Stáhnout jako PDF
Transkript
1 Ročník 90 2013 || Obsah EDITORIAL INTERVIEW Zákon o distribuci finančních služeb odráží zkušenosti z pojišťovnictví Mgr. Jan Cigánik 4 NA AKTUÁLNÍ TÉMA Sjednání na internetu: Jen pro experty nebo pro odvážné Ing. Kateřina Lhotská 6 LEGISLATIVA A PRÁVO EU a USA společně na „Cestě vpřed” Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. Legislativní záměry vlády v roce 2013 Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. Novinky z legislativy Mgr. Eva Kozojedová 8 10 11 EKONOMICKÉ INFORMACE Analýza pojistného trhu: Jaký byl rok 2012? RNDr. Petr Jedlička, Ph.D., Ing. Jaroslav Urban Potenciál středoevropského prostoru je pro zajišťovny výzvou Johannes Martin Hartmann Zajištění 2012: „Díky“ za hurikán Sandy Lukáš Čížek 13 15 16 POJISTNÉ SPEKTRUM Bez pojištění může být ekologická újma likvidační Ing. Lenka Dočekalová Kde je ukrytý potenciál asistenčních služeb? Ing. Vladimír Fuchs 19 21 ZE SVĚTA Mírný optimizmus…Tak vnímají finanční ředitelé ekonomický vývoj Redakce Životní pojištění: Evropu trápí obrovská podpojištěnost Michael Haas, Jetmir Krasnici SLASPO Fórum 2012: Regulace není cesta Redakce 24 26 27 Z DOMOVA Budou chtít pojišťovny nabízet výplaty důchodů? Hana Vondráčková Základní opory ve stáří: Rodina, stát a trh Prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. Jaká je budoucnost životního pojištění? Allianz Global Corporate & Specialty, Redakce Exkluzivní průzkum ČAP: Jak se pojišťujeme – ženy versus muži Jolana Ackermannová Vzdělávání v pojišťovnictví: Nejlepší diplomové práce oceněny Redakce Šťastná třináctka? Odborná anketa Pojišťovna roku se blíží Ing. Zdeňka Indruchová 29 31 33 Když se zamyslím nad možným vývojem pojišťovnictví v roce 2013, tak vidím zrcadlový odraz ekonomické situace celé ČR. Průmyslová výroba slábne, nezaměstnanost roste, společnost se vyrovnává s novými daněmi a celková nálada nutí k omezení investic a výdajů. Z těchto nejen pro pojišťovnictví nepříliš pozitivních signálů vyplývá, že se musíme připravit na pokračující stagnaci trhu. A na jaká témata konkrétně bychom se tedy měli soustředit? Klíčové bude stabilizovat vývoj v oblastech dlouhodobě klesajících cen. Tady musím upozornit na fakt, že vedle známých problémů v povinném ručení začínám pozorovat obdobné znaky pokřivení trhu i u podnikatelských pojištění. Dále si musíme všímat vývoje v daňové oblasti. Obávám se, aby kroky politiků nepřinesly do už tak velmi regulovaného odvětví další nevhodné zásahy. Evergreenem je pak příprava na zavedení Solvency II, jejíž start byl opět posunut. Z EU přichází také regulace IMD 2, které u nás předchází vývoj zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Doufejme, že se politika ochrany spotřebitele „za každou cenu“ nevymkne autorům z rukou. Na závěr ještě zmíním, že bude velmi zajímavé sledovat, jak si trh poradí s penzijní reformou, problematikou nového občanského zákoníku a zdali se komerčním pojišťovnám podaří pootevřít dveře pro podnikání ve sféře zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že pojišťovnictví všechny zmíněné problémy zdárně překoná. 35 37 38 INSURANCE DIGEST Buying on-line insurance: For experts or the brave only Ing. Kateřina Lhotská Life insurance: European consumers underinsured Michael Haas, Jetmir Krasnici Sloupek Tomáše Síkory 39 41 Tomáš Síkora výkonný ředitel ČAP || Editorial Vážení čtenáři, známé pořekadlo tvrdí, že: „Změna je život“, a i když je pojišťovnictví obecně oborem konzervativním, v redakci Pojistného obzoru jsme se rozhodli jednat v duchu tohoto rčení – a měnit. Po pěti letech si tak dovolujeme představit novou grafickou tvář vašeho oblíbeného periodika. A jelikož je život jako takový úzce spjat s fenoménem evoluce, jdeme cestou postupného vývoje, bez revolučních skoků. Povedené a osvědčené grafické prvky jsme zachovali, nyní se s nimi však budete setkávat v moderním, elegantním a čistém designu. Doufáme, že se vám nová podoba časopisu bude líbit a že také oceníte větší přehlednost vnitřního uspořádání. V rámci změny jsme přidali také novou rubriku. Od tohoto čísla budeme pravidelně přinášet rozhovor se zajímavou osobností finančního světa. A koho vám v březnovém vydání představíme jako prvního? Podařilo se nám vyzpovídat náměstka ministra financí Radka Urbana, který mimo jiné prozradil, jak vnímá diskutovanou možnost zohledňování věku a zdravotní způsobilosti při výpočtu sazeb nebo co si myslí o vývoji zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Rubrika Na aktuální téma pak přináší velmi zajímavé téma expertky na pojišťovnictví společ- nosti Ness Kateřiny Lhotské, jež se věnovala problematice on-line srovnávačů. Podle ní by pojišťovny měly věnovat větší pozornost výběru partnerů, kteří pro ně pojištění sjednávají. Ekonomické informace otevírá příspěvek Petra Jedličky a Jaroslava Urbana. Odborníci ze společnosti SUPIN v něm analyzují předběžné výsledky českého pojistného trhu. Ty ukazují, že v roce 2012 pokračovala faktická stagnace, když celkový předpis pojistného meziročně oproti roku 2011 poklesl o 0,1 %. Další téma se úzce dotýká sféry zajištění. Lukáš Čížek ze společnosti AON Benfield rozebral loňský rok globální optikou, zatímco člen představenstva VIG Re Johannes Martin Hartmann se věnoval zajištění ve středoevropském prostoru. Lenka Dočekalová z ACE European Group se v rubrice Pojistné spektrum vrátila k nedávnému tématu ekologické katastrofy a na otázku: „Kde se skrývá potenciál asistenčních služeb?“ hledá v následujícím článku odpověď generální ředitel Europ Assistance Vladimír Fuchs. Rubrika z domova přináší příspěvek Hany Vondráčkové z České pojišťovny, která se zamýšlí nad penzijní reformou v kontextu snahy o zavedení II. pilíře přes soukromý trh penzijních společností a životních pojišťoven. Podle ní velká míra regulace vede k absurdnímu řešení, jež původní myšlenky reformy zdaleka nenaplňuje. Na závěr také upozorňujeme na úvahu profesora Tomáše Cipry, jenž se ptá, zda budou vzhledem k ekonomickému a demografickému vývoji politické reprezentace v příštích desetiletích upřednostňovat výdaje na vzdělání a potřeby mladých lidí, nebo na sociální a zdravotní péči pro seniory. Příjemné a zajímavé čtení přeje, Jan Cigánik šéfredaktor Pojistného obzoru Dear Readers, “Life is change,” says an old adage, and although the insurance industry tends to be conservative, the editorial staff of Insurance Horizon decided to follow the saying – and change. Now, after five years, we are pleased to introduce a new graphic design of your favourite periodical. But since life itself is inherently linked to the phenomenon of evolution, we wanted to apply gradual alterations and avoid revolutionary leaps. We have retained successful and timetested graphic features, but reworked them into an updated, smart and clean design. We hope you like the new image of the magazine and appreciate the redesigned layout that makes the contents better organized and accessible. In the spirit of change we also added a new section. From this issue on we will regularly feature an interview with an important figure of the financial sector. Who is the first to be introduced in the March issue? We interviewed Deputy Finance Minister Radek Urban, who shared with us, among other, his view of the much debated possibility of including age and health among the factors taken into account for the calculation of insurance rates, and his thoughts about the process of drafting an amendment to Act No. 38/2004 Coll., on insurance intermediaries. The Current Issues section brings a very interesting topic picked by insurance expert Kateřina Lhotská of Ness, the author of an article about online price checkers. In her view, insurance companies should be more careful in the selection of partners selling online insurance on their behalf. It would certainly help to keep track of how the products are being offered and ask whether such “quality” is really worth it. The opening article of the Economic Issues was written by Petr Jedlička and Jaroslav Urban. These experts of the SUPIN Company analyse preliminary results of the Czech insurance market. The figures show that the market stagnation continued throughout 2012 even though total premiums fell by 0.1% year‑on‑year. Another theme touches on reinsurance. AON Benfield’s Lukáš Čížek examines last year’s trend through global optics, whereas Johannes Martin Hartmann of VIG Re focuses on reinsurance in Central Europe. In the Insurance Spectrum section, Lenka Dočekalová of ACE European Group revisited the recent topic of environmental disasters. In the following article, Europ Assistance’s CEO Vladimír Fuchs seeks an answer to the question, “Where is the hidden potential of assistance services?” A survey conducted by Deloitte among financial managers in selected European countries shows that the outlook of managers of large companies has improved in the past six months even though the economic conditions remain rather grim. In the new survey, 40% of respondents voiced optimistic financial expectations compared to a mere 27 % six months ago. The Home Issues section features a contribution by Česká pojišťovna’s Hana Vondráčková on the pension reform in the context of efforts to launch the second pillar through the private market of pension companies and life assurance companies. The author believes that excessive regulation results in absurd solutions that hinder the initial purpose of the reform. In conclusion, we would like to point out an article by Professor Tomáš Cipra posing a question of budget priorities with regard to economic and demographic trends in political leadership in the next decades, i.e. whether education and needs of the youth will be given preference over social and health care for seniors in terms of government expenditures. Wishing you enjoyable and engaging reading, Jan Cigánik Editor-in-Chief || Interview Zákon o distribuci finančních služeb odráží zkušenosti z pojišťovnictví MGR. JAN CIGÁNIK / ŠÉFREDAKTOR / POJISTNÝ OBZOR Jak vnímáte roli českého pojišťovnictví v kontextu turbulencí globální ekonomiky? Účelem pojištění a pojišťovnictví jako specifického odvětví ekonomiky je zabezpečit finanční eliminaci rizik ovlivňujících život jedince i společnosti. A to tvorbou a přerozdělováním k tomu speciálně vytvářených peněžních prostředků, které se užívají v souladu se specifickými pravidly k uhrazování pojistných potřeb vznikajících z nahodilých událostí v závislosti na působení pojištěného rizika. Na toto svoje poslání je české pojišťovnictví, podle mého názoru, řádně připraveno. Globalizace sama o sobě přináší i do pojišťovnictví nové výzvy, stejně jako rychle se vyvíjející technologie a technické prostředky. Tržní prostředí obecně nutí v důsledku konkurenčního tlaku pružně reagovat na tyto výzvy, resp. potřeby změn v nabídce pojistných produktů. Na druhé straně to, samozřejmě, klade zvýšené požadavky jak na regulaci, tak i na výkon dohledu. Domníváte se, že by mělo být pojišťovnictví regulováno stejně jako bankovní sektor? Nelze zcela mechanicky přenášet zvyklosti a zkušenosti z jednoho odvětví ekonomiky do druhého. Takové snahy mohou v praxi přinášet problémy, které v konečném důsledku ponesou adresáti příslušných norem, tedy pojišťovny, zajišťovny a jejich klienti. Ale ve srovnání s regulací bank či standardních fondů kolektivního investování se může regu- Foto: Ministerstvo financí ČR Náměstek ministra financí Radek Urban se v rozhovoru pro Pojistný obzor podělil se svými názory na sílící evropskou regulaci, na vliv unisexové politiky na oblast pojišťovnictví a prozradil také, co přináší zákon o distribuci finančních služeb. Ing. Radek Urban bych chtěl připomenout, že koncept přísnější regulace pojišťovnictví je již na evropské úrovni přijat v podobě směrnice Solvency II. Diskuze o něm ale začaly již dávno před vznikem finanční krize. Jaký je v této souvislosti váš pohled na rozhodnutí Soudního dvora EU zakazující pojišťovnám v EU od 21. 12. 2012 při výpočtu sazeb zohledňovat vliv pohlaví? Ve srovnání s regulací bank či standardních fondů kolektivního investování se může regulace pojišťovnictví jevit jako méně tvrdá. lace pojišťovnictví jevit jako méně tvrdá. Např. neexistuje zde „standardizovaný ukazatel“ nákladovosti pro retailové produkty. Nicméně 4 Pojistný obzor 1/2013 Interview V této souvislosti se mluví o podobném vývoji i u parametrů věku a zdravotní způsobilosti… Na toto téma bylo vysloveno již mnoho jak laických, tak i odborných stanovisek. Jsem toho názoru, že by se rozhodování v těchto věcech mělo opírat o statistiky založené na objektivních faktorech, nikoli na momentálně akcentovaných, resp. společensky upřednostňovaných tématech. V opačném případě by mohlo dojít k popření základních podmínek funkce pojištění, tedy stanovení výše pojistného na základě pojistného rizika jako objektivně dané míry pravděpodobnosti vzniku pojistné události. To by, v konečném důsledku, mohlo vést k zániku některých tradičních pojistných produktů. Už nějaký čas funguje klíčová reforma vládního kabinetu – penzijní reforma. Je podle vás současná podoba opravdu tím nejvhodnějším řešením? Po zhruba 20 letech bez jakéhokoli řešení se zvolená podoba penzijní reformy jeví jako nejlepší řešení. Nicméně, podle mého názoru, měla být účast ve II. pilíři nastavena jako „automatická“, tj. II. pilíře by se měly ze zákona účastnit všechny osoby, které splňují stanovené podmínky, ale s možností se odhlásit. Jsem přesvědčen, že mladé generaci není jedno, kolik peněz odvede státu a s ko- mě bude i dopadová studie, která popíše základní východiska této připravované horizontální úpravy, nastíní možná řešení a podrobně odůvodní námi preferovaný přístup. Zákon cílí především na posílení ochrany spotřebitele na finančním trhu jako celku. Nebude asi překvapením, že hlavní prvky, na kterých má dle Zavádět povinné pojištění majetku, z něhož jen některý je vystaven jednomu riziku, a to ještě v různé míře pravděpodobnosti vzniku pojistné události, je značně diskutabilní. lika penězi bude chtít sama hospodařit jako s vlastním majetkem. Stejně tak i pomalu pomíjí doba, kdy občané ponechali výši svých příjmů v důchodovém věku pouze na státu, neboť si uvědomují, že tyto příjmy nejsou zdaleka zaručené. To by mladou generaci mělo motivovat k větší starostlivosti o svoji budoucnost. Stát jim k tomu dal důchodovou reformou příležitost. A jak vnímáte problematiku reformy daňově, zvláště co se týká stability v podnikatelském prostředí v kontextu častých změn? Je samozřejmě na úkor nejen stability podnikatelského prostředí, ale i na úkor právní jistoty občanů, pokud velmi často dochází k zásadním změnám zákonů, zejména těch, které představují základní pilíře našeho právního řádu. Pojišťovnickou veřejnost velmi zajímá vývoj novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, jak byste charakterizoval současnou situaci? Probíhá standardní legislativní proces. Vládní návrh zákona aktuálně posuzuje Poslanecká sněmovna, která v rámci prvního čtení rozhodla o jeho projednání v rozpočtovém výboru a zároveň využila maximální lhůtu na projednání ve výborech, tj. 80 dnů. Konečná podoba tohoto návrhu tak bude záležet na případných změnách provedených sněmovnou. Věřím, že vzhledem k cílům, které předloha sleduje, získá nakonec tato novela u zákonodárců širokou podporu. A jaká bude nejbližší budoucnost připravovaného zákona o distribuci finančních služeb? Mohl byste tento zákon stručněji popsat? Ministerstvo financí předloží k veřejné diskuzi věcný záměr zákona o distribuci finančních služeb v nejbližších týdnech v bezprostřední návaznosti na projednávání novely zákona č. 38/2004 Sb. Součástí materiálu samozřej- naší představy tato norma stát, budou odrážet řešení navržené v sektoru pojišťovnictví. Cílem úpravy tak bude posílit odbornou způsobilost distributorů, zvýšit transparentnost a srozumitelnost informačních povinností distributorů vůči zákazníkovi, rovněž jako vytvořit podmínky pro efektivnější výkon dohledu. Horizontální legislativní řešení, ke kterému se tímto zákonem přistoupí, má pak zajistit, aby tyto požadavky byly uplatňovány jednotně jak pro zprostředkování, tak i pro přímé nabízení finančních služeb, a dále, aby byl odstraněn stávající prostor pro mezisektorovou regulatorní arbitráž. Českou republiku často trápí problém povodní a záplav a téměř u každé obdobné události se diskutuje možnost zavedení povinného pojištění pro majitele nemovitostí ležících v povodňových oblastech. V jakém stádiu rozpracovanosti je tato myšlenka dnes? Co se týká povinných pojištění, jde historicky o velmi starou myšlenku. Zavádět povinné pojištění majetku, z něhož jen některý je vystaven jednomu riziku, a to ještě v různé míře pravděpodobnosti vzniku pojistné události, je značně diskutabilní. Nicméně toto téma je velmi intenzivně projednáváno jak na evropské, tak mezinárodní úrovni a dochází se k závěru, že tento problém bude potřeba řešit nikoliv jen lokálně, ale v rámci širších regionů. Vzhledem k tomu, že uvedená myšlenka je obtížně realizovatelná, domnívám se, že v současné době je vhodnější zapojit se do diskuzí na toto téma a vyčkat jejich závěru. Děkuji vám, že jste si našel čas na dotazy Pojistného obzoru. Ing. Radek Urban (*8. ledna 1965) Ing. Radek Urban je absolventem obchodní fakulty VŠE v Praze (1987) a Swiss Banking School (1999; zakončeno publikací práce „Emerging currency eurobonds: opportunity or threat“). Účastnil se také specializovaných kurzů, např. University of Virginia McIntire International Banking School, J.P.Morgan Central Bank Reserves Management Seminar, J.Henry Schroder Wagg and Co. Graduate Training Course a World Bank Assets and Liabilities Management Seminar. Od r. 1990 do r. 2001 pracoval v České národní bance (resp. SBČS), naposledy jako ředitel sekce bankovních obchodů se zodpovědností za devizové a úrokové operace, správu devizových rezerv a agendu emisního agenta pro Ministerstvo financí. Od roku 2001 působil v České spořitelně, nejprve jako ředitel správy aktiv, později jako generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny. Do svého jmenování náměstkem ministra financí byl místopředsedou Výboru pro finanční trh (poradní orgán guvernéra ČNB), kam byl v r. 2009 na návrh profesních asociací AKAT a A.C.I. podruhé zvolen Rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dne 15. 9. 2011 byl jmenován náměstkem ministra financí ČR pro oblast legislativy finančního trhu. V minulosti také působil jako člen výboru pro vypořádání při Burze cenných papírů Praha/UNIVYC a jako konzultant pro Joint Vienna Institute a pro Financial Services Volunteers Corps. Účastnil se práce de Larosierovy komise k reformě orgánů dohledu a Konzultační pracovní skupiny ESMA (býv. CESR) pro oblast správy aktiv. Dále byl členem Komise pro kapitálový trh a cenné papíry při České bankovní asociaci (kde mj. vedl projekt Rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu) a předsedou správní rady Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Radek Urban je ženatý a má dvě děti. Interview Pojistný obzor 1/2013 5 || Na aktuální téma Prezidium České asociace pojišťoven (ČAP) zvolilo na zasedání počátkem března do svého čela generálního ředitele Kooperativy Martina Diviše, který stojí rovněž v čele skupiny Vienna Insurance Group ČR. Tato změna souvisí s odchodem Ladislava Bartoníčka z České pojišťovny, a tedy i z ČAP. „Rád bych poděkoval kolegům z prezidia i ostatním spolupracovníkům v rámci ČAP za 16 let společné práce, která vedla k rozvoji pojistného trhu a jeho přiblížení se úrovni světové špičky. Blahopřeji Martinu Divišovi ke zvolení prezidentem ČAP a věřím, že se český pojistný trh bude dále pozitivně vyvíjet,“ okomentoval situaci Ladislav Bartoníček. Podle slov Martina Diviše je nejen pro něj, ale i pro celou skupinu VIG jeho zvolení prezidentem ČAP velkou ctí a závazkem. „Rád bych úspěšně pokračoval v práci mých předchůdců, kteří se zásadním způsobem zasloužili o kvalitu a stabilitu českého pojistného trhu. Cílem a funkcí naší asociace musí být nejen vytváření podmínek pro dlouhodobý rozvoj pojišťovnictví, ale také posílení důležitosti role tohoto sektoru nejen v rámci české ekonomiky, ale i v životech všech lidí v ČR,“ uvedl nový prezident ČAP. Nově byl za Českou pojišťovnu mezi členy prezidia ČAP kooptován Ing. Pavel Řehák, MBA, výkonný ředitel, který současně nahradil Martina Diviše na pozici předsedy správní rady ČKP. Foto: www.vig.com Prezidentem České asociace pojišťoven se stal Martin Diviš Ing. Martin Diviš, MBA Začal pracovat v Kooperativě v roce 1995. Od roku 1999 byl zodpovědný za reklamní strategii, sponzoring a PR. V roce 2001 se stal ředitelem Odboru marketingu a komunikace. V roce 2005 byl jmenován vrchním ředitelem a členem nejužšího vedení Kooperativy a o rok později se stal náměstkem generálního ředitele. V roce 2008 se ujal pozice generálního ředitele a od 1. května 2009 byl členem představenstva Vienna Insurance Group (VIG). Od roku 2008 do současnosti působil jako viceprezident České asociace pojišťoven a předseda správní rady v ČKP. Martin Diviš je zároveň předsedou dozorčích rad ČPP a PČS. Sjednání na internetu: jen pro experty nebo pro odvážné ING. KATEŘINA LHOTSKÁ / INSURANCE COMPETENCE EXPERT / NESS CZECH, S.R.O. Při sjednání pojištění přes internet se podpora klientovi omezuje na pomoc s určením pojistné částky. Někdy je doplněna vysvětlujícími texty k jednotlivým polím formulářů. Víc nic. Podívejme se na některá konkrétní zjištění. Před rokem zveřejnila Česká asociace pojišťoven výsledky průzkumu zaměřeného na některé nedostatky sjednávaných pojištění. U neživotního pojištění byla situace hodnocena mimo jiné těmito slovy: „Pojišťovny mohou svým klientům pomoci stanovit pojistnou částku nemovitosti, nicméně při pojištění jakéhokoliv majetku platí pravidlo, že odpovědnost za správné stanovení pojistné částky nese vždy pojistník.“ Jaká je realita? Opravdu pojišťovny potenciálním klientům pomáhají? Při osobním jednání vše závisí na kvalitě daného zprostředkovatele nebo zaměstnance pojišťovny. Jiná situace je při on-line sjednání na internetu. Tam je zákazník odkázán prakticky výhradně na to, co se dozví v průběhu procesu uzavírání smlouvy na webových stránkách. A tady mají pojišťovny hodně co zlepšovat. Výrazně více produkce se však na internetu sjed- 6 Pojistný obzor 1/2013 Na aktuální téma nává prostřednictvím tzv. srovnávačů. Jsou oblíbené, protože umožňují porovnávat, zpravidla jen podle ceny, produkty více pojišťoven. Péče provozovatelů těchto webů o zákazníka však končí sjednáním smlouvy. A tomu bohužel odpovídá i kvalita poskytovaných informací a malá podpora správného nastavení krytí. Nejfrekventovaněji sjednávaným produktem na internetu je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jeho nastavení není složité vzhledem k úzké množině variant pojistných částek. Zákazníkovi v podstatě hrozí jen to, že si sjedná nevhodná nebo nepotřebná připojištění. Tento omyl ho pak stojí pár stokorun ročně. Velmi četné je také sjednávání cestovního pojištění, kde hrozí riziko stanovení příliš malých limitů. Pojišťovny se snaží pomoci alespoň doporučením optimální varianty. Vzhledem k malým cenovým rozdílům pak nevhodnou „cenovou optimalizaci“ nepodněcují ani srovnávače. Relativní novinkou je sjednání životního pojištění včetně rizikového. Nabídka je zatím omezená, samotné sjednání je poněkud „kostrbaté“, a tak by zatím nebylo korektní je posuzovat. Rozhodně není vše v pořádku. Dejme však průkopníkům v této oblasti čas na to, aby našli vhodná řešení, a zhodnoťme jejich správnost eventuálně později. Nebezpečí podpojištění Zaměřme se na určení správné pojistné částky při on-line sjednání u majetkového pojištění občanů (nemovitosti a domácnost) a havarijního pojištění vozidel. Správnou částkou je myšlena taková hodnota, při které bude zajištěno dostatečné, účinné a zároveň přiměřené pojistné krytí. Tedy neznamenající ani podpojištění, ani přepojištění. Tato částka je nejdůležitější parametr pro určení ceny. Část zákazníků má tak tendenci k jejímu podhodnocení, aby tak dosáhli „přijatelné“ sazby. Neuvědomují si přitom možná rizika z podpojištění, ke kterému tento přístup logicky vede. A na nebezpečí je statě smysl. Jsou ale i pojišťovny, které nijak nepomáhají a pojistnou částku nekontrolují. Pak je možno sjednat i pojištění 8 let staré Škody Octavie na pojistnou částku 10 milionů s ročním pojistným v řádu stovek tisíc korun. Mnohamilionové plnění by nebylo samozřejmě nikdy vyplaceno (jde o škodové pojištění). Je to extrémní příklad. Ovšem zákazník, který z neznalosti nadhodnotí cenu svého vozu jen Prvním a zcela nezbytným krokem je oprava (zreálnění) všech kalkulaček pomáhajících určit správnou pojistnou částku. nikdo dostatečně neupozorňuje. Problém však nastává v okamžiku vzniku škody. Plnění se určuje v souladu s nastavením daného pojištění (tedy z podhodnocené pojistné částky), čímž se zákazník cítí poškozen. A z toho plynou nepříjemné důsledky pro pojišťovnu. Může jít o ztrátu klienta, šíření „špatného jména“, informace do médií (která se toho ochotně chytnou), pokusy o pojistný podvod (aby se „zahojil“) a podobně. Je to tedy právě pojišťovna, která má největší zájem na správnosti sjednání, aby těmto nepříjemným situacím předešla. Když klient produkt nechápe nebo si jej špatně nastaví, je to chyba i pojišťovny. Nedokázala mu pojištění jasně vysvětlit a s nastavením pomoci. A je úplně jedno, jestli sjednání realizovala sama, nebo prostřednictvím externího distributora (srovnávače). Jak ale správného nastavení sjednaného pojištění a lepší informovanosti dosáhnout? Jde o kombinaci těchto kroků: • navrhnout zákazníkovi odpovídající pojistnou částku (a další parametry pojištění), • vysvětlit zákazníkovi jasně a srozumitelně, co mu pojištění přináší, • varovat zákazníka před nepříznivými důsledky podpojištění a před neúčelností přepojištění. Havarijní pojištění – na kalkulačky nespoléhat U havarijního pojištění používají některé pojišťovny kalkulačku pojistné částky ze zadaných parametrů (značka, typ, stáří, najeté kilometry, výbava atd.). Výslednou hodnotu pak nelze měnit, což zdánlivě pomáhá hlavně nezkušeným zákazníkům. Problém je v tom, že tuto částku není často možné v procesu sjednání vůbec zjistit (?!?), nebo neodpovídá realitě (je výrazně vyšší). Jiné pojišťovny nastavují rozmezí pojistné částky. Reálná cena vozu se pak většinou blíží té spodní hranici. Pro velké rozpětí hodnot však tato pomůcka ztrácí v pod- o několik desítek tisíc, bude platit vyšší pojistné úplně zbytečně. Jakou podporu poskytují srovnávače? Není o moc lepší. U jednoho z nich se například při zadání pojistné částky ve výši 10 milionů u „naší“ 8 let staré Škody Octavie zákazník dozví, že „Vámi zadaná pojistná částka vozidla odpovídá jeho současné hodnotě“. Opravdu kvalitní služba, která ve svém důsledku znamená, že klient při nadhodnocení z neznalosti zaplatí úplně zbytečně více peněz. To není zrovna v souladu s obecně rozšířeným názorem, že sjednáním prostřednictvím srovnávače zákazníci ušetří. Pojištění majetku ve stejné kvalitě Různě přistupují pojišťovny i ke sjednání občanských pojištění majetku. Také zde obvykle nabízejí potenciálním klientům kalkulačku pojistné částky. A stejně jako u havarijního pojištění poskytují někdy zjevně chybné výsledky. Zákazník je pak v horší situaci, než kdyby se řídil vlastním odhadem. Co si například myslet o doporučení hodnoty standardního bytu o rozloze 50 m2 v Praze ve výši 700 tisíc korun? Některé pojišťovny nastavují rozmezí pojistných částek. Tím ovšem nebezpečí podpojištění také neeliminují. Obzvlášť, když je spodní limit příliš nízko. Někde však nekontrolují téměř nic. U jedné pojišťovny tak lze sjednat pojištění nemovitosti v Praze s pojistnou částkou 1000 korun! A podobně „účelně“ je možné uzavřít i pojištění domácnosti. Zákazník přitom není ani varován, jaké nepříznivé důsledky to pro něj může mít. Lepší servis neposkytují ani srovnávače. Pokud už nabízejí pomoc se správným nastavením pojistné částky, tak je výsledkem většinou absurdní hodnota. Zarážející je například, že odhad částky se provádí, aniž zákazník zadá obec, ve které se nemovitost nachází. Podle tohoto srovnávače tak stojí byt v Praze 1 stejně jako třeba v Mostě (?!?). Co s tím? Prvním a zcela nezbytným krokem je oprava (zreálnění) všech kalkulaček pomáhajících určit správnou pojistnou částku. Dále by mělo následovat výrazné zlepšení informovanosti zákazníka o důsledcích tohoto chybného nastavení. Nestačí přitom jen zobrazit nějaké červené varování. Tato informace by měla být mnohem názornější. Například zobrazením výše plnění se sugestivní otázkou, jestli je schopen zákazník za tuto částku pořídit novou nemovitost nebo věc. Mohlo by to vypadat třeba takto: V případě živelné pohromy, při které dojde ke zničení celého domu, vyplatí pojišťovna pojistné plnění ve výši 500 000 korun. Jste za tuto částku schopen uspokojit svoji bytovou potřebu? Pokud ne, doporučujeme pojistnou částku odpovídajícím způsobem zvýšit. Propracovanější variantou je simulace rozdílu, který by bylo nutné doplatit pro pořízení nové nemovitosti nebo věci. A opět s návodnou otázkou, jestli je zákazník schopen zajistit si dostatek prostředků. Například: Podle aktuálních cen stavebních materiálů a prací by cena nového odpovídajícího domu ve vašem regionu byla přibližně 3 500 000 korun. Jste schopen si zajistit jiným způsobem chybějící 3 miliony? Pokud ne, doporučujeme pojistnou částku zvýšit. Nedílnou součástí sjednání na internetu by mělo být také vysvětlení smyslu produktu. Argumentace, že tyto informace jsou uvedeny v pojistných podmínkách, je čirý alibizmus. Jedná se mnohdy o tak složité formulace a konstrukce, že s nimi mají problém i odborníci. Jejich vysvětlení je tedy na místě. Místo nepřehledného textu je mnohem vhodnější využívat obrázky, animace, klipy, mluvené slovo apod. Nakonec moderní technologie nabízejí celou škálu možností. Chce to jen trochu přemýšlení a ochoty do názorného informování investovat. Nutné zlo? Pojišťovny by také měly věnovat větší pozornost výběru partnerů, kteří pro ně pojištění sjednávají. Neškodilo by se občas podívat, jakým způsobem jsou pojistné produkty nabízeny, a položit si otázku, jestli takto „kvalitní“ produkce opravdu stojí za to. Riziko, že budou čelit důsledkům chybného sjednání a špatně nastaveného krytí, totiž nesou, vedle svých klientů, právě pojišťovny. Zájem o sjednání majetkového a havarijního pojištění na internetu je zatím malý. Popsané nedostatky tak dosud nemají závažný dopad. Pojišťovny nabízejí tuto možnost na svých stránkách nebo prostřednictvím srovnávačů hlavně proto, že to dělají „všichni“, a kdo se nepřidá, vypadá „divně“. Nabízí se tak otázka, co je horší – vypadat „divně“ a ušetřit si problémy vzniklé nesprávným sjednáním, nebo být jako „ostatní“ a doufat, že to vždycky nějak dopadne? Na aktuální téma Pojistný obzor 1/2013 7 || Legislativa a právo EU a USA společně na „CESTĚ VPŘED“ ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. / SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE / ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Cílem projektu „Cesta vpřed“ je posílit vzájemné porozumění a součinnost ve prospěch spotřebitelů, podnikatelských příležitostí a účinného dohledu. Ilustrační foto: Dreamstime.com Dne 7. ledna 2013 vydala Insurance Europe tiskovou zprávu věnovanou zveřejnění dokumentu „EU-U.S. Dialogue Project: The Way Forward“, tedy projektu založeného na dialogu mezi EU a USA pod názvem „Cesta vpřed“. Cílem projektu, který byl zahájen na počátku roku 2012, je posílit vzájemné porozumění a součinnost ve prospěch spotřebitelů, podnikatelských příležitostí a účinného dohledu. Tento dokument obsahuje cíle a iniciativy pro budoucnost. Insurance Europe jej přivítala zejména s ohledem na tu skutečnost, že obsahuje také doporučení v oblasti dohledu nad skupinou a doporučení týkající se požadavků 1 Viz http://www.insuranceeurope.eu/newsroom/577/51/ 8 Pojistný obzor 1/2013 Legislativa a právo na zajišťovací kolaterály (záruky). Jelikož řada navržených opatření předpokládá komparaci platné legislativy EU a USA nebo se dají v budoucnu očekávat i určité legislativní kroky, tak je účelné se o navržených opatřeních, jež mají být rozpracována na počátku roku 2013 do podoby konkrétního projektového plánu, v rubrice legislativa stručně zmínit. Příslušný dokument1 je rozdělen do sedmi částí. U každé z nich bude níže uveden základní cíl EU a USA a přiblížena některá z dohodnutých iniciativ, jež by měly přispět k naplnění stanoveného cíle. Mlčenlivost Cílem v této oblasti je podpora volného toku informací mezi orgány dohledu EU a USA při respektování mlčenlivosti cestou odstranění bariér výměny informací. Mezi iniciativní návrhy patří například prozkoumat možnost uzavření multilaterálního memoranda o porozumění, které by podepsaly všechny členské státy EU a státy USA. Jestliže to bude nutné, tak by měl být vytvořen přehled o právním rámci týkajícím se mlčenlivosti ve všech jednotlivých státech. Měla by být rovněž prozkoumána možnost učinit platné právo USA (a také procesy) explicitnějším ve vztahu k výměně informací s orgány dohledu mimo USA. Není opomenuto ani společné účinkování v rámci IAIS (International Association of Insurance Supervisors – Mezinárodní asociace dozorčích orgánů v pojišťovnictví). Jelikož schvalovací proces v IAIS nabírá často značné zpoždění, tak se navrhuje více podporovat aktivity IAIS a urychlit proces přijímání výstupů. kategorie rizika, vytvořit transparentní kalibraci, podporovat soudržný přístup k solventnosti, tj. ke kapitálovým požadavkům, oceňování a technickým rezervám, a prozkoumat interakci solventnosti a kapitálových požadavků s jinými nástroji dohledu, jako je například finanční analýza. Zajištění a požadavky na kolaterály Význam dohledu nad skupinou je stejně chápán v EU i USA. Bylo tedy možné se dohodnout na společném cíli, kterým je vytvoření silného režimu dohledu nad skupinou. Režim například monitoruje koncentrace rizika nebo zahrnuje jasné a přesné vymezení úkolů, odpovědností a pravomocí mezi orgány dohledu včetně orgánu pověřeného dohledem nad skupinou či takový přístup ke stanovování solventnosti a podmínek finančního fungování skupiny, jenž je konzistentní se způsobem řízení podnikání skupiny a zabraňuje dvojímu započítávání regulator- Zajištění hraje důležitou roli v EU i USA. Cílem projektu v této oblasti je dosáhnout konzistentního přístupu v rámci každé jurisdikce a prozkoumat další redukci a možné odstranění kolaterálních požadavků (tj. složení záruky na závazky zajistitele) v obou jurisdikcích za účelem zajistit kreditní hodnocení všech zajistitelů založené na určení rizika. Tento cíl by měl být naplněn řadou opatření. Například EU provede analýzu možnosti uzavření bilaterální dohody s USA na základě čl. 50 směrnice 2005/68/ES o zajištění a vymezí, zda a jak se tyto dohody odlišují od ustanovení o rozhodnutích Komise o rov- Insurance Europe projekt přivítala zejména s ohledem na skutečnost, že obsahuje doporučení v oblasti dohledu nad skupinou a doporučení týkající se požadavků na zajišťovací kolaterály. ního kapitálu. Počítá se také s větší součinností orgánů dohledu v rámci kolegií a účinnými vynucovacími opatřeními na úrovni skupiny nebo jejího jednotlivého člena. Mezi iniciativy navržené k naplňování tohoto cíle patří například sdílení nejlepších/osvědčených postupů a zkušeností mezi orgány dohledu nebo podpora harmonizace zpráv ORSA2 (Own Risk and Solvency Assessment – Vlastní posouzení rizik a solventnosti) a vytvoření formuláře, který by mohly používat skupiny v EU i USA. nocennosti (viz čl. 172 směrnice 2009/138/ES Solventnost II). Pokud jde o USA, tak posoudí možnosti revize stávajícího platného „modelového“ práva přijatého NAIC3 a budou informovat o rozdílech v právní úpravě v 11 státech USA, které v roce 2011 nebo 2012 toto „modelové“ právo aplikovaly. Solventnost a kapitálové požadavky V této oblasti bylo dohodnuto, že je třeba více koordinovat ve vztahu k monitorování solventnosti provádění analýzy reportingu (tedy informačních povinností) pro dohled. Mělo by dojít ke zintenzivnění výměny informací o nejlepších/osvědčených postupech v oblasti analýzy a k větší konzistentnosti v oblasti reportingu. EU se například seznámí se zkušenostmi NAIC, pokud jde o centralizovanou databázi a analýzu. USA se zase zaměří na využití zkušeností EU z oblasti informačních povinností skupin vůči dohledu. V této oblasti je cílem dále rozvinout přístup k hodnocení, který bude přesněji odrážet rizikový profil společností, bude podstatně citlivější na změny v jejich rizikovém profilu a bude pracovat s kapitálovými požadavky plně založenými na riziku a s jasnou a transparentní kalibrací. Pro tento cíl je nutno identifikovat kategorie a sub- Informační povinnosti ve vztahu k dohledu Ilustrační foto: Archiv ČAP Dohled nad skupinou Mají být prozkoumány možnosti výměny údajů, jež se týkají investic nebo zajištění a identifikace společných nebo vzájemně propojených rizik. Vzájemné a nestranné hodnocení Cílem je zabezpečit optimální aplikaci obezřetnostních požadavků podle nejlepších/osvědčených zkušeností dohledu prostřednictvím vzájemných (nestranných) hodnocení, jež vyjádří nezávislý názor na zkoumanou jurisdikci. Měla by být například vytvořena síť orgánů dohledu pro klíčová kolegia4 za účelem podpořit všeobecné sdílení nejlepších zkušeností/osvědčených postupů, například pokud jde o provozní postupy a účinnost činnosti orgánů dohledu v kolegiu. Praktický výkon dohledu V této oblasti budou obě strany usilovat o větší účinnost dohledu. Počítá se s celou řadou iniciativ. Součinnost by se mohla prohloubit mimo jiné v oblasti plánů dohledové aktivity včetně kontrol na místě nebo „vyčištěním“ dohledových aktivit tak, aby se zamezilo nežádoucí duplicitě v postupech orgánů dohledu. Uvažuje se o užší součinnosti při dohledu transatlantických skupin například formou sdílení informací a koordinací kontrol. USA posoudí různé názory a přístupy k tomu, zda (právním předpisem) vyžadovat funkci interního auditu. Obsah tohoto pojmu je vyložen například v čl. 45 směrnice 2009/138/ES Solventnost II Více na http://www.sidley.com/files/upload/2012_IRLR_NAIC_REFORM.pdf 4 Činnost takového kolegia je upravena například v čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) 2 3 Legislativa a právo Pojistný obzor 1/2013 9 || Legislativa a právo Legislativní záměry vlády v roce 2013 ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. / SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE / ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Vláda České republiky schválila na svém zasedání 6. února 2013 plán legislativních prací na rok 2013. Řada návrhů právních předpisů se týká soukromých pojišťoven. Vláda ČR přijala na svém zasedání dne 12. prosince 2012 usnesení č. 916, kterým schválila plán legislativních prací na rok 2013 a uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zajistit splnění úkolů v něm obsažených. Na svém zasedání dne 6. února 2013 jej však aktualizovala usnesením č. 84. Řada návrhů právních předpisů se týká soukromých pojišťoven, proto je účelné se o nich v Pojistném obzoru, stejně jako v letech předchozích, zmínit. Plán 2013 vychází z programového prohlášení vlády ČR a plní se jím rovněž legislativní závazky ČR vyplývající z jejího členství v EU. Některé úkoly se přenášejí z plánu pro rok 2012, jelikož došlo ke zpoždění legislativních prací. V této souvislosti je nutno upozornit, že vláda ČR pravidelně projednává zprávu o plnění úkolů uložených vládou. Například usnesením č. 870 ze dne 28. listopadu 2012 rozhodla mimo jiné vzhledem ke zpoždění legislativního procesu v EU v případě návrhu směrnice Omnibus II o zrušení úkolu pro ministra financí, pokud jde o návrh zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno dodat, Foto: www.vlada.cz Východiska návrhu Předseda vlády ČR Petr Nečas. lu s příslušným plánem legislativních prací na rok 2011 schválila rovněž výhled legislativních prací na léta 2012 až 2014. Takže některé návrhy zákonů se v plánu 2013 objevují v této souvislosti. Legislativní aktivita vlády v letech 2011 až 2012 byla spojena především s reformami – důchodovou, zdravotnictví, obchodního a soukromého práva hmotného apod. Tyto úkoly byly ve značné míře splněny; zbývá mimo jiné projednat a schválit návrh zákona, Vládě ČR má být v červnu 2013 předložen k projednání návrh zákona o distribuci finančních služeb. že pravděpodobně vzhledem k určité nejistotě ohledně schválení a zveřejnění směrnice Omnibus II není návrh novely zákona o pojišťovnictví v plánu legislativních prací vlády ČR zahrnut. To jistě nevylučuje, že by mohl, pokud k tomu budou v EU dané podmínky, být operativně zařazen na program zasedání vlády. Není možno opomenout, že vláda ČR spo- 10 Pojistný obzor 1/2013 Legislativa a právo kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva hmotného. Tento návrh má vláda posoudit v březnu 2013. U plánu 2013 je obtížné vymezit jeden klíčový cíl, nicméně je jistě možné upozornit, že vláda hodlá věnovat zvýšenou legislativní pozornost určitým oblastem finančního trhu ČR jako celku. Pojišťovnictví Pokud jde o pojišťovnictví či pojištění, tak se v plánu legislativních prací vlády ČR na rok 2013 z listopadu 2012 jedno z těchto slov objevilo pouze v návrhu zákona o povinném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jehož zpracování je v gesci Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí. Vládě měl být předložen v únoru 2013. Ve verzi plánu z února 2013 již není obsažen. Podobně je tomu s návrhem zákona o dohledu nad finančním trhem a návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dohledu nad finančním trhem. Ve finální verzi plánu nejsou totiž rovněž zahrnuty. Je třeba upozornit, že návrh zákona o dohledu není vynucován odpovídající legislativou EU k pojišťovnictví, neboť zásadní směrnice Solventnost II má být transponována, jak bylo již uvedeno výše, návrhem novely zákona o pojišťovnictví. Regulátor, tj. Ministerstvo financí, v součinnosti s Českou národní bankou, asi hodlal sladit základní regulaci všech sektorů/oblastí finančního trhu. Obdobný záměr může hrát svoji roli též u návrhu věcného záměru zákona o některých podmínkách nabízení, zprostředkování a poskytování finančních služeb a o finančním poradenství (zákon o distribuci finančních služeb), který by měl být vládě ČR předložen v červnu 2013. Plán z prosince 2012 obsahoval přímo návrh daného zákona s termínem předložení vládě ČR v prosinci 2013. U dalších návrhů zákonů, resp. novel, bude zapotřebí sledovat, zda a jak se návrhy či navrhované změny těchto zákonů týkají i pojištění. Mám na mysli například návrh novely zákona o sociálních službách, návrh zákona o pobytu cizinců na území ČR, návrh novely zákona o myslivosti, návrh novely zákona o odpadech či návrh věcného záměru (nového) zákona o odpadech apod. Další návrhy právních předpisů Kromě výše zmíněných návrhů zákonů jsou v plánu legislativních prací vlády ČR na rok 2013 zahrnuty též zákony, které se pojišťoven dotýkají jako právnických osob/povinných osob apod. Mezi ně patří například návrh zákona o významné tržní síle, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu, ve znění pozdějších předpisů, návrh zákona, kterým se mění daňové zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného nebo návrh zákona o dani z nemovitých věcí. Výše uvedený výtah z plánu legislativních prací vlády ČR 2013 byl pořízen s ohledem na informovanost čtenářů Pojistného obzoru především o předpokládané právní úpravě týkající se pojišťovnictví a pojištění. Kompletní schválený plán legislativních prací vlády na rok 2013 lze nalézt na www.vlada.cz jako přílohu k usnesení vlády č. 84/2013. Foto: Archiv autorky Novinky z legislativy Období 1. 11. 2012 – 31. 1. 2013 MGR. EVA KOZOJEDOVÁ PŘEDSEDKYNĚ ČESKÉ SEKCE MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ PRO POJISTNÉ PRÁVO (AIDA) 1. Nařízení vlády č. 361/2012 Sb. o sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření. Nařízení upravuje náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a sdělení klíčových informací pro účastníky důchodového spoření a dále podmínky a způsob průběžné aktualizace sdělení a lhůty pro jeho uveřejňování. Účinnost 1. 1. 2013. 2. Nález Ústavního soudu č. 369/2012 ze dne 16. října 2012 sp. zn. Pl. ÚS 16/12 ve věci návrhu na zrušení § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Uplynutím dne 30. 4. 2013 se ruší § 175 odst. 1 ve slovech „do tří dnů“ a „v téže lhůtě“. Ústavní soud konstatoval, že by mělo následně dojít k přiměřenému prodloužení dosavadní 3denní námitkové lhůty. Změna byla provedena zákonem č. 404/2012 Sb. (viz níže v bodě 9). 3. Zákon č. 377/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu, ve znění pozdějších předpisů. Novela změnila mj. formulář, na kterém je plněna oznamovací povinnost při přes-| hraničních převozech. Účinnost 1. 1. 2013. 4. Zákon č. 390/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 1. 10. 2012. 5. Zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela mj. mění § 312 upravující výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného o možnost „zesplatnit“ pohledávky povinného vyplývající ze smluvního vztahu, jehož je povinný účastníkem a plnění je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Je-li to účelné, může soud po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nahradit svým rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto smluvního vztahu nebo k žádosti o plnění. Souhlas třetí osoby, je-li jím právní úkon podmíněn, je nahrazen usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí. Výkon rozhodnutí není rozšiřován o další způsoby, pouze je doplněn o možnost efektivně postihnout např. životní pojištění či penzijní připojištění bez součinnosti s povinným. Nově se tedy umožňuje exekutorovi, který je podle § 52 exekučního řádu oprávněn vykonávat úkony jinak svěřené soudu, v rámci exekuce vedené např. na životní pojištění disponovat s pojistnou smlouvou, např. zrušit smlouvu bez souhlasu pojistní- Mgr. Eva Kozojedová ka nebo podat žádost o plnění. Účinnost 1. 1. 2013, část 1. 7. 2013, část 1. 1. 2015. 6. Zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření. Účinnost 1. 1. 2013. 7. Zákon č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. Novelizuje např. zákon o doplňkovém penzijním spoření v části upravující distribuci penzijních produktů (oprávnění k distribuci, registrace zprostředkovatelů, výmaz a obnova zápisu, akreditované osoby atd.). Účinnost 1. 1. 2013, část 1. 11. 2012. 8. Zákon č. 403/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související. Doplňuje se např. § 23 o úpravu povinností pojišťovny ve vztahu k výplatám penze. Účinnost 1. 1. 2013. 9. Zákon č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Rozšiřují se např. povinné náležitosti návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu o datum narození fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem. Dále se prodlužuje námitková lhůta dle § 175 na 8 dní. Účinnost 1. 1. 2013. Legislativa a právo Pojistný obzor 1/2013 11 10. Vyhláška č. 413/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 307/2004 Sb., o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2013. 11. Vyhláška č. 423/2012 Sb., o zvyšování důchodů vyplácených z pojistné smlouvy o pojištění důchodu. Stanoví se pravidla pro navyšování důchodů, které budou vypláceny z pojistných smluv o pojištění důchodu (v návaznosti na ukončené důchodové spoření). Účinnost 1. 1. 2013. 12. Vyhláška č. 424/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění vyhlášky č. 359/2010 Sb. Účinnost 1. 1. 2013. 13. Vyhláška č. 425/2012 Sb., o předkládání informací penzijní společností České národní bance. Účinnost 1. 1. 2013. 14. Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). Účinnost 1. 1. 2013, část 5. 12. 2012. 15. Vyhláška č. 435/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem a o změně vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných po- a právo zemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Mění se vymezení pozemních komunikací, jejichž užití je zpoplatněno časovým poplatkem a stanoví se vzory kuponů prokazující úhradu časového poplatku. Účinnost 7. 12. 2012. Ilustrační foto: Dreamstime.com || Legislativa 16. Zákon č. 463/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela mj. posouvá o dva roky účinnost zákona na 1. 1. 2015. Účinnost 21. 12. 2012. 17. Vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným. Účinnost 1. 1. 2013. 18. Vyhláška č. 486/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2013. 19. Vyhláška č. 490/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2013. 20. Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela mění definici pojišťovací činnosti, která je od daně z přidané hodnoty osvobozena. Osvobozena již není samostatná činnost v oblasti likvidace pojistných událostí, která byla z osvobození vyňata. Účinnost 1. 1. 2013, část 1. 4. 2014, část 1. 1. 2014 a část 1. 1. 2015. 21. Rozhodnutí č. 1/2013 Sb. prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013. 22. Úřední sdělení České národní banky ze dne 15. 1. 2013, kterým se zveřejňuje maximální výše technické úrokové míry. POJISTNÉ ROZPRAVY Pojistně teoretický bulletin vycházející v ČAP od roku 1997 Pojistně teoretický bulletin Pojistné rozpravy přichází už se svým 30. číslem a jako obvykle budou pravidelní čtenáři plně spokojeni s připravenou nabídkou článků. Podařilo se totiž zajistit renomované autory a širokou škálu odborných témat. Aktuální vydání Pojistných rozprav čtenářům přináší například detailní analýzu IMD 2 z pera tradičního autora Ing. Jaroslava Mesršmída, CSc., specialisty České asociace pojišťoven. Řídicí a kontrolní systém jako jeden z kritických faktorů úspěchu při plnění požadavků Solventnosti II, to je téma článku dalšího z renomovaných autorů Drahomíra Kubáně z Allianz Pojišťovny. Rekodifikace českého civilního práva (občanského i obchodního) významně reformuje tuzemskou akciovou úpravu, změny přináší nejen zákon o obchodních korporacích, nýbrž i nový občanský zákoník – příspěvek JUDr. Petra Čecha, Ph.D., LL. M. z UK v Praze mapuje vybrané hlavní novinky z obou předpisů. To však není samozřejmě zdaleka vše. Pro čtenáře je připravena celá řada zajímavých analýz a úvah, které se týkají současného pojišťovnictví. Vydavatel: Česká asociace pojišťoven Cena: 250 Kč (bez DPH) + poštovné a balné Možnost objednání: www.cap/publikace 12 Pojistný obzor 1/2013 Legislativa a právo || Ekonomické informace Analýza pojistného trhu: Jaký byl rok 2012? RNDR. PETR JEDLIČKA, PH.D. / VEDOUCÍ ODDĚLENÍ POJISTNÉ MATEMATIKY A ANALÝZ / SUPIN S.R.O. ING. JAROSLAV URBAN / POJISTNÝ ANALTIK / SUPIN S.R.O. V roce 2012 pokračovala faktická stagnace českého pojistného trhu, když celkový předpis pojistného meziročně proti roku 2011 poklesl o 0,1 %. Pro srovnání v roce 2011 vycházel celkový pokles předpisu pojistného oproti roku 2010 o 0,3 %. Neživotní pojištění Oblast neživotního pojištění nepřinesla v celkovém výsledku podle všeobecného očekávání žádné překvapení. Celkový výsledek mírného poklesu pojistného pokračuje i pro rok 2012 (pokles o 1,4 % v roce 2012 proti poklesu o 1,6 % o rok dříve), nicméně při bližším pohledu dochází k postupné diferenciaci mezi jednotlivými odvětvími. Sledujeme-li vývoj pro tři hlavní odvětví neživotního pojištění, které pokrývají přes 75 % celkového předpisu neživotního pojištění: povinné ručení (POV), havarijní pojištění (HAV) a podnikatelské pojištění – pak se snižuje pokles pojistného u pojištění vozidel, a naopak nově výrazně klesá dynamika růstu pojistného u podnikatelských pojištění. V povinném ručení pokles zpomaluje A jaká tedy panovala situace v oblasti povinného ručení? Během roku 2012 se postupně zpomaluje pokles pojistného v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za celý rok 2011 pojistné POV pokleslo o 8,1%, v roce 2012 se pak další pokles již postupně zpomaloval na tyto hodnoty: -7,5 % v prvním čtvrtletí, -6,0 % ve druhém čtvrtletí, třetí kvartál -5,5 % a závěrečné období roku 2012 přineslo hodnotu -5,2 %. Během roku 2012 se tak trh povinné- ho ručení sice ještě nevrátil k růstu pojistného, ale dochází alespoň k postupnému zpomalování jeho poklesu. Návrat k růstu pojistného je logický krok, neboť ani za rok 2011 pojistné již nepostačovalo na pokrytí vzniklých škod a souvisejících nákladů. Od konce roku 2005 pokleslo průměrné pojistné na jednu smlouvu v souhrnu o cca 25 %. K poklesům průměrného pojistného docházelo již v letech 2006 až 2008 v řádu jednotek procent a jeho další prohloubení nastalo v roce 2009 s poklesem o další 4 %. V letech 2006 až 2009 byl sice celkový růst předpisu POV způsoben navyšujícím se počtem vozidel, nicméně tento efekt se do konce roku 2009 již vyčerpal a pokračující pokles průměrného pojistného na jednu smlouvu o 8 %, resp. 9 %, již způsobil absolutní poklesy předepsaného pojistného bez ohledu na další růst pojištěných vozidel. Až během roku 2012 se pokles průměrného pojistného na jednu smlouvu začíná postupně zpomalovat. Havarijní pojištění – sazby dosáhly minima Podobný vývoj jako v povinném ručení lze během roku 2012 pozorovat i v havarijním pojištění, kdy lze rovněž konstatovat, že sazby již dosáhly svého minima a pro další období lze očekávat jejich nárůst. Jestliže ke konci roku 2011 vykazoval trh havarijního pojištění pokles o 3,9 %, pak dále během roku 2012 se tento pokles zpomalil: v prvním čtvrtletí -3,3 %, druhé čtvrtletí -2,1 %, třetí - 2,0 % a čtvrtý kvartál -2,1 %. I v rámci havarijního pojištění platí podobné závěry o poklesu průměrného pojistného, jaké byly odvozeny pro povinné ručení s ještě vyšší intenzitou. Jestliže celkový pokles průměrného pojistného POV vychází cca o 25 %, pak v případě HAV se jedná dokonce o 33 % a ke zpomalování dalšího poklesu dochází opět až v průběhu roku 2012. Nepříznivý vývoj v podnikatelském pojištění Na rozdíl od odvětví pojištěných vozidel je aktuální trend vývoje v podnikatelském pojištění nepříznivý, neboť růst pojistného se zde výrazně snižuje a situace se již blíží ke stagnaci. A to přesto, že ještě ke konci roku 2011 a po velkou část roku 2012 vykazoval tento segment poměrně významný růst pojistného: první čtvrtletí +3,8 %, druhé čtvrtletí +2,8 %, třetí kvartál +2,0 % a závěrečné období +1,1 %. Tento vý- Vývoj meziročních růstů pojistného 10 % 8 % Růst / pokles pojistného Můžeme tak říci, že celkové výsledky ročníku 2012 nijak nevybočují ze závěrů předchozích let, neboť stagnace trhu probíhala již v roce 2010, kdy vycházel sice vysoký nominální růst – cca 8 %, ale pouze z důvodu enormního nárůstu jednorázového pojistného. Po odstranění specifického vlivu jednorázově placeného životního pojištění (od roku 2011 pouze s váhou 10 %, která je pro konzistenci v tomto materiálu aplikována i zpětně) vychází při dopočtu výsledku za rok 2010 pokles o 0,1 %. Výsledná stagnace celého pojistného trhu počínaje rokem 2010 při bližším pohledu znamená výrazné snížení dynamiky růstu životního pojištění a také pokračující pokles neživotního pojištění. 6 % 4 % 2 % 0 % -2 % 2008 celý trh 2009 životní pojištění 2010 neživotní pojištění 2011 2012 zdroj: ČAP Ekonomické informace Pojistný obzor 1/2013 13 || Ekonomické sledek lze interpretovat způsobem, že na rozdíl od pojištění vozidel, kde se z důvodů nepříznivého technického výsledku začíná minulý trend poklesu pojistného postupně obracet, tak v odvětví podnikatelských pojištění výrazný tlak na cenu nadále pokračuje. Životní pojištění? Mírný optimizmus informace Počty smluv životního pojištění a obchodní produkce 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 Trh životního pojištění na rozdíl od celkového poklesu neživotního pojištění stále vykazuje mírný nárůst o 1,9 % (stejné tempo jako v roce 2011). Pokračující pozitivní zprávou je, že růst životního pojištění je tažen produkty s běžně placeným pojistným (v roce 2012 je růst životního pojištění s běžně placeným pojistným o 2,2 %, přičemž produkty s jednorázovým pojistným naopak poklesly o 3,2 %). Ve výsledcích všech členů ČAP ve čtvrtém čtvrtletí 2012 celkové počty smluv v životním pojištění ani objemy pojistného nijak nevybočují z předchozích období roku 2012. Na druhou stranu diferenciace růstu pojistného životních pojištění mezi pojistiteli je poměrně výrazná – u některých pojistitelů nastal v roce 2012 meziroční růst pojistného i přes 10 %, zatímco u jiných dochází i přes impulz uzavíraného obchodu před novou antidiskriminační legislativou ke stagnaci, respektive i mírnému poklesu pojistného. znamnější vývoj v běžně placeném životním pojištění, které se podílí 39 % na celkovém předpisu členských pojišťoven ČAP (nárůst proti 33% podílu v roce 2006). Postupně se při snižujícím se počtu smluv navyšuje průměrná výše běžně placeného pojistného, která na jednu smlouvu vychází aktuálně cca 6900 Kč (navýšení proti 6000 Kč v roce 2006). Je také zajímavé, že průměrně placené pojistné v rámci všech pojistných smluv vychází nižší ve srovnání s některými středoevropskými zeměmi. Jednorázové pojistné Od roku 2010, kdy došlo k bezprecedentnímu nárůstu předepsaného pojistného u produktů životního pojištění s jednorázově placeným pojistným (o 58 %), vykazuje tento segment trhu dva roky po sobě pokles, konkrétně o 2,4 % Nový obchod Neméně důležitá je i skutečnost, že průměrně placené pojistné nedosahuje ani hodnot průměrné výše nového obchodu (obchodní produkce), která pro běžně placené smlouvy činí 9300 Kč. Při srovnání obchodní produkce 100 000 0 2009 celkem smlouvy životní pojištění 2010 nový obchod – jednorázově placené Rok 2012 do základních ukazatelů vývoje pojistného nepřinesl žádnou zásadní revoluci a určitě se nezařadí mezi významně rostoucí etapy českého pojistného trhu. v roce 2011 a dále o 3,2 % v roce 2012. Průměrná výše vkladu u jednorázových životních pojištění od roku 2009 vychází poměrně stabilně ve výši cca 300 tis. Kč (v „předkrizovém“ roce 2007 se ale jednalo o částku 512 tis. Kč). Podíl jednorázů na celkovém předpisu pojistného dle metodiky ČAP (váha 10 %) dosahuje cca 2,4 % a z tohoto pohledu se nejedná o klíčový segment pojistného trhu (přestože došlo k jeho nárůstu v rámci celého předpisu z 1,2% podílu v roce 2006). Běžně placené pojistné Pro celkový vývoj trhu je proti produktům s jednorázovým pojistným mnohem vý- 14 Pojistný obzor 1/2013 Ekonomické informace 2011 2012 nový obchod – běžně placené pojistné roku 2012 za běžně placené smlouvy s celkovým předpisem běžně placeného životního pojištění vychází 19% až 20% podíl předepsaného pojistného připadající na sjednaný nový obchod stabilně již od roku 2008. Tento výsledek má dvojí možnou interpretaci: • lze jej chápat jako potenciál vycházející z nově sjednaných smluv pro budoucí období, a tím jako určitý příslib pro růst trhu (z hlediska předpisu pojistného i propojištěnosti), • svědčí z velké části pouze o přepojišťování déle trvajících smluv bez výraznějšího faktického nárůstu trhu. zdroj: ČAP Celkový počet pojistných smluv životního pojištění za poslední roky (od roku 2009) prakticky stagnuje na úrovni 6,5 až 6,6 mil. smluv, a navíc dochází k mírnému navyšování portfolia o smlouvy s jednorázově placeným pojistným. Z této skutečnosti pak vyplývá, že nový obchod na běžně placených smlouvách je kompenzován stornováním jiné trvající smlouvy. To odpovídá pouze druhé zmíněné intepretaci a k celkovému navyšování propojištěnosti ani předpisu výrazněji nedochází. V rámci nového obchodu vychází výrazně vyšší průměrná výše pojistného z obchodní produkce (9300 Kč) než u všech smluv s běžně placeným pojistným (6900 Kč). A právě tento rozdíl dominantně způsobuje postupný nárůst průměrného pojistného na běžně placených smlouvách. Na druhou stranu fakt, že podíl obchodní produkce běžně placených životních pojištění dosahuje cca 20 % předepsaného pojistného běžně placeného životního pojištění může znamenat, že průměrná doba trvání pojistného v rámci jedné smlouvy životního pojištění s běžně placeným pojistným je cca pět let (a následně dojde k jejímu přepojištění v rámci jiných produktů). Závěrem Rok 2012 do základních ukazatelů vývoje pojistného nepřinesl žádnou zásadní revoluci a určitě se nezařadí mezi významně rostoucí etapy českého pojistného trhu. Na druhou stranu pokračující kladná dynamika růstu životního pojištění a výzvy, které stojí před pojistným trhem v této oblasti, spolu s prvními náznaky zpomalování nepříznivého trendu neustálého poklesu pojistného v pojištění vozidel dávají určitý příslib návratu ke stabilnímu růstu českého pojistného trhu v dalším období. POTENCIÁL STŘEDOEVROPSKÉHO PROSTORU JE PRO ZAJIŠŤOVNY VÝZVOU JOHANNES MARTIN HARTMANN / ČLEN PŘEDSTAVENSTVA / VIG RE Přestože je ekonomická situace ve středoevropském prostoru stejně složitá jako v ostatních částech Evropy, zajistitelé zatím netrpí nedostatkem kapacity. Vidíme zájem o hledání obchodních příležitostí, a to jak ze strany etablovaných hráčů, tak ze strany nových zajistitelů. Státy střední a východní Evropy jsou stále, často nesprávně, vnímány jako rozvíjející se trhy, a co se týká propojištěnosti, většina zemí tohoto regionu výrazně pokulhává za státy původní E10. Přestože byly země spadající pod CEE (s několika výjimkami) zasaženy ekonomickou krizí stejně tvrdě jako západoevropské státy, vidíme v této oblasti potenciál pro významný růst. Je také zřejmé, že růst ekonomik ve střední Evropě je stále významně závislý na ekonomickém výkonu Evropy západní. Zároveň musí tyto země čelit globalizaci ekonomiky a hledat si své místo v konkurenci států, které nabízejí nižší produkční náklady. K tomu se Evropa stále snaží překonat slabiny svého ekonomického systému – politické snahy o vyřešení krize eura, systematická bankovní rizika, rozpočtové deficity a veřejné dluhy, nezaměstnanost a nejistou budoucnost pro mladou generaci. Nesmíme také zapomínat, že výdaje na pojištění je nutné hodnotit i možnostmi kupní síly obyvatel, a nikoli pouze jednoduchým porovnáním „per capita“. Nový standard Jedna z nejdůležitějších otázek pro pojišťovny a zajišťovny v CEE zní, kam investovat volné cash flow. Dluhopisy států střední Evropy byly oblíbené pro svoji relativně malou rizikovost, která byla zároveň spojena s atraktivními výnosy. Tyto dny jsou ale u konce. Stačí si vzít za příklad české dluhopisy, jež přinášely ještě před třemi lety výnos kolem pěti procent. Nyní to nejsou ani 2,5 procenta. Obecně tak nízké úroky z vládních cenných papírů, které vydávají státy s dobrým ratingem, vytváří složité prostředí pro bezpečné investice s rozumným výnosem. Kromě toho vládní dluhopisy již dnes nelze považovat za zcela bezrizikové, jako tomu bylo dříve. Není tedy divu, že se zajišťovny, stejně jako ostatní institucionální investoři, dívají po alternativních investicích – ať už jde o korporátní dluhopisy či akcie. Nemusíme také zdůrazňovat, že v tomto prostředí je třeba dodržovat přísnou disciplínu v rámci upisování obchodu. Snad i proto dnes combined ratio, jako jednoduchý ukazatel obchodního výkonu, zažívá renesanci. Investoři opět uznávají jeho platnost vedle mnohem propracovanějších způsobů, jak hodnotit ekonomickou hodnotu a riziko. Optikou akcionáře Z pohledu akcionářů přinesl rok 2012 lehké oživení v rámci akcií (EuroStoxx Insurance vzrostl o 34 %). Přesto je většina pojišťovacích a zajišťovacích titulů obchodována pod účetní hodnotou. Zdá se tedy, že investoři stále ještě úplně nevěří, že je sektor opět schopen vytvářet ekonomický zisk. Zajímavé ovšem je, že nízké ocenění akcií zatím nevedlo k výraznější aktivitě v rámci fúzí a akvizic. Byli jsme svědky jen několika případů (zřejmě nejvýznamnější převzetí Warty a TU Europa společností HDI. Za aktuálních podmínek majitelé zjevně nejsou ochotni prodávat své podíly pod účetní cenou a zlaté časy velkých obchodů jsou pryč. Kontrola nad pojišťovnictvím Ilustrační foto: Dreamstime.com Pojistný trh negativně ovlivňuje nejen ekonomická stagnace, ale také zvýšené politické snahy o kontrolu nad pojišťovnictvím. Regulatorní směrnice Solvency II je zřejmě nejvýraznějším příkladem tohoto přístupu, se kterým budou muset pojišťovny i zajišťovny do budoucna počítat. Nový systém klade masivní nároky na operativní zdroje a často znamená i omezení akceschopnosti managementu. Otázkou tak samozřejmě je, jak čelit těmto výzvám a tvrdému podnikatelskému prostředí. Státy střední a východní Evropy by měly především pracovat na své konkurenceschopnosti. Přílišná závislost na západních státech může být snížena zvýšením domácí poptávky. Klíčem je získání přístupu na rychle rostoucí trhy. A cestou k tomu je kvalifikovaná pracovní síla a zvyšování produktivity práce. Ovšem základním pilířem zůstává rozvíjení rozumného politického a právního rámce. Ekonomické informace Pojistný obzor 1/2013 15 || Ekonomické Konkurenční prostředí Přestože tedy budou pojišťovny a zajišťovny stále více závislé na zisku plynoucím z obchodu, dochází zároveň k významnému snižování marží. To je částečně způsobeno dlouhodobou ostrou konkurencí, kdy se hráči zaměřují na segmenty s velkým objemem pojistného (jako motor business), a stále více i na oblasti s potenciálem velkého růstu (jako jsou malé a střední podniky, asistence či soukromé pojištění). Český trh není v tomto výjimkou: průměrné pojistné v pojištění aut již několik let výrazně klesá (ceny poklesly o 21–35 % v období od roku 2008 do začátku 2012, zdroj: Deloitte Česká republika). Přestože to bylo částečně kompenzováno nižší škodovostí, uspět mohly a mohou pouze společnosti, které zavedou promyšlený upisovací systém, optimalizují své procesy a likvidaci škod. Pak budou moci generovat zisk v tak vysoce konkurenčním sektoru. Nabídka a poptávka Rok 2012 nepřinesl v rámci regionu žádnou významnou škodu, nebyli jsme tak svědky odchodu velkých hráčů, jak tomu bylo v roce 2011, kdy například Flagstone či CCRe buď zcela opustily trhy CEE, nebo minimálně omezily své aktivity. Hurikán Sandy, největší zajistná událost roku 2012, neměla hmatatelný dopad na nabízenou kapacitu v regionu a místní události většinou zvládly pojišťovny. To vše se navíc odehrává na trzích, jež jsou informace často považovány za technicky náročné, především ve srovnání se ziskovými maržemi, které je zde možné dosáhnout. A přiznejme si, že CEE je stále ještě velmi složité prostředí, kterému často chybí výhody masového trhu a kde právní a politické prostředí znamená určité riziko. A tak zatímco nabídka zajistitelů zůstává víceméně stejná, poptávka se vlastně zmenšuje. Je to způsobeno i neustálou konsolidací na trhu, kdy hráči jsou schopni vlastní vrub v rámci zajištění, aby ušetřily náklady či zkoušely upravit vlastní rizikový apetit. Nyní částečně mění přístup a hledají optimální řešení svého zajistného krytí. Kromě toho zajištění již není jen sofistikovaným způsobem přesunu rizika, ale stává se stále více i způsobem jak uvolnit vlastní kapitál. Přestože zatím režim Solvency II nevstoupil v platnost, některé společnosti již dnes využívají zajištění k tomu, aby splnily požadav- Rok 2012 nepřinesl v rámci regionu žádnou významnou škodu, nebyli jsme tak svědky odchodu velkých hráčů, jak tomu bylo v roce 2011. využít rostoucí kupní síly a zároveň si ponechat další část rizika na vlastní vrub. K tomu ještě větší skupiny stále více slučují místní zajistné programy do skupinových programů, a nakupují tak zajištění mnohem rozumněji. Výhled Výsledkem je, že tam, kde byli zajistitelé schopni dosáhnout pozitivních výsledků v uplynulých letech, dokázali klienti dosáhnout mnohem lepších podmínek (snížení ceny, úprava programu). Stále více také na trhu vidíme vyšší poptávku po zajištění opakovaných událostí, především v oblasti přírodních katastrof. Ale nejen tam. V uplynulých letech mnoho pojišťoven zvýšilo ky kladené režimem Solvency I. Co je tedy dnes to nejdůležitější pro zajistitele, aby uspěl na trzích CEE? Více než kdy jindy se pojišťovny poohlíží po partnerech, u kterých mohou věřit v jejich finanční sílu a stabilitu. Nutnou podmínkou se stává vysoký rating od významné agentury a „čistá“ historie bez zátěže z minula. Dále pojišťovny u svých zajistitelů oceňují konzistentní a transparentní obchodní model. Pozor, nezaměňovat ale s neschopností (či nechutí) měnit nastavené systémy. Právě naopak. Ve výsledku mohou být úspěšní pouze ti zajistitelé, kteří jsou schopni porozumět businessu svých klientů, jsou připraveni poskytnout nová řešení a dodržet své sliby. Zajištění 2012: „Díky“ ZA HURIKÁN SANDY LUKÁŠ ČÍŽEK / AON BENFIELD Na rok 2012 budou zajistitelé vzpomínat spíše v dobrém. Pojištěné škody z loňských katastrof dosáhly 72 miliard dolarů, a dostaly se tak po rekordním roce 2011 se 133 miliardami zpět „k normálu“. Přestože byl rok 2012 především kvůli hurikánu Sandy třetím nejhorším rokem v historii, celkově se dá říci, že nedopadl tak zle. Obavy zajistitelů z pokračování „armagedonu“ z roku 2011 byly totiž značné – tehdy si téměř co měsíc připisovali jednu katastrofu značných rozměrů. 16 Pojistný obzor 1/2013 Ekonomické informace 2011 – nálada na bodu mrazu Zemětřesení na Novém Zélandu, tsunami v Japonsku, povodně v Austrálii a Thajsku či hurikán Irene ukrojily z trpělivosti zajistitelů nemalým dílem, a proto byly obnovy zajistných smluv i na rok 2013 očekávány spíše s mírným pesimizmem. Zajistitelé neopomínali pojišťovny varovat před dalším nárůstem sazeb. „Při katastrofách, které se odehrály v roce 2011, je návratnost pro zajistitele v desítkách let. Četnost velkých událostí je ale rozhodně větší a pojistný sektor bude muset nárůsty zajistných sazeb akceptovat,“ prohlásil Globální pojištěné škody dle typu události (v mld. USD) 140 120 100 Vichřice Povodně Zemětřesení Extrémní meteorologické jevy Ostatní 80 60 40 20 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 například Emmanuel Tribout z XL Re na pražské konferenci Aon Benfield v září loňského roku. Více peněz v odvětví Situace naštěstí nakonec tak dramatická nebyla. Díky absenci četných katastrof v kombinaci s tím, jak zajistitelé zdražili v průběhu roku 2012 krytí v postižených asijských zemích, se atraktivita odvětví zvýšila a do zajištění přiteklo rekordní množství kapitálu – celková suma překročila 500 miliard dolarů. Nové investice zvýšily nabídku, a to ve svém důsledku způsobilo, že ceny katastrofického zajištění, i pro české pojišťovny, spíše stagnovaly. 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: AON Benfield Romagna. Solidarita zajistného byznysu se tak v uplynulém roce odhalila v plné nahotě. Reakce ratingových agentur Bouře Sandy se rozsahem zařadila na druhé místo za hurikán Katrina z roku 2005. Následky pro zajistitele ale nebyly až tak zásadní. Největší plnění odpovídala maximálně 10% ztrátě aktiv. Aon Benfield vyčíslil průměrnou ztrátu ze Sandy na 5,2 % aktiv zajistitelů, což je v ostrém kontrastu s podobným indexem za rok 2011, kdy katastrofy ukrojily zajistitelům v průměru 17,5 % aktiv. Bezprostředně kvůli hurikánu dokonce nedošlo ke snížení ratingu žádného zajistitele. Ratingové agentury ve- směs zmiňovaly, že rozsah Sandy je událostí, která má vliv spíše na profitabilitu než na stabilitu zajišťoven. „Aby měla podobná událost potenciál trhy destabilizovat, musela by být pojištěná škoda 50 miliard dolarů,“ tvrdili zástupci Standard and Poor’s. Dalším důkazem lepšící se kondice zajistného trhu je ukazatel „combined ratio“. Pro představu u amerických zajišťoven se očekává pro rok 2012 jeho pokles přibližně o 6,5 bodu na 97 %, což ukazuje na stabilizaci výsledků. Krize eurozóny Ne všichni zajistitelé jsou na výsluní. Krize eurozóny a jejích periferních členů působila problémy národním hráčům. Mapfre je dobrým příkladem. Mapfre, dvouáčkový zajistitel z Pyrenejského poloostrova, se po snížení ratingu Španělska dle metodiky Standard and Poor’s rázem propadl na BBB+. Přes shovívavý postoj manažerů zodpovědných za nákup zajištění je ztráta pozic Mapfre, především na odpovědnostních programech, zřejmá. Mapfre však není osamoceno. Nejen v eurozóně, ale i mimo ni v posledních dvou letech převažuje zhoršování ratingu zajistitelů nad jejich upgrady, negativní poměr je zhruba dvojnásobný. Státy v defenzivě Nejen v souvislosti s dluhovou krizí, ale i kvůli reálným zkušenostem po velkých katastrofách dochází vlády stále častěji k rozhodnutí o větším zapojení privátního sektoru do krytí Podobný vývoj se odehrál také v USA, i když to byl jediný region, který musel loni větší katastrofě čelit. Z tohoto důvodu a i přes nastalý trend stagnace cena některých zajistných programů vzrostla. Příčinou byl především říjnový hurikán Sandy, při kterém pojišťovny a pooly vyplatily částku přesahující 28 miliard dolarů. Největší pojišťovny ve Spojených státech kryly škody z této bouře kvůli vysokým retencím často na vlastní vrub – těm zajistné sazby klesly, nárůsty cen se tedy týkaly spíš menších pojišťoven, jež zajistné krytí využily. Pozitivní vývoj na největším trhu byl do jisté míry překvapením. Vždyť Sandy, spolu s plněním za období sucha v USA, znamenaly loni 90 % všech celosvětově vyplácených katastrofických škod. Devět z deseti největších plnění bylo loni právě v USA. Jedinou větší katastrofu mimo území Spojených států představovalo zemětřesení v italské oblasti Emilia Foto: www.nasa.gov Americký rok Hurikán Sandy řádí na severovýchodě USA. Ekonomické informace Pojistný obzor 1/2013 17 ný sektor je z poslední doby Rumunsko. Tamní vláda, aby předešla astronomickým plněním po případném zemětřesení, legislativně upravila povinnost pojištění majetku. Zapojení vlády by proto nyní při katastrofické události bylo omezené. Důvod k dobré náladě Pro příští měsíce trh očekává, že nabídka zajistné kapacity bude dostatečná. Globální poptávka po zajištění sice také poroste, ale Ilustrační foto: Dreamstime.com katastrofických škod. Vedle faktu, že pojistný sektor vyplatí škodu rychleji, jde především o deficity v rozpočtech. A ty jsou nemalé. Zatímco globální pojištěná škoda z katastrof v roce 2012 byla 72 miliardy dolarů, ekonomická škoda dosahovala 200 miliard. Ještě hrozivější je poměr u zemětřesení v Japonsku před dvěma lety – pojištěná škoda 35 miliard dolarů je v porovnání s astronomickou ekonomickou škodou 210 miliard nepatrným zlomkem. Kdo zaplatil rozdíl, je nasnadě. Z důvodů nedostatečné penetrace je břemeno placení katastrofických škod často především na vlá- Devět z deseti největších katastrofických plnění bylo loni v USA. Jedinou větší událost mimo území Spojených států představovalo zemětřesení v italské oblasti Emilia Romagna. dách v rozvíjejících se zemích. Japonská událost je v tomto spíše výjimkou. Průměrné majetkové pojistné činí celosvětově 0,6 % z HDP, a je tak značně pod západoevropským standardem. Dobrým příkladem postoupení odpovědnosti za následky katastrof na pojist- její růst nebude z důvodu slabé ekonomiky akcelerovat více než příliv kapitálu do odvětví. Z této situace budou, pokud nedojde k významné události, benefitovat hlavně pojistitelé. Obdobný vývoj lze predikovat i pro Starý kontinent. Západní Evropu s omeze- ným potenciálem k růstu pojistného bude doplňovat střední a východní Evropa, kde lze také v důsledku konsolidace pojistného trhu očekávat výhodné podmínky pro sjednávání zajištění. KOMPLEXNÍ SLUŽBY V OBLASTI POJIŠTĚNÍ A RISK MANAGEMENTU Sloužíme Vám s radostí Nejsilnějšífirmanatrhu Službyve135zemíchsvěta Jedinečnýtýmodborníků Kontinuálnívzdělávání Garancekvality Mimořádnénasazení Komplexníslužby,spolehliváochranarizik Nadstandardnířešeníškod www.renomia.cz 18 Pojistný obzor 1/2013 Ekonomické informace || Pojistné spektrum Bez pojištění může být ekologická újma likvidační ING. LENKA DOČEKALOVÁ / COUNTRY MANAGER CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA / ACE EUROEPAN GROUP LTD, ORGANIZAČNÍ SLOŽKA Odpovědnost za znečištění životního prostředí a vzniklou ekologickou újmu se již zdaleka | netýká výlučně tradičních průmyslových odvětví. V současné době je na téměř každou společnost vyvíjen nemalý tlak chovat se sociálně, eticky, a zejména ekologicky odpovědným způsobem. Evropská legislativa Foto: ACE European Group Ltd Právní předpisy ohledně ochrany životního prostředí a odpovědnosti za ekologickou újmu jsou obecně velmi přísné, a to zejména pokud vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/35/ES z roku 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (tzv. ELD – Environmental Liability Directive). Také důraz na společenskou odpovědnost firem ve vztahu k životnímu prostředí se stále zvyšuje. Navzdory implementaci výše uvedené směrnice do právních systémů členských zemí Evropské unie se v současné době přístup jednotlivých zemí může zásadně lišit. Jakákoliv společnost, která podniká ve více než jedné zemi, by si měla být vědoma právních závazků vyplývajících z příslušné právní úpravy ochrany životního prostředí. Legislativní změny a stále se zvyšující požadavky na řízení a zveřejňování informací znamenají, že management jakékoli společnosti by měl posuzovat problematiku ochrany životního prostředí s velkou odpovědností. Týká se to nejen členů managementu, představenstva, dozorčí rady, ale i samotných akcionářů i potenciálních investorů. Přísná pravidla i v České republice Ing. Lenka Dočekalová V srpnu roku 2008 se Česká republika zařadila k zemím, které zpřísnily pravidla v oblasti ochrany životního prostředí a odpovědnosti za ekologickou újmu, a do svého právního systému transponovala ELD směrnici (Environmental Lability Directive) prostřednictvím zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (dále jen „Zákon“). Důležitým aspektem ELD směrnice je zakotvení principu „znečišťovatel platí“ („polluter pays principle“), kterou převzal i výše uvedený Zákon v podobně dvou rozdílných principů od- povědnosti za ekologickou újmu: a) objektivní odpovědnost pro provozovatele kvalifikovaných provozních činností uvedených v příloze č. 1 Zákona a b) subjektivní odpovědnost pro provozovatele ostatních provozních činností. Od 1. ledna 2013 mají provozovatelé kvalifikované provozní činnosti povinnost mít finanční zajištění k náhradě nákladů nápravných opatření a preventivních opatření dle tohoto Zákona. Způsob hodnocení rizik a kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění stanoví nařízení vlády č. 295 ze dne 14. září 2011 (dále jen „Nařízení“), které vstoupilo v platnost 1. ledna 2012. Provozovatel kvalifikované provozní činnosti provede nejdříve základní hodnocení rizika, a pokud výsledkem tohoto hodnocení je více než 50 bodů, pak je provozovatel povinen provést podrobné hodnocení rizik. Pro provozovatele zaregistrované v programu EMAS nebo pro ty, kteří mají certifikovaný systém environmentálního řízení podle ČSN EN ISO 14000, či případně zahájili činnosti potřebné k získání registrace v takovém programu nebo certifikaci, platí výjimky ze Zá- Pojistné spektrum Pojistný obzor 1/2013 19 || Pojistné spektrum kona a Nařízení. Výjimku mají i ti provozovatelé, kteří na základě hodnocení rizik prokáží, že náklady na nápravu ekologické újmy jimi způsobené budou nižší než 20 milionů Kč. (Pozn.: EMAS – „Eco Management and Audit Scheme“ je jedním z dobrovolných nástrojů ochrany životního prostředí. Jeho cílem je pozitivně motivovat organizace k odpovědnému přístupu a ke zlepšování environmentální výkonnosti nad rámec legislativních požadavků. Tento program byl zřízen Evropskou unií za účelem zjišťování a sledování vlivu činností organizací na životní prostředí a zveřejňování informací formou environmentálních prohlášení – prohlášení k životnímu prostředí.) Zvládnutá situace Přes prvotní obavy, zdali provozovatelé zvládnou provést základní a případně i podrobná hodnocení rizik dostatečně včas, aby měli časovou rezervu pro zabezpečení si finančního zajištění, ať již v podobě pojištění, bankovní garance či jiné formy zajištění, si provozovatelé s touto zákonnou povinností poradili bez zásadních problémů. Jednak využili vlastní (lidské) zdroje a jednak využili i nabídky svého pojišťovacího makléře či jedné ze specializovaných firem. Nutno dodat, že Nařízení v příloze č. 1 obsahuje náležitosti základního hodnocení rizika a v příloze č. 2 náležitosti podrobného hodnocení rizika, čímž dle mého názoru tvůrce tohoto Nařízení usnadnil orientaci provozovatelů při faktické realizaci hodnocení rizika. Finanční zajištění Pokud jde o finanční zajištění jako takové, pak jsem se doposud setkala s tím, že jedinou formou finančního zajištění dostupnou v České republice je smluvní pojištění. Někteří pojistitelé nabízí pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu formou připojištění ke stávajícímu pojištění obecné odpovědnosti za škodu a někteří pojistitelé nabízí pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu jako samostatný pojistný produkt. Název či forma takového pojištění může být různá, důležité však je, aby takové pojištění poskytovalo ucelenou pojistnou ochranu v rozsahu požadovaném Zákonem. Na úvod rámcového popisu pojistného produktu pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu považuji za důležité zmínit se krátce o základních rozdílech mezi odpovědností za škodu a odpovědností za ekologickou újmu. Odpovědnost za škodu: • má soukromoprávní charakter; • poškozeným (a oprávněným) je fyzická a/nebo právnická osoba (nikoli stát); 20 Pojistný obzor 1/2013 Pojistné spektrum • hradí se skutečná škoda a ušlý zisk; • preferuje se peněžité odškodnění; • v ýše náhrady je určována v občanskoprávním řízení; • řízení v odpovědnosti za škodu iniciuje poškozený. né znečištění se může ukázat jako hrozba jak pro samotné životní prostředí, tak i pro provozovatele/znečišťovatele v podobě neočekávané a v mnoha případech i dlouhodobé finanční zátěže. Odpovědnost za ekologickou újmu: • má veřejnoprávní charakter; • poškozenou (a oprávněnou) osobou je stát; • aplikuje se systém nápravných opatření a preferuje se uvedení do původního stavu; • v ýše náhrady škody je určována ve správním řízení; • odpovědnost za ekologickou újmu iniciuje orgán státní správy nebo podnět fyzické nebo právnické osoby. Soukromoprávní odpovědnost Pojištění nápravných opatření Pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu by se mělo v každém případě vztahovat na provedení nápravných opatření, a to jak primárních nápravných opatření, tak i doplňkových a vyrovnávacích nápravných opatření. Cílem nápravy ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích nebo na vodách je navrátit stav životního prostředí do původního (základního) stavu (prostřednictvím primární nápra- Výše uvedený text popisuje pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu, jejíž charakter je veřejnoprávní. Nicméně znečištění, ze kterého vznikla nebo může vzniknout ekologická újma, může způsobit i škodu na zdraví nebo majetku třetí osoby. Řada pojistitelů pak poskytuje určitou pojistnou ochranu pro soukromoprávní odpovědnost za škodu na zdraví nebo na majetku třetí osoby způsobenou znečištěním v rámci pojištění obecné odpovědnosti za škodu. K takovému znečištění však musí dojít náhle a nahodile nebo z důvodu selhání ochranného zařízení. Škoda na zdraví nebo na majetku způsobená postupným znečištěním pojištěna zpravidla není. Naprostá většina pojistných produktů pro pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu obsahuje možnost pojistit i odpovědnost za škodu na zdraví a na majetku třetí osoby (soukromoprávní odpovědnost), a to jak následkem znečištění náhlého a nahodilého, tak i následkem postupného znečištění. Provozovatel tak získává ucelené pojist- V srpnu roku 2008 se Česká republika zařadila k zemím, které zpřísnily pravidla v oblasti ochrany životního prostředí a odpovědnosti za ekologickou újmu, a do svého právního systému transponovala směrnici ELD (Environmental Lability Directive). vy) nebo stav životního prostředí dát zpět do rovnováhy (prostřednictvím doplňkové nebo vyrovnávací nápravy). Kromě pojištění nápravných opatření by se pojištění mělo vztahovat i na náhradu preventivních opatření, avšak pouze takových, které provozovatel vynaloží v případě bezprostředně hrozící ekologické újmy. Samozřejmou součástí pojištění nápravných opatření jsou náklady na sanaci a vyčištění znečištěné půdy a vody, hornin (tzv. clean-up costs), přičemž náhrada za uhynulý biotop (rostlinného či živočišného původu) je součástí nápravných opatření. Zároveň by se pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu mělo vztahovat na náhlé a nahodilé znečištění (tzv. sudden & accidental pollution) a na postupné znečištění (tzv. gradual pollution). Zejména postup- né krytí jak pro veřejnoprávní odpovědnost za škodu, tak i pro soukromoprávní odpovědnost za škodu. Na základě dosavadních zkušeností víme, že při ekologické újmě musí provozovatel přerušit provoz své činnosti. Zpravidla se tak děje z důvodu zamezení dalšího znečišťování nebo kvůli zabezpečení nápravných opatření. Provozovateli tak hrozí další finanční újma v podobě ušlého zisku. Majetková pojištění, která se na pojistném trhu sjednávají, nekryjí náhradu ušlého zisku z důvodu znečištění nebo kontaminace. Náhradu ušlého zisku je však možné připojistit v rámci pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu. Tím se tento pojistný produkt stává velmi komplexním a konkurenčním vůči jiným formám finančního zajištění požadovaných Zákonem. Výluky z pojištění Je však třeba vědět, že i v pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu pojistitelé uplatňují výluky pro některá pojistná nebezpečí, která nemohou být komerčně pojištěna nebo je pojistitelé nemohou do pojištění zahrnout třeba i z důvodu nastavených podmínek svých zajistných programů. Takovou výlukou je např. škoda způsobená radioaktivní kontaminací, azbestem nebo olovem, terorizmem, válkou, přirozeně se vyskytujícími látkami, úmyslným jednáním a vyloučeny jsou obvykle také pokuty a penále. Pochopitelně se nejedná o absolutní výčet, a proto je potřeba této části pojistných podmínek věnovat pozornost před sjednáním pojištění. Současný stav Přestože jsou na pojistném trhu dostupné velmi kvalitní pojistné produkty pro pojištění odpovědnosti za ekologickou újmu, domnívám se, že zájem o sjednání tohoto pojištění ze strany provozovatelů k datu povinnosti prokázat finanční zajištění, tj. k 1. lednu 2013, byl velmi nízký. Dovolím si zveřejnit svůj názor za většinu upisovatelů tohoto pojistného produktu. Myslím, že jsme všichni očekávali větší „nápor“ zejména v posledních pár týdnech před koncem roku 2012. V současné době si ještě netroufám hodnotit důvody této situace. Osobně se však domnívám, že náklady na nápravu do 20 milionů Kč, ČSN EN ISO 14000 nebo registrace v programu EMAS jsou příčinami, proč finanční zajištění/pojištění nemít. V současné době a s ohledem na ekonomickou situaci řady provozovatelů je takový přístup i pochopitelný. V neposlední řadě je nezbytné zdůraznit, že platí princip „znečišťovatel platí“ bez ohledu na kritéria uvedená v předchozím odstavci. Rozdíl je pouze v tom, jaký typ odpovědnosti, subjektivní či objektivní, se na konkrétního provozovatele bude uplatňovat. Rozsáhlý průzkum Na závěr ještě zmiňme, že ACE European Group Ltd – společnost poskytující korporátní pojištění majetku a odpovědnosti a také poskytovatel komerčního zajištění se sídlem v Londýně – vydala na konci loňského roku zprávu ohledně vnímání rizika znečištění životního prostředí a ekologické újmy evropskými společnostmi, resp. členy jejich managementu. Zpráva vychází z výzkumu provedeného v měsících dubnu a květnu loňského roku, přičemž bylo dotazováno 606 členů managementu společností z různých oborů. Z výzkumu vyplývá, že riziko znečištění životního prostředí a ekologické újmy je v popředí zájmu většiny společností a povědomí o tomto riziku se značně zlepšuje. Nicméně stále více než polovina respondentů si navzdory skutečnosti nemyslí, že společnosti, které zastupují, jsou vystaveny nebezpečí potenciální hrozby ekologické újmy. Kde je ukrytý potenciál asistenčních služeb? ING. VLADIMÍR FUCHS / GENERÁLNÍ ŘEDITEL / EUROP ASSISTANCE Asistenční rizika z oblasti péče o klienta a jeho majetek dnes generují na českém trhu roční předpis řádově vyšší, než je jedna miliarda korun. A přesto stále hovoříme o trhu, který není plně rozvinutý. Pojištění jako služba Asistenční služby přirozeně posouvají pojišťovnu do role silného a spolehlivého partnera svých klientů jak pro každodenní situace, tak i pro případy nouze. Již dnes jsou služby a péče komunikovány klientům rovnocenně s hlavními technickými parametry pojištění jako jsou limity a ceny. Asistence je v různých formách přítomna napříč portfolii produktů a velmi často je využívána jako nástroj jejich segmentace. Stále více tak pojišťovny vstupují se svými speciali- zovanými pojistiteli a poskytovateli péče – tedy asistenčními službami – do všedního života klientů. Asistenční kapitál = péče o klienta Odvětví asistenčních služeb zaznamenává téměř ve všech oblastech nárůst asistenčních požadavků. Bez ohledu na přítomnost všeobec- Asistenční služby přirozeně posouvají pojišťovnu do role silného a spolehlivého partnera svých klientů jak pro každodenní situace, tak i pro případy nouze. ného ekonomického poklesu a také stagnace pojistného trhu minulých let. Četnost zásahů, tedy preference klientů pro využití asistenčních služeb, se zvyšovala i na klesajících portfoliích. Uvědomíme-li si současný trend rozvoje v oblasti služeb domácí asistence, asistence pro podnikatele, péče o rodinu a také služby v oblasti zdraví či sociální péče, můžeme hovořit o budoucím významném potenciálu asistenčních služeb. Tím by nicméně neměl být ze strany pojišťovny myšlen přímý příjem z této oblasti. Byť není nereálný a zanedbatelný. Potenciál je především ukrytý ve faktu, že klienti tyto služby stále více potřebují, vyžadují je a aktivně kontaktují asistenční linky pro jejich čerpání. Toto je samozřejmě způsobeno i základní vlastností asistenční pojistné ochrany, která je relativně levná, její benefity jsou velmi konkrétní a praktické a její služby jsou významně orientovány na klienta. Významná je i skutečnost, že Pojistné spektrum Pojistný obzor 1/2013 21 || Pojistné spektrum potřeby klienta jako příležitosti k upevnění jeho důvěry, jeho loajality. Takové události kvalitní asistenční služba aktivně vyhledává a koncipuje nová asistenční krytí. Ta musí přinášet další přidané hodnoty, mezi které patří zejména zvyšovat loajalitu zákazníků a schopnost zaujmout nové klienty. Koncept služeb péče není tvořen pouze samostatnými asistenčními produkty, připojištěními a jejich podmínkami, ale celkovou definicí a komunikací produktu jako individuálního vztahu s konkrétním klientem. A takto by měl být i prodáván. Cílený soubor služeb Školení pracovníků Péče plně souvisí s technickými limity pojistných a asistenčních produktů. Atraktivní asistenční ochrana a její limity ohraničují produkt, tvoří jeho definici a vymezují i rámec související služby. Jsou rozhodujícím důvodem pořízení daného produktu. U služeb péče je velmi důležité správně, tj. jednoduše a transparentně, definovat náhodnou událost, která je předpokladem pojistného asistenčního plnění. Péčí rozumíme základní soubor cílených služeb zaměřených na řešení praktických klientových potřeb, které jsou přesně definované jako pojistné plnění v pojistných podmínkách produktu. Tento soubor je současně i nadstavbou ve změně přístupu k zákazníkovi. Jde o vnímání dané aktuální Součástí péče je i základní předpoklad, že daná klientova potřeba musí být odbavena tak, aby byl stoprocentně spokojen. Pro tuto rozhodující chvíli je třeba zvládnout většinou jediný telefonát, který má asistenční služba k dispozici. První telefonát a reakce velmi ovlivňuje klientovo vnímání kvality služby a také skutečnost, zda službu v budoucnosti opět využije. I proto je současně s rozvojem produktů třeba pracovat především na školení pracovníků. Ti musí být profesionály schopnými empaticky a efektivně reagovat na klientovu potřebu. Musí jim k tomu být vytvořen prostor ze strany pojišťovny i asistenční společnosti. Nesmí se stát sběrateli údajů o klientovi, které již jsou někde zadané, Ilustrační foto: Europ Assistance klienti, kteří využijí asistenční službu, pravidelně vykazují jednu z nejvyšších hodnot spokojenosti napříč oblastmi styku pojišťovny se zákazníkem (např. Net Promoter Score asistenčních služeb EA pro osobní asistenci v pojištění běžně dosahuje 70 %). Zmíněné skutečnosti tvoří pravý kapitál asistenční služby. Pojišťovny se mohou prostřednictvím služeb péče, asistence a jejich pojištění stát atraktivním a skutečným partnerem pro každodenní život klientů. Nejde však o změnu jednoduchou a jistě nejde pouze o změnu produktovou. 22 Pojistný obzor 1/2013 Pojistné spektrum nesmí ani na chvilku v očích klienta být hledači důvodů na zamítnutí či omezení plnění, nesmí se stát také nepokrytými hledači potenciálu prodeje dalších produktů. Musí velmi dobře naslouchat potřebám klientů. Klient musí mít pocit, že nemohl udělat lépe, než zavolat na danou asistenční linku. Bez ohledu na to, zda je daná služba součástí aktuálního pojistného krytí, či nikoliv. V případě asistenčních služeb není maximální spokojenost zákazníka spojena s poskytnutím maximálního plnění. Výše asistenčních plnění vyjádřená peněžní částkou je vlastně často malá. Spokojenost je spojena především s průběhem a logistikou řešení celkové pomoci klientovi, ochotou a empatií pomoci a kvalitou komunikace při zajišťování služeb. Asistence a technologie Potřeby klientů se v čase vyvíjí. Stejně tak se mění trendy v poskytování služeb. Jedním z nejdynamičtějších inovačních prvků v oblasti asistenčních služeb jsou technologie. Služby pojišťoven jsou dnes více osobní, pojišťovny významně pracují se segmentací. To je ideální prostředí pro rozvoj služeb péče v rámci osobní asistence. Asistenční služby však musí být připraveny kvalitně reagovat na požadavky pojišťoven i na dynamiku preferencí koncových uživatelů služeb. Přinášet taková řešení není bez vyspělých technologií představitelné. Pro oblast služeb péče jsou aktuální zejména tyto segmenty: • sofistikované zpracování komunikace, CRM, měření kvality komunikace a reporting, • GSM jednotky u koncových uživatelů pro přenos datové či hlasové komunikace v reálném čase, • monitoring postupu koncových poskytovatelů asistenčních výkonů, využití GPS lokátorů a dalších souvisejících nástrojů, automatické systémy zadávání a kontroly zakázek, jejich elektronické vyúčtování, • odborníci na telefonu s využitím protokolů umožňujících kvalitní a rychlý přenos základních dat např. lékařských zpráv, diagnostických výstupů atd., • uživatelské asistenční aplikace, které zhmotňují a vizualizují službu klientům, usnadňují přístup k čerpání služeb. Pro pojišťovny může být velmi zajímavou hodnotou schopnost asistenční služby implementovat plně funkční řešení bez potřeby zásahů či propojení do informačního systému pojišťovny. Schopnost uvést na trh novou či modifikovanou službu se tak úměrně zkracuje. Rozvoj uživatelských aplikací Další ze základních výhod rozvoje asistenčních technologií pro pojišťovny je, že technologie umožňují poskytovat asistenční služby více celoplošně ve standardizované kvalitě. Technologická řešení pomáhají odhalovat a administrovat rozdíly v úrovni koncových poskytovatelů asistenčních výkonů či v reálném čase pracovat s kupní silou asistenční společnosti v jednotlivých oblastech, dokáží také vyhledávat alternativní způsoby zajištění služeb při udržení kvality výkonů. Zejména oblast rozvoje uživatelských aplikací nabízí nová a stále nevytěžená řešení. Již dnes je vidět jejich marketingový dopad i praktické přínosy pro čerpání služeb ze strany klientů. Objednání asistenčních služeb je provedeno on-line za použití automatického nahrání požadavku klienta do asistenčního systému. Klient vidí v reálném čase vyřízení jeho požadavku nebo má přímý přístup ke koncovému dodavateli služby. Komunikační kanál i doby odezvy si klient volí sám. Významnou výhodou je, že pro klienta mají aplikace velice přátelskou tvář. Pro pojišťovnu je zajímavým přínosem, že benefity daného produktu jsou konkrétně vizualizovány již v době prodeje a samozřejmě i potom během trvání pojistné ochrany. Aplikace poskytování asistenčních služeb péče v rámci pojistných produktů reprezentují významný po- tenciál pro budování vztahu mezi pojišťovnou a klientem. Potenciál v bezplatnosti Asistenční služby jsou nejčastěji nabízeny s pojistnou asistenční ochranou. V takovém případě je intervence asistenční služby včetně zásahu externích specialistů (např. instalatér, technik výjezdové služby na silnici, lékař) provedena v rámci pojistného asistenčního plnění. Tyto služby jsou konstruovány na základním pojistném principu, tj. v případě definované náhodné události je klientům zajištěna v rámci plnění pojistnými podmínkami definovaná pomoc až do výše limitů. Tyto služby jsou tedy v případě pojistné události poskytnuty „zdarma“. Pojistné asistenční události a následné intervence asistenční služby jsou nejčastěji cíleny na praktickou pomoc klientům v nepříjemných osobních situacích (hospitalizace, porucha instalací v domácnosti, porucha vozidla, porucha spotřebiče). Uvedená bezplatnost, tj. pojistná ochrana asistenčních služeb, tvoří potenciál, který je využit v několika směrech: • je dobře komunikovatelnou a prakticky představitelnou hodnotou při prodeji produktu, • lze jej nastavit tak, aby byl motivačním prvkem pro řešení potřeb klienta na dané asistenční lince, • profiluje pojišťovnu jako partnera na straně klientů při pojistné události. Pojistná asistenční ochrana a návazné plnění je „driver“, který umožňuje intenzivní kontakt s klientem navázat a dále postupným získáním důvěry může pojišťovna s klientem vztah budovat. Praxe potvrzuje, že výše pojistných limitů asistenčních plnění není kategorií, která významně ovlivňuje spokojenost zákazníků, jež měli pojistnou událost řešenou. Pokud tedy limity plnění nejsou nastaveny pod úroveň, která umožňuje splnit reálná očekávání zákazníka a smysl daného produktu. U služeb, které jsou těžištěm péče a usnadnění života klientům, musí mít asistenční služba především možnost jednoduše a nebyrokraticky klienta obsloužit, sebevědomě komunikovat co je předmětem daného plnění, a co nikoliv. Toto by ale mělo být klientovi zřejmé z přehledných a jednoduchých pojistných podmínek produktu péče. Klienti jsou ochotni si připlatit za nekryté benefity či služby, které si chtějí pro řešení svých potřeb doobjednat. Péče bez pojistné ochrany Vysokou spokojenost zákazníků tedy mohou generovat i služby péče bez asistenční pojistné ochrany. Tyto služby jsou dnes v komunika- ci pojišťoven neprávem opomíjeny. Pojišťovny se ve spolupráci s asistenčními službami snaží tvořit svou nabídku služeb tak, aby přirozeně nevystupovala z rámce dané produktové linie. Panuje také předsudek, že služby bez pojistného rizika nemohou být zajímavé a že nejsou součástí hlavního podnikání pojišťovny. Ale uveďme si několik příkladů „pouhých“ informačních či organizačních služeb péče: vyhledání alergologa a objednání termínu, vyhledání pohotovosti nejbližšího stomatologa v daném regionu, sehnání zámečníka do 30 minut, vhodný právník na soukromé právo a zajištění tarifu. Klienti takové potřeby mají a hledají kompetentního partnera pro jejich řešení či pomoc. Vhodným marketingem a produktovou koncepcí tedy lze intenzivně budovat vztah s klientem i u složek produktu bez pojistné ochrany. Klient si buduje vztah ke značce a pojišťovna získává možnost aktivně tento vztah ovlivňovat a upevňovat. Je zcela běžné, že dnes zprostředkovatel pojištění nabízí produkt a jeho cenu. Jako další prvek jeho slevu případně slevu na připojištění. Služba a péče nejsou často užívané argumenty. Přitom konkrétní služba je něco, co dokáže klient na základě svých minulých zkušeností velmi dobře ohodnotit. Asistenční služba, zejména však filozofie služeb péče, může být zajímavou konkurenční výhodou a ve velké většině případů je již dnes pojišťovnou zaplacena. Různé služby jsou pouze roztříštěné v různých produktech a rozsahy i nabídka se velmi liší. Aktuální trend však naznačuje, že tradičně oddělené produkty a rozsahy asistenčních služeb pro různá odvětví v rámci jedné pojišťovny budou v budoucnosti komplexněji zahrnuty do konceptu služeb péče o klienta a bude změněna jejich komunikace. Na straně klienta Pojišťovny se dnes více než kdy předtím svými produkty staví na stranu zákazníka. Chtějí mu být oporou a partnerem, a to nejenom při mimořádných životních událostech. Nabízí pojistnou ochranu pro stále běžnější každodenní situace. A také klientovi přináší jejich kompletní řešení. Pojištění je tedy koncipováno více jako služba péče o klienta, o jeho zdraví, o jeho majetek. Tento vztah přinesl postupnou změnu tradiční role pojištění a je velmi důležité tento stav klientům vhodnou formou prezentovat a neustále jej komplexně rozvíjet. Pro oba tyto úkoly jsou asistenční služby klíčovým faktorem. A přestože nabízí mnoho hodnot v oblasti likvidace pojistných událostí a v odhalování pojistných podvodů, jejich hlavní potenciál a budoucí role je především v rozvoji asistenčních rizik z oblasti každodenního života a služeb péče o klienta. Pojistné spektrum Pojistný obzor 1/2013 23 || Ze světa Mírný optimizmus… Tak vnímají finanční ředitelé ekonomický vývoj REDAKCE / POJISTNÝ OBZOR I přes nikterak pozitivní současnost mají evropští finanční ředitelé optimističtější názor na vyhlídky ekonomiky, než tomu bylo na začátku roku 2012. Zatímco tehdy očekávalo pozitivnější vývoj 27 % finančních manažerů, poslední průzkum společnosti Deloitte odhaluje optimistickou náladu u 40 % z nich. Optimistický výhled Mezi další priority patří investice. „Optimizmus se přenáší do ochoty nastartovat růst dodatečnými externími zdroji. Zatímco před půl rokem pouze 5 % ředitelů plánovalo do roka zvýšit dluhové zatížení firmy, nyní to je již 20 %. Patrná je také klesající tendence v záměrech úroveň zadlužení snižovat,“ uvedl Martin Tesař, vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Deloitte ČR. Nízké úrokové sazby jsou jedním z hlavních důvodů pro tento postoj. Banky jsou totiž velmi ochotné zvažuje restrukturalizaci svého obchodního modelu. Jako možnou prioritu to připustilo 23 % finančních ředitelů. To je o 11 % více, než tomu bylo u předešlého průzkumu. Z výzkumu mimo jiné také vyplynulo, že vedoucí si nestěžují na nedostatek talentovaných zaměstnanců a že své týmy hodnotí jako dostatečně silné. Nicméně udržení talentů hodnotí jako jednu z těch zásadních otázek. V širším pohledu, kvalita a cena pracovní síly budou klíčové faktory, které rozhodnou o úspěchu nejen firem, ale i celých ekonomik. Růst HDP Přestože očekávání související s růstem HDP se různí, většina ředitelů počítá v následujícím roce s hospodářským zpomalením. Zatímco ve Slovinsku, Chorvatsku a Maďarsku se předpokládá návrat k recesi, v Polsku, České republice, Rumunsku a Bulharsku se na rok 2013 očekává minimum růstu a stagnace (0–1,5% růst). Ze všech zemí střední Finanční ředitelé zastávají názor, že na riskování nyní příhodná doba není. Na tom, že v současné době není vhodné ohrožovat bilanci společnosti, se v pěti z osmi zemí shoduje dokonce více než 80 % z nich. klientům poskytnout zdroje za atraktivních podmínek. Navíc, jak ukazuje průzkum, víra v delší udržitelnost příznivých finančních podmínek spíše roste. Dluhové financování považuje stále více finančních ředitelů za atraktivní a stále více z nich uvádí zvyšující se schopnost firmy kontrolovat své dluhy. Průzkum dále ukázal, že stále více firem 24 Pojistný obzor 1/2013 Ze světa Evropy panuje nejvíce pesimizmu ve Slovinsku. Po mírném oživení v minulém roce počítají finanční ředitelé ze Slovinska se zhoršením situace, přičemž 80 % z nich očekává v následujícím roce recesi. Na druhé straně nejoptimističtější zemí je na export zaměřené Slovensko, kde 60 % finančních ředitelů předpokládá mírný hospodářský růst (1,5–3 %). Ilustrační foto: Dreamstime.com Prioritou zůstává růst tržeb, a to jak na současných, tak na nových trzích. Stále také převládá snaha odpovědných pracovníků o úsporu nákladů. Uvádí to průzkum společnosti Deloitte, který proběhl v říjnu roku 2012. Zúčastnilo se ho celkem 362 finančních manažerů z významných společností v těchto zemích: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Externí finanční a hospodářská nejistota Finanční ředitelé z většiny zemí předpokládají, že externí finanční a hospodářská nejistota bude vysoká. Stejně jako v průzkumu ze začátku roku 2012 je míra nejistoty v Chorvatsku a Rumunsku (a nyní i ve Slovinsku) hodnocena jako „vysoká“ nebo „velmi vysoká“. Tento názor převládá a pravděpodobně reflektuje opatrný přístup k případným dopadům externích hospodářských podmínek na oblast financí. Ze všech zemí je nejpesimističtější Chorvatsko, kde 31 % respondentů předpokládá „velmi vysokou“ míru finanční a hospodářské nejistoty, což oproti 15 % v předchozím průzkumu představuje výrazný nárůst. Na druhé straně (stejně jako v posledním průzkumu) je v této souvislosti nejoptimističtější zemí střední Evropy Česká republika, kde 45 % dotázaných očekává „nadprůměrnou“ a 23 % „normální“ míru nejistoty. Míra fúzí a akvizic V pěti z osmi zemí se předpokládá, že se během roku 2013 míra fúzí a akvizic zvýší. Toto bankovní model s tradičními vztahy. Nejméně sympatií k bankovním půjčkám projevují ve Slovinsku, kde je 41 % respondentů hodnotí jako nezajímavé. Soukromý kapitál Ilustrační foto: Dreamstime.com Stejně jako tomu bylo u názorů na bankovní půjčky, většina finančních ředitelů zůstává rovněž neutrální, pokud jde o získávání soukromého kapitálu jako zdroje financování. To může vyplývat ze skutečnosti, že pro většinu z nich nyní není vhodná doba na získávání finančních prostředků bez ohledu na jejich zdroj. Mezi jednotlivými zeměmi však lze vysledovat výrazné rozdíly. Ve Slovinsku (56 %) a v Chorvatsku (47 %) jsou největšími zastánci získávání prostředků prostřednictvím prodeje vlastního kapitálu, přičemž pro valnou většinu finančních ředitelů z Rumunska, Polska a Bulharska je tento způsob nezajímavý. Česká ekonomika očekávání však může být ovlivněno velmi nízkou aktivitou na trzích fúzí a akvizic ve střední Evropě za poslední rok, z čehož vyplývá, že i mírné zvýšení by oproti předchozím mírám znamenalo nárůst. Výraznou změnou prošla nálada finančních ředitelů z Chorvatska, kteří v předešlém průzkumu předvídali nejmenší nárůst. V současné době však zvýšení míry fúzí a akvizic v následujících 12 měsících předpokládá 64 % chorvatských finančních ředitelů. doba na větší riskování. Co se týče schopnosti splácet dluhy, v následujících třech letech v pěti z osmi zemí se shodně očekává, že schopnost splácet dluhy se v následujících třech letech příliš nezmění. Výjimkou je však opět Bulharsko, kde přes 60 % dotázaných ředitelů očekává, že schopnost jejich společností splácet dluhy se mírně nebo výrazně zlepší. Riskování Většina respondentů hodnotí bankovní půjčky coby zdroj financování neutrálně, přičemž „Finanční ředitelé ze všech zemí zastávají názor, že na riskování nyní příhodná doba není. Na tom, že v současné době není vhodné ohrožovat bilanci společnosti, se v pěti z osmi zemí shoduje dokonce více než 80 % z nich, což je důkazem toho, že neochota riskovat je společná pro většinu zemí,“ pokračuje vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Deloitte ČR. Ze všech osmi zemí projevuje nejmenší chuť riskovat Slovinsko, kde zcela všichni dotazovaní ředitelé souhlasí s tím, že je nyní zapotřebí maximální opatrnosti. Tato situace vyplývá i z přesvědčení slovinských ředitelů o tom, že jejich společnosti čelí vysoké hospodářské a finanční nejistotě. Ze všech finančních ředitelů jsou nejpozitivněji naladěni Bulhaři, avšak i u nich se pouze 28 % domnívá, že je nyní vhodná Bankovní půjčky Aktuální prognózy předpovídají, že česká ekonomika v roce 2013 zaznamená pokles a nezaměstnanost mírný nárůst. Navíc během posledních měsíců se očekávání dále zhoršují a některé pro nás klíčové trhy, zejména trh automobilů v EU, prožívají rychlý pokles. „45 % českých finančních ředitelů předpokládá, že míra nezaměstnanosti mírně vzroste a 45 % hodnotí míru externí finanční a ekonomické nejistoty jako vyšší než běžnou. Stagnaci ekonomiky předpovídá 73 % respondentů. To odpovídá aktuálnímu pohledu na vývoj ekonomiky, který pro ČR očekává příští rok jen opravdu velmi mírné zlepšení růstu. Celkově jsme zaznamenali vice optimizmu a více odhodlání nastartovat růst. To může souviset s prohlubující se dvojkolejností ekonomiky. Zatímco část ekonomiky reprezentovaná velkým počtem soukro- Zatímco část ekonomiky reprezentovaná velkým počtem soukromých firem je vysoce konkurenceschopná, a i na oslabeném evropském trhu vykazuje silnou pozici, nejistoty spojené ve velké míře s působením veřejného sektoru a jeho vlivem na ekonomiku spíše rostou. více než 50 % ředitelů v každé zemí nepovažuje tento způsob financování ani jako zajímavý, ani jako nezajímavý. V posledním průzkumu vnímali bankovní půjčky nejpozitivněji finanční ředitelé z České republiky (42 %) a ze Slovenska (36 %). Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že v těchto zemích převládá mých firem je vysoce konkurenceschopná, a i na oslabeném evropském trhu vykazuje silnou pozici, nejistoty spojené ve velké míře s působením veřejného sektoru a jeho vlivem na ekonomiku spíše rostou,“ uzavírá Martin Tesař, vedoucí partner oddělení audi tu ve společnosti Deloitte ČR. Ze světa Pojistný obzor 1/2013 25 || Ze světa ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ: EVROPU TRÁPÍ OBROVSKÁ PODPOJIŠTĚNOST MICHAEL HAAS / DIRECTOR HEAD LIFE & HEALTH GERMANY, NORDIC, AUSTRIA & CENTRAL EASTERN EUROPE / SWISS RE JETMIR KRASNICI / CLIENT MANAGER LIFE & HEALTH AUSTRIA & CEE / SWISS RE European Insurance Report 2012 obsahuje výsledky průzkumu, který Swiss Re nechala provést mezi 15 000 spotřebiteli ve 14 evropských zemích. Výsledky z Polska by mohly být zajímavé i pro další země střední a východní Evropy. Evropané jsou podpojištěni až o 10 000 mld. eur Swiss Re spočítala, že ve 14 evropských zemích, jež byly do průzkumu zahrnuty, chybí pojistná ochrana pro případ úmrtí představující částku okolo 10 000 miliard eur. Tato chybějící suma je rozdíl mezi množstvím peněz, které by pozůstalí potřebovali v případě předčasného úmrtí živitele a existujícím finančním zabezpečením, pokud by tato neočekávaná situace nastala. Polská zkušenost V období vlády komunistické strany se Poláci naučili silně spoléhat na rodinu. Tento trend je hluboce zakořeněný v polské kultuře a lze s jistotou tvrdit, že základem společnosti je institut tradiční rodiny. 19 % polských respondentů uvedlo, že v případech dlouhodobé nemoci, pracovní neschopnosti nebo úmrtí (v tomto případě pozůstalí) by spoléhali na podporou nejbližších příbuzných. To je o 11 % více, než činí evropský průměr. Zároveň 20 % respondentů prohlásilo, že pojištění pro případ potřeby dlouhodobé péče nepotřebuje (evropský průměr je 12 %), což je podle našeho názoru opět projevem spoléhání se na roli rodiny. Tento fakt by naznačoval, že kvůli silnému rodinnému vlivu neexistuje v Polsku příležitost pro uplatnění principu pojištění. Přesto je jasné, že i tam, kde 26 Pojistný obzor 1/2013 Ze světa rodina může poskytnout praktickou a emocionální podporu, budou zapotřebí finanční zdroje ke krytí zvýšených nákladů na živobytí a péči. Z toho by měly vycházet i úvahy o tvorbě vhodného produktu v segmentu dlouhodobého onemocnění a jeho marketingu. Finanční krize a související úsporné programy silně otřásly důvěrou veřejnosti ve státní penze a dávky, a spotřebitelé tak začali chápat nutnost vytvářet si finanční zabezpečení. Přesto ale váhají s nákupem pojistných produktů. Pojďme se podívat, jaké jsou příčiny tohoto stavu. Cena pojistného krytí je příliš vysoká Výsledky průzkumu ukazují, že potřeba pojistné ochrany je v evropském sektoru obrovská. A konkrétně oblast životního pojištění má jedinečnou šanci zaplnit tento prostor za využití cen přístupných běžnému spotřebiteli. Hlavním důvodem nedostatečné penetrace trhu životního pojištění je totiž fakt, že si daný produkt spotřebitelé nemohou dovolit. European Insurance Report upozorňuje, že v zemích eurozóny, kde je termínované životní pojištění s fixním pojistným (level term life insurance) relativně dobře známý produkt, jsou zákazníci ochotni platit mezi 22 a 30 eury měsíčně za životní pojištění s pojistným krytím 100 000 eur. Nejlepší tržní cena za pojištění muže ve věku 40 let na dobu 20 let je však ve většině zmíněných zemí výrazně nižší. Ceny tak nevyhnutelně odrážejí pravděpodobnost výskytu události – je daleko vyšší pravděpodobnost, že lidé půjdou spíše do nemocnice, budou trpět závažným onemocněním nebo nebudou schopni pracovat, než že zemřou. A proto jsou tyto další produkty životního pojištění s ekvivalentní pojistnou částkou relativně dražší a omezený rozpočet spotřebitelů se u nich stává závažnějším tématem. Konkrétně pro polský pojistný sektor jsou podle našeho názoru hlavní příležitosti ve spo- Foto: Swiss Re European Insurance Report 2012, vypracovaný zajišťovnou Swiss Re, upozorňuje kromě výsledků průzkumu také na to na, že v nabídce pojišťoven chybějí konkrétní produkty, které klienti v současné době požadují. Spotřebitelský průzkum byl proveden v Rakousku, Belgii, Dánsku, Francii, Finsku, Německu, Itálii, Holandsku, Norsku, Polsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Turecku. Michael Haas ření na důchod a ve zdravotním pojištění. Podle výzkumu totiž Poláci nevěří, že jim vláda bude schopna poskytnout dostatečný vysoký příjem, až dosáhnou důchodového věku. Jejich očekávání je výrazně nižší než u zbývajících zkoumaných zemí. Vzhledem k tomu mají pojišťovny vhodnou příležitost reagovat na tuto poptávku a nabídnout odpovídající řešení pro zajištění v důchodovém věku. Postupný rozklad národního zdravotního pojištění navíc omezuje přístup k opravdu kvalitní péči. To způsobuje, že Poláci hledají alternativy. 22 % respondentů uvedlo, že v příštích 12 měsících zvažují koupi pojistky pro případ závažného onemocnění nebo pro pokrytí léčebných výdajů. Důraz na srozumitelnost produktů Ve správně a komplexně nastaveném přístupu ke klientovi musí pojistitelé především zvažovat dvě hlavní témata. První z nich je formulace pojistných podmínek a detailní popis produktu, druhé téma se týká procesu podání a zpraco- vání žádostí. Oba aspekty představují kritické body, kdy spotřebitelé mohou od případné koupě odstoupit. Jednoduché a transparentní produkty a hladký průběh koupě jsou pro úspěšnou distribuci zásadní. V případě sjednávání pojistné smlouvy jsou Poláci ochotni strávit nad kompletací pojistné žádosti poměrně dlouhý časový úsek – podle výsledků průzkumu v průměru 31 minut. To by měla být dostatečně dlouhá doba k provedení důkladného ocenění rizika. Na druhé straně nejsou Poláci tak trpěliví, co se týče vyhotovení pojistné smlouvy. 35 % z nich očekává, že pojistné krytí začne fungovat okamžitě po ukončení aplikačního procesu. Dalších 38 % by se spokojilo nejvíce se třemi dny. Pouze 17 % by bylo ochotno čekat až dva týdny, což může být častým jevem v případech, kdy jsou žádosti o uzavření pojistné smlouvy zpracovávány v papírové podobě. Rozhodující je důvěra Partnerství se státem Způsob distribuce pojistného produktu je velmi důležitý atribut pro pozitivní a důvěryhodné vnímání celé situace spotřebiteli, kteří si produkt životního pojištění pořizují. Podle průzkumu je nejdůvěryhodnějším zdrojem informací o pojištění překvapivě internet, následovaný samotnými pojišťovnami. Banky zaujaly až páté místo, což naznačuje relativní nedostatek důvěry – pravděpodobně v důsledku finanční krize. Většina spotřebitelů by byla velmi nebo přiměřeně spokojená s pořízením pojistky on‑line přes porovnávací webové stránky nebo prostřednictvím svého zaměstnavatele. Až poté následují tradiční prodejní kanály jako finanční poradci a zaměstnanci na pobočkách pojišťoven. V oblastech, kde se stát rozhodne omezovat výdaje, se pojišťovny musí stát prvním místem, kam se budou lidé obracet. Aby toho bylo dosaženo, potřebují pojistitelé spolupracovat se státem na výchově spotřebitelů a upozorňovat je na alternativní možnosti zaplnění rozdílu mezi tím, co poskytuje stát a reálnými potřebami klientů. Příkladem může být doplňková zdravotní péče, první pomoc v nemocnicích nebo starobní péče. Je však důležité, aby se nejdříve kladl důraz na pochopení požadavků spotřebitelů, a teprve potom na předložení konkrétního návrhu k uspokojení těchto potřeb. Zásadní je vytvořit co možná nejjednodušší a nejtransparentnější produkty a nastavit hladký a snadno zvládnutelný způsob prodeje. Tento přístup pomůže uspokojit zájem veřejnosti a promění jej v pozitivní obchodní výsledky. SLASPO Fórum 2012: Regulace není cesta REDAKCE / POJISTNÝ OBZOR Slovenská asociace pojišťoven uspořádala začátkem listopadu prestižní SLASPO Fórum. Za velkého zájmu odborné veřejnosti se na konferenci konané v Bratislavě probíraly aktuální problémy trápící pojišťovnictví ve středoevropském prostoru. Úvodní slovo Setkání otevřela generální ředitelka SLASPO Jozefína Žáková, která ve své prezentaci shrnula legislativní a ekonomickou situaci v kon- Foto: SLASPO Každoroční listopadová konference SLASPO Fórum se pomalu stává zaběhnutou tradicí. Pátý ročník, který si jako hlavní heslo setkání zvolil slogan „Pojišťovnictví včera, dnes a zítra“, přivítal zástupce rozličných pojistných trhů ze středoevropského prostoru. Na 150 návštěvníků z řad široké odborné veřejnosti si tak mohlo vyslechnout prezentace a názory zástupců například rakouské, maďarské a české profesní asociace. ČAP byla na konferenci reprezentována výkonným ředitelem Tomášem Síkorou. O tom, že témata konference byla vybrána správně, stejně jako jejich lektoři, svědčí vysoký koeficient spokojenosti, který vzešel z anonymního průzkumu mezi návštěvníky fóra. Odborná veřejnost měla o fórum veliký zájem. textu nejen slovenského pojišťovnictví. Věnovala se také problému, který sektor čím dál více zasahuje – a tím je evropská regulace. Hostitelka fóra popsala nové bruselské trendy v souvislosti s distribucí finančních produktů a zamyslela se nad dilematem, zdali kvalitu distribuce ovlivní spíše regulace, nebo samoregulace. Neopomněla také zmínit smutný Ze světa Pojistný obzor 1/2013 27 || Ze světa fakt, že neustále narůstá počet regulatorních pravidel, která musí pojišťovny přijímat do své dennodenní praxe a jež jim převážně komplikují obchodní aktivity. Popsala rovněž situaci kolem rovných podmínek pro muže a ženy, což vede k jednoznačnému znevýhodnění „něžného“ pohlaví. „Pojistný trh je na rozcestí. A my bychom se měli zamyslet nad tím, zdali se tak stalo díky pozitivnímu, racionálnímu a cílenému úsilí politiků, regulátorů a dohledových orgánů, nebo naopak se jedná o stav způsobený iracionálním jednáním zmíněných institucí, společně v kombinaci s chybami, které byly způsobeny samotnými účastníky trhu,“ řekla Jozefína Žáková. nad finančním trhem NBS Vladimír Dvořáček a prezident SLASPO Marek Jankovič. Ve druhé panelové diskuzi se debatovalo o uplatňování a vývoji legislativy týkající se zprostředkování a poradenství ve finančních službách. Této části se zúčastnili výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora, zástupce rakouské asociace Dieter Pscheidl a Tamás Kálózdi z Maďarska. „Konference potvrdila fakt, že pojišťovnictví je v jednotlivých zemích EU přeregulováno. Snaha „ochránit“ spotřebitele za každou cenu je často ve svém důsledku kontraproduktivní. Nejmarkantněji se tento problém dotýká oblasti zprostředkování pojištění a jsem velmi rád, že jsme s kolegy ze sousedních zemí mohli otázku národní regulace distribuce vzájemně prezentovat, prodiskutovat a podělit se o vzá- Penze: kvantitativní přístup Prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. Důchodová reforma české vlády je reforma osobní odpovědnosti. Dnes ještě víc než jindy vyvstává otázka pro každého z nás, jak si uspořádá svůj budoucí postproduktivní život. Přestává totiž platit, že stát se každému o penzi postará. Na příkladu nejenom Řecka, kdy po vynucených škrtech se samotní občané strachují o budoucí penze, ale také např. Lotyšska, kde stát snížil státní penze na 90 % dříve očekávaného nároku, se ukazuje jedna zásadní věc: budoucí závazky státu z prvního penzijního pilíře nemají takovou hodnotu, jakou až doteď měly. Proto poroste důležitost alternativních forem spoření na penzi. V České republice máme velkou tradici spoření. Na druhou stranu máme nevýhodu neznalosti některých vyzkoušených forem, např. spoření odpovídajícího životnímu cyklu, anuit a podobně. Bude velkou výzvou pro všechny penzijní společnosti a životní pojišťovny, aby v reformě tyto tradiční a vyzkoušené produkty oživily. Kniha prof. Tomáše Cipry je k tomu dokonalým návodem. Ing. Miroslav Kalousek ministr financí ČR Ing. Radek Urban náměstek ministra financí ČR Autor: Prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc. Vydal: Ekopress, Praha 2012 Formát B5, tuhá vazba, 409 stran Doporučená cena: 540 Kč 28 Pojistný obzor 1/2013 Ze světa Další prezentace Z následujících vystoupení stojí za připomenutí tematická prezentace ředitelky odboru regulace a finančních analýz NBS Júlie Čillíkové – Finanční zdraví pojišťoven ve světle no- Konference potvrdila fakt, že je pojišťovnictví v jednotlivých zemích EU přeregulováno. Snaha „ochránit“ spotřebitele za každou cenu je často ve svém důsledku kontraproduktivní. Panelové diskuze Vliv „antikrizové“ regulace, pojištění jako respektovaný nositel rizika a efektivnost přebírání rizika – to byla hlavní témata první panelové diskuze moderované viceprezidentem SLASPO a generálním ředitelem Generali Slovensko Vladimírem Bezděkem. Jeho hosty byli státní tajemník Ministerstva financí Vazil Hudák, výkonný ředitel útvaru dohledu jemné zkušenosti z praxe,“ okomentoval užitečnost setkání Tomáš Síkora. vých regulací a soudních rozhodnutí. Předseda legislativní sekce SLASPO Martin Petruľák z Poisťovne Poštovej banky se věnoval nepřiměřeným obchodním podmínkám v soudní praxi a na závěr pak pohledy nespokojených klientů pojišťoven přiblížil Ilja Sulík z D. A. S. pojišťovny právní ochrany. || Z domova Budou chtít pojišťovny nabízet výplaty důchodů? HANA VONDRÁČKOVÁ / PRODUKTOVÝ MANAŽER / ČESKÁ POJIŠŤOVNA Důchodovou reformou chtěl stát pomoci svým občanům vylepšit si finanční situaci ve stáří. Jeho snaha zavedení II. pilíře přes soukromý trh penzijních společností a životních pojišťoven a zároveň velká míra regulace však vede až k absurdnímu řešení, které nenaplňuje původní myšlenky reformy. Dokonalá konkurence na pojistném trhu? Současný postup sjednání smlouvy pro samotnou výplatu důchodu je legislativně striktně definovaný. Dva měsíce před odchodem klienta do důchodu osloví penzijní společnost všechny životní pojišťovny mající licenci k tomuto úkonu, a ty musí následně poskytnout závaznou nabídku garantovaných výplat důchodů. Kalkulaci výše důchodu pojišťovna musí provést pouze se znalostí dvou vstupních parametrů – věku a naspořené finanční částky. Zároveň je přesně definováno, co v poskytnu- té nabídce musí, nebo naopak nesmí být vypsáno. Tudíž se pojišťovny mohou lišit pouze slibovanou měsíční dávkou. Všechny tyto téměř identické nabídky předá penzijní společnost klientovi, který si na jejich základě zvolí jednu pojišťovnu, s níž uzavře smlouvu o výplatě naspořených prostředků ve II. pilíři. Pojišťovna v centrálním registru smluv ověří platnost smlouvy a v případě potvrzení pravosti začne vyplácet klientovi důchod. Proč se nebude vybírat doživotní penze? Velmi diskutabilně zvolená regulace výplatní fáze doživotního důchodu jde proti zásadám rizika dlouhověkosti. V případech nadúmrtnosti oproti kalkulovaným tabulkám jsou pojišťovny povinny nevyplacené částky přerozdělit mezi zbývající klienty. Naopak v případě podúmrtnosti oproti kalkulovaným tabulkám veškerou ztrátu nese pouze sama pojišťovna. A zároveň je pojišťovna povinna nejméně 90 % výnosů z investování aktiv použít k navýšení vyplácených důchodů. V případě ztráty jde opět vše na vrub pouze pojišťovně. Stát pro pojišťovny připravil možnost podílet se na novém důchodovém systému za podmínky, že riziko nesou samy a zisk rozdělují mezi klienty. Což je v komerčním prostředí příležitost, kterou lze asi jen stěží označit za byznysově zajímavou. Důsledkem této nerovnosti mezi potenciálem zisku a rizikem ztráty budou velice opatrně zakalkulované předpoklady, tak aby riziko ztráty konvergovalo k nule, což s největší pravděpodobností povede ke snížení měsíčních dávek doživotního důchodu. matická možnost segmentace klientů dle zdravotního stavu i pohlaví – nemocní muži budou volit jistý dvacetiletý důchod a zdravé ženy s rodinnou anamnézou dlouhověkosti budou volit doživotní rentu. Na toto budou muset u doživotních důchodů pojišťovny reagovat významně velkou bezpečnostní přirážkou, tak aby eliminovaly riziko nepříznivého škodního průběhu. To pro doživotní důchod po přirážce kvůli nerovnosti rizika ztráty a zisku znamená další výrazné zdražení a pravděpodobně to významně zamezí výběr doživotních důchodů, jelikož doživotní anuita může být přibližně až o jednu třetinu nižší než dvacetiletá jistá penze. Zde se tedy nabízí otázka, co bude dělat stát s lidmi, kteří se dožijí více jak 20 let v důchodu a skončí jim výplata z II. pilíře, což může významně snížit jejich příjem? Například v roce 2013 odcházejí do důchodu ženy narozené v roce 1954, které měly dvě děti. Dle úmrtnostních tabulek 47 % těchto žen bude ale žít déle než 20 let. Aby vyplácené důchody dlouhodobě zabezpečovaly finanční podporu, jsou pojišťovny povinny důchod navyšovat o vyhlášené valorizační procento, což má zamezit reálnému neznehodnocování důchodu Ilustračni foto: Dreamstime.com Důchodová reforma je velké téma, ke kterému se vyjadřuje řada odborníků i laiků. O výhodách a rizicích nového II. pilíře důchodové reformy bylo již napsáno mnoho. Většina názorů se však především zabývala spořicí částí a připraveností penzijních společností. Ovšem princip důchodového spoření je postaven na dvou fázích – spořicí, jež byla svěřena do rukou penzijních společností, a výplatní, kterou mají obhospodařovat výhradně pojišťovny. Aby druhý pilíř smysluplně fungoval, musí být obě tyto fáze správně nastaveny. Nabízí se tedy celá řada zásadních otázek: Je výplatní fáze stanovená zákonem navržena vhodně? Využijí pojišťovny této příležitosti? Naplňuje vůbec stávající zákonná úprava záměr zákonodárců o doživotním zabezpečení na stáří? Primární účel důchodové reformy je ulehčit zadlužené státní kase a podpořit občany, aby ve stáří spoléhali nejen na státní důchodový systém. Jelikož životní pojišťovny jsou nejzkušenější instituce s používáním úmrtnostních tabulek, byly vybrány jako optimální nástroj zprostředkování výplaty důchodu. Současná platná legislativa ohledně výplatní fáze z II. pilíře pro pojišťovny připravila dva zásadní paradoxy: omezuje trh na konkurenci slibů v podobě garantovaných pojistných částek a poskytuje prostor k výrazné arbitráži. Přežití dvacetileté penze Možnost výběru i jisté dvacetileté výplaty neznamená pouze rozšíření nabídky pro klienta, z pohledu pojišťoven se tímto otevírá proble- Z domova Pojistný obzor 1/2013 29 || Z domova vlivem inflace. Ale že po dvaceti letech mnoho občanů již nebude mít nárok na výplatu a jejich příjem se skokově sníží, to se v tuto chvíli neřeší. Nejenže současný stav legislativy výrazně nahrává výběru jisté dvacetileté penze, navíc snaha státu o homogenní produkt dále snižuje postavení. Vzhledem k tomu, že pojišťovny nemají stejné náklady na implementaci a správu, je možné, že cena bude stanovená pod hranicí ziskovosti některých pojišťoven, v tomto případě velmi pravděpodobně řada pojišťoven účast v takovém prostředí odmítne. Zápornou marži Pokud bude většina klientů vybírat jistý důchod (což není pojistný produkt), ztrácí výplata přes pojišťovny smysl. motivaci pojišťoven zapojit se do výplatní fáze, což přinese i negativní dopad na klienta v podobě nižších měsíčních dávek. Pojistná smlouva o pojištění bez rizika? Dále vyvstává otázka i na smysl zapojení pojišťoven v důchodovém systému, pokud většina klientů bude vybírat jistý důchod (což není pojistný produkt), ztrácí výplata přes pojišťovny smysl. Stejná situace nastává i při výplatách sirotčích důchodů, kdy se vyplácí jistý důchod po dobu pěti let. Je pro tyto případy doopravdy pojišťovna ta správná instituce při výplatě dávek, když není sjednáno jediné pojistné riziko? Nulový ekonomický zisk Přesně legislativně daný popis produktu, způsob nabídkování, přerozdělení potenciálního zisku klientům dostává tuto obchodní situaci do přirovnání k dokonalému trhu, který – jak známo – konverguje k nulovému ekonomickému zisku, což z pohledu pojišťoven nemusí být příležitost, na které by se měly zájem podílet. Každý klient, jenž dosáhne důchodového věku, získá přes svoji penzijní společnost nabídku všech typů výplat od všech pojišťoven majících licenci na výplatní fázi II. pilíře. Naráz tedy klient dostane hodnoty měsíčního příjmu z několika pojišťoven naprosto shodného produktu. Jedná se o homogenní produkt, jakákoliv změna, výhoda zde snad není možná. Zároveň vzhledem k tomu, že se jedná o „státní“ produkt, nelze příliš očekávat, že značka pojišťovny by v rozhodování hrála významnou roli. Situace tedy směřuje k tomu, že klient bude vybírat pouze podle výše měsíčního důchodu. Pokud by všechny pojišťovny nabídly stejné ceny, nejenže by byly podezřelé z kartelové dohody, ale vždy by se našla nějaká, která produkt ještě „vylevní“, tedy nabídne vyšší měsíční dávku. Tehdy se trh může dostat do situace, že jedna pojišťovna získá výrazně dominantní 30 Pojistný obzor 1/2013 Z domova si dobrý hospodář vůči svým akcionářům nemůže dovolit. Tedy z pohledu pojišťoven jsou výhledy následující: významné riziko ztráty, minimální možnost zisku, produkt bez rizika – to rozhodně nepředstavuje neodolatelnou příležitost, kterou musí všechny pojišťovny využít. Změna vyplácení ve prospěch klienta Za optimální řešení z pohledu klienta, státu i pojišťoven považujeme nabízet standardní produkt doživotní penze, který většina pojišťoven ve svém portfoliu již nabízí. Z pohledu státu by klienti až do konce života měli zajištěnou odpovídající životní úroveň. Mohli by volit mezi heterogenním produktem, kterému by konkurenční prostředí nepovolilo dostat se do vysokých nákladů, a pojišťovny by nabízely relevantní produkt. Ovšem současná legislativa udává hned několik důvodů, proč doživotní důchody nebudou fungovat. Chápeme, že z pohledu klienta je důležité ponechat možnost dědění naspořených prostředků, proto jako vhodnou změnu považujeme sloučit doživotní a jistou výplatu do jedné varianty – doživotní důchod s možností volit délku garantované výplaty. Tedy klient by sám vybral, zda a na jakou dobu chce mít důchod jistý, tak aby v případě brzkého úmrtí peníze byly vypláceny dědicům. Naopak v případě dlouhověkosti se nestane, že klient přežije dobu důchodu a finanční příspěvek bude dostávat doživotně. Tedy z pohledu klientů tato varianta řeší dědictví i dlouholetost, z pohledu pojišťoven se vždy jedná o smlouvu s pojistným rizikem a stát se neocitne v situaci, kdy mu lidé v důchodovém věku přežijí dobu vypláceného důchodu, což by s sebou neslo nutnost se o tyto lidi postarat. Řešení Věříme, že podmínky výplatní fáze projdou ze strany legislativy ještě výraznější změnou, která vylepší příležitost pro pojišťovny, což jako následek bude mít zvýšení měsíčních dávek pro klienty. Bez těchto zásahů vidíme výplatní fázi z pohledu pojišťoven jako málo zajímavý produkt. Lze očekávat, že některé pojišťovny by mohly mít zájem na vrácení licence a svůj čas a náklady raději realizovaly v jiných projektech. Jako řešení nevhodně nastavené výplatní fáze navrhujeme minimálně dvě změny, které by mohly přimět pojišťovny, aby se do výplatní fáze zapojily: nahrazení jisté penze a zrušení povinnosti rozdělovat zisk. Spolupráce České asociace pojišťoven s Asociací penzijních fondů Ivana Menclová, specialistka pojištění osob ČAP Od 1. 1. 2013 došlo k dlouho očekávaným změnám v oblasti důchodového pojištění. Důchodové spoření (tzv. II. pilíř), které doplňuje základní průběžný systém (tzv. I. pilíř), upravuje zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Ten ukládá pojišťovnám, které se do II. pilíře zapojí, zveřejňovat na svých internetových stránkách aktuální nabídku pojištění důchodu. Tyto nabídky musí také předat penzijním společnostem, které jsou povinny je rovněž uveřejnit na webu. Dále tento zákon ukládá penzijním společnostem oslovit 2 měsíce před dosažením důchodového věku účastníka nebo na jeho žádost všechny pojišťovny a požádat je o poskytnutí závazné nabídky. Z důvodu naplnění této povinnosti se Česká asociace pojišťoven a Asociace penzijních fondů ČR v říjnu 2012 dohodly na společném IT projektu, který umožní vzájemné předávání těchto nabídek. Zástupci byznysu a IT specialistů pojišťoven a penzijních společností definovali věcné rozhraní závazných nabídek pojištění důchodu a další technické požadavky. Na základě tohoto zadání byla zpracována technická dokumentace, podle které proběhne v prvním čtvrtletní tohoto roku implementace ve všech zúčastněných společnostech. Zahájení ostrého provozu uvedeného projektu se předpokládá 1. 1. 2014. Základní opory ve stáří: Rodina, stát a trh PROF. RNDR. TOMÁŠ CIPRA, DRSC. / MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍ FAKULTA / UNIVERZITA KARLOVA Vzhledem k ekonomickému a demografickému vývoji čelí rozpočty vyspělých ekonomik, a tedy i jejich politické reprezentace, problému určení správných priorit. Upřednostňovat výdaje na vzdělání a potřeby mladých lidí, nebo sociální a zdravotní péči pro seniory? Stárnutí populace Výdaje na podporu starších spoluobčanů rostou úměrně se stárnutím populace. V důsledku toho se budou muset státní rozpočty stále výrazněji potýkat s úkolem zajistit to, co se v moderní společnosti označuje jako důstojné stáří. A to zvlášť v situaci, kdy rodinná podpora přestala být v řadě zemí sociální jistotou, kterou v menší či větší míře bývala dříve. To vyvolává napětí, jež se začíná projevovat v mezigeneračních konfliktech a neshodách včetně volebních výsledků1. Populační očekávání sice nemusí fungovat stoprocentně, ale rychlá urbanizace, pokles fertility (plodnosti) a další jevy a ekonomickou transformaci. Přitom některé státy již směrem k mezigenerační vyváženosti a oboustranné prosperitě učinily významné kroky ve shodě s doporučeními Světové banky a OECD (tyto a další instituce důrazně apelují na řešení důchodové problematiky), i když takové kroky často nebyly domácími politickými a ekonomickými elitami či v důsledku partikulárních společenských zájmů právě vítány. Řada zemí si také začíná uvědomovat, že úspěšná sociální politika není jen o přerozdělování finančních toků, ale může významně přispět k tak pozitivním trendům, jako je finanční stabilita, dlouhodobý ekonomický růst a celkový společenský rozvoj. chodu do důchodu, nebo dokonce o finanční plánování související s důchodovým věkem. V každém případě je toto téma vedle své aktuálnosti natolik komplexní, že zasahuje do celé řady oborů, jako je politika, právo, sociologie, ekonomie, finance, demografie, matematika (tj. aktuárské vědy) aj. Zdůrazněme také, že zatím neexistuje většinově podporované řešení, jak lidi zabezpečit na stáří a že často v tomto směru nebyla ani dosažena shoda v řadě dílčích či technických problémů. Mnoho penzijních systémů na celém světě zůstává fungovat na průběžném principu označovaném anglickým souslovím pay-as-you-go (PAYG), zatímco některé státy preferují fondový princip. Ilustrační foto: Dreamstime.com Sociologický pohled související s civilizačním rozvojem omezí globální populační růst. Přestože zde významnou roli budou hrát další faktory, jako je např. produktivita, ekonomická infrastruktura a politické prostředí, stárnutí populace se stane rozhodujícím momentem domácí i zahraniční politiky. Jako nesporný fakt se také jeví, že problematika důchodového zabezpečení je či brzy bude nesmírně důležitá jak pro země vyspělé, tak pro země rozvojové či podstupující strukturální 1 Zvýšená informovanost Aktivní populace v řadě zemí (např. zaměstnanci v České republice) na penze většinou pohlíží jako na důležitou součást systému odměn (benefitů) odložených během aktivního života na stáří. Značná publicita věnovaná této problematice se odráží ve zvýšené informovanosti o penzích včetně velkého zájmu jednotlivců o úroveň příjmu, který mohou očekávat po od- Stárnutí populace nepředstavuje z historického pohledu nic nového, protože se jedná o fenomén pozorovatelný již více než sto let. Nový je však sociologický pohled, který stáří spojuje s odchodem do důchodu (s penzionováním, s odchodem do výslužby – na rozdíl od češtiny zde angličtina používá jednotný termín retirement). Důchod ve svém současném významu (tj. trvalé opuštění zaměstnání zajišťované důchodovým příjmem) byl dříve v řadě zemí výsadou nepříliš početné složky společnosti. Lidé se sice „stahovali“ z pracovního procesu, ale převážně z důvodu ztráty fyzické či duševní schopnosti pracovat, a nikoli z důvodu, že by nepotřebovali pracovní příjem. Ještě v minulém století bylo stáří v některých průmyslových demokraciích synonymem pro chudobu. Toto spojování stárnutí s důchodem má hluboké dopady na celou společnost (nejen na ekonomiku, i když ve většině zemí OECD se v průběhu příštích třech dekád očekává nárůst důchodových výdajů zhruba o polovinu) a do jisté míry akceleruje některé jevy, které celou situaci ještě vyostřují. Například podíl těch nejstarších (nad 80 let), jež nejvíce podléhají riziku nemohoucnosti, roste Cipra, T.: Penze: kvantitativní přístup. Ekopress, Praha 2012 (409 s.) Z domova Pojistný obzor 1/2013 31 || Z domova daleko rychleji než podíl starších (často ještě velmi aktivních) lidí obecně. Přitom ale podíl tradičních „pečovatelů“ rekrutujících se hlavně mezi dcerami, snachami, staršími ženami apod. klesá především vzhledem k jejich většímu pracovnímu nasazení a demografickému úbytku. To především v zemích, kde péče o staré je výrazně nerodinného typu (např. v severských zemích), odčerpává ročně značná procenta HDP. Další zdroje Důchodové debaty a literatura se zaměřují především na oblast veřejných financí, tj. na důchodové zdroje zprostředkované státem. Přitom ale potřeby starších občanů by kromě státu měly v součtu pokrývat také další dva zdroje, totiž Zdrojová korelace Musgraveovo pravidlo Mezi uvedenými zdroji platí zjevný vztah, který již byl naznačen výše: stupeň, nakolik se musí starší populace spoléhat na rodinnou péči nebo své soukromé zdroje, závisí na štědrosti státní podpory a naopak. To ovšem neznamená, že by jednotlivé zdroje byly vzájemnými substituty. I když rodinná péče by měla nastoupit v případě, že státní a naspořené zdroje jsou neadekvátní, není možné se spoléhat, že taková péče o své blízké bude vždy k dispozici. Stejně tak placené sociální služby často nemohou přes svou kvalitu nahradit zredukovaný státní zdroj, protože jsou drahé, nebo dokonce nedostupné. Do souvislosti je dokonce dáván stupeň závislosti na soukromých spořivých a investičních aktivitách na jedné straně a stupeň Jako jedno z potenciálních řešení se uvádí Musgraveovo pravidlo2, které pracuje s tzv. FRP modelem (fixed relative position), jak rozdělit výše zmíněné náklady spravedlivě mezi generace. Musgrave navrhl, aby takové dělení probíhalo podle pevně nastaveného poměru, se kterým by se v dlouhém časovém horizontu (především bez ohledu na střídání politické reprezentace) nesmělo hýbat. Pro představu uveďme nejprve dvě mezní situace: První případ je důchodový systém označovaný přívlastky průběžný (PAYG) a dávkově definovaný (defined benefit DB), tj. tento systém je nefondový a penze jsou vyměřovány zásluhově podle počtu odpracovaných let a výše mzdy během aktivního života. V takovém systému zřejmě navýšení důchodových nákladů v důsledku stárnutí populace dopadne především na aktivní populaci včetně nejmladší generace, která nutným zvýšením příspěvků či daní bude také postižena (např. tímto způsobem může dojít ke zhoršení kvality vzdělávacího systému). Konkrétně v Německu se odhaduje, že v takovém případě dojde ke zvýšení příspěvkové sazby z platu ze zhruba 20 % na 40 %. Druhý případ je důchodový systém s pevně nastavenou příspěvkovou sazbou, která se v čase nemění. Při takovém scénáři zřejmě zvýšené důchodové náklady v důsledku stárnutí populace dopadnou zejména na důchodce, především formou redukce důchodů. Velkou výzvou pro dnešní stárnoucí společnost je dosáhnout shody v oblasti, která se někdy trochu s nadsázkou označuje jako mezigenerační smlouva (intergenerational contract). rodina a tržně zhodnocované úspory. Řada odborníků uvádí, že při vhodné kombinaci těchto tří složek by se i v budoucnu mohly důchodové výdaje pohybovat na trvale udržitelné úrovni (sustainable level). Stát (či vláda) přerozděluje příjmy a služby jak v čase (tj. v průběhu lidského života), tak mezi rodinami. Tato přerozdělovací úloha státu bývá ve srovnání s ostatními zdroji dominantní. Rodina hraje významnou roli, zvlášť co se týče pečovatelských služeb (např. v Japonsku, evropském Středomoří, ale i v řadě států kontinentální Evropy). Skandinávské země jsou výjimečné téměř univerzální veřejnou péčí nerodinného typu o starší spoluobčany, zatímco v USA existuje široká tržní nabídka placených pečovatelských služeb. Soužití s dětmi nejen vypovídá o rodinné péči, ale i o ekonomickém postavení starších lidí obecně. Na jedné straně spektra lze nalézt Itálii a Španělsko, kde zhruba 30 % starších žije s dětmi, zatímco např. v Dánsku je soužití generací již spíše výjimkou. Jestliže podle některých doporučení se stárnutí populace bude zčásti kompenzovat větším zaměstnáváním žen, pak péče rodinného typu o starší je v budoucnu neudržitelná. Tržní investování úspor má v různých zemích různou váhu. Tržně zhodnocované penzijní fondy včetně soukromých penzijních účtů hrají významnou roli např. v anglosaských zemích a v Nizozemí. Jejich role posiluje tam, kde dochází k oklešťování státního důchodového zdroje nebo při zvyšování daňových či jiných stimulů zvýhodňujících firemní nebo soukromé důchodové spoření. 2 chudoby na straně druhé (stupeň chudoby lze např. měřit jako podíl rodin s příjmem menším než mediánový rodinný příjem po úpravách zohledňujících velikost rodiny): země s vysokou závislostí prostředků ve stáří na tržním investování úspor, jako jsou Austrálie, UK, USA, překvapivě patří k zemím s relativně vysokým stupněm chudoby. Mezigenerační smlouva Velkou výzvou pro dnešní stárnoucí společnost je dosáhnout shody v oblasti, která se někdy trochu s nadsázkou označuje jako mezigenerační smlouva (intergenerational contract). Ta by aspoň do určité míry měla garantovat důstojné stáří, aniž by neúnosně zatížila aktivní spolupráci s mladou populací. Je to velmi obtížný úkol (nejen pro politiky), neboť průměrný volič stárne a podle méně či více odůvodněných obav mohou následné generační konflikty vychýlit křehkou společenskou rovnováhu ve prospěch zájmů důchodců (nehledě na negativní vedlejší efekty, jako je zvyšování nákladů práce, narušení pracovního trhu aj.). Jednou z důležitých otázek zde je, jak se společnost má spravedlivě podělit o přibývající náklady, které budou zákonitě se stárnutím populace vznikat (odhady se pohybují od 5 do 10 % HDP s tím, že se to nebude týkat jen složky veřejných výdajů, ale celkového vynakládání HDP). Musgrave, R.: Public Finance in Democratic Society (vol. 2). New York University Press 1986 32 Pojistný obzor 1/2013 Z domova FRP model Zřejmě ani jeden z předchozích dvou systémů nesežene takovou podporu, aby bylo možné mluvit o celospolečenské smlouvě. Naproti tomu ve FRP modelu jsou příspěvky a dávky vždy upraveny tak, aby při zachování vyrovnaného rozpočtu v průběžném systému zůstal konstantní poměr průměrného čistého výdělku v aktivní populaci (po odečtení daně či příspěvku na důchod) a průměrného čistého důchodu v populaci důchodců (také po odečtení případné daně strhávané z důchodu). Aby tento poměr zůstal fixní, je nutné periodicky zohlednit případné změny v populaci a produktivitě práce. Na stárnutí populace reaguje daný model tím způsobem, že se sice zvyšují příspěvky (daně), a tedy redukují čisté výdělky, ale v důsledku fixního poměru dochází k redukci také u důchodů, takže obě strany (aktivní i pasivní) jsou postiženy stejným tempem (pokud přitom ovšem dochází k významnému nárůstu produktivity práce, pak zmíněné postižení se projeví jen zpomalením tempa růstu čistých výdělků a důchodů). Tento model tedy opravdu alokuje narůstající důchodové břemeno spravedlivě mezi generace. Limity Musgraveova pravidla Musgraveovo pravidlo má ovšem své limity: (1) Je snadno aplikovatelné jen v zemích, kde dominuje státní průběžný důchodový systém; v případě významné role penzijních fondů či soukromých penzijních účtů lze o takovém řešení uvažovat jen při úzkém propojení těchto složek (např. při určité integraci fondového systému do průběžného). (2) Toto pravidlo zůstane spravedlivé, jen pokud relace mezi cenami v nákupním koši mladší a starší generace zůstanou stabilní (jestliže např. zdravotní a pečovatelské náklady jsou cenovou inflací postiženy více, pak to může mezigenerační status quo ohrozit. (3) Konečně Musgraveovo pravidlo se zabývá jen spravedlivou distribucí důchodového břemene mezi generacemi, a již nikoli uvnitř jednotlivých generací. Politika prodlužování důchodového věku Z modelu FRP speciálně vychází politika prodlužování důchodového věku. Podle některých odhadů OECD3 prodloužení důchodového věku o deset měsíců sníží důchodové náklady zhruba o 10 % (prodlužování důchodového věku je z hlediska stability důchodového systému skutečně velmi efektivní postup, protože se pozitivně projeví dvojím způsobem: jednak zkra- cuje dobu pobírání důchodu, ale také současně prodlužuje dobu placení příspěvků). Na druhé straně prodlužování důchodového věku nemusí být spravedlivé uvnitř jednotlivých generací: odradí zaměstnavatele především na dolním konci platové stupnice. Proto zmíněná spravedlnost uvnitř téže generace se snáze dosáhne nejen progresivitou příspěvků, ale také potla- Ještě v minulém století bylo stáří v některých průmyslových demokraciích synonymem pro chudobu. prodloužení aktivní doby zaměstnání o jeden rok představuje proporcionálně větší ztrátu pro jedince s menší nadějí na přežití. Další porušení principu spravedlnosti uvnitř jedné generace může být způsobeno tím, že bohatší jedinci se obvykle těší lepšímu zdravotnímu stavu (tato korelace objektivně ve velkých populačních vzorcích platí), takže pobírají důchod „nesolidárně“ po delší dobu. Svou roli zde také může sehrát dosažené vzdělání: např. v důsledku tzv. manželské homogamie, kdy vzdělaný jedinec často hledá sobě rovného partnera, jsou některé rodiny finančně připraveny pro důchod dříve než jiné. Spravedlnost uvnitř téže generace (anglický termín intragenerational equity se často plete s přívlastkem intergenerational pro spravedlnost mezigenerační) může být také porušena v případě degresivních příspěvků a daní (např. v případě plošných příspěvků nebo zavedením příspěvkových stropů). Pokud by se zvýšené důchodové náklady v důsledku stárnutí populace rozprostřely přes platové příjmy tímto degresivním způsobem, pak zvýšené náklady práce čením těch daňových zvýhodnění soukromých penzijních aktivit, která se ve svých důsledcích mohou projevit jako příjmově degresivní. Závěrem Diskuze o populačním stárnutí se zatím značně jednostranně zaměřily na to, jak dlouhodobě zajistit finanční udržitelnost důchodových systémů. Řešení tohoto problému pak většinou zůstává na úrovni vysoce odborných debat o demografických a aktuárských tématech místo dosažení určitého společenského a politického konsensu v tomto směru4. Exaktní metody jsou bezesporu velmi důležité, musí se zde však pohybovat v kontextu jasně formulovaných cílů a nikdy nesmí pustit ze zřetele, že v této citlivé společenské partii, jakou určitě zabezpečení na stáří je, jde především o člověka. Článek vznikl v rámci projektu GAČR P402/12/G097 DYME. JAKÁ JE BUDOUCNOST ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ? REDAKCE / POJISTNÝ OBZOR ALLIANZ GLOBAL CORPORATE & SPECIALITY Podle demografické studie společnosti Allianz, vkládá do životního pojištění většina Čechů pouze polovinu toho, co Američané a Němci, a dokonce čtyřikrát menší částku než Japonci. Česká republika výrazně zaostává v životním pojištění za vyspělým světem. Zatímco v roce 2011 každý obyvatel Německa vložil do životního pojištění 1042 eura, tedy zhruba 26 500 Kč, každý Američan 1270 euro (cca 32 300 Kč), a Japonec dokonce 2183 eura 3 4 (cca 55 600 Kč), více než tři čtvrtiny Čechů, kteří mají sjednané životní pojištění, platí měsíčně méně než 1000 Kč. Ročně se tedy nedostanou na více než 475 euro, což je lehce přes 12 000 Kč. Ale nejčastější částka je ještě zhruba o čtvrtinu nižší. Do životního pojištění lidé na celém světě vkládají 1,7 bilionu eur! Vyplývá to z nejnovější demografické studie Allianz o životním pojištění. V Česku je velmi často spjato životní pojištění s pořízením domova a jako nezbytný doplněk hypotéky, naopak u Němců je to spíše výjimečné. Většina OECD: A Caring World. OECD Publishing, Paris 2001 Cipra, T.: Penze: kvantitativní přístup. Ekopress, Praha 2012 (409 s.) Z domova Pojistný obzor 1/2013 33 || Z domova Rozdílné potřeby Ilustrační foto: Archiv ČAP Přestože v samotném rozhodnutí pojistit se mají obě pohlaví podobné pohnutky, ve skladbě jednotlivých pojištění se už projevují poměrně silné rozdíly v potřebách mužů a žen. Například muži se více pojišťují produkty kryjícími riziko smrti a tarify, které jsou určeny ke krytí úvěrů či zabezpečení v případě invalidity nebo dlouhodobé hospitalizace. Ženy naopak ve větší míře požadují ve svých pojištěních krytí rizik závažných onemocnění, jako je rakovina, infarkt, Alzheimerova choroba… anebo nyní specifických ženských nemocí a komplikací spojených s těhotenstvím či onemocněním dítěte. Pojištění berou také jako určitou formu spoření. jejich životních pojištění je kapitálových, která mají generovat úspory. V USA jsou dvě třetiny všech životních pojištění určených ke spoření na stáří. „Životní pojišťovny jsou klíčovými hráči na světovém kapitálovém trhu a jejich dlouhodobě kvalitní investiční strategie přispěly velkou měrou ke stabilizaci kapitálových trhů. A co víc, svojí obezřetnou investiční politikou ušetřily své klienty i v době ekonomických krizí před podstatnými ztrátami. Takže přes veškerou kritiku životního pojištění, kterému jsou vytýkány nízké výnosy či příliš konzervativní investiční programy, i jeho odpůrci zjišťují, že je pro člověka důležité, bezpečné, a v neposlední řadě i ziskové,“ uvádí hlavní ekonom Allianz v Mnichově Michael Heise. Svět stárne Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu lidí pobírajících penzi a také v souvislosti s restrikčními opatřeními států, která se projevují dalším posouváním věku odchodu do důchodu a nízkou valorizací penzí, roste zákonitě potřeba nespoléhat se jen na stát. Pro mnoho lidí by prodlužující se délka života znamenala výrazné snížení životního standardu, protože vlastní soukromé úspory jim nemusí tak dlouho sta- rozence dokonce 32 lidí, kteří již oslavili šedesátku. A co je ještě varovnější – za necelých 40 let bude každý pátý člověk na Zemi starší 60 – bude jich více než 1,5 miliardy! Dnes žije na naší planetě 115 milionů osmdesátníků, ale v roce 2050 by jich měly být již 402 miliony a neuvěřitelných 3,2 milionu bude lidí stoletých a starších! Proto důchodové pojištění nebo penzijní připojištění bude ještě víc přispívat k ochraně jednotlivce před chudobou ve stáří, pokud nechceme, aby mladší generace byly nuceny nést nadměrné břemeno financování důchodů a také výdajů na zdravotní a sociální péči generace seniorů. Pojišťují se více muži, nebo ženy? Už několik desítek let se psychologové věnují rozdílům v chování obou pohlaví v běžném životě. Jsou tedy ženy a muži rozdílní i při uzavírání životních pojištění? Ze statistik vyplývá, že do pojištění vstupují obě pohlaví přibližně ve stejném věku. „Přestože se říká, že dívky ve věku teenagerů mentálně dozrávají dříve než chlapci, v otázce věku vstupu do životního pojištění se obě pohlaví vzácně kopírují,“ Zatímco v roce 2050 bude na světě na jednoho novorozence v průměru 16 šedesátiletých, v ČR jich bude 32! čit. Statistiky jsou neúprosné a jasně ukazují, že svět globálně stárne. Zatímco v roce 1950 na jedno novorozeně připadli zhruba dva lidé starší 60 let, v roce 2050 to už bude skoro 16 lidí na každé nově narozené dítě. Česká republika na tom bude ještě hůř – odhaduje se, že v roce 2050 tu bude na jednoho novo- 34 Pojistný obzor 1/2013 Z domova uvádí ředitel úseku životního pojištění Allianz pojišťovny Libor Novák. A i pro většinu věkových skupin je podíl žen a mužů sjednávajících si životní pojistku velmi podobný, v poměru 52 procent mužů a 48 procent žen. Ukazuje se tedy, že v potřebě pojistit své zdraví a život, se chování jednotlivých pohlaví zásadně neliší. Model živitele rodiny stále přetrvává Ve všech produktech životního pojištění si muži sjednávají vyšší limity než ženy. „Tradičnost a konzervativnost české populace, kde je muž vnímaný jako živitel rodiny, se stále promítá i do životního pojištění, takže mužské pojistky jsou většinou uzavřené na výrazně vyšší sumy,“ vysvětluje Libor Novák. Výška pojistného krytí pro některé druhy rizik je často až o čtvrtinu vyšší u mužů než u žen. V některých parametrech se však muži a ženy shodují – podobné pojistné sumy si sjednávají v pojištění denního odškodného po dobu léčení nebo při pobytu v nemocnici v případě úrazu či choroby. Má životní pojištění budoucnost? Současná finanční krize, nová regulační opatření v pojišťovnictví, jako je Solvency II, a zavádění nových antidiskriminačních směrnic ze strany EU představují skutečný test síly a odolnosti životního pojištění, které jako produkt tento rok celosvětově oslavuje 250. narozeniny. I přes všechny tyto překážky životní pojištění stále zůstává nejlepší alternativou pro zajištění na stáří, neočekávané situace – úmrtí, dlouhá pracovní neschopnost či invalidita stejně jako další rizika, spojená s naším životem. Navíc demografické trendy ukazují, že životní pojištění se stává opravdu důležitým produktem na stáří. „Kvůli neustále se prodlužující délce života a zároveň rostoucí životní úrovni na jedné straně a klesající porodnosti na straně druhé společnosti stárnou, a tím roste význam vlastního zabezpečení na stáří a poptávka po produktech životního a důchodového pojištění bude růst i v budoucnu,“ dodává na závěr Michael Heise. Exkluzivní průzkum ČAP: Jak se pojišťujeme – ženy versus muži JOLANA ACKERMANNOVÁ / ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Jaký mají vztah k pojištění ženy a jaký muži? Jak se zabezpečují proti rizikům? Vyznají se v pojištění? Nejen na tyto otázky přinesl odpovědi rozsáhlý průzkum, kterému Česká asociace pojišťoven (ČAP) věnovala svou v pořadí již šestou osvětovou kampaň „Únor – měsíc pojištění“. V průběhu únorových kampaní v předešlých pěti letech jsme se v České asociaci pojišťoven zaměřovali tematicky na konkrétní oblasti pojistných produktů. Ať už se jednalo o životní pojištění, pojištění vozidel anebo majetku, snažili jsme se předat veřejnosti detailní informace a užitečné rady k dané problematice. Upozorňovali jsme veřejnost na nejčastější chyby a v kontextu zvoleného tématu jsme poskytovali lidem praktické rady a postupy. „V letošním roce jsme svou každoroční aktivitu uchopili zcela jinak,“ říká manažerka vzdělávání a komunikace ČAP Marcela Kotyrová a vysvětluje: „Informačně jsme vyčerpali základní produktové oblasti, které jsou pro běžného občana nejzásadnější, a nyní nás zajímalo, jaký je reálný stav znalostí české veřejnosti, jaká rizika vnímají jako nejzásadnější a zda pro jejich krytí umí využít správně pojištění. Zároveň jsme chtěli zjistit, kde máme ještě prostor pro osvětu a jaké prostředky jsou pro sdílení informací v této oblasti nejvhodnější. Díky překvapivým zjištěním jsme skutečně mohli navázat na naši předchozí komunikaci, a promlouvat tak již ke konkrétním skupinám stávajících i potenciálních klientů.“ Parametry průzkumu Průzkum, který pro nás realizovala společnost NMS Market Research, probíhal v loňském roce od 23. listopadu do 3. prosince a dotazováno bylo v rámci České republiky 1017 respondentů. Část dotazů jsme porovnali s odpověďmi 312 slovenských respondentů a s evropskými daty studie společnosti Ernst & Young. „Respondenti byli vybráni do reprezentativního vzorku na základě věku, pohlavní příslušnosti, kraje a velikosti místa bydliště. Předmětem zkoumání formou bezmála osmdesáti dotazů byl vztah a postoj Čechů k pojištění, jejich obavy z hrozících rizik, ale také jejich rozsah sjednaného pojištění a celková propojištěnost v České republice. Také nás zajímalo, podle čeho lidé vybírají pojišťovnu, co je ke sjednání pojištění motivuje, jak spravují své pojistné smlouvy a jaké mají praktické zkušenosti s pojistnou událostí i se svou pojišťovnou. Čechům jsme pokládali 79 otázek, Slováci pak odpovídali na 24 dotazů. Cílový vzorek populace k oslovení se pohyboval mezi 18–50 lety,“ řekl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research. Součástí výzkumu byl také test pojistné gramotnosti, který zjišťoval, jak se veřejnost orientuje v obecných pojmech i v termínech souvisejících s jednotlivými typy pojištění. Průzkum se rovněž zaměřil na rozdíly v přístupu mužů a žen k pojištění i na postoj k pojištění z pohledu typologie klienta. Bonusem pak bylo šest hloubkových rozhovorů respondentů s nejvíce negativním postojem k pojištění i s těmi nejvíce pozitivně nahlížejícími. A jaké byly ty nejzajímavější výsledky, které průzkum přinesl? ní smlouvy. Test pojistné gramotnosti potvrdil, že životní pojištění nadále zůstává pro veřejnost z hlediska pochopení nejnáročnější. Další zjištění poukázalo na dlouhodobě přetrvávající problém nedostatečné pojistné ochrany. Dvě třetiny české populace sice má životní pojištění sjednáno, polovina z nich však platí roční pojistné do 7 tisíc korun, což, zohlední-li se také část investičního pojistného, odpovídá zcela nedostatečné pojistné částce na smrt okolo 250 000 Kč. Jak si Češi pojišťují svůj majetek? 73 % spoluobčanů utratí ročně za pojištění domácnosti do dvou tisíc korun. Co se týče pojištění nemovitosti, jsou výsledky obdobné – 69 % těch, kteří mají sjednané pojištění nemovitosti, utratí ročně za pojistné do tří tisíc korun. U obou produktů platí logická rovnice, tj. čím více lidé vydělávají, tím více svůj majetek oceňují, a podle toho pojišťují. Pozitivní výstup je, že již většina z nich (88 %) zná rozdíly mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti. Přestože si 67 % lidí myslí, že jejich pojistka je dostatečně vysoká, výše nejčastěji placeného pojistného odpovídá průměrné pojistné částce 320 tisíc u pojištění domácnosti a jeden a půl Češi a životní rizika Přestože si životní rizika připouští téměř každý, dovede si celých 36 % respondentů představit život bez jakéhokoli pojištění. Tato početná skupina se spoléhá raději na finanční rezervu, paradoxně však jen 44 % z dotázaných má možnost pravidelně šetřit. Vůči životním rizikům je pojištěno pouhých 62 % respondentů. Větší polovina z nich by však životní pojištění okamžitě zrušila, pokud by nastala tíživá finanční situace. Každý čtvrtý dotazovaný neměl žádné povědomí o důsledcích předčasného vypověze- Kterých rizik se v současnosti obávají muži a kterých ženy: % 0 10 20 30 40 50 60 70 80 Závažné onemocnění Ztráta zaměstnání / příjmu Vážný úraz / invalidita Úmrtí Nadměrné zadlužení Ztráta střechy nad hlavou Ztráta automobilu (nehoda / zcizení) Ženy Muži zdroj: ČAP Z domova Pojistný obzor 1/2013 35 || Z domova milionu u pojištění nemovitosti, což je výrazně méně než průměrná hodnota nemovitostí. Pojistnou částku průběžně aktualizuje pouze 49 % lidí, častěji to jsou ženy a lidé ve středním věku. Jaká je situace v pojištění vozidel? Téměř 40 % řidičů z celkového vzorku o svém pojištění nemá vůbec přehled a nezná ani výši pojistných limitů. Havarijní pojištění má sjednáno 22 % motoristů, častým důvodem pro jeho sjednání je však požadavek leasingové společnosti. Celých 53 % řidičů má v rámci svého povinného ručení sjednáno připojištění, které kryje například rozbití čelního skla nebo střet se zvířetem. Přestože je pojištění motorových vozidel jedním z nejběžnějších produktů, ukázal průzkum druhé nejhorší výsledky v jeho chápání hned po životním pojištění. Početné skupině 95 % respondentů splývají rizika z havarijního pojištění a z povinného ručení. Velice často se tázaní nesprávně orientují v rizicích, jež jsou kryta z havarijního pojištění. Mylně se například domnívají, že havarijní pojištění automaticky kryje například následky úrazu řidiče, jeho ušlý zisk z důvodu havárie, nebo dokonce následky úrazu spolucestujícího. Typologie Čechů Osobnostní typologie jsme využili pro rozlišení různých postojů lidí k pojištění. Zkoumání charakteru českých občanů přineslo zajímavá srovnání. Průzkum identifikoval čtyři odlišné osobnostní typy s různými přístupy k pojištění. „Opatrných Čechů s nejvíce pozitivním postojem k pojišťování je 43 %, pragmatických Čechů, kteří kladou důraz na aspekt finanční výhodnosti pojištění, je 11%. Pro 14 % nedůvěřivých je charakteristický názor, že pojištění nás ve finále stejně neochrání a 32 % lehkovážných Čechů si rizika ve svém životě vůbec nepřipouštějí, takže pojištění nepovažují vůbec za důležité,“ doplnil Kamil Kunc. Ženy vs. muži Část výsledků týkající se rozdílu mezi pohlavími pak odhalila, že ženská část populace je, co se týče znalosti pojištění, méně gramotná než ta mužská. Jen 20 % žen dosahuje v hodnocení výborného až chvalitebného výsledku. Naopak u mužů má tento výsledek 34 % z nich. Ženy se obávají úmrtí a ztráty střechy nad hlavou více než muži, zatímco muži naopak vidí největší riziko ve ztrátě zaměstnání či v závažném onemocnění. K životnímu pojištění ženy častěji při- 36 Pojistný obzor 1/2013 Z domova Finanční gramotnost české populace – ženy vs. muži: % 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Výborný Ženy Chvalitebný Muži Dobrý Dostatečný Nedostatečný stupují jako k prostředku k zajištění svých dětí, muži jej vnímají více jako spořicí produkt. A jak bychom na základně výsledku průzkumu popsali „typickou“ Češku? Charakterově je v postoji k pojištění spíše opatrná nebo lehkovážná. Potvrzují se u ní jisté zažité stereotypy, například, že pouze 40 % žen je schopno dávat peníze stranou. V reálu pak má finanční rezervu pouze třetina žen. Z průzkumu navíc vyplynul i fakt, že každá třetí žena se raději spoléhá na pojištění partnera. A co jsme zjistili o českých mužích? Průzkum ukázal, že muži jsou charakterově v postoji k pojištění spíše pragmatičtí a nedůvěřiví. Polovina mužů je schopna dávat peníze stranou, přičemž 42 % mužů má finanční rezervu. Na pojištění své drahé polovičky pak spoléhá každý čtvrtý. Úspěšná spolupráce s médii Česká asociace pojišťoven odstartovala únorovou kampaň tiskovou konferencí, která se konala dne 5. 2. 2013 v salonku hotelu Yasmin za účasti více než třiceti zástupců médií. V oddělení PR jsme měli plné ruce práce, což se pozitivně odrazilo na vysokém počtu mediálních výstupů jak v klíčových tištěných médiích, zdroj: ČAP tak i na informačních nebo finančně zaměřených serverech. Za přímou mediální podporu patří dík finančním serverům Peníze.cz, Mě-| šec.cz, odborným portálům Opojištění.cz a Poradci-sobě.cz. a redakci deníku Metro. Jako každoročně i letos průzkum podpořily členské pojišťovny, které, stejně jako mediální partneři, umístily informaci o zveřejnění průzkumu na svých webových stránkách. Co nového přináší www.jaksepojistit Na informační portál www.jaksepojistit.cz, který každoročně aktualizujeme o nové informace, přibyla v souvislosti s únorovou kampaní samostatná sekce věnovaná průzkumu. Přináší jednotlivá zjištění v číslech i grafické podobě. Zástupci médií i veřejnost si tak mohli doplnit informace ke zveřejňovaným tiskovým zprávám a příspěvkům nebo se seznámit s aktuálním stavem pojistného trhu a veřejného mínění na téma pojištění. Web je trvalým zdrojem informací, které v průběhu roku využívají nejen běžní uživatelé, ale i různé společnosti působící v oblasti pojišťovnictví. Únor – měsíc pojištění Komunikační kampaň „Únor – měsíc pojištění“ je osvětový projekt, který vznikl v roce 2008. Jeho realizátorem je Česká asociace pojišťoven. Hlavním cílem projektu je posílení informovanosti veřejnosti ve sféře pojištění a zvýšení povědomí v oblasti jednotlivých pojistných produktů. Informační kampaň podporuje zvyšování finanční gramotnosti občanů a přispívá k ochraně spotřebitele. Odpovědnost za svá rizika nese každý sám. Cílem kampaně je, aby lidé přistupovali ke krytí těchto rizik na základě korektních informací. Každoročně se kampaň zaměřuje na konkrétní druh pojištění. V roce 2008 na životní pojištění v jeho obecné rovině, v roce 2009 na pojištění majetku a v roce 2010 na životní pojištění – tentokrát s důrazem na pojištění rizik. V roce 2011 se kampaň věnovala pojištění motorových vozidel a možným připojištěním a o rok později přinesla informace o pojištění rodiny. Informační kampaň ČAP „Únor – měsíc pojištění“ získala již řadu ocenění v oblasti PR. Hlavním přínosem je komplexnost a srozumitelnost předávaných informací. Souhrnný portál www.jaksepojistit.cz se stal trvalým nástrojem ke zvyšování povědomí veřejnosti o pojistných produktech. Vzdělávání v pojišťovnictví: Nejlepší diplomové práce oceněny REDAKCE / POJISTNÝ OBZOR Také v roce 2012 Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví vyhlásil výsledky soutěže „Diplomová (disertační) práce akademického roku“. První cenu získala Martina Bejrová za práci s názvem Trendy na světových pojistných trzích v návaznosti na změny regulace. Nejlepší práce Hodnocením obdržených děl se zabývali členové orgánů Nadačního fondu a významnou měrou přispěli odborní pracovníci KPMG, kteří recenzovali všechny předložené práce. Do soutěže bylo přihlášeno 12 prací a všechny byly velmi dobré úrovně. A které z prací byly nakonec oceněny jako ty nejlepší? Na setkání nadačního fondu dne 22. listopadu 2012 se správní rada na základě doporučení hodnotící komise rozhodla udělit první cenu Martině Bejrové za diplomovou práci s názvem Trendy na světových pojistných trzích v návaznosti na změny regulace. Práce si klade za cíl podat ucelený přehled o vývojových tendencích na světových pojistných trzích. Podoba a struktura pojistných trhů je ovlivněna mnohými faktory, a proto se disertační práce zaměřila především na problematiku trendů na světových pojistných trzích v souvislosti se změnami regulace. „Nová regulatorní opatření podobu a strukturu pojistných trhů významně pozornost hledání efektivní formy regulace pojistných trhů,“ řekla Martina Bejrová, která, jen pro zajímavost, ve sféře pojišťovnictví uplatnění bohužel nenašla a v současné době kontroluje kvalitu automobilových zabezpečovacích systémů. Další ocenění Druhé místo obsadil Matyáš Charvát z Masarykovy univerzity se svou prací s názvem Pojištění odpovědnosti za škodu ve zdravotnictví. „Tématem diplomové práce jsem se rozhodl zabývat zejména z důvodu postupného nabývání na významu pojištění odpovědnosti za škodu obecně. Tento trend lze vypozorovat i v zahraničí, kde právní povědomí poškozených významně roste společně s posilováním pozice pacienta (spotřebitele) na trhu. Zdravotnictví se odpovědnost za škodu významně týká nejen kvůli druhu rizikové činnosti, ale i specifičnosti postavení v ekonomice. Cílem této práce je tedy vymezit specifika pojištění odpovědnosti za škodu v oblasti zdravotnictví a v návaznosti na to také vymezení procesu likvidace pojistných událostí v předmětné oblasti,“ popisoval Matyáš Charvát. Na místě třetím skončila Karina Mužáková s prací Metody a nástroje zjišťování finančního zdraví institucí českého finančního trhu. „Má disertační práce si klade za cíl sestavení uceleného pohledu základní klasifikace metod a nástrojů ke zjišťování finanční- První cena byla udělena Martině Bejrové za disertační práci s názvem Trendy na světových pojistných trzích v návaznosti na změny regulace. formují. Přijetí tíživých, ale na druhou stranu neefektivních regulačních opatření považuji za závažný problém, který fungování a podobu pojistných trhů může citelně poznamenat. Z tohoto důvodu věnuji ve své práci značnou ho zdraví institucí českého finančního trhu se zaměřením na pojistný sektor v kontextu integračních procesů EU a s důrazem na analýzu aspektů Solventnosti II,“ charakterizovala svůj výzkum Karina Mužáková. Pro oceněné Foto: ČAP Záměrem soutěže, jejíž vyhlášení se již tradičně konalo v prostorách České asociace pojišťoven, bylo podpořit studenty oboru pojišťovnictví při realizaci diplomových a doktorských prací ve prospěch pojistného trhu. Slavnostní prezentace výsledků soutěže proběhla za přítomnosti členů orgánů Nadačního fondu, pedagogů partnerských škol a řady odborníků z praxe. Oceněné práce posluchače velmi zaujaly. absolventy bylo vystoupení první možností prezentace vlastní práce a vlastních názorů před odbornou veřejností. Všichni k veřejné prezentaci přistoupili s maximální odpovědností a auditorium jejich vystoupení hodnotilo velmi pozitivně. Podpora kvality vzdělávacího procesu Nadační fond pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví byl založen s dlouhodobým záměrem podpořit kvalitu vzdělávacího procesu jak ve státním školském systému, tak v soukromých vzdělávacích zařízeních. Smyslem fondu je spolupráce mezi komerčním světem pojistného trhu a vědeckým a vzdělávacím prostředím vysokých škol, nacházení společných témat a daných řešení. V pojišťovnictví v České republice pracuje více než 50 tisíc lidí. Jejich přirozená obměna vyžaduje, aby školy produkovaly dostatek správně vzdělaných odborníků v oblasti pojistné techniky, pojistné ekonomiky, pojistné matematiky a samozřejmě v oblasti distribuce a řízení vztahů se zákazníky. Fond chce přispět k výuce na školách, jež mají v osnově předmět pojišťovnictví. A má také nemalou ambici podílet se na propojování pojistné praxe s pojistnou vědou. Z domova Pojistný obzor 1/2013 37 || Z domova Šťastná třináctka? Odborná anketa Pojišťovna roku se blíží ING. ZDEŇKA INDRUCHOVÁ / VÝKONNÁ ŘEDITELKA / AČPM Pojišťovna roku – nejstarší a jediná hodnotitelská anketa tohoto druhu – vstupuje do třináctého ročníku své existence. Od roku 2000, kdy ji poprvé vyhlásila tehdejší Komora pojišťovacích makléřů, prošla anketa přirozeně celou řadou proměn, podstata ovšem zůstává stále stejná: výkon pojistitelů v uplynulém roce posuzují ti, kdo jsou s nimi v každodenním profesním styku – tedy pojišťovací makléři. Jejich hodnocení určí vítěze v těchto pěti kategoriích: pojištění průmyslu a podnikatelů (za rok 2011 to byla Kooperativa), pojištění občanů (rovněž Kooperativa), autopojištění (Allianz), životní pojištění (Kooperativa) a specializované pojištění (ECP, nyní ERV). A kdo získá trofej za služby poskytované v roce 2012? O tom rozhodnou registrovaní makléři prostřednictvím hodnocení, které bude i v tomto ročníku probíhat on-line na webových stránkách www.pojistovnaroku.cz. V kategorii životní pojištění jsou od loňského roku k hodnocení přizváni také pojišťovací zprostředkovatelé registrovaní jako PA. Tradiční ocenění Jak se stalo již tradicí, bude v rámci ankety uděleno i zvláštní ocenění pro Osobnost pojistného trhu za mimořádný přínos rozvoji pojišťovnictví v ČR. Dosavadními členy této po- Foto: AČPM Vyhlášení výsledků 13. ročníku tradiční ankety Pojišťovna roku se blíží mílovými kroky. Asociace českých pojišťovacích makléřů ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven a serverem oPojištění.cz oznámily, že slavnostní galavečer se uskuteční 22. května v kongresovém centru České národní banky. Vzpomínka na loňský slavnostní galavečer. Zleva Tomáš Síkora (ČAP), Jiřina Nepalová (AČPM) a Ivan Špirakus (AČPM). deného ocenění Makléř roku. Místo toho, aby se jednotlivé firmy nominovaly k ohodnocení samy, budou podle modifikovaných pravidel zástupci členských pojišťoven ČAP hodnotit makléře ze seznamu členů Asociace českých pojišťovacích makléřů. Kritéria zůstávají stejná (kvalita podkladů dodávaných pojišťovně, úroveň komunikace makléř–pojišťovna a makléř–klient, správa pojištění, podpora kultivace trhu atp.). Spolupráce se studenty jišťoven a specializovaný server oPojištění.cz| již potřetí za sebou také oslovil studenty pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové v oboru sklo, aby navrhli ztvárnění ceny pro vítězné pojišťovny. Autor nejlepšího návrhu obdrží od organizátorů částku 10 tis. Kč a bude mít možnost osobně prezentovat svou realizaci na galavečeru k vyhlášení výsledků ankety Pojišťovna roku 2012. V předchozích ročnících tohoto úspěchu dosáhli studenti UMPRUM Alena Hájková (polštáře) a Jakub Petr (křišťálové koule). Jako generální partner se již pátý rok na anketě podílí i renomovaná auditorská a poradenská společnost KPMG Česká republika. Výsledky odborného hodnocení v anketě Pojišťovna roku 2012 budou prezentovány dne 22. května 2013 na galavečeru v kongresovém centru České národní banky. Záštitu 13. ročníku odborné ankety opět poskytl guvernér České národní banky Miroslav Singer. Triumvirát organizátorů: Asociace českých pojišťovacích makléřů, Česká asociace po- Pro další informace prosím sledujte webové stránky www.pojišťovnaroku.cz Výsledky ankety Pojišťovna roku 2012 budou prezentovány 22. května 2013 na galavečeru v kongresovém centru České národní banky. Další informace najdete na www.pojišťovnaroku.cz myslné síně slávy jsou Luděk Menčík (2003), Petr Pavlík (2005), Vladimír Mráz (2007), Marek Venuta (2008), František Stach (2009), Vladimír Přikryl (2010) a Konštantín Alexejenko (2011). Naopak změny se dotkly loni zave- 38 Pojistný obzor 1/2013 Z domova || Insurance Digest Buying online insurance: For experts or the brave only ING. KATEŘINA LHOTSKÁ / INSURANCE COMPETENCE EXPERT / NESS CZECH, S.R.O. When taking out an insurance policy online, support for clients is limited to assistance in determining the policy limit. In some cases, help extends to providing some explanatory notes for particular fields of the forms, but that’s about all. Let’s take a look at some specific findings. A year ago the Czech Insurance Association published the results of a survey conducted to pinpoint some drawbacks of buying online insurance. Some of the findings related to non-life insurance were described as follows, “Insurance companies can help their clients determine coverage of the property in question, however, when insuring any assets it applies that the policyholder is always responsible for selecting the correct limit.” So how does it work in reality? Do insurers really assist potential policyholders? The outcome of personal discussion of the client’s insurance needs always depends on the skills of the insurance intermediary or the company’s employee. Buying insurance via the internet is different as the client has access only to the details available on the particular insurer’s website during the process of closing an insurance contract. There is plenty for the insurers to improve. Nonetheless, most purchases of insurance policies online use price checkers. These are popular tools allowing for comparing, usually by price only, products of multiple insurance companies. However, customer service of the web providers stops at entering into an insurance contract. In addition, the quality of information provided is poor and support for determining adequate coverage is insufficient. The most frequently sought online insurance is motor third-party liability insurance. Due to a limited number of coverage variants, choosing the specifics it not overly complicated. The only possible downside for clients is that they might buy inappropriate or unnecessary supplementary insurance. This mistake then costs them a few hundred crowns a year. Also widely used is online travel insurance where the greatest risk is opting for too low policy limits. Insurers try to help at least by recommending an optimum variant. But with regard to very small price differences, web price checkers fail to support “price optimization”. Online life insurance, including risk insurance, is relatively new. Since the product offer is quite limited and buying such policy is still rather “bumpy”, it wouldn’t be fair to judge this service. Suffice to say it is far from satisfactory, but let’s give the pioneers in this segment more time to find pertinent solutions and assess their efficacy later. Ignoring the danger of underinsurance Let’s focus on determining a correct policy limit for online property insurance of individuals (real estate and household contents) and motor damage insurance. The correct limit is an amount ensuring sufficient, effective and adequate coverage that doesn’t constitute either underinsurance or overinsurance. This amount is the most critical factor in determining the rate. A number of clients tend to undervalue the cover to achieve an “acceptable” rate. They don’t realize the risks of underinsurance ensuing from this approach, while there is nobody to point out the danger for them. Once an insurance event occurs, the policyholder is in trouble. Benefits are calculated in accordance with the set limits (i.e. from the undervalued insurance cover) and, as a result, the policyholders feel damaged. That might have an adverse impact on the insurance company, such as the loss of the client, tarnished reputation, information provided to the media (that will parameters, the insurer is partly to blame: it failed to explain the policy properly and help with the options. And it doesn’t matter if the company provided the insurance directly or through an external distributor (price checker). How to achieve setting correct options of an insurance policy and providing better information? It requires the following steps: • To propose an adequate policy limit (and other terms of insurance); • To explain to the customer the policy benefits in a clear and comprehensible manner; • To warn the client about adverse consequences of underinsurance and needless overinsurance. Motor damage insurance – don’t rely on calculators Some insurers use for motor damage insurance a calculator of the policy limit based on the vehicle specifics (make, model, age, mileage, accessories, etc.). The resulting value cannot be altered afterwards, which seemingly helps inexperienced customers in particular. The problem is that this amount is often impossible to find out in the process of buying the policy (?!?), or it does not reflect the given specifics (it is considerably higher). Other insurers offer a certain range of policy The first and essential step is to adjust all calculators to help determine more realistic policy limits. gladly jump to the opportunity), attempts at insurance fraud (to compensate for the damage), and the like. So it is the insurer that is keen to conduct business fairly to prevent such unpleasant consequences. If the client doesn’t understand the product or sets wrong limits where the actual value of the vehicle tends to be closer to the bottom limit. This tool is practically useless, though, since the coverage range is too broad. There are also insurers that do not assist applicants whatsoever and do not check the selected Insurance Digest Pojistný obzor 1/2013 39 Digest Illustration photo: Dreamstime.com || Insurance coverage. As a result, an eight-year-old Škoda Octavia can be insured for CZK 10 million with annual premium amounting to hundreds of thousands of crowns. Naturally, in the event of a claim, benefits worth millions would never be paid out (due to the loss and damage type of insurance). It is just an extreme example. But inexperienced policyholders overestimating the value of their car by tens of thousands will end up paying unnecessarily high premiums. What support do price checkers provide? Not much better. Upon selecting a CZK 10 million limit for “our” 8-year Škoda Octavia, the customer learns that “the coverage of the vehicle corresponds to its current value”. Hardly a good-quality service. In effect, the policyholder who unknowingly overvalued his vehicle will pay more because of the lack of information. This is in conflict with a widely shared view that using price checkers to buy insurance policies saves money. Property insurance – equally questionable quality Insurance companies take different approaches to selling individual property insurance. Most of them also offer potential policyholders a calculator for setting insurance limits. And similarly to motor damage insurance, the calculators may provide 40 Pojistný obzor 1/2013 Insurance Digest incorrect results. This practice lands clients in a worse bind than if they used their own judgment. For instance, what to think of the recommended amount of CZK 700,000 for a standard, 50-square-metre flat in Prague? Some insurers specify a range of policy limits, but that also fails to eliminate the risk of underinsurance, notably if the bottom limit is too low. Yet other insurers hardly check anything. One of them allows for selecting a CZK 1,000 coverage of a property in Prague! The same applies to household contents insurance whereby clients can buy similar “effective” policies without being warned about possible negative consequences. Price checkers don’t offer much better service. Even if they assist in correct coverage setting, the result is often an absurd amount. One mindboggling finding is that the cover is estimated without filling in the municipality where the property is located. According to one particular price checker, a flat in Prague 1 has the same value as a similar flat in Most (?!?). How to fix it? The first and essential step is to adjust all calculators to help determine more realistic policy limits. In addition, clients should be better informed about the adverse impact of selecting an incorrect limit. But a warning in red letters won’t do. This information needs to be much more graphic, e.g. by showing amounts of benefits along with an instructive inquiry whether the policyholder would be able to acquire a new property or asset at that price. It might go like this: In the event of a natural disaster resulting in total destruction of the property, the insurance company will pay benefits totalling CZK 500,000. Is the amount sufficient for you to meet your housing needs? If not, an adequate coverage increase is recommended. A more sophisticated variant is a simulation of the difference the policyholder would need to pay to replace the lost property or asset. Again, this would be accompanied with an instructive question whether the policyholder would be able to secure sufficient funds, for example: In respect of current prices of building materials and labour, the price of a similar new property in your region is approximately CZK 3,500,000. Are you able to secure the remaining CZK 3,000,000 from other sources? If not, an adequate coverage increase is recommended. An explanation of the product purpose should be an integral part of insurance bought online. Arguments that this information is included in the terms and conditions of the policy are just lame excuses. The formulations and definitions of insurance contracts are usually so complicated that even experts might find it difficult to decipher them. Therefore, explanations are instrumental. Also, pictures, animations, videos and spoken word are much more useful than incomprehensible text. Modern technologies offer a broad range of possibilities. All that is needed is give it some thought and be willing to invest in making clients better informed. A necessary evil? Insurance companies should pay more attention to selecting partners selling their insurance products. It would certainly help to keep track of how the products are being offered and ask whether such “quality” is really worth it, because it is the insurers that, along with the policyholders, bear the risk of having to deal with the consequences of incomplete information and erroneously selected coverage. Demand for online property and motor damage insurance is still low, so the impact of the shortcomings described above is not significant. Insurers offer this option on their websites or through price checkers primarily because “all other” companies do it and those who don’t look “weird”. The question is what is worse – to look “weird” and be spared the problems arising from flawed policies or be like the “others” and hope it will work somehow? LIFE INSURANCE: EUROPEAN CONSUMERS UNDERINSURED MICHAEL HAAS / DIRECTOR HEAD LIFE & HEALTH GERMANY, NORDIC, AUSTRIA & CENTRAL EASTERN EUROPE / SWISS RE JETMIR KRASNICI / CLIENT MANAGER LIFE & HEALTH AUSTRIA & CEE / SWISS RE Swiss Re's European Insurance Report 2012 highlights potential gaps between the insurance industry's product offerings and current consumer demand. The report includes the results of a survey commissioned by Swiss Re among 15,000 consumers in 14 European countries. Europe's consumers underinsured by eur 10 000 billion Swiss Re has calculated a mortality protection gap amounting to sums assured of more than EUR 10 000 billion across all 14 European countries featured in the report. The gap is the difference between the money needed by dependents in the event of the untimely death of a breadwinner and the financial provisions put in place should the unexpected occur. The consumer survey covers Austria, Belgium, Denmark, France, Finland, Germany, Italy, the Netherlands, Norway, Poland, Spain, Sweden, Switzerland and Turkey. Some selected findings from Poland might be also interesting for other CEE countries. During the communist era, Polish people developed a strong reliance on the family unit. It is strongly embedded in the country’s culture and one can definitely say that the family is the bedrock of Polish society. 19% of respondents say they would count on their relatives to support them in case of a long term illness, disability, or death, which is 11% higher than the European average. At the same time, 20 % claim not to need long term care Photo: Swiss Re Polish track Michael Haas Insurance Digest Pojistný obzor 1/2013 41 || Insurance Digest insurance (European average - 12%), which we think also has to do with reliance on the family. That said, this situation does not rule out opportunities for the insurance industry. Even where the family can provide practical and emotional support, they will still need financial resources to cover increasing costs of living and care. This should be food for thought for product design and marketing in the long term illness segment. The financial crisis and related savings programmes have had a serious impact on public trust in state pensions and benefits, and consumers have grown aware of the necessity for private provision. Even so, they are reluctant to buy insurance products for the following main reasons: Cost of insurance cover is too expensive The report reveals a huge need for protection, and the life insurance industry is in a unique position to close this gap at affordable prices for consumers. The main reason for the insufficient market penetration of life insurance is the inability of consumers to afford it. As expense is a major barrier, the report highlights that for countries in the Eurozone, where level term life insurance is a relatively well-known product, consumers are willing to pay between 22 and 30 Euros a month for life insurance cover of EUR 100,000. The best market price for a male life aged 40 for a 20‑year term is significantly below this in most countries. Prices inevitably reflect probabilities of an event happening – people are much more likely to go to hospital, suffer a serious illness or be unable to work than die. Therefore costs of other life industry products offerings are relatively higher for equivalent sums insured and budget constraints become more of an issue. We consider the main opportunities for the Polish insurance industry to be in retirement savings and health insurance. Poles do not believe that the government will be able to provide income in their old age. Their expectations are significantly lower than these of other Europeans. The conduct the thorough risk assessment. On the other hand, Poles are not as patient when it comes to issuing the policy. 35% would expect the coverage to start immediately after finishing the application process. Another 38% would settle for up to 3 days. Only 17% would The way in which a product is distributed has a strong bearing both on how comfortable consumers are when taking out life insurance and on their confidence in the actual product. insurance industry is consequently in an excellent position to address this demand with appropriate retirement solutions. Furthermore, the degradation of the national healthcare scheme restricts access to quality care and makes Poles look for alternatives. 22% of respondents declare that they are considering purchasing a critical illness or a medical expense policy in the next 12 months. Making products easier to understand There are two main items for insurers to consider regarding complexity. The first is the formulation of insurance terms and conditions and product details, the second one concerns the actual application process. Both aspects provide a touch point at which consumers can withdraw from a potential sale. Simple and transparent products and a smooth buying process are essential for successful distribution. When it comes to underwriting, Poles are willing to spend quite a reasonable amount of time completing an insurance application – the mean response was 31 minutes. This should be sufficient to be willing to wait up to 2 weeks, which can often be the case when insurance applications are processed on paper efficiency of the underwriting process is a clear answer to meet needs and expectations of the customers. Access – trust is the key The way in which a product is distributed has a strong bearing both on how comfortable consumers are when taking out life insurance and on their confidence in the actual product. Surprisingly, the internet is the most trusted source of advice, followed by the insurance company itself. Banks are ranked fifth, indicating a relative lack of trust which is likely to be a consequence of the financial crisis. Most consumers would be very or fairly comfortable taking out cover through comparison websites on the internet or through their employer, followed by traditional sales channels such as independent advisors and insurance sales staff. Partnering to close the welfare gap Illustration photo: Dreamstime.com The insurance industry needs to become the first port of call in those areas where the state decides to cut back. In order to achieve this, insurers need to work in unison with the state to educate consumers and highlight alternative ways to fill the gap between state provisions and consumers' needs. Examples could be supplementary health care, emergency hospital care or care of the elderly. However, it is important that there is focus on first understanding consumer needs and then providing a value for money proposition to meet these needs. Keeping products as simple and transparent as possible with a smooth and easily navigable buying process is essential. This will help nurture initial interest shown by the public as a result of awareness campaigns and turn this into additional business. 42 Pojistný obzor 1/2013 Insurance Digest SUDOKU POJISTNÝ OBZOR Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví www.pojistnyobzor.cz 1/2013 Ročník XC Vydavatel: Česká asociace pojišťoven Redakční rada: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Mgr. Ondřej Karel, | Ing. Josef Keller, Marcela Kotyrová, | Ing. Marcela Machová, Ivana Menclová, | Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora, MBA, Ing. Eva Svobodová, | Jaroslava Fašková, JUDr. Zuzana Hlaváčková, | Milan Káňa. Šéfredaktor: Mgr. Jan Cigánik Adresa: Gemini B, Na Pankráci 1724/129, | 140 00 Praha 4 Telefon:(+420) 222 350 161 Fax: (+420) 221 413 400 E-mail: [email protected] Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o., Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4 Tisk: Východočeská tiskárna spol. s r.o., | Husovo náměstí 54, 533 04 Sezemice (okres Pardubice) ISSN 0032-2393 Distribuce, objednávky a předplatné přijímá jménem vydavatele: SEND Předplatné, Ve Žlíbku 1800, hala A3, 193 00 | Praha 9 – Horní Počernice E-mail: [email protected] Telefon:(+420) 225 985 225 Fax: (+420) 225 341 425 GSM: (+420) 777 333 370 SMS: (+420) 605 202 115 www.send.cz Předplatné na Slovensku: Magnet Press, Slovakia s.r.o. Šustekova 8, 851 04 Bratislava Telefon: (+421) 267 201 921 E-mail: [email protected] www.press.sk Evidenční číslo: MK ČR E 1060. Inzerce: Veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv. © Česká asociace pojišťoven www.cap.cz Cena výtisku: 78 Kč Roční předplatné: 250 Kč Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku. POJISTI SE NA CESTU Nové webové stránky, které pro veřejnost připravila Česká asociace pojišťoven, se věnují problematice cestovního pojištění. Tento web je výsledkem dlouhodobého osvětového působení ČAP a stává se nedílnou součástí informačního portálu pro veřejnost www.jaksepojistit.cz. Kromě detailních informací o jednotlivých rizicích a typech produktů přináší i praktické postupy, návody a konkrétní příklady pojistných událostí. www.piassurance.eu Na aktuální téma Pojistný obzor 1/2013 43 44 Pojistný obzor 1/2013 Na aktuální téma
Podobné dokumenty
Definice veřejných financí
větší, než to, co z toho získá
krátkodobý horizont – preference aktivit s krátkodobým efektem (a co je
rychle vidět)
politická rozhodnutí uvádí do praxe byrokracie – nevolená, ale jmenovaná
(ne...
Stáhnout jako PDF
A co aktuálního se stalo na „domácím hřišti“? Tím nejzajímavějším je zřejmě vývoj
kolem novely zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích. Výkonný
ředitel ČAP Tomáš Síkora a spec...
Stáhnout jako PDF
pořádný servis.“ Na přelomu roku by měl být
totiž znám návrh nové evropské směrnice
IMD2, na níž budou muset jednotlivé státní
Stáhnout jako PDF
in its current lay-out has published in the
past two years 191 articles in 7 regular sections on a total of 348 pages, and all that in
3 languages! Some 60 authors – freelancers plus the employees...
Pojistne podminky pro stavebni a montazni pojisteni
tvoří nedílnou součást smlouvy (veškeré odkazy zákona na smlouvu
je tak třeba vykládat jako zahrnující i odkaz na podmínky).