravní závady, jeţ by měly být postupně
odstraňovány s postupnou rekonstrukcí a homogenizací silnic I. a II. tříd v souladu s jejich
vymezením v rámci ZÚR JČK.
Na daném území probíhají tři ţelezniční tratě, jeţ však mají omezený význam pro dopravní
obsluţnost převáţné většiny obcí a dostupnost ORP Písek. Z celkového počtu 48 obcí
ţelezniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Písek pro 15 obcí anebo jejich částí (Raţice,
Heřmaň, Skály, Protivín, Myslín, Mirovice, Horní Nerestce, Čimelice, Smetanova Lhota, Dolní
Ostrovec, Vráţ u Písku, Vlastec, Záhoří, Vrcovice, Putim).
Vzhledem k napojení ţelezničních tratí č. 200 a 201 na trať č. 190 Plzeň – České
Budějovice, umoţňují pro uvedené obce i ORP Písek dostupnost krajského města. Pro
sledované území znamená rovněţ posílení obsluhy části území a podporu rozvoje
cestovního ruchu prostřednictvím dopravy šetrné k ţivotnímu prostředí.
Význam pro dostupnost krajského města a rozvoj cestovního ruchu včetně zahraničních
turistů má ţelezniční trať č. 190, jeţ tvoří páteř koridoru konvenční ţelezniční dopravy ŢD4,
jenţ je součástí mezinárodní dopravní sítě TEN-T. Výhledově zajistí kvalitní propojení JČK
na sousední území Rakouska a hlavní město Vídeň.
Délka ţelezniční trati je cca 95 km a hustota ţelezniční sítě činí 0,13km/km2, coţ je vysoko
nad hustotou ţelezniční sítě na území JČK (cca 0,06km/km2), jeţ je však hluboko pod
celorepublikovým průměrem. Na území se nachází sledovaná dopravně významná vodní
cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20), jejíţ současné vyuţití pro vodní přepravu
je však omezené. Řeky Vltava a Otava jsou účelovými vodními cestami, vyuţívanými jak pro
rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých
Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) by výrazně zvýšilo
rekreační potenciál území. Poměrně hustě je území protkáno sítí cyklostezek a turistických
tras. Cyklostezky jsou vymezeny na území převáţné většiny obcí v celkové délce cca 337
km. Turistické trasy se nacházejí na území téměř všech obcí v celkové délce cca 414km.
155
SO ORP Písek je vzhledem k počtu obyvatel třetí největší obvod Jihočeského kraje. Tvoří jej
49 obcí, z nichţ 4 mají státu města – Písek, Protivín, Mirovice a Mirotice. Počet obyvatel
roste, je to ale způsobeno téměř výhradně pozitivní migrací. Nejvýrazněji se projevila v obci
Číţová, Dobev, Kluky, Ostrovec, Předotice, Záhoří a Drhovle. V poslední jmenované obci je
migrace způsobena především přítomností domova pro seniory.
Nárůst počtu obyvatel se projevil zejména v obci Vrcovice, Temešvár, Oslov, Ostrovec,
Paseky, Dolní Novosedlí a Číţová.
Z hlediska struktury obyvatelstva dochází, stejně jako v celé ČR, k postupnému stárnutí
populace. Mezi lety 2000 s 2010 vzrostl z hodnoty 92,1 na 114,8. Ve srovnání s krajem má
SO ORP Písek 5. nejvyšší index stáří. Závaţná je v tomto ohledu situace zejména v obcích
Probulov, Vojníkov, Minice, Varvaţov a zmíněné Drhovli. Varující je i výrazný úbytek
obyvatel v produktivním věku u obcí Číţová, Králova Lhota, Křenovice, Minice, Vojníkov,
Vrcovice, Zvíkovské Podhradí a obcích Nevěţice a Temešvár.
Základní školství, zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče jsou v SO ORP Písek
zastoupena v rovině základního zabezpečení. Zejména ve větších obcích jsou některé typy
sluţeb zastoupeny ve větším rozsahu, v některých částech území občanská vybavenost pro
určitou oblast chybí nebo je nedostačující. Nedostatečná je z tohoto pohledu hromadná
doprava. Je nutné posílení pečovatelské sluţby a zřízení domova pro seniory.
Bydlení
V SO ORP Písek je soustředěno 8,56 % bytového fondu Jihočeského kraje. Jeho růst ve
sledovaném SO ORP je velmi pozvolný. Stagnuje v obci Minice, Nerestce, Vojníkov
a Raţice. Výrazný růst zaznamenala pouze obec Vrcovice. Domovní fond SO ORP Písek
představuje 8,02 % všech domů Jihočeského kraje. Ve srovnání s krajem je ve správním
obvodu vyšší podíl domů postavených do roku 1919 a 1920 – 1945. Oproti tomu niţší
zastoupení domů postavených od roku 1946 – 2001. Na tomto faktu se do jisté míry podílí i
existence záplavového území, ohroţeného stoletou vodou v obcích Čimelice, Heřmaň,
Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou, Ostrovec,
Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota, Varvaţov, Ţďár a městech Mirovice a Písek.
A navíc výrazné exhalace ze silnic v obcích Čimelice, Drhovle, Dolní Novosedly, Kluky,
Křenovice, Lety, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Podolí I, Protivín, Smetanova Lhota,
Tálín, Temešvár, Vlastec, Záhoří, Zvíkovské Podhradí a městech Mirovice a Písek. Jak jiţ
ale uvedeno výše, správní obvod je protkán historickými památkami a vesnickými
památkovými zónami, kde staré domy mají prvky selského baroka a jsou určitým stupněm
chráněny. Zároveň to nové bytové a domovní výstavbě klade určitá omezení.
Rekreace
SO ORP Písek má svými kulturními, historickými i přírodními památkami u mnoha obcí
vysoký potenciál v oblasti rekreace a cestovního ruchu, který vyuţívá a rozvíjí. Správní
obvod má dostatek ubytovacích zařízení v široké škále druhů, od kempů aţ po luxusní
hotely. Přesto na severozápadě území naprosto chybí jakákoli moţnost ubytování. Stoupá
poptávka po ubytování v luxusnějších zařízeních a to jak z řad zahraničních, tak i českých
turistů. Celkově ale dochází k úbytku počtu hostů i přenocování, coţ vede k nutnosti rozvoje
sluţeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace. V největších turistických centrech regionu,
kolem obcí Orlík nad Vltavou, Zvíkovské Podhradí, Vráţ a město Písek, to takový problém
není, ale v některých obcích chybí, jak ubytování, tak sluţby související a pro volný čas.
V krajském i okresním srovnání je okres Písek ve středu, mezi růstem a stagnací v oblasti
cestovního ruchu.
156
6.3
Ekonomický pilíř
V SO ORP Písek je relativní dostatek velkých a středních zaměstnavatelů. Většina z nich je
ale zaměřena na automobilový průmysl, coţ vypovídá o poněkud jednostranném
průmyslovém zaměření regionu. Zejména v době hospodářského útlumu to můţe být velmi
rizikové.
Většina ekonomických ukazatelů je v tomto správním obvodu hodnocena pozitivně. Míra
nezaměstnanosti, podíl nezaměstnaných ţen z celku, nezaměstnanost nad 12 měsíců
i počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo je zde pod celokrajským průměrem.
Spousta obcí vykazuje velmi nízkou míru nezaměstnanosti, nejniţší je v obci Minice, kde
dosahuje nulové hodnoty, velmi nízká pak v obci Skály, Vráţ, Kluky, Mišovice, Ţďár
a Drhovle. Dále pak v obci Dobev, Heřmaň, Horosedly, Koţlí, Králova Lhota, Nevězice,
Oslov, Probulav, městě Písek, Protivín, obci Předotice, Putim, Rakovice, Raţice, Smetanova
Lhota, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti je v obcích
Varvaţov, Temešvár, Orlík nad Vltavou, Tálín, Vlastec, Vojníkov, Křenovice, a Ostrovec.
Nejhorší je v tomto ohledu dlouhodobě situace v obci Myslín, Nerestce, Varvaţov, Orlík nad
Vltavou a Podolí I. Dlouhodobě nízký podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců vykazují obce
Horosedly, Olešná, Oslov, Skály, Slabčice, Vojníkov, Záhoří a Zvíkovské Podhradí. Oproti
tomu dlouhodobě je tento typ nezaměstnanosti problémem v obcích Koţlí, Nevězice,
Protivín, Varvaţov a Ţďár. I přes celkový pokles počtu pracovních míst, dochází v mnoha
obcích k jejich nárůstu. Jde o obce Čimelice, Dolní Novosedly, Drhovle, Koţlí, Královu Lhotu,
Křenovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Olešnou, Ostrovec, Podolí, Probulov, Rakovice,
Skály, Vojníkov, Vrcovice a Zvíkovské Podhradí. Nejvýraznější nárůst zaznamenala obec
Olešná. Naopak výrazný pokles počtu pracovních míst ve městech Písek, Protivín, Mirovice
a obci Orlík nad Vltavou. Významně k tomu přispělo i ukončení činnosti společnosti VOS a.
s., k 30. 9. 2008, která se zabývala slévárenskou výrobou a patřila k významným
zaměstnavatelům v regionu. Souvislost jistě najdeme i v poklesu podnikatelské aktivity, která
je zde mírně pod průměrnou hodnotou kraje. Výrazný pokles zaznamenaly obce Dolní
Novosedly, Horosedly, Králova Lhota, Lety, Mirovice, Nerestce, Probulav a Vojníkov. Velmi
nízká je míra podnikatelské aktivity v obcích Oslov a Ostrovec. Oproti tomu nárůst
pozorujeme u obcí Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice, Čimelice, Křenovice, Paseky, městě
Protivín, obci Předotice, Putim, Skály, Tálín, Temešvár, Varvaţov a Vráţ. Správní obvod
vykazuje vzhledem k hodnotám kraje nadprůměrnou daňovou výtěţnost. Způsobily to
především příjmy obcí Horosedly, Mišovice, Probulov, Rakovice, Temešvár a Varvaţov.
Vysokou daňovou výtěţnost vykazují obce Vojníkov, Paseky, Varvaţov, Probulov, Koţlí
a Minice. Velmi nízká je pak v obcích Zvíkovské Podhradí, Putim, Vráţ, město Mirovice,
Záhoří, Dobev, Podolí I a město Mirotice.
157
6.4
Vyváţenost pilířů
Vyváţenost pilířů v jednotlivých obcích je analzyována dle hodnocení témat rozčleněné do
třech pilířů. Výsledky tohoto hodnocení za jednotlivé obce jsou uvedené v následujícím
grafu, přičemţ hospodářské podmínky jsou nahrazené třemi podtématy, tj. regionální
ekonomika, trh práce a daňová výtěţnost území.
Hodnocení obcí dle indikátorů
158
159
Vysvětlivky:
1 – Horninové prostředí a geologie
2 – Vodní reţim
3 – Hygiena ţivotního prostředí
4 – Ochrana přírody a krajiny
5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
6 – Veřejná technická infrastruktura
7 – Veřejná dopravní infrastruktura
8 – Socio-demografické podmínky
9 – Bydlení
10 – Rekreace
11 – Regionální ekonomika
12 – Trh práce
13 – Daňová výtěţnost
160
Na základě hodnocení jednotlivých témat byly počítány průměry za pilíř pro kaţdou obec.
Pokud hodnocení za pilíř bylo stejné nebo vyšší neţ je průměr ORP, byl pilíř v dané obci
povaţován jako příznivý. Dle metodického doporučení MMR byl na základě těchto výsledků
vypracován níţe uvedený kartogram. Zdůvodnění je uvedeno vţdy při rozboru jednotlivých
témat. Podklady pro hodnocení se nacházejí v příloze D.
Vztah území podle vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro
udrţitelný rozvoj území
161
Územní podmínky
pro příznivé
ţivotní
prostředí
pro
hospodářský
rozvoj
pro
soudrţnost
společenství
obyvatel
území
Z
H
S
dobrý stav
špatný stav
1
+
+
+
Z, H, S
ţádné
2a
+
+
-
Z, H
S
S
2b
+
-
+
Z, S
H
H
2c
-
+
+
H, S
Z
Z
3a
+
-
-
Z
H, S
H, S
3b
-
+
-
H
Z, S
Z, S
3c
-
-
+
S
Z, H
Z, H
4
-
-
-
ţádné
Z, H, S
kategorie
zařazení obce
vyváţenost vztahu
územních podmínek pro
udrţitelný rozvoj území
Vyjádření v
kartogramu
Legenda: + dobrý stav - špatný stav
Obec
Albrechtice
nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Environmentální
pilíř
Hospodářský pilíř
Sociální pilíř
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
162
Kategorie
zařazení obce
3a
2c
3b
2c
2b
1
2c
2c
2c
2c
3a
3c
2a
3b
4
4
3b
3c
3c
3b
4
4
2a
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
2a
2b
1
2b
2a
2c
3a
3b
3c
1
2c
3b
4
3b
2a
2a
3a
3a
3a
3c
2a
1
3c
3c
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
+
+
+
+
+
-
1
2a
163
7 Problémy k řešení
ZÚR ukládá pro plánování a vyuţívání území nových ploch pro těţbu nerostných surovin
úkoly pro územní plánování. Konkrétně se jedná o vymezení a upřesnění v ÚPD jednotlivých
obcí, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek. Po ukončení těţby je vţdy
nutné plochy rekultivovat.
V některých případech jiţ současné záměry představují střet v území, kdy záměr silnice
I. třídy prochází chráněným loţiskovým územím (Lety, Mirovice). V budoucnosti lze
předpokládat tlak na zahájení těţby v dalších lokalitách vzhledem k rostoucí potřebě
štěrkopísků a stavebního kamene v souvislosti s rozvojovými záměry nejen na území ORP
Písek. Rovněţ návrhy zastavitelných území na území ORP Písek zasahují do plochy loţiska
nerostných surovin (Písek) a chráněného loţiskového území (Dobev, Písek).
Vymezená loţiska, dobývací prostory a chráněná loţisková území představují územní limity,
jeţ je třeba zohledňovat především při vymezování zastavitelných území a koridorů dopravní
a technické infrastruktury. Jejich rozsah je třeba minimalizovat v rámci jejich upřesnění při
zpracování ÚPD obcí.
V rámci ÚP jednotlivých obcí je nutná lokalizace protipovodňových opatření v krajině, obnova
nebo budování nových drobných nádrţí k zadrţování vody v území a omezování rozsahu
povodní – posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. V rámci
územních plánů obcí Myslín a Mirovice je třeba promítnout územní rezervu vymezené lokality
pro akumulaci povrchových vod, jeţ byla vymezena v návrhu ZÚR JČK.
V současnosti se zastavěná území v řadě případů nacházejí v záplavových územích. Na
správním území ORP Písek se jedná o zastavěná území především v obcích Čimelice,
Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad Vltavou,
Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Rakovice, Smetanova Lhota a Ţďár. V souvislosti s návrhy
zastavitelných území na katastrálních územích obcí dochází k řadě střetů, které je třeba
řešit/odstranit v jejich územních plánech.
Jedná se o návrhy zastavitelných území, jeţ se nacházejí v záplavových územích v obcích
Heřmaň, Horosedly, Kestřany, Mirotice, Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín, Putim, Ţďár.
Obdobně je třeba řešit v rámci územních plánů obcí střety záměrů tras silnic (rychlostní
silnice R4 a silnice I. třídy). Přitom jiţ v současnosti se některé úseky silnic I. a II. třídy
nacházejí v záplavových územích. Silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100
v obcích Mirovice, Písek, Protivín, Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100
v obcích Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec.
Další oblastí střetů a závad, jeţ je třeba řešit v rámci ÚPD obcí, je současné a moţné
budoucí narušení ochranného pásma vodního zdroje. V současnosti jiţ zastavěná území
obcí Dobev, Drhovle, Písek, Protivín, Předotice, Putim, Temešvár zasahují do ochranného
pásma vodního zdroje. Další návrhy zastavitelných území v obcích Dobev, Kestřany, Písek,
Protivín a Putim opět zasahují do ochranného pásma vodního zdroje.
V rámci ÚP dotčených obcí, ve kterých frekventované silnice (I. a II. třídy) procházejí
zastavěným územím, navrhnout moţná řešení (obchvaty, přeloţky) a zapracovat do ÚPD.
V rámci řešení ÚPD obcí vymezení ploch vhodných pro umístění bioplynových stanic
a zařízení pro kompostování s ohledem na hygienické poţadavky.
Podpora vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s KO tak, aby bylo dosaţeno
postupného omezení BRKO ukládaných na skládky, podpora výstavby biofermentaních
jednotek na zpracování komunálního odpadu.
164
Návrh ZUR JČK ukládá zpřesnit v navazujících ÚPD územní vymezení prvků ÚSES, kdy
vymezení prvků ÚSES v ZÚR můţe být v podrobnosti ÚPD redukováno, rozšířeno
a posunuto s ohledem na pozemkovou drţbu a morfologii terénu. Rozvoj území i ve vazbě
na vymezení nadmístní rozvojové oblasti je podmíněn zkvalitněním, případně doplněním
chybějící infrastruktury a bude provázen rozvojem ekonomických aktivit a další zástavby, jeţ
mohou mít negativní dopady na ekologicky cenné lokality a krajinný ráz.
Jiţ v současnosti bylo vymezeno na území 15 obcí 19 závad. V případě realizace návrhů
a záměrů by počet obcí se závadami vzrostl na 23 a nově předpokládá vznik 43 střetů, jak
v oblasti zastavitelných území, tak i záměrů v dopravní infrastruktuře.
Návrhy a záměry na vymezení zastavitelných území na území jednotlivých obcí se střetávají
s vymezenými prvky ÚSES (biocentry a biokoridory), v některých případech i s lokalitami
soustavy NATURA 2000. Ke střetům s regionálními biokoridory dochází na území obcí
Horosedly, Nerestce, Protivín. Se střety s nadregionálními biokoridory dochází v obcích
Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Kestřany, Písek, Protivín. Střety s regionálním biocentrem
se objevují v obcích Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek, Protivín, Ţďár a střety s nadregionálním
biocentrem se objevují v obcích Kestřany, Vráţ. Střety s ptačí oblastí NATURA 2000 se
objevují v obcích Číţová, Orlík nad Vltavou, Ostrovec, Varvaţov, Vráţ, Zvíkovské Podhradí a
s evropsky významnou lokalitou NATURA 2000 v obci Ţďár.
Návrhy a záměry v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury (výstavba R4, I/4 a další
rekonstrukce, šířkové úpravy, odstranění dopravních závad, obchvaty apod.) se dostávají
opakovaně do střetu s ochranou přírody na území obcí Orlík nad Vltavou, Vráţ, Zvíkovské
Podhradí, Mirotice, Nerestce, Písek, Putim, Raţice, Varvaţov a Ţďár.
Ochrana přírodních, urbanistických a kulturních hodnot musí být zajišťována v rámci
aktualizace územních plánů obcí, v rámci regulačních plánů a během stavebního
a územního řízení. Návrh ZÚR JČK ukládá minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje
na přírodní a krajinné hodnoty v území při řešení rozvojových ploch a koridorů.
Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury v rámci
územních plánů obcí je nutné minimalizovat zábory zemědělské půdy vyšších tříd ochrany
a minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD s cílem omezit další fragmentaci
území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). V rámci ÚPD jednotlivých obcí
minimalizovat negativní dopady v souvislosti plánovanou zástavbou a rozvojem rekreačních
a dalších aktivit v rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko.
Současné střety návrhu zastavitelných území, jeţ zasahují do lesa by měly ve svých ÚP řešit
obce Dolní Novosedly, Kestřany, Olešná, Písek, Protivín, Putim, Tálín, Varvaţov, Vráţ.
Záměry v rozvoji dopravní infrastruktury, přesněji rychlostní silnice procházejí lesem na
území obcí Cerhonice, Předotice, Nerestece, Rakovice, Boudy, Mirotice, Záměr silnice I.
třídy prochází lesem v obcích Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota, Orlík nad Vltavou,
Předotice, Drhovle, Kestřany, Dolní Novosedly, Záhoří, Temešvár, Podolí I. a Křenovice.
Záměr silnice II. třídy prochází lesem v obcích Paseky, Albrechtice nad Vltavou. Úkolem obcí
by měla být minimalizace jejich negativních důsledků v daném území. Při zpracování ÚP
obcí se dále zaměřit na moţnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky
nevyuţívaných, erozně ohroţených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody).
V neposlední řadě je nutné vyhledávat a vymezovat nefunkční části ÚSES v lesních
porostech.
Je doporučena příprava územních plánů v obcích, které ještě nemají vyřešeno čištění
odpadních vod (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na jiţ vybudované ČOV).
Dále modernizace a dobudování kanalizačních sítí ve všech obcích SO ORP Písek
Při specifikaci problémů, jeţ by měly být řešeny v rámci ÚP obcí, se jedná především
o návrhy na odstranění dopravních závad a promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených
v návrhu ZÚR JČK, jeţ zahrnují především následující:
165
► řešení konfliktu záměru silnice I. třídy vedoucí zastavěným územím a současně i jeho
konfliktu s návrhem zastavitelného území (obec Dobev, Písek, Záhoří, Dolní
Novosedly, Temešvár, Podolí I., Křenovice, Horosedly, Orlík nad Vltavou),
► řešení konfliktu záměru rychlostní silnice se zastavěným územím (Horosedly,
Předotice, Lety, Nerestce, Čimelice, Rakovice, Mirotice, Předotice),
► řešení konfliktu záměru silnice II. třídy vedoucí zastavěným územím (obce Raţice,
Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou), a současně konfliktu s návrhem
zastavitelného území (obce Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice nad Vltavou),
► úrovňové kříţení silnic I. a II. třídy se ţeleznicí na území obcí Mirovice, Písek, Raţice,
Smetanova Lhota,
► řešení konfliktu záměrů silnic I. třídy, jeţ prochází zastavěným územím (obce Dobev,
Podolí)).
Návrh ZÚR Jihočeského kraje ukládá:
► řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury v navazující ÚPD s ohledem na
ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální
soudrţnost obyvatelstva,
► vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části ZÚR
povaţovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP nebo
RP podle konkrétních podmínek v daném území.
V obcích Koţlí, Křenovice, Lety, Olešná, Podolí, Probulov, Raţice, Vlastec, Zvíkovské
Podhradí zváţit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou, jedná se především o
hůře dopravně dostupnou severní část území a obce ve východní části SO ORP Písek
Z hlediska vývoje počtu obyvatel doporučujeme zváţit změnu funkčních ploch na individuální
bydlení v obcích v okolí města Písek, přičemţ zohlednit charakter původní venkovské
zástavby s moţnosti vyuţití regulačnímu plánu.
Při vytváření územních plánů respektovat vysoký rekreační potenciál území.
Doporučujeme zváţit moţnost změny vyuţití funkčních ploch pro sportovní a rekreační
vyuţití, to především v ekonomicky slabší severní části SO ORP Písek, v okolí přehrad Orlík
a Zvíkov.
S ohledem na pokles pracovních míst v souvislosti s ekonomickou recesí doporučujeme
zváţit umístění strategické průmyslové zóny nadmístního významu v SO ORP Písek v rámci
ZÚR. Vymezit plochy pro výrobu převáţně lehkého průmyslu, především v severní části SO
ORP Písek. Jedna ze základních bariér pro ekonomický rozvoj je špatná dopravní
dostupnost SO ORP, proto jednou z klíčových priorit je dobudování rychlostní komunikace
R4, která je však v druhé polovině roku 2010 ve střetu s úspornými opatřeními Ministerstva
dopravy
.
166
7.1
Urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální závady
Urbanistické závady
Název
Kód
Počet
obcí
%
Zastavěné území zasahuje do
ochranného pásma vodního zdroje
sZUoVZ
7
14.3
Zastavěné území zasahuje do
záplavového území Q100
sZUoZQ
18
36.7
sS1-ZQ
3
6.1
Mirovice, Písek, Protivín
sS2-ZQ
4
8.2
Písek, Putim, Varvaţov, Ostrovec
Kód
Počet
obcí
%
Výpis obcí
sS2xZE
4
8.2
Mirovice, Písek, Raţice,
Smetanova Lhota
sS1xZE
1
2.0
Mirovice
Kód
Počet
obcí
%
Silnice I. třídy zatěţuje exhalacemi
zastavěné území
sS1/ZU
11
22.4
Silnice II. třídy zatěţuje exhalacemi
zastavěné území
sS2/ZU
18
36.7
Silnice II. třídy prochází ochranným
pásmem vodního zdroje
sS2-VZ
1
2.0
Kód
Počet
obcí
%
sS2xNK
5
10.2
sS1xRK
5
10.2
sS1xNK
4
8.2
sS2-P2
3
6.1
sS1-P2
1
2.0
Orlík nad Vltavou
sS2xRK
1
2.0
Ostrovec
sS1-E2
1
2.0
Ţďár
Silnice I. třídy prochází záplavovým
územím Q100
Silnice II. třídy prochází
záplavovým územím Q100
Výpis obcí
Dobev, Drhovle, Písek, Protivín,
Předotice, Putim, Temešvár
Čimelice, Heřmaň, Horosedly,
Kestřany, Koţlí, Mirotice, Mirovice,
Myslín, Nerestce, Orlík nad
Vltavou, Ostrovec, Písek, Protivín,
Putim, Rakovice, Smetanova
Lhota, Varvaţov, Ţďár
Dopravních závady
Název
Silnice II. třídy křiţuje úrovňově
ţelezniční trať
Silnice I. třídy křiţuje úrovňově
ţelezniční trať
Hygienické závady
Název
Výpis obcí
Čimelice, Drhovle, Křenovice, Lety,
Mirovice, Orlík nad Vltavou, Písek,
Podolí, Protivín, Temešvár, Záhoří
Albrechtice nad Vltavou, Dobev,
Dolní Novosedly, Kluky, Mirovice,
Mišovice, Oslov, Paseky, Písek,
Předotice, Putim, Raţice, Slabčice,
Smetanova Lhota, Tálín, Vlastec,
Záhoří, Zvíkovské Podhradí
Putim
Environmentální závady
Název
Silnice II. třídy křiţuje
nadregionální biokoridor
Silnice I. třídy křiţuje regionální
biokoridor
Silnice I. třídy křiţuje nadregionální
biokoridor
Silnice II. třídy prochází ptačí
oblastí NATURA 2000
Silnice I. třídy prochází ptačí
Silnice II. třídy křiţuje regionální
biokoridor
Silnice I. třídy prochází evropsky
významnou lokalitou NATURA 2000
167
Výpis obcí
Dobev, Paseky, Písek, Varvaţov,
Drhovle, Mirotice, Mirovice,
Nerestce, Protivín
Dolní Novosedly, Drhovle, Písek,
Podolí
Oslov, Varvaţov, Zvíkovské
Podhradí
7.2
Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území
Střety se záměry dopravními
Název
Návrh zastavitelného území je v
konfliktu se záměrem silnice I. třídy
Návrh zastavitelného území je v
konfliktu se záměrem silnice II.
třídy
Návrh zastavitelného území je
v konfliktu se záměrem rychlostní
komunikace
Počet
obcí
Kód
%
Výpis obcí
nZUxzS1
10
20.4
Dobev, Písek, Záhoří, Dolní
Novosedly, Temešvár, Podolí I.,
Křenovice, Horosedly, Orlík nad
Vltavou
nZUxzS2
4
8.2
Písek, Tálín, Paseky, Albrechtice
nad Vltavou
5
10.2
Horosedly, Nerestce, Boudy,
Mirotice, Předotice
Střety se záměry technické infrastruktury
Ţádné střety nebyly nalezeny
Střety se záměry ochrany přírody
Ţádné střety nebyly nalezeny
168
7.3
Střety záměrů na provedení změn v území s limity vyuţití území
Střety urbanistických záměrů s limity vyuţití území
Název
Návrh zastavitelného území
zasahuje do lesa
zasahuje do záplavového území
Q100
zasahuje do ptačí oblasti NATURA
2000
zasahuje do nadregionálního
biokoridoru
zasahuje do regionálního biocentra
zasahuje do ochranného pásma
vodního zdroje
zasahuje do regionálního
biokoridoru
zasahuje do nadregionálního
biocentra
zasahuje do přírodního parku
zasahuje do chráněného
loţiskového území
zasahuje do evropsky významné
lokality NATURA 2000
zasahuje do maloplošného zvláště
chráněného území přírody
Kód
Počet
obcí
%
nZUoLE
9
18.4
nZUoZQ
10
20.4
nZUoP2
6
12.2
nZUoNK
6
12.2
Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle,
Kestřany, Písek, Protivín
nZUoRC
6
12.2
Dobev, Heřmaň, Myslín, Písek,
Protivín, Ţďár
nZUoVZ
5
10.2
Dobev, Kestřany, Písek, Protivín,
Putim
nZUoRK
3
6.1
Horosedly, Nerestce, Protivín
nZUoNC
3
6.1
Kestřany, Vráţ
nZUoPP
3
6.1
Paseky, Písek, Tálín
nZUoLU
2
4.1
Písek
nZUoE2
1
2.0
Ţďár
nZUoMP
1
2.0
Ţďár
Výpis obcí
Dolní Novosedly, Kestřany,
Olešná, Písek, Protivín, Putim,
Tálín, Varvaţov, Vráţ
Heřmaň, Horosedly, Kestřany,
Mirotice, Nerestce, Ostrovec,
Písek, Protivín, Putim, Ţďár
Číţová, Orlík nad Vltavou,
Ostrovec, Varvaţov, Vráţ,
Střety dopravních záměrů s limity vyuţití území
Název
Záměr silnice I. třídy křiţuje
Záměr silnice I. třídy prochází
zastavěným územím
Záměr vodní cesty prochází ptačí
Záměr rychlostní silnice prochází
lesem
lesem
Kód
Počet
obcí
%
zS1xNK
3
6.1
Dobev, Dolní Novosedly, Písek
zS1-ZU
3
6.1
Dobev, Podolí
zVC-P2
3
6.1
zSR-LE
6
12.2
zS1-LE
13
26.5
169
Výpis obcí
Orlík nad Vltavou, Vráţ, Zvíkovské
Podhradí
Cerhonice, Předotice, Nerestece,
Rakovice, Boudy, Mirotice,
Dobev, Písek, Lety, Králova Lhota,
Orlík nad Vltavou, Předotice,
Drhovle, Kestřany, Dolní
Novosedly, Záhoří, Temešvár,
Podolí I., Křenovice
zSR-ZU
8
16.3
Horosedly, Předotice, Lety,
Nerestce, Čimelice, Rakovice,
Mirotice, Předotice
Záměr rychlostní silnice křiţuje
regionální biokoridor
Záměr silnice II. třídy prochází
zSR-ZQ
2
4.1
Mirotice, Nerestce,
zSRxRK
3
6.1
Mirotice, Nerestce, Čimelice
zS2-ZU
5
10.2
Záměr ţelezniční tratě prochází
zZE-ZQ
10
20.4
zVC-ZQ
2
4.1
Orlík nad Vltavou, Koţlí
zS2-LE
2
4.1
Paseky, Albrechtice nad Vltavou
zS1-VZ
2
4.1
Písek, Orlík nad Vltavou
zS1-ZQ
1
2.0
Písek
zS1-PP
1
2.0
Písek, Dolní Novosedly
zS1-RC
2
4.1
Písek, Drhovle,
zZExNK
4
8.2
Putim, Protivín, Heřmaň, Raţice,
zS2-NC
2
4.1
Raţice, Putim
zVCxNK
1
2.0
Varvaţov
zVC-NC
2
4.1
Vráţ, Vojníkov
Záměr vodní cesty prochází
záplavovým územím
lesem
ochranným pásmem vodního
zdroje
přírodním parkem
Záměr silnice I. třídy procházÍ
regionálním biocentrem
Záměr ţelezniční tratě křiţuje
nadregionální biocentrem
Záměr vodní cesty křiţuje
Záměr vodní cesty prochází
nadregionální biocentrem
170
Raţice, Písek, Tálín, Paseky,
Heřmaň, Myslín, Mirovice,
Horosedly, Nerestce, Čimelice,
Smetanova Lhota, Písek, Protivín,
Skály,
Pouţité zkratky
BRKO
ČR
ČSÚ
DP
EVL
CHKO
CHLÚ
CHOPAV
KES
LNS
LPF
LZO
LZU
JČK
MD
MMR
MZCHÚ
MŢP
NATURA
NP
NPP
NPR
NRBC
NRBK
ORP
PO
PP
PP
PR
PUPFL
PÚR
RBC
RBK
RURÚ
ŘSD
SO ORP
ÚAP
ÚPD
ÚP VÚC
UNESCO
ÚSES
VKP
ZCHÚ
ZPF
ZÚR
IAD
JČK
MD
MMR
MŢP
Biologicky rozloţitelný komunální odpad
Česká republika
Český statistický úřad
Dobývací prostor
Evropsky významná lokalita
Chráněná krajinná oblast
Chráněné loţiskové území
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Koeficient ekologické stability
Loţisko nerostných surovin
Lesní půdní fond
Lesy zvláštní ochrany
Lesy zvláštního určení
Jihočeský kraj
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo pro místní rozvoj
Maloplošně zvláště chráněná území
Ministerstvo ţivotního prostředí
Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu
Národní park
Národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Nadregionální biocentrum
Nadregionální biokoridor
Obec s rozšířenou působností
Ptačí oblast
Přírodní park
Přírodní památka
Přírodní rezervace
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Program územního rozvoje
regionální biocentrum
Regionální biokoridor
Rozbor udrţitelného rozvoje území
Ředitelství silnic a dálnic
Správní obvod obce s rozšířenou působností
Územně analytické podklady
Územní plánovací dokumentace
Územní plán velkého územního celku
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
/Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu/
Územní systém ekologické stability
Významný krajinný prvek
Zvláště chráněná území
Zemědělský půdní fond
Zásady územního rozvoje
Individuální automobilová doprava
Jihočeský kraj
Ministerstvo dopravy
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo ţivotního prostředí
171
POU
obec s pověřeným obecním úřadem
PÚR
Politika územního rozvoje
RPDI
Roční průměr denních intenzit
ŘSD ČR
Ředitelství silnic a dálnic České republiky
SO ORP
správní obvod obce s rozšířenou působností
TEMM
transevropské multimodální koridory
ÚAP
Územně analytické podklady
ÚP
Územní plán
ÚP VÚC
Územní plán velkého územního celku
ÚPD
Územně plánovací dokumentace
VHD
veřejná hromadná doprava
VLC
veřejné logistické centrum
VLD
veřejná linková doprava
VPS
veřejně prospěšné stavby
VRT
vysokorychlostní trať
ZÚR
Zásady územního rozvoje
BRKO Biologicky rozloţitelný komunální odpad
Čes
ký s
172
cký úř ad
Seznam zdrojů a pouţitá literatura
Aktuální Informace ČSÚ (2005 - 2008)
Biogeografické členění České republiky, Enigma Praha, Culek M. ed. 1996 Biogeografické
členění ČR, Agentura ochrany přírody a krajiny, Lelekovice. Culek, 2003
Datové podklady od poskytovatelů, uspořádané v datovém modelu, T-mapy spol. s r.o.. 2009
Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, listopad 2007
Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje, Atelier T-plan, s.r.o., 2005
Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – verze 3.07
Návrh zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Datum verze: 11. května 2010
Odůvodnění zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, březen 2009
Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009
Přírodní lesní oblasti ČR, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, SZN Praha,
Plíva K., Ţlábek I. 1986
Quitt, E. (1971): Klimatické regiony ČR, Brno 1971
Ročenka ţivotního prostředí Ústeckého kraje 2007, Krajský úřad Ústeckého kraje 2008
Rozbor udrţitelného rozvoje území Jihočeského kraje, květen 2009
Rozpracované Zásady územní rozvoje Ústeckého kraje, Atelier T-plan, s.r.o., 2008-09
Stav ţivotního prostředí v krajích ČR v roce 2007 – Ústecký kraj, Cenia, MŢP 2008
ÚAP ORP Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most,
Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Ţatec.
ÚP VÚC Orlická nádrţ (2003)
ÚP VÚC Písecko-Strakonicko (2004)
Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Písek,
Rozbor udrţitelného rozvoje území, říjen 2008
Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje – koncept. Posouzení vlivů
koncepce na ţivotní prostředí, květen 2005
Územní studie Orlicko (květen 2009)
Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2008,
ISES, s.r.o., listopad 2009
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. „Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí“,
květen 2008
(další podklady)
173
Přílohy
Příloha A: Environmentální pilíř
Horninotvorné prostředí a geologie
Tabulka A1 - Loţisko nerostných surovin (A059)
Název Obce
Výměra obce (ha) A059 (ha)
A059 (%)
A059 (surovina)
3668,32
21,02
0,57 jíl, kaolinit
3668,32
34,29
0,93 migmatit
Boudy
1000,69
16,69
1,67 ţula, gabro
Číţová
0,44 migmatit, ortorula
3605,10
15,97
Horosedly
576,79
2,47
Kestřany
2005,79
57,09
2,85 psamity, štěrk
Lety
1394,86
17,49
1,25 hlína
Mirotice
2563,04
2,67
0,10 ţula, gabro
Nerestce
467,34
2,86
0,61 ţulový porfyr,porfyroid,vápenec
Nerestce
467,34
2,02
0,43 hlína
Ostrovec
2060,97
6,16
0,30 granodiorit, syenit, syenodiorit
Písek
6315,35
16,49
Předotice
ORP Celkem
2145,68
7,51
74183,71
202,73
0,43 ţulový porfyr,porfyroid,vápenec
0,26 migmatit, pararula, ţulorula
0,35 granodiorit
0,27
Zdroj: ÚAP
Tabulka A2 Haldy a odvaly (A066)
Název obce
Výměra obce (ha)
A066 počet)
A 066 typ vrsty)
A 066 výměra (ha)
Mirovice
2208,96
2
Bod
Paseky
2518,61
1
Plocha
4,60
Písek
6315,35
1
Plocha
17,50
Záhoří
1471,49
1
Plocha
4,00
74183,71
5
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP
26,10
Vodní reţim
Obrázek A3: Vodní útvar podpovrchových vod (A047)
Tabulka A4: Vodní nádrţe na území SO ORP Písek (A 048)
Název obce
Výměra
A 048 (ha)
obce (ha)
3668,32
171,41
Boudy
1000,69
1,26
951,93
Čimelice
A 048
(%)
Název obce
Výměra
obce (ha)
A 048
(ha)
A 048
(%)
4,67 Oslov
1938,77
155,72
8,03
0,13 Ostrovec
2060,97
84,97
4,12
11,49
1,21 Paseky
2518,61
0,41
0,02
1028,79
52,54
5,11 Písek
6315,35
73,54
1,16
Číţová
3605,10
49,25
1,37 Podolí I
894,34
18,14
2,03
Dobev
2124,65
67,79
3,19 Probulov
346,08
0,58
0,17
850,75
6,68
0,79 Protivín
6149,39
133,47
2,17
Drhovle
2324,41
8,59
0,37 Předotice
2145,68
60,28
2,81
Heřmaň
706,67
2,12
0,30 Putim
1044,46
38,24
3,66
Horosedly
576,79
0,78
0,13 Rakovice
1048,29
8,69
0,83
Kestřany
2005,79
168,36
8,39 Raţice
1069,09
35,07
3,28
Kluky
1360,67
6,49
0,48 Skály
1773,36
39,22
2,21
Koţlí
438,31
89,33
1749,68
46,34
2,65
1081,61
33,13
1303,69
15,48
1,19
613,11
0,47
0,08 Tálín
417,61
55,45
13,28
1394,86
30,06
2,15 Temešvár
534,13
54,83
10,27
353,95
0,19
0,05 Varvaţov
2517,19
164,90
6,55
Mirotice
2563,04
44,12
1,72 Vlastec
752,51
1,87
0,25
Mirovice
2208,96
5,13
0,23 Vojníkov
1183,61
16,30
1,38
Mišovice
1479,49
2,33
0,16 Vráţ
736,41
32,45
4,41
Myslín
413,52
0,50
0,12 Vrcovice
Nerestce
467,34
0,42
Nevězice
981,40
36,68
0,09 Záhoří
Zvíkovské
3,74 Podhradí
Olešná
524,91
32,68
Orlík nad Vltavou
901,11
138,48
Cerhonice
Dolní Novosedly
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Zdroj: ÚAP
20,38 Slabčice
Smetanova
3,06 Lhota
6,23 Ţďár
ORP
15,37 Celkem
552,39
0,58
0,10
1471,49
5,38
0,37
438,85
88,68
20,21
1595,56
74183,71 2090,89
0,00
2,82
Tabulka A5 : Zranitelná oblast (A046)
Název obce
Výměra
A 046
A 046 (ha)
obce (ha)
(%)
Albrechtice
nad Vltavou
3668,32
0,00
Boudy
1000,69
1000,69
951,93
951,93
Čimelice
1028,79
Číţová
Dobev
Název obce
Výměra
obce (ha)
A 046
(ha)
A 046
(%)
0 Oslov
1938,77
1525,62
78,69
100 Ostrovec
2060,97
1172,35
56,88
100 Paseky
2518,61
2518,61
100
1028,79
100 Písek
6315,35
300,93
4,765
3605,10
2497,07
69,26 Podolí I
894,34
894,34
100
2124,65
2124,65
100 Probulov
346,08
346,08
100
850,75
0,00
0 Protivín
6149,39
2246,89
36,54
Drhovle
2324,41
2324,41
100 Předotice
2145,68
2145,68
100
Heřmaň
706,67
0,00
Horosedly
576,79
576,79
Kestřany
2005,79
Kluky
Cerhonice
Dolní Novosedly
Koţlí
Králova
Lhota
Křenovice
Lety
Minice
0 Putim
1044,46
0,00
0
100 Rakovice
1048,29
1048,29
100
0,00
0 Raţice
1069,09
0,00
0
1360,67
0,00
0 Skály
1773,36
0,00
0
438,31
438,31
1749,68
0,00
0
1081,61
1081,61
1303,69
1303,69
100
613,11
613,11
100 Tálín
417,61
417,61
100
1394,86
1394,86
100 Temešvár
534,13
534,13
100
100 Varvaţov
100 Slabčice
Smetanova
100 Lhota
353,95
353,95
2517,19
2517,19
100
Mirotice
2563,04
2563,04
100 Vlastec
752,51
752,51
100
Mirovice
2208,96
2208,96
100 Vojníkov
1183,61
0,00
0
Mišovice
1479,49
1479,38
736,41
736,41
100
Myslín
413,52
413,52
100 Vrcovice
552,39
0,00
0
Nerestce
467,34
467,34
1471,49
704,36
47,87
Nevězice
981,40
981,40
100 Záhoří
Zvíkovské
100 Podhradí
438,85
435,61
99,26
524,91
524,91
100 Ţďár
1595,56
1589,54
99,62
901,11
901,11
100 ORP Celkem
74183,71
45115,69
60,82
Olešná
Orlík
Vltavou
Zdroj: ÚAP
99,99 Vráţ
nad
Tabulka A6: Záplavové území (A050)
Název obce
Cerhonice
Výměra
obce (ha)
záplavová území A050
Q005 (ha) Q005 (%) Q020 (ha) Q020 (%) Q100 (ha) Q100 (%)
951,93
0,59
0,06
0,80
0,08
1,49
0,16
Čimelice
1028,79
28,54
2,77
43,01
4,18
55,21
5,37
Číţová
3605,10
22,32
0,62
23,27
0,65
24,83
0,69
Dobev
2124,65
0,10
0,00
0,11
0,01
0,12
0,01
Heřmaň
706,67
70,39
9,96
162,33
22,97
196,02
27,74
Horosedly
576,79
13,47
2,34
24,51
4,25
28,02
4,86
Kestřany
2005,79
255,09
12,72
381,46
19,02
459,96
22,93
Koţlí
438,31
0,00
0,00
0,00
0,00
90,60
20,67
Mirotice
2563,04
92,00
3,59
105,22
4,11
124,90
4,87
Mirovice
2208,96
30,73
1,39
38,24
1,73
44,32
2,01
Myslín
413,52
30,60
7,40
46,60
11,27
56,49
13,66
Nerestce
467,34
18,18
3,89
25,69
5,50
35,03
7,50
Orlík nad Vltavou
901,11
0,00
0,00
0,00
0,00
55,76
6,19
Oslov
1938,77
0,37
0,02
0,37
0,02
0,37
0,02
Ostrovec
2060,97
48,45
2,35
62,23
3,02
71,12
3,45
Písek
6315,35
92,43
1,46
108,54
1,72
163,63
2,59
Protivín
6149,39
256,32
4,17
451,49
7,34
604,39
9,83
Putim
1044,46
168,80
16,16
242,78
23,24
275,66
26,39
Rakovice
1048,29
6,48
0,62
9,04
0,86
11,02
1,05
Raţice
1069,09
0,23
0,02
3,79
0,35
4,51
0,42
Skály
1773,36
51,02
2,88
153,66
8,67
258,41
14,57
Smetanova Lhota
1303,69
25,84
1,98
34,73
2,66
41,61
3,19
Varvaţov
2517,19
26,69
1,06
30,84
1,23
35,18
1,40
Vrcovice
Ţďár
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP
552,39
4,86
0,88
6,21
1,12
8,33
1,51
1595,56
90,53
5,67
97,44
6,11
128,27
8,04
74183,71
1334,04
1,80
2052,37
2,77
2775,24
3,74
Tabulka A 6b: Aktivní zóna záplavového území
Výměra
obce
Název
obce
(ha)
Aktivní zóna záplavového
území
A051
(ha)
A051
(%)
Název
obce
Výměra
obce
(ha)
Aktivní zóna
záplavového
území
A05
A051
1
(ha)
(%)
Albrechtice
nad Vltavou
3668,32
0,00
0,00 Oslov
1938,77
0,37
0,02
Boudy
1000,69
0,00
0,00 Ostrovec
2060,97
61,29
2,97
951,93
0,80
0,08 Paseky
2518,61
0,00
0,00
Čimelice
1028,79
39,46
3,84 Písek
6315,35
104,66
1,66
Číţová
3605,10
23,59
0,65 Podolí I
894,34
0,00
0,00
Dobev
Dolní
Novosedly
2124,65
0,09
0,00 Probulov
346,08
0,00
0,00
850,75
0,00
0,00 Protivín
6149,39
392,06
6,38
Drhovle
2324,41
0,00
0,00 Předotice
2145,68
0,00
Heřmaň
706,67
147,74
1044,46
194,61
0,00
18,6
3
Horosedly
576,79
17,40
1048,29
7,93
0,76
Kestřany
2005,79
317,13
15,81 Raţice
1069,09
0,64
0,06
Kluky
1360,67
0,00
0,00 Skály
1773,36
140,86
7,94
Koţlí
438,31
0,00
1749,68
0,00
0,00
1081,61
0,00
0,00 Slabčice
Smetanov
0,00 a Lhota
1303,69
33,30
2,55
613,11
0,00
0,00 Tálín
417,61
0,00
0,00
1394,86
0,00
0,00 Temešvár
534,13
0,00
0,00
353,95
0,00
0,00 Varvaţov
2517,19
30,61
1,22
Mirotice
2563,04
103,67
4,04 Vlastec
752,51
0,00
0,00
Mirovice
2208,96
35,21
1,59 Vojníkov
1183,61
0,00
0,00
Mišovice
1479,49
0,00
0,00 Vráţ
736,41
0,00
0,00
Myslín
413,52
39,64
9,59 Vrcovice
552,39
5,95
1,08
Nerestce
467,34
22,96
1471,49
0,00
0,00
Nevězice
981,40
0,00
4,91 Záhoří
Zvíkovské
0,00 Podhradí
438,85
0,00
0,00
524,91
0,00
1595,56
30,43
1,91
901,11
0,00
0,00 Ţďár
ORP
0,00 Celkem
74183,71 1750,40
2,36
Cerhonice
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Olešná
Orlík
Vltavou
Zdroj: ÚAP
nad
20,91 Putim
3,02 Rakovice
Tabulka A 7: Území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053)
Název obce
Výměra obce (ha)
A 053 (ha)
A 053 (%)
3668,32
178,30
4,86
Číţová
3605,10
65,54
1,82
Heřmaň
706,67
280,40
39,68
Kestřany
2005,79
48,10
2,40
Koţlí
438,31
98,36
22,44
Nevězice
981,40
34,88
3,55
Olešná
524,91
37,37
7,12
Orlík nad Vltavou
901,11
148,14
16,44
Oslov
1938,77
151,94
7,84
Ostrovec
2060,97
84,60
4,10
Písek
6315,35
14,38
0,23
Podolí I
894,34
23,09
2,58
Protivín
6149,39
852,39
13,86
Putim
1044,46
240,67
23,04
Rakovice
1048,29
0,00
0,00
Raţice
1069,09
79,85
7,47
Skály
1773,36
395,39
22,30
Slabčice
1749,68
60,25
3,44
Temešvár
534,13
66,95
12,53
Varvaţov
2517,19
166,66
6,62
Vojníkov
1183,61
28,13
2,38
Vráţ
736,41
8,17
1,11
Vrcovice
552,39
12,24
2,22
438,85
93,70
21,35
1595,56
181,95
11,40
74183,71
3351,46
4,52
Ţďár
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP
Obrázek. A8 Území zvláštní povodně pod vodním dílem
Ochrana přírody a krajiny
Tabulka A9: Zařízení odpadového hospodářství na území SO ORP Písek, včetně
ochranného pásma
Název obce
A087 (počet)
A087 (typ)
A 087 (ha)
Čimelice
1 Ostatní
0,07
Lety
1 Ostatní
0,48
Mirovice
1 Zařízení určená k vyuţívání odpadů
0,61
Písek
1 Zařízení určená k vyuţívání odpadů
0,20
Písek
1 Skladování a sběr odpadů
0,63
Písek
9 Ostatní
1,14
ORP Celkem
14
3,13
Zdroj: ÚAP
Tabulka A 10: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) (včetně názvu )
Název obce
Horosedly
Kestřany
Nerestce
Oslov
Protivín
Protivín
Protivín
Protivín
Raţice
Skály
Ţďár
Ţďár
Ţďár
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP
Výměra obce (ha)
A 034 (ha) A 034 (%)
576,79
3,13
2005,79
2,78
467,34
2,18
0,47
1938,77
6,01
0,31
6149,39
0,31
0,00
6149,39
0,42
0,01
6149,39
24,34
0,40
6149,39
25,13
0,41
1069,09
0,01
0,00
1773,36
29,41
1,66
1595,56
215,55
13,51
1595,56
14,11
0,88
1595,56
63,60
3,99
74183,71
386,97
0,52
Název lokality
Nerestský lom
Řeţabinec
Nerestský lom
Výří skály nad Otavou
Klokočínské louky
Velký a Malý Kamýk
Zelendárky
Ţďárské louky
Řeţabinec
Klokočínské louky
Velký a Malý Kamýk
Zelendárky
Ţďárské louky
Tabulka A 11: NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035)
Název obce
Cerhonice
Výměra obce (ha)
A 035 (ha)
A 035 (%)
Název lokality
951,93
220,51
23,16 Údolí Otavy a Vltavy
Číţová
3605,10
1451,37
Kestřany
2005,79
103,24
Koţlí
438,31
89,71
Lety
1394,86
0,15
Nevězice
981,40
221,31
Orlík nad Vltavou
901,11
426,84
Oslov
1938,77
977,46
Ostrovec
2060,97
1940,16
Probulov
346,08
21,46
Předotice
2145,68
16,15
Putim
1044,46
3,80
0,36 Řeţabinec
Raţice
1069,09
3,97
0,37 Řeţabinec
Smetanova Lhota
1303,69
468,80
Varvaţov
2517,19
2026,76
Vlastec
752,51
36,99
Vojníkov
5,15 Řeţabinec
1183,61
498,31
Vráţ
736,41
736,41
438,85
438,85
74183,71
9682,25
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP
13,05
Obrázek A12: Národní přírodní rezervace a přírodní park
Tabulka A13 : Rozloha orné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období 2008 –
2010
SO ORP
Rozloha [ha]
Podíl z celku [%]
2008
2008
2010
Blatná
České
Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
10958,9
10949,6
43,5
43,5
-9,4
-0,1
36016,6
35626,2
39,2
38,7
-390,4
-1,1
11472,7
20564,9
11205,3
20568,2
10,2
46,7
10,0
46,7
-267,4
3,2
-2,3
0,0
24423,8
24199,0
29,1
28,8
-224,8
-0,9
9282,8
15928,4
29774,3
9217,6
15939,1
29714,8
19,2
42,7
41,3
19,0
42,7
41,3
-65,2
10,7
-59,5
-0,7
0,1
-0,2
Prachatice
13855,9
13681,2
16,5
16,3
-174,7
-1,3
Soběslav
13897,8
13944,6
43,4
43,6
46,9
0,3
Strakonice
Tábor
25894,5
44156,0
25885,3
44101,7
45,1
44,1
45,1
44,0
-9,2
-54,4
0,0
-0,1
Trhové Sviny
Třeboň
Týn
nad
Vltavou
Vimperk
Vodňany
14638,8
10508,8
14369,5
10501,8
32,4
22,6
31,8
22,6
-269,4
-7,0
-1,8
-0,1
12566,4
12654,1
47,9
48,2
87,7
0,7
4598,4
7715,8
4384,9
7713,3
8,9
45,0
8,5
45,0
-213,5
-2,6
-4,6
0,0
Jihočeský kraj
306254,8
304655,9
31,4
31,2
-1598,9
-0,5
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
Tabulka A14: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 – 2010
Rozloha [ha]
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Podíl z celku [%]
2008
2010
Změna
2008
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
1549,02
1548,49
42,18
42,17
-0,53
-0,03
384,02
384,02
38,36
38,36
0
0
Cerhonice
507,37
505,83
53,37
53,21
-1,53
-0,3
Čimelice
510,08
510,05
49,57
49,56
-0,03
-0,01
Číţová
1116,59
1116,29
30,93
30,92
-0,31
-0,03
Dobev
996,75
995,84
46,85
46,8
-0,91
-0,09
Dolní
Novosedly
Drhovle
533,33
532,92
62,61
62,56
-0,41
-0,08
1225,55
1225,49
52,66
52,65
-0,05
0
Heřmaň
310,6
310,58
44,04
44,04
-0,02
-0,01
Horosedly
417,67
406,35
72,34
70,38
-11,32
-2,71
Kestřany
856,2
855,98
42,59
42,58
-0,22
-0,03
798,93
796,79
58,7
58,54
-2,14
-0,27
Kluky
Koţlí
50,54
50,27
11,66
11,6
-0,27
-0,53
Králova Lhota
528,18
528,18
48,93
48,93
0
0
Křenovice
312,63
312,63
51,17
51,17
0
0
Lety
662,47
652,2
47,61
46,87
-10,27
-1,55
Minice
187,84
187,84
53,75
53,75
0
0
Mirotice
1331,93
1330,61
52,03
51,98
-1,32
-0,1
Mirovice
1560,48
1560,23
70,79
70,79
-0,25
-0,02
Mišovice
840,23
840,23
56,74
56,74
0
0
Myslín
264,43
264,43
63,65
63,65
0
0
Nerestce
334,33
333,95
71,46
71,38
-0,38
-0,11
Nevězice
464,83
464,72
47,21
47,2
-0,11
-0,02
Olešná
273,2
273,2
52,03
52,03
0
0
Orlík nad
Vltavou
145,42
145,41
16,09
16,09
-0,01
-0,01
Oslov
705,71
705,72
36,43
36,43
0
0
Ostrovec
444,07
442,57
21,6
21,52
-1,5
-0,34
Paseky
328,15
328,15
13,03
13,03
0
0
Písek
1538,1
1531,79
24,33
24,23
-6,3
-0,41
Podolí I
214,97
214,22
23,98
23,9
-0,75
-0,35
Probulov
220,13
220,13
63,36
63,36
0
0
Protivín
2922,58
2909,5
47,59
47,36
-13,08
-0,45
Předotice
1081,9
1063,67
29,46
28,97
-18,23
-1,68
Putim
433,89
433,82
41,67
41,67
-0,06
-0,01
Rakovice
564,64
562,56
53,9
53,7
-2,09
-0,37
Raţice
635,34
635,31
59,32
59,31
-0,04
-0,01
Rozloha [ha]
Obec
Skály
2008
Podíl z celku [%]
2010
2008
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
759,03
760,16
42,73
42,8
1,13
0,15
Slabčice
723,12
722,05
41,37
41,31
-1,06
-0,15
Smetanova
Lhota
557,64
557,62
42,72
42,72
-0,02
0
Tálín
190,63
190,61
45,53
45,53
-0,02
-0,01
Temešvár
75,95
75,95
14,44
14,44
0
0
Varvaţov
425
423,81
16,9
16,85
-1,19
-0,28
Vlastec
515,58
515,57
68,73
68,73
-0,01
0
Vojníkov
352,09
352,58
29,86
29,94
0,5
0,14
Vráţ
197,27
194,84
26,72
26,4
-2,42
-1,23
Vrcovice
273,67
275,62
49,6
49,98
1,94
0,71
Záhoří
980,76
980,64
66,64
66,63
-0,12
-0,01
46,79
46,8
10,72
10,72
0
0,01
506,54
502,27
31,68
31,45
-4,27
-0,84
30855,9
30778,2
41,6
41,5
-77,6
-0,3
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
SO ORP
Písek
Obrázek A15: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Písek
Tabulka č. A 16: Rozloha lesní půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období
2008 – 2010
SO ORP
Blatná
České
Budějovice
Český Krumlov
Rozloha [ha]
2008
2010
Podíl z celku [%]
2008
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
6298,1
6308,0
25,0
25,0
9,8
0,2
26786,7
26818,4
29,1
29,2
31,8
0,1
53616,7
53743,8
47,9
48,0
127,1
0,2
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
14374,5
14390,8
32,6
32,7
16,3
0,1
33074,1
33216,2
39,4
39,6
142,1
0,4
23457,4
23478,7
48,4
48,4
21,3
0,1
Milevsko
Písek
11380,0
25038,7
11389,7
25061,9
30,5
34,8
30,5
34,8
9,7
23,3
0,1
0,1
Prachatice
39834,3
39888,1
47,4
47,5
53,8
0,1
Soběslav
Strakonice
8161,9
12223,2
8152,8
12241,1
25,5
21,3
25,5
21,3
-9,1
17,9
-0,1
0,2
Tábor
Trhové Sviny
30631,0
18614,5
30622,2
18612,6
30,6
41,2
30,6
41,2
-8,8
-2,0
0,0
0,0
Třeboň
Týn nad Vltavou
20888,4
7226,4
20909,3
7385,0
44,9
27,5
45,0
28,1
20,9
158,6
0,1
2,2
Vimperk
30970,7
30970,5
59,9
59,9
-0,2
0,0
Vodňany
3947,5
3951,1
23,0
23,0
3,6
0,1
366523,9
367140,1
37,6
37,6
616,2
0,2
Jihočeský kraj
Tabulka č. A 17: Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2008 –
2010
Rozloha [ha]
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Podíl z celku [%]
2008
Změna
2008
2010
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
1350,17
1349,04
36,76
36,74
-1,13
-0,08
447,97
447,97
44,75
44,75
0
0
Cerhonice
236,71
239,45
24,9
25,19
2,74
1,16
Čimelice
140,47
140,45
13,65
13,65
-0,01
-0,01
Číţová
1867,63
1867,63
51,73
51,73
0
0
Dobev
518,44
518,47
24,37
24,37
0,03
0,01
Dolní
Novosedly
Drhovle
59,2
59,6
6,95
7
0,4
0,68
598,09
598,09
25,7
25,7
0
0
Heřmaň
199,21
199,21
28,25
28,25
0
0
Horosedly
53,44
53,26
9,25
9,23
-0,18
-0,33
Kestřany
380,16
380,16
18,91
18,91
0
0
Kluky
270,63
273,61
19,88
20,1
2,98
1,1
Koţlí
98,04
97,89
22,61
22,58
-0,15
-0,15
233,48
233,48
21,63
21,63
0
0
Králova Lhota
Křenovice
183
183
29,95
29,95
0
0
Lety
348,37
348,37
25,03
25,03
0
0
Minice
108,68
108,68
31,1
31,1
0
0
Mirotice
388,96
388,96
15,19
15,19
0
0
Mirovice
204,53
204,47
9,28
9,28
-0,06
-0,03
Mišovice
400,26
400,26
27,03
27,03
0
0
Myslín
28,44
28,44
6,85
6,85
0
0
Nerestce
27,48
27,9
5,87
5,96
0,42
1,52
Nevězice
319,68
320,47
32,47
32,55
0,79
0,25
144,78
144,74
27,57
27,56
-0,04
-0,03
433
433
47,9
47,9
0
0
Olešná
Orlík
Vltavou
Oslov
nad
831,42
831,41
42,92
42,92
0
0
Ostrovec
1240,78
1243,23
60,35
60,47
2,45
0,2
Paseky
2062,52
2062,52
81,92
81,92
0
0
Písek
2981,22
2981,53
47,15
47,15
0,31
0,01
Podolí I
516,4
516,78
57,61
57,66
0,38
0,07
Probulov
29,74
29,74
8,56
8,56
0
0
1500,74
1508,58
24,44
24,56
7,84
0,52
Předotice
368,69
373,97
10,04
10,18
5,28
1,43
Putim
185,24
185,24
17,79
17,79
0
0
Rakovice
296,69
299,58
28,32
28,6
2,89
0,97
Protivín
Rozloha [ha]
Obec
Raţice
2008
2010
Podíl z celku [%]
2008
Změna
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
82,42
82,42
7,7
7,7
0
0
Skály
589,54
589,54
33,19
33,19
0
0
Slabčice
646,83
647,44
37
37,04
0,61
0,09
Smetanova
Lhota
479,39
479,39
36,73
36,73
0
0
Tálín
54,59
54,59
13,04
13,04
0
0
Temešvár
326,45
326,45
62,07
62,07
0
0
Varvaţov
1660,84
1660,76
66,05
66,05
-0,08
0
Vlastec
91,49
91,49
12,2
12,2
0
0
Vojníkov
651,79
651,08
55,28
55,28
-0,71
-0,11
Vráţ
362,08
364,45
49,05
49,37
2,37
0,66
Vrcovice
170,31
170,48
30,87
30,91
0,17
0,1
Záhoří
211,37
211,37
14,36
14,36
0
0
Zvíkovské
Podhradí
240,52
240,52
55,12
55,12
0
0
Ţďár
785,51
786,73
49,12
49,26
1,21
0,15
25407,1
25435,7
34,3
34,3
28,5
0,1
SO ORP
Písek
Tabulka č. A18: Rozloha zastavěné půdy a její změna v SO ORP Jihočeského kraje v období
2008 – 2010
SO ORP
Blatná
České
Budějovice
Český Krumlov
Rozloha [ha]
2008
2010
Podíl z celku [%]
2008
2010
Změna
Absolutní [ha]
Relativní [%]
338,4
339,3
1,3
1,4
0,9
0,3
1633,2
1651,5
1,8
1,8
18,3
1,1
543,8
549,3
0,5
0,5
5,5
1,0
416,4
415,4
1,0
0,9
-1,0
-0,2
756,9
758,3
0,9
0,9
1,4
0,2
233,6
236,0
0,5
0,5
2,5
1,1
473,8
1010,1
473,4
1011,4
1,3
1,4
1,3
1,4
-0,4
1,3
-0,1
0,1
Prachatice
546,3
546,5
0,7
0,7
0,2
0,0
Soběslav
Strakonice
427,6
839,1
429,0
840,6
1,3
1,5
1,3
1,5
1,4
1,5
0,3
0,2
1407,5
352,8
1409,0
353,8
1,4
0,8
1,4
0,8
1,6
0,9
0,1
0,3
454,3
455,8
1,0
1,0
1,5
0,3
342,2
340,5
1,3
1,3
-1,7
-0,5
270,2
272,3
0,5
0,5
2,1
0,8
260,0
260,3
1,5
1,5
0,4
0,1
10306,1
10342,2
1,1
1,1
36,1
0,4
Dačice
Jindřichův
Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn
Vltavou
Vimperk
nad
Vodňany
Jihočeský kraj
Tabulka č. A 19: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období
2008 – 2010
Rozloha [ha]
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
2008
Podíl z celku [%]
2010
2008
Změna
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
37,13
37,17
1,01
1,01
0,04
0,11
7,86
8,07
0,79
0,81
0,21
2,64
Cerhonice
11,13
11,26
1,17
1,18
0,13
1,16
Čimelice
26,76
27,65
2,6
2,69
0,89
3,34
Číţová
30,61
32,17
0,85
0,89
1,56
5,1
Dobev
24,06
24,69
1,13
1,16
0,64
2,65
Dolní
Novosedly
14
14,25
1,64
1,67
0,24
1,74
Drhovle
25,5
26,52
1,1
1,14
1,02
4
Heřmaň
9,46
9,69
1,34
1,37
0,23
2,43
Horosedly
7,57
7,59
1,31
1,31
0,02
0,24
Kestřany
24,08
24,17
1,2
1,2
0,1
0,4
Kluky
23,61
23,93
1,73
1,76
0,31
1,33
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
2,27
2,43
0,52
0,56
0,16
7,1
13,11
13,19
1,21
1,22
0,08
0,6
7,87
7,91
1,29
1,29
0,03
0,41
17,18
17,34
1,23
1,25
0,17
0,97
2,8
2,8
0,8
0,8
0
0
Mirotice
38,31
38,33
1,5
1,5
0,01
0,04
Mirovice
41,62
40,97
1,89
1,86
-0,64
-1,54
Mišovice
17,6
17,48
1,19
1,18
-0,12
-0,69
Myslín
7,81
6,99
1,87
1,68
-0,82
-10,54
Nerestce
6,53
6,54
1,4
1,4
0,01
0,17
Nevězice
9,81
10,25
1
1,04
0,44
4,51
Olešná
6,47
6,59
1,23
1,26
0,12
1,87
Orlík nad
Vltavou
10,77
9,85
1,19
1,09
-0,92
-8,54
Oslov
13,94
14,39
0,72
0,74
0,45
3,21
Ostrovec
17,81
17,95
0,87
0,87
0,14
0,77
7,9
7,99
0,31
0,32
0,09
1,2
Paseky
Písek
232,44
231,16
3,68
3,66
-1,28
-0,55
Podolí I
11,47
11,64
1,28
1,3
0,16
1,42
Probulov
4,63
4,7
1,33
1,35
0,07
1,49
106,06
104,98
1,73
1,71
-1,08
-1,01
Předotice
24,81
25,51
0,68
0,69
0,7
2,82
Putim
13,51
14,19
1,3
1,36
0,68
5,03
Rakovice
14,04
14
1,34
1,34
-0,04
-0,3
Protivín
Rozloha [ha]
Obec
Raţice
2008
Podíl z celku [%]
2010
2008
Změna
2010
Absolutní [ha]
Relativní [%]
16,5
16,34
1,54
1,53
-0,15
-0,92
Skály
14,92
14,86
0,84
0,84
-0,06
-0,41
Slabčice
18,71
18,66
1,07
1,07
-0,05
-0,28
Smetanova
Lhota
14,65
15,02
1,12
1,15
0,37
2,52
Tálín
7,52
7,59
1,8
1,81
0,07
0,95
Temešvár
3,73
3,78
0,71
0,72
0,05
1,45
Varvaţov
15,5
15,21
0,62
0,6
-0,29
-1,89
Vlastec
9,52
9,57
1,27
1,28
0,05
0,52
Vojníkov
7,83
7,89
0,66
0,67
0,06
0,73
Vráţ
7,62
7,66
1,03
1,04
0,04
0,47
7,5
7,03
1,36
1,28
-0,47
-6,23
21,98
22,25
1,49
1,51
0,27
1,21
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
4,76
4,83
1,09
1,11
0,07
1,55
Ţďár
11,92
11,9
0,75
0,75
-0,02
-0,14
SO ORP
Písek
1033
1036,7
1,4
1,4
3,7
0,4
Tabulka č. A 20: Výskyt relevantních jevů na území jednotlivých obcí pro hodnoty indikátorů
Název obce
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
NPR
PP
EVL
PO
17,04
Příroda ÚSES Ochr,p.
a
%
NRBK
ÚSES
ochrana
%
koef
Králova Lhota
1
-2
2
-2
2
-2
-2
-2
-2
-2
1
-1
2
-2
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
0,47
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
0,31
Ostrovec
Paseky
82,90
Písek
34,01
Podolí I
Probulov
Protivín
0,57 0,82
Předotice
Putim
0,28
Rakovice
Raţice
0,44
0,001
Skály
1,66
Slabčice
Smetanova
Lhota
Tálín
5,25
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
2
-2
2
2
2
2
2
-2
0
-2
-2
-1
-2
-1
-1
-2
2
0
-2
2
0
23,16
40,26
0,28
0,54
0,14
5,12
5,15
3,21
20,47
0,01
22,55
47,37
50,42
94,14
6,20
0,75
0,36
0,37
35,96
80,52
4,92
2,27
0,00
0,69
5,28
15,54
12,34
0,16
6,78
14,15
2,79
37,24
0,00
0,00
15,91
0,00
0,00
0,00
9,58
55,76
4,38
19,95
38,04
0,00
34,88
2,19
32,46
1
-2
-2
0
2
2
-1
2
2
-1
2
-1
2
0,00
0,00
0,00
0,00
0,83
3,37
4,05
15,88
3,02
0,00
10,15
18,75
52,72
0,00
18,60
8,34
3,51
0,00
10,59
6,22
15,36
1,52
12,15
8,65
8,89
1,35
0,00
0,00
7,10
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
8,38
38,04
41,22
27,42
0,42
69,80
40,00
29,53
0,00
31,06
0,02
48,74
0,00
0,96
21,79
30,35
0,00
4,24
59,42
22,86
3,06
-2
-2
-2
-2
-2
-1
-1
1
-1
0
2
2
2
-2
2
2
2
-2
2
0
2
0
1
2
2
-2
-1
2
2
-1
Biodi
verz.
a
ekost
abil.
KES
1,12
1
1
-1
-1
1
-1
-2
-1
-1
-2
1
-1
1
,77 -1
1,33
,71
,61
1,69
,78
,43
,65
,84
,24
1,01
,57
2,04
,80
,83
,70
,63
,26
,59
,41
,24
,92
,67
2,82
1,48
2,89
5,56
1,55
2,22
,38
,76
,74
,89
,68
,48
1,06
1,16
1,05
,83
4,29
3,95
,34
-1
-1
-1
-1
-2
-1
-2
-2
-1
-1
1
1
1
2
1
1
-2
-1
-1
-1
-1
-2
1
1
1
-1
1
1
-2
1
-1
-2
0
1
1
-2
1
2
-2
2
-1
1
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
0
-2
0
1
2
2
1
2
1
1
-2
0
-1
1
-1
-1
1
1
-1
-1
2
2
-2
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
ORP Celkem
42,10
100,00
100,00
0,14
39,97 18,38
7,55 0,52
13,5
2
2
-2
-2
2
2
1
16,26
33,00
9,16
1,87
0,63
35,29
9,67
39,83
0,00
46,85
21,03
79,45
46,99
21,45
2
2
2
2
2
2
1
1,98
2,02
,72
,36
4,96
1,79
1
1
-1
-2
1
1
1
2
1
0
2
1
0
Zdroj: ÚAP, 2010
Podtéma Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy
NATURA 2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých
obcí.
PAM – výskyt jevů:
1 – NPR – národní přírodní rezervace
2 – PR – přírodní rezervace
3 – NPR – národní přírodní památka
4 – PP - přírodní památka
Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu
ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES.
ÚSES – výskyt prvků:
NBC – nadregionální biocentrum
NBK – nadregionální biokoridor
RBC – regionální biocentrum
RBK – regionální biokoridor
Výskyt/četnost relevantních jevů na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce.
Přírodní prostředí a jeho ochrana bylo hodnoceno na základě existence lokalit soustavy NATURA
2000 a biosférické rezervace a jejich rozsahu a výskytu jevů PAM na území jednotlivých obcí.
Biodiverzita a ekologická stabilita území byla hodnocena kombinací hodnocení KES – koeficientu
ekologické stability a výskytu a četnosti prvků ÚSES.
Koeficienty: Pozn.:Koeficient ekologické stability byl dále vyuţit pro hodnocení ekologické stability.
Při hodnocení byla uplatněna následující kritéria.
Hodnota KES:
0- 2 %
-2
-1
2-5%
-1
1=
0
5-10%
0
do 5,0
1
10 – 20%
1
nad 5,0
2
nad 20%
2
do 0,5
-2
0,5 - 1,0
Hodnota ÚSES:
Tabulka č. A 21: Výskyt relevantních jevů na území jednotlivých obcí pro hodnoty indikátorů
Podtémata
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní
Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík
nad
Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Biodiverzita
a
ekologická
stabilita
území
Ochrana
přírody
a krajiny
Přírodní
prostředí
a jeho
ochrana
1
-2
-1
-1
1
0
1
-2
2
-2
2
-2
-1
-2
0
1
1
-2
-2
-2
0
1
-2
2
-1
2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-1
-2
0
-1
-2
-2
-2
1
-1
2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
2
-2
1
2
-2
2
-1
1
-2
-2
-2
-2
-2
-2
-2
0
-2
0
1
2
2
2
2
1
2
2
2
2
2
1
2
1
2
1
0
-2
-1
-1
0
-2
-1
0
0
-2
0
-2
-2
-1
-2
-1
-1
-2
1
-2
1
-1
1
-1
-1
1
1
/střety, závady/
1
nZÚxPO
S2xNBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, zS1xNBK
S1xNBK, nZÚxNBK, zS1xNBK
S1xRBK, S1xNBK, nZÚxNBK
nZUxRBC
nZÚxRBK
nZÚxNBK, nZÚxNBC
S1xRBK, zRSxRBK
S1xRBK
nZUxRBC
S1xRBK, nZÚxRBK, zRSxRBK
S1xPO, nZÚxPO, zVCxPO, zZÚxPO
S2xRBK, nZÚxPO, nZÚxNBC
S2xNBK, nZUxPP
S2xNBK, S1xNBK, nZÚxNBK, nZUxRBC,
zS1xNBK, nZUxPP, zS1xPP, zS1xRBC
S1xNBK
S1xRBK, nZÚxNBK, nZUxRBC, nZÚxRBK
zZExNBK
zS2xNBC
Podtémata
Obec
Smetanova
Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
ORP Celkem
Ochrana
přírody
a krajiny
Přírodní
prostředí
a jeho
ochrana
Biodiverzita
a
ekologická
stabilita
území
1
2
-1
-1
1
2
-2
1
2
0
-1
0
-2
2
0
2
2
-2
-2
-1
2
2
-2
1
2
1
0
2
2
2
1
0
2
1
1
0
/střety, závady/
nZUxPP
S2xNBK, S2xPO, nZÚxPO, zVCxNBK
zZÚxPO
nZÚxPO, nZÚxNBC, zVCxPO, zVCxNBC
S2xNBK, S2xPO, nZÚxPO, zVCxPO, zZÚxPO
S1xEVL, nZUxRBC, nZÚxEVL, nZÚxMZCHÚ
Zdroj: ÚAP, 2010
Vysvětlivky:
Závady
ZUxOVZ – stávající zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů
ZUxKP – zastavěné území zasahuje do významného krajinného prku
S2xLBK – silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor
S1xNBK – silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor
S2xNBK – silnice II. třídy křiţuje nadregionální biokoridor
S1xRBK – silnice I. třídy křiţuje regionální biokoridor
S2xRBK – silnice II. třídy křiţuje regionální biokoridor
S1xPO – silnice I. třídy prochází ptačí oblastí NATURA
S1xEVL – silnice I. třídy prochází evropsky významnou lokalitou NATURA
S2xPO – silnice II. třídy prochází ptačí oblastí NATURA
S2xKP – silnice II. třídy prochází významným krajinným prvkem
Střety
NZUxKP – návrh zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prku
nZÚxKPZ – návrh zastavitelného území zasahuje do krajinné památkové zóny
nZÚxLBK – návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru
nZÚxPO – návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblastí NATURA
zZÚxPO – záměr zastavitelného území zasahuje do ptačí oblastí NATURA
nZÚxEVL – návrh zastavitelného území zasahuje do EVL NATURA
nZÚxLBC – návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra
nZÚxNBK – návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru
nZÚxNBC – návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biocentra
zS1xRBC – záměr silnice I. třídy křiţuje regionální biocentrum
zS2xNBC – záměr silnice II. třídy křiţuje nadregionální biocentrum
nZÚxRBK – návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru
zRSxRBK – záměr rychlostní silnice křiţuje regionální biokoridor
zZExNBK - záměr ţeleznice křiţuje nadregionální biokoridor
zZUxRBC – záměr zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra
nZUxRBC – návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biocentra
nZUxPP – návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku
zZUxKP – záměr zastavitelného území zasahuje do významného krajinného prku
nS2xLBC – návrh silnice II. třídy prochází lokálním biocentrem
nS2xLBK – návrh silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor
nS2xRBK – návrh silnice II. třídy křiţuje regionální biokoridor
zS1xNBK – záměr silnice I. třídy křiţuje nadregionální biokoridor
zVCxPO – záměr vodní cesty křiţuje ptačí oblast
zVCxNBC – záměr vodní cesty prochází nadregionálním biocentrem
zVCxNBK – záměr vodní cesty prochází nadregionálním biokoridorem
zS1xPP - záměr silnice I. třídy křiţuje ptačí oblast
zS2xLBK – záměr silnice II. třídy křiţuje lokální biokoridor
zS2xLBC – záměr silnice II. třídy křiţuje lokální biocentrum
zS2xEVL – záměr silnice II. třídy prochází EVL NATURA
nZÚxMZCHÚ - návrh zastav. území zasahuje do maloplošného zvl. chráněného území přírody
Příloha B: Sociální pilíř
Tabulka B 1: Délka vodovodu v SO ORP Písek v letech 2008 a 2010
Název obce
2008 (km)
2010 (km)
13,54
16,34
3,21
3,65
4,04
4,04
Číţová
19,37
19,39
Dobev
6,73
6,81
Dolní Novosedly
0,04
0,04
Drhovle
7,42
7,45
Heřmaň
1,32
1,32
Horosedly
5,48
5,62
Kestřany
15,12
15,12
3,09
3,09
1,81
1,95
Mirotice
7,12
9,70
Mirovice
17,07
17,07
Myslín
0,19
0,19
Nerestce
1,25
1,25
Olešná
0,80
0,80
Orlík nad Vltavou
3,91
3,91
Oslov
4,02
4,02
Ostrovec
5,24
5,24
Paseky
3,33
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mišovice
Nevězice
Písek
125,55
128,50
Podolí I
6,30
6,30
Probulov
0,47
0,47
Protivín
57,69
57,80
Předotice
16,15
16,15
Putim
8,77
8,77
Rakovice
0,21
0,21
Raţice
9,58
9,58
Skály
5,50
5,50
Slabčice
3,47
3,47
Název obce
2008 (km)
2010 (km)
Smetanova Lhota
Tálín
3,19
3,19
Temešvár
1,67
1,67
0,55
0,55
1,67
1,67
Záhoří
4,99
4,99
1,98
4,46
Ţďár
3,94
3,94
375,78
384,24
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 2: Rozlišení kanalizace dle typu za rok 2010 a délka kanalizace za rok 2008 a
2010
Název obce
Albrechtice
Vltavou
dešťová
(km)
jednotná
(km)
splašková
(km)
typ neurčen
(km)
celkem
2008
celkem
2010
nad
3,94
3,94
3,94
Boudy
3,84
3,84
3,84
Cerhonice
1,46
1,46
1,46
Čimelice
6,09
6,09
6,09
0,68
7,32
7,85
Dobev
4,84
4,84
4,84
Dolní Novosedly
1,14
1,14
1,14
Drhovle
3,19
3,33
3,19
Heřmaň
4,32
4,32
4,32
Horosedly
1,71
1,71
1,71
Kestřany
4,62
4,62
4,62
Kluky
2,87
2,87
2,87
Číţová
0,11
7,06
Koţlí
0,00
Králova Lhota
2,27
2,27
2,27
Křenovice
1,68
1,68
1,68
Lety
1,31
1,31
1,31
Minice
0,98
0,98
0,98
Mirotice
0,20
4,12
0,72
5,03
5,03
Mirovice
0,08
11,34
2,84
10,57
14,25
3,39
3,39
3,39
Mišovice
Myslín
0,00
Nerestce
1,33
1,33
1,33
Nevězice
0,74
0,57
0,74
Olešná
1,47
1,47
1,47
Orlík nad Vltavou
3,89
3,89
3,89
Oslov
1,82
1,82
1,82
Ostrovec
4,65
4,65
4,65
3,35
3,65
3,62
2,64
108,33
105,06
Podolí I
1,23
2,50
1,23
Probulov
0,99
0,99
0,99
0,08
31,22
31,22
Předotice
1,80
1,80
1,80
Putim
1,83
1,83
1,83
Rakovice
2,11
2,11
2,11
Raţice
3,72
3,72
3,72
Skály
2,71
2,71
2,71
Slabčice
2,94
2,94
2,94
Smetanova Lhota
2,54
2,54
2,54
Tálín
2,76
2,76
2,76
Paseky
Písek
Protivín
0,27
15,67
0,02
83,57
31,13
3,18
Název obce
dešťová
(km)
jednotná
(km)
splašková
(km)
typ neurčen
(km)
celkem
2008
celkem
2010
Temešvár
0,29
0,29
0,29
Varvaţov
1,61
1,61
1,61
Vlastec
0,00
Vojníkov
0,00
Vráţ
3,70
3,70
3,70
Vrcovice
1,49
1,49
1,49
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
5,86
5,86
5,86
2,58
1,85
2,58
Ţďár
1,07
1,07
1,07
111,09
267,41
267,83
ORP Celkem
16,35
137,21
3,18
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 3: Výskyt ČOV v obcích ORP Písek za rok 2008 a 2010
Název obce
ČOV 2008 (počet)
ČOV 2010 (počet)
Boudy
1
1
Čimelice
1
1
Číţová
1
Drhovle
1
1
Kestřany
1
1
Mirovice
1
3
Olešná
1
1
Orlík nad Vltavou
2
2
Oslov
1
1
Písek
1
1
Protivín
2
2
Předotice
1
1
Smetanova Lhota
1
1
14
17
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Písek v roce 2008 a 2010
Název obce
2008 (km)
2010 (km)
28,63
28,68
Boudy
16,34
16,25
9,71
9,69
Čimelice
15,30
15,28
Číţová
20,96
21,97
Dobev
26,27
31,85
Dolní Novosedly
13,15
13,24
Drhovle
30,01
30,24
Heřmaň
9,66
9,67
Horosedly
19,08
17,38
Kestřany
30,18
30,17
Kluky
8,20
8,91
Koţlí
11,95
7,81
Králova Lhota
7,95
7,96
Křenovice
1,92
2,06
46,24
35,54
2,46
2,48
Mirotice
32,98
33,09
Mirovice
30,54
33,43
Mišovice
14,02
15,76
4,93
4,93
Nerestce
13,81
13,87
Nevězice
5,74
5,72
Olešná
4,40
4,47
Orlík nad Vltavou
7,75
7,75
Oslov
10,50
10,46
Ostrovec
15,78
15,73
3,00
2,97
124,64
130,94
Podolí I
8,47
8,39
Probulov
4,64
4,60
Protivín
87,80
89,20
Předotice
34,35
34,36
Putim
13,24
13,24
Rakovice
18,44
18,42
Raţice
9,77
9,83
Skály
11,77
11,80
Cerhonice
Lety
Minice
Myslín
Paseky
Písek
Název obce
Slabčice
2008 (km)
2010 (km)
11,08
11,14
Smetanova Lhota
5,18
5,18
Tálín
2,46
2,43
Temešvár
2,92
2,89
Varvaţov
9,77
9,62
Vlastec
5,97
5,87
Vojníkov
8,23
8,16
Vráţ
7,13
6,83
Vrcovice
4,27
4,27
14,49
14,41
3,85
3,39
13,87
13,96
843,76
846,28
Záhoří
Ţďár
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 5: Délka rozvodu plynu v SO ORP Písek v roce 2008 a 2010
Název obce
2008 (km)
2010 (km)
Boudy
4,88
4,88
Cerhonice
3,07
3,07
Čimelice
13,70
13,74
Číţová
32,14
32,78
Dobev
6,01
6,01
Drhovle
15,38
15,38
Heřmaň
2,36
2,36
Horosedly
5,26
5,26
Kestřany
17,17
17,17
Křenovice
2,08
2,08
Lety
1,22
1,22
Mirotice
13,31
13,55
Mirovice
9,29
9,29
1,09
1,09
0,01
0,01
66,96
69,65
4,12
4,12
Protivín
65,60
65,60
Předotice
10,85
10,90
Putim
6,52
6,52
Rakovice
3,86
3,86
Raţice
14,03
14,03
Skály
12,71
12,71
6,22
6,21
3,15
3,15
Dolní Novosedly
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Minice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Název obce
2008 (km)
2010 (km)
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
4,27
4,27
Vrcovice
4,82
4,82
10,45
10,78
340,51
344,51
Záhoří
Ţďár
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B6: Silnice I. Třídy (A090)
Název obce
A 090 (km)
Boudy
1,16
Čimelice
4,84
Číţová
2,32
Dobev
0,91
Dolní Novosedly
3,37
Drhovle
13,59
Horosedly
2,92
Králova Lhota
1,10
Křenovice
2,04
Lety
5,87
Mirotice
5,80
Mirovice
3,88
Nerestce
1,02
Orlík nad Vltavou
3,90
Písek
16,87
Podolí I
4,05
Protivín
11,46
Předotice
12,53
Rakovice
0,57
Temešvár
1,35
Záhoří
3,65
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP, 2010
103,20
Tabulka B7: Silnice 2. Třídy (A091)
Název obce
A 091 (km)
16,89
Dobev
5,41
Dolní Novosedly
1,76
Heřmaň
0,49
Kluky
3,49
Minice
0,98
Mirotice
1,70
Mirovice
2,27
Mišovice
3,10
Oslov
3,39
Ostrovec
0,08
Paseky
4,30
Písek
8,48
Protivín
1,57
Předotice
1,54
Putim
3,88
Rakovice
0,16
Raţice
3,65
Slabčice
2,85
Smetanova Lhota
3,73
Tálín
3,30
Varvaţov
5,26
Vlastec
3,12
Záhoří
2,73
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP, 2010
4,53
88,66
Tabulka B8: Silnice 3. Třídy (A092)
Název obce
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Ţďár
ORP Celkem
Zdroj: ÚAP, 2010
A 092 (km)
2,91
1,84
3,55
4,84
18,98
3,47
4,45
4,49
2,50
11,31
4,59
2,91
5,83
1,35
6,28
1,33
15,49
13,72
9,24
0,98
2,55
2,84
2,95
3,21
2,66
11,63
16,11
2,54
3,54
30,76
9,47
6,40
4,38
4,56
7,04
3,97
2,21
7,64
2,06
5,31
2,83
4,94
5,54
5,15
270,35
Obrázek B9: Intenzity dopravy v letech 2000 a 2005 - Město Písek
Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava
Obrázek B10: Intenzity dopravy na hlavních komunikacích na území SO ORP Písek (2005)
Vysvětlivk : Indikátor RPDI – roční průměr denních intenzit (počet vozidel / 24 hod.)
Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava
Tabulka B11: Vyhodnocení dostupnosti ORP Písek
NÁZEV OBCE
Albrechtice
nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
POČET
SPOJENÍ
celkem
Hodnota
Indikátoru
NÁZEV
OBCE
2
0
0
1
3
6
3
5
6
3
0
1
2
-2
-1
1
2
1
2
2
1
-2
-1
0
0
-2
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
0
2
1
2
1
0
1
1
-2
0
-1
0
-1
-2
-1
-1
0
-2
Olešná
Orlík nad Vltavou
0
-2
0
-2
Oslov
Ostrovec
Paseky
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova
Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
Součet
POČET
SPOJENÍ
celkem
Hodnota
Indikátoru
1
-1
1
0
2
0
9
4
4
0
1
1
1
-1
-2
0
-2
2
2
2
-2
-1
-1
-1
1
-1
0
2
0
3
0
1
2
5
-2
0
-2
1
-2
-1
0
2
1
-1
1
-1
80
Zdroj: ÚAP, 2010
Škála:
-2…..0 spojů
-1…..1 spoj
0…..2 spoje
1…..3 spoje
2…..více než 3 spoje
Pozn.: Data o dojezdu na 6, 7 a 14 hodin. Data jsou z května 2010. Aby spojení mohlo byt uvedeno,
tak musí být kratší neţ 90 minut a dorazit do cíle nejdříve hodinu před uvedenou hodinou.
Tabulka B12: Časová dostupnost ORP Písek
Název obce
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Mirotice
Mirovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Ţďár
Průměr
Zdroj: ÚAP, 2010
Průměrná doba
cesty 6
27,00
36,00
28,00
1,00
20,00
7,00
5,00
12,00
13,00
20,00
26,00
37,00
40,00
34,00
26,00
21,00
28,00
23,00
7,00
5,00
10,00
34,00
38,00
25,00
15,00
19,00
16,00
9,00
10,00
30,00
15,00
20,55
Průměrná doba
cesty 8
29,00
67,00
42,00
24,00
7,00
13,00
4,00
10,00
10,00
6,00
17,00
40,00
68,00
19,00
30,00
18,00
38,00
43,00
35,00
31,00
28,00
37,00
15,00
23,00
25,00
17,00
34,00
17,00
9,00
5,00
77,00
11,00
22,00
35,00
28,00
20,00
12,00
24,00
11,00
13,00
16,00
11,00
7,00
18,00
18,00
24,09
Průměrná doba
cesty 14
35,00
28,00
30,00
9,00
16,00
9,00
13,00
8,00
13,00
23,00
31,00
36,00
24,00
35,00
41,00
32,00
78,00
26,00
20,00
30,00
28,00
20,00
19,00
4,00
10,00
62,00
70,00
25,00
25,00
21,00
18,00
16,00
10,00
13,00
35,00
23,00
26,00
Tabulka B13: Ţelezniční dráha celostátní (A094)
Název obce
A 094 (km)
Čimelice
4,47
Číţová
8,18
Dobev
0,13
Heřmaň
6,57
Horosedly
1,54
Kestřany
1,19
Mirovice
2,42
Myslín
3,99
Nerestce
1,79
Oslov
2,02
Ostrovec
2,43
Písek
13,86
Protivín
11,26
Putim
3,89
Rakovice
0,72
Raţice
4,83
Skály
6,36
Smetanova Lhota
4,38
Vlastec
2,61
Vráţ
3,50
Vrcovice
2,71
Záhoří
5,43
ORP Celkem
94,27
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B14: Ţelezniční dráha regionální (A095)
Název obce
A095 (km)
Protivín
0,76
ORP Celkem
0,76
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B15: Vodní cesty na území SO ORP Písek (A104)
Název obce
Číţová
Koţlí
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Oslov
Ostrovec
Podolí I
Slabčice
Temešvár
Varvaţov
Varvaţov
Vojníkov
Vráţ
ORP Celkem
A104 (km)
4,71
3,36
0,86
0,09
1,81
2,90
4,35
3,23
4,19
0,85
2,93
0,86
3,13
2,15
0,90
0,61
2,72
2,09
41,73
A104 (význam)
sledované vodní cesty dopravně významné
sledované vodní cesty účelové
Zdroj: ÚAP, 2010
Tabulka B 16: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2008 –
2010
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Rok
2008
13761
152171
41544
20003
47359
19717
18859
51451
33812
22105
45323
80482
17998
25331
14087
17658
11603
633264
2010
13987
154323
41894
19870
48017
19741
18830
51760
33830
22233
45197
80782
18244
25378
14114
17721
11722
637643
Absolutně
Relativně (%)
226
1,6
2152
1,4
350
0,8
-133
-0,7
658
1,4
24
0,1
-29
-0,2
309
0,6
18
0,1
128
0,6
-126
-0,3
300
0,4
246
1,4
47
0,2
27
0,2
63
0,4
119
1,0
4379
0,7
Tabulka B 17: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Písek mezi lety 2000-2010
Obec
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Rok
2000
2010
Absolutně
Relativně (%)
831
840
9
1,1
185
174
-11
-5,9
Cerhonice
Čimelice
121
985
142
995
21
10
17,4
1
Číţová
Dobev
834
683
1018
741
184
58
22,1
8,5
Dolní Novosedly
173
215
42
24,3
Drhovle
Heřmaň
585
211
500
240
-85
29
-14,5
13,7
Horosedly
Kestřany
113
619
115
652
2
33
1,8
5,3
Kluky
490
553
63
12,9
Koţlí
Králova Lhota
41
184
47
201
6
17
14,6
9,2
Křenovice
Lety
130
289
155
264
25
-25
19,2
-8,7
Minice
Mirotice
38
1077
36
1191
-2
114
-5,3
10,6
Mirovice
1690
1597
-93
-5,5
Mišovice
Myslín
213
87
208
88
-5
1
-2,3
1,1
Nerestce
Nevězice
95
154
107
151
12
-3
12,6
-1,9
92
104
12
13
Orlík nad Vltavou
Oslov
341
265
326
352
-15
87
-4,4
32,8
Ostrovec
Paseky
353
114
441
142
88
28
24,9
24,6
30093
331
29949
353
-144
22
-0,5
6,6
Olešná
Písek
Podolí I
Probulov
59
47
-12
-20,3
Protivín
Předotice
4948
455
4983
472
35
17
0,7
3,7
Putim
Rakovice
427
224
502
220
75
-4
17,6
-1,8
Raţice
425
411
-14
-3,3
Skály
Slabčice
262
304
270
300
8
-4
3,1
-1,3
Smetanova Lhota
Tálín
255
166
275
159
20
-7
7,8
-4,2
Temešvár
Varvaţov
82
204
114
189
32
-15
39
-7,4
Vlastec
188
199
11
5,9
Rok
Obec
2000
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
SO ORP Písek
2010
Absolutně
Relativně (%)
87
298
65
283
-22
-15
-25,3
-5
98
152
54
55,1
714
788
74
10,4
173
198
25
14,5
235
236
1
0,4
51021
51760
739
1,4
Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje
Tabulka B 18: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Písek za
období 2000 aţ 2010
Obec
Albrechtice
nad Vltavou
Boudy
Cerhonice
Narození
Zemřelí
Přirozený
přírůstek
Přistěhovalí
Vystěhovalí
Migrační
saldo
73
106
-33
276
219
57
17
15
33
23
-16
-8
40
55
31
40
9
15
Čimelice
Číţová
81
94
111
100
-30
-6
178
433
195
238
-17
195
Dobev
Dolní
Novosedly
Drhovle
Heřmaň
78
72
6
201
160
41
15
30
-15
90
56
34
36
26
289
28
-253
-2
351
72
190
42
161
30
Horosedly
Kestřany
11
57
20
68
-9
-11
33
186
24
158
9
28
Kluky
Koţlí
Králova
Lhota
Křenovice
61
7
58
9
3
-2
139
4
113
12
26
-8
27
28
-1
70
83
-13
8
15
-7
38
19
19
Lety
Minice
26
3
37
7
-11
-4
70
8
87
9
-17
-1
Mirotice
Mirovice
136
106
121
176
15
-70
329
383
240
446
89
-63
Mišovice
Myslín
16
13
23
11
-7
2
52
34
86
32
-34
2
Nerestce
7
15
-8
37
19
18
Nevězice
Olešná
Orlík nad
Vltavou
Oslov
Ostrovec
18
6
22
10
-4
-4
33
42
28
26
5
16
30
47
-17
96
91
5
38
45
36
49
2
-4
124
197
58
114
66
83
5
15
-10
38
27
11
Paseky
2920
2859
61
4831
4770
Migrační
saldo
61
Podolí I
Probulov
41
1
34
12
7
-11
90
14
83
13
7
1
Protivín
Obec
Písek
Narození
Zemřelí
Přirozený
přírůstek
Přistěhovalí
Vystěhovalí
498
508
-10
1069
1041
28
Předotice
Putim
53
70
69
65
-16
5
141
163
81
103
60
60
Rakovice
Raţice
21
37
36
47
-15
-10
69
105
42
98
27
7
Skály
17
32
-15
93
70
23
Slabčice
Smetanova
Lhota
Tálín
29
59
-30
57
81
-24
25
36
-11
69
53
16
10
27
-17
40
29
11
Temešvár
Varvaţov
19
5
16
42
3
-37
52
89
30
44
22
45
Vlastec
Vojníkov
25
1
27
14
-2
-13
70
29
56
27
14
2
Vráţ
29
33
-4
68
71
-3
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Ţďár
SO ORP
Písek
20
76
13
78
7
-2
59
227
15
150
44
77
33
29
4
58
51
7
22
34
-12
65
46
19
5007
5629
-622
11067
9797
1270
Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva, roční údaje
Bydlení
Tabulka B 19: Stáří domovního fondu v SO ORP Jihočeského kraje
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
do 1919
638
3352
1037
1018
2192
534
603
1706
1180
802
1374
2106
800
1242
519
580
558
20241
Domy postavené v období let
1920-1945
1946-1980
415
1374
3525
8758
943
2630
612
1701
1485
3026
343
1227
509
1877
1797
3339
657
2221
863
1873
1161
3378
2345
6096
453
1617
855
1933
371
1141
463
1218
373
944
17170
44353
1981-2001
642
6116
1856
1132
2119
878
957
1959
1622
1220
1921
3258
963
1194
677
770
619
27903
Tabulka B 20: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Písek
Obec
Albrechtice nad Vlta
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Číţová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Koţlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
do 1919
1920-1945
65
19
20
40
49
46
17
31
27
9
27
25
2
18
9
16
7
59
64
22
9
8
17
4
23
47
7
8
45
34
26
11
27
14
9
29
20
6
21
2
24
4
43
95
16
7
12
11
5
19
1946-1980
111
18
17
117
104
78
27
64
18
13
63
74
2
19
20
31
4
120
112
26
11
11
26
10
24
1981-2001
40
20
8
59
44
50
15
33
18
6
48
37
7
7
10
14
0
50
87
11
2
3
9
16
25
Obec
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Raţice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvaţov
Vlastec
Vojníkov
Vráţ
Vrcovice
Záhoří
Ţďár
SO ORP Písek
do 1919
16
23
15
454
23
5
204
36
25
17
30
31
22
19
13
3
20
18
6
15
14
37
4
23
1706
1920-1945
13
13
4
751
7
4
212
16
26
16
22
16
20
15
16
7
17
11
3
14
2
34
5
11
1797
1946-1980
43
42
24
1108
45
10
387
54
59
26
41
27
43
41
11
15
28
21
14
35
12
81
25
27
3339
1981-2001
18
38
8
755
17
4
240
29
38
7
22
10
21
12
15
12
10
8
0
10
5
32
19
10
1959
Rekreace
Tabulka B 21: Návštěvnost jednotlivých typů hromadného ubytovacího zařízení v letech 2000 a 2009 (k 31.12.) v Jihočeském kraji
Počet příjezdů hostů
v roce 2000
z toho rezidenti
Typ ubytovacího zařízení
počet
Hotel, motel, botel ****
Hotel, motel, botel ***
Hotel, motel, botel **
Hotel, motel, botel *
Hotel garni ****,***,**,*
Penzion
Kemp
Chatová osada
Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená
Hromadná ubytovací zařízení celkem
56 230
110 612
71 044
44 676
6 240
133 305
266 535
31 137
29 996
188 224
937 999
počet
v%
6
17 402
12
78 584
8
50 648
5
33 994
1
4 673
14
98 794
28
205 309
3
28 489
3
26 285
20
175 479
100
719 657
Počet přenocování
z toho rezidenti
v%
2
11
7
5
1
14
29
4
4
24
100
počet
v%
197 215
166 244
32 244
/
/
134 548
174 688
16 822
23 739
134 838
917 033
v roce 2000
Typ ubytovacího zařízení
Hotel, motel, botel ****
Hotel, motel, botel ***
Hotel, motel, botel **
Hotel, motel, botel *
Hotel garni ****,***,**,*
Penzion
Kemp
Chatová osada
Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená
Hromadná ubytovací zařízení celkem
v roce 2009
počet
22
18
4
/
/
15
19
2
3
15
96
Pozn: Rezidenti - turisté s trvalým pobytem na území České republiky
2
10
7
3
0
10
18
3
3
44
100
12
17
4
/
/
17
25
3
3
17
98
v roce 2009
z toho rezidenti
počet
v%
90 707
391 081
276 301
141 237
19 258
393 249
731 698
142 265
131 241
1 785 581
4 102 618
v%
74 072
108 796
24 580
/
/
107 688
160 174
16 154
21 301
108 901
633 846
počet
v%
27 192
300 339
216 464
113 540
15 201
311 050
535 143
132 756
121 333
1 648 712
3 421 730
z toho rezidenti
1
9
6
3
0
9
16
4
4
48
100
počet
v%
500 652
436 924
77 214
/
/
393 600
469 509
89 858
79 920
748 291
2 855 936
18
15
3
/
/
14
16
3
3
26
98
počet
v%
292 165
298 291
57 728
/
/
339 185
424 018
87 767
75 898
600 763
2 203 903
13
14
3
/
/
15
19
4
3
27
98
Příloha C: Ekonomický pilíř
Tabulka C 1: Daňová výtěţnost správních obvodů Jihočeského kraje
SO ORP
Počet obyvatel
Daň z fyzických osob (v
tis. Kč)
Daň z právnických
osob vč. obce (v tis.
Kč)
Daň z přidané hodnoty
(v tis. Kč)
Daň z nemovitosti (v
tis. Kč)
Daňová výtěţnost (v
tis. Kč)
Blatná
2008
13913
2009
13987
2008
32727
2009
29911
2008
40416
2009
30439
2008
47756
2009
45464
2008
9674
2009
11401
2008
130573
2009
117215
České Budějovice
153269
154323
432710
358267
506635
368849
621780
609613
62192
69870
1623318
1406599
Český Krumlov
41762
41894
98254
85738
149870
103049
150806
148653
21535
42674
420465
380114
Dačice
19985
19870
44569
40555
57229
42327
72166
71362
15159
17210
189124
171455
Jindřichův Hradec
47934
48017
116454
101891
151476
105826
175354
175033
28459
40408
471743
423158
Kaplice
19754
19741
49089
40219
61936
43004
70399
67121
9651
12988
191076
163332
Milevsko
18822
18830
45033
45384
50656
35895
68016
65743
12205
13805
175910
160828
Písek
51728
51760
141752
120031
210065
169424
191393
187899
30583
37606
573792
514961
Prachatice
33795
33830
84640
67651
109939
87073
123115
123465
17507
27624
335201
305813
Soběslav
22155
22233
50601
41605
56862
42242
76065
74664
13765
15532
197293
174043
Strakonice
45446
45197
113129
88422
139830
107281
162944
159310
27925
42017
443829
397030
Tábor
80623
80782
203749
174678
281078
219837
297379
287448
44438
68022
826644
749984
Trhové Sviny
18148
18244
38702
34150
55559
38183
63143
61292
9785
16110
167188
149735
Třeboň
25379
25378
61073
53581
91868
86601
88578
86862
15241
15096
256760
242141
Týn nad Vltavou
14167
14114
41362
31182
39651
32121
50660
49134
12701
16469
144374
128906
Vimperk
17753
17721
44315
36997
58073
45745
64926
63326
8674
10452
175988
156520
Vodňany
11695
11722
27551
24658
34768
22248
38673
40045
6953
8736
107945
95687
636328
637643
1625711
1374919
2095912
1580145
2363153
2316436
346447
466020
6431223
5737520
Jihočeský kraj
Tabulka C 2: Daňová výtěţnost správního obvodu ORP Písek
Daň z příjmu
fyzických osob (v tis.
Kč)
Počet obyvatel
Obec
2008
2009
2008
2009
Daň z příjmu
právnických osob vč.
obce
(v tis. Kč)
2008
Daň z přidané
hodnoty (v tis. Kč)
2009
2008
2009
2504,9
1762,58
3240,11
3241,47
tis. Kč)
2008
(v tis. Kč)
2009
2008
2009
954,64
1198,17
9292,47
8245,35
844
840
2592,82
2043,13
Boudy
180
174
475,21
403,18
685,3
357,48
521,77
686,85
227,05
256,07
1909,33
1703,58
Cerhonice
135
142
852,14
301,29
399,85
270,75
578,65
418,09
251,72
296,73
2082,36
1286,86
Čimelice
990
995
2779,82
2934,68
2724,43
1569,92
2990,7
3062,08
663,87
865,46
9158,82
8432,14
Číţová
1011
1018
2543,91
2051,78
3524,61
2579,77
3520,56
3647,52
829,2
982,14
10418,28
9261,21
Dobev
724
741
1514,22
1308,89
1565,34
1234,6
2734
2515,1
533,44
705,66
6347
5764,25
Dolní Novosedly
205
215
414,44
395,75
514,92
351,66
721,49
756,3
292,02
343,44
1942,87
1847,15
Drhovle
503
500
2522,6
1436,45
1358,67
752,6
1896,64
1892,76
544,95
670,74
6322,86
4752,55
Heřmaň
236
240
511,16
426,69
562,5
455,33
809,96
802,32
230,47
254,17
2114,09
1938,51
Horosedly
117
115
244,43
235,49
302,46
217,42
436,09
451,22
182,12
301,6
1165,1
1205,73
Kestřany
659
652
1450,16
1254,79
1601,66
1072,09
2291,86
2208,2
586,53
713,51
5930,21
5248,59
Kluky
541
553
1072,32
1137,08
1294,16
1004,29
1845,36
1805,79
379,35
539,81
4591,19
4486,97
Koţlí
51
47
132,36
117,15
154,68
115,28
225,29
225,35
113,16
117,52
625,49
575,3
Králova Lhota
194
201
637,17
400,84
422,68
361,81
797,1
771,77
314,62
352,98
2171,57
1887,4
Křenovice
153
155
323,99
290,96
376,2
260,92
543,1
560,15
177,22
200,03
1420,51
1312,06
Lety
260
264
596,79
549,92
724,84
473,46
1045,27
1029,6
652,75
730,36
3019,65
2783,34
35
36
243,52
85,49
114,42
76,59
166,84
166,38
86,12
92,23
610,9
420,69
Mirotice
1182
1191
2387,29
2100,69
3099,46
2197,34
4117,92
3935,26
717,05
1198,44
10321,72
9431,73
Mirovice
1605
1597
3205,54
3002,96
4204,12
2783,66
5367,07
5145,01
775,83
1092,1
13552,56
12023,73
Mišovice
216
208
1139,19
966,52
0
0
920,64
902,03
271,53
415,81
2331,36
2284,36
87
88
200,05
240,13
227,62
124,43
315,26
350,44
119,71
108,74
862,64
823,74
103
107
208,54
192,2
264,79
176,95
381,99
389,11
238,83
241,2
1094,15
999,46
Minice
Myslín
Nerestce
Daň z příjmu
fyzických osob (v tis.
Kč)
Počet obyvatel
Obec
2009
2008
2009
2008
2009
2008
2009
(v tis. Kč)
2008
2009
151
428,59
331,46
427,95
286,59
619,38
620,42
300,83
334,37
1776,75
1572,84
Olešná
103
104
236,52
210,3
253,08
182,09
367,65
399,4
176,83
204,92
1034,08
996,71
Orlík nad Vltavou
330
326
1085,27
669,01
864,7
670,03
1158,29
1090,78
283,19
250,16
3391,45
2679,98
Oslov
347
352
932,21
761,54
937,12
699,85
1347,25
1347,91
407,37
461,42
3623,95
3270,72
Ostrovec
425
441
1043,58
868,6
1108,24
859,12
1547,61
1606,67
513,91
323,34
4213,34
3657,73
Paseky
139
142
544,24
506
611,66
456,44
892,06
921,05
292,94
326,17
2340,9
2209,66
29972
29949
88935,32
74598,28
151691
128831,3
114409,8
111853,2
10719,5
12158,71
365755,6
327441,5
Podolí I
349
353
781,3
609,8
915,92
728,82
1197,99
1164,95
258,26
269,76
3153,47
2773,33
Probulov
47
47
111,8
120,02
141,97
92,83
206,37
182,53
127,69
258,16
587,83
653,54
5051
4983
10565,52
10006,11
13668,85
9039,59
16755,86
16136,96
3200,38
5076,63
44190,61
40259,29
Předotice
448
472
1143,56
1014,04
1378,01
1112,51
1491,11
1700,99
390,73
551,17
4403,41
4378,71
Putim
496
502
995,98
898,65
1132,67
809,63
1622,1
1610,94
289,69
361,17
4040,44
3680,39
Rakovice
218
220
447,11
429,94
558,14
412,97
804,87
834,26
280,31
456,96
2090,43
2134,13
Raţice
410
411
871,6
746,42
988,85
650,97
1419,99
1374,43
429,46
567,94
3709,9
3339,76
Skály
277
270
639,36
583,13
791,47
556,65
1143,14
1115,1
435,45
508,87
3009,42
2763,75
Slabčice
306
300
667,58
611,47
847,72
612,35
1222,18
1211,05
516,46
566,46
3253,94
3001,33
Smetanova Lhota
273
275
557,21
541,51
695,72
503,26
1002,89
1022,98
414,83
408,59
2670,65
2476,34
2008
tis. Kč)
153
Protivín
2009
(v tis. Kč)
Daň z přidané
hodnoty (v tis. Kč)
Nevězice
Písek
2008
Daň z příjmu
právnických osob vč.
obce
Příloha D: Vyváţenost pilířů
Tabulka D 1: Vyhodnocení environmentálního pilíře
Horninové
prostředí a
geologie
Vodní
reţim
Hygiena
ţivotního
prostředí
Ochrana
přírody a
krajiny
Zemědělský
půdní fond
a pozemky
určené k
plnění
funkcí lesa
Albrechtice
nad Vltavou
2
1
-1
1
2
1
+
Boudy
1
-1
0
-2
2
0
-
Cerhonice
0
0
0
-1
1
0
-
Čimelice
0
0
-1
-1
0
-0,4
-
Číţová
1
-1
-1
1
2
0,4
+
Dobev
Dolní
Novosedly
1
1
-1
0
1
0,4
+
0
-1
-2
-2
0
-1
-
Drhovle
1
-1
-2
0
1
-0,2
-
Heřmaň
0
-2
0
1
1
0
-
Horosedly
1
-2
0
-2
0
-0,6
-
Kestřany
2
0
-1
2
1
0,8
+
Kluky
0
-1
-1
-1
1
-0,4
-
Koţlí
Králova
Lhota
0
0
1
2
2
1
+
0
0
0
-2
1
-0,2
-
Křenovice
0
-1
0
-2
2
-0,2
-
Lety
1
0
-1
-2
1
-0,2
-
Minice
0
-1
1
-2
2
0
-
Mirotice
1
-2
0
-2
0
-0,6
-
Mirovice
1
-2
-2
-2
-1
-1,2
-
Mišovice
0
-1
-1
-2
-1
-1
-
Myslín
1
-2
0
-1
-2
-0,8
-
Nerestce
1
-2
0
-2
0
-0,6
-
Nevězice
0
1
0
0
2
0,6
+
Olešná
Orlík nad
Vltavou
0
2
0
-1
1
0,4
+
0
1
-1
2
1
0,6
+
Oslov
0
1
0
2
2
1
+
Ostrovec
1
-1
0
1
2
0,6
+
Paseky
-1
-1
-1
2
2
0,2
+
Písek
1
-2
-2
1
1
-0,2
-
Podolí I
0
0
-1
0
2
0,2
+
Probulov
0
-1
0
-2
0
-0,6
-
Protivín
2
-2
-2
-1
0
-0,6
-
Předotice
2
1
0
-1
0
0,4
+
Putim
0
-2
0
0
1
-0,2
-
Obec
Průměr za
obce
Vyhodnocení
Horninové
prostředí a
geologie
Vodní
reţim
Hygiena
ţivotního
prostředí
Ochrana
přírody a
krajiny
Zemědělský
půdní fond
a pozemky
určené k
plnění
funkcí lesa
Rakovice
0
-1
0
-2
1
-0,4
-
Raţice
0
0
-1
-1
-1
-0,6
-
Skály
0
-1
0
0
1
0
-
Slabčice
Smetanova
Lhota
0
0
0
0
1
0,2
+
0
-1
0
1
2
0,4
+
Tálín
1
2
0
-1
0
0,4
+
Temešvár
0
2
-1
1
2
0,8
+
Varvaţov
0
1
0
2
1
0,8
+
Vlastec
0
-1
-1
-2
0
-0,8
-
Vojníkov
0
0
0
1
2
0,6
+
Vráţ
0
1
1
2
2
1,2
+
Vrcovice
-1
-1
0
0
0
-0,4
-
Záhoří
-1
-1
-2
-1
0
-1
-
Zvíkovské
Podhradí
0
2
-1
2
2
1
+
0
-2
0
1
2
0,2
+
Obec
Ţďár
průměr
Průměr za
obce
Vyhodnocení
0,02
Tabulka D 2 Vyhodnocení sociálního pilíře
Obec
Veřejná
Veřejná
technická
dopravní
infrastruktura infrastruktura
Sociodemografické
podmínky
Bydlení
Rekreace
Průměr za
Vyhodnocení
obce
Albrechtice
nad Vltavou
-1
0
0
-1
2
0
-
Boudy
2
0
-2
2
-1
0,2
+
Cerhonice
-1
-2
-1
1
0
-0,6
-
Čimelice
2
2
1
1
2
1,6
+
Číţová
0
1
2
1
0
0,8
+
Dobev
Dolní
Novosedly
0
1
1
2
1
1
+
-1
1
0
1
0
0,2
+
Drhovle
0
1
0
0
0
0,2
+
Heřmaň
0
2
0
0
1
0,6
+
Horosedly
2
0
1
-1
-1
0,2
+
Kestřany
0
-2
1
0
0
-0,2
-
Kluky
0
0
2
2
-1
0,6
+
Koţlí
Králova
Lhota
-1
-2
-1
2
1
-0,2
-
0
-1
-1
-1
-1
-0,8
-
Křenovice
-1
0
-1
1
-2
-0,6
-
Lety
-1
0
-2
0
-1
-0,8
-
Obec
Veřejná
Veřejná
technická
dopravní
infrastruktura infrastruktura
Sociodemografické
podmínky
Bydlení
Rekreace
Průměr za
Vyhodnocení
obce
Minice
-1
0
-1
-2
-2
-1,2
-
Mirotice
2
0
2
1
1
1,2
+
Mirovice
0
2
0
0
-1
0,2
+
Mišovice
-1
-1
-2
-1
-2
-1,4
-
Myslín
-2
1
0
-2
-1
-0,8
-
Nerestce
-1
1
-1
-2
0
-0,6
-
Nevězice
0
-2
-1
-2
-1
-1,2
-
Olešná
Orlík nad
Vltavou
-1
-2
-1
1
-2
-1
-
0
0
-1
1
2
0,4
+
Oslov
0
-1
1
1
1
0,4
+
Ostrovec
0
1
1
0
2
0,8
+
Paseky
0
-1
-1
1
1
0
-
Písek
2
2
1
2
2
1,8
+
Podolí I
-1
1
-1
1
0
0
-
Probulov
-1
-2
-2
-1
-1
-1,4
-
Protivín
2
2
1
1
2
1,6
+
Předotice
0
1
0
1
0
0,4
+
Putim
2
2
1
1
2
1,6
+
Rakovice
0
0
0
0
0
0
-
Raţice
0
2
-2
-1
1
0
-
Skály
0
1
-2
-1
0
-0,4
-
Slabčice
Smetanova
Lhota
-1
-1
-2
1
0
-0,6
-
0
1
0
-1
0
0
-
Tálín
0
-1
-1
2
0
0
-
Temešvár
0
0
-1
1
0
0
-
Varvaţov
0
-1
-2
0
2
-0,2
-
Vlastec
0
2
0
1
-1
0,4
+
Vojníkov
-1
-2
-1
-2
-1
-1,4
-
Vráţ
0
1
-1
1
2
0,6
+
Vrcovice
-1
1
1
1
1
0,6
+
Záhoří
0
2
2
0
-1
0,6
+
Zvíkovské
Podhradí
0
-1
0
1
2
0,4
+
Ţďár
0
-2
0
-1
-1
-0,8
-
průměr
0,04
Tabulka D 3 Vyhodnocení ekonomického pilíře
Regionální
ekonomika
Trh práce
Albrechtice nad
Vltavou
0
0
0
0,0
-
Boudy
2
0
0
0,7
+
Cerhonice
2
-1
0
0,3
+
Čimelice
2
1
-1
0,7
+
Číţová
-1
0
0
-0,3
-
Dobev
1
2
-2
0,3
+
Dolní Novosedly
2
0
-1
0,3
+
Drhovle
0
2
0
0,7
+
Heřmaň
1
2
-1
0,7
+
Horosedly
-1
2
1
0,7
+
Kestřany
-1
2
-1
0,0
-
Kluky
-1
2
-1
0,0
-
Koţlí
1
1
2
1,3
+
Králova Lhota
-1
2
0
0,3
+
Křenovice
1
-2
-1
-0,7
-
Lety
-1
-1
1
-0,3
-
Minice
0
2
2
1,3
+
Mirotice
2
0
-2
0,0
-
Mirovice
1
1
-2
0,0
-
Mišovice
1
2
1
1,3
+
Myslín
-2
1
0
-0,3
-
Nerestce
2
-2
0
0,0
-
Nevězice
2
2
1
1,7
+
Olešná
2
0
0
0,7
+
Orlík nad Vltavou
0
-2
-1
-1,0
-
Oslov
-1
2
0
0,3
+
Ostrovec
-1
-2
-1
-1,3
-
Paseky
1
2
2
1,7
+
Písek
1
2
1
1,3
+
Podolí I
1
1
-2
0,0
-
Probulov
2
2
2
2,0
+
Protivín
0
1
-1
0,0
-
Předotice
1
2
0
1,0
+
Putim
2
2
-2
0,7
+
Rakovice
0
2
0
0,7
+
Raţice
-1
2
-1
0,0
-
Skály
0
2
1
1,0
+
Slabčice
-1
1
1
0,3
+
Smetanova Lhota
1
2
0
1,0
+
Tálín
1
-2
-1
-0,7
-
Temešvár
2
-2
-1
-0,3
-
Varvaţov
0
-2
2
0,0
-
Obec
Průměr za
obce
Vyhodnocení
Regionální
ekonomika
Trh práce
Vlastec
-1
-2
-1
-1,3
-
Vojníkov
2
-2
2
0,7
+
Vráţ
1
2
-2
0,3
+
Vrcovice
-1
0
-1
-0,7
-
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
-1
2
-2
-0,3
-
1
2
-2
0,3
+
Ţďár
-1
2
0
0,3
+
Obec
průměr
Průměr za
obce
0,3
Vyhodnocení

proces proces - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

Zrcadlo č. 2/2010 - Čtyřlístek Ostrava

proces proces - Geoportál Jihočeského kraje

eeeeeeeeeeeeeeee

UP_Cimelice_II3_ZabZPF

Podklady pro RURÚ + dokumentace RURÚ

str. 1 - CZ Motokros